Vestnik 1942 01 28

Bntered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ve stredu, (Wednesday) 28. ledna (January) 1942.

tiSLO 4.

MANIFESTACE V TAYLOR OBROVSKIA IISPtCHEM. teAST KOLEM T1CtI TISIC KRAJANU ZE V gECH eAS'it TEXASU. SPONTANNI OVACE SYNU PRESIDENTA OSVBODITELE, tSL MINISTRU ZAHRANIti DR. JANU MASARYKOVI. KRASNY PROSLOV VZACNEHO HOST _ .V ANGLICTINE A VILELY V NA gi MATEitgTINE. HISTORICKY PAMATNEHO SRAZU RODAKU NAPROSTt.

tsran

EDELE 25. ledna 1942 zaznamenana bude v historii Amer. Oechoslovaldi fl pismem trvalSrm co doklad jejich rodove vernosti, veekrajanske snaeenlivosti a Lasky vespolne. TakovS7ch velikSrch shromdedeni v naeem Texasu zaznantenano v minulosti poeidku, nedelni dosahem a vSrznamem tadime mezi nejdrileeitejei, nejpamatnejei. Peedne proto, ee jsme meli mimokadnou peileLtost uvitati a pozdraviti syna presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, zastupce odhodlaneho a nezdolneho deskoslovenskeho lidu, ministra zahranidi dr. Jana Masaryka, mohli mu spontanne projeviti vernost k svemu pfivodu, pevne odhodlani napomahati v akci odbojove ae do koneeneho viterstvi prava a spravedlnosti a ee jsme se za jeho peitomnosti vzajemne poteeili a v naeem peedsevzeti posilili. Ano, nedelni manifestace v diisledku tak pronikaveho rispechu znamend dfiletitS7 meznik a podatek blahodarne epochy krajanske soudrenosti, spoluprace, vzajemne ficty a lasky v Texasu.

Nadherne indianske leto umotnilo nedelni obrovskou rieast v Taylor, krasna pohoda perbidla k zajezdu na Csl. Manifestaci rodaky z velkVch dalek jako jsou osady Corpus Christi, Placedo, Blessing, Rowena, Dallas a Grayson.

Steedni Texas zastoupen snad kaedou osadou, etesti, ee parkoviete sine eadu Praha je tak rozsahle, by mohlo posloueit takovemu poetu motorovS7ch vozidel. Kolik daleich bylo by jiste ptibylo nebyvee nedavno vydaneho zakazu prodeje novS7ch raft: Od nas z West a z osad jinS7ch chystali autobus, nee nova pravidla narodni obrany zamer v posledni chvili znemoenila a dela. tada pro ueetteni raffi zristali doma, spolehajice se na to, te blieei rodaci se v hojnem poetu dostavi, coe se take stalo.

Mohutna, sin eadu Praha mela v nedeli zateekaci zkoueku nosnosti prveho poschodi. Pochybuji, 'ee by od jejiho zbudovani mela vetei navetevu nee nedelniho odpoledne, kdy sedadla pine obsazena, stejne ochozy a misto v zadu za sedadly doslova namaekane. Venku dalstovky rieastnikil sledovali program z tlampade. T:reednici mistni odbodky S. A. O. T. dasi na vS7zdobe jeviete zaleeeti: nad oponou velky americkST prapor a Csl. vlajka, po stranach pane namalovane znaky tech, Moravy, Slerska a Slovenska; v peedu jeviete tesne u rampy skvele kvetinami ozdobenSt a mikrofonem opateenr stolek, za nim v pfilkruhu keesla, jee peed zahajenim poeadu zaujali oblastniho vSrboru. Dobee sehrand hasieska kapela z Granger zaujala misto na prave strane jeviete a etedee vyhravala fizne pochody k pobaveni ohromneho shromdedeni, ktere peed peichodem pana ministra a jeho suity oslovil peedseda odboaky Ant Stibotik, v neme ptedne oznamil, ae vSrteiek slavnosti venovan

bude Cervenemu Ethel, americkemu i deskoslovenskemu (bouelivY potlesk), pro vzdalene navetevniky ze postarano o vedeti.

Nedoekavost shromdedeni se stupriuje, na leve strane jeviete zasedaji k stolku zpravodaji tisku a fotografiste, ve 2:15 je slyeet z dvoii potlesk, to asi dojeli oeekavani, vzrueeni v sini se stupriuje a ye chvili vstupuje posel rodne zemi Jan Masaryk v doprovodu Csl konsula dr. Holluba, britickeho konsula majora L. D. Duftona, piesedy SA CT ' br. Viad. Maudra a pokladnika Fr. Olexy ml. Peitomni povstali, jakmile pan ministr vystoupil na jevieta, hezounka Matenka Kaeparova vita ho nebojacriVnii slovy a xo skoneeni mu podava krasnou kytici. VzacnY host da,va, devunce polibek na eilko (zablesk z kamery fot. reportera), peebira kytici, useda na testne misto, utrhuje kvet bileho ka.rafiatu, zkouma, jeho a vsunuje ho do dirky klopne kabatu. Hudba hraj• americkou a celou Csl. hymnu, shromdedeni v postoji. Po skoneeni a usednuti obecenstva peedseda Stiboeik vita shromaIdeni a ptedstavuje eadoveho peedsedu br. Fr. 8vadlehaka, kteilr v anglietine peedstavuje mayora mesta Taylor. Hon. R. H. Hewitt, je znam nasi vefejnosti od- posledniho sjezdu SPJST, ma o naeem narode dobre znalosti a dovede ocenit vynikajici vlastnosti obeant Csl. pfivodu. Jeho proslov, v neme vital pana ministra, byl struenSr nee 17 rstieriSr. Sklidil potlesk. Obeadnik nyni ptedstavuje peedsedu Maudra, jene nemnohS7mi slovy, za to .

SA CT. jadrne a bratrsky ptedstavuje ministra zahraniei. Solite potlesku rozleha se prostraniVin hledietem sine, obecenstvo znovu povstava, nee vidi, kterak poctenS7 peimo zukive naznaeuje rukama, aby zustalo sedet. Nde Jan Masaryk peistupuje k mikrofonu a zaeina, anglicky. Dekuje mayoru mesta za uvitani a — mohli jste pozorovat ptitomne jinonarodovce, jak zadali napinat pozornost — jeho anglietina je znamenita, v3islovnost a ptizvuk bezvadnSr, je patrno, ee, byl dlouhou dobu v Anglii, doe, dotvrzuji detna rislovi i jednotlive vYrazy, naei Americana paneeku v nedeli lidove tedeno, epidatili uei a eeenikova slova pfekvapene "hltali". Hlasem klidnYm a vetami pochopitelnSfini nastinil ministr Masaryk situaci dneeka, vyzvedl pkieiny Mnichova, dusledky politiky usmitovaefi, vanost situate dneeka, povinnosti veech vyznavadfi demokracie, aby valka vedla k viterstvi. Znarnenit3i proslov v anglietine mel a bude miti pattienST ohlas u veech, kteti ho v nedeli slyeeli. Nee eeenik skoneil prvou Cast hutne feel, uvedl se do pokraeovani v ee'Stine temito slovy — "dovolte vaeeni ,abych pokraeoval v feei, kterou me ueila moje matka v Americe rozena, nebot' mfij domov ve skuteenosti je eeskoslovensko a Amerika."

Pozornost posluchadt se peirozene v teto chvili stuptiovala, v hleditti klid jako v koste-

le, Jan Masaryk vyslovuje prve vety v na'Si libozvuene matetAtine a v nich pravi asi toto: "Sestry a broth, yam neihusim povidati o naSem boji, vy znate hrozne utrpeni na'Seho du, jste ptesvedeeni, te se nikdy nacistickemu nesili a porobe nepodda a vytrva do vitezneho konce. Ja, pkgel mezi vas se poteS'it, posilnit, nebot' my v - cizine (oechoslovaci uprchli do ciziny) postiMni jsme obeas tesknotou, touhou po domove, nas schvacuje east° tiha opu'Stenosti a jsme vdeeni nahode setkani se s rodaky dnes porobene oteiny. Moje filoha jest informovati cizinu, propagovati vac deskoslovenskou, ktera, jest pro trvalV mir v Evrope veledfile2ita, co e yam dosvedeuje vS7rok mazaneho statnika Bismarcka — kdo bude panem tech — vladnouti bude sttedni Evrope. Jsem et'asten, ze jsem koneene mohl zavitati do Texasu, kde jako jednotka sdrueili jste se k napomoci druheho odboje a davate peiklad Ceske Americe. ghtel bych ve skuteenosti sednout peed vas, divati se do vaeich vernSrch oei, kochati se vedomim, ee jste odhodlanou oporou naeeho naroda, jeho svedomim a zarukou,ze uchovate duchovni statky, Cest a hrdost techoslovaku. Bud'te peedem lojalnimi Ameridany, konejte vase povinnosti vriei nova vlasti vedy a veude, pomahejte budovat narodni obranu kupovanim bonda a znamek a vezte, ze pattiane zbudovand obrana znamend zkraceni valky. Vy mate se to dobee, nemate potuchy, co zkouei narody barbarskSmi nacisty porobene, co musi pi:MaSet dfisledkfim valky lid Britanie a jeji dominii. U nas v LondSme kdye dostaneme lahev smetany pro celS7 apartment mame svatek a o smetanu se poctive delime — vy et'astlivci posud eijete kralovsky.

Nak lido uprchli z domoviny konaji svoji povinnost, nak hrdineti piloti v Anglii a muei Csl. armady nelituji eadnS7ch obeti a stoji neochvejne za Csl. vladou ye vyhnanstvi a jejim presidentem dr. Beneeem. Vzpominaji 'rids v Americe, vytizuji yam od nich pozdravy a konce, peeji varn ye yak teeke praci hospodatske a snaeeni ye prospech Ameriky i akce odboje zdar veekerSr." Nasledoval neutuchujici hurikan potlesku, tee zanechala hlubokS7 a nepomijejici dojem, slova pana ministra sia skuteene od srdce k srdci. Zaver pamatne Manifestace tvotil choral: "Hej Slovane". tlenum odbooly SAT v Taylor patti uznani VSech ptitomnSlch. SjezdovS7 ruch a velka fieast navetevnikt vynesla poeadatelfim dobre ponaudeni jak ovladat, krmit, napajet bavit davy lidu. Vee v nedeli ko jako na dratku, eadnS7 zmatek, opomenuti a coe neptistojnost. Gratulujeme vam.

A my veichni a veude do dalei prate pro viterstvi Ameriky a Spojencfi. Pravda vite-1. eskosiovensko bude znovu statem svobodnSrm,

neziviatusi

Strana 2.

KujbyS'ev, Rusko. — Pet ruskYch "Quislinga", ktdi byli starosty vesnic, okupovanYch Nemci, bylo odsouzeno k smrti, jak bylo oznameno. Jejich majetek byl zabaven. VS'ichni byli zateeni, kdy2 jejich vesnice byly osvobozeny. Byli postaveni pted vojenskY soud v Moskevske gubernii.

V V LondYn. — General Charles de Gaulle, vadee "SvobodnYch Francouza", prohlasil v rozhlasne fedi, to "Francie spoji sve obrodne snahy se snahami sovetskeho Ruska". Rozhlas byl urden hlavne pro Francii a de Gaulle pravil dale: "V minulY'ch stoletich francouzsko-ruska aliance /akin§ easto byla zmatena intrikami nebo nedostatkem porozumeni. Nicmene zastava nutnosti, ktera se jevi pri vAech obratech historie."

Washington, D. C. — Censovni afad pri rozebirani planu na zamestnani vet§lho podtu ye valeenem pramyslu poukazal, te z 10,000,000 pracovnikt v 184,000 tovarnach ye Spoj. Statech v dobe miru roku 1940 bylo ji g 25% 'Zen. Z vYsledku posledniho sditani lidu, provedeneho v dubnu 1940, vySlo take najevo, 2e v celych kontinentalnich Spoj. Statech je 50,357,892 osob 2enskeho pohlavi v stari od 14 mon vfge. V teto dislici nejsou zapneitany ostrovni diiavy Spoj.

V V Washington, D. C. — PramernY pitem kaide osoby ve Spoj. Statech byl $693 za minuly rok, dle vladnich ekonoma, ktell odhadli pfijem naroda za r. 1941 na $92,200,000,000. Dle posledniho censu Spoj. Staty maji , 133,000,000 obyvatel. Narodni pfijem za minulY rok je novYm rekordem a pfevySuje pfijem za r. 1929, kterY byl $83,400,000 a za rok 1940, kterY byl $76,000,000,000. Vladni ekonomove pravi, 2e pfijem naroda dosud stoupd ate tohoto roku snad dosahne vY§'e sta nebo sta deseti biliona a pozdeji mute dosahnouti i $125,000,000,000 merle.

Vichy. — Marcel Deat napsal v L'Oeuvre, pa1.12skem easopisu, kterY haji kolaboraci s Nemeckem, 2e Petainova vlada "doufa a spoleha" na anglosaske viterstvi. "Vlada hraje komedii.

Jsou to vnejSi gesta, ktera, nepotvrzuji vnejAi amysly. Oficielne snad je pro kolaboraci, ale lze vyrozumeti, to jeji skutedne nadeje jsou jineho druhu. Zdravi okupadni moc zdvotile, ale doufa a spoleha na anglosaske viterstvi. NejvyNi administrace nyni je prohnila, degaulismem a kvasi skutednou velezradou.

Washington, D. C. — Zdvojnasobeni armady S. S. do roka mute bYti provedeno, anft bude nutno zmeniti dosavadni pravidla a povolani kteri maji na sobe zavisle osoby, k vojenske slufte. Kratce pote, kdy2 sekretaf valky H. Stimson oznamil, 2e president Roosevelt autorisoval zvySeni armady z 1,500,000 na 3,600,000 mute v r. 1942, brigadni general Lewis B. Hershey, teditel selektivni slutby, oznamil, 2e armada dostava a dostane z nove registrace mesic dostateenY podet mute, zatazenYch do tfidy 1A, aby bylo morn dosahnouti 26,daneho poetu. Rozktenim armadniho programu bude sila letectva vice net zdvojnasobena, mechanicka sila zdvojnasobena a bude dodano novYch 32 divisi k dosavadnim 27. Z vojenskYch davoda Stimson neuvedl podrobna, data o zvYSeni letectva a tankovYch oddila.

Rio de Janeiro. — Brasilska vlada zapovedela posilani telegrafickYch aneb radiovYch depegl, obsahujicich informace o valeenYch i obchodnich lodich a patrolnich letadlech Spoj. State.

Washington, D. C. — Valka opravdu pfinas'i boleni hlavy. Civilni spotfeba aspirinu, kofeinu, kyseliny citronove a vitaminu C stoupla nasledkern valedneho usili. Velke mndstvi techto droga je v gak take zapotfebi pro armadu, valedne lod'stvo i pro cizinu podle zakona "Lendlease act", jak oznamil afad cenoveho administratora. Nedostatek zakladniho materialu, z neho2 se tyto drogy tai a Jen2 byl dovaIen z Dalneho vYchodu, rychle stoupnuti cen etyt jmenovanYch ptipravka, k demtd napomaha jeSte spekulace. — VYrobci a distributoti techto drogfi sejdou se zde, aby pojednali o

VESTNiK

Tfdenni *Med. Washington, D. C. — Navrh zakona, kterYm byly obmezeny zisky korporaci a jednotlivcii, zabYvajicich se valeenou vrobou bude v kratke (lobe podan v dome zastupc1). Carlem Vinsonem, pfedsedou namoiniho vyboru. Dle fgech znamek administrace pfipoji se k tomuto kroku. Vinson pravil, te fitednici departmentu pokladu s nim kooperuji v praci o teto ptedloze. Z jiny. ch prament se pravi, to department pokladu usiluje o to, aby tyto zisky byly stiteny dani.

V

Washington, D. C. — Sen. Millard Tydings, demokrat z Maryland, vysloutilec ze svetove valky, ptedpovedel, to Spoj. Staty musi miti osm milionu mute ve vojsku a lod'stvu drive net mohou doufati ve viterstvi. Prohlasil: "Mimo neptedvidane udalosti musime bYti pkipraveni, to valka bude trvati nejmene d ye Leta a mama mnohem dele. Valka bude stati sta ptemeni nag e hospodatstvi z miru k valce — k valce slz, namahy, krve, potu a hrdinnYch °bal." Pfedpovedel, to do konce tohoto roku ameridti vojaci budou bojovati na vtech kontinentech. Pravil, to armada konedne dosahne Sesti milionfi mutu, z dehot milion bude jedine v leteckem sboru. ✓ V Londyn. — Jugosla yska vlada v exilu citovala odite svedky jako autoritu zpravy, to nemecke bombornetne aeroplany a delostkelectvo znidily tti jugoslayska mesta v odvetu za najezdy, podnikane jugoslayskou armadou pod velenim genet-41a D. Mihajlovide. Ve zprave se pravi: V Rudniku, sto mil na jih od Belehradu fiezustaio tive duSe. Mice a Gornji Milanovac, 80 mil na jih od Belehradu, jsou tat v zkiceninach nasledkem nemeckych Atoka.. — Nemci zasttelili sto osob v Uiici. Mrtvoly byly nahazeny do janiy, pies kterou pfejildely tanky, aby byl zakryt hrob, pravil oditY svedek. Dle jinych zprav v Belehrade tadi tyfus a potravinova situace je tam velmi poratliva, zvla'Ste protote je nedostatek nileka pro deti. ✓ V LondYn. — Jeden Rakt gan, kterY v dobe pted "anSluseni", nasilnym ptipojenim Rakouska k Nemecku, zastaval jeden z nejvySSich statnich vypravel zde o rostouci nespokojenosti RakuSanfi. Pravil, to jit pted svym fitekem z Rakouska v tijnu 1941 ° yeti' si "Nad veSkerou pochybnost" neb i jenom jeji stin nekolik sabotate, namitene proti nazisttim. Brevellier Urban, zavod na opravu motorfi v myslovem distriktu Vidne, byl zapalen a vyhotel Apine, jak tento mut pravil. V petrolejovYch rafineriich v okresu Leopoldau na bkehu teky Duna.je byly v gechny petrolejove nadrtky propichany a jejich obsah tak zniden. Take jeden vojenskY tabor na jinem miste byl vypalen.

V ✓ Do konce tohoto roku ma bYti vybudovana armada v sile 3,000,000 mute, jak prohlasil sekretat valky Stimson Soudasne prohlasil brigadni general Lewis B. Hershey, Aef odvodniho systemu, to dojde k drasticke reklasifikaci v§ech dosud zaregistrovanYch brancii, pti demi se bude nove ptezkoumavat status osob na nich zavislYch a fysicka schopnost brancil (pH ptedchozich odvodech byly kladeny prisne fysicke potadavky na odvedence a mnoho jinak zcela zdravYch a vojny schopnYch mladik0 nebylo odvedeno na zaklade zcela , nepatrnYch telesnYch vad.) Roz§iteni armady nyni ditajici 1,700,000 MOO na 3,600,000 mute znamena prakticky toto: Formaci dal§ich 32 motorizovanych divisi pechoty k dosavadnim 27; kaki& divise bude mit 15,000 mute. Zdvojnisobeni nynejS1ho poelu stihacich peruti. Ptislukie pomerne zvYAeni oddi1u protiletadloveho delostkelectva, pionyru a jinYch specialnich oddilu zbrani. Utvoteni zvla6tnich oddilu vojenske policie (nejmene 50 batalion0) k hlidani dbletitYch ubikaci. Tyto policejni vojenske oddily maji nahradit nynegi jednotky pravidelne armady obstaavagei tuto slutbu.

Ve stkedu, dne 28. ledna 1942.

San Francisco, Calif. — Denni vysilani zprav o soudasnYch udalostech a fivah o nich pro Thailand v Asii bylo zavedeno dnes z kratkovine stanici KGEt, kterou vlastni spoleenost General Electric, jak oznamil manager E. T. Harris. Rozhlas je v jazyku thai, znamem drive jako jazyk siamsky, a bude se v nem pokradovat denne. ✓ V LondYn. — Anglicko-habeSska dohoda byla dokondena v Londyne. Obnovuji se ji pina suvererini prava Haile Selassie-ho a slibuje pomoc k postaveni Habe6e na zdravy hospodatskY zaklad. Jeji podrobnosti budou oznameny pozdeji, ale mysli se, te v ni je obsa2eno td, anglidti dastojnici budou pfideleni k armade Habdana jako instruktoti a 'Ze habdske zakladny a komunikace budou dany k pinemu pou2iti spojencum. Haile Selassie, jehd zeme byla anektovana Italii yr. 1936 vratil se zpet do sve vlasti minuleho roku a pomahal v kampani, kterou bylo' dobyto HabeSe a cele italske vYchodni Afriky.

Washington, D. C. Vojsko generala MacArthura podniklo skvele protifitoky a vyhnalo japonce s posit, jicht pked tim dobyli a zpasobilo jim take ztraty. Filipinske guerilove oddily podnikly fispeSne najezdy na jiste neptatelske letiSte. Jeden z guerilovYCh oddilu udefil na letiSte v Tuguegarao v sev. Luzonu, v fidoli Cagayan. Japonci byli ptekvapeni a prchali ye zmatku, zanechaVae sto deset mrtvych na letiSti. V komunike departmentu valky se pravi, to asi 3p0 jinYch japonskych vojakt bylo rozpraS'eno. Thodici oddil mel pouze male ztraty. Tuguegarao je asi 60 mil na jih od Aparri, ptlstavu na severnim pobteti Luzonu, kde Japonci udinili jedno z prvnich. vylocleni. Je 220 mil na severovYchod od fronty generala MacArthura na Bataanskem poloostrove.

V ✓ Rychie postupujici sovetske armady ziskavaji v oblastech Nemci nakvap opouStenYch znamenitou kotist. Tak dle jednoho nedavneho hlaaeni zmocnili se celeho nemeckeho teleznidniho vlaku, zahrnujic v to deset vagonfi zimniho aatstva, vyslaneho z tie mrznoucim vojana fronte. Na sever od Leningradu pokraduji Rusove v prudkYch fiderech na Finy v Karelii. Ruske zpravy zminuji se o dinnosti derstvYch sborfi sibitskeho vojska, ktere ye spolupraci s mistnimi partyzanskYmi oddily konaji nodni pochody snehem zalehlYmi lesy k napadeni nerneckYch ptednich hlidek a neptetrtitym fiderum na nacisticke posice ye sttedni Casti fronty. Vojska tato tahnou za sebou na lytich dela, vrhade granatii a zasoby a jsou jenom nepatrnou soueasti mohutnych zaloh, cvidenYch pro tento zpfisob Ve sttedu min. tYdne bylo hlakno odrateni silneho japonskeha fitoku na posice americkeho vojska generala MacArthura na batanskem poloostrove na filipinskem Luzonu s tetlymi ztratami pro neptitele. Partyzanske, drutina McArthurova vojska, operujici dye ste mil od batanske fronty v Cagayan fidoli v severni east Luzonu, provedla najezd na japonske leti§te v Tuguegarao, kde pobila 110 Japonca a ostatni obratila na atek, sama utrpefSi jenom nepatrne ztraty. V souvislosti se zpravou o zdaru americkYch zbrani na Filipinach je zajimave sdeleni ruskeho vojenskeho easopisu Krasnaja Zvezda, kterY odhaduje, to jenom asi 6,000 americkYch a 32,000 filipinskych vojaku deli v nynejSich bojich na Luzonu 100,000 Japoncti. Stejneho dne bylo hla geno sestfeleni 13 japonskych letadel nad Singaporem a dalg japonske nalety na posice spojenca na ostrovech Holandske VYchodni Indie. Ve etvrtek m. tYdne hlasil austraisky ministr vzduchoplavby Arthur Drakeford, .ge Japonci nepochybne toho dne provedou pokus o vylodeni svYch vojsk v oblasti Nove Guiney DalAi postup Japonca zaznamenan byl v Johore na malajskem poloostrove. ✓ V Santos, Brasilie. — Bylo oznameno, italskY osobni parnik "Conte Grande" o 23,861 tunach bude pfedin brasilske vlacle. Tato loci' kotvi zde od 8. eervna 1940.

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942.

ADRESAR TAJEIANDIC RAM. Skvanske Podperujlei Jednoty Statu Texas.

Ufadovna.: R,editele: Robert Cervenka, West, Tex., Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex., Frank J. Matush, Temple, Tex., 3. S. Sebesta, Lyons, Tex., J. H. SIptak, Caldwell, Tex., Frank G. Svadlefialt, Thrall, Tex., Stepan Vaidik 6402 Prague, Houston, Texas.

C. H. Chernosky, predseda, Houston, Texas, F. K. Bueek, mistoptedseda, Hallettsville, Tex. J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Eward L. Marek, aeetni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Dr. W. A. Chernosk, vfch. lekaf, Temple, Tex. TiskovS7 vSibor: Louis Dressler, San Antonio, Texas, Jos. Horriak, College Station, Texas, Joe N. Morris, Sweet Home, Texas.

1. Pokrok Texasu - FayetteVille, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Ranov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

8. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsvilie. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schime 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. Hejns5., Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moravgti Bratfi - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Sehtize 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schaze 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schtize 2 ned.

11. Svojan -- Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schtize 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schtze 2 ned. v mes.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jiihu - Buckholts, Texas. Hilda Brtig , Rt. 2, Euckholts, Texas. Schtize 2. nedeli v 16. Bila Hora - Ella Hora. Frank Melnar, Hallettsvilie, Tex. Schtize 3. nedeli v mes.

17. NovY Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schtize 2. nedeli v mes.

18. Jan Zaka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Mieulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schtze 2. nedeli v 20. KomenskS7 - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palackr - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz 1 ned.

22. J iii Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtize 2 nedel. ka2de 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schilz. 2 nedeli.

24. 6eskST Prapor - C yclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Scheme 1. nev mesici.

25. Ennis - Ennis John ilrabina, Rt. 1, Ennis, Texas. Sch-aze 26 nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert DlouhY, Shiner, Tex., Rt. 3.

28. Karel Jonag - East Bernard. John Holedek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schtize 2 nedeli v 29. Praha - Taylor. A. L. BoudnY. , Taylor, Texas, Rt. 1, Box 285. Scinize 2. nedeli.

Texas. Schime 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, EICampo, Tex., Rt. 1. Schtize 1. nedeli v met.

31. Pokrok Slovantz - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schtlze 2 nedeli kaZdY' 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville, F. J. Schiller, Victoria, Rt. 2., Box 123. Schtiz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Adolph Stepan, Welcome, Texas. Schtze 2. nedeli.

34. Slovangti Bratti - Morava. J. G. Charanza, Caldwell. Tex., Rt, 4. Sadao 2 nedeli.

172STNflt 85. Novo Kvety Axtell, Adolf Mach, Axtell, Tex., Et. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

36. West - West. Tex. Fr. AtIou6ka, West, Tex. Schfte 2. stkedu v mega.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert JeI, Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, Smithville, Texas. Sehtze 3. ned. v mes.

39. Bedfich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schtze 2. nedeli v mesici.

40. eechoslovan Hillje. E. K. HajovskSt, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schtze 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machaeek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtze 2 ned 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. &lithe 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cegti Brati7 - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. ScInIze 2. nedeli.

45. Vlastenee - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. 2ofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schilz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. &lifts 1. nedeli v mesici.

48. Vyg ehrad - Beyersville. Mrs. Milady Heji, Rt. 2, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaelav Kvassnielca, Rowena, Tex., Rt. 1. Schilz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. L. V. Adameik, El Campo, Texas. Scheme 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

58. eesk3'r Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schilze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt, 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnatk Prapor - Tours. Josef Janeeka, West, Texas, Rt. 2. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne. v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Mrs. Betty Jutica, Corpus Christi, Texas, Rt. 2, Box651,. Schtze druhou nedeli v me s.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Oliek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. &lift* 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L. Matugek, Wharton, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli v mesici, o 9. hod. dopoledm.

59. Bratii Jihu - New 'Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. &haze 3. nedeli v mega.

60. Bratii Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtlze 2. nedeli kaidSr tfeti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schfize 1. nedeli kagdk tteti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave. Q1/2, Gelveston, Texas. Schtize 1. etvrtek v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Sulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albino Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 5, Waco, Tex. Schilze 3. nedeli v mes.

67. Bratti Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schime 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schtze 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Sclnize 1. nedeli v Ines.

71. Novk Raj - Penelope. Tom Pfikryl, Penelope, Texas. Schtize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schfize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. SchOze 1. nedeli v mes.

74. Borovk Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schrift 1. ned. kaidSi tfeti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas, Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Ptibyla, Bomarton, Tex., lit, 2.

Strana 3.

78. Dobrota - DobrowoIski. John Dornak, Jourdanton, Tex. SchOre 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. Kruginsld, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schfize 1. nedeli v mesici.

80. t - Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Ride - Needville. August Tejkl, Needville, Texas.

82. Cechy Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. &Mize 2. nedeli v mesiei.

83. Srdce 'Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Mrs. Baena Jet, 3516 So. Fitzhugh Ave., Dallas, Texas.

Schtze 3. nedeli v mesici.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Schtze 2. ned. v mes.

86. SlovanskSr Svaz - 2Ftkov. J. H. Bartek, Rt. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, Temple, Tex., 816 North second. Salim 2. etvrtek v mesici v iitadovne br. A. Kacife 88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

89. RtiZovS7 Dvtr - Rosebud. John 3. P1 k, Box 88, Rosebud, Tex. Schtze 2. nedeli.

90. Slovanske Sdru geni - Stanford. Frank PustejoyskSr, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schfize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gt'ak, Box 306, Crosby, Tex. SchAze prvril nedeli v dopoledne.

92. Svaz 6echoslovanil - Ft. Worth. John Chaloupka, Fort Worth, Tex., 800 Rivercrest Drive. Schtze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovskk, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. C. L. Novosad, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v mesici.

95. CeskY Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

Placedo. Joe L. Elgik, Da Costa, 97. Placedo Tex., P. 0. Box 105. SchAze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 308. Schtize 2. nedeli.

99. Radhat' - Radhost. F. J. Orsak, Halletsvine, Tex., Rt. 4, Box 267. Se/laze 2 nedeli.

100. Pokrok Mlacleie - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex.. Star Route. Schez. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

Coupland. Mrs. Antonio 102. Hvezda Mlade ge Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schtize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech -- Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John Pla,Sek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schfize 2. ned.

106. Cecho-Moravan -- La Grange. John S. Pratka, La Grange. Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 21.

Schtize 2. nedeli v mesici.

108. Jill. PodebradskY - Rosenbeg. J. J. Neuman, Rosenberg, Tex. Schtze 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan RosickST - Kaufman. Steve St'astnt, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v Ines.

111. Jaroslav VrchlickSr - Sugerland. Stepan Valeik, Alief, Texas. Schtte 1. nedeli.

112. F. B. Zdrubek - Guy. J. H. Mikeska, Needville, Texas. Scheme 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank LukaSik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood. Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point -- Cooks Point. John Toupal. Caldwell, Tex, Schfize 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Frank Mak, Kingsville, Texas.

119. Slovanska Prilegitost - Brookshire, F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v 120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

(Dokoneeni na strane 4.)

Strana 4.

(Pokradovani adresate se strany 3.)

121. Spravedlnost Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex.. Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

123. Veeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex.. Rt. 3. &haze 2. nedeli v Ines.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis LAU, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schtze 2 nedeli.

126. Dubo.d Haj - Ross. Jos. Foil, Rt. 1, West, Texas. Schtize 1. nedeli v mesici.

127. Pokrok Kenedy Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schtze 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schtie 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Boaka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schfize 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schtze 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dullnig Court, San Antonio, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejoy - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis.

Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route 1. 'laden v mes.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Woodsboro, Tex., Star Route. Schtze 1. pondeli.

138. Vytrvalost Ganado. C. M. grubat. Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury.. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schfize 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechoslovak - Mixville. Adolf Felcman, Sealy, Tex., Box 193. Schtize 1. ned. katcle tti mesice.

142. gtefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schtze 1. ned.

143. Primal - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v maid.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

145. lVforayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Cahn, Tex. &him 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R 1/2 Box 176 Schtze 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vasela Osada Jourdanton. Tom VentrZak, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schtze 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. Farnk Hlotek, Jr., Midfield, Texas. Schfize 1. nedeli v mes.

149. Tomas Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin., Texas. Schike 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidueek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Schtze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Skidmore, Texas, Rt. 1, Box 114.

Schtize katcle 3 mesice druhou nedeli.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ella, La Salle, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2211 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

Schfize kaidou druhou nedeli v mesici.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Sehfize kazde tteti pondeli v mesici vaer.

157. Rozkvet na Plains - Eddie 8ilhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. Texasldr Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schfize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles Podlipid, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Scheme tied nedeli v maid.

