Vestnik 1942 12 02

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RO5NIK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 2. prosince (December) 1942.

eiSLO 48.

DEN VIRY V JISTP VITEZSTV

in

PROJEV PRESIDENTA DR. BENESE K 28. EIJNU.

DRAZI SPOLUOBOANE! AME ()PET DEN naeeho narodniho

svatku, patY od doby, kdy pro nas zaeala valka. Mluvim k varn v tento den po tteti z• ciziny V dobe miru byval nam 28.

Nen svatkem radostnYch vzpominek a klidnYch twah o dalei piaci , a budoucnosti. Od r.

1939 byl to den smutnYch starosti a odva2nych nadeji. Dnes nam budit dnem jistoty bli2iciho se viterstvi a oeekavani novYch a blizkYch rozhodujicich udalosti. Pfichazi opravdu chvile, v nicht se koneenY osud Evropy rozhodne.

Nemeeti vtdci v to ei one forme zakoneuji svoje keei rizkostnYm varovanim a strachu plnou vYzvou: narode nerneckY, dr2 se nas, pojd' s nami, neni ti dnes u2 jine pomoci! liva2, jaka by to byla katastrofa nejen pro nas nacisty, ale i pro tebe a pro nemectvi vdbec, kdybychom my tuto valku prohraii! Jde nam o veecko, jde o naei existenci, jde o fiei, jde o narodi jde o naei spoleenou zkazu a smrt!

Dobte slyete a chapejte, drazi pfatele, veecka tato slova! U2 yam nevykiada ten berchtesgadenskY prorok, 2e on a jeho strana je Nemecko a 2e jeho Mee bude trvat tisic let; u2'Vam netiIca, ae prase dal rozkaz ke koneenemu nastupu, v nem2 bude dana posledni smrteind, rana Rusku; u2 Vam netika, ae v nejkratei dobe vyhladovi a obsadi Anglii; la take nefika, 2e koneene viterstvi je otazkou nekolika nedel; 1.12 neslykte ani Goeringovy sliby, 2e se nad Nemeckem britske letouny vtibec neobjevi — tiZ slysite jen, 2e nemecka armada byla v Rusku na kraji propasti, 2e britske nalety na nemecka mesta jsou site velmi zle, 2e veak nyni nemecka Luftwaffe tak jako drive na Anglii u2 jit nemd2e, 2e nemecka armada musi ptejiti nyni do obrany a 2e jde Nemecku u2 jen o jeho existenci nebo o zkazu a smrt.

Jaka to ohromna, zmena v nemeckYch feeech, naladach a pocitech proti roku loriskemu! Jen jedina jejich struna zustala tae jako loni, a zdstane takovou — nebude-li se jeete stupriovat —at do konce valky, proto2e je to v podstate cele teto nacisticke chatry: hrozby terorem, znieenim, koncentraky a stfilenim sabota2niku, — a dnes dokonce i nerneckYch dristojniku a generald, ktefi by zapochybovali o vojenskem geniu kaprala; hrozby stfilenim rukojmi, poutanim zajatcd, zaviranim nevinnYch rodieti, 'ten a deti, bratti a sester politickYch pracovn.iIca v cizine.

TakovY obraz Nemecka Vam povi, v den pateho valeeneho 28. tijna, ptedvadeji sami Hitler a Goering, Ribbentrop a Goebbels. A i kdy2 to zabaluji do nesmysinYch vYkladri, 2e eas pracuje pro Nemecko, maji ve'ecky tyto keel jen jedinY smysl: jsou vYrazem hrrizy pted bli21.= cim se koncem. , Dopinim vam tento obraz Nemecka a jeho vyhlidky do budoucnosti, podanY jeho nacistickYmi vddci, nekolika daleimi fakty: Jeden z quislingovskS7ch' statu se dostal v Berline k

presnSun eislum nerneckYch ztrat; uvadim z nich aspori jeden fakt: do konce s..pna 1942 meli Nernci ptes 4 miliony vojakil zabitYch a tech ranenych, kteti byli definitivne v vojenske einnosti vyloueeni. Sta y nemecke dopravy, ktera je ptimo 2ivotnim nervem nemeckeho valeeneho stroje, je ptimo 2alostnY a bude den ode dne horei. Zasobovani Nemecka je dnes asi v tem2e stavu jako na konci r. 1917. Obsazend Ukrajina dle naeich zprav nepomri2e v -Leto valce o nic vice ne2li ve valce minule. Pomoc Italie Nemecku je velmi ubohe, a Italie hraje v teto vaice tutee roli jako Mee habsburska ye valce Te2ke btime nosim.

Ptichazi radost anebo des?

Slyeie mne dnes?

Matka syna prosim.

Haj si mne. Bran si mne. Neoslye matky.

Haj si mne. Brari si mne. At' sboki statky, pole at' udupou, zniei, zitra zas sime vzkliei.

Chystala jsem ti Adel, deck°.

Udel jsem tobe chystala.

Chrari si mne. Haj si mne. V moci tve veecko: Aby ztroskotala lod', anebo ptistala.

Viktor Dyk. posledni: stane se na konec Nemecku pfite21 a hlavni jeho slabinou.

Bockova ofensiva z eervence t. r. se zpozdila skoro o dva mesice jednak pro vyeerpani nemecke armady z minule zimy, jednak pro spory mezi Hitlerem, Goeringerh a generaly, ma-li se s ofensivou tou vribec zaeit, vzhledem k tomu, 2e bude stat ptilie mnoho nerneckYch 2ivott a materialu, a nema-li se pfejit k defensivni valce na vYchode hned v lete 1942 a zaeit okam2ite s ptipravami proti druhe. Spory znovu v nove forme propukly na schdzi vojenske rady dne 9. srpna v Berline. Tam se dostal do sporu Hitler s generaly Halderem a von Bockem o provadeni operaci v Rusku. Chtel, aby Stalingrad do tYdne, t. j. do 15. srpna, byl dobyt a aby se pak hned zaeala stabilisovat vYchodni fronta pro defensivni valku. Generalove se divali na veci jinak, a tak vYsledek vaech tech porad, pland a hadek je pro Hitlera 2alostnY: hrdinna sovetska armada dr2i Stalingrad skoro po cele tki mesice dale, dalei nemecke ptipravy a vojenske operate ripine selhavaji, vtidei nacisti ohiaeuji, ae Nemecko musi ptejit do defensivy a eef generainiho etabu Halder i general von Bock ocitli se dnes v propadliati; Goering pak ye sve ITO k tomu veemu ohlaeuje, 2e nebude-li kaady dristojnik — tteba by to byl i general — posiouchat, 2e bude zasttelen.

Dokreslete tento obraz dneaniho Nemecka tou hroznou nenavisti, opovr2enim, pocity hnevu a odvety, ktere dnes k Nemcrim chova celd kontinentalni Evropa a celY svet, poeitaje v to i znadnou east Italt, Rumunri, Mad'art, Bulhart a neutraly nevyjimaje, domyslete, jak se

asi tyto pocity v dame chvili projevi, a mate jasnY obraz stavu Nemecka na zadatku etvrteho roku valky a ye chvili, kdy ptichazi obdobi spojeneckYch ofensiv.

Tento vYvoj ptjde nyni neodvratne tYm2 smerem dal. A as citisiedky tohoto stavu budou jeete patrnejSi, uslyeite nove teed. Hitlera, Goeringa a Goebbelse. Nejdfive se zaenou zapfisa., hat — stejne jako to ueinil cisat Vilem II. v lete roku 1918 — 2e teto valky nikdy nechteli; pak 2e jeji prodiu2ovani je zbyteene prolevani krve; pak ptimo nebo pfes prosttedniky budou naznaeovat, 2e by piece jen nejaka dohoda byla mo2ria a 2e nemeckY narod a stat to mysli dobte se veemi ostatnimi, a hlavne ae v budoucnosti chce ua alt v miru se veemi svYmi sousedy. Ale na konci ka2de takove teei budou v2dy zoufale hrozby: ae, kdo bude chtit pies to valku vesti dale, bude zodpoveden za veecky ty straene weci, ktere ptijdou; 2e Evropa padne do nejhorei zkazy a 2e cele, zejmena obsazene narody vymtou nebo budou vybity. A a konec tekne Hitler patrne nahlas a vetejne to, elm ua jednou hrozil a co bude vzkazovat spojencum nejdtive duverne nebo prosttednictvim neutrald: "Moano, 2e na konec padneme, ale naa konec bude koncem NeronovYm: strhneme spolu do zahuby celou Evropu". Ano v Hitierove konci bude mnoho neronovskeho: i tragickY pad nemeckeho naroda, i komicke prasknuti toho bublinoviteho berchtesgadenskeho umelce, jima se nemeckY narod dal vest v tak rozhodne chvili sve historie.

To vaecko vaak my a spojenecke vlady a narody dobte znaji, jsou na to pkipraveny a nedaji se takovYmi vYhril2nYmi podlostmi ani zastraeit, ani od sve testy odvratit. To berlinske a mnichovske zlo bude z kotene vyvraceno a vinnici spravedlive potrestani dej se co dej.

Obraz dneaniho Nemecka, jeja jsem Vam zde naerti, a pevna yule spojencd je toh6 zarukou.

A za takove situate Nemecka k Vam pronesl dne 18. tijna svou nizkou, podlou a vYhrtiOnou fee Karl Herrmann Frank. Chci k ni tici dnes jen toto: Tato tee jako vzorny doklad nemecke politiky, t. j. politiky nacistickeho Berlina a politiky eeskosiovenskYch nacistickYch Nemcd proti naaemu statu a proti eeskemu lidu je a bude pro nas jednim z nejddle2itejeich politickYch dokumentri teto valky. Je dnes znama vefejnemu mineni mezinarodnimu, ptijde na rozhodujici mista vaech svobodnYch state sveta a ptijde na stul konference o pkimeti na konci teto valky. Proka2e nam slu2by opravdu velike. Dokumentarne ukazuje a ptimo do sveta ktiei, co jsme my zde a v celem svete ua od r. 1938 v2dycky tvrdili a co nam mnozi nechteli vekit: 2e Hitlerovi el° v2dy jen o znieeni naeeho statu a o 2adnou spravedinost pro nemeckou minoritu; ae 15. bfezen byl gangsterskY ptepad a aadna dobrovolna dohoda s praaskou viadou; ae naa narod pfes veechny hrozby skvele bojuje v kadach spojened a ae se nikdy nepodda; (Dokondeni na strand 18.)

girana z.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly neveene, nab zavadne polemiky, poisdatel ptedklida ye smy•lu stanov Tlakcrvemu VSboru k vlastnfmu rozhodnuti.

Dallas, Texas.

Ctena redakce, broth a sestry!

Jest nedele veder, sedime u kamen a poslouchime radio. Jest to kus historie o horach v Bolivii, Peru, Ecuadoru a Columbii. V duchu si tak myslim, jak jest dobra tato vodka pro lid americkY, kterY vzdor tomu 2e se deti mnohem vice udi ve Skolach o Evrope, piece jest jich velmi mnoho, kteti zemepis neznaji. .Nedavno jsem dohnala statieka na chodniku, kterY me oslovil a hned me povidal, 2e dnes jsou jeho narozeniny, pry ma 84 let. Sla jsem s nim kousek a tak se me ptal odkud jsem sem ptijela,ze mam cizi nateei. Odpovidam, ae z teskoslovenska. Nevedel kde to je, pry jestli z Anglie. Staremu aloveku to odpustime, ale co2 kdy se nas na to ptaji ti co meli dobre gkoly a nevi to. Proto tikam, 2e tato valka bude dobrou Akolou pro mnoho Ameridant. I naSi hoSi dostanou se v mista, o kterYch se jim ani v noci nezdalo. MnohY nebyl z mesta pry', z farmy daleko, ze statu vabec ne. DneSni valka (lava ptileiitost se vzdelat na Utraty vlady. MnohY by ani sve studie nedokoneil, mnohy by zase od rodida nemohl odejit, jinde zase' • odide sami poznaji, jak zle je jim bez to pomoci deli a tak navzo.jem to bude pro mnohe velke dobrodini, ze odeAli z domova. My vSichni mame pevnou nadeji, ze se vrati 2ivi a zdravi zase do svYch domovil.

Nevetim, 2e se nektery hoch schovava za maminy sukne, aby nemusel na vojnu. Jak by dopadala valka, kdyby nebylo k ni letadel, lod'stvo, razne sttelivo a kdo to dela jsou delnici, kterYm to vezme 6 mesica se zapracovat do raznYch praci, kteti si berou k tomu ruzneskolni kursy, aby byli opravdovYmi odborniky a aby pomohli vyrobiti co nejvice materialu k vyhrani valky a pro takove delniky samy tovarny ladaji vladu, by jim je k vojsku nebrala, neb je_velice doma pottebuji, a mnohdy o torn ani ten hoch neb rota nevi, 2e jest jeho das prodlon2eMnoho hocht se dava dobrovolne, ale vetSina v posledni chvili, az uz vi, 2e neni vyhnuti, tedy honem jde do odvodni stanice a vybere si lepAi postaveni a plat. Bylo by asi telko rozhodnout, kdo ma vetSi zasluhu o vyhrani valky, vodelnik neb format Na den ptimeti jsme se Sli podivat na paradu do mesta. Prisli jsme pozde, ale piece jsme jeSte dosti vide/. Ale zase jsem ta, ktera nemt2e vSe jen chvalit, nevim prod, ale pti to parade me jaksi zabolelo, ze delnici sli o2 naposled, jejich chum, blede tvate a upracovane ruce dostaly malo obdivu, neb lid mezi sebou zaeal mluvit: "pojd' u2, to jdou jen delnici". Ano, co by bylo z valky bez delnikt.

Sli jsme se podivat na divadlo do Fair Parku.

Po etyti vedery vojsko ptedvadelo razne seeny valeene. Meli i menSi vYstavku raznYch stroja, lekatske nastroje, kuchyne, Saty a mnoho jinYch veci velmi zajimavYch pro lid, kterY nema ptileiitost uvidet vojenske kampy neb bojiSte. Divadlo bylo velice pane a vite, co rife se nejlepSi libilo, ten format, kterY Sel pies to bojiSte. Ano, to jest elovek po Bohu ten nejprvnejSi, neb ten nam vSem cla chleb, vojaku i civilistovi. Popoledne me zamrzelo pohrdanim s kern, veder me potailo uznani formate, a tak to je, jedno s druhYm se musi doplriovat, aby to zdar ptineslo.

Mnozi broth a sestry hubovali na H. ft., 2e nedaji Oda elenstvu, oe se tarn jedna. Nyni, kdy nam to podavaji, zase hubujete. Nechte je, at' nam telmou sve bolesti, neb nemohl by soudce rozsoudit, kdyby nevyslechl obe strany, a tak i my mame pra y° Oda, prod toto vSechno v H. R. Jen by se men broth vyhnout osobnich poznamek. Psat pekne vecne, bez urelky osobni. Ve spolku jsme dnes a zitra tam tteba nebudeme. Pristi sjezd ptinese hodne zmeny, tedy je dobte, kdyi nam bratti Ttednici vypiti

VES'TNIK vSechny nespravnosti, aby se pak die nigh mohkidit nag delegati.

Tak vidime, co to bylo natku nad lidthi v Evrope, 2e dostavaji razne veci na listky. My to tu taky 112 mame a jak hezounko tomu- ptivykame. Cukr, kava, gasolin a rafy. Nesmime rentovat draho, dostaneme malo masa, pry brzy ptijde maslo a derstve mleko.

My 2eny Ceske se tomuto jen smejeme, naSe listky jidelni i v ease hojnosti byly jen ptimetene naSim ptijrnam, tedy my lehko o2elime, co jsme dtive nemeli a ti, co to vyhazovali, at' trochu trpi. Ja nemain 26,1:Ine zasoby a ani je nebudu delat, cukr mam vyptijeeny na zavatovani, kdy ho oplatim nevim, neb abych si zase trochu na pristi rok. Mohu malo jinak k vyhrani valky pomoct, tedy aspori v nedem si ujmu. Musime udinit a brat veci tak jak jsou nam podavany.

Prvni nedeli v mesici ma nag tad vYroeni schazi, volby atednika. Ptijd'te do seiraze, pottebujeme bratra adetnika. NynejSi bratr fleetnik piisel za celY rok etytikrat do schtze. Na. tad si finanene dobte stoji, kupujeme kaidY mesic jedno sto dolarovY bond svobody, ale to neznamend, ze nemusime miti piny poeet Ukednika,prave proto je mame miti, abychom zmatkti a aby eleni spravne platili. Kdysi me bylo nadhozeno, ze na g tad nepottebuje 2enu iftednici, 2e ma dosti muta, tedy broth ptijd'te do schaze, aby jsme mohli dopinit niky.

Sestram ze Siciho krou2ku v fade ptipominam, by nezapomely na prvni etvrtek a ptiSly do schaze. Jak vypada, nedlenky dr21 tadovY krontek a taky to neni spravne. Sestra OlSovski se stara za nas vSechny nejvice, mnohdy tam prosedi hodiny easu dekanim na nas a ptijde-li nas malo, je to mala odmena. Sestry v Sokolovne jsou stale dinne, v Ennis, West, Fort Worth a my jeSte jsme ani tadne nezadaly a u2 ptestavame. pozdravuji vSechny etenate.

Ant. OndraSkova.

V Mt. Calm, Texas.

Va2eni broth a sestry!

Kdyi atednici naSi Jednoty perou Spinave pradlo, porno:Arne jim • z to Spiny k dobru naSi Jednoty. Die stanov a elanku (42. povinnosti tednika) nemfteme vinit jednoho atednika, ale celY sbor teditela. Prod fieetnik neuvetejriuje ye Vestniku, komu a zad se vyplaceji penize? V poslednim lisle ye zpravach adetnika naleznete polo2ky: Papir bratra Kacite $2.50, papir br.

Chernoskeho $2.25 a nepatrne obnosy jsou kvitovane, prod ale nejsou kvitovane fiety ze schtze potadane ye Fayetteville Hlavni ttadovnou a vYborem stanovnim z posledniho sjezdu? Take je v rubrice polo2ka $30.60 za protokol scheme v Austinu. Tu se musime domnivat, 2e za ztratu easu a milovne nic nepoditali, aneb si nepteji, aby to elenstvo veal°. Kdyby byly uvetejriovany fifty, komu a zad, v kratke dobe bysme seznali, kdo pracuje pro Jednotu a kdo pro svoji kapsu. Nyni, kdy atednici jsou si ve vlasech, tak jeden druhemu vytYka, co2 je dastedne ptieina vedeni knih. Ji2 nektere tady 2adaly napravu v teto veci, ale ani odpovedi nedostaly.

Br. Steinere, myslel jsem, 2e nebudeS Mat o mne zminky, neb jsem vedel, 2e tval navrh byl mirnY a ye protpech Jednoty, ale psal jsem o priibehu teto schaze, ktera vyznela na prazdno a nemela ceny derveneho centu pro Jednotu, a v Austinu ji2 opet byla odbYvana schtize za tim samYm adelem a opet bez vYsledku, a tak moje svedomi mne nedovoli, abych nepoukazal a nebrudel proti takovemu hospoda'teni. Poznamka, penize at' vratim, ktere die meho mineni jsem si nezaslottil, je v potadku, ale 2e by jsi ty til penize Jednot y , ktere jsi nezaslontil, to je neco pro mne noveho, o tom nic nevim, nerad, ale jsem nucen hajit sebe a Jednotu. Br. Steinere, tak prosim, sdel nam, kolik u2itku ptinesly tyto dye ji2 zminene schtize nag Jednoty a kolik tyto schaze stoji naSi Jednotu, kolik u2itku ma Jednota z tech zaji2dek do Chicago a to dopisovani na eleny a tady stran toho ramusu v Hlavni tiadovne. Ji2 se *Aim na odpoved' a mo2na, 2e br. pokladnik jeSte nam pale po dvacitkach, za tak cenne vYkony pro Jednotu z tech ji2 zaninenSeh sebAzi. Ed Snapka.

Ve stfedu, dne 2. prosinee 1942, Rad

eeiti Bratti cis. 44, Industry, Texas.

Bratti a sestry!

Na vedomost yam davam, ze ptiSti schaze bude konana jak obyeejne prvni nedeli v prosinci, toti2 6: Jest to schaze vYrodni, v ktere budou voleni tadovi iitednici pro ptiSti rok 1943. Te2 mame jive jednani, tak jste 2adani, abyst se co v nejvetSim podtu do schaze dostavili, a k tomu hodne brzy rano. Vy, sestry, jste tadan,y, aby jste se do schaze dostavily a vybraly si dobre atedniky. To vite samy, jak ste byly svobodne, tak jste si hochy vybiraly kterY je nejlepSi Tak mate pram) i ted' jeti do schtze a zvolit si dobre atedniky. A jestli si pfejete nektera nejaky aiad, tak jen ptijd'te do schtze, to nas velice poteSi. To se nas ptedseda zaraduje, kdy ty naSe sestry uvidi ve schazi.

Tak, broth a sestry, nezapomerite na tu schazi, prvni nedeli a v padu Spatneho podasi druhou nedeli t. m.

S bratrskYm pozdravem na celou Jednotu, Frank Langer, taj.

V Lid Karel JoniA, cis. 28, East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

VYrodni schaze na geho tadu ptipada, na druhou nedeli v mesici prosinci o 1 hodine odpoledne.

Schtze tato jest dale2ita pro ka2cleho z nas.

Ve schtzi teto budete volit sve Utedniky na rok 1943, a zajiste 2e jest vaSim pkanim, by yogi atednici byli sehopni vest zaleMtosti, t9kajici. se zaleaitosti, jak jednotlivYch, tak spolkovYch, a mam zato, ze jste doposud byli spokojeni.

S posledni naSi vYroeni schazi, kdy jste nine zvolili po dvacate pate, oznamil jsem vain, 2e Mad ptijimam, a zaroveri jsem vain tekl, 2e to bude posledni rok me sluaby yam co tajemnik.

Dvacetpet let jest hezky dlouha, doba, konal jsem praci co vas tajemnik rad, tesila mne prace mezi vami po vSechny to leta, avSak i na mne se leta vali, starnu.

A nyni 2adost k yam rodidove. Mame listinu, jet nazYvame destnou, na kterou bude yepsano jmeno kaldeho na geho elena, kterY siouzi v armade Spoj. State, a proto jste 2ddani, byste nam pomohli, a to jest, pine jmeno ,hodnost ,jestli jest u peSich, u kanona, letec, neb namotnik, marin, a kdy vstoupil do armady, moano-li rok a mesic. V padu, 2v e byste se nedostavili do schaze, dejte nam zpravu tteba na poStovnim listku na br. Fr. Urbishe a nebo na mne.

Neopomerite se dostavit do vYroeni schaze.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, taj.

V kid Nova. Doba, cis. 122, Wallis, Tex. Ctena. redakce Vestniku!

Chci timto ptipomenouti tient= iadu Nova Doba Cis. 122. ve Wallis, alespori tem bli2Sim, aby se dostavili do ptiSti schaze dne 6. prosince, v nedeli.

Je mnoho ku vytizovani, fieetni vYbor preknihy, volba atednika, moano-li tak najit jinou mistnost pro schtze, a jest i jina vec, ktera musi bYti vytizena a proto je 2adouci, by se co nejvetSi poeet 'dent do teto vYrotni schtize dostavil.

S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Felcman, taj.

V

tad Slovan, eis. 9., Snook, Texas. tlenum tadu Slovan Cis. 9, SPJST. se clava na vedomost, ze vyroeni schaze na geho tadu se bude konat prvni nedeli v prosinci. Schaze zapoene v 10 hodin dopoledne, pak bude spoleenY We'd, o kterY se sestry postaraji, a odpoledne bude volba atednika pro ptiSti rok.

Oleni jsou tadani, aby si vyrovnali svoje riety do konce roku, aby iieetnik nemusel pienageti start dluh k ptiStirnu roku.

S bratrskYm pozdravem, J. T. 8krabanek, taj.

Ve stiedu, dne 2. prosince 1042.

Od nas pro nas.

Pie C. H. Chernosky.

Cteni bratti a sestry:Bratr Kacit aby si mohl uhajit tech 1 1/2 procent "komign" z uzavtenS7ch pfljeek, musel se opet rozepsati o ztratach na bondech, "ktere ten ttieennS7 Investieni vS7bor nakoupil do prvniho ledna 1937", ktereho vSiboru ja, jsem byl ptedseda. Br. Kacit ale zapomnel na to, 2e on byl tenkrate pravnim radoem cele Jednoty, Hla y. • Utadovny a vgech v3itord, ktere byly easti nagi HI. Ut. Kdy2 on to veal, 2e ty bondy byly tak gpatne, mel na to upozornit.

To ji2 bylo mnohokrate opakovane a v gichni to vime, 2e to bylo pro nas ne gtesti, 2e nage Jednota utrpela ty velike ztraty na tech bondech, ktere byly koupeny v roku 1929, 1930 a zaaatkem roku 1931, ale bylo to pro nas jegte vetgi negtesti, to v letech 1933 a 1934, kdy dobre bondy byly nabizeny na trhu.. za od 15 do 60 procent jejich pfivodni neb firovni ceny (par value) v dobu, kdy v gechny jine pojigt'ujici Jednoty, mezi nimi Zapadni Jednota, C. S. A., nage Texaska nemecka. Jednota Herman Sons, a mnohe jine pojigt'ujici spoleenosti a finaneni podniky, ktere utrpely pted tim ztraty na bondech zrovna tak jako na ge Jednota, tyto lacine bondy nakoupily a na techto bondech potom udelaly velike penize a takovSim vS7ndelkem na techto lacinSrch bondech jejich pfivodni ztraty nejen nahradily, ale je gte na nich vedelaly velike penize: u, pagi Jednoty, PONEVAD2 TO NEBYLY PEJeKY NA POZEMKY, SE TO NESMELO DELAT. V dobe kdy deprese byla nejhor gi a bondy byly prodavany v trhu za tu nejni2 gi cenu, a bylo jich v trhu spousta, men jsme s bratrem Kubenou ujednano, 2e si Jednota vypiljei od vlady, prosttednictvim. R. F. C'. a od bank penize, ale ne vice net do $500,000.00, do to doby net by nage Jednota mohla dostati penize od R.F.C. za bondy, ktere na ge vlada (R.F.C.) koneene pkevzala od Jednoty v Rio Grande Valley, na na kterSTch nage Jednota utrpela ty citelne ztraty. V gichni asi budeme pamatovat, 2e Jednota byla vice mene nucena vziti 40 a 50 centfl na dollaru od R.F.C. za vetginu tech bondu ye Valley. Bratr Kubena a ja jsme chteli vypujoiti tolik penez, kolik by na ge Jednota pottebovala na zakoupeni asi za $1,000,000 nebo vice dobrSTch a osvedeemich bondil, a zaruella pfijeku tu vlade neb bankam temi zakoupenSmi bondy a temi, ktere vlada prostiednictvim R.F.C. mela od Jednoty ptevziti.

Ne2 Reconstruction Finance Corporation (R. F. C.) mohla bondy, ktere Jednota vlastnila vziti, musela napted sprostiedkovati ty tak zvane "refundings". To obyeejne vzalo rok, neb vice, ale mezi tim ceny bondu ka2dSr den stoupaly; ceny nechtely eekat at si to R.F.C. sprosttedkuje a na ge Jednota od vlady za ty bondy dostane penize na zakoupeni dobrSrch a osvedeenSrch bond0 pokud byly lacine. Takoye pfijeky Maly od RFC. mnohe pojigt'ujici a finan6ni instituce a fistavy, ktere utrpely ztraty, jak utrpela na ge Jednota. Ponevad2 bondy tyto byly lacine, 2e ji2. taktka nemohly jiti bile a zaealy v eerie stoupati, nebylo vice Cad= neho nebezpeei. Statni Odbor Poji gteni zakoupeni techto lacin3'7ch bond0 velice schvaloval neb odporueoval, ale snad proto, 2e to nebyly pozemkove pfijeky, dtive ne2 se takova myglenka mohla uskuteenit, povstala proti tomu takova revoluce, 2e jsme byli nuceni od toho planu fipine upustit, aby nebyla svolana druha "nespokojenosti". Br Kacii dobte vi prod se proti tomu ta revoluce vedla a kdo za tou revoluci sta.' a take dobte vi, ze kdyby se ta myglenka byla provedla, 2e na ge Jednota by si tim byla vynahradila nejen v gecky ztraty, ktere pied tim na bondech utrpela, ale 2e by udelala velkr vSrdelek. Ty bondy jen, ktere jsme v tu dobu v obmezenem poetu zakoupili, jsou toho dobrS7m a nele• girn "svedectvim" co by Jednota bSrvala na tech bondech vyclelala.

0 tom ale bratr Kacif nepi ge. To by jeho veci neprospelo. Prod pokad psat jenom o tech

VESTNiK ztratach? Pra ne o vSrdelku? Prod nefici nagim eleninn celou pravdu? Kclyt to neudelal on, tak si to dovolim ja.

Bratti a sestry, prosirn, pfeetete si pozorne a dfikladne seznam vgech bondu, ktere byly koupeny od 1. ledna 1933 do 1. ledna 1937, o kterYch br. Kull' take pi ge, ze jsme meli v onech bondech koupenYch v to dobe velke ztraty, a pak si udelejte sve asudky. To nejsou me "poetafske" vSTroky nebo sny, ale jsou to ceny byly bondy koupeny a me byly prodany, a mohou bYti potvrzeny na gim bratrem fieetnikern, te jsou spravne. VYtah jest udelanY z nagich knih a zprav ye H. U. a jest-li si bratr Kacir nebo.kdokoliv jinY mysli,ze neni spra y -nY,mapiervotnszamce, zad byly bondy koupeny, zad prodany, a jake maji nynej gi trtni ceny ty bondy, ktere Jednota jegte dnes vlastni a co by za ne Jednota mohla dostat kdyby je chtela prodat.

Nyni se podivejme na ten seznam bondu, ktere ten til-elennY vYbor koupil od prvniho ledna roku 1933 do prvniho ledna 1937.

Podivejme se na ty prvni bondy v torn seznamu - City of Port Arthur. trovni cena (par value) techto bondu jest $5000.00. To mini, te mesto Port Arthur se zavazuje zaWatt drtiteli tech bona. obnos $5000.00 jak tyto bondy budou splatne, i aroka od doby kdy je dditel koupil, do doby jejich splatnosti. troky se splaceji pal-roene. Za tyto bondy Jednota zaplatila $2625.00. Tyto bondy nesou 5% &obi, nejen na tech $2625.00, me byly koupeny, ale na celYch $5000.00, totit $250.00 rodne, ale investovank kapital je jen $2625.00, tak to znamend, to investovanY kapital nese brzo 10% na misto 5%, jak je udanY v bondu.

Vgechny ostatni bondy, ktere byly koupeny pod cenou arovni, tet nesou aroky na investovanem kapitalu, kterY je vet gi net je napsano na bondu. Prosim, vgimnete si toho. Pak si vg imnete kolik je tech bondu, na kterYch se prodelalo, a nebo ktere maji nit gi cenu net zae byly koupeny.

V ROKU 1933 JEDNOTA KOUPILA NASLEDUJICI BONDY: City of Port Arthur v obnosu (par value) $5,000.00, aroky 5%, vtdy pkesne zaplaceny.

Koupeny za $2625.00; Jednota je je gte vlastni; trtni cena odhadnuta fediteli $5500.00; prava dnegni trtni cena mnohem vetgi.

Matagorda County Conservation & Reclamation District No. 1, v obnosu (par value) $10,000.00, aroky 6%, koupeny za $8700.00, prodany v roku 1937 za $11,200.00, za celou dobu co Jednota je vlastnila, troky vtdy byly pfesne zaplaceny. Kdybychom ty bondy dnes melt mohza ne dostati asi $13,500.00. li Liberty County Road District No. 4, v obnosu (par value) $2,000.00, firoky 5%, koupeny za $1,200.00. Prodany v 1940 za $2,000.00.

Liberty County Road District No. 4, v obnosu (par value) $4,000.00, aroky 5%, Jednota je jeg te dnes vlastni, koupeny za $2,720.00, trtni cena odhadnuta rediteli $4,400.00, ale Wait cena jest vetg i, aroky di:1y pkesne zaplaceny.

Liberty County Road Series A. v obnosu (par value) $1,000.00, troky 5%, Jednota je jeSte dnes vlastni, koupeny za $650.00, trtni cena odhadnuta tediteli $1,100.00, cena ale je vy ggi. troky vtdy pfesne zaplaceny.

Hudspeth County Water Improvement District No. 1, v obnosu (par value) $5,000.00, aroky 2.11%, koupeny za $530.45, od to doby co byly koupeny do doby prodeje v roku 1942, na katclY bond byly zaplaceny aroky $111.77, na vgechny bondy $558.85; tyto bondy byly prodany letos za $3,050.00. Z tohoto investmentu, pavodne v obnosu $530.45, na ge Jednota dostala $3,608.85. 0 techto bondech bratr Kacit pige, to prinesly 2.11%. Ano, to je pravda, to jsou ty, ktere jsme koupili pied depresi. Ale tyto, ktere jsme koupili po depresi, prinesly aroky na investovanY kapital vice net 12 procent rodne, a k tomu nam ptinesly asi gestkrate nasobnou cenu, co jsme za ne zaplatili po depresi.

Duval County Special Road v obnosu (par value) $5,000.00, aroky 5 1/2 %, ddy presne zaplaceny, koupeny za $3,500.00, prodany v roku 1937 za $5,450.00.

Strana 3.

Duval County Special Road v obnosu (par value) $2,000.00, aroky 5 1/2 % vidy ptesne zaplacen, koupeny za $1,300.00, prodany v roce 1940 za $2,000.00.

City of Corpus Christi Water, v obnosu (par value) $3,000.00, troky 5%, ddy pfesne zaplaceny, koupeny za $1,650.00, prodany v race 1934 za $2,048.46.

City of Beaumont, Public Library, v obnosu (par value) $2,000.00, aroky 5 1/4 %, vtdy pfesne zaplaceny, koupeny za $1,200.00, prodany v roce 1937 za $2,120.00.

City of Beaumont, Street and Highway, v obnosu (par value) $4,000.00, aroky 5 1/4 % vtdy presne zaplaceny, koupeny za $2,800.00, prodany, v roce 1937 za $4,400.00.

City of Amarillo, Sawage, .v obnosu (par value) $10,000.00, aroky 4 1/2 % vtidy pfesne placeny, koupeny za $6,600.00, prodany v roce 1937 za $10,225.00.

City of Corpus Christi, State and Seawall, v obnosu (par value) $5,000.00, aroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $2,875.00, vyplaceny v roce 1936 v obnosu $5,000.00.

