Vestnik 1943 04 21

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNIK (VOL.) XXXI.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 21. dubna (April) 1943.

Min° 16.

PROVOLANI VSESLOVANSId110 Vi(BORU V MOSUL r

RAT-RINI SLOVANtin ve SpojenYch Statech, ye Velke Britanii, Kanade, Australii, v zemich Jinni Ameriky a ye vgech ostatnich statech!

Drazi bratti Rusove, Ukrajinci, Belorusove, Polaci, Oegi, Slovaci, Srbove, Charvati, Slovinci, Bulhati, Makedonci a Karpatorusove!

Plameny glehaji vysoko nad svetem. HitlerovAti psi ohnem a meeem promenuji slovanske zeme v pasma smrti. Jde o vase zeme, Slovane!

Naslouchejte! Pies rozsahle prostory, pies more a oceany je sly get stenani mudenYch Jsou to vagi bratti a sestry, upejici v okovech!

Slovane! Nezaletii na tom, jak jste vzdaleni od sve posvecene rodne zeme, jak vas osud odod vageho naroda; v techto easem nes1Ychaneho stradani bud'te ye svYch myglenkach se svYm narodem.

stale rozhodnel gi rany hitlerovskYm armadam a vojtun jeho vasalti, proto musi b3 -rt co nejrychleji dosaZeno viterstvi.

My, vgichni Slovane, mame jedine negtesti, jediny zal, jedineho neptitele.

Mame jedinY program, jen2 je spolednjr vgem narodfn, milujicim svobodu: hitlerovskY stat. • "Znidit hitlerovskou armadu a jeji Art:Klee.

"Znieit opovrZeni zasluhujici "Nov tad" v Evrope a potrestat jeho tyfirce".

Pod timto praporem jsou sjednoceny narody SSSR, Velke Britanie a USA. Pod timto prapoL.01:nmvn=ramm4h,,,iki::::AcAwzu F. L. Musil:

V Vzkfiseni zeme slavi, jak hdelem ji jest, kdy vraceji se ptaei a kaZda ratolest naleva puky znova, kdy jarnich vetra van nese to sta •ou zvest nam zas ze vgech sveta stran.

Slovane! Na gi bratki v na gich rodnYch zemich odvatiuji se smrtelneho zapasu proti nejdivokj gimu nepfiteli, jakeho poznali slovanske narody. Nagi bratki bez vahani clavaji svou krev a tiivoty svYch drahYch a pfibuznYch za svatou vac zachrany sveho naroda a sve zeme. A obraceji se k yam, svYm bratfim. Okkavaji vagi pomoc!

Lilie bhla kvete a ptakil slad10 hlas po kraji v trilkach sttasa, ze Jaro je u2 zas, kdy velkonoeni zvony na slaynSr, velk3i den velebne zneji lidem, ze svet byl vykoupen .

V teto hodine prvni povinnosti, kternu mame ke svYm bratrum je poskytnout jim tutu pomoc.

Bratti Slovane! Nastal rozhodujici okamtiik v boji proti fa gistickYm nemeckYm otrokaftm.

Iinciativa na vojenskem poli pfe gla definitivne do rukou bojujicich spojencii SSSR, Velke Britanie a USA. Pocity hrdosti pro SSSR a Rudou armadu naplhuji slovanski, srdce. SovetskY svaz pfekonal v gechny obtitie a vede nyni velkou ofensivu, odist'uje svoji zemi od nemeckofagisticke nepravosti. Hitlerovy armady nebYvale dosud a nenahraditelne ztraty na lidech a materialu. Rude armady zasazuji Hitlerovy leene main znidujici rany, jednu -COM neti druhou. Historicke viterstvi u Stalingradu otfaslo vojenskou silou Nemecka i jeho vasalil a piiblizilo koneenou poratiku Hitlerova.

HeroickY zapas, kterY na se vzaly sovetske narody, umotinil, aby Velka, Britanie a Spojene Staty pfipravily sve shy pro rozhodne bitvy. Ve Stfedomofi byla vytvotena zakladna pro vojensire operate proti tiivotnim centrum italskym a nemeckYm. Cele evropske pobfetii od Norska ati do kecka je ptistupne AtotinYm operacim vojenskYch sil sjednocenYm narodu. Poralky, ktere utrpel Hitler na sovetsko-nemecke fronte povzbuzuji osvobozujici bOj ye vgech evropskYch zemich, zotradenych Hitlerem.

Hodina viterstvi svobodu milujicich naroda nad nenavidenYm hitlerismem se ptiblitla. Cesta k viterstvi vede v gak zufivYmi bitvami. Poneva& stale neni druhe fronty v Evrope, musi Ruda, armada stale nesti celou tihu valky. Neptitel zufive operuje a pokusi se zasadit lidstvu nove teike r0.ny. Proto musi bSrt zasazovany

Kde Morana dtiv vladla a svet jak zaklet byl, po Vzktiseni se vtidycky kraj s Vesnou rozh3itil — a tak zas bude letos, az s jarni pisni vod tisice kvetti v luzich zatandi chorovod .. tranioilinliiiiifunt

ti um if 1111 oft] rtt oat 11 Immo =mum riff r Fit mon

rem nagi bratki bojuji proti neptiteli. Pod timto praporem spojime sve Usili a poskytneme jim pomoc bez ohledu na velikost obeti, jich si boj vyZada.

Representanti vekejneho mineni slovanskYch narodu v Evrope nyni sjednoceni v geslovanskein vSrboru prohlasil jiz na I. slovanskem kongresu v Moskva v srpnu 1941, Ze rozhodne a pevne odmitaji "kaZdou ideu panslavismu jako naprosto reakdni proud krajne neptatelskS7 yelikemu poslani rovnosti narodti a narodnimu rozvoji vSech statu". Pokusum techto zlomka o vneseni rozkOlu do na gich tad se mush dostat rozhodneho odmitnuti od v gech slovanskSrch naroda, ktef1 si vazh svobody svSrch zemi, zivobratti a sester. ttir Tvati v tvaf stradani vg ech slovanskYch narodu mame povinnost zapomenout na minuld u-

ratiky, musime odstranit vSechny narodni rozdily a rozpory. Nade vgemi ostatnimi tivahami stoji nyni vzne gemi, posvatnY Zachranit nage narody, osvobodit na ge zeme..

Sjednoceni, inspirovani laskou k vlasti a svSrm narodkim, musime soustkedit ve gkere Usili k ye1,ke veci: k dosaZeni viterstvi v gech narodu, milujicich svobodu. Neobydejne destnSr Ukol je irdelem Slovanft: bojovat se zbrani v rude' prOti hordam nemeckYch Keti by Slovane v boji osvetiili sla,vu svYch ptedku, ke2 by prvni prinesli syYrn utladovanYm bratiim zpravii o dlouho oeekavane svobode!

KaZdS7 z nas nemilZe bojovat se brani . v ruce za test a nezavislost sve zeme, ale kaady z nas mute a mush spinit svilj podil k dosaZeni spoledneho znieeni neptitele. Narody.. SSSR podavaji nadhernY pfiklad obetave oddanosti k vlasti. Jeden a pill roku takYch bojt a zleho stradani valeeneho mail za sebou narody SSSR. V historickYch dnech nove . ofensivy Rude armady celY narod, delnici a zemedelci, vojhni a udenci, Zeny muZit z fronty a deti, studenti a duchovni, jednotni ve vlasteneckern nadgeni, polotiili na °n ae t vlasti v gechny sve Uspory, aby je promenily v nove tisice tank& letaael, nove delost • elecke baterie k zniCeni hitlerismu: Tento pfiklad sovetskeho lidu jiste najde piiznivou odpoved' u Slovantt celeho sveta.

KaZdS7 z nas mute a musi pornoei sesilit slovanske hnuti vnesti rriezi maSy siovanskou pra ydu o boji a stradani na gich bratra pod hitlerovskYm jhem a stati se organisatorein Udinne pomoci pro nage slovanske bratry„ Velika hodina osvobozeni na gich bratru z okovir je blizka. KaldS7 z nas mush pfijit k tomu triumfu s jasnSrm svedomim a distYm. srdcem.

Slovane! Va gi bratti, kteti pro gli bitvami a smrti, vas obejmou s radosti a michou, neopu stite-li jich v hodine zleho nebezpeal. Ale vas lid se odvrati od vas a vase zeme vas odvrhne, jestliZe v techto hodinach smrtelneho nebezpezapomenete na svoji zem a na sviaj lid, nepomiltiete-h jim v osbobozovacim bbji.

Ztrojnasobme sve Usili! fzeknerne svYm bratfim: Bud'te statedni, bratti! Jsme s varni!

Oervanky svobody jsou na obzoru! Hodina vageho osvobozeni je blizka!

Vzharu prapory boje proti hitlerismu! At' Zije viterstvi anglo-sovetsko-americke bojove aliance!

V Dobri, mysl za v gech okolnosti. Namitnete: jsou okolnosti — rally osudu, zaly, — kdy se zda, jako by si &ova naprosto nemohl udriet dobrou mysl. Kdy hlava klesi mezi ramena a Clovek za hodinu zestirne o .desitku let. To jsou chvile nahlYch zekdiveni a zhrouceni WesrtYch nebo dukvnich. Zajiste — vidyt' iivot je mince o lici a rubu! Ale tajemstvi vanelo jars je prive v torn, le v ialu mush &of& hledat silu. Rolern se otuiovat. Nikdy neklesnout, nikdy nezvadnout.

Strum ARY Rabiriak musil o svatem Josefu no, Ndu, ltdyby se tteba vtichni derti tenili. To bylo ut jeho plaveckou pYchou, *le ten prvni jarni Vden set "nahoru" — to je na louku pod tereany; kde eekaly uz prameny, dtivi praiske firmy, ktere on leta plaval vory a faktoroval — pustil se s jednim na vodu a prvni protrhl "pavuoinu ye tlajsne". Abyste temto plaveclOm vS7razrim rozumeli: znamenalo to, 'le on prvni projel vtemi vraty jezri od Mestedka az k Zavozu, vraty, ktera sice podle tohoto obrazneho reeni nebyla zatatena pavueinami, ale spite jette ledovSlin povlakem a ttitti. NebStvalo vldy pied svatem Josefem pfilis Arne, v nod pravidelne mrzlo, nebo opadne byl psi dettivSr nedas. Voda po jarnich povodnich se jette neusadila, obydejne se jette ptelevala pies jezy a byla "dokafebraundozelena", jak tikali nekteti plavci posmetne, napodobujice podskalske Pepiky. V takovou vodu nebyla drivera. Nebyla rozhodne jarni, Nueva& se v ni neobratela modrava barva nebes a byla nespolehliva jako blaznivS7 bkeek. Nikdo, ani nejzkutenejti plavec nevedel; kde zmenila o dtenici teditte, kde utvotila novS?' proud, nebo navalila do plavebni drahy balvany. To se,zjistilo at pozdeji po opadnuti vody a jistota plavby se podle toho zaridila. Nikdo z party proto na prvni plavbu s Rabiriakem nespechal:,Stafi byli opatrni a mladi nemeli jit to ctitadostivosti starch hastrmanri. Week() se dobou nejak kazilo, plavecke femeslo bylo pomalu "na hunte", Toho roku, co se tato uddlost stala, nasledovaly take velikonoce hned po svatem Josefu a jaro bylo takove nejiste zrovna jako letos. Dienice odetla koncem Unora-pomerne klidne, jen v zakrutii na Strachovci zadriel se led a zacpa zabarikadovala cele Udoli. Voda vystoupila az k Rybarne k osamelemu ptivozu pod Krhanicemi a div ze nevytopila stareho Variatu s rodinou jako sysli hnizdo. Kdyt to v zacpe jedne noci ruplo, hrnulo se to teeittem i s bfehy a balvany.

Za t*Yden vtak Siza.va opadla, ale v bteznu se dalo do dett'il a tak opet stoupla. — Nahoie na 6eskomora yske vysoeine letelo prSt stale dOst snehu a tak se voda udrtovala stale 30 at 40 cm nad jezy. Nebylo radno svetit se ji s pramenem. Playa na to ukazovali, ale stareho Rabiriaka jako by tahal za jeho mroti vousy.

"Sralbotkove !" nadaval jim s pohrdanim, kdyi se gadnS, dobrovolne nehlasil na jeho prvni slavnou jarni plavbu. A zutil, ze tentokrat snad ani neprosadi svou, nebot' sam na pra,, men nemohl, potteboval druheho na zadni we. ry, aby mu je neltde v zakrutecb proud nerazttiskal o btehy. Vzalo,li se to podle ptedpisu, tak byij na P raiTtell pottoto, tri onlapi, evlitit6 tokove vOtit vodo, are tot° natizeni o voroplavbe se ut davno obehazelo, "Jednoho tikdneho klacka na pacholdi vor!"

Vyktikoval furiantsky do houfu plavcri shiuklych u ptivozu nebo v kovarne na ntenu Sazavy. Viichni byli z jeho party, jen nekolik jich bylo z konkureeni party tmejkaly, kterST teprve zadinal. Plaval pro jinou pratskou firmu a lepe platil. Mel vlak malo dteva a nemohl zarudit vice playa= vSrdelek pro celou sezonu. V jeho parte se sdrutili proto baraenici, kteti meli chalupe kousek poll a pottebovali take da,s na jejich obdelani a sklizeri. Ve volnem ease sli na vodu. lxiikali jim proto "strupove", jako vtem se(talcum a za tadne plavce je ani nepovatovali.

Lida ze 8mejkalovy party byli vtak take od vody a dovedli s ni zapolit, proto je toto snitovani mrzelo. Oast° pro takoveho "strupa" doll° k sratce s partou Rabinakovou.

V Smejkalove parte byl take mladfr Korejs.

"Strup" byl tacinSi a plavec jedna radost, te ho 8mejkalovi Rabiriek zavidel. Ale byla mezi staOmi neptatelska, zavora a nevrile mezi obema rody se tahla ut leta. Otec Korejsriv kdysi v mladi svedl jednu Rabinakovu sestru a nechal ji pak na holickach. Holka se sice vdala a eas vtechno srovnal, ale vtichni, hlavne Rabiriaci, pocit'ovali, le je tu nejakS, nevyrovnank dluh.

Tento pocit viny i ktivdy se ptenesl i na mlade, to jest na mladeho Josefa Korejse a Rabiriakovu Mantu. Oba po sobe koukali, ale copak bylo moino, aby Korejs eel k Rabiriakiim pro ztejmk vyhazov? Anebo: copak mohla Manta vein Korejsovi? Coz kdyby to s ni dopadlo zase jako tetou? A tak oba mladi na sebe koukali pies

V $1117.10.1C

Janif plavba.

Velikonoeni historie z Posazavi.

Jan Moravek. ku a vzdychali. Aekoli si lasku nevyznali, yeah, le se maji ro,di a vedela to take dela, ves. Start Korejs syna proklinal, 2e se ne2eni a start' Rabinak se pohrdlive uchechtaval. Takhle to ovtem nemohlo jit do nekoneena. Josef Korejst si uminil, ze "to jednou zlomi".

A tak, kdyt start Rabiriak kratce pied svatYm Josefem zase vyzYval v kovarne plavce na svou prvni jarni plavbu, kdy 2. ,nad nimi nattasal pytne svou hromotluckou postavu a mrskal dlouhYmi kniry jako dravec, kdyz jim znovu vynadal poseroutkft a sralbotkU, tu Josef Korejst se dal do smichu: "Mate to, hergot, podatenou partu!" .posmival se. "Ja, kdybych byl od vas, tedy bych eel, kdopak ma tohie potad naslouchat!"

Tohle Rabinaky popudilo. Varia, ptezdivkou Paprament, ktery nikomu nic nesmldel, vyskoeil s kovalskeho tpalku a vyktikl: "Tak jdi s nim na vodu, ty strupe, mo2na., ti da za to Mandur Dopadlo to jako puma. Josef se ulekl a uptel °di na Rabinaka Hotela v nich nahla otazka a odhodlanost. Rabinak se zamradil, odrazil ho tyrdYm pohledem, ale po Papramentovi a ostatnich vztekle t'al: "No vtak — ma pravdu a stalo by za to, kdyby . . . " nedopovedel, vyndal z last dyrnku a uplivl: "Styd'te se, 2ebraci! Ale ja vam udelam tu hanbu, .2e pfijdu na pramen sam!"

Podival se po vtech z vysoka a tel. Mee.i jako zatezani.

Vaasa — Papravent koneene ucedil: "On tu volovinu provede, jireak je na to dost velkY!" "To bude mit ostudieku, al se to roznese po fete!" posmival se Korejs a ponevad2 se do neho vtichni pustili jako do toulaveho psa, odetel take. Ale bylo to IA v nem, Papramentovo seminko klieilo a vzdouvalo mu odvaIne srdce Dva dny pied svatYm Josefem name. jette Rabiriak druheho plavce na svou prvni plavbu. fteka totit opet pinila, nahote pry prtelo a misty musili z rybniku vypouttet ptebyteenou vodu. To nikomu odvahy neptidalo. Rabifiak zutil.

"Na mou duti — " vypustil v hospode jako posledni hrozbu s yYm — "2e toho strupa vezmu s sebou!"

Josef to zaslechl a zahotel vzrutenim. Ale Manea se zalekla. Jak byla ptima, zablYskala eernYma oeima po tatovi a vytkla mu: "2e byste se nestydel a nedal se vzit druheho na svedomi!"

"Koukejme se, jak se o nej boji!" chechtal se tata. "Nevidano, kdyby se trochu vymachal v studene vode, snad by ho pak laska pfetla!"

Jette ten veder chytla si Manta Josefa, kdy2 se potloukal kolem nich u vody.

"Chcet pry jit s tatou na vodu . . . Jen se opoval, ja, ti stojim o tve furiantstvi! Co si . ? Na konec z toho budou jen fedi a po!" smech Srtela uralenou hrdosti, ale v srdci ji hotela .C.zkost i radost. Poznal to na ni a nedal se odbYti. "Mid, Maneidko, jednou to musi vzit nejakY konec — " rozohnoval se.

"Ne a ne a ne!" zlobila se uminene, az ji sizy skakaly v oei a hlas se trhal rozeilenim.

Korejs zvedl pytne svou plavou hlavu a modre dobracke oei mu zablyskaly: "Jo a jo a jo — pUjdu s nim, nepfljde-li s nim nikdo z party. Just — pro tebe i vtem pro hanbu!"

S tim se rozetli.

No — a do osmnacteho btezna do veeera se nikdo neptihlasil. Rano o tteti hodine vstavali v calk vesnici jen dva plavci: start' Rahiliak a mlady Korejs. Jeden o druhem nevedel.

Rabinak, provazen nakkem domoxich, vytel na dy fir, vyhrnul limed u loderiaku, , na jedno rameno paves.l sekeru na provalku, na druhe polozil bilST vyschlST sochor se 2eleznYm okovcem a poktitovav se. vykroeil pravou z vratek.

c7ne 21. clubna 943• Pted stavetihn chvili postal, nasloucha.1 a hlede napjate po ceste vzhfiru i dolu, ale nikde ani Zive duge. Temne zaklel, odplivl, sahl po dYmce a gel vzhfiru proti vocle.

Sam, opugten, v gemi zrazen .. .

Hnetlo ho to a uraZelo. Takovou ma partu, se na nej vyka glou, uz ho maji dost! Sakra, kdyby mel syna, hned by mu fa.ktorstvi predal!

Rozum mu site naseptaval,ze si nepodina moudfe, ze chlapi maji pravdu, kdyt se jim nechce na neusazenou vodu, ale copak mohl zradit sam sebe? Meet let na Josefa zaeinal plavbu, "proraZel pavudinu v glajsnach", a • letos najednou by mel zfistat za peci? Ne a ne a ne! Just, vgerri na vzory piljde a ukale jim, kdo je start Rabiriak . ! Bude to treba letos naposled, ale nepovoli, kdyby se mel s vory i rozinlatit .. . fzeka temne hueela do bile tiny. Mlha zavalila poriei a studila. Celt' kraj spal, ani pes se neozval, nic, jen bila tma kolem a v ni ten zvygeny hlas feky. Zase je o poznani vet gi — konstantoval podle jeho sily a v nitru se mu zvedl neklid, protivna nejistota . . . Vy gel ze vsi a za kostelikern zamiril pe ginou, starou plaveckou cestou, nahoru. Jaka to byla radostna cesta_kdy2 tab' v Cele houfu jako vildce — dries 'gel sam! Porad doufal, ze tu piece nekterY bude eekat a pridruZi se pokorne jako hri gnik, ale nikdo tu! Jde tedy sam a sam a je mu mizerne Pojednou sl3rgi za sebou rychle kroky. Zastavi se a Cilia. Kroky utichnou. Jde tedy dale a kroky za nim se opet ozvou. Zpomali chtzi a diva se opatrne zpa. Na mou jde za nim chlap se sochorem, ale nemilZe ho poznat. KterY 'Celt si s nim hraje ?

Zastavi se a chlap take. I rozkrikne se: "Sakra, jsem ti snad pro legraci? Tak pojd' nebo tahni dome!"

Stin v bile tme se rozhYba a pfichazi.

"DobrY rano — " zdravi nesmele.

Rabiriak vytrhne dymku z fist a vybafne vem: . ! Jsi to opravdu ty, Josefe?"

"Korejs "No, kdo jiny -7- 2" zni skoro mrzute.

"Co blazni g ?" vyjiZdi na nej Rabifiak.

"Zrovna jako vy!" odsekne Josef "Tak ty si chce g vyslouZit Maneu?" posmiva se Rabiriak.

"Tfeba!" odpovida, pevne Josef. "A taky nesnesu, abyste se potad naparoval, jako byste byl prvni a posledni plavec na Sazaver "A to to pall, ty — strupe?" boda nemilosrdne Rabiriak.

• "Jegte yam ukalu, jaky jsem strup! holedba, se Josef.

"I jdi dome, mama by pro tebe breeela!" dopaluje ho zneZnelYm otcovskYm tenem Rabiflak.

"Vratite-li se vy, vratim se take. Jinak jdu s vami".

"A nepustim-li to na pramen?"

"Na to jste kratkY!" zni zpupna odpoVed'.

Stoji proti sobe -v bile tine na pe gine jako dva sokove, spojuje je v gak jedna starost.

"E co — kdo by se s tebou hadal!" konei Rabitiak a jde.

Josef za nim. Rabinak opet: "Povidam, abys gel domii!"

Josef nic.

"Nepottebuju te!"

Josef nic.

"Vlez mi tedy na zada!" zabruei Rabifriak a Josefa si u2 nev gima. Ten jde deset kroka za nim jako vernY pano g . Rabiriak pliva, nadava, ale JOsef se usmiva. Ella tma ridne, na vYchode vstava den ..

V krovinach zpivaji ptaci.

Mlha se sraZi, studi, ale z vYchodni strany dYcha 11.2 jaro. Je to podivuhodne kouzlo.

Zmrazky pod nohama, ale nad hiavou Bevel tepleho vanu. Jegte ho nesly gig , ale citi g jej a mag v srdci detinskou radost, jako kdyz jsi byl mai* a hral jsi o knofliky, fizule a kulieky do thilku na jarni oschle na ysi. Zkratka konec zimy, jam, novY zivot. Oloveku se riadYmaji prsa virou v lepgi budoucnost A tak oba sli jarnim ranem, kaZdY,7 pro sebe.

Rabiriak bublal jako hastrman a Korejs se usmival v blaZenych predstavach i spokojenosti; jak stareho dobehl. fteka jim vYstraZne hueela po prave strane, ale tomu byli 1.2 zvykli . .

(Dokoneeni na strane'

Pieh pi-ijmix a vydani za. na6sice leden, Calor a biezen 1943. t111,1RTNi FOND HLAVNI tRADOVNY: Bilance hotov. z prede gleho etvrleti $225,935.01 PRIJEM: $ 81,853.25 Od radii, na amrti, 102,388.26 Splatky hypotek 64.90 Za praci v pajekach 22,743.65 'Urok z hypotek 1,795.76 Urok z bonda 6,098.99 Urok z pujeek proti cert.

SloSend splat. na hypot.

503.95 641.60 Najemne z majetku 408.00 Bondy 130.25 Za olejove "lisy" 34,381.48 Splat. paj. proti cert.

Celkem $251,010.09 VYDAN 34,094.93 Vyplaceno na amrti 100,000.00 Bondy Vyplaceno nedospel Odic. 1,507.82 Vyplac. ned. dedic. arok 234.40 42,227.28 Hypoteky Moly proti cert.

21,133.50 Propadle cert. pajeky 500.38 Vracene amrtni poplatky 75.20 VracenY firok z pilj. cert.

161.47 321.27 Opravy majetku, atd.

Prenos na vydani 5,000.00 2,513.15 Dane z majetku Pojigteni na majetek 6.59 Pravnicke vydani na maj.

9.05 Dohled na majetek 253.41 Uroky na hypoteky vre.c.

176.82

VYDANI: Vyplaceno na Umrti Komigne organisatoram Vrac um. poplat. a bonus Lekarske prehlidky

Celkem VYDAN1.

Pocipory

46.03

377.05 419.98 847.58

280.00 227.85

Celkem $ 227.85 Zbytek hotov. Odhadeiho fondu

899.73

PREHLED MAJETKU JEDNOTY Umrtniho fondu:$ 298,729.83 Hotovost v bankach 949,933.81 Bondy 1,800,027.54 Hypoteky 634,005.19 Pajeky proti certifikatam 758.69 Pfljeky collateral 10.00 Meritko 10.00 Podily 182,392.11 Majetek (farmy atd.)

Bilance hotov. z pfede gleho etvrtleti 3,656.59 PisITEM: 0 facia na vydani 5,277.38 Pfenos z amrtniho fondu 5,000.00 Prodej potreb v afadovne 4.00 VYmena poukazek .25 Za notarskou praci 1.50 Celkem, $ 10,283.13 VYDANI: Telefon a telegraf 194.44 Lekarske prehlidky 477.00 Potreby a vyd. v aradovne 1,259.72 Express 19.80 Pagtovne 151.82 Najemne z aradovny 180.00 Slu2ne arednika 2,165.75 Slu2ne vYpomocnYch 1,049.43 Vestnik 2,263.22 VYmena na poukazky 46.75 Oznamky 12.74 Cestovne 199.85 Aktuar 231.38 Komigne organisatoram 2,063.26 Dar nemocen. odboru 500.00 Vydani na rekordovani.

21.00 Schaze Hlay. tradovny 292.70 Za notarskou prat'.

16.50 SST dan 66.00 IX. dari federalni 16.50 Vyclani na ka.ru, (gas, oprava, atd.)

109.24 Schtze tiskov. vYboru 57.40

$ 4,741.33

13,379.23

751.00

$ 377.05 Celkem Zbytek hotov. Nemoc. Odboru ODHADO FOND. Bilance hotov. z min. etvrtleti PkiJEM: 280.00 Za odhady Celkem VYDANI: Odhady majetku

FOND NA VYDANI HLAVNi tEADOVNY

Celkem

540.00 198.92 277.41 40.00

$ 1,056.33 Celkem Zbytek hotov. z Det. Odboru NEMOCENSKY ODBOR. Bilance hotov. z min. etvrtleti PftiJEM: 751.00 Od radii

Celkem $208,215.27 Zbytek hot. tin. fondu H. 0.

298,729.83

Celkem $ 11,394.50 Zbytek hot. na vyd. Hl. DETSKY ODBOR. Bilance z min. etvrleti PRIJEM: Od radii 4,034.63 Splatky hypotek 562.39 Urok z hypotek 34.31 trok z bona' 110.00

Strati& At

VESTNtK

Ve stfedu, dne 21. dubna 1943.

Dluh nedospel. dedicam

$3,843,220.87 Celkem Fondu na vydani Hlay. tiadovny:2,545.22 Hotovost v bance 7,980.17 Zarizeni v tradovn 11,334.13 U radii na S. A. . T. Celkem Detskeho Odboru:Hotovost v bance Bondy Hypoteky Pajeky proti certifikatilm Celkem Nemocenskeho odboru:Hotovost v bailee Odhadeiho fondu:Hotovost v bance Auto

2,545.22 9,694.23

$3,865,867.17 22,646.30

21,859.52 13,379.23 34,377.08 20,636.37 648.00 $ 69,040.68 419.98 899.73 1,000.00

$ 1,899.73 Celkem Rortrideni poloiky, "potieby a vydani v Ufa,dovne", ye vYkazu fondu na vydini Hlavni ilkadovny. $ 27.72 Elektrina 3.75 Voda 39.44 Butane gas na topeni 44.66 Opravy v iikadovne 14.93 Papir pro bratra Kacire 9.83 Oprava stroje 5.00 Papir a potreby pro btratra Moueku 3.60 Papir pro bratra Chernoskeho .40 Oprava trubic 3.45 Mestska dari, Fayetteville, 37.25 5,000 listin pro mesieni zpravy 17.00 Pretigteni 10,000 kusa zapisu pro paj 7.33 6 elektrickYch Sarovek (globes) .74 Nater na nabytek 4.40 1 valet pro mimeograph 287.56 20,000 obalek pro elenskY seznam 1.50 100 kusa tvrdeho papiru 287.56 20,000 obalek pro elenskY senznam 13.10 Photostaticka, prate 37.95 5,000 listin pro mes. zpravy (Det. Od.) 2.54 2 tucty stenograf knaek (zapisnich)

3 sveraky (Binders) 700 listin (ledger) 2 krabieky zlatYch peeeti 1 elekrickY drat Olej na stroje 1 kohoutek na vodu litebiky Niv2ky 9,900 tigtenYch poukazek 2,500 listin na zaznamy hypotek 500 listin pro vkladni knihu 500 listin pro plijem i vydani 100 kusti pro zaznamy poj. na maj 50,000 kusti psaciho papiru 1 tuct y stuh na psaci stroje 5,000 kusa papiru na psani Lepidlo 2 tucty gum na vymazovani 6 tucta tuSek. 3 grosy ssaciho papiru 6,000 k-asa papiru pro mimeograph Drat na spunky 1 lahev distiee (pro psaci stroj)

21.81 65.52 8.74 .90 .20 1.00 .10 .75 176.39 48.85 23.15 75.60 8.80 202.36 10.16 9.70 3.04 2.50 3.00 2.70 13.50 1.50 1.00

$1,259.72 Celkem Poznanaka. - Ponevad2 se citim, 2e do to doby ne2 budou na Hlavni T:Tradovne ustanoveni pravidelni a trvali spolu-atednici, 2e jsem ja za v gecku praci zde zodpovednY, tuto zpravu prij:aya a vydani Hlavni tradovny za prvni etvrtleti tohoto roku, za sestru 8krabankovu, teetnici "pro tern" •posilam ja, ponevad2 sestra 8krabankova je nemocna na osYpky, "measles".

Nove zvolenY pokladnik br. Koliha dosud jeho misto zde nenastoupil; na uprazdnene misto br. Marka, bYvaleho ieetnika, feditele dosud ladneho pravidelneho teetnika neustanovili; v posiedni dobe dye nage vYpomocne sily narn ode gly; minulY tYden jedna na ge sekretarka mela "mumpse". Tento tYden je zas nemocna sestra 8krabankova. Pro tyto a mnohe jine prieiny zprava je hodne opozdena, ale ujigt'uji vas bratri a sestry, Se nebyla opozdena pro neteenost neb nedbalost nekoho zde na Hlavni f.Tradovne. My se snaLime, aby prate byla zde vyk.onana co mo2no nejrychleji a na eas, ale eastokrat nemt2eme si pomoci. Jestli se zde nee° opozdi, prosim, rozmyslete se nad tim, uvalte na ge postaveni zde, a mejte s nami strpeni.

S bratrskYm pozdravem, 3. F. Chupick, tajemnik Hl. firadovny.

V Z dceasne porobene Evropy.

Bern. 8vYcarsko. (ONA.) - Britska letadla pravidelne pristavaji na francouzskem azerni a zachrariuji odtud mlade francouzske vlastence, kteri chteji se dostati z rukou nerneckYch vra• hu. SvYcarskY list "Gazette de Lausanne" hle.si, Se britska letadla pristala mezi 1. a2 15. bteznem dvakrat na letisti mesta La Pallice a odvezla s sebou 60 inladYch Francouza. Nemci potom zatkli ye meste 20 rukojmi a zaorali letigte.

Washington, 11. dubna. (Ona). - MoskevskST rozhlas oznamuje, 2e pri vzpoure v lyonske veznici Nernci povraZdili 115 Francouza zastreleflint a dal gich 18 obegenim. Francouzi se zabarikadovali y e svYch celach a odepreli vstup do nich nerneckYan straSim. Byli premo2eni teprve kdy2 byly povolany oddily S. S. gard a vyvlekli vezne z eel. DruhY den valeen.3 .7 soud odsoudil 18 veznit k obe geni a ostatni byli postrileni.

LondYn, 11. dubna. (ONA.) - Tri roky nemecke okupace staly Nory denne 400,000 kroneril, nepoeitaje v to neseetne konfiskace a jine loupe2e. Norsk6 vladni kruhy didavaji, Se maji se znam jrnen 159 popravenYch norskYch vlastenca od riemecke invase, a 7000 mu2ii a 'ten je v koncentraenich taborech.

V Nisledkem vatlee/16h° usili nezamestnanost skorem irl'estala a prijmy fgech vrstev lidu se Viada poeita, Se od Pearl Harbor piesto, Se vet gina lido odvedla •pokladne zvetgenou dan z p •ijniu, koluje mezi lidem gestnact bilionu delard. Proto ona apeluje k upisovani druhe vaieene pujeky a zketelne napovida: Jestiiie zyST§en3"7 piljem lidu nebude uloien do • vileenSTch bondu, kongres bode nucen k .dalgimu zvfgeni (lane z

Strana 4.

Dopisy, jet by obsahovaly neytene, nab ze.sadne polerniky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu :oshodnuti. itad §tefanik Cis. 142, Houston, Texas.

Cteni bratri, sestry a v gichni etouci tento list, srdeane vas pozdravuji a ty nemocne zvlagt'.

Prvni nedeli v dubnu jsme melt kadovou schtizi, se glo se nas dolt a take melt bYti phjimani tti, dva bratii a jedna sesttieka, holdieka do Detskeho odboru, 3 tYd. stara dcery K. Cikala, mantelu Eles Redis, ale tatinek dli v armade. Ale dva Cekanci se nedostavili pro rtizne pilCiny. Ted' si nemtiteme tici: tam pejdu, to si udelam, ted' musime viadu poslouchat, p. presidenta, co nam nakazuje to musime udelat, cheeme-li valku vyhrat. A to musime! Jen to je chyba velka,, to my 'deskY narod se stydime za na gi matetskou tee.

Nemyslete si, to je to jen tee, ale to je, to zahazujeme a tupime a stydime se za na ge stakieky a prastatieky. A kdekdo ponituje a tupi, jest hoden potupy vgech lidi. tesky narod musi vyhrat za jeho utrpeni. Nesmi padnout do propasti, za jeho tetkou praei, to Pan Huh nedopusti. ft ad 8 tefanik roste, jak na Clenech, tak i na majetkove praci, a tale zasiuhou J. Ttisky.

Chceme koupit za $400 bonde, aby &-li Pan Bab, valka brzy skonCila. A u StefanikU se tak pracovalo, jak se pracuje, tak by se mohla brzy nova sin stavet, ale ted' se must starat okolo valky.