Jourdanton. Charlie Belieek, 161. La Parita Jr., Jourdanton, Tex., P, 0. Box 52. Schtze prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. John Valusek Jr., Iowa Colony, Tex., Rt. 1, Box 137.

VEST NI K LITVINOV WASHINGTONU. My'Slenka kolektivni bezpeenosti, ktera hrala to kdille2itou Alohu v 2enevskYch rozhovorech, mela v Litvinovi ' yteleho zastance. Kdyi se vgak ukazalo, 2e diky, nemeckYm intrikam nemtde se soustava kolektivni bezpeenosti uplatnit, uzavteli sovety v kvetnu 1935 smlouvu o vzajemne pomoci s Francii a s Oeskoslovenskem. Oba pakty byly protokolem yzajemne spjaty a v Moskva byli rozhodnuti, spiniti zavazky ze smlouvy yyplYvajici; tak mela bYt tato smlouva o yzajemne pomoci hlavni hrazi proti hitlerovske Utoone politice. Nebylo to vino uMoskvy, ani vinou Litvinovou, kdy2 v rozhodujicim okam2iku smlouva selhala. Kdyt se nemeckY vyslanec v Moskva 22. srpna 1938 O.zal, jak postoj zaujme sovetska vlada, Nemecko "na pomoc" tak zvanym sudetskym Nemciim, Litvinov odvetil: "Utok na Oeskoslovensko musela by sovetska vlada pova2ovat za casus belli". Za nekolik dni, kratce pied odjezdotazala se take dem LitvinovYm do tenevy, s francouzska vlada, co udini SovetskS T svaz v ptipade nemeckeho ittoku na Ceskoslovensko.

Litvinov opet odpovedel: "SovetskY svaz doddi sve smluvni zavazky a ptijde ihned na pomoc Ceskoslovensku throve). s Francii." Soudasne odevzdal Litvinov francouzskemu vyslanci sovetskY navrh, aby; se ihned konaly spoledne porady francouzskeho, d'eskoslovenskeho a sovetskeho generainiho gtabu. K tomu v'Sak nedoSlo. Posledni dotaz pra2ske vlady z 19. zaii, zda SovetskY svaz ptijde na pomoc Ceskoslovensku, spini-li Francie sve zavazky, byl jeSte jednou zodpoveden jasnYm ano: za dva dny odhalil Litvinov v 2enevskem shromaIdeni Svazu narodu, 2e sovetska vlada bezprostkedne po rakouskem "anschlussu" navrhla Patiti a LonclYnu, aby se dohodly na spoleenYch opattenich proti novYm fitodnYm einfun nemecke cot se stale hlavne s poukazem na nebezpeei hrozici teskoslovensku.

VYznam sovetskeho navrhu nebyl aak nikdy pine docenen. Za nekolik dni byla opravnenost LityinovYch stitnosti potvrzena hanebnou mnichovskou dohodou. VYznam sovetskeho navrhu se je2te stale neuznaval. Kdy2 po daleich 6 mesicich dalo k vpadu hitlerovskYch armad do Prahy, odpovedela na to Moskva novYm navrhem na uzavteni anglo-francouzsko-sovetska vojenske aliance. Kdy2 v gak ani tento novY navrh nemel 2adneho vysledku, odstoupil Litvinov z fitadu komisate pro zahraniei. Politika spoluprace se zapaclnimi mocnostmi, o kterou se ptimlouval, ztroskotala.

V srpnu -939, tYden pied nemeckYm ta2enim do Polska, ptijal SovetskY svaz Ribbentroptiv navrh nemecko-sovetskeho paktu o neUtoeeni.

Tato chyba vymstila se Sovetskemu svazu pra.ye tak, jako politika mnichovska zapadnim velmocem. Paktovani s nacisty neni mo2ne Dnes se to vi nejen v LondYne a v Moskva, ale i v celem svete. Proto vystupuje Litvinov opet z politickeho fistrani. Bylo mu sveteno nejdule2iteTSi misto v diplomaticke slu2be - vy,slanectvi ye Washingtone. Je jiste pravYm mu2em, aby pusobil ye smyslu posledni tedi Stalinovy o "stale rostoucini vyznamu anglo-sovetsko-americke aliance, ktera ma sloutit zajmum spoledne veci, t. j. politice osvobozeni."

A.P. V Whisky. Kdy2 u2 jsme u piti vzpomeinne tee skotske whisky. Dozvedeli jsme se mnoho o tomto napoji tak oblibenem to i v cizozemi.

Rekli nani, 2e pilvodni barva whisky je bila, a 2e se do zlatova barvi ndkodnYm jinak preparatem, posteskli si, 2e u2 ani wrisky neni to co bYvala, nehlede k astronomicke cene a sdelili pod rou:Slou dilverneho tajemstvi, 2e nejlepgi whisky pall na 째strove Skye. Pro nedostatek easu a penez nemohli jsme si zajet na toto pamatne misto, ale slibili jsme si, tam po valce uspotadame yYzkumnou yYpraVII. Vyslechli jsme take s velkym zajmem vypraveni o tom, jak se "somwhere in Scitland" za neda,vnYch dobrYch ease vyrabela whisky podloudne a jak vevoda, na jeho2 panstvi se tote del째, naSel v2dy jednou za rok pied branami sveho starodavneho sidla sud s whisky a sdeleni, 2e to je jeho podil. Veru, pina zazrakil je tato zeme skotska.

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942.

ZAKLAD BALKANSKE KONFEDERACE. DOHODA MEZI JUGOSLAV1i A ftECKElli.

LondYn. (OTK.) - Zastupcove jihoslovanske a tecke vlady podepsali v ritadovne britckeho ministra zahranidi Edena dohodu, ktera mute bYti povatovana za zaklad budouci balkanske konfederace, a to z yldete vzhledem k tomu, te ja.k Jugoslavia, tak ftecko byly 'deny ptedvaledne balkanske dohody.

Nova dohoda obsahuj e nekolik konkretnich bold& V &Ode se pravi, 2e oba staty dohodou vytvokujibalkanskou unii, dou fa,j ice, 2e se knim ptipoji ostatni balkanske staty Dale se pravi, po valce bude spoluprace uskuteenovana ttemi organy: radou zahranienich ministrfi, ktera se sejde vtdy, kdyt bude nektery z &ant ohroten; hospodatskou a finaneni komisi, ktera upravi penetnictvi, celni unii, spolednou hospodalskou politiku a vkvoj dopravnictvi; konedne vojensidrm organem pod spravou edit 'eta)* kterY ptipravi spolednY obrannY plan a upravi normalisaci zbrani.

V komentati k dohode pravi londYnskSr list Daily Telegraph, te "ptipravenim pianu, kterY bude poditat i s jejich dnanimi neptateli (Bulharskem) jako s budoucimi spolupracovniky, prokazuji vlada ftecka a Jugoslavie rozhled, ktery je nejlepeim znamenim budouciho fispechu."

Tiskova agentura ONA upozorriuje na to, te konkretni spoluprace ji g byla zahajena, a to mezi jihoslovanskYmi a teckYmi partyzany, kteti si poskytuji yzajemnou pomoc a podporu.

Uzavfeni dohody mezi Jugoslavii a fteckem je prvnim krokem k uskuteeneni planu, kterY nastinil president Benee ye sve aberdeenske redi a v dilletitem elanku v liste Foreign Affairs, kde pravi v patem bodu sveho -schematu pro povalednou Evropu toto: "BalkanskY blok by mei sestavat z konfederace mezi Jugoslavii, fteckem a Albanii, a snad Rumunskem. Turecko se samo musi rozhodnout, co chce &init. Co se tyre Bulharska, musi si s nim ostatni staty, jednou pro ftcly vytidit sve spory. Jsem toho ndzoru, te at' se na Balkane za teto valky a po ni stane cokoli, Bulharsko by melo bYt donuceno piipojit se k budouci balkanske konfederaci."

Upozorriuje se, te pfivodci nova dohody Jugoslavie a ilea째 - hodlaji spolupracovat s Many dtivelei dohody eeskoslovensko-polske, jak dokazali na ptiklad spoleenou deklaraci aech etyt state za konference Mezinarodniho fitadu prate v New Yorku na podzim 1941.

V SkotskY jazyk) Sgor nam Fiannaidh, Bein na Caillich, Sgor a Choise - s takovYmi jmeny se setkate na katde podrobnelei mape Skotska. Jsou gaelska a tim jazykem se jette mluvi v horach (o nicht ji g nebude tee. Ale vette, nechtel bych je srovnavat s Krkonaemi, gumavou nebo Tatrami, i kdyt jsou velmi ladsrte.) Jedna pani, ji g jsme potadali o mleko, nam rozumela teprve po chvili, aekoliv jsme byli v skotske spoleenosti. Skotska idsloynost anglietiny je take jadrnejel netli "anglicky anglietina," a co je na ni napadne je neobyeejne yYrazne a dokonale 'Ceske, "r". Je to, praye tak jako jejic ripine Ceske "ch" z gaelttiny.

Ptesto se vSak - pravem Ci nepravem - Skotove chlubi, 2e mluvi lope anglicky net AngliCane sami.

V Kilt a tartan, 6111 visitka na sukni. Kdybyste si ve Skotsku vyptjeili sukYnku Cili kilt, nesmeli byste se divit, kdyby vas v hotelu pozdravil dignik: Good day to you, Mr. MacDonald, MacDuff, Campbell," nebo podobne. Protote kdo je potadnY Skot, ten nosi visitku na sukni. Ta visitka se jmenuje tartan, to jest souhrn dtverct, kosoetverct, thloptieen, linek a barev, ktere delaji pravou skotskou latku.

Nevime, zda-li kaZda skotska. rodina ma svilj vlastni tartan, ale podle seznamt vyveSenYch v obchodech musi jich bYt nekolik set.

KostkovanY kilt je stalY ptedmet obdivu cizince ze vzdalene zeme anglicke. Dodava celemu prosttedi zvlaetni barvitosti.

V Jen ten tivot jest mravnYm, jeho zakladem jest pace.

Ve stfedu, dne 28. ledna 1942.

VESTNIK

*NEM. •■=111.0”(NIN.41MINHEN■0■0■0■41

tficeti letou praci dne 8 Aliora. Budeme mit spolednou hostinu (banquet) y e 12:30 v poledne, potom bude program a veder taneeni zabava.

Protot na shledanou dne 8. timora v So kolvne!

S upfimnYm pozdravem, jsem Vat, C. F. Pokladnik.

V Alief, Texas.

Ctend redakce a dlenove!

Ve Vestniku z 21. ledna na str. 13 je elanek od br. Brennera, kterY opravdu nuti k pfemYtleni. Br. Brenner dobie postfehuje klieky a haky zastratovaci politiky Hitlerovy. S tim stratenim dobfe potad pochodil, at kapl na Rusy ,a ted', jak to vyhliti, je cliikladne po' straten sam.

Mam na mysli ut davno to, co si dovoluji Vain zaslat, nevim ale, bude-li to k otisknuti.

Tim strachem z komunismu on umi ty anglicke lordy strata, on to asi vi, to jsou to zahaledi. Uvatme jen toto: V demokraticke zemi, kde jsou spravne provadeny zasady a idealy demokracie, pfestaxaji tituly tlechticke. Anglicke slovo "lord", jak ja mu rozumim, ma troji poutiti: Landlord, Lord, a Lord God, a vtechny mini rtiane pany.

A ti pani y e snemovne anglicke to byli, jet byvinni dnetnim krveprolitim. Jejich li pohodlnictvi a ztuhlost jejich panskYch pi'edsta y , je ueinila kratkozrakYmi statniky.

Slovanske narody by se mely uptimne sjednotit dohromady zpilsobem jako jsou Spojene Staty, a kdyby nekterY z tech svetovYch si dovolil vystup proti pokojnemu pofadku mezi lidem, dat mu na srozumenou, le minuly doby lidskeho barbarstvi, a kdyby nedbal, vyhladovet ho, anebo spraskat, at by vtichni takovi pro pfitte ztratili kurat.

Mravni nasledky teto valky budou horti net hmotne, a narody jet budou mit nejvice sklonil k mravnosti a spravnemu potadku na svete, budou muset bYt stratei tohoto poradku ben ohledu, budou-li to komuniste , neb demokrati, neb spoleene. A zda, se mi to jiste, to ten komunismus neni pro lidske zfizeni tak tpatnY, jak je ti hrabivi kapitaliste prohlatuji, i.e je.

Je tomu asi 2 tYdny, co Houston Chronicle mel nadhlavi, ze Neinci a Italove ve Sp. St., Kanade a Mexiku organisuji Free Germans a Free Italians legie k boji proti jejich pantaturn. Je to divne, ze &kali at jine narody pochroumaly jejich moc ,a ne gli jim na pomoc, kdyt je neuznavaji. Je to jejich vlastenectvi podezfele, a nate Spolkove Afady, zvlatte F. B. I. by udelaly dobie, kdyby se podivaly na historii tech jednotlivet, z kterYch ony legie budou sestavat. Ja myslim, ze ti jednotlivci si vzali za tkol, odistit ten barbarskY narod doma od zlopovesti barbarti pied svetem. Zdejg i a Nemci se nemuseli Hitlera bat a mohli se hlasit v Kama& davno, kdyby tak velice upfimne chteli, aby Hitler Mussolini byodstraneni, a, nemuseli tak dlouho eekat. Je to prilhlednY Askok, dosud jen pokus o nej.

'Stepan Valeik.

S pozdravem, V Z ODBOCKY S. A. e. T. V SEATON. V nazi schtzi, ktera byla odbYvana v sini fadu "Hvezda Texasu" Cis. 47, za Adelem zdjezdu do Taylor na manifestaeni schuzi. nit promluvi k natim krajanilm zahranieni ministr p. Jan Masaryk, usneteno se co nejvice bude mono poeetne se ji zileastnit, naSimi krajany ze zdejtiho okoli. Takovou vYzvu k nam pronesi jak na g piedseda J. J. Mikeska, ten i br. mist. pfeds. August Kacif, ktery zvlatte na /las apeloval, bychom se y e velkem mnotstvi tam sjeli, neb je tadoueno pozdravit velkYm shromatdenim p. J. Masaryka, syna prvniho pres. Leskoslovenske rep., zemteleho tatieka T. G. Masaryka.

Tet bylo odhlasovano zaslati z bazaru do Houstonu daltich $50.00 a $17.50 alenske pHspevky, ktere od techto alexia odesilame. Po $2.00 nejmenovanY p. z Temple a p. a pi. Fr. Spailhel star.. Po $1.00: p. a pi. J. L. Marek, p. a pi. Step. Hro g ka, p. a pi. Jos. Schneider,

IS Oddil dopisovate1sk 041.0 NIMI■

=lb

NINO

■•■•0•11111.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadnd polemiky, pokadatel pfedklada ye smyelu stanov Tlekoveniu 1TYboru k vlastnimu roIshodnutL kid Karel Haylieek Cis. 4.

Cteni spolubratfi a sestry!

Co jsem posledne psal, podal jsem vYsledek volby iffedniktii pro tento rok 1942 a slibil jsem, to dalti zpravy podam pozdeji. Ted' mam chvi_ li easu, tak chci sviij slib spinit, neb mame hodne dienti od nateho fadu vzdalenYch a nemaji pfiletitost schtime se siidastnit, tak aspoil v organu uvidi jak pracujeme.

Na podatku roku 1941 jsme meli 260 elent, pojittenYch na $230,750. Zernfeli 4 eleni pojitteni na $4,500•; vyloudeni 4 eleni pojitteni na $3,000, tedy zbylo 252 elenft pojittenYch na $223,250. NovYch elent nam pfibylo 41, pojittenYch na $24,500. Tedy za rok mame 293 aleny, pojittenYch na 247,750, to jest v odboru dospelYch a v D. odboru jsme men nebo mame 53 Menu pojittenYch na $33,000, a pfipojitteni za $15,000. Tedy vtedh tient' koncem roku mame 300, pojittenYch na $282,250.

Tedy vidite, sestry a bratti, to jenom nag fad nese vice neili 1/4 milionu pojitteni.

Dale se chci zminit o nemocenske podpote.

Koncem roku bylo pkihlateno 156 dlenii u nateho tadu, a nyni ut zase mam 'later& cot bude poslano pfi pkittim vYkazu. Tedy jest-li jste nektefi, co byste chteli pfistoupit, tak se piihlaste a neeekejte at bude pozde. A jest-li vite o nekom, co by chtel pattit k milionAm, tedy sdelte jemu, to aby se pfihlasil do Jednoty SPJST! S bratrskYm pozdravem, Chas. Holy, tajemnik.

-V Houston, Texas.

Posledni den k zajitteni volebniho prava je sobota 31. ledna. Kdo dosahne 21 let 1. ledna, a take oni, kdo dosahli 60 let pied prvnim lednem, dostanou volebni listek "Exemption Tax Certificate" bezplatne — ale musi se o nej do soboty pkihlasit Mame letos mestske, okresni, statni a narodni volby. DAstojnost ameriekeho obdanstvi to vytaduje, aby kahlY sveho obeanskeho prava dbalY se dostavil k volbe. Obzvlatte v teto hrozne valedne done.

I. J. Gallia.

Vat, katcle volby dbalY, V Z HNIZDA SOKOL ZIZKA V DALLAS. Nevim jak se to stalo, te jsem se stal dopisovatelem Sokola, ale to nic nevadi, zde jsem.

Pfedne dekuji bratrtim a sestram za dtiveru, kterou ku me maji a ja pkidinim se, bych vas nezklamal.

Co se tYde dopisovani y e Vestniku, ja nemyslim, ze mohu pfeddit "sestru Valeikovou, ponevadt ty schopnosti dopisovatelske nemam a potom jsem ten pohodlnejti. Ale jak sestra Valeikova v poslednim dopise podotknula, tomu nemohu porozumet, totit napsala: — at' se chopi dopisovani ti, kteti to chteji miti napsane jak oni si to p•eji, a ne jak Valeikova to umi. — To je mi divne, jak ja jsem do toho pii g el. Pfitel jsem mezi vas jako bratr a byl bych velice nerad, aby nekdo mysiel, ze ja jsem neuznalY v praci dopisovatelske, ten Mad je ONO a zodpovednY. innost Jed. Sokol 2i2ka pro pfitomnou dobu je velice dobra, cviei se plink tfebas cvidencii stale ubYva, obrana zeme je pfednejti.

Za to mame dosti evidenek a ty jsou dobre. Co. se tYde prate: to je vtdy dosti bratra a sester, kteti ji radi vykonaji. Nate Sokolovna je eista a zve katdeho echoslovaka do ni, aby se pobavil die libosti a zapomnel na trudne chvile. Pfijd'te mezi nas a uvidite, le Vas radi uvidime a Vy se budete citit jako u rodinneho krbu.

Pfipravujeme se na tficeti lete jubileum, totit Sokol v Dallas pracuje pinYch tficet let pro test a dobro, proto hodlazne oslavit tuto

Strana 5. p. a pi. J. J. B6dka, pi. Albina Janidek, p. a pi.

J. J. Mikeska, p. a pi. J. F. Fojta;tek, p. a pi.

Fr. Novosad, p. a pi. J. F. Bartek, p. a pi. Chas.

Navratil. Po 50e: pi. Louis SirnY, p. a pi. Chas.

Dubeak, p. a pi. Jan Mikeska. Po 25c: p. Toni.

Ellet, p. Jerome Skrabanek, pi. Stazi Skrabanek, p. Alfred Klusadek, p. a pi. Fr. Vitek pro des. vojiny v Anglii $1.00. Na Amer. Oerv. Kfit mne $1.00 odevzdali p. a pi. J. F. Bartek. Odevzdala pokl. veelek pu ftezniokove k odeslani.

Do Houstonu vaelkam k odeslani $3.15 a sice od pi. John Jet za panenky 15c, pi. M. Rychlikove 3 rune 75c, pi. K. Fojtatkove rill. 25c.

'Mem dal-cum srdeeny dik.

Dale jsem byla vyzvana pfeds. fadu br. J. J. Mikeskou, bych uvetejnila, to tamnejti fad "Hvezda Texasu" v Seaton, potadati bude 30. ledna v patek veder "presidentskY bal". A site na pod:est narozenin nateho p. presidenta Fr. D. Roosevelta, jak po cele zemi podobne se pro humanni Adel na potirani zakefne choroby obrny pofadaji. Proto vznatim k y am, mili krajail& prosbu, byste se tohoto balu ve velkem podtu sudastnili, prave tak, jak jste vkly katdobrodinnY podnik vidy podporovali. Svou velkou Adasti projevite take Actu k jeho narozeninam a lasku k veci, pro kterou on vtdy jevil velkY zajem, pro blaho trpicich. Doufam, ze na g prosbu neoslyAite a ve velkem mnotstvi se zil'e. astnite tohoto balu.

Se srdeenYm pozdravem, K. Fojtatkova.

Pane Beran, Vatemu pfani, jak budu miti vice Casu vyhovim, motna to i nekteri etendfi se to Mikulatske pfihode zasmeji, ad doba, do ktere by tato udalost spadala je jiz hodne za nami.

Ano, peknY dopis ma y e Vestniku sl Irma Alma Hrutkova a je to pane, kdyt deveatka sve dopisy y e Vestniku sobe budou vymenovat, tak se aspon v &skein pisme i fedi zdokonali.

Lest jejich uditelum, to je k tomu nabadaji.

Pfitte, jak eas dovoli rozepitu se o torn vice.

K. F. V Sky rnitY tyf, kterY za svetove valky vytadal si na osm milionu obeti, rychle se Mu za hrouticimi se nemeckYmi liniemi v Rusku, jak hlateno bylo Ve stiedu tohoto tYdne evropskymi lepetemi. Britske. vlada udinila mimofadna opatteni k ochrane svYch stfedovYchodnich vojsk pied epidemii a k zabraneni jejiho rortifeni na britske ostrovy. Nemoc, kterou rortifuji je na postupu v cele vYchodni a jihovychodni Evrope a vyskytla se jit take y e Spanelsku a seevrni Africe. Nektere zpravy udavaji, ze epidemie fadi zejmena v Ukrajine a baltiekYch statech a zasahla i vYchodni Nemecko, kde vojenske autority chapou se drastickYch krokii k jejimu zastaveni. Jedna zprava udala, to usmrceno bylo tisic lidi tyfem onemocnelych ate vtichni poltti a tidovtti lekafi byli proputteni z koncentraenich tabora, aby pomahali v boji proti nakatlive teto nemoci.

V Washington, D.C. — John L. Lewis tadal, aby CIO a AFL spojily se pod "jednotnym a kompetentnim vedenim" a dostalo se mu bezprostfedni odpovedi od Williama Greena, piedsedy Americke Federace Prate. V otevfenem dopisu, zaslanem pfedsedovi CIO Filipu Murrayovi a Greenovi napsal Lewis: "Delnictvo musi byti spojeno, aby poskytlo co nejvetti pomoc narodu v jeho valednem usili na obranu americkYch svobod a ustavu." Navrhl obnoveni vyjednavani vYbortii obou delnickych organisaci, jet bylo pieruteno vdubnu 1939 jeho vinou.

Green odpovedel, to vYbor Federace Prate je piipraven sejiti se s vYborem CIO kdykoli a obnoviti porady o odstraneni rtianosti mezi °bema organisacemi."

V New York. — Kurs vojenske nemeiny, ureeny k seznameni studentu s nazistickYm valednYm targonem, bude zaveden na New York University podinaje druhYm semestrem v dnoru 1942.

Tento kurs jest urden k tor/1u, aby studenti byli pro slutbu v naslouchacich radiovjich stanicich k zachycovani nemeckeho rozhlasu, dale k pfekladatelske praci a k jinSnn valeen$rm komunikacim,

Strana 6.

Houston, Texas.

Ctene. redakce a etenatil Vide jsem dopis ye Vestniku ze dne 17. ledna od pani Kobosove, ktery me velice zajirnal.

Ovgem 2e kaftlY si toho dopisu v gimnul, neb jeji dopisy v2dycky byly zajimave. Tentokrat vgak jeji dopis byl zajimavej gi net kdykoli.

Kdy2 jsem ho ptedet1 tedy jsem si uminil, take dopigu do tohoto listu. Jak vidite, ona pile o mu2ich, kteti se odcizuji domu a podobne.

Ja mam nekolik otazek, na ktere kaldy mute najit odpoved' aneb vysvetleni z ptihody, kterou uvedu v tomto dopisu.

Prod odchazi mug aneb Zena z domu? Prod jsou v domovech nesvary? Prod je jeden neb druhY mrzutY? Prod jsou jeden neb druhY nervosni a stauji si druhym? Prod se manlele ku konci rozvedou? Ty to a mnoho jinych otazek je zodpovedeno v ptibehu, ktery jsem sam videl a skoro kakie, rodina to sama projde. Jenom 2e natal jsou rozumni a prohlednou svoje a svych milYch chyby a vetginou se v ge urovna.

V tomto ptibehu byl dlovek, ktery nekolik let nazpet bydlel sam se svYmi dverna syny.

Mel dobrY obchod a nejake domy, ktere byly zrentovane za slu gnou cenu. Ptijmy byly dobre, neb on i oba dospeli synove pracovali a vyclelali slugne penize. V torn Case ten &ova se Segel se slugnou pani, ktera take mela dva syny a jednu vdanou dceru. Za kratkY eas ti dva lide vstoupili do stavu mantelskeho. Ten dlovek z podatku byl tak spokojenY s tim novYm 2ivotern a mel takovou radost, ze piece jednou v 2ivote ma domov takovy o jakem v2dycky snil.

Nevidel jinak net 'Ze take musi neco udelat pro ty druhe. Sve syny mei vytidene, ale tady byli druzi dva jeho man2elky, ktefi jests chodili do gkoly.

On vide, te ten obchod co mel nepostadi pro pet a chtel udelat samostatnou budoucnost pro vgechny. Tedy se dal do prace a zapodal novY podnik, ktery zajisti budoucnost a spokojenost pro vgechny. Ten dlovek pracoval ye dne v noci.

Prodal svaj majetek a vrazil to do podniku.

Vagina penez co jeho synove yydelali, gla do podniku a na domacnost. Jeho domaci vydaje byly pies 200 dolarit mesidne, neditaje co se utratilo za osobni vydaje jeho sameho a jeho syOvgem ie lige co mel nestadilo. Musel jit do banky a vypftjdit. Potom man2elka onemocnela a musela bYti operovana. Mela d ye operate najednou. Opetne penez nebylo a opetne musel jit vypUjoit, aby sve man2elce mohi poskytnout to co nejlepgi. Od jejiho 'Oka cele noci se nepohnul Rano dcera ptigla a on gel domil se vyspat. Misto spani pracoval a brzy odpoledne zase do nemocnice. Ve dvanacti dnech mel jenom nekolik hodin spanku.

Venoval se svoji praci, u ktere nekoneene hodiny utratil, aby udelal svYm milYm blahobyt.

Ovgem kaZdY vi, 2e 26,dne, rule neni bez trni.

Tak i ten podnik nebyl tak lehky. Kdy2 v ge mel dohotovene a dobrY odbyt na jeho vYrobek, ka zastavila u2ivani surovin, ktere potteboval na vYrobu. Ka2c1Y si mil2e ptedstavit jak asi se ten dlovek citil. Obetoval v ge co mel, vgechnu svou praci a praci svYch synth a penize lidi, kteti mu dfivetovali. Co mel delat? Oklamat ty di? Oklamat svou 2enu a deti? Ne. To nemohl.

Obratil se a zaCal zase jive, aby ty penize pkigly, nazpet. Zase nekonedne hodiny prace, zase vice penez. Tehdy v gak bylo horgi. Mel jenom jednoho syna, ktery vydelaval pro obchod, pro domed pottebu a pro ten ponik. Jeho syn take pracovai ve dne v noci, aby nebyl nedostatek. Musim se zminit, 2e ten jeden syn musel na vojnu a i ten odtamtud pomahal a posilal a,2 30 dolaril mesiene domu. Jeden syn tam u2 a druhY to mel k odekavani kdykoliv. Zadny nenn12e yedet, jak se ten elovek citil. Takova, vyhlidka k oeekavani a jeho dilo nevedel kdy dokonei. Jestli ho nedokonei do toho dasu, no tak v ge jest ztracene, v gechna ta prace, v gechny penize sve a druhYch. S takovym vyhledem misto co by ochabnul, tim vice se do toho hnal, mnohokrat tak 2e u2 nepadnul ze starosti a price. Ale nemohl to nechat. Jak by se mohi postavit pied svoje mile a tict: Jsme na mizine. To bylo pro neho hroznej gi net ta prace a ta starost. V torn Case se ovgem staral, aby rodina mela vge co si pfeje.

Nedostatek nebyl nikde vidtt, jenom v 'Mach.

yEsTNtK ty dye let& co toto se odehrivalo, podivaMe se co ta mantelka delala. Ona byla velice dobra. 'Ovgern ze meta' dost dobre . ptijiny 'sve vlastni. Ty ptijmy vgak .pattily ji a jeji' deter n.

Toho muse ptijiny pettily pro V gechnY. Kdyt vypomohla, tedy ten mut musel zarueit se, to to dostane nazpet. Jestli on kdy dostane co za jeho starost a praci, well, to jest jeho fee.

Ja, vim, to kaZdY mu g aneb Zeno., ktera se stare., kdy2 pkijde dormu z to lopoty radi vidi sve mile. Radi slygi laskave slovo, sladkY uptimne objeti a Pile podobne veci. To jim ponvaie to vgechno sliest moc lepti Udela to radost, udela to novou a silnej gi chut' do toho dila. Ale kdy2 ptijde domfi a mantelka je tak jako kdyby ho ani nevidela, to Mu moc nepomfrie. To jenom prides to tisni, ktera ho dusi.

Ja nevim, kterY dlovek by se toulal, kdyby ho man2elka hledela v jeho nesnazich pote git a povzbudit. Jegte vice, jak se maze dlovek toulat, kdyi pracuje ye dne v noci a ka2dY svatek a skoro celou nedeli? Ovgem ka2dy vi, ie takoVe tisne a nesnaze jsou telko nest a ie dlovek je mrzutY a nervosni.

Tu a tam udela poznamku o 2eninych detech, co jest k jejich prospechu v budoucnosti. Ale co je mu po tom? Jestli2e jim bude zle, to jest jejich vec. Ten mu2 nemel na mysli nic zleho.

Jenom to, aby z nich udelal cosi jako udelal pro sve vlastni, aby se bez bazne mohly divat svetu do odi, necht' pkijde cokolov. Takove vYstupy, co se stanou jednou za das, jsou mantelce velice nemile. Kdy2 mu g se zmini, to by ten aneb onen mohi udelat lope, ona se osopi. Koneene mui nevi co dale tici, ale take se mu to nelibi.

Potom ji tekne: Prosini te, na co tady jsem?

Jedine pravo co jste me nechali jsou platit vY daje. Co je to za 2ivot? Ona tekne hned: dej nam nage penize a my piljdem.

Jak sq,. takovY dlovek ma citit? Obetoval v gechno co mel. Obetoval v gechno, co jeho synove vyclelali. Obetoval penize, ktere si vypujCli z banky a od jinych lidi, jenom aby jim udelal blahobyt. Ov gem, 2e do toho se nepodita ten ptijem co ona mela a path jim. Ty penize co pufdila musi bYti vraceny. Kdyi v gak bude zdar, to se jim hodi. Jak vgak to osud chtel, ten zdar dim blize, tim to napjeti bylo vet gi. A tak po jedne nevinne poznamce rriantela se rozhodla, pajde a mantela zanechala.

Ovgem, co bylo viditelne, co on koupil co byli spolu, polovic patti ji. To si odvezia nabytek.

Co byly hotove penize nenechala mu ani na jedno jidlo. Nenechala mu ani ptikrYvku anebo nee° na co by si mohl hlavu polotit. Jednodi ge diuhy pattily jemu a hotove ji.

Tento dopis obsahuje hluboke pocity a ptipady vgeho druhu. Za takovYch okolnosti jak jsou vypsane, ktery dlovek by si nevypil naterou tu sklenici piva? NejakYm spasobem musi ty nervy utigit, jestli na to ma eas. Ovgem nekterY dlovek (Hive net se otenil byl znamY, velice pil. Ovgem nikdo se neptal prod. KatdY ten vial ten rozdil, kdy ten Clo y& se otenil, te tadnY ho nevidel vice napiteho. Jest lehko nektere ty mute vinit z neeeho, kdyi v minulosti byl znam 2e pH. To jest uvekitelne.