City of Corpus Christi, Seawall an Breakwater, v obnosu (par value) $5,000.00, iiroky 5% ddy presne zaplaceny, koupeny za $2,900.00, prodany v roce 1937 za $5,250.00.

City El Campo, Sanitary Sewer, v obnosu (par value) $2,000.00, firoky 5 1/2 %, vtdy piesne zaplaceny, koupeny za $1,680.00, prodany v roku 1938 za $2,280.00.

City of Yoakum, Street Improvement, v obnosu (par value) $5,000.00, troky 5%, vtdy presne zaplaceny, koupeny za $3,500.00, prodany v roku 1936 za $4,212.50.

Angeline County Refunding, v obnosu (par value) $5,000.00, aroky 5%, vidy presne zaplaceny, koupeny za $3,750.00; Jednota je jeAte vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $5,400.00; dnegni trtni cena asi $5,750.00.

Duval County Special Road v obnosu (par value) $5,000.00, aroky 5 1/2 %, dcly pfesne zaplaceny, koupeny za $3,600.00; Jednota je jegte vlastni, trtni cena odhadnuta iediteli $5,750.00, dnegni trtni cena asi $6,000.00.

Angeline County Refunding, v obnosu $5,000.00, firoky 5%, vkly presne zaplaceny, koupeny za $3,750.00. Jednota je je gte vlastni, trtni cena odhadnuta fediteli $5,600.00, dnegni trtni cena asi $6,000.00.

Duval County Special Road v obnosu $5,000.00, firoky 5 1/2 %, vtdy presne zaplaceny, koupeny za $3,500.00; prodany v roce 1937 za $5,450.00.

Hudspeth W. I. D. No. 1, v obnosu $1,000.00, troky 2.11%, koupeny za $105.00, prodany v roce 1942 za $610.00, troky $111.77 skolektova,ny.

City of El Campo, Santitary Sewer, v obnosu $4,000.00, aroky 5 1/2 %, vtdy pfesne zaplaceny, koupeny za $2,490.00, prodany v roce 1938 za $3,420.00.

Hudspeth County W. I. D. No. 1, v obnosu $3,000.00, firoky 2.11%, vkly pfesne zaplaceny, koupeny za $315.00, prodany v roce 1942 za $1,830.00.

Brazoria County, Dr. District, v obnosu $4,000.00, aroky 5%, vtdy pi'esne zaplaceny, koupeny za $3,120.00, prodany v race 1938 za $4,000.00.

City of Port Arthur, Street Improvement, v obnosu $2,000.00, aroky 5%, vtdy pfesne zaplaceny, koupeny za $1,480.00, prodany v race 1938 za $2,000.00.

Hudspeth County W. I. D. No. 1, v obnosu $17,000.00, aroky 2.11%, koupeny za $1,700.00, prodany v roce 1942 za $10,370.00, troky skolektovany od doby koupeni do doby prodeje $1,900.09.

BONDY KOUPENY V ROKU 1934.

Calhoun County Drainage District No. 13, v obnosu $4,000.00, troky 5%, ddy zaplaceny, koupeny za $3,080.00, prodany v roku 1941 za $4,000.00.

City of Greenville, v obnosu $5,000.00, iiroky 5%, \Tidy pfesne zaplaceny, koupeny za $3,850.00, prodany v roku 1936 za $5,400.00.

City of Eagle Lake, v obnosu $5,000.00, Uroky

Strana 4.

5 1/2 %, vidy pfesne zaplaceny, koupeny za $4,075.00, prodany v roku 1938 za $5,075.00.

Liberty County, v obnosu $2,000.00, aroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,400.00, Jednota je jette vlastni. Trini cena odhadnuta iediteli $2,200.00, cena trkni asi $2,300.00.

Grimes County, v obnosu $1,000.00, aroky 5 1/2 %, zaplaceny, koupeny za $750.00. Jednota je dosud vlastni. Jejich trtni cena je asi $1,200.00.

City of Beaumont School, Series B, v obnosu $10,000.00, aroky 4 1/4 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $6,800.00, prodany v roku 1937 za $10,292.77.

Duval County Special Road, v obnosu $1,000.00, firoky 5 1/2 %, vkdy ptesne zaplaceny, koupeny za $700.00. Jednota je dosud vlastni, jejich titni cena je asi $1,200.00.

Brazoria County Drainage, v obnosu $5,000.00, firoky 5%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za, $3,625.00. Jednota je jette vlastni, dnetni trini cena odhadnuta tediteli $5,500.00.

City of Beaumont, Street and Highway, v obnosu $2,000.00, troky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,758.90, prodany v roku 1937 za $2,120.00.

City of Beaumont Wharf and Dock, v obnosu $1,000.00, troky vkly pkesne zaplaceny, koupeny za $975.45, prodany v roku 1937 za $1,060.00.

City of Beaumont, School, v obnosu $10,000.00, Uroky 4 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $6,800.00, prodany v roku. 1937za $10,050.00.

City of Corpus Christi,-Water, v obnosu $500.00, aroky 5%, koupeny za $225.00, prodany v roku 1934 za $341.44.

Stonewall County Road & Bridge, v obnosu $5,000.00, saroky 4%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,250.00, vymeneny v roku 1937 za $5,000.00 Cherokee Co. bondy.

City of Beaumont, Sewerage, v obnosu $1,000.00, firoky 5%, vkly Ptesne zaplaceny, koupeny za $1,528.47, prodany v roku 1937 za $2,200.00 Brazoria County, Roads Dist. No. 25, v obnosu $5,000.00, aroky 5 1/2%, vkdy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,400.00, prodany v roku 1939 za $5,600.00.

Newton County Roads Dist. No. 3, v obnosu $3,000.00, aroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $2,756.54, prodany v roku 1939 za $3,000.00.

City of Port Arthur, Waterworks, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, ltdy ptesne zaplaceny, koupeny za $750.00. Jednota je -jette vlastni.

Trini cena odhadnuta tediteli $1,000.00, dnani trini cena vytti.

City of Brownsville, Refunding, v obnosu $2,000.00, troky 3%, zaplaceny, koupeny za $1,020.00. Jednota je jette vlastni, trtni cena odhadnuta iediteli $1,400.00; trZni cena Si.

City of Brownsville, Refunding, v obnosu $6,000.00, aroky 3% zaplaceny, koupeny za $3,240. Jednota je jette vlastni, trkni cena odhadnuta iediteli $4,200.00; trZni cena vytti.

La Feria Ind. School District, v obnosu $5,000.00, aroky 5%, koupeny za $2,500.00, prodany v roku 1936 za $2,800.00.

Jackson County Road R. D. No. 2, v obnosu $3,000.00, aroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $2,775.00. Jednota je jette vlastni, trini cena odhadnuta iediteli $3,450.00.

H. 0. L. C. v obnosu $7,700.00, aroky 23/4%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $7,700.00, prodany v roku 1935 za $7,700.00. Toto byly vlasni bondy. Na tech ztraty obyeejne nejsou /adne, ale aroky jsou nizke. Nate Jednota ma udelati nejmene 4% na svYch investmentech, proto nema2e kupovati pouze jen vladni bondy.

Grimes County Road Funding, v obnosu $5,000.00, iiroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,700.00. Jednota je jeste vlastni, trtni cena odhadnuta iediteli $5,500.00.

City of Pord Arthur, Drainage & Park, v obnosu $10,000.00, aroky vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $7,500.00. Z techto $8,000.00 prodano v roku 1937 za $8,280.00 a $2,000.00 marne dosud na ruce.

Irrigation La Feria Water Dist. No. 3, NT' ob-

Vt STNIK

nosu $25,000.00, koupeny za $8,787.00 prodany v roku 1936 za $12,000.00.

City of Laredo, Paving, v obnosu $2,000.00, firoky 5%, \Tidy pkesne zaplaceny, koupeny za $1,540.00. Jednota je jette vlastni, trkni cena odhadnuta iediteli $2,200.00.

City of Laredo, Fire Station, v obnosu $3,000.00, aroky 5%, vZdy ptesne zaplaceny, koupeny za $2,310.00. Jednota je jette vlastni, cena odhadnuta iediteli $3,300.00.

City of Galveston, Raising, Filling and Drainage, v obnosu $5,000.00, aroky 5%, vt"dy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,750.00, prodany v roku 1939 za $5,650.00.

City of Refugio, Water, v obnosu $2,000.00, fuoky 51/2 %, vZ'.dy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,780.00, prodany v roku 1938 za $2,180.00.

City of Port Arthur Bridge Series No. 2, v obnosu $7,000.00, aroky 5% vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $5,565.00, prodany v roku 1937 za $7,245.00.

City of Goose Creek, Waterworks, v obnosu $5,000.00, aroky 5 1/9%, vkly ptesne 'zaplaceny, koupeny za $3,749.99. Jednota je jette vlastni, trkni cena odhadnuta tediteli $5,500.00.

Federal Farm Mtg. Corp., v obnosu $5,500.00, aroky 3%, vkly pkesne zaplaceny, koupeny za $5,500.00, prodany v roku 1936 za $5,760.28.

H. 0. L. C., v obnosu $1,350.00, aroky 23/4%, vkly zaplaceny, koupeny za $1,350.00, prodany v roku 1935 za $1,350.00..

Calhoun County Road, v obnosu $2,000.00, troky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,840.00. Jednota je jette vlastni; trkni cena odhadnuta tediteli $2,200.00.

City of Corpus Christi Seawall, State Aid, v obnosu $4,000.00, arok 5%, v2dy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,240.00. Jeden prodan v roku 1937 za $1,050.00, 3 v obnosu $3,000.00, Jednota jette dr2i, trtni cena odhadnuta kediteli $3,150.00.

Kimble County Road, v obnosu $3,000.00, Aroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,000.00. Jeden prodan za $1,000.00 v roku 1940; 2 ma. Jednota na ruce, trZni cena odhadnuta iediteli $2,000.00.

Hidalgo County, Road R. D. No. 2, v obnosu $25,000.00, koupeny za $6,818.25, vymeneny v roku 1935, za $15,000.00.

Hidalgo County Road R. D. No. 7, v obnosu $4,000.00, -aroky 3.5%, koupeny za $1,140.00, vymeneny v roku 1939 za $2,400.00.

Hidalgo County Road R. D. No. 1, v obnosu $5,000.00, aroky 3.5%, koupeny za $1,650.00, vymeneny v roku 1935 za $3,000.00.

H. 0. L. C. v obnosu $1,600.00, Uroky 2.34%, vkly priesne zaplaceny, koupeny za $1,600.00, prodany za $1,600.00 v roku 1935.

Brazoria County, Road R. D. No. 29, v obnosu $2,000.00, aroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,980.00, prodany v roku 1939 za $2,360.00.

City of El Paso, School Site & Bldg., v obnosu $5,000.00, aroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $4,647.12, prodany v roku 1938 za $5,600.00.

Orange County Special Road, v obnosu $5,000.00, aroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $4,300.00, prodany v roku 1938 za $5,500.00.

San Patricio County Road, R. D. No. 5, v obnosu $5,000.00, troky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $4,300.00, prodany v roku 1938 za $5,550.00.

San Patricio County Road, R. D. No. 5, v obnosu $5,000.00, aroky 5 1/2 %, vkdy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,500.00. Jednota je jevlastni, trkni cena odhadnuta iediteli $5,500.00.

City of Corpus Christi Seawall, v obnosu $5,000.00, aroky 5%, vkly ptesne zaplaceny za $4,050.00. Jeden prodan v roku 1937 za $1,050.00; 4 ma Jednota na ruce, titni cena odhadnuta kediteli $4,200.00.

City of Whitney, Waterworks, v obnosu $3,000.00, aroky zaplaceny, koupeny za $2,100.00. Jednota je jette vlastni, trkni cena odhadnuta tediteli $2,400.00. H. 0. L. C., v obnosu $2,950.00, aroky 23/4%, trZdy pteSne zaplaceny, koupeny za $2,950.00 H. 0. L. C., v, obnosu $1,950.00, aroky 234%,

Ve stiedu, dne 2. prosince 1942. vkly ptesne zaplaceny koupeny za $1,950.00, prodany v roku 1935 za $1,950.00.

City of Lufkin Stret Improvement v obnosu $5,000.00, aroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,700.00, prodany v roku 1938 za $5,000.00.

Refunded Hidalgo Co. W. C. and I. District No.1, v obnosu $20;000.00, aroky zaplaceny, koupeny za $6,200.00, prodany v roku 1935 za $8,379.00.

H. 0. L. 6., v obnosu $3,800.00, aroky 23/4%, vkly pkesne zaplaceny, koupeny za $3,800.00, prodany v roku 1935 za $3,800.00.

Jasper Road District No. 2, v obnosu $3,000:00, aroky 5 1/9%, vkdy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,000.00, prodany v roku 1939 za $3,000.00.

City of Corpus Christi Seawall, v obnosu $6,000.00, aroky 5%, koupeny za $4,680.00. Jednota je jette vlastni, trini cena odhadnuta iediteli $6,300.00.

Cherokee County Road R. D. No. 4, v obnosu $1,000.00, aroky 5%, vidy priesne zaplaceny, koupeny za $800.00. Jednota je jette vlastni, trkni cena odhadnuta iediteli $1,000.00.

City of Rusk Refunding, v obnosu $8,000.00, aroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $7,360.00, prodany v roku 1938 za $7,760.00.

Hidalgo County, Road R. D. No. 7, v obnosu $12,000.00, koupeny za $3,600.00, vymeneny v roku 1935 za $7,200.00.

Hidalgo County Road R. D. No. 1, v obnosu $1,000.00, aroky 5%, koupeny za $350.00, vymeneny v roku 1935 za $600.00.

Houston County Refunding R. D. No. 9, v obnosu $2,000.00, troky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,598.56, trini cena $2,200.00.

BONDY KOUPENY. V ROKU 1935.

City of Aransas Pass, Sewer, v obnosu $2,000.00, aroky vkly pkesne zaplaceny, koupeny za $1,560.00, prodany v roku 1936 za $1,490.00.

City of Alpine, Refunding, vo bnosu $2,000.00, aroky vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,780.00. Dosud naruce. Trkni cena $2,000.00.

City of Alvin, Sewer, v obnosu $10,000.00, aroky vZoly ptesne zaplaceny, koupeny za $9,000.00, prodany v roku 1939 za $10,900.00.

City of Benjamin, Water Works, v obnosu $10,000.00, koupeny za $5,500.00. Cena odhadnuta tediteli $2,200.00, aroky 1% nyni zaplaceny. Dnetni trkni cena vytti.

Cameron County, Road Refunding Series C, ✓ obnosu $6,000.00, aroky zaplaceny, koupeny za $4,350.00, prodany za $6,000.00 v roku 1941.

Cameron County Road Refunding Series D, ✓ obnosu $4,000.00, aroky v'kdy Ptesne zaplaceny, koupeny za $2,900.00, prodany za $4,000.00 roku 1941.

Cameron County Road Refunding Series A, ✓ obnosu $5,000.00, aroky \tidy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,625.00, prodany v roku 1941, za $5,000.00.

Cameron County Road W. I. D. No. 6, Irrigation, v obnosu $6,000.00, koupeny za $1,980.00, rodany v roku 1936 za $2,562.00.

Cameron County W. I. D. No. 6, v obnosu $5,000.00, koupeny za $1,700.00, prodany v roku 1936 za $2,135.00.

Cameron County W. I. No. 6, v obnosu $2,000.00, koupeny za $680.00, prodany v roku 1936 za $854.00.

Cameron County W. I. No. 6, v obnosu $16,000.00, koupeny za $5,346.60, prodany v roku 1936 za $6,832.00.

Cameron County W. I. No. 6, v obnosu $15,000.00, koupeny za $4,974.75, prodany v roku 1936 za $6,404.33.

C. C. W. I. D. No. 15, v obnosu $24,500.00, a.roky valy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,185.00, prodany v roku 1940 za $7,730.00.

C. C. W. I. D. No. 15, v obnosu $2,000.00, koupeny za $400.00, troky 6%, prodany v roku 1940 za $440.00.

Cherokee County Road Dist. No. 4, Roads, ✓ obnosu $5,000.00, aroky 5%, vkdy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,000.00. Jednota je jette vlastni, trkni cena odhadnuta iediteli $5,000.00, ale dnetni titni cena asi $5,500.00.

Cherokee General Fund, v obnosu $1,000.00, troky 41/2 %, vkcly ptesne zaplaceny, koupeny

Ve sttedu, dne 2. prosince 1942. za $780.00. Dosud na ruce. Trtni cena ptes $1,000.00.

De Witt Road Dist. No. 1, Road, v obnosu $5,000.00, uroky 5%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $5,000.00. Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $6,000.00, ale dnani trtni cena asi $6,250.00.

City of De Leon, v obnosu $187.50, koupeny za $187.50, prodany v roku 1941 za $187.50.

City of De Leon, v obnosu $2,000.00, koupeny za $640.00. Dosud na ruce. Odhadnuta cena tediteli $1000,00.

City of Edinburg, v obnosu $4,000.00, uroky 3 1/2 %, koupeny za $1,040.00. Jednota je lest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

City of Ennis Water & Sewer, v obnosu $3,000.00, uroky 5% zaplaceny, koupeny za $2,160.00, prodany v roku 1936 za $2,160.00.

Common School Dist. No. 61, Fayetteville, v obnosu $950.00, uroky vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $950.00, za $750.00 prodany, Jednot adrti jest' $200.00.

City of 'Freeport, Sewer, v obnosu $5,000.00, uroky 5%, vgdy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,774.00. Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $5,000.00.

Feredal Farm Mortgage Corp., v obnosu $4,700.00, uroky 3%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,700.00, prodany v roku 1936 za $4,942.86.

Hidalgo County R. D. No. 4, Road Rfg., v obnosu $2,000.00, uroky 3%, zaplaceny, koupeny za $1,200.00, prodany v roku 1939 za $2,620.00.

Hidalgo Co. Rd. No.5, v obnosu $37,000.00, uroky 3%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $22,200.00. Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $27,750.00, ale dnekii trtni cena $37,000.00.

Hudspeth County C. R. Dist. No. 1, v obnosu $1,966.60, uroky 2 1/2 % zaplaceny, koupeny za $440.00, prodany za $1,220.00.

Hidalgo W. C. & Imp. Dist., v obnosu $20,000.00, koupeny za $6,333.33, prodany v roku 1935 za $8,379.00.

Kent Road Dist. of Roads, v obnosu $1,000.00, (uroky 5% vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $870.00, prodany v roku 1938 za $1,000.00.

Limestone Road Dist. 18 Roads, v obnosu $1,000.00, uroky 5 1/2 % zaplaceny, koupeny za $910.00, prodany v roku 1939 za. $1,000.00.

Limestone Road Dist. 18 Roads, v obnosu $3,000.00, uroky 5 1/2 % zaplaceny; koupeny za $2,730.00. Dosud na ruce. Odhadnuta cena $3,000.00.

Live Oak Co. Road Bds. Series A, v obnosu $9,000.00, uroky 5%, valy ptesne zaplaceny, koupeny za $8,730.00, prodany v roku 1938 za $9,720.00.

City of La Feria Sewer, v obnosu $4,000.00, uroky 5 1/2 % nezaplaceny, koupeny za $1,360.00.

Jednota je jest' vlastni, trtan cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

City of Lufkin, v obnosu $5,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,800.00, prodany v roku 1938 za 5,000.00.

La Feria W. I. D. 3, Irrigation, v obnosu $1,000.00, koupeny za $340.00, prodany v roku 1936 za $440.00.

La Feria W. I. D. 3, Irrigation, v obnosu $7,000.00, koupeny za $2,380.00, prodany v roku 1936 za $3,290.00.

La Feria W. I. D. 3, Irrigation, v obnosu $8,000.00, koupeny za $2,733.60, prodany v roku 1936 za $3,760.00.

Marion County, Refunding, v obnosu $4,000.00, uroky 6% vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,560.00, za $2,000.00 prodany, Jednota je'Ste drti $2,000.00.

Marion County Public Rfg., v obnosu $1,500.00, uroky 6% vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,230.00. Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,500.00.

Nueces Navigation Dist. N. 1, Imp., v obnosu $4,000.00, uroky 5% v gdy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,800.00, v roku 1941, $3,000.00 prodany. Jednota jest' drti za $1,000.00.

C'ity of Pasadena Refunding, v obnosu $1,000.00, uroky vldy ptesne zaplaceny, koupen za $770.00. Dosud na ruce. Cena $900.00.

City of Pasadena Funding, v obnosu $1,000.-

VAStilik 00, uroky 6% vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $770.00. Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

Robertson County J. P. No. 4, Roads, v obnosu $5,000.00, uroky 5%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,800.00. Jeden bon prodan za $1,000.,00 v roku 1939. 4 bondy Jednota jest' &N. za $4,000.00.

City of Rosenberg, Street Imp. .uroky 6%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $10,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $11,000.00.

City of Slaton Water and .Sewer, v obnosu $9,000.00, uroky 6%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $7,335.00, Jednota je jest' vlastni, trini cena odhadnuta tediteli $7,500.00.

Trinity County Road Rfg. Series 2 of 1933, ✓ obnosu $5,000.00, uroky 5 1/2 %, vtcly ptesne zaplaceny, koupeny za $2,750.00, prodany v roku 1937 za $4,756.00.

City of Walder Works, v obnosu $5,000.00, uroky 5 1/2 %, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $4,900.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $5,000.00.

City of Wichita Falls Refunding, v obnosu $5,000.00, uroky 5 1/2 %, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,100.00, prodany v roku 1936 za $3,900.00.

Wood County Road Dist. 6 Roads, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $800.00, prodany v roku 1939 za $1,010.00.

Wood County Road Dist. 6 Roads, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, v gdy ptesne zaplaceny, koupeny za $750.00, prodany v roku 1939 za $1,000.00.

H. 0. L. C. v obnosu $725 00, uroky 23/4%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $725.00, prodany v roku 1935 za $725.00.

H. 0. L. C. v obnosu $1,500.00, uroky 23/4%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,500.00, prodany v roku 1935 za $1,500.00.

Hidalgo Co. R. D. No. 1, v obnosu $75,000.00, koupeny za $41,250.00. Vymeneny za $45,000.00 ✓ roku 1935.

Hidalgo Co. Rd. No. 5, v obnosu $21,000.00, uroky 5%, koupeny za $11,340. Vymeneny v roku 1935 za. $12,500.00.

Hidalgo Co. Rd. No. 2, v obnosu $10,000.00, uroky 5 1/2 %, koupeny za $4,300.00, prodany v roku 1935 za $4,300.00.

H. 0. L. C., v obnosu $1,000.00, uroky 23/4%, vtcly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,000.00, prodany v roku 1935 za $1,000.00.

City of Pelly, v obnosu $3,000.00, uroky 5%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $3,000 00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $3,000.00.

BONDY KOUPENE V ROKU 1936.

Cottle County, Road Series A, v obnosu $5,000,00, uroky 5 1/2 %, vi!dY ptesne zaplaceny, koupeny za $5,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $5,200.00.

City of Caldwell, School Funding, v obnosu $6,000.00, uroky 5 1/2 %, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $6,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $6,000.00.

Somervell County, Special Road Series B, ✓ obnosu $2,000.00, uroky 5 1/2 %, vgdy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,800.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $2,200.00.

Nueces County, Navi. Dist. No. 1, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vldy ptesne zaplaceny, koupeny za $970.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,150.00.

Willacy County, W. I. D. No. 1, v obnosu $37,000.00, koupeny za $9,805.00, prodany v roku 1936 za $12,025.00.

Hidalgo County, Road Dist. No. 2, v obnosu $8,000.00, koupeny za $4,100.40, prodany v roku 1941 za $8,000.00.

City of Caldwell, School Funding, v obnosu $1,000.00, uroky 5 1/2%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,000.00, Jednota je jest' vlastni.

Cena $1,000.00.

Nueces County, Road Series A, v obnosu $10,000.00, uroky 5% 0 vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $9,800.00, prodany v roku 1939 za $11,200.00.

trana 5.

City of Holland, Waterworks, v obnosu $5,000.00, uroky 51/2%, uroky zaplaceny, koupeny za $5,000.00. Dosud na ruce. Cena $5,000.00.

City of Pasadena, v obnosu $1,000.00, uroky 6%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $790.00, Jednota je jet'e vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

Cameron Co. W. I. D. No. 15, v obnosii $150.00, koupeny za $150.00, prodany v roku 1939 za $150.00.

Tyler 'County, Rd. Dist. No. 2, v obnosu $6,000.00, uroky 5 1/2 %, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $5,880.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $6,600.00.

Ellis County, Rd. Dist. No. 16, v obnosu $2,000.00, koupeny za $2,000.00. Prodany v roku 1941 za $2,155.00.

Karnes County, Refunding, v obnosu $5,000.00, uroky 5 3/4 %, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $5,000.00, Jednota je jest' vlastni, ni cena odhadnuta tediteli $6,000.00.

City of Alpine, Refunding, v obnosu $3,000.00, uroky 4 1/2 %, vtcly ptesne zaplaceny, koupeny za $2,250.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $3,000.00.

City of O'Donell, v obnosu $8,000.00, uroky 4%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $4,000.00, prodany v roku 1938 za $4,400.00.

City of Goose Creek, Funding, v obnosu $1,000.00, uroky 6%, vgdy ptesne zaplaceny, koupeny za $940.00, Jednota je jest' vlastni, ni cena odhadnuta., tediteli $1,100.00.

City of Fayetteville, Sewer, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,000.00, prodany v roku 1941 za $1,000.00.

Hopkins County, Road Ser. K, v obnosu $5,000.00, uroky 43/4%, vtcly ptesne zaplaceny, koupeny za $4,925.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $5,500.00.

Burleson County, Courthouse & Jail refunding Ser. A, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vtdy ptesne zaplaceny, koupeny za $1,000.00, Jednota je jeete vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

Briscoe County, Rd. Dist. No. 7, v obnosu $5,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $5,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $5,500.00.

Briscoe County, Road Dist. No. 6, v obnosu $3,000.00, -Cooky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $3,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $3,300.00.

Kent County, Road Dist. No. 7, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $950.00, prodany v roku 1938 za $1,000.00.

Leon County, v obnosu $2,000.00, uroky 51/2%, uroky zaplaceny, koupeny za $2,140.00. Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $2,700.00.

City of Stamford, v obnosu $5,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $4,500.00, prodany v roku 1936 za $4,575.00.

Eastland County, Roads Ser. F, v obnosu $10,000.00, uroky 5 1/2%, vidy ptesne zaplaceny, koupeny za $9,950.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $11,000.00.

Bell County, Funding, v obnosu $11,000.00, uroky 4 3/4 %, vtdy ptesne zaplaceny, Jednota je jest' vlastni Artni cena odhadnuta fedi teli $11,550.00.

City of Fayetteville, v obnosu $600.00, uroky 5%, vtcly ptesne zaplaceny, koupeny za $600.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $600.00.

City of Fayetteville, v obnosu $400.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $400.00, Jednota je jest' vlastni, trini cena odhadnuta tediteli $400.00.

City of Fayetteville, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

City of Fayetteville, v obnosu $1,000.00, uroky 5%, vkly ptesne zaplaceny, koupeny za $1,000.00, Jednota je jest' vlastni, trtni cena odhadnuta tediteli $1,000.00.

Hidalgo County, Rd. Dist. No. 2, v obnosu

strana 6. $8,000.00, riroky 5 1/2 %, vldY PieSne zaplacerlY, koupeny za $8,000.00, prodany v roku 1936 za $8,000.00.

Hidalgo County, v obnosu $13,000.00, riroky 4%, vzdy ptesne zaplaceny, koupeny za $6,410.00, prodany v roku 1939 za $10,400.00.

H. 0. L. C., v obnosu $2,275.00, Uroky 2%%, vldy pfesne zaplaceny, koupeny za $2,275.00, prodany v roku 1936 za $2,329.86.

Dodateene poznamky na ten elanek bratra Kacite pfinesu pozdeji. Budu-li miti k tomu dasu, udelam to v pfigtim aisle, Prozatim, prosim, pfepoditejte si sami pro sebe tyto hore uvedene aislice a uvalujte o tom, jestli tyto nag e bondove transakce byly Jednote k prospeehu nebo ne.

Palacios, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

"Jak bolno u srdce v daleke cizine" ano etenaki, tak zpivali na gi, dlenove odboaky Blessing pti odhaleni praporu pro nage Syriy, ktefi v to dalne cizine vzpominaji na svoji drahou matteku a svou viast, a le my na ne take vzpominame a vzpominat budeme, tak jsme se rozhodli, 2e na den 22. ten prapor umistime v nagi narodni sini na Elmaton, aby to druhe narodnosti videly, kolik na gich synfi glo pololit 2ivqy , za tuto na gi novou vlast. Zdalo se, le se nam tato slavnost nevydatl, nebo ze soboty na nadeli pfigel velikY severak i s de gtem a tak to vypadalo, le z toho nebude nic. Co nas nejvice mrzelo, jak to bude s feeniky, ale v nedeli se nebe vyjasnilo a le bylo trochu chiadno, to nam nic nevadilo. Dosti se nas se glo, tfeba le ti, ktefi maji dye, tit mile, zristali doma. Za to pfijeli dobte vlastenci, ja myslim, to je ka2clemu znam dp. Klobouk, dobrY vlastenec a pracovnik jak na poli cirkevnim tak na poll narodnim. Tomuto staremu knezi ta zima nic nevadila, aby nejel mezi sviij lid a nepovzbudil ho k dal gi praci.

DristojnY pane, pfijmete od nas na g irfelY dik.

Take pkijel nag spolkovY bratr Jan Zemanek i s jeho manielkou. Take pfijeli krajane z Ganado, br. Bak ten nikdy nechybi u nas a s nim bylo nekolik krajant, jichl jmena jsem zapomel. Program byl oznamen na 2 hodiny, ale se opozdil. Ve tfi hodiny nebylo kde kary postavit.

V pril tieti byli ptedstaveni rrizni tednici, nagi zpevaci Frank Hlolek, Josef Zemanek, bratfi Vranovi Frank a Ben, jeho manlelka a dcera br. Hlozka, za povstani zazpivali "My Country", "Kde domov mrij" a "Nad Ta.trri sa blYska", pak dcera Estel Zhanel pfednesla peknou basen.

Dp. Kloubouk rozhrnuje prapor a ete jrnena vgech, co byli nam oznameni. Dp. Klobouk mel krasnou fea a vybizel nas k spolupraci, abychom nezapomeli na nag narod, kterY dnes tak hrozne trpi pod temi barbarskYmi Huny, ale to pkijde den odplaty a den soudu a kaldY vinik bude spravedlive odsouzen a le ti na gi synove negli, aby pololili livoty sami za sebe, ale za nas vgecky. Potom byla zazpivana piseri: Kdo musel do sveta mlad, v girt' kraj sveta se brat, pfijde mu ye svete vgecko jinaei a chtel by dome' k sve mame nejradgi.

Prod jste maminko zlata daleko ode mne, prod my si nemfilem v pohlednout uptimne, jednou zas videt se z blizka, vl'clyt' se nam °barna stYska (:Vam stejne jako Mile sestry, kdy jsem se tak po tech_nagich dobrYch matlach dival, nebylo ani jedno oko suche, divan' se a vidim dve docela nezname damy odi pine sizi. Odkud, myslim — ony ty nage matky maji mekke srdce a kdyl plade jedna, pike' vgechny, ale nebylo to tak. Netrvalo to dlouho a dozvedel jsem se, le tyto dve maminky jsou as z Michigan, obe rozene v Chicagu a ae jedna ma syna kapitana, kterY je tady v Palacios v campu, a ta druhe. je jeho l'eny matka.

Jmeno toho kapitana je Edwin Slaly, kterY je rozen take v Chicagu. Pan kapitan byl nagim druhYm te_enikem, kterypronexl kro.snou neckou fed, ale nikdo si nemusi mySlet, umt dotty, on miuvi krasne. Kdyi byl vyzvan,

VgSTNIK aby se ujal slova, nastal velikY potiesk, Vita obecenstvo prvni jeho slova byla, le kdy ptigel do Texas, le tu moc prgelo a le si povidal, nevi, prod Spojene Staty ptipOjily Texas k Unii a le dnes, kdy se mu tu: narAdilo "baby" a k tomu syn, le dnes i on ma I`TXas velice 'rad a le je z nebo celY Texasan. Dale pravil nagimpaminka,m, aby nemely ladnouStarost o sve syny, oni maji dost prace a take_dost odpoeinku a le strye Sam se dobfe stara.,Neni nine molnO, abych celou fed tady uvedl, ale,podotykam, ae jeho fee byla velice krasna a vlastenecka. Kdyl pan kapitan skondil jeho fed, nastal velikY potlesk a on nam slibil, ae jestli tady zustane,ze milerad zase mezi nits pltjde, kdy budeme neco potadat jako dnes.

Po ukondeni bylo je gte zazpivano nekolik pisni, tak yam jednu zazpivam, ale noty mne ti zpevaci nechteli dat.

VZPOMINKY. Jak bolno u srdce v daleke cizine, kde cestu mne slza smadela lid, mysl ma zaleta pfes bory k dedince, kterou vgak bohulel nespatfim vic.

Zrak ten mrij stale bloudi dal, kde jsem vge drahe za.nechal, nadeji itidnou vic nemam, Kde domov mfij si zazpivam.

Ta mala dedinka lesikem vroubena, s kapliekou na navrgi pod liparna, a za ni chaloupka zahradkou vroubena, tam stala chudobna kolebka ma, v tom domku s malou svetnielcou ail jsem tam s otcem, matiekou, ta kdyl po praci mivala, Kde domov mfrj mne zpivala.

Ten tichY kostelik s rozpjatou velidkou tak klidne pohlai v a kaldou nedeli pobolnou pisniekou ty jeho prostory zahiaholi.

Tam v podveaerni hodinou hlas zvonku 'Ohne dedinou, kdy na ten zanek vzpominam, Kde domov mrij si zazpivam.

Okolo kostela hititov se zelena, lei tam tatidek, mati milena, jak bolno sirotku u cizich vYchovou bez pfatel opu gten, bez lasky vgech, tam jsem ja derma chodival, ty drahe rovy zaleval, kdy na ty rovy vzpominam, Kde domov mrij si zazpivam.

