Vestnik 1941 04 02

Organ 51ovanske Podpor tci Jednoty Statu Texas. .1),0 4 gz,

FintE:red es second class mail Itatr,. January 3rd, 1933 at W est, Texas. under

of Congress of August. 24th, 1922. eiSLO 14.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 2. dubna (April) 1941.

ROC/CIK (VOL.) XXIX.

VECV RUCH A VECNA NESPOKOJENOST. T IMTO sokolskSdn heslem zakoneena byla zprava teditelt 22. ledna tohoto roku.

Tam stadia tee, 'Ze se oeekava, trochu kritiky a trochu nespokojenosti. Je ptirozene, ie kalde pravidlo je vystaveno kritice, nebot' tieba je dobre •pro celek, piece se jim omezuje libovfile nebo nevazanost jeclnotlivce, pomoci neho vymaha se kazefi a potadek, a net se na zmenu navykne, je vkly trochu reptani. NeZ1vs, stroj necha se opravit bez" protestu. Ale takovy 2ivy* mechanismus, jakS7m je bratrska jednota, kde soudastkami jsou svobodne myslici bide, vyvolava protest, kdY2 se rozviklanost a uvolnenost opravuje. OvSem elenove maji pravo, aby tekli, co si mysli; a teditele, i kdyby naprosto nemohli souhiasit s tim, co kdo tika, nechteji nikomu upirat, ba dokonce budou branit to pravo, aby kaalS7 Glen tekl, co si my, sli, nebo co si pteje kid. * * Delegati tfinacteho sjezdu pt gli k nahledu, 2e nak Jednota, tento mils, stroj, pottebuje jiste opravy, Z'e v nekterYch soueastkach je nutne utahnouti Aroubky, vymeniti hnaci temeny, zrychliti pfevody a postaviti bezpe8nostni opatteni. Delegati dali do stanov, 2e ve gkere tyto zalditosti jsou pod dohledem sedmi tediteIii, avSak prate je vytizovana S'esti ntedniky.

Tak natizuje elanek 29. naaich noidrch stanov.

Olanek 31 zakazuje, Ze ladnY iikednik nemtide bYti teditelem, ani teditel idednikem. (Mimochodem, tech vYrazil "nemii2e", "nesmi", "musi, "je povinen", a pod. je ye stanovach vice.)

A dale, ye elanku 49. stoji doslovne, Z'e "teditele jsou povinni vyktfovati jakekoliv nespravnosti, nepotadky a ptestupky u cele Jednoty, a maji pravo, za noelem docileni napravy, suspendovati vykonne ntedniky, domaci tady, jejich ntedniky nebo vYbory. Celkem maji feditele pinou dozordi mot nad celou Jednotou."

Timto zatizenim byl zruS'en start' zpusob vedeni Jednoty, kdy hlavni ittednici byli pany a nikdo nad nimi. Nyni sedm teditela ma stalY dohled a dozor nad tizenim cele Jednoty. Tedy nikoliv jen nad idedniky ve Fayetteville, ale nad vAemi 163 tady, jejich domacimi iitedniky, vYbory a NiSemi 16,000 deny. Pki‘Sel navrh, aby teditele nemeli tak velike pravo a tolik nekontrolovali, ale navrh, kdy byl podan, zpiisobil jen veselost. (Protokol str. 81 a 96.) * * fteditele citi, 'Ze byli dosazeni na velmi zodpovedna, mista, a tel velmi choulostiva. Dle el. 31 nov3"Tch stanov (uvetejneno ye Vestniku 30. tijna, str. 4) teditele maji bYti schopni dohli2eti na praci a posouditi vS7konnost kterehokoliv hlavniho ntednika nebo zamestnance. Maji 13S7ti ochotni venovati svnj Gas a svou snahu pro zlepSeni a vzrust Jednoty. Sbor zaeal svou praci na 1. ledna a dne 22. ledna podal prvni ndstin nutnYch opray. Tell° nekomu prone:Set spravedlivS7 rozsudek obratem poSty. Dejte tediteltna vice easu. Ponechejte nom ptilditost vysvetliti podrobnosti. Kdy2 neAt'astnik Kozina _ byl odsouzen, poeital, 2e "do roka ha do dne hin se huka22e, hdo mel pravdu." Stanovni vSrbor pou2i1 tu samou llattu, kdy do novlch stanov

(Vestniik 30. fijna nebo protokol str. 97) vlail elanek o referendum, Ze az "pia uplynuti jednoho roku..." atd. * SpornST,m bodem kritiky je rozhodnuti teditelt, by ureite nepravidelnosti u dornacich taciu byly zmenSeny. Tyto ptestupky jsou east() za,vineny pouze ochotou domacich Utednikii mod tam, kde pomoc zda se pottebna. Domaci tad je s Hlavni ttadovnou upine vyrovnan, nediu2i ani cent0, ale domaci tad ma za svymi vlastnimi dleny od jednoho sta do jednoho tiside dolar0 dluhu. Mistni Utednici ubiraji z domaci pokladny, obidejne bez vedomi a svoleni tadu, a posilaji Ornrtni poplatky za nedbale dlulniky. Jsou tti druhy elen0, pokud se tYde placeni: tadni, obstojni a netadni. Neni ani jednoho tadu, aby mel vS'echny aleny spra y -neaptslic.VSudenajov, kteti jsou horlivYmi eleny, pracuji pro spolek, ale v placeni jsou prosttedni velikosti, trochu nepravidelni. StarYm elennm se to promine, jejich fiver je dobrY., ale u mladYch elen0 je nebezpedi, ke takova nepravidelnost mule vest k nepotadku. 0 tomto vS'em teditele dobte ustudovali rtizne cesty k naprave, ptemy§leli, co by se dalo vykonati v torn smeru, •aby ka2dY tad mel co nejmene dienti 'Spatne platicich, a uznali, 2e celY system odvadeni iimrtnich poplatkil, oznamovani neplaticich, upominani neplatti, oznamovani suspendacc, bude veden u vSech tadu die uraiteho planu, a registrovani vyloudenYch dleir0 musi bYti provadeno ptimo z Hlavni tjtadovny. Tento novY system bude vyladovati, aby domaci tad nemichal sve domaci penize s temi poplatky, ktere bude kolektovati Hlavni Utadovna, od mistniho radu. To nezavani diktatorstvim, jinak byste mohli nazvati diktatorem kaldou matku, ktera podava lek nemocnemu a vzpouzejicimu se diteti.

Tento novY system upominani, oznamovani suspendace, registrovani vyloudenYch bude zaveden co nejdtive. trkednici jen dekaji na dodavku stroje, zvaneho "Addressograph", stroj na posilani iidta a adresovani obalek. Stroj byl tediteli povolen, a ntedniky objednan, a pomoci neho bude vyiizovani nail velice urychleno, a co hlavniho, presnost bude zarudena. Do to doby, nel stroj pitde. ueetni Hlavni T.Itadovny bude miti vypracovany v'Sechny nutne podrobnosti, fgechny formulate, ktere se budou pouPtedem molno oznamiti, 2e budou pouze til nova listiny: prvni bude barvy nadejne, odstinu zeleneho, ktera bude posilana takovym suspendovanYm dlenum, za ktere tad nebude miti chut' vice platit, tern obstojnYm elennm, kteti pomalu se stavaji nepotadnmi. Pokud domaci tad sam neodhlasuje, 2e takova listina by se mela elenu poslat, potud glen bude stale povaovan za ta,dneho Mena. Jakmile vSak bude ve schnzi tadove rozhodnuto, 2e bratrske upomenuti je nutne a Zadouci, Glen dostane napied zelenou listinu. Do mesice pia obdrleni prvni listiny dostane Glen listinu nadechu ho, barva vSrstrahy, oznamujici, ze jeho pojiAteni je vystaveno nebezepeel Za trt mesiee Po

obd/leni 2lute listiny pale se takovemu elenu, kterST nedba, o vyrovnani, a tteba vilbec neda si tu praci, aby_ navativil schuzi a po2adal tad o pomoc nebo sprostkedkovani pujeky, tteti listina barvy eervene, barvy nebezpeei. Tato tteti listina musi byti poslana, dle alanku 153 nov3ich stanov, registrovanSrm dopisem a odeslani teto listiny musi 133"rti protokolovano.