V pondeli 29. biezna jsme meli u Stefaniku pohyblive obrazky od Ceske firmy, pod nazvem "Jeji pastorkyne". Bylo to hezke, zajima ye divadlo, ktere nam ukazoval a tidil p. Va gut ze Schulenburg, Tex. Zase se v gichni tegime na ptigti divadlo.

Nage dcera, Angeline pi, Jess Loewen, byla operovana na slepe strevo v eterY 6. dubna, ale jit se ji dobre vede, a v nedeli ji ptivezou z nemocnice, Methodisticke, domu. Ptejeme ji vgichni brzkeho uzdraveni.

Hezke kartky jsme obdrteli od deer VajovYch z Fairbanks, Tex., pi. Annie Vard a p. a pi. Mary C. Chupick, oba dli v armade i jejich teny jsou s nimi. Charle Chupick ma, zlamanou nohu, ale Lit se noha hoji a ptejeme jemu, aby zas mohl na nohu chodit jako dtive.

Na dovolene byli dva syni Frank a John st.

Joe Kubina, Houston, Texas. Frank je v Africe a John jezdi po lodi kde je tteba, a tit byl i v Africe, a z Afriky tu v Houstonu u rodieti, to bylo mile uvideni. Jak synove Kubinovi odjitdeli do armady, jak jsem se s nimi loueila, nemohla jsem se plaei ubraniti, tak mi jich bylo lito. A jak je tern rodieum, ktehi ztratili ut syny. To je bolestne.

PtedeglY tYden 6. dubna onemocnel F. Adlong, zet' moji sestry Anny Jurenove, dostal osYpky, ale je mut, lope. A sestra Anna zavirala vrata a jelikot byl velikY vitr, vrata ji udetily do nohy a bolestive ji zranily. Obema ptejeme, aby byli brzy zdravi.

Nad domy p. Charlie Cikaly a pi. a pi. Joe Francis Cilnich set snesly divoke husy a zanechaly Cikalove dceti pi. Ells Redis a pi.

Frances Cilny mala deveatka. Ale deveatko pi.

Elesi Redis ma tatinka v armade. A nad domem Ben Sykory leteli zase dapi a zanechali jim syna. A Joe Sykora, bratr Benyho se otenil se sl. Peber Peney. Ptejerne novomanteltim ✓ novem titi v ge dobre. A zapomnela jsem, to kolem domu Joe Kovate letely take divoke husy a spustily pi. (rieveste) Pauline John Kovatove take malou holeieku. Maid holeieka Kovatova ma take tatinka at v Africe. V gem rodietm a novorozencrim a statiekam gratulujeme.

V nedeli 25. dubna bude prvni konfirmace ✓ Houstonu, Texas, desk0-mora yskYch ditek v lutherenskem chramu Pane, 1600 Westimer St.

92STNiK

ye sti'edu, due 21. dubna 1943.

A slutby Bak bude vysluhovat p. farak Joe A. Barton, Nellsonville, Tex. V gichni jsou zvani.

Konfirmanti jsou: na ge Elizabeth, Georgie Hegar, Dorothy Schiller, John Vojtek, Emil Kuropata, Edvin Kuropata a Merel London. Take p. Joe A. Barton ztratil bratra Teodora ye valce, padl za svobodu. Tedy pane a pani f aratova i cela rodino Joe Bartone st. v Granger, Texas, prijmete od nas v gech tu nejhlubk soustrast nad ztratou Va geho mileho syna, bratra a strYeka Teodora Bartone.

A take odegel na veanost na g spolubratr Bedtich Ctvrtnik, Houston, Texas, 10. btezna. Mel peknY pohteb. Moc se mi libila tee pkedsedy H. U. bratra C. H. Chernoskeho a p. far. presbyterniho J. R. Dany, kteti promluvili v Ceske i anglicke teei phi smuteenich obtadech a Bohoslutbach. ZesnulY br. Bedtich Ctvrtnik net nadobte ulehi Casto ke Stefaniktim za nami pkigel a rad si s nami porozpravel a vady si ptal, abychom se rneli vgichni vespolek radi a to co jsme chybili, dali na stranu. Ja, na jeho slova nezapomenu do smrti. A east() mi idkal: "Sestro Stefkova, ja Vas vtdycky mam rad a jen tu Vagi holku mejte k tomu, aby byla eeskoamericka vlastenka. Jen to bych si pral, aby tyto mlade na ge Oh nas zastoupily at my tu nebudeme."

Take ode gla tam, odkud se tadnY nevraci, pi.

A. Loewen, matka na geho tete Jesse Loewena, Houston, Tex., 15. btezna 1943, ye svem dome, ve start 76 let, a pohteb mela 20; bkezna na Fairbanks, Tex. Slova Utechy pronesl methodistskY p. farat, jak v method. chramu Pane, tak i na hrbito ye. Doprovodil ji velki zastup lidi, byl jich piny chram, takhle museli lide start i na htbitove. A mnoho kvetin mela, cot znaeilo, to ji mel kde kdo rad. Zanechala truchliciho mantela F. Loewena ye start 85 let, 8 deti, 15 vnuka a 5 pravnukft. Zanechala take vnuka v armade. Vgem zemtelYm dejl tithe odpoeinuti, o Pane, a zeme budit jim lehkou. Nemocne pozdrav Pen Bell!

Anna- Kubin, a Vy ptitelkyne Rozi Truksa, Alvin, Tex., a Ty Emilie Skaloud, Austin, Tex., pike mi!

Jako vady jsem Vage, Vera Stefkova.

Dougka. — Divadlo u Stefanikil radi bychom sehrali v maji na oslavu tadu.

V New York, N. Y. Ctend redakce:Doufam, to mne uvetejnite tento dopis. Jsem Clenkou SPJST ut 26 rokii i mej mut, a doposud jsem Vas dopisem ye Vestniku neobteloy ala a proto ptimhutte laskave jedno oko, bude-li dopis trochu delgi.

Jsem Clenkou tadu HvezdnatY Prapor v Tours. Citim se ,povinna podat zpravu vgem krajantim v Texasu, jak nam dopadlo div. pledstaveni "Osud vesnieky Lidie", kteroutto hru napsala pi. Karla Ctvrtnikova z Houstonu, Texas. Hru tuto jsme hrali uz thkrat Ponejpry phi yyprodanem dome v Del. Amer. Sokoloyne v New Yorku dne 31. ledna, podruhe v to same mistnost phi nav gteve trogku slabgi, ale jak se tika do thetice v geho dobreho, po theti jsme hrali v Little Ferry, New Jersey za naNgtevy ohromne. Nalada lidu byla nad oeekavani dobra. Vgichni si odna geli dojmy nejlepgi a slygeli jak si lide povidali mezi sebou, to to je nejlepgi divadlo, ktere kdy spathili.

Popisovat hru samotnou nebudu, protote byla tit ve Vestniku uvetejnena kritika hned po premiete v Houstone. Chci jen'poznamenat a poukazat na dramaticke momenty teto hry.

Jedna z nejdojemnej gich byla, jak starosta yessni■.,4 ky Lidice promlouva k obrazu Masarykovu: "Tatieku Masaryku, tak laskave a mile se na nas diva. g , jako bys nam daval nadeji, to bude zase dobte. Obracim se k Tobe, chrari nag narod od dal giho poniteni."

Nag tatieku Masaryku, zrak svej k Tobe upiram, utrpenim valky ryku s oai slzy utirnm.

;Chrati mou tenu, chraii me deti, zachrari dobrY narod maj, modlitbu Ti budu pet, a pak zlibam obraz Tytij.

Phi tomto monologu hraje hudba ti ge Masarykovu oblibenou piseri "Te6e voda teee".

Kdyl pan Ondrig, kterY hral elohu starosty, pronagej to krasna slova, byla v hlediSti ticho jako v hrobe, jenom bylo sly geti vzlyky at za jevigte.

DojemnYm aktem je tat umirani Lidky, kteposttelena Gesta,pem, ztratila oeekavane det'atko a pak sesilela. Umira v naruei syeho mute Jirky, kterY se yratil do tech pomstit se na Heydrichovi. Domnival se totit, ze jeho Lidka je mrtva a shledal se s ni na smrtelne posteli. Umirajic, prosila: zapej mne Jill tu moji oblibenou pisnieku. Jihi zazpi ya jen prvni dye vety pisne: "Akaty bile, bile, taluji varn nezmernou bolest, to v srdci mem . . .v tom Lidka skond a Jill v nezmernem bolu void: "Zeno milovand, ph poslednim pohledu na tebe ptisaham pomstu v gem, ktehi na gi lasku znieili, ktehi CeskoslovenskY narod na ktit bili. Maj mildeku, spilt klidne, net nevi g o nieem, jak narodu na gemu vrateji jeden trn za druhYm. Krev teee, nevinna krev a phisahu kterou jsem slibil vykonam. Zvedam prapor mueednikti a neopustim ho at bude zase vlat na hrade pratskem. prapor eervenobilY, prapor Slovant." (Hudba hraje Hej Slo yone, zpodatku tile, ke konci hlasite) Je mnoho takovYch smutnYch momenta v teto hie, o nicht se nemohu rozepisovat, protole bych zabrala cele Cislo Vestniku ale poznamenam jen, to jsou tam take chvile vesele na sokolske slavnosti, kdy se na g lid jegte bavil, aekohy 'eerne mraky se ul srakly nad jejich hlavami Ve hie teto se shledate s vegnivou laskou Marugky a ueitele Vacla ya Magka, dale dedeeka, jefl pote gila zprava, to se stane pradedeekem a yebec cela hra ma mnoho yeselYch seen, ktere konci pak scenami srdcervoucimi, kdy brutalni Gestapo ptiehazi pro 'leny, kdyl drive odpravili mule. Brutalita nejvYggiho stupne je dovr gena, kety'l Gestapo kopne dedeeka a domniva se, to tento je mrtev necha ho letet a tu dedeeek vstava a vida hoMei Lidice, ma yideni jak vstavaji nova Lidice z hohicich trosek. Lidice nova, ktere pomahaji vybudovat Spojene narody a Spojene staty americke, ktere ptedstavuje Columbia, ktera tehne nagim Sokohlm i na gemu lidu. Toto je znazorneno livYm obrazem.

Dovoluji si upozornit na tuto hru a mohu ji smele doporudit v gem dramatickYm spolkiim: Maji-h dobre dramaticke sily, hra dojde jiste vgude espechu. Je to hra psana, pro nas, pro drobnY lid, snadne pochopitelna a pozorujeteli tuto hru, jste my glenkami u nas doma. Hra je psana s citem, dovede vas rozesmat a take rozplade i otutile mule. U nas v New Yorku v Ceske Ctvrti, se o teto hhe mluvi na Avenue, v obchode, v pekarnach a v g ude, a lide se mne ptaji: to jste Vy, ktera jste reksovala tu krasnou hru? Ja, mohu jen skromne odpovedet: Byl to muj gtastnY den, kdy jsem ye Vestniku Cetla o teto hte a pomery nine dovolily ji uvest v New Yorku na scenu.

Pheji autorce pi. ttvrtnikove mnoho zdaru phi teto hte i phi dalgich hrach, ktere doufam napige. Tato prosta Lena ma mnoho talentu ke spisovani div. her a doufam, to toho pinou merou vyutitkuje.

Phi druhem ptedsta yeni jsme se dozvedeli o velke rane, ktera Vas stihia a ygichni jsme citili s Vami Vag bol. Doufam, to jste obdrtela nag dopis. Pi. 6 tvrtnikova, eekam na odpoved' S krajanskYm pozdravem, Frantigka Gerlichova.

V "Co delaji nagi doma? Ziobi se na pridelove kniiky? Zlobi-li se, ze dostanou mane kavy, cukru, nebo masa, mai by zkusit Ziti zde na ryzi rybich hlaviekich! Pracuje ted' na ge delnicka, armada usilovneji nei jsem ja pracoval?

Nepracuje-li — pak se z Japonska nedostanu".

— Ze vzpominek zajateho amer. vojina.

Ve stredu, clne 21. dubna 1943.

A6ATEK nebyl slibnY: mt1j vlak mel 6 hoZ din zpo2deni a 'tak jsem byl vyklopen na

Masarykove nadraii v jednu hodinu rano za lednove noci roku 1939. Na vie me kufry neptijely. Byl jsem trochu deprimovan. Arci: Anglidan nemel praiddne pkieiny eekat nadkne pfijeti v Praze — tki mesice po Mnichovu.

Mel jsem 24 hodin na hledani bytu a na rozkoukani, a pak jsem zaeal pracovat ve Spalene ulici. Bydlel jsem zprvu v Zitne. Nae bych vypravel o svem zamestnani, jimt bylo vyueovani? Nepovaioval jsem to za sve poyclani ani pted tim, a zejmena ne potom, kdy jsem to byl zkusil. Lee nikdy nebudu litovat, 2e jsem praci ptijal, nebot' tomuto zamestnani vdeza to, ie jsem mohl byt osm mesice v Praze, ate jsem mohl trochu poznat Cechy. Praha v zime: snih, led, mrazive vanice a tepid kavarny, a na narniich pedene ka:stany, a tenkrat jests — iadni tupi Nemci. Mam kavarny hrozne rad a postradam je stejne jako vy. Ude tikaji, 2e by se kavarny v Anglii neudriely. Lee. v 17. a v 18. stoleti byly londYnske kavarny sttediskem kulturniho tivota. John Wilkes, Jonathan Swift (Gulliverovy testy) a Daniel Defoe (Robinson Crusoe) milovali kavarny.

Milovali je tak, 2e dvfir zadal pohliiet nelibe na 'politicks a satiricke rozpravy, jea vabily rostouci podet LondYnskYch do inteligentniho a stimulujiciho prosttedi kavaren. Prfabehem doby byly ,pak kavarny zavieny jako shromaI, dike nebezpeene' oposice. Ja osobne stale jejejich neptirozene smrti. ste Nikdy jsem se nemohi nabaLt potulek Prahou. V prvYch dnech jsem prochodil mnoho a mnoho hodin, orientuje se podle maleho pianu vytiAteneho na tenkem papite. Zimni vitr mi mapku notne pocuchal. — VYkladni sktine byly fascinujici, zejmena vYklady obchodu se sklem na Ptikope. Karel Oapek byl prave nedavno zemtel; vkchna knihkupectvi mela vystavenou jeho velkou fotografii vendenou vtinem a obklopenou jeho knihami. 8 el jsem k Topieovi a koupil jsem si nekolik OapkovYch veci v anglickem ptekladu, protoie jsem neumel eesky. Ma neznalost jazyka byla zdrojem velkYch rozpakei, zejmena vzhledem k vYjevu v restauraci, k nemu2 jsem se namanul brzo po ptijezdu. Dve ieny mluvici nemecky vyvolaly nevoli. Od to chvile jsem v,.2dy v pteSpatne nemoine ptedem vysvetlil, Ze jsem Anglican, a poiadal jsem o dovoleni, zda bych smel mluviti nemecky. Kde jsem jen mohi, hovotil jsem ovkm anglicky. Zel, nepodatilo se mi naueiti se z deskeho slovniku vie net kolik je tteba k dohovoru v obchode nebo v kavarne, a tam jsem ovkm objednaval (s ukrutnou vYslovnosti a s ochromujicim kvantem gramatickYch chyb) "dwa cerna kava prosim", tazal se "kolik" a tikal "Dyekui".

Vane dasledky mela ma neznalost Ce§tiny jen jednou, a to kdy2 jsem s man2,'elkou jel kamsi vlakem. Jezdili jsme na venkov easto, ale vidycky s deskYmi ptateli. Tentokra.t v.Sak jsme se vydali sami.

"Jak vii, to tohle je nas viak?"

Trval jsem na svem: "V2dycky jezdime viakern, kde na prvnim vagonu je napis, to to jede do "Nekuracr."'

Kdyi moje snoubenka ptijela do Prahy, zacali hledat byt. Nesli jsme do bytove kancelate, protok bylo marne rozmlouvat lidem, to ad jsme Anglidane nechceme 'SestipokojovY byt ani na Vinohradech ani v BubeM;i, nybri pottebujeme :neco mnohem skromnejSiho. I vydali jsme se hledat prima Nese metoda byla prosta. Napted jsme se rozhodli, ve ktere etvrti bychom nejradeji bydleli a nak volba padla na Kampu nebo na Staromestske namesti. Potom jsme zaeali se soustavnYmi pochfakami vyhlednutYmi oblastmi a vyhliteli jsme tabulky BYT. Je to metoda pomala, a zdlouhava, ale na konec jsme na gi idealni v nej yyS'im patte stareho domu na Tynskem dvote, ptimo nad klenutYm pfechodem na vYchodnim konei nadvoti. Domovnik toho domu byl obr s objemem jako zemekoule a hlavou jako kopaci mid. Pomohl nam obstarat nabytek; ale v srdci byl zfejme pkesvedden, to Anglidane, kteti si usmyslili, ze budou

WESTNtit

Pr n okra 193.

I. R. Bell (Kapitan Gardove fitoene vozby) bydlet v ne prilis "vzneknern" prostkedi TYnskeho dvora, jsou bud' potrhli nebo to s nimi nee° neni v pokadku.

Krome hledani bytu vyjednavali jsme take oddavky. ZadnY z britskYch fitadt nam nebyl napomocen ani v nejmenkm, a tak nam pta.tele poradili, abychorn meli svatbu podle zakont eeskoslovenskYch a na tirade eeskoslovenskem. A tak jsme opravdu v sobotu dne 11. bkezna 1939 rano stall v jedne z nadhernYch sini Staromestske radnice a eekali, at na rids dojds rada. Ostatni dvojice se na nas divaly, naslouchajice nisi anglicke konversaci. S nami byla_ ptitelkyne, Skotka, a jeji deskY mangel, jen byl svedkem a tlumoenikem zaroven.

Koneene nas zavolali a byli jsme uvedeni do menSiho salu, kam se sestupovalo po nekolika schodech. Tam za stolem stall dva ntednici, jeden vysok3i a dtih13'r, druhS7 men§4 a zavalitejk. Obi-ad zadal bez prutahu. Ani moje pani ani ja jsme ovkm nerozumeli jedineho slova, — a pokud jde o improvisova-ny pteklad, pcil.zovanY na mists a s patra mYm tlumodnikern, nu e, nebyl o mnoho srozumitelnejk.

Myslim, to jsem zachoval valnou tvar, ale pHsahat bych na to ne2htel. A dnes je nas eeskoslovenskY oddaci list jednou z nakch nejdra.27 Slich pamatek. — Za etyri dny na to vtrhli N:^mci do Prahy.

Nejitrme rany obkrnym vzpominanim onech prizraenkch dnit Co na nas nejvice zaptisobilo byla tvrcla houZevnatost, s n12" dek vytrvali na sv ch mistech a u sve price. V rano okupace jsme se pridali% ke skupine Cechu, ktera stala na chodniku naproti Hnedemu Domu "Na prikope". Hrozili pestmi zpivali vlastenecke cisne do tvari neimeekYch motocyklistil a tankistd, kteri tudy jell na Namesti republiky, zatirn co z oken Nemeckeho domu hysterieti naciste obojiho pohlavi krieeli pozdravy a mas hakovYm krilem. Krome teto vail sceny se nepamatuju na nic a vim jen, to jsem vide' v'Sude palibate odhodlani a slepou zurivost, a 2,'s jsem Cechy pro to nesmirne obdivoval. MC vlastni nervy malem povolovaly, kdy jsem videl ulice ucpane nemeckYmi VojenskYmi vozidly, kdy2 jsem pozoroval neohrabana nemecka nemehla s bodly vztyeenYmi na pudkach t'oueliat do lich, dekajicich na tramvaj, a kdy2 jsem slysel nekoneene .viny letadel, leticich bezprostredne nad sttechami domti, • Ndsledoval jsem pkikladu OechA a del jsem za svou praci. Myslim, 2e vetkna Anglieanu po invasi opustila Ceskoslovensko, my jsme se vSak se Zenou rozhodli, to zustaneme. Nevetil jsem zmeti zprav a povesti, jet litaly Prahou a neveril jsem v bezprostredni vypuknuti valKroirie toho — byli jsme novomanZeli a snih, jen2, padal tak huste v den, kdy pkiki zadal tat, dude bylo citit jaro a ac jsme jako Anglidane meli a museli tenkrat mit .§patne svedomi, eek vuei nam osobne svYch cite neprojevovali. Byli jsme za to velmi vdeeni, nebot' jsme s eeskS7mi lidmi dobre vychazeli a snalli jsme se pomoci jim. Lee i zde na.S'e statni prislu:Snost byla °pet pramenem nedorozumeni a rozpalca: naS'e anglicka jrnena a naSe britske cestovni pasy svadely mnohe k domnence, to stadi abychom luskli ;rsty, chceme-li n'ekoho dostat pies hranice a za Lamanche. Delali jsme co jsme mohli al east° se nam podatilo dopomoci nekolika lidem k odjezdu.

Hordy nemeckkch vojakil postupne mizely z mesta a Praha, zaplavena jarnim sluncem, zadinala zvolna zase loSrti Prahou. Nam, zvyklYm na prepinenY komercialisovanY . LondS7n, se Vltava v Praze libi fiZ'asne. My, Anglicans, uMvame TernfZek obchodnim fieelihn a kazime jeji brehy tovarnami a skladiki. Va'de Vltava proudi volne mestern a jedinYm bremenem, jea ji jest nesti, je to a tam velkS7 vor drivi z lesa.

Lea tenkrat na jare 1939 bylo vSechrio jako by neskuteene. Jednoho tepleho odpoledne jsme

etrana sedeli pod girSrin nebem v kavarne na Slovanskem ()strove a divali se na vodu, plynouci pod nami. U vedlejSiho stolu sedel tlustY nemeckY desatnik. Notne se ,potil ye sve uniforme a ye velkYch, zapraknYch botach, a pall objimal nejake devde kolem pasu. JakSt to obraz miru! A piece jsem tak pkesne vedel, net se rok shleda , s rokem budeme po sobs navzajem stkilet.

Celt' postoj /*met' za onech prvYch tSrdnii okupace byl faleSnY a licomernY. FaleS byla v jejich zevnim klidu, faleA ye vyhlageni pracovniho klidu v den HitlerovYch narozenin -Oechove poutili dne k tomu, aby 'zahrnuli Husovu sochu nesdetnYmi kytidkami a vend maleho 2luteho kviti! — neupkimna byla nemecka hra "bud'me dobrY!", vLechno byl klam. Tu i tam byla hladina neptirozeneho klidu zdekena "incidentem", jako na Kladne. Za neptirozenYch dne onoho leta byl takovYto incident jako stin, vrtenY z budoucna masakry listopadovYmi, zastkelenim HeydrichovYm a hruzou Lidickou.

6im dole jsem v Praze, tim vice jsem litoval, to neumim desky. Cast() jsem si umirioval, to se naddim, ale oeai mi stale kikali, to 'by trvalo nejmene rok, net bych se opravdu nedemu naudil a ved'el jsem, ze mne valka pay ola dome mnohem &l y e net za rok. A tak jsem s udenim nikdy doopravdy nezadal. To ovSem znamenalo nejen, to jsem si nemohi promluviti s lidmi, ale to jsem ani nebyl s to pkedisti si noviny nebo knihu,_A jsem nemohl miti pinY potitek ani z filmu ani z divadla. Ceske knihy jsem ov'Sem detl, pokud byly anglicke pfeklady, hlavne Capka a take Masarykovu "The making of a State." Z teto knihy jsem se pkiudil mnohemu o deskem rode. "east° mysllm na Masaryktv tivot a pobyt y e Velke Britanii, v-Americe a v Rusku za let 1914-18 a kikam si, jak se za posledniho dtvrt , stoleti asi zmenil suet, jak asi Ceskoslovensko tentokrate znovu dobude sve samostatnosti a nezavislosti, a zda podobnY typ svobody a nezavislosti nyni postadi.

Necht' jest tomu jakkoliv — iena a ja se jednoho dne vratime do Prahy. Budou tam jeSte nadi pratele? Pratele, s nimit jsme toho mnoho nenamluvili, ale s nimi2 jsme vymeriovali fismevy a Pin g jsme piece jen umeli prat "dobra den" a "dobra noc". Byl tam take start mu g , kteremu jsme — nevim prod' — kikali KryS'tof. Byl beznohY, ale um& se dovedne pohybovat na kratkYch dtevenYch chtida.ch a sedaval po cell den na nizke dtevene stolid"ce, opten o zed' Tynskeho dvora. Vyhraval na tahaci harmoniku. Byl to .110.4 dolor' ptite1. jak nahernS7m opovrtenitn se tents nirzea statedneho srdce civil na nemeck y voAky, kte= si pkiki prohliiet Byl smutnY den, kdy jsme odjitdeli, ale my byli smutnejSI. Pamatuji se zfetelne na posledni veder v Praze: posledni vedeki jsme meli u Prochd.zkil na Staromestskem namesti (kde je pivo tak znamenite) a vratili jsme se do bytu prazdneho a nefitulneho, protote ut bylo zabaleno.

Byl to srpnovY veder, srpnova noc a py§ne ve2e TSTna strmely hrde do nebes "Bude se mi stYskat," fekla pani.

Mela pravdu.

Rano jsme se vydali, ozbrojeni veletuctem nemeckYch povoleni a propustek. Domaci pan nam koupil pivo a rohliky na nadrat a slibili jsme mu, 2e mu napikme.

Vlak se rozjel a brio jsme p tekrodili Vltavu naposled.

Ma viast!

V Vosa maso2rava. — Je znamo, to VuhYk dela si zasoby tak, ae napichuje cvrely a jinou havet' na trny ketfi v blizkosti sveho hnizda Mene je znamo, to i vosa je takovY dravec. Napa2ivY hmyz a jeji prvni starosti jest — oddeliti hlavu od tela. Zdati-li se ji to, pak vykre utroby sve kotisti. S kotisti svadi mnohdy krute boje, pti demi statedne u2iva iahadla, ktere vgak pine do tela odpiirce nevpusti, aby sama nezhynula. Boda abet' do bkianich nervovSlch past, aby ji ochromila.

strana 6.

Vt8TNIK

Bratr Henry Hlavaty zesnul v Seymour, Tex. Pohtebni obtady bratra Henry HlavatYho, bYvaleho rolnika ye Foard okresu a po deset rokt majitele telezneho obchodu v Seymour, konany byly v Methodistickem chramu ye etvrtek v 3:30 hod. odpoledne dne 1. dubna. Po obtadech v Seymour jeho telesne portstatky byly pievezeny do Crowell, kde ulotieny na mistniin htbitove. Nosied rakve byli: A. J. Fojtik, Ant. Fojtik, Jim Bowden, Joe Wasek, Aug. Ermis, D. J. Bailes, W. B. Alexander a J. A. Britain. ZesnulY br. Hlavaty narodil se 27. listopadu 1896 v okresu Burleson co syn Leo Hlavateho, jen zemtel 12. ledna 1923 a pani George Kampen, ptebYvalici v Houstone. Rodina HlavatYch ptestehovala se do Foard okresu do,osady Margaret v roku 1911. Po dospelosti bratr H. HlavatY s bratrem W. F. HlavatYm ptestehovali se do osady Thalia, kde nekolik mkt. farmatill V tett) dobe otienil se zesnulY se sleenou Vlastou Coufalovou z Wichita Falls. Mladi mantiele pokraeovali v rolnieeni at roku 1933 se ptestehovali do Seymour, kde na veky odetilY si zatidil tieleznY obchod, jeji vedl fispeSne ati do sve smrti.

Byl vysloutilcem prve svetove valky a einnYm elenem Americke Legie; ptinaletiel ke kostelu Methodistt v Seymour a byl alenem nazi SPJS T. Bratr Henry HlavatY bral tiivy zajem v tivote vetejnem a byl vtidy ochoten pomahati pti nynejkm valeenem usili neb vlasteneckem podnikani; byl ptatelskY ve svem okoli a vtidy v dobre nalade. Zanechava tu tialem sklieenou mantelku, matku a nevlastniho otce G. Kampenovi v Houstone, sestru pi. Roy Ayers v Crowell, dva bratry — W. F. HlavatY v Thalia a Leo HlavatY ve Ft. Sill, Okla. a jedenact neteti a synovcil.

Budd mu zeme lehka a pokoj feeny!

V Houston, Texas.

Ctend redakee Vestniku!

Pti nak vYrooni schilzi Krout. Hlahol od du Pokrok cis. 88, steastnilo se 20 elent na§eho kroutiktf a zvolili jsme si idedniky pro tento rok.

Tak zas, jak to pomery dovoll, na:§e reliserka ses. Olexova se chopila prate a sehnala herce, kde na Majovou slavnost budeme hrati kro.snY kus, "Cikanko ty krasna.", jak vidite v oznamce, divadlo jest vesele a i cikanske tance se y am budou libit. Jak videt pri zkou gkach, jde vSe krasne kuctedu, kde sestry Olexova, Jinimy Rulik Frank a Noemi Kostomlatska se staraji, by tadnY nebyl zklamdn. Ptijd'te, ptatele, ye velkem podtu, neb my vime, jak talc° jest jezdit, kdy je ten gasolin tak vzacnY ,ale piece se da uS'ettit, kdy jednou za eas chceme neco pekneho videt. Nejsme ti nejlenk herci, ale myslim, jak se katidy do sve Alohy vtidje, tak podame v'Se co nejlepe umime. V§ecky t lohy jsou• v dobrych rukou a i kroje cikanu budou pekne.

Pti to ptiletiitosti sestry protily krasnott deku; ses. Matelova slibila druhou cenu krasnY hdekovanY kotiieek pro kvetiny na stul, a ses.

Kilnerova, zruena. 'Svadlenka, nam slibila cenu tketi. Tak pti nUg em divadle chceme vyziskat neco pro O. C. KtU, neb je toho potteba pro ty naSa ubotia.ky, bychom jim pomahali jak mideme. Teti na g tad v posledni tadove schtzi odhlasoval 200 dolart pro rusks deti a 25 dolart pro siroteinec a pied tim jsme darovali 200 dolart. na AmerickY CervenY Ktit, tak tie pomahame kde muaeme, a sestry nateho tddu se dini a pomahaji kde mohou, by ten zisk byl co nejvettii, nab na ge budova bude tento rok doplacena, take bratti neS'etti tam, kde je pomoci ti eba. Tez tad prodal za mnoho tisic Bondt. Pakli by si nekdo ptal nejakY kotipit, br. Kachtik, kterY katitlY patek veeer ptitomen pti schtzi spravniho vYboru, vani to s radosti obstara. Sestro Valeikova, z Dallas, mohla bys mne dat pokyn, kde to maso dostavaA r na ten guldS? Neb u nas to by nebylo divadlo, kdy by nebyl guldk Ja Ti dam zas ptedpis no, dobrou svadinu pri schtzlch, kde se nepottebuje masa ani masla a je to velice dobre. No, ti,ert stranou, ale ptatele, ten gula g budeme mit, neb br. Hoek uz mne slibil ,neb on nam nazi kuchyri dobrYm zboaim fitly zasobi. A sestry se postaraji o koliee do kuchyne, neb vim, to

Ve stiedu, due 21. dubna 1943.

hoS'i by nechteli, abychom se oddali zarmutku dobre zest-flay vidy na na§i kuchyft pamatutpine, neb to by zkazilo nas moralku. Nemuji a Atedte podporuji.

Tet muslin sdelit smutnou zpravu, ze nasi sime potadati ni p hlueneho, ale malOu osiavu nagi neodvislosti a nebo aspori spoleenST obed, dlouhol'eti oleni nakho tadu, br. a sestra Crekde byehom si mohli trochu pohovotiti a .tak movi z Crosby, ztratili syna, kterY slouzil v zaplatiti ty pochmurne mykenky. Proto, mill =lade od prosince r. 1942; ztratil divot nebratti a sestry, kteti se o tuto vec zajimate, se At'astnou nahodou, a jest to jejich nejstark jiste do ptig ti schAze dostavte, abychom si o syn Frank, 26 roku start': torn vgem mohli promluviti a dohodnouti se, Vzporninam na nej jests kdyz chodil do deco budeme potadati. Ptijed'te v gichni, aby ske gkoly v nak sini, kde vytieoval Dr. 1Vlidek la °sin napinena, kaideho radi vidime. dettine, kde on byl vidy tichY, usmevavY hoch a od to doby jsem ho nevidela, a to najednou Na dektt pa.ni Wondrakive bylo jit hodne pedetli jsme v novinach zpravu o jeho smrti. Zanez darovano k ucteni jeji parnatky. A kdo by jiste jest to bolestne pro vaAi rodinu, coti i my si jests ptal nejake penize na tu deku darovas vami citime nad odchodem vageho syna, kteti a tak uctiti pamatku pani Wondragove, reho yam nikdo nenahradi. test budit jeho ae je zanechati bud' u pi. J. J. Ktenkove, Caldpamatce. well, Tex., pi. Frank Vajdakove, Snook, Tex., Ses. Crimova jit je dlouhou dobu nemocna, anebo u pi. P. P. Mikeskove, Caldwell, Texas. ale vidy, kdy jsme je o neco potadali, tteba My yam pak daLgi vysvetlime. Doufam, ze katposledni dolar darovali, jak pri poslainim na dy, kdo pani Wondra govou znal, neco daruje Aem bazaru. Neb takovi lido, jak se pravi : pry na deku, kterou ona s tak vrouci laskou pro z mala malo, ale oni vidy z mala darovali hodSALT. hadkovala; tak ucti jeji pamatku a ne.

Dne 7. kvetna v 8 hodin veer po na gem dizaroveti podpoti na ge SALT.. vadle jest schtze Kroutiku Hlahol, jak bylo JeAte chci podotknouti, ze v Anglid, kdyi byl usneseno pti vYroeni schtzi, proto prosim, doLondYn na, jedne strane bombardovan, tak na stavte se v hojnem poetu. druhe srane tandili a vesele se bavili. A nekdy Pan a pi. M. Kopeultze darovali $2.40 na 6erbyla bombardovana i budova, ye ktere se pre.venSr Kilt, cot timto kvituji za ses. Kelneroye taneilo. Kdya do LondYna prileteli prvni vou.

Rutiena Hanusova, amerieti piloti, aby pomohli Anglii Nemeeko tajemnice Krout. Hlahol. bombardovati, a poprve udelali nalet s anglicV kYmi piloty na imemi Wind zabrane, tak z Z IEROUIKU ESKicH /EN V DALLAS, TEX. dety Anglieane ztratili jednoho ze svYch piloAno, •mame po volbach a ty dopadly tak, tO. A jak se vratili z naletu, tak zrovna gli do yam zas na rok ptigti budu oznamovat nazi to.neeni zabavy Nagim chlapcUrn to bylo divne, prici spolkovou. Na gi ptedsedkyni bude nadaae se jim chce taneiti a veseliti se, kdyi prave le ses. Ptevratilove„ mistoptedsedkyne ses. ztratili jednoho sveho kamarada. Zdado se jim, Stranske. st., tajemnic,e ses. Rezkove., pokladae Anglidane nemaji tadne srdce, kdyi mohou nice ses. Hemialova. Tak vidite„ dopadlo to tanditi a vesele se baviti zrovna po smrti svebemzmeny a vgichni mysli, ze to bude vge v ho kamarada. Ale pak jim to jedna holka vydobrem souladu veech nas jako rok lotiskY. svetlila. fLekla: "My si nemuaeme sednouti a Jmenem kroutku dekuji v gem sestram za jeplakati, my se nemifieme oddati zarmutku jich nennavnost a spolupraci. protoae pak bychom ztratili na gi moralTea vitame na ge nove elenky mezi nas, ktere ku a tuto hrilzu bychom nevydrieli. My neveechny znate. Je to na ge ses. Steinerova, ses. smime na ty hrozne veci, co se tady (WI, myKartousova, dceru gka ses. Hemtalove, a ses. sliti, my nesmime mysleti na nage drahe, kteHogkove., deerugla ses. Geblove. Radi jsme je re ztratime ,ale muslme se schezeti a se bavidely a jsme zase silnejsi, neb vice nas vice viti, abychom zapomneli na'to co se deje a byli dokate. schopni tuto stra gnou valku pireaiti" Proto Tea se odhlasovalo $10.00 na S.A.e.T., odegle je, nemyslim, ae na gim hochum nejak ses. pokiadnice. K dobru krouaku darovala ses. me, kdya uspotadame nejake ne ptili g hluene Kraftova $1.00. Diky! shromaideni.