Ano mili etenaki, je pro nas moc krasnYch vzpominek, nejenom pro nas, ale i pro ty, co jsou zde rozeni. Jedna vzpominka mne pfi gla na mysl z mojich mladYch let. KatclY jeden z nas, kterY byl v to nagi stare vlasti rozenY vi, jak bylo telko o ten kousek chleba. Pti gel jsem domri z vojny a le nas po odbyti tfi let pustili domii na podzim, kdy jil neni ladne prace. Ja jsem bylo to v fijnu, ,matka povida, to co bude§ nyni delat, prace nikde neni. Ja povidam, budu 'taco hledat, se gel jsem se s kamarady, ptam se, co kdesi cl'elaji a jeden mne pravi, muv pondeli s nami, my delame v Teplay, zeg tam se stavi velikY cukrovar, tam je prace dost na celou zimu. Tak ja jel, delali jsme nekolik potom udefila velika zima, prace se zastavila, tak co ted'? Byli jsme tti, co jsme se rozhodli, le pojedeme do Vidne (ale vlastne prijdeme). Mali jsme hodinky, ty jsme zastavili v Trenaine, pro ktere si mame je gte dnes jit, nevim, jestli tam jegte budou, neb to je, jit 44 roTak jsme, dojeli do nynej gi Bratislavy, tam jsme na nadrali dodkali rana a rant) se pustili k Vidni, neb jsme poditali, le na oSm hodin yeder budeplP take jsme byli. 2ivot ye Vidai popisOvat nebudu, tfeba' ze jsem tam byl 4 1/2 let. Na cents jsme potkali jednOhO dloveka, kterY veil na malem dvoukolOvem Voziku opalky,ridice, slamenky, ko giky, mel toho sveho zboli dost, s kterYm se vydal do sveta. Prave jsme ho dohonili pod kopcem, my se u neho zastavili a po male rozmluve nas poladal, bychom byli tak dobfi a jemu pomohli vytladit ten vozik na kopec, na kterem byl malt' lesik. My jsme byli hned hotovi, hodili jsme na g kufr na vozik, neb jsme melt ienom jeden, naie jsme

Ve stfedu, dne 2. prosince 1942. vlozili do jednoho a dva male jsme prodali; tak le ten jeden kufr nesl kalclY chvili. Cestou nam ten alovek povidal, le ho potkal jeden alovek, ktereho l'adal, by mu trochu pomohl, 'le pry mu neco db., ale le nechtel a gel dal. Vyjedeme na ten kopec, zastavime a co tak stojime, slygime, to nekdo na nas void, divame se a vidime, ze za stromem stoji napolo nahY chlap. Nemeli jsme l'adne chuti jit k nemu, ale potom jsme se sebrali vgeci etyit a gli. Jak jsme k nemu ten dlovek co ten vozik byl jeho povida, to je ten chlap, co jsem ho ladal aby mne pomohl.

My se ho ptame, co tu dela a on pravi, le prave ho dva cikani pfepadli a co mel mu vzali i ze s' ate ho vysvlekli. My mu pravime, le kdyby byl tomuto aloveku pomohl, le by se dva cikani nebyli pustili. On pravi, le on mel naspech a 2e s tim vozikem by se byl zabavil, ale nas zadal, jestli mame nejake kalhoty, jakousi kogili na sobe mel, my jsme mu pravili, le my sami nic nemame, ale ten dlovek povida, le on tam jakesi kalhoty ma, le kdy nekdy zmokne, aby se mel do Ceho pfeVlect. A tak potom s nami jel kousek nebo as dohnal vfiz a on ten vriz zastavil, cosi s tim vozkou mluvili, nebyl to naginec, ale rakouskY Nemec, oni nemluvili "hochdeutsch", ale "plattdeutsch", a povida, ze na nas bude dekat v to decline, ale na g strydek, jak jsme ho jmenovali, nam povida, aby jsme negli na tu vesnici a obratili se v pravo, le si moc spigime, le on to tady dobte zna. Jak jsme vygli z toho lesika ukazal nam cestu a pfal nam, abychom se ve Vidni dobte mall a my jemu, aby brzy vyprodal a vratil se brzy domri ku sve rodine.

Mili ptatele, pomolte vytlaeit ten vozik na ten kopec, kterY kaldy dobrY obean a vlastenec je povinen tladit.

CtenY br. redaktore, kde jsou na ge mile a dobre pracovnice a pracovnici na poli narodnim, co je s na gi milou sestrou pani Bolenou Valdikovou a moji krajankou Vajdakovou? Take mame nekolik sester v Galvestone a v Houstone, a ty br. Vaclave Bafino, nevidi g , 2e ten lid zaeina, dtimat, ,probudit ho net bude pozde. Pane kapitame, vstavej hore, ji g je vojsko zrechnovane, i koniaky osedlane, pojedem na Bratte Trukso, diky za pozdrav, kterYs mne poslal po Tvem synu, nic se zleho nestalo.

Vam vgem pfeji vesele Vanoce. S bratrskYm pozdravem, Frank Domorad.

V Staileku Valaikovi, 'Menu adu Cislo 28.

V2dy jsem si va2i1 Vas a Va gi nyni zesnule mantelky. Valid jsem si i ostatni 'deny Va gi rodiny. P 4 rozloueeni a prokazani posledni slu2biely Vagi man2elce jsem ji jsem i Vas a celou Va gi rodinu, chvalil jsem i Vageho syna.

Vag syn to °piaci zlotedenim a gpinenim i myth spolupracovnikri, kdy ne jinak tak aspori pfekrucovanim pravd a naralkami. Kdy'l jsem se koneene na to ozval, tak Vas to boll.

Lituji toho stafidku, ale i mlad gi lidi maji city, nejen ti star gi.

C. H. Chernosky.

V VYroani whine fidu Pokrok Houstonu, Cis. 88.

Vgichni dleni fadu Pokrok Houstonu jsou dani, aby se sridastnili vYroeni schrize dne 6. prosince 1942 v 1 hodinu odpoledne pfesne.

Kaldemu dlenu ma zaleleti na rozkvetu a budoucnosti sveho kadu. Kalda, mesieni schrize jest drilelita, avgak vYroeni jest hlavni a zale21 na vgech dlenech, aby zvoleni byli rifednici spolehlivi. V posledni schrizi ujednano a odhlasovano, aby v budoucnosti v kalde schrizi dana byla odmena pfitomnemu Stastnemu elenu. Co ta odrnena jest nemohu fici, ale stoji to za to, abyste venovali fadu jedno odpoledne v mesici a tak pfispeli ku rozkvetu fadu a sami ulili pfijemne odpridne mezi svymi bratry a sestrami a take zkusili svoje gtesti. To jest v ge, co yam o tete) zalelitosti mohu fici. Srieastnete se vYroeni schrize dne 6. prosince a pfesvedete se sami.

Pamatujte, v nedeli odpoledne, dne 6. prosince v 1 hodinu pfesne.

Za fad Pokrok Houstonu, Cis. 88.

F. J. Olexovk tat,

Ve stteclu, dne 2. prosince 1942. itad San Antonio, dislo 133.

Cteni broth a sestry!

V nedeli 13. prosince, eili druhou nedeli v prosinci ptipada nam vgrodni schuze, ye ktere voleni budou uiednici tadu pro rok 1943.

Ani se to nezda rok od posledni vS7roeni ze v roku 1941 a jit je zde vgrodni schuze druha.

Pii tom valednem napeti eas kvapi ttasne.

Myslim, to neni mi tieba opakovat vgznamnost vgroenich schtizi, to povinnosti katcleho dbaleho elena jest, aspori tuto schtizi n.avgtivit a nechat se alespori videt, jak v gichni jsme se za jeden rok zmenili, zdali jsme omLadli o jeden rok, anebo zestarli o deset let. Doufam, to tak gpatne to piece neni a tteba jsme neomladli, to taky staii nas je gte neohgba.

Broth a sestry, na pti gti schuzi poukazuji take z to ptidiny, to bude dosti o dem jednat, nejenom odbgt schtizi jako obydejne a nahonem zvolit ittedniky. Je tteba projednani otazky ohledne vyrovnani rozdilu ye vedoucim stroji.

Pied nedavnem tad poslal resoluci na Hlavni Utadovnu stran tech nesrovnalosti a dotadoval se vygetteni pomerii, prod se v gec,134o rozchazi, prod neni soulad mezi vykonngm telesem a teditelskgm sborem. Dotadoval se, neurovnaji-li se tyto rozdily v dobrem, by byl svolan mimotaxing sjezd. Resolute byla etena ve schtzi H. lit. a teditelt a teditelskg sbor myslil asi, to my tady nezname stanovy a natidil taj. H. U., by poukazal na dlanek ttinactg, kterg zni: "Mimotadne sjezdy potadany bgti mohou jen tenkrate, kdyt o dffletitem ptedmetu nemotno jinou cestou rozlu gteni dociliti a pro svolani sjezdu dye ttetiny tadti se vyslovily".

Nevim, nad ten poukaz bgl; vtclyt' ten nesoulad a rortrtky mame v Jednote ji g skoro dva roky a kde se neco zlep gilo? Vtdyt' statni odbor pojigteni jit je tim ptesycen a piedvolal celou H. Utadovnu do Austinu, a jak vgsledek to ptineslo?

Do nedavna povoleni ku pokraeovani v obchodu nebylo Statnim Odborem Pojigteni nam udeleno a kdo vi, zda jegte neobchodujeme bez povoleni.

Pied nekolika tgdny mluvil jsem o to otazce s jednim prominentnim elenem -teditelskeho sboru, kdyt zde byl ohledne odhadu majetku, a ten mi scielil„ to v gichni se mylne domnivaji, to vinu nesou teditele, ze v gak vino byla zavinena tim, to br. Udetni H. U. Edw. L. Marek ye zprave pro Statni Odbor Poji gteni do Austinu udelal chybu o $36,000.00 (tiicet Best tisic) a to zavinilo to, ze dokud nebude chyba opravena, povoleni to udeleno nam nebude. Zda se mi, 'te br.

Marek mel by se citit povinen, podati zpravu, prod takove mamuti chyby provadi a prod je yeas neopravi, by jsme nemuseli obchodovat jako nejaka pokoutni spolednost.

Vzpominam si vgak, to v dlanku br. Holedka z Wallis, nekdy v tijnu otisknutem, ve kterem podaval strueng referat ze schtrze svolane panem 0. P. Lockhartem do Austinu a ktere br.

Holeeek co tajemnik sjezdu byl pHtomen, se zmiriuje, to kdyt byl v ge jak tak vykizeno, to br.

Marek podal panu Lockhartovi dotaz, to "kclyt ted' usne geni bylo podepsano, zda jit povoleni k provozovani obchodu obdrtime a pan Lockhart odpovedel, 2e "ano", cot by nasvedeovalo, chyba ptece jen je nekde jinde; at' jit je to chyba br. Marka nebo ne, nebude na gkodu, kdyt br. Marek poda v to veci pattiene vysvetleni, ktere zajiste bude zajimat nejen mne, ale vgechny, kdo se o dobro Jednoty zajimaji.

A kdyt jit jsem se o to schtizi v Austinu svolane panem 0. P. Lockhartem tak rozepsal, tak mi napada, to to muselo bgt piece jen neco kromobydejneho, piece by pan Lockhart jen pro svou osobni zabavu nezval celou na gi Hlavni Utadovnu k sobe na "besedu", ze v torn muselo bgt neco vic. Vgak tadng ani muk, a ptece Jednota je na ge a nevidim, prod by se melo neco tajneho jednat, prod elenstvo by nemelo bgt do osudu a zaletitosti Jednoty, Isteta path nam vgem, podrobneji zasveceno? 7ro.,y, Br. Valeik ye svem dlanku "Od nas pro nas dislo 2." vysvetluje svolani schfize to jako nejakou maliekost, stran chyb ve zprave auditora, vgak dale se zmiriuje o prohla geni pana Lockharta, to schtzi to nema nikdo mimo Hl. UfadOvnu bYti ptitomen, to schuze di "vYsiech" je

VLSTNiK dtivernY a soukromy pti zavtenSrch dvetich. Na jednom 4-iiste se znrifiuje o malichernosti a na druhem miste jit le to vYslech a k tomu "Pti zavtenSrch dVetich, cot se zda bYt vice zahadou, net by si jeden pornySlil.

Pfece stoji ye stanoyach (take musim poulazat na, stanovy, jak0 nam bylo poukazano) ve 61anku 40. v povinosteeh taj. H. I.J. mimo Me: "Vede zapisky o vakerem jednani Utadovny a inforrnuje olenstvo prosttednictvim organu 'o vtech•dfiletitYch uSzieS'enich ye schUzich Hla.Vni 1.11adovny"; a tak zda, to by taj. Hlavni Utadovny mel koriati sVoji povinost svedomiteji a informovati nas -eleny, co za dilverne \reci se tam v to schtzi di vyslechu dely, co to znarnena, ten vyraz ye zprave "Z Hlavni ttadovny", otisknute po torn vyslechu v Austinu a kteratto zprava podepsana byla. eleny H. tn. a teditell, ze na "natlak a odporueeni komisate Statniho Odboru PojiSteni bylo usneSeno, atd."; prod ten natlak, kdyt se jednalo jen o natropenYch chybach statniho auditora?

Myslim, to zapis toho "vyslechu" di schfize, mel by tajemnik H Ur. v pinern zneni dat do organu a ptipadne i v &skein ptekladu.

Byli-li fifednici naSi H. fit a teditele volani do Austinu za tim fidelem, by jim pan komisat pojiAteni poklepal po ramenach a pochvalil je za dobrou praci, chcem to veal a chceme ty nage iftedniky poklepat a podekovat jim take, jestli ale byli tam volani proto, 2e nekonali povinosti sve tak jak by meli a delali-li nektefi jake rortrtky neb rozvraty za osobnimi teely, chceme to veal take a podle zasluhy jim take podekovat.

Mam toho jette vice na srdci, vSak si o tom povime pozdeji. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

V itad Jaromir, eis. 54., West, Texas.

Tak aby jste si nemysleli, to ut jsme zde zmrzli, varn vgem davam vedet, to jeSte dYchame. Bratti a sestry naSeho fadu jsou tadani, by se do ptiSti schtze, ktera bude ptiSti nedeli 6. prosince ve 2 hod. odpoledne, dostavili v hojnem poetu. Je to schtze vYrotni a mame, volby fifednikt, proto ptijed'te kdo mttete; snad bude mit katdY jeSte trochu gasolinu i pii tom oddelovani. V listopadu tadna schtze nebyla, neb byl svatek VSech svatYch a tadny by byl neptijel, tedy ptijd'te v nedeli. VSak kdot vi jak ty schtze budou nyni navStevovany, kdyt nam to palivo oddeli. At' si vlada vezme vSecko, jenom kdyt to pomtte zlomit ty dve bestie, Japonce a Nemce. Ital je jen nastreena figurka, ten by rad z toho se vysvlekl, ale Nemec ho drti pevne ve svych ldepetech a nepusti dokud ma z neho utitek. Vlada nam oddeli gasolin a toho kafieka tet nebudeme mit tolik jako jindy, ale my tu mame jeSte nebe oproti nal stare vlasti, neb tarn jsou Ceti lide skoro ut otroky to nemecke bestie. 2e nam berou naSe chlapce? Nekdo to vyhrat musi, ale je zde jet dost lidu, ktery si to neuvedomi, to kdyt on tam nema svoje decko, to se nemusi o nic starat, vtdyt' ti nag chlapci se perou pro toho kdo tam nekoho ma a tet pro toho kdo nic nedba, a po \ Take bude chtit mit tolik co ten, kdo obetoval syna a jeho praci. Nyni nam pfijitdi na dovolenou chlapci vojaci ze vSech koutt sveta, jedni ptijedou a druzi zas odjitdi, aby se vSichni vysttidali.

Chlapci z Camp Edwards maji 13-denni dovolenou, 6 dni na cestu a tYden doma, a utede ten das, ani se nenadame a zas je zde loudeni. Na jak dlouho? Bth vi. Tet nas vojak byl zde, ale ut je taky pryd. V jedne veci by meli udelat pofadek, aby tak nedteli ty chlapce vojaky vSude, kde neco kupuji. PH vojenskYch taborech, asi vSude plati 35-45e za lahev piva, 75c za steak a na vlaku 75c—$1.00 snidani, a je hladovY. Ale ket'asi jsou asi vAude.

Nam ye West vytYkali, 2e delame nioc tanednich zabav v na g' sini, ale co jsme meli Mat, kdyt hoSi co byli odvedeni pfiSli k zabavnimu vYboru, at' jim pronajme sin na posledni zabavu na rozloudenou? Nyni bude na 4 tydny pokoj. V sobotu jsme taneili a tak se nemusi na chvili tadnY eertit, nebudeme mit nic, a2 na Sylvestra "all night dance", a potom motina budOkonec zabavam, kdy2 gasolinu nebude. Z blizke letecke akoly k nam jezdilo dost Chlapc0.

Strana 7. letcn do naafi sine a libilo se jim u nas. Jsou to hogi vetginou ze severnich stAtti, slovenske, site a polske narodnosti, a Texas se jim libi i de co s nirni obcuji, a ti budou na ge zabavy postradat. Poeasi mame jake si kdo pfeje, dne.s horko at se potime, zitra zima, to objimame kamna, deSt' a vaecko dohromady. Jedni rolnici otou a jini, ti pilni, jeSte sklizi kornu. Ti co se maji stehovat a nemohou, rozmYSli nad tim, jak to bude bez gasolinu, kdo jim pomtte, kdyt vettina ma traktory.

Tak ut pfesta.nu emarat, nebo pH torn zrarznu. Posilani yam vSem srdeenY pozdrav i tern nasim chlapctm v Camp Edwards a jsem vase, M. Klausova.

V itad Morayska Orlice Cis. 145, Penelope, Tex. Vgichni broth a sestry jsou .2vani do vgroeni schuze 1. nedeli v prosinci v 1 hod. odpol. ve gkole Griffin. Ptijd'te v gichni a zvolte si ritedniky — joke si ptejete (a mttete jim , tet ptidat, kdy2 je "grocerie draiSi").'

Po schtzi sestry slibily velkou svadinu kdyi pry neni toho cukru na kejky, kola& a j., tedy to to budou: ryby, kutata, noraci(krocani), klobasy, jitrnice a chleba — a co mist° kafe, nepravily motna mysli, ze' to brat!. obstaraji . . .

Oeekavame tedy velmi velikou nafttev, u, hoste jsou vitani!

Chteli jsme si nejak osladit tu hofkou naladu, kterou nas krmi H. Ufadovna ale•kdyi neni . . . cukru!

L. Vanduch, taj.

S br. pozdravem, V 'tad Spravedlnost dislo 127, Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ptichazim s par tadky, abych vas uvedomiI, byste se hledeli dostavit do schlize dne 6. prosince; v padu Apatneho podasi o tYden pozdeji. Bude to schtze vYroeni, ye ktere se take voli ttednici na pristi rok 1943.

Dale, bratti, co jste na tdetnim vYboru, hled'te se dostavit jiste a pfehlednout knihy nagich ntednikt, by bylo vae dano do potadku pro ptiSli. rok.

Ponevadt ye vYrodni schuzi je hodne prate a dny jsou kratke, bude schilze zahajena • asi v 1:30 odpoledne. Po schtzi budeme mi ti spole'enou svaeinu, a proto jsou sestry tadany, by kaida dle moanosti s neeim od jidla ptispela.

Dale, bratti a sestry, na g Md, take objednal z Hi. trtadovny tu listinu, na kterou si kaklY fad zanese jmena bratrt, co slouti pii vojsku, a take v jakem oddeleni vojenskem je. Proto se jiste dostavte do schtze bratti a sestry, kteH mate syny pti vojsku a jsou take eleny nageho ta,du, abychom to dali take do potadku.

Tedy nezapomerite na tu vgrodni schtzi a hled'te se co nejvice schuze zfradastnit, bude to naSe posledni schuze v roce 1942.

S bratrskYm pozdravem, Vaclav Steinocher, ptedseda, J. F. Novosad, tajemnik.

V kid Rozkvit Rilie, cis. 81, Needville, Texas.

Bratti a sestry!

Ptigti schOze jest vYrodni, proto jste • abyste zaujali sva mista aspori jednou za rok a vykonali svou povinnost. Schtze bude konana dne 13. prosince, o druhe hodine odpoledne, a v padu deSte tedy o tYden pozdeji.

Jsem Vag', August Teykl, taj.

V Zmena adresy. Kdykoliv se ptestehujete, vyplfite tento listek a zaelete na: Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Texas, a adresat na • Vestniku bude opraven dle toho.

Jsem dlenem tadu .... _ .......

Moje jmeno

..........

...... ......

Moje stare adresa byla Moje adresa nyni je

......

Strana 8.

Blessing, Texas.

Cteni broth a sestry!

Neminil jsem se vfibec michat do tech hadek, ktere eteme v poslednim ease ye Vestniku, ale proto to se citim taktka vyzvan br. A. Kacifem ye Vestniku ze dne 18. listopadu, tedy jemu posloutim, bez ptekrucovani a bez lhani.

Rozhodne neni tadna, pravda, to deviti elennk stanovni vkbor upravoval stanovy pro tisk. Zde musim dati male vysvetleni. Sjezd nezvolil tadnk zvlattni vkbor na Upravu stanov pro tisk.

Myslim tedy, to bylo povinnosti stanovniho vkboru tak uoiniti. Br. J. Kalousek, Glen vkboru, hned po ukoneeni sjezdu svolal vSecky eleny stanovniho vYboru k dojednani, kdy se sejdem, bychom stanovy upravili pro tisk. Br. Jelinek podal na,vrh, by k vuli Uspote pouze 3 elenove z onoho vkboru tu praci udelali. Navrh ten byl vSemi bez namitek pkijat a ujednano, to praci tu udelaji bfi.: Zemanek, Vytopil a Kalousek. V padu, to by Zemanek nemohi, jeho misto pfevezme br. F. K. Budek, mistopiedseda vkboru.

JeAte pied tim, net tento vkbor byl vybran, ptal jsem se br. Hejla, zdali by se to prace chtel dastniti, ale on odmitl, to mel pied sjezdem jit dost to prace. Tento utti vybor se mel sejit koncem mesice srpna nebo zaeatkem zati, lee k tomu nedoSlo. Br. A. Kacif vynaSel, to musime dekati, at nam tesnopisec p. Hilgert z Chicaga poSle piepsani jeho stenografickYch poznamek.

To mne br. Kacif zdelil, to &we nemuteme stanovy upravovat. Br. Vytopil mellne vSecky zaznamy, tyto byly sjezdu dteny, delegaty piijaty a irfsedniky sjezdu podepsany. 2adny delegat ale neVedel, co v zapiskaeh p. Hilgerta je, proto to ty nemohly bYti eteny. Nepochybuji ale o spravnosti jeho zaznamt, ale mohly tam bYti chyby tot. Kdyt konethe jsem byl uvedomen br.

Kacitem, to piepsani stenografickYch zaznamti z Chicaga doSlo, uvedomil jsem br. F. K. Bueka, at' telefonicky nebo telegraficky uvedomi o torn br. Vytopila a br. Kalouska, a at' hned jedou do Temple upravit stanovy pro tisk. Pozdeji mne br. Vytopil i br. Bueek zdelili, to to opravy ci Upravy se sireastnili bfi.: Valeik, Aug. Kacii, Geo. Kacif, Hejl, Vytopil, Kalousek a Bueek a pry uznali, to podle protokolu, kterk br.

Vytopil sepsal a kterk sjezd schvalil a piijal, se stanovy upravovat nemohou. Aekoliv br. Vytopil byl vicekrat sjezdovkm tajemnikem, tentokrate jeho prace je uznana za nepotfebnk car papiru. Pros? Co mne dale piekvapilo, bylo, na to praci se podileli bit Valeik a Aug. Kacif.

Tito dva bratii do toho vubec nemeli co mluvit, proto to je k tomu taclnk neustanovil.

Br. Kacif fit nekolikrat ve svYch dopisech rozebiral a vykladal el. 49., jednajici o povinnostech feditelft, a stale se k tomu vraci. Dale stale poukazuje, to kdy byly stanovy pro tisk upraveny, katclk Glen stanovniho vkboru i friednici H. 1:T. uznali stanovy za spravne die piani sjezdu.

Zde je tfeba tot male vysvetleni. VYbor na stanovy upravil svoje navrhy na opravu stanov pied sjezdem, a katclk delegat obdrtel jeden opis tech navrht. Sjezd vSak tyto navrhy nepfijal vSecky, nektere byly pozmeneny. Male zmeny mohl si katclk delegat poznadit, ale delSi dodatky nebo zmeny si v gichni poznadit nemohli.

Na pfiklad: Stanovni vYbor ye sykch navrzich odporuail pouze dva stale_niedniky pro Hl. U1., tajemnika a pokladnika. Sjezd ale se rozhodl pro friedniky tfi, (ovSem po tuhem odporu nekterkch delegattl) a site tajemnika, fleetniho a pokladnika.

V navrzich vkboru byly povinnosti pouze pro taj. a pokl. Proto byl stanovni vkbor vyzvan, aby se veeer seSel v Blazimar hotelu a vypracoval navrh prace ci povinnosti pro tii 0.fedniky na miste dvou Utedniku. Pouze za tim freelem jsme se seili, nerneli jsme tadne instrukce od delegatt, aby jsme opravili v navrzich elanek o povinnostech iedite10. K tomuto elanku byl dam dodatek. Kdyt tyto navrhy jednajici o povinnostech friednikti a teditelii byly sjezdem ptijaty, odevzdal jsem ten na stroji psank navrh br. Vytopilovi k uschovani pro protokol, proto to jsme meli pouze jeden vYtisk. Do sveho "mimeograph copy" jsem k onomu dlanku na-

VtSTNIK

Ve stiedu, dne 2. prosince 1942.

psal poznamku "dodatek ma Vytopil". V§ecky male zmeny nebo opravy jsem tam poznaeil, deli dodatky jsem nemohl tam dati, .ponevadt jsem byl zarnestnan dtenim navrhil sjezdu. Ted' bratti posud'te sami, je to mono aby elovek za 4 mesice po sjezdu si pamatoval doslova vSecky ty elanky stanov, ktere byly sjezdem opraveny anebo pkijaty mimo navrhu stanovniho vkboru, kdy si je vSecky doslova nepoznaei? To neni motne. Vidim ye stanovach chybu piemistenim pouze pismenky "a" za druhe slovo, a elanek ten ma ted' docela jink vkznam, net jak byl sjezdem pfijat. 0 tomto mans to se zminim pozdeji.

Dirvekoval jsem tomu, to kdy bfi. Vytopil, Bueek a Kalousek budou upravovati stanovy pro tisk, ae vskutku tam daji to, na dem se sjezd usnesl. Delo se tak od zadatku Jednoty a nebylo natku na stanovy. OvSem, tentokrate se k tomu vYboru "dobrovolne bez vybidnuti" ptidali eleni, kteti bezplatne byli ochotni opravovat upravovat stanovy pro tisk.

K tomu vaemu, kdyz jsem chtel porovnat nove stanovy s originalem sjezdoveho protokolu, tento nebyl k nalezeni. Tazal jsem se idednikir na Hi. U., kde je protokol, fekli mne, to o nem nevi. Kdyt jsem se pozdeji ptal br. Vytopila, kde je protokol, fekl mne: "Jd nevim", a po chvili dodal: "Jsem jist, to ho sebral br. Valelk". Originaly vSech sjezdovkch protokoll), byly vtcly dany k uschovani tajemniku Hi. U. Tentokrat si ho uschoval br. Valeik, aby nemohl porovnat nova stanovy s protokolem.

Br. Kacif ye Vestniku ze dne 4. listopadu pile, to 15. Unora 1942 ve schtzi svolane statnim examinatorem, vkbor stanovni poznovu schvalil upraveni natich stanov.

To neni tadna. pravda! Br. Kacif chce pouze tuto mytlenku elenstvu vsugerovat. Ta otazka vilbec nebyla stanovnimu vkboru dana. Pra y -douje,tMr.ChapmnlvYboukzdedeni otazku, zdali mineni sjezdu bylo, utvotiti dye vedouci telesa, anebo pouze jedno teleso.

Tet neni spravne tvrditi, se se probiraly stanovy. To byly pouze elanky tYkajici se pra y a povinnosti uredniku Hl. Ur. a keditelti. — Pfi torn jsem si vzpomel na malou pfihodu: Examiner Mr. Chapman se pH to schfizi ptal, kde je original toho elanku 49.? fteditel br. 8vadleriak povstal, vytahl z kapse papir a fekl, to on ma. "copy" toho elanku, to katclY e'en stanovniho vkboru i tfednici sjezdu dostal kaidk jednu "copy", kdyt se o tom na sjezdu jednalo.

Zjistil jsem, ze to nebyla pravda, ponevadt tadne "copy" toho elanku nebylo na sjezdu delano, a tacInk Glen stanovniho vkboru, ani dfednici sjezdu tadnk "copy" neobdrteli. Byl udelan pouze jeden vktisk a ten obdrtel br. Vytopil, kdy sjezd ten elanek Pro dneSek koneim a doufam, to nebudu nucen se o tech natich bolestech vice zmitiovat.

Jos. Zemanek.

S pozdravem, V

Houston, Texas.

Jakato pisatelka deje "Osud vesnieky LidiOe" dekuji fadilm SPJST. a site faclu Pokrok 88. v Houstounu a tadu Karel Jonas v East Bernard, to se tam mohlo ono divadlo sehrat. Jmenem ochotniku dekuji vaem elenUm fadu Karel Joliet v East Bernard za ochotu s kterou nam jejich siriovk vkbor vySel vstfic pH na gem zajezdu k nim do jejich pane budovy.

Dirstojnernu panu Kuncovi za peknk proslov pied zahajenim divadla, p. Novosadovi za propOjeeni nabytku, a za pomoc panum Foitikovi a UrbiSovi.

Divadlo se zase setkalo s peknkm uspechem, navSteva, krasna, jak pravil Men tamnejAiho vkboru, to ani nepamatuje, kdy meli posledne tak ohromnou navgevu.

Pied divadlem br. J. Anton pfednes1 krasnou baseri "Lidice", kterou sam slotil a dedikoval ji dp Kuncovi jakotto velkemu narodnimu pracovniku.

Ochotnici hrali jeSte lope net pH premiere.

Dik obecenstvu, ktere tak tie bez vSelijakeho hlomozu pozorovalo se zajmem napjate hru.

V sini tadu Karel JonafS, kdykoliv tam zavitame, maji vae pro nas ptipraveno, sal i jeviSte sviti se distotou. V peknem pokadku mail velkou knihovnu, kterou jsem si se zajmem prohledla a myslela jsem si, Skoda, te je to tak daleko, to by bylo aerie. Ted' nastanou zimni veeery a to se tak nee° pekneho dobte ate.

Byli tam tot piatele z Galvestonu, pi. Doslieova s dceruSkou a synem. Pan Doslie je pry nemocen, ale doufame, to to neni nit riebezpedne a piejeme jemu brzkeho uzdraveni. Kdepak ted' na vanoeni svatky stonat. Tet jedna. z naSich nejlepSich sokolek, pi. 8indelova z Rosenberg let'. nemocna v houstonske nemocnici na zapal pile. VSak ona se nam vystime a bude evidit dal. 2e je to pravda?

Druha smutna zprava pro rids je,ze na druhk tkden odjede na stab() od nas sokolska pianistka Botenka Silhanova a to do Miami, Florida za jeji maminkou pi. B. Veselou. Budeme ji vSichni postradat, neb co Sokol v Houstonu zaeal velice male, cvieebnich hodin vynechala a katdou zpevohru cvidila, jak pro Sokola tak pro tad 8tefanik. Ale co platno, maminka je ftecko. Ted' bude se svoji sestfielcou Annou zajiste vzpominat pH tamefaim C. N. Sdruteni v Miami pki jejich dobrodinne praci, cot bude jenom Alechtit jejich dobra srdeaka. Tet i ja, ji budu postradat a cela naSe rodina. Katclk kdo ji znal vi, to byla velice tithe a mile povahy. Ale ona bude taky vzpominat tady na nas. oleni Sokola uspotadali ji 'Dank vedirek na rozloudenou.

Velice pfijemnou zpravu yam nyni napisi, to etyry bkvale sokolske dceruSky, ktere se provdaly, staly se maminkami a maji hezke ratolesti, ktere se maji eile k tivotu. Jsou to bYvale sleeny Lillie Klimova, Annie Hamuskova, Betty Brabcova a Mafenka Cilna. Wen). gratulujem.

Bad Svornost Jihu, cis. 15., Buckholts, Texas.

Nag sokolskY ochotnik Jerry Lebr jit take odejel za svoji povinnosti pro strkeka Sama.

Mill bratii a sestry!

Jako katdk piede gk rok, tak i letos budeme miti vkrodni schtzi prvni nedeli v prosinci, ktera piipada, na Sesteho. Jest (Waite, aby se eleni a elenkyne do teto schtze v hojnem poetu dostavili, nebot' nejenom, to se budou volit fitednici pro pfitti rok, ale take budeme miti jednani a hlasovani ohladne zvYSeni plate friednikil Hlavni trtadovny Pro dneSek se omezuji na techto par fadku, nebot' vim, to br redaktor bude miti naval dopist, oznamujici schtze. Jenom si dovolim podotknout, to kdyt jsem minule psala, opomenula jsem vzpomenout, to mne v late daroval pan F. F. 8purek $1.00 a jedny S'aty pro S.A.O.T. KeZ by vice krajanii mohlo nasledovati jeho ptikladu.

Se sesterskSrm pozdravem, Hilda Brtigova, taj.

V oehoZ" neumiA, nestyd' se na jinem doptati.

Nepokladej toho sobe za hanbu od kohoZkoli se pouditi, neb se za to ani lido siavni nestydi; ale radeji styd' se neumeti, aneb nechtiti se OW.

V Uterk pfijel k nam na nav§tevu na 10 dni Ladislav 8ilhan. Oboum pfejeme, aby se zase St'astne navratili zpet.

Byla jsem mile piekvapena veera gratuladnim dopisem sokolskeho cvieitele br. Jos. Stanka, kterk zde po br. L. Kadlecovi cvidil. Take bude odveden a pfal by si, kdyby byl poslan k nam do Texasu. Diky! Je at v Lindennold, N. J. Jednu vac kterou bych si pfala jest, aby vSude kde to divadlo bude hrano, byl velkk irspech.

Je to dej o natich tam za motem, o tech ubohkch trpitelu eeskoslovenskYch. Dekuji vaem za gratulace. Napi gi vSem dopisy. Na zdar!

K. Otvrtnikova.

V Hled' zachovati jmeno dobre, nebot' to jistSi a trvanlivejai jest netli hromady zlata.

Toto jen na kratkY eas trva, dobre pak jmeno zustava na velcy.

V V Hled' sobe easu tak draze jako kupec zboti sveho; nebot' mine-li jednou, vic se nenavrati.

Ve

Urea1 1,

tine Z. prosince

1942.