Kde vgak jsou ty prase ptidiny, ty jsou uvedene u2 drive. Nedostatek penez, tetky pokrok, nedavera, sobectvi, mamon a mnoho jinych veci. Neni tadnY ohied, co ten dlovek chtel pro nekoho udelat. Dosud to neudelal a tak dtiv net padne nechat si penize zajistit rozvodem. Kdyi padne to jest prvni a kdy to dfio dokona, tak platit musi. Tady jest laska dokazana, jenom te ta laska se ligi moc od te, kterou kaida osoba odekava. Laska sama pro sebe a pro deti. 0vtem, musim katcle matce vzdat eest, itera se tak citi, neb sam jsem svoje neopustil a vychoval z nich tadne,a vatene mute.

Tak tedy prof octhizovat aneb popiSovat mantely jaci . jsou? Prod se katclY nepodiva, odkud to ptichazi? jiste to jsOir •Cesty porozumeni a uinani fine net rozvody - a-podobne.

Prod si lids nepromluvi, aneb rieukatou druhYm ty chyby, ktere v gechno toto ptinagi?

Ovgem tohoto dloveka mantelku oslepil strach, to by mohla pozbYt nejakY dolar, kdyby padnul. To ji nedovolilo k rozumnemu jednani.

Kolik druhYch lidi je v tom samem postaveni?

Aneb kolik jinych se mate dostat do tohoto postaveni? Prot poeitat tu lisku na dolary a cell-

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942. ty? Vidyt' penize budou widycky, ale my tady nebudem.

• Tot 'jsou pouze vyryvky z tohoto. ptipadu.

Jest to ut moc dloahe jak to^Je. Doufam, mnohych. prospeje.- Doufarn, ze rnnohY mut a mnoha tena tento ptibeh uvati a me porozumi, aby se nerozpustil dornov, ktery ye skuteenosti mate mit; aneb mohi mit skvelou budoucnost.

Ce srdeenYm pozdravem v gem etenatam a znarnYm jsem, Frank Kobos.

V Fort Worth, Texas.

Ctena redakce! — Zatemneni na:se.ho mesta a celeho okresu bylo stoprocentni. Maj mantel a knihveda pro 4 precinkt meli ten veter na starosti bYti v ga,rati 4. precinktu a davati pozor ye zdejLim okoli, aby bylo vge zatemnene, talc aby byli jisti, to jest vgude tma. Oni si vylezii na stkechu garale a odtud pozorovali jestli jest vge ye tme, cot take bylo. Mantel kikal, kdy to talc pozoroval a rozhlecil se na daleko a giroko, talc te to vypadalo zrovna jako v tech nejvagich" paistatinach nekde ye statu Arizona. V sobotu jsem mela tu Cest bYti dana pomoci na gi sousedce pi. N. Miteff thystati sladke dorty, pry v nedeli budou oslavovat Ittest jejich male 6 tYdria stare dceru gky, talc pry Ghee miti nejake dobroty ptichystane pro kmotry a hosty, cot jsem s radosti spinila. Dnes v nedeli pro ni peeu kolaee, proto to budou eerstye. — Krajane, jests jednou a to naposled vain vgem ptipominam, te v sobotu 31. ledna ptipada posledni den na zapraveni hlavove Bane a pro nalepky na vase auto, talc prosim vas, ueifite a zapravte si tyto veci co nejvic vas .inate, protote, to jest pro vas vet gi dobro ne2li co jineho. — Chci se omluviti p. Jan Berariovi v Barber, Ark. Obdrteli jsme oba osobni dopisy a velice litujem, 2e jsme yam na to jegte neodpovedeli a take vim dekujeme za -Mast v nagi nemoci. Syn Edward jest v San Diego, Cal. ve Fleet Sound gkole a vede se mu dobte. Pro dnegek koneim s pozdravem na v gechny pkatele a etenate, zustavam vase v geobecna dopisovatelMillie Polagek. ka, P. S.: Navgteva dojela sem z Houstonu, mantele B. Pavledkovi ku jejim 'zdej gim ptibuznym a znamYm. Ptedminule aterY na g spolubratr faclu Cis. 154. Robert Jeemenek mlad gi podstoupil dosti velnou operaci ye zdej gi nemocnici St. Joseph, pfejeme mu brzke uzdraveni a take nage spolusestra Anna Svitak ut del gi Cas jest upoutana na latku, zase po arazu, ktery utrpela kdyi gla po ulici a negt'astnou nahodou do ni auto vrazilo. Nejvice udetena byla na leye strane teber. Doufame, ie rana ui brzo bude zhojena a zase bude zdrava jako vtcly.

V Z Krouiku eskYch ten v Dallas, Texas.

Zas jeden rok zapadl do minulosti a ja na zaeatku noveho pteji celemu narodu, by co nej&lye ty hruzy utichly a pti gel celkov, klid v tomto roku.

Nagi starosti v gicim kroutku, jsme sama rada, kde a jak moc pomahat, adkoli na ge mesie ni poplatky jsou deset tenth mesiene, z talc mils, stale se vyplaci $2.50 na ervenSt Krit zase tento mesic, a na nemocne tet nezapomenem a vidy jich vzpominame. Ses. Kraftova po kratke nemoci tet u2 zas byla mezi nami, aby z toho uzdraveni nemela jen sama radost, tak nam darovala 1 dolar do pokladny, diky. Vtdy vzpominame nag ses. Simeekove, ktera odjela do Temple ku svoji dceti, aby ji bylo veseleji.

Ptitomna v na gi schuzi byla ses. Lebrovit z Houstonu, jent se zde zdrtela asi tYden a hostem ten Cas byla u rodiny Jureakove. Asi nest nagich ten se nechalo zapsat u terveneho Mite a chteji delat svoji povinost, cot jest chvaly hodne. Druhe zase pilne pletou, cot jde na podet ut do set, jak ses. Kopeekova oznamila die jeji zapiskt. Za to jim v gem patti dik v jejich vytrvalosti. Pkejern na:s'i ses. Rezokve, by se jeji dcerugka zdrava_navratila, kdyt uz podstoupila tak dalekou cestu a pki torn je talc trpeliva. Jestli jsem new zapomela, tim ugetkim misto Anna Machaeova. pro fine.

V Nelclamne znameni. " . . . A jak se mi, pani starej vratil na Nov'

rok a chtel vodu, tak jsem hned poznala, a le 1" na mol

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942. tad Jaromir, as. 54., West, Texas.

Bratti a sestry! — 2e pry mame ua zase medemi tadovou schrizi ptigti nedeli, a tak se mete poslugne do ni dostavit. Schrize jako obydejne ye dve hod. odpoledne 1. unora. Doufam, ze nits. tam bude aspori trogka.

Po schrizi tu samou nedeli veeer potada, br.

Fr. 6oeek ml. presidentskY pies, jako ut po vice let a tada vas, by jste se ptijeli pobavit. Dist' vYtetek z teto zabavy jde do fondu pro zmrzaeerie . Dne 18. t. m. jsme meli v na gi sini "tacky dance", ale ut se jim to asi moe nelibi chodit ve starYch gatech, neb ani jedna osoba nebyla obleeena po "tacky", ale proto jich bylo dost Co se prijeli vytaneit.

Ivlinule pondeli dne 26. meli svatebni vinek Louis 8napka se si. Edith Ondtejovou, v nagi dcerou to p. a pi. Henry Ondteje a tenich je syn br. Henry 8napky, kterY je nyni v Corpus Christi, a ti mladi tam li)ydli taky.

Lidiely, co bude delat podasi? Na podzim potad prgelo, ale nyni se to jaksi obratilo a mame ut trochu sucho. Ne gkodil byl dobrY dege. Poorano je skoro v gude, as na nejake ty lenive vyjimky, neb najdete je gte nektere rolniky co nemaji poorane ani brazdy, ale tech neni moe. Vagina Zeme je v gude ut ptichystana na seti. Ovsy co byly zasete a vzejite pied terra mrazy jsou prye a rolnici musi set na novo, a ani zahradek neni, neb to zima nam tu u gkodila, ale motna te to bylo dobre na vgelijakou tu havet', neb v loni jsme meli moc pilousri, jsme mobil i gulag z nich navatit.

Tak ze pry budeme dostavat jen jednu libru cukru na tYden pro osobu. To bylo v geho dost a ted' nic. Nekteti ut mail nakoupenYch zasob na 2-3 roky. Ja bych mohla bYt i bez cukru, jenom kdyby ua byl konec valky a Hitlera chtel nekdo obesit a z katcle strany mu ptidali Japondika a Itala, aby mel spoledniky.

Se srdednYin pozdravem na v gecky dtouci a zvligt' na nage chlapce vojaky v Camp Bowie.

M. Klausova.

V Sokol Fort Worth.

Pkatele a milovnici taneenieh zabav, vYbor Sokola vain vgem ptipomine. a srdeene vas v gechny zve na tanedni zabavu do Sokolovny v nedeli veeer 1. rinora, pti hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody Boys. Take oznamujeme, te pravidelna mesieni schrize bude konana ye etrtek veder 29. ledna. Jste v gichni elenove tacidni bYti ptitomni teto schtize, protot v posledni jsme volby nedodelali a jest velice zapottebi, aby se to vgechno co nejdtive dalo do potadku.

Volby nemohou proto bYti oznameny. Mame nove domovniky ku opatrovani Sokolovny a udrtovani v g eho v dobrem potadku a eistote, tak vgeho ostatniho, jsou to mantele John Jetovi.

Velice radi jsme je tam ptijali a doufame, 'te s tim co ptijali nen nastoupili budou ripine spokojeni a die toho se budou tiditi, dokud v sini bydleti budou. S pozdravem, Wbor.

V kid Novohrad, eislo 3.

Bratti a sestry! — Scleluji yam, ae v prosincove schezi byli tito ritednici zvoleni na tento rok: Ptedseda Edvard KusY st., mistoptedseda Frank Kubenka, tajemnik Adolf J. Mika, fleetnik Oldfich Motal, pokladnik Ambrot Technik; nemocenskY vYbor: Adolf J. Mika, Oldtich Motal a Ed. Kusy st.; neetni vYbor Emil Havrda, Frank Kubenka a Jan Kunetka ml., a tento detni vYbor se mel sejit v lednove schrizi a pie-hlednout knihy bri. ridetnika a pokladnika, ale to bylo v tuto nedeli gpatne podasi, tak schrize nebyla konana. Bratti, jste tadani, aby jste se do rinorove schrize dostavili a svoji povinost vykonali. Schrize konana bude prvni nedeli v Unoru o 2 hod. odpol. S br. pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

V Sinton, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Ptedne je nagi povinosti podekovat tadu KomenskY za v g e co vykonali pro na g eho zesnuleho mantela, otce a dedeeka. Zaroveri dekujeme Hlavnimu tadu za spravne vyplaceni pojistky po vagem bratru Jos. R. Ka gparovi. Jegte jednou vzdavame srdeenY dik.

Frances Ka gpar, marltalk% ditky a vnodata.

V2STNfK Dubina, Texas.

Mill bratti a sestry! — Na vedomost vim diyam, te tad Dubina dis. 12. koria, schrizi druhou nedeli v mesici o jedne hodine odpoledne.

Tet bude volb y ttednikti, budeme volit noveho tajemnika. Na g bYvalY tajemnik se nam odstehoval, tak si musime zvolit noveho. S pozdravem, Aug. Mieulka.

V litad Woodrow Wilson, eislo 146.

V prosincove schrizi tohoto tadu zvoleni byli nisledujici iitednier Louis Macik ptedseda, Fred Valusek mistoptedseda, Jos. Vitovjak tajemnik, Jos. Vesely iidetnik, Emilie Portaci pokladnik. teetni vYbor: Martha Vesely, Elizabeth Kirich, Amalie Macik; zabavni vYbor: Louis Macik, Jack Kivich, Salvador Portaci, Martha Vesely. Delo bylo odhlasovano koupit 11 sto dolarovYch bonde, etyti jsme meli kou.peny drive, cot dohromady dela 15 sto dolarovYch bona obrany. S bratrskym pozdravem, Jos. Vitovjak, taj.

V rtid Steanik, Cis. 142., Houston, Texas.

Za ptieinou onemocneni 'Mena ochotnickeho kroutku Stefaxiik divadlo "Hti gna laska" bylo odloteno na neurdito, oznarneni bude ptigte.

Nemocni eleni pomalu se uzdravuji. Ta moje vetti polovieta taky, ut poinaloueku za pomoci se dostane z loinice do ptedni svetnice. Tet br.

Bedan rychle oktiva, jit se zvesela diva, do sveta. Vgak ua je potteba, neb nam oba ye spoikovem chybi.

Tak jsme vgichni vyslechli Jana Masaryka, kteti nebyli na ptedna gee, tak ho Slygeli pies radio. Ma, pelmY melodicky hlas, kterY mluvil od srdce k srdcim, zvla gte tam kde pra,vil, ae je rad, te se toho v geho jeho velkY otec tatidek Masaryk nedodkal, a tu mel zajiste katclY kdo ho poslouchal zvla gtni pocit. Mile to tak ptipadalo, ze jeho risty mluvi tatidek Masaryk sam k nam, dojalo to me a meho mute as k slzam.

Doufejme, te se v ge zase obrati k lep gimu. aid'me se podle toho, co vypravel.

Tet dekuji vgem, kteti meho mute v das jeho vatne nemoci navgtivili, aneb pozdravne zdravice poslali, jak dlentim od domaciho tadu, tak elentm od tadu Pokrok a Sokolske Jednoty. V eas nemoci elovek poznava sve ptatele. Jegte K. ttvrtnikova. jednou dik! S pozdravem, V DIKUVZDANi. Moulton, Texas.

Srdedne diky vzdavam Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas za tak rychle vyplaceni pojistky po mem drahem zem •elem mantelu Josef Barbotakovi st. Pojistka byla mi vyplacena John Kahankern, tajemnikem zdejgiho du dislo 23. Nikdy nezapomenu tuto milou uleheujici podporu, za kterou volam Zaplat' Pan Beh! Zaroveri odporueuji vagi Jednotu, ponevadt je skuteene bratrska a jeji poplatky jsou velrni levne.

Frantigka Barbotak, truchlici mantelka.

V

New York. — Nemedti, rakou gti, japongti a

ptistehovalei v meste New Yorku musi tYden ptedem oznamiti kaidou svou cestu, jet by je vedla mimo "okoli" mesta, jak natizuji nova pravidla, na nicht se minulY tYden shodli federalni navladni Mathias F. Correa a Harold M. Kennedy. Podobne oznameni musi bYti iitadrim podano take pied katclou cestou z peti "Boroughs", jestlite by takova cesta trvala pies noc nebo dele. Tak prohlasil navladni Correa, jeho Southern Federal District zahrnuje Manhattan a Bronx; toted plati i pro Eastern District, kde je navladnirn Kennedy, pod jehot pravomoc patti Brooklyn, Queens a Staten Island. Oba federalni navladni nepodali vgak tadneho blittiho popisu, co mini "okolim" mesta, anglicky "environs", aby tim hranice New Yorku mohly bYti pfesne vymezeny. Misto toho vyzvali neobeany, kteti by v teto veci byli v pochybach, aby se ()WIWI s dotazem k ptislu g -nYmritacem.

Jegte to nevi.

"Slygel jsem, Jelinku, ae vase teta je velice nemocna. Jste ua ptipraven na vgecko?"

"Na faecko n iitoliV, a min) Mit job= po!byte!"

Strana 7

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, alenove tadu Nova Morava 'Oslo 23, S. P. J. S. T., dovolujeme sobe timto vysloviti nagi hluboce citenou soustrast pozustale mantielce, ditkam a ptibuznSrm nad ztratou manaela, otce, ptibuzneho a na geho spolubratra, Vincence Holluba, kterST .zemtel v polehnanern veku 80 let. Zesnu1ST spolubratr byl za.kladajicim Menem nageho tadu a behem sveho ainneho veku zastaval utady v na gem tadu. Byl potadku dbaIY, jak v soukromem, tak ve vdejnem Zivcrte, za col byl cten temi, kdo jej pozrjali. Na g tad pocit'uje v odchodu jeho ztratu nenahraditelnou.

ProtoZ mill pozustali, budiZ yam to ttechou, ae i my spolkovi bratti a sestry Zelime jeho odchodu a citime s vami zarmutek vá g. 'best patnatce jeho!

Za tad Nova Morava dislo 23, S.P.J.S.T., v Moravia, Texas, dne 19. ledna 1942: Frank J. Ol govskS7, John Kahanek, Jos. Schwartz, Sr., resoludni vS7bor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsan,7i resoludni vPoor tarlu Nova Morava eislo 23, S. P. J. S. T.. timto vyslovuieme na gi hluboce citenou soustrast pozitstale mantelce, ditkam a ptibuznYm nad ztratou man2e1a, otce, dedeeka a na geho spolubratra, Josefa Barboiika, st., kterY zemtel po del gi nemoci 18. ledna 1942.

ZesnulY byl dlouholetYm Menem nageho du, potodnYm a obetavSrm, jak ve spolkovem, tak i ve vetejnem Zivote. Na g tad velice odchodu jeho a pocit'ujeme ztratu nenahraditelnou.

Proton mill pozustali, ptijmete na gi uptimne citenou soustrast a budiZ yam to iitechou, ze i my, spolkove bratti a sestry lelime odchodu jeho a sdilime s vami zarmutek \Tag. test pamatce jeho!

Za tad Nova Morava eislo 23, S.P.J.S.T., v Moravia, Texas, dne 19. ledna 1942: Frank J. Ol govskSr, John Kahanek, Jos. Schwartz, Sr., resoludni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. NikpodepsanS7 resoludni vSrbor tadu Slovan, cis. 9, projevujeme timto dela ctene poziistale rodine uptimne citenou soustrast nad jejich milovaneho Otce, bratra statieka Frantigla Lednickeho, jen pomerne je gte v mladYch letech byl ze sveho rodinneho sttedu neimrosnou smrti vyrvan sy S7m milym ditkam, ktere on tak miloval a snaZil se jim nahradit i lasku matky, kterou je gte v fitlem mladi ztratily.

Zesnu13, byl v kaZdem ohledu dobrY a pHeinlivST muZ, jak pro svou rodinu, tak pro tad nag a pro osadu Snook ye vgech podnicich, smetujicich k dobru spoleenosti lidske, stal vady v poptedi.

Budil zarmoucene rodine tato projevenA soustrast fitechou, ze celY tad Slovan a cela osada Snook, drazi pozustali, s vami citi vagi opugtenost a vas Zal. Ve Snook, Tex., dne 22. ledna 1942.

Jan T. 8krabanek, Dr. J. H. Kozar, Jos. §umgal, resoludni v9bor.

Washington, D. C. — President Roosevelt o7 ze sn niene narody v kooperaci s vladou SpojenSrch Statri pracuji o torn, aby ameridti dobrovolnici v jejich armadach byli vra,cenj a vtazeni do americke armady. Ve formalnim prohlageni president Roosevelt pravil, ae je pouze ptirozene nyni, kdy2 Spoj. Staty jsou ye valee nrnti v ca moeem osv mnozi z tech l-o Ameridanri budou chtiti, aby mohli bojovati pod vlastnim praporem. Polozil vgak dilraz na to, ae bezprosttedni pkeldeni v gech dobrovolnik0 ze spojeneckYch armad do arnerick6 poAkodilo by tall! prat! noptiteii.

Strana 8.

OVETSKt. komisaf zahraniei Vjaeeslav MoS lotov odevzdal diplomatickYm zastupetm s kterYmi SovetskY Svaz udduje styky, notu o nemeckYch krutostech v zabranem sovetskem uzemi. Nota byla uvefejnena 6. ledna v prozatimnim sovetskem hlavnim meste Kujbytevu. Podrobnosti o nemeckYch zverstvech jsou easto neuvetitelne, avtak patrne pravdiye, nebot' ye vtech pfipadech jsou uvedena pfesna, mista a, okolnosti nemeckYch eint. Uvdejnenim noty jsou pochybnosti o pravdivosti popist odstraneny.

Nota je na sedmnact huste strojem psanych stran dlouha. Uvefejriujeme zde jako pfiklady pouze nekolik odstavet, ktere postadi k osvetleni charakteru nemeckYch vojaka.

V note komisate Molotova se pravi mimo Axle toto: "Kdy2 Nemci evakuovali vesnice Krasnaja Poljana, Myteckoje, Oterelje a Vysokovo v okoli Moskvy, natidili oddiltm stfeka z automatickYch putek, aby polili staveni benzinem a pak je zapalili. Kdy2 se obfiatele snatili oheri uhasit, stfileli na ne Nemci z automatickYch putek. Z 80 budov vesnice Myteckoje zbYve, pouze pet. Z dvou set v Oterejlu zbYva osm. Ze sedmdesati testi ye Vysokovom zbYvaji tit Sedlak jmenem Grigoryev, stars' 77 rokt, byl zastfelen, protoie fekl: "Nezapalujte maj dtm!"

Ve vesnici Golubovka vzali Nemci rolnici Leteenkove, matte tfi malYch deti, ftechny detske kotile a kabaty a vtechny potraviny, ktere mela. V tek vesnici se vloupal nemeckY dfistojnik a nekolik vojaka do staveni ueitelky Matenkove a odebral ji vtechno tatstiio a yeti jejich deti, naed sekyrami rozsekali vtechen nabytek, kterY nemohli odnest.

Ve vsi Prudnoje v okoli Tuly se vloupali nemeeti vojaci do budovy, kde bylo ukryto 150 invalid& Vzali jim teple pradlo a jidlo, vyhro2ujice ternto bezbrannYm osobam zbranemi.

Uprostted mesta Orel postavili Nemci gibenici a povesili na ni starce, kterY protestoval proti rabovani. Krome neho povesili nekolik obdant, ktefi odmitli pomahat nacistiim v okradani obyvatelstva o taty a pradlo."

V note komisafe Molotova se vysvetluje, prod Nemci tyto krutosti provadeji. Nemeeti vojaci neodmitaji se jich teastriovat, protde na nich maji osobni zajem. Podle tajneho nemeckeho rozkazu ze dne 17. dervence 1941, kterY sovetske vojsko nalezlo, kdy2 porazilo 68. nemeckou peg divisi, maji nemeeti vysoci dfistojnici naZENY V BOJI PROT" HITLEROVI.

Nemci sami rozhodli, ie tato valka je valkou totalni. Netetti v ni Zen ani deti. Vraidill je pli postupu v Polsku, prove tak jako v Belgii, v Holandsku, ye Francii, pfi naletech na Velkou Britanii a nyni v Sovetskem Svazu. eny cele Evropy pfijaly tuto Hitlerovu vYzvu a prose tak jako muti i ony teastni se boje. V techto dnech se britska veiejnost doveclela, k nektere baterie protiletadloveho delostfelectva v LondYne dostaly 2enskou obsluhu.

Je to udalost sveho druhu historicka, nebot' Zeny Velke Britanie po prve aktivne zasahuji ptlmo do oblasti vyhrdene a dosud ye \raidnem temesle mutrim. To ovtem neznamena, Ze by britske Zeny teprve nyni vstoupily do valky.

Tisice Zen slouZi v uniformach u lenskYch pomocnych sbort v armade, v letectvu a namofnictvu, statisice teastni se valedneho tsili v tovarnach. Neni temef jedine britske Zeny — pokud neni vazana matetstvirn — ktera by se tak Ci onak neteastnila valeeneho tsili.

Na jedne strand fronty obsluhuji 2eny protiletecka dela. Na druhe strand, na vYchode, bojuji s putkou v ruce po boku mutl v partyzanskYch oddilech. Take na vnitfni evropske fronts teastni se 2eny pinou silou boje proti Hitlerovi. V Srbsku bojuji spoleene s partyzanskYmi oddily a obstaravaji soueasne zasobovani bojujicich mute. V Polsku bylo — jak hlasil nacisticky list Ostdeutscher Beobachter — odsouzeno k smrti 171ete device, ktere bajonetem, jet natio pH fiteku z domova na silnici, zavrddilo dva nemecke vojaky. NemeckY list napsal,ze se device pled soudem chovalo vzpurne a neproJevilo litost. Jecina z mnoha bezejmenOch

VtSTNilc

itadeni Mud" v Sovetskem Svazu. fizeno "podporovat kadeho dtstojnika a vojaka nemecke armady v uvedomeni osobniho, hmotneho zajmu na valve".

JinY podobnY rozkaz, podepsank tefem ttabu 14. rumunske divise, plukovnikem Nikolaescu, ma 'Oslo 24,220. Pravi se v nem toto: "Obili, velka i mala, zvifata s rohy a drtbe2 buditi obyvatelstvu odebrOna pro pottebu vojska. V kddem dome budtet vykonany podrobne prohlidky, vtechno musi bYt odneseno, nic zastaveno. V pkipade nejmentiho odporu budte2 obyvatele na mists zastteleni a dam spalen."

V denim rozkazu 76. nemecke divise z 11. paragraf 6, tYkajici se odstrariovani pozemnich min, se pravi toto: "Valedni zajatci a jednotlivci vybrani z mistniho obyvatelstva maji bYt ritivani k pravi 2ivotu nebezpeene." V Molotove komentati k teto vete Cteme toto: Tento pkiklad osvetluje pouze jeden z mnohYch nizkYch pfestupka proti mezinarodnim pravidlfun a proti lidske moralite, kterymi se nemecke veleni potpinilo."

Komisat Molotov dale uvadi nekolik pfikladt, jak Mind nisi rusks kulturni pamatky.

"Paldruheho mesice okupovali Nemci svetoznamou Jasnou Poljanu, kde jeden z nejvatich genit lidstva, Lev Tolstoj, 211 a pracoval. Tento slavny pamatnik rusks kultury, odistenY od todnikil 14. prosince oddily rude armady, byl potkozen, potpinen a koneene zapalen nacistickYmi vandaly. Hrob velkeho spisovatele byl zneucten. Nenahraditelne pamatky, spojene s 2ivotem a dilem Lva Tolsteho — rukopisy, knihy, obrazy — byly bud' ukradeny nemeckou soldateskou nebo vyhozeny a znieeny. Kdy2 sprava musea pdadala Mince, aby pfestali u2ivat osobniho nabytku a knih velkeho spisovatele jako topiva k vytapeni domu a aby k tomu fidelu brali palivo, ktere bylo po ruce, odpovedel nemeckY diistojnik jmenem Schwartz: "Nepotlebujeme vase palivo. Spalime vtechno, co je ve spojeni se jmenem vateho Tolsteho."

Ve stfedu, dne 28. ledna 1942.

sea zfidili nemedti okupanti garak" pro motocykly a k vytapeni garak uZivali rukopisa, knih, nabytku a jinYch east musea.

Dale znidili a zneuctili Nemci pomnik ukrajinskeho basnika Tarase 8evdenka v meste Kaney na Ukrajine, dam velkeho ruskeho skladatele Rimskeho-Korsakova v meste Tichvin a dum svetoznameho spisovatele 6echova v Taganrogu."

Molotov dale uvadi nekolik pfiklada neuvefitelneho telesneho "Ve vesnici Voskresenskoje v okrese Dubinin u2ili nacisti tfileteho chlapce jako terse pro c yfeeni v stfelbe strojni putkou. V okresnim meste Volovu v okoli Kursku, kde Nemci ztstali etyki hodiny, rortfittil nemeckY dtstojnik hlavu synka Bojkova o zed'. Zabil ho, protde plakal. V sovetu Lobino v okoli Orlu zabili Nemci dvoulete dite rolnika Kratova, protok je rutil jeho plat v spanku.

Ve Lvove zatahli opili nemeeti vojaci deveata a mlade Zeny do parku Kosciuszkova a tam je znasilnili. Kdyi se stars' knez, jmenem Romaznev, s ktikm v ruce snail znasilriovani divek zabranit, fatisti ho ztloukli, strhli mu kne2skY tat, zapalili mu vousy a ubodali ho bajonety k smrti.

Ve vesnici Podinok v okresu Smolensk nahnali Nemci vtechny starce, 2eny a deti do domu pfedsednietvi sovetu, zamkli dvete a vtechny upalili. V ukrajinske vesnici Emeleino v okresu 2itomir zamkli Nemci 68 osob do maleho domku a zabednili okna. Vtichni se udusili.

Nacisticka, krvdiznivost v Rostove neznala mezi. Kdy2 Nemci byli v Rostove jen deset dni, zastfelili nedaleko budovy 2eleznieni spravy 48 osob sttelbou z automatickYch putek. Na chodniku hlavni rostovske ulice zastfelil 60 osob. Na armenskem hititove zabili 200 osob. Kdy2 byli natimi oddily vyhnani z Rostova, chlubili se nemeeti generalove a dilstojnici vetejne, 2. e se vrati, aby se Rostovu kr yave pomstili,"

Kdf2 15. prosince osvobodily sovetske oddily mesto Klin, bylo odhaleno, 2e dtm, v kterem 211 a pracoval velkY rusks' skladatel CajkovskY, byl vyrabovan a potkozen. V budov y mu-

Komisat Molotov uvadi ye sve zprave mnohe dalti piiklady nemecke zlotlilosti. Kondi svou notu takto: "Nejen ruda armada, ale celY flat' mnohamilionovY narod je napinen horouci nenavisti a nemilosrdne 26,da pomstu za krev a znieene 2ivoty sovetskych °bean& SovetskY narod nikdy nezapomene surovosti, nasilnosti, niCeni a ponikni, ktere bestialni hordy nemeckYch ttodnikri zpilsobily a stale zpilsobuji obyvatelstvu natl. zeme. Nezapomenou a neodpusti."

bojovnic zaplatila Zivotem. Polske Zeny vtak msti smrt ytech svYch sester a bratfi. Za jednu nastoupi deset do fad podzemnich bojovnikt.

V Norsku odmitaji Zeny ka2dY styk s Nemci nebo Quislingy. Nemci vyslali do ienskYch organisaci politicks komisate. 2eny na to odpovedely tak, ze hromadne z organisaci vystoupily. Ka2da norska Zeno dava, Nemcfim zfetelne najevo, 2.e jsou nezvanYmi hosty.

Ani danske 2eny nechteji spolupracovat s Nemci. Nedayno byly na mezinarodni sjezd do Berlina pozvany d ye danske delegatky. Pozvani vtak odmitly a Dansko nebylo zastoupeno. I jinak projevuji danske Zeny nechut' k nacisttm. V Kodani bylo odsouzeno devde proto, zranilo lahvi nemeckeho vojaka. Jina Zeno zas pfechovavala nemeckeho desertera. 2eny ve Francii, v Belgii a v Holandsku maji vlastni metody boje proti Nernctm. Pfipevriuji na sve odevy britske trikolory, otevfene se raduji ze spojeneckYch viterstvi a podporuji mankle i syny v podzemnim boji.

2eny cele Evropy bojuji proti brutalni nadvlade prove tak, jako Zeny v 6eskoslovensku.

Dne 18. fijna vyzval Moravec Ceske Zany, aby dohledly na sve mute, aby je to a tam placly, kdyg se pry chovaji jako neodpovedni vyrostkove. Moravec si osvojil nacisticke mytleni i v nazirani na 'Zeny. Nemci vzali Zenam vgechna prava. Nevidi v nich nic jineho nez lidskou matinu na doclavky vojakt. V nemeckYch novinach se objevuji denne nemravne inseraty, v nich2 vojaci, odchazejici na frontu, vyzyvaji nemecke 2eny, aby daly Zivoty novemu vojenskemu pokoleni. A za tato z yikata se opovelil Inluvit Moravec k deskYrn lenam.

Ceskoslovensko telly si twedomuji pravO tak,

jako vkchny 'Zany v Evropy , .2e musi bojovat nejen za uddeni a rortifeni sv'ch vlastnich ZenskYch pra y, /Vint' spoleene s muzi za svobodu, bezpednost, za rodinne ttesti, za mir a lidskY fad. — V Stockholm. — podle zprav, dotlYch z driveryhodnYch pramenfi, pr yni linie obrannYch fortifikaci nemeckYch, ktera s podatku byla, omezena na vychodni hranice Polska, byla prodloukna. Tato obranna linie nazistt bdi nyni na sever a do Litvy a Lotytska, kde kondi v Ry2skein zalivu; na jihu byla prodloukna a2 k Podkarpatske Rusi a pies Rumunsko se tahne k fete Dunaji a k Cernemu molt K nekolika stem tisicu polskYch delnikt i valednYch zajatca, ktefi jiZ deli eas pracuji na teto linii pro nazistickou armadu vraZednYm tempem, nyni Nemci pkihnali jet*. nekolik desitek tisilidi. Novi delnici jsou Litvini, Lotyti, cu Slovaci, Ukrajinci a Rumuni. Krome toho nemecke idady k nejteitim pracim fortifikaCnim komanduji rusks valedne zajatce. Pracovni pomery jsou k nesneseni a v tadach techto HitlerovYch otrokil dochazi k mnoha smrtelnYm trazilm.