Nag krouaek je zaloien jia osm midi a ses.

Hemialova, slibuje, ae si s tim de, eas a vytahNasledujici si zaplatili elenske ptispevky v ne z knih vie, co za dobre uzne., totiti nage minute schtzi: pan a pi. Jos. Siptak 50c, p. a piijmy a vydani, praci pro CerveriSr, Kira, a pi J. H. Siptak $1.00, p. a pi. John Ktenek $2.00, budete videt, jak mnoho se de, udelat, kdy je p. a pi. Frank Mrnugtik 50c, p. a pi. Joe 8kradobra vele. banek $1.00, p. John Masai 25c, p. Johnnie MaMinulY tYden nas ptekvapila nav gtevou pi. sai' Jr. 25c, p. Frank Surovik 25c, p. a pi. Jos. Novakova ze San Antonio, Tex. Ses. Valeikova Vavra 50c, p. a pi. Boleslav Trealek 50c, p. a pi. upekla , makovou babovku a kukesy, kale a tak John 8rubat $5.00, p. a pi. Jan Mrmatik 50c, jsme ztravily mile odpoledne. Diky a Vy, mipi. J. W. Skrabanek $1.00 a p. J. Warren Skrale. pani, ptijdte zas brzo. banek $1.00. Pan! Marie Pratakove, jia dtive Anna Machadova. si zaplatila dlenskY ptispevek, ale nedavno zaV se zanechala jeden dolar u p. J. J. Ktenka pro Caldwell, Texas.

SAOT. Pan Emil Legikar skolektoval 25c od Ctene. redakce Vestniku, mill bratti a sestry!

Frank Kubina, co elenskY ptispevek k nail Ponevada schilze tadove, i schuze SAOT. dne odboece. Jia mime 41 Menu, jest to dosti do11. dubna byly obe stabs nav gtivene, byl dan brY zaeatek a ja bych si ptala, aby v geci eleni navrh, podporovan i ptijat, abychom si zvolili a elenkyne tadu Nov'S Tabor se stali eleny nagi jen prozatimniho ptedsedu pro na gi odbooku odboeky. Bylo by to krasne, kdyby na g tad paa prozatimniho tajemnika, ponevada na g tattil stoprocentne i k nazi odboece. jemnik bratr toupal je gte nebyl dost zdravY, S pozdravem, aby mohl bYti schuze ptitomen. Za piredsedu Pant P. P. Mikeskova. byl zvolen bratr J. H. Siptak a za tajemnici V sestra P. P. Mikeskova: Tea' byl navrh dan, aby nage odbodka, SAOT. a tad NovY Taber Korifiskace rozhlasov-Srch piijimaK daly nejakou rAbavu na 5. eervence, ktere 'Washington. — Nervosa Nemet z hrOniadriebychorn mohli odevzdati krasnou deku, kterou ho poslechu ciziho rozhlasu v obsazene . EvrouhaekOVaIa pani Marie - Wondragova: Ale-zase pe se stale-zvet guje. Jak oznannile BritSka Wrist. -nemitky, jest tu in6.10 'elent; talc' dbylilasbVi SPoleeribst, •Nerrici natidili, aby ehoin to vSeelto odlotili -2.2 'do ptiki schfize, majitele kratkthrinnYch ptijimaeu v tesi0ktera se bude konatl dne 9. kVetna. Tea natal -loverisku poltu bydli mimo Prahu, Brno a namitali, ae kdyt mame syny na vojne, ze byMorayskou Ostravu, je odevzdali policii. Pochom se nemeli veseliti a potadati nejake zdkud jde o vetgi mesta poeite. se, 'le mistni rubay y, neb ae nevime, kdy nekterY z naaich gici stanice jsou dostateenou ochranou proti synt v boji padne. Ale ja, nemyslim, ae by to rozhlaseim SpojenYch narodil. Wake tresty a bylo dobre, kdybychom se jia ani neschazeli a pokuty se ptedpisuji tern, kdo budou posloprmoutili se ptiligne, jette drive neali nektereho chat dale vgak znamo iétechosloviet nagebo hotha ztratime, Myte-posleehu-neltstatiotv

Ve stiedu, dne 21. dubna 1943.

NA KATY TAKE DOJDE. se ISdYi" odehrala mnichovska tragedie v'nit Oeskoslovensko bylO vrgerici `jako obet'uspokolent gravosti tetitonske hkenk v bludne stain.eke, (nernam-li ji nazvati jinak) doinnence, tim bilde zajigten evrOpskk mir, bylo to jen pfedehrou ku, zaniceni olinickn besu valky, ,za riedlouho se pak rozpoutav gi Ve vgi. krutostt je= jig 'coned je jegte nedoziknk.

Inameny valky se roz glehly a pak jedna serisaexii utialoSt stihala druhou. Jednou z nejSensaenej gich byla ona, kdy teskoslovensku vnuoenk protektor, kat, brodici se v Ceske krvi vzal svou odplatu za popravdi svou praci. 6eskST rod vmetl Hitlerovi rukavici v tvat promy glenkm atentatem na jeho popraveiho Reirihardta Heydricha, poslav jeho satawkou dugi pfedeasTie do germanske Walhally. Tato udalost a -potomni nacisticka pomsta svez gi se na mestedko Lidice a jeji obyvatelstvo zpasobily pfekvapeni a velikk rozruch po celern svete, jen nyni spattil tu nacistickou bestialnost v pravem rouchu a uvedomil si, jak byl doposud oblouzen a klaman a jakkm nebezpeenkrp a zlottilkm nepfitelem je nemeckk nacism.

Atento.t na Heydricha a po to nasledujici Golgata Lidic daly yznet jednomu z riejpozoruhodnej gich filmu, ktere se vynofily posledni dobou z Hollywood majici vztah k udalostem z nynej gi druhe svetove valky , "The Hangmen Also Die", — (Katane ta g umiraji). Podnet k tomuto sensadnimu filmu, podavajici svetu ukazku utrpeni Oeskoslovenska pod nadvlatiou sadisticky zlottile nacisticke chasky zrodil se v hlave eeskoslovenskeho rodkika, Arnolda Pressburgera, zkusiv giho na sobe samem "protektni nacisticke methody, je g mail za Adel vkbieovati deskk lid k upovolnosti a udiniti jej vasalem hitlerovskeho rajchu.

Po zprave o atentatu na Heydricha, kteremui tento Hitlerav lajtnant podlehl, pojal Prassburger amysl uvesti tuto udo.lost na filmovou scenu a navazal spojeni se svkmi, pled tim jig s nim pracujicimi v Evrope kolegy a to Bedfichem Langem a Bertou Brichem pro zpracovani zamygleneho filmu. Mimo nich ziskal pro spolupraci na tento projekt je gte pisatele hry "The Last Mile", John Wexley a prosluleho filmoveho fotografa, James . Wong Howea. 6eskoslovenske atady v Anglii a v Americe vy gly mu na jeho gadost vstfic, dav ge mu k pougiti cenriY material a sprosttedkujice mu rovne g prim' styk s jistkmi eleny dfivej giho tajneho hnuti z posledni svetove valky. Pozadi deje, rozsahla znalost pomera a okoli, skoro bajeCne technicke vymogenosti jimig hollywoodske. filmova studia vIadnou, vytvotily z nametu Pressburgerova jeden z nejpozoruhodnej gich filmu majici vztah k udalostem z nynej giho svetoveho zapasu se znaenou umeleckou cenou a znadne propagadni vahy, obraceje pozornost americkeho lidu ku to teice zkougene zemi eeskoslovenske a ma tag soueasne vkchovnou cenu. Promitava, se nyni s velkkm aspechem v pfednich americkkch biografech, te ge se zvlagtni pozornosti nejen naSich eeskoslovenskkch lidi zde, ale i ostatnich spojeneckkch narodu apicich pod hrazovladou mocnosti osy.

My 6echoslovane jsme milovniky diyadla a co se tkee hereckeho umeni, take se se tadnkm narodem nezadame. V gdyt' i ti nati ochotnici jsou nagim nejlepgirn drikazem, hrajici nekdy tak v-kborne, ge by je mohla hollywoodski Musa ihned adoptovati a proto dovedeme take divadelni umeni oceniti. Ostatne, mame v Hollywood take zatne Ceske hvezdieky a na filmovem poli v Oeskoslovensku mohli jsme se pochiubiti s mnoha pekriSmi ukazky deskeho filmovani.

Ponevad2 jsem take tech, "kluk z Prahy, na Frantigku rozenej a Vltavou kftenej", samozfejme, ge se 171i take libi divadlo a libilo se mi jig jako malemu kluku, kdy jsem venoval divadelni Muse mnohk krejcar, abych se mohi obdivovali tem rytifam, princeznam a eeskemu Honzovi produkujicimi se na panaekovem divadlu, kde regiserem, napovedou a take mluveim byl majitel divadelka se sviinkmi prsty obstaravajicimi pohyby teto dtevene herecke dru giny na jevitti. Byl jsem dastkni navgtevnikem Pigtekovy areny na Vinohradech, 8vandoyy na Sinicholik i.,;pOzdeji te' zlate WW1 g umne Vriavenky, nateho NarOdniliO diVadia

VESTNiK kde jsem pak pozdeji mohi se vlouditi do zakulisi pti zkougkach, diky mym vlivnyrn kamarddum, kde adepti Thalie i Terpsichory, xnuiskeho i tenske:,ho rode' se tuti/i pro ptlati vYstuPY. Narodni divadlo se mohlo tehdy pochlubiti vYbornYm baletnim sborem, v demi ov gem byly zahrnuty i velmi mladinke baletky. Pro balet musi bYti cvieeny od mladi, aby jejich tilka i notky dosahly tadouci-pruinosti, To mne nejvice zajimalo, kdy jsem mohi pozorovati hru i balet v embryu, ne g proklubaly na jeVigti pied divaky. " Byl jsem tedy velmi pote gen, kclyg mne nag zdej gi pan deskoslovenky konsul, dr. Hollub . pazval na pfedbegnou pfehlidku jig zmineneho filmu, jej± pro p uspotadala sprava houstonskeho divadla Loew's State Theatre, jako zvlagtni Cest representantu Oeskoslovenske republiky, na nig se dej filmu vztahuje. Dr. Hollub a jeho chot', konajici vgdy zaslugnou pro.ci pro nag narod a jeho pfislu gniky zde, chapou se kaZde pfile gitosti kdy mohou nein i republice prospeti a na g narod a republiku uvesti v girgi znamost u Ameridana. Nasledovne, ad tato pfehlidka byla urdena jen prop, jeho chot' a itonsulatni pkiruei, pfal si, aby tato pocta prospela republice a na gemu narodu a proto pogadal spravu divadla o svoleni, by mohi pozvati k navgteve pfehlidky sve zname a zastupce spojeneckkch narodu a delnej gi zdejti Amerieany, kteremu g pisani divadelni sprava s velkou ochotou vyhovela. Jak jsem na pfehlidce seznal, nas pan konsul a jeho chot' te gi se znadne ricte zdejAiho krougku konsulatni dru giny a u zdejgich vlivnkch Ameridant.

Chklilo se jig tu sobotu, dne 10. dubna k palnoci, kdy se pfizemni sedadla divadla pinila pozvankmi hostmi pana konsula. Mel jsem up •imnou radost, vida jak na gi druzi slovangti pobratimove dostavili se v tak velkem poCtu a tiozastupci druhkch spojeneckkch narodu a tolika Ameridana, hlavne vkznamnkch osobnosti, ba i fakulta zdej giho vyggiho &Mete byla zastoupena. Takova propagadni prace ji g kona nag pan konsul nemtge bkti dosti po zasluze ocenena. I ta, tak te gce zkou gena Oina jig hodne o nas vi, jeji zdej gi konsul take byl pfehlidce filmu pfitomen. Z na gich deskkch lidi byli pfitomni jegte pokud mi znamo, zastupce pana konsula dr. F. Lukta s choti, na gi begenci, architekt pan Novotny, pan farat Dobe g s choti a pisatel, jako zastupce eeskeho tisku. Ne g pfedvadeni filmu zadlo, byla skoro v gechna pfizemni sedadla obsazena.

Pero je slabo, slova jsou nedostadujicimi ku vyjadkeni tech pocita je g se roji v dugi pozorovatele filmu "The. Hangman Also Die". Je jej tfeba spatfiti, Olt se v ge, co dej vnagi na promitanou oponu, ocitate se mane v torn obrazkovem ovzdugi a mysl zaleta v duchu v ta mista, mnohYm tak povedoma, kde katane provadi na na'Sich brattich a sestrach svou katanskou praci. Jen tak maze bYti pochopena umelecka cena tohoto filmu, jen tak verne zobrazuje nektere detaily tohoto nacistickeho besneni. 0brazove i zvukove, film "The Hangman Also Die" vynika mimotadnYm vytvotenim, je to phmo tedeno "a master piece". Znam velmi dobte tu chrochtavou a Steku psa podobnou velici nemeinu prnSackeho komanda, ten drsnY, na pouhe hovado dloveka snitujici nemeckY vojenskY vYcvik, mnohem arogantnej gi bkvaleho rakouskeho. To je vge tak markantne zachyceno v tomto filmu, i ta hadovitost a askodnost pacholka Gestapa v jimani, vy gettovani a mudeni svkch obeti, je g v jejich sparech se octly. Ukazuje tu nacistickou surovost, zpupnost a sadistickou zlottilost tak vkrazne, ie divalta jima vztek a ruce se kfeCovite sviraji. Litost i soucit se vkradd, v srdce. Led mate i radostnk pocit.

Film pfedvadi tu krasnou Ceskou povahu deskeho lidu, tu jeho neodolnost, hougevnatost a pohotovost v obelsteni nasilnicke chatry a zradca. Takoveho deskeho "quislinga" zaptedou v tu samou led, do niti lapal obeti a bete odplatu za svou miltiadovskou praci z rukou tech katanA, jimg shanel abet, jeg zrazoval za bidnk bakgig jako Jidag Krista. Mocne a dojernne sobi sceny zobrazujici odhodlanost obeti Gestapa, jdoucich hrdinne na popravu s vedomim, ge svou smitti Pornahaji vykoupiti narodu telanou svobodu a,,e na konec svate pravo zviNebolise mutt, divaji sve pohrdani na je-

Strana 7, vo, zemrou, ale narod nezemte, strom nemecky zpupnosti srazi pomstS7 blesk, nadvlada nemecke piklhaubny pomine a po v8ech tech utrpehich a °beach vzejde narodu eeskemu jittenka, osvobozeni. Ta eeska piseri hlaholi naposled z jejich hrdel na ceste ku popraviAtt. "The Hangmen Also Die" je opravdu richvatnSr a monumentalni film, zvlaStniho 147znamu pro nas Oechoslovany. Ma krome toho vSrchovnon a propagadni cenu, ptedvadeje americkemu obecenstvu, co ten nas deskY narod trpi, ukazuje jeho odolnost vtdi utrpeni a pronasledovani nacisty a odvahu Celiti vettelYm nasil-: nikAm v'temi prosttedky. Bylo by zbyteeno jej podrobneji vylidovati, je nutno jej spattiti ku pinemu pochopeni a posouzeni. Sprava houstonskeho Loew's State Theatre zaslouti si uznani nagich krajanti zde a okoli za jeho ptedvadeni zde. Jsem jist, katdY, kdot ten film uvidi, bude celY dej sledovati napjate a s pohnutim, jako my beastnici ptedbetne pfehlidky. Ptedvadeni filmu "The Hangmen Also Die" zapodne v houstonskem Loew's State Theatre dnem 28. t. m. a potrva bud' dva neb tri tydny.

Nak krajane by nemeli opomenouti tento film shlednouti, povida a zobrazuje nazorneji net tigena, slova, jak ria,s lid ye stare oteine tije pod nacistickou tyranii. Na konec dekuji panu konsulovi, dru. Hollubovi za laskave pozvani ku ptehlidce tohoto filmu.

P11 zmince o filmu "The Hangmen Also Die" vzpominam tai jineho dramatickeho dila vztahujici se na lidickou tragedii, "Osud vesniCky Lidice", jeho pisatelkou je naSe houstonska dlenkyne SPJST., sestra Karla Otvrtnikova od tadu 8tefanik. Bylo sehrano po prve na jeviSti tadu Pokrok Houstonu dramatickYm odborem houstonskeho Sokola a velmi se libilo. Krome toho bylo sehrano je gte na jinYch mistech Texasu, v nekolika vYchodnich statech a v Chicagu a bylo by si jen ptati, aby toto dilo, houstonske deny z lidu, narozene a protivSi sve mladi v blizkosti Lidice octlo se i na jinYch jeviStich, neb celY namet je velmi pane zdramatisovan.

Snad po valce dojde k tomu, te tato hra bude zfilmovana v Oechach na vdednou vzpominku eeskoamericke pomoci stare vlasti. Mame v Houstonu nejen velmi dobrou divadelni ochotnickou drutinu, ale i dramaticke spisovatele.

ZesnulY bratr Frank Olexa st., dlouholety tajemnik a Clen tadu Pokrok Houstonu, velmi dobrY herec, napsal tet divadelni hru sehranou na jevigti fadu Pokrok Houstonu, jet se rovnet velice libila a je-li jeji rukopis po ruce, mela by bYti na jeho pamet opakovana.

Malem byl bych opomenul se zminiti, te e'enstvo tadu Pokrok Houstonu v posledni tadne m'esidni schfizi odhlasovalo peknY darek v obnosu $200.00 pro ramie beely v pomoci Rusku a obnos $25.00 na deskY siroteinec v Texasu. A zajiste je znamo, jakou obetavou praci konaji sesttieky naS'eho tadu.

K velkemu poCtu 'dent.). tohoto tadu slouticich v branne moci SpojenYch State' ptibyli pokud mi znamo jeSte tito: Henry F. Olexa, Henry Dvotak, Robert F. Kachtik ml. a B. KoneenY. Dle v'Seho ptibude jich jeSte hezka tadka.

S. P. StudnidnY. V Washington. — Na moskevskem rozhlase v Vechto dnech komentoval dr. Jan Novotny spechy Cs. vojenske jednotky na vYchodni fronte temito slovy: "22 nemeckYch tank y a 400 pobitS7 ch hitleroval ptedstavuji jiste slu‘SnY iispech es. vojenske jednotky v prvnim jejim utkani s neptltelem, utkani pti nemt es. jednotka bojovala spoledne s gardovYmi jednotkami Rude ,a.rmady. tspeSna, a odvatna akce Cs. vojsk na vYchodni fronte napini katdeho echoslovaka doma i za hranicemi radosti a uspokojenim. Motna, ae mezi 22 znidenYmi nemeckYrni tanky byly nektere, ktere tet projitdely Cs. mesty a s jejich pomoci neme.eti okupanti znielli Lidice a Letaky. Mozna, 'te mezi dtytmi sty pobitYmi nemeckYmi toldaky byli nekteti z popraveich Cet, ktere na rozkaz Heydrichav a Frank& vraidily bezbrannY es. lid a Cs. zajatce v koncentradnich taborech. Vedomi, ze Cs. zbrane byly znovu pozdviteny v spravedlive ()d yke posiluje kahleho Cechoslovaka a dodava mu novou silu k nastavajicim rozhodnkm bokarn".

Struts S.

VESTNIK ALEKSANDR NEVSKY.

V severozapadnim Rusku, 100 mil na jihovYchod od dneAniho Leningradu, je Velikij Novgorod, jedno z nejstar gch ruskYch mast.

Byla to nejstar gi, velmi driletita osada v rizemi Sloven% na obchodni caste od Baltu k Oernomoti. Svedati Normal* zvani Varjagove, pronikli sem v 9. stoleti, a asi od r. 864 Novgorod stal se sidlem varjaiskeho vridce Rurika a prvnim politickYm ohniskem Ruska. (Rurik byl zakladatelem prvni ruske dynastie Rurikovcir, jez vymtela teprve r. 1598 synem Ivana IV. Hrozneho Feodorem). Rurikriv nastupce Oleg zmocnil se Kyjeva na Dnepru roku 882, a Kyjev se pak na tti stoleti stal hlavnim mestem ruske rise. V Vovgorodu obyeejne 2i1 knite z velkokneiiciho rodu Rurikovcri, ale skuteenou vladu melo v rukou shromeldeni bohateho meAt'anstva, zvana "vac", a tak mesto Velikij Novgorod melo raz a velmi sveraznou ristavu mestske republiky.

Roku 1206 provolan byl Temuain (11551227) ftengizchanem cili velkYm chanem mongolskYm. To byl zadatek velkeho rozmachu mongolskeho. Mengizchan pokotil severni nu a Koreu a postupoval svYmi vYboji na zapad k Evrope. Bitvou u Kalky r. 1224 rozmach Monjint se v Erope tikalo Tatati, zase.hi Rusko jeSte za livota Mengizchanova. V dobyvadne einnosti jeho pokraeoval pak jeho syn Oktaj a zaloiil velkou Hal, je2 se kozprostrela pa dalekYch krajinach netoliko asijskYch, ale i evropskYch. Pod vedenim Oktajova syna Batu Tatati pronikli daleko do Evropy, zaplavili a pustogili koneiny ruske, polske, sttedoevropske i balkanske. Roku 1241 porizili v bitve nad gajavou uherskeho krale Belu IV., ale od 010mouce na Morava byli tehoz roku odra2eni kralem Vaclavem I., synem Ptemysla Otakara I., a Ceske zeme mely pak od Tatart pokoj.

Na Rusi Tatati zle tadili. Roku 1240 dobyli a spalili Kyjev, zmocnili se Moskvy a ttinacti jinYch mestskYch statt a ukladali jim take poplatky v otrocich a zboii. JedinY Novgorod zUstal volnY. Ale zatim co Rusko trpelo pod tatarskYm jhem, objevil se novrY a je'Ste nebezpeenejSi. neptitel. Svedove a spojene nemecke Fatly rytitske, pruskY tad "NemeckYch rytitii" a livonskY tad "Bratti meeovYch". Tyto tady (Rusove jim "sobaky", "rytiti-psi") sitili nasilne ktest'anstvi v krajich podel Baltickeho mote a germanizovali rizemi, jicM se zmocnili. S' vedove, pokotivk Finy, tahli r. 1240 proti Novgorodu, ale byli pora geni Aleksandrem, kterY byl kni2etem novgorodskYm od roku 1236( na tece Neve, a tomuto dostalo se za to ptijmi "NevskY". (Neva je teka v severozapadnim Rusku, ptimY odtok jezera Ladogy, ristici do vYchodniho cipu Finskeho zalivu Clenitou deltou v dnanim Leningrade).

Roku 1242 fad nemeckYch rytitti vpadl do Ruska. Palice a drancujice, postupovali na mesto Pskov na janim konci jezera Pejpus Pejpus, tridskoje ozero, je velke jezero na hranicich severozapadniho Ruska a Estonska, jet na jihu souvisi ptimo s menS'im PskovskYm jezerem). Po tulle bitve Pskov se dostal do rukou nemeckYch rytitri jen zradou starosty Tverdilla.

Zprava o padu Pskova ohromila lid novgorodskY. Aleksandr NevskY byl nyni jedinou jejich nadeji a take se skuteane stal jejich zachrancem. Aleksandr mel pted sebou te2kY problem: poraziti "letici kliri" telkoodenYch nemeckYch rytitri, s hlavami ripine krytYmi takYmi 2eleznYmi ptilbami, postrach to chudeji ozbrojenYch Rust. Aleksandr rozdelii svou selskou armad y na tti easti: jedna mela se deti v boj s klinem a druhe dve mely drititi klin z bon jako klate.

Tak dalo k bitve dne 5. dubna 1242 na zamrzle hladine Cudskeho jezera. Po divokem boji Nemeeti rytiti prchali zpet po lede, tiha tetloodenYch rytitri prolomila led, uprostted jezera zvolna tajici, a vein east nemeckeho voje zahynula bidne v jezete.

Aleksandr NevskY zajate obyeejne vojaky poslal do Nemecka se vzkazem: "Reknete doma, "tie Rusko jeSte iije. Kdokoli mule k tam piijiti jako host, ale kdo vstoupi na natl. zem

s mecein, od mac i zahyne. Na torn tuski zeme stoji a bude vidy stat ."

Pted nekolika lety byl v Rusku "Aleksandr Nevsky" filmovan. Byl to prvni zvukovy film Sergeje Eisensteina, prosluleho jiZ od r. 1926 nemYm filmem "Potemkin", kterY dosud stava z nejvethch filmil sveta. Hudbu k "Aleksandru Nevskemu" sloZil Sergej Prokofjev, titulni roli hral Nikolaj Cerkasov, "sovetskY lidovY herec"; Eisenstein za tento film byl odmenen LeninovYm tadem. Film byl den v late, proto Eisenstein vytvotil ledni hladinu asfaltovou, pokrytou ktidou a vodnim sk 1, m.

Ale hlavni jest: Film byl nataden v dot* kdy Hitler hrozil vpadem do Ukrajiny. Dnes heslo Aleksandra Nevskeho bere vela Rus co nejvaineji. Chrabre vojsko ruske nisi vetielce, splaci jim v§echno 510, spacthane Nemci na ruske, deskoslovenske i v§ech ostatnich zemich, a drtivou pravdou stovaji ss slova: "Kdo vstoupil na nasi zem s meCem v race, od mete i zahyraei" A pkijde chvile, kdy stejne zahynou i kdo svetepe vpadli do zemi deskoslovenskYch! Voj an.

-V RUSKO A POVALEeNt SVLT. Pie Petr Lipa.

Josef E. Davies, bYvaly americky velvyslanec v Moskve jest osobnosti, kterou by mel kaZdY vyslechnouti, zvlaS'te kdy jde o Rusko. Rusove si ho oblibili, protole byl kapitalista, kterY je soudil spravne a poctive. Daviesova kniha "Poslani do Moskvy" podala mnohYrn Americanism pravY obraz Ruska a jako film otevte doslova oei milionfun Mr. Davies nedavno odpovedel na tadu otazek o Rusku, ktere mu ptedloZili vydavatel a redaktoti znameho magazinu "Life". Jeho odpovedi, zalolene na chytrem porozumeni a prvotkidnich vedomostech zaslouZi si pozornost ka2deho Ameridana. Mr. Davies pti torn zdtraznil, Ze mluvi jako soukromnik a ne representant americke vlady.

Pteje si Rusko svetovY mir? Ano, odpovida Mr. Davies. Litvinov jako zahranieni ministr byl vynikajicim obhajcem kolektivni bezpednosti, jak v ramci tak mimo ramec Spolednosti narodri. Jeho hlavni snahou bylo vyvinout sve obrovske zdroje v miru. Jenom tehdy kdy ztratilo viru ve schopnost demokracii zastaviti Hitlera; pokoueelo se udrZet sve zabezpeeeni podepsanim paktu s Hitlerem v rode 1939. Nebyl to pakt vzajemneho ritodnictvi; ureoval, Ze ani jedna ani druha strana se nebude pokou§et napadnuti.

Jak je to s nabolenstvim v Rusku? Mr. Davies ponechava, aby za nal° odpovedeli zdstupci ruske ortodoxni cirkve. Tato, jak upozor, riuje, podporuje bojovne v teto valce vladu. Jeji nejvySk metropolita ueinil vYzvu ke vSem yeficim na celem svete, aby nebyli spleteni nemeckou propagandou tvrdici, ze v Rusku neni ndbolenske svobody. Sovetska, Astava vyslovne dovoluje svobodu viry a svobodu protinabolenske propagandy, je site pravdou, Ze dleno-ve komunisticke strany maji neptatelske stanovisko wadi cirkvi, coZ v gak jsou nasledky pfehmat0 cirkevnich ptedstavitelt za caristickeho Ruska.

V rode 1937 ptesto bylo v Rusku na 100,000 ortodoxnich knai.

Jake budou sovetske fizemni naroky? We co bylo Rustm na.silne vzato po posledni valce, odpovedel Mr. Davies. Je vice net pravdepodobne, upozornil dale, Ze nasledkem moderniho valeenictvi zmen'kijiciho drilelitost prostoru a ptirodnich hranic jako hor, tek a pod., budou poladavky mnohem mane drilelite v budoucnosti.

Ptirozene, Rusko ma zajem na ptichodu k moti, specialne k ptistavrim s teplou vodou.

Poriliti Dardanell jako dveti k oceanum, a pouZiti asijskYch ptistarri jako Port Arthuru a Dajrenu (odevzdane Japoncrim po prohrane valce v rode 1905) je Zivotne drilelite pro Rusy.

Pokud jde o sovetskou politiku vfidi poraZene ose, Mr. Davies se domniva, ze bude paralelni politice ostatnich SpojenYch narodfi. SpravedlivS7 soud a spravedlivY trest vinninm. Stalinova

Ve sti'edu, cine 21. dubna 1943.

ProhiiScni v tomto smeru jsou zcela jasna, jak upozorriuje Mr. Davies.

Jake bude vyrovnani mezi Ruskem a Cinou?

Mr. Davies ma v torn smeru zajimavou novinku. kika, 2e ji2 v rode 1938 sovetska vlada podporovala eankaj gekovu vladu zabrariujic komunisti• eke dinnosti, ktera by po§kozovala spolednou obrari,u proti Japonsku. To je druh spoluprace jakou moZno ocekavati od sov'etske vlady pti ztizeni miru.

Mame miti obavy z ruskeho hospodatskeho systemu? Nikoliv, Mica Mr. Davies. Naa Nasystem svobodneho podnikani za pravidelne a slu§ne souteZe chranene vladou, je silnej§i nen eistY' vladni socialism. Faktem je, ze Rusko rozgitilo system individualnich ziskfi, aby se stalo vice produktivni — a to je dokladem spravnosti ptedchazejiciho nazoru.

Jak mame jednati s Ruskem? Jako jedname s kaZdou jinou velmoci. Nediniti Zadne pokusy o zasahoVani do jejich vnittnich zalelitosti, vzpominati stale na neptedstavitelne velkY rusk ptispevek k viterstvi v teto valce — ptispevek, ktery pravdepodobne udrZel konflikt od naeich bteht, a nezapominati Ze bez spoluprace s timto narodem, kterY je rozlolen ptes §estinu zemskeho rizemi, nelze poditati na svetovy mir.

Ma Rusko zajem na ptemenu sveta na komunism? Na to Mr. Davies odpovida, ostrYm "Nikoliv". Stalin definitivne opustil Trockeho my81enku svetove revoluce. Spoledna deklarace SpojenYch narodu, smlouva podepsana s Anglii, definitivne prokazaly rtivost Hitlerova tvrzeni, ze rusk komunism spolkne Evropu. Z udr2ovani tohoto nazoru maze ziskati jenom Hitler.

Nikdo kdo zna, Evropu se nemusi obavati, .te Norsko di.8vedsko, Polsko nebo Rumunsko, Recko nebo Ceskoslovensko by dobrovolne ptijaly komunism.

Jak mriZeme dosahnouti vzajemne spoluprace mezi Amerikou a Ruskem? Mr. Davies odpovida.: Smlouvou, a doporuduje zvla§te smlouvu ureujici: 1. kolektivni zabezpeeeni, 2. oznadeni valky za nastroj nasili a ritoenictvi, 3. mechanism k udrZeni miru, zakona a potadku.

Rusko vi, co se stalo po posledni valce, kdy ametickY senat odmitl ratifikovati smlouvu o spolednosti narodri. Tentokrate musime ubezpediti sve spojence, ze je po valce neopustime.

Rusko, stejne jako Spojene Staty, chce mit svetovY mir za neho2 pouZije svYch zdrojfi ye prospech sveho lidu. Mr. Davies se domniva, 2e milZeme miti tento suet, kdy budeme ochotni (ONA.) vyjit Rusfun vstfic na pub testy.

STALIN MARSALEM SOVETSKEHO SVAZU. Vrchni velitel viteznYch sovetskYch armad byl dekretem ptedsednictva Nejvy§eiho sovetu jmenovan mar'Adlem Sovetskeho svazu. V dejinach valednictvi ,nebylo snad zasloutilejLiho jmenovani. Gely spojeneckY svet uvital radostile toto rozhodnuti, jim velikY sto.tnik, tidici akce vitezne Rude armady, dostava nejvy'Sg hodnost vojenskou. Sovetska ofensiva, tizend osobne Stalinem, se skvele rozviji pies to, ie dela sila Nemecka a jeho satelitri stale mute bYti sousttedena na vYchode. Posledni dny ptinesly velikY rispech Rude armady na sttedni fronte, kde padl Clack. Byl tim zarovnan nebezpeenY nemeckY vYbetiek, nejbliZZi Moskve. Po rispe§nern dobyti Demiansku ofensiva na sttedni •fronte rispeSne pokratuje: Nemci zkracuji linie pod silnYm tiakem Rude armady. Dalai drileZdte nemecke base na sttedni front& kde jarni tani ptijde teprve za tadu dni, jsou ohroleny. Te2iSte bojil ptenaM se tak na severni a sttedni risek vYchodni fronty, na doneckem riseku zatim Nemci pte gi k velikemu protiritoku.

Ne-mecko pokraeuje v zoufalem usili, aby vycvieilo a vyzbrojilo nova armady pro jarni a letni defensivni i ofensivni boje. Jeho armady na vYchode i na africkem boji§ti se pokouEeji s nadlidskYm usilim zadrZet spojeneckSr postup. To se ovem mute data jen z toho drivodu, Ze zatim mohou jeete stale soustted'ovat obrovske sve sily temet vYludne na sovetskem boji§ti. Jakmile by nemecke say musily bYt z east zamestnany i na jinYch risecich, ukazaly by se patrne dosti rychle nemecke slabiny, se ostatne projevily uz v dosavadnich bojich za zimni sovetske ofensivy.

Ve sti'ecitt, dile 21. dubna 1943.

[

MaAafli' nir o misty

I. ELI THOMSONOVA, dvaadvacetileta Ameridanka, bydlila v jedne z onech ptekrasnYch budov, jakYch za posledni leta tolik vyrostlo ye Velke Praze. Dtim jejiho bydli gte vaak mel i tu velkou vYhodu, ze neenel k nebestim syYmi peti poschodirni nekde na periferii, nYbr2" kreil se druMe ke svYm mene vYstavnYm a nizsim starYm druhrim na hlavni tilde bYvaleho sidla eeskych kralri. Ad zcela novY, byl piece tichY a klidny; nanejvY g pti ote ykeni dveti zaklapaly zevnitk psaci a poeitaci stroje. PohodlnY, a2 k pkepychu a lenosti svadejici drim, byl pronajat hlavne kancelatim a jen druhe poschodi Cinilo eestnou vYjimku.

