Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 28. dubna (April) 1943.
OSLO 17.
UDIIIME SI CESKV TISK, 'V ESKY tisk byl jaksi ne:st'astnou nahodou zatazen do kategorie "obchodu." C otete-li historii eeskeho novinatstvi na Ode Ameriky, tu sami ptiznate, te to bylo snad nejnevdeenefaim povolanim pod sluncem a mnohdy takovS7 vydavatell bral pero do ruky s prazdnSrm taludkem. To bylo v prvnich dobach ptistehovalectvi. Pak pti gla tak zv. vina "prosperity." Zakladaly se Ceske osady, sokolske jednoty, bratrske a sesterske podpurne spolky a jednoty — emigrantskS7 tivel zapoukel pevnejk kofeny na cizi pude a mohl si dovoliti ptedplaceti a odebirati Ceske noviny. I tehdy to "prosperita" byla v fivozovkach, nebot' kde se Cesky easopis nemohl opirati o ptijem z inseratil anebo zakazkovou tiskarnu, v nit by ptipadne sloutil i americke vetejnosti, pak se povatoval za §t'astneho, kdyl proste noviny mohl bez pteraeni vydavati a miti z toho tivobyti pro svoji rodinu a sve zamestnance. ' S pronikanim amerikanismu do vrstev ptistehovaleckeho tivlu a odrilstanim novSTch generaci Cesky easopis byl v mnoha rodinach nahratovo.n anglickSrm. Bylo to nee° ptirozeneho, co se nechalo oeekavat. Mnohde odebirali Cesky i anglickSt tisk a deje se tak v mnoha rodinach odsud. Velikou ztratou jsou v'Sak rodiny, kde o vS7z,namu aeskeho easopisu ne- maji spravnST pojem. Jedna-li se o qdenik, teknou: "Vtdyt' to mohu Cisti v anglickS7ch novinach o nekolik dni dfive." Mo2na, te v nekterS7 ch ptipadech ano, ale Cesky easopis ptinati °pet spoustu mistnich ,ryze "nagch" zprav, jicht by se nikdo v tisku anglickem nedoeetl. A to je pouze nepatrna, east velke prace, kterou Cesky easopis rok po rote kona. Takove oznameni schtze, karetniho veeirku nebo dSTchanku, nav,§tevy pfatel, ptekvapenky, atd., se proste zatelefonuje a tim je je vac odbyta. A mnohdy o tuto bezplatnou slutbu lade, osoba, ktera sama pro svoji rodinu easopis neptedplaci a dovede se rozeilit, nenili ji vyhoveno dle jejiho pfani. Jen si povatme, co takovST easopis vykona pro Ceske divadlo anebo narodni podnik. Pravda, obeasna oznamaka pfijde k zaplaceni, ale nikoliv ty dlouhe elanky ,zabirajici slopce, jet take nutno vysized a velkym nakladem vytisknouti . . . . Prod se to tedy kona? Ponevadt Ceti novinati maji dosud hluboce zalotenSr smysl pro ndrodni povinnost. Nesvefuji se vam se svS7mi starostmi a rmuty, proste v to sve praci pokraduji a po zpusobu odvekS7ch easomert zaznaznamenavaji v .ge co se ye svete i v primem okoli deje. Obeas slytime dobre slovo: "Jest to dobrST Casopis, mel bys si jej pfedplatit." Pro novitiate jest to rajska hudba, jenom te je ji poskrovnu a Indio. A piece, kdybychom • meli Cesky tisk ztratit, jen si pfedstavme co dollart by musely na:se §polky, sbory i jednotlivci utratit pti obesilani svSrch podnikit a schtzi. — 2e by se to dalo do anglickSich novin? Jen zkuste
poslat jim nee° dvakrate a uvidite! Anebo jeke lope, rozepike se o svem podniku tak obsahle, jak einite pro Ceskou publikaci a poznate, jak hbite dovede po vakm rukopisu jezdit eervena, tu2ka censora. Neaekejme, as bude tleba pozde. V prve lade si pledplat'me Cesky Casopis sami a pak se nebojme ztratit dobre slovo mezi svYmi znamYmi a budou-li miti vYmluvy — nu vSak jsme je vYSe vysvetlili. Kdyby kaZdY, kdo Cesky doma Cte a easopis odebird v race doporueil neb ziskal jen jedineho noveho odberatele, znamenalo by to vydatnou pomoc a znamenalo by to milovY krok k udrleni deskeho tisku o nekolik rokti dale. — HCk. — (V Cedar-Rapidskych Listech.)
Zahn. Paul Valery Je velke, litost uvidet jak na znameni, nikoli pod Uderem blesku, svoboda zhyne, sila umdleva, hlas odmlai se a celY narod ztrati dUstojnost, jak zmizi stat, na pouhe znameni, nikoli pod Uderem blesku. Kde jsou ty tvale Zivouci, ty pale, zpevy, moci jednota, jeZ byly zeme bytnosti? Zavti jen oci. Znovu spatli'S je Hluboko v srdcich, vSechno spravedlive kvasi a siou stava se ... UvidiS!