MILADA MATULOVA:

SLUNiCvii0 ROMAN

Ach co, kdy u2, tak uz, na to podnikave start' pan. Mala pkizemni vila by byla aeelnejti, takovY letni byt v mesicich, kdy se nemohou z Prahy vzdalit, a aby tam mohli vtichni spat.

A navttevy? pfipomnel Richard. Jeden, dva mansardni pokoje nebyly by na tkodu.

Marieta humorne licila, jak se pani chvilemi zastavovali na pfikre avotiove ceste, jak duch jejich podnikavosti rostl s rozSikenYm obzorem vYhledu, jak na ni docela zapomneli ve svem stavitelskem nadteni.

Ne2 dospeli vrehu, meli ji2 pevnou pkedstavu dvouposchod'oveho zameoku, kterY mel mit nejenom vlastnosti dobreho obytneho domu, ale mohl byt v nutnem pkipacle prodeje obratem ruky promenen na letni hotel s kavarnou. JakEv pry jim testa neutekla jako tenkrat, pochvalovali si. Horeli touhou po stavbe, hned ptittiho dne vyhiedal pan 8 karda architekta, znameho ze studentskYch let, vysvetlil mu svaj smelt' plan. Pronajmou byty v Dejvicich, odstehuji se vtichni na vYtinu. UZiji vice klidu a eerstveho vzduchu.

Ale mudrlanti zap6mneli na magistrat a na jeho regulaeni plany. StarY pan nechtel je uznat za pfekalku ne13iekonatelnou, bil se za svaj projekt. Zatim co mu Richard stateene pomahal, bezboZna, Helena se radovala z kaZdeho zamitnuti, ktere ptichazelo z iffadu. Mela pra ydu. Posad'te do teto rozkotne zahrady kolos novostavby a zabijete jeji zadumeivY pavab, vyknete ptactvi. Kam by chodila Helenka samotatit? Richard myslil na svou dvorni spoleenost v prostrannYch mistnostech vily, start' pan uti se tetil na alohu purkrabiho v kruhu nejvybranejtich lidi u Richardova dvora, na Helenku nikdo nepomyslil, chce-li byt dvorni pani.

Mladi kolisali mezi stavbou moderniho baroka a nahou krychli, jeji vnitiek se da snadno vyutilt. Sestry se ovtem neobtoZovaly temi majetnickynn starostmi.

"Meli jste vtak videt nate oblideje, kdy tati piinesl plan", koneila Marieta vypraveni. "V hrtze jsme ustrnuly, kdy jej start' pan prohlasil za neodvolatelne definitivni. Nelze pry stareho urazit kritikou nebo dokonce odmitnutim, kdy si dal takovou praci! Poekejte, je ulolen jako rodinna pomatka v pavilone, piinesu jej."

Byla v okamZiku nazpet s planem, rozlotiila jej, jista vYbuchem smichu svYch pfatel. Na okraji peelive prokresleneho planu smal se na mlade oblideje nakres stavby z davnYch case, pine vetifeek, arkYka a balkona.

"Nat tatinek nema, vkusu. Koupi-li vazu, pak se hodi leda k nakladani vajidek", pomlouvala otce Marieta.

"Jen kdy zna vkus svYch etendfa", ttipl Bofek.

"Je to jako start' nemeckY hrad", prohlikl si Holec znalecky plan. "Moderni elovek buduje si pfibytek pouze v krychli". " . . . tieba by mu tam nekdy zatekalo", u=Ala se konservativnejti Helena.

"Na ttesti byla ZadOst o povoleni ke stavbe definitivne zamitnuta a tak dodo na tento pavilon. My s Helenou jsme ohromne spokojeny s na:s'im bilYm domeekem, vid', Helo?"

Obratila se k sestfe, ale ta uz volne kraeela s Ludvikem smerem k dfevene besidce, odkud chtela vyhliZet mute.

Helene byla proti mysli drava rozkot z majetku, ziskavaneho east° i obetmi na adet osobni korektnosti. Vlastnicke pudy po valce hYfily.

Kde kdo parceloval, stavel, kupoval nebo byl aspoil eekatelem vlastnictvi v nejakem stavebnim druZstvu. Domy a vily rostly ye Velke Praze jako houby po detti, cele vilove dtvrte rozlezaly se po riboeich a navr gich, kdy ji2 nebylo

VESTNIK mista v rovine, nebo byla jeho cena ladnosti podnikatelii vySroubovana do nemo2nosti.

"Vite, ze tam, kde dnes stoji budova mnisterstva Narodni obrany, honil otec jette pied kou zajice?" ukazovala prave Ludvikovi &evenYm mfikvim latek besidky. Pamatovala rozvinena pteniena pole a lany bujne kepy v mistech, zastavenYch dnes ohromnYmi bloky sefadenYch v moderni, tiroke ulice. Ten aZasny vtirast etvrte ohromoval kakleho, kdo po deli dobe se octl v jeho nove east, vonici stale vapnem a maltou novostaveb.

"Chaim touhu lidi po vlastnim domove. Bez ni by se nebyly zrodily vtechny ty piibytky dastojne dloveka. Tu a tam nedostatek vkusu, snad i penez porutil peknou linii, ale i ta spatna vila vysvobodila rodiny z tmavych byte ve ztuchle ulici velkomestske. Sama nejsem doteena stavebni horeekou, radeji bych bydlila v malem, modernim byte ciziho einZaku, neZ bych vypinala tolik sil pii stavbe jako pani Nina. Za to Richard byl dlouho v zajeti teto stavebni epidemie. Mam ho v podezieni, ze ma skion ke zbyteenemu ptepychu, ktery se nehodi do deskeho prostfedi".

A hle, tam prave pkichazel. Videli ho, jak stoupd po ceste raznYm krokem, s kloboukem v ruce.

"Nat nejvzacnejti host", stahla koutky v iismevu a zamavala rukou vstiic svemu muZi. Ludvik pozorne sledoval riltovy suit radosti na jeji jemne opalene tvati, oZivlY a jako barevnY tan jeji fedi, zrychlene pohyby jejich parozsvicenYch hedvabnYm leskem na pozadi pfichazejiciho veeera a derneho tatku, kterY ji ye spechu uvizl na Tirane lavice.

Odvratil zrak od blizici postavy Richardovy a zadival se v opa.enou stranu. A tu na konci petiny mezi vyenelYmi vetvemi ovocnYch zakrskt, zpola zakryta rnihla se mu pied odirna postava a hfiva vlast Niny Tomkove. Vedle ni kradel Jiff Holec a naklanel sva asta a2 k bujnYm jejim kadetim tesne. Hlava Ninina neuhYbala.

Co je mu do Niny, do Holce a do vtech lidi na svete? Jeho pohled sklouzl na pospichajici no2ky Heleniny, na jeji mime pine boky, rozvinene chazi, na asta, ktera oddane nabidla Richardovi..

Doktora Jahna vzrutil polibek pani Heleny, vtisknuty na rty jejiho VIII. SVETAK. S celou silou sve podnikavosti a eilosti vrhla se tehdy Nina do stavby vily. Vedela dobfe, co chce; staveni nenapadne, vnittek adelne "resent' a hlavne — prostorny. Nasbirala vtemoZne zkutenosti v hanspaulskYch vilach a u Jitiho Holce, s nim2 si sjednala nekolik schazek v kav'arne "Passage", kam uti leta pravidelne dochazel, a dospela k jednomu: sebe ladnejti zevnejtek vily pozbyva ceny, je-li vnitiek rozkouskovan v mistnosti nejvYte o dvaceti etvereenYch metrech, kde se ph kaZdem obratu narali na kusy nabytku, kde vzduch je brzy vydYchan.

Slevila tedy nee° ze svYch pfedstav o ahlednosti, amernosti a ladnosti vnejtku na pro-. spkh prostoru a Jili HOlec, jindy neastupnY, tentokrat ochotne sladil svuj vkus s jejimi letantskymi napady.

Od chvile, kdy Nina svirala v ruce dekret ministerstva zahraniei, nepocitila takoveho uspokojeni, jako kdy stavela a zakitiovala. V tu dobu se ji tidal jeji bezdetnost merle zavatinYm a tragickYm astrkem, zdalo se ji nyni, tie i bez deti mono Zivot ptijemne ztravit.

Olda dal ji volnou ruku ye vYberu architekta, stavitele i materialu a tvaru vily, ureil pouze sumu, nad kterou nesmel naklad jiti, pamatoVal na vydani s vnitinim zatizenim. I tak pos hypotekarnim dluhem, nechtel vydati vtechny hotove penize. Mohi smele davetovati Ninine opatrnosti, rozvalnosti a energii, nebot' byla tak dokonale informovana o jakosti a eerie cihel, vapna, dfeva a skla, k nic menecenneho neti bylo ye smlouve ujednano, neutlo jejim °dim a stavitel byl nejednou nucen vymeriovat material.

Ninan pfijimala bez ohledu Holcovu pomocnou ruku, ale nieim mu nebyla zavazana, vyrovnav g i obvyklou eastkou dluh za Many vily.

Radii ji poctive a neziAtne, kdy ji upozorrioval na nektere triky stavitelske a ona uZila jeho rad tak dukladne, ze se stavitel po skondene praci dutoval, ze ho nikdo jette tak "nedob'ehl" jako milostpani, unikl pry mu zisk a je'Ste musel doplacet nekolik tisicovek z vlastni kapsy.

To je obvykla tee stavitelska; ale Nina ji a s chuti ji opakovala pied muZem i znamYmi. Zajmem o stavbu, vystrkovanim vedomosti, dovednosti a chytrosti pii kaZde aloze uspavala dervika, kterY v ni hlodal od naVttevy pralskeho gynaekologa.

V dobe zakizovani objevil se Jiti znovu jako nezbytny a neocenitelnY pomocnik. Ninin vtip a vrozenY vkus nemohl nahraditi vtdycky architektovu zkuknost. Doporueoval firmy, ne a dobre prameny, intervenoval osobne u obchodnikri, navrhl malbu pokojii.

Kdy2 byla vila vSim pottebnym vybavena a Nina si mohla trochu oddechnouti, uvedomila si, ze zustava jette velikou dluZnici Jirkovou.

Na jeji Zadost o fleet mavl jen ledabyle rukou.

Vec tedy nebyla vytizena, doufala, k ji pozdeji napadne vhodnY zpasob revante.

Nine stadilo na dlouho opojeni z vlastni daleZitosti a vzestupu. Cenila si na tolik majetnictvi, tie dobrY postup Oldav v Made pfiditala timene jejich finandnich pomera. Nechtela pHpustit pravdepodobnejti pticinu jeho . . . vliv pana Paly, ktereho pied mukvYm jmenovanim poladala o ptimluvu, aby se vyhnula pocitu vdeenosti, kterSrm by se citila zavazana.

Ptiga chvile, kdy se nasytila spoleeenskeho vzestupu i hry s vilou. Malomestska spoleenost zakala ji nudit, kdy jeji dovednost pti vnittni i vnej gi riprave vily u2 nepotiebovala obdivu, tadka pokojil zdala se ji zbyteend a neu2iteena, pro dva lidi. Stale neochotneji obsluhovala svrij zvetS'enY byt a citila, ze se jeji zdravi zhorgilo.

Koneene ji nestaeila posluhovadka, uvitala s ulehdenim Oldovu nabidku, aby ptijala it ruce jeho chudou ptibuznou, prave ositelou, male, nenapadne device asi dvacitilete s rybima odima a rozplaclYm nosikem v ploche tvati, ptipominajici music v riplriku. Device pracovalo svedomite a vniklo v kratke dobe v taje mestske domacnosti. Brzo ptevzalo skoro vkchny Nininy povinnosti.

Nabyvg vice volneho easu byla Nina posouvana nenapadne zpet it mrtvemu bodu nenaplnene touhy, uspavane po tolik mesict horeenou einnosti. Zadala znovu jezdit do Prahy a radit se s lekaii. Nekolik mentich zasaha a pokust lekatskYch vyznelo na prazdno. Marne vystavovala sve telo nejnovejSim pokustun vedeckYm, at' 112 pkichazely jako zazraeneobjevy z Nernecka nebo z Ameriky, marne prolekla tYdny v malem soukromem sale klinidniho piednosty, u neho2 posleze zakotvila jako u nejpovolanejS1 'capacity. Ptipad jeji zajimal a poilvala u neho jistYch v'hod jako dcera zeinteleho lekate a piitele. Marne bieovali ona a Olda sve smysly k gilenYm a rafinovanYm duetrim lasky.

Vychovana nejenom v poslednim odstavci doby nesmlouvave a opatrne moralky, ale i hmotnou bidou, ktere se usilovala zhostiti piesne dodr2ovanYm programem bystreho deveete, byla by Nina v mantelstvi nesporne hladce projela kolejemi pkikladneho rodinneho a malomestskeho Zivota ku spokojenosti sve, maniela i svYch spolubli2nich. Byla by ochotne peeovala o muze, obstaravala domacnost, representovala slutne jeho hodnostni tfidu a vychovavala s daslednosti svoje a jeho deti. Byla by bYvala hrda na dobrou povest clamy, manZelky a matky. Byla by byvala odsuzovala kaZdY jokestupek proti dobrYm mravam a bylo by ji bYvalo rozkoti videt sebe betivadnou a prvotfidni v kaldem smeru. Byla by nosila svou krasnou hlavu vzharu, pytneji neti za svobodna, kdy nekdy hlava byla piilis taka starostmi a skuteenymi i domnelYmi uth2kami jeji citlive hrdosti.

Architekt Holec pfijiZdel east° v to dobe do Hradce, kterY byl i jindy cilem jeho nedelnich zajezdt, nebot' Hradec byl j eb.Q rPcliaSr m mestem.

Tak asi by byl vypadal 2ivot Niin bez one tragiky bezdetne 2eny, ktera ji hnala do eekaren lekairi a na operaeni stoly, do lazni s pochybnYm vYsledkem, ku zbyteenYm zpovedem u6im

Strana 10. lekaiii a obnaovanim sveho trYzniveho zdrmutku, peelive skrYvaneho pied mut‘em a piitelkynemi. Ani jedna z techto upfimach znamYch neodepiela si po prohlidce vily poznamku, kterou sypala pelynek do Nininy chlouby: "A ted' jeAte neco maleho Ziveho, abyste ten peka majetek meli kdysi komu dat", nebo: "Neodkladejte dole, pani Nino, nejvyMi das", a podobne, dobfe minene rady a yYstrahy.

PokaZde vyviela V ni z jeji bezmocnosti takoYe, zatt', '2e ji jen steli dovedla zakrYt pod usmevavou odpovedi: "Myslim, ze na ty fed je dost dasu az po tkicitce. Chci Olt sveho pekneho bytu. Vite, jak deti vkchno zniei", kikala, ale smYSlela jinak.

At' se podupd a zlame z brusu nove linoleum, at' se zkazi lesk nabytku, at' se zapini diste a svegi barvy koberca, vonicich novosti, at' se tieba vkchno zniei . . . jen kdy ty nicici rueky a noZly budou patfit jejimu diteti, jen kdyz jeho oeka zaZenou zadumeivost pokoja a jeho 2Vatlani a kiik postfild 2ivou vodou vS'echny ty mrtve ptedmety v nehybnem ovzduAi. Ma veht lekaiam, kteii mluvi o jakesi slabosti a organickYch vadach nebo krasavici z 162ni? Jsou dny, kdy by mohia skaly lamat, ale nekdy citi sama, ze neni dost zdarva. MOovi nemaze odhaliti sve bolesti. Komu se s ni svefit, aby tolik nebolela, o koho se opfit? Kef v zahrade vyrazil kvety, ale vitr atodi na kiehke vetve a strhava, raZove lupeny kveta. Jak by se dafilo kvetam, kdyby se vetvieky pnuly po pe y -nezdiaoprlyseoni.

Nina se oddava, podivam piedstavam, jitil svou ranu kaZdYm zaLtkem. Vypestovala si klivii z darovane male odno2e. Klivie rostla rychle v kypre hline kvetinade, yeas yymeriovane, listy jeji byly sval a 'At'avnate. Ale Nina marne dekala na kvet, adkoliv klivii stavela na nejslunnejg mists. Snad je v oeich sveho mute takoyou sklenikovou klivii .. . Jeji meeovite listy Jsou krasne zelene, ale kvet nevyrai Nikdo nepoueil Ninu, ze klivie vykvete az sedmy* rok sveho 2ivota. Ponenahlu ji omrzela neplodna rostlina, s nechuti ji zalevala, a 0 ji nevyhledavala nejslunnej gich mist ye svem byte.

A jednoho dne — otirajic prach s jejich tuach lista, zpozorovala, kterak z du'ZnatYch iitrob lista k sobs tesne plimknutYch blizko koiene vyrazila palice belozeleach poupat. A to se ji stala tato rostlina ihned zase drahou. Jak ji poyzacnela, jak se povznesla v jejich odich timto zarodkem cihlove eerveach liliovitYch kvett! Uvedomila si tento znasobnea zajem o kvet klivie i cit, vytrysklY tak spontanne, ze ji az zard2el. Majic schopnost proZivati pfedstayy az na konec, vytvokila si ze zalitku trYznivou paralelu mezi kvetinou a sebou. I ona je gte muse v oeich mOovYch i ostatniho sveta svou menecennost, i ona jests rozkvete jako klivie!

Neukojend acha se zarYvala stale hloubeji do jejiho srdce jako dravel spar. 2ivila ji novou nadeji. Sila teto achy se podobala hustote jejich vlast.

Vyrovna se s pfedstiranYm nebo skutedam soucitem svYch plitelkyri! Zadala flirtovati s jejich mu2i. Nad masite balieky matYch nerozumach tvoreeka, ktere vladely v koearcich jejich unavene matky s asmevy nasycenymi bezmyglenkovitou spokojenosti po cestach parkovYch, ceni si jejich druzi zeleach studanek jejich promenlivYch odi, mraku tmavYch vlasa, pruinosti boka, jeji pohyblivosti telesne i dukvni. Do kok jejich dna sypou se dukazy cht. S planoueimi, zlYmi zraky ete sva viterstvi z dopisu Petra Kubata, manZela jedne z jejich bYvalYch nepiltelkyri-sekundanek, jim ji vyznaval svou ohnivou touhu po ni, hotov opu• enu i dite. To byl jeji system: vystiti pro ni Z vest "na kalenici" a pak se z nasledka vyyleci nebo vysmati. Neochabujici zajem Jifiho Holce byl take jejim triumfem. Zamyslne netajila pled svYm mOem zaniceni znamYch m0a, tyrdogijne jim draZdila mOovu selskou, pudovou touhu po detech.

A Oldfich Tomek? Nedivil se, ze jeho znara • enu i dite, aby phpoutal k chce obetovati svou Z sobs jeho Ninu. Ani se nerozeiloval. Byl neteea. Nina nezkoumala, ze budi v nem strach a

VbSTNIIC neVolnost jeji narnEvost, tak byla zamestnana krou2enim kol sve nenasytne achy a touhy.

Bah vi, co v ni pfeyladalo a co bylo silnejsi. Jisto bylo, ze kamkoliv vstoupila v dobe sve nespokojenosti, pkinakla do rodin jakesi vzrukni, ktere vycha,zelo z jeji nervosni a stale podratidene bytosti a pusobilo nakatilive, Nemohla setrvavat na mrtvem bode jako v lenive zatoeine, musila jit dal, stale kupiedu, podobna kece stihajiei mote.

Pal roku zapasila s mygenkou, pal roku se s ni rvala od posledniho setkani s Jitim Holcem v zahrade "Na klinku". Ani jednou se s nim nesetkala od onoho der ynoveho vedera, vyabala se mu, znepokojena, jeho daveram, vice ne2 kamaradskYm chovanim. A piece se tehdy ani nepokusila razne jej odbyt, vynutit Si -jednou pro vtdy respekt . . . protole v podvedomi v ni kliaila takova, postranni mytlenka, ktere dovolila teprve nyni, po dlouhe, nudne a mrtve zime, vstoupit do jasneho svetla.

Jifi Holec netuffl, 2e se nesetkava s Ninou nahodou, kdy ji na sklonku zimy libal ruku ye sve kavarne, .2e je jeji zasluhou, spolu tak nenucene a pfatelsky jako by tomu nebylo vice net pal roku, kdy se dotykal rty jejich rozdechranYch kadefi tam nahoie v zahrade pod Matejem. Ani to nevedel, prod si Nina, phsna abstinentka, uz po druhe poroudi eaj s rumem.

Zaeala vedome rozhovor o svem nevyrovnanem dluhu a piedvidala i jeho odpoved'. Temperatura jeji davernosti stoupala.

"Kdy2 vas tak vidim, Jirko, vzpominam Si, jsem jeAte vaai dlu2nici. Velmi jste se rozdaval pii aprave meho bytu."

"Nestoji za fee. Ale jste hrda a nechcete dluZnici, ma2ete snadno splatiti domnelY dluh a stati se lam vehtelem".

V jeho °etch zajiskfil potme gilY a chtivY ohen. Sedeli pohodlne vedle sebe na mekkem sedatku melkeho boksu. Dotkl se ji, trochu se zachvela. Jeji tvafe ziejme hotely.

"Jak to myslite s tou splatkou? Snad . . . se mffteme . dohodnout?" — Divala se zdanlive lhostejne pies hlavy hostu na eernavY asfalt Vaclayskeho namesti s odlesky baravach svetel prase rozzakeach reklam.

"Kdysi jste mne slibila, ze mne budete stati modelem. Nema2ete ani dost chapat, ze hodnota umelcova dila zavisi vice na krase pfedmetu, kterY chce zveenit, nea na jeho. dovednosti.

8Vastria, inspirace dela ze iemeslnika umelce.

Citim to, muj umeleckY instinkt je spolehlivY." Tenkrate to nebylo mo'Zne, Jirko, byli bychom se musili stati milenci".

Na slovo milenci polohla claraz a vyslovila sama to, co vifilo uz umelcovou krvi.

"A dnes, Nino?"

"Nechci toho a bylo by to dnes je gte nebezpeenefg", iekla a podivala se na nej kratkYm, jakoby utYranYm pohledem. "Ostatne zaplat'te si modelku, Jirko, nejsem obchodnim artiklem", obratila, jakoby se se vzpamatovala a trochu od neho odsedla.

"Ted' snad v tom je gte ke vkmu budete hledati ureIku. Kdybyste byla sama umelcem, jinak byste na vec hledela. Vyjimeene telo nenajdeme na ulici. A kdyby . nemohli bychom je zaplatiti. Umelcilm se jests nepodahlo rozbit V2itY megt'acky piedsudek, ze mlovati krasne telo je nemravne. Pki gti stoleti se budou smat dnegni zbytedne pruderii."

"Zatim se smeji vaSim nabidkam podestne Zeny, ktere nechteji pfeskakovat stoleti. Bylo by velmi pohodlne, kdybyste si mohli kYvnout na model, kterY se yam zamlouva, ktery potiebujete", draZdila ho.

"I vy jste zati2ena faleAnYm studem".

"Studem? TakovYm zatiZenim trpi snad jen Z'eny, ktere maji telesnou vadu. Myslite, 2e je to maj pfipad?" chladne ho zpraZila, aby ho jests vice draldila.

"Nino, ja vim, vy jste nejkrasnejAi", vakiive stiskl jeji loket. "Nedtivefujete me schopnosti, memu umeni . . . Zaplatime a pajdeme se podivat na moji praci, to mi nesmite odepfit. Mate to na ceste."

"Odpovezte mi na jednu otazku: dovedete bYti ph pohledu na ienu jenom umelcem?"

"Nae tato otazka? Nerozumim ji"

Ve stiedu, dne 2. prosinee 1942.

"Modelem snad, ale milenkou Arai nechci bVt. Myslite, ze vas mohu nadchnout, dat yam inspiraci. To bych snad mohia udinit. Chci take umelcem v ureitem smyslu . . . potiebuji snad k tomu inspirace jako vy, ale — poslouchejte dobre — nic neZ inspiraci . . . " Ninin ZenskY instinkt octl se v d'abelske souhte s jejim smelYm rozumem a nakptal ji, aby dala horkou sprchou umelcovYch pohleda rozZhavit sve Zivotni sily, aby se potom novym stavem sve bytosti zmocnila vitezne mateistvi, ktere bylo pro ni dosud nerortenym mysteriem.

Za skuteeneho otce sveho ditete by ani Jirku nechtela. Byl z lidi podi yne smikach z dobra i zla, jednou rukou by dovedli snad i vraZdit a druhou by darovali posledni halef. V detstvi takovi lids jednoho okradaji, aby druheho obdarovali. Svetak-umelec, bohem, grandseigneur i tulak, kavalir i gigolo ... vas v jedne osobe. Jeji dite musi mit solidnejAi krev . . . krev jejiho vlastniho mute.

0 takovYch stavech Zenske duk nemel Holec ani poneti, jak by mohi sledovat loopingovY let Ninina tenstvi?

Bude t'astrie pifstani nebo havarie? Na to se pilot v oriojeni s yYm hazardem neptal.

Jak skonei navSleva? Bylo moZne odhadnouti to, kdy vystupovali po schodech petipatroveho einZaku? Chovanim HolcovYm tlatila se ping vitezna, jistota Z pruZnYch pohybil NininYch nedalo se uhodnout, je-li draZdive koketni nebo leZerne Ziva.

Moderni atelier Holcilv byl vyhilt iisttednim topenim. Velika, vzdukaa, mistnost, kde pracoval, byla peelive uklizena i pracovni nadini bylo dekorativne uloleno. VzacnY perskY koberec pokrYval podlahu. Holec zavrhoval kumkYkskY nepotadek v atelierech.

Nine bylo, jako by byla nahle zapadla do sveho prosttedi. Wechno lahodilo jejim °dim i smyslum, obrazy na stenach i optene kol dokola zdi, zaclony, regulujici svetlo, ten sIdenenY strop pod samYm nebem. Zapomnela, prod se sem tak ochotne dala vlakati, proniknuta nahle zajmem o barvy, platna, stiny, svetla, pojeti o dui °brazil. I on se dal na chvili uchvatiti jejim rozhokelYm zai mem.

Cele to maliiske prostiedi vrhala reflex do jejich nekdejkch snah a usili, o kterYch myslla, ze dal/no setlely. Pohied na rozkvetlY jabloriovY step, sklanejici se nad odpodivajici rodinou jakehosi praordee, vyvolal v ni pocity silne radosti, ktere ji kdysi ovladly, kdy2 se ji podazachytiti syYm zpiisobem rozkvetly sad pod vedenim studenta z umelecke akademie. Zatila tehdy hrdosti, koupala se v teple lazni uspokojeni, kdy student prohlasil, ze se sad ji g nepodoba vkdnim pohlednicim, ze jeji obraz ma cosi "sveho".

Svedelo ji v prstech, dostala chut' rozpfahnout kfidla k novemu rozletu a znovu se zadit Olt a tvotit, vytvotit neco velikeho, nad dim by svet Neuznal kdysi profesor kresleni jeji karikatury za znamenite vYtvory?

Holec ji zatim naznaeoval neco o svYch zapasech o osobni manYru, o neco noveho, sveho.

Ukazal ji nekolik surrealistickYch kreseb a studii, v neZ skladal nadeji pro svou pristi vYstavu.

Poslouchala jeho vYklad pozorne, rozdychtend.

Bylo jeji vaani pochopit neco sloZiteho, ne ka2demu srozumitelneho. Shroma2crovala vedomost jako horlivY filatelista yzacne znamky.

Ptala se, dala si znovu vysvetlovat, snaZila se vniknouti do abstrakci tohoto smeru. Posleze se ji dostateene objasnilo, aby mohia posoudit, rozumatskY a stkizlivS7 Jirka nikdy na teto ceste nedosahne fispechu, ale nefekla mu sveho mineni.

Odegel pro liker. Vyka na balkon. ChladnY "vzduch ptijemne ovanl horke tvate. Situace se tvoti east° jinak neZ chceme. Prod k nemu gla, prod jej vyhledala? Byl v jejim Lvote nyOem, kterS7 ji nejvice vzru'g oval. On ji nyni yzru'Auje mene neZ jeho dilo. Neuspi sveho rozumu, smYkajiciho ji v2dy mimo atmosferu yeAne? Neptipougtel sousttedeni ve hie tela. V nejnevhodnejk chvili ptissavala se k vecem cluchal (Pokradovani.)

Ve stredu, dne 2. prosince 1942.

POCHOD NAM JEONOTY Si P. J. S. T. (Pite I. J. Gallia, Houston, Tex.) Kdy2 tak bedlive pozorujeme ty rtzne svetoy e zmatky mezi rtznYmi narody, to nervosnh napeti nad udalostmi sveta jaksi zatemriuje eiste a zdrave pochopeni v mnoha plipadech, prod vlastne elovek tije na zemi a co je, aneb ma bYti itkol jeho, aby celkove tt'astne tit mohl pod starYm heslem: Neeiri jinYm, co nechcet aby tobe jini einili.

Mam na mysli to moje drahe dite, to nazi milou Texaskou Jednotu, na jejit zaloteni pracoval jsem po dva roky, at se mi koneene podatilo ziskati postaeitelnY poeet zastupcil z natich jedenadvaceti texaskYch hadu 6SPS. ku svolani sjezdu do La Grange v roku 1896, kde po vYmene rtznYch nahledt — pro a proti — a po parade s pravniky A. Haidutkem a Brown & Lane, vtichiai ptitomni delegate hlasovali pro zaloteni samostatne jednoty pro stat TexaS. Nate stanovy jsem mel ku ptedu slotene dle stanov stare C'" SPS., neco podia WOW. a ODHS a United Workmen of the World, s pkidanim novych idei, jako rovne pra y° pro teny s muti, placeni poplatkt die stall ptistupujicich a zaloteni zvlattniho zalotniho fondu, do ktereho mel platit katdY glen jeden dolar roene po dobu pet a dvaceti let a po pet a dvaceti letech procenta a toho fondu mela bYt rozdelena na funrtni poplatky pro ty eleny, kteti do toho fondu pet a dvacet let platili, tak dalece jak staei.

Ale v roce 1921, kdy2 jsme jit platili 24 let a meli v zaloze, jak mi tedeno bylo, ttikrat sto osmdesat tisic — a po pristim roce ji2 by ony procenta z toho fondwniely bkt rozdelovane mezi ty eleny co pet a dvacet let platili, naS'i tednici Hlavniho kadu chapali, te by s tim rozpoetem bylo ptebyteene prace, tak se ptedem plied sjezdem smluvili s nekalika, delegaty pro zruteni onoho fondu a zrutili ten dolarovY rani poplatek, a jak obytejne phi sjezdech bYva, vettina delegatt easteene nechape ten vyznam a nasledky toho zruteni, odhlasovali pro zruteni onoho fondu.

Kdyby byli Josefovi brathi tech thicet stfibrnYch, ktere dostali od egyptskYch kupcU za Josefa, tyto ulotili na procenta, mohli dnes 'tide zakoupiti celou Afriku. A kdyby Jidatovi brathi byli dali tech thicet ttibrnYch, ktere dostal Jidat za zradu Krista Je2ite, dali na procenta, mohli dnes tide vlastnit Palestinu, Jeruzalem a cele okolni krajiny. Ovtem, 'tide mail radeji kteft celeho sveta, kterY take maji.

Avtak z tech chyb, kterYch se dopustili stati idednici proti lepti stranee nati Jednoty — mald by sobe delegati v ptittim sjezdu onu mytlenku zalotniho fondu vziti znovu v tvahu a zalofati takovY fond pro budoucnost — to by lakalo mlaclet do Jednoty.

Dnes mama 17,000 elent, tedy $17,000 merle.

Za 25 let ty nashromadene dolary zbroeene by velice umentily umrtni poplatky pro ty eleny, kteti budou titi dole a po nejake dobe ten fond by vzrostl tak vysoko, 2e by staeil na placeni mrtnich poplatkt bpine.

To je a byla moje lidumila mytlenka — a mela by opet v divot uvedena bYti. Teti mne to velice, te pfitti sjezd ma byti odbYvan v mesici mail. V ten Cas nebyva tak horko jako v dobe minulYch sjezdt eervencove doby a delegati nebudou mit tolik tittle — jak mivaji v dervenci — a budou sobe Vice dbat prace sjezdove ne2 piti piva. Do ptittiho sjezdu uplyne hezka, claim, ale ja, se domnivam, te mnoho dobrych pracovnikt odejde na veenY odpoeinek a jo, s nimi take.

Mojim heslem ye spolkove praci bylo vtdy — ne pro zisk, ani pro slavu, ale pro dobro spolku a Oati vkly pro dalti opravy na poli lidskosti, jak to Cas od Casu pomery vytaduji.

Abychom to lope dociliti mohli, musime. do ptittiho sjezdu volit vice pracujicich a mane besedujicich delegatt — avtak aby ka2dY delegat mohl brat pinY podil na praci sjezdove, musi bYti ripine uvedomen, o 'dem se katdou dobu jedna.

Navrhoval jsem pled sjezdy v East Bernard a take v Taylor, aby katdY protokol, jak je phijat dill zapsan byl dan do tisku a jette ten veder aneb easne rano pied schtzi byl opis podan kat-

VESTNiK demu delegatu, aby sobe jej sam pieeet1 a uva2oval o jeho obsalau, drive net jednani a OMmani protokolu zapoene, Jak to dosud chodilo, vim 2e mnohY dobte iieslyti a riekachytne katde slovo jak je teenik pada — pak hiastije, anit by veal zdali &WA hlas pro dobro Jednoty aneb naopak Katclemu delegatu mel by bYt clan opis eili copy, druhY pro jeho tad, ktere by mel kaidY tad driet ye svem archivu. Timto zptsobem by odpadlo titteni a va.zani protokolu v knitky a utettilo by se nekolik stovek dolary.

Neni-li tiskarria phi ruce, maze bYt upotteben mimeograph, na kterem opis protokolu mute bYt rychle op,sal Cili kopirovan, tisic neb vice opist. — Pak, bude-li nada kopat a kroutit, te to neb ono neni tak jak to bylo ptijate, cla se lehee umlCet. Ovtem jsou take lido, kteti v oku souseda hledaji steblo a ye svem oku vola nevidi. Takovi lido nemaji b't do bratrskYch Muhl voleni. Take mnoho Casu mute bYt utetteno, kdy2 budou Cteny jen ty east stanov, na net jsou opravy podane. A pak take ty rtzne ptednatky mely by bYt dovoleny at po uzavteni sjezdove prace, tak asi v 8 hodin veder.

Vite bratti, nate Jednota byla zalotena rolniky asi 90 procent. Byli to oni, co se starali a poniahali nova eleny hledati bez placenYch agenttit — jinYmi slovy, katdY glen byl agentem — a konkurence byla take siina — jako dve jine Ceske jednoty a pak lacinejti spolky WOW. ODHS. Ovtern v dnetni pokroeilejti dobe je zapottebi, aby bylo nekolik agentil, kteti by meli pray° jezdit kdekoliv, kde by bylo nadeje na zaloteni novYch tan, aneb ziskani vice elenil.