Tam bydlila Meli Thomsonova se syYm dededkern, kterY to prave byl, jen s yYmi blYskavYmi dolary opatril klic k srdcirn upjatYch a hou2evnate zatvrzelYch panri a pohnul je, aby porugili sve pkedsevzeti, ze v jejich dome nebude soukromych najemnikt. A tak se ocitla Meli v ptekrasnem, osmipokojovem byte a v mesici z neho vytvotila pravou pohadku. Jeji dedeeek, Frank Thomson, vysokY, statnY, ale ji2 zcela gedivY stakec, kYval ke v gemu, cokoliv jen kekla a slu2ebnictvo, jeZ" eitalo celkem pet hlav, nezabirajic v to gofera, toeilo se kolem ni jako na" dratku.

Meli Thomsonove bylo dvacet let, kdy2 ositela, to jest, kdy2 ztratila i druheho z rodioti — matku. 0 jeji sirobe se vaak nedalo dobte mluvit, nebot' ji zbyl dededek, otec jejiho otce, a krom toho bylo tu celkoveho jmeni i s dedeekovYm asi pet milionii dolarti. Aby ji pote gil a rozveselil po bolestne ztrate, byl dad ochoten uoiniti vgechno a tu koneene dosahla mlada Amerieanka svoleni k ripinemu ptesidleni do Evropy.

Tace se podtizoval start' obyvatel svobodne Ameriky. Citil, jak srostl se svou mladou, bujarou zemi a jak tetce se mu bude ziti v cizine za motem. Touze sve vnueky se nedivil, ba vyeital si, 2e je ji i trochu sam vinen. Maio se ji navypravoval o sve Z'ene, jeji babiece? Nu, a to se prave narodila v Evrope, ye state rakouskouherskem, jen se nyni rortti gtil a na jeho troskach zajasala rodna zeme babiedina, novY stat eeskoslovenskY. Co jen se navypravoval sve male vnuece o rozko gnern Libugine meste! Umel tamer vgechny stare 'Ceske povesti od sve 2eny, je2 je vypravela svemu syndekovi, sotva dostal rozoumek. Jeho 2"ena nikdy nezapomnela na sve rodne mesto, ae tam byla jen do desiti let. StYskalo se ji i kcI3t" si pomyslila, 2e by tam byla nanejvY g chudou ueitelkou a zde jest 2enou bohateho bankete.

Stale si ptala, aby si jeji syn vzal za ' enu dceru americkeho Cecha, ale ten jejimu ptani nevyhovel; vzal si pravou, raznou, odhodlanou Arnerieanku, aekoliv Cesky dovedl lepe ne2 jeho otec. Sam, narodiv se zde a zamilovav si Nov dil sveta, citil se byt Amerieanem a nebyl by menil se 26.dnou semi na svete.

Maid jejich dceru gka Meli vaak nesmirne rdda sedala u dedeeka, 2vatlala po Cesku a upirajic ziva, eerna oeka na jeho rista, poslouchala a poslouchala, as dedeeek povedel v gechno, co veal. Milovala nesmirne svoji babieku, na se pamatovala jiZ" jen v mlhach, nebot' zemtela dtive, ne'Z' mohla Meli bezpeene vladnout jazykern. A ponevad2 milovala ji, milovala i jeji rodnou zemi a jako gestnactilete studentka, dozvedev gi se o prohla geni samostatnosti v C' eskoslovensku, jasala, zpivala a chtela se ihned rozjet do Evropy. Pkirozene, ae svoleni neobdr2e1a, tkebas jeji samostatnost a rozhodnost byla v pravde americka.

T

Kdyz vaak smrt odvedla jeji rodiee do ride nenavratna, podlehl dedeeek jejimu natlaku, jsa laskou k ni ve svYch rozhodnutich zcela zeslaben. A tak se tedy Meli dostala do Prahy. Nastehovali se do representaeniho hotelu a ne2 byl nalezen vhodnY byt, bydlili zde. To trvalo celY rok. V to dobe se zatim nalada, Amerieanka bavila, jak to bylo na rizke pomery v starosvetskem meste mo2no. Ke konci prvniho roku se

VESTNIK zaCala nudit i litovala zive sveho ciedeeka, Le je nucen k van ni setrvati v tomto malem, smeSnem miste. Teprve kdVZ nalezli byt, kte0 Meli zcela vyhovoval, zmizela nuda a Meli se horeene vrhla na ripravu sveho noveho domova.

Kdyz byla hotova, citila se spokojenejLI a klidnejSi. I Praha se ji vic libila, nebot' se zatim seznamila s nekolika pra2skYmi rodinami, je2 mely dcery v jejim veku. Temto znamostem 0'61 hlavne dedeeek, start' bankek Thomson, kterY se staral v gemo2ne, aby vnueka byla vesela a zcela spokojena.

Meli Thompsonova se vaak mnoho nepkatelila. Pkedne to nebylo v jeji povaze vtibec a pak — byla jina! Zcela jinx nez v gechny zname sleeny z pra'Zskych rodin. Nerozumela si se '26,dnou tolik, jako se svYmi piltelkynemi v New Yorku. Nerozumela si s nimi, byly z jineho testa, jejich zilami proudila jina, krev, proudila pomaleji, Meli se zdalo, 2e vahaveji. Nerozumela si s nimi, ale mela je rada. Byly mime a nane. Vgechny byly Uzkostlive vychovany a stopy peelivosti jejich ueitelri nesetkelo ani dvacet jejich jar.

Kdy2 Meli bydlila jf2 rok ye sve oiste po americku zfizene domacnosti, pti gla ji ueiniti Jitka kezna, dcera znameho advokata, gtihla blondYnka, navrh, aby s nimi navgtivila matieni, magkarni ples. Meli byla nad gena. Koneene neco, co ji rozptYli a pobavi!

"Ale, poslechnete, Jitko", pravila svou stra g gtinou, "ne2 prijdu, musim vedet, jak to-noue na tech vagich plesich vypada. Doufam, 2e mate v Praze vice plesri za masoprist?"

Jitka se smala;- jako se smala vklycky, kdykoliv Meli mluvila o Praze jako o vetgi vesnici a upokojila ji, ze po celY masoptist budou v Praze nejmene dva kostymni plesy. Meli spokojene ptikYvla a pravila: "Tedy, mild Jitko, na tento karneval se podivam prozatim s galerie a teprve na druhY pajdu v masce".

Bylo ujednano. Jitka gla do plesu s matkou a Meli vzaly s sebou. A mezitim, co se Jitka v krasne masce otdeela dole, sedela Meli nahoke na galerii a bystke pozorovala magkarni rej. Jak to bylo miniaturni proti jejich nadhernYm plesrim newyorskYm! Sedela na zidli, atihla, tmavovlasa, s jiskrnYma, eernYma °alma a sveraznYm, rozhodnYm, velmi hezkYm a pravidelnYm oblidejem, kdy2 se za ni ozvalo: "Koeieka netanei?"

V ruce vysokeho pierota mihla se papirova pla.cadka a pkilehla tesne na jeji nahe thine, svitici v aerne, hedvabne toilete. Meli ztrnula.

Byla tak u'Zasla, 2e se nemohla ani zvednouti se Ldle, aby tuto hlubokou, neodpustitelnou urHku na miste ztrestala.

Pierot se pod gkrabogkou zasmal, ale patrne pod dojmem paldivYch diveich °el ihned zmizel. Meli si bezdeky pohladila misto, na caeka dopadla. Jeji oei se na ne svezly tea a jeji ztrnuti razem pke glo. Na ruce videla ptesne ohranieene, oervene misto, jea svrbelo a hebkou ktiL i bolelo. Vyskoaila prudce se sidle. Divoce se kolem sebe rozhledla a nahle, spodinuv gi zrakem na neznamem muai, kterY se touto pkihodou zrjeme bavil, zeptala se chvejicim se hlasem : "Nevite, prosim, kdo byl onen pierot?"

"Nahodou to vim, sleeno", odvetil tazanY, to strojni in'ZenYr. Jmena jeho vaak neznam".

"Dekuj i".

Meli opet usedla. Zlost lomcovala jejim telem a silna touha po pomste a po oplatce viiila v jeji krvi. A co tak hledela dolri, vidi, ae podobnYch neurvalYch pierott je dole vice, a nejen pieroti, i jine masky ttimaji v rukou rortomile placaeky a biji, biji do svYch spoleenic, a .g nektera hlasite vykvikne. Meli °pet prudce povstala.

"Dovolte, pane", obratila se °pet k cizimu muZi, "to jsou vgechny maakarni plesy takove, Ci je tento nejhorgi?" "lento jest nejlep gi, sleeno", odvetil s rismevein pan, sejimaje gkrabogku s tvake a ptedstavil se jako advokat Tvrdik.

"Velmi mne teai, ale mohl byste mi rici, jsouli na vgech plesich panove tak slu gni ku syYm taneenicim, ae jim zabijeji mouthy placadkami pilmo na tele?"

seism

L

-Neittly jsou mint slc.,,eno! Zda se, 2e nejste zdejE, mluvite aspori velmi nezvykle".

"Ne, nejsem, ale pokraeujte! Jsou zde jeSte merle sluSni?" "Ano. Na priklad, pohled'te tam do praveho kouta ke dvetim. Vidite ten hloueek, vlastne to klubko masek? To tam nekterou neopatrnou diveinu fadne vyvedli".

"Vyvedli?"

"Nu, ano! Nastavil ji nekdo nohu a ona klopYtla. Co2 to neni smeane?"

Pan se kratce, upkimne zasmal. Meli zrudla.

"Ano, to je velmi smeane!" fekla ostfe. "Ano, velmi, velmi smeane!"

"Zda se, ae se yam to nelibi, sleeno?" zeptal se udivene advokat Tvrdik.

"Naopak, milt' pane, jsem une gena. Cosi pct.dobneho vidim dnes poprve. A hled'te, — tamten rnaharad2a,, kterY zatahal vedle stojiciho motYlka tak neane za vlasy, az mu strhl btlou paruku, nevite, kdo to je? Ted' prave snima gkrabogku".

"To je take strojni in2enYr, nejakY Houdek".

"Take! Zda, se opravdu, ae strojni in2enSiti jsou v Praze vYkvetem galantnosti a uhlazenosti. Nechtel byste mne doprovoditi dolt? Pro- , sim vas vaak, abyste bdel nad mYma rukama, nerada aertuji podobnYm zprisobem".

"Ale milerad, sleeno! Dovolite vaak, abych si pfipjal SkraboSku?" "Uptimne feeeno, bylo by mi milejSi, kdybyste Sel bez ni, ponevaa se -v tom pkipade snad neodvak nikdo udiniti nekterY ze svYch duchapinYch vtipri. Ostatne by to bylo take — " Meli se na okam2ik zarazila, jako by zavahala, mali vYrazu, kterY ji napadl, hned vaak pokradovala: " — bylo by to take slu gnej gi, ano slugnej gi, nebot' ja ji nemam take".

Advokat Tvrdik zrozpaeitel.

"Oh, promirite, sleeno, pak mi laskave promirite! Neprijdu dolti bez gkrabogky".

"A prof? podivila se Meli, otvirajic oei dokotan.

"Toti2, — ja, mam dole snoubenku, vite — a nepteji si, aby vedela o me pkitomnosti", vysvetloval Tvrdik.

Meli se usmala.

"Ach, Vy 2arlite! Vy ji hlidate !"

Tvrdik se kratce zasmal.

"Ale kde2, mild sleeno! Chci se toliko baviti sam, bez pilte2e!".

Meli upustila vejit. Tvrdik se prof). shYbl, ale Meli ho ptede gla nohou, naala vejik a stoupla nan as zapraskal.

"Ne, dekuji", tekla mrazive, "zvednu si jej sama".

A shYbnuvgi se, zdvihla jej. Tvrdik se nechapave zasmal.

"Prijdeme tedy?" kekl.

"Oh, nikoli", zavrtela hlavou, "byla by to od vas ptilig' velika obet a to ja ne2adaan. Zda se, ae zdej gi advokati vyrovnaji se co do galantnosti zdej gim strojnim in2enYrrim. Bavte se jen nerugene dal!"

Rozhlednuv gi se patrave kolem sebe, nula pohledem na gtihle postave svetlovlaseho mladika, jehO2 obliaej nebyl pokryt gkrabog -kouajeh't&dinly.Napoji,etnto mladY mu2 piljemne tvake sly gel jejich rozmluvu a odstreivii v testa stojici masky, smele k nemu pokroeila.

"Bud'te tak laskav", pravila, "odved'te mne dolri. Doufam, 2e tam na vas neeeka, nikdo, jemua byste se bal ukazat".

MladY mu2 se zardel, ale beze slova nabidl divce rame. Zavesila se do neho a nepromluvivSe ani jeden ani druhY, se gli do sale.

"Dekuji!" tekla Meli kratce.

MladY mud se uklonil a sahnuv do naprsni kapsy, podal ji navgtivenku.

"Filosof Iketicha", eetla, s velikou namahou vyslovujic ryze Ceske jmeno. "Te gi mne. Myslim, ze filosofove jsou zde jedinYmi slu gnYmi lidmi".

Filosof se °pet uklonil a Meli kraeela, opatrne se vyla3"7bajic rozdivoeebim parrim, k pani ftezne.

"Odchazim, milostiva pani! Je zde nesnesitelno! Jak se mate Jitka v teto spoleenosti bavit? Vklyt' ani cov,7boyove takto nezachazeji se svymi taneenicemi. — Dobrou noc!"

"Ale, draha sleeno, nemit2ete piece sama o-

lend dejit!" hrOzila se pani Rezna.

"Zatelefonuji si pro vCiz. Dedeeek jej pone prosim, aby ke mne zitra ihned. A Jitku Oddla chvatne ze salu a zepta,vei se dienika, kde zatelefonovati, stala ye chvili u mluviciho aparatu a sdelovala ve sve materetine Franku Thomsonovi: "Poen mi okam2ite vuz, dedeeku! Nikdy jsem nevidela takovYch hrubianri, jako zde Ani v posledni taneirne v Yukonu nevypada to tak, jako v tomto maekarnim plese".

Ve etvrt hodin y unaeel elegantni automobil nanejvY8 rozhnevanou Meli II. DruhY den odpoledne sedela Jitka Rezna u Meli v salone a dekala. Cekala jiz pul hodiny a Meli dosud neprichazela. Kaneohe se otevrely dvere a yeela. Uzardela, s planoucima oeima a zlostne stalenYmi rty. Jitka se na ni s obdivem zahledela. Nikdy ji to dosud tak ne.slu gelo, jako v taro chvili, kdy bylo zretelne mats, Ze se zlobi a site velmi zlobi. Meli byla krasna, nanejvYe zajimava, a neobyeejna!

"Odpust'te, draha miss Jitko, le jsem se o tolik zpozdila. Do nynejeka jsem telefonovala *dem syYm i dedeekovYm znamYm a ptala se jich, jak to vypada, ye zdejeich karnevalech. A odevead na mou otazku, maji-li masky placaeky, dostavam stejnou odpoved': ae pry ano. Povezte mi, prosim vas, je to pravda? To nti kat"dem matkarnim pleSe vas taneenici tak dvorne ovivaji?"

Meli nemluvila tak spravnou deetinou, jak je zde uvedeno, ale toto myslila a tak to take, oveem michajic v to anglicka slova, skuteene kekla.

Jitka se zasmala, pak veak odvetila vane: "Bohr]:lel, Meli! Je tomu tak! Chapu vas a rikarn yam uptimne, i ja jsem east° pohoreena neomalenosti naeich pant. Ujiefuji vas veak, le to ueinila valka. Drive tomu tak nebylo. Wive bYvaly solidni, uhlazene plesy, a nich se pochvalne psalo v novinach a z Mehl si divky odndeely mocne a krasne dojmy. Slyeim to vypraveti od stareich dam a je mi toho velmi lito ,le prave my jsme se dostaly do teto drsne doby. Va,lka znehodnotila ride kurs, draha Meli, pani zapominaji, maji miti jiste ohiedy k nam jako k lenam — " "Ale at' si nechaji ty.ohiedy, Jitko", preruella ji prudce Meli, "nechceme jich a neprosime se o ne, ale vyladujeme jejich sluenost! Ano, sluenost! To jest to nejmenei, ale zaroveri jedine, eeho od nich rozhodne poladujeme. A jestli valka zmenila nazory prat'skYch mladych pane, — proe nezmenila take nazory o chovani mladYch divek?"

"Ale vklyt' je zmenila tea, Meli! Rovnaji se ted' muffin). ye -dem", oponovala Jitka.

Meli se riseene zasmala.

"Posuzuje veci tak, jak je vidim a ne tak, jak se mi o nich vypravi. reera jsem nepozorovala le by meli muli s lenami stejna prava. Pokud se pamatuji, byly 2eny vesmes obleeeny v masky tak na veech stranach dekoltovane, le nahosti jen svitily. Naproti tomu lAdny z mullri nebyl nekryt od hlavy az k pate. Snad tedy stejna prava maji, ale u'livaji jich velmi nevhodne, draha miss Jitko, nebot' kdyby byly obledeny v pevne, celistve eaty, nemohiy by mulske placaely tak bolestne po nich prejadet. Nevin, citi-li to kalda jako ja;'— ale ja — " Meli odhrnula rukav svYch lehkYch, dornacich datii a ukazavei na slabounce zadervenale misto, pokraeovala hnevem opet vzpla,nuvei: - ale ja to citim jeete nyni a budu to citit tak dlouho, dokud toho strojniho inZenYra nedopadnu. Oh, kdybych byla doma, kdybych byla v Americe, tam by se mi tohle stat nemohlo!"

"Vy se tolik zlobite pro tak nepatrnY dotek, pohled'te na mne," prerueila ji Jitka a ukazala na sve eetne znarnky veerejei citelne zabavy.

"Tot' hrozne! Tot' hrozne! A to si nechate libit? To nijak nezakroeite? A pak chcete likat, le mate s nimi stejna. prava? Kde je Lo vase pravo, kdy'l si nedovedete zakazat ani takovou surovost? Kde 9 Nikde, Jitko! ei yam to dela dobte 9 Nechavate se otloukat z lanky k tomu zloredenemu plemenu? Lee co to pravim! dila bych mnoha muzum, zloredic jinn. Nejsou veichni strojnimi ihlenYry a advokaty! Jsou

V2STNIIK

zde take lilosofuve a to jest tadn:c7 narod. Ano, ale jen ti jsou zde slusni. Kdelto u nas, na klad v New Yorku, tam jsou veichni muli, veichni, miss Jitko, gentlemani! I kdy jsou strojnimi inlenYry a advokaty!"

"Prod prave na tyto se tolik zlobite?"

Meli usedla a neprestavajic se zlobit, vypravela dopodrobna vee, co se ji veera na galerii prihodilo.

"A proto, — nepiljdu jia na maekarni pies, Mam toho dost. Musila bych se velice zlobit a /nand, ae bych ztropila nejakou vYtrlnost. Na toho strojniho inlenyra veak nezapomenu! Tolik jich v Praze byt nemtle, abych ho nenaela. Ale potom — potom mu ukali!"

"Nechtela bych byt na jeho miste", 2ertovne se zdesila jejich odi Jitka, "povede se mu asi strasne".

"Straene!" prisvedeila Meli. "Co mu udelarn, jeSte nevim,iale bude to takove, na to nezapomene do smrti!"

Kdyl Jitka odeela, prechazela Meli dlouho pokojem a zlobila se tak uprimne, le ji Odeeek navrhl projiZel'ku za mesto a site korimo, aby ji trochu upokojil.

III. Uplynuly tri tYdny od neet'astneho maekarniho plesu. Mlada Amerieanka se dosud zlobila, ba zdalo se, le se zlobi stale vice. Po onom smelci nebylo nikde ani pamatky a Hell nechapala, jak je molno nenalezti ho v takove vesnici jako je Praha.

Byl prave jejl navetevni den, kdyl panska ahlasila sleenu Jitku Reznou a sleenu Annu Budnikovu, dceru majitele rozsahlYch realit.

"Draha Meli", volala jiz ye dverich Jitka, "jdu vam oznamit, le filosofove maji maekerni merendu. Doufam, le jste snad zapomnela na sve neptijemne dojmy z predeeleho karnevalu a le prijdete s nami".

"Nikoliv, Jitko, nepri.jdu! Pochybuji, le bych si tyto dojmy napravila, adkoliv — rikate, le je to pies filosofe?"

Jitka prisvedeila a Meli se zamyslila.

"Kdy je ten pies?" zeptala se po chvili.

"Za tYden. Na Slovanskem °strove. Pojd'te, Meli! Objednam yam vstupenku", zvala ji Jitka.

"Ne, dekuji, obstaram si ji sama. Kde je pledprodej?"

"Ve filosofickem klubu. Ostatne — hled'te, zde je to prave v novinach", ukazovala Jitka, sahnuvei po dennich listech, lelicich na stolku.

"Dobre. Prijdul" "Ale, Meli", zaprosila Jitka, "kdyby snad o vas nekdo trochu zavadil, radeji si ho ani neveimejte. Jsou pak jeSte horS1".

"Nebojte se, miss Jitko, pojistim se proti kilm a pojistim i vas".

"Co mate v tmyslu?" hrozila se zpilsobne vychovand divka.

"Nic zieho!" Meli zajiskrila oeima a pokradovala: "Poslyete, Jitko, maji zde strojni inlenYri mnoho penez9" "Och, nemyslim. Rozhodne ne tolik, na kolik jste vy z Ameriky zvykla. A z yldete ne ti mladi".

"VYborne! Znamenite! Velmi se to hodi! Ale ted' snad prijdeme neco pojist, drahe sleeny, ne?" — .

Byl ji.2 veeer, kdy2 se haste rozeeli, ale Meli pies to dostala chut' na projild'ku autem a tak nezbyvalo staremu Amerieanu, nd se obleci a jeti s ni. — Presne v deset hodin druheho dne zastavil pied filosofickym klubem elegantni automobil, z nehoa vyskoeila mlada, evilna divka. Predetei si dole na visitkach, le klubovni mistnosti nalezaji se v prvem poschodi, prebehla rychle schody, oznaeene ceduikou: "Reklamace".

Otevrel ji mlady mu'l a zeptal se velmi zdvorile, co si preje.

"Chtela bych mluviti s predsedou klubu", lekla Meli.

"Prosim, sleeno! Ratite se na okamlik posadit. Hned ho zavolam". usedla a rrilad3i muZ, jiste filosof, ve'gel do vedlej gi mistnosti, kde psal u stolu pfedseda klubu, filosof Retieha.

"Je to nejak6 devee, Aeticho, a chce s tebou mluvit. Toti2 ne s tebou, nSrbr2 s pfedsedou klubu. A zda se mi, je to nejaka Anglieanka,

Ve sttedu, due 21. dubna 1943. protole jen ti dovedou nak datinu tak ptikrne lamat".

Ptedseda klubu se malieko rozechvel, chvatne si upravil rukou vlasy a vekl za s yYm ptitelem. Spatriv Meli, rozechvel se vice, ale nepromluviv, uklonil se a uptel na ni tazave oei.

"Ach, to jste vy!" tekla s mirnym Asinevem Meli a podala mu ruku. mne velice. Chcete se asi ptat, prod ptichazim, Ze ano? Jdu si pro vstupenku na vas maAkarni ples."

Ptedseda povytahl oboei a v oeich nemohl skrYti ptekvapeni a cosi podobneho radosti.

"Prosim, sleenol Ratite mi tici jrneno!"

"Meli Thomsonova".

"Sleena jest Anglidanka?" zeptal se uctive Reticha.

"6 nikoliv!" zvolala temet uralene Meli.

"Jsem Amerieanka!"

Ptedseda se uklonil a poznamenav si jeke diveinu adresu, uklonil se znovu, jako by eekal, le se opet vzdali. Ale divka usedla na aidli a pokynuv S • i vedle, pravila: "Prosim! Usednete! Net" si vezmu vstupenku, rada bych yam neco telda".

Ptedseda se opet rozechvel a jen jeho malomluvnost ho zachranila pled prozrazenim. Uklonil se opet a usedl vedle podivne cizinky.

"Pane filosofe", zaeala, "jest plistup na vas pies dovolen kaZdemu?"

"Pouze zvanym, sleeno! A pokud jsme v pledsednictvu my s kolegou Martinem, nemejte obay, le by se do nak spoleenosti vettel nekdo, jenl tam nepatti."

"Mluvite o divkach, pravda, pane filosofe, ty vaak ja, naprosto neminim. Myslim hlavne na mule. Smi do vakho plesu kaldY?" Relicha se troth upodivil.

"Pokud je to akademik, tedy kaldY", tekl, "jinak je nutna reklamace".

Meli se na chvilinku zamleela, pak pokraeovala: "Maji tedy ptistup tea strojni inlenYti?" "fDygem ,sleeno!"

Divka se zamraeila.

"To je mi velice neptijemne. Snad by se dali vyloueit, ne? Napike na plakaty, ae na vas pies strojni inlenyti nesmeji!"

"Ja nechapu, sleeno, — " "Ale to je vedlejk, pane filosofe! Nepleji si, aby na tomto plese, kam main v Amyslu fit, byla plitomna tato chaska. Tedy — napikte to?"

"Bohukl, sleano", omlouval se ulaslY ptedseda, "to je nemolno! Ptedne se u nas takoveto veci vfibec nedelaji a pak, i kdybychom to na plakat napsali, bylo by to malo platne. Strojni inlenyti by ptiki i ptes to. A elm muleme zabraniti jejich vstupu? Mame snad vchody obsadit policisty, aby vymahali ria maskach legitimace? Ne, sleeno, promitite, mne to velice mrzi, ale je to nemolno. To je, — abych tak tekl, americke!"

"Nu ovkm, ovkm!" zlobila se Meli. "Piing americke! Ale to, co provadeji evropki panove na plesich, je pro mne zase p11111 evropske, pane filosofe, rozumite? Jak jsem tedy plijela nadarmo!"

"Nehnevejte se na mne, sleeno! Je to opravdu nemolne!" vroucne zaprosil filosof Reficha.

Meli se zlostne otoeila ke dvetim, pak se o krok vratila a zeptala se: "Advokati smi prijiti take?"

"Take".

"To je hrozne!" zvolala a pfdla rozeilene mistnosti.

Predseda klubu ji s napetim pozoroval, marhe se snal'e uhodnout, co znamenaji nesmyslna prani zahadne divky. Rovnel jednatel Martin, mladY mu2, jeni Meli otviral, hledel s netajenYm zajmem na podivne l'enske stvoreni.

Nahle se Meli ye sve prochace zastavila, pohledla vyjasnene na Refichu a zeptala se: "Ma vas klub hodne penez?"

Predseda se usmal.

"Milostiva sig n°, je videt, nejste zdejei, jinak byste se takto neptala. U nas ZadnY studentskY klub neoplYva penezi. Jest rad, nema-li phi poradani plesu deficit".

"Tedy byste nebyli proti tomu, kdyby do vaei pokladny pribyl nejakY prirtstek?"

"Oveem, le ne!"

(Pokrad017421t.)

Ve

VESTNIK

strode. 0.1 . 1. ,..? 21. clu.ono.

6

(Pokraeovani se -strany 2.)

Rozednilo se, kdy 2. pH li k "stanu" pramenti na eeraanske louce. Stela jich to maid "Sipa", napinajice ketezy a elahouny,j byly-ptivazany, jako bujne spteZeni. Krajni, lehei navodni pramen jen se pohupoval a praskal v hou2vich mezi jednotlivYmi vory.

Rabinak usekl v ktovi na htebu smreek a skodil na vory. .Klady byly ojinene, podeeve te-2kYch bot po nich klouzaly jako po lede. Dohoupal se k veslu navodniho pramene, ptisekl odenek smreku a zarazil jej do noZnice nad veslo jako majku. Pak se zadival starostlive na vodu — nelibila se mu. -Kdyby tak byla o dvacet, cet centimetre niZSI . . . Lee nebyl eas k lavaham a k astupu . Zezadu se ozvalo: "Tak odrazime?"

Josef Korejsta stal na zadaku a zrovna vymotaval z kladi tetez. Pramen poutaly u2 jen elahouny. Rabinak a2 sem slySel, jak praskaly pod nahlYm tahem pramene, osvobozeneho z tetezu.

"Tahnee s voru, nebo to hodim do vody!" houkl na Josefa. Ten ho napOmenul: "Mejte rozum, piece nepoplavete sam. Jdete k veslu . !"

Rablak se k nemu rozebeh', ale vtom se Josef rozmachl sekerou, ptesekl alahoun — a pramen se rozjel po proudu jako vystkelnY sip. Start zaklel a rychle skoeil k veslu, Josef uchopil sochar a klusal rfa. pacholei vor, kde bylo jeho misto. Rozhodnuto .. .

Rabiriek plave svou prvni' jarni plavbu a Josef Kerejsti se nedal odehnat. Nemaji eas myslet na to, co bude, jejich myelenky a oei jsou jenom na vode. Pramen leti, voda sttika, a hazi s nimi jako s ttiskoti. Sochor neni k nieemu, ani se s nim v torn honu ke dnu nedostanou. Hlavni je veslo, dat vortim spravny smer, udrZet se v proudu, nenechat se vrhnout na bteh a pobte2.ni skaly, nerozbit ptedak s veslem. To vedi oba.

Rabiriak Siroce rozkroeen a nahnut svird obema rukama veslo a silne jim zabird do podkalene vody. Neboji se, naopak, rychle plavba, eum a sttikani vody, vlahY vzduch ostte vanouci kolem hlavy — -v-k to stareho plavce po mrtve time opaji. Piave, sakra, plave s majkou na veslu!

Vesnice a samoty a mlYny po btezich se budi a vyvaluji na nej eel! Inu ovS'em — tikaji ti ospaici v peleeich — Rabillak plave, je Josefa....!

Copak tady, to nic neni, ale doma, a2 k polednimu vyrazi z lapaeske zatoky a vplave na vir. Pane, to bude viterstvi . ! Cela ves se shrne a jeho parta se bude brodit na lateh u hotejSiho nalYna, kde bude ptistavat. Chce — 2e jim to ukaZe, aZ se budou hanbou drbat v jeZatYch .! palicich A Josef, dohli2eje na zadni vory, me podobne mySlenky. UkaZe jim, Ze strup take nee° dovede! Ale yeecky vem Bert, i posedleho tatu a ubredenou mamu, hlavni je Manila! Za tohle bu.! de jiste jeho A plavou a plavou, houpaji se v proudu, pra-. men se pod nimi krouti ktivolatYm teeiStem jako had, v hlubokYch obloucich se ptevaluje a smYke. pies vysoke jezy, protind peteje tak hluboko, Ze jim voda teee za holinky bot, nekdyjsou aZ Po kolena ve vode Jsou chvile, kdy je v nich male duSieka, ale net se nadejou, jsou uZ zase z nebezpeei venku . . . Hodinu, d ye to nervy vydrCi, ale pak u2 srdce vroucne, touCi, aby vyjeli na tichou vodu viru v jejich vesnici .. .

Ale ubiha, to, leti eas i btehy kolem nich, v jedenact jsou u2 na Penkavach a mlynateti jim halekaji s , obdivem na ptivitanou. Nemaji das jim odpovedet . .

Oba si uveclomili, Ze ted' budou mijet 8trachovec, kde i.e.. dila dtenice. Safra — tam to mute nove, tam by mohli narazit . . . ! ikeka mela v tech mistech silny sped a ostte zahYbala do lapadskeho zakrutu. Ale co, vCdyt' jsou donna . !

Rabinak hle,di po vode, ktera se vini, zveda, a pada, je aim dale boutlivejei. Colo ptedaku je stale pod vodou, Rabiriaka 112 mrazi v nohach A hup — u2 jsou v proudech na Strachovci! Vory jsou sar e. pena, votiny praskaji a hotthe stenaji . Jestli nee° praskne ...!

Nahle proti nim zleva vyskoeil ostrY zahyb.

Rabiriak ze vkch sil vesluje a tladi pramen na vodu, ale proud je silnY, copak proti nemu zmitk neohrabane veslo . . . ! Bfeh se bli2i; zda se, ne vor, ale on vyjel vztekle proti nemu ..

Rabiriak v zlomku vtetiny odhaduje situaci Je zle . . . ! Chce se mu vzkfiknout na Josefa "pomoc!", ale v torn slysi jeho: "Skodte do vo!" Ale kdepak Rabinriak je jako kapitan, dy neopusti veslo a svou majku !

A v torn rup, krach! Pfedak narazil na skaly vVbelku, vzepjal se jako stfelenS7 kiln, nos vesla. vyletel do vfge, votiny se rozlomily, kiddy se rozestouply — a Rabiriak se propadl v kalne vode mezi nimi. Ale jen zpola, obema rukama dr2i se vesla a zkroucenYch no2nic a s nernYm smrtelnYm strachem zira na hromadu klad, ktero, se kolem neho a na nej hrne. Na zadnich vorech, sraknYch ke druhemu btehu, mihne se mu Josef. Ktidi, mava rukama a skate do vody .

Rabiriak rve bolesti, kiddy mu drti nohy .

Je konec, pokoukji se o nej mdloby, ale zoufale se dr2i no2nice s nachVlenou majkou Proud urval rozlomenY pteclak a nese ho s Rabiriakem ke vsi .. .

Josef 1301 po druhem btehu. Podatilo se mu vyplout na mlSrnsk3i ostrov. Pochopil, de proud sem musi zahnat rozbite kladi s Rabiriakem, udr2i-li se toti2 na nem .

No a — on se udrCel. Jak, to sam nevi. Ostat.;. ne Sl.o to rdz na raz. Josef mu nadbehl a skodil pro nej do vody. Stai ho odtrhl od no2nice vesla s jeho majkou. Odi mel vyboulene jako silent', ale nektieel . . . to bylo nejhroznej d. i . .

Teprve, kdy2 ho vlekl vrbim ostrova, zatval bolesti. Vladel nohy jako pfelamand dfivka Plavci ze vsi — eekali je ud — Well k nim.

Rozbite vory jim tekli vkcko .. .

A tak kratce: na Josefa ptinesli stareho Rabiriaka donyd s rozdrcenYma nohama. Josef Korejsil to odnes' jenom nastuzenim. Ale o svatcich mu Mande., ptinesla pomlazku. Co se dalo delat? Start Korejsovi kapitulovali, s temi blazny se nemohlo zahravat. Ostatne Manila byla dobra nevesta, byla piece faktorova deera.

SkonCilo to zcela pfirozene. Staremu Rabiriakovi utizli levou nohu v kolene. Na vory u2 nemohl a proto dal Josefu Korejsovi nejen dceru, ale i faktorstvi. A tak se stal "strup" prvnim plavcem na Sazave.

VPropaganda a nalety. Zatim co se nemecka propaganda, ureend jednak pro zahranidni a jednak pro domaci spottebu, snali zneklidnit vetejne mineni novYmi hesly o zrade jednotliv3"rch spojeneckYch mocnosti, ozYva se v pozadi stale napadnejel ton, kterY ma nemeckY lid, posti2enY teNcYmi nalety, ute§it a uklidnit.

Po naletech, jejich2 tereem byl nejen Berlin, ale i jina, vYznamne nernecka mesta, ptipomina znovu, 2e vinu na letecke valce ma vYluene Velka Britanie, jeji'Z tieske zajmy prodava pry Churchill vYbojnYin SpojenYm staturn, ovladanYm samortejme tidy, kteti se stali °pet hlavnim strOjcem svetoveho spiknuti proti evropske civilisaci, chrenene nemeokYmi zbranemi. Dokonce i nemeeke ministerstvo zahranibi zaeind ji g v tajemnSreh naznacich poukazovat na to, 'Ze rise da Velke Britanii na leteckou ofensivu, pattienou odpov6d' — a to pry v nejblid§i dobe a riejostiejponevaft "nemeckY lid huaimi mannej'Sim vedeni valky vubec neuva2uje."

