Entered as second class mail matter, January 3rd.,, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. ROtlsilli (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 22. dubna (April) 1942.
CISLO 16.
PRESIDENTOVO POSELSTVI DOMU. ANGLIE doSlo nyni Upine znt"ni nroi e -vu,jeinlprsdet.Evard Z BeneS v es', kratkovinnem rozhlasu v - LondYne k tretirnu vYrodi 15. btezna 1939. Z Yeho projevu uvadime east nejchileSitejSi: "Drazi obeane eeskoslovenati v zemich eeskYch, na Slovensku a na Podkarpatske Rusi. Dnes a zitra je tteti vYroei osudneho dne vpadu hitlerovskYch hord do Oeskoslovenska. • kikam "osudneho dne" a myslim na osudnY den pro nacisticke Nemecko. Nebot' druha, svetova valka, ktera skonei jen katastrofou, zadla dne 15. lakezna 1939 vpadem do Prahy. Uddlosti na Dalnem VYchode a Uspechy Japonska, ckdraZeni spojenecke ofensivy v Libyi a • nektere jine valeene netispechy Spojencti vyvolaly u vas i v jinych spojeneckYch zemich zajiste zklamani a nekde snad obavy o koneene vi' tastvi. V tabote Osy to vzbudilo novou zuiivou vinu chvastave propagandy. Dojmu z techto itspechu bylo co nejvice vyuZito a byl tak zveliden, aby tim vas a jine obsazene zerne moraine co nejvice zdeptali a vaSe nadeje ve viterstvi rozmetali. Vim, Se neni tteba y am vykladat, co je naS program a jak y je naS ideal svobody. Uei vas tomu naSe tisicilete dejiny a je to v krvi kaaleho tadneho Oechoslovaka. Vim take, Se neni tteba vas vyzYvat, abyste v boji vytrvali — sam kaldY z vas dela vSe, co muSe, bez vyzvani z LondYna. Opakuji to„co y am stale odtud tikame: vitezstvi Nemecka bylo moSne i v teto valce jen valkou kratkou. A na koneeny vysledek nemtiSe miti vlivu ten ei onen i dost dilleSitY mistni nebo easovY vYsek eels valeene kampane, ta 0 ona at' ptizniva, at' neptizniva, jednotliva udalost. DrSte se aS do konce valky nekolika rozhodujicich faktu, ktere valku rozhodnou nakonec v naS prospech, at' se behem valky same deje co deje. Faktem je, Se se Nemci pies vSechny sve Aspechy dopustili tak neuvetitelnYch a ptimo fundamentalnich chyb, Se jejich dalekosahle dusledky SadnY vojertidce, Sadna vlada a SadnY system ptelit vtibec nemuSe. -Mill v konec valky po padu Francie v late 1940 a v nemoSnost obrany Anglie — a zmylili se. Vetili v moSnost sveho ponorkoveho ovladnuti Atlantiku a odtiznuti Anglie od ostatniho sveta —a zmYlili se. Vykladali eels d ye leta, Se pomoc Ameriky ptijcle pozde — a zmYlili se. Byli loni ptesvedeeni, Se vpadem do Ruska zniel SovetskY Svaz v Sesti nedelich, a Se pustou agitaci v celern svete, jakoby Si! chranit civilisaci pied bolSevismem, docilili obratu v Anglii a ve SpojenYch Statech proti Rusku, — a zmYlili se ptimo osudne: zaSili v Rusku jednu z neivetSich katastrof, jake kdy svetova historie valeend poznala a definitivne sbliSili tyto di. svetove Pik. Willi, Se zvladnou obsazene narody na kontinente, a vytvoti t. zv. novY tad, vytvotili vSak jen rozvrat, hlad, bidu, teror, statne organisovane zlodinectvi a smrtelnou nenavist celYch set milionu iidi proti sobe. Nyni koneene sazeji v gechno na jednu jedinou kartu: na pileti svou jam!