Aby elenove ,porozumeli nakmu usneseni jest toto: Hlavni Ufadovna poSle uvedomeni pouze elenfim suspedovanSrm tadem, a nikoliv elentm kteti jsou pozadu s placenim nmrtnich poplatIca a kteti nebyli tadem oznameni HI. Ut., je tad suspendoval. * Dle tohoto noveho systemu bude ponechana domacim tadfun npine volna ruka, aby vypomahali sv3im pottebn3hn, zaslouZilYm a dobrSrm elentim die sveho vlastniho rozhodnuti. Rozdil bude pouze ten, 2e nebude to delano tajemnikem nebo teetnim bez vedomosti ostatnich 'dent tadu. Jedna se o odstraneni chyb, anfa by to bylo na thvadu udrlovani elenn. A co hlavniho, zmenSi se v kratk4ti u kaldeho tadu podet nepofadnS7ch clenu, &kaldSr tad bude valy vedet, kolik se pujeilo elentim z majetkoveho fondu na zaplaceni jejich nmrtnich poplatkii. * * Podrobnosti techto novSrch pravidel, v npinem souhlasu s novSmi stanovami, naleznete v Clanku na jinem miste t. eisla. Tim take bude odstraneno jakesi nedorozumeni, ktere se ojedineje vyskytlo.

Sbor ieditelfi SPJST. eska hudba pies stanici Corsicana vysilana bude v nedeli 6. dubna ve 12.30 P. M. teinkovati bude Honzova kapela z Ennis, Texas.

KALEND 5. dubna. — Piednigka Rev. J. R. Vilta v La Salle, Texas. Zacatek v 8 hod. vee'er.

5. dubna. — Promitani barevn3ich obrazkfl z Ceskoslovenska s ptednalkou br. Vlad. Maudra v sini tadu Hvezda Texasu v Seaton, Texas.

6. dubna. — Promitani barevnSrch obrazkti ze stare vlasti s ptednaSkou br. Vlad. Maudra v sini tadu Praha, Taylor, Texas. Zadatek v 7:30 veeer.

13. dubna. Divadlo "Ferda gefem" sehraji ochotnici tadu 8tefanik na Cottage Grove, Houston, Texas.

13. dubna. Divadlo "Ferda gefem" u gtefanikil na Cottage Grove v Houston, Texas.

27. dubna, Wroeni scheme csl. Ex-studentii v Union Building pti statni universite v Austin.

Zahajeni schtize v 9:30 rano.

4. kvetna. Mijova slavnost a zpevohra "Babi leto" v sini tadu Pokrok Houstonu na Studewood.

11. kvetna. — Oslavu Dne Matek potada, odboeka SALT ye West, Texas.

18. kvetna. — Bazar ye prospech fondu odboje potada odbodka SALT v Needville, Texas.

Btrana - BANDA padelatela, ktera v Milane tiskia faleSne dollary, jet prodavala nebo chtela prodavati Italum, kteti si ptali miti dollary misto italskYch lir, byla rozehnana poOsm 'Mena bandy a pak lids, kteti falelne dollary koupili, bylo zateeno.

Montreal, Que. -- Vodni meloun s ptijemnejll chuti, sladli a kulatelSi netli obydejnY typ vodniho melounu, byl vypestovan v Montreal Botanical Gardens a bude letos ptipraven k stovani v provincii Quebecu na obchodni zakladne. Druhou dilletitou vYhodou u tohoto noveho melounu je, to dozrava pozdeji netli dosavadni bane sorty melounu, takte se dostane na trh, kdyt uz ostatni melouny jsou vzacne.

Proto se take oeek.ava, to pajde dobte na odbyt. Po etytletych pokusech v botanicke zahrade odbornici pravi, 'le tato odrada zda se jit bYti naletite a,k'imatisovana pro zdejli podnebi, ba ptedpovidaji docela, to tato sorta melounu bude se moci vyvaleti. * * Tampa, Fla. — Floridsky uditel a jeho vynalezli tkaskavinu r jejit zaklad tvoii orantove slupky. On en uditel, Francis C Seigler, pravi, le tato traskavina je mnohem silnejli netli obyeejny stfelnY prach. Male mnotstvi pralku z eitrusoveho pelu, smilene s obyeejnou chemikalii, nalezajici se v katde domacnosti, vyhodilo plechovou nadobu na odpadky vysoko do vzduchu_ Seigler, kterY je teditelem Ocoee Trade School v Ocoee, ptednakl o s yYch pokusech pted eleny Florida, Vocational Associat'on na zdejSi schazi. Prosttednictvim senatora Chas. 0. Andrewsse, demokrata z Floridy, nabidl Seigler svilj vynalez departmentu valky 'Spoj. State. Jmeno studenta, kterY s nim spolupracoval pri tomto objevu, Seigler neprozra* Belehrad. — Z kruha, jet' jsou obyeejne doler'e informovany, dovedeli se a metidti novinaII., le tti divise britskeho vojska jsou jit souzttedeny severne od Solune v adoli teky Vardaru a te jit zaujmuly sve posice u hranic Jugoslavia. Britove maji tam tat mechanisovane oddily. S britskYm vojskem na pade itecka jsou take dobrovolnici z tad svobo-dnYch Francouza, Polaka a aecha. Techto, jak se za to ma, male bYti kolem 55,000 mute. Nejmene polovina polske otbrojene moci, ktere veli britsky general Wavell na Blizkem vYchode, byla fit pkevezena do fi,ecka k boji proti Italam a po pripade i Nemcam. Adkoliv afedne nebyla o torn jests vydana tadna, zprava a nasledkem toho nelze tyto povesti ovetiti, zda se, le je tomu tak, nebot' na ulicich mesta Athen i v jinych kockYreh mestech je nyni motno spattiti mnoho polskYch vojaku. Polaci nyni tvoii daletitou sOudastku britske armady v ftecku, a to hlavne ye sboru leteckem, pak v komunikadnim dopravnim a take ye sboru intenYrskem, jetto maji hojne technika.

Washington, D. C.— Odpoved' vlady Spojenych State na prohlaleni Nemecka, k jeho protiblokada Anglia bude rozlitena al na tfi mile ke Gronsku, byla dnes veder ptipravovana. Jaka, bude, neni znamo. — Sumner Welles, fitadujici statni sekretat prohlasil, le o veci se uvatuje. Neoficielne vypoeitavaji se tyto tti motnosti: Ptedne, Nemecku bude dana vYstraha, aby udrtovalo sve ponorky a jine , valeene lodi od zanadni polokoule. Druhe, rozlifeni valeeneho pasma presidentskYm natizenim at k Islandu, nasledkem 'shot by americke lodi nesmely plouti do techto vod. Tteti, rozliteni pasma vkamericke neutrality a k pomyslne 'date, delici zapadni polokouli od vYchodni. To by znamenalo rozliteni pasma pro patroly amerjckYch valeenYeh lodi a tim byl by ulehden akol Anglia, protote, lodi, vezouci valedny material byly by chraneny ye vodach zapadni zemekoule. * Londyn. — Nemecke afady poi:ATM Francie systematicky shaneji vleeliny schopne Francouze v one oblasti a deportuji je do vnitra Nemecka na nucenou praci, jak oznamil londYnskY list "France", organ svobodnYch Francouza.

V2

6 '1' 11

I

Tfriertni pfehled.

Moskva. — KomunistickY organ "Pravda" v redakenim elanku prohlaluje, le "bylo by po• ptipoulteti, le toliko Mind a Rusove by byli povolani k vladnuti polskemu narodu pod sovetskou okupaci." Ponevadt vgeobecnY stay je pfechodnYm, jak pile "Pravda", bylo zapotiebi polovojenskeho zatizeni na udfleni potadku. "Po skondeni valky„' jak tft list dale • "budou Polakam vladnouti lids, kteti budou pochazeti z polskYch fad selskYch, delnickYch i maloobchodnickYch, a ti budou tvotiti moc naroda. Poukazujic na popularnost, Ake se u polskeho naroda tell general Wladyslaw Sikorski, premier polske vlady v exilu v Londyne a zaroveri vrchni velitel polske armady ✓ zahranidi, uvedenY list dale pile: "Generalove nikdy nevladnou narodem, vedou toliko armady, a kdyby se pokusili vladnouti narodu, jejich osud je zpedeten." Ve zmince a polske vlade ye vyhnanstvi, sidlem v LondYne, komunistickY organ nazYva, eleny teto vlady v osobach ministra generala Hallera, Stroriskeho a prof. Kota, le jsou "eastkami tehol voziku s jablky, kterY bude zvracen na smetisko te nekYm jinYm, nelli jenom samotnym narodem polskYm." * KahYra. — Z anglickeho hlavni stanu bylo potvrzeno, le neptatelske motorove oddily okupovaly El Agheila minule pondeli. Je to nejzapadnejli bod anglickeho postupu do zapadni Libye. V komunike se vlak pravi, le to nelze pokladati za zahajeni velke nemecke ofensivy, protote Anglidane bedlive pozoruji dopravu Nenict do Tripoli, kterY je jedinym ptistavem, zbYvajicim Italum v severni Africa.

