Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROelsTIK. (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesdy) 31. biezna (March) 1943.
CISLO 13.
ViTtZSTVi NAD BERLINEM NEZASTAVI NIKDO. r-NRAZI spoluobdane, if ye chvili dosavad nejvettich a nedalekosahlejtich natich viterstvi teto valky na vYchodni fronte chtei bych i ja, k vam promluvit. Cinim to s pocitem hlubokeho zadostiudineni, ktere jiste mate i vy vtichni u nas doma. Dne 30. tail 1942 byl svet na,hle ptekvapen Hitlerovou feel, v nit tento misto intuitivni strategie nedlouho pied zaeatkem sve katastrofy u Stalingradu neeekane prohlasil, to nemecka armada pfechazi z valky ofensivni do definitivni obrany:' Behem nasledujicich tti nedal jette dilrazneji to tekli Goering a Goebbels. Na to v polo yine listopadu 1942 zadala velika ofensiva, ktere se nejdtive Nemci — pies sve vnitini obavy — vysmivali. Jette dne 1. ledna t. r. bylo vain v Praze v rozhlase iitedne teeeno HitlerovYm ziizencem, ae od podatku ofensivy u Stalingradu at do 1. ledna 1943 sovetska armada delala na chlup to, co si Hitler ptal. A tu najednou, hned nekolik dni na to, dne 11. ledna 1943, general Dittmer pronesl v berlinskem rozhlase na adresu nerneckeho lidu varovani, ktere dopadlo na cele Nemecko ja„ko zdrcujici rdna: "Sovetska armada vitezi, u Stalingradu dochazi ke katastrofe, na Kavkaze vaecky posice jsou ohroieny a budou ztraceny, Rudd armada ma vaude pkevahu na lidech a materialu; nejtetti chvile teto valky na Nemecko nezadrtitelne ptichazi." Co, drazi ptatele, tato neuvetitelna zmena znamena? Jette pied 10 lednem se chvastali viterstvim a vykladali, to defensivni valku povedou v t. zv. evropske pevnosti leta a leta. A nyni tento obrat! Pravda je jednoducha: pieali jsme definitivne do posledniho obdobi valky, do obdobi stalYch, nevyhnutelnYch a od nynejtka do konce valky se opakujicich vojenskYch katastrof Nemecka. Dochazi' k vyeerpani vojenskYch, hospodatskYch a moralnich sil Nemecka a Italie; jsou to denne se dostavujici strategicke Ustupy, poratky, evakuace, massove nideni nemeckYch armad a jejich zajimani, dobYvani zasob a skladil yYzbroje, potravin a vojenskeho materialu, znovu ziskavani velkYch uzemi, atd. atd. Je to tYt psychologickY moment, kterY ptitel na nemeckou armadu z jara a v late roku 1918, kdy se zhroutil jeji ofensivni napor proti Francii. Vtecky tyto pravdy neni s to Nemecko dnes ut zakrYt. Proto obratilo svou taktiku. Ja ovtem vim — a i vam to zdtirazriuji — to to neni jette konec a pad nemecke armady. Bude se jette houtevnateji branit. Ale je to ut vice net zadatek konce. Proto nemecke vedeni tak hrozne alarmuje, aby Nemce vybidovalo k poslednimu y ypeti jejich valeeneho usili. Cela, jinni east nemecke armady ustupuje a brzy budou ustupovat i easti ostatni, nebot' rozsah a dosah nemeckych poratek v Rusku vyrosti do opravdove katastrofy cele nemecke jinni armady. Za nekolik nedal di mesicil se zastavi na, nova vybudovane a dnes jit daleko v zadu piipravovane linii. Ja sam, podle zprav, ktere
(RozhlasovY projev presidenta dr. Benege do ylasti). o tom zde ua marne, soudim, 'le se pokus o to stane jen snad na zeela pteehodnou dobu snad nejdtive nekde na. Dnepru a u Kijeva a pak snad definitivne na Dvine, u PripetskYch moealti a na Dnestru, tam se bude zase jette branit. Hitler to ui dal sclelit Finum, Rumunihn a Mad'artim. Tam patrne armadu tu zastihne take jeji koneena katastrofa. Proto se zadina z Berlina tolik hrozit na pravo a na levo boltevismem. Proto mobilisuji sve posledni sily k tomu, aby na nejakou chvili jette vydrteli. stala jim posledni nadeje: hrozbou boltevisace Evropy ptivest spojence k vyjednavani o kompromisni mir. K tomu bych dodal jette toto: v prvnich dnech mesice imora se nemeckY vyslanec v jedne z nevaleiCich zemi evropskYch pti dilletitem vYkladu zcela otevtene doznal, ze Nemecko ua vyhra.t nemuae a 2e bude-li ruska ofensiva pokradovat, poratka je nevyhnutelna; z rozmluvy dale vychazelo na jevo, ze Nemecko nema ua dost lidskYch reserv, nema ua ani dost yYzbroje a letectva a sila Sovetskeho svazu, ale zejmena i spojencti zapadnich, roste tak rychle, ze zkaza by musela brzo phjit. Ale to pry bude znarnenat viterstvi boltevismu a je proto tteba rychle podniknouti nee° na spoleenou zachranu