V Washington, D. C. — Vtichni nepfateltti cizinci ve Spoj. Statech, jich je asi 1,000,000, obdrkli rozkaz, aby se dali registrovati za teelem ztotdnerii. V osmi zapadnich statech, protok je to jedina, oblast, jet az dosud byla prohlatena za valedne pasmo a protok je silne obsazena Japonci, bude registrace provedena mezi 2 a 7. imorem. Vtichni Nand, Italove a Japonci, usazeni jinde ye Spoj , Statech, musi podati dolt za registrad tnezi 9, a 28. ilnorem,

Ve stied% dne 28. ledna 1942.

ViTEZSTVi DAGNIAR TROJANOVE ROMAN. Napsal PROKOP VRA

Oast prvni.

PAVEL A DAGMAR. I. Ja gipek vide za zimnich dnti v Seti, stal piny snehu, nevlidnY, pin hlok, a z jara pfec mel rune na svem keti.

Dante. iZICE a Airoke okno v podkrovi bylo °torteN no dokotan a smalo se vesele s yYmi jasnYmi skly do celeho kraje, kterY se koupal v horskein vineni dervencoveho slunce.

Slab vettik vzdouval rritove naelene zaclonky a rytmicky kolebal trsy karafiatil v malovanYch, bile polevanYch kvetnicich, jimit bylo okno napineno. Te2ke bile kvety se dychtive oteviraly slunci a opojne vonely; Stihle. poupata, zpola jeSte v zelenem obalu, zpola ji2 rozvijejici svoje belostne listky, stela tu skromne mezi sive zelenYmi, medikovYmi listy jako sta.do bilYch jehriat, rortrouknych na zelenem podklade louky. Nakukovala zvedave do maleho diveiho pokojika, kde vgechno dYchalo nehou a sve2esti a kde se snraly ze vtech veselost a klid.

Ve stinu uprostted svetnice, kam as doterne slunedni paprsky nemohly dosahnout, sedela Daga Brandova, a neco etla.

Hezka, sveti hlavieka sedmnactilete divky se sklanela sice ke knize s naramnou setrvadnosti a opravdove, ale hnede velike oti ty bloudily mezi tadky rortriite, neptitomne, bez zajmu a bez chuti.

Daga myslila ted' na neco docela, ale docela jineho netli je takova /*aka kniha, pin g lhostejnYch, mrtvYch pismen. Ji dovadel v klach Nvot, divot radostnY a teplY. Jak ji tedy, u eerta! — divka si v mysli dovohla tohle klukovske zvolani a hned se mu aklibla — inide ted' zajimat takova nejaka naivni povidka o nesmelem myslivedkovi s kudrnatYmi vlasy, ptekrasnYm knirkem (!!) a s bradiekou jako vajidko, kdy ona piece vidi pied sebou jasne hocha jako proutek kihleho, modrookeho, hladkYch tvati, krasneho? Jak ji mii2e zajimat ta neina, upejpava bytristka, ta sleeinka ze zameeku?

Jak ji mii2e zajimat tenhle blaznivY par lididek, kteii se potaji Silene miluji, ale nechteji si to boji se druh druhu vyznati lasku, ka2dye rozpadite deka, as co udela ten druh a kdy ten se vyzna.

A Dag a zase zabloudila celou mysli, celYm syYm mladYm, neklidnYm srdcem k tomu zvlaStnimu, krasnemu dni, kterY od nejake doby zaujima, jeji mykenky docela, upjala se mysli k neeemu, co naplriuje jeji dui radosti as po okraj.

A to neco ma nastati u2 zitra .

Bote, jak to uteklo, jak to rychle uteklo,Jako by to lidera bylo, — rozpomina se divka.

A zatim je tomu ji2 etrnact dlouhYch dni, co zadala tahle prokukla historka, ktera den za dnem plete mladou neklidnou hlavu, ktera denne kolikrat pti nahle vzpomince znovu a znovu rozbuk srdeeko, as se DaS'e nekdy zdava, 2e ji kola chvile musi vyskodit hrdlem ven, a ktera denne vykouzluje tisic rriznYch myAlenek pod vysokYm, bilYm, hladkYm eelem, obtodenym tmavohnedou korunou lesklYch Dakny oei ted' bloudi neklidne a bez cile po jasnem strope pokojiku, po stenach, ale nemohou utkvjti na nejakem pevnem bodu, nemohou . . .

Ano, ano — pfemYki, ji2 je tomu arnact dni.

Bylo to takhle brzy odpoledne, zrovna jako dnes. Sedela s matkou dole v kuchyni a pornahala ji nakladati visne. Jak se ji podivne zatfasla ruka s nritkami, Jirni2 ostilhavala zelene stopky od leeklgeh, j ako voeicovkh WI; jak Ji isovitly

44 k y vttil PA 8440101

i.

VESTNIK do dveti a uctive pozdraviv ge zvali Brandovic rodinu, aby nayStivila ten a ten den jejich malou studentskou zabavu. Byli dva, ti studenti, mladi, vzrostli hoSi jako jedlieky, hezci a pekne po mode ustrojeni, jak ani jinak nemtite bYti u studentri, ptijitclejicich z Prahy na prazdniny do rodneho kraje. Ale DaSa stale v duchu videla jen jednoho z nich, toho neznameho.

Jakpak to jen mute bYt, se jsem si onehdy tolik vAimala prave toho, ktereho neznam? piece ten druh byl Jarka 6ernik, jeji kamarad a druh z miadi i cletskYch her. Jarka Oernik, nejstark syn teditele doubickeho gymnasia, tolik zamilovany do jeji nejlepSi ptitelkyne Alenky Simonove, dcery mistnIho Micate a dobreho znameho Brandovy rodiny.

Tak tedy Jarka Oernik, ptemYki Da-Sa snive — podivejme se! A ona by si nemohla skoro ani vzpomenout! No bodejt', on piece take ptedstavil ji i mamince toho druheho. Povidal, ae je to jeho milk piitel Pavel Lang, se studuje v Praze na technice a ze oni dva spolu v Praze bydli. A ten druhY zatim sta.l mlely u dveii, lehce se uklonil a na Da.,S'u se stale dival tak — tak podivne, neustale, zatim co Oernik prosil, obmekeoval trdku se zdrahajici maminku (byla to malomestska mOda, tohle rozmYkeni, adkoliv bylo samozfejmo, Ze se prijde), aby jen prisii ftichni, pan statical, milostiva pani i Aa, 2e s nimi rozhodne vkchni studenti pooitaji, 2e by jim to piece — hm — nemohli udelat, jak to bude hezke, opravdu, a vesele, 2e se to bude jiste vgem libit .. .

A Dag a se nyni v duchu tale trochu znepokojena, rozechvena: bude tam zitra take ten gtihlY, vysokY technik s oeima jako fialky temnYma, ten, co se na ni onehdy tak diouho dival?

Bude tam — a co se stane, sejdou-li se?

Divka nejasne tu g, se nastava neco, co zmeni do zakladri celY jeji dosavadni, berstarostnY a veselY 2ivot. Citi to ve svem srdci, ktere prudce bije, jako by ji varovalo, a ktere ji nikdy nekiame.

Daga pocit'uje neznamY strach. Je to u ni nezvyklY pocit, podivnY, tahle bazeri, a je gte k tomu bezel pied neeim, co nezna, co jen nejasne poeine, tukti.

Pojednou si pieje, aby zitra toho hocha nespattila, aby neptitel, pro klid jeji dude aby nepMel. Ale hned zase v zapeti odhani tuto bazlivou mykenku a zkrou8ene si ptiznava, 2e praye tahle vec ji tolik nevYslovne vabi, laka, svadi; a Daaa vi docela dobte, 2e by ji tam na tom veneeku nic, ale pranic netdilo, kdyby se s nim neseSla, 2e by ji schazel, 2e se u2 nan tdi . .

Azase — jak je to nekoneene sme gne — zase se ji miha pied oeima upejpavY ril2ovY hrdina toho uboheho romanku, mysliveeek s eernYm knirkem a s bradou jako vajieko, s hloupYrna, pokornYma a bazlivYma oeima, ktere zbokiuji zameckou sleenu. A vedle neho stoji hezkY hrdY hoch v bezvadnem gedem obleku, hoch sebevedomeho chovani, diva se na ni tak py gne, a De.de se zda, 2e i panovite. Ten by jiste nebyl tak trpeliv a pokornY jako tenhle papirovy hrdina, kteremu doslova musi jeho krasna mile i se svym papinkem, kulatYm a veselYrn starYm panem, vletet do naruei. Ne . . . takhle by se asi Pavel Lang nezachoval! Na nem je videt, 2e by podmarioval bez milosti, kdyby chtel.

Prudce sklapla knihu v pestrYch brokatovYch deskach a se zlatou otizkou; drkc ji Stitive ye dvou prstech, podivala se na ni s opovr2enim.

V hlave ji viii, bouii a huei, jako kdyby se ji tam ptevalovaly studene proudy horske bysttinY; pojednou jest ji nevYslovne rizko, tak, tak podivne, jako ji snad je gte nikdy nebylo.

Zkratka neni to ona, ta klidna, rozvana a v2dycky vesela, Daaa. Dnes se proste nepoznavb. . . .

Pfdla nekolikrat pokojem dlouhYmi, nervosnimi kroky eloveka neeim pronasledovaneho, pkistoupila k bilemu okenku se zelenYmi okenicemi, jemne pohladila belostne hlavy kvetoucich karafiatt, ulomila AtihlYmi prsty polorozvite poupe a vratila se zase ke stolu.

Usedla na 2idli a vzpominala dale: Tenkrate, kdy studenti odchazeli, jakmile matka po nejakern zdrahani koneene slibila,ze na verikek tedy Podala Ditijh Pavlovi LallgOVI NOMc yak e "

Strana

ne rozgitenYma, zaficima oeima se zeptal: "Pit dete jiste, sleeno?"

"Kdyi maminka slibila, pak pfijdeme jiste."

"Dobte, budu na vas eekat a prosim, abyste mi venovala prvni valcik, ano?"

"Buda" — svoluje po kratkem ptemykeni — "je na to site jdte etrnact dni easu a myslim, 2e je to ptedeasny spech, ale con! Chcete-li pr y -nivaldk,bues.PmtjiOak,2eusite bYt pfesnY. Nebudu dekati ani minutu. Vite, main tady v Doubicich pino znamYch z stvi a je moji povinnosti, kdo dfiv pkijde . . . doclavala jako na omluvu.

"Vynasnakm se, abyste na mne nedekala, sledno Brandova" — iekl jaksi riseene, a ji se zdalo, 2e i trochu posmeAne. DaSa ucitila po celem tele slabounke chveni, kdy si na to vzpominala .. .

Jak jen /nide nekolik nevinnYch, letmo promluvenych slay prisobiti tak silne na jeji mysl?

A zase piemitala, 2e by snad piece jen bylo lope, kdy ne on, aby zristala doma ona. Vymluvila se bolesti hlavy, eimkoli; ale sotva2e se takova mySlenka vyskytla, u2 ji zahanela nevlidne, as urputne od sebe. Citila, 2e by ten weer doma celY proplakala . . .

A vzdor, pYcha, stare to vady, nekdy i piednosti rodu Brandova, se v ni ozvaly.

Co se ji muze stati? Je piece mlada, hezka, bohata, jak vgichni fikaji, kdo by si troufal ji ublikt? A co by to musilo bYti, aby se ji dotklo, aby ji zkruklo? Ji, Da S - u Brandovou, veselou a volnou, jako je ptak nahoie v jabloriove korune!

Ne, neboji se nieeho. Prijde, jiste prijde, nebude se ho straniti; ano, vyhleda jej! A kdo vi, muse se stet, 2e ten podivnY eiovek jeke sam zitra veeer ji bude prositi o trochu ptizne.

Klid a jas se ji zase vracely pomalu do tvati.

Jak zalokla ruce za hlavu, smekla se ji male pestra kniha s klina a s temnYm buchnutim spadla na zemi.

"Take dobie", prohodila rozmarne hlavou, vstala a vyhledla z okna.

Ne, nebude ji2 disti tu nudnou, rinavnou knihu; ona pottebuje 2ivot, slunce, stromy, vzduch!

Sebehla po krokYch a pohodlnYch dtevenYch schodech dolt], do ptizemi, kde byl chlad a vstupni sin domu nejak zapachala ztuchlinou a ptipalenYm miekem. To padalo na vrub kuchyne, ktera, byla v rohu chodby.

JistY honosivy ptepych yypirioval sill Brandova domu, do ni2 propouStelo barevne svetlo stare malovane okno nad solidnimi dubovYmi dveimi a nad starodavnYm liboz yudnYm zvonkern na mocne ocelove prukne; ten bedlive pozorrioval domaci, kdykoli nekdo hnul dverni.

V etvercove rozlehle sini se sukovitou &evenou podlahou stela na vYklencich zdi, na dtevenYch stupnich, nemene starodavna koiena ktesla s vysokYmi pohodlnYmi operadly, nabytek to spige pro ozdobu ndli pro skuteenou potfebu. Byla tam i jina vSelika vYzdoba, jen zmirnovala prazderi rozlehle prostory, at' ut to byly partezky na stenach, nebo tale rude zaclony na drikladnYch vykezavanYch tyeich nade dvefini vedoucimi ze sine do pokojii. Shora pak, s klenby, visela na eernern, zakem fetezu drikladne, lampa se zeernalYm klasovYm yencem — pamatkou to na prvni do2inky pane Brandovy jakoko hospodate.

DAM otevtela razne domovni dveie a vyrazila na derstyY, rozpalenY vzduch.

Chtelo se ji yen, yen ze dvora, vzhfiru peknou do poll, do jejich poli a luk a do strani, ktere obklopuji v ohromnem pilikruhu rodinnY statek Brandil, stark a bohatY. Vybehla rizkou bilou a pra gnou stezkou na zelenY vrgek, se ktereho videla zrovna do dvora.

Usedla do stinu a chladu dvou starYch lip, jejich2 spletene kdate koruny skrYvaly staroda y gela bosi muka, vAechna nezelenala de--na,oni chem stall a vlhka.

Oei ji zazatily radosti, kdy pohledla Spatiila svoji milou rodnou krajinu se 'dim, co mela od malieka tak nevYslovne rada. Chtipi se ji rozechvivalo silnou vrini sluncem rozpalene zeme. Kolem ni rozeviraly &rvene slzieky svoje velike °di a udivene pol►ii2ely vzhriru k rnodrerriu ebi, PV6htathn visid4eherrise tithla prid

rriattfidnglffqii0

P6.45

Strana 10. vrhla do hebke zelene travy a ponotila oblidej do vonnYch rudYch korunek hvozdiku. Setrvala tak chvili, ani se nehYbaji.c. Bylo ji rozko g gehnane pfirody, jig byla-od ma--nev arueipo helm vernou dcerou.

Po chvili se vzchopila a znova se rozhligela kolem sebe, pokradujic jenom v torn, co prve zaeala: v prohlidce drahe krajiny.

V nizke kotline, docela schovano lesy i malymi chlumy a haji, ktere se 'Wily, po hiebenech okolnich nevysokYch pahorkri jako pfirozena hradba, rozkladalo se mesto Doubice. Male, thuds venkoske mesto, ale Da ga tu byla gt'astna a spokojena. geda, a vznosna ve g dekanskeho kostela uprostfed mesta tvokila skoro osu, kolem nil se seskupilo mesto; dva, tki tovarni kominy na druhem, vzdalenej gim konci vevodily shluku dome,, ponejvic jeclnopatrovych; vzadu v lukach, kde se teprve ted' poeinalo staved, i nekolik domil novej gich, pygnej gich, dvoupatrovYch, pohli gelo u vedomi sve novosti a krasy na mengi a stargi druhy s opovrgenim. Horke letni slunce se opiralo o eervene ta gkove nebo tmave prejzove, skoro do fialova hrajici stiechy, odragejic je od distal° pozadi temne modreho nebe.

A dale pozorovala Da ga sire lany do hnecla zabarvene p genice, prohozene ohnivYmi kvety maku, nazelenale nebo jig belajici ovsy, dlouhe pruhy kvetoucich bramborti, tu a tam nachova nebo sirove Mute. pole jetele, ktera vadla a odkvetala. Posledni gita stala jig v panacich pekne fadami jako vojsko, srovnana uprostfed suchYch strnigt'. Ponejvice v gak byla gitna pole jig prazdna. V gechny meze byly posazeny ovocnYm stromovim, jehog huste koruny vrhaly na pole temne kulovite stiny, protr gene nekolika svetelky jen tam, kde listovi netvofilo souvislou klenbu. V alejich u silnic se nalevaly letni hru g gloutla jablka.

-ky a Trochu dale v polich sta.l osamelY hajek nekolika bfizek. Snad osm nebo deset jich bylo, feechny gthle, belostne r s kadefavYmi zelenYmi korunkami, jako hejno mladYch veselYch deveat.

A nad tim vgim, kolem dokola a g k temnym lesrim a zamlgenYm horam v dalce klenulo se tmavomodre diste nebe jako drahokam.

Ta vgechna pole a louky tady kolem mne patfi tatinkovi, mamince a mne, mysli detinsky Daga a radostne pfivird vieka.

A tam pod ni, al dole pod samYm vrAkem, bele, se statek, jeji milk rodny dam. Stoji pygne to bile jednopatrove staveni s dlouhou fadou lesknoucich se oken v prrideli, obklopene se tki stran velikYm ovocnYm sadem a vpfedu dvema mengimi kvetinovYmi zahradkami. Mezi okny se vinou huste chumade revovi, pine drobnych svetle zelenYch hrozniekt, a sahaji a g k eervene tagkove stfege .. .

Vysoke, teg ke domovni dvefe uprostied mezi obema zahradkami se prave ted' otviraji a z temneho jicnu sine vych'azi matka, zaclanejic si rukou odi proti slunci. Jeji modry, bile teekovanY domaci at vesele zaplapolal v zafi letniho dne.

Vyhlili hospodafe. Ted' obegla drobnymi krtielty obe kvetinove zahradky pied okny, kde kvetla rezeda a kefe bilYch a eervenYch rri gi, a nahnula se ptes nizkY plutek, aby utrhla poupe s nadherneho keke burbonky; potom, sebravgi dlouhe pohodlne gaty do hrsti prave ruky, stala chvili nehybne stati. Byl to takovY jeji start zvyk, kterY opakovala den za dnem pied odpoledni svaeinou jig po dlouhYch osmnact rokri.

Mrij bogieku, to jsou ji g jiste etyti hodiny, das k svaeine, vzpomina, si Dab,. Znovu se vrhla oblidejem do travy, jako by chtela prudkosti sveho pohybu dohoniti cosi zame gkaneho, a znovu klade svaj oblidej do rude planoucich kvetri divokeho hvozdiku v zelenem sametu travy a pH torn se gt'astne usrnive, tichYm smichem bezstarostneho mlacli, sebevedomym smichem edmnacti let.

Kdo by mi mohl ubliziti, mumle. si radostne, kdo by chtel, kdo se mi vyrovna?

A zase se to opakuje: Nahle, jak vzplanula nezkrotnou radosti sama nad sebou, nahle zase zticha: pied odima se ji objevuje zahadnY rismev mladeho studenta, a Da. gina radost a

VESTNf K

1.7e stfedu, dne 28. ledna 1942.

prvni chvile, aby se narodilo device, dcera hodPYcha se ztraceji tak rychle, jak vypukly; tak na a ptitulna. jako mizi cigaretovY papirek odnuv gi se na A tak male, DaSa vyrtistala vychovavana otprudkem plameni. cem i matkou, obema najednou, a prec kaedym Jsem dnes jako uhranuta, rozzlobila se divka z nich zy laStnim, osobitym, svym zpilsobem. Ale sama na sebe. Zat'ala ruce v pesti a povstala. nepfekageli si jeden druhemu pti vYchove deeVgak podia do zitfka, rozumovala; v gak poruSky, spik se dobre dopltiovali. DaSa byla sieka, kdo s koho. Zitra se ukage, kdo je silnY. Ale ce po pfani otcove neohrokna, silna a rozumna jiste to nebude ona, Da ga Brandov y, ktera budivka, ale ani mateina jemna vYchova a vliv de kapitulovati. Ne, podiva, se tomu smelci pHnezristaly pozadu. = do oei a tfeba, kdyby na to pfi glo, odiekne A tak kdye bylo Dak sedmnact let, stala se, z mu ten prvni tanec beztak na ni vynucenY, neni rortomila bytost, silna, mlada a zdrava, podobrovolnY. nekud prudka a horkokrevna, ale v pravk eas Vgdyt' piece neznala bazne od malieka, co ji vedycky rozumna a uvaeliva. to dnes pkepacla za divnou tizkost? Jak to ma Jako male dite si rada hrdvala s cletmi ze strach ze zitfej giho dne? Nepoznavala se v torn dvora na Skolu a nikdo jinY nesmel uditi neeli okamgiku. ona.

Pomalu, jaksi te gce se zdvihala se zeme a se . "Chci 13S7ti ueitelkou a budu ueiti deti", fikasklopenou hlavou se vydala na zpateeni cestu. vala tvrdo'Mjne a vytrvale kaeclemu, s nime se Sla pomalu, unavene, jako kdyby vlelda na segla nebo seznamila. nohou pfete gke, neviditelne zava gi. To tam byAvg ak rodiee se svorne postavili jeji touze na lo veseli, ktere si nesla v kalde kapce sve mlaodpor. Z nezname prieiny, snad proto, aby se de vfele krve, v ka gcliekem nervu, kdy g sem nemluvilo ye spoleenosti o tom, jak bohatk pied chvili kraela nahoru. Citila zfejme, le je statkak dal jedine dite studovati, aby snad .. . zachvacena neobyeejne silnou du gevni skleslohrilzo! si samo vydelavalo svilj chleb. Da g sti.

-natouhkesdimajlskueit m Mrij Bole, pfemitala, jak byla testa vzhriru povolani musily ustoupiti stranou, podfidit se; lehka, a snadna proti tests zpateeni. Zrovna ostare pkedsudky byly tak hiuboce vkofeneny v paene, ne g to ma bYti. dugich obou rodiea, ee se neodvaeili ueiniti ani Nahofe u bo gich muk si prve natrhala hrst krok k jejich vymYceni. Ideal a vyvrcholeni rudYch slzieek. Ted', cestou k domovu, k nim divei touhy spatfovali v pobytu a Skoleni v nepfidala nekolik gtihlYch stonka s modrYmi zvokterem cizim . pensionatu — veak tarn maminneeky. S kytici polnich kvetri se tine plilila koka take pobyla rok. lem zahradky pii staveni.

A tak tedy byla dana DaS'a do pensionatu Matky tu jig nebylo, patrne se doekala tatinkdesi ve 'grYcaiich, jak to bylo v mode po celem ka a odvedla si ho domt. Bylo tu v gak hluboke, meste u "lepeich" rodin. Byla tarn i Alenka, tisnive ticho, jako po vymieni. HorkY pisek, do doktorovic a prijela tamodtud prave soudeoVic ktereho se celY den vzpiralo slunce, salal Dage Olga," ktera vynakla pensionat a d ye leta- POprime do oblideje neoslabenYm ripalem. bytu v nem do nebe.

Jindy se pied zahradkami po kagcle zastavoTehdy pied rokem, kdye ji matka odvagela vala, jakmile ji ovanula sladka, Wine rti gi a repo prazdninach do ciziny, bylo DaSe nevYslovne zed. Dnes si ji ani nepov gimla pro myglenky, smutno. Videla, ge jeji ideal, ueiti deti, se doktere ji od bogiho rana znepokojovaly a prone,opravdy rozplYva vnivee, ee se nikdy neuskuteesledovaly. ni.

Opatrne, zticha a pomalu otvirala velike duOdjiedela nerada a bez chuti. Jedine, co ji jebove dveie, jeg vedly do domovni sine, aby na trochu smikovalo s osudem, bylo, e'e tam ni zvonek piing neupozornil, a jako male, hfi g pfece jen nebude tak docela sama jako kul v -nicesWaltmouhdb,kesvlY plots, le tam najde pritelkyne mlade a vesele, zatuchlY vzduch misil s vrini eerstve uvatene jako je ona; se se tarn bode ueiti cizim feeem a kavy. hudbe a ge snad se ji torn piece jenom easem Z pootevfene jidelny bylo sly geti otctiv silnY zalibi. a vesely hias, jak vypravel o pote gitelnem staV tom se piilis nezklamala. vu poll a iirody na lukach.

S poeatku ovSem, jak ani jinak nemilee 2. u ditete, ktere se dostalo po prve z otcovskeho Daga byla od malieka ditetem S' testeny. Dodomu, daleko od hkjiveho vYsluni jejich lasky vedla se dobie a v pravy eas naroditi. Dovedla a pede, stSrskalo se DeAi trochu a rada se vracisi najiti, jak HU, stare pHslovi, rodiee. vala ye vzpominkach do bileho dvorce, obkloJako jedinaeek bohateho statkafe, venkovpeneho v dalce se traticim pillkruhem rodnkch skeho zemana, nevedela nikdy, co znamena Anti a luk. Co vSak nezdola zdrave mladi slovo "odpirati Si", nebo dokonce "bide,", tvarliva divei duk? "hlad". nepoznala nikdy onech cletskYch straPo Case privykala, pomalu sice a nerada,:ale sti, ktere jsou Udel chucleho ditete. Mela v gechptivykla piece. Vzpominky na domov pobledaly no, co potiebovala, ba mela i vice. Byla i jinak a DaS'a se uklidflovala. Byla veselejSi a v penvychovavana, ne gli byly vychovavany vgechny sionate se ji skoro zalibilo. Postaraly se o to u ostatni deti jejiho stati, s nimi g se stYkala a s velike mire jeji spolueaoky, zvlaSte Alenka Sinimig chodila ve meste do gkoly. Vychovavali si monova, dcerka doubickeho lekare a pkitele ji mimo gkolu rodiee, otec i matka, ka gdY syYm Brandovy rodiny. zprisobem, a piece oba dobfe.

Psanieka, kterd prvni eas prichazela z ciziny Da.ga vlastne mela bYti hochem, dedicem yedome, rodicum, byla smutna, pin g melanchOlilikeho statku. Pral si tak otec a musila to kockeho stesku po domove, po rodieich, po rodneene uznati i matka, vidouc, le by zdatny, nem ,:kraji se vkmi milymi a znamrmi vecmi; mladY Odic nejlepe statku prospel, ad v hloubi ale za eas ponenahlu; jak si 11)6,§a zvykala, medue tougivala vgdy po clevC"atku. nily se i dopisy. Byly veselej g , krat'Si a neptiPied DaginYm narozenim (chlapec, kterY pHchazely jie to kcasto. Znena'n.la z nich mizelo gel o rok pozdeji po ni, zemfel za tYden sveho obrazeni diveiny tesklive duS'e, byly popisnejg givota) vekil otec Brand blahove, se musi doa tYkaly se vice DaSina okoli. stati syna. Syna velikeho, statneho, hezkeho a zdraveho, zkratka idealniho dedice majetku, Jen jests o vanocich si zabou::ilave vzpomin.-kterY jednou pfevezme cell statek s rozsahlYmi kach. pozemky a se vgim bohatstvim. Jak jinak by se Videla v duchu rodnk dam, celic7 hilt, pohlce-. udrielo pohromade velike jmeni, zdedene po ny snehem, stromy posyrPne jiskrivkm popfedcich?

Kdyg se narodila male, Dagmar, byl statical' pragkem, kterk na akc diamanty. citelne zklaman ye &vein odekavani. Ne g .pozVidela pole, louky, viechn jedinou, belostnou, let mrtvou plan, oZivovar'.-!7,7, jen. tl; a tarn temdeji se s malYm, zdrav'm deveatkem eernookYm piece smifil a jen si umirioval: Vychor4mi siluetami stromfi, na jejich't kmenech se yam ji aspori easteane tak, jako bych si byl vysnih neudreel. choval hocha. Musi bYti pevna a neohro gend, aNa ter ' 'tedr3% den, 17)0 prVe v cizin y ztravenS7 by se jednou, al nas tu jig nebude, dovedla sadaleko od domova, ma ohaneti ve svete, aby nemusila na nikoho (Pokraeovani) spolehati.

V Matka se vgak radovala z narozeni deveatka Mejte v uctivosti jcle uptimne. Byla to jeji tajna touha, jib hued od dobrou vec

Ve stiedu, dne 28. ledna, 1942.

TIMM1111111111111/11111111111/11111111M1111111111M11151111111iIIIIMIIIMMIMMIRMIMIIMOTROM

DETSKA BESIDKA Vegin se•

11111101101111111111/11111111111/1111111MMIMIIIMIMM/111/111,11MILMIIIII111111111/111111111111111111111111111101MMIMIMIIIMUIIIIt.

V. Havlik.

ERU8KA prohlitela si yeeer obrazkovou V knitku se zvitatky. Mezi jinYm bylo tu nekolik stran s ruznYmi rybami a jinYmi tvory, kteki pfebYvaji v mo •skYch hlubinich. Byla tu smegna stvoteni — nektere ryby mely ohromne hlavy, jine ohromne odi, opet jine hlavu tvaru kladiva Ci pily. Na obrazcich videla take ramie radky, gkeble, velke houby a cele skupiny koralti, vyhlitejici jako ojinene kete v zimni krajine. Veru, ptepodivna stvokeni zijI na tomto svete! .. .

Na posledni strane bylo namalovano jakesi hrozne zvike, cele derne, skladajici se jen z neforemne hlavy a osmi dlouhych, podivnYch nohou. Verugka utasla.

"Maminko!" volala do kuchyne. "Prosim te, jak se jmenuje tohle MIT?" Maminka pohledla na obrazek a pravila: "To je chobotnice, Veru gko, ktera tije v molt Dosahuje delky at 3 metrft a vati at 40 kg. Tyto nohy jsou chapadla, opatkena mnoha bradavkami. Chapadly laps a obemyka svoji kofist. Bradavkami se na ni ptissaje, take je vylouden°, aby tivY tvor z toho smrticiho objeti nejakYm zptisobem unikl. Cbobotnice bytuje v gterbinach a prohlubnich skal. Stavi si ale take umela hnizda z balvanti, easto znaene velikosti, ktere pkena gi i z mist hodne vzdalenYch. 2ivi se drobnou zvikeninou motskYch hlubin, ptedevgim rybami, mlti, kraby a humry. Jak lapa svou kokist? Kdyt sedi na dihane ve svem hnizcle, neligi se nijak od balvanu kolem. To ji velmi naponiaha. Kraba nebo humra, pkiblitivgiho se ji na dosah, uchopi syYmi chapadly, pkigkrti jej a na konec ho usmrtI kousnutim syYch jedovatYch eelisti. Obyvatele ptimoki lovi chobotnice na udici opatkenou eervenYm hadtikem. Jsou nesmirne zvedave a tuto vlastnost Casto plati tivotem. Beda te, ktera se pti lovu objevi na hladine. V okarntiku je probodena ostke kovanYm bidlem . . . Tak, Verugko, to je vge, co nam tu o chobotnici napsali . . . A nemyslig, te jit je Cas spat?"

Verugka souhlasila. Byla jig syta obrazkft. Umyla se, yydistila zoubky a hop do postYlky.

Jegte net se ji sklitila oeka, ptemYelela chvilku o ptedivnYch obyvatelich mokskYch hlubin a zvlagte o stragidelne chobotnici. Konedne ji ale pfemohl spanek. Sotva usnula, zdal se Verugce podivnY sen.

Poslouchejte .

Zdalo se ji, ze je malidkou zlatou rybkou a rejdi v mori. Ptekrasne bylo v tech hlubinach, jako v nejake zadarovane zahrade. Plno podivnYch rostlin, kas, pino divoce rozeklanYch balvanik a skalisk. Rybka Veru gla potkavala mnoho podobnYch rybek. Brzy se spolu seznamili a hra na honenou byla prvni na programu.

Najednou jedna rybieek pravila: "Sestkidky, plujme do potopene lodi! Pokada, se tam dnes velky pies!"

Vydaly se na cestu. Cestou potkaly radky a ti vyzvidali: "Kam tak spechate?"

"Do potopene lodi, bude tam pies. Pojd'te to mi vy!" zvaly rybky.

"Dobke, dobte! Pujdeme se tam podivat!" vtiskali radci jeden pies druheho.

Rybky uhanely dale. Cestou dohonily velke krabi.

"Kam tak pospichate, krasavice?" brumiali krabi.

"Na ples do potopene lodi . . . Pojd'te tam take, budete vitani!"

"Dekujeme, dekujeme! Hned tam pobetime!" slibovali krabi.

Rybiela koneane dopluly k potopene lodi. V jejim stif • nachazel se obrovsky sal. Tam se konal dr i pless. Prave meal. Do tance hraly velke g keble, kterYch tu bylo kolem pino. Pkiglo take mnoZtvi rAdkil a zastupy krathl, Ach, to

Strana 11.