Anglieti letci nazi podnikaji opet a opet nalety.

Posledni dva nalety byly podniknuty v pondeli a v aterY v noci. Dodava se, le hlavni sila vojska, jel obsadilo El Agheila, sestava z italskYch • Anglicka posadka opustila misto v nedeli pied jeho okupaci. Anglieti letci podnikali rozsahle nalety v Eritrei a Habeli, mista tuhello odporu italskYch vojsk ye vychodni Africa. Zejmena silne nalety byly provedeny na Keren na podporu operaci pozemniho vojska, ktere se snati dobyti teto hlavni posice, branici pfistup k Asmafe, hlavnimu mestu Eritrea.

Berlin. — Zahranidni ministr japonske viady Yosuke Matsuoka byl uvitan v Berlins s okazalosti, ktera se sotva lisila od vitani krale, pfijitdejiciho na navltevu. Dle nemeckYch komentatort Matsuoka pkijel do Berlina k poradam, jejicht fieelem je upevniti novY pate, dek osy v Evrop y i na dalekena vYchode. Take se soudi, le americkY zakon o pomoci bude dakladne probiran. Matsuoka byl uvitan na nadrat"' vysokYmi hodnostati nacisticke strany, vlady a armady, poditajic v to marlalka Keitela, naeelnika generalniho Atabu. Hitler a Goering nebyli ptitomni. Byli to vlak tet zastupci pet malYch spojenca osy — Slovenska, Mad'arska, Rumunska, Bulharska a Jugoslavia ye vyleltenYch cylindrech. Skoro vsichni byli v uniformach, poeitajic v to i zahranieniho ministra Ribbentropa a italskeho velvyslance Alfieri-ho, ale japonskY velvyslanec ptikl v obd'anskem obleku. Dienst aus Deutschland pravi le navlteva japonskeho zahranieniho ministra je vYznamnejli a daletitejli nel se mysli a nel pouhe. zdvotilostni navlteva. Konference s Hitlerem budou zahajeny zitra a behem jeho navltevy japoniti velvyslanci z jinYch mast sjedou se zde. * * Brisbane, Australia, — Nejvall davy v • mesta shromeldily se, aby pfipravily ye uvitani dastojnikt a namotnikO sedmi americkYch valeenYch lodi, ktere jsou navltevou ✓ australskYch vodach. Podadmiral John H. Newton, velitel eskadry, fekl ye svern proslovu hostitelam: "Pfijeli jsme, jen abyc/iom fekli, le Amerika neni prilil daleko od Australie."

Tento den byl vyhlaAen za svatek a se vlech budov vlaly prapory. — Na veder byl uspotadan slavnostni prfivod 2,600 americkYch namotnika. Valeene lodi, ktere nav'Stivily Brisbane, jsou na cviene plavbe.

Ve stkedu, dne 2. dubna 1941.

Curych, 8vS7carsko. — (ONA) Motnost nazistickYch ptiprav k pfestehovani nemeckeho kapitolu z Berlina do Vidne spattuji zdejli informovani pozorovatele v hromadnem vyhaneni Mai a 6echil z onoho rakouskeho mesta. NCmeckY kapitol bude ptestehovan, jestlik britletci budou miti aspech v organisovani vetMho bombardovani Berlina, jak se zde Nemecke vojenske afady, jak bylo oznameno, odekavaji, le toto bombovani bude zesileno, jetto Britove zvysili svou vlastni vyrobu letadel a krome toho dostavaji americke bombardovade, jet se mohou odvatiti lets na vzdalenosti. Videri jest asi o 200 mil dale od Anglia, nelli Berlin. Vyhosteni tide a aecha z Vidne mate miti za teal "odisteni" mesta od motnYch neptatelskych tivla a bYti pripravou pied navalem nemeckYch idednikii a jinYch osob, ktere by se musily odstehovati do Vidne po pfestehovani kapitolu z Berlina, jak se zde za to ma.

Helsingfors. — trzemni zmeny, ktere byly neoficielne navrleny Nemeckem, nenalezly ptilil velkeho ohlasu ani ye 8vedsku ani ve Finsku. Naciste tvrdi, le tyto zmeny by prospely Norsku, Svedsku i Finsku. Hlavni pfekatkou toho je, le Norsko je okupovano nemeckYm vojskem a le neni s to dati svobodne svaj souhlas. Navrh na apravu arktickych hranic vygel z nerneckeho generalniho ‘Stabu a jsou v nem obsateny tyto zmeny: Finsko postoupi 8vedsku pruh tame, tahnouci se k Tromso v Norsku. Za to obdrti nynejli norske azemi kolem Varangerskeho fjordu a jeho zapadni hranice budou vyznadeny tekou Tana. 8vedsko za to obdrti od gvedska azkY pruh hor pobude miti tak ptistup k Arktickemu mofi. Norsko za to obdrti. od 8vadska fizky pruh hor podel hranic proti Narviku, col mu umotni vystaveti silnici, spojujici Narvik s Trondheimem.

Proti tomuto planu vznikla ye Svedsku oppsice.

8vedove nechti tadnou takovou poctu od NCmecka. Jeden z ministra se vyslovil, le neni nic platno nabizeti Svedsku uzemi, aby zmenilo svou neutralitu.

Washington, D. C. President Roosevelt v poselstvi, poslanem teckemu krali Jirimu, jel bylo uvetejneno, prohlasil: "Vlechna jistota, le zdroje SpojenYch State jsou davany k disposici, aby byli osvobozeni narodove, umotni ternto narodam vytvotiti novY a lepli svet." Dale pravil president, le je jist, le "vale teckYch vojaka zviteziti bude odmenena aspechem." Toto poselstvi bylo odpovedi na poselstvi krale Jitiho, v nemt vyslovena presidentu Rooseveltovi vdeenost ftecka za jeho fee, pronesenou 15. bfezna, v nil se zavazal pinou pomoci Anglii a fzecku a jinYm narodam, bojujicim za-svobodu. Kral Jiti prohlasil, ze "teeti vojaci jsou rozhodnuti, le zvitezi." * * Londyn. — Anglieti vojaci, kteti jsou cvideni pro invasi Evropy, ktera byla jit nekolikrate pfedpovedena vadci vlady, ukazali svou truenost pri kizeni Muria, ureenYch pro invasi. Tyto 'Cluny podobaji se kanoim, kterYch poulivaIndiani. Jsou tak lehke, le mohou li bYti ptenakny dtytmi muli. Pti cvideni techto fidernYch °dila, jet bylo dnes provadeno, vojaci rychle naskakali do dlunt, zaujali sve posice, chopili se vesel a rychle odjitdeli.

Londyn. — JistY afednik ministerstva pro hospodatskou valku pravil, le bomby, svrtene na Berlin pfi naletech v prosinci a lednu pronikly al do podzemnich drah. — Jina bomba strhid sttechu filmoveho divadla. Pravil, le jeho tvrzeni jsou zalotena na zpravach, ktere ptinesli letci a na jinYch pramenech. Dale tvrdil, le bomby zasahly tet daletite teleznieni ktitovatky a zpasobily chaos v doprave. Pravil, le budovy policejniho teditelstvi a soudu v Berline byly polkozeny, horni poschodi znameho Wertheimova obchodniho domu byla spalena a menli gkody zpusobeny na mrioha prilmyslovYch zavodech. Nejvetli lkody za tyto dva mesice byly zpasobeny v Mannheimu, kde byla ptimo zasatena pristaviste, nekolik barek potopeno, doprava zastavena, nekolik strojiren znideno a jine po.gkozeny.

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941.

ADRESAft TAJEMNIKt 1610vanske Podpornjici Jednoty Statu Texas.

Hlavni Uiadovna: fteditele: Robert 6ervenka, West, Tex., Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex., Frank J. Matush, Temple, Tex., J. S. Sebesta, Lyons, Tex., J. H. Siptak, Caldwell, Tex., Frank G. Svadleriak, Thrall, Tex., Stepan Val:elk 6402 Prague, Houston, Texas.

