Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, y e stiedu, Wednesday) 17. i.nora (February) 1943.
JII WASHINGTON. E SVETLE nynej gi valky nabYva letos ni vyroei narozenin Jitiho WashingV tona noveho vS7znamu. Washington byl prvnim, vpravde vynikajicim vojenskStrn vadcem naroda; generace §kolala Oily se ho popisovati jako "prvniho ye valce, prvniho v miru a prvniho v srdcich jeho sourodaka". Washington zadal svou vojenskou karieru ye veku osmnacti let v hodnosti kolonialniho dastojnika. Kolonie na pobte§i Atlantickeho oceanu byly anglickjim majetkem a brit§ti koloniste sna§ili se je zachraniti pro anglickou korunu pied spojenYmi atoky Francouzil a Indiana. Francouzi prohrali a ztratili navkly mo§nost vladnouti severni east Severni Ameriky. Washington vy'§el z bitev v americke divodine jako mu§ znadriStch zku§enosti po strance valeene taktiky. V letech mezi vypuzenim Francouzu z Kanady a podatkern americke revoluce vypukly mezi Anglii a americkYmi koloniemi razne nesvary. Washington zastaval prava koionii po boku takovSrch mu§t, jako byli Patrick Henry, Benjamin Franklin, Samuel Adams a Tomas Jefferson. Zudastnil se kampane bojkotu anglickeho zbo§i a ptijal funkci elena prvniho kontinentalniho korigresu. Kdy§ druhS7 kontinentalni kongres prohlasil samostatnost SpojenYch state a rozhodl se hajiti sve rozhodnuti zbrani, byl Washington postaven v delo ozbrojene moci. Nasledujicich Best let bylo obdobim pozoruhodne vojenske kampane. Z historicke perspektivy zda se takkka neuvetitelnS7m, §e Washingtonovy tlupy gpatne vycvidenj"Th, uboze vyzbrojenSich, nedostateene o gacenSrch a §patne §ivenSrch dobrovolnikt mohly se udr§eti proti ukaznene, pravidelne armada nejvet§i evropske moci, Anglie, ktera, krome svych vycvieenjich peAaka mela i reputaci naproste vladkyne mote a mohla zablokadovati cele americke pobteK V jistem smyslu trpela v§ak Anglie nadmirou sebedilvery, a jista svS7m koneenS7m vitezstvim, vedla celou kampari jen polovidate. Mnozi anglieti virdcove sympatisovali ostatne zcela oteviene s americkjimi kolonisty. Take Francie, ktera nebyla tou dobou Anglii zrovna ptatelsky naklonena, nezdrahala se Americe pomahati a poslala sem sve lod'stvo. Dobrovolnici z Nemecka, Francie, Svedska, Polska a z jinSrch zemi evropskSrch ptichazeli do Ameriky, aby zde vstupovali do Washingtonovy armady: Mnozi z nich hledali zde dobrodru§stvi; ale jini, jako Lafayette, Kosciuzsko, Pulaski a Von Steuben ptichazeli sem bojovati za americke idealy a svobodu. Po mnohOh pora2kach a nevjislovnSr ch atrapach mohl Washington koneene pfevziti ofensivu. V fijnu 1781 podafilo se mu obklieiti hlavni anglickou armadu u Yorktown v Pennsylvanii. Britove se vzdali. Prvni east boje o svobodu skoneila viterstvim. V revoludni valve nebylo druheho dustojnika, kterY by se byl vyrovnal Washingtonovi ye strategii, ye vystigeni spravne chvile pro atok na neptitele, ye vtrvalosti a v odvaze, ve vine v .nenle viterstvi spravedlive \r eel. Podle usud-
22. tNORA 1732 — 14. PROSINCE 1799. ku dejepisca, nebYt Washingtonova veleni, byli by se koloniste vzdali svych eau hned po prvni prohrane bitve, a cele dejiny lidstva byly by bYvaly zcela jine. Washington, "velikY ye valve", osvedeil se i stejne velikYm, moudrym presidentem. Nabidku skupiny clustojnika, prohlasiti ho kralem, s
Modlitba. Svatopluk tech.