Vt S TN f K bylo radosti! Rybka Verka se bavila jako jegte nikdy v tivote. Velmi se ji to tu libilo.

Mille cosi zagumelo, zahueelo a voda kolem se rozvitila .. .

"Zachrarite se, kdo miltete! Chobotnice je tu . . . " volali vgichni a zmatene tladili se u vYchodtt ze salu.

Rybka Verka ztrnula. Strach ji itpine ochromil. Nemohla se hnout s mista. S hrilzou pozorovala blitici se obiudu, ktera napkahovala jiz z daleka po ni sva, ogkliva chapadla "Mamidko, mamieko, pomoc!" vykkikla, co mela sily a probudila se s pladem.

"Co je ti, moje devugko? Vgdyt' jsem piece u tebe!" konej gila ji mamidka, kterou vzbudil Verein vYktik.

"Mamieko, zdalo se mi, ze mne chce chobotnice snist!" vzlykala Veru gka a pomalu °pet usinala.

V

A jiste budou mezi nimi i stare knitky se znamYmi pohadkami, protote jsou deti, ktere jegte vgecko na svete fleetly a jsou i stare pohadky, ktere zikstanou vtdycky hezke, take si je i dospeli po letech radi pkeetou.

V

Napsala H. Malikova.

Dallas, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

JA, Katherine HoupY, v sedme tide ve gkole v Dallas, udime se jak se cestuje raznYmi zememi. Ja jsem si vybrala Ceskoslovensko, protote z tamodtud pochazi moji rodide a milj dedeeek a babieka. Tak mi dededek vypravel o Kunvaldu v Cechach a ja s dvema divkami jsme cestovaly do Cech, (to jsme si tak hraly). Bylo to hodne zajimave a pkala bych si, kdyby se tak vskutku stalo. <IA jsem jedenact mkt' start.

Pkala bych si, kdyby take jine deti psaly do Vestniku. Mtij dededek a babiaa Zastoupilovi piijeli z Cech roku 1911 a moje maminka byla tehdy Best rokft start.

Katherine Ann HoupY. Vage ptitelkyne, V ALFRED ROSENBERG — NEPEITEL SLOVANU.

OHADKOVA babieka je naramne start_ Asi tisic let, snad i vice. A na zadatku zimy svolava, velkou schuzi v gech pohadkovYch postay, lidi, zvitat, drakil, dertu, kouzelnikti, jetibab, obrik i trpaslika. A na te schfizi rokuji v gichni o torn, ktere pohadky se-detem nejvice bi. A na tech schuzich se ptihla guji nove a nove napady. Schtlze se konaji na zaeatku zimy proto, aby si babidka mohla zaveas vymyslit nove pohadkove knitky jako darky pod vanoeni stromeeek.

0 jednom takovem sjezdu se nam dochovala Verna zprava. Se glo se tenkrat tolik postav a te nestaeil pro vgechriy ani ktigt'alovY zamek kralovny vii, take se mnozi fteastnici musili utabokit na ohromne louce pied zamkem. Louka byla jit cela zasnetena, ale z toho si nikdo nic nedelal. Vgichni si ptinesli lyte a safiky. A vgichni byl jak se path veseli, katdY ukazoval, co umi, svou silu, svou chytrost, kouzla a Cary, a kdekdo, sktitkove, eernokneinici i zlate princezny tvrdili, ze se pohadky o nich detern nejvice libi.

V zamku se Lanai°, zpivalo, hodovalo od rdna at do pozdni nod. Popelka se bavila bez /pante s Modrovousem, v gdyt' vedela, te jeji princ i o pulnoci pro ni ptijde. Paledek si hral na honenou s obrem, a nikdy se nenechal chytit, protote kdy obr udelal jen krok kupiedu, Paleeek se hnul sotva o pid' a obr ho ztratil s odi. Hrali si na schoyavanou .a obr Paleeka nikdy nenagel. Rusaiky uspokadaly divokou honbu na bludicky. Kdyt je dohonily, zhasinaly je a 8ipkova Riltenka se Snetenkou se tomu tak smaly, at se Snetenka rozpustila, adkoli mrzlo, a 8ipkova, Ritienka nevedela, spi-li jegte ei je-li tit probuzena. Ded VAev' d to OM, ale nechtel ji to Mei, od toho pry je tu princ, aby ji probudil. Jetibaby pletly puneochy z koptiv pro fintive princezny. Pletivo bylo tak tenounke, te je vfibec nebylo videt a princezny se radovaly, ze maji nejmodernej gi hedvabne puneogky.

Ale jak je natahly na nohy, naskaka/y jim puchYte. Cervena, Karkulka vodila si vlka na provazku a zabloudila v lese. Pti gla a k pernikove chaloupce, ktera v gak uz byla cela oloupana — snedl ji Bumbrlieek, a Karkulka nav gtivila i s vlkem svou babieku. Babidka byla zdrava a eila jako veverka a ukazala Karkulce cestu z lesa.

Kdyt se dostali zase na misto tabora, na louku pled zamkem, videli, te louka i se zamkem se propadly na dno motske. V gude byla modrozelena voda, plovali v ni zlate rybky a raci, a zamek byl celY z korabl. MokskY kral daval hostinu a tanCil s kralovnou lesnich vil solo. Ryby tleskaly ploutverni pochvabi, naeet se pustila cela spolednost do takoveha:reje, ze to svet nevide'. A nahoie gvihl Ded Vgeved kouzelnym proutkem a hned zase zmizelo more a byla tu earovna zahrada, kde rostia zlata jablka na stromech, a katdY si mohl natrhat, kolik chtel.

A polikikova, babidka chodila mezi tou veselou eeladkou a pfemfglela o novYch pohadkach. Jiste uz si je vymyslila a jsou vytisknuty v novYch knitkach. A budou pod leto gnimi vanoenimi stromky jako nejmilej g Jeti&kovy darky.

Jmenovani Alfreda Rosenberga fi gskYm ministrem pro obsazena, vychodni fizemi je politicky pkedev gim projevem selhani Hitlerovy nadeje, ze nalezne v dobytYch fizemich Sovetskeho Svazu, zejmena na Ukrajine a Bile Rusi, ochotne Quislingy, ktere by mohi postaviti v delo nejakYch umele utvotenYch statnich celkft.

Zejmena to vSak znamena, te tit Hitler jasne poznal marnost v gech pokusil zmocniti se Moskvy v dohledne dobe. Chtel totit z Kremlu slavnostne vyhlasit novou ripravu ruskYch zeml, zatazenYch jit — a ov gem nejmene na tisic ptigtich let — do noveho nacistickeho pokadku.

Jmenovani Rosenbergovo ma v gak jest' jinou pkichut'. Vzpomerite si jen na povestnou jeho knihu: Der Mythus des zwanzigsten Jahrhunderts, vyglou po prve roku 1930 a dnes rozgitenou ye statisicich vYtiscich, jako tak teeenou ideovou nacistickou bibli. Tento pseudovedeckY apogtol nacismu se totit projevuje ye sve zminene knize jako fthlavni neptitel Slovanfi. Nettie, pro ne net pohrdavy fisme gek jako pro menecennY rasovy charakter, projevujici se nekulturni divokosti, charakteristickou rozvracenosti a podlou proradnosti. Dnes, kdy celY kulturni svet trne hrtizou nad tadenim Nemcfl, nad jejich vratdami a nieenim v geho kulturne cenneho a svobodneho, zni takovY fisudek apog tola nemeckeho Herrenvolku jako nejpustgi rouhani.

Ale jmenovani Rosenbergovo ma i pro ty, kdo neznaji jeho knihy, zvlagtni poudnou chut'. Vzpomerime si, jak Nemci tahli na vYchod jako ktitaci svobody proti Sovetskemu Svazu, jak slibili Litevcilm, Lotygum a Ukrajinatm svobodu, veenou svobodu — zase aspori na tisic let — a nyni po slibech pt ,gly jako obvykle zcela opaene skutky. Krvavy Rosenberg je panem vgech rizemi. I Litvy, Loty gska i Ukrajiny. 26,dna svoboda malYch narodit, jen za •azeni do tivotniho prostoru tketi rise. Nas techoslovalty to nemilte jit pkekvapit. Vime, te to znamend naprostou porobu a surovy frtisk vgech narodt na obsazenem fizemi, ale doufame, te si i ostatni svet vezme z toho trvale poudeni. Kam ptijde Nemec, tam zanika vgechna lidska svoboda.

V Washington, D. C. — ttad The Office of Civilian Defense oznamil, ze pkipravuje program "Zahrad viterstvi" podobnY onomu z doby pr y -nisvetoalky,dnicmjetfalhali, ze si budou sami pestovat Cast s yYch potravin. "UCelem tohoto programu je v katde osade podporovati zahrady viterstvi", pravi 0.

C.D. PomYgli se tet na spoledne zelinakske zahrady, o demt se pravi: "Produkty z Community garden, rozdelene na zahony a obdelavane jednotlivymi rodinami, pkipadnou rodinam, ktere je budou pestovati." Krome toho se n/anuji jegte dalgi zahrady, jet by byly obde/avany spoledne jako podnik te ktere osadv v,Pho Ctvrti. Produkty z techto spoleenYch zahrad a pak pkebytky z domacich zahrad sloutily by k lunettm ve g kolach a k rOzffm nal6harlat po. trebarn v sousedstvi

Pohadkova babieta.

Strana 12.

tREDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rodne. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaii se do Hlavni ttadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere donisv. ptedn l atne a oznamkv budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestrlik has the lar gest circu l ation of any Cz'choslovak Weekly in the South.

Oteviena smiouva. Veecky pojistky vydane bratrskYmi spolky jsou psany pod t. zv. otevtenou smlouvou (open contract), kdetto u pojiWoven jsou psany pod uzavtenou smlouvou (closed contract). Otevtena smiouva znamena, te vYhody obsatene v certifikatu vydanern kteroukoliv podparnou organisaci, die stanov ptijatYch poslednim sjezdem atyerie Jednoty, v padu klesnuti valuate pod obnos potadovany, jsou zajieteny pied znehodnocenim tak, 'te bratrske, Jednota (cot znamena ve gkere elenstvo) k ochrane zalohy k vyplaceni pojistneho certifikatu ma pravo zvYeiti poplatky a spravedlive rozvrhnouti proti jednotlivYm certifikattan a tim udrteti stoprocentni solventnost (dostojnost) zalotniho fondu statnim ritadem potadovanou. Naproti tomu uzavtena smiouva poutivana vydelednymi poji gt'ovnami znamena, smiouva obsatena v certifikatu yydanem kteroukoliv pojiet'ujici spoleenosti jest smlouvou apinou, uzavtenou a poplatek v certifikatu nemate bYti nikdy pozdeji zmenen. Obe tyto smlouvy jsou vedeny na zaklade t. zv. zakonite zalohy se 'schvalenim statniho pojiet'ovaciho odboru. Rozdil mezi temito smlouvami jest ten, ze v pfipadu klesnuti zaldniho fondu pod stoprocentni dostojnost v padu velkeho anirti nasledkem epidemie, valky, nebo velke ztraty na majetkach nebo jinYm zpasobem, diva se pray() hlavni atadovne se svolenim statniho pojiet'ujiciho odboru, zvfeiti poplatky k ifeelam tohoto fondu a k ochrane vStplaty veech pojistek.

U pojiet'ovny v piipadu klesnuti dostojnosti pod 100 procent, musi pojlet'ovna ptejiti do spravy receivera a obyeejne byva, pke yzata jinou poj. spoleenosti, cot nese samo sebou velike a nasledkem toho dostojnost jeete vice klesne. V takovem ptipadu jest vidy clan "lien" proti katclemu certifikatu, ktery byva vtdy dosti velikY, aby se uhradila ztrata a udrtela stoprocentni dostojnost, kterou zakon vytaduje. U bratrske Jednoty mime pod otevtenou smlouvou tu vYhodu, te v ptipadu nutnosti za malt' pi'iplatek mime svoje pojigteni v pine slime zarueene, kdetto u pojiet'ujicich spoleenosti jsou zarudene poplatky, ale neni zarudena suma pojieteni.

SkuteenYm ptedstavitelem eeskeho lidu nemuie nekdo, kdo poiiva diivery Hitlerovy, nebot' zajmy tohoto zloeince a zajmy eeskeho lidu nemohou bYti sloueeny. Dr. Hicha zradil dtiveru sveho lidu a svoji piisahu v okamiiku, kdy, siee donucen Nemei, ale nikYm k tomu neOprivnen, podepsal v Herline dokument, vydal Ceske zeme v plen nemeekYm zlo"Hlas" vychazi ui jednou tSrane.

Nasledky valky se pomalu dostavuji, nejstarei katolickY dvoutYdenik "Hlas" v St. Louisu, zaloteny v lednu 1872, zaeal ve svem 69. rodniku vychazeti jenom jednou tYdne podinaje 16. lednem 1942. Vydavatelstvo vysvetluje zmenu tuto tetlymi pornery dne gka, zdratenim papiru a //tech vS7rObrileh potteb. P'ed nynejti valkou arfori6ti kpojarte pfedpliceli Inas" sqm 01.

VESTNIK buznYm ye stare vlasti, cot nyni odpadlo a piineslo zmenteni piijmu. "Hlas" po svem zaloteni 1872 byl pozdeji na pal druheho roku zastaven, naed od 7. iijna 1874 vychazel neptetrtite.

Rizeni "hlasu" jako gefredaktota se po roce 1898 ujal dr. Hynek Dostal, kterY jej vede dosud.

Amerieti techoslovaci v Texasu maji dobre jmeno pied zraky americke vei'ejnosti a jsou rozhodnuti si toto dobre jmeno uhajiti. Amerika jest ye valce. a my jsme cast' americkeho naroda. Je to nage valka a my ji budeme platiti. elm &five si to uvedomime a budeme konati sviij cii, tim rychleji dosahneme koneeneho viterstvi.

Dokonale vylieeni strategie k iitoku na Singapore podano bylo v knize generala Kijokatsu Sato, yydane na jaie 1940 pod nazvem "Valka japonsko-americka hrozi". V teto knize autor prohlag uje, ze prvni nezbytnou akci japonskou musi byt atok na ostrovy Havajske, ktere jsou pry nejduletitejeim strategickym bodem ye valce mezi Amerikou a Japonskem. "tspech Ci neaspech bitvy o tento strategickY bod bude nepochybne rozhodujicim Cinitelem ye valce, protote Amerika by mohla z havajske operadni zakladny bombardovat bez velkYch potiti Tokio nebo Osaku. "Pokud havajske ostrovy — ldici asi uprostted mezi americkou pevninou a Japonskem — jsou v americke moci" — pravi v knize general Sato — "Musi Japonsko zastat v obrane. Kdyby se v gak podatilo tyto ostrovy obsaditi, mohlo by jeho lod'stvo zahajit nejen ofensivu, nYbrt bombardovat take mesta na zdpadnim pobteti Ameriky. Musime se proto ve valce s Amerikou zmocnit havajskYch ostrovii staj co staj, i kdybychom musili obetovati nekolik valeenYch lodi." Dle 2radneho ptepadu Pearl Harbor je videt,ze Japonsko drti se avahy generala Sato dost ptesne. Spineni druheho bodu Warm Wad' generala — znieeni Panamskeho praplavu — je opattenimi armady Unie podstatne ztiteno, ba skoro vyloueeno. Zateeni Japorieika v Pariame odstranilo take ptipadne zaktodniky. Japonci na jaie 1940 se domnivali, te britske lod'stvo bude tak zamestnano valkou proti Nemecku, te nebude moci americkemu lod'stvu prispet na pomoc. V tom se \Teak ptepoeitali. Anglie, Cina, Holandske Indie a britska dominia postupuji shodne s Amerikou. A Rusko die vyvoje valky mute se tet zadastnit.

Musime napnouti sve say a podileti se na vg ech odborech price pro Spojene Stity. Mfiieme to ueiniti mnohYna zpfisobem: bud' kupovinim obrannvch bondil a znimek — podileWm se na prici v odboekich terveneho — penefitYmi dary — prihlasenim se k civilni obrane atd. KaZdY si mute vybrati co si pieje a konati tolik, aby mohl iici "detain spoji povinnost dobte".

Rusky medved ma. lisp& hy. Povest sovetskeho Ruska se y e vetejnem mine'ni Spoj. State i Britanie stale zlepeuje. Uz avia° padla nekoneend tada pover a vYmysla o tom, co jsou Rusove a Ceho jsou schopni. Po ptekvapeni, ktereho se dotili spojenci, kdy Rusko nepadlo v prvnich ttech tYdnech, ptichazeji nyni podrobne zpravy o tom, jak Rusove dovedli ptipravit, utajit a dokonale provost obrovskou ofensivu uprostied situate, jet se v oeich demokracii zdala zoufalou. Nemecka poratka u Rostova, Tuly, Kalininu, Mothaiska a stalY hon na rozbite nemecke pancetove divise a brigady jest dosud nejznamenitejelm vykonem rudoarmejv ptimem valeenem utkani s nemeckYmi armadami. Koneene byli jednou a spinou rozhodnosti Germani porateni. Mravni vYznam teto okolnosti, jak u Spojenct, tak i v Nernecku, jiste piesahuje ohromnY jit yYznam vojenskY. Zapadni Kavkaz a prvni olejova ztidla, jet byla na rane, jsou opet na chvili v bezpeei. Krome toho ruska ofensiva uleheila obletenehu Leningradu, vyprostila Moskvu, sta mestedek a vesnic a postupuje nezadrtitelne na Smolensk a jitne do Ukrajiny. Dle znamek prottatoky Rasa yydrti nejen celou zimu, ale i dale at k okamtiku, kdy by se Nemcilm do jara podatilo zreorganisovat celou ruskou frontu a ptipravit novou ofensivu s novYmi, detneftimi tanky, letouny a s lope organisovanYm zasobovanim.

Ale v tti clobu a budou I ru6k0 41) 7 zreorgaoiwviny.

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942.

To ono z Manifestace v Taylor. Nage Hlavni tkadovna byla &stile zastoupena, dostavili se s mantelkami ptedseda C. H. ChernoskY, tajemnik J. F. Chupick, adetni Ed. L. Marek, pravni radce Aug. Kacit, teditele Fr. Matush a Karel Holasek, eleni Tiskoveho vYboru bratti Jos. Horriak, Louis Dressler a Joe N. Morris. Nase tady mely pattidne zastoupeni a neni mono jmenovat jednotlivce, naval lidu byl ohromnY, v ptizemi sine bylo jako v mravenieti. Take dale' 'Ceske spolky byly zastoupeny, videl jsem mezi adastnity bYv. ptedsedu KJT Kalluse a noveho Parmu z Granger, ptedsedu CVPJ F. Aneince, tajemnika Jno Trlicu, ptedsedkyni K JZT. pi. Habartovou, RVOS byla zastoupena ptedsedou J. J. Hurtou, tajemnikem J. Slavikern a pokladnikem Hanaekem. Byli tu doktoii: Eduard Midek, Jos. Kopecky, J. H. Maresh, znamY viastenec dr. Karel Sladek z Okla. City, J. Beseda z Van Alstyne, J. Ktenek, mistopfedseda SALT dp. Kunc a dark duchovni spravci J. Hanadek, Ign. Valenta a Jan Vanidek z Granger. Star' poctivci v praci narodni neznaji ptekatek a jsou na miste veude, kde jedna se o prospech rodu. Ptekvapil mne state gina br.

Jos. Wondrash z Caldwell, kterY se dostavil tentokrate bez jeho dobre mantelky, jet' je v dobrem zdravi net na del gi cestu opatrna. Nag Franta Domorad stiten neetestim (vyhotel) se neda doma uditet at' se deje cokoliv. S nim z Blessing dojeli lati. Jos. Zemanek, Fr. Hlotek a pan Nemec. San Antonio zastupovali F. Maly s mantelkou, pi. 2ivria a br. L. Kallus, Rowenu nezmar J. Kaepar s mantelkou; Dallas mantele Ptevratilovi, pi. Kraftova, Franta Rendl a John Kebrdle; Ennis mantele Fr. Darikovi; okres Grayson dr. J. Beseda a G. Horak; Corpus Christi mantele Karel Holaskovi, Rud. Troubilovi, broth Vaclav Kudera a Fr. 8ijanskSi star'.

HoustonskYch bylo malo, protote men dr. Jana Masaryka mezi sebou na domacim vedirku v sini tadu Pokrok a nati v Dallas, Fort Worth a Ennis se teei na jeho navetevu ve?.irku potadanem v uteri v dallaske Sokolovne. Nage West tentokrate zklamalo. Meli jsme objednanY autobus a dosti ptihlaeek jednotlivca. V posledni chvili &Ala zprava z asttedny kancelate, te nasledkem valky zyldetni busy se nevysilaji.

Co ted', mnozi chystali se na ptednaeku pana ministra ye Waco, jini a v'eteina, teeili se, te ho uslyei na- rozhlase, mluvil pies stanici WACO v uteri od 10:15 do 10:30 dopol. — Vateneho hosta ministra Jana Masaryka doprove.zi po Texasu esl. konsud dr. Chas. Hollub, konsul Velke Britanie major L. D. Dufton a ptedseda SALT br. Vlad. Maudr. Co je pozoruhodne je adast konsularniho zastupce Anglie majora Duftona.

Je to nepochybne pozornost a projev sourudenstvi vlad Britanie a Ceskoslovenska. — Kuchatinkam path poklona za vYborne pochoutky a vlidnou obsluhu. Taktet cliky zasluhuji potici se vYboti u nalevny. TN Lady tiznivYch pied "eentygem", co tu shonu, natadeni fizneho moku, vymeny drobnYch, myti sklenic a veecka to &Ina jako hodinovY stroj bez zmatku, zdrtovani. My s mantelkou a Jos. HolaskovYmi se nemohli v torn mraveni gti nalezti, vlastne odpoutat od znamych, s nimit jsme mohli vymenit byt' nekolik vet hovoru. Kolega Aug. Morris nas ptedhonil, byl doma ut pied gestou a my at dolem °sine veeer. Manifestate byla skutedne krasna, budeme na ni dlouho vzpominat a phnese, pevne doufame, novou vzpruhu a nove povzbuzeni cele krajanske haluzi v Texasu.

Stalin mel pravdu, kdyi prive v nejhorgim okanfiiku ruskeho odporu proti nemeeke invasi prohlasil nemeckou armadu za, piemoiltelnou. Rusove dokazuji, ie v teto valce jsou na viechna piekvapeni od sameho poeitku do nihleho konce.

Hovorria. Jos. K. Japonsko podniklo na Soustati atok bez vyhlat'eni valky, zustavajic verno sve piratske tradici. Jako byla 7. prosince 1941 bez vyhlag eni valky potopena japonskou ponorkou amer. lod', tak byla take Japonskem zahajena prvni imperialisticka valka proti dine v letech 1894-95 potopenim einske lodi Kovshin. Rusko-japonske. valka v roce 1904-5 byla zaho,jena japonskYm ptepadem ruske flotily v piistavu Port Arthur bez ptedchoziho yypovezeni v lky. Prtiv6 tak bylo tomu s ptepadentra Mandiusit a v zeal 1931 a E; 4iri sktra Mcide4tem" 'L 6ervtne6 1988:

Ve stkedu, dne 28. ledna 1942.

OZNAMENI KOUPE BONDfJ. ✓ pravidelne schtzi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, dne 5. ledna 1942, byly zakoupeny nasledujici bondy: Bondy mesta Carrizo Springs, Dimmit Co., Texas, v obnosu $12,000.00, byly zakoupeny za $14,388.07. Bondy tyto nesou 5% &owl. do 15. bkezna 1945; pak ponesou 51/2% trokt.

Bondy me.sta Robstown, Nueces Co., Texas, v obnosu $13,000.00, byly zakoupeny $13,464.62. Bondy tyto nesou 4 1/2 % Urokt.

Obranne bondy vlady SpojenYch Stott, Series G, v obnosu $50,000.00, byly zakoupeny za $50,000.00. Bondy tyto nesou 21/2% trokt.

Veecky tyto bondy byly zakoupeny, a jsou uloieny ye schrance v City National Bank v Houstonu.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hl. Utadovny.

V Fayetteville, Texas, 10. ledna 1942. \Teem fadum, elenilm a elenkynim Solovanske Podporujici Jednoty Statu Texas: Cteni bratti a sestry: ✓ pravidelne schtzi Hlavni tfadovny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, konane dne 6. fijna 1941, ye Fayetteville, Texas, byla pfedlotena ku schvaleni od kadu Pokrok Houstonu, eislo 88., nasledujici tadost: 211DosT o REFERENDUM. Jelikot stavaji plipady, to nasledkem zamestnani nebo jinYch vatnYch pfiein nemtt nekterY novy Glen dostaviti se do kadove schtze k uvedeni, jak stanovy natizuji; a jelikot pfijimani v takovYch vyjimeenYch plipadech dalo by se zjednodueiti, ani by ptekroeil se zakon o obtadech bratrskYch spolkt; a jelikot tadouci zmena mute byti provedena pomoci veeobecneho hlasovani Menu, jak elanky 178 at 182, vdetmo naznaduji; proto 'fad Pokrok Houstonu, eislo 88., ádá o referendum o elanku 88., a site: Olanek 88. budit ponechan v pilvodnim zneni, ale budit k nemu odhlasovan dodatek, aby celY elanek i s dodatkem znel nasledovne: "oekatel nove pfijatY, at' mut nebo Lena, povinen jest nejdele do tfeti pravidelne schtze po svem pfijmuti k uvedeni se dostaviti. Ve vyjimednYch ptipadech, kde 'den nemtte se dostaviti, ale pole dostatednou omluvu, mail elenoye fadu pra y° zpinomocniti v one schtze dva eleny sveho tadu, z nicht jeden musi bYti tednikem, aby novemu Menu odvedli jeho Glensky certifikat mimo schilzi, a od nej elenskY slib a povinnY poplatek ptijmuli. KatdY takovY vyjirneeny piipad uvadeni budit protokolovan."

Za fad Pokrok Houstonu, els. 88.

(Podpis) Frank Olexa, pfedseda.

(Podpis) Ms. F. J. Olexa, tajem.

2adost tato byla Hlavni trfadovnou v to schtzi schvalena, a schvaleni teto tadosti bylo oznameno Mdu Pokrok Houstonu, cis. 88., S.P. J.S.T. Rad Pokrok Houston, Cis. 88., S.P.J.S.T. rozeslal svoji resoluci jiny'm fachim, tadaje o jejich souhlas, jak to stanovy pfedpisuji, s vYsledkem to 57 nasledujicich fa,d0 schvalilo pfedloteni teto resoluce Maim k odhlasovani: 102, 34, 87, 101, 110, 5, 55, 138, 111, 130, 148, 121, 45, 20, 26, 49, 136, 69, 4, 112, 98„ 154, 107, 10, 97, 63, 89, 133, 15, 11, 116, 19, 7, 128, 28, 105, 25, 40, 135, 39, 9, 70, 17, 161, 30, 129, 100, 142, 81, 12, 24, 92, 143, 61, 86, 126, 157. ✓ souhlase s 181. elankem naeich stanov, Hlavni tfadovna timto oznamuje schvaleni teto resoluce vice netli jednou tfetinou naeich mistnieh facia, a oznamuJe a neehavit tuto re6011101 11V001111t1 tNtrito Yhtnifg; a, tin*

Vt STNIK

Strana 13.

uvedomuje veecky eleny a elenkyne mei Jednoty, to resoluce tato bude pfedlotena mistnim radum k odhlasovani, ate hlasovani o pfedlo'Zeno otazce neb resoluci musi bYti provedeno listky, v pravidelne schnzi katcleho tadu do devadesati &rt.

V pkietich nekolika dnech Hlavni tfadovna rozeele na veecky mistni fady iffedni oznameni volby, o teto oto,zce aneb resoluci, a formulat, na kterem se ma Hlavni fifadovne oznamiti ffiledek hlasovani mistnich fadt o teto otazce neb resoluci.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tfadovny.

V Taylor, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Pfednaeky a manifestace pana Masaryka Taylor steastnilo se velke rnnotstvi lidu ze veech konein Texasu. Doufam, to jste byli veichni spokojeni a odnesli jste si sebou mnoha slova iztechy, za kterYmi jste tak daleko jell.

Pan Masaryk hlavne ptipominal, ze /name veichni vespolek pracovat dohromady, bez rozdilu jakeho kdo jest vyznani, ze dnes jest na nas, by jsme mezi sebou udrteli soulad, rovnost a spravedinost, aby jsme porazili nacismus. Z pana Masaryka slov jsme vycitilf jak nas draze milovanY narod krvaci, bez pfidiny byl od davnovekYch nepfatel zaketne napaden.

0 ket by ti drahY narode na g jeete jednou jiskfieka svobody vzeela, abys jeete jednou mohl svobodne vydechnout, cot jest pfanim nas veech a za tim freelem chceme svorne a bez rozdilu pracovat. Jak jste byli svedky nedelni pfednaeky pana Masaryka v Taylor, vee krasne v souladu, nespolehal se jeden na druhello, ale Mal katclY svou povinost, jak domaci lid tak i navetevnici. No.& maminky kuchafky se vynasnatily co nejlepe mohly, by veem vyhovely, aby byli veichni obslouteni, za cot yam veem ktere jste se tak obetovaiy path bez rozdilu vfelY dik za tak namahavou praci, neb to jest prate velmi unavujici po celY den. Jeete jednou vam veem vzdavame srdeenY dik za celou odbodku i veem ostatnim, nebot' hned v sobotu jedny sestry se vynasnatily, by pfipravily jeviete. Vint° sestram rovnet path pochvala a diky. No a naeim brattim toho take jeete mnoho zfistalo, nebot' oni museli obstarat dosti zidli, ptipravit sin, rozhlas a vee jine, cot je Wei netli by mohly sestry zastat. yam deveatka co jste prodavaly odznaky na pamatku manifestace pana Masaryka v Taylor, path to same; tel to jich nebylo dost, mnozi se ptieli za mnou zeptat, kde by mohli take takovou pentlieku ziskat. Take deveatka, ktere staly u schodiete, zaslouti si aspon podekovani, nebot' tam byly tisneny zastupem, ale piece jen dodrtely a katdy kdo mohl na ty deveatka pamatoval, by je neobeeel. Jeete jednou vzdavam srdeenY dik za celou odboeku veem bez rozdilu.

A jeete naposledy, cot melo pfijit nejprve, path pochvala male dceruece Kaparove, ktera pkednesla krasnou basnieku, pti ktere odevzdala krasnou kytici panu Masarykovi a to na dtkaz lasky veech pfitomnYch. Jeete jednou p •ijmete srdeene diky zaroveri i navetevnici za laskave pfijeti. Pfejeme si viterstvi, necht' Veemohouci nas provazi na cesto.ch naeich.

Rubie Holly.

V Dayton, Texas.

Ctena, red. Vestniku, mile sestry a bratii!

Tak ten Gas rychle ubiha, ze se ani nenadame a tit je zase rok prye, tfeba dlouhY, pfec se zda, ze minule vanoce byly nedavno. Sestro Trampotova, mate pravdu ze ten loriskY rok byl nehostinnY pro nas i ostatni lidstvo, jak Mica MS' syn, to ten rok snad ani nemel bYti. Ano, je vYznamnym veim, po to horei strance nebyl neeinnYm. Vlastne ten rok tim vinen nebyl, ale ty nesrovnalosti, ktere byly ueinene a ktere urovnat vezme tolik vytrvalosti a asi jisto i obeli je urovnat, a ja take vekim, to to bude nejedna pfebolestna °bet pfinest pro mnoho a mnoho matek. Ano, dobte si pamatuji jak zabrali Nemci Sudety, prove v tom ease zaeinala kola a v Casopisu Chronicle byl obrazek jak hezke elperne Bite zdravi matinku odchazeje do gkoly. Ana, jak jsem se zadivala a'5amyslela zde, P. ti olSzlqm posm011a

a tam ye stare viasti, fekla jsem si: smutne, velmi smutne, ale take ph torn mi napadlo, na jak dlouho net to mute bYti i u nas. Ano a ut to mame zde. Naei chlapci, kteti take tak perne a nadejne betieli do to ekoly, dnes ut oblekaji vojenske kabaty a jdou klast pro vlast vee, opravdu vee co maji, a matka necht' jen trpelive eeka, co budoucnost pkinese, tfeba srdce seffeno jako v kleetich, jak se ten jeji syn vrati, aneb vrati-li se vabec. Ta otazka se bude chvet pied nami stale. Mluvilo se hned v pr y -nivalce,jk mval ueintkoc.Byl veelijake usudky a nahledy, nekteti take fikali, to kdyby vladly teny, to by valka nebyla motna, ale ja bych tomu viru nedala, spiee bych se klonila k tomu nahledu, ze kdyby matky mely o torn rozhodovat a byly veechny vzdelane a rozumne, to by jisto fekly: ne, jiste ne, na tohle naee zdrave syny jsme nevychovaly. Hled'me najiti rozumnejei cesty k urovnani lidskych sport. Ano, smutne na dobu dvacateho vychvaleneho stoleti. - Ano, sestro Trampotova, mela jste procitenY dopis, *pine s Vami souhlasim. Bratr redaktor mel zase krasnou vanoeni fivahu, jen tak dale. - S pozdravem sestram a bratfim a spojenctm viterstvi.