K nayite'ye pres. Beneie ye Washingtone. Washington. (ONA). Dr. Eduard Bene, president Oeskoslovenske republiky bude nekdy v kvetnu hostem presidenta Roosevelta v Bilem Dome. • Cs. vyslanec, pluk. Vl. S. Hurban, kterS) byl nedavno na delSim pobytu v LondYne, .vratil se do Washingtonu s kladnou odpovedi pres. BeneSe na pozvani vyslovene pres. Rooseveltem. Datum prijezdu presidentovo je plirozene ureeno, ale nebude inedne oznameno. Krome Washingtonu, pres. BeneS navStivi tea Chicago - a New York. Panuje vSeobeene pfesvedeeni, Ze pres. BeneS vzhlizi vstlic prilesitosti, aby mohl presidentu Rooseveltovi pledloZiti svtij navrh na vytekni komplikovanYch stkedoevropskYch ttazek. Je znamo, le president Sena dada vrat pledmnichovskeho Oeskoslovenska a zachovani svobodneho Rakouska a Mad'arska. MnichovskY pakt byl jia odvolan Britanii a jmenem Francie generalem DeGaullem. Rusko a Spojene Staty jej nikdy neuznavaly, take
v principu zde nebudou tadne potLe. Oaekava se v.' alc ,te president Bene§ ptedlofi sve ny jak bude jednano s nemeckou a mad'arskou menainou v Oeskoslovensku, ktere by mohly bSrti ptedmetem pfi'Stiho konfliktu Ve Washingtone panuje ptesvedeeni, se dr. Bene'S' dave, plednost vystehovani Nemcti z esl. tizemi do Nemecka.. ACkoliv princip vYmeny obyvatelstva je washingtonskYmi vladnimi za..stupci plijiman pliznive, ptaji se koho by chtel dr. Bene'S vymeriovat za vystehovane obyvatelstvo nemeckeho puvodu, jeZto krome esl. delnikti v Nemecku neni mnoho aechoslovakii. Nepleji-li si vYmenu ostatni spojene narody jsou postaveny pled stejnY problem. VYmena Oechti, Slovakil a Mad'arti je uskuteanitelna. President BeneS jia slibil autonomii Slovaktim v ruznYch projevech, ktere pravdepodobne uspokoji vkchny as na nekolik nejbojovnejSich separatistti v teto zemi, kdyby se o techto projevech vice vedelo a byly vice propagovany. V tomto okamliku americko-slovenske organizace se reorganizuji a plou mezi sebou a jsou jiste pochybnosti zdali se vynoti z techto spore nejak posileny. Podle informovanYch zdejkch kruhti nemaji zdvalne dirvody, ponevad2 ty organizace, ktere nepodporuji sjednocene aeskoslovensko schvalily nacisty stvolenY a podporovanY stat, kterY dokonce vyhlasil "valku" spojenYm narodum a tea teto zemi. Ameridane eeskeho a slovenskeho ptivodu maji, velkS7 zajem o ptiki aeskoslovensko protoZe Csl. stat byl ple.novan a organizovan zde. Jeho zakladatele, zerntelY president Osvoboditel Masaryk a pres. BeneS Zili mnoho let v teto zemi. Je tu v'Sak tat jistY dojem, se stranictvi jistYch slovanskYch skupin v teto semi je tak bojovne a Utoone, Ze je neslueitethe se skuteenYm a opravdovYm duchem americkeho obCanstvi. Ti, kteli davaji pfednost jednotnemu qeskoslovensku se divaji nedfitklive, ae eeskoslovenska legace ye Washingtone nedostala jeke velvyslanecky status. To se jia stalo v plipade vSech spojenSrch narodu s v• rjimkou Lucemburska, dokonce i El Salvador a Dominika republika dostaly tento status. Byli tea plekvapeni, se dr. BeneS je posledni z vYznamnyeh spojeneckych kterY byl pozvOla do Washingtonu Nenfedne se k tomu vysvkluje, le legace by byla dostala velvyslaneckY status stejne jako jej Toni v lijnu dostaly lecke. a jugosla yska, legace, ale se eeskoslovenska vlada byla zatim jen "prozatimni", jeato nemela zmocneni po opuSteni z vlasti. Od to doby "prozatimni" raz nakho uznani byl zmenen a zmena diplomatickeho statutu se beekave. velmi brzo — pravdepodobne v dobe nosStevy presidenta BeneSe. Finaneni ministr Dr. Ladislav Feirabend, kterY je zde k projednavani dfiletitS7ch povitleanYch menovSrch a hospodalskS7ch problernu, zustane zde i za navAtevy presidenta Bene.;:e.