C. H. Chernosky, predseda, Houston, Texas, F. K. Bueek, mistopredseda, Hallettsville, Tex. J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Eward L. Marek, fiktni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacir, nravni radce, Temple, Texas, Dr. W. A. Chernosky, vrch. lekar, Temple, Tex. TiskovS7 vYbor: Louis Dressler, San Antonio, Texas, Jos. Horriak, College Station, Texas, Joe N. Morris, Sweet Home, Texas.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopern1k - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

8. Novohrad - Moulton, Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlie'ek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v 5. Tioga - Tioga. Chas. HejnY. , Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moravgti Bratri - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v roes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt, 3. Schfize 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, So-. merville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madela, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schtze 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schfize 2 ned. v mes.

14. Vesell - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P.O. • Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Volclan, Buckholts, Tex., P. 0. Box 4 Schfize 2. nedeli v mesici.

16. Bile Hora - Bila Hora. Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Sch tize 3. nedeli v mes.

17. Novfr Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. &Mize 2. nedeli v mes.

18. Jan 2iika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Mieulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schtize 2. nedeli v mesici.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schthe 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. ScIniz 1 ned.

22. Jill Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schfize 2 nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schfiz. 2 nedeli.

24. OeskST Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. &Mize 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert DlouhY, Shiner, Tex., Rt. 3.

28. Karel Jonag - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schfize 2 nedeli v mesici o 2 hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. 3. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovanh. - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schttze 2 nedeli kaidST 3. mesic.

32. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schtiz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Adolph Stepan, Welcome, Texas. Schtize 2. nedeli.

34. Slovantti Broth - Morava. J. G. Charanza, Caldwell. Tex., Rt. 4. Scheme 2 nedeli.

TIIITNIE

86. NovO Kvity - Axtell. Adolf Mach, Late% Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v maid.

36. West - West. Tex. Fr. Moukka, West, Tex. Schfize 2. stiedu v mesici.

Frydek. Norbert Jet, Sealy, 37. Nova Vlast Tea., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, Smithville, Texas. Schtze 3. ned. v Ines.

39. Bediich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici.

40. 6echoslovan - Hillje. E. K. HajovskY, Rt. 3, Box 17, EI Campo, Tex. Schfize 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machadek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schfize 2 ned 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cesti Bratri - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. 2ofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schfiz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

48. Vykhrad - Beyersville. Mrs. Milady Hejl, Rt. 2, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mos.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vacla y Kvassni&a, Rowena, Tex., Rt. 1. Schfiz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. L. V. Adameik, El Campo, Texas. Schtze 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schfize 2. nedeli v maid.

53. OeskY Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromfr - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. Josef Janeeka, West, Texas, Rt. 2. Schtize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne. v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Mrs. Betty Jurica, Corpus Christi, Texas, Rt. 2, Box 618. Schtze druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cizek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Scheme 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex., Rt. 1. SchUze 2. nedeli o 9. hod. dopoledn?..

59. Bratii Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schnze 3. nedeli v mesici.

60. Bratri Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schfize 2. nedeli kagdY treti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schlize 1. nedeli kaidY ticeti meslc.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave. Q 1/2, Gelveston, Texas. Schtze 1. atvrtek v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Sulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 5, Waco, Tex. Schtlze 3. nedeli v mes.

67. Bratil Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenbur g, Texas. Schtze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schtize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schfize 2. n.

Needville. J. J. Zema.nek, 70. Laskavost Needville, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

71. NovS7 Raj - Penelope. Tom Prikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schilze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Waiek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes.

74. BorovS7 Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaitU7 tret1 mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Bomarton. Raymond 77 Hvgzda Praporu ?Ebyla, Bomarton. Tex., Rt, 2.

mss /.

78. Dobrota - DobrowoIskl. John Dornak, Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi -- Corpus Christi, Tex, A. KrukinskST, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schfize 1. nedeli v mesici.

80. Tyr - Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schfize 1. nedeli v Needville. August Tejld, 81. Rozkvet Rt Needville. Texas.

82. Cecht Domov Ennis, Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli .v mesici.

83. Srdce 'Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Mrs. Boiena 3516 So. Fitzhugh Ave., Dallas, Texas. &Mize 3. nedeli v mesici.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stullf, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 1. ned. v mes.

86. SlovanskY Svaz - 2Fgkov. J. H. Bartek, Rt. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, Temple, Tex., 816 North second. Schtze 2.

6tvrtek v mesici v firadovne br. A. Kaciie 88. Pokrok Houistonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schiize 1. nedeli v mesici.

89. IttikvY Dviir - Rosebud. John J. Plagek, Box 88, Rosebud, Tex. Schnze 2. nedeli.

90. Slovanske Sdru gen1 - Stanford. Frank PustejoyskY, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schfize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Loit'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz oechoslovanfi - Ft. Worth. John Chaloupka, Fort Worth, Tex., 800 Rivercrest Drive. Schtize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. PustejoysW, Hobson, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. C. L. Novosad, Wheelock, Tex. Schfize 1 nedeli v 95. aeskY Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Scheme 2. nedeli v mesici.

Krasner. John Marek, Rosenberg, 96. Krasner Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Elgik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2, nedeli.

99. RadhoSt' - Radhost. F. J. Orsak, Halletsvine, Tex., Rt. 4, Box 267. Schtze 2 nedeli.

100. Pokrok Mladde - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schfiz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Coupland. Mrs. Antonie 102. Hvezda MladeZe Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. 3. Fojtfk, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John Plagek, man, Tex., Rt. 1, Box 104. Schtize 2. ned.

106. Cecho-Moravan -- La Grange. John S. Pratka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav P. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 21.

Schfize 2. nedeli v mesici.

108. Jiki PodebradskY - Rosenbeg. J. J. Neuman, Rosenberg, Tex. Schtze 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan RosickSr - Kaufman. Steve St'astnSr, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v mes.

Sugerland. Stepan 111. Jaroslav VrchlickY Valeik, Alief, Texas. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek - Guy. Peter Listak, Damon. Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Lukakk, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schfize 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bouika, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schfize 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1, Schfize 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe 3. Lukag, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Prile gitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Sclulze 2. nedeli.

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941.

BMW* 4.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba -- Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Weslovan - Cistern. Dom. VydrSal, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schtze 2. nedeli v mes.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukas, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schtze 2 nedeli.

126. DubovY Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West.

Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schtze 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schtze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. BouSka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Sehtze 1. nedeli v Ines.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schilze 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Sehtze 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dullnig Court, San Antonio, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schilze 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schtize prvni pondeli v mesici.

Ganacle. C. M. Srubar, Ga138. Vytrvalost nado, Texas.

139. V Boji za Svobod y - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schtze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. eechoslovak - Mixville. Joe W. Reznicek, Sealy Tex., rt. 1. Schuze 1. ned. kaS. 3 Ines.

142. gtefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schtze 1. ned.

143. Primal - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R 1/2 Box 176 &Mize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesele. Osada Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton. - Blessing. Farnk Hloiek, Jr , Midfield, Texas. Schaze 1. nedeli v Ines.

149. TomaS Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidukk - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schtize -1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Schtize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Skidmore, Texas, Rt. i, Box 114.

Schtize kaScle. 3 mesice druhou 153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elleg, La Salle, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2211 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

Schtze kaSdou druhou nedeli v mesici.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Sehtze kaide treti pondeli v mesici veCer. 157. Rozkvet na Plains - Eddie Silhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. TexaskST Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Sehtze 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnY, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schtze treti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., P. 0. Box 52. Schtze prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jet, Iowa Colon y. Tea., Rt. 1, Box 39.

Rozmanitosti.

LondYn, (ONA.) - Neobyeejne zajimava kniha byla vydana v Nemecku a jejimi autory jsou prof. Zotz z nemecke university v Praze a prof. Richthofen z nemecke university v Koenigsbergu (Kralovici.) V teto knize dlouhe historicke pojednani je podkladem pro tvrzeni, Se Cechy s Moravou a sousednim fizemim nejsou ptivodnim domovem Cecht, Polakt. a ostatnich Slovant. Slovane pry ye skuteenosti pouSili vpadu Hunt. k proniknuti do zapadni Evropy ze sve puvodni vlasti na stepich Ruska, jak autori one knihy se snail dale dokazovati.