SpojenYm stattim, ktere president Roosevelt podle nemecke: prop agandy chce vydat na pospas boleevismu, nemecka propaganda odvetou prozatim nevyhroiuje, ponevad'i na Spojene staty nemUe GOringovo letectvo podnikat ani "turisticke" nalety. A nemluvi v teto souvislosti ani o tom, co udeld Sovetskemu svazu, ktery pry Stalin prodava mezinarodnimu kaAekoliv propagaeni manevry, ktere di jednak GrObbelstiv firad a jednak nemeeke ministerstvo zahraniei, jsou prilis prOhledne, stoji piece jen za pozornost ono ptiznani, k nomuZ se nyni odhodlala "Berliner BOrsenzeitung". V nvaze o mobilisaci vkch sil proti bolkvickemu nebezpedi nevahal tento dasopis napsat, 2e valka pokrodila ji2 tak daleko, k se z boje o livotni prostor zmenila v zapas dvou filosofickYch pojeti, jet jsou nesmititelna a

Strums IL navzajem se vyluduji. Takove filosoficke rivahy jsou nyni pro nemeckk lid, chvejici se v podzemnich krytech o hole tivoty, zaiiste toil nejlepti dutevni potravou. Tyto obeti Tketi mohou se podle citovaneho easopisu utetovat tim, 2e nepadly jenom Nemecko, nkbrt za celou Evropu a je jim dokonce dovoleno, aby doufaly v odvetu, kterou nemecka prbpaganda tak velkomyslne slibuje.

Mad'arski. zodpovednost. — Nahoda chtela, 'le se Horthy dodkal prave nyni 23. vkrodi onoho dne, kdy se stal regentem mad'arskeho kralostvi. Budapett'skk tisk nezapomnel zdOraznit, jak moudra byla jeho politika a jak zajistila mad'arskemu lidu moc a blahobyt.

Dirletite je zejmena, ze urbi et orbi prohlasila, te se Horthy zasloutil o Evropu tim, 2e v r.

1919 osvobodil Mad'arsko od boltevicke tyranie", aby dnetni Mad'arsko, verne sve tisicilete tradici, mohlo po boku ostatnich mocnosti osy pokradovat v boji za zachranu evropske civilisace stejne tak, jako to udinilo po minule svetove valce. Demokratickk svet mel by bkt vlastne za toto pfiznani vdednk tim vice, dim vie je ptiznakii, te panske Mad'arsko ptipravuje jig velmi :pedlive svou druhou garnituru, ktera, by je ptedstiranim ptatelstvi k spoleneckemu svetu mela zachranit pied dusledky viledne poraiky po boku Tfti kite.

Kornel Synek.

V BRITSKA POLITIKA V EVROPE. Velkk anglickk list "The Observer" zabkval se 7. bkezna pozoruhodnkm zpusobeni evropskjimi zaletitostmi. Politickk a vojensky komentator dasopisu upozornil na jeden velikk, zasadni a rozhodujici ptedpoklad spravne britske politiky na evropskem kontinente. Spajenci riesmi jednat ani s nacisty, ani s temi, kdot jim pomahali. Tato valka jak pravem zdurazfruje "The Observer", neni soubojem gentlemant, kteti by po jejim skondeni mohli zasednout ke konferendnimu stolu, 'Vint je "nejvetti policejni akci podniknutou proti nejvetg bande zlodincu, jako zno. svet". Ani nejmeng z teto bandy neni partnerem pro vyjednavani. Konservativni dasopis zdfirazfruje, jest tieba, aby Britove jostle prohtasili, ie v iadne zemi ,kterou britski vojska osvobodi, nebudou trpeny diktatury, naopak, te se dostane pine podpory poctivkm domekraturn. A je:Ste dala jde vojensky odbornik, poutivajici zbytnost druhe fronty, ostte kritisuje projev bytnost druhe fronty, ostie kritisuje projev generala Girauda, jent se vyslovil prO korporativni stat. Soudi, te se tak veci dale vyvijet nemohou, maji-li spojenci poditat s pomoci v Evrope. Je tieba, aby spojenci kategoricky pronemaji a nebudou miti nic spoledneho se spolupracovniky a satelity osy. Liberator je toho nazoru, ie spojenci musi poditat toliko s terni silami, ktere nikdy s osou nespolupracovaly a jejicht demokraticke irmysly do budoucna jsou "sans peur et sans reproche."

S temito nazory jiste pine souhlasi vtechny evropske narody, ktere jsou v boji s nacisty.

Souhlasi take pine s nazorem Liberatora, ze druha fronta v Evrope je vojensky a take politicky stale nalehavejti nezbytnosti.

V Vraideni zidu v Polsku.

Londkn. (ONA.) — Polska, vlada oznamuje. k ye dnech 13., 14. a 15. biezna t. r. Nemci zlikvidovali zbYvajicich pet tisich krakovskkch Last obyvatelstva krakovskeho ghetta byla na miste povraCdena gestapaky, a cla gi dist naloCena do dobytdich vozu a odvezena do notorickeho koncentradniho tabora v Osviecirni, kterY ma specialni oddeleni pro hromadne vraIdeni. PfesnY podet Ed* Ejicich v Krakove neni znamY a 2idovske obyvatelstvo podle ptedvaleenYch eisel Indio 45,000 dug.. Podle tvkcarskkch zprav v Krakove zbylo naposled pet tisic held. Polske kruhy sdeluji, 2e v nekterkch ptipadech vet§i ghetta, ktera byla Nemci vylidnena vratdenim, byla Mind poutita k shromatd'ovani iidovskeho obyvatelstva deportovateho z jinYch vesnic a oblasti.

Btrana 11.

VtSTNilt

OlIEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICi JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY,

WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rodne. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se. do Hlavni trtadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky budtet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Josef Nemec: NA VELKY PATEK. MUj Pane, poklekl jsi v zahrade. Getsemanske, aby ses modlil.

I ja„ kle-kam, jak klekal rod a bude klekat.

Potoeni vodo, dej do myth dlani ktiSt'al zdravi, dej pramen shy memu telu.

O, slunce, nefii yzplane'S nad horama,

od pole k poli nesou posvecene proutky.

Ma, pole chrarite.

Dnes v pole nedej skanout deSti, by nefiznila po rok celY, maj Pane.

V Velikonoce — svatky viry v novY tivot. me je radostne jako mile jarni svatky, pticha.zejici s vlahYmi vetry a obnovou 2ivota v ptirode. Jsou to svatky vzktiseni a ktest'anske ueeni vtisklo jim symbol nadeje v novY 2i yot a ve vykoupeni z bidy a utrpeni. 0 techto svatcich yzpominame na mnohe mile zvyky, s nirni2 spojena byla jejich oslava y e stare vlasti. Bylo to v2dy nekohk vzruSujicich dnt a radostne nalady. ZelenY etvrtek, kdy onemi yae kostelt, Velky a vzpominka na Ukti2ovani, Bila sobota s jasavym Vzktisenim, slavnostni Bo2i Hod a radostne pomlazka. Po zkruSeni telesnem i duSevnim, po vzpominkach na smrt pro vykoupeni eloyeeenstva, po stradani zimy, 11bezne jako po chmurnych dnech tmy, jasne htejive slunce. NovY 2ivot se rozpind vesmirem a vgecko rag : ptiroda da, listti a pupencil a srdce lidske do nadeji. Obroda, novY rozlet za yeanYm snem a krasnem 2i yote . . . Neni proto divu, 2e tento eas je napinen tolikerou poesii a kouzlem. BYvalo tak drive, kdy elovek 2i1 tesneji s ptirodou. Venkov si uchoval mnoho z byvale idylianosti. Jsme tomu radi a vracime se k poesii minulosti, jako se vracime k ptirode.

Zvlake v tato dobe se mime prohrabavat ke kotentim narodniho 2. ivota, pro jeho krasu, z nit budem eerpat oeisteni a posilu srdci. Vrat'me se tedy ke krasnYm "dervenYm svatkum" po jarni rovnodenosti a po prvnim jarnim Uplriku, Vtpominej.me na pivot ptedkil. Na Velikonoce se lide "tekli od clOby postni. Vstupem k nim byla jit paté postni fled ge, zvana sthrtelna. U vedomi, .2e se blizi jarni svatky, ehystali se lide eeskYCh a mora yskYch, 2* e vynesou z dediny symbolickou postavu smrti, zimy. Nemelo to nic spoledneho se stra gidelnYm. kostlivcem, byl to sphse jakysi hastroA se slamenou cepici, ove§en1:7 vyfouknutYmi vajielry, zvanYmi pouchy, nebo take vejdurnky. Mlade2 ji nesla v prrivodu za obec, aby ji hodila do vody a pfi torn zpivala: Nesem, nesem smrtku k zelenemu etvrtku, at

tu smrtku odnesem; nove leto ptinesem. Smrt byla vyneena, to znamena, to mohl ptijiti leto.

A lide si je zase ptinesli, zase si je ptedstavili jako nee° docela hmotneho, jako leta. Byl to malt' smreek, vesele ozdobenY barevnYmi ostfiZky, s kterYm chodili v prrivodu a zpivali: "Lito, lito do vsi, smrt leti ze vsi, vitame pani Marketu, fiala, rune kvesti nemt2e at nam Pan Buh pomfae, svatY Petr htima, dal nam flaSku vina, abychom se napili, Pam, Boha chvalili, body, body jdou at na jate pokvetou". A potom u2 ptika prvni ptedvelikonoeni nedele, zvana kvetna, berankova, nebo take palmova. Cirkevni °Wady toho dne ptipominaji pamatku vjezdu Pana Je2iSe do Jerusalema a pti nich sveceni ratolesti, ptedstavovanYch v oeskYch krajich snitkami jivy, koaidek. Z nedele kvetna vstupujeme u2 ptimo do velikonoeniho tydne k Zelenemu etvrtku a ptedevkm v Velkemu patku, dnu bolestneho yzpominani vekopamatne udalosti na Golgate. VSechno v ten den smutku stichlo, umlkly i zvony, ktere se od Zeleneho etvrtka do Bile soboty odmleely, proto2e pry odletely do Rima. Jednotlive Useky dne, poledne i klekani na dedinach v Cechach a na Moraye byly oznamovany misto zvonem klapadkami, tehtaekami a hlomozicimi trakarkami, s kterYmi behali chlapci zpivajice: "My poledne zvonime, tim pamatku einime, 2e Kristus Pan pro nas umtel, a pro nas na krizi trpel". Na Bilou sobotu bylo oslavovano vzktiseni a yelikonoeni zvyky, ktere potom ptichazely zejmeno o velikonoenim pondeli, mail v sobe u2 jenom distou a east° i milostnou jarni veselost. S otvirajici se zemi, otvira se i lidske srdce — rozkveta. laska. Hog chodi za deveaty na pomlazku, potadne jim vykehaji a dostanou za to barevna, vajiaka na drikaz, 2e jsou v dome radi videni. 0 letoklich velikonoenich svatcich znovu budou miti ty na§e vzpominky na starou vlast ptidech smutku. Ptipomeneme si utrpeni naSeho lidu za krute poroby — o Velikem patku budeme miti na mysli kti2ovou cestu naroda a jeho novou Kalvarii. Ay 'Sak budeme take myslet na den slavneho vzktiseni, ktere jeSte ptijde a ptinese po dnech bolesti a utrpeni obnoveni Stesti naroda eeskoslovenskeho a lepti jeho budoucnost.

0 nas pro nas. V tomto eisle je oti gena financnh na g.. Hi. Utadovny za prvni etrvtleti roku, yypracovand tajemnikem bratrem John F. Chupickem. Uprazdnenim dvou mist v Usttedne resignaci br. Ed. L. Marka a koneenYm v_Ysledkem hlasovani o referendum bit reditelit idad pokladnika doeasne ositel — povinnosti obou izradit sveteny pro tem silam yYponiocnYm, jim2 pochopitelne musel pomahat, radit a nad jejich praci dohli2et br. Chupick, ktery se v nastale a jiste neoeekavane situaci nesporne osvedeil. Jak znamo, nastoupeni jakehokoliv Utadu, vedouciho mista v obchode, prumyslu, penanictvi atd. vy2aduje ureite schopnosti nee vYsledne vykonavani podobneho odpovedneho postaveni mimo ptedbe2nYch schopnosti take das se zapracovat. Obeznamiti se s agendou, zvladnouti ve gcere podrobnosti administrativy, dosahnout rychleho Usudku, proziravosti, spravedliveho a nesobeckeho rozhodovani. Mnozi bratti nedovedou si ptedstaviti rozsahlost vedeni organisace s elenstvem v poetu 17,000 a majetkem kolem etyk dolart. Maid banka s kapitalem $50,000 a vklady zakaznikti tteba $350,000—$650,000 — ma mimo vykonneho pi'edsedu jeke etyti at Best i •ednikri. Na'Se SPJST. zavedenim piljeek na elenske certifikaty zvetkla nepomyslitelne praci v tisttedne, rustem majetku rozmnofily se ptijeky na pozemky — dalk zvYS"eni kancelatske prate, rozvojem poetu elenstva zvetkla se zajiste korespondence mezi Utedniky tadU a jednotlivYmi eleny, majici s Hl. Uiadovnou tu onu vac k yytizeni a koneene zavedenim socialniho pojigeni a uvalenim dame viterstvi ptidalo nadalk. praci. Bratr Frank Truksim sa yam nedayno naznaeil, co shledl v Usttedne SPJST. a kterY elen neb elenka by doposud pochybovali o rozsahlosti vytizovani chodu Hl. Uiadovny, me! by si zajeti do Fayetteville a na vlastni oei se ptesvedeit. Bratr J. F. Chupick navgtevnikilm milerad poda informace o kaale jednotlivosti resp. ptedlo2i rrizne knihy uka2e kartotegy atd. Otvrtletni finaneni zprava je povzbuzujici u porovnani s pomery dnaka, kdy jsme ye valce.

Ve sttedu, dne 21. dubna 1943.

VelikonoCni symbol: Malovana valieka o "dervenYch," svatcich. Velikonoce dostaly ye stare vlasti zylattni oznadeni "dervene svatky" od zvyku podavati o techto svatcich malovana, vejce, jim2 se v nekterYeh krajich 1110. kraslice.

Drive se ph radostnYch ptiletitostech poutivalo dervene barvy, a neni divu, to i na kraslicich ptevladala dervena, barva. Kraslice pattily do velikonodniho jidelniho listku vedle jidatt na VelkY patek a mazancri. V nekterYch krajich se nosh ke sveceni a proto se jim tika tat svecena vejce. Malovane valieko, velikonodni symbol, vyklada se rriznYm zprisobem. Jako pohanskY zvyk, ptevzaty ktest'anstvim, jako nove vitani vajec a jak piSe Beukert ye sire "Athanasii", jsou eervena vejce obrazem kesti a radosti. Aelius Lampuidius vypravuje, to v den narozeni Alexandra Severa, tiskeho cisate, snesla slepice dervene vejce. Tento obydej byl znam davno v Rime a zda, se, to byl narodnim timskYm zvykern, nebot' o nem pite: "Tehot dne Pane papet a astatni Rimane vejce jedi a sYr". V deskYch zemich barvi se velikonodni vejce nekolikerYm zprisobem. Nejobyeejnejk zprisob je barveni jednobarevne nebo barveni pomoci pi tisknuteho papiru, na nernt jsou znazorneny velikonoeni obrazky. Tento zprisob se utiva, v krajich, kde je neznamou veci malorani kraslie. Dovedne teny a divky nekdy oba zpilsoby spojuji a tim vznikaji kraslice neobydejne krasy. Divky, ktere maji mileho, davaji si na kraslici zvlaSte zaletet, nebot' kraslice, darovand na velikonoeni pondeli, je drikazem dovednosti deveete a hoch se s ni rad pochlubi. Mladet hraje na velikonoce s malovanYmi vajieky rrizne hry. Na velikonoeni pondeli pak nastava pomlazka. Chlapci s ozdobenYmi "binovadkami" chodi od staveni ke staveni a vyplaceji deveata, aby nebyla "praSiva,". Nekde maji tat zvyk rovenri polevati studenou vodou.

Tak dlouho je elovek mlid, jak dlouho se dovede radovat ze iivota, to jest, i z jeho nejmengich dare. Nedostatek teto schopnosti dovede hrube pornSit lidskou iivotnost. Ude, kteii se nejakou nenadilou zmenou s vSrge bohatstvi a hodnosti octli o iebricke holi, konei sebevraidou. Nedovedou se spokojit radosti z malych svetskS,ch pote§eni, jako je paprsek slunce, pohied na kvetinu, pochod, zpev, vane, radost z price.

Hovorna. Bratr J. K. v T. Rolnik, ktery odprodava maloobchodnikovi maslo, sadlo a jine ptidelovane potraviny, musi od tehot obdrteti phdelove body. VeSkere prodeje techto farmatskych vYrobkri musi se dit dle dosavadni sazby bodri a tyto mush bYti odevzdany s ptislugnYm vYkazem — formulat OPA Form — 169 — mistni ptidelove rade. Formulat OPA Form-169 budou k dostani u mistni rady v poslednim tYdnu mesice dubna a prvni hlateni odprodanYch farmatskYch produktri podlehajicich ptidelovYm bodrim bude potadovano v polovine kvetna a me zahrnovat odprodeje od 29. btezna t. roku do konce dubna.

Pisateli pod znaekou "V". KatdY narod mel a ma svoje zvyky a tradice, jet vice merle zachovava. Ptistehovalci ptevzli ssebou do Ameriky nejen svoje dobre i tpatne vlastnosti, nYbrt i nektere zvyky z tradienich oslav svatkil, narodnich slavnosti, jet alespori stati si zachovali neb na ne vzpominaji a detem o nich vypravuji. Jsou-li nektere zvyky dnes ptehtkem ei byly ut v osmnactern a devatenactem stoletim diisledkem poverdivosti, nepatrneho tkoleni, sklonem k mysticismu nic na skuteenosti nemeni, to byly nakmi ptedky provadeny a na ne se vzpomina. Protote Americana italskeho, irskeho, francouzskeho a jinYch privodri v jejich tisku vzpominaji na vynikajici vlastnosti a zvyky sveho naroda — cot je jejich nezadatelne pravo i povinnost — nas Vestnik co organ krajanske lidove organisace ptinak obeas vzpominky na zvyky a tradice lidu deskYch zemi, domova natich pionYrri, jet snesou oestne porovnani, ne-li vice, s onemi jinYch narodnostnich skupin v Unii. Pozdrav!

Bratru Ant. K. v H. Pravidla pro obsah nage7 ho spolkoveho organu vyladuji k otitteni dopis nepodepsanY i v ptipacle, je-li vribec jinak nezavadnY. OrSem ph oznameni tadoveho podniku neb osadni slavnosti stack podpis: VYbor ti Pdadatele.

Ve stiedu; dne 21. dubna 1943.

Turinsky rubaA v ()etch vetty. Peed rozpoutanim se drune s y etove valky venoval se podrobnemu studiu platna s obrysy mute, kterY byl pied devatertacti sty lety uktdovan (platno je ulokno v kralovskem zamku v Turine) universitni profesor soudniho lekatstvi z Milano- dr.

Judica. Ten si vzal za rikol stotanit podle ykch vymaenosti soudniho lekatstvi otisky uktikvaneho muk. Dr. Judica ptesne zjistil vkchny rany a zhmadeniny, ktere jsou ztetelne na rubak. Prohloubil zejmena otazku krve a vody v torn smyslu, te. u lidi, pied smrti ztyranYch, vytvoti se v osrdeeniku o2 pril kvartu tekutiny, ktera pii probodnuti srdce vychazi zaroveri s krvi z tela. Vynakl dale, 2e na otiscich je patrnY otok na horni ttetine nosu a 2e byl zbrisoben kratkYm obuS"kem. Odpovidalo by to one rane, kterou dostal UktdovanY od sluhy pied Kajfakm. Dr. Judica zjistil dale, 2e uktikvanY nest kti2 na pravem rameni. Ureil to podle rany a zhmadenin. Bfevno ktik leklo na leve lopatce. Koleno prove nohy je zdutele a otekle vice net leve. Odpovida, to neseni kti2e na prove strane. Podle zhmadenin byl kti2 sestaven z nekolika east. Byl dlouhY 11 stop a btevno bylo dlouhe 6 stop. Koneene se podatilo dr. Judicovi na sesti mrtvolach, ktere byly ptikryty rouktou, docilit otiskri, podstatne podobnYch, joke jsou na turinskem rouse. Rozbor tkaniny turinskeho rubak dokazal, 2e je zarueene privodni anticke, eistolnene platno. Dr. R. V. Hynek pie ye sve knize "Umueeni Pane", 2e na tomto dnes ponekud nakoutlem platne lze prostym okem videt obrysy mu2ske mrtvoly znaene y ysoke a to s obou stran, ze piedu i ze zadu.

Tyto dvojnasobne otisky vznikly tim, 2e mrtvola byla polaena naznak na 'rednu polovinu pohtebniho prosteradla a zanechala na nem obrysy tylu hlavy, krku, zad, svalstva panevniho i dolnich koneetin zezadu. Podle obrysu postavy se po cele deice tahnou d ye iady soumernYch temnYch skvrn. PouhYm okern se da, zjistit, k se jedna, o propaleniny, ktere spalily take easteene obrysy ramen a paki obou figur.

Propalena tkari byla vyspravena zaplatami, ktere jsou take na prvni pohled patrne. Jsou to pamatky po ohni, kterY prosteradlo ptestalo pii paaru kaple v Chamberach roku 1532. PH padru byl rubaS. ulaen Ve sticibrne schrance, ktera se zaCala rortavovat 2arem a krripej tekuteho sttibra propadla tyto soumerne polokne otvory. Postava mute, vytikena na platne, nese vS'echny stopy, 2e mu2 skonal v nejlepkm svem rozmachu sil. Je vzacne vysoka.. Otisky zptedu maji podobu lidskeho tela s podivuhodnou ptesnosti, na nit by proste 26.,dnY stiedoveky nestaeil. Jsou site v obrysech nektere nedokonalosti - vetSi rozmery kyeli i hrudniku, obliCej piilis zidenY - ale ostatni proporce jsou zcela pkirozene. Proti veS"kere tradici ukazuji otisky na probita zapesti a ne dlane. Cele telo je poseto stopami bieovani, v podobe otiskt v2dy po paru. Takovych parri bylo napoCteno 40, co by odpovidalo zakonnemu poetu glen pii timskem bieovani. V otazce pravosti rubage turinskeho ptispela vYznarnnou merou fotografie. V roce 1931 byla yzacria, pamatka fotografovana pomoci rriznYch paprskt, i ultrafialoyYch a infra-dervenYch. Cirkev dovolila take chemicke zkou§ky. VYsledek lze vyjadtit struene. Latka byla posypana aloem a zhnedla vlivem potu a epaykovYch vyparri tela. Kde byla latka telu bid, tam vic zhnedla. Naopak se zaschla krev temito yYpary osvaila, take se trochu otiskla na latce nebo se do ni vsakla. K tomu veda prohlaktje, 2e takove stopy mohly na platne vzniknout jen tehdy, jestlik bylo na tele nejmene dva dny a nejdele tti dny. Evangelium pravi, 2e Kristus vstal z rrirt yYch rano ttetiho dne. 0 obraze pravi Gerard Cordonnier, 2enijni in:zenYr francouzskeho namotnictva: Fotografie latky ptedstavuje tvat pinou krve z ran po ostnech. Krvave stopy se jevi ye vlasech.

Na Cele se jedna kapka krve ztravi v oboei. OCi jsou zavieny, kolem nich stopy slz. Nos je ripine rozbit, tvat otekla, knir a vous rozcuchanY. Krvava, stopa po bcdnuti do boku je asi 1 palec S• iroka, co by odpovidalo slice kopi. Podle mineni lekatt vznikia rana nad §estym 2ebrem a zasahla pravY srdeeni lalok, ktery obsahuje krev i po smrti. Stopa po rane na.ruce je v ohybu zapesti. Pozoruhodne je, 2e tyto yYzkumy v Turine byly potvrzeny yYzkumem domnele tuniky,

V ESTNi kterou Kristus mel pry na sobe v den sveho umueeni. Ta je uloiena v chrame v Argentenie blizko Patde. Tunika byla •rovnk2 zkoumana pomoci rriznYch paprskri. Porovnani fotografii obou relikvii ukazuje shodu jak krvavYch stop, tak i telesnYch tvaru. Vedecke zkou gky turinskeho rubak a tuniky nebyly ovkm ani zdaleka skoneeny. Stone se tak o2 po valce. Zatim v§ak je tieba poklonit se Yea, je2 fotografuje telo, umueene pied devatenacti stoletimi, at' u2 je to telo Kristovo nebo kohokoliv, a umi vecleckYm rozborem ureit okolnosti, za kterYch nastala smrt uktikvaneho muk - i kdy2 je vylouCeno zjistit totanost toho, kdo byl do rou§ky zahalen.

Velikonoce path mezi t. zv. pohyblive svatky, ktere nepripadaji kaitlY rok na stejnY den. filth se die apliiku mesice; na cirkevnim koncilu v Nice roku 325 po Kristu bylo usne'Seno, aby Hod Boil Velikonoeni byl v to prvni nedeli po prvnim aphiku m'esice po jarni rovnodenosti.

Projevy o Ceskoslovensku na vinich rozhlasu site NBC, vysilanYch po cele zemi a kratkovinne do jinYch dilu sveta. Jak jsme psali v aisle posiednim, sobotni odpoledni vysilani Metropilitan Opery v New Yorku zahrnovalo 15 minut proslovri esl. ministra financi dr. Feierabenda a dvou Csl. diplomatri, cot se stalo. V ptestavce po druhem jednani Mozartovy zpevohry "Figarova svatba" zahajena byla "schrize viterstvi", jig ptedsedala pani Truesdale: rivodni slovo mel vynikajici dirigent George Szell, rodem Videriak, jen2 po Ankusu Rakouska stal se obeanem Ceskoslovenska a nyni 2ije v Americe. Vyzvedl hudbenost Csl. lidu, jeho mirumilovnost, zkaznenost a pokrokovost. Na to ptedstavil chot' mimotadneho vyslance dr. Jana Papanka (ridastnil se Ceskeho dne pii oslave Stoletnice Texasu v Dallas) rozenou v Chicagu, je2 se syYm manklem travila nekolik let v Csl. Republice.

Madam Betka Papankova vzletne a nadhernou anglietinou vzpominala pkirodnich kras dodosne nacisty porobene domoviny, opetovala svrij obdiv nad pokrokem hospodatskym jak prrimyslovYrn, jet kadernu na yStevniku byl na prvY pohled patrnY, dala nakm uptimne minene nejlepk vysveddeni a yeti skalopevne, 2e budou znovu svobodni. Pani Truesdale po to ptedstavila Csl. vyslance ye Washingtonu plukovnika Vl. Hurbana, legionaie nesmrtelne Anabase napiie Ruskem a Sibiti, vynikajiciho esl. diplomata: mluvil kratce, vecne, eistou anglietinou ptipominal Mnichov, jeho drisledky a konee proroctvim ripineho viterstvi Spojencii, piedstavil vzacneho hosta - navkevnika Ameriky, esl. ministra financi dr. Ladislava Feierabenda.

Pomerne mladY Glen esl. vlady v exilu ovlada anglietinu podivuhodne a dovede teenit vzletrte. Porovnaval stra gne pomery v porobene vlasti s pomery ye svobodne Americe, lieil hrozne utrpeni es. lidu, hospodatskou bidu, tYrani a vra2de'.ni - ca vSe dohromady nedovede zlomit nenavist a sabota2 lidu Masarykova, Komenskeho, Jana Husa, generala gtefanika, dr. Edvarda Benek. Pravda zvitezi,spravedlnost a lidskost budou triumfovat - 6echoslovaci pteckaporobu - pfeekaji i zvitecke nali kladani od nacistri a budou znovu osvobozeni, aby po boku dalkch svobodnYch narodri sveta idli v miru a pokoji, ptispivajice svym dilem k zajiSteni lepkho sveta, trvaleho miru a uskuteeneni svetoveho bratrstvi. Netteba ptipominot, to proslovy vfk uvedenYch, yyslechnute miliony nasluchaeri vysilani opernich ptedstaveni ueinily kus propagaoni prate a zanechaly mocnY dojem. Zatazeni eeskoslovenskYch projevri do ramce Mozartovy zpevohry bylo volbou - nim repertodzvlake vhodnou, jelika pii leto S ru Metropolitni opery, v nend se nevyskytovala tadna ze skladeb deskoslo yanskYch, ma Mozartova "Figarova svatba" aspori ten yYznam, 2e sveho easu pii svem prvnim uvedeni na scenu propadla ye Vidni, zatim co v Praze byla ihned ptijata s velkym nadknim.

Velikonoce, svatky jara: dech zeme obrozuje hroudu, ekolobeh mizy napruiuje stromy, kvap ve,tru proCist'uje oblohu, a z toho Vgeho lidskSr Ivor nossava novou salt do iivota. Malinka, easteelta jara veene mladeho a veene stejneho v swim nekoneenem opakovani omlazuje nejen stare lidi, ale kaideho 'eloveka.

10 7:41.121. J. V.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor tadu Sam Houston Cis. 73. SPJST., vyslovujeme uptimne citenou soustrast poznstale manielce a pH.telt= nad ztratou milovaneho mankla a nakho spolubratra, Jindiicha L. Hiavateho, kterY zemtel dne 28. btezna, ve stall. 47 mkt', k Jednote ptistoupil v r. 1913.

ZesnulY bratr byl vtcly dobrYm elenem, spolkovYch i obeanskYch povinnosti dbalY, proto tim vice telime jeho odchodu..

Pohteli se odbYval v Seymour a pak odvezen byl k yee'nemu odpoeinku do Crowell. Cest budi2 jeho pamatce.

Dano v Seymour, Tex., dne 12. dubna 1943.

Jos. Simaichl, Rudolf Hrneitik, R. V. Marek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ndepsany resolueni vYbor tadu Nova, Morava eis. 23. SPJST., vyslovujeme timtb naS'i uptimne citenou soustrast pozristalemu monklu, ditkam a ykm ptibuznYm nad ztratou milovane manielky, matky, ptibuzne a nail spoluAgnes Kresta, sestry ktera, nahle zemtela dne 14. dubna 1943 ve staki 59 let.

Zesnula sestra byla elenkyni nakho tadu, byla v2dy dbala s yYch spolkovYch jaka i obeanskYch povinnosti, proto tim vice klime jejiho odchodu.

Mill pozristali, vime 2e Va.A zarmutek jest yelikY, ale budi2 Vam ritechou, 2e i my, sestry a broth soucitime s Vami a sdilime VAS" zarmutek.

Odpoeivej v pokoji a nest bucli2 pamatce Tvo31.

Dania v Moravia, Tex., dne 18. dubna 1943.

John Kahanek, Frank J. OlkvskY, Paul Bra, resolueni vYbor.

V

!CALENDAR 25. dubna. Oivadlo "Rozmysli si Maienko", sehraje soubor ochotnikt v Sokolovne, Dallas, Tex. Zaeatek ptesne v 6:30 veeer.

25. dubna. Zabava v Sokolovne ye Ft. Worth.

25. dubna. Divadlo "Kladenska, Sparta" sehraji sokolg ti ochotnici v sini Karel Jona g v East Bernard, Tex. Zaeatek v 7 hod. tiger.

26. dubna. Shromaideni krajanfi vgech v Katolicke sini v Needville, Tex. Zaeatek y e 3 hod. odpoledne. Ptedmet: Zaruka budouciho trvaleho miru a blaha lidi.

2. kvetna. Cesky film (jmen° bude oznameno p. Vakttem) v sini Karel Jonas Cis. 28.

2. kvetna. Zabava ve prospech Ruske pomocne akce v sini tadu Jaromir cis. 54. ye West.

2. kvetna Oslava 33. vYroei zalaeni tadu Pokrok Houstonu cis. 88. s divadlem "Cikanko ty krasna", Houston, Tex. 9. kvetna. Program k pocte Matek potada odboCka SALT. ye Fort Worth, Tex. 9. kvetna. Program k poste Matek v sini tadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne.

9. kvetna. Den Matek, ptedseda Hl. tit. soudce C. H. Chernosky odevzda ksti matkam a jednomu otci, kteti maji od 4 do 7 synu a dcer y e sluthe nasi zeme za.slu2ne yyznamenani Emblem of Honor - ye §kolnim -auditorium r ptipadnYm programem osadnim.

9. kvetna. Na Den Matek divadlo houstonskYch sok. ochotnikt pod nazvem "Kladenska Sparta" v Guy, Tex. Zaeatek ye 3 hod. odpol.

16. kvetna. Divadlo "Kladensita, Sparta" sehraji ochotnici Sokola v sini tadu Pokrok cis.

88. na Studewood, Houston, Tex.

,

"

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publicatic.n, must b in the hands of the Editor hy Saturday.

ICIA14 ORGAN OF SLAVO

BENEVOLEN'f ORDER OF STATE OF TEXAS On Wednesday, February 17, Jan Masaryk, the Deputy Prime Minister and Foreign .Minister of the Czechoslovak Government in exile spoke at a luncheon of the Anglo-American Press Association in London. He said: "Germany cannot win the war. She has lost it; and so, therefore, a very important question presents itself: Who to do with Germany? The great Allies and the ;United 1 tions must, should, and will make up rheir minds regarding what is to happen to many. The little nations and some not so tie stand somewhat in trepidation awaiting to learn the decision which must be reached concerning the future of post-war Gearnany.

"Naturally we are immensely grateful icr Roosevelt's unconditional surrender decision.

That certainly is a step in the right direction.

I do not think that it is quite fair to ask a representative of a very small nation who will have a very small voice in the settling of the post-war 'hash' as to what should happen to Germany. However, I. have one or two ideas about it. The sooner sloe knows definitely that her enemies are united on certain fundamentals, the better for all of us.

Destruction of Prussianism "What are these fundamentals? The invasion of Germany and the destruction of Prussianism in all its forms. even if Dr. Brucning, the former Chancellor of Germany, does not like it. Goosestepping murderers have learned gradually from Prussian Junkers and East Prussian landowners. There can be no more goosestepping once this war is over. That form of exercise must be left to geese and not imitated by perverted human beings.

"All last arrangements, I should say, killing, must take place inside Germany. can visualize the Russian general having I headquarters at Friedrichsruhe, that lovely country estate of the late Bismarck. I can visualize General Sikorshi's headquarters in Wilhemstrasse, the Americans in Goering's Air Ministry, and the Dritish in Potsdam. Even at the cost of prolonging the war for a few weeks, important battles, especially air battles, even if they are quite one-sided, must take place in and over Germany. The Germans, as you know, make a speciality of fighting their battles on other people's territory. We certainly must turn the tables on them this time. Some of the inorros which poor Europe is suffering now must be copied and performed inside Germany.