6 Ty, jen tidi§ dlovedenstva drahy, moc dava§ narodum, jim nese§ zmar a rukou V§emohouci dr§i§ vahy, v nich kolisa se vojil skon i zdar: hrozna boute rozhodnuti tfeskne, kde padne los i memu narodu, bud' tam, kde ocel spravedliva bleskne za plemen uhnetenYch svobodu, bud' tam, o Pane, kde proti ktivde pravo svate stane! Az narod pinY zpupnosti a zloby, jeng loupi jinYm volnost, vlast a fed, a nad valnYmi zbitYch plemen hroby i na druhe svilj tasi kletY med., ad leeku zisku, postrachem i lest', ku praportm s yYm ptipne sveta by druhou podrobil sve krute pesti a pak i pomocnikum pouta skul — Tam nebud', Pane, tam nechat' hnev tvaj bleskem pomsty vzplane! AZ budou asty chvastavYmi za osvetu, volnost pad' v see, i jmeno Tye za clonu kftvdy rvati — Ty pfehlug hromem pokryteckou fee! Necht' pfestroji se za rytite ducha, za vojsko sveta proti barbaru: hlas pravdy, prava dojde tveho ucha pies licomernYch.zbojca fanfaru — SvYm bleskem, Pane, spal tfasne lithe, I gi a klamem tkane! Bud' tam, kde gkadcam hrabivYm se brani rod ubohY, jen sna gel veky gal, a givot, jazyk, svobodu si ty statky drahe, je g z TvYch rukou vzal, kde o svaj tdel svetovY se hlasi, a-Atesti sve a slavu budouci, bud' tam, kde bidnYm vzchazi hvezda spasy O vysly§ vlidne prosbu horouci: Bud' tam, o Pane, kde slza lidu ztSt raneho kane! rozhodnosti odmitl, kdyi se vg ak roku 1787 seg la Ustavni konvence, uvolil se stati jejim presidentem. Kdyg na konvenci byla vypracovana Ustavni forma vlady a kdy g nasledujiciho roku byly potadany prvni volby mute, ktery mel byti vadcem nove federace statu, byl Washington zvolen za prvniho presidenta SpojenYch SUM Pfisahu slo gil 30, dubna 1789 v New Yorku.
Dva presidentske terminy Washingtonovy byly lety znaenYch fitrap a svizela. Kolonie byly valkou ogebraeeny. V zemi panovaly razne hospodelske rozbroje a mistni nesrovnalosti. Severni staty do gadovaly se pomoci pro svaj obchod a pramysl, zatim co jal' staty °dekavaly ptispeni ke zlepteni zemedelstvi. Idealy lidske svobody, yypestovane americkYmi kolonisty, nagly arodnou padu ye Francii, kde revoluce ottasala Evropou a g do zaklada. Mnozi Ameridane byli pro ptimou pomoc Francii, ktere chteli tak odplatiti za pomoc, poskytnutou jim v jejich take chvili. Washington, byt' i ye nakIonen francouzskYm zajmtn, zavrhoval jakykoli americkY zasah. Zeme byla podle jeho slov "ye stavu zotavovani" a nemohla se iteastniti dalgi valky. Take politicky se rfizne easti naroda rozchazely. Jedna strana, vedena. Alexandrem Hamiltonem, chtela silnou Ustfedni vladu, pfatelsky naklonenou zemedelstvi, ale v§emo§ne podporujici vzmahajici se pramysl. Druha strana doiadovala se pod vadcovstvim Toma,§e Jeffersona volne spojene unie, v ni§ by ka§dji stat mel v ramci unie pokud mono nejvice samostatnosti. Tento nazor sdileli s Jeffersonem mnozi z jignich farmatii; Washington se v§ak ye svem druhem terminu klonil spi ge na stranu "federalista", vedenSrch Hamiltonem. Roku 1796 byla Washingtonovi nabidnuta tfeti nominate, kteron vtak odmitl; timto einem dal vznik tradici, ktera byla poru gena po prve roku 1940 zvolenim presidenta Roosevelta na tfeti termin. Jifi Washington zemtel na skionku osmnacteho stoleti na svem statku v Mount Verno, tfi roky po svem odchodu z politicks areny. F.L.I.S. V
Rolnikum v Texasu! ZemedelskY podvYbor statni zakonodarny, na nemi zaseda nag spolubratr Frank Svadlehak, ma za itkol sestaviti memorandum pro spolkovY kongres, Administratora cen a snad jine federalni ittady, v nem g pfedneseny budou tetikosti ohrogujici farmafe Texasu. Tento podvYbor nasledovne svolava vefejnou schazi v dome legislatury na den 20. inora v 10 hodin dopoledne, k ni g zvani jsou zastupci rolnikti neb osoby majici zajem o zabezpeeeni nosnosti zemedelstvi ze v gech east statu. Rolnici, kteti jsou usidleni daleko od Austinu jsou gadani, aby pisemne dopsali podvYboru — The Agricultural Committee of the Texas House of Representatives, Austin, Tex. — a vypsali sve tegkosti valednou dobou nastale resp. mohou gadati, aby podvYbor konal schazi v jejich okresu. Memorandum bude obsahovati v gechny obory zemedelstvi — mlekafstvi, chov drubege, skotu, vepfoveho i hoveziho dobytka, produkci baviny, obili a pice. Venujte teto zale gitosti paticienou pozornost a pamatujte na vefejnou schazi due 20. tinora v 10 hod. dopoledne.