dor
4,n Slovanske Podp,i3ednoty Statu Texas. -T,N.4
Entered as second class mail matter January 3rd. 1933 at West, Texas. under the Ar'' ROCNiK (VOL.) XXX.
f Congress of
1 `:
117 7F .
1922.
WEST, TEXAS, y e stiedu, (Wednesday) 23. zaii (September) 1942.
eislo 38.
T. G. M. ODCHAZ NE 21. ZA.ki 1937 jsme pochova.vali sveho prvniho presidenta. Potad vidim D pied sebou pfedlouhy prtrvod Prahou: rakev na delove lafete a pied ni a za ni tisice, desetitisice vojakil a legionaffl. Pored vidim statisice mat, ten a deti podal prallskYch ulie, jak se divaji dlouhYm a bolestnYm pohledem za svym vudcem a ueitelem. Basnici vypovedeli, co se tenkrat 'dal° v nagich hlavach a srdcich. Jejich verse budou citovany po staletich. By1:7 v nich skryty na g'e smutky i nadeje, na ge fizkosti i touhy. Lanky hi•ittivek pfijimal rakev s MasarykovYm telem za svitu pochodni. Citlive ucho sly gelo vzdalene htmeni pfichazejici boufe. Na dne na gich srdci byla skryta bolest nad neznamYm zittkem. Ale lanskY htbitov geptal do u gi smutneho lidu: nebojte se, dejte mi vychladle telo v ochranu a ja je budu opatrovat za nejtelgich vichfic, za ponurYch noci, at' piijde cokoliv; a at se vrati slunce a se sluncem jaro, shromatdete se sem, abyste uzavfeli novou smlouvu svobody, bratrstvi a spravedlnosti! Byl to drobnY a chudY deskY dlovek, slovensky sediak a robotnik, kterY nejtivelneji citil, le odchazi jeho rytif a obhajce. Nemel nad neho spolehlivej giho vildce, respektovanejgiho pfedstavitele. A veal, to ptijdou-li nove boufe, Masarykovy idedly budou jeho nejlep gi legitimaci pied svetem. -Mel, to jeho republika je Masarykovou republikou; to je to velkY pokus, aby uprostied zmatku a svard byl vybudovan pokadek na zasadach spravecllnosti, sympatie a svobody. Maly eeskoslovenskY Cloy& mnoho nefilosofoval, a piece cifivetoval velkemu filosofu na pratskem hrade. rive citil, to to neni obyeejnY politik; to Masaryk se nestard, jen o drobne otazky denni politiky, le za kattlYm jeho slovem a einem stab vybojovany zapas o nejtet gi otazky lidskeho tivota. ProstY, neueeny elovek neumi mluvit odborne o torn, eemu filosofove fikaji metafysika, ale je to skryto na dne katdé lidske du ge. A piece prove prostY venkovan a delnik, temeslnik a podutednik byl podmanen Masarykovou vatnosti a jeho hlubokYm pohledem na otazky lidskeho tivota a smrti Vgichni ti mall deskosloven gti obdane vedete po celYch sedmact let melt v eele statu mule, kterY chtel z republiky udelat ochrance chudYch a ubohYch. Mnoho slu gnYch i merle slugnYch agitatord jim povidalo, to stat je zpravidla nastrojem jen bohatYch a mocnYch proti nemajetnYch a vydedenYch. Slyseli na schijzich a eetli v novinach, te by se proletati meli vzboutit, rozbit statni stroj anebo udelat z neho revolueni zbrafi proti ostatnim tfido.m. Ale Masaryk je pteSvedeil, to i oni jsou odpovedni za v gechno, co se deje ve state, ate si mohou udelat z republiky praci, vzdelanim a vychovou svflj domov, svtlj hrad, svoji chloubu, svoji radost. Dali se pfesveddit, protote nim mluvil mut, ktery mel fictu k praci dugevkterY rniloval chudeho dloveka a ii
J. L. Hromadka. ktery mel neobydejnou Uctu ke kafcle osobnosti, zejmena k dui pracujicich lidi. Na ianskem htbitftvku bylo pohtbivano telo mute, kterY vice net kdo jinY pracoval pro mir a kterY delal v gechno, aby cestou pokoje a dorozumeni, dobre rule a sna:genlivosti byly vytizeny v gechny dosud nevytizene bolesti churave Evropy. Tento mut vedel ze studia i z vlastni zku genosti, to telo i duch evropske pevPASEKY RUDNOU . Josef Prchal. Paseky rudnou, zlatY list pada, vgude je klid — v srdce se zase vzpominka vkrada, chce se tak snit ... Stfibrna mlha v bily pla gt' hall pole i les — haje, jet kdysi k pisnim nos zvaly, smutne jsou dnes V &loll sladce using feka, kraj je tak tich — nadarmo elovek stoji a deka — kdete je smith? Paseky rudnou, zlaty list pada, vgude je klid — v srdce se zase vzpominka ykradd„ chce se tak snit .. . niny jsou nemocny a ze je tteba dlouheho, trpeliveho a soustavneho leeeni. Ale vetil, se lide mohou dohodnout, po celY livot bojoval proti filosofii nasili a panovadnosti. Nenavidel nazor, ze mot tvoti pravo a to jen silnY 'elovek ma pravo na vladnuti; to jen velkY a silnY narod smi ureovat testy dejin. Masarykova ficta k eloveku, jeho laska k chudemu a slabemu, "uratenemu a ponitenemu 4 stale zvedala prapor miru a dorozumeni. Ale prove prostY deskoslovenskY obean yedel, to Masarykova laska k miru neni plodem ani slabosti ani lehkomyslnosti. Vedel, Ze se Masaryk nikdy nebal, to byl vtdycky hotov se bit za ty, jimt bylo uktivdeno a ublikno. On to byl, kterY vysoko vyneSel vojacke ctnosti kazefi a stateenost. Masaryk umel jit se sebezaptenim tam, kde se sttilelo, a kdyt se zaoal obzor evropskY zatahovat dernYmi mraky, napominal, abychom veiili v Bold prozfetelnost, milovali eloveka a nebali se smrti. Abychom se nebali smrti ! Masarykova laska k miru byla laskou stateene, neohrolene a nebojacne duAe, laskou rytitskou a hrdinskou. Laskou, ktera nevaha sahnout k medi, aby hajila svobodu, test, spravedlnost, pravdu. Za rakvi Masarykovou sel skoro celY pratsky diplomatickY sbor a mnoho vynikajicich Byl to slavnY hold vzdelaneho sveta velkernu Evropanu. Hlavami pobtebnich liostt ze zahranidi tahla snad otazka.: neni Masa-
ryktv odchod symbolem evropskeho soumraku, evropske noci? Ale eeskoslovensky lid si uvedomoval pri pohledu na priivod diplomatfi, prose Masaryk udelal Prahu svetovYm mestem. Mottle., to ten onen vzpominal na jeho slova: "Mame-li my, Oe gi dostat ye svete slukie misto, musime udelat svetove otazky otazkami svYmi, musime dovest k svetovYm otazkam promluvit. A na druhe strane otazka oeska se musi stat otazkou svetovou —". (Hovory 11. 84). Tento mut, kterY je vezen do Lan, rozumel svetu a promykel, proti ,, al, procit'oval vAechny take otazky nejvetkch svetovYch duchfi. Pohyboval se sVYm rozumem a svYm svedomim ye spoleanosti tech, kdct od staleti formovali duk vzdelane Evropy. Studoval Platona — a chapal, te Platonsky ducthovY zapas o posledni, pravou skuteenost, musi bYt probojovan v kaide lidske mysli. Platonske otazky ze etvrten° stoleti pied Kristem staly se Masarykovi vYzvou k mykenkovemu souboji, pied kterYin nelze uteci. Pascal v 17. stoleti krvacel pod ostrYm otaznikem: vetit ci nevetit? — a Masaryk krvacei s nim. Kcly2 Marx vytvotil program pro proletakskou revoluci, Masaryk jej zkoumal s peelivou pozornosti, aby na Marxovy otazky dal sve odpovedi. Za svetove valky Masaryk podal valeicim stranam promy glenY rozbor velkeho zapasu a p':edlotil program, kteremu suet neporozumel. Na Jeti'Sova slova se ptipojoval k miliontun vyznavaett, aby naslouchal evangeliu a vykladal si po svem. A pti tom ptedvadel svetu Ceske a slovenske myslitele, aby na nich demonstroval svetovost Ceske otazky. "Mame-li my Oek dostat na svete sluS- ne misto, musime dovest k .svetovym otazkam promluvit." —V Neobavejte se valeetVch udalc*ti v Rusku. Ruda armada v boji al do vitezneho konce vydr-li; a piijde chvile, kdy zase ona pfejde k titoku, stejne jako piejdou k Atoku An glie a Amerika na druhe fronte zapadni. S dneSnim Nemeckem nikdo iadny mir uzavirat nebude. Nemecko valku prohraje, a ui ji vlastne ma prohranou pies vgecka sva, dnegni doeasna vitezstvi. Zaslouiena, odplata nacistickou fiS'i a Arkcky jeji spoluviniky nemine. Pad Mnichova a vieho toho, &Ito je symbolem, je toho nejvYraznejii piedzvesti. — President dr. Benel. V
KALENDAft 2'7. zaii. Detske divadlo "Podle slov pana presidenta" v Sokolovne v Dallas, Tex. Zaaatek v 6 hod veder presne. 25. lijna. Bazar ve prospech vanoeni nadilky elenfun ve slutbe ujce Sama potadd tad Jaromir cis. 54.. West, Tex. 25. iIjna. Divadlo pod nazvem "Osud venieky Lidice" sehraji ochotnici Sokola v sini tadu Pokrok Cis. 88. Kus tento je svetove drama o 4 jednini, zakondeno iivSrm obrazem.