Mel by bS7t bran vetti ohled na vS7pomoc pro lepti zatizeni na farmach, aby to mladet mela lepti zalibu ztstat na farmach. A2 bude po tato hrozne valce, mestske tovarny se neutivi bez rolnickych vYrobitt. Start Greeley tikal: Civilization begins with a plow and dies with the plow. Doufam, 'te at bude po valce, budou mit dost materialu z tech kanont na pluhy.

Co vlastne uznavam, te by mela nate SPJST. vice dbati jak ziskati vice elent a jaka vYpomoc by byla nejlepti udrtet deti na farm& Navrhuji zmenu piljeek a site: Na farmy a na opravy a lepti zatizeni farm na dobu 33 let. Prvni roky by nemusel vice platit net procenta, daft a pojitteni, pak tech 30 let by volne splacel na kapital a troky. Zadna ptjeka aby nebyla na noty "on or before". Kdyt by ale chtel dlutnik drive platit net za 30 let, musel by dat pisemne uvedomeni tti neb test mesiet doptedu, ae chee vte zaplatit, aby Jednota mohla pro ony Penize jinde misto najit. Na mestske majetku mely by bYt splatky na ureite doby (ne on or before) a tadna ptjeka by nemela bYt pkijata mesiene, nYbr2 Ctvrt- a pfilletne aneb rodne, tim se se uSethi° mnoho zbyteene prace jak Jednote tak take dlutnikovi.

Plitt sjezd mel by bYti potadan v nekterem stfednim meste, aby se utettilo na cestovnem.

Krajane v Corpus Christi jsou dosti uvedomeli, te snad upusti od ureeneho sjezdu u nich a bez referendum budou souhlasit pro misto, ktere by bylo vice ye sttedu fads. Obzvlatte dnes phi to jizde 35 mil za hodinu mnoha delegate= by to vzalo 4 dni Casu tam a zpatky, a pak ten ne.klad na gasolin a olej by vytadoval take okolo patnacti dolar y , jako jsou Seymour, Wichita Falls, Anton, Fort Worth, Dallas, Ennis, Kaufman atd. Jit dnes vlada natizuje, ae katcla kara, bude-li potfeba toho vytadovat, mush bYt Jana via& U. S. Bratti iftednici, dovoluji sobe vas upozornit, aby jste obratili hteben a Cesali po srsti dolt a ne stale proti srsti, bude yam to lope slutet a elenove budou to mit radii. Pamatujte, ze vas 2adneho nikdo neutil, aby jste ten neb oven btad pfijali. Stanovni vYbor sestavil plat pro ka2dY Mad a ten plat byl odhlasOvan ve vati ptitomnosti. Vy vtichni jste ptede rianou a vtemi delegaty ptIsahali, te ptijimate ittady z dobre vale a te se zavazujete svou cti, 'te je budete svorne vest, jak stanovy natizuji.

Pak jsem byl ptitomen v Austinu, kde vas statni komisat pozval k spoledne dohode. Tam jste opet podepsali (vtech vas tfindet), ze budete spoleene sehtze odbYvat a svorne jednat.

Jednota patti elenstvu a budou to elenove, kteti v ptittim sjezdu budou snad opatrneji vo-

gtrana 11. lit, aby volili jen takave afedniky, kteti dodrti slib svilj a dovedou se svorne chovat, jak se na btedniky bratrskeho spolku patti.

Ty hanopisy nazi Jednote tkodi a br. redaktor mel by je poslat na tiskovy censorrti vYbor, aneb do kote. Utednici maji Caste schtze a tarns maji se urovnat.

Kdy2 by ale bratti tajemnik neb pokladttik men lepsi nabidky a chteli se ilicaciu vzdati milerad jeden z nich pfijmu a budu pracovat svorne hned po Novem roce. Vite, bratti, rolnik nerna na rAtich ustlano a celkove vetti polovina rolniku nevydela pfes test set rodne a yam se zda $1,800.00 malo. Tak na to hledi vat start pfedseda, I. J. Gallia.

V Rad Bratti Svobody, cis. 67., Schulenburg, Tex. Cteni bratti a sestry! — Na vedomost yam clasam, te budeme zase potadat nazi pravidelnou tfimesieni schtzi, totit 6. prosince, prvni nedeli v prosinci. Je to nate vYrodni schtze a bude volba btednikt. Jest to tedy dtletite pro katcleho elena do one schtze se dostavit a zvolit Utedniky, kteti se mohou svYm iffedtm yenovat a dobte je zastavat. Jste vtichni tadani, abyste se jiste do to schtze dostavili. Po schfizi se opet pobavime a obeerstvime, aspori zapomeneme na to nate vzacne kafieko. Tak ctene sestry, nezapomerite na nejake ty zakusky. Tedy na shledanou ve schtzi se teal, Louis Dybala, taj.

V Rad Prapor Magnolie, Cis. 65.

Bratti a sestry! — Zde yam napiti vYsledky nati vYrooni volby, konane prvniho listopadu.

Zvoleni byli: Ptedseda Vine Balcar, mistoptedseda Jan Dan& st., beetni a tajemnik AIbina Balcar, pokladnik Joe Svoboda, pruvoclei Jan Dan& ml. Bylo nas malo ye schtzi a to byla nate posledni schtze tento rok. Nate pfitti schtze bude prvni nedeli v lednu odpoledne a pak v bteznu a dale kaade tti mesice, neb gasolinu bude malo, budeme ho tettit. Tak eleni, kteti mate platit, mitaete to dovezt sem k nam a ja yam dam stvrzenku, neb nesmime stat pozadu s placenim u Hlavniho ftadu. — Pfeji vas tt'astne a vesele Vanoce a dobrY nastavajici novY rok. S pozdravem, Mrs. Ed. Balcar, taj.

V

a

kid Rozkvet Svobody els. 140, ve Wied, Tex. Hallettsville, Texas.

Men jsme zaslat z minule schtze vYsledek volby pro zvYteni slutneho ttedniktm Hlavni illadovny, totit tajemniku, pokladniku a bee tnimu.

My jsme tadne volby nekonali, nebot' vtichni pfitomni Cleni volali, ae za to tpineni, naavani a podeztiv+ani jeden druheho, maji dost to, co dostavaji nyni.

Bratti itrednhci Hl. ttadovny, peknou Cest Cinite, nazi nedavno tak mile Jednote! Pravim: nedavno, nebot' za nynejtiho vtdcovstvi natich ptednich vildet katdY uptimnY Clen musi se stydet plied neeleny, nebot' to vrabci na ulici zpivaji, co se deje v nati Jednote.

Bratti idednici Hlavni 'Utadovny, vzpamatujte se a &rite svoji povinnost poctive a svedomite, jak jste se eestne zavazali. Nebot' jestli by to mei° pokradovat jako dosud, tak Clenstvo Jednoty by nevyhnutelne muselo nejakYm zpilsobem zakroeit, nebot' jinak nate Jednota by mnoho utrpela, nebo dokonce se mohla rozpadnout.

Dou.§ka: — Bratti a sestry, jest to kletba nas Oechoslovant, te kdy nas tisice pracuje za dobrYm teelem, se vidy najdou mezi nami bouralove.

Jos. Mladenia.

V Vgem elenfirn tadu Ridov* Dviir Cislo 89. v Rosebud, Texas.

Prosim, dostavte se do schtze druhou nedeli v prosinci o jedne hodine odpoledne. Budeme volit btedniky pro ptitti rok, a jest to velice letita vac. Te2 nedostatek gasolinu nam ptinese otazku, kdy a jak east° se muteme sejiti. Vy, kteti mate platit, bud'te tak laskavi a svoje zaletitosti vyrovnejte, abychom meli nate knihy v potadku.

John J. Plasek, taj.

Strana 12.

VtSTNiK vani novS*Tch clentz za nynejAich pomerft mezi generaci nejmlaai.

trftEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI

JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL. ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY,

WEST, TEXAS. Pkedplatne $1.50 roene. Subscription $1.50 a year Many adres zasilaji se do Hlavni tkadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pkedplatne a oznamky budte2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

BoZe, cos' nasil trpkosti do teto nak zeme!

Ztrp1S7 je ' irk ten na g kraj, ztrpkle je vkchno pleme, trpce lid 2ije v palacich, trpko se clSrk v trpka je nak ornice, trpke je vino v ei:si.

Trpka je slava po otcich, pietrpke vzpominani, trpka je nadej v budoucnost, ze a2 se hlava trpce zni piseri naroda, trpce vse slovo nak, trpke jsou kletby z nakch fist, trpke i otdenak.

Jan Neruda.

V K valnym hromadam iadn. Prosincova, schtze je u velke Lady na§ich tacit schrizi vS7roani, dill valnou hromadou. Zpravy podavaji einovnici tadu: ptedseda, tajemnik, ridetnik, pokladnik a ptislukie vSrbory: potadajici, ridetni, hospodatskS7, divadelni a pod. Ve zpravach jejich zrcadli se vela einnost tadu a podle toho zpravidla jak ritednici svetene jim ritady vykonaval!, jevi se v3isledek celorodni prate a sna2eni. Jestlde jsou fitednici pro vac spolkovou nadkni a obetavi, kteti maji rozhled, pohotost, zkuknosti a pti torn i davku trpelivosti, jsou i v3isledky cele prate tadu pote gitelne, jsou-li vAak ritednici bez lasky, ohne a nadkni, kteti se nechali zvoliti z pouhe jektnosti, pak Nrrsledek celoroeni prate vykazuje velike nic. Proto jest nejvks drilekto, aby pti vS7roeni schrizi byli na piedni mista zvoleni bratti a sestry, kteti jsou zarukou, ze povedou tad k rozmachu a rozkvetu, a k vkchny jehc podniky setkaji se s mravnim, tak i finanenim vSTsledkem. Jedno v§ak musi vkchni bratti a setry miti na pamet, ze NT 7sledky cele snahy a prate neleH jen a pouze na bedrach zvolenSrch ritednikri a -Citednic, ale k je tteba a to vlastne povinnosti vkch elenfi bez rozdilu, aby i oni pomohli zatladiti vgude, kde toho spolkova kazeri a prospech clu 26.da, nebot' veAere risili a dobra yule ritednikt, neni-li pochopena a podpotena elenstvern veAkerSim, to i nejlepk fitednici, vidouce lhostejnost a neochotu elenstva, zklamani a dokonce i v nitru otraveni, ve vS7rodni schrizi skiddaji sve fdady, vzdavajice se dalk dinnosti. Ve vS7rodni schfizi nejen zpravy a volby ntedniku ptedlehaji, ale rovneZ navrhy na prohloubeni vegkere einnosti, piesnS7 rozvrh pro podniky ptikiho obdobi a rozprava o naboru na ziskani elenstva. Valka ptinesla nam vklike zmeny, fijmy z bSrvaleho pohodli a take ptekalky k naboru dlenstva. Vet§ina nakch mlacISTch muki povolana byla do zbrane, na mladiky 18-19 lete to deka a proto2e mezi ozbrojene moci Spoj.

Statti mimo nejlepk osazeni, stravu, pobaveni, mesidni plat mail dalk vS7hodu vyzvednouti si pojistku na Z'ivot za nepatrnST mesieni poplatek, jemid nemtde konkurovat 2adna pojik'ovna ni bratrska organisace — nak usili v naboru musi smetovati do tad ditek. Zde mame velke a nrodne pole. Nezapominejme na nutnost ziska-

eskosloveriskY narod pies vgechno sve spravedlive rozhoreeni, pi-es VSechnu svou nynejg vice nei pochopitelnou a opravnenou nenivist k znacisovanemu nemectvu nebude inspirovat svou politiku nenivisti a zlobou proti Nemciim, protoie neni v esl. povaze, kochat se rozkogi nad ubijenim, Oranim a hanobenim jinSreh — ani nepiatel.

Vivat la France! Minuleho patku pied rozbieskem rana dristojnici a mtdstvo potopili ye valeenem ptistavu Toulon domaci flotilu podtem 62 valednS7ch lodi. ZraclnS7 Hitler rukci smlouvy die sve potteby dal statiekemu marsalu zaruku, kdy zaplavil svS7rni hordami zbytek Francie, 2e Toulon ponecha nedotden. Byl to dalk klam a mizerna, licomernost, protcde . nejvetgi valeenY. ptistav Francie a hlavne v nem zakotvene bitevni lodi mel na muke davno pied tim, ne2 nernel k zaboru postaeitelrVch sil. Jakmile sousttedil kolem Toulonu dostatek vojska a hlavne letectva, bidn3i kapral dal rozkaz k osazeni ptistavu a zmocneni se ohromna cenne kotisti. Piepodital se, francouzske posadky v hodine dvanacte ptipomnely si svoji povinnost ku zhroucene Francii, demokratickemu svetu a jednali . . . Otevteli spodni ptiklopy lodi, zapalili knoty zapojene d'o skladiAt' munice a podatek nejvetk namorni sebevrakly zaainal ye chvili, kdy hordy nacistri podnikaly irtok na brany Toulonu. Ohromne vSrbuchy nasledovaly po nekolik hodin, nad prostornou rejdou ptistavu vystupovala tekca clona koute, jednotky namotni p3'7chy Francie klesaly ke dnu, ohromna fiderna sila lod'stva pod trikolorou ztracela se pod hladinou Ci zb3"7valy z ni pouhe a strakdelne vraky. Toliko jedne ponorce podatilo se uniknout a doraziti do Barcelony, kde bylo jeji midstvo internovano.

Potopeni takove sily lod'stva zprisobilo fdasne vzru§eni po celem svete, a vyneslo Francii, vlastne lidu — siednoceni. Ano, heroick3i din francouzske valedne mariny znamend sraz tech slaek naroda, je'Z' nyni budou stat pH spojencich. V Toulonu potopeny byly tti bitevnice, 26,000 tunova Dunkerque a Strasbourg a 22,000 tunova, Provence; etyti telke a tti lehke ktikiiky vktlaku 7,600 2.2 10,000 tun; jedinSi francouzskS7 nosid namotnich letadel "Commandant Teste"; dvacet pet niditelri a tolika ponorek, dohromady 62 valeen3ich lodi, nepoeitaje v to Cluny a barky pomocne. V Casablance a Oranu pti invasi Afriky znieeny neb pogkozeny byly: bitevnice Jean Bart 35,000 tun uvazla, na btehu, lehkS'r '7,249 tuno147 Primanget uvaz1S7 na btehu, etyti nieitele pokrozeny, tti ponorky potopeny a jedna pcdkozena. V Dakaru nyni v mod admirala Darlana je 35,000 tunova, bitevnice Richelieu pogkozend roku 1940, tti 6,700 tunove ktikriky Gloire, Montcalm a Georges Leycnes, tti nieitele, osm ponorek a shdebni lod' ponorek Jules Verne.

Odzbrojeny v ptistavu Alexandria kotvi bitevnice 22,189 tun vS7tlaku Lorraine, etyti ktdniky a jedna ponorka. Na ()strove Martinique kotvi odzbrojend nosidka aeroplant Bear a dva Bojujici Francouzi maji v moci dye 22,189 tunove bitevnice Paris a Courbet, pet nieitelri a dtyti ponorky. Celkova cena potopenSTch lodi nemfde loSti ptesne odhadnuta nee die v3.7 podtu britickSich di americkSich lodenic mute dosahovati ptes $286,000,000, v eend se nepoeita cena malS7ch pomocnS7ch dlunri a iodic. Potopeni francouzske domaci flotily ptivadi upominku na hromadnou sebevrOdu ske flotily, ptevzate Anglidany a zakotvene u Scapa Flow, namotni zakladne v severnim moti. Dne 19. dervna 1919 nemecke posadky 129 valeenSrch lodi otevtely ptiklopy na dne lodi a 125 potopili. Jen bitevnice Baden a .tii lehke ktizniky neklesly ke dnu a byly pozdeji zachrAneny.

Nacisti zavedli ve svete vladu diungle — zustivaji verni vlade zakona. Ale prave proto iadaji, aby se jim dostalo spravedlnostkaby surove nasilnosti a zloeiny byly potrestany, aby provinilSrmi Nemci bylo odeineno fgechno politicks bezprivi a hospodieske zpustogeni Csl. zemi.

Ve stredu, dne 2. pro,since 1942.

Bratr Raymond Prasatik nastoupil zodpovedne misto v Citizen Industrial bance v Austinu, v niz pied etytmi roky zastaval po dobu osmi let fitad tajemnika. Bratr Raym. Prasatik, Bilk pracovnik spolkovy i narodni krajanske osady v kapitolu Texasu — Austinu — vzdal se pied etytmi roky postaveni v Citizen Industrial bance a zatidil si vlastni obchod, jen se mu utekne rozvijel. Protok teditele C. Ind. banky vedeli o schopnostech bSwaleho ritednika, nili mu nabidku pro ritad vS7konneho mistoptedsedy, co.2 bratr Prasatik ptijal a zodpovedne misto bez "prirtahu nastoupil. Gratulujeme dobrem spolubratru Raym. Prasatikovi a piejeme mu dalAi povfgeni, je'Z ho pti jeho smyslu pro svedomite konani povinnosti, loyalitu a konciliantnost jiste nemine.

Mesto Bizerte, hlavni francouzska zakladna v severni Africe, o nia budeme Gist vice a vice nasledkem zapoeeti boje a jeho dobyti z moci osovSrch vojsk — nachazelo se nekolik mil na jihovS7chod ad Hippo Zarytus. Asi na polovine test mezi nimi bSrvalo mesto Utica, znidene Araby asi pied 1,500 lety. Moderni mesto Tunis je asi 10 mil na zapad od mista stareho Karthaga a takte2 asi 10 mil na jih od mista, kde stavala Utica. V uplynubich dobach bojovali o tyto krajiny Rekove, Vandalove, Byzantinci, Arabove, 8panele, Rimane, Turci a Francouzoye, kteti sem vysilali vojska i lod'stva k opanovani ptistavri a pahorkt, nad nimi se zvedajicich. Od nepam'etnS7ch dob byla chapana jejich strategicka, drilektost a proto zhusta v poraclach starS7ch narodri kraje pti Stkedozemnim moti obS7vajicich °Oval() se volani, ze Karthage musi bkti znieeno anebo dobyto a ovla,clano.

Jsme zde v zemi svobody a nikdo nas nasilne neamerikanisuje, delame to sami dobrovolne, abychom dokazali nak vlastenectvi k nova vlasti. Ne2 adkoliv ohromna vetkna starkch a nove generace vribec srdcem i duk citi se Amerieany v prve tade, nesmime zapominati na nag ptisltdnost k narodu deskemu, k rodne vlasti nakch pionSrrii. Dokavad byl priliv pristehovalcri do Ameriky ze stare vlasti, nak spolky a tady dostavaly obrozujici mizu a vina amerikanisace pine se nedotknula nakch deskSich osad, ale v tteti generaci nabS7va, vlivu, kterS 7 jest zmirriovan deskSrm tiskem, dobrou snahou skSrch kursil a eesk3ich §'kol. A ei vinou se narn nak generace oddaluji, jejich vztahy k deskemu Hvotu, feel a tradicim poklesaji? Jest to jedine vinou rodidii, ze nedovedli vznititi v fitla srdce svS7ch ditek lasku k 'desire tedi, k narodu deskemu a k jeho krasne zemi pH jejich vSrchoye. Jestlik rodiee sami nepostarali se, nesnakli se, aby jejich dite citilo taky Cesky a naudili je v ritlem mladi Cesky mluvit, pak nasledkem nedbalosti rodieri dite pti hrani si s detmi jinSuni utvrzuje se v jazyku anglickern, jeliko2 doma dostava prvni zaklady mluvy od neuvedomelSich rodieri, kteti radeji mezi sebou mluvi anglicky, a to v mnoha ptipadech je gte spatnou anglietinou. Podatky z domova pak dotvrdi gkola, ktera vkipi detem zcela ptirozene uvedomeni americke ptislu gnosti, co jest vlastne nejen fidelem, ale i povinnosti obcenSrch i vyMich §kol nak velike zeme a naroda. Co vlastne vetkna zde zrozeiVch ditek deskrch rodidri se od nich dozvi o 'desire zemi a jeho narodu, kdy jejich rodide, aneb rodide techto opustili eeskou zem, aby naki lenk bydlo, neZli meli ye stare vlasti za neuteknSich pornerri pod nadvladou Habsburkt. Proto neradi vzpominaji a Amerika jest jim zemi zaslibenou, zemi velikeho pokroku, prave svobody, kde kaldS7 die jich blahoveho domneni maze Ht, jak se mu libi. Na g eeskr jazyk rozhodne mel by loSrti uchovan v nagich spolcich, jest to nak svatou povinnosti. Vklyt' i z praktickeho stanoviska jest prospeAno nag mladek osvojiti si tez oeskS7 jazyk vedle angliCtiny, nebot' tim nejen ma mokiost rozWiti sobe vedomosti, ale i v rriznem postaveni mute dociliti mnolleho postaveni, kde po2adovana jest i znalost dekiny. Pamatujme na osvedeene reeni: "Kolik ze jazykri znak tolika 2ivoty zijes".

Ve sticedu, dne 2. prosince 1942.

Slovangti apog tolove Cyril a Metodej narodili se kolem roku 820 v Soluni, ktera, byla tehdy slovanska. Jejich otec byl vysokym fitednikem byzantskeho cisare. Po studiich na dvote cisarskem ptsobili v slavnem mni gskem stredisku na hote Olympu v Male Asii. Kdy2 roku 863 Zadal morayskY kniZe Postislav o verozvesty znale slovanskeho jazyka, byli poslani na Moravu Cyril a Metodej. Proti jejich Uspesneniu pfisobeni na Morave i v Oechach povstali nemeeti biskupove a obthlovali je u pape2e pro giteni Bratri byli povolani do Alma. sak papa Hadrian II. schvalil jejich apo g ialat. Cyril zfistal jiz v Rime, kde brzy ria, to zernrel. Metodej, ustanoveny pape2skYrn legatem pro v gechny Slovany, pusobil potom v Panonii. Byl vsak . znovu ob2alovan nemeckYrni biskupy a povolan k pape2i. Opel se ospravedlnil, ptijal biskupske sveceni a byl ustanoven arcibiskupern mora y gak stale thpasiti s-skopanskYm.Musilv Nemci, vedenYrni mnichern Wichingem. Byl jimi dokonce uveznen a teprve na rozkaz papezuv byl propu g ten. Ani ImiZe Svatopluk nejevil pro jeho snahy dosti porozurneni. Zemtel roku 885 a byl pochovan v chrame na Velehrade. .112 tehdy v 9. stoleti usilovali Nemci o nadvladu nad deskYmi zernemi. Pod zaminkou giteni ktest'anstvi podmanili si slovanske kmeny v Poiabi a na Baltu. Nemeeti rnisionati paean pronikat jiz i do aech a proto kniZe Rostislav, obavaje se o samostatnosi s yYch zemi, povolal slovanske verozvesty, aby ktest'anstvi, gitene Slovany a slovanskYrn jazykern, postavilo hraz nemectvi. Diky podpore, ktere se dostalo apokolskemu dilu sv. bratri od papeZske kurie, podaicilo se Rostisla.vovi zachraniti., eeske zerne pred nemeckou, rozpinavosti. Cyril a Metodej vyna lezli slova.nskou abecedu, ktere pouZili pri ptekladu Pisma sv. a liturgie do slovanskeho jazyka. Tim zachrataili slovansky jazyk a zajistili jeho u2ivani v eeskYch zemich, nebot' nemajice Pismo sv. a liturgii slovanskou, museli by Oechove je pkijrnouti v jazyce nemeckein, co2 by znamenalo jejich ponenahlou, ale jistou germanisaci. Apog tolske dilo Cyrila a Metodeje stab se polehnanim deskemu narodu. Uchra,nilo jej od osudu zemi, pro neZ pokresteni znamenalo nemeckou porobu. 'Vytvorilo jeho pevnou duchovni jednotu a stalo se zakladnou k dalg imu rozvoji nabo2enskeho a narodniho Zivota v duchu slovanskem.

Nag narod, s fidoblini svelao slavneho rozmachu i krutYch strasti a ponaeni, ma slavne, vznegene a destrie &guy yelkY, bohatY od kaz eeleho tisieileti, jakoi i tviarei v3",rgi esl. vysoce nadaneho lidu, tihnouclho od ranneho stiedoveku. Ke v gemu, co je nejuglechtilej g1 a nejpokrokovegi v lidskera snaieni, podnecuji a utvrzuji nag i viru, ze osvobozena. nezavisli republika, spravovana novjr'm pokolenim, bade jednim z nejsilneY gieh, nejtispe gnejgich state ve svete, kterY vzejde z teto valky.

Jak se Nemci boji nenavisti, s niz se setkavaji taktka ye vgech zemich a jak se pri tom desi zasahu spojencil v Evrope — naznaeuji projevy nacistickych veliein a takte2 vyhrfiZna tee K. H. Franka pri pfejmenovani Vltayskeho (Masarykova) nabteli na Nabte2i Reinharda Heydricha. Vztekly gosak Frank ve sve vYhruZne fedi sdelil, co je nyni filiolem Weiner a deskych quislingu a sice: dobYt aech a Moravy a jejich obYvatelstvo duchovne a du gevne zpet pro nisi a pro tig skou mySlenku. Valka pry dala teskYm zemim jedinY fikol napnout bohate lidske a hospodaIske sily a pine jich vyu2it pro nemecke viterstvi. "Kdo stoji stranou, kdo se krei nebo tajne sabotuje, stoji v tabote neptatel a bude vyhlazen podle valedneho prava. Dokazali jsme to, a v budoucnosti budeme jeste tvrd'Si." Po atentatu na Heydricha maji pry Cesi jednou svuj osud ve s yYch rukou. JakY je to osud, prozradil Frank, kdyti prohlasil: "JestliZe se podvoli bez jakehokoliv odporu a priznaji se k nejvy'SSim ri gskYrn zajmurn, budou it a po valce budou mit podil na kultute a blahobytu fig e. Domnivaji-li se v gak, 2e syYmi podzemnimi metodami mohou i naddle kout pikle a naslouchat s yYm emigrantfun, pak jednou ptijde den, kdy bude jiz pro obraceni pozde. Pak jiz nebudou s to, mkt pofadek a mir v srdci bojujici rise. Je sme g ne domnivat se, ze

V

STNIK

by pak glo jests o politicks eachratstvi, o autonomic nebo o tak zvanou germanisaci. Dal gi vYvoj politickeho chovani eeskeho naroda rozhodne o jeho osudu v aechach a na Morave". Nemecke plany jsou tedy jasne — eeskY narod ma bYt vyvracen z kotene, vyhuben a vystehovan.

OeskY narod maze mit na Frankovu tee jen jedinou odpoved': t yrdS1 a rozhodnejAi boj. Jedine boj. tvrdy boj na kaZdem Useku mu2e vratit desk6mu cloveku jeho lidska pral. a.

Havorna. Bratr F. D. Poslali jsrne be2ne eislo Vestniku na udane adresy, Uspech spoleeneho podniku nas potesil. F'o/chav!

Jes. N. K. Rozloha Tuniska, kde spojenci zapodali napor k vypuzeni vojska osy z ptistavu Bizerte a kapitolniho mesta Tunis-u, je kolem 27,500 etvereenich mil. Zeme tato ma dues asi 3.000 mil silnic a 1,200 mil 2eleznic. Mezi obyvatelstvem je mnoho Francouzu i tito vgak v poetu ptevy guji Francouze. Italie poeinala se zajimati o Tunisko v rode 1862, kdy zeme tato, spravovand domacimi panovniky, ocitla se ve finanenich nesnazich. Za nekolik let po to zavedena byla trojita, kontrola jeho financi, na nit melt' 'least Francie, Italie a Britanie. Italie sc zde sna2ila nabYti pfevalneho vlivu a v snahach techto setkavala se s jistYrn fispechem.

To znepokojilo I. neii, ktera vyslala sem ni aline sbory pod zaminkou potladeni povstani jistych domorodYch kmerni. Vojska to ji2 ze zerne neodvolala a ptimela pak beje, aby pital francouzskY protektorat. Ptistav Bizerte je po Toulonu nejdfilelitej gi francouzskou namotni zakladnou pti Sttedozemnim mori. Lek asi 150 mil od italskeho ostrova Sicilie a 300 mil od nejjiZnejaiho cipu pobte21 Italie. Dobyti tohoto ptistavu poskytne spojencfun kontrolu dopravy po Sttedozernnim moti a Bizerte bude pevnou zakladnou k podniknuti druhe fronty bud' na jinni Fro,ncii, Italii ci Balkan.

Pani J. R. Ennis. Adresa ruskeho pomocneho fondu zni: Russian War Relief, Inc., 11 East 35th St., New York City. Druhou adresu zdelime co nejdtive. Pozdrav Vain obema!

Nage navgtevy, V Den dikfrvzdani dojely dodcera pi. C. J. 2a.ludkova, snacha pi.

Oldtich Mouekova a s nimi dojela matka zete pani Lora 2aludkova. -- Min. sobotu vecer dojel na krat gi dovolenou bYvalY fieetnik radu West Ms. 36 a mestskY tajemnik bratr Raymund UrbanovskY, slou2ici v dopravni kancelati vojenskeho Tabora v Mineral Wells, Tex. Na desetidenni dovolenou dojeli dornii westSti hogi z vojenskYch tabort jak nasleduje: svobodnici, Adolf Walla, J. Klaus, gikovatel R. Barton a jegte jini, kteti redakci nenavAtivili. Navgtevy nas pochopitelne velmi pateV Èáã Evezda Texas% cis. 47, Temple, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto se yam na vedomost dava, ze vYroeni schuze naseho radu bude odbyvana prvni nedeli v prosinci, dne 6. pros., o 2 hodinach ocipoledne. V teto schfizi ptipada volba tadovYch ttednikil pro rok 1943, proto jste 2aclani, abyste se dostavili v poetu co nejvet glin a zvo1111 si fitedniky dle va geho ptani.

Te2 vas, broth a sestry, kteti jste si jegte vase pfijeky nedali do potadku, bud'te tak laskavi a ptihlaste se co nejdtive.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

V ilid Fort Worth, cis. 154, Ft. Worth, Texas.

Mill bratri a sestry ne geho ta,du, vite, nage pravidelna schfize odbYva se ka2dou druhou nedeli v mesici. Tento mesic, posledni tohoto roku bude schtze o jeden tYden dtive, nasi nedeli rnaji od kostela sv. Toma ge, budou miti bingo hued odpoledne o 3. hodine. Pro to se tedy dostavte do schtize dne 6 prosince v nedeli odpoledne o 2. hodine. Dostavte se v poetu co nejvetS'im, neb budou volby tredniku, vase pritomnost na sell-Uzi jest nutloyste si zvolili dredniky na rok 1943, s kterymi byste byli cely rok spokojeni.

Srdeeny pozdrav ct. redakci a vSern etoucim, Anna Svitakova. dopisovatelka.

Strana 13.

11=11111.1111111111■■■11/

NAS ZALOV PROJEV SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vybor radu deskS7 Prapor cis. 24, v Cyclone, projevujeme timto jmenem tadu na gi uptimne citenou soustrast pozustale rodine 'lad ztiatou jejich milovaneho man2e1a, otca a nageho spolubratra, Frank Brosek, ktery dokonal svou pozernskou pout' dne 14. listopadu a v poneddli dne 16. listopadu byl ulo2en k yeenemu odpoeinku na htbitove Cameron. Zeintel ve stati 63 let. ZesnulY byl elenem Jednoty rites 37 let a v2dy konal svoje elensk epovinnosti spravne.

Vime, pozustala, rodino, 2e elite odchodu vaseho mileho, avgak budit yam frtechou, my opravdove soucitime s varni ve va gem zarmutku. Ty, zesnuly bratte, odpodivej v pokoji a budi2 Ti zerne lehka.

Dan() v Cyclone, 22. listopadu 1942.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. 61enove tadu Rovnost dis. 7, S. P. J. S. T., projevujeme hluboce citenou soustrast port stale man2eIce a rodine na geho zernteleho spolubratra, Jana Seleika, kterY nahle zeintel dne 21. listopadu ye stall 73 roku ` a pohtben byl na tak zvanem ye San Antonskem dne 23. listopadu za velke teasti spolkovYch bratrt a ptatel.

Vy, pozustala man2elko a rodino, prijmete nagi uptimne citenou soustrast ve va gem zarrnutku.

Bratr Jan Sefeik byl dobrYm a tadovYch povinnostr dbalYm elenem. test budiz jeho parnatce.

Za tad Rovnost els. 7, SPJST.: J. J. Lukga. J. J. Krupa, Jos. Dugek st., resolueni vybor.

V. itad Bratii Svornosti, cis. 60, Wallis, Texas.

Cteni broth a sestry, jest yam jiz znamo, ze v prosinci odbYvame yYrodni schuzi, kterou budeme odbYvat prvni nedeli v prosinci, dne 6. Tak broth a sestry nezapomerite se do schfize dostavit, neb ptipada volba fitednikti na ptigti rok 1943. S bratrskYm pozdravern, J. M. Vagina, taj.

V Houston, Texas.

Je tomu 'pees -30 let, co jsem se stala elenkyni S. P. J. S. T. Vzpominam si na prvni schfizi, kdy jsem byla uvadena do spolku, jakou uctu jsern citila, ve svem srdci k tomu nasemu heslu. Tenkrate jsem tomu opravdu yeByla jsem mlada, nezku gend, myslela jsem, 2e to je jen v tech knihach napsane co dtu — 2e Clove ztrati dtveru v lidi. Ale dues vim, 2e v tech knilla,ch to bylo vzato ze skuteeneho 2ivota, a tie bide dokali znehodnotit a zniait to, co by melo bYt posvatnYm. A take jsem myslela, ze to jsou jen vymy glene povidky v knihach, ktere etu, o lidech 12ivYch, chvaly chtivYch a v gelijak UskoonYch, kteti si libuji v poni2ovani druhYch, ale obyeejne na konec v2dycky to dopadlo, Ze sebe sami tim nepovYgili. Takove zakoneeni povidky jsern vzdycky meta rada.

Postupem let poznavala jsem, ze to vsechno se tak mezi lidmi deje. Ale ze vSeho vzejde i nee° dobreho. Kdybychom nepoznali fal ge a vSelijakYch tech Uskokii, nezdala by se nam pravda a laska tak krasna. Jen kdyby ji bylo vice. Nekdy si myslim, Ze je lepe lidem, kterym je vSechno lhostejno, neberou zivot vatine, teSi se jen z toho, co kde utrhnou. Neciti bolesti, tie nimaji S pozdravem, 8parihelova.