Reeducation of Germany "A great deal has been said about the reeducation of the German youth and it is indeed an extremely pressing problem. In non estimation, this reeducation must be arranged by the United Nations; but as soon as possible it must be performed by the Germans themselves under strict sueervision during the initial phases. The reeducation of Germany has been undertaken already, and lessons in strategy as opposed to intuition which we are witnessing in Stalingrad and in Kharkov are certainly giving the Germans plenty of material for serious thought. .

"When the collapse of Germany occurs and occur it will, perhaps even sooner than we think, do not let us become sentimental too quickly. After the last war, the victorious Allies were too willing to give G eaPvaly the benefit of the doubt. This time the benefit of the doubt must lee given to Russia and China, to the United States and Groat tam, and, of course, also to France, Greece, Yugoslavia, Poland. and ce.f 77,1_ rope, which is -called Czechoslovakia.

There Is On:y Cite

i101111111;11111111.1111111)

th147.0L

•

Soviet Russfa "The United Nations must remain united o long time after this war. German probaa is cleverly trying to sow seeds of dis-, oon among the :=1,11ies, between the British Americans and between these arid Rassia. The closest and most intimate cooration between the democracies and the Ml is a condition sine qua non. I think that S understanding can and is being achieved. lice Germans are trying to frighten us with .7foishevism. but they will not succeed. l-owcc cinerly injected bogey needs watchThere is only one Russia—namely, Soviet .s71,1S:Sia, and what a terrific , and magnificent - essia it is. The Russians are chasing the cranny from their beloved fatherland. The combination, of the intensity of Slav patriotism and first class strategy is, I think, rather unique in tire annals of organized warfare.

Again, Answer to Germany "There must be, in my estimation, a deli: 'e and not too delayed decision about federating Europe into a continent worthy of huan bein gs .and worthy of them to live in. I moo nobody can disuade me from so doing, in tire federation of free peoples in and later in the whole world. This :lcderaiiecr shall not be against anybody, least of all Russia. It is against Germany, so far as iloe eossibility of a recurrence of "Furor Teutonic-as" is concerned. 'Never again! It is answer of free federated people to Germany.

You all know that I have been honestly workIng intend to continue to do so, for close cooperation between Poland and Czechoslovakia. There is only one condition which I consider as absolutely essential—namely, the full agreement to this cooperation by the 4-- Allies, the United States, Great Britain, and tIre Soviet Union. Poland, and Czechoslo4vakia are geographically placed in such a sition as to be essential bastions against a "Bran; Nach Osten," should German intuition ever try to revert to this shocking policy.

Tree, Demperatie, TalciettTeillca.n France absolute necessity "I wish to go on record as declaring that I firmly believe that there are many more bonds ef contact than of dissension among the European countries once tire nightmare of Nazism and Fascism will disappear from memory.

Let as get these bonds of contact working.

The economic reconstruction of Europe is one the necessities, and we should get on with quickly as possiole. Much freer flow of trade than we allowed in the last twenty years must be the result of our deliberations. Fre democratic, republican France is an absolute necessity. Do not let us worry too much about certain aspects of developments in parts of France, which we, perhaps, do not quite, understand. The French Revolution was the first chapter of the revolution which France now undergoing, and the present one should fune ctk•lc 'the second and final chapter. This is in the interest of all of us.

Geimans Must Be Taught •A Real Lessen "There is certain wishful thinking about the action of Germany's industry altogether. To my mind that is not possible. The agriculia7J. al land, esi•.).pcially of northern Germany, not ;:.-)(3-01 .;:noulth to make her into a •purely aeh,certeral country; but to-places like Essen strict attention should be given by .,(4.1lied aiini ,rni, with thousands and Lhousands of twoton 'This is in briellest.pcss:Tale w1.-) t fool an-at tr) 7'hiCh Mean coarse, to Tar-ear. The Gez mar.s artist to taught a real lesson tills time,

shore no half-way measures will do. The birch rod which En:rdi7.h speaking people used and --,:a sometimes now use in chastising their own ol,, ildren (perhaps sometimes too often dnd too longa must and will be applied to , and for some time to come there mlii be ro "too often" no "too long" for her.

Cecwrir. by her own designs, has become the civili7ation. Her daily r lin es ci to heaven and they must be punstesnly, justly, and quickly. When that is done, then all decent Europeans will be glad to receive the disarmed, punished, and shanniefaced Germany into the concert of =t.;ons.

"I cm not a cruel person by nature, but habitual criminals must be tried as such.

They must be eliminated from the human f=1.11y. Only by going the 'whole hog' in this direction can we hope for a revival of a dea permanent establishcent Germany ized, free, democratic, and 1,1ment of ritOd Enrone and world."

WE ARE .1:ND WE SHALL BE' Ey Joseph V. Sladek Translated by Roderick A. Ginsburg V.Te were and we shall be As v,-,e always stood before '',Pith blows and grief dared we • :Co challen ge our Fate of yore.

Hate's angered waves defying ipped against our shore We have f ought through years undying Thus we shall fight forevermore.

Though tattered are our banners And storms threaten us in vain 'iVithin our homes and manors 77e shall forever reign.

Then lot the foaming ocean Coil to a blood red sea Defiant in our devotion e were and we shall be.

Czech poet, born 1845, died 1912. Lived in the United States from 1868 to 1870. Translated in to Czech Shakespeare's plays and .glellow's "Hiawatha."

V 'CZECIICSLOVAXIIA OR CZEHO-SLOVAKIA "Unless we are unusually shrewd everyone us helps to spread this German propaganda not in big but in little things that can dangerous because they are not immenoticed. enarmele, every time we write the name 07:,,oho-Slovakia instead of Czechoslova'e are spreading German propaganda.

Germany which separated Slovakia: fom the provinces of Bohemia and Moravia. ognize this separation as ajact every time we write that nation's name with a hyWe acknowledge, unconsciously, the a3rr'nap, claim. Yet all the Allied Governments !cave leaally, repudiated the Munich settlewhich sanctioned this international ecisgsterisnu" The Cleveland Plain Dealer.

V 1:2i:a:77.71.1" CT CliECH(T,SLOVAN: COMPOSER C3NFISCATED The pro p erty in Prague of Jaromir Wein•n7 . T=!7 , CZC :*J-i0SIOVak. composer, was reported on F .27.-)7Llary 23. by Czechoslovak Government London, to have been confiscated Lo1;1:,.::es. rot on boriti-es. la.„7 77,Tc. cperatic and orchestral works been performed in many world capitals, • .:;now in the United States.

Ve SfreCCU, Ctile L'1. Ca1011a 1J4i.

Possibilitie,s Of The New Czechoslovakia Attorney Edward 0. Tabor What I say is speculation only. I have no special information or authority. These are my own personal views.

The war must first be won, totally, with an unconditional surrender, and a peace must be signed, perhaps while Berlin, Rome and Tokyo are still burning from our bombs. It is premature to attempt to blueprint, in detail, a postwar Czechoslovakia. Even Dr. Eduard Benet insists on the people of Czechoslovakia making their own decision on their own destiny. He is both right and wise.

Speculation, however, if properly guided by fundamental controlling principles, should foretell reasonably accurate results. In the case of Czechoslovakia we have such guiding principles to help us. I name three: 1. The Czechs and Moravians for at least 5 centuries have fought for democracy, a democracy with a truly religious or righteous content. Hus, Komensky, Havlidek, Kollar, Masaryk, and Benet have all carried on the same political and cultural program. They represent a long stream of similar ideas — personal freedom, national independence, and political righteousness. No wonder that Karel Capek, after Munich, could truthfully say, "We have never been on the unholy side of any great conflict." The Hussite Wars in the 15th Century were fought for freedom of Church and State and the dignity of the human being; the 30 years' War beginning in 1618 carried on the same fight. Bila Hora was a victory in spite of defeat. The 1848 Revolution against Austrian absolutism was the same struggle.

The Bohemian Pronouncement in the Austrian Parliament in 1870 in favor of France and against a ruthless Germany was of the same tenor. The Czechoslovak fight during the First World War, the establishment of the Republic after the War and its democratic processes for 20 years, all carried on the basic idea of Hus so that Masaryk could say with pride, "Jesus, not Caesar, must be the program (of Czechoslovakia)." Dr. Benet', both as President of the Republic before Munich and now as the head of the Government in exile in London, has carried forward this same idea, and I therefore feel that we are safe in saying that this century old democratic way of life will find practical expression in the New Republic.

2. The second guiding fact to remember is that Munich has never been recognized by the responsible people of Czechoslovakia, and therefore the government of the Republic, now represented by its spokesmen in London, is still the legal, or de jure government. This position is strengthened by the fact that England, through Anthony Eden, has denounced the Munich Agreement, and so have other Allied Nations. The United States and Russia never recognized anything done at Munich.

The political ground is clear, therefore, and one of the necessary consequences of the invalidation of Munich is that territorially Czechoslovakia is, at the moment of Allied victory will be, exactly the same as it was before. Munich. Hungary's takings and Poland's seizure must be returned because those seizures were made under the pressure of illegal force imposed by Hitler. A second consequence of the abrogation of Munich is that the Tisos and the Tukas and the other Quisling puppets of Hitler will be set aside and all their acts and actions invalidated as of no force and effect. I wish their barbarous and inhuman performances could likewise be wiped out, but those must remain charged to their eternal discredit.

3. A third set of guiding principles are those which have been enunciated at various times recently by Dr. Benet, among which are the following:

VE

N I IS

(a) The Czechoslovaks and all of the Allies

are fighting for certain moral values such as truth, the keeping of promises and pledges and the treating of all persons as human beings. The fact that the war is being fought, at least in part, for moral values involves, says Dr. Benet, full punishment for all of those who are criminally guilty of Nazi bestialities.

Traitors at home should not escape, and mr guess is they will not. (b) We all are fighting for a new social order and a new economic order. In other words, one of the results of the War will be a greater democracy in social and economic spheres. In the political sphere democracy has been fairly well established by twenty years of practical experience. Besides, Czechoslovakia is well prepared for democracy in the social realm because she has not had an aristocracy in the past four centuries. Equality has been the rule. Ability, not birth, determined a man's position. (c) We are also fighting for a future peace which will be permanent, and this means that Czechoslovakia will again champion the cause of collective security. Something in the nature of a League of Nations or World Federation is absolutely necessary to keep the world from being thrown into brutal chaos and anarchy again. Collective security is particularly needed to secure the rights of small nations. Dr. Benet is its greatest champion.

Now with these guiding general principles in mind, I think we can predict with some assuranoe the kind of a Czechoslovakia which will arise after victory in this war.

First, as to its territory. This, I believe, will, at the start at least, be substantially what it was before Munich. Some slight changes of boundaries may be made for purposes of security or for other good reasons, but the Frontier Mountains which have been a part of Bohemia or Czechia for over 1,000 years will surely be the western boundary line. It is a natural fortification. Let us keep in mind that the phrase, Sudeten-Germans, which caused so many false crocodile tears 4 years ago is a clear misnomer. The right name for the people living in the Sudeten region was German Bohemians, and not Sudeten-Germans. And hereafter, whoever lives in that region, or any other part of the State, should be and must be a Czechoslovak. There cannot be divided allegiance hereafter.

Second, the form of government. Czechoslovakia will, without question, carry on her democratic constitutional government, patterned again on the general lines of our own Nnited States Constitution, with such modifications as experience has shown to be necessary. Church and State will be separated for the good of both. Education will be encouraged even more than before, because of Nazi repression; land reforms will go forward; industry and agriculture will be developed with social objectives. The freedoms needed by free men will be protected. One change, however, is certain and that is, that no Henlein must ever again be allowed to use a liberal constitution to destroy the constitution and the State. Democratic privileges are to be enjoyed, not abused. Perhaps something of the same limitation is necessary here in America. This may not be very orthodox, but in critical periods I believe it is necessary for the preservation of our own country. I believe in the largest measures of freedom, but ftee speech is not free treason. It is high time that certain trouble makers in America who maliciously breed hate and divide the people and thereby endanger our national safety or hinder the War, should be taught a lesson.

Third, that about Slovakia 9 First, the present puppet state and the puppet government will be disregarded. That is certain. The wishes of the people will be expressed in a free election, just as the wishes of all of the people of Czechoslovakia will be expressed, and I am sure that whatever the details may be, the people of Slovakia will find their rigthful

place within the Republic and will enjoy every privilege and right to which their station, experience, ability and numbers entitle them. They must now surely know through experience the difference between freedom and slavery. We, however, must not be misled by the loud trouble makers who have created an appearance of division between Czech and Slovak where no real division, in fact, existed. The demagogue always plays on appearances and often gains early victories.

Yet Truth always wins in the end. "Pravda vitezi" is still the motto' of Czechoslovakia.

One of the problems confronting the new government will grow out of the Church. I hope the Church leaders do not follow the example of their fellow clergyman, Father Tiso, or of his collaborator Tuka, who recently radioed that the Slovaks do not wish any more "misleading advice" from the United States because they know that their freedom and their "independence is due to the generous Germans and Mr. Hitler." Surely he cannot think the Slovaks or even the Germans believe such rank hypocricy.

Fourth, about minorities. There will be in Czechoslovakia as in all 'Central European countries, minor ;ties, Germans and Hugarian.

Exactly how they will be handled, no one now knows, in detail. Even Dr. Benee says that the minority problem will be difficult. Transfer of minorities may be resorted to as the last extreme, and will even under the most favorable circumstances be painful. The real solution of the minority problem, says Dr. Benek must be not national but worldwide. Minorities ought not to be guaranteed merely national rights. They are human beings, they should be guaranteed full human rights - the world over, regardless of race, class, creed or color. And it seems fair to say therefore that in view of the excellent treatment of minorities in Czechoslovakia in the past 20 years, that equeal justice and decent treatment may be expected by Germans and Hungarians alike. The dignity of manhood and womanhood will command universal equality and fair treatment for all citizens of the State.

Fifth, the Jews. Whether there will be any Jews left in Slovakia after , the brutal unchristian and inhuman treatment of them by the present puppet government is a question. The present Quislings, like the Nazis, are boasting that no Jews will be left in Slovakia. One of the saddest and blackest spots on the pages of the history of the Tisos and the Tukas and their henchmen is the barbarous atrocities that have been perpetrated by them upon the Jews, including robbery, death and deportation. And to add infamy to their disgrace, we learn that the Slovak puppets are actually paying the Nazis for the inhuman deportation of Jews at the rate of $400 per head. And to make the disgrace greater, they boast that Slovakia will get its money back by confiscating the property of the Jews who were deported. True Czechoslovakia can yet be thankful that Hacha, with all of his shortcomings, has refused, to date, to go along with a similar inhuman program or pogrom in the Protectorate of Bohemia and Moravia. During the life of the Republic the Jews of Czechoslovakia enjoyed full rights as citizens and responded by giving of their best to the Republic. I feel sure that justice to the Jews will be given them in the New Republic.

The public proclamations of Dr. , Bend and Jan Masaryk are the best proof of that.

Sixth, the Hapsburgs. The Czechoslovaks and the Slovaks will have no more of them.

If the Hungarians and the Austrians wish them back and properly express their wish by a majority vote in a free election, then says Dr. Benek they are entitled to have the Hapsburgs back. What will happen after they come back, however, no one can say. If they should come back, it is certain that the Cze, (Concluded on page 16.)

VETNIK

Of The Czechoslovakia Continued from page 15.) choslova,k Republic will be constantly on guard 400 years of the Hapsburgs was 401 years too many. The rule of Church and autocratic State should not be revived. America points the way — separation of 'Church and State.

And finally, Collective Security. Czechoslovakia, through Dr. BeneS and President Masaryk, always a champion of collective security, will naturally favor some practical and effective form of collective security again. In no other way can her free national life be guaranteed. No matter how Germany is curbed or punished, she will always have potential economic power, and through it she will force her small neighbors into her orbit if they cannot deal freely with their products elsewhere. Dr. Bene'S has for a long time been a champion of regional federations throughout Europe. In the West, for example, he envisions a federation of Britain — France — Belgium and Holland, all tied together economically. In the center of Europe he sees a federation already tentatively agreed upon between Czechoslovakia and Poland.

Tariff barriers, always cumbersome and disuniting, will be broken down and common rail and telephone communication systems will be worked out, all to advance the economic strength of both countries. I remember well how Masaryk argued for this very same cooperative economic program in Philadelphia, back in October of 1918. He foresaw the danger, of tariff barriers. Under the federation, agriculture will help industry and manufacturing will help the raw material sections.

Exports will be free. Later on, this federal union might perhaps be joined by Austria and perhaps by Hungary and Rumania, if those t w o countries, through proper internal changes, rid themselves of feudal hangovers and take their place in the coming democratic world. The Balkan block will be made up of Yugoslavia and Greece, with perhaps Albania and Rumania joining later. Russia and the associated nations of the Baltic must hereafter always be in the European picture. Germany must find her place, too, not as a dangerous military greedy neighbor, but as a cooperative State. The absolute and complete elimination of the Prussian Junker military power and of the Nazi brutes is a condition precedent for any future peaceful Germany.

The world has suffered too much from Germany's ambition to be the "master nation."

Certainly, Germany must go back to her preMunich territorial boundaries. And finally, the Scandinavian block will also constitute one of the major confederacies. Collective security will require that every nation give up some of its national sovereignty. But the only real sovereignty it gives up is the right to declare aggressive war. And for that it receives the guaranty of aid from all. In this great plan the United States and Britain and Russia and China will do their fair share. Our country must cooperate internationally from now on. Otherwise, war will come back— more terrible than ever.

Such in outline — inadequate and general, are points for us to consider in thinking over the kind of a Europe, and the kind of a Czechoslovakia which we may fairly well expect after this second World War. Before a new Czechoslovakia is established, however, we must be prepared to witness a frightful reign of chaos, terror and bloodshed, once the Germans, Hungarians and Italians are defeated.

The brutalities to date will pale into significance compared with what will follow the defeat of the Axis Powers. Perhaps in our more emotional moments we will be inclined to say that whatever happens to the Axis persecutors and barbarians and their Quisling pup-

Pets will be deserved and justified. How can we expect oldfashioned mercy for the Nazis and their fellow gangsters after their reign of terror in Russia, Poland, Czechoslovakia, Holland, Greece and Yugoslavia. Ye-s, terrible things are bound to happen and for that reason the Allies must have a plan, fairly well drawn, first to quell riots and disturbances, and second to establish peace and order in the chaos which is sure to come. In this picture, Czechoslovakia and its leaders - will play a big constructive part. One Thousand of history have prepared them for t h e role. The righteousness of their cause and the tradition of decency in their government and in their aspirations will help to guide them in the right direction. The work of Masaryk and BeneS" will go on and Europe and the world will be the better for it. Jesus, not Caesar, is still the inspiration and the hope of the world.

V

Antonin

eermak

By. R. R. Kent An appreciation. Delivered in Bay Front Park, Miami, Florida, on Saturday, March 6, 1943, on the tenth anniversary of his death by the hand of an assassin. (Mr. Kent is the National Speaker of Veterans of Foreign Wars, Department of Florida.)

The life of Anton oermak is the story of America itself.

An impoverished, foreign-born mine-worker, conquering a thousand failures to become Mayor of America's second largest city, without benefit of wealth, family, or serious formal education, is a story to tingle the imagination.

When he, a babe in arms, arrived in America in 1874, no 'Liberty Enlightening the World' raised aloft its torch to greet him, for the hospitable beacon of Bartholdi's huge bronze statue was not to shed its glow over New York harbor until eleven years later.

When Custer made his last stand against the Sioux Indians at the Little Big Horn, C ,ermak had attained an American residence of two years and he was a sturdy boy of twelve when the first electric railway in the United States clanged its noisy way through the streets of Baltimore. These romantic historic years must have been a period of startling interest to the wide-eyed, inquisitive boy whose parents, people of the soil, fled oppression in Czechoslovakia, the homeland, then known as Bohemia. They fled an oppression by a nation kindred in blood to that which is applying the rack and screw to humanity today.

The slow and tiny ship in which they travelled, her sterage crowded with country men, breasted the waves of the Atlantic, in creeping languor, through storm and calm to a new life in a strange new world; its problems, its customs, its very language unkown, unguessed, unfathomed and slightly terrifying.

True, fragments of testimony had filtered through to them in their little town of Kladno, Bohemia, of a different land across the seas where burdens were not so overwhelming; where hard work, thrift and steadfast purpose insured reward; where there was more of encouragement and less of defeat — but in that overcrowded steerage all this, to them, was still unproved.

Surely they dreamt of the destiny of accomplishment and high estate that was to be their 'son's. The veiled future gave no notice, then, of its full justification of their hopes.

Hopes, not for wealth and bounty, but a shining expectancy of a simple chance for a better life for a tiny boy; a chance for him to escape a bondage they had found unbearable, a chance for the right to speak, to work, to create, to worship — to walk upright with human dignity and without fear. These things they wanted for their boy. These things Ame-

Ve stredu, dne 21. dubna. 1943" rica was to give him in fullest measure.

But he must first enroll in the "school of hard knocks," graduation from which America almost inevitably demands of those she would reward with leadership.

At eleven years of age he was working for two dollars a week in a Chicago sash and door factory; at sixteen a mule-driver at a dollar and ten cents a day in a coal mine in Braidwood, Illinois. What dreams that alert mind must have had in the sullen shafts of that dark mine...

At nineteen he was back in Chicago, owner of a horse and wagon, doing odd-fob hauling; at twenty-one, owner of a forty team business and on his way to success. His rise, now, was continuous; his business acumen unerring.

It was natural that with the faith and urging of his clients, associates and neighbors he turned to politics. There were many wrongs to be righted; many grievances to be redressed. They sent him to the State Legislature for two terms. He served as President of the Cook County Board of Commissioners and in 1932 was elected mayor of the city of 'Chicago.

Chicago was at this time in. the depths of the depression. The treasury was empty. He, on taking office, fell heir to a lot of I. 0. U..'s left by his predecesor in lieu of cash. Police, firemen and school teachers were unpaid.

The situation was desperate.' Finally eermak resolved to obtain federal aid for these public servants. He decided to come to Miami and talk with President-elect Roosevelt who was scheduled to make an appearance here. That this visit was to end fatally for him no man knew.

When one looks at the peaceful scene in which we are placed, it is difficult to realize that this was the setting for one of the foulest crimes perpetrated in the history of this nation. Murder stalked the President-elect of the United States and found its unintended victim in the man we honor today.

It was the evening of February 15, 1933. The immense crowd had heard Mr. Roosevelt and was giving him a thunderous ovation His automobile was about to leave the park when he recognized Mayor Cermak and beckoned him. 6ermak had just reached the car, when a short distance away, Giuseppe Zangara, a creature with a warped mind and an unsteady hand, fired five shots in the direction of the President-elect. Five persons were wounded, among them Cermak, who, realizing the situation cried out: "The President Get him out of the way!"

Oermak was mortally wounded. He was taken into the Roosevelt car and with him head reclining on Roosevelt's shoulder driven to Jackson Memorial Hospital. On obtaining consciousness next day and seeing the President-elect at his bedside he uttered the neverto-be-forgotten words inscribed on this plaque: "I'm glad it was me instead of you."

You may censure the grammar if you wish — but the sentiment, unselfish and resplendent will echo down the years as long as time itself shall last. He lingered, apparently upon the point of recovery, but pneumonia developed and on March 6 he breathed his last.

One of the most touching of the many tributes that flowed in from all over the nation was one from the Utah House of Representatives directed to his family. It read: "Soldiers of war literally shield their country with their bodies. Mayor eermak, as a glorious peace time soldier, offered his body in sacrifice that our' beloved President might be spared. The entire membership of the Utah House of Representatives offers its condolence and grieves with you in this tremendous hour."

And in his tremendous hour he proved his right to sleep with America's great, and to be honored by the America he loved and to which he gave "the last full measure of devotion."

Ve stredu, dne 21. dubna 1943.

Bryan, Texas.

Dear Vestnik Readers, It has been good while since I have written to good old Vestnik. My friends have been asking me to drop few lines, so here I am.

I am sure everybody is pretty busy planting corn, cotton vegetables and so on. I have myself been very busy girl planting, chopping grass. I also have good many baby chicks, too.

I am the only girl in our family, but I don't mind to work. I am glad I can do it and that much and more, too.

I have one dear brother in Army. He is Cpl. George Joe Bren. He really is sweet and good brother. I do really miss him whole lot.

Most of you have some service men in different places. One thing we can do now is to wish and pray this Easter for peace, so our loved ones could come home again. Remember prayer is worth more than anything now. Before I close, come on soldiers, sailors, marines write more in Vestnik. Your letters are interesting, I wish them all good luck.

A true friend, Miss Frances Bren V Meeks, Texas.

Dear Vestnik Readers, It has been quite some time since my last letter was published so I thought I'd drop in a few lines again.

Everyone here is quite busy with their Victory gardens, we have a very nice garden, in fact, it's the earliest garden here (at least I think it is). Our cabbage is turning into heads already. And we have 1 acre of potatoes planted so you see we have quite a bit of work keeping the grass from growing too big.

Isn't this a beautiful time of the year? I think it is. Everything is turning green and cool looking, I love it all.

I'd like to compliment Agnes M. Elzner's letter in the last Vestnik I really did enjoy it, and I don't think you need any tips on letter writing. You are doing swell, write again sometimes won't you?

Boy oh Boy! what a swell time I had Sunday 4th. My girl friend and I took us a walk through the pasture and went into the Cane Creek, oh no not swimming only down the bank to the water. Did I just say water? well I guess I'd better tell you it is only a foot deep. We saw some pretty shells and rocks in the water and picked some of them up.

When we came home all of mom's folks were at the house, we really had fun.

Helen why haven't you written to the Vestnik you said you were going to. So get to work sleepie head I wan't .to read your letter.

I have a lots of songs, nearly all the latest ones so if any of you pen pals want a song I'll be glad to let you have it. But please sent me a self stamped and addresed envelope, I could not afford to put stamps on all requests.

Here are a few of the songs I have: " For Me And My Gall," "This Our Last good Nite Little Girl", "I want a Fellow" and many others.

Well my letter is getting long so Ill say so long for this time.

Before I close I'd like to remind all of you to give generously to the Red Cross whose work is so helpful to our fighting men. So remember "If you give to the Red Cross now, you can save a soldier from a white cross tomorrow."

Your Pen Pal, Christine Sefcik, Route 1, Burlington.

V San Angelo, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to the Vestnik.

I am a regular reader and enjoy reading the English section.

I have three sisters and four brothers living.

My youngest brother, J. D. is seven years old.

We are all members of the SPJST. My dady has been a member ever since 1913.

I am ten years old, and in the sixth grade. I go to Wall school, and am in the girls 4-H Club.

VESTNIN. My brothers, Albert and Hubert are in the boys 4-H Club I go to Sunday school, and am proud to say I haven't been absent this year. Our Sunday school is decreasing because so many of the boys have left to help Uncle Sam. Everyone writes about having a brother or more in the service. I haven't a brother in the service so far. I have two cousins, they are Marvin Kubena, and Melvin Hronek. I am wishing both of them a safe return.

My hobbies are going horseback riding, playing baseball, and singing, and another thing I enjoy is for J. D. and I to gather up the turkey eggs every evening after school.

The farmers around here have started planting their feed crops.

I will end wishing you one and all a Happy Easter.

Don't forget to buy War Bonds and Stamps.

May God Bless you.

Clarice Drgac.

A reader, Caldwell, Texas.

Dear Vestnik Readers, Since I have seen young boys and girls letters in the Vestnik, I decided to write too.

I must tell you a little about myself. I am a little boy nine years old, and I go to Caldwell Public School, and am in the 4th grade. My teachers name is Mrs Tillie Treeter.

For sport I ride daddy's horse. We have a gentle horse and I like him and he seems to like me. I can catch him anywhere in the pasture.

I have 3 uncles in the army, one in the Merchant Marines, and one works in defense plant. I also have several cousins in the armed forces. I am proud of them and wish them all a safe return.

Must say we had a nice rain here and everything is so green. People have planted corn around here, and are preparing to plant cotton. In some communities the cotton is coming up nicely.

I must close for this time for my letter is getting long.

Hubert Odstrcil.

A regular reader V "THE AMERICAN WAY" Editor Times: "Vote The American Way," a paid political advertisement carried in your paper April 6th

by C. A. Spragins, Jr., John W. Hunt and J. W. Fitzpatrick, is not a complete sentence, for it implies "Vote against that fellow Kadane because he is a foreigner."

Now if this had been the first time that mud has been slung at us it should be passed without notice, but such is not the case. However, before citing other examples, may I be permitted to say this ad has created considerable critical comment. I cannot understand why the wording was so selected. Are we, not Americans? Don't we buy Defense Stamps and War Bonds? Are not our sons in the uniform?

The headline resounds with clannishness, yes, sounds like Ku. Klux Klan.

During the primaries in 1942, at Ennis, Texas, an American of Czech descent, made the race for the office of justice of the peace, and the report that we got from the other socalled Americans was. "Wouldn't it be just too bad if a Bohemian was elected?"

Several years ago a committee from the Czechs called on the governor of our state and, because the Czechs voted for this man, they felt they were entitled to an appointment of some merit. What was the governor's reply? "You haven't a man among you that's fit for any appointment." And, again, does not Dr. Stoddard, in his book "Racial Realities of Europe," say that the Nordic is a superior race, furnishing the leaders for finance and for war?

Please tell me, in this the present struggle, how much credit will the Russian, the Chinese, and all other people get.

And during the city election of 1942, didn't a publication, which is published only during an active campaign, purposely misspell my name, poking fun at me and my name?

Yes, the average American believes in fair play, but the balance certainly like to rub it in.

Oh, Christians, it would be better not to wear a cloak that does. not fit.

Otto Stehlik.

Wichita Falls—Times. *

*

*

BANKHEAD BILL VETO The Senate is contemplanting to override the President's veto of the Bankhead bill, which prohibits inclusion of government payments in figuring farm parity prices. Some of the Senatori that were away from Washington are now hurrying back to deal President Roosevelt a knockout blow to his incoming food parley to be held in this country in the near future by Allied Nations.

Some of our Senators argue this bill that President Roosevelt vetoed was domestic affair and should not be construed with our foreign policy or war policy. I see no difference in the two, since this is global war and food is playing most important part now and also will in the postwar period.

I am unable to understand some of our Congressmen who are seeking to override the President's veto. If the farm bloc succeds in its effort to raise food prices, labor will strike for higher wages because food is too high, and they will get it. Then the industrialists will cry for higher prices for materials on account of labor costs. This alone will bring Russia against us because of our love for the almighty dollar.

Congress did away with the National Re sources Planning Board to save one million dollars, but turned around and spent three hundred billion dollars.

Our Senators should bring conditions here to retain the present level and to reduce living costs if possible.

W. A. Klecka —Dallas News.

Editor's Note:—The above two letters appeared in Wichita Falls Times, and Dallas News recently. They were sent to us for publication by Otto Stehlik, of Wichita Falls, Texas.

V RICKENBACKER SAYS DEFEAT POSSIBLE UNLESS U. S. FORGETS MONEY Indianapolis, — 'Capt. Eddie Rickenbacker, World War I ace, returning to Indianapolis where he first gained fame as an automibile race driver, warned in a speech prepared for delivery here Thursday night that "if all America—capital, labor, government and all of us-doesn't forget the • `money angle' and the political angle of this war, it can mean defeat for the United Nations."

"There is a huge difference between measuring war work with the dollar mark and measuring it with an 'al-out' effort to defeat the enemy," Rickenbacker said at a meeting sponsored by the National Foundation for Education in American Citizenship.

Declaring that one of the biggest "bottlenecks" in the war effort is the idea the conflict can't be lost, Rickenbacker said: "We continue to measure it (the war effort) all in, dollars of profit and not in the lives of grand American boys who have been sent out to face death and who will die and die while we count dollars.

"All the dollars in the world can't buy back the lives of dead American boys."

"Perhaps, now, you understand better," he added, "Why I am urging you to eliminate the incompetents in government, the racketeers in labor, the `patrioteers' in industry— all those whose objective is greedy, grasping, selfish personal gain. Their measure is the dollar. Mine is the lives of American boys and the preservation of a decent democracy," he said.

C71,1 ALL LW.

itad Fort Worth, ei.s. 145, Ft. Worth, Tex. Ctena, redakce, bratfi a sestry!

Pfichazim zase s mym dopisern. Dekuji jmenem naeeho kadu Hlavni titadovne za spra y -nearychlvpiojstkanVdye po jejim Bluth a sestry, ktefi nemate zaplaceno do nemocenskeho fondu, zaplat'te si ten malt' poplatek na celY rok, je to dobra vec.

Take jeete jedenkrat dekuji upfimne veem naeirn krajantim, za ty mile penaite dareeky pro nemocnou krajanku. Vy veichni, co jste mile a moji sestie Ane2oe 8ilhave pro ni neco darovali, zajiste vite, ktera pani to jest. Jest jig z nemocnice doma a dati se ji hodne lepe, piejeme ji, by byla Opine zdrava a jeji syn se jim dom0 2iv a zdrav z vojny navratil.

A ted` sestfidly od eiciho krou2ku Lidice, dostavte se do schtze v OterY dne 27. dubna, mame dillekte jednani. Sestra Paulova, napsala co jsme veechno v krou2ku u gly a sama ae neeila. To je pravda, ale ona nenapsala, co u2 upletla vojenskSTch sweatril, kolik part' rukavic, vojenskYch depic a jeete jinYch veci, ktere plete ve dne a dlouho po vederach, a kolik u2z udelala panenek a i zvoneekti svobody pro Sdruieni, to nic neni, 2e ne? Tedy to napiei ja za ni.

8koda p. a pi. BeekovYch, 2e se nam z Fort Worth vystehovali. tetli jste v minulem eisle Vestniku jakou dobrou pracovnici je pani Bedkova. Jak se nam to s nimi pekne hralo divadlo. Snad phjedou nekdy do Fort Worth na ndvetevu. Ale ja 112 musim pfestat. SrdeenY pozdrav 'Mem etoucim zasild, Anna Svitak.

Dallas, Texas.

Mili etenafi Vestniku!

Tak zase pfichazim s pozvanim na divadlo v nedeli velikonodni dne 25. dubna do Sokolovne, hrati se bude pod re2ii br. Ludvi Toberneho vesela, lidova hra o tfech dejstvich pod nazvem "Rozmysli si, Matenko", napsal Frantieek Cimler. Jmena Adinkujicich naleznete v oznamce a budou vain zarukou dobre souhry. Hra tato byla na sokolskem jevieti sehrana pied nekolika lety. Ponevad2 je nyni telko dostat pfihodne divadelni hry, je nutno se uchylovat k osveddenYm hram z dfivejei doby.

Kus "Rozmysli si Mafenko" je hra uelechtile tendence, napsana na narodni vlastenecky motiv. Autor teto libive hry veil, 2e sila naroda yezi v prostem lidu na venkove, a k tomu je urden obsah teto hry. Znate to vy, jen2 jste sem pfijeli ze stare vlasti, jak to na tech venkovskYch osadach chodilo. Kdy2 se o dceru uchazel nejakY pan od &ado, davala se mu pfednost. Tak i v teto hie je ukazka, jak odnekud z Nemecka ptivandrovanY spra,vce velkostatku, Fric, se uchazi o jedinou dceru Makenku, starosty a hostinskeho Vojtecha 6echa. Hezka a bohata, Maienka se mu moc zalibila, zvldete to jeji velike yen°. Matenka ma yeak u2 vyhlednuteho vyvoleneho sveho srdce, Jenika Budiltit, chudeho hocha z vesnice, kterY studuje v meste a teace se protlouka ku svemu vzdelani. Titulni filohu Mafekny hraje Helenka Vrlova. Videli jste ji hrat v pfedeelem kusu Mho a jeden fisudek o ni eel, 2e byla vYborna. Helenka ma lasku k ochotnickernu divadlu, hraje velice pane, jeji miuva je dista a hias jasnY, illoho se nauei nazpamet.