Mrs. Joe 8eMik. V MALA NACISTICKA BIOGRAFIE. Dr. Hans Thomsen, kterY jako spinomocnenec nacistickeho vyslanectvi ye Washingtone se snail organisovat patou kolonu v U.S.A., WO, politicks pfesvedeeni jako jini znamky.

Kdyt jako 25 letY byl poslan do Oslo jako stupce vojenskeho attache na nemecke vyslanectvi (v roce 1917), byl, daleko od fronty, nadeenYm militaristou a monarchistou. Kdyt revoluce, stal se Thomsen pacifistou a "pfesvedeenYm" republikanem. Nove pfesveddeni se dobfe vyplatilo. Kdyt mu veak jeho pfitel Papen v eervnu 1932 pfedal zahranidni referat, dostal Thomson novy naval vernosti ke krali.

Teprve kdyt naciste odstranili veechny nadeje nemeckYch nacionalt na znovuzfizeni monarchie, vstoupil Thomsen do nfednickeho svazu N. S. Staff se pfesvedeenym nacistou. Dovedl dosahnout &Livery "fiihrera", kterY ho dokonce vzal sebou jako tlumoenika, kdyt jel do Benatek k prvnimu setkani s Mussolinim. Thomson veak svemu vtdci nefekl, to ho jeho gangstersky kolega oznaeil za "uomo intrattabile", za eloveka, s kterYm se nelze stYkat. Intimni vztahy k Hitlerovi vzbudily zahy zavist a nedilveru nej yyeeich funkcionaft strany. Kdyt byl Thomsen koneene jmenovan spinomocnencem na vyslanectvi ye Washingtone, doprovazelo ho potehnani Hesse a jeho kolegt, kteti radi videte nebezpeenY intrigant byl vzdalen z blizkosti "fiihrera". Jak bude vypadat dalei zbarveni chameleona Thomsena, se dnes jeete neda, Zavisi od vYvinu veci v Nemecku. - European Correspondents.

V Mylne podezieni Rozdiloval se pan Krucihimlik tuhle na Vaclayskem namesti: "Co, vy tady etete noviny a na cedulce mate napsano, ze jste slepec?"

"Raete odpustit," povidal nateenY .2.'ebrak.

"Ja viibec neetu noviny .. . prohlitim si jen obrazky."

V Mexico, D. F. - Zdejei "reeky generalni konsul dr. George Makris oznamil, to fecka *Weena lod' sepkipojila k flotile Spoj. Statt a Britanie na Pacifiku.

V

[CALENDAR 30. ledna. PresidentskY veneeek poilda tad Hvezda Texasu ve spolkove sini v Seaton, Tex. 1. imora. Makarni zabava v sini tadu Pokrok Cis. 84. na 2625 Floyd St., Dallas, Tex. 1. Unora. Magkarni zabava v Narodni sini v Ennis, Tex. 8. iinora. °slava 30. vYroei zaloieni Sokola Zizka v Dallas, Tex. 8. uriora. Sedrne vS■roeli otevieni nove iadove budovyradu Pokrok goustonu els. 88. Slavnost A zpevoh!D, peed "PaPINC9r,' mva

Stran.a 14.

Ilimminimmonramatsb.

V2STNiK ,..narrowpouer

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

The Modern Version of an Old Czech Tale (A NCE UPON a time there lived a knave ■VI whose name was Bumbrlichek. Bumbrlichek lived on an estate in the country. Now Bumbrlichek was not at all like other boys.

He was always hungry; even after he had eaten a substantial meal. His appetite was very big, indeed. And there was a terrible thing about this big appetite. The more Bumbrlichek ate, the bigger his appetite grew! He went on eating and eating until one day there was nothing left to eat. Bumberlichek had eaten up everything at home, his Daddy, his Mummy, all the hay, and all the straw, and who knows what else. As there was no more to eat, Bumbrlichek made up his mind to go out to see the world. Accordingly he went.

When he reached the western end of his estate, Bumbrlichek met a baby.

"Well, well, said Bumbrlichek, pleased, "what a fresh, juicy baby! That would be a most tasty morsel for my hungry tummy!"

"And Why," asked the baby, terrified, "do you want to swallow me?"

"Because there is nobody to stop me," grinned Bumbrlichek, and gulp, gulp, he swallowed the baby, whose name was Saarland.

"That was good," murmured Bumbrlichek, the knave, with his mouth quite bloody. "Very good, indeed—besides, it was my last territorial claim."

A short time passed, and Bumbrlichek went out into the world again. This time he saw a little boy.

"Well, well," said Bumbrlichek, "what a nice clean, tender lad! He would be a tasty morsel for my hungry tummy!"

CORNERSTONES FOR LASTING FRIENDSHIP By your Axtell Correspondent Everyone of us value friedship very highly.

What goes toward making a lasting friendship? Perhaps I should ask "What is friendship?"

Grammatically speaking it is an abstract noun; it isn't an object one can put his finger on and sa y, "Here it is". Webster defines it this way—friendship is mutual attachment; intimacy; good will. I would like to add—understanding.

The first cornerstone for friendship is laid with mutual attachment. Mutual means, things in common. Attach (from which attachment is derived), means to connect by ties of affection; therefore, mutual attachment can be defined as ties of affection for the same thing. Conversation between stranger is usually about some common subject. Through this first conversation, the two in question discovers the "likes" and "dislikes" of the other.

The conversationalists find ties of affection for the same things—literature, sports, recreation, outlook on life, or view on international situation. In this manner an acquaintanceship springs up which has wonderful prospects of becoming a friendship.

Before friendship ca.n exist between two people intimacy must be present. Intimacy makes for a confidential friendship or one of complete trust. Perhaps that last statement would have been more accurate if it had stated "complete trust is essential for confidence which is essential for friendship— f" us the se'ond cornerstone of friendship.

The third cornerstone automatically springs - zp as a result of the first two—good—good\ .1:; however, it is no less important even if iF self-explanatory.

For a complete long lasting friendship the fourth cornerstone is a "must"— understand-

EST IK The story of Bumbrlichek.

"Oh, why should you want to swallow me?" asked the boy, terrified.

"Because," replied Bumbrlichek with a grin, "there is nobody to stop me." And gulp, gulp, he swallowed the boy, whose name was Austria.

"That was good," murmured Bumbrlichek, the knave, licking his bloody mouth, "very good, and besides, it was my last territorial claim."

It was not long before Bumbrlichek went out into the world again. This time he met a little girl.

"Well, well, well," said Bumbrlichek, pleased, "what a nice, tasty morsel for my hungry tummy!"

"But why should you want to swallow me?" asked the little girl.

"What a ridiculous question!" grinned Bumbrlichek, "there is simply nobody to stop me."

Just then Bumbrlichek, with his bloody lips, opened his big mouth, when he suddenly noticed that the little girl had with her 1,300,000 rifles, 30,000 machineguns, 5,700 big guns, 500 tanks, 700 first-line airplanes and 1,300,000 first-class soldiers. The little girl's name was Czechoslovakia.

"Slowly," Bumbrlichek mumbled to himself, we must get the little girl by a trick. Let's call a conference. Besides, the little girl is my last territorial demand. I shall give it to ing. Without understanding the first three cornerstones may •crumble. Each must observe the "give and take proposition."

It takes all four combined to avoid any disagreements. If they do arise at any time both must be willing to forget.

If any of these are absent only a friendship in name exists. One filled with petty jealousy and distrust.

Thus the definition of the word—friendship gives the essential cornerstones of a long lasting friendship.

Friends are like diamonds. Their sparkle of geniality can't be extinguished.

V UNITED STATES MARINE CORPS. HEADQUARTERS, DALLAS DISTRICT Postmasters in North and East Texas have been called on to assist the Marine Corps in recruiting by enlisting at least two men each during the next thirty days.

This request for assistance from the postmasters throughout his territory is just one of many steps to be taken soon in an effort to reach all eligible young men, according to Major John D. O'Leary, Officer in Charge at Dallas.

"Of course, we have our headquarters office in Dallas, where recruits are given their final physical examinations prior to being sent to the Marine Corps Base at San Diego, California, for their basic training. We have also maintained substations at Abilene, Denison, Longview, Fort Worth and Waco, and have sent recruiting parties out in the station wagons to other points from time to time. But we still feel, "O'Leary said, "that we are missing lots of young fellows in the smaller towns of the State who would like to belong to the Marines."

Marine Corps enlistment requirements have not been lowered since the declaration of war..

Applicants must be between the ages of 17

Ve stkedu, dne 28. ledna 1942.

Arratmennneammarennu Euramenommse AU contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. lonammumumiatunffiumunitanannammanimiumummom•

you all in writing. But don't delay me, y tummy is rumbling."

"Your word of honor?" asked the diplomats.

"Sure,"replied Bumbrlichek with his bloody mouth, "the word of honor of the greatest leader of the greatest party of the greatest people."

"And of the greatest perjurer, criminal, and gangster, added the diplomats a few months later, when at last they realized the truth, "but now, Bumbrlichek, we are going to settle with you."

"Settle, if you can," repl ied Bumbrlichekand they could not.

So Bumbrlichek, with bloody mouth, went on from frontier to frontier, and his tummy was filled with ever new victims.

Oh, what a terrible, ugly tummy it was!

Dark as a dungeon, full of snares and traps, poisonous gases, rats, and vampires. But the more Bumbrlichek swallowed, the hungner he became. The victims did not satisfy, did not nourish him. And the bigger his hunger grew the bigger also became his fear.

"Satisfy my hunger, satisfy my hunger!" shouted Bumbrlichek, and in his powerless rage beat his own tummy. "What are you waiting for? There is nothing to wait for. I shall decompose you, I shall digest you, you'll see I shall!"

The victims remained silent. "Digest us—if , you can," they thought.

And Bumbrlichek, the knave, with his bloody mouth, eats and eats food which he cannot digest, try as he may. and 30, unmarried and without dependents, between 64 and 74 inches in height, and in average normal health. These qualified and interested in belonging to this famous branch of the service are encouraged to contact their local postmasters, who will-in turn—`phone or wire the Dallas Marine Corps office col,lect.

The Marines are confident that they will soon be shattering all previous recruiting records for their area.

V HAD IT FIGURED OUT A young woman and a handsome farm lad were walking along a country road together )in the evening. The farm lad was carrying a large pail on his back, holding a chicken in one hand, a cane in the other and leading a goat. They came to a dark lane.

Said the girl: "I'm afraid to walk here with you. You might try to kiss me."

Said the farm lad: "How could I with all these things I'm carrying?"

"Well, you might stick the cane in the ground under the pail!"

V

MILKING THE PUBLIC A milk wagon collided with a lamp and many bottles of milk were broken. A crowd gathered.

"Poor fellow!" said a benevolent-looking man. "You will have to pay for this accident, won't you?"

"Yes, sir," said the driver.

"That's too bad. Here is a quarter towards it. and I'll pass the hat for you."

After the crowd had contributed and dispersed, the driver whispered to a b7stander: "Ain't he the wise guy? That was the boss!"

V He called his wife angel because she was always ready to fly, continually harping and never had an "earthl y " thin g' to wear.

Just Thinking

By Bessie Bubenik Barbaric methods used against conquered nations because Axis Powers feel rope arond own necks as tables turn in present war status

Strana 15.

VtSTNt S

Ve stfedu, dne 28. ledna 1942.

of Japan. Wonder what they're going to do with the surplus.

V As one Czech farmer said "after this war I'll kill every German on my Farm! How that got by the German Censor I don't know unless the man needed glasses and didn't have them.

What's more he isn't having any luck with the Yugo-Sla ys. They're really making his sickening mustaches twitch. (If it was a bit longer he'd be rolling it like a cigarettee).

In spite of 180,000 persons said to have been massacred by the German Gestapo, in spite of starving them these conquered people are still revolting.

The Allied Countries who are with us are battling against the petty jealousies, the cruelties and unmercifulness of our aggressors and we shall not rest until they are forced out of existence.

In leaders of the Axis Powers and their stooges (the Quislings) fear their own shadows as their own unavoidable exit is approaching. Fear clutches at their ruthless hearts as they foresee the end of their rein and the trap is of their own making. They see the hatred in the stony faces of the conquered. They see their eyes smarting and waiting patiently for the day of reckoning while their governments in exile and their sons are battling the hated aggressors. In order to hide their fear the Nazi, the Fascists and the Nips (My pet name for the Japs, apply ruthless tactics in the Buckholtz, Texas. conquered countries.

Dear Readers!

V I am a country loving farm boy, If butchering the innocent; if who was born on this plantation starving and freezing little children some seventeen years before. The to death! if uprooting and torment- country has left such a love for the ing their very souls is human then responsibility of nation's progress, civilization is going backward in- that, I enjoy recalling that fact stead of forth. Hitler's rule is Bar- as I go about my daily work. The baric. Hitler, himself is a Barbatian atmosphere of all farm work is of the worst sort. Democracy, de- supplied With proof, that nothing cency and real, honest humanity would be successful' 1,‘ ithout workwill not and cannot tolerate the ers that love the farm. terrorism which is spreading Country people are peace loving throughout the conquered. people, who are willing to endure Adolph Hitler has sown the seed hard toil and cope with puzzling of hatred in the hearts of descent financial problems. They fight povmen and women... he, too is reap- erty, struggle with pesti, share ideas, seek better plans and risk ing it.

ed persons we have known, college graduates, knew very little, were Par from being intellectual, possed no cultured or refinement, and made complete failures of their lives.

It is nice to go to college. The invironment and contacts should have a broadening influence. It is the easiest way to secure an education. One has to learn a prescribed amount or he is, turne out of school. But if a person has a desire for knowledge there is little that he will learn at college that he cannot learn without going to college.

The most a person knows, he learns after he is out of school thru experience. A well educated

person never stops learning. And no matter what one may do,it takes experience for him to do it well.

If you did not go to college, don't be discouraged, don't lose your desire for knowledge and don't feel inferior to those who did, no matter what college they attended, or how many degrees they may have.

For how well the persons is educated simply depends on the person himself.

I ask nothing more than the love of friends, the song of birds, the perfume of flowers, and faith in God. Wishing you all Health, happines, and prosperity— With regards, Joe Ulienik.

MY MET

NO REACHA DA PEDALS

SU CCE 3S.

The Quislings, the worst of the lot will find themselves in a worse predicament then the people they have betrayed in their hunger for power and lust. v_ As we read about the turmoil between Hitler and the Military Machinery in Germany we can be sure that it is for one sole reason. These Militarists are revolting against Hitler to save their own necks after the war. They see their defeat and hope to receive mercy by placing all the blame on their leader, Adolph Hitler. In their fear they turned cowards relying on the fact that after the First World War this same play won them recognition in Peace Conferences. But President Roosevelt blasted their hopes in his Historical making address.

The Nips are afraid that they might get hurt so they are applying the same ruthless tactics in the Philippines as the Nazi applied in France. Death Warnings have been issued including for "disturbing the peace". (The Nips must have the jitters). This proves that the Japanese are afraid and believe the theory of uncivilized humanity which was used in the days of old.

What a come down after promising the Filipinos freedom', and an assurance of friendly intentions on their part.

V According to Benito the Nipponese belong to the Arian Race.

My, my, the Arians have expanded during the past several years. In that case Mr. Hitler has improved Superior Race in Germany ' .t it merges with the yellow rats

Many persons have been bitterly disappointed because they do not get an college education. They feel they have been handicapped. To all persons, who do not get a college education we say, "It is not necessary to go to college for one to be well educated, cultured and refined and to attain success in life. The benefits one receives from going to college are far less than claimed." Some of the best educat-

WITH ALLIED STRATEGY WITH

SEE WHAT THE BOYS ON THE BACK WHEEL HAVE GOT.

in the Far East temporarily upset i)y the sudden and treacherous nature of Japanese attack on the Philippines, Singapore and Hawaii, every ship counts—and so this heavy Greek cruiser, together with other units of the Greek navy, is now stationed in Eastern waters to cooperate with the Allied American, British, Australian and Dutch fleets in guarding strategic outposts. The Greek Government in London recently announced that Greek warships already have accounted for 95,000 tons of enemy United States at Pearl 1-1 ;hipping since the war began, which is about double the tc, ,nnage lost by the ..„-

Strana 18.

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. 0 The Agreement of 1609 had empowered them, if necessary, to invite the Protestants to such meetings. This Assembly first met on March 5, 1618, and the knights and nobles were present in great numbers, while only a few representatives of the towns had the courage to appear. The State officials had, in fact, used all their influence on the townsmen to dissuade them from attending the meeting. On March 6, Count Thurn delivered a lengthy statement to the Assembly, in which he enumerated the grievances of the Protestants, specially aluding to the events at Hrob and Broumov. After a debate that continued for several days, it was decided to address a remonstrance to the Government officials at Prague; should this remonstrance prove ineffective, the Protestants resolved to bring their grievances directly before Matthew, who then resided at Vienna. The State officials gave an immediate answer: they declined to afford any redress whatever. The Assembly now voted an address to the king, reiterating their grievances, and then broke up; but not before they had agreed to meet again on May 21, by which date it `Was considered that an answer would be received from Vienna.

The king's answer arrived sooner than was expected. His message, drawn up according to the advice of his favorite, Cardinal Khlesl, was of a most uncompromising character. Matthew, without entering into the discussion of the alleged grievances, declared that he would not permit a new meeting of the Protestants.

He further stated that his forbearance was at an end, and threatened with legal proceedings those who had caused disturbances. This, not unnaturally, was considered as a menace to all who had taken part in the proceedings of the Protestant Assembly. It is needless to state that this answer, which was handed to the "Defenders" by Matthew's representatives at Prague, caused general excitement among the Protestants. The burgrave and the other officials who governed in Matthew's name ,when transmitting the royal message to the "Defenders," summoned them to obey the wishes of their king, and to countermand the intended Assembly. The "Defenders" demanded a delay of three days before returning an answer. They then replied that the new meeting was to take place in conformity with the decision of the Protestants during their former Assembly. They stated that they had no power to annul that decision. When this answer reached Vienna, the sovereign sent a second message to the Bohemian Estates, couched in more moderate language. He, however, adhered to his prohibition of the intended meeting. The "Defenders" forwarded a second answer, identical in its terms with their former statement.

The Protestants had already begun to reassemble at Prague. They were even more numerous than at the previous meeting, and most of the towns had this time sent representatives. The leaders of the movement met on May 18, a few days before the date fixed for the general Assembly, at the Carolinum, which now became the centre of the national movement. It was decided that an appeal should be addressed to the Bohemian people, and publicity given to it by means of the (Protestant) clergy of Prague. As proposed, this proclamation was read out in all the Protestant pa-lsh churches of Prague on the following Sunday. It stated that the "Defenders" had received positive intelligence that certain persortr In the kingdom intended to destroy peace mi ./ 1.1 ,--lty, to oppress the Christian religion by varioi4 utilleas i to dose and de.

VESTNI K stroy the churches, and abolish religious liberty. They (the "Defenders") had informed the sovereign of this, but had been wrongly accused by their adversaries of hostile intentions with regard to his Majesty; and they solemnly protested against this calumnious assertion. The faithful were finally exhorted to pray to God that He might dispose, the sovereign's mind favorably towards the Bohemians, and to the confusion of their own and the king's enemies. This appeal, while sparing the king himself, was a direct attack on his councillors, and particularly on the Burgrave of the Karlstein, Jaroslav of Martinic, and the chief judge, William of Slavata. These two officials, both staunch adherents of the Roman Church, were special objects of suspicion, as having influenced the king unfavorably towards their countrymen.

The Protestant Assembly met again at the Carolinum on May 21 as had been settled. As soon as the proceedings had commenced, Government messengers appeared requesting the attendance of the Protestants at the castle.

When they arrived at the Hradeany another royal message, forbidding their meetings, was read to them. They none the less again met on the following day to discuss the answer.

The answer had already been drawn up by the "Defenders," and it was decided to present it on the following day. Thurn declared that it would be advisable not to choose a deputation for this purpose, and suggested that the whole Assembly should proceed in full armour to the Hradaany, and he alleged without hesitation that a small deputation would not be safe in the castle. The isolated position of the Hradeany rendered it possible that once inside of its extensive buildings a few individuals would be entirely at the mercy of the well-armed royal body-guards, who could, by closing the gates of the castle, prevent all attempts to bring aid to the delegates if they were assailed. Thurn's proposal was accepted, and the Government officials gave permission that the nobles should appear in the palace in full armour.

It is more than probable that the momentous event of the morrow, known as the Defenestration, was planned on this da y (May 22) by Thurn and his adherents. Thurn had undoubtedly arrived at the conclusion that the moment was a favorable one for the Bohemians to begin the inevitable struggle. The much-discussed question whether he was influenced by personal ambition or zeal for the Protestant religion. or—as is most probable— by both motives combined, is of comparatively slight importance. The indignation of the Bohemians had reached the highest pitch, and the increasing influence of the Jesuits had as yet succeeded in bringing about but few defections from the ranks of the Protestant nobility. Thurn may also have thought it preferable to encounter the weak government of Matthew rather than the energy of a religious enthusiast like Ferdinand; for it was certain that that prince would soon succeed to the Bohemian throne. An open act of violence against the officials would also, by compromising the whole Protestant nobility, force the waverers to take part in a general uprising.

Thurn and some of his more immediate adherents—among whom were two nobles of the Kinsky and two of the Aldan family, Colonna of Fels and Venceslas of Ruppa—met on that day at the Smiticky palace. After some discussion, in the course of which Ulrich of KinskS, proposed that the officials should be poniarded in the council-room, it was decided that the two most hated of the royal councillors, Martinic and Slavata. should be thrown from the windows of the Hradeany. It may be noted that it was an old Bohemian usage to punish traitors by this form of death.

Early on the morning of the memorable 23rd of May, the representatives of Protestantism in Bohemia proceeded to the Hradein; all were in full armour, and most of them were followed nit one or i1`i6ft, retaintil, They first

Ve sttedu-, dne 28. ledna 1942. proceeded to the hall where the Estates habitually met. The address to the king which the "Defenders" had prepared was here read out. It protested both against the attempt to prevent the meeting, and against the threat of legal proceedings. The address ended with the significant question, what part the king's councillors at Prague had had in the composition of the menacing message which had been forwarded from Vienna. The Protestants now proceeded to the hall in which the king's councillors, Adam of Sternberg, Martinic of Ridan read out the address to the king, and a very stormy discussion took place. The officials, especially Martinic and Slavata, were violently accused of having, through their evil counsels, instigated King Mathew against their own countrymen. The fact that these two officials alone of all the Bohemian nobles had refused to sign the Letter of Majesty was recalled as a proof of their treachery. At last Paul of Rican, again acting as spokesman, read out a declaration which he had previously prepared. It stated that Martini3 and Slavata were to be considered as violators of the Letter of Majesty and enemis to the Commonwealth. The Protestants, questioned by kidan. loudly assented to his declaration This sealed the fate of the two councillors. The burgrave's entreaties to spare them were fruitless. He was himself forced to leave the room.

Diepold of Lobkowitz, who attempted to assist Martinic and Slavata, was also induced to retire by his cousin William of Lobkowitz, one of the Protestant leaders. Slavata was now seized by Thurn and Martinic by William of Lobkowitz. Aided by other nobles, Thurn and Lobkowitz gradually forced the two councillors nearer to the wall, and after a short struggle threew them from two adjoining windows into the moat below. Fabricus, the secretary of the Royal Council, who was unknown to the nobles, having attempted to remonstrate . with them, was also thrown from the windows of the castle. To those who know the scene of this drama (little changed at the present day), it seems well-nigh marvellous that they should all nobles have escaped almost without injury. When the nobles who were watching them from the windows above noticed that they moved. numerous shots were fired at them, but with little result; Martinic only was slightly wounded. Aided by their 'servants, Martinic and Slavata succeeded in making their escape, and eventually in leaving Prague in safety.

Immediately after the Defenestratio—an event memorable not only in Bohemia but in European history, for it marks the beginning of the Thirty Years' War—the Bohemians established what may be called a provisional Government consisting of thirty "Directors," chosen (as the "Defenders" had been) in equal proportions by the three Estates. Venceslas of Ruppa, one of the ablest of the Bohemian nobles, became president of this body.

Thurn contented himself with the command of the army. His foreign origin and particularly his insufficient knowledge of the national language—which has already been noted —undoubtedly rendered it impossible for him to attempt to obtain a more prominent position. No movement unconnected with their national aspirations has ever carried away the whole mass of the Bohemian people. It was only by a general uprising that the new Government could hope to resist the - inevitable attack of its enemies.

(To Be Continued.)

V DOWN THE HATCH Nurse: "Whom are they operating on today?"

Orderly: "A fellow who had a golf ball knocked down his throat at the links."

"And who is the man waiting so nervously in the hall—a relative?"

"No; that's the golfer, iit's waiting for his balll

Ve st • edu, dne 28. ledna 1942.

YOU'RE IN THE ARMY NOW

By Dorothy Kasper So you're drafted. Your in the army now.

Right now, you dread leaving your job and friends and home for 21 dollars a month. you think "no more dates, no more sleeping in the morning." You think of thick shoes and khaki and sweating in the sun, of saying "Yes Sir", to people who aren't half as good as you, of watery baked beans. All your future seems to be in the past.

Good bye doesn't take long. Mother cries a little; Pop and Johnny stand there and say nothing. Your girl . . .. how can they do this to you?

A bus ride to the Post. There you and seven other uncomfortable young men go into a red brick building marked "Regimental Head Quarters." Lots of people ask you questions.

Then they send you to the hospital, where the doctors have a field day with you. Nothing is left to the imagination. You are fingerprinted, measured and photographed.

The eight of you are marched along to the supply room, where a fat sergeant takes a quick squint at you and hands over clothes, blankets and paraphernalia, which cost the government about $90. Then another sergeant lines you up and marches you to your barracks. Inside, you hang up your heavy stuff, dump the rest in the footlocker, put your girls' picture on the shelf, and plug in the midget radio you've brought from home. You put on your uniform and find it 'too tight. You sit on the bed (real springs) and chew the fat with the kid from Jersey. You feel rotten.

A buggle blows, and there's a rush into the street and along to the mess house. Men in white aprons fill your plate with pork chops, french fries, broccoli and sliced tomatoes. The government buys food by the trainloads and gets a lot for its money. American soldiers are the best fed in the world. So don't be surprised if you gain like some of the boys, who are already in the army. The plates are thi ck and the coffee mug has no handle, but the pumkin pie is tasty.

After dinner you drift down to the Posts' movie theater. The ticket is 14 cents. Later you stop in at the battery room for a beer and are handed 22 ozs. for a dime. A pack of cigarettes cost 13 cents. Things are cheaper here because the government has no taxes to pay.

You take a shower and are crawling between the sheets when taps are sounded.

A buggle shutters. It is 5:45, you climb wearily out of bed, dress and line up outside in the cold gray dawn. Breakfast puts you back on your feet: grapefruit, oatmeal. bacon and eggs, toast and coffee.

At 8 you fall in for drill. A leatherfaced Corporal explains right face, left face, and stand at attention.

After dinner, roast beef, vegetables, orangeade, pie—you line up again. The Battery Commander says, "No fatigue. Too much to teach, you men drill with guns instead." Later on, you'll be glad he skipped fatigue, which May mean painting, picking up trash, cleaning the latrines or any other job that has to be done.

The guns are fascinating. They're little babies-75's—streamlined like whippets and with the cold beauty of barracuda. They bounce along behind a truck at 6G. The firing data seems complicated at first the guns' mechanism seems baffling. But after three days of hazing at it suddenV makes sense.

Recall sounds at 4:30, and your plenty ready for it. You write letters, eat dinner, listen to the radio, and before you know it you're in the hay. You don't hear a thing until first call.

The days march onward, slowly at first, than faster, then so fast that it's hard to remember the month. You're tougher than you've ever been, with so much exercise, fresh air, good food and regular hours of sleep.

You're a pistol marksman, with two bucks more a month.

You keep your bo p plse glass , You're ellunl,

VtSTNIK my with the mess Sergeant, for obvious reasons, smoke Bull Durham and get two bit haircuts. You can dress in 73 seconds, fall asleep with your eyes open and an interesting look on your face; you are an old soldier.

You bunk with an interesting kettle of fish.

Cliff the potato farmer ,is the strong man and draws all the jobs that require little intellect.

Fred the insurance salesman, is the diplomat, and talks his buddies out of trouble. Dave, the lawyer, acts like a heel at first, but a few arguments with Mike, a plumber's assistant, who is handy with his fists, soon traightens him out. All in all they are a bunch you will never forget—but a bunch that would never have happened if it were not for the military service.

There's plenty for your spare time. If you want a workout, there is football, volley ball, baseball, swimming, boxing, or just walking.

If you're socially inclined you have lodge meetings, services, clubs, dances or parties.

Saturday you are through at noon. You can go to town, or browse through the well— stocked Post Library, or call on friends at the Posts' Hospital and envy him the attention he gets for having busted leg.

On Sunday you sleep as long as you like, if you don't care for breakfast. You can attend church or not, as you wish. Any time you're free you can have visitors.

Of course, your life is no bed of roses. When you are on duty you do what you are told and nothing else. Sometimes this involves intense physical discomfort; you may get wet, cold and miserable hot, you perspire and you are dirty. Every once awhile you forget to shine your shoes or break some other regulation and find yourself detailed either to kitchen police or 'guard duty.

So all in all, a soldiers life isn't so bad. You doing something for your Country and people think more of you. After you are through you are better fit for a job.

And you all at home that have brothers, uncles, sons and c ousins in the army, let us write to them. They will be glad to hear from you and learn what is going on in your town.

And lets send them some of those good old homemade cookies he liked so well. I know he will enjoy them. It will make him feel like he were at home.

I hope you have enjoyed reading about the soldiers life as I had written it. I'm sure everyone likes to know what the boys do in camps and it is very interesting.

So long and Let us Buy more Bonds.

V Rogers, Texas.

Dear Readers!

This is my first letter to the Vestnik and I still don't know how to go about it.

I am in the eight grade and am looking forward to our eight grade graduation. I am twelve years old. My favorite subject is Geometry. I have a mother, father, brother and two sisters. My brother is a mechanic in the Airbase at Corpus Christi, Texas.

How was everyone's Christmas? Mine wasn't so good, because my little cousin of Port Arthur, Texas died. He was two years old.

We had a program December 22, at our school.

Well, I guess I'd better stop for this time.

I hope Mr. waste basket is asleep. I'll write more next time if this letter is published.

Until then, "Keep E'm Flying."

Shirley Stepan V Kaufman, Texas.

Dear Readers of Vestnik!

In the last issue of Vestnik while reading, "Know your Beauty Spots of Texas", written

by S. C. Bundil, reminded me, that I should write a letter in the English section about my little trip to San Antonio last December. I went with my parents and my uncle S. A. tech from Terrell, Texas. We visited my uncle Henry Babovec who is in the army at Fort Sam. It really is nice there. One would not realize that it could be an army camp. Uncle ! ff-)es• take pvxl cart of his it)yfl, While

Strana 17. in San Antonio, we visited several places, including the "Brackenridge Park." We have seen many historical things, we left the car on the Alpine Drive and walked down into the Sunken Garden which truly is a beautiful scene.

In the Zoo we seen all kinds of animals, prettiest of all is the view of the rocks in which the animals are located. I would have liked to visit more places, but time did not permit us to do so.

I like to go to school and I am in seventh grade, I love to go to school. I am elevn years old and am a member of the SPJST. since 1936.

Margaret Babovec.

Ennis, Texas.

Dear Readers!

I have found it quite difficult to write my second letter to the Vestnik. But since we had a black out at Ennis, it isn't as hard.

Yes, we had a real black out. The eyes of Ennis were ink black. The sounds of sirens, patrolman and aeroplanes sounded and all lights went out in perfect waves There were cries heard, "turn off those lights".

The spirit of cooperation was perfect. And if the people of Ennis will give such perfect cooperation to a test black out, what will they give for the real thing" I think everything stood still for thirty minutes, except "Old father time". I think everything would have sounded just awfully still it wouldn't have been for him, ticking the time away. When the thirty minutes were up, Ennis was in full swing again.