Strana 14.

Vt STNIK

itmetammttommulumnuismonmenimmommennumnumumuminiummonnumnaomam

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

In 1111 , if

lo

Ve StfedU, dne 2. prosince 1942. numuniamminnutomunntinniimmminummitummirommuniummtimumminumummunimmunisimmumumminammalat

ESTNI

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

milmlinilliiitimuninnunilicualluillwiliciiiilliutimlitMillIllmineiliint1111111111iiiiiiiitillitliiilitiiiiiiltilli111111111111111111111111111111111!IIIIIIII1111111111111'.1111111111111111111111111111111111I11111111111111111M1100

In the decades which followed Macha Czech poetry had two tasks; on one hand thoroughly to break down the "Chinese wall' encirling Czech culture, to break down the isolation enforced upon the Czech nation, thus bringing Czech literature in close contact with world currents, and on the other hand to carry on and create anew the national tradition. The great realizer of these ideas was Jaroslav VrchlickY (1853-1912), who apart from his deep reflexive lyrical work and epic poetry, expressing a strong liberalist optimism, made perfect translations of over a hundred poets of all nations into his mother-tongue (among them were Shelly, Byron, Tennyson, E. A. Poe, Walt Whitman, Hugo, Baudelaire, Dante, Tasso, Ariosto, Goethe, Mickiewicz, Hebrew, Persian, and Chinese lyrical poets, etc.).

The philosophic, social, and political cries in Europe very strongly influenced Czech poetry, whose makers were always more concerned with the fate of humanity than with their own fates and problems. Toward the end of the last century there was not a single writer of exclusively personal lyricism of the nature of the contemporary French poets. In that time the first leaden clouds began to blacken the European sky and the hints of hope still ringing in Czech poetry-,--the national and social consciousness, modern democracy, etc., grew ever less hopeful. The poets were aware that with the ending development of liberalism a whole great epoch ended. A tragic tension lay over Europe and we are stunned to read now, after half a century, the bitter verse of VrchlickS7, dating from that time!

"This is the worst forfeit and irony, That Europe who so oft has thrust The Asiatic tyrant in the, dust, Now lives herself enchained in penury.

Freedom is here but a utopian scheme, Vain is the giants' rebel strife, Poisoned are human sense and life, Poisoned all art and poetry and dream.

Oh Freedom, rouse in wild and stormy gust The oceans at thy heel to foam and rear!

At Europe's banks which shine through morning's veil The boatman loath to conquer his disgust Would, there the clank of chains rings to the ear, Reverse his bark and say: The spirits' jail!"

(Jaroslav VrchlickY, 1853-1912.)

We must always bear in mind that Bohemia was at that time completely under the heel, in fact a Cinderella, of the Austria monarchy. The curse of national, political, and social slavery weighed heavily on Czech poetry too, and gave it a peculiar character. For sociological research in art Czech poetry brings interesting facts, for instance, Czech symbolist decadent poetry invoked by the influence of Verlaine, Baudelaire, and Mallarme did not rest satisfied with elegiac expression of dusky moods and morbid states of the soul, but searched with irony for the cause of that hopeless "triestesse sans raison." And the principal representative of the Czech decadents confessed that his Muse was not weak with ennui and hypersatiation, but with hunger. ". . . I sing to you a vengeful song In which my feeble lips will give you blame For being faint with hunger, not with spleen. . ."

(Karel Hla.vaCek, 1874-98.)

Poetry Prevails Karel Brugak The cruel and sad verse of the exiles of life flees into the past or the abyss of their own soul, finding there but chill and emptiness, no more than the fragrance of dead leaves.

It became necessary to renounce the bliss of love and friendship, to renounce the world for a furnace of suffering and mediation, and to refound the soul to make it suceptible to a new religion, a new mysticism, new truth, and new justice. Otakar Btezina (1868-1929) succeeded most thoroughly in this task. He lived through the sorrow of all the poets at the end of the century, but he suffered his way through to an expression which realized not only the neo-idealism of European philosophy, but also the tradition of the Czech reformation. He created a new mystical system in his poetic works, the leading idea of which is a consequent conception of an evolution towards the realization of a Mysterious Will in the incessant co-operation of all the components of the Universe, in the internal unity of all living beings, all actions and thoughts.

"With myriads in secret brotherhood ye are tied And only in gladness of myriads will gladness of yours abide...

But the mystical character of Btezina's did not permit that he should be followed on his path by the later generation of lyrical poets. And so after Bkezina, Czech poetry descended from the peaks where mystical "polar winds" blew, back into the valley of the "new kingdom" on earth, where the mild reavers of life flowed. The landscapes of death the chill of ancient jungles, the errant trails of clouds were forsaken. The senses awakened afresh, a new straightforward seeing of things took the place of meditative reflection. The new movement in the spirit of vitalism and.

Bergson's philosophy stressed the dynamic perception of the world, and its unity in diverseness. Life appeared as a continuous phenomenon composed of many currents. Against rigid form, the vitalists pressed a free, widely developed verse and against the abstract conception of beauty of romanticism beyond this world they held the poetry of technical progress, civilization and everyday life Hermitage and spleen were to overcome be he joyous tumult of throngs and awakening senses. The poet was no longer an aristocrat but one of many, who trust, hope, and fight together.

"City—with our young dreams we have set foot within thee Then while the countryside awoke to glittering mornings, Then while peasants sowed grain into the dusky soil, Then while through firmaments surged a deluge of mighty love, Thou didst take from us all, that was ours, Our simple hearts, full of dreams and beauty, Our strength, our freedom, our faith, peaceful and assuaging."

(Otakar Theer, 1880-1917.)

Such was the evolution of Czech poetry up to the last war, where the Czechs were forced to fight for the hated Austrian Empire and underwent much suffering and persecution.

The war made their poetry much deeper and graver. The poet became again the conscience of the nation, and it was he who declared the

revolt for those who were weak, and faith for those who were doubtful. The nationalist idea at this stage was no longer the primitive theattical patriotism as in the days of the renascene and the expansion of literature in the nineteenth century, but a pure and humble voice of a heart that would beat in harmony with all human hearts. Censorship, court martial and jail did not succed in breaking the Czech poet's courage. He spoke in similes, and as he could not speak openly he replaced by ardour what he lacked in freedom. When finally after three centuries the free state was renewed, it was generally evident that this was so, because the Czech poets, writers, and scientists had prepared the ground for the politicians.

The thematic center of Czech poetry after the last war was man. Common suffering strengthened the feeling of human solidarity Tortured by doubt and uncertainty, the soul revolted instinctively against the negation of war and clung, in the atmosphere of death, closely and lovingly to the body, to nature.

But a great danger lurked in this music played on a single string, for the optimism and the loosening of the senses, so natural to the poets who had lived through the war, rang hollow with those young writers, whote hedonistic sensuous indulgence was not preceded by the suffering and crises of war. The narrow thematic choice of sensualism, which of the reconciliation with nature and the gifts of the body, no longer sufficed. The simple joys of life sounded somewhat petty in the din of social fight and change. After the sensuous intoxication, disappointment grew loud— technical progress had not become the servant of the working offering to the German invaders will not be forgotten by the Czechoslovak people and may be a source of religious awakening after the war.

V ATTENTION READERS AND WRITERS The editor has received a great number of letters that were poorly written, and have to be re-written in order to have it printed. We have been very lenient thus far, and have re-written good many, from now on all letters will be graded according to these rules. And, letters that does not come up to par will be discarded into the wastebasket. We are positive that you can do better if you all will try a little. So please bear that in mind. We hope that we will be able to publish all your letters.

1. Use good brand of paper.

2 If you cannot write straight accross, use ruled paper.

3 Don't crowd your writing, leave a space between lines.

4 Write legibly.

5 Use one side of the paper only.

6 Make sure the letter is signed, otherwise it is not going to be published.

7 Read, and possibly rewrite your letters . before sending off.

8 Please refrain from personal correspondence, such as, "I am sending a hello," "so and so visited at our home" etc.

—Editor.

V A Good Reason The wedding ceremony was at an end. The bride dabbed at her pretty eyes with a flimsy handkerchief. One of the bridesmaids was also affected to tears. "Why do you weep?" asked a gentleman guest. "It's not your wedding."

The girl looked at him scornfully.

"That's the reason!" she snapped.— Exch.

Ve stfedu, tine 2. prosince 1942.

Port Arthur, Texas.

Dear Readers of the Vestnik, ithought I would write to the English section of the Vestnik. This is my first letter, and if it is published I will write again. Now I will describe myself, I am 12 years old, I am in the low 7th grade. I have blonde hair, green eyes, I am 5 feet, 2 inches tall. I weigh 82 pounds. My birthday is on June 2, My father works at the Gulf Refinery.

I have three uncles in service, their names are:Rudolph Klecka, Staff Sergeant, stationed in Alabama; Johnnie Klecka, Sergeant, stationed on Hawiian Islands; August Klecka, who just enlisted in the air corps at Ellington Field. My fourth uncle Frank Klecka is going to enlist in the air corps.

Ml uncle Rudolph was on a visit here Sunday. I wish them all success and wish to see them soon. Keep 'em flying.

Carol Klecka, 1826 Mobile Avenue V Pleasanton, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write in the Vestnik, I enjoy reading all the letters in the English section.

Well my daddy, mother, sister, brother, and I all belong to the SPJST. lodge no 147.

Write again Evelyn Kolar, I like to read the letters from you, because I used to be your neighbor. I don't think you remember me, because you was just a youngster when we moved away. Your daddy and mother know me. I'm daughter of Mr. Rua. MySla, now I'm married to Mr. Rudolph Foytik for seven years, and we have one son Rudolph Jr. Fojtik. He was five years in Sept. 1942. Buy war bonds and stamps to win the war. Hoping my first letter is published and I'll try and write again.

Your Vestnik reader, Mrs. Paulina Fojtik.

Deming, New Mexico.

Dear Readers of the Vestnik, This is my first time to write to the Vestnik, and since I've enjoyed reading your letters I have decided to write one myself.

I am a Czech. I have dark brown eyes and brown hair. I am 5 feet, 3 inches tall, and weigh 122 lbs. I have finished high school in 1937.

I have a brother in the Phillippines. We haven't heard from him since July, and that letter was written the 20th of Feb. Nevertheless we were very glad to get that. He joined the National Guard and went with the 200th Coast Art. We only hope and pray that he is safe. There are quite a number of boys here who went over also.

We have an Air. School here which is nearing completion.

Guess I'll sign off and hope to hear from other readers.

Sincerely, Isabelle Jezek.

Seymour, Texas.

Dear Vestnik Readers, Well, here I go again with very little to say.

As you might know that in Seymour you always see-less. So the next time they name this town I hope they name it See-less.

By the way Thanksgiving is nearly here. I wonder how most of you will celebrate it this year, and how many are going to have Turkey Dinner. I suppose I will spend the day at home or somewhere else near by.

Just about the only entertainment in Seymour is dancing, skating and the motion pictures. I usually go to the picture shows and now since the skating rink is open I go skating. I really can't skate very much, but it is plenty of fun to try or watch the others fall.

Maybe my letter is getting long, so I better sign off for this time. If any of you would want to write to me I would gladly answer all letters. My address is Route 3, Seymour, Tex. Until next time, I bid you good-bye.

A regular reader.

Valasta Prikryl.

VESTNIK Da Costa, Texas.

Dear Vestnik Readers, Well, here I am again trying to write a few lines. It seems everybody has taken more interest in the paper. If everybody is like I looking forward in getting the Vestnik each Week. I see everybody has a relative or at least a friend in the service. I have a cousin in the navy, and he is stationed somewhere in Pearl 1.1arbor and I also have a brother who is stationed in Massachusetts.

My brother was at home two weeks ago for seven days, though he had thirteen days. He had to allow six days for traveling.

Congratulation to A. L. Laza on writing such interesting letter. Write again soon.

Lillie Mae Bravenec, what is your address?

I sent you a picture postcard and it was returned.

I am still exchanging postcards with anyone who cares to.

Well I guess I better quit and leave some space for the rest, but first let me send a sweet hello to all the folks around Nelsonville and Bellville.

A reader, Gladiola Bravenec.

V Damon, Texas.

Dear Readers, Here I am to join the Vestnik readers for the first time. I enjoy reading all of the letters of the English section of the Vestnik.

I am a Czech-American girl 13 years old.

I have blonde hair, and blue eyes. I am five feet, two inches tall. My birthday is on the 19 of February. Do I have a twin? I go to Guy school, and I am in the eighth grade. I have lived on a farm all my life.

I have 4 sisters, their names are: Agnes, Frances, Clara, and Lillie. Agnes is 13 years old, and in the 6th grade; Frances is 12 years old and in the 7th grade Clara is 10 years old and in the 5th grade; Lillie is 7 years old and in the 2nd grade.

My mother and father both belong to the SPJST lodge for several years.

I have two cousins and one uncle in the army, Billy, Edmond and Mae Fojtik. I wish them a safe return.

My school teachers are: Mr. and Mrs. Howell and Miss Emily Schovajsa. They really are good teachers.

My hobbies are collecting songs, exchanging snapshots, embroidering and writing letters.

I read your letter Margaret Rehak. I think it was interesting. Julia Bell Filla, why don't you drop few lines to the Vestnik. And you too Marvin Fojtik of Guy. I would like if somebody would send me the words to these songs; "Jersey Bounce", "She Gave Her Heart To a Soldier Boy", Sweethearts or Strangers", Don't Bite the Hands That are Feeding You," "Deep in The Heart of Texas." My address is, Annie Gritzman, Damon, Texas.

V Dear Readers, We have been reading the English section for a long time. We really did enjoy reading the letters from the beginning, but now we see that the letters are slowly breaking away from being interesting. Some lack interest and some use too much history which now during the war time might give away military secrets. We agree very much with John Kosut's letter. Let the elder boys and girls write too. Mrs. Lesikar we find your letters very interesting. We also like to read the letters written by the young men in the service.

Come on all of you young men and write.

We are three great high school pals. We are Juniors in the good, ole' Richmond De Lamar high school..

We are Elsie Vydrzal of Richmond, Texas, Elanora and Viola Zeman of Guy, Texas. Elanora and Viola are, twins.

We all three have brothers and friends in the good ole' Uncle Sam's service, and we are very proud of them. We are also proud of all the other young men in the service. We hope

Strana 15.

and pray that our brothers, friends, and all the young men will return to their homes after we have won our Victory and everlasting peace.

We didn't attempt to write this much; so we will close and leave room for the other who have been trying to get a letter printed.

Keep up the goodd morale and everything will go swell.

Sincerely yours, Elsie, Elanora, and Viola V Roswell, New Mexico.

Dear Readers and Editor, To start the situation off right about New Mexico and what I think about it, well I hate to say it, but the slogan they have "The Land of Enchantment," is very far from wrong.

One day we have a dust storm, the next a cold wave and then too turn the weather around, we have a hot day.

You may take me to California or Maine, I will still choose Texas, as the most plesant place to live in. After this is all over with, you will find me back in Texas and nowhere else.

I have been in the Air Corps now three months, and I think it is the best outfit any boy can enlist for. If any boy wants to know anything about the Air Corps, I will be glad to let him have all the information possible.

I am in the 549th Twin Engine Training Squadron here in Roswell, New Mexico. I am hoping, that I will be transferred back to Texas soon.

Here's wishing all my friends back in good old Texas, the best of luck and hoping to see you all soon.

Pvt. Jerry Hurta, 549th Twin Engine Training Sqd. Roswell Army Flying School Roswell, New Mexico.

V Blessing, Texas.

Dear Vestnik Readers, Since the rest of my letters were published I have decided to write again. I will tell you readers something about Blessing.

It is a small town West of Bay City about 18 miles. It has four grocery stores. One garage, a drug store and a hardware store. It has two schools, a high and grammar school.

Camp Hulen is about 13 miles from Blessing.

I enjoy school very much this year as I have a good teacher. Her name is Mrs. Baker. Her husband is working for defense at Panama, He may be here in Blessing in about a month.

Blessing played other towns in football.

They won all but 1 game. When they played Le Ward the score was Le Ward 15 Blessing Redbirds 20.

My brother was home from the army on October 5 through 15. We sure do miss him a lot. He drives trucks and jeeps.

I made pretty good grades on my tests.

None of them were failures.

I have a bond already. I think everyone should by bonds and stamps.

Hope Mr. Waste Basket is asleep.

Victor Watzlavik.

V Wheelock, Texas.

Dear Vestnik Readers, I am going to tell you all about our crops.

We made 26 bales of cotton and thousand lbs. on the 27. We made about 45 loads of corn.

We made a good crop.

Well, one of my brothers joined the navy.

Brother Bill joined navy and left for Houston to be examined. My brother-in-law left on November 2 for the Army. My sister Julia's husband. I sure did hate to see them go. Brother Rudolph is in England and brother Charlie is on Hawiian Islands.

I go to school now. I like it very much. My teachers names are: Mrs. Smith, Mrs. E. E. Henry, Mrs. Sue Presnal and Miss Borchgardth.

MissBorchgardth is our principal. I guess I better stop. I will write more next time. I am sending a hello to my gradmother and kinfolks in Caldwell.

Evelyn H. Matejka.

Strana 16.

Ennis Texas.

Dear Editor and Readers, Having the splendid opportunity of writftig for the third time to the Vestnik. I decided to take advantage of it again. I see that the English section has recently increased a great deal, since that time it started, and like everyone else, I think that's just wonderful.

Now I will describe myself. My birthday comes on January 30th, and I consider myself lucky by having my birthday the same day our president, Roosevelt. I am 5 feet, and 3 inches tall, weight 128 pounds. I have brunette hair and blue eyes. I am a senior in Ennis high school.

In school this term I am taking the following subjects: typing, English, and homemaking II A. Typing is my favorite subject.

I have two favorite hobbies, one of them is corresponding with boys and girls from far and near. If anyone cares to write to me, do so, and I will try to answer all letters. My address is Routel, Ennis, Texas. My other favorite hobby is dancing. I love to dance and learn different kind of dances.

Sending my best regards to all readers, editor, and also to Helen Lucan, Berth Janicek, and all my friends of Ennis.

I will sign off now, and leave space for others. If my letter is published, I will try to write again.

Regular reader, Ann Kostak.

Buckholts, Texas.

Dear Vestnik Reades, This seems to be my first time to write to the English section, although I have written few times in the Czech section.

I am a girl 5 feet, 3 inches tall, I have blue eyes, brunette hair, weigh 122 lbs., and will be 19 on November the 26, on Thanksgiving Day. My brother, Alvin, who is in the Army is now stationed at Ft. Lawton, Washington. I also have two uncles and several cousins in the Army. I wish them luck, a safe return, and may God Bless all the boys in uniforms.

I graduated from the Buckholts high school in the year of 1941. After I finished school I went to work, but came home when it was time to chop corn and cotton, and I still am at home.

I have been a member of the SPJST. lodge ever since I was six years of age. I also have been a member of the Buckholts Czech Lutheran Church. Last Sunday we had election, and I was elected treasurer, of which I am very proud of.

Since this is my first time to write I'll put an end to this letter wishing everyone good luck. A Vestnik reader.

Margaret Posival.

V Caldwell, Texas.

Dear Readers and Friends, Since my other letters were published I thought I would try my luck again.

This war is getting very serious. There won't be very many boys left here after the 18 and 19 are drafted. I think everyone should buy as many Stamps and Bonds as possible.

Today, November 24. a sailor was telling us how much the food and clothing cost the boys in the navy. He said that the three boys that were killed in a crash cost many dollars.

Our superintendent wants all of the pupils in Caldwell Grammar and High school to have a $25.00 bond on December 7 which is the anniversary of "Pearl Harbor." I think that's a good idea.

Two of my uncles from the army air corps were at home this week-end, Pvt. James A. Zalmanek of Love Field, Dallas, and Cpl. and Mrs. Edward H. Zalmanek and baby of Waco.

One of my other uncles, Pvt. Gilbert A. Zalmanek is in the Army. He is in Camp Clairborne, La. We are very proud of my uncles and other boys in the armed forces.

People won't be able to go visiting much now

VtSTNiK unless they walk. Looks like people will have a pretty hard time if things will be rationed, but we'll have to do the best we can.

We have had several parties around here.

We surely had good times. After one party which was on November 5, we all went hunting. Each girl had a partner. We caught only one possum. There were about ten couples.

I must end my letter as it is getting long.

I hope everyone will buy all the War Bonds and Stamps as they can. Don't spend too much on things you can do without.

A regular reader, Marguerite Ann Haisler, Route 2, Caldwell, Texas.

V Houston, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. I enjoy reading all the letter that are published.

My birthday was the 12th of October. I was 20 years old. I have been sickly for 18 years until now I am feeling better. I am under the Doctors care all the time.

Mother and I live in Houston. We moved here in January. Our home town was Nelsonville where my mother and daddy were born.

He died 15 years ago. There was only mother to take care of us 5 girls. They are all married and live here in Houston. My youngest sister married in January. Her husband is in the army since June 5, we all miss him and wish him a safe return. My other 3 brother-in-laws work in a Defense Plant.

This is all for my first time. I will write again if this letter is printed.

Gladys Schupak, 3900 Barnes St. V Louise, Texas.

Dear Editor and Readers, Since many of you young readers write to this good paper I'll try my luck at it too. I live in a little town called Louise, I also go to Louise high school. I have six teachers. They are very good. I ride a horse four miles to school every morning. I enjoy it very much.

I'm a farm boy. I have lived on a farm all my live.

All of you have some relatives in the army.

I have three uncles, Cpl. Adolph Polasek at Ft. Leonardwood Missouri, Pfc. Frank Polasek at Gilroy, California, and Pvt Dominik Zaskoda on Hawaiin Island. I wish them all a safe return.

Juline Mikeska, I really enjoy reading your interesting letters about California, keep up the good work.

Hope the wastebasket is asleep while my letter comes in. Will close for this time, and will write more next time.

Dalton Polasek.

V West, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the English section. I decided to become one of the writers.

I am 15 years of age, blonde hair, blue eyes.

I am 5 feet, 7 inches tall, and weigh 120 lbs.

Here are some of my hobbies: saving movie stars' pictures, and reading letters. I live on a farm and like it well. If the wastebasket is asleep I will write again.

So good luck to the editor and readers.

Sincerely yours, Georgia Helona.

V Scio, Oregon.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik I thought Iwould try a hand at it too.

My birthday is going to be the 21 of November .I will be 14 years old.

Everything is green here now. Apples are still on the trees. Now we are going to plant strawberry plants on top of the hill. We can see Mount Hood from our house. It is covered with snow now. The Cascade mountains and the Coast Range turn many colors in the evening. When the sun sets in the west they turn a beautiful light blue.

I was a Texas girl. I was born in Texas in

Ve stredu, dne 2. prosince 1942.

1928. We came to Oregon in 1935. We spent Christmas in El Campo, Texas two years ago.

We wanted to spent a Christmas in Texas again,but the war stopped us. All of my relatives are in Texas. I have a cousin in the army and one step-brother in the Air Corps. I am very proud of them. My father belongs to the SPJST. lodge.

I have cousins in El Campo, Texas by the name of Taas. When you read my letter in the Vestnik please write us sometimes. I hope you are all fine. Tell us something about the weather in Texas. It started to rain here and it keeps on raining here all the time. The days are getting shorter every day. We will be going to school when it will be still dark.

I think I'd better stop writing. I will write more about Oregon next time.

Mary Janota.

V New Ulm, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik, and if it will be published I shall write often. I cannot read nor write Czech, but I always read the English section of the Vestnik, and enjoy it lots.

I am eleven years of age, and my birthday comes on 29. of October.

I am living with my grandparents, Mr. and Mrs. Willie Walla since I was born. I have one half brother and one half sister living in Sugar Land, Texas. My parents also live there.

I have two uncles serving in Uncle Sam's Army too. Tech. Sgt. Rudy T. Walla at Camp Wolters, Texas and Tech. Sgt. Edwin J. Walla at Camp Conely, B. C., Canada. He is helping to build the road to Alaska. We hope they could both return home soon.

Barbara Marie Meyer of Caldwell, are you related to the Meyer's here at Fralsburg, Tex. I hope the wastebasket is asleep, and if my letter is published I shall write again.

Charles Williams.

Sincerely, V El Campo, Texas.

Dear Readers, Since this is my first attempt to write in the English section of the Vestnik I'll try not to take up too much room. I'll try my best to make my letter an interesting one. I enjoy reading all the interesting letters and I hope we keep up the good work. I will describe myself a little so you get an idea what I look like I am sixteen years old my birthday comes on August 21. I am 5 feet, 8 inches tall, weigh 128 pounds. I live on a farm, 9 miles from El Campo. I have blond hair, hazel eyes. Who is my twin? Write me and I'll send you my snapshot. I have only one brother. He is in the army. He is stationed in New Orleans, La. He was drafted on August 26, 1942.

My hobby is collecting snapshots, and reading and writing letters. If anyone would like to write to me, I would try to answer all.

Lucy Matocha your letters are very interesting, keep on writing, and Juline Mikeska continue your nice work. I really enjoy reading your letters.

I am not going to write much for my first time or my letter may take a good walk to the wastebasket. If anyone would like to write to me, my address is Rt. 3, Box 65 El Campo, Texas. I think it is time to close up my writing.

Until next time I'll sign off. Keep 'em flying.

Mildred Spanihel.

V Dallas, Texas.

Dear Vestnik Readers, I hope my letter is published. This is lid' first letter in the Vestnik.

I am a Czech-American boy, and I am 9 years old. I go to T. G. Terry school, and I am in the 7 grade. I have several teachers, and I like them all very much. Annie Gritzman, I read your letter in the Vestnik. It encouraged me to write too. We used to live in Guy, Texas. If this letter is published I will write again.

Jerry James Hoek.

Ve stredu, dne 2. prosince 1942.

Houston, Texas.

Hello Everybody, Since I like to read the English section of Vestnik, I decided to drop a few lines to it.

This is m _y first time. My daddy is the SPJST lodge. I soon will be in it too. I'm 15 years of age, and I go to George Washington school in Houston. After school I deliver papers. I have 175 customers, and all the money I make I invest in U. S. War Bonds. So far I have 4 bonds.

I think my letter is getting little long, so I will sign off. If the editor will publish it I will write again.

Albert Sustala.

V New Ulm, Texas.

Dear Readers, Well how is everybody today hope fine. I am alright. The cotton crops were pretty good here this year. We made ten bales while last year we made only six bales. The people had pretty good crops around here too.

Yes, Barbara Marie Meyer, I am related to Valasta Pavlicek of New Ulm. She is my cousin Barbara everytime you write another letter it gets more interesting so keep on writing. Evelyn Pilcik you must write too.

Christmas is coming soon, hope that Santa will be good to all little boys and girls.

I am not going to school anymore this year I will be sixteen years old on December 24.

A year older again. I have two brothers and one sister. My older brother's age is 12, and sister's age is 9. My baby brother is only 5.

If anyone wants a pert" pal write to me I will be glad to answer every letter. My address is Evelyn Canik, New Ulm, Texas.

V Midfields, Texas.

Dear Friends, Our czech organization had a little celebration, Sunday Nov. 22nd. at El Maton National Hall. Estell Zhanel, had a speech "Matiekam," father Klobouk from Needville, Texas spoke in Czech, and Sergeant Slaby, from Camp Hulen, Palacios, Texas spoke in English. Czech songs were also sung. Free supper was served to the mothers that have sons in the service.

Rev. J. J. Hanacek, our pastor for three years, was transferred to D'Hanis, Texas. All of us catholics, as well as none-catholics hated to see him leave. We do hope he will like his new parish. Rev. Father Baumann, is our new pastor.

Pvt. Frank Kosarek of Fort Sam Houston, was at home visiting his parents Mr. and Mrs. Jim Kosarek in Blessing, Texas.

May God Bless you all.

Always, Matilda Vaculin.

-V Caldwell, Texas.

Dear Readers, I didn't write a letter to the Vestnik for a good while; however I'm certain that no one noticed it. Maybe I didn't, but I sure kept reading the ones coming out in print. They are very enjoyable and amusing, especially the ones written by soldiers, sailors, or marines.

I thank you Irene Rehak, Martha Vavra, and Josephine Skrabanek for your nice compliments, "but don't over do it." Your letters are a joy to read. Just keep writing.

A few weeks back, I have read in one of Rosemary Mikeska's letters, which are always interesting, a description of the colossal redwood trees. From your interesting description, I sure would like to get a few plants or seeds of or from the huge trees. If you could send me one, I sure would appreciate it.

Yours truly, Johnnie Masar.

V Gonzales, Texas.

Dear Readers of the Vestnik, I have been urged to write a few lines to all of you and I hope I hurt no ones feelings, and write an interesting letter.

The letter of John Kosut of Houston was of great interest to many of the readers. I honestly do believe that John needs to be congratulated on his swell write up. I only

VRSTNIK wish that more of us would see into letter writing the way he does.

Other letters of interest are those of Lillie Mae Janek, Theodore Meyer, Pvt Manna, and Pfc. Janousek.

Guess you all remember the article "Our Youth Must Carry On." So let all of us Czechs pull together. Lets try our best to learn to read and write our language. Be not ashame to speak Czech among Czechs, but be proud that you are a czech. Thanks to all of you who took up czech studies in high schools.

Let us not dance our troubles away, or ease our worried mind by acting in plays and such things. Put your faith and trust in God and you will see how much better you get along. I think that we could, all take a tip from Lillie Mae Janek's letter. She really spoke the truth. Thanks for your swell letter Lillie Mae. Pvt. Marusik, the way you write your letters it really make a fellow want to read on and on. Your letter was interesting.

If my letter is boring to anyone just say so, and I'll write better one or none at all.

I remain your regular reader. 011ie Hermis.

V FIELD WORK FOR WOMEN A number of the societies in the Fraternal Field Managers' Association are women's organizations. These are among the most successful in the fraternal system. The special problems of such societies were discussed by a successful state director, Mrs. Ethel Hayford, who has charge of field work in Michigan for the Woman's Benefit Association. Her subject was "Field Work in a Woman's Society." She emphasized knowledge of life insurance features and promotion of fraternal activities.

"Women field representatives must know the science of life insurance and how to present the plans written by their respective societies the same as men. It is necessary for them to be thouroughly instructed in the insurance plans, the ritualistic and fraternal features that their societies offer along these lines. For this purpose I ,hold many schools of instruction for training deputies and field workers and am insistent that they know the plans and principles of our society before taking up our work," said Mrs. Hayford.

"Every field worker should have the following qualifications: truthfulness, loyalty, honesty of purpose and faith, and a firm belief in their society and its principles—in other words, to be sold before selling others. If you believe, it is natural for you to tell others in a convincing manner. Strengthen your enthusiasm for your society through a firmer knowledge of what it is and what it means. Thus you can stimulate interest and desire in others. I believe a successful field worker should have a love of people not known to their members only on paper, a name and a title. But to know their field personally—constant personal contacts, a human interest in the individual—in their problems—their joys and sorrows. Tact, diplomacy and tolerance are valuable assets to women in field work.

"Four things a field worker must be able to do to secure new members: 1. The prospect list. A field worker should be trained to think of every woman and her children as possible prospects. Always expect to secure the prospect when you present your plans. Your frame of mind in contacting people will react in the minds of your listeners, be it favorable or unfavorable. Do not waste time wtih a prospect you may never secure.

There are many others to hear of your society. Realize that you are not working just for an income but render real service to every home in providing protection," Mrs. Hayford continued.

"2 A favorable interview. Introduce yourself in a pleasing but businesslike manner.

Tactfully introduce your society. Your ability as a saleswoman lies in getting the prospect to believe in you and what you have to offer.

"3. Create desire. Endeavor to learn the pro-

Strana 17. spect's reason for protection, then present the plan that will appeal to her needs and circumstances. Be persistent and determined but show no feeling of high pressure. Be sincere in handling objections but not argumentative. You know, 'A woman convinced against her will is of the same opinion still.'

Relate a true incident where protection has meant so much to the home and compare it with a case with no protection. Base your presentation on needs—not cost.

"4 DeciSion. Be quiet in manner but full of enthusiasm. You cannot protect a woman unless you appeal to her emotions or responsibilities. Take the attitude that she has implied consent. Never wait for the word, 'Yes,' or use the term, "Will you sign this now?"'

V WHY HITLER DID NOT VISIT PRAGUE At the time when von Neurath was still the Reichsprotector in Bohemia and Moravia, this is what happened in Prague, as related by the Czechs in their "gallows humor" manner: Neurath invited Hacha to a conference and explained to him that it is imperative to show the world that the Czechs are quite content with their lot in the Third Reich, and that they stand solidly behind the Fuehrer. Then he suggested inviting Hitler to Prague and giving him a real royal welcome with bands playing, Czech national costumes displayed, and people cheering lustily. He asked whether Hacha could guarantee such a welcome to the Fuehrer. Hacha, ill at ease, answered finally: "Ausgeschlossen, Herr Reichsprotector. That cannot be done." But Neurath insisted, arguing that where there is a will there is a way. At length Hacha consented but on the one condition that, no matter what he does to obtain the desired results, there will be no punishment, no shooting, no concentration camp. Neurath agreed, but was curious to know what the old man had in mind. Hacha finally disclosed the secret.

"Well," said he, "there is only one way to make Prague really cheerful, and to stage the biggest and riotous celebration the old town has ever seen — namely, to pass the word that Bene§ has returned from London! If you are willing to risk it, I stand at your disposal."

Neurath did not accept.

V FIRST CZECHOSLOVAK WOMEN'S ARMY UNIT IN THE U. S. S. R. Dressed in British uniforms and with steel helmets on their heads like any other soldiers, the Czechoslovak women in the USSR. are undergoing their military training. Most of them are girls and women who escaped from occupied Czechoslovakia to evade forced labor in German plants and factories. They preferred the lot of refugees with its hunger and misery to risking the possibility of being trapped by the Gestapo for service in the German war machine.

Many of these women reached Russia after three months of wandering; others found their way there with the Czechoslovak soldiers retreating from Poland. Among them are women who fled from Volyn in Poland, the home of many families of Czech descent.

V THE FATE OF ONE CZECH FAMILY Czechoslovak labor circles in London report a situation which is typical of many families of Czech patriots these days. It is the case of Laneik, former labor mayor of the city of Pferov, Moravia, who fled in 1939 with his son to Great Britain. He is now a soldier in the Czechoslovak Army. His son lost his life last year as a member of the R.A.F.. His wife was sentenced to death by the German court martial in Brno soon after the assault was made on Heydrich, and executed the same day on which the sentence was pronounced. Two weeks later Lanoik's daughter was executed by a firing squad. The same fate met the sister of his wife and her husband. The entire family was exterminated by Hitler's executioners.