Cela rodina Vrlova, 3 deti, maminka a tatinek hraji pekne, co2 jest vzacnosti. Rodiee oba jsou zde rozeni a vychovani a jejich deti tak pane mluvi a etou eesky, i ,sem tam Rtdenka a Helenka 6eskY dopis do Vestniku napiei, a v2dy ochotne jakoukoliv ulohu piijmou. Maminka Helenky hraje v tomto kuse Kaeabku, velmi raznou a hubatou 2enu chalupnika Kadaly, kterY se 2eny neboji — kdy ji nevidi, ale jak se objevi tamto je jeho hrdinost a posloucha jak beranek (ale bez roh0). Toho pfedvede Mira Jurdik. Obdivuje se velmi mime povaze pi.

Vrlove, jak ona si dovede na toho sveho (vypujeeneho) mute dupnout. 8modrchu tlampaee hraje vam veem znamY Leo Hamusek, take jeden takovY nendrodny ochotnik. Vezme ka2dou illoho a hledi do ni vlo2it to, co piedstavuje. Zvlatte je cenna jeho dochvilnost. Ten je tam v2dy na Cas. Jenika Budi10, milence Matenky hraje jo2ka Jurdak. Betku z kovarny Ma-

17KESTNIS

icenka Toberna ml. Kdy2 s ni mluvite mysleli byste, .2e desky neumi, ale osvedduje se v eeskem divadle, kde mluva jeji je eista, jasna a ptekvapuje. Pravi se, ae jablko od stromu daleko neodpadne, to se u rodiny TobernYch pine osvedduje. Tatinek L. TobernY hraje zde v Dallas pies 30 let, jeho Zena a 4 deti take. M. T. 1idi anglicke divadlo. Byla jsem velmi poteeena, ae br. Alois Sil st. si poveiml moji poznamky ye Vestniku a vratil se mezi nas. Je nas malo pracovnikti v oboru divadelnim dneeni dobou a ten kdo ma schopnosti a lasku k ocohtnickemu divadlu, ktera, udr2uje ten ohnidek deestvi a nas pohromade, mel by pfijit a nabidnout se sam, 2e take vypointi2e, bude to vedoucimi vdedne pfijato. Br. 8i1 hraje Olohu otce Mafenky. StarY osveddenY herec hraje s lehkou vervou a bude se yam podani jeho fklohy velice libit. Jeho dva synove hraji take v tomto kuse. Willie hraje Francka vesnickeho chasnika energicky, nebojacne, bije se mu2ne za spravedlivou vec.

V pfedeelem divadle hral take a podal ukazku ochotnicke zdatnosti vYborne jeho br. Joe Sil, take hral a byl svoji mimikou vYbornY. V tomto kuse hraje spravce velkostatku, Frice. On jak mimikou tak fedi vas uchvati, 2e tak brzo na jeho vykon herecke zdatnosti nezapomenete.

Pisatelka bude hrat jako v2dy pod jevietem.

Prosim, odmente snahu teto herecke drukny ochotnikil velkou svoji navetevou.

Ve Ctvrtek dne 22. mela bYti schtze SAoT., ale 2e zde p. Vaeut zavita do sine fadu Pokrok 84. v ten den s filmem "Jeji pastorkyne" a vim, ae kaIdY z vas se na deskY film teei, pfelo2ili jsme nak schtizi na stiedu 28. dubna v 8 hod. veeer v Sokoibvne. Tyto schtize bYvaji \ Tidy ye etvrtek veder, ale '2e nekolik zastupcil spolkii musi do 9 hod. veder pracovat, tak jsme je ze Ctvrtka na stiedu. Prosim, dostavte se v hojnem podtu, abychom se dohodli na veteim podniku pro nak odbodku letos, zdali !name zase pokadat bazar, na kterem se v2dy vydelaji penize, anebo tfeba nekdo bude mit lepei vrh. V posledni schtizi byly provedeny volby, ale zOstalo vee pit starem. Br. Frank Rendl piedseda, Valdikova, tajemnice a br. Jan Hem2a1 pokladnik. Tak 112 se nemusite bat pfijit do pfieti schtlze, ae budete nuceni vzit nejakY Afad. Snad o2 to tak dlouho nebude trvat. V posledni dobe na yeech frontach vitezi nad temi naeimi upiry a snad neni doba daleka, kdy nas jich nak hrdinove zbavi Opine.

Pi. Marie 8imeeek darovala $3.00, je2 si pfeje Kfi2, $1 desko' rozdelit takto: $1 na Am. eery. slovenskYm vojintim a $1 odb. jako elenskY spevek. Je to stafenka 75 let stars a nezapomidobrou vec vkly podpofit, ad sama nema mnoho. Rozdelila jsem dle pfani.

Nde krou2ek 2en v Sokolovne navetivila ye etvrtek pi. Novakova ze San Antonio. Je zde na 14 denni naveteve u sve provdane dvery pi. Burlesonove. Jeji mantel je kapitanem v 8. comando, ktera2to odbodka vojenske. byla k nam do Dallas pfelo2ena ze San Antonia. 2adala mne pi. Burlesonova, zdali by s maminkou me mohla navetivit (ad jsme se neznaly), 2e by chtela nejake Ceske Cteni. Rekla jsem, jen pfijd'te, mam eteni dolt a rada yam pfijeim. Pfijely v nedeli odpoledne, pozvala jsem je na etvrtek odpoledne mezi nas. Velice se jim mezi nami libilo a to se vi, ae kafidko, makova buchta a kukese neschazely. Bylo nam mile seznameni a ptijd'te zas. Rodina Novakova pochazi ze Slavkova u Brna. Naela tu u nas hojne krajanti, ktere znala z viasti a neni divu, 2e se tak dobie pobavila.

V patek opet jsme dostali milou navetevu.

Psali nam pfatele dr. Ch. A. Chval z Chicago, 2e jejich nyni pro ydana dceruela Olga navetivi sveho mute, kterY je ye slu2bach strYce Sama zde v Texas, v Hot Spring u aeroplant a ph to pfilektosti se podiva do naeetio Dallasu, kde se narodila, a ze jsem byla ph jejim narozeni pied..

25 lety, vyzvedla si zde kiestni list, abych ji ho podepsala. Pfijeli oba mladi mill lido, p. jeji mu2 se mne ptal, zdali odbirame Ceske noviny. Vyjmenovala jsem mu je a kikal, 2e jeho maminka odbird Svornost a tatinek Hlasatel.

Jsou usazeni v Chicagu a on je tam narozen.

Na jejich pfani sla jsem s nimi k domku, kde se nynejel pi. Kolelova narodila, vzala si z nej obrazek. Dr. Chval je 6tenatum V Texasu dobte

Ve stredu, dne 21. dubna 1943.

ZilaM svYmi pisemnYmi pracerni. Nedavno mel

uvetejneny vzpominky ze slob studii na Statni universite v Austin, a sepsal mnoho peknYeh basni. Pi. Chvalova je rozena Texasanka z:Port Lavaca. Kdy2 zde byli pied 2 lety navAtevotljake se u nas zastavili, jen ze nas nezaStihli doma. Dle obrazku zaslaneho vypadaji oba, menite.

Na druhou nedeli v kvetnu, svatku Matek, pfipravuji pekny program. Jak vite, sorganisova1a jsem to detske dru2stvo. Chodi, pravidelne a jsou hodne. Chci, aby jedno kahle z tech vSech deti ridinkovalo, aby yam ukazaly, co se naudily. Obdr2ela jsem z Chicaga rtzne pisne, basnidky a hry, je2 vydal Casopis Svobodna 8koIa. Jsou to znamenite pomucky ke vSem detskYm programum. Zajiste ze veechny maminky si daji u nas dostavenidko a tatinky vezmete s sebou, byli-li hodni. Deti zajiste budou mit radost z va gi vell0 navStevy.

Tak pfijd'te na to divadlo, dejte si u nas v Sokolovne velikonani dostavenieko. Dobra hudba a obeerstveni bude piichystano.

S pozdravem vgem etenatrim se znamena, Bdena Valeikova.

V South San Antonio, Texas.

Mile sestry a bratii!

Krasne jaro se °pet probudilo po dlouhem zimnim spanku. Pfiroda znovu okvuje, to zlate sluneeko, tolika basniky opevovane, veemil lidmi milovane ji2 se k nam zase vraci a sped*, aby nas svYmi paprsky ovinulo a tu dernou zem a veechno jeji tvorstvo polibilo, a to dista laSka bo21 vykouzli skrze toto zlate slunieko pr"avY zazrak v pfirode, vee se zazelena a rozkvete rajskou eistou radosti a vuni, nadherne, bezne kvety a ruse ptactva Asa. Lidstvo ale zbedovane situaci dneeni doby nad valednou jak kosi a nisi denne tisice lidskYch tel, lidstvo aije ye strachu, v bide a hiadu a nad to vee se ztraci miliony 2ivota. Deti ztraci otce, matky syny, deny muse. Lidstvo, zvldete tam za motem jest tak zaujate tou bidou, neetestim a zoufalstvim, 2e ji2 neciti a nevidi ani to jedine dobro, ne co jim lide, ale sama pfiroda daVa. Jsou veak ubozi, nemajice s eim se poteeiti, aneb aspori podati si stisknutim ruky, nemajice koho by se zachytili, ani komu by podali pomocne ruky. Proto jeden kaady vzpomerime na ty v tyto dny velikonoeni, kdy celY svet se ottasa bolestnou obeti KristoVou za lepSi aivot dloveka. Kei by pamatka velikonodnich svatkt kakleho pohnula k naprave a v mnohYch srdcich se probudilo poznani sama sebe, poznani lasky ke vaemu co lidskosti se pravem zove, abychom se jednou dokli spokojenosti a mint a to jarni a mile slunidko boll °pet rozveselilo 'Rubie Holly. duce naae.

P. S.: — Dne 7. bfezna bylo mYm poteeenim sileastniti se vedirku oslaveni narozenin presidenta T. G. Masaryka, kterY pofadala zdejei odbodka SA6T. Na onom vedirku srieastnilo se mnoho eeskYch vojinti, ponevade byli zylaete pozvani eeskYmi maminkami, ktere napekly-to rozliene Ceske pedivo, krasne se pobavili i eeske rekordy vyhravali a tak se ti hoai vesele bayili ania si pomysleli, ae se take brzy vydaji na tu cestu dalekou, ba u2 nekolik z nich odjelo. Take v nedeli 11. dubna jsme se stidastnili schtze SPJST. zdejeiho iadu San Antonio cis. 133. Mile jsme se pobavili a vice seznamili. Sestru Bundilovou znam jig delei dobu z dopist a mne bylo poteeenim ji poznat tea osobne. Take pani Maly, o ktere jsem mnoho slySela a znala ji od pani 2ivnSr, a feecky jsem poznala osobne na vedirku ve schazi, o kterYch jsem slyeela. Sestry zde znaji mnoho deskYch pisni, zvlaete pi.

Bundilova jich zna asi mnoho a k tomu krasnY hlas, tak ae jsme si po schtizi spoleene zazpivaly. S pkanim vg eho dobra a brzke vitezR. H. stvi.

V Promitani filmu o Heydrichovi; New York. (OTK). Film "Hangmen al,so die", vyrobenY Ceskosloven. krajanem FreSsburgrem ve spojeni s United Artists; bilite•dhe 29. dubna promitan v techto mestech: IjOndon, Canada; Welmington, Dela.; Canton. Ve vAech techto mestech bude promitan v biogratedh Loew. Film lief udalosti v Ceskosiovensku pled zavraldthim ggydrichutm tio

Ve stIedu, dne 21. dubna 1943.

Houston, Texas.

Krajane!

Nage t=y u tadu Pokrok orga- nizuji apisy pro druhou akci Defense War Bonds, aby Americana puvodu obdrieli u vladnich kruhu kredit za tuto praci. Pfih jsme se u zdej giho komite pod jmenem. Czechoslovak American Women a doufame, ze i v druhYch osadach udini nagi krajane totes. Zveme vgechny nage krajany v Houstonu a okoll, aby prostfednietvim nagich ten upisovali bondy a tak pfispeli k uznani nagi prate a na gi Ceske vetve v Americe.

Kterakoliv na,g e 'aena bude rada, kdyi y am bude moci zackpattiti leenY bond a proto krajane, okamaite spojte se s na gimi tenami, ktere se uvolily pro tuto akci pracovat.

Kdyby jste se nektera chtela phhlasiti co pracovnice, neifite tak ihned, ponevadt akce pro druhou pajeku trva jen do konce dubna.

Doposud v meste Houstonu, okresu Harris, phhlasily se co pracovnice nasledujici "aeny, u kterYch mete si bond zaopattiti: pan! A. Kilnar, Jennie May Frank, Johnnie Mikolag , Dell Sostak, Bele Holik, Steve Kelly, Ad. PavReek, Evelyn Samohyl, V. A. Maudr, Rosiie Hanug , sleena Naomi Kostomlatskt Vlasta ChernoskY, pfedsedkyne Czechoslovak American Women.

V DO WEST A OKOLI! Rad Jaromir eis. 54, rozhodl se uspofadati velkou zabavu ye prospech Ruske pomoene akce, k potadajici vYbor kona patilene phpravy.

Stateeni Rudoarmejci ohromili rely svet svoji vytrvalosti a nezlomnou van eeliti barbarskemu teli na pocatku jeho vpadu, kdy pfevaha dobyvatela vynutila si pianovite ustupovani, pfina gejici Hunam take ztraty na vojsku i materialu.

Jakmile nacisticke hordy vnikly hluboko do zemi Sovetd, ba ohrotovaly Moskvu — hrclinove sovetske armady podnikli mocnY protiatok, neptitele zastavili a dokonce tlaeili zpet. U Stalingradu "neporazitelna" armada Nemca dostala jaksepath na kalhoty, ba utrpela v historii jedinednou poratku. Tfi sta tisle muia a dastojnika bylo u Stalingradu zabito a zajato.

Rusky lid stejne jako jeho armada v bitevnim poli, pomaha ze vgech Si!, aby vetteci byli ze zeme vyhnani. Pfirozene, 2e valka, phnesla lidu Soveta nepomyslitelne svizele, nedostatek, stradani — o demi netteba se zmiliovat, noviny nam o torn pkina geji 'Caste a jiste bolestne zpravy. Proto ustavena byla v Americe Ruska, pomocna akce, majiei za ikol pomoci dobrovolnYch ptispevkit spolkil a pod. odeslilati do Ruska nejnutnej gi potteby pro obyvatelstvo, jea bylo z rodnYch mist litici valky odehnano. Proto tad Jaromir bude poildati zvlagtni zabavu, aby vYtetek venovan byl Ruske pomocne akci, jes podpory zajiste zasluhuje. Pamatujme na -den 2. kvetna, pfidifime se vespolek, aby tabava mela aspech co nejvetbratrskYm pozdravem, HuttO Freund.

VieTNiS DO EAST BERNARD A OKOLI! DramatickY krouiek houstonskeho Sokola sehraje jiz tuto nedeli Velikonoeni, 25. dubna, o '7 hodinach veeer, v East Bernard v sini Karel Jonag , zase jednu rozko gnou veselohru, ph ktere se v gichni hodne zasmejete. Nazev ma "Kladenskai Sparta", aneb "Manielstvi je jako kop Divadlo toto ma romantickY a humoristickY dej a ph tom dava, nahlednouti do taja dvou laskou planoucich diveich srdeeek.

Obe tyto sestfieky se zamiluji do jednoho z hraka kopane, pana Midudy. Jelikoa je to kral kopane, vi, jak rychle celit, rozhodne se rychle, ne ale pro jednu, ale hned pro obe rozkogne dcerugky. JakY gal dostane, dovite se v nedeli.

Dej hry odehrava se v domacnosti hditele, velkostatkafe a pkedsedy footbaloveho klubu S. K. Kladno, ktery ma pinou hlavu kopane, ale pro rodinu a hospodatstvi zajmu nema. Ma dve rozko gne dcerugky, dost penez a jelikoa nerozumi hospodatstvi, najme si spravce, p. Miendu, kterY aby se dostal bliae k jeho deerugkam, vydava se za spravce, adkoliv nieemu nerozumi.

Riditel Kddieka je nad gen, 'tie dostal za sprasee hlavniho hraje footbalu, ponevada sam byl jeho velkym fanougkem.

Jeho manaelka nesdili s nim jeho lasku ke kopane, ponevada jeji hlavni starosti je dostat jeji start' dceru nejdfiv pod eepec, neali jeji mladgi, ktero, se chce potad vdavat, ptedbehne, Slava, ktera je takova divogka, ktera si rada tropi smich z lasky mladYch chlapca, pohrava si s nimi jako koeka s my gi, pie jim zamilovana psanieka pode jmenem Katefiny, jejich kuchafky, je koneene zaskoeena a zamiluje se, a to do hraee kopane, p. Mieudy.

Slavu hraje sokolka Lili Nezvalova. Vlasta, (kterou hraje Jindfigka Earlova), star gi sestheku-i take krasavice, ale vaanej gi, jejiti srdeeko hal a prahne tolik po lasce k profesorovi chemie, kterY k nim dochazi, ale neustale lu gti a zkouma prvky a vitaminy pro lidske tele pfednej gi a na vyznani lasky easu se mu nedostava,. Maminka obou deer by rada videla, aby koneene se oba vyslovili, a zatim netli se profesor urdei, p. Mienda vyznava lasku obema sestram, ktere si chee vzit.

Start pan nedba, neb jenom kopanou ma v hlave a jeate ke v gemu je sam shodou okolnosti phstihnut, jak se liba s bYvalou milenkou MiCudovou, s Cipernou Medou, panskou, kterou hraje Betty Kopecks.

Jak to dopadne, co se stane, kdy se stane z kopane mice farmat, jak dobytek, co nasal" na pole a to vgeehno pro lasku i par pohlavdostane.

Vgichni pametnici a navgtevnici sokolskYch divadel odchazeli vady pine spokojeni a tak torriu bude i tentokrate, nebot' ptedvedena bude opravdu vesela fra gka o_3 jednanich.

Hra ma rychlY spad, hodne chu a vefime, tie veimi pfijemnou a zabavnou chvili mezi nami ztravi, kdo pfijde 25. dubna, v 7 hodin weer do East Bernard, 9. kvetna na Den matek do Guy ph ()slave SALT. ye 3 hodiny, a 16. kvetna ve 3:30 v Houstonu v sini fa.du Pokrok C. 88.

Na velkou navAtevu se WI, Sok-OM achotniCI,

Nemci zrukiji omezeni "exportu potravin" do kge.

Washington. — Po vyeerpani ee-; skoslovenskYch zdroja potravin soustavnymi zasilkami potravin a jinYch vYrobkil, jak se to provadelo teti nerneckYmi vojaky a jinymi "turisty" Mine' od 1. dubna velkomysine zrusili zakaz "exportu" do ge. Zakaz transferu pramyslovYch a jinYch vYrobka byl zru gen jia dfiye, a tak novY nacistickY dekret je dalgim krokem k odstraneni zdanlive "autonomie", kterou tak zvanY protektorat smei udraovati pod dohledem nacista.

V

Aid to Enemy "Any American who wilfully neglects to pay his taxes on time or to invest every cent he can in War Bonds is surely giving aid and comfort to the enemy . . . We have a job to do and we are all called for service to our country. Our dollars are called to service too. Let us all ask ourselves, `Shall we be more tender with our dollars than with the lives of our sons?' " — Secretary Morgenthau.

g

Nejstar i zemansky rod na Moraye. — Sadruaeni venkovskYch rodo pisca v Brno zjistilo jia dfive ze-. manskY rod RohovskYch v Tasove: a od to doby as po dne gni den, to jest pies pet set let, se na dvote udrael. Nyni zjistilo Sdruaeni rod jegte stargi a to rod Holubav, jejichk ptedek Ondkej Holub z Jablonnehoi koupil roku 1422 svobodnY dvar KunikovskY ve Zhoti, zvane odtud Zhof Holubi v hejtmanstvi Vslke Mezifiei. Holubove udrzeli dvar ak do konce devatenacteho stoleti, kdy posiedni mutskY potomek rodu Jan Holub Czemfel r. 1899), prodal statek, zapsany v zemskYch deskach, Raugovi. Po pfeslici v gak rod Holub& kvete posud.

V

itad Stefanik Na West End v Houstonu oznamuje

TANEeNi ZABAVU v nedeli 25. dubna ph hudbe

eervenka Orch Z WALLIS, TEXAS ZaZatek v 6:30 veeer VSTUPNE: 30c I S DANI D zakusky a obeerstveni bude postarano.

"THEY GIVE THEIR LIVES—YOU LEND YOUR MONEY"

Telefon: V 200 79 K hojne navgteve uctive aye Zabavni VYbor.

Buy an Additional Bond Now

SOUBOR OCHOTNIKU SOKOLSKE JEDNOTY "ZI.ZKA", Z. J., A. 0. S.

V DALLAS, TEXAS sehraje

v nedeoi, one 25. dubna v dallasske Sokolovne divadelni pkedstaveni

"ROZMYSLI SI MARIENKO" (Kmotr Smodreha) Vesely lidova hra o tfech dejstvich. Napsal Franti gek Cimler OSOBY: pan Alois 'Ail tech, sedlak a starosta oboe Vojtech ' ses. Helen Vrlova ml.

Matenka, jeho dcera br. Poida Hamasek Kmotr 8modrcha, dohazovae br. Jotika Jureak Jenik Budil br. Mira Jureik Matej Koeaba ses. Helen Vrlova, st.

Kocabova, jeho aena pan Josef 811 Fric, spravce velkostatku ses.

Matenka Toberna, ml.

Betka z kovarny pan Will 8i1 Francek, chasnik Retie: bratr Ludva TobernY

Zaeatek: piesne v 6:30 veeer VSTUPNE: MUZI 40c —

2ENY

30c — DAN VCETNt

Hudba: bratra Joe Macy 0 chutne jidlo a napoje bude vYborne postarano.

Krajanskou vefejnost uctive zvou SOKOLgTi OCHOTNICI.

inrana au.

▪

VIISTNIK

Ve stl'edu, dne 21. dubna 1943'

leene zpravy v novinach jsou fal- mu serantovi Franku J. Zahor- Piispevek britskch horriku na 8"ovany, zpravy p'tes radio podobne. skeniu ze South River, Middlesex, lidickY fond.

Mnohdy se oznami neb napiSe ne- New Jersey za 250 hodin letri ye -Will Lawter, predseda LondSrn..: co, to by tomu ani 4 let kluk ne- funkci dlena posadky. Kapitan John britske hornicke odborove organivetil. Ono, vlady s kapitalem mohou I A. Urick ze Shamokinu, Pa. dostal zace Mine Workers Federation ocpat lidu fgechno do oei, kdo tomu chce veiit. Hlavnim diem jich leteckou medaili za 350 hodin o- znamii, ze brit'Sti hornici pkispeli je: aby se lido nespojili a nepoznali peraenich letri. Wichni tie posled- do fondu na vybudovani novS 7ch Lipravdu. Ale nekdy k tomu piijde. ne j menovani se sirdastnili letec- dic eastkou vice net 1 milion dolaSroub se tak dlouho piitahuje, at kSr ch hlidek nad Atlantikem. rri. praskne. Rusku se pry pomaha, ale jen tak, aby se o nedem mluvilo, dostava pomoc. Ale ti zdej g chudadkove, co maji miliardy a dill cele narody v .§achu, by radeji videli vyhrat Nemce net Rusko. No, v6ak uvidite, co budoucnost pkinese. Rolnici se Atvou proti delinkrim a zas opadne, a tak se ma zvitezit?

Nechci zabrat mnoho mista, neb redakce si natika na drahotu papod nazvem piru. Ja bych Vam nejakSi poslal, ale to by Vam nepomohlo, neb je PopsanSl. Mam zde vSechny eisla Dle vSeho, jak valeene operace Vestniku od roku 1924, a ,echoHra ve 4 jednanich, od A. V. Kueery. pokraduji, mir neni v dohledu. Va- slovak take.

OSOBY: Pfeji yam vgem vesele velikonoeni svatky. Nezapomerite pkatele na G. U. Tutcheck bohatY sedlak, naS'i Velikonodni zabavu v SokolovStepan, jeho syn, Tim KostomlatskSr "Jeji ne, v nedeli dne 25. dubna, v 8 hoPardus, rychtat Anton 8vestka din veeer, pki hudbe Joe Milan tech Raf, obecni policajt, Emil Kalousek Melody. Pii vg ech starostech mute R. panel Perko, vridce cikaniz bj"Tt i trochu veselosti, pkijd tte fSichBarena, jeho term Ida Hankova ni a ptive'te sve zname. Nazdar!

Noemi Kostomlatska Mirja, mlada cikanka A. Tobola.

Charlie ern Jurko, cikan V Mary Rotnovska Kata, devedka u Miklo'Se Frank Olexa Janho, deledin u Mikloge Vyznamenani lova= ponorek.

Teresie Olexova Stara cikanka v taboke Washington. — Department valHarry Buri, F. Baletka Miadi cikani ky v techto dnech oznamil udeleni Cikelata Junior Kadleeek Mary Louise Kadleeek dubovSrch listri k letecke medaili Estelle Kelly, Josephine Buri Mlade cikanky v taboke kpt. Arthura J. Kushe z Chicaga.

Rosie Dixon, Frances Olexa Citace kapitanova vyznamenani za doprovodu — Jennie May Frankove Tance a zpev pravi: "Za cennSr Uspech za energickeho Utoku provedeneho za obDojemnST ptibeh o nezodpoved- titnjich okolnosti 5. dubna 1942 na 0 chutnou vedeki bude postarano sestrami v kuchyni a u vycenem milovani boutliveho mladi, ponorku u atlantickeho pohketi a za irdast na eetnSrch letech u atlanpu fizne napoje. filmovan v krojich na mora y tickeho pobteti."

-skemSlovacku.Uazjestak kraal film ze tivota deskSrch vo- si Zaroveri byla oznamena tato dalLetecka medaile K velke irdasti uctive zve, jakii v Anglii. serf. Josefu Prokopovi z Orlando, KROU2EK HLAHOL. Fla Conn., za vice net 300 hodin leWEST, e stiedu 21. dubna, o tri y e funkci kulometelka a 6tabni2:30 odpol., zaeatek weer v 7:15

Fort Worth, Texas.

Ctenj'rm etenakiim a redakci:— Psal bych bratki a sestry, ale to bratrstvi v dne gni dobe jit mnoho neznamend. Ve dvacatem stoleti a dobe civilizovaneho sveta, bratrstvi a pkatelstvi se promenilo v nenenavist a bezohiednost. Mamon, pSlcha, rozpor ovlada svet.

Velikonodni svatky pkichazi tento rok s celotr; jarni krasou piirody.

VelikS7 Tviirce a keditel pkirody katdS7m rokem to samou krasu kvetil a zeleni, radost a zpev ptactva pro cele narody sveta, nevAima, si rozporri v rodinach, mezi sousedy, ye spolcich a celSlch narodech. Pkiroda pokraduje katdSrm rokem, stejne s behem 'easu. Mnozi lido si ani nevS'imaji, to by nejaka valka byla, jenom se o ni mluvi jako o nedem, co vribec kaideho nezajima.

Divadlo na 33 Ykroei Pokrok Houstonu Cis. 88.

v nedeli dne 2. kvetna 1943 "CIKANKO TY KRASNA"

Pastorkyne"

Zaeatek piesne ye 3:30 odpoledne Po divadle tanecvni zibava

y

DALLAS, ve etvrtek 22. dubna v Ceske sin' 2625 Floyd ulici, o 8:30 hodinich veeer.

ZABAVY

g

SEATON, efeik Hall, v sobotu 24. dubna, o 8:30 ho. veeer.

fidu

ELLINGER, v nedeli 25. dubna, O 8:30 hod. veeer.

Pokrok Houston

GANADO, v pondeli 26. dubna, od 2:30 do 11 hodin veeer.

ENNIS, ve etvrtek 29. dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 veeer.

"Slavko nedej se" Veselohra, v hlavnich rilohach Vera Ferbasova, Theodor Pigtek, Jara Kohut, zajtSt'uji yam dobrou zabavu.

CROSBY, v nedeli 25. dubna, o 3 odpol., o 6:30 a 8:30 veeer.

NEEDVILLE, v ilterY 27. dubna o 8 hodirach veeer.

y

WALLIS, e etvrtek 29. dubna, o 8 hottinich veeer.

HOUSTON, v sini Stefanik v sobotu 1. kvetna, o 9 hod. veeer.

EAST BERNARD, v nedeli 2. kvetna, o 8:30 hod. weer.

V pripadu revniatickYch bolesti zkuste bez prodleni .SEVERUV Armittic Compound a Gothardol

vas .1eltarnik, objednejte primo od nas.

Cena za oba Miry $1.85

W. F. SEVERA CO. CFDAR RAPIDS, IOWA

25. dubna 2. kvetna. 9. kvetna.

16. kvetna.

23. kvetna.

-

J. R. Baca J. R. Bei& Bill Mraz

- Rudy Zatopek - Syncopators

DAMY 40c — MO' 40c (Tax included) 0 zakusky a obeerstveni navaevnikil jest VSTborem naleite postarano.

Zabavni VYbor.

T. 0458.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Ve sti'edu, clue 21. dubna 1043.

FFICE of War Information uveiejnil zpra.O vu kpt. Axela W. Pearsona, kterY byl zastupcem americkeho namotniho iliadu War Shipping Administration ye dvou ruskYch stavech. Kpt. Pearson poehazi z Halmstadu ye gvedsku a americkYm oboanem je od r. 1912.

VetAinu sveho livota kpt. Pearson proiil na moil a byl hlavnim namotnim diastojnikem lodni spoleenosti Moore-McCormacko-vy pkijal fitedni poslani War Shipping Administration do Murmanka.

Po svem navratu kpt. Pearson podal zpravu o svYch zku§enostech a vYkonech. VetSina zpravy je dirverna. Gast v'Sak byla povolena k uvetejneni. Kpt. Pearson v hodnosti namokniho komandera je nyni pkistavnim kapitanem v San Pedru, Californie.

Jeho zkuSenosti vypadaji . takto: "8e1 jsem do Murmanska jako zastupce americke vlady. Museli jsme mitt v tomto pHstave aloveka. Se mnou set H. R. Weinstein, kter3-7 mel bYti mYm zastupeem, ale povaloval jsem ho vldy vice svYm partnerem. Mezi dem a Murmanskem nas konvoj byl napaden ttikrat — letadly a ponorkami. Dverna prvnim irtokum jsme unikli, ale pk gel tketi. Bylo to v pul jedne rano 3. kvetna. Chodili jsme s Weinsteinem po palube a miaj spoleenik mi tekl, 'le se chce vyspat. ftekl jsem mu, le Nemci se vrati, ze bude dobte, kdy bude spat v Aatech. Doprovodil jsem ho do jeho kabiny a dal jsem mu dobrou noc. . te prochazel a rozPak chvilku jsem se je S hodl se, le se oholim. Nemeli jsme teplou vodu, tak jsem si piines1 studenou a je'Ate pied holenim jsem se rozhodl zmenit si kalhoty.

Sundal jsem si tedy boty a kalhoty. V tom byl obrovskY zablesk nasledovanY ohlu gujici ranou. Zdalo se mi, le se na mne vSechno Myslil jsem, le jsme byli trefeni pumou, ale jak jsem zjistil pozdeji, bylo to letecke torpedo. Dodnes nevim jak jsem se dostal na palubu.

Tam jsme zaaali spoufteti zachranne Cluny. Vagina z nich byla zapletena. Koneene jsme se dostali od lodi, aby nos nestahla, s sebou do hlubin. Mezitim kolem nasly ostatni lodi konvoje bez zastavky. Jely ptili§ rychle nel aby nas mohly zachraniti bez potopeni &until. Ptijel Vgak brzo vleetiak a vial nas na palubu. Pak se strhla bouie a to zachranila vleenak. Huste snelilo a nepkitel nas nemohi najiti. Boute pokradovala, az jsme , dojeli do Murmanska, col bylo 6. kvetna rano.

Prvni osobnost, ktera nas uvitala jak jsme vstoupili z lodi byl Ivan Papanin, sovetskY arktickY hrdina. Papanin jest sloupem a silou arktickeho Ruska. Mr. Cormack nas ptedsta, vil, Papanin se uklonil, pottas1 nam rukama a tekl neco rusky. Pak jsme s1i vSichni do namotniho Utadu.

Mr. Cormack mi tekl, 'lc se postard, abych dostal nejake S'aty. Ptines1 mi je a ten dva kofliky eaje. Ohtal jsem se a ptal jak to jde.

"Mate Stesti", odpovedel Cormack, v§e bude v potadku. Zatim si odpoeinte. Pottebujete jej".

Ale neodpoeinul jsem si. Mali jsme nalety rano, v poledne veeer. Jeden den jsme meli dtrnact nalet y . Zapisoval jsem si nalety a za 38 dni jsme byli bombardovani 148 krat. Na konec mne to unavilo poeitat nalety. Budova, v niz jsme byli, se pit kaldem naletu ttasla.

KaldY den jste mohli se podivat z okna a videt ptiletajici letouny — jeden velkY a etyti male. Kdyl se ptiblitily tak, ze byly velke jako ruka, lido utikali do krytt. Dokonce psi a slepice utikali do krytu. KaZdY byl zvyklY pracovat al do posledniho okamliku a mnozi mull pracovali i za nalett.

Protiletadlove delostteleetvo zaalo sttilet. V torn se nemylte, meld jsme tam hodne del.

Mnohokrat letadla byla rozehnana jejich palbou. A detne letouny se nevratily do sve zakladny.

Rusove nenavidi nemecke letce. Chapete to, kdy vidite jeden nalet za druhYm. Skodite do nejbliNiho krytu a nadavate Nerricum at se pra.H. Pro Rusy v:Sak tyto letouny znamenaji pterukni prate. Delnici v docich pracuji tak dlouho, dokud nezaene palba. Nadenici pracuji

VESTNIX

Cesta do Rusk& Pile Jan Maly. al pro Om pram neni viabec videt. Jakou odvahu maji lido. Je jim to jedno jak je nebezpeena, prate, provadeji ji dobte as dobrou mysli. Nikdy jsem nespattil zklamaneho Rusa.

Kal'dY den jsem si tikal: "Jac' jsou to lido tihle Rusove?" Jsou houlevnati a ptaterSti. Jsou laskavi a gt'astni. Jsou si v'Sichni naprosto jisti, ze vyhraji valku. A piece je vS'echno valne. Vojiny, ktere uvidite pracovat v pHstaviai jsou na dovolene z fronty. Namisto odpoeinku pracuji v docich, aby jeich kamaradi na fronte do'stali pottebne zasoby. Zeny, silne a velke ieny, delaji rmaskou praci v 11 hodinovYch smenach. KaldY lije na polevce a dernem chlebu. A jak jsou zdravi. Nikdy neslygite stilnosti, leda na Nemee. Mam rad Rusy. Vedi zad bojuji.