NemeckY denik "Der Neue Tag", nazisticky organ vydavanY v Praze, jakoS i jine Ceske easopisy pod nazistickym vlivem venovaly dlouhe elanky s prehledy teto knize, kterou Ceske obyvatelstvo povaSuje za zlovestnou. Mezitim zdejSi oeskoslovenske kruhy oznamily, Se nazist,e v Oechach pripravili nova plany ua Upinou "likvidaci" Ceske inteligence. Zaroveri naziste budou poukvati oeskYch ueencia a jejich schopnosti k syYm vlastnim Ueeltim, jak sem bylo dale oznameno. Nemci zamY:§leji odstraniti 'Ceske ueence z protektoratu Cechy a Morava a presidliti je do Polska i jinam, kde by jich bylo pravdepodobne pouiito pii vyvoji valeeneho prtmyslu. Tato akce ovSem zastavi neodvisle badani, ktere bylo vedeno s velikymi potiZemi ueenci a vedci v protektoratu po uzavreni CeskYch laboratori a universit. K horejSi zprave Overseas News Agency dluSno podotknouti, Sc Nemci jak obyeejne jsou i pri sve zname dUkladnosti velice jednostranni, a to zarnerne ye svilj prospech Zapomneli toti2 na to, Se ani oni nebyli prvnimi v stredni Evrone, Se pied Germany tam byli piavodne Keltove el Galove a Se slovanske kmeny pronikaly do Cech a na Moravu, jakoS i do nynejSiho Nernecka, davno pied vpadem Hunt, kdy2 tam je§te Sily zbytky KeltU. A do nekterYch alpskYch zemi zacali pronikati teprve po Slovanech. se ji2 dosti napiekrucovali historic, ale konec konct bude jim to piece jenom rnalo platne, tak jako spojenctun Mad'artn, kteri se do Evropy privalili jako divosi tenrve ke konci 9. stoleti, ale chteli by se take rortahovati po cele stredni Evrope jako "rytirskY" narod.

Washington, D. C. President RooseVelt jmenoval radu pro zprostredkovani delnickYch sport', kdy'S rada staves v prYmyslovYch zavodecb. na obranu a na vladnich projektech Se 40,000 delnikt je bez prace a celY obrany program ohroSen. Kratce pied tim ne o7 > odejel na vyji2d'ku po moil., president podepsal natizeni, kterYm utvoruje se rada pro narodni obranu a jmenoval 11 jejich Clenu. Predsedou rady je Clarence A. Dikstra, reditel odvodu a president Wisconsinske university. Rada bude miti za Ukol rekti delnicke spory v prumyslovYch tovarnach na obranu nebo v'Sude tam, kde produkce pro armadu a lod'stvo bude ohrolena. Zasahne vSude tarn, kde sekretar prace zjisti, Se spor s vyjimkou tech, jeS snadaji pod pusobnost delnickeho zakona, nemaSe bYti urovnan smirei sluSbou departmentu. Na rade jsou zastoupeny verejnost, delnictvo i zamestnavatele.

Londyn. - Teprve nyni doka sem zprava, jiz minulY mesic ve VarSave v Polsku skonal hrabe Adam Zamoyski, starosta polskeho sokolstva, jeS bylo sdruSeno v organisaci Zwiazek Towarzstew Gimnastycznych Sokol v Poisce se sidlem ye VarS'ave. ZesnulY byl znam svou Cinnosti nejen sokolskou, nYbr2 i organisaCni a politickou netoliko v Polsku, nybr2 i v zahraniei. Byl znam i v Americe, nebot' nred nekolika lety naystivil Spoj. Staty a Kanadu jako host polsko-americkeho sokolstva. 0 sokolskY Sivot po svetove valce se zaslouSil take tim, se prieinil o zorganisovani Svazu slovanskeho sokolstva, kterY byl pavodne zaloSen 2. ilnora 1908 ve Vidni se sidlem v Praze, ava'ak za valky byl 5. kvetna 1915 rakouskYmi Urady rozputen.

Predsedou noveho Svazu se stal dr. Josef Scheiner z Prahy, kdeSto Zamoyski byl zvolen mistopredsedou.

Mad'aii verni eeskoslovensku.

Z fizemi j e2 bylo videfiskYm diktatem odstoupeno Mad'arsku dochazeji rids zajimave zpravy. Mad'arSti obyvatele tohoto fizemi chovaji se pry neobydejne vlidne a pratelsky k Slo ve..ktun, aby tim dokazali svoji loyalnost k Ceskoslovensku. Veri pevne ye viterstvi Velke Britanie a v to, Se Oeskoslovenska, republika znovu povstane. Je zajimave, jak rychle se v tomto Uzemi rozSituji zpravy eeskoslovenskeho rozhlasu z LondYna, zviake projevy deskoslovenskYch statniku.

Tytb zpravy potvrzuji take polki dtstojnici internovani v techto krajich. Prohla'Suji, Se obrovska vetSina obyvatelstva chce se vratit k Ceskoslovensku. Demonstruji pry pro Ceskoslovensko m. j. take tim, Se demonstrativne tikaji "Komarno" na miste mad'arskeho Komar= a "Novo Zamky" namiste mad'askeho Erseklujvar.

Jinak je situace v techto Uzemich §patna, jak hospodarsky, tak kulturne. Decka chudYch nemohou naykr,evovati Skoly, nezaplati-li dosti znaene Skolne. V jedne z obecnYch Skol prohlasil "Nemyslete si, ze jsme v Ceskoslovensku, kde kaZdY mohl chodit do Skoly zdarma. Nezaplatite-li do zittka 'Skolne, nesmite do Skoly." Na Skolach vyueuji novi ueitele, vysiani tam z Mad'arska, a to proto, Se se Urady pravem obavaly, ze mistni ueitele by se nedovedli zprostit "stareho demokratickeho ducha."

V tomto "henai panuje velka nezamestnanost, zvlaiStne mezi pramyslovymi delniky z nich2 60 procent je bez prace. Zajimave je, Se v jedne tiskarne v KoSicich vypukla stavka sazeeti, kteti se zdrahali sazeti Olanky proti Ceskoslovenskenau duchu a reSimu. * floha tisku.

0 v:;ech techto vecech mUSe denni a "politickY" 1: sk prinakt pouze nadiktovane anebo clodahe elanky. Nyni vSak dochazi i na tisk nepolitickY a odbornY. Redaktori techto lista byii v minulYch tYdnech volani po skupinach k panu Gregorimu, kde se jim z last tohoto usvedeeneho fernoveho vraha dostalo bliMich instrukci, jak napornahat pratelskemu souSiti Cecht a Nemcfl. A tak se lads lid nyni doeka teho, ze na pr. "Obrana majitelti koeovnYch tivnosti" bude opevovat barona Neuratha anebo "Zajmy reznikt" pana Hermanna Franka.

KahYra. - Anglicka, vojska, jeS dokonavaji vYboj italske rise y e vYchodni Africe, zmocnila se Berbery, hlavniho mesta a pristavu anglickeho Somalska, jak bylo oficielne oznameno. Je to prvni vstup anglickeho vojska do teto kolonie, ktera byla opukena pied sedmi mesici Pcd tlakern italskYch vojsk, postupujicich dvema srnery. Tenkrate Italove uvitali dobyti anglickeho Somalska ohromnYm jasotem, jako velike viterstvi. - Dnes mohou zase Britove poukazati na viterstvi, majici strategickou hodnotu pro jejich Sampan proti Habek a Eritrei, kde dosud Italove mail kontrolu. * Berlin. -- Nekolik tisic nemeckYch deti bude brzy odstraneno ze severozapadniho Nemecka na Slovensko, co2 znamena, Se budou tak daleko, jak jen nekdo v Nemecku maze bYti od ‘anglickych bomb a piece jefte bYti v okruhu nemeckeho panstvi. Jak bylo oznameno, tyto deti, od 10 do 14 let, byly pozvany slovenskou vlad.ou. Die informaci, sem dokYch, slovenskY tisk vita "s nad genim" tuto prilektost, kdy slovenskY lid maze vysloviti "svou vdeenost" svernu velkemu spojenci a protektoru.

Jak daleko Nemci jdou ye sve neomalenosti a nestoudnosti lze -videti z toho, Se poukazuji na prazdn.e. hotely v mnoha lazeriskYch a horskYch resortech, protoSe je valka a ted' jim daji Nemci prileSitost k zisku. Jak znamo, Se za nemecke v Oechach plati se absurdne nizke ceny. Slovenske lazne a horske resorty , byly do znaane miry vyvinuty peei turistickeho departmentu es'. vlady, kterou Nemci odstraniti. Vir spojene s evakuaci deti, ponese berlinska v7ada, ktera opatri i "dodateclne zaSoby." Na Siovensku pry se jiS konaji pripravy k ubytoyarn prvnich deti.