()fen-
sivu proti Rusku. BuCie to patrne v konednYch dttsledcich jejich posledni zklamani. I kdy2 oeekavame s ureitosti na poeatku teto ofensivy nejake jejich uspechy, poeitame s iistotou, Se letos na podzim zalijeme uddlosti, ktere nam budou oznamovat bliSici se nevyhnutelnou krisi a katastrofu celeho nemeckeho vale(neho a poljtickeho systemu. Vrchol teto krise sotva asi pfekrodi jarni mesice ptiStiho roku. At' vam Nemci tikaji cokoli o UspeSich Japonska na vVchode, Japonsko Nemecku od teto katastrofy pomoci nemilSe, i kdyby se vrhlo z REGISTRACE MIT.tt 27. DUBNA. VSichni mui, jimi 16. 'Mora 1942 bylo petaetyficet a kterym nebutle 27. dubna 1942 jests peta4edesat let, musi se 27. dubna dostaviti k mistni rade selektivni quiby k registraci. dovny mistnich rad budou otevieny od sedmi hodin rano do deviti hodin weer. Registraci muifi ye vekove skupine od 45 do 65 let skonei se vladni soupis vSech zdrojti muiske sily. Na mute teto vekove skupiny nevztahuje se zakon o selektivnim vycviku a sluibe a nebudou proto volani do vojenske sluThy. Kad registrujici mu musi udati sve jmena, bydliae, adresu, nu, kterou dostava dopisy, elslo telefonu, vek, den narozeni, misto narozeni, jmeno a adresu osoby, ktera bude vidy vedet, kde se prave zdriuje, jrneno a adresu zamestnavatele a adresu podniku nebo obchodu, kde pracuje. jara jate proti Sovetskemu Svazu v Sibiti. Japonsko bude samo na konec poraSeno padem Nemecka. iSi habsburskou neznidila naSe revolueni akce za minule valky proti ni, nYbrS prostY fakt, Se se dne 26. eervence 1914 do prvni svetove valky, valky pro sebe sebevraSedne, pustila. Nacisticke Nemecko nezniei jenom na g odpor a boj proti nemu i kdyZ za vSech okolnosti musime jej provadet a den ze dne zesilovat — nYbr2 ten prostY fakt, Se ten berlinkY hochStapler, z nehoZ si nerneckS7 narod udelal t. zv. fiihrera, dne 14. btezna 1939 gangsterskYm zpilsobem znásilnil presidenta 6eskoslovenske republiku a Prahu druheho dne obsadil. To byl ten jeho osudnY den a sebevraSednY ein. AS do te chvile svet by ochoten snaset a trpet jeho existenci dale. Od tohoto dne byl konec. A to je pro mne hlavni yYznam a smysl 15. btezna. Jak vite, jâ sam osobne si ptal, aby valka vypukla u2 v zati 1938, pied Mnichovem. Podital jsem s tim, Se ji Hitler vyvola, a proto jsem jako president vSecko, co k ni bylo vojensky a politicky u nas tteba, spolu s naSl vladou ptipravoval a ptipravil. Ale Europa o gtatni, a zejmena zapadni demokracie, situaci tak nechapaly a v r. 1938 k valce piipraveny nebyly. jsem, Se by bylo pro nas chybou, abychom za techto okolnosti Sli do obranne valky s Nemci sami. Bylo mi vSak zcela jasno, Se valka ta piijde patrne v nekolika mesicich, pies ii • echny koncese nacismu, Se v ni zase buderne a Se to na-
konec zase vyhrajeme spoleene se s yYmi Spojenci. Z Londyna jsem upozornil V polovici ledna 1939 pies naSe vyslanectvi pisemne naSe domaci dtitleSite dinitele, Se Hitler chysta valku proti Polsku na r. 1939 a Se patrne bude chtit obsadit eels naSe itzemi. A proto u2" tehdy v Americe a v ostatnich demokratickYch statech jsme einili s tadou ptatel a spolupracovnikU nutna opatieni pro naSi odbojovou einnost. Pokud ovSem Berlin se nedopustil po Mnichove proti nam noveho zjevneho ndsili, zustaval jsem v Ustrani, nechteje zteSovat vain doma — a \Tubed republice eels vaSe postaveni. PatnactY btezen pak zmenil taktka vSechno v eels Evrope a v celem svete. Bidactvi berlinskeho reSimu se ukazalo v pinem svetle, jak vSichni, kdo znali pomery, odekavali. Tema vSichni ti politikove state demokratickYch, kteti s nami delali politiku dohodovani, sami nahledli, kam aS veci doSly. Patnacty btezen byl Hitlertiv vrcholnY zloein. A je charakteristicke pro slepotu a cynism berlinskYch nacistickYch dobrodruht, Se si to uvedomili. KdyS ptipravovali Utok na Polsko, potad jeSte Valli, Se Francie a Anglie udelaji s nimi o Polsku druhY Mnichov nebo Se nechaji Polsko ye valce s Nemeckern osamoceno. Je pravda; byli i v jinYch statech mnozi, kteti by si toho byli ptali. Ale pro velikou vetSinu sluAneho sveta, pohar ptetekl u2 15. bteznem a valka se stala v zati 1939 nezbytnosti. Nebot' to je prave ta osudovost a zakonitost uddlosti. NaSe mobilisace z 23, zati byla velikou vYzvou svetu, aby se postavil y posledni chvili nacistickemu zlu spoleenou silou na odpor. — Mohl je tehdy zdolat snaze a rychleji. Svet nepochopil a tak my jsme byli nuceni ptinesti v historii snad jedineenou °bet': kusem masa z valstniho Vela vykupovali jsme svetu mir. Ale zloeinec, jeni z toho tail, ye svem slepem Silensty!, zadal nieit jednoho za druhYm z tech, kteii mu to umoSnili: nejdi-ive Polsko, pak Francii, pak jine sttedoevropske staty. Aje zase jen konitosti teto valky, Se se slabost a chyby techto state z r. 1938 tak "Lace platily a plati dodnes, stejne tak jako je v jeji logice, Se ve chvili, kdy Nemecko ohrozilo Francii a Belgii, musila Anglie jit do valky al do vSech dusledkii., a Amerika a Rusko u2 k vüli sobe samYm nemohly nechat Nemecko ovladnout Evropu. Proto jsme vam po padu Francie s takovou ureitosti tvrdili, Se do valky zasahnoil i Spojene Staty i SovetskY Svaz. A dnes, sotva po ttech letech, ta velka rise nacisticka je stejne jako byla rise habsburska z jara r. 1918 ve smrtelnem napjeti pied svym poslednim zoufalYm pokusem o svou zachranu. To netikam jen ja: to y am uika sam, pan Goebbels, kterY napsal minulc7 tYden do sveho listu "Das Reich" elanek, kde zoufale vola, Se jde dnes uS opravdu o S'vot nebo smrt nemecke tiSe a nemeckeho naroda. ToS jsme na to, drazi ptatele, neeekali ani tak dlouho. I to je v logice teto valky. A je stejne v zakonitosti druhe svetove valky, Se vas snasilnenY president a znasilnena vlacla (Pokraeovani na strand 13)