Strana 18.

VESTNi1C KANAREK NA CESTACII. P. Fabrizius.

"K svatku dame tete RiIlene kanarka," tekla Marie rozjatene. "To ptinese do domu trochu veseli." Vzru geni ovladlo nejdtive Marii a Avahy zaealy u obchodnika se zveti a ptactvem. "Kanarek je totfl darkem pro tetu prohlasila Marie obchodnikovi. "Ilrborne," — odpovedel obchodnik — "to je velmi rozumnST darek." ft ikaval to pti kaldem prodeji, at' ul slo. o salamandry, lelvy nebo zajice. Marie vybrala harckeho kanarka s ktasn3im llutS7m a eernS7m petim.

"Jak se posila vlastne takovST ptak?" vyptavala se obchodnika., "To je velmi jednoduche," tekl odbornik, "mame pro to zvlagtni klicky." Ukazoval na maliekou klec, vypadajici velmi podeztele. "A, le vklyt' je v ni jen malieka tyeka. Co ma delat ubohS7 kanarek, chce-li pobihat, obratit se nebo poskakovat, jede-li teleznici. A ptadek ma piece nezbytnou mo2nost pohybu." — Marie vypadala nespokojene. Nahle ji napadlo: "Nema piece z eeho zobat!" vyktikla zdekne.

"Bude snad pa celou cestu o hladu?" — " Z - adne obavy, milostiva. Ptael zob mu nasypeme na zem, takle nepottebujeme ladnou misku".

— "A dostane-li lizeri?" ptala se Marie sebevedorne, "snad mu i vodu nalijete na zem?" — "Nikoli, milostiva, dostane do klicky malou houbieku, nasaklou vodou." "Hm," zabrudela Marie a divala se nedilvetive na hubku.

"A co kdy houba yyschne?" — "To je vylou'e'en° za tak kratkou dobu. Ptaci se zasilaji spegne. Zitra rano bude jil kandrek na miste a v rukou adresata." — "Hruza! Celou noc se ma takto trapit. Vim piece, jak se zachazi se zasilkami. Kandy pohyb shodi kanarka s tyeky a buhvi, co se stane s ptaeim zobem a hubkou! UbohSr kandrek vytrpi stragliva dugevni muka . . ." — "V gimla jste si jiz, milostiva, tett) nalepky s napisem: Ziva zvitata?

Je-li zazilka opattena touto nalepkou, zachazi se s ni velmi opatrne. Zasila se piece i mi§enskS7 porculan, vejce a sklenene zboli" "Jak miikte ptirovnavat mrtvy porculan k tlukousimu srdiaku kiveho ptaeka, nadherneho zpevaeka, kterSi je symbolem radosti? Ach, vase povolani yam otupilo cit!" 1-k-- Marie zaplatila za kanarka se slzami v oeich a gla na pogtu, nesouc ptadka, nalepku, ptael zob i houbieku. ttednik u plepalky C. 3 se zlobil. "Zvitata se podavaji u ptepalky eislo 12 a)." Marie odchazela pohor gene. Ten necita tekl — zvitata!

Zamestnanec u ptepalky eislo 12 a) mel mnoho prace. "Chtela bych podat klicku s kandrkern," tekla Marie plak, ale iftednik ani nevzhledl. "Vali dvacet kilogramn?" zeptal Useene. — "Ne, ael bohu, nevali tolik, ureite. ne . ja sama nevim, kolik asi — "Tak si to dejte zvalit," odbyl Marii a ani se nepodival, "nad dvacet kilogramil plati ji2 nova sazba. A neni to dravec?" — Ale — vadyt' je to jen ptdeek!' — "Proo jste to netekla hned?

Plati tedy sazba IA. Kde mate zravotni vysvedCeni?" — "Cole? 0 tom vilbec nevim . .!" — "Mate se nejdtive informovat. Nemohu vysvetlovat ptedpisy kaldemu zvla gt." ttednik se rozhovotil. "Nemilieme piece vedet, nechybi-li mu nee°. Mo2na, le ma psittakosis!" — "Co — prosim?" — "No, psittakosis, papougei nemoc!' — "Ale kanarek piece neni papougek!

Je to obyeejnY — vlastne harckY kanarek." — "Kanatek? Ach tak. To tedy vysvedeeni nepottebujete. Ja jsem se domnival, le jde o slepice. Ty bYvali east° ne.mocne." — "Ale ani slepice nemaji Papouki nemoc!" — "To jsem piece netekl — miva.ji jine choroby snad kuti oka, colpak vim? — Ale, pani." rozlitil se nahle, "ja musim pracovat, nezdrulte mne!"

— "Dosud jste piece kanarka nentevzal!" tedv celni deklaraci." — "Muslin plaroclivom tit p in9"-- "To t.‘ ,7,! n. r-virq se . . • ra ci pro v g,echnv ptiowly ph,, to U ttelyilky C. 10!" mgrie Si v7p 1a formulet. pr ohlikla jej a noslu'Ane a peeli ye vvolnila vkchny rubriky. Pak se vratila k ptepalce eislo 12 a). — "Nemusite platit clo," oznamoval ji trednik a sklapl de7,71 1-j -•1 v<7,1'ite

sky obsahleho seznamu. "Ted' vypinte prilvodku!" Koneene byla vac tak daleko a Marie se octla u nova ptepalky, kde se zasilky ly.

"Chci podat tuto klicku s kanarkem. Do Aauscha u Litometic v Oechach". — "Mate prilyodku? " — "Ano," odpovedela Marie pyS'-; ne, "tady je. Clo platit nemusim, nepottebuji ani zdravotni vysvedeeni, kandrek vaIi mane nel dvacet kilogramil a neni to dravec.' — "Vyborne," pochvaloval si -atednik. "Je videt, le se vyznate. Zasilate east° zvitata?"

Listoval v seznamech. "Do Auscha, likate?

Auscha u Litometic v CSR? Nemohu to najit.' Listoval dale. "Zaplat'te zatim poplatek 2 a pill gilinku." Marie zaplatila. ttednik zavtel knihu. "Takove misto neexistuje,' prohlasil nakonec. "Pane ptednosto," tekla Marie rozeilene, "moje teta bydli ul 30 let v Auscha, ma tam provdanou dceru, jezdim k ni kaide let° — snad — domnivam se — nemyslite, he . • .?" NeznamST pan zasahl do -atedniho vS7konu: "V Oechach tvrdite? V torn ptipade ma piece to misto svilj dobrSr eeskS7 nazev, le ano?" — "Samortejme! tstek u meric.' ttednik jil opet listoval. "No mluvte tedy jasne. Tady to mam: trstek u Litometic. Rekl jsem yam piece ihned, ze Auscha neexistuje."

Pak vzal klicku s kanarkem. "Kdy jede vlak?" — zjigt'ovala Marie. ttednik vytahl hodinky. "Dnes ill nejede zadny. Posledni odjel pled pill hodinou. Zitra pojede vlak s poStou al odpoledne, takle ptdeek bude pozitti v Praze. Pak bude odeslan dale do Litometic a odtamtud . ."

"Vrat'te mi kanarka!" vykkikla Marie. Deklarace a ostatni papiry letely na zem jako ubohe day. "Do pozitti bylo by uz. davno po nem"! — "No," pokreil Atednik rameny, "ta pani chtela poslat kanarka . .

V elendrn kadu gtefanik, Houston, Tex. Bratti a sestry jsou ladani, aby se dostavili do schnze v nedeli 6. prosince ye 2 hod. odpoledne. Ku projednani mame d ye ladosti o elenstvi. Uvadeni noveho elena. Hlasovani o z y ST geni platu utednikUm HI. ttadovny. Pokladnik ma vet gi sumu pen& po ruce, mate rozhodnout zdali splatit dluh nebo koupit Bondy. Volbu ttednika na rok 1943. Olenove, kteti maji pUjeku proti certifikatu mohou poslat uroky, nebo splatky prosttednictvim taclu, u getti na pogtovnem. Pottebujete-li nejake informace, obrat'te se na va geho tajemnika.

S bratrskm pozdravem, Alois Vaja, taj.

"Kde krajan nemiloval krajana, cizince ma za Tuto prupovidku povesime na dvete SPJST., jestli neptestane seti nedtvery do tad nageho bratrstva. TaylorskS7 sjezd mel odstranit tuto nedilveru, ale sobecke zajmy nekolika vlivriS7ch jedinct poralely v gecky navrhy, ktere byly poctive mineny ye prospkh Jednoty. Chybami se ueime a kdyl se chyba stala, ma bSrt napravena.

Nine podavam mtrj nahled, jak misleme napravit stavajici nesrovnalosti: 1. Ptedseda Hlavni trtadovny svola, co nejdtive schuzi stanovniho vS7boru, kterS7 vypracuje zmenu zavadnSrch Clankis die odporudeni statniho odboru. Dale, elanek o povinnostech a odmene pravniho radce v tom smyslu, aby tento obdrlel peony mesieni plat a tim byly zrugeny percentualni a jine poplatky za pravni slulby pro Jednotu.

2.) Olenove Hlavni fitadovny jako tajemnik, fieetni, pokladnik, pravni radce a redaktor Vestniku budou dostavat za jejich praci $200.00 mesiene do ptigtiho sjezdu, jestli le toto z y3"Tgeni bude kryto dosavadnimi fondy HI. ttadovny a nebude mit vlivu na valuaci Jednoty.

3. Dlulnik, kterST zaplti Jednot y aroky a nemtfle zaplatit roeni splatku z cluvodu nefirody, zivelnich pohrom, negtesti nebo zvelebeni zad1u2eneho majetku, nesmi b3it takovS7 majetek bez svoleni dlu2nika Jednotou prodan.

Schvalene zmeny vet ginou stanovniho v3iboru necht' jsou predlo'2eny Hl. firadovne k odhlasovani a jestli tato se neshodne, radum cestou referenda. Maji-li v gichni dlenove Hl. tradov-

Ve stredu, dne 2. prosince 1942. ny prospech Jednoty na zreteli, cela zalditost mela by se odloSrt v prvni etvrtletni schtzi Hl. Ur. v lednu bez referenda, pouze vetginou ptitomnSrch dlent. Pra y° k tomu bylo jim dano statnim odborem. Takoqm zpiisobem by se hned zastavilo rozleptavani mnohalete poctive prace a gkodlive kritizovani.

S bratrskSim pozdravem, Alois Vaja, zastupce tadu C. 142.

V Bertsch pinem Zlina.

Lond3in. "COTK. — Z Prahy se oznamuje, ptedsedou spravni rady Bat'ovSrch zavodu ye Zline byl jmenoyan Walter Bertsch, jenl je "ministrem hospodatstvi" v t. zv. pral. vlacle.

V DEN ViRY V JISTE ViTEZSTVi. (Pokraeovani se strany 1.) cis nacistickeho Berlina a nacisticlOch Nemcii z Ceskoslovenska je koneene na ge vyhubeni, ale le zaroveri jedna z hlavnich cest k odstraneni nacisticke kik a oslabeni vSrbojneho nemectvi viibec je obnoveni Oeskoslovenske republiky v pine jeji sile, a je-li molno, je gte v jeji veti konsolidovanosti. A koneene, le osud vgech z Oeskoslovenska musi bSrt tS72 jako bude osud nacistu visbec, nabot' se v gech zloeina ti g -skonemcS7haitprCeskolvna republice pine adastnili.

Jsme opravdu uptimne radi, le tato tee byla proslovena. Prokale na gi veci tut& velikou slulbu, jakou nam prokazala zde v Anglii a v celem svete lee Henleinova ze dne 4. btezna 1941 ye Vidni, v nil vykladal, jak jezdil v r.

1935-37 do LonOna a kde koho mezi Anglidany podvadel, kdyl jim zde a lordu Runcimanovi v Praze vykladal, le je demokrat, vernST techoslovak a le mu jde jen o spravedlnost pro utiskovane Nernce uvnitt republiky; nyni v rote 1941 pry milk lici, ze svou nacistickou stranu u nas zakladal v r. 1933-4 ul v souhlase s nacistickSm Berlinem a za jedinSun cilem: ke znieeni cele republiky.

Jak vite, nedlouho pro proneseni teto teei ye Vidni, doglo v LondSrne, Moskva a Washingtone k definitivnimu a pinernu uznani Oeskoslovenske republiky a vlady a zadalo se ptipravovat odvolani Mnichova. Ani tee Frankova nebude bez dalekosahl3"7ch clusledkii. To Vam pine zarueuji. A Vy doma vgichni si ji dobte schovejte. Budete ji pottebovat. A pamatujte dobte, le Cim yetgi budou nyni u rads °heti a persekuce, tim tel gi a dalekosahlej gi bude trest po valce, nebot' Bozi mlSrny melou pomalu, ale jiste.

Frank take pochvalil nektere na ge lidi — delniky a zernedelce. My zde dobte vime, zda-1i to zaslouli. Pro Vas v gak, Vy ee gti delnici a zemedelci, to znamena, le uz dnes — a zejmena v dane chvili — za tuto ponilujici pohanu, jiz se Vain tim dostalo, ukalete svetu jak dovedete k viterstvi sveho naroda i spojenct ptispet. Nezapomerite, ze kdykoli nejak3i nacista nekoho chvali a slibuje, a pH tom soueasne hrozi, le je mu velmi zle a le ma hroznSi strach.

A koneene posledni slovo: tak zvana vlada v Praze a tak zvanSi statni president a vgichni, kdo dnes risi dobrovolne pomahaji, dostavaji touto teei novou odmenu od toho bicineho eloyeka, se kterSrm denne obcuji a dokonce spolupracuji. fiikam jim v gem znovu v den 28. tijna, le ani my zde. ani narod doma jim to nezapomene. To plati tim vice o vech zastupcich dnegniho fagistickeho relimu na Slovensku.

Vgichni se doliji toho, co spravedlive zaslouli as to, le vedou valku a pomahaji nacismu proti nam, Rusku, Polsku, Jugoslavfi, Velke Britanii a SpojenSrm Statism.

A Vam vgem, mili spoluobeane a drazi ptatele, tikam v den natodniho svatku v r. 1942, le vetim, le 28. kijen v r. 1943 bude videt mnohe z toho, co jsem Vam dnes povedel, uz uskuteeneno. Bud'te zdravi, silni a statedni. A ptipravujte se!

V

KALENDAtt R. prosince. V-Vro es ni schtlze radu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Zaatek v 1 hod. odpoledne pfesne.

Ve stedu, dne 2. prosince 1942.

5.00 KVITANCE DARU NA TEXASKOU No. 9, 2.50 RVOS. els. 114, Danbury, MATICI VYSSIHO VZDELANi. Pi. Julius Rektotik, Robs1.00 Austin, Texas town, Tex., 2.00 142, Houston, SPJST. cis.

Cteni krajane!

Mrs. J. M. Matejek, pokl.

Nasledujici je seznam ptispevkil Texaske Matici VYS,kho Vzdelani, od spolkt a jednotlivct za minulY rok. Ve jmenu naSi mladet'e vam znovu dekuji.

WI 2. 1941: $150.00 Hlavni t.ii•adovna KJT. 1.00 Pi. Joseph Valeik,. Dallas, 50.00 Aug. Kacii: Temple, Texas SPJST. cis. 20, Grenger, Tex. 15.00 5.00 SPJST. eds. 54, West, Tel. Jed. Sokol, San Antonio 2.50 Leden, 1. 1942: 2.50 RVOS. cis. 48, West, Tex. 10.00 SPJST. cis. 24, Cyclone, 500 RVOS. els. 107, Meeks, Tex Pi. Mary Juran, Ft. Worth, na pamdtku synovce Karla 2.00 Kolenovskeho, 5.00 Aug. Morris West, Tex. 2.50 SPJST. cis. 6, West, Tex. SPJST. cis. 133, San Antonio 5.00 2.50 SVPS. cis. 11, San Antonio, 10.00 Pi. J. M. Matejek, Austin, SPJST. cis. 130, Dallas, 5.00 5.00 Jos. F. Holasek, West, Tex. John Hanaeek, La Grange, 1.00 2.00 SVPS. (pi. Pastukk, tar.)

SPJST. NovY Tabor, Caldwell 10.00 SPJST. els. 35, Axtell, Tex. 5.00 SPJST. cis. 48, Taylor, 5.00 SPJST. cis. 121, Shiner, 1.00 KJ2T. cis. 70, Karnes City, 1.00 5.00 KJT. cis. 59, Seymout, Tex. SPJST. els. 13, Dime Box, ..

2.50 SPJST. cis. 47, Temple, 5.00 KJ2T. cis. 11, West, Tex., 5.00 Lesko-Mor. Bratki, Temple 10.00 10.00 SPJST. cis. 24,Temple 5.00 KJT. eis.103, Baytown, SPJST. Os. 91, Crosby, Tex., 5.00 R. J. Lo'Stak, Crosby, 5.00 F. J. Kallus, La Grange, 3.00 SPJST. els. 97, Piacedo, 5.00 SPJST. cis. 92, Ft. Worth._ 5.00 SPJST. cis 40, El Campo 5.00 Frank Patek, sr. El Campo, 3.00 SPJST. cis. 162, Erazoria 2.50 SPJST. cis. 39, 5.00 SPJST. els 10, Shiner, Tex , 2.00 SPJST. cis. 88, Houston, 25.00 Rev. Jos. Barton, Granger, 1.00 SPJST. cis. 161, Jourdanton 3.00 SPJST. cis. 130, Dallas, 5.00 SPJST. els. 133, San Antonio 5.00 SPJST. cis. 154, Ft. Worth, 5.00 Pi. Frank Chamrad, Lolita, na pamdtku zesnuleho br Karla Habernala, 5.00 KJ2T. cis. 91, Galveston, 5.00 SPJST. cis. 70, Needville, 5.00 SPJST. cis. 28, Wallis, 5.00 SPJST. cis. 69, Rogers, 2.00 KJ2T. cis. 86, Seymour, 4.00 SPJST. cis. 126, West, Tex., 2.50 SPJST. cis. 123, Westhoff„ 2.00 RVOS. cis 78, West, Tex., 5.00 SPJST. els. 155, Austin, 2.50 Lt. F. A. Horak, Ft. Mammoth, N. Y. 1.02 RVOS. els. 63, Holman, 5.00 SVPS. cis. 32, Iowa Colony, 1.00 RVOS. Os. 103 Tioga, Tex., .500 SVPS. cis. 11, San Antonio, 2.50 ManZ. Louis Dressler, San Antonio, Tex., na pamdtku zesnule dcery Annie Georgie Dressler, 5.00 RVOS. cis. 41, Schulenburg, 5.00 SPJST. els. 139, Danbury, 2.00 SPJST. els. 54, West, 15.00 S-M Fire Ins. Assn. Branch

Strana 19.

IT2STNilt

Oznarneni umrti a dikiivzdani.

Hlubokfrm ialem sklieeni, oznamujeme v gem nagim platen= a zninaj7m, ze nas nahle a neoeekavane opustil nag milovanV, mantel, otec a dedeeek,

Petr OlgovskST Tonto cestou vzdavame nage viele diky dp. F. Kasper zde v Corpus Christi, za ude.leni mu poslednich svatosti, jakoi i dp. Dragon, Hobson, Texas, za vykonani smuteenich obiadii a slava iitechy, jak v kostele, tak na hibitove.

Tak vzdavame srdeene diky vgem nagim jakjtinkoliv zpfisobem nam napomocni byli a, nag za1 se zmirniti snaiili a kteri tolik krasnYch kvetin na rov jeho venovali.

Vgem jegte jednou volame z hloubi srdce: "Pan Bah yam zaplat'!"

O tichou soustrast prosi: Marie Olgovskjr, manielka; Mary, Bertha, Sophia, dcery; Edward, Tomas, synove; Beatrice, snacha; Edward Valieek, Carmen Leopold, zet'ave; Edward, Vincent, Ida, Valeria, Veronica, Jessica, vnoueata.

AngliCane porazili nacisty v E

ine Romelova armada byla poraIena a jeji z bytky hnany jsou britickou armadou, mengi, na zapad ku Tripoli. Obrazky tyto byly z aslany do Spoj. State radiem prim p z Cairo Vrchni ukazuje nemeckY tank zajatY britickou pechotou. Stredni tisice zajatcu osy pochoduji na vl"Tchod do zajateckYch tabort. Spodni u kazuje zkazu 100 letounii osy, nalezenYch u dobyteho letig.te pit Raba.

strana 20.

RAVi nag pan bratr pravnik: "Stanovy jsou Pv pokadku, tak dalece jak ja vim" —, ye Ve-

staiku pied dvema Vdny. Nejlepti se mne libi to "tak dalece jak ja. vim" — tim si ponechava zadni dvitka otevfena, — jen pro ptipad Tedy, kdyt jsou tak v pofadku, nechat' nam ten, co to tak dalece vi, to v potadku jsou a stale nam to namlouva doufaje, to tomu nekdo koneene uvefi, vysvetli tedy toto:Na strance 19 stanov, jak jsou vydany a titteny, jest elanek 55, pravidlujici ukladani pellet do funrtniho fondu. Podavam jenom vStatek poslednich dtyf radku z tohoto dlanku, aby se to zbytedne neprotahovalo: jestlite neni poptavek pro pozemkove prijeky, pak ma pram uloziti penize do rilznS7ch bona, ale nikdy ne do bona, ktere pfinateji mene netli 4%, anebo ktere by staly.

Jednotu tak vysokou cenu, to penize ulotene v tech bondech by nepidnesly 4%.

Tak tedy to by znamenalo, to musime povettine ukladat penize Amrtniho fondu do majetkoy ch prijeek na majetky, protote i ut v das sjezdu bylo hodne obtitne dostati ku koupi bondy, ktere by pfinesly etyri procenta Aroku a byly dobfe zarueene, — to veal katd3"7 zajemce, kdo se jen trochu o bondy zajima, — bondy ale od to doby stouply Amahem v eerie, — a dnes je tetko dostat dobrS7 bond, kterSrpfinese procenta. Rad bych veal, kdo ten navrh, kterST voni tomu, Cemu za prvni valky ye stare vlasti fikali "ket'asovani", daval. Ale, pfi prohliteni protokolu pana Hilgerta, — a dive divouci, — i pri porovnani s protokolem s temi zelenSrmi deskami, jak byl pro natl. domaci spottebu "upraven", najdete nee°, co nas skuteone bude zajimat. Jest to v torn natem zelenem protokolu na &trance 100 (sto), a jest to dosti velke a zfetelne, to to nemilte bSt pfehlednuto, — ani v tomto ani v Hilgertovo protokolu. Jest to jen jista debata stran to zapovedi kupovani tech merle net etyki procenta nesoucich bona a v protokolu jest to takto: Br. Frnka: V tomto elanku stoji, to vS 7konnSr vS7bor nema nikdy pravo ulotit penize do bondri, ktere nesou merle net 4 procenta anebo, ktere by staly Jednotu tak vysokou eenu, to penize ulotene v tech bondech by nepfinesly 4 procenta. Tim se budou vazat ritednikum a feditelum, ktefi budou bondy kupovat, ruce. Kdyby byly na pf. penize na hotovosti a nebylo takovS7ch bondri se 6134procentnim vS7nosem, tak by tyto penize musily letet v bankach, zatim co by se mohly koupit dariove bondy, ktere by nesly merle a ktere by se mohly kdykoliv prodat.

Pkedseda: JalcS7 je tviij navrh, aby se to tkrtlo? (Hlas: Podporuji).

Navrh br. Frnky po to pidjat.

Br. Aug. Kacii: Nate pojistky jsou vydavany na torn zaklade, to nate penize ptinesou 4 procenta. To neznamena, to musime kupovat jenom bondy, ktere nesou 4 procenta, nSrbrt nejmene 4 procenta. Doposud H. U. musila yam poeitat 5 procent pri prijekch a ma pravo zakoupiti bondy, ktere nesou 4 procenta, nS7brt nejmene 4 procenta. Doposud H. tJ. musila varn poeitat 5 procent pfi pujekach a ma pravo zakoupiti bondy, ktere nesou jenom 3 procenta.

Piedseda: Nevidim pideinu, prom se k tomu mame jette vracet, kdyt je to odhlasovano.

Snad se z tohoto okusku sjezdoveho jednani da velice snadno vyrozumet, to tedy ta zapoved' kupovani bondu, ktere vynesou merle netli etyid procenta, byla vytkrtnuta a nerna ye stanovach viibec bkti. Kdybych ja sestavoval stanovy, poutivaje ovtem k tomu Hilgertova protokolu, jiste bych to byl ze stanov vynechal. Jak se to as stalo, to takova samortejma vec vynechana nebyla 999991 Kdyby to bylo trochu menti, nebylo toho tolik, tak by se snadno dalo fici, •te se to pfehledlo, — aekoliv jest to samo sebou dosti driletite, — jako se ku pfikladu pfehledlo dat do stanov, to "v padu nemoci neb nepkitomnosti v iffadovne delti dobu nektereho rifednika, kterSr podpisuje Ceky, ma Ceky podpisovat pfedseda Jednoty", — to jest menti dlanek a snad proto se nedostal do stanov, (aekoliv se tarn asi nedostal pro zcela jinou pfidinu), ale jest to tak to se to nemohlo pfehlednout, kdyt se

VESTNtK

Ze jsou stanovy v nepfehledly jine nepatrne maliekosti, o kterS7ch se zminime pozdeji. Bratr pravnik a gtepan Valdik meli ty jedine dva protokoly, ktere pan Hilgert napsal, jeden privodni a jeden otisk, — tedya at' laskave vysvetli jeden neb druhST, jak se stalo (te se dostalo do stanov neco, co jest ku prospechu jednoho z nich.

Ve Vestniku ze dne 18. t. m. pie pravnik Jednoty: "Vate naratka proti spravedlivemu sestaveni stanov, jak je upravil deviti-elennSr vSrbor sjezdem za tim freelem ustanovenST, pfichazi na vetejnost at 2 1/2 roku po sjezdu.

Jestli jste videli, to stanovy nejsou spravne sestavene, meli jste se hlasiti v roku 1940, drive netli se daly do tisku. Ten devitielennSi vS7bor Vam poslouti i ted'."

Prvni co se "nepasuje" jest, to stanovy byly upraveny do tisku, jak se da z tohoto vyrozumet, deviti-elennS7m v3Thorem — jak stanovy natizuji. Tohle jest takova chytra ledka, aby se zakryla skuteenost a obalamutili se ti, kteid nevi, co se skutedne stalo, — a proto jest velice na miste a rozhodne nutne, aby se Cleni dozvedeli kdo, kde a jak se vlastne stanovy upravovali, — te ano, bratie prayniku. V minulem dopisu odpovidajicim prasnikovi Jednoty na nektere jeho slabe stranky v dopisu ze dne 11. listopadu pigi, to ani Valeik ani pravnik nemeli co cleat pri sestavovani stanov, — to se ale obetovali, a prom se obetovali to jest nam ted' velice zfejme.

Motna, to se po prozkoumani toho, co piti shora o elanku 55., leckdo domysli. Stanovy byly upravovane v ritadovne pravnika Jednoty nalezajici se v Temple. Byl jsem tarn nahodou to nedeli 29. zaid (fekl bych, to mrij andel stratnST mne tarn ten den vedl) a vim s jistotou, to pri nprave stanov nebylo devet elentit stanovniho v3iboru, kterS7 byl zvolen minulSrm (East BernardskSrm) sjezdem, — vim s jistotou, ze tam byli: August Kacif, George Kacif, Stepan Valelk, Joe Vytopil a Joe Kalousek. Domnivam se, to pH tom byl jenom jette jeden elen stanovniho vS7 boru a nikdo vice. Jestli nemam pravdu, tedy at' 'ram bratr pravnik fekne, kdo tam jette pri tom byl, on by snad si to mohl pamatovat.

Aby se ale pfedetlo zbytednemu psani, bratr pravnik mel pravo, dle stanov, na ktere on se velmi rad odvolava, kdyt to mute poutit proti nekomu druhemu, podavame nasledujici porovnani toho, co se odhlasovalo ye sjezdu a co se dostalo do stanov a tadame ZASE 0 VYSVETLENI. Nate stanovy pravi: tlinek 26. Stanovni vSr bor zvolen3'7 v poslednim sjezdu ma na starosti ripravu nove pfijatSrch stanov a poidzeni jejich pfekladu do anglicke fedi za pomoci a pod dohledem pravniho radce, cot musi bS7 ti provedeno do 90 dnii po sjezdu.

Z toho se musi vyrozumivati, ze stanovni vfloor z East Bernardskeho sjezdu ma upraviti stanovy a poidditi jejich pfeklad do angliCtiny za POMOCI A DOZORU PRAVNIHO RADCE. Tedy v teto veci by byl pravni radce kapo a ten stanovni vSibor byl pod jeho dozorem. Ale ye sjezdu bylo odhlasovano toto; stranka 75. zeleneho protokolu: Br. George Hacir dodatedne upozorriuje, te bylo jednano o nahradni navrh na zmenu poslednich dvou tadkn odst. d) ate ut nebyla pidletitost k projednani tohoto navrhu na zmenu uvedenSTch dvou fadkri. Zmena zni takto (ete) : "Stanovni v3ibor zvolenS7 v poslednim sjezdu ma na starosti upraviti nove pfijate stanovy a s pomoci pravniho radce je pfeloti do anglieke teei".

To ut ale zni trochu jinak, to ano?? Z toho se musi vyrozumeti pro katdeho, tedy i pro nateho pravnika, ze STANOVNI VYBOR UPRAVUJE STANOVY SJEZDEM PRIJATE, tam, bez dohledu aneb "pomoci" kohokoliv, tedy i pravniho radce, a pak za POMOCI PRAVNIHO RADCE je pfeklada do anglidtiny. Ze ale ve sjezdu v Taylor nebyly stanovy odhlasovany tak jak si je nekdo peal, tak se to muselo nejak zaonaeit, aby se tomu "nekdo" dala pfiletitost strkat prsty do npravy stanov a tedy se ten elanek

Ve stfedu, dne 2. prosince 1942. pfedelal. Pfidalo se do neho "POD DOHLEDEM PRAVNIHO RADCE" a ta samohlaska "a" se prendala na jine misto, a bylo to hotove, ano? Pak se dalo pravnikovi pravo "upravovat" stanovy a dohlitet, aby byly upraven y jak on je chce miti, a "tlo to". A dle toho jak nektere ty dlanky byly "rozsekane", tak aby ztratily svoji driletitost a vSrznam, to tlo velice dobfe.

Dale pravnik Jednoty v tom shora zminenem dopisu pravi, to jsme se meli hlasit stran nesrovnaloiti stanov v 1940. Take ve svem dopisu protestujicim proti kritice examinatora, to nape stanovy jsou schopne mnohostranneho kladu, to si je muze vykladati kdo chce jak chce, neb jak se to jeho neelum "pasuje", jenom Afednici nemeli co mluvit do vS7kladu stanov, na to jsme meli pravnika, kterST je sestavoval a vykladal v katdem ptipadu "proti fifednikiim, bratr pravnik pile, ze jsme nic proti stanovam nenamitali, kdyi nam otisk zaslal. Tohle je skuteene povedene, elovek nevi, jestli se ma te,vyKlieem ku porovchytralosti smat nebo navani stanov byl protokol sjezdu upraveny panem Hilgertem, — a kdo mel ten klid999999 Ten si, prosim, nechal pan pravnik pro sebe. To jest tak jako kdyt nekomu chcete ukazovat hvezdy v noci a drtite jej v peknem tmavem sklepu, aby nemohl ven. Protokol nam nedal at ut byly stanovy vytittene, — a pak se hlaste, ano? — nu ono se da ledacos spravit, tak aby jsme nemohli nic se stanovami neb proti nim delat — dostali jsme privodni Hilgertriv protokol at v Cervenci 1941. A pak se hlasa do sveta, to jsme se men hlasit v 1940, — a mohu rici, to neWi odvatneho a proti rifednikrim a stanovam namikeneho vykladani tech "tittenSreh stanov, nebyli by jsme se hlasili dosavade. Nechali jsme si to tak-jak-tak libit at tuze moc dlouhy Cas. Tedy, prosime o vysvetleni tohoto prozatim.

S bratrskm pozdravem, Frank B. Steiner.

The State Of Texas Cert. No. 2462

Comp. No. 0-750

BOARD OF INSURANCE COMMISSIONERS of the STATE OF TEXAS This is to certify that

Slavonic Benevolent Order Of The State Of Texas, Fayetteville, Texas has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of

Fraternal Benefit Society

a 2 a

insurance within this State for year ending March 31, 1943, in accordance with provisions of Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas, 1925.

IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 21st day of November, 1942.

(SEAL)

.2

=(Signed) 0. P. Lockhart, Chairman of Board. 5'

--famnotniumummitimiiintinimiaminumoniummuminioumumumimuutmummtnihummitimiummnk

Ve sti.edu, dne 2. prosince 1942.

Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Tento dopis mel bYt ve Vestniku jit asi pied Ctytmi tYclny, neb prave pied tim netli se milemu panu Wondrashovi piihodilo to negtesti, byli jsme u neho a na gli jsme v knize pani Wondrashove, kde mela zapsane, ke od to doby co posledne psala, prodala zvonky viterstvi pi.

Ktenkove za 50c, pi. Bayerove 25c, pi. Malikove z. Thrall $1.50, jedno jmeno nebylo dobte znati, 25 centil, a od pi. P. P. Mikeskove obdrtela dolar za deeku, celkem $3.50. Pan Wondrash mne ty penize dal a potadal mne, abych to ve Vestniku oznamila; pravil, te on nyni neni schopIV nee° napsati. Ja jsem jit zaeala dopis psati, ale hned na to se stab to ne gtesti a ja, jsem tim byla tak rozru gena. a bolestne dojata, ke jsem pak nebyla schopna psani, tak jsem toho nechala a at dnes, kdyt to nejva gi rozrugeni trochu ptechazi, dala jsem se do psani, abych ueinila to, o co mne p. Wondrash skoro pied samou smrti potadal. Je gte pted, tim net pan Windrash byl poranen, dostala jsem dopis a jeden od p. Albert Novaka z Bryan, ktery si ptal etyti zvonky viterstvi, ale p. Wondrash nalez1 jenom jeden. Pravil, te jich musi bYti ne_ kde vice, ale to motna at nahodou na ne-ptijde.

Poslala jsem panu Novakovi jeden zvonek a zbYvajicich 75 centil jsem dala na SAOT., tak jak on si ptal. Pozdeji mne dali na na gi sbirku p. a pi. Frank Svatori 50 centil, pi. J. W. Sra: bankova $2.00 a na pamatku p. Wondrashe pro SALT. pi. J. W. 8krabankova darovala $2.00, a p. a pi. P. P. Mikeska $2.00, ,Vgechny ty penize jsem odevzdala nagemu pokladniku panu J. J. Kienkovi.