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941.

I Odd dopisovate .1M.IIMOONDP”...■IMIMIK•KMIEWNIM

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, nab zavadne polemiky, pofadatel ptedklada ve smyalu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenatstvo Vestniku!

Slibil jsem vytahnouti z melt° zkonfiskovaneho dopisu nee°, co jsem mohl psati bez trublovani Tiskoveho vYboru, a ptiznati take kde jsem chybil. Ono vite, bylo take kdesi cosi, jak tikame gpidkovani, cot pkiznavam to to se nepatti! Ale jak jsem jit v minulem mem dopisu meldoval nic grobskeho, ale tak tro gieku k pousmani! Tak to slovo ne na, pravem misty ye V. ktera vedla skoro k ha gteteni se, bYt ptekouknuta br. Mouekou, budit ale naozajist zapomenuto. — V jednom miste jsem mrij nebo svuj nahled v ptesvedeeni 'lain, a dodaval jsem, no jen jedenkrate ale 100 krate!

To vette, take bylo tro gieku pfehnane, mohl jsem dati jen 10 krate, neb jen 5 krate, take by bylo postadilo, ale dlovek kdyt se citi v prdvu ,tak chce hodne velikY dfiraz! — Toto jako uz nechame nieim. Zde budu opisovat co asi mohlo projit censurou a tak to zde vytentuji, neb se to bude tYkat vet ginou narodovstvi! — Nen-interne ()deka:vat, by jsme byli v gichni stejneho smYgleni! — Toto bade jen legrace a tadne gpekulirovani, kdyt to budu jen opi• sovat.

Ani mile pi. Mikeskova nenapadne, bych ja u Vas hledal aspori tro gieku ptetvatky, neb ja start ut prokouknu a poznam, kde je pketvdtka a kde ne! Chvalim Vas za to, te se zastavate syYch zasad a ptesvedeeni, co se tyre narodovstvi, ad s Vami ye vgem nesouhlasim. TakovYch je ted' pokidku, a musel by je hledat se sviCkou nebo s lucernou v prave poledne! — Dale co pi. M. pigete je fusIne spravne, ale my to nynejigirn velikYm pokrokem nezastavime.

— BYval jsem za mladYch let sokolem telem i dug, a ut i pokrokein let, xtdy jsem Ceti se zajmem dlanky o Sokolstvu a nav gtevoval jsem, kdyt bylo motno, vtdy oslavy neb co se tYkalo Sokolstva, nedelala rozdil vzdalenost; i divadel jsem se sfidastrioval! Ceske obra.zky, ukazovane p. Va gutem, jsem nevynechal ani jednou. — Na to dolarove narodovstvi, jak pigete pi. NI. 'Le nam gkodi, to je spravne deno! Chudobny elovek, mozolovite yydelava, malt'"' peniz, z dehot nemute byti dano na dobry fidel mnoho, a kdyt by i daval, jak nabadano, at to boll, tak neni vyhla gen tak, jak kdo jen gkrabne perem a daruje vice. Mame mezi- nami dar 10 neb 25 dolarit, ani trogieku nezaboli, a easem je gte vice vynese, ale chudaka darovan dolar, uz je misty pocit'ovan, a tam se mute mluviti o tro giaku obetavosti!

Ano, pi. Mikeskova, upine spravne teeeno, kattlY si ma vatiti sveho matetskeho jazyka, cot ale bohutel se nedeje, olozvia gte mezi vy ggi ttidou lidu, jako ti, co nag prostgi lid poue-uji jagaco mime nage deti vychovavat, aby byli'dobrYmi narodovci ,ale sami svoje ditky, — no itt to necham, nebo se mne zadind ruka ttast takovYm narodovstvim! — Zde jest jeden odstavec, •kterS7 vynecham, aby zas neptivedl br. MouCku do rozpakt, col se chci vyvarovat, ad to neni nic gpatneho, jen mluva, kde se ma mluviti Cesky, kdyt jsme bohemini, P le zh-te geno mluveno anglicky, ale to je maliekost, to nas z toho nemusi bolet hlava! — Dalgi odstavec: Pigete pi. M., jak bude nejlatte, nejakY Ha yTyrg anebo Masaryk, te Cesky narod v Texasu probudi, a na ge tee nikdy neuhasne.

Bylo by i me pt ani, ale bohutel, to je vge• co na to tikam! Nevette pi. M. to zde jak to kraCi odnarodriovani, to je ja:ka, zachrana. Tak jak ti Blangti rytiti zachranili na gi deskou vlast'. Pi. M.. prof jste nejmenovala zdejgiho jit ueitele destiny, kterY ma pkiletitost k zachovani na gi fedi? Ov'Sem, on se o to pokougi, ale zas na to, to moje potekadlo bohutell

V 2 8TNIK

Dale pi. M. je jeden odstavec, ye kterem, je to zanik, a ja zas pokrok a to nechame rozhoudnouti Casu, dej-me tomu jen nekolik rokit, a uvidime, tot.2 jestli neoslepneme, kdo je na omylu. Ted' pkijde odstavec a tim trogieku odbotim. — BYval jsem narodovcem, pro uratku nageho naroda bych se byl pral, (ale tosavi uz me to pte glo). — Moje dcera ovgem i mamina, jak mela prvni baby v San Antonio, byla tam mamka. Zet' Bayer psal, to je to dcerka, a ae ji pojmenovali Edna. Do me jako kdyt hrom praskn.e z eista jasna, kruci, to tit ji nemohli dat jinni jmeno, Edna, nekolikrat jsem to opakoval, jatku Emanovi, neb jsme byli sari doma, 50tku bych dal, kdyby to jmeno vzali zpet a Bali ji jinni, a opravdu me to mrzelo, a co te jim to jen napadlo. Jatku, Edna je okresni mesto na geho sousednibo okresu Jackson. A vite co ted', tak se me zda, to je to lep gi net Hada, ale Kadenky bez uratky! Vime, to ti nisi vet gi narodovci net. jsme my prostgi, dava.ji jmeno, de to ani neni k jmenu podobne, ale ov gem je to take jejich vec.

Ted' zas jeden odstavec, mam, nemam, — ptarn se sam sebe. Cosi me pravi, prubni to, vgak dd.§ br. red. pinou moc, at' s tun odstavcem naloti dle jeho zdani. Vite, ted' uz nebudu ta kakoratni, eloveka to naudi, ne jen mne, ale i pkiklad druhyrn! Ale uji gt'uji, ze z toho odstavce ptec jen nem tp nejjadrnejei vynecham. (Nic grobskoho, ale svatd prayda).

To gohet, vyditano mne, ze ja na druhYch vidim, co paguji cizojazyena siova do na gi dokonale eegtiny, ale ja jako start' Earto g jich nejvice utiva.m. Ano, take pro vda„ ale jen trogieku, ale katdy gjkovnY bohemin to pteete s rismevem, a snad by si nernyslel, t.e lepe nevim. Nagel jsem v jednom elenku siova, frateralism, Initiator, a pruboval jsem to vyslov!t, a mel jsem si pti torn jazyk ptekousnout, ale na gtesti se to n.estalo. nob &iv net jsem to vyslovil, zubiska me z f7, st Yypadly. (Nepsal jsem huba, air?. .se vec161o, te take tretim nejake slovo spravne Ceske).

Ano, pi. M., kdyby na g narod stal pri sobe jak mexick', tale by jsme se tak netri gtili, jak to dosud Cinime. — tetli jsrne pojednani p.

Jos. t uby, jako navrh, dtive je gte net, bude valka ukoneena, aby jako tentonoc, byla take Morayska otazka vytizena. Na co, jake vytizovani, kdyt mime bYt jeden narod! Odpovedel jsem p. C. v nisi Elcampske Svobode, cot zde nebudu opakovat. — Dokud nam budou nagi kneti kazat moraysky, budeme eLti morayske noviny a budeme chodit na morayske divadla, kudbaj sjednocenost. Jednako to Vas_ pi. M. mnozi obVihuji, te se nezastavate maravainy, a potdd jen *destiny. (Mem Vain na torn nezaleti jak sama pikte. Mels. byste jim Mei odpust jim, Pane, jak kdysi start' Haidu. ek odpovedel jednomu stra§nernu narodovci, S prof jako neuvePejriuje Ye Svebode tadne morayske dopise, jen Ceske. Pfal si miti jeho, vlastne svfij dopis uvefejnen na puntik, jak mu ho poslal. Pan H. mu vyhovel. Ov'Sem my Otejsme se troku pobavili, tak jako se pobavujeme ye Svobod6 s panem mistrem Martinem Dratkem a s jeho dcerou Verunou. e bo ptemoudrYm Venclem Votrubou, vridcern a radcem pti volbach v geho Texaskeho lidu.

