0 girt Slovanske Podpor pciJednoty Statu Texas.
Entered as
SECOP ri
class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas. under the Act of Congress of Auvpst
ROtNIK (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ve stiedu
24th. 102.
(Wednesday) 10. &ill (September) 1941.
eisLo
3'7.
CESTA DEVITI HODIN. (f`timske dislice znadi hodiny dne pohibu, v iiterSr 21. zati v 19. rote Oeskoslov. Republiky). 0 HODINE desate byl uzavren ye1110 etverec na prvnim nadvori hradX danskem; byl to jako ohromnY eestnSi dvur, vybudovanY z Matyaske fronty a ktidel stareho hradu pra2skeho, dervenych praporti, spuStenYch viajek, palac0 hraddenskeho namesti, z tivYch front lidi. Byl-li hrad delem tohoto destneho 'avora, tvorily jedno jeho kridlo zlatem se ti:pytici fraky, fatly a chocholy diplomattl, uniformy vojenskYch pkidelencti, zlate retezy hodnostatu, sutany a kappy kleru; zde stalo v'Se, co znamend root a slavu pozemskou, co representuje panovniky, staty, ylady, vojska, cirkve i fitady. Protilehla derna fronta, to byl nas vlastni stat ye sve politicks svrchovanosti: zde stale, v pozoru da republiky deskoslovenske a obe snemovny, zastupci yule a suverenity lidu. etvrtou stranou tohoto destneho dvora, zakladnou toho monumentalniho dtverce, byl lid sam, ptepaZujisi hutnou a neptehlednou frontou Hraddenske namesti. — D yfir je pti-praven; jen jeho stted byl jests prazdnY. Nad polem venal, nad malYm dernym katafalkem poplaSne ma.va, obrovske smutedni ktidlo; je to Cerny baldachYn, burajeci a vysoko vzletajici v zatiovem vetru podzimnim; statni vlajky a 'terns prapory Zlehaji a biji do Eerdi, lanovi skrir2e, a tim vic je slySet zvuk nejslavnej gi, jen bode provazet celou tu posledni cestu: tim vic je sly'Set to yelike, slay -neticho. 0 hodine desate se do toho mleeni zatizla kovova, fanfara smutedni, velikY baldachYn se vysoko vzedmul ye vetru a Best generalti pkinana ramenou rakev, zasttenou statnim praporem: je na nem ptipjata jen hrstieka deskoslovenskYch valeenYch medaili, jet bude i v hrobe 1e2et nad srdcem hrdinovYm. Zda se to rakev skoro maid na tak vysokeho a ro yneho starce; kdyby tu stal, nezadal by si s dlou/47m panem Blumem, s velikYm panem de Lacroix a snad ani s britskYm yytahlYm panem Hadoyem; jen rektor magnificus Karlova, udeni by musil sklonit hlavu, aby se podival do tech chytrSTch, SedSrch odi za skly zlateho sktipce. testnS7 dviir lidi a palacti stoji v pozoru a hlubokem tichu kolem to rakve pod trikolorou; jenom prapory prudce tlukou v poryvech slunneho vetru. Po boku rakve stoji ted' drobIV pan s hlavou take u2 stfibrnou; yypada opuStenY v tak yelikem prostranstvi. A president BeneS podind pevne Gist smutedni poselsvti. Ano, stojime nad rakvi naSeho nejdra2Mho mrtveho a divame se na ten velikY, nadmerne vypinenS7 divot, jena obsahl skoro cele stoleti a s nim tolik nakho narodniho tolik socialniho yYvoje a tolik politickYch zmen v celem svete; a statnik, sociolog, filosof Bend jiste a jasne velenuje toho velikeho mrtveho a jeho dilo do dejinneho ramce uddlosti a 1dei. Nebyla to jenom red pohrebni; bylo to
KAREL CAPEK
zmeteni Masarykova odkazu a vyteeni programu pro picHti veky. Byl to za nas y§echny politick slib, rolotenY na tu rakev pod &r yeno-belo-modrYm praporem; bylo to vice nei vSechny palmy a vavtiny. Tako y Y sub na takovem miste zavazuje. XI. Rakev na lafete se (lava na cestu; opouki hrad a vraci se cestou, kudy se ubiral tivot stareho mute. Vraci se k domu, kde til sytij krasnY a vernY pivot rodinnY, do ulic, kudy chodival dlouh3)mi kroky, k parlamentu, kde skladal svou ptisahu na zakony republiky, Co STOJI
JEDNOTU GLEN PRVNI ROK.