Tieba na g redaktor jit mel peknY elanek na redakani strance o odchodu mileho pana Wondrashe, chci ho taky je gte jednou aspori paru slovy vzpornenouti. Ztratili jsme jeho odchodem mnohem vice net si mtteme v prvni chvili uvedomiti. Pan Wondrash nebyl chvalne znamy jen v nagem okresu, ale po celem statu Texas. Katclou narodni praci podporoval nejen slovem, ale i hmotne a v mlad gich letech i perem. Ptispival na dobre freely nejen tady, ale i v Oeskoslovensku. On nedaval dobre rady jen nagemu lidu, ale i jinonarodovetm. Katdy kdo ho znal, musel ho mit rad jit k vtli jeho dobracke usmevave tvati. Ztratili jsme velkeho vlastence, narodniho a spolkoveho pracovnika a mileho ptitele. Tieba jsme se s nim museli rozloueiti, nikdy na neho nezapomenem. PortstalYm vyslovujeme na gi hluboce citenou soustrast.

V elanku "Pochod easu" ve Vestniku eteme ze dne 4. listopadu: Vtdyt' i Jan Masaryk volil Anglieanku za drutku sveho tivota. Ano, ale ja jsem jista, te kdyby Jan Masaryk mel deti, to by mluvily zrovna tak dobte Cesky jako anglicky a zajiste by chtel, aby jeho deti znaly fedi obe. Vgak jeho matka byla Ameridanka a ona svoje deti naueila tee jejich otce a zaroveri i tee svoji. Ona Lila v Cechach, mohla si mysliti, jeji deti anglicke fedi pottebovati nebudou, tak jak si to mnozi Cechoamerieane mysli, ke jejich deti nebudou pottebovati teei Ceske, kdyt tiji v Americe. Ale ona nebyla tak pitoma. Ona si sve feel a svYch rodiet a proto chtela, aby jeji deti znaly jak tee sveho otce, tak i tee jeji, i kdyby tu tee nepottebovaly. A jakou vYhodu z toho ted' Jan Masaryk ma, kdyt mute tak krasne teeniti jak v feel Ceske tak i v anglicke. Nag horlivY tech a vlastenec Viktor Vraz Ph. D. kdysi napsal, to na vy ggich gkolach a i kollejich mezi studenty rozenYmi v Americe gpatne mluvili a psali anglicky ti, kteti znali jen jednu tee.

Naproti tomu natal z nejplodnejtich svetovYch spisovatelt v keel anglicke — Conrad, Arlen, Bereovici a jini — nautili se angliaine teprve ve syYch jinogskYch letech. Tak prof nagi mladeti stale odporudovati, aby svoji tee zavrhla a uaila se jen anglicky, kdyi vime, te ten kdo zna teal d ye neb vice, dovede spravneji mluviti a psati v teai anglicke netli ten kdo zna jen jednu tee.

Dale v onom elanku se pi ge: Ta nage mlada generace chce jit s duchem Casu ku ptedu. Ale jestli ta mlada generace chce mluviti jen jednon tedi, kdyt by tak snadno mohla mluviti tedmi dvenaa, tak nejde s duchem Casu ku pte-

V2STN1K du, neb jest modni studovati teei cizi. Myslim, to ku ptedu jde jen ten, kdo chce vedeti co nejvice a ne ten, kdo se spokoji jen s jednou feel.

Ku konci se v onon elanku pi ge: Vite, vy staromOdni "arijci", ke laska nezna narodnosti? Nemyslim, to je prava laska tarn, kde tech neb Oegka musi zavrhnouti svoji tee a sve ptatele jen aby si udrtel neb udrtela lasku sve teny neb sveho mute. Tam jest laska jen na to Ceske strane, ale ne na to americke. Nektai na ginci si mysli, to kdyt si ta Amerieanka vezme Oecha, to to jit dokazuje, te ho povatuje za sobe rovneho. Ale neni tomu tak. 6asto si Amerieanka vezme natince jen proto, to vi, to ten naginec pro ni udela lepgi tivobyti net jak by dovedl nekterY American. Prava laska jest jen tam, kde ta Amerieanka ptijme narod a ptatele sveho mute, respektuje jeho tee a postard se o to, aby jeji deti znaly jak tea jeji tak i tee jejich otce.

Myslim, to "arijcem" se mute nazvati spi ge ten, kdo chce aby se mluvilo jen jednou reci, neb tak to chce Hitler, ale on se aspori zastava teei sve, kdetto Vy se zastavate fedi, ktera yam nepatti. My demokrate si pfejeme, aby na ge deti znaly vice net jednu tee. Myslim, to ten kdo pracuje proti Ceske feel, tije pod vlivem nernecke propagandy.

Jest pravda, te dlanek Jana Kopeckeho byl velmi dobrY a poudnY, ad se netYkal na gich narodnich zaletitosti. Kdetto elanek "Our Yorith Must Carry On", od Raymond Prasatika byl psan ve prospech na gi Jednoty a Ceske tedi.

Doufam, to si ten elanek v gichni mladi etenati pteeetli ate si jeho radu neb napomenuti vezmou k srdci a budou se die jeho napomenuti tiditi. Kdyby vgichni nagi ptedaci psali ye zptsobu p. Prasatika, misto aby na gi mladeti odporudovali, aby splynula s anglickYm narodem v fedi i amerikanismu, by na ge tee zde nikdy nezahynua a na ge Jednota zustala pro vkly Ceskou. Natai Tide, kdyt sami sve deti mataske feel nenauei, nechteji doznati, 'te udelali chybu a aby sami neztstali tak kratkozrakYmi, navadi i jine, aby svoji tee' zavrhii.

Film Lidice, ktery ukazuje spoleenost Coca Cola, se mne ani dost malo nelibi, neb jak se ukazuji Lidice, je tam ukazovana ta nejvagi chudoba, statenky chude a staromodne obleeene, vuz taten volami a v ge takove chudieke. A pak zrovna se ukazuje rodina americka, mut, tena a deti modne, krasne ustrojeni a v dome krasne zatizeni a tekne se: toto je Amerika, takte to yypada jakoby techoslo yakie byla stragne chuda a za Amerikou hrozne pozadu, jakoby se v Ceskoslovensku je gte potad staromedne strojili a staromodne farmatili. piece vime, to v techoslovakii i lid na venkove se stroji zrovna tak jako tady a maji tam i traktory, nejen voli k obdelavani trody. Mame i tady dost chudeho lidu a obzvla gt' ti stoprocentni, kteti jsou chudi, vypadaji, myslim, htte jak chudY lid v Ceskoslovensku. Tak pros se muselo poukazati v techosloyakii jen tu nejvagi chudobu a tady zase ti nejva gi bohaei. Myslim, te ten obrazek upravil nekdo, kdo nic o echoslovakii nevi, anebo nejakY Nemec, kterY si ptal, aby si Amerieane udelali SpatnY pojem o teskoslovensku, aby si mysleli, to 6eskoslovensko je za Amerikou tak pozadu, te ani neni schopne sobe dobte vladnouti, tak jak to Hitler tikal, kdyt chtel zabrati Sudety.

Jegte jednou yam, mill ptatele ptipominam, aby jste se vg eci co nejdfive prihlasili u nektereho sberatele a ptispeli na na g sbirku. Velka vag ina tech, co na bazar vtdy prispivali, doposud nedali nic, a natal jen zaplatili dlenske ptispevky, ale na sbirku je gte nic nedali. Je velmi mak) tech, co ptispeli na sbirku. Jinde sebrali g est set at tisic dolart a my, jestli to stale takhle pujde, ja, se obavam, to to do konce roku nevytahneme ani na sto padesat dolart, a to bude hanba na na gi odboeku. Proto mill krajane, pospeg te si a ptispejte co nejdtive, neb rok se chYli rychle ku konci.

Tobe, mila Juline Rosemary vtele dekuji za tii svazky krasnYch pohlednic a je gte krasnefgi podobenku. Vyrtsta, z Tebe velmi krasna divenka, Panu Hamuskovi tet srdeene dekuji za pochvalnou poznamku a povzbuzeni. S pozdravem, Pi. P. P. Mikeskova.

Strana 21.

Rad Bratrske Spojeni, eislo 128., Mart, Texas.

Cteni bratti a sestry na geho tadu, upominam vas, to se bliti eas k na gi posiedni schtzi letogi.

Ktai jste nebyli v posiedni schfizi, davam yam vedet, to bylo ujednano, abychom prosincovou schtzi konali hned prvni nedeli v prosinci, jestli bude pekne, totit 6. prosince, v padu Spatneho poeasi o tYden pozdeji. Dale, bratti a sestry, kteti mate pirjaky proti svym certifikattm, aby jste asPori trok zaplatili. Bude volba Utednikt. Ptijd'te v poetu co nejvet gim, aby jste si zvolili ttedniky die vageho pkani.

Dnes mame nedeli, je pekne; veera nam tu trochu zapr gelo, ale do rana to severak vyfoukal, ke zas zitra farmati mohou pracovat. Nektefi budou zabijet ty ma giky, neb masa nelze koupit.

Tak bratti a sestry, nezapomerite na toho 6. prosince do nagi sine. S bratrskym pozdravem jsem vas tajemnik, Frank Vanek.

V Rad eskjr Prapor, cis. 24., Temple, Te,as.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas laskave tadam, abyste se v hojnem poau dostavili do pti gti schtze prvni nedeli v prosinci odpoledne, neb jest , to schtze vyrodni, ye ktere budou voleni tadovi ttednici a pottebne vybory pro rok 1943. Tak se dostavte a zvolte si Utedniky die vagi chuti. Tet upozorriuji v gechny, kteti jsou s placenim syYch povinnosti pozadu, by se hledeli vyrovnat, aby br. teetnik mohl miti vgechno na knize vyrovnano. Tet bratti, kteti maji piljeky na certifikaty, pamatujte na placeni trokt, anebo je-li =trio tet nee° splatit na piljaku. — Podasi ptitomnou dobu mame chladne, podoba se, 'te rano budeme mit mrazik. — Uptimne bych si ptal, aby to nedorozumeni bezi bratry Atedniky a tediteli H.U. bylo urovnano a skoneeno. Bylo by velice prospegne pro Jednotu, kdyby ptedseda tediteli Stepan Valeik se vzdal sveho mista a byl vice mezi terni s yYmi rttemi, neb pro Jednotu jegte tadne dobro neudelal, jen potad same rozbroje.

Tak se mejte vgichni dobte a pamatujte na vYroeni schtzi. — S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj.

V Rad Pokrok Plumu, eislo 64.

Ctene sestry a bratti na geho tadu, timto vas laskave tadarn, abyste se v hojnem po gtu dostavili do prosincove schtze, ktera bude potadana jako vtcly druhou nedeli v mesici ye 2 hod. odpoledne. Jest to schtze vYroeni, v ktere budou voleni tadovi ttednici pro ptisti rok 1943. V minule schtzi, ktera byla velmi slabe navgtivena, jednali jsme stran omezeni gasolinu a getteni raft, to by bylo nejlepe potadat schtze jednou za tti mesice, neb fitednici bydli hodne vzdaleni od mistnosti, kde potadame na ge schtze. Jest to dilletite, tak sestry a bratti dostavte se do schtze 13. prosince a podejte sve navrhy, jak by to bylo nejlepe. Kteti jste s placenim trochu pozadu, nezapomerite penize doma, ptineste je, aby teetnik mohi dat knihy do potadku. Tak pkijd'te aspori jednou za rok a zvolte si ttedniky. S pozdravem, Katie 8" ulak, taj.

V Rad Hvezda Miru, els. 33., Bleiblerville, Texas.

Bratti a sestry! — Pti gti schtze bude se konati jak obyeejne druhou nedeli v prosinci.

Schulze bude zahajena v 11 hodin noveho Casu dopoledne. Bude to vYroeni schtze, v ktere si zvolime ttedniky na pti gti rok. Tak bratti a sestry, dostavte se do schtze, budou uvadeni novi bratti, abyste se s nimi seznamili. Na gi bratti organisatoti, Willie Schovajsa a Frank Stepan nam slibili, 2e po schtzi nas poeastuji bedkout nevim jestlli velkou neb malou. Od nageho tadu organisatoti jsou dobti bratti, katclY mesic uvadime nektere nove eleny. Jen aby byl brzo mir na Hlavni ttadovne. MinulY maid jsme hlasovali, jestli maji dostat ptidavek na Hlavni ttadovne. elenove nebyli proti ptidayku, ale aby nejprve pravni radce na jeho poplatcich neco slevil. Snad na g ptedseda ChernoskY vge urovna, aby byl mir v nagi Jednote dtive net v Evrope. — S bratrskYm pozdravem, Vincent Chaloupka, taj.

V Mluvkove jsou jako tekouci nadoby, vgech-, no se z nich vyleje.

VtSTN±K

Strana 22.

Uznani eeskimu odporu proti nacistickemu antisemitismu.

Guido Kisch, profesor historie na 2idovskem nabotenskem ustave v New Yorku, chysta obse,hlej gi studii o obnove sttedovekeho ponigujiciho oznaeovani gichl napadnYmi odznaky, aby se na prvni pohled lisili od ostatniho obyvatelstva. Dokazuje z rfanSich pramenu, ge se nacistieti ptedaci tvelice dilkla,dne zabS7vali studiem sttedovekS7 ch forem antisemitismu, neg svYmi zakony zavedli pro tidy v tigi a ye vgech obsazenS7 ch evropskYch zemich povinnost nog eni Davidovy hvezdy a jinS7ch znamek rasove "menecennosti" a "zloeinneho neptatelstvi k novemu narodne socialistickemu taclu".

Charlie's Food Market Chas. Hrtaka, maj.

Cerstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. NejlepAi maso ye meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 HOUSTON, —:— « TEXAS

Dr. Chas. J. Hollub teskt Laud a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 irelefon ntadovn : Preston 311161

v

y

C. H. CHERNOSKI FRAvNis,

Vytlzuje vetkere soudni zaletitosti. flfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY co6N1 LEKAft Brtle spravne pripravene.

6as die tmluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

DR. N. B. McNUTT Zubni Mai titadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN, SPRAVNE VYKONANA P01111,EBNI SLU2BA. V hotline talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ustav pohotovt k sympatickemu vyfizeni nezbytntch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWARD PACE

Pohiebni S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N, Fifth st., — Temple, Tex. 61en

MIROVE SMLOUVY. Jsme v totalni valce s Nemeckem, ktere nam to valku vyhlasilo. Narod pfinak velike obeti, ale jak bude ten pptigi mir? President, mistopresident a jini prohlasili, ge nebojujeme s nemeck3"7m lidem, a patrne proto kolumnista McLemore naspal toto: spojenS7ch narodu by nas potegili, kdyby ptimo prohlasili, ge net mirove smlouvy budou podepsany agresivni narody dostanou dobr3.7 v37prask.

V teto zemi se citi — a ja„ mluvim jako mug, kter37 navgtevuje vgech 48 state dosti pravidelne — ge spejene narody udelaji mir piing mirn37.

Citi se, ge at moci osy budou tadat o mir, ge bude s nimi jednano jako s eestnS7mi eleny lidske spoleenosti a ge jim budou prokazany vgecky phvetivosti mezinarodni diplomacie.

Prilmern37 °bean teto zeme nechce, aby se to tak stalo. On chce, aby Nemci, Italove a Japonci a viecky ty kreatury, ktere se k nim phdaly, dostali pinou odmenu, jakou si zaslougili. On chce, aby jejich domy byly sboteny na jejich hlavy. On chce, aby byli dani do koncentradnich tabor& On chce, aby si trapne shaneli katide sousto potravy. On zhce, aby je jejich neptatele strkali sem a tam, bili je do tvati a v geobecne ukazat jim, ge nejsou superiorni, neznieitelne duge, riS7brg prave tak bezmocni pod patou viteze jako byli ti mugi a geny, ktere opanovali, kdy vgecko glo po jejich.

Ne jednou, ale mnohokrate jsem slygel Amerieany vysloviti ptani, aby Italove dostali v gecky boule. Mtgete je odsuzovat? Pamatujete jak Benito Mussolini nabubtele vyhlasil Francii valku 9 Tu tee (presidenta) o bodnuti do zad? Statisice Rohl vS).skalo do ochrapteni, kdy poslal svoje fagisty proti bezmocnemu francouzskemu na.rodu. Zpivali a small se a vesele hulakali, kdy Beniti mluvil o sile italskS7ch bojovniku.

Nyni je ptiletitost, aby Italie zkougela ziskat mir. Ten den kdy bombovaci aeroplany spojenSrch narodil daji jim to co oni dali Ethiopii neni, daleko, proto Italie hleda cestu yen.

Je . mnoho Ameridanii, kteti si pteji, aby to Italove dostali dtive neg jim bude dovoleno udelat mir.

Ja jsem jeden z nich. Ja chci videt, aby bombovaci aeroplany rortrhaly jejich mesta, aby namokni dela zniGila v jejich dosahu, a celou zemi pokofenou. Neni nic v torn mluveni, ge italskS7 lid nechtel tuto valku a ge je ten lid obeti nekolika mak) vudcu. To neni pravda. Kdyby se jim bylo podatilo, co chteli, byli by dnes tvrdi a nepoddajni. Nechte jim to zakusit. Ano, nechte je ptejit k nam, budou-li chtit. Ale net se tak stane vtlueme do jejich hlav trochu rozumu stielbou a plameny.

To same pla,ti i pro Nernecko. tete na to vsadit, ge at to s nimi pujde s kopce, budete Gist vie a vice o tom, jak velka vet gina nemeckeho lidu nikdy nemela nacism rada.

Bah! Dejte jim to! Dejte jim to, co oni davali Polsku, Holandsku a ftecku a Norvetsku a v gem tern ostatnim. Spost'te bombovaci aeroplany nad jejich sttechy a pust'te na ne vgecko krome kompasu. Rozbijte je, spalte je, vyhladovte je a sratte je k zemi. Za kagde mesto ktere znieili, zniete 'nest° jim. Nechte jejich otce a matky poznat hruzy totalni valky.

PouStejte letaky pravici: "Okej, vy

Ve stfedu, dne 2. prosince 1942.

jste meli svilj das, nyni bude das nas".

Muj navrh mute ku pkevzeti fitoku, ag spojene narody budou ve skuteenosti miti vrchni ruku, a g bude ztejme ze osa je na Upadku, je Josef Stalin. On je mistrem hrube prate.

On je tim mutem, kterS7 vi vice o torn, jak to udelat, aby se ten druh37 citil mizerneji net' kokoliv jinS7.

Nechte ho jit do toho drive net takovSun mugum jako je Henry Wallace bude dovoleno ptijit k roz gitovani sladkosti a svetla.

Toto zni brutalne, snad teknete.

Ale vy mate co cleat s brutalnim narodem. Vy nezkrotite panthera udelani ho elenem Union Klubu a danim mu penez na fitratu. Coventry by melo bS7t pomsteno. Take Atheny. A to same Pearl Harbor.

Po minule valce jednali jsme s Huny v jemnS7ch rukaviekach. To nepracovalo. Nenechme je ptestat v ten den kdy poznaji, ge jsou porageni. Bijme ag poznaji, 'ge to neni moudre piepadat pokojne lidi. V kratkosti, vyra gme jejich mozek yeas."

V York, Pa., 21. list. — Zohavene telo Mrs. Mary Ellen Jackson, 411ete, bylo dnes rano nalezeno nekolika jejimi d'etmi po torn kdy tekly jejich otci, ge "matka nebyla doma celou noc".

Coroner z York, L. U. Zech, tekl 'ge page, nohy a hlava to geny byly oddeleny a rozhazeny po poli blite jejiho domova. Trup, zakrytS7 pytlovinou,13371 nalezen ye sklepeni domu Jacksonii. Zakrvacend sekera letela vedle.

Zech tekl, ge mug to geny, A. 0.

Jackson, dovedel se o to tragedii po navratu rano z prate v Yorku. Jejich deti jsou veku od 3 do 23 min.

Adolph, Benito and Hirohito —the three blind mice. Make them run with ten percent of your income in War Bonds every pay day.

ODBOCKA S. A. C. T. V DALLAS. Opustil nas dob0 Glen nag 'desosady v Dallas a gted0 ptispivatel nageho S. A. C. T., Fr. Nestrojil st.

V upominku misto kvetin darovali pro S.A.C.T.: $2.50 Dr. John Valeik 3.00 Rudolf a Lydia Kartous 3.00 Hemgalovi Budit mu zeme lehka a pozilstale rodine vyslovujeme na gi nejhlubgi soustrast.

J. Hemtal, pokladnik.

OVER THE TOP rX

FOR VICTORY with UNITED STATES WAR

BONDS•STAMPS

g

PRO MEN i POTifiE SE

Zaludkem ZKUSTE

BA 0 Re 5k A 85c S VE RA's

Kdyby I/AS lekarnik nemel, objednejte picimo.

Kupte label, dnes!

EVER CEDA*) RAMOS

ZABAVY

ficlu

Pokrok Houston Musical Six 6. prosince 13, prosince - - - - Houston Czech Bill Mriz 20. prosince Bill Mraz 27. prosince Houston 31. prosince, na Sylvestra Czech a J. R. BaCa. DAMY 40c — MU2I 40c (Tax included) 0 zakusky a obeerstveni navttevnikft jest Vtborem !Waite postarano.

Zibavni Vybor.

T. 045$ 1149 ROBBIE ST. Na doptlini: 20th and •North Main.

Ve stkedu, dne 2. prosince 1942.

Temple, Tex., 22. listopadu. slavou a to "ja" je ted' velice velike.

Vgecka slava polni 'trava a zvadlY Ctend redakce a etenakstvo! kvet ku veeeru zrana mel svou nadMame zde peknou sluneenou ne- heru. Zapominame na to pfikazani deli, jen je dost citelne chladno, neb Boti: Miluj bliZniho jako sebe samevdera jsme dostali severni vitr s de- ho a co sam nechceg jinemu neeiri.

Stem a bourkou. Boufe v listopadu Namisto lasky ovlada nas sobectvi, pry znaei pl i ti rok Urodny. Letos chceme bYt velikany, myslime, jsme mnoho boui-ek nemeli, led zas jen a jen my a na ge yule a pfani skoro kalda druha nedele je ne- maji mit pfednost. Lee, jak brzo je vgecko v zapomeni. Ani pril stoleti sjizdna,.

Vypada, ze o to vice boufi lidske netrva a mimo krevnich pfatel je ut, jak by nas vribec nebylo. Led co mysle a duch svornosti se nekam vy- nyni se odehrava bude dlouho vzpostehoval. Kandy se 2ene za ziskem a minano. Katda, krvacejici zeme , bude mit svou historii, kterou z pokoleAre you entitled to wear a ni na pokoleni bude udit. Bude "target" lapel button? You vzpominano vgech tech bed, sizi a r...> *- 7. are if you are investing at fnrti, ktere ta vlada zverstva vyleast ten percent of your in- volala. Nebude ale zapomenuto co come in War Bonds every pay celku tech velik'ch obeti, jet lidstvo day. It's your badge of pa- uprostfed tech hrriz dela. Kahla setriotism. bemengi obet' je Clanek v ketezu, ktery zadrhujem kol hrdla tern, kdot JAK SE ZBAVITI "JIGGERS" nad Boha vy ggi se einit chteli. Svet chteli pfivest do otroctvi a zkazy, Tito drobni brouekove se zate- zapominaje, ze Brih vladce nejmocrou do kfike eloveku, kde pojdou. nej g a katclemu vymeti i odplatu.

Nekdy tyto rany pouze svedi, Casto Verne plrime povinnosti i k teto ale hnisaji a je tetko jich vyhojit. zemi, jet nas pfijala a kterou jsme Ctete nasledujici dopis: "Chodim Casto na venek do pii- si vyvolili. Jak je krasna ta piseri rody a tu si easto pfinesu notnou "Ty vlasti svobody", ja ji aspori midavku "jiggers." Jednou se mi za- luji a mnohdy mi ty pisne poskytuji trail do 'cute tak hluboko, te oby- mnoho radosti v dug. Vezmu-li pleCejne nepomahalo a tu jsem prilozil na ne Nonat o Iterem vim, teni pro vojiny, tu vkly zpivam ty 'te vytahne z krite tilsky a jine. No- nage sladke pisne. Jenom ze uz je nat dobte Udinkovala. Svedeni pte- ten hlas naktapenY. stalo a rany se zahojily, a proto ji SrdeenY dik tem, kdot darovali pro vfele odporneuji. M. J. Dostal, St. A.O.K. Necht' jim Brih potehna znoLouis. vu, by ztratu necitili. Odevzdala jsem nagi taj. pi. Fr. Hejlove ml.

Dary jsou tyto: K ucteni parnatkY p. Emila J. Divige p. a pi. Emil Divig $11.00, p. Stepan Hru gka st. $5.00, p. a pi. Louis Rychlik $5.00, pi. Anna Cena Nonat je po gtou 55c a $1.05 DiviS' $2.00, p. a pi. Fr. Heji, ml. $2.Ptejte se va geho lekarnika neb jed- 00, p. a pi. Steve Hru gka ml. $2.00, p. natele, ale nic jineho neberte, rade- a pi. Emil Reznicek $1.00, Marie Ryji piste na nagi adresu: chlik $1.00. Dale mi byly tyto dary dany: pi. Terezie Kostohryzova $1.It. C. MILLER & CO. Altadena, Calif. 00, pi. Vine Dugkova $1.00, pi. Jan P. 0. Box 285.

Talaglova $1.00, pi. Albina Chupikova $1.00, pi. Anna Dukatnikova, st. $1.00, pi. Lillian Maregova $1.00 a pi. cESKY FILM Anna Jet st. 50c. Tez je uz odvedeno.

Ponevadt od vstupu Ameriky do valky neni vice tit motno zasilat obnogene pradlo a gatstvo, schovavejte Propleten humorem i drakatdY kousek latky a pak po valce matickymi scenami. V hlavse mute jako za valky prvni odesinich filohich: R. Slemrova, E. lat. Budou tam ti nag bratti vdeeni MatouSkova, T. Pigtek, J. Marsebemen gimu daru, vtdyt' zajiste nevan a jini. Piedehra "Podzim maji uz ani zaplaty. Mritem posilat v Tatrach". Predvadi. Praga rodnYm obcim, na kazatele, Film Co. le gkol, ale nejlepe Oervenemu KMOn se postara o tu dodavku nejEAST BERNARD, ye stredu 2. chudgim. . prosince, o 8 hodinich veeer.

K ucteni pamatky p. Emila Divige na Cs. C. K. daily tyto dary: p. a pi.

EL CAMPO, ye etvrtek 3. pro Alois Rychlik $2.00, p. a pi. Steve since, od 2 do 11 hod. veeer.

Hrugka, ml. $1.00, p. a pi. Emil Reznicek $1.00 a M. Rychlik $1.00. CelEL CAMPO, ye etvrtek, 3. prokem 5 dolart. since, od 2 do 11 hod. veeer.

"Pani Moralka kriel mestem".

Stream 23.

V 2STNI K

Ku konci musim diky vzdat pi.

Valeikove za jeji v gecky narodni obet a blahopfeji Vam k povY geni ye Vag praci pro A.CK. Takove pracovnice Amerika potfebuje, i nag narod hodne ziska. Pfeji z celeho srdce zdaru.

Marie Rychlikova.

Buy War Bonds Every Pay Day

* * *

Let's Double Our Quota

Jednota S .J.S.T. ma dostatek penez na pij cky na majetky Pitieky jsou povolovany na pozemk a mestski majetek. .â&#x2013;

UROK POtITAN JEST

0 procentni sleva, kdyi spIatky (wok spravne odvideny, tedy "rok obniii pouze

Maly poplatek jest poeitan za pro-

hlidku a odhad majetku.

Za irna e-li se, obrat'te se na HI. kid

Supreme Lodge MST. FAYETTEVILLE,

TEXAS.

CROSBY, v nedeli 6. pros., o 6:30 a: 8:15 hod. veeer.

NEEDV/LLE, v fiterfr '8. pros., o 7:30 hod. veeer.

SHINER, ve etvrtek 10. pros. o 7:30 hod. veeer.

"Polska Krev" ENNIS, ve etvrtek 3. prosince, o 3 odpoledne, o '7 a 9 veeer.

SEYMOUR, v nedeli 6. pros., O 5:30 hod. veeer.

JACKSON BREWING COMPANY

NEW ORLEANS, LA.

Strang, 24.

V ESTNIK

Poutivejte k oznamovani

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovatel1 uotujeme cents za slava, za kaide uvekejneo,i. Nejmengi. puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50e. Oznamku napiste na zvlagtnim listku a pfilogto k objednavce ptislu gny obnOs bud' patovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pfidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno ozna,movatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nag' znadkoa, tiotujeme za oznamky "Na prodej", "Slugby a prate" a podobne 25c zvlait' za znadku a na pogtovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k siiatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnagi doplatek za znadku a pogtovne 50 tenth.

8

W Pronajmu farmu v Gentry, Arkansas, 140 akr0, 35 akrfi jabloni, 75 akrfi vzdelano. DobrST 6ti svetnicovSr clfun, stavby a voda. 300 dolard rodne. 0 podrobnosti piste: Jos. Havlick, 1711 E. 3rd St., Tulsa, Okla.

(48-49p) SAZENICE. — Red, Creole a Jellow Bermuda cibule. Mrazuvzdorne zeli a hlavkovY salat. Stejne ceny, michane die pfani a to: 300 — 60c, 500 — 80c, 1000 — $1.50, pogtou vyplacene. Uspkojeni zarudeno. — Raymond Mladenka, Hallettesville, Texas.

(48-49p)

Dor,

gap, "Dr. FRANK KENT opet zapods.' provozovati praksi. Oei, use, nos, hrdlo, brYle." (21-dz) op Mali kutatka, druhu "Barred a White Rocks, Reds, S. L. Wyandottes, New Hampshire Reds, Large type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed & Unsexed." Za velmi levne ceny.

Vgechna kutatka z vybranYch stad a "Bloodtested". Pate si o nos cennik. — VON MINDES HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(21-dt)

Ve stfedu, dne 2. prosince 1942.

Fort Worth, Texas.

Pan SiInST telegrafuje sqm rodiOn: 2ena, kterou si vezmu, musi Krou2ek Lidice ye Fort Worth po- Wit hrdinkou. cum. Dnes v noci se mi narodili dva fade. dne 5. prosince male pobavekluci. Zitra vice.

Ona: To mate zcela pravdu. ni. Co to bude, to maji techoslovaci se ptijet podivat do sine Sokola.

Timto jsou zvany sici kroaky z Dallas, Ennis a po ptipade i Voelky z West. Potadaji to, abychom se lepe poznaly a jedna druhe poradily, jak nejlepe to praci delat, a take povzbudit v dalsi praci. Veechno budou ridit ieny krouZku Lidice.

Za Krou'ek Lidice zve, M. P. V Rad Morav g ti Bratii eis. 6.

Nage vyrocni schuze konati se bude v nedeli 6. prosince v obvyklou hodinu a protole je to schfize velmi dulezita, ptitomnost veech Menu je povinna. Budou volby veeobecna rozprava o jmech tadu i cele Jednoty a protojsme v fidobi ptidelovani gasolinu — ptijedle do schfize jistojiste. Udetnik milerad ptijme bane i dlu2ne poplatky a take ptijeky na certifikaty mohou 13Srti v teto schtzi dany do potadku. Na shledanou v nedeli teei se Vas tajemFrank Pibil. nik, V itid Praha els. 29, Taylor, Texas.

Sestry a broth!

Posledni schuze byla vami male "Nejvitgi udalost teto doby" Pi. Joe Kabella sl. Martha zastoupena a proto asi mnoho vast Hejl a p. Walter Schiller vas bude chtit vedet, kdo byl zvolen za 36 pal. OUTING FLANNEL fitedniky na ptieti rok. Zde jest zde s radosti sledek volby ye schilzi 8. listopadu: Frank G. Svadlerial, ptedseda; 11/4 88" gliky Tom Drozda, mistoptedseda; A. L. 81" x 90" SHEETS NEBILENi SHEETING BoudnY, tajemnik.

Dobre jakosti, dvoji velikoMajetkovS7 vS7bor: Aug. Hranick, Ai-Thos. Raba, John Treka, F. S. Lesikar a Frank Drozda.

68x'72 COUNT Zabavni vSrbor: Ed. Toman, John Hurta a Fr. Ovesny.

84" x 105" Nebileny Domestic, zvligt,' doDoufam, Ze se ye veteim poetu POKRYVKY NA POSTEL do plied schfize dostavite, neb vabre jakosti se pfitomnost jest velmi nutna.

S bratrskSim pozdravem, A. L. BoudnY, taj.

MUZSKE NOVE PODZIMNI V DAMSKE OXFORD OBLEKY kid Pokrok Pierce, eis 50.

STEEViCE El Campo, Texas. koiene podraiky i vnitiky Ctene, redakce, bratti a sestry!

Pfijd'te zahy pro ne.

Navedomost yam davam, eti schfize bude odb3.7vana o 1 hoMUZSKE SVATECNI dine prvrif nedeli v mesici prosinci.

Tak se teeime velike naveteve. Take mame velikou zaleiitost, totiZ volit fitedniky pro prieti rok. Tak jeete jednou, dostavte se veichni a zvolte si fitedniky podle vase chuti.

Se srdeanSim pozdravem na veeJedna zvligtni sines chny bratry a sestry, zustavam, DAMSKICH gATT.3 L. V. Adamcik, taj.

Muiske svateeni Nejnovejgi vzory V KOSILE Wletnik: Kolik litrt mleka yam diva vase kravieka?

Cent' a g do $4.00 — Cisla Selka: Osm. Viechna do 48.

VSrletnik: A kolik z toho prodate?

Selka: beset

Dry Goo s Store 10. ilifROCNi illiPRODEJ

$30,000 zasoby musi byti prodany.

PIILMTE S

ELOU ROD1NOU

15c yard

27c yard

89c kus

93c lcus

1_0c yard

$9.77

$ 57 pars

.There ore meet looked-for

a lot 0 ant

or extra 4easure charges.to It is our y than glue yell more - A Avtleetal• Vti

r

FOGLE-YVES SERVICET F UNERA L

MAREK - BURNS

POHEEBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nos nejlep§i pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tel proditivame pohiebni pojis` tem od 1 mesice do 80 rokft sail Ambulance ve dne i v nocL Telefon 546.

- MAREK BURNS FUNERAL HOME TEXAS 1 ::— CAMERON. 1

1.87 spar

$1.77

87c kus

TOP THAT NEW yEAR

Dry

du Store

tad St. & Central Ave., Temple, Texas. pl

118