Co podotkl p. H. pod jeho dopis, bylo po3itovani. — MnohYm je znamo, jak p. Haidu.§:ek byl nazvan odtezancem, a bylo proti nemu vellke rozoileni, kdyt nafidil ueeni ye gtatnich gkolach pouze anglicky a tak odeadli uditele neschopni vyueovati spravne anglicky. Znal jsem nekolik uditelti nagi narodn.ogti, kteti ale museli ptestat! Mnoho jich mohou loStt, a jsou st. Haidagkovi za to vdeeni, a nyni mu bude . staven pamatnik, cot, jestli si nekdo neco takoveho zasluhuje, je to stark Haidugek: Tak je to, vot ginou oCeriljeme zasluhu at po smrti!

Pi. M. obviriuje me, kdy't jsem psal, to nedovolit ditkam doma mluviti anglicky, je neprakticke, tim jako te minim, te chci, by nage eeska, tee byla odhozena.. Jit jsem psal kdysi, te jsem byl mnoho mica gkolnim dozorcem a Casto gkolu navgtevoval, a vim jak je ditku neznajicimu jen 6egtinu, ale zde vet§inu mo-

8trana I.

rav‘g tinu, skoro nesnesitelno mezi druhymi ditky, a pro Uaitele neb uditelku take obtitne, net se ditko trochu okke'6e. Wak to jil nyni starYch, ale kdysiAkolakil, by nam mohli pow:.,clet tu zkuSenost, Proto kde je to motno, at' se ditky ptiuduji anglicky mluve doma, chive net pajdou do Skoly. Ostatne katde rodiee by mohli uznat co vice je jejich ditkam k prospechu, 2dali angliatina s kterou se mohou pustit po tench sp. Statech a je gte krigeek dale, anebo CeS"tifia, kterou mluvime jen doma. Jak pig ete pi. M. to ueiti ditky doma desky, na ulici ani ve g kole, te se Cesky nemluvi. Tak sama jako uznavate, te de gtina je jen pro doma mluveni. — Nate deti mluvi dobte eesky. Vnueka me psala, to jako ta Edna, co za to jmeno bych byl oferoval 50tku, kdyby ji byli dali jmeno psala me Cesky, ad deskou gkolu tadnou nemela. Uz je to chvilka, co se tenkrate v San Antonio narodila, a zrovna na krismus veplula do toho mantelskeho raje, s Ameridanem vojinem. Tam take asi bude kousek toho odnarodneni! TakovYch ptipadri je mnoho, a my tomu nezabranime kdyby jsme se na hlaIt staveli. — Na tu cizi tee de gtinu, jak pigete pi. M., te by se nage deli mely nauCiti, to yeru pi. N. nemohu pochopit. Ze Arneriaane tikaji na universite, ze de gtina je cizi, ovgem Le pro ne, ale ne pro na ge deti, a my zde vyjednavame co se tyre nag, a ne co jinonarodovci na universite povidaji, tak se me zda, neni-li to tak, tak jsem na omylu. — Zde jokegkooim velikY odstavec, ktery byl odpoved' na to za humna a zbyteeno o tom debatovat.

Ted' tro gidku odboeim, ttebas je to zbyteeno! Milj synovec Lad'a Tobola (takebrat'ka) klerkem ve zdej gim velikem obchode, pravil, ze je tam zamestnano 5 klerkil na gi narodnosti, mezi nimi pane device nag inka knih-vedouci. Majitel Ameridan, s nim se i dogprechujete na gi keel. Kdyi, mu nekdo tekne jo — on jo jo — ano, jako ho poueuje. V torn obchode neni zamestnan ani jeden jino-narodovec. Tam je videt oblibenost na geho lidu! Ale jak pozoruji, pkijde do obchodu mla gi nage generace, spusti na deskeho klerka anglicky, nejakY statik jako ja, da klerkovi pkiletitost k mluve nageho jazyka! Na bankach take mame 3 at 4 zamestnance na gi narodnosti. Ovgem asi k vuli odchodu, dobre obsluze a poctivosti.

Ku konci pi. M. jeg te cituje a nabacia, bych si pteeet1 Dr. V. E. Vraze ve Vestniku.

Prod se mime uditi Cesky. Motna, ze pak nebudu stale na de g tinu naratet. Ano pteeet1 jsem si to dvakrat! 61ovek, kterY mluvi d yema tedi, to je dvakrate dlovekem. Na toto jsem odpovedel jit jedenkrate! Vann, Ze je vyhodnej g i ttebas i vice tedmi, ale to by byl vice-1 k...4ate dlovekem net jedenkrate, tomu rotbodno nevetim. — Tam v onom nabadacim. dlanku, zas nachazime slava, inu pravd, sladka eeg tina. Slova, duplikovand, sferu, modulaci, kadencim, rytmickemu individualite, personality. Pekne dekuji za takovou te.ftinu! — Mara podobiznu cestovatele Dr. V. E. Vra.ze, kter7i u nas zde v ElCampo pied mnoha roky ptedna gel, ale on neutival takova slova, Jake jsou v tech tadkach citovane, neb jsme jeho katdernu slovu rozumeli. Neni to snad nejaky padelek tim kterYmsi pteudenYm?. Toto jsem psal, ale Mel jsem si -to jen pomyslet a drtet pro sebe, ba jo. Je gte jsem ku konci cosi podotkl o tom zakazanem debatovani, proCet na jen puntik. Jeg te dodatek, co jsem v mem .skonfiskovanem dopise podotkl.. Abyste pi. vedela, te uz jsem s mojim figtronem v konci, a ut nevim ktidy kam, a te Vas v debatovani neptekonam, proto se skrou gene poddavam a &Nam y am posledni slovo. To jsem podotkl pki uzavirani dopisu!

Pi. Mikeskova, kdyby jste mohla nahlednout do mato citliveho srdce, jinak by jste o me soudila. Gratuluji Vam k tolika souhla.su s Vami! tpine souhlasim a mam za to nemylne se sestrou pi. Botenou Jetovou, my staPi se spige musime ptizprisobit na gi mladeti net mladet na gi zastaralosti. Je gte bych . mohl ne-. co d.odat, ale necham to nidim.

Dodavam jegte, to ta vnueka Edna, za tojmeno, aby se tak nejmenovala jsem chtel ork:Tovat 50tku, je ut davno v na gi Jednote, a,

Strana e. ten jeji amant vojin American, ze uz je take navrtien do nati Jednoty k tadu v San Antonio. On se uti take pilueuje nati tedi, jak u nas byli na Washingtona na navtteve, ut yedel co je to klobdsy, tak si to vemte.

• .Doufam, tie tento dopis dobte minent jde-li censurou, nemUtie nieemu ugkodit, neb •bS7t vgichni stejneho nahledu, to by tet nebylo nijake, bylo by to, jakoby jedl chleba s chlebem. toto uvetejneno, tak tam dejte take tie vtiechno otenatstvo Vestniku i techoslovaka nechava, pozdravovat Dedeeek Jos. Barton.

Koval', Texas.

Cttina redakce, mile sestry a bratti!

Minule jsem vas vgechny zval do schuze Odboeky Koval. SECT., tak tedy dnes yam chci jak se to schUze vydatila. A vette, vydafila se nam skvele, take i nas hlavni teenik Dr. Midek byl, jak pravii, spokojen. Ovgem, hlavni zasiuhu o Uspech melo sluneeko, jet tak pekne ten den htalo. toast byla nad oeekavani dobra, a tem& v gichni ptitomni dali na jevo sviij zajem o dobrou vec.

Velice rad bych byl napsal "vtichni" na misto "temet vtichni", ale vite, on ten koukol se najde v katcle ptenici; ale v naafi schtzi ho bylo jenom trotieku.

Schfize zapoeala zazpivanim americke hymny (America), jit zpivali v gichni ptitomni. Pak nasledoval potadek pravidelne schuze, byly Cteny stanovy a deel SA6T., bylo vysvetleno, proe nas sjezd v Taylor Utnal aby 'elenske ptispe,vky se roene obnovovaly. Udelana na to ptestavka a piitomni vyzvani, aby sve Clenstvi obnovili. 96 jich hned to vYzvy uposlechlo a kteiisi byli i titedti, protote se vybralo na techto prispevcich $25.25, tedy piece trochu vice net 25c na Clena. Ci myslite, ptatele, neni to dobre, 96 elena na, jedenkrat?