Vezmeme k porovnani stati 20 mica ye dvacetilete do2ivotni $19.65 Poplatek celordeni ku predu VSdohy: $13.56 70% komfene 200 ikaciov3i lekat .50 Vrchni lekat .50 Odznak zaslanSr 81enu .20 Certifikat .09 Poetovne 5.00 $21.76 PojiSteni za rok Toto jest jen zbeZnS7 naert, povrchni, neobsahujici mnohe maliekosti jako Bas, kancelarske potteby a to Caste a zbyteene dopisovani ndsledkem nespravnSTch iidajd v Mdosti. Mimo toho ma Jednota znadne vYlohy zpOsor belle tim, 2e se prospekt vezme k lekari, vystavi se certifikat a zaAle se odznak, a prospekt se vAbec nedostavi k uvedeni. AktUati pojtk'ujicich spoleenosti varn bez vahani teknou, to pojistka se podind pro spoleenost (a take bratrskou jednotu) vyplacet po ttetim roku. S bratrskYin pozdravem, Frank B. Steiner. ke Klementinu, kde ueil mlade lidi myslit a hledat pravdu, k divadlu Smetanovou; vraci se k brattim Sokolfn, kteti mu stoji poslenim Spalirem, k legionffsk3im brattikum, kteri ho nemohou provazat, vraci se k sve mladek, vraci se ke svemu lidu, kter3"7 vroubi ulice uctivou a ukaznenou bordurou. Vezte, to by se na to vSechno dival poteSene a pozorne, ne jako na slavu, ktera, nalek jemu, riS7brZ' jako na vec, ktera, deco znamena i pro nas. Dobre je to, myslil by si, a je v tom pokrok; videt, Ze naSi lido maji smysl pro kazeii a potadek. Ate se vSichni seki, kikal by si, Cech, Neeech, koSile takova jako makova, pan nepan — to2 panealm, to deco je, ul zaainame chapat, co je nas stat. — A mel by z vas stark pan radost. Ne pro sebe. K vuli yam. K vuli to demokraeii, jet byla vezena na lafete dela, nikoliv na pohreb, nS7br2 k apotheese. XII A vraci se k Neznamemu vojinu, vojin ze vSech nejznamejk. "To byla velika vec", tikaval, jsme meli vojaky a ukazali, 2e se dovedeme bit. A kdy jsme z nakch hocht na Rusi mohli udelat korpus — to Ilk jsem ved0,
ze mame yyhrano." Hlasim, bratte presidente, tady je jeden z toho korpusu, nebo modr' vojadek od Terronu, nebo jeden z Doss' Alta, to je jedno; jakY je tvfij posledni rozkaz, bratte presidente? — Nu, jakY rozkaz, tekl by stark pan: "Vytid' jim, 2e opravdu mame vyhrano. Byl jsem se crave podivat na nas lid, bra:§ko, a kikam si, mnoho se u2 naudil; my dva o2 se nemusime bat, 2e svou svobodu neudr2i. jsem, ze si vati demokracie a umi se sam ovladat." A rakev s hrstkou valeenYs ch medaili se dava na dani cestu domti. XIII. Po pratskYch ulicich postupuje na lafete dela rakev kralo yska; obird se ulicemi, ktere raziti radii kral Karel IV. vzacne pameti; jede Narodni tfidou, kde b3ivaly hradby mestske, ulici druhdy Ovocnou a starSun KohskSrm trhem. ZlatSun mastem Karlo yYm proji2di naposledy druhy Otec vlasti. Vitam te, Tomo, tekl by ten, jen slul Karel, vidie, tady za mYch case bYvala jen pole a deco chalup, a jake je tu ted' krasne mesto! Pojedu s teou at ke Konske brand. ViS, my oba 3sme byli dobti ktest'ane; tys byl mistrem vysokeho udeni, ktere jsem tehdy zalo2i1, a dobrYm mistrem jsi byl lidu i scholar-0.m. A my oba jsme, myslim, byli misrty udeni jests vySiho; nebot' tidit tuto zemi a chranit ji pied S'kodou ode vSech soused0, to stoji vie lamani hlavy net vSecka udenost, vid'? — Podkel, Tomo, my dva tady u toho pomniku — svatY Vaclave, nedej zahynouti nam ni budoucim! XIV. Start' nejvyi velitel lei na lafete dela, zakryt barvami statu; svoji jezdeckou depidku ma, na prsou a sve valeene metaly nad srdcem. Mute to zadit, hoSi, komandYr deka. Mace se sklaneji, hlavy v ptilb.ch se obraceji v pravo hied', mlade kroky krupaji, jako kdy zdrave, silne zuby chroustaji tvrdy suchar. VSechny prapory, v§echny korouhve, v'techny standarty naSi armady se skianeji u nohou mrtveho velitele ye syrchovanem smuteenim salutu. Jedine gusto a je to nejyy'Sei pocta, kterou mute dlo yeku vzdat celY narod. Neb ty prapory se jindy nesmeji sklonit k zemi. VSechna krev naroda stoji za tim, aby tyto korouhve zustaly na fay vztyeeny. A jaka jde za temi prapory podivna armada: nema, nad hlavou naje2ene Styky, nenese pti lehkem kroku alpin0 paiby na dlani, nejde bystrYm pochodem arditti. To bratti beze zbrane defiluji pied svYm komandYrem; bratti, kteti jsou spiS u2 otci a dedy; bratti, jejicht te2Si krok, jejicht prilis dlouhe v pravo hied'; jest. ,paradou, jakou zridka kdy prijimali nejvygSi velitelove. Prapor, zahalujici rakev, poviva v jiskrnem vetru. To je vzkaz komandyr0y, bratti legionati. Prapor. INTaA prapor. ZivY prapor statu na prsou veliteloyYch. XV. A start nejvyS'Si velitei kona ted' piehlidku armady ye zbrani. — Jdou pluky Ygech zbrani. Jdou v naprostem tichu, jen tlumeny povel a kroky, kroky, kroky. Neni krasnejkho (Dokondeni na strand 18.).