I do think our English section in the Vestnik, is getting quite thin. I wish we would have as many writers as we have readers. Come on boys and girls, lets have more letters next Mrs. L. L. Hejny week.

V Dallas. Texas.

Dear Readers!

Now, that we have ushered the new year in, we can settle down to normal life again.

With the world in such a turmoil everyone is asking what can I do to help. Well, you can help the Red Cross. The ladies of the Sewing Club from lodge no. 84. are giving an evening of entertainment for the benefit of the Red Cross. No admission will be charged, only a jar will be at the door for anyone having any loose change to drop in, if you feel you want to help. We will play Bingo. Those of you who feel like playing card games or domino may do so. You house wives can take the evening off from cooking and eat out— we will sell supper as usual. The music will be _furnished by Clyde and His Boys, who want to do their share by donating their services. This is a good cause, so let us all respond, and last, but not least we will have a grab bag everyone always asks for this because we always have so much fun grabbing for what we do not know. All of this is to take place on Jan. 28. Everyone is welcome.

First Sunday in February, on the first we will have a "Masquerade Dance." Lets all dress up and have a good time, the five prizes will be worth your time to dress and think of all the fun you can have. We will have a good orchestra with the kind of music we all like and admission will be as usual.

Mrs. C. J. Staglik ' Yours, V Granger, Texas.

Dear Readers!

I am a little girl nine I live on the farm. I love to go to school. For pet I have a dog his name is Sport.

I have no brothers or sisters. My Father and mother and I all belong to the SPJST. lodge Praha at Taylor. I think it is nice to be a member of this lodge I hope some more little girls and boys will join it, so we could be strong.

If this is in print j shall come again.

Angeline Zrubek.

Strana 18.

OJ mezi eeskYm narodem a nacismem vstouB pil do pfedposledniho stadia. Kdo zil nejakY eas doma, pod vladou Nemcri, ka2dY citil, osudove pfijde doba, ye ktere prijde o 2ivot a smrt a po ktere teprve nastane 'svobodnY 2ivot syobodnYch Oechoslovakil ve svobodne Evrope.

Nazvali jsme tuto periodu pfedposlednim stadiem v kalvarii eeskeho naroda. Jest jim. Je to posledni zachvat zutivosti panovaene bestie, ktera citi, 2e se ji nepovedl jeji plan, ze ji unikg, kofist, na jeji polapeni zalotila celou svou budoucnost, ktera se msti, krute a se gilenym vztekem, a citic konec vlastni, vra2di a bude vra2dit se slepou nenavisti, co je je gte v okruhu jeji moci a co ona poklada za jednu z hlavnich ptiein sve poralky.

Je, zda se, historickou nutnosti, aby se definitivni poorer mezi nami a Nemci vybojoval krvavou cestou. Nemci sami zamerne rozbili v gechny mdnosti vyrovnani smirneho, ke kteremu Ceskoslovensko bylo Ochotno. Ale nebude se, jak si pfedstavuje Hitler, budovat na tisic let germanska, nadvlada nad Evropou. Naopak: buduji se definitivni hranice mezi nemeckYm a slovanskYm svetem, mezi Nemci a nami s Polaky, mezi Nemci a Jihoslovany, ktere skonei a nazpet zatladi tisicilete pronikani Nemcil na vYchod, ktere zastavi jejich pochod na vYchod a jihovYchod a ktere je v2enou nazpet do krajt, odpovidajicich jejich manostem a schopnostem. Bude-li v budoucnosti jako pronikani, bude to slovanske vstkebovani ponemeeneho 2ivlu na sever i na jih od Cech, moci vosti slovanskeho sveta, ktery da Evrope i klid i socialni a hospodatskY mir.

Mohli jsme krvave sttetnuti s Nemci zahajit v roce 1938, kdy jsme men zbrane v ruce. Nestalo-li se tak, vinou cizi, k okupaci odzbrojeneho a bezbranneho naroda, jeho situace v bkeznu 1939 byla daleko hor gi ne2 na podzim 1938, pak bylo zjevno, k konflikt je jen odlden. Ne na dobro, jak si to pfedstavovali Nemci, kteti zahajili svou vladu v Cechach a na Morave tak, jako by tam men zustat opravdu tisic let.

Kdy2 deskY narod nemel valeit s Nemci se zbrani v ruce, musel hledat k boji s Mind jine pfilditosti. Narod. doma svou politickou zku genosti a zralosti vedel, 2e nesmi hazardovat s narodnimi silami, 2e nesmi podnikat nic, co by vedlo k marnYm obetem, ani se neptItel zasahl na citlivem miste. Proto po dva roky nedochazelo nikde k otevtenYm revoltam, ac na ne nemeeti agenti a pochopove gestapa cihali, aby men zaminku k massovYm popravam a persekucim. Ze giroka zaldene podniky agentri provokaterri, jako se objevily u pfilditosti 28. fijna 1939 a hned na to ph pohilau zastfeleneho studenta v polovici listopadu, mely jen easteenY Uspech, daleko ne v mite, v jakou gestapo doufalo. Je znamo, jak se K. H. Frank snail vyvolat provokace v den 28. fijna.

Ptiletitost k rieinnemu boji deskeho naroda s nemeetvim se naskytla teprve za valky cka s Ruskem, kdy zapadonemeckY prilmysl byl ridinne bombardovan anglickYm letectvem a kdy zakladnu valeene vYroby Nemci museli ptenaget do C" eskoslovenska, do Oech, na Moravu, na Slovensko. Zde mel eeskY narod mognost rozbijet nemecke piratstvi zamernYm nieenim jeho zbrani, a zaroveri pomahat tak Rusku vydatneji ne2 milk armada v poli. I po tato strance se vidi, jak teli gte dnegni narodni revoluce tkvi doma.

Nemeckg, reakce na deskou obranu pfesahuje svou krutosti a vra2ednYm gilenstvim nejhruznej gi obdoby dejin. V nekolika dnech bylo povradeno na sta, snad as tisice teen, nebot' se dosud vi jen o udalostech v Praze a nezne, se nic o osudu nagich lidi na venkove, zejmena v prrimyslovYch centrech. Tisice dalgich bylo vr'Zeno do vezeni, aby rozmndili poeet obati, umirajicich v koncentraenich taborech. Celt' svet se za,ch yel v fdasil nad utrpenim eeskeho naroda a nad nemeckYm barbarstvim. `Krutost nemecke pomstychtivosti se neda, vy:tilt jen j ko represalie a jako "odstragujici" st. Prieir 7 tak gilene reakce Nemcri jsou iohem Jsou to vedle zminenYch take r ieiny polit:ckeho a psychologickeho razu.

Te to v pnre fade nesmyslny vztek K. H, ankri a vg ech jim podobnYch Nemcil-sadista,

ViSTNfK

Prod Ninth vraid Instanbulsky es. bulletin, "6eskoslovenske zpravy", pfines1 jako komentat k zpravam o Heydrichove Mani v 6echach a na Morave tento elanek: ze se nepovedl jejich plan a slib, dany rovi, ze toti2 pfivedou eeskY narod k poslu gnosti. Zkougelo se to vgelijak, napfed lakanim inteligence, pak delnictva, nakonec rolniku, pak vyhrokvanim o znieeni inteligence, jak to oznamil K. H. Frank ye sve ptedna gce v Krakoye. A vge marne. oeskY narod se nedal rozbit na jednotlive tfidy a pak pohltit, zustal sjednocenY jak snad nikdy v dejinach a jako celek se postavil proti neptiteli, zadavaje mu rally nezahojitelne na nejchoulostivej gim miste: v jeho yyzbrojoyani.

Je to dale reakce na nepopsatelny strach Nemeri, kteti zadinaji chapat, 2e se jim imperialni a imperialisticke plany nepovedou. Po cela, beta 2adnemu nacistovi ani nenapadlo, aby ptemYelel i o opaena mo2nosti, k totl2 Nemecko nevyhraje. "Ne, o tom pfemy glet nemohu, to by bylo piing hriizne", byla jedna odpoved' Nemce na ptimou otazku, zda ho nikdy napadne, 2e by to Nemci mohli prohrat. Strach, ktery se u takovYch povah, jako je nemecka (ktera pies vgechna opaena mineni se nevyznaeuje osobni stateenosti a je udatna, jen kdy je massach anebo ve vedome ptevaze) zvraci se v krutou pomstychtivost, jake, se nekdy pozoruje u zradnYch detskYch povah, ktere nici hraely druheho kluka, kdy je samy nemohou dostat.

"My nevyhrajeme, ale vy take ne", vyhrduji Nemci, za ne2 to K. H. Frank v opilosti u Lipperta na Pkikopech prohlasil jednou docela otevfene.

Je tfeba vmyslet se do mentality nacistickeho Nemee. Deset let mu cely svet ustupuje, kdykoli si otevtel hubu a zahara,gil gavli. Jeho nadutost rostla, jeho domY glivost dostavala denne novou potravu novYmi vitestvimi nad novYmi a novYmi narody. Ve sve nadutosti si nikdy neptiznal, ze v techto viterstvich hraji jine yeci hlavni rilohu, ne velikost a genialita Hitlerova, ale hloupost a east() i zbabelost mnohYch vedoucich lidi v Evrope, ktere z vlastniho easto prospechu zrazovaly zajmy s yYch state. Najednou se mu postavi do oposice malt' narod, o jeho2 zavilem neptatelstvi proti Nemcrim tolik slychaval, a chce mu zastavit cestu zrovna v okarn2iku, kdy se Nemec chysta — podle sveho nazoru — na posledni rider, kterY mu ma zajistit definitivni viterstvi. Viterstvi, po nem2 pak u2 ma pfijit jen neskonalY blahobyt panskeho naroda, sedtiho po svete ye spravnich radach, ✓ feditelstvi bank a prilmyslovYch podnikri, na zamcich a velkostatcich podrobenYch narodri, pracujicich otrocky na dobrem bydle German-II ✓ takovYch nazorech je totiZ nacista vychovavan ye vgech partajnickYch gkolach a kursech a pro toto dobre, bezpracne bydlo se dava hnat celY nemeckY narod do valky. MladY nacista sam se nidemu nenaudil. Od mladi Eta, po organisacich strany, od mladi se uei jen ideologii strany a antisemitismu. Dovede vyslYchat a tYrat zateene, vyzna, se v mueeni lope ne211 stkedovelY inkvisitor, dovede fvat Heil Hitler a sttilet bezbranne lidi u zdi, umi it bezuzdnym 2ivotem bez jakekoli moralky, protok tim ho Hitler do sve strany nalakal. Ale delat, pestovat vedu ei femeslo — to 112 dne gni mlady Nemec nedovede. Je vychovavan na "panes" (Herrenvolk) a pana chce hrat, to jest chce dale tvat na lidi a krast statisice. V normalnim state by umfel hlady. To on vi. Proto je zutivY nacista, proto nechce fad a klid. A proto jest ochoten znieit yeechno, dokud mote, a katdeho, kdo by se odva2i1 brat mu lesklou budoucnost, do ni2 se u2 v2i1 jako do skutednosti. tra jednou vra2dil pro to i doma, vlastni lidi, proto odehnal Neuratha, kterY je stejne hrdy German, ale chce vra2dit v rukavidkach.

Je to patologickY stay , ve kterem dne gni Hitlerovo Nernecko 2ije, nebot' patologickY regim milk vychovavat jen nenormalni lidi Vra2di bez svedoini. A nebude klidu, dokud svet nebu-

Ve stfedu, dne 28. ledna 1942. de zbaven posledniho eilence, posedleho amokem hitlerismu. aN Teombeuid. e posledni faze vyrovnini mezi 6ochY kj.

V "NA SHLEDANOU V LONDINE".

"Na shledanou v LondYne", pravil pra2skY lekaf dr. K. sve zene, kdy se vyclaval na obtanou cestu illegalne do Polska. Po obsazeni nagi viasti byl dr. K. ptesvedeen, 2e drive nebo pozdeji dojde k valce; proto se rozhodl odjet do sveta a pfispet nejak k osvobozeni zeme.

Mantelka dr. K. pfipravovala se take k odjezdu do Anglie. Mela platnY pas a britske visum.

Vypuknuti valky - zdr2elo ponekud shleclani manklil. Dr. K. se pfihlasil do polske armady.

Jeho 'gene, nemohla uz opustit Prahu a smutne se divala na sve britske visum, nyni uz bezcenne. Nevzdavala se vgak nadeje, 2e se ji podafi dostat se do ciziny, a 2e se opet shleda se syYm mugem. A tak jednoho dne pi. K. dostala dopis ze SpojenYch stata s visem do 8anghaje. Rozhodla se ihned, 2e odjede. S116,116'1'11 nutnYch povoleni a dokladii tahlo se nekolik mesiet a 2ivot pi. K. byl v obsazene zemi stale obti2nejgi.

Konedne jednoho dne mela v gechny papiry a za 24 hodin eekala u2 v ptistavu na Jaderskem moci na lod'.

Se smutkem divala se pi. K. na ptistavy v Port Saidu, Adenu, Bombay, ale nikde ji nedovolili vystoupit na bfeh, ponevad2 mela ckY pas a byla pova govana za obeanku neptatelskeho statu. Po dlouhe plavbe lod' ptistala v Sanghaji. Pi. K. mela jen nekolik dolarri a 2adne ptatele nebo spojeni v tomto koute sveta. 0 svem manklu vedela jen to, k se .dostal do ruskeho zajeti. Koneene pi. K. na gla zamestnani obchode s kote ginami. Pracovala Wee a prodavala kdichy bohatYm 2enam mezinarodni ganghajske kolonie, east° take man2elkam nemeckYch Atednikri z konsulatu. BYvalo ji te2ko, ovladala se vgak a fikala si: jen yydr2et, vge bude °pet dobre.

Kterehosi dne pti gel dopis z Bombaye. "Co to jen maze bYt?" — fikala si. Neznala v Bombayi nikoho. Otevtela dopis a vykkikla radosti. Dopis psal jeji mut' dr. K., ktereho Rusove nechali odjet do Bombaye. Naslouchal jednou weer 'deskemu yysilani z LondYna a v hlasateli poznal sveho bratra. Vge glo raz na raz. Telegram do LondYna panu K. do B.B.C.: kde je ma 'term?

Obratem ptigla zprava: Sanghaj .

Na dopis do 8' anghaje pti gla odpoved' pi. K.: pfijedu do Bombay, 2aclej pro mne o povoleni pobytu. A zase gla zprava do 8anghaje: odjitdim do LondYna, povolan do deskoslovenske armady, okkavej visum do Britanie.

Ubehlo °pet nekolik tYdnU, nebot' je stejne ' jako ji opustit. obtane dostat se do 8anghaje Koneene pi. K. mohia odjet. Cestou navgtivila Kobe a Tokio, zastavila se na HavajskYch ostrovech a v Kalifornii, potkala zname v Los Angeles a v New Yorku. Tam stihla konvoj, jedouci do Anglie. A tak se jednoho yeeera objevila unavena a nedoekava 2ena v dome sveho Svakra v LondYne: kde je mrij mantel?

U eeskoslovenske posadky nekolik hodin od LondYna. Po glu mu ihned telegram a zitra mote V7t zde. — No, a ted' bych cht'ela videt nejake Cechy, — pravila pi. K. Za hodinu stoupala pi. K. po schodech es. lastavu. Nahle kdosi vyktikl — dr. K. stal na, schodigti. nahodou v LondYni." na dnvole.-A. Tak po dvou letech takfka neuvetitelnY•ch rnrl spinila se jeho slova: na shledanou v "J. S. dyne.

V gpe.nelskY vestnik eeskoslvvensk*ch katoliket.

V New Yorku vv gla Dryni eisla vesf-iku 1- 4, i-n1; kil ye gpanelskem jazyce pod nazvein: Mon Boletin de Catolicos Checoslo yacos. otiskuie rivoclem noelstvi pfeds edy v16 A" Jana Arg mka, katolikilan s naeim r14 4 + Pl urn 170 gr1P rte 1Sk 6 m orice. Vestnik ie obdobon an glickfchn mesi6niku The C7echoslo17n1r ""stb,-‘1,c v rov.sahle oblasti gnanelskeho svAta bvl sycleelie pfivitan jako nov:ft pramen spolehlivVch informaci o persekuci katolicke cirkve a beji naAeho Pdu za svobodu proti mravnimu more nacistickebo novopohanstvi.

Nemeeti raneni ve Francii.

New York, (OTK). — Do New Yorku do'Sel v techto dnech dopis z Lyonu v neobsazene Francii, jeho pisatel krome jineho sdeluje toto: "Trpime hodne zimou, ale v X. (ndsleduje oznadeni mista, kde je kom_ plex budov, jet tvoti velkou Herriotovu nemocnici) je spousta mukteti progli mrazy o 30 at 40 stupnich Celsia pod nulou. Trpeli nevYslovne. Po Francii jich jsou cele legie . . . " — Pisatel dopisu mel patrne na mysli nemecke vojaky, kteki se vratili z Ruska. Toto sdeleni vrha tedy nove svetlo na ztraty nemecke armady v Rusku. Z dopisu je take zkejmo, te nemocnice v Nemecku iii nestaki pojmout nemecke vojaky, kteki byli poznamenani ruskYmi mrazy.

OZNAMENi!

TaneCnich Zabav

Strana 19.

V2STNIK

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942.

•

Rid Praha Cis. 29.

Taylor, Texas.

potravin.

REGISTRACE CIZINCU "Tadelem tohoto programu je v BUDE DNE 28. UNORA katde osade podporovati zahrady Washington, a. C. 15. ledna.

VSichni neptateltti cizinci ve Spo- viterstvi", pravi C.O.D. PomYSli se jenYch Statech, jicht je asi 1,000,- tet na spoleene zelinarske zahrady, 000, obdrteli dnes rozkaz, aby se o eemt pravi: "Produkty z Comdali registrovati za teelem ztotot- munity garden, rodelene na zahony, a obdelavane jednotlivymi rodinaneni.

V osmi zapadnich statech, pro- mi, ptipadnou rodinam, ktere je tote je to jedind oblast, jet at do- I budou pestovati." sud byla prohlatena za valeene pas-1 Krome toho se planuji jeSte dalzahrady, jet by byly obdelavaMo a protote je silne obsazena Japonci, bude registrace provedena!, ny spoleene jako podnik to ktere osady nebo etvrti. Produkty z techmezi 2. a 7. imorem.

VSichni Nemci, Italove a Japon- to spoleanYch zahrad a pak pkebytci, usazeni jinde ye SpojenYch Sta- ky z domacich zahrad sloutily by tech ,must podati tadost za regi- k luncum ye tkolach a k raznYm nalehavYm pottebam v sousecIstvi• straci mezi 9. a 28. imorem.

V V Leky od krajanit z Cs. Ameriky v PESTUJTE ZAHRADKY VITEZLondSrne.

STVI VgUDE, KDE JE MO21■10 New York, (CTK). — OeskosloWashington, D. C., 17. ledna. — venskY CervenY v LondYne teT.Ttad The Office of Civilian De- legraficky potvrdil, te do Anglia v fense oznamil, ze pkipravuje pro- pokadku datla zasilka leku, ktere gram "Zahrad viterstvi" podobnY byly zakoupeny za penize Nchoonomu z doby prvni svetove valky, slovakti ye SpojenYch Statech prokdy vlastnici majetkii nalehali, si budou sami pestovat Cast svych

stfednictvith Pomocnyth vYboril. eeskoslovenskSr derveny kkit v LondYne za zasilku dekuje. Bude ji uaito k otettovani deskoslovenskYch letcii a vojakt, kteti jiste budou s vdeenosti vzpominat na sve krajany v Americe.

V Praiske ministerstvo socialni peee zruieno.

LonOn. 6TK) — PratskY rozhlas .oznamil v techto dnech bez daltiho komentake, ie pratska vlada zrutila ministerstva vetejnYch praci a socialni lake. Hlasatel dodal, ie toto opatkeni se stalo v zajmu obyvatelstva a aby bylo usnadneno "tvfirei budovani uvnitk kite."

0 Kolovratiiv palic obsazen Gestapem LondYn. (6TK) — Jak se onzamuje z Prahy, je Kolovratilv palac obsazen Gestapem od doby, kdy do Prahy pkijel novY "protektor" Heydrich a kdy pkedseda pratske vlady byl zateen. Kolovratilv palac bYval pied Mnichovem iikednim sidlem ministerskeho presidia.

SLAVNOST '7110 VIROCI OTEVRENI NOKR itADOVE BUDOVY PoicADA.

Kariera matky Lizalky

d Pokrok Houston, fEislo na Studewood

v node i dne 8. inora Pki tom bude sehrana vesela zpevohra

PAPiNICOVA NOVA 2ENU KA" 31. ledna. — Herbert Kaiser and His Melody Boys z Taylor.

MATE POTIZ -‘1E SE

2ALUDKEM? Pocit'ujete ztratu chuti k jidlu a telkost na taludku? Pakli ano, udifite to co eini sta jinYch lidi v Texasu.

Berte SEVERNS

Veseloherni CeskY film s nejlepAimi herci v hlavni Mote: Antonie Nedotinska a Theo. Pittek.

Ptedvadi, Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. LA GRANGE, v pondeli 2, unora, o 7:30 hod. veeer.

WEST, ve stiedu 4. tinora, a 2 hod. odpoledne, o 6:30 a 8:30 hodinach veeer.

ENNIS, ye etvrtek, 5. tinora, o 3 3 hod. odpol., o '7 a o 8:45 veeer.

OSOBY: Ferd. Vozab, majitel land. zavodu, br. Joe Katpar Marta, jeho druha mantelka, ses. Lidia 8efeikova.

Jindfich, br. Jerry Vodehnal jeho ditky z prveho mans., Hedva, . ses. Franc. Olexova Antonin Stoklasa, br. Dan Dafilek Vaclav Slovieko, profesor, br. Tim KostomlatskY Herkules 8indStlek, br. Joe Kalousek Arabella 8indSdkova, hospodyne u Slovidka, s. Mary Rotnovska Fricek SindYlek, obchodvedouci u Vozaba, br. Rudy Dafilek Hela Ticha, prodavadka u Vozaba, ses. Jeny May Rulik-Frank Kotrlik, sluha u Vozaba ZACATEK VE 3:30.

VSTUPNE: PAN 45e, DAMA 30c Tax zapoeitan.

SEYMOUR, v nedeli 1. tinora, o 5:30 veeer, "Krok do tmy"

Odpol, i veCer: hudba J. R. BaCe OBED RUDE NACHYSTAN Ja V POLEDNE. 0 dobrou zabavu a obeerstveni jest postarano.

0 velkou navttevu prosi, ZABAVN! VYBOR.

BALZO U SVEHO LEKARNIKA DVOJI VELIKOST 50C — SU KDYBY LEK,ARNIK - NEMEL. NEBERTE NAPODOBENIN A OBJEDNEJTE PRIMO OD Vi ROBal KDO JEDNOU SEVERUV BALZOL ZKUSIL, 1s1E0HCE BEZ NEHO BITI!

IN 41' ;4,SEV•

•

CEDAR RAPIDS; =10W4

JAX BEER CO.

HOUSTON, TEXAS

Oznameni Kandidatil V tomto sloupci naleznete kandidaty, ktoefi Mdaji vas o hias a podporu v demokratickYch primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidatt jsou: Do precinktnich iltadil $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

OKRES FT. BEND R. J. (SLIM) BARTA Za ierifa

Ve stfedu, dne 28. ledna 1942.

VESTNIK

Strana 20.

Oznameni okresu Matagorda!

G. P. Hardy, Jr., jest kandidatem o drad Okresniho Navladniho.

Na jinem miste ve sloupci "PolitickYch oznameni" jest zatazeno jmeno G. P. Hardy, Jr., kterY se uchazi o dulezite misto Okresniho Navladniho, okresu Matagorda.

Krajane usazeni v okresu Matagorda jej nejlepe odporueuji a ddvaji o nem nasledujici informace:-1 G. P. Hardy, Jr., jest usazen v Bay City od roku 1919: Vychodil g' koly v Bay City a obdriel pravnic-

Sorry, ieny je zakazano fotograke "degree" na Texas University v roku 1936. Jest 'tenat a ma dve dit- fovat!

Prod? ky.

Vojenske objekty!

G. P. Hardy, Jr. slibuje, bude-li zvolen, ze bude konati povinnosti okresniho navladniho puzorne ptesne a dle jeho nejlepSich schopnosti. Take si bude skutedne vatiti hlasu a podpory mu pki volbach u(Pol. Adv. pd.) delene.

V PRAVNIK

Henry Sebesta

Povzdech v domacnosti.

Po svatbe mut povida k tene. Tak nam pan farat povidal, 'te mame bYt jedno tap a jedna duk. Ale co je to vkchno platne, kdyt jsme pti torn dva krky a nenulteme to dopoditat.

tfadovna nad MIZE DRUG STORE SMITHVILLE,

TEXAS

All1111/111111111111111111111/1111111111111111111111111I11111/11111111111111111111111111111/19/111111111111/111111/111111/11a

.10■1018

MRS. MATTYE SCHULZE za Okresniho Superintendenta okresu Fort Bend.

OKRES MATAGORDA G. P. HARDY, JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

Volieum okresu Ft. Bend!

Pi. Schulze ucha.zi se za okresniho Superintendenta.

6tenali Vestniku naleznou ye sloupci politickYch oznameni jmeno pi. Mattye Schulze, ktera se uchazi o iftad "County Superintendent of Public Instruction" okresu Fort Bend o znovuzvoleni. Jeji kandidatura ptipada, k rozhodnuti • v "Jaybird" primarni volbe v mesici kvetnu a v demokraticke primarni volbe v d'ervenci 1942.

Pi. Schulze zastdvala brad okresniho Superintendenta od roku 1929 do 1935. Od roku 1935 zastavala misto vYpomocneho okresniho Superintendenta. Pted nejakYm easem, okresni komisatskY soud ji ustanovil okresnirn Superintendentem a nastoupila misto 1. zati 1941. Jeji ustanoveni jest v platnosti pro llyatu Aestnacti mesicii a na tom thklade ádá nyni o znovuzvoleni.

Pi. Mattye Schulze jest graduantkou "Sam Houston State Teachers College," Huntsville, Texas. Po dobu 'g est let vyudovala gkolu, z tech pet let vyudovala ye gkolach yenkovskYch. Na tom zaklade vi nejlepe o potfebach mladete usazene na venkove, coz ji zaroveti din/ schopnou zastavati dulezity fitad, o ktery se uchazi, neb ma zvleAtni schopnosti a dostaditelnou zkuknost sloutiti dvaceti §esti "common" Skolnim distriktam, ktere jsou ptimo zahrnuty pod jeji dozorem.

Ona zaroven slibuje upinou kooperaci sedmi "independent" gkolnim distriktfn, nalezajicim se v okresu ,tak aby noddle uspegne bylo pokraeovano ye vzdelani a vyueova. ni.

Pi. Mattye Schulze neb "Mittye" jak jest obyeejne jmenovana, Mda volide okresu Fort Bend, by ji bylo dovoleno male pokradovati v kterou nyni zastava. Ona dale ujiat'uje volide okresu, ze si skuteene vati hlasu a podpory, ktere se ji dostane v nastavajicich volbath.

(Pol. Adv. pd.)

V Habeg :U Djinuny zajaly nak oddily 10,000 Italia a 300 mezkil.

Mezci klodli houtevnatY odpor.

Hledime Jednatele Politickfch Oznimeni PLATIME KOMINE, SAZBY OZNAMEK PRO VESTNIK NEB tECROSLOYAK. Statni

$25.00

Okresni

$15.00

Okresni komisai

$10.00

Precinktni tikad

$ 7.50

Za tento obnos kandidat dostane elanek odporudeni take jmeno jeho jest vsazeno do sloupce oznameni kandidatil a tarn ponechano at do volby, v ptipadu "Run off" at do druhe volby. — Vkchny oznamky musi bYti placeny ptedem. KomiAne se vyplati jednateli, kterY oznamku dostal a penize zatle.

Zavdedite se kandidatu y e vaSem okresu, kdyt jej potadate, by sve oznameni dal do Vestniku neb i do Oechoslovaka. Kandidat plati stejnou cenu nyni neb v tYden volby,,proto jej navkivte hned.

CE

PUB. CO. VYDAVATELE VESTNIKU

WEST,

ECHOSLOVSKA A THE WEST NEWS

TEXAS

Ve stfedu, dne 28. ledna 1942.

V t STNIK

Piehled Amu a vydani za mesic prosinec 1941.

PAIJEM: Od Splatky hypotek Splatky bondti Splatky majetku Splatky ptjeek cert. trok z pujeek certifikatil tarok z bondu Urok z hypotek Splaceno za praci v pujekach Slo2end splatka na hypoteku Najemne z majetku Vracena dan z majetku VYdelek v prodeji bondu

$ 19,420.97 48,310.08 20,712.50 500.00 8,401.02 2,223.01 -7,376.00 22,025.63 229.15 41.42 3,610.82 .86 4,125.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$136,976.46 108,314.71

'Ohm

$245,291.17

VYDANI: Na umrti Na tunrti pd. up certifikaty Na Umrti nedospel. dedicilm Na umrti nedospel. dedic. Urok 1 1/2 % v pOjekach Splaceno za praci v pOjekach Pfenos do nemoc. podpory Hypoteky Bondy Moly certifikatu Vracena splatka piij. cert.

Vracene umrtni poplatky Vydani (legal) hypotek Cestovne, fleet bondft Opravy, atd. majetku Dari, flat rate WID No. 15, Dan z majetku Cestovne, fleet majetku Vydani (legal) majetku Pojisteni proti ohni, majetku Dohledy majetku HOTOVOST HLAVNI fLAD Pfijem od fada Na S. A. O. T. Prodej bondil

$159,412.15

Celkem Hotovost z minul. mesice

$ 3,618,65 1,147.52

"Ohm

$ 4,766.17

2,593.65 25.00 1,000.00

VYDANI: Telefon Potieby a vydani v idadovne Exchange na poukazky Patovne Slu2ne fitednikt Opravy strojil Elektfina Lekatske prohlidky Bondy Atednikii Odmeny za eleny Vestnik, za 6,623 odberateln Vestnik, za poStovne Telegramy Vkpomoc v ntadovne Express Cestovne Voda Oznamky IX. dari, federalni

DETSKIt ODBOR Pfijem od radix Urok z bondu Urok z hypotek Splatka hypotelty

31.02 1,046.36 38.46 53.00 767.25 11.00 15.35 203.00 49.24 681.27 745 09 1.50 1.25 183.25 19.15 6.70 1.25 35.00 14.90 $

862.13 981.00 292.50 121.99 113.55

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 1,509.04 717.16

1:Thrn

$ 2,226.20

42.74 83.69

HOTOVOST Piijoky certifikatii Bondy Hypoteky

$ 2,099.77 529.00 34,577.08 18,454.61

MAJETEK NEMOCENSKA PODPORA Pfijem od radix Pfenos z iimrtniho fondu Hotovost z minul. mesice

$ 55,660.46

Celkem VYDANI: Na podpory

$ 1,637.88

HOTOVOST

1,476.08

CESTOVNI FOND Pfijem, 2adosti o pujeky Hotovost z minul. mesice Celkem

5,500.00 177.00 368.28 198.77 791.26 244.15 1,000.00 55,216.05 1,000.00 14,493.20 30.00 11.96 2.00 2.20 1,265.96 2,336.76 2,705 17 67.60 14.40 56.25 398.01

TW

HOTOVOST

VYDANI tspory ; Comm

Strana 21.

21.00 1,000.00 616.88

161.80

392.00 795.35 $ 1,187.35

V'YDANI: Gas, olej, atd.

Vracena. Zadost Odhady

76.23 10.00 350.61

HOTOVOST

750.51

PREHLED MAJETKU JEDNOTY Bondy $ 801,050.98 1,806,782.64 Hypoteky 1,256.25 Zastavni ptijeky 416.17 Osobni pujeky 663,000.19 Pujeky certifikatt 159,412.15 Hotovost v bankach 862.13 Hotovost Hlavniho ttadu 55,660.36 Majetek 13â&#x2013; ,..Askeho odboru 1,476.08 Hotovost Nemocenskeho odboru 750.51 Hotovost cestovniho fondu 186,305.45 Majetek 7,980.17 Zatizeni v iitadovne 1,000.00 Auto Celkem Dluh nedospelYm dedictim

$3,685,973.08 26,085.39

$3,659,887.69 V Washington, D. C. - Sekretat lod'stva Frank Knox potvrdil zpravy, to velka reorganisace americkeho lod'stva je rychle provadena. Je to vYsledek japonskeho zakeineho iitoku na Pearl Harbor, podniknuteho dne 7 .prosince. DfileiitejSi funkce Afadovny namotnich operaci, jejimt 'Sam je admiral Harold R. Stark, jsou pfenakny na vrchniho velitele lod'stva admirala Ernesta Kinga, bYvaleho vrchniho velitele Atla.ntickeho lod'stva, kterY ma pinou dtiveru presidenta Roosevelta. King bude miti vrchni veleni ye valednYch operacich, cot nemeli jeho pfedchtdci. Pfedchtidce admirala Kinga jako vrchni velitel lod'stva admiral H. E. Kimmel byl oilstranen z nejvyMiho velitelstvi, kdy americke lod'stvo utrpelo nejvetSi poratku r, jaka mu kdy byla zasazena. Knox pravil, 2e to neznamena nediiveru k admiralu Starkovi, nYbr2 pouze lepgi rozdeleni povinnosti. Admiral King nyni pkevezme operace valeeneho lod'stva na mai, admiral Stark bude s to venovati se pracim administradnim a planovani budoucich operaci ye velkYch rozmerech.