Evropy. A co tedy bude u nas, drazi spoluobdane? OtyrtY rok tit spoleene s vami bojujeme. Vy sami ua patY rok se statedne branite a natlaku odolate. Kolikrat jste se sami sebe s uzkosti ptali, zdali snad to barbarska nestvtira, ktera na vas z Berlina doleha, piece jen nejak nevyhraje, nebo aspori tuto hroznou dobit neptetije a nejakYmi jednanimi nevyvazne? Kolikrat yam Nemci a quislingovtti zbehove v deskYch zemich i na Slovensku vykladali o neptemolitelnosti nemecke armady a o nutnosti smititi se s osudem, i pangermanskou nacistickou riai, ktere my, generace masarykovska, jsme pry nechapali a kterou jsme jako mor a choleru potirali. A vykladali vam, jak zachrariuji svou dnetni zloeinnou, nevzdelanou a nestatednou politikou narod. Ano, kdyby tak vaichni tito talostni politikoye bez ducha, bez viry, bez moralky, byli men ve sy Ych zradach a kalkulacich pravdu! Kdyby bylo Nemecko skuteene vyhralo! Co by tu bylo pokryteckYch tivah, odpornYch, nizkYch vYkladd, odsuzovani a proklinani nas, t. zv. generace masarykovske a ptedmnicho y -ske,natijsmeradcno epustil a lidu nateho nezradili. Co teknou vtichni tito lide, kdyt nyni po prve sami vidi a ptimo od Nemcri slysi, ae se na Nemecko hrne zkaza? Co pocit'uji dnes vaichni ti nemeeti gestapadti pochopove se litemi natimi renegaty, kdyt slysi, to nate vitezstvi thiee ut na dvete Pima, Berlina, Budapetti, Bratislavy, Bukurette, Zahteba a na dvetech velikYch i mentich vinnikti u nas? ie A co teknou u nas v deskYch zemich a na Slovensku ti natfi nesdetni vzicni a statedni ii-
de, kteti nesou dnes ye svYch vtele eeskYch a slovenskYch srdcich to ohromne, unatejici vedomi, ze v teto nejstratnejti krisi sveta, nit neglo ani jen o nag' boj z r. 1938, ani jen o nas Oechoslovaky vribec, nYbrt hned od poOatku o celou Evropu a svet, nikdy nezavahali, nikdy nepoklesli, nikdy neselhali, nikdy se nezproneveilli — a nikdy se take nedovolavali Mnichova proto, aby mohli zradit, aby mohli opustiti, aby bidne se zneuctivte mohli se omlouvat. Nic na svete v dnetni velike mravni krisi neomluvi u nikoho ani zradu, ani zbabelost, ani zproneveteni se narodu a statu! Ano, Boti mlYny melou site pomalu, ale melou jiste! A tak se koneenY zdver to dtyklete tragedie Evropy i sveta ostatniho bilk. Bude to velikY den. Nic si od tivota ut netadam, net abych mohl jette videt ten, bidnY, ohlutujici pad toho berlinskeho, vulgarniho Fiihrera a celeho jeho zbankrotovaneho systemu. Bude to u nas den ohromujici radosti nad ptitlYm viterstvim a osvobozenim, i den smutku nad padlYmi obetmi a vyloupenym a tYranYm narodem, ale take den novYeh radostne vzrutujicich starosti, jak zaeit vat novY domov a svet, lepai, pevnejti, spravedlivejti a poctivejti. A bude to take den vyaetovani — ano, poslouchejte vy Daluegove, Frankove, Moravcove, Tukove a Tisove a vaichni ostatni, den skutedneho vyadtovani. A dim bude mezi nami vice vaaich obeti, tim bude odplata dalekosahlejti. V ten den vlotime my, vracejice se odtud z exilu z Anglie, Ameriky a Sovetskeho Ruska do rukou naroda sve mandaty a sve Utady, dame cadet ze sveho podinani a z vYsledkii sve prate, na kterou jsme a zustaneme vkly do konce sveho tivota opravdu hrdi, a pokorne se sklonime pied natim deskYm a slovenskYm dlovekem vaech tfid a vrstev, kterY se nedal zlomiti, bojoval a zvitezil. On nesl a drtel v nejteitich dobach pochoderi pravdy, on chranil doma narod a on vztydi trestajici ludo v hodine viterstvi. A viteznY lid deskoslovenskY sam svobodne urdi novou cestu natemu narodu a stktu na zadatku jeho nova aivotni pouti. Bude to jeho triumf nad tim berlinskYm sprostYm barbarem, kterY nam hrozil dne 28. zati 1938, ae mezi nim a Prahou musi bYti rozhodnuto. Kdyl hapadl SovetskY svaz, tekl jsem vam dne 24. eeryna 1941, ze je to rok sebevratednY a ae krok ten; ono rozhodnuti mezi nami a jim, po nema v berlinskem Sportpalastu tak divoce volal, skutedne ptivodi. Rozhodnuti to dnes opravdu ptichazi. Oznamuje yam je Berlin sam. Pomahejte audit, drazi obeane deskosloventti, see mritete k tomuto viterstvi, nepovolujte ve svem boji ani na chvilku, pfekatejte, potkozujte a niate vtude a ye vtem, kde vojensky aparat nemeckY, a hlavne: pravujte bedlive den odplaty! Dnes uz nage viterstvi nad Berlinem tadna mot na svete nezastavi.