Vet§ina americkYch narnoinikti ma rada Rusy. Mluvim jeden den s an-ierickYm nikem. fiekl mi: "Tihle Rusove vam jiste pomanaji." Souhlasil jsem. A hn-h pokraaoval: "Je'Ste nez c.tistaneme s lodeni, je jich pino na docich jako rackil, a ukazuji si tanky a letadla ktere mame na palubach. Kdyby je mohl videt americkY lid jak se OH z teto pomoci, delalo by to naSim doma v Americe dobte."

Mohl jsem videt, Ze to myslil doopravdy. Vidal Byli pini rusk' lid, tak jako jsem ho vide' kdyt videli ptipzdet valeenY material.

Kdy2 zeme bojuje o s ynj tivot tak silne jako Rusko, dela a letadla nee° znamenaji. VSichni kdo jsme tam byli vime, jak s nami Rusove piatelsky citi.

Jednou v sobotu jsem Sel na prohlidku naSich lodi. Na testa jsem potkal kamarada z New Yorku. Dal jsern mu cigaretu a chvilku jsme hovotili. Pak jsem Sel do ptistaviSte a kdy2 jsem skoneil prohlidky, kapitan mne pozval na veeeti. V tom byl nalet a protiletecka palba byla tak silna, ze Nemci uleteli. Bli jsme tedy dokoneit vedeti a kdyt jsem dopijel vu, najednou — barn, barn, — a ut to zaelo hued vedle nas. Jedna puma explodovala 15 stop od lodi a smetla nam celou vrchni palubu, lanovi bylo stileno na kousky. Pak jsme se podivali k mestu, kde jiz hotely po2ary. Aekl jsem kapitanu, t'e se musim vratit. Bel se mnou a nepiejte si videt ty spousty co jsme videli.

Tela mrtyYch a zranenYch na vSech stranach.

Pied jednou hotici budovou jsme naSli 28 mrtyYch. Nedaleko od nich na ulici — mftj ptitel z New Yorku, jemut jsem dal pied chvilkou cigaretu.

Toho dne jsem se stal doktorem, oSetto yatelem, pohrobnikem a truchlicim portistalYm. Musel jsem ztototriovati obeti, a mel jsem najiti naSeho hlavniho kuchaie. Kdyt jsem v to hrozne zakrvacene mernici videl jeho a hromady mrtvYch, vedel jsem llepe nez kdy piedtim, eim museli tito lido prochazeti. Krev a mrtvi lido byli ygude. Pied hlavnim vchodem byly dye divky, kakla s neeim v neruei, — mrtya. decka. Divaly se na mne jakobych mohl delat zazraky. Nemohl jsem.

NaSel jsem kuchaie, a je a Mr. Cormack jsme Sli pohibit ho za mesto. VSude jsme potkavali skupinky lidi — pohibivali sve mrtve. Vyhrabali jsme ye zmrzle zemi hrob a pieeetl jsem z bible nad nim. Pak jsme Hi na kopec nad mestem, kde jsme si sedli do snehu. Mr. Cormack tekl: "Kam pUjdete, az Nernci obsadi mesto? Jak se odtud dostanete? Podivejte se na nakho pkitele kuchaie. A co ten druhY, jehoi jsme pohibili. Ptakl sem z Pago-Pago. ITmtel na ledvinove kaminky a iloutenku. jsem dopis od jeho matky. Psala: Dik za Tvirj milk dopis a penize. Dostavame je mesrene. Synadku, viS-li, le je to dvanact let cos byl naposled doma?

Rekl jsem mu: Macu, ted' uz nikdy neptijde domil" Kdy2 jsme se vratili do mesta, sli jsme se napit a pak jsme dlouho mleeli. KaldY z nas myslil na domov.

Kdyl ptisla obleva, jel jsem z Murmansku

doArehangelska :Jelijsern tam vlakein, Ve viaku jsem jel s ruskYrn diistOjnikem, kterY' byl vyznamenan dvema LeninovYmi hvezdami. Jel donna na dovolenou. Mel v zavazadle chleb a s'r. Ja mel lahev ginu. V jeho oeich se zablesklo, kdyz uvidel lahev a jeho prvni "tah" udelal z lahve "mrzaka". Stali jsme se dobrSTmi ptateli. Kdy'l nad viakem letela letadla, za, stavil, a cestujici vybehli ukr't se do lesa. Diastojnik vSak zustal na naYtine a spilal letcrim. ikekl mi, ze by mel mit u sebe svuj kulomet.

Ukazal by Nemeouram. Mel o nich nejniZSI. mineni: "Nedovedou bojovat. Kdyl je jim zle a bitva se stane tCika, tak se jednoduS'e vzdaii.,, Na leleznieni kfilovatee jsme se museli rozloueit. Ja, jel piimo do Archangelska. Toto mesto po Murmansku bylo raj. Zadne nalety, elm& mohl spat a odpodinout si. Po dvou mesicich jsern byl povolan zpet. Po torn v'Sem co jsern vide' a zazil, chci jete dodati: "Nikdy jsem nevidel takovou odvahu jakou maji nag namoknici. Nic je nezastavi. Mluvi o bombardovani jako by to byla potrava. Maji stejneho ducha jako Rusove."

V NACISTICKA POESIE V C'ECHACH.

Psali jsrne jiz, kolik braku 'crychazi pod jmenem romanova, literatura. Poesie nezrazuje; ale nemill'e jil dale hovotit v symbolech; a posledni verse nam naznaauji, z.e jiz bell o zoufalou sebeobranu. Pieklady z nova nemeeke poesie jsou v deskYch novinach velmi Caste. Takovouhle keel hovoti: MotYli tine krouti stojicim nad svicnem; lelezo cele touZi . spojit se s magnetem.

Planoucim jen dozravaji sen a noc . . . hoticich hvezd dosahuji: yule je mot!

Nebo: Ruka trubku zveda, stkibrnY hias hlaholi — a jako hromu tkesk se nese krajem zvest.

Viktoria! — zni jeji hlas Viktoria! — zni zevad Viktoria! — ted' zvuei viikol mocnSim hlasem.

A co hut, objevuje se i ptivodni peosie zcela v duchu nacismu: Hlavni veci a pravda svata, delnik is dues uz nezdvisi na tom, le zavrou se tovarni vrata nejake Zidovske krysy.

Dobie nam bude, neplae ut, memo, dalliho tivota netteba bat se, budem mit deti zas, ostatni samo ptinese delnikum poctive prate.

Tisknu mu s obdivem zatYrdle dlane, vim, 'te jiz tisice tisicti tasnou, v srdcich syych nesou si odhodlane ideu novou, tak prostou a kre.snou.

V Amerieka valeena zakladna na Novem Foundfande dokon•ena.

St. Johns, N. F. (ONA.) — S dokoneenim Fort Pepperrell, ktera toot' americkou valeenou zekladnu na Novem Foundlandu rozsehlY americkY konstrukeni program, byl prakticky skoneen a jenom mak) z nekolika set americkYch delnikii sem dovezen'ch zde trvale zUstane. — VSechny dulezite projekty vypracovane od to doby co sem v lednu 1941 piijely prvni americke branne jednotky, byly dostaveny a menSi zatizeni zbYve jeSte provest, col se stane az po valve. — Camp Alexander, etrnecti akrove mesto stanti, ktere bylo pilvodnim bydliStem• americkYch vojina, se nyni rozmontovave. a jeho vojaci se stehuji do modernich mistnosti Fort Pepperell. Camp Tlexander byl vzdalen asi mili od St. Johnsu a mel vSechno modern' zatizeni od vodovodu a't po elektricke osvetloveni. Bylq to prave mesto ve meste.

VESTNIK

die stPedu, dne 21. dubna 1943_

tEsKt JAZYK NA SC I mAcn V zdeji uverejnime zpravu o 66tine 3.) v Granger, a. v East Bernard, Bryan: 1 t icla, 9 iaku, Milada TEXASU V MLNULEM SKOLNim v tomto Akolnim race.

5.) e Wallis, 6.) v Placedo-Junction, curkova; 9.) Red Ranger u Rogers:

ROCE.

Z Austinu se oznamuje: Na etne dotazy, projevujici opravdovSr zajem o deskk jazyk na Akolach v Texasu, rozhodli jsme se uvekejniti podrobnou zpravu o destine v minulem kolnim roce 1941/42. Po-

g

y

Bylo to e 6kolnim roce 1931/32, kdy za,po6ato bylo s vyudovanim eeskemu jazyku na vyMich gkollch (high schools) v Austinu, Temple, Houston, Needville, Halletsville a na akademii sv. Ludmily v Shiner. Ve kolnim roce 1932/33 odpadlo, bohu&l, Hallettsville, ale pribylo pet novSich mist: Caldwell, West, Granger a East Bernard. e skolnim roce 1933/34 odpadlo odpadlo Weimar a Needville a e Skolnim roce 1934/35 Temple, ale tehoi roku pribyly venkovske koly Seaton a Lost Prairie, obe u Temple. Ve S'kolnim roce 1935/36 pkibyly vy i 'Skoly e Fayetteville, FrSTIku a Snook a yen-. kovske 'tkoly Radhoa' a HostSmBluff, obe u La Grange a Concord u Needville. Ve 'Skolnim roce 1936/37 odpadly Skoly Snook a Lost Prairie, take se udilo data na vyMich 'Skolach v Austinu, v Houstonu, v Caldwell, ve West, v Granger, v East Bernard, v Seaton, e Fayetteville, e FrSrdku, na RadhoSti, na HostSrne, v Concord a na akademii sv. Ludmily v Shiner. Ve 'Skolnim roce 1937/38 pkibyly etyki gkoly: vyssi Akola sv. Josefa v Yoakum, 'kola sv. Josefa v Moulton, Akola sv. Josefa v Rowene a venkovska v Novem Taboke u Caldwell.

Ve Akolnim roce 1938/39 pribyly vyt Si Akoly: e Snook, Wallis, efejna, S'kola v Marak, ale ubyla enkovska v Novem Tabore, talae se udilo o'e tine na yMich gkolach ✓ Austinu, v Houstonu, v e West, v Granger, v East Bernard, na akademii sv. Ludmily v Shiner, na venkovske Akole v Seaton, na vy&S'i kole e FrS dku u Sealy, ye Fayetteville, v Concord u Richmondu venkovske rovnet na Radhat, na HostSine-Bluffu, na vySk sv. Josefa v Yoakum, na •Skole sv. Josefa v Moulton, na 'Skole sv.

Josefa v Rowene, na venkovske kole v Marak, na gkole e Snook, kde yu6ovani Ceske keel bylo obnoveno a na yS61 .§kole e Wallis.

Ve kolnim roce 1939/40 pkibyla vy kola v Moulton, ale ubyly Akoly Caldwell, Fayetteville, Fr3idek a Sealy, 'kola sv. Josefa v Rowell& take se udilo destine na y -AichkolavAustin,Ho nu, e West, v Granger, v East Bernard, na akademii sv. Ludmily v Shiner, na venkovske S kole v Seaton, Concord u Richmondu, na Radhati, na HostSme-Bluffe, na vy gkole sv. Josefa v Yoakum, na Akole sv.

Josefa v Moulton, na erejne gkole na Marak, na yAM Akole e Snook, Wallis, Moulton. Ve Skolnim roce 1940/41 nepribyla 2adna S kola, ale ubyly vy i *Skoly Reagan v Houstonu, Moulton, Snook, venkovska Akola Concord u Richmondu, take se udilo deSline na vy ich Akolach v Austinu, e West, v Granger, v East Bernard, Wallis, na akademii sv.

Ludmily v Shiner, na venkovske kole v Seaton u Temple, na Radhat a HostSme-Bluffu u La Grange, v Marak na vy ti Skole sv. Josefa v Yoakum, na Skole sv. Josefa ✓ Moulton.

Ve kolnim roce 1941/42 pribyly vetejne 'Akoly Smetana u Bryan, Placedo-Junction a venkovska 'kola Red Ranger u Rogers, ale ubyly vyssi 'kola sv. Josefa v Yoakum a venkovska 'kola Seaton u Temple, takie se udilo edtine na vy6A1 kolach: 1.) v Austinu, 2.) e West,

g

y

C.

H. CHERNOSO

PRAVNIK Vflizuje veAkere soudni zillet.itostL Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAft BrYle spravne ptipravene. as dle I.Tiadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

I

OZNAMENI

Quality Liquor Store 22151/ AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hoike Vino, Aampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch dobrYch napoj0. Za poctivou cebratr, nu a obsluhu S. C. WOITON, elan S. P. J. S. T. 34 rola

DR. N. B. McNUTT Zubni tiadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, SPRAVNE VYKONANA POHitERNi SLUZBA. V boding ialu zarmouceni nalezam Edward Pace pohiebni ustav pohotovy k syutpatickemu vytizeni nezbytnYch jecinotlivosti a k vypraveni dojenmeho pohtbu.

Levne ceny jsou nazi zasadou.

EDWARD PACE

Pohiebui Mit& - Telefon 3606 Olen 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.

Charlie's Food Market Chas. Hruika, mat Oerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. NejlepLi maso ve mesa.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, -:- TEXAS

Or, Chas. J. Hollub Nat Mat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9741 Plefon fdadovny: Preston 11111

y .

g

gg

y

y

y

-

y

yy

g

y

y

g

y

7

y

7.) na akademii sv. Ludmily v Shiner, 8.) na venkovskSrch S"kolach Smetana u Bryan, o.) Red Ranger u Rogers, 10.) na Radho ti, 11.) Hostne-Bluffu, 12). Marak u Cameron, 13.) na osadni 'Skole sv. Josefa Moulton.

g

y

Seznam skol, trid, zaku a ueiteha e Skolnim race 1941/42: 1.) Austin: 1 trida, 3 2aci, Wilford Beck; 2.) West: 1. trida 18 2610, 2. trida 7 takU, Viola Martinetsova; 3.)

Granger: 1. trida 19 'Zan, 2. trida 12 26.kti, Gilbert Jochec; 4.) East Bernard: 1. trida 19 zaku, Mary MikuSIova; 5.) Wallis: 1. trida 5 kil, Minnie A. Musilo a; 6.) Placedo: 1. trida 5 zaku, Adeline 8imeekova; 7.) akademie sv. Ludmily v Shiner: 1. trida 12 zaku, 2. trida 16 zaku, sestra M. Terezie; 8.) Smetana u

1 trida 7.'alcii, F. W. Chudej; 10.)

Radhat': 1 trida, 10 takir, sestra M. Lawrencia; 11.) HostSrn-Bluff: 1 trida 8 zaku, sestra M. Francis; 12.) Marak u Cameron: 1. trida 8 zaku, 2. trida 4 Zaci, sestra M. Stanislava; 13.) sv. Josefa v Moulton: 1 trida 16 iaktl, sestra M. Florida.

y •

y

za-

r

c.

4

•i

i

1' TN ?tot"

.

Ogg U.S.WAN BONDS

•

Jedn ta S.P.J.S.T. ,. .. dostatek penez na c y na majelky Pilieky jsou povolovany na pozemky t a mestski majetek.

OROK POCITAN JEST

y g

y

y-

gg g

y

yg

y

-

gg y y --

y

gg y

1/2 procentni sleva, kdyi splatky a , urok sprivne odvadevny, tedy iirok obnali pouze

gg

g

g* •

g

y

g

Maly poplatek jest poeitin za prohlidku a odhad majetku. e • • Zajimate-li se, obrat'te se na Hi. }lad

Supreme odge t1,1 T. FAYETTEVILLE)

TEXAS.

1 I

-

,;`.. 7". • -7

Ve stredu, dne 21. dubna.

a teZkYrni pokutami„ Nail7 7, C 7 1 ,777 ;e za terminem "vojenske spori4V,scmclala pravi.; le maji. 13 ,9ti potrecly do C. S. R. Moore Field, Tex. —Dorninik Ko- tato: "V Y • ovik poini slufay, p olni stInt jak evi6enci, tak eviditele. nastoupit v bf-eznu K39 •oortp a hrv, Cleat map, pachodoV aoskaslavenske armady, ale oku 'r,; a p auLvani Ir.obalmsu, kterou veanaFdtujte Si. N &riled mu v torn za ina, pouZi7ani foram a ta,bol-eni". zeta, ehce yt radeji vast Zenou, neZ prostYrn. vojinem `,1a.dne., a teai se sakazu tresta vak vdovou. vstupi do Ceskoslovenunhorme americkeho vojina,

Upadek Flabsburskelio isuvKanade.

Podle zprav z Kanady haburF.51, propagandista Franz Klein v Cttawe zastavil vyddvani sveho -easopisu Voice of Austrie. Take oars burske Donau-Echo y e Winni zemfelo prirozenou smrti, pravi s Ze na finaneni Ubyte. KanadSti K kuSane nejsou tak habsburkov nou zrovna nadkni. Nekvete-li Habsburkam pknice ani V K.an kde mli celkem nejlepk pddu svou akci, sotva pochodi y e Ssoen'ch Statech, zvidtts nakne,-1 budou ldè1e na strek.

— (Tiskova sluZba Csl. ndr. rady).

T Ioenajdovi je 22 let. Jeho lee v Detroitu, kdyt on a jeno udi sratr byli v Ceskoslovensku dedeeka a babieky.

11 ;o nernecke c zeme, zaeli chadit do Skoly, naueili se anglicky a aominik loni v listopadu vstoupil dObroy olri':', do technicke letecke dyl posian na Moore eao tkolem je ossiuhovdn N'iVarhavJks — to jest stihaeek. rael posiedni zpravu trerai lety z rodneno Cesko-i siovenska. Jeho pritel mu psal, o -l usti Ceskosiovensko nucenou praci do Nendeeka.

V

nisi

trampotami

bolesti hlav

sedstvi, poilete si pro nail "seznamovacx nabidku Hoboko a obdriite-

60c hodnotu

ZDARMA zkuiebnich Dra, Petra LeCivello Oleje Linimentu — protihnilobneho prostiedku—piina g ejiciho rychlou itlevu od revmatickych a neuralgicky'ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolav3 .,ch svalC, namoienin a vyrnknutin.

Dra. Petra Magolo — alkalickao prosCredku—piinaiejiciho Ulevu ad jist'Ych pruclitch ialucleenich nepoi . edkU, jako zaiivaci poruchy pfivodene pi'ebytkern kyseliny a paleni iahy.

Odegete tento kupon nabidky"— Nyni

EDlen jest $1.00. Palate 'rime po g tou yyplacene II tine. Hoboko o

1 4

1

povinne pracovni povinnosti. ' chystaji pldny k voj skarn u --viku vSech nemeckli oloaam mut- ti do 50 a lea do 33 let. 'Lento ma zaeiti V oochj-ch a jak hlésil nedav' 1; 1 ` 7. c.:;" rozhias a ma, ay: ti zvldatnovtin C.',eskoslovensku. Na Slovensku na snern soh-v. lll 30. brezna zdkon, dle nahoZ armada ask bYti podporovana Lkinko y cu gardou, a v pripada ebeanU, n(dmecke narodnosti, dobrolniky i vYcviku an araadlif, vinnosti.

Nervasni naciste naIkduii v techeineen, Cs prova.Uni vojenskYch spolky a organizacemi bez pisernne.ho poVoleni zakaaano. Nemci mail aros p ulkCnd sokolske orga-d oaos budou eviait svou mi le pod ndinkau sport- , a her. Zdkon uTitiSKA V NOZE. Mtit,j y ank si steioval na bolest v nose a velice trpel pCi chkzi. Poraclii jsem jeho matce, aby naplast z NONAT na Cast, ktera mu pfisobila bolest. Matka poslechla meho pokynu. Po odstraneni 'tteti , naplasti, triska, skoro 1 pales dlouI hit vylezia z rany a bylo •po starosti. Chlanec nepocitil ji g dalk bolesti a chodil jako obyeejne.

Mrs. M. Mason, Waco, Tex.

a zdarma 60d hodnoty zkusebni lahve kaideho, Lealveho Oleic, a Magolo.

C.O.D. (poplatek piipoeten).

,jmeno Adresa ..............

Poitovni Ciadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS L_O, I De nt•■ 31t-4A 2501 Washington Blvd., Chicago, M. 3

256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. ■•••••■• ■■•••■1

Cena Nonat je boStou 55c a $1.05 Ptejte se va....e.ho lekarnika nab jednateie, ale laic jineho neberte, rade, 5i piSte na, flaK adresu: R. C. MILLER' & CO. Altadena, Calif, P. 0, Box 285.

si y

44.

Oznainujerne vein nakin krajanum, Ce y e Velikonoeni pondeli odpoledne o 3. hodine hodlarrie paadati shromeIdeni vkch nakch lick bez rozdilu vyznani. Shromaaleni bude se'odbYvati v katolicke sini v Needvilie. Zaedtek o 3. hodine odpoledne Picedmet: Zaruka budouciho trvaleho

nnru a Walla

Promluvi: Dp. J. Klobouk na: "Na eem se mir budovat nemfik" a Dp. J. R. Vilt na : "Na 'km trvalY mir musi bYt vybudovan." Zveme vecchny krajany k -Leto schuzi naeho lidu.

Wbor.

na

7,7i-o.shington. aojE.--,necke kridny oznarauji, Ze nernecke kony C povinne pracovni sluZbe rneeirm a oasazenYch zernich b y rozS'il:eny tez na 'Zeny. VSechn-y .ay v teed-Ito zemich od 17 do masi se zaregistrovati a udati s-,ca drivejal zkuSenost v tovarnacla.

Jencrn tehotne ieny a Zeny s malY-, e,ekr.-11 jsou osvobozeriy od zbrojaykdch.

Tr Kdy'i" funkcionalni zficpa se vle'ae a lipasobuje, ie se citite mizern6, jste nervosni a nesvi a trpite jejirni pH. znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim de. chem, zkaietVin aaluclkern, nezaiivnosti, ztratou spanku a nedostateenou chutI k jidlu a mate pocit pi'epineneho ialudku nasledkem plynu a nadmu:i—opatite si Dra. Petra casein vyzkougene Eiohoko. Jest vice nea paisfujici prostiedek, jest taiaiudeias ifinnoA povzbuzujici lek, sloicn z 18 prirody vlastnich le6ebnch .bylin a rostlin. lichoko piimeje zlenivela stieva k annosti a 'pomaha jim jemne a hlad. ce odstraniti vaznouci ..odpadky; pomaha vyrniditi plyn zficpy a pocky. tuje ialudku onen skveM pock tepla. Pouiivejte ho dle navodu na lepce. Chcete-li /.: opet znati roz/ ... kog fit'astne islevy od trampot zacpy a zaroven ule y iti svemu fialudku, obstarejte Si Iloboko dnes.

Nernaiete-li ho koupiti ye vagem

zMiuji ctroekotu liraci

D,

DU13EN„ 1943 Vyafivano Dr. Pe't.zr Fall:112y & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdravi 5. a,

r7ANf''''''',N• easel jest

I-r2Ssav zemet

nekteiq odbornici dcl jsou sloth -eonce.chronick6 zarticeni disni V ()C ornyzn Imam:ern, Ze nc61 prehlednomi usta 200 zpasolmje te21011111SaITS zanet iffika 13. sulniho. Toto jest sta y, pH kterem .anotilveu, namankett vysraruycis, -ytvai va6ky mezi koleny zubic cn":" P2 nagel fv n0hké zaMeeni u Tyto Vancy se infiz mch. kosuiceni neni cAy,yejne tuji a pozdeji obsalieji hnis. Dosti iji navagneho drake a jest n e lezen.o ve spojnosti s kyle all C- pcvna. sp ojer.i mezi zubem a okolni isosil jest zni6erto ltdekoliv se takochanick$, :n nel,o chemItkym podraCava6ek vydenim joke je takie se jidlo, km:6 bylo silky mohou uvolvtesnanon'ezi mul ti a dokonce zubv nob° Mrs bYliztracene, tvrefeho 7,11b13 0 'est7,P2e valley se Immene st anon bleb°. esazeeiny kYmi. padal okraje dOsBadanf, ktere I. hyio pled neko., usazeniny j s on Inca lety provenej6ast6ji nalezedeno se psy, mute ny v mistecb, no pomoci vysygaiti suCéjest taZkose pro6 bnisavS, zadostati s karta6net liPika zebkem no zuby, ra° jest tale pIe1-o no ondnistoi• id v paz- . .cky, nc :no:mu jiim v6ku. Psi, so vyskyinouti Mcli jsou Cobbe Inclekoliv v fisted' ""iveni po celY lidi, ktiil si nenedostanou pozorne kartRuji v ZOmmCt IfI gko onbeilm. Psi, zuby.

Meollemn jimlnodagginatt jsou dold'e Ziveni Coked vyriizoniceni dose,. CO se ttaliZ pr nedostoneu zanet idOka zubnozornt"rri, 1earta6ovanim zubil a z nisso kdyZ jejich strava pa prvnim ye/11m zube tvcdfch ucazenin se jest dosil nedzstate6na v nunomane zubnIm 1ckc v pro\ h sr,"?..>rcell. Psi, kteri jean teh ihMOrIr. Zonlecni dasni is stcavon, relnajlal clestatek setrvava vzda y yjlorne poem a D bc-.4:cre pzvairh g esti ra6sieu tokoqch pZ-Ipadech muse Irjhi s-veho aI ivota, majf gpatne vyvinute reno nedostatkena vitarainu A Celiste 0 zusor. Jestli:2e silo psi jsou It nebo oboe ve strav6. Das nyni aar,i no stravy., posta6itelnou v 6asto stonon zdravrai, jestli';";e ohlcda, pi'emoltou dle vgeho koiclodenri stove plida 5.000 je ady C'elistnikc,"li a :41j1 norm-units telc vitamins a 8 ccr." 16 ts Zivotera anomi pl't let. Pak z nejake rneranaovel g 2aacry. Citronova sloe novysvatiitelne pr:.':iny se objevi orapefrult, rajsna jabli6ka a syre-ze ocy mezi zulTy a kosil, zuby se iliavicove sell jsou viecisy dobc2m, nvolni a vvvine se hnisav2 zanet zdrojem vitaminn C, pa pflpac26 11':::::ka zubisiho, KOmne pravo usonsIcladrrY vitamin mute b-;ti nahroa- diti toilet° pokusu, Ce heisavSe koti za pomeran6ovon gVaivu. zan'et wile zulmlbo so mnie v netI obavana -Castel choroba "trench mouth" zdat se lfiti pa va gine otaz- ter;cch piIipatlech vyvincnti it clospeIon nedostatku vitanuinu A a C. lj:-eh eo v j slcdck nedostate6n6 vYiivy :,. ovsem pravda, ndjl>" clatmi? ."Nii.:tio nevi, ale lest jiste speciiicke badly jsou v g'dy naleze.ny v iota by mei° slou77:iti jako daDi tilstech lidi, htMl trpi "trenci. Dohnuika matkam, Ely ve'novaly zemouth", ale tento sta y jest ohyI‘iejna yin:dame pozornost sve viastni stravi; odstranen ryehie (b6bele 10 den), kdy'Z jsou Cam:16 a te'Z' strave svYch al do a viletne doby kdyi Mr kaidodynni strove jest pitidal/ pint pornerazi6ove gfavy, cite dosnivani.

1);'a hnISZIV:7 zan y 13.ZIa zubniho vejce a kvart releka. nens IsLImmilmo jednoducheho domaU liii, jejicirO dame z:Istoly con:cene pa dlouhou (lobe, east() se vy- ciho oget'icni. Jest stovem, kterf lekaiem. vine linisavf' zanet titOka zubnlhe, rms.: lofti

see ge5,

Poutivehe onamovani

Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fletujeme centy za slovo, za kaIde uverejneNejmenAi popiatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napate na zvlattnim listku a pfilotk objeclnavce prisluAny obnos bud' patovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posi osobni dek, pfidejte 5c na jeho vtranu.

Ma-li btti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na.§1 znakkoa, Uotujeme za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c zvlagt' za znadku a na pottovne, aby dale dopisy mohly btti ihned odesilany. ger- , Prijme se device, neb 'Zena pro-

sttedniho veku k vykonavani domaci prate, ktera jest lehka. Jsme dva v rodine, mantel cestuje, a 6ti letY hoch. Dobre misto a plat. Pi gte na Mrs. W. B. Creighton, 2244 Mistletoe (16-c) Blvd., Ft. Worth, Texas.

Nabldnuti k sfiatku.

Jsem vdovec 40 let stark a rad bych se seznamil se svobodnou deerkou asi 30 let starou, po ptipade bezdetnou vdovou, ale jen spotadand necht' se hlasi, pod znaekou "SpaVestnik, West, tadanY vdovec", Texas.

(16-c)

zip Prijme se zku gene bile devee k vateni a vykonavani vgeobecne domaci prate pro d ye dospele osoby. Telefonujte 5711, anebo pi gte na Mrs B. L. Scott, 3315 Austin Ave., Waco, Tex. (16-17c) Mime se hospodyne v dobre Ceske domacnosti, lehka prate poztistavajici z vedeni domacnosti a vateni, pouze dva lide v dome, oba pracuji; nejlepgi plat pro Zenu, kterd si pteje dobre a stale misto. Pig -tena:FrkKobs,14YleSt. Houston, Texas.

(15-dz-c) DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Ugi, Nosu a C/-ittanu BRYLE

Navgtivi: z La Grange SCHULENBURG, 27. DUBNA HALLETTSVILLE, 28. DUBNA MOULTON, 29. DUBNA WEIMAR, 30. DUBNA 01-010.0.1111.01■0■11.1NOMM■0•111N1.111.0.011•0.0111.04■0■(

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi yam ppsloukti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlagtniho poplatku.

S nami muzete mluviti Cesky.

My nabizime Pohkebni Pojig teni pro kaideho dlena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Belbine, Texas.

0.11111.0.111.0.011111.411111,01111111.11111111.0 ■0•11.041111041.1.0•1111•0•11111.1:4

Z intiedny Nadchnuti hrdinskou obranou eeskoslovenske jednotky na ruské fronte v donetske panvi, ktera stateene bojovala proti ptesile /*met, zaslalo SALT za na ge krajany v Texasu nasladujici telegram csl. vyslanci v Rusku p. Vladimiru Fierlingrovi: "Magnificent conduct of Czechoslovak Army Unit as part of victorious Red Army fills our hearts with pride and confidence in final victory of our common cause convey our salute to Colonel Svoboda and his man".

Tyto dny obdrteli jsme odpoved' nasledujiciho zneni: Czechoslovak Americans of Texas.

"In name of our army unit in USSR please accept warmest thanks for your inspiring message and best wishes for you and USA and her valliant army — Fierlinger."

Krajane! to dny podnika vlada Spojenych Statfi velkou akci bondovou, jeliko2 fispe gna, vojenska akce na zvet gene produkci zbrani, vYcviku vet gi armady a doprave jak mtdstva, tak materialu na misto, kde jsou dnes svadeny boje za svobodu nejen na gi, ale svobodu vgech ujatmenYch narodu sveta. Jest nutno, abychom my oboane sloili na oltat vlasti co nejvetgi htivnu v nagich fisporach, a tak pomohli nagi demokraticke vlade Uspe gne pokraCovati v tom velkem svetovem pasu. Jak vite z novinaiskYch zprav, jest nutno nejen zasobiti na gi vlastni americkou armadu, ale jest te2 nutno vyzbrojiti i nage spojence a Ziviti obyvatelstvo tech zemi, kde nage armada se naleza a k tome vgemu jest potteba mnoho penez.

Nate vlada zcela spravne nesaha ku kroktim, ktere by vedly k inflaci, ale void sve obeany k povinostem a idda nas, abychom na nejakou dobu nagi vlasti penize Bylo by lehke penize tisknout, ale nage vlada ma na mysli dobro americkYch obyvatel, kteki po celY svtij Zivot -stkadali a ukladali sve Uspory, at' jiZ v cennYch papirech neb v 'Zivotnich pojistkach. Aby se hodnota techto fispor a Zivotnich pojistek nezmen gila inflaci, vlada americka si pottebne penize od nas vyptjei a sve zavazky pak v 10 a dalg ich • letech splati i s Urokem.

Jest tuda na gi povinnosti, abychom podpokili toto Usili, delame to nejen pro nag i novou vlast, ktera, nam dala moZnost dobrYch vYdelku a nejvygg iho 2ivotniho standardu, ale delame to i pro sebe, neb zabranimeli zachranime na ge Uspory, nag e pojistky a na g Zivotni standard. Defame to tee pro viterstvi spoleonYch idealit a pro svobodu

MAREK BURNS

PONftEBN't DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepgi pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, feditel.

Tei prodavame pohrebni pojiod 1 mesice do 80 roku Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

MARES BURNS FUNERAL HOME CAMERON. —::— TEXAS

stare esl. vlasti. Jest tuda na nas, abychom sahli do kapcs a podpokili akci druhYch valeenSrch pfijeek co nejvice. Prosime v gechny nage krajany, krajanske spolky a organisace, aby vyzYvali sve Cleny k hojnemu upisovani valeonYch bona. Ve vgech vetgich stfediskach jsou utvoieny komitety a v mnoha mistech maji te2 zvlagni komitet pro cizoja-

"Slavko

zy'ene skupiny. Utvoite .si svoji ceskoslovenskou skupinu, vyl3erte mezi sebou ochotne pracovniky k vyplriovani pkihla gek (applications) a pod jrneno pracovnika, kterY solicituje, uved'te jmeno na gi eeskoslovenske skupiny, tak aby bylo videt, Ze na ge krajanska Amerika podili se na teto velke a zasiuine praci.

S. A. C. T.

ned

Slavka — Vera Ferbasova,

K. PavlovskY — Ant. Novotny

Pfigti e'eskY film jest na programu "Slavko nedej se". Jest to veselohra moderni doby. Vera Ferbasova, Theodor Pi gtek a Jara Kohout, kteti hraji hlavni filohy, vas uji g t'uji, ze v tomto filmu o smith a veseli trpet nouzi nebudete. Sledujte oznamku na jinem raistie.

-I 4. arlINIONIC o■li•0401117.0•10.00000-4/00.00.01.0000.1111,0111M.....M.04111•11.0M....111 ■■■■ 0■ 01111.0.0110.00■0■111.0.1*.:.

Dramafic4 Odbor Sokola Houston sehraje na Velikonoce

v East Bernard, Texas V 7 HODIN VECER vesele divadlo pod nazvem

"KLADENSKA SPAR ANEB

"Manielstvi je jako kopana"

I I

ttech jednanich od R. Branalda OSOBY: Btetislav Kodieka, keditel vlastenecke banky, velkostatkal a ptedseda S. K. Kladno, footbaloveho klubu Jan Kelarek Jitka Koeiekova, jeho manZelka Carie Vodehnalova Vlasta, jejich dcery, Jindfigka Earlova Slava Lili Nezvalova, Dedeeek Koeieka, otec keditele Kodieky Oldfich Vala Y.U.C. Ruda Mieuda, sttedni fitoenik Slavie Jerry Vodehnal Celestyn Turein, profesor chemie, Domin Nezval Meda, panska Betty Kopecka Hraje se v letni dobe.

Toto same divadlo bude opakovano v GUY, TEXAS, V nedeli na Den Matek 9. KVETNA, pki oslave S. A. C. T., kde bude tednit C. H. ChernoskY, zaeatek ve 3 hodiny odpoledne.

A pak 16. kvetna v HOUSTONU, v sini tadu Pokrok cis. 88 na Studewood, ye 3:30 hod. odpoledne.

Na vgechna divadla vstupne stejne, a site: 35 CENTU DOSPELI A 10 CENTU DETI DO 12 LET Uctive zvou a za velkou nav gtevu budou vdeeni Houstongti Sokoliti Ocbotnici.