V Washington, D. C. - VYnos dane z ptijmu za nynejSi fiskalni rok, kterY konei dnem 30. eer y -na,odhujes$7140,vdoaten zprave sekretate pokladu Henry Morgenthaua.

Ve zprave se pravi, bude-li tento odhad spra y -nY,iedarzpfjmuvyso$3,20 dil o 81% vice net pfede glY rekord, jeho docileno roku 1920. Celkovy vYnos dani za fiskalni rok 1943 odhaduje se na $17,852,000,000 u srovnani s $12,816,000,000 za belnY rok. Celkovy pfijem za r. 1942 mimo pfispevky na starobni pojitteni, je odhadovan na $11,944,000,000.

V Laska a svornost din' Wastne rodiny a At'aMAJETEK

And nirody.

VSTkaz piijrnii a vydani za mesic prosinec 1941.

Hotovost 30. listopadu $111.591.62 Pfijem za mes. prosinec: Oienske poplatky 23,016.62 Splat. na majet. pujeky 48,423.63 Splatky bondt 20,712.50 Splatky na majetek 500.00 Splat. na pujeky cert.

8,401.02 Urok z ptijeek cert.

2,223.01 Urok z bona.

7,668.50 Urok z majet. pujeek 22,147.62 Pfijem 1 1/2% na stare pilj.

229.15 Slo2. splatka na maj. pnjeky 41.42 Najemne z majetku 3,610.82 Vracena dari z majetku .86 VYdelek v prodeji bondu 4,125.00 Na S.A.6.T. 25.00 Prodej bondii 1,000.00 Ptenos z fimrt. fondu na nemocenskY fond 1,000.00 Piijem iadosti o 392.00 143,517.15 255,108.77 Vydani za mesic prosinec: Na Amrtni podporu cel.

5,500.00 Na imirt. pd.-up cert.

177.00 Na flmrt. nedospel. dedic. 368.28 Na flmrt. nedos. dedic. Urok 198.77 1 1/2 % na nove puj. plac. Jed. 791.26 1 1/2% na st. puj. plac. iadat. 244.15 Pfenos z iimrt. do nem. pod. 1,000.00 Piljeky na majetky 55,216.05 Bondy 1,000.00 Pujeky na cert.

14,493.20 Vracena splat. Raj. cert.

30.00 Vracene innrtni poplatky 11.96 Vydani (legal) hypotek 2.00 Cestovne, fleet bondt 2.20 Opravy, atd. majetku 1,265.96 Dan, flat rate CCWID No. 15, 2,336.76 Dari majetku 2,705.17 Cestovne, fleet maj.

67.60 Vydani (legal) na maj.

14.40 Poj. proti ohni, maj.

56.25 Dohledy majetku 398.01 Telefon 31.02 Potteby a vydani v iffadov. 1,046.36 "Exchange" na poukazky 38.46 PoStovne 53.00 767.25 SluEne iffednikil 11.00 Opravy strojfi Elektfina 15.35 Lekafske prohlidky 203.00 Bondy. iffednikii 49.24 681.27 Odmeny za eleny Vestnik, 6623 odberateln 745.09 Vestnik, po§tovne 1.50 Telgramy 1.25 183.25 VYpomoc v ntadovne 19.15 Express 6.70 Cestovne 1.25 Voda Oznamky 35.00 IX. Dari Federalni 14.90 42.74 Uspory, DetskY odbor 83.69 Comm.

161.80 Na podpory, Nem. fond 76.23 Gas, olej, atd.

10.00 Vracena iadost Odhady 350.61 90,508.13 ZbYva hotovost na bankach 31. prosince 1941.

164,600.64 255,108.77 Frank B. Steiner.

V Aran si na ikolu.

"Maminko, dnes jsme si hrali na Skolu - ".

- "No a jestlipak jsi byl zpiisobnY?" - "To nebylo tfeba, maminko, ja jsem byl pan 'leiter V

"Nakup" v protektoratu.

"Kupujete, pani gupova, taky uz jen na ky?"

"Ba 1104 VottinOU lake) dliv na dluh,"

Stran g 22.

SPRAVNE VYKONANA POBIREBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni fistav pohotovY k sympatickemu vytize-ni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levee ceny jsou nati zitsadou.

VESTNf K

FinanCni zpr:ava ti6einika HL Radu.

PitiJEM OD RAW.' ZA MESIC PROSINEC 1941.

Rad Datum Za Obdr'teno 1 16 list. $ 235.56 2 26 pros.

36.19 3 16 list.

35.07 Fohiebni 4 21 list., pros.

775.92 - Telefon 3605.

'Olen 5 9 pros.

62.02 TEMPLE, TEXAS. 6 12 pros.

128.30 7 16 pros.

179.02 8 30 list.

74.07 8 6 kijen 78.07 9 26 list.

296.23 10 23 list.

80.25 PRAVNIK 11 17 pros.

84.86 12 16 list.

31.60 Vytizuje vegkere soudni 14 17 cert. .25 zaleEtosti.

14 1 list.

72.29 ttadovna: 936 Bankers Mort15 1 list.

184.96 gage Building, pfes ulici na16 23 pros.

100.64 proti Kress budove.

17 31 cert. .25 17 16 pros.

780.59 HOUSTON, TEXAS 18 1 list.

37.06 19 13 list.

96.02 20 11 1 Glen 2.40 DR. THOMAS N. DeLANEY 20 2 kijen 467.20 061â&#x2013; Tt LEKAR 20 31 list.

505.82 BrDe spravne ptipravene.

21 4 kijen 59.90 as dle Unaluvy.

22 15 pros.

47.85 tfadovna 3248 - Res. 2687 23 17 list.

293.48 513-15 Professional Bldg.

24 8 nemoc.

10.25 TEMPLE, TEXAS 24 5 2 cert. .50 24 24 cert .25 24 30 cert. .25 24 24 list.

840.58 POHEEBNI DOMOV 25 24 list.

421.26 V hodine zarmutku najdete u 26 21 list.

46.16 tabs nejlepg pohkebni obsluhu a 27 22 list.

177.64 ceny levne.

28 19 2 cert. .50 BILL MAREK, feditel.

28 17 cert. .25 Tei prodlivame polifebni poji28 28 nemoc.

2.00 iteni od 1 mesice do 80 rola). stall 28 29 cert. .25 Ambulance ve dne.i v noci.

28 20 list.

538.72 Telefon 546.

29 31 list.

677.50 MAREK BURNS FUNERAL 30 10 list.

80.04 HOME 31 23 list.

92.33 CAMERON, -::- TEXAS 32 19 list.

44.04 33 31 cert. .25 lIMMMMUMMIMMIRIMMIHMUMUMUMHMUMUMUMMUMMMWg 33 24 list 196.01 34 17 pros.

26.34 35 24 list.

129.08 37 23 pros.

24.60 S 39 23 list.

176.09 S Pfimo z tovarny k yam 40 21 pros.

40860 Zbai dobre - Ceny levne 41 16 pros.

91.04 40 R010 ZKU8ENOST 4? 24 kijen, list.

58.85 44 20 list.

85.15 47 21 list.

507.88 5906 N. Main - Tel. Tay. 6063 48 21 list., pros.

428.91 40 21 list.

619.02 Naproti budove faclu Pokrok 49 20 cert. .25 Houston cis. 88.

50 18 pros.

87.85 HOUSTON TEXAS Amoommummniunninimmitnnitutuntumuununinuntumutimmiuunnutih.!

51 20 list.

77.90 52 26 list.

101.64 55 13 nemoc.

113.18 56 2 kijen 122.22 &ski Jidelna, Restaurace 57 10 list.

58.55 a Pivnice 58 23 pros.

100.51 714 PRESTON AVENUE 58 2 nemoc.

1.00 HOUSTON, TEXAS 58 24 2 eleni 4.80 Jos. Kogut, majitel.

59 24 list.

5.60 Telefon: Beacon 31734.

60 26 led., iinor, bfez., 153.49 Pravidelna jidla a lunde, 61 15 pros.

64.57 1tejlep61 soudkove a lahvove pi62 31 fij., list.

106.87 es, rslzne druhy vina a doutniky.

63 28 nemoc 1.50 Mluvime eesky.

63 22 pros.

215.68 Hoboko stale na sklade.

64 17 list.

48.60 Zylaktni stoly pro rodiny.

65 30 pros.

98.45 117.22 66 26 list., pros.

66 8 kijen 51.86 67 23 pros.

160.05 67 13 nemoc. .50 iesky Leila a °Mater 68 18 list.

341.03 711 Medical Arts Building 87.71 69 23 pros.

HOUSTON, TEXAS 70 17 pros.

158.50 Teleran residence: Lehigh 9745 71 16 list.

52.97 120.04 72 17 pros.

Weldon atadoway: Preston 2553

EDWARD PACE

C. H. CHERNOSIg

MAREK - BURNS

Nabvtek vieho drUhu!

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942.

73 15 pros.

74 26 pfedplaceno 75 10 fij., list., pros.

76 24 list.

77 13 fijen 78 19 pros.

79 20 list., pros.

80 17 pros.

81 17 list.

82 31 list.

82 17 fijen 83 4 zati, fij. list.

84 31 pros.

86 30 list.

86 4 filen 87 18 1 Glen 87 5 filen 87 31 1 Glen 87 26 list.

88 31 list.

89 28 cert.

89 20 pros.

90 23 pros.

91 30 pros.

92 22 nemoc 92 lkijen 92 28 list.

93 31 list., pros.

94 14 pros.

95 23 1 Glen 95 22 pros.

96 18 pros.

96 1 list.

97 31 pros.

98 18 list.

99 17 pros.

100 24 pros.

101 21 pros.

103 31 pros.

103 22 list.

104 19 derven ai pros.

105 11 pros.

106 22 3 eleni 106 18 fij. list. pros.

107 2 nemoc.

107 1 filen 107 31 list., pros.

108 31 pros.

108 31 pros.

109 21 fij., list., pros.

110 24 1 Men 110. 20 pros.

110 31 cert.

112 20 pros.

113 16 pros.

114 115 116 117 117 118 118 119 121 122

10108.06 79 329.21 101.24 100.49 6.06 149.91 3.66 307.57 757.61 .25 176.42 38.13 249.86 1.00 361.52 247.77 131.76 140.94 13.25 75.54 50.03 36.78 115.23 51.16 53.73 34.27 31.75 65.56 45.31 99.85 37.13 123.83 386.97 1.00 136.32 285.288 12.31 100.77 118.66 .20 123.85

112243 125 126 128 129 131 132 133 134 135 136 137 138 138 138 139 139 140 141 142 143 143 144 145 146 147 148 149 150 151 153 154 155 156 11557 158 159 161 162 163

238.27 25.30 51.69 33.30 25.80 38.16 33.16 12.72 124.96 58.30 345.31 15.30 73.15 215.70 34.98 57.35 32.40 16.58 152.88 38.00 135.39 28.32 38.40 .25 86.05 1.50 39.18 31.43 41.03 196.41 222.36 82.16 26.24 21.15 65.42 88.82 26.05 329.83 27.95 26.01 82.46 50.74 251.27 14.54 14.96 189.49 10.74 114.19 92.57 58.18 44.20

17 list., pros. leden 9 pfedplaceno 16 list.

31 pros.

1 list.

30 pros.

1 list.

23 pros.

13 pros.

24 pros.

10 pros.

17 list., pros.

19 list.

12 list, pros.

16 pros.

20 pros.

19 tij., list., pros.

18 pros.

18 list.

52 dleni 17 pros.

16 list.

10 pros.

22 cert.

20 pros.

28 nemoc.

27 pros.

10 list.

10 pros.

26 pros.

23 list.

28 pros.

1 1 Glen 31 pros.

18 list.

19 pros.

16 pros.

26 list.

26 list., pros.

18 1 Men 18 pros.

17 pros.

21 list.

7 list.

23 pros.

18 pfedplaceno 31 pros.

23 pros.

19 pros.

18 pros.

27 kijen

230..64 25 16.33

$23,014.52

ZABAVY

Tesai Furniture Co

'lack

Pokrok Houston

RED FRONT

Dr, Chas. J. Hollub

143.59 11.94 84.40 48.23 26.97 81.52 83.37 152.18 250.37 31.28

SYNCOPATORS I. It. BAOA. MUSICAL SIX HOUSTON CZECH

1. tNORA 8. tNORA 15. tNORA 22. tNORA

VSTUPNE: PANI 45c - DAMY 30c (Tax included) O zakusky a obeerstveni navAtkvniltft jest VYborein naletite postarano.

Zabavni Vybor.

1140 ROBBIE ST.

-:-

Na doptini: 20th and North Main.

T. 0458

ye sttedu, dne 28. ledna 1042.

ZvedavSr . — "Proe stoji Pepa,nek pied zrcadlem a ma zavteny pti .tom oti?" — "CI-1-3e vita, mami, jak vypadd ve spemi."

VLSTINTIK

Strana 23. ti se zase od slavy do hotelove umyvarny nadobi a jedina, svetla, 'nadeje je blizkY sriatek s Vranou, ktery se stava gefkuchakem.

V Kam ides s tou motykou?

Ale jdu do Habek, hiedat i ..-estice!

Prosim tebe, jak.Y. investice?

Prej tarn Taliani do nich zakopal miliont! . V RHEUMATISM.

"K riera rri?..tky Lizalky"

Niaa.1■00.1.03/070.22.,S,Wk..j,

Enjoy and Serve

Yeeferleve

ate Matka Lizalka tije typick'm tivotem dlouholete najemnice prat-1 skeho dintaku. V mladi mohia uclelat karieru, kdyi kadetnik operet-1 niho divadla Holopirek nabizel ji mantelstvi a divadelni slavu. Ale o-i sud chter jinak . . . Pied Holopirkern poznala bednate Lizala, pro nehot se ztekla vkch nadeji na slavnou budoucnosti a provdala se za neho.

Jejich dcera, osmnactileta Matenka, zdedila po matte touhu stat Zi?N se divadelni nebo filmovou hvezdou.

Sny sve splada v druhem suterenu Air hotelu Esprit, kde je zamestnana 614jako myeka nadobi. V tomtet ho° 4tsly telu zamestnan je kuchat Vrana, ki; ° fSKEY kter' je do Matenky zamilovan a BOTTLED IN BOND 100 PROOF tek se, te se vezmou '":?1,4 ALSO AVAILABLE Mateneina ptitelkyne, kadetnice IN 93 PROOF Bill NOT BOTTLED IN Helenka, tdda Matenku, aby ji Le Sage Company, Distributors, za model na kadetnicke zavody. Zavody jsou filmovany pro turnal. ReDallas, Texas. tisk. Kordik nahodne spatti snimek z kadetnickYch zavodil a objevi v Matence marne hledanY typ pro hlavni filohu sveho noveho filmu.

Matenka je ptijata bezplatne na zkouislu a stane se °bet filmovYch zazrakt. ReFiser necha, ji oholit obodi, odbarvit vlasy na platinovou barvu, uei se zpivat a Aermovat. Jednim z pestiteld jeji filmove krasy je hone Holopirek, kter' je ye filmovem atelieru zamestnan jako masker. Holopirek se s Matenkou zahy domluvi a prohlasi se ji jako bYvalY napadnik jeji matky. Matka Lizalka ptijde do atelierti za Matenkou a setkava se po letech s HoOW L tavir LANny=ENT lopirkem. Lizalka, oslnena filmovYm prosttedim, vidi Matenku jit jako slavnou hvezdu s mnohatisiD . A. PETRA covYmi gate/11i a v jejim osudu vidi spineni sve kdysi opu§tene kariery. Zaene usilovat o Matendin rozKandy kdo trpi bolestmi revmachod s kuchatem. Vranou. Lizalka tismu a neuralgie, pieje si okamiite neeeka, jak Matenka obstoji a zaeprotidraidici Cinnost g Vnei ne na fleet slavne budoucnosti it Dra. Petra Laiveho Oleje Linimentu pracuje rychle, piinesti poiehnanou nad sve pomery. Nakoupi sobe i filevu od trYzne revmaticl4ch a neuMakence §aty, vystehuje start naralgickYch bolesti, svaloqch bolesti bytek a zatidi si moderni byt — ozad, ztuhlYch neb bolavY'ch namoienin, odienin neb vymknutin, vkm na svedicich neb palicich nohou — jak Otec Lizal, kdyt vidi neptedlotebylo dokazano tispe g nYmi zku g enostmi tisicu po vice nei-li 55 rokii. ne Mani sve teny, varuje ji. LiLecivy Oiej jest uti g ujici, protihnizalka mu vyete, to nema pro moderlob0 ulevovatel bolesti, ktery ihned ni tivot smysl a Fe Holopirek pro zahajuje praci piiva"denim bohate, Matenku ma vice pochopeni a lasky Cervene krve do otek13",ch, podraiden9ch bolicich casti. Opatite si lahev net on. Lizal se rozhodne, Fe do moLeaveho Oleje Linimentu dnes a derne zatizeneho bytu ne ykrodi, seziskejte pro sebe prospech z jeho bere star' nabytek a uskladni jej posilujiciho lee'iveho tepla. v pivovarske bednarne, kde od to Zvlig tni nabidka — Objednejte dnes chvile osamele bydli. Matenka na Prosim, po g lete mi jak nasleduje: natlak sve matky nechce se ztici 2 pravidelne 60c velikosti lahve lasky kuchate Vrany a naddle se s Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu za $1.00 po'itovne nim stYka. Rozhodnuti o Mateneinb vyplaceno. defininitivnim angaFovani bylo od❑ 11 unc. Dra. Petra Hoboko — $1.00 po g tovne vyplaceno. loteno a tak octnou se Lizalka s ❑ nebo oboji za $2.00 pogtovne dcerou ve finaneni tisni. Lizal tene vyplaceno. hotove penize nedal, zaplatil u ho❑ C. 0. D. (poplatek piipoCten).kynatky tivobyti, ale to je mak), DR. PETER FAHRNEY & SONS " I Dept. 3811-553 protote Malta pottebuje kapesne 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. na representaci. Lizalka se rozhod25$ Stanley St., Winnipeg, Man., Can. I wow ammo mow* ne, ge se ob6tuje pro cite a penize Ilfb

64

fyyReiBGHT

S 10 :'1

liai

.74/

vra-

4

Svalove bolesti zad

"

Mela jsem revmatism v kolene a v ramene nekolik mica. Brala jsem eopatti. Lizal ji sleduje do hotelu, lektricke leeeni, vaelijake pilulky a kam dochazi. Jake je v gak jeho pte- rozliene mediciny. Trochu to vtdy kvapeni, kdyt najde term na hote- polevilo, ale zase znovu vratilo. Nonat ale revmatism tak vyledila, lovem schodiki jako uklizeeku. Li- am v zime se nevratil. Jiz mnohym zalka vysvetluje, to to delala lie- l farmattlm i lidem v meste jsem Nochno pro Wastnou budoucnost Ma-Inat odporueila. Potlete 2 dolarove kenky. Matta v gak v koneene he- i na adresu: Mrs. John Hubed, Alperecke zkouke neobstala. Nastava, j na Michigan. katastrofa, ktera se nejvice dotkne vychloubave Lizalky. Pro ostudu nechce se vratit dom8. PornYki na sebevratclu. Opodal filmuji exteow. us. incr, 01,s rier pro detektivni film•Holopirek, Cena Nonat je postou 55c a $1.05. kter' vi o Lizaleine zmizeni, ujme Ptejte se vaFeho lekarnika neb jedse ji a dovede ji domil k rodine. Ce- natele, ale nic jineho neberte, radeji pike ptimo na na.Fi adresu: lY cum pochopil Lizalainu hrdost .. R. C. MILLER & CO. a nikdo se ji nevysmiva. Matka P. 0. Box 285, Altadena, Calif.

DR 'PETER'S —

a P.J.S.T. ma dostat kponez napuidy Ha majetky Juin

Pujcky jsou povolovinv na nozemkv a mestsky majetek.

UROK POtiTAN JEST

LecivOlej Liniment

PRP.....0.101.. AMMO

MINOIM .010■0 }MO

2 procentni sleva, kdyi jsou splatky

a urok suravne odvideny, tedv urok olasi pouze

MALI POPLATEK JEST POUTAN ZA PROHLIDKU A ODHAD MAJETKU.

ZAJiMA'TE-LI SE OBRAtTE SE NA HLAVN1 i44D

Suprema Lodge SPJST. FAYET !MLLE,

TEXAS

Strana 24.

V E S TN ix

Ve sttedu, dne 28. ledna 1942.

Poutiveite k oznamovini

ogri Pronajme se farma eeskym RYCHLA PRACE A NE eleznieni spoleenosti zaroven lidem, mohou bYti dva cleni, t•eba EEO, PRAM NELSON o povoleni zvYAenYch sazeb na starSi. Wborna pkilektost die doWashington, 21. ledna. — Donald nalladni dopravu, o cemz komise rozumeni. Fayetteville, Texas, Rt. 2, M. Nelson, generalisimo americke uvaluje.

Box 81.

(4-c) valeene produkce, oznamil dnes znoV Pravidla vuz • izeni vedeni valeone vYroby a Brniura o prvni schfizi Spojenefi v Stargi vdova za ptieinou aby prohlasil, Ze "debatujiei krouZky" V Malem Oznamovateli netujeme Lon On 3 centy za slovo, za kaide uvetejne- nemusela bydlet o samote, ptijme jsou pry& praci u stargeh lidi, neb je teskno New York, (OTK). — V upominku tn. Nejmengi puplatek za oznamku Dle noveho natizeni Nelsona OPM (do 25 slov) jest 50c. Oznamku na- samotne °sob& Nabidky adresujte: bude npine rozpuSteno a jeho direk- na prvni schuzi Spojenct v LondYpfate na zvla§tnim listku a pkilot- La Grange, Texas, P. 0. Box 147. toil William Knudsen a Sidney Hil-. ne byla vydana v Anglii. pane vyk objednavce ptisluLny obnos (4-pd) man stanou se eleny odboru valet- pravend bro2ura pod nazvem Lift bud' poStovni poukazkou (Money Up Your Hearts. Braura obsahuje Order) nebo ye znamkach (stamps). ne produkce.

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c Dor TABAK na kouteni posilam projev Churchilltv a projevy ostatNelson pravil v konferenci tiSku, po 20c a 25c libra a dopravu vyplana jeho vYmenu. nich spojeneckYch ptedstavitelii, Ma-li b)ti jmeno oznamovatele tim. Joseph Prochaska, Portland, Ze jeho hlavni muZi, jimZ" svetil ve- jak byly udineny na r ,sto schtizi dne deni produkce, budou miti neomezatajeno a nabidky posilany admi- Tenn.

(4-5p) zene, prava, aby "prate byla vyko- 12. eervna 1941. Za Oeskoslovensko nistraci pod na.t% znaelou, fietujeme za oznamky "Na prociej", "SlutKovarna do rentu, dobre mi- nana", a jestli se ukaZe ze zkuSeno- promluvil jmenem ministerskeho by a prate" a podobne 25c zvlak' sto, dost prate, dobre stavby, 6 a- sti, ie by to nepracovalo, ueini opet ptedsedy gramka ministr zahraniLa znaeku a na patovne, aby dale 01 Jan Masaryk, jeho tee je to tadopisy mohly bYti ihned odesilany. knit zeme, dost vody, dost rinsta pro novou zmenu.

President Roosevelt odevzdal Nel- ke otigtena. Krome toho obsahuje Pti oznamkach "Nabidnuti k slepice a kravu, elektricke osvetleanatku" neb "Mine se hospody- ni. Kovalske nadini bych nejradeji sonovi svrehovane pravo jako gene- broNira fotografie v gech mluveich a no" obnaS1 doplatek za znatku a prodal v kovarne vSecko co koval ralniho direktora produkce, aby mu jine snimky. Na eeskoslovensite poStovne 50 centu. strance je oti§tena take fotografie, pottebuje. Raymond Doskodil, ma- odpadla tato starost. ukazujici presidents BeneAe v rozNelson jmenoval Ernesta Kanzlejitel.

Hlaste se u Joe Doskoeil, Burgo''' Piijme se Ceske devde k byd(4-5p) ra, stareho spolednika Henry For- hnvor/i s deskoslovensio-rmi letci. leni v dome a k opatrovani dvou lington, Tex., Rt. 1. , da, hlavou vyboru pro automobiloditek. Zadna domaci prate, vateni Piijme se avec neb 'Zena k neb prani. Pike neb se hlaste u: vykonavani vSeobecne domaci pra- vy prumysl, kterY ma bYti ptemeETLINGER FUNERAL HOME. nen k valedne produkci.

Mrs. J. R. Winston, 304 Weat French, te neni ale Wick jen v men gim doVYprava pohtbu. Ambulandni slutDalk zprava z Washingtonu sdeTemple, Texas.

(4-5p) move pro dva lidi. DobrY plat pro luje, 2e vYroba hliniku (alumina) ba. Pohtebni pojigteni. Dojedeme avir-■ Medi. misto — starSi 'Zeno, na spravnou 2enu a stale misto. PiSle bude zdvojnasobena a magnesia pro pozfistatky vatich milYch i nedomaei praci a ne tadne prani. neb telefonujte na Hugh C. Cate, zpetinasobena pti gtiho roku dle pro- kolik set mil bez jakychkoliv daltich PiAte na Box 228, Rt. 1, Sealy, Te- 7425 Santa Clara Drive, Dallas, Te- gramu, kterY jest ji2 v proudu, aby poplatku. S nazi' se domluvite mohly se vyrabeti tale bombardodesky.

(3-pd) xas. Tel. Tenison 3-2632 collect. xas.

(4-c) vaci aeroplany.

PETE E. ETLINGER FUNERAL Nabidnuti k diatku. — Hleda HOME Washington, 21. ledna. — Mezise dobra hospodyne, tteba i s jed- Dori Piijme se — device deskoslo- statni obchodni komise dnes povoPete E. Etlinger nim neb dvema manAimi detmi, od venske narodnosti, staid ne pies 45 lila draham prinnerne 10 procent Elsie Praiak-Etlinger let k vykonavani v geobeene doma50 do 55 nen stand, na farmu.

Phone 38.

Bellville, Tex. zvysenr osobniho cestovniho, mimo te na: "U West", % Vestnik, West, ci prate. DobrY domov a mzda. Ne- lzvlagtniho jizdneho pro vojsko a Telefonujte na na§ fidet. (p) (3-4p) hlaste se, zdali nechcete stale mi- namotnietvo.

Texas. mommtrommnnumunimmummumwarmsvone sto. PiSte na: Mrs. B. D. Saunders, arm Pronajme se — farma 10 akr9 Hotel Brendle, Robstown, Tex. (4c) ii.0411.04111111.41■0411111100.1110■11.0•116•0•11■ 0■11.1111110111111110.11■0■04111.0■1111. .1•01 r pro mlekateni a pestovani zeleniny, Piijme se — delnik s rodinou vYborna pkilditost pro pracovitou deskou rodinu.-0 podrobnosti piSte na stalou praci na farme. Mu g by na: Miles Podlipny, Rosenberg, Te- dostal praci stalou a rodina k vYpo_ Jste nyni, po dobu VALKY tadani pestovati vice kukutice.

(3-4-c) moci pti kopani atd. Pitte na znadxas.

Toto innZete dokazati, a site zvySenim Arodnosti od 20 do 30 proku: "Delnik", % Oechoslovel, West, cent sazienim "TEXAS YELLOW HYBRID CORN NO. 8.

(4-5-c) sir, Stark vdova pteje si sezna- Texas.

VetSi poeet bug hi po akru znamena vice penez pro Vas. meni s dobrYm elovekem na farNaSe semeno jest "certified" od Texas State Seed CertiKdyi deti mnoho mluvi. me k viili silatku. Pike na: "Stara fication Board.

Ward Price, anglicky Zurnalista, vdova", % Vestnik, West, Texas.

1 BU. $7.25, 2 BU. NEB VICE $6.50, 1/2 BU. $4.00. jel po ieleznici se svou malou dcer(3-4pd) kou. Pojednou spat •il z vlaku na zVLASTNi CENY NA VELKE MNO2STVI. Na prodej pivnice ye Velke konci mesta velkou, ponurou budoViechny ceny f. o. b. Rosebud, Texas. Zakete hotove neb eek, neb Ceske osade. DobrY obchod. Proda vu. "Copak je to, tati, tamhle ten pike o vgechny podrobnosti na (P) se za ptidinou nedostatku sil k za- velkY aim?" tazala se zvedava, deemestnani a easu k rizeni. PiSte pod raka. — "To je trestnice," odpoveznadlou "Hostinec", co 6echoslo- del tatidek ochotne. A proto ge ten y ak Pub. Co., West, Texas. (3-5c) tatidek pied nedavnem napsal krasnou Teporta z jiste trestnice, distars, lehke dru- 'Derma, divenka nelenila podotknouair4 TABAK hy, prodavam 15c a 20c lb; cigare- ti: "Aha, to je ten Zalat, ye kterem 011••■■•■• tovY 35c lb, havana 35c lb., nevy- jsi byl, tati, vid' . .." — VSichni placene. V. Kratochvil, Portland, tomni ve vlaku zaryli do uboheho (3-7p) tatinka pohledy naprosto nevlidne, Tenn.

Piijme se delnik spolehlivY, jak motno si pomysliti. Ward Price kterY mode zachazet s traktorem a ujiWuje, de nikdy mu nebylo tarozumi farmatske praci. Piste na: kove horko, jako v to chvili.

V A. E. Hlavati), Rt. 6, Lubbock, Tex. Situate v Jugoslavii.

(3-4pd) LondYn, (OTK). — LondYnske jihoslovanske kruhy se dovidaji z JuNA PRODEJ! 200 akrova farma, asi 85 akru vzcle- goslavie, de mesto Rudnik, asi sto lano, 12 akru prvottidni louky, dva Sedesat kilometril jiZne od Belepastevniky, tti dobre "tanky" na hradu, bylo znieeno nerneckou sttelvodu, dve dobe studny, dobra, hod- bou z del a bombardovanim z lene nadprilmerne lepSi 5 svetnicova, 'tadel. Ve meste pry ji2 nezbyva, residence, dobra, dvoji stodola, pet va duSe. Jihosrbsine mesto Mice jinYch venkovnich staveni, vSe v bylo rovnet rozstkileno a mnoho ne_ dobrem potadku, zvelebeni samo ma vinnYch popraveno.

Timto zveme milovniky dobre zabavy z blizka i z dali, by se V cenu $3,000. Na Caldwellske ceste vgichni ptistrojili za masky.

Maniele mezi sebou.

2, denni poStovni dodavka, gkolni 1. man t. el: "Tuhle padlo nejake bus jede podle brany a vezme ditky do Snook §koly. V Ceske osade, smitko me gene do oka. Musil jsem dobre testy, dobrY pozemek k rolni- s ni jit k oenemu lekati a stab() mne MAME PET PENENICH CEN eeni, kterY neni otravenY "John- to tticet korun. — 2. man gel: "To son" travou. Mize bYti koupeno za nic neni, tune padl me gene do oUctive zve $7,000, hotove neb na splatky. Pifte ka svigt'ovY koLch, musil jsem s ni ZABAVNI VtBOR. (P) neb navg tivte C. A. Bain, Caldwell, jit ke koZ'itnikovi a stab() mne to (46-dz-c) tri tisice korun!"

N. Texas.

Mary Oznamovatel

WIIIIMM1111101111111/111111111111111MILIMMIMMIRMIIIIIIMTEMMIIMINOMIlka

,

PESTITELE ICUICUMCE POZOR!

L. L. CHAPIVIAN I Grower Rosebud, Texas.

,

Ve ka Maskarni Maya

v sini iadu Pokrok. Dallas, eislo 84, na 2625 Floyd str.

v nedeli, dne 1. iinora Zaeitek v 8 hodin veeer.

0 dobrou hudbu bude postarino.