Pak m:),sledoval malY program. Skolni ditky mistni tikoly, pod vedenim ueitele Kotrlika, zazpivaly Cesky piseri, slotenou (jak mne to bylo teeeno) senatorem Vojtou Bene gem "Texastiti farmati". Je to dojemna vlastenecka piseri a deti ji zazpivaly velice pane a s citern, za cot zasluhuji vtele uznani a na ge diky profesoru Kotrlikovi. Pak zpivaly ty same ditky "God Bless America". Temto ditkam, jejich rodieilm a zvlatite profesoru Kotrlikovi clekujeme za jejich namahu srdeene.

Potom maid Dorothy Batinova ptivitala Dr. pti demi. jemu podala, (co dilkaz natieho uznani jeho narodni prace) peknou kytici kviti. Potom nasledovalo to hlavni, ted Dr. Mioka. Nehudu jeho tee vypisovat, jenom podotknu, Ce nam to povedel tak, jak on si to opravdu myslel a citil. 2e se jeho ted libila a byla velice zajimava, dokazuje to, ze pies celou jeho tee ho v gichni velice pozorne poslouchali a mnollYm upadla i slza z oka a to nejenorn tern starYm maminkam, ale i nateremu staremu, vousatemu pionS7rovi, to zvlatt' kdy2 povidal o utrpeni nateho lidu v 6eskoslovensku. Myslim, ze s dr. Miekem souhlasi vtiichni dobti Oecho-moravane, a by-li tam nikdo, komu se ona tee nelibila, tak by to muselo bYt proto, ze se mu libit nechtela, prototie neni dobrYm Oechomoravanem.

Zapomnel jsem yam fici, ze s Dr. Midkem prijeli take profesor Sktivanek a pani tivna, vtiichni z Austinu. Profesor Sktivanek pronesl take nekolik slov, pravil, ze je rad ze mohl jeti na Koval• . Jest tady chvalne znam, vyudoval tady ticolu nekolik mkt, a ma to mnohnptatel. Pani 2ivna nam take pravila, ze ona Velice rada, jde mezi farmate, ze bydlela mnoho rokti na farme na severu. Potom se jala deklamovati doby zeme oeske",s talcov*m citem a cltrazem, fie nas vtichny az Udivila, a pak ptednesla jette jednu deklamanku. Obese libily. Pani 2ivna jest opravdu velice obetava narodni pracovnice. Ptivezla sem uhadko,l orV vbrus, kterY vlastnoruene uhadkovala, pak na nej prodavala Cisla po 25c eislo. Nevim, ptesne kolik Cisel prodala jinde, u nas se prodalo else]. za $19.75. Ona darovala vgechnu praci i material, pak praci s prodejem else, a celk vktetek venovala tam, kde se disla prodala, to odbodce. Dekuleme 1i nejen za jeji rat-

V 2 ST/gilt

lou navgtevu a deklamace, ale take za tech $19.75, jejit zasluhou k nim na g e odbodka

.Minula nedele se na Kovat opravdu vsestranne vydatila. Mimo povzbuzeni k vetti narodni praci„ nate odbodka ceikem je o ,$51.16 bohatti, vybralo se $25.25 na ptispevcich za obnovene dlenstvi, $19.75 za disla na ubrus pi.

Zivne a za praporky, co jsme pripinali navgtevniktrn, $9.46. Vyclani v geho vtude $3.30, tak tedy distY vYteiek eini $51.16, a to bez velke namahy. Vgechna ,dest a diky na gim dobrkm deskomora yskkm. lidem, zvlagte pak Dr. Midkovi, pani Zivne, prof. SktivankOvi, zdejtimu uditeli Kotrlikovi a viibec vsem, co se o Uspech nagi sclnIze postarali.

Na ukonCeni schuze jsme si v gichni spoledne zazpivali "Hej, Slovane" a "Kde domov Pkig ti schilze odbooky Koval se bude konati 4. nedeli na druhY mesic, dill dne 27. dubna. Zveme opetne vas v gechny, co se o doboru vec zajimate a te gime se, le se nage pre.ce bude nadale datiti.

S pkanim vgeho dobra vgerh Ctoucim a s heslem: Zvitezime! ziistavam Vat, Vaclav Bakina.

Fort Worth, Tex. Minudou nedeli se mela odbkvat schilze nasi odbodky S. A. L. T., ale krome fikednika se na ni kdo nedostavil a tak schiize odbkvana nebyla. Nevim, co toho bylo ptidinou, neb kaCdy vi, ze odbkvame schilze kaidou dtvrtou nedeli v mesici a je-li svolana mimotadne. ze, je to vtidy oznameno. Bylo mne vytkkano, ze jsem to zavinila ja, protote jsem to neoznamila. Je-li tomu tak, pak toho velice lituji, ale ja„ byla volana do prate neodekavane, a tak mne nezbylo dasu napsat ani par tadkil.

Myslim vgak, ze to vice zavinila oznamka ye Vestniku, ze budou ukazovany obrazky v Sokolovne, ye dtyki hodiny odpoledne a n scheme, tteba tie jsou svolany na 3. hod., pled etvrtou nezadnou nikdy.

V imorove schilzi bylo ujednano, aby zabavni vkbor svolal schilzi a vypracoval plan pro nejakou zahavu, 'lady v kvetnu. Nevim vgak, jest-li bylo jit co v teto veci vykonano nebo ne, neb mne nikdo nic o , tom nekikal. Nate damy prodavaly tykety na elektrickk toaster, velmi pekny, kterk nam zbyl od bazaru, a za kterk bychom jinak pinou cenu neobdrieli.

Dnes jsem se te gila, ze se podivam do Dallas na kvetinovou vkstavu a pH tom Ce si zajdu do Sokolovny na, Karneval, kterk Dallasgti dues potadaji ve prospech SALT., ale ne mela jsem s kkm .jet a samotne se mne nechtelo, neb to neni pkilig zahavne.

Aloisie Sedan, dop.

kid San Antonio Cis. 133, San Antonio, Tex. Minule jsem oznamoval, tie schuze dubnova asi bude ptelotena z druhe nedele na prvni, vgak v rninule schfizi pkigla dela, zaletitost na pieties a po uvateni, jednohlasne usriegeno schuzi dubnovou konat na stanovenou nedeli, totit nedeli druhou, 13. dubna. ze by to bylo mnohem vkhodnejgi, kdybychom schuzi koriali o tYden dHve, by nedeli velikonodni kaidk mohi miti pro sebe, vgak vyskytly se ptekatky, totit sin nebyla k dostani a schiizi poiadat venku, nekde v zahrade neb v parku, podasi je dosud velmi nestale a nespolehlive a mohlo by se stat, ze bychom museli se skrkvat pied dettem, proto katidy je tadan, by se dostavil do schtze v nedeli velikonodnia osiavoval Velikonoce a zaroven 24. ykrodi zaloterii tadu, v-rniStnoSti, kde vidy .schilze konarne., Jak byli) pOsledne . 6zriainend;Ild bUde hostit vsechny ty,' kteri se doStavi; bude p6ciavino Ob'eerstveni_a zakusky, ktere fad .potidi.

Obeerstverri bude pociaVano,. nebudu o•znarnovat, jen tolik prozradim, ze to nebude tadna kava ani vodidka.

Musim se zminit o nagi, minule schuzi, ktera, byla velmi hezka. Nav gteva dleml dokazuje, Ce se o schuze bere chvalyhodnk zajem a ovgem, zahavni vkbor svedomite se stars, by se vgem ye schuzi libilo a proto po schOz1 uspotada pro deny a jejich ptately ajake po-

Ve sttedu, dne 2. dubna 1941. baveni. Minule ptipravil pro riaS "bunkO'plity", ktera se bajedne vydakila. gralo se asi na deviti neb desiti stolech a katdk anti co inohl. Udeleno bylo asi- deset "den, tieti5 Mirho jine, byli jsme Pteliv lou riavg tevou; hav gtivil nas 'nag ' 1*. pkedseda H. U. bratr Budek,a hale Sestek,-41 se omlouval, ze neni inu moth° dkuifiO (ptijel totit narychlo se SVYn:t m skiierd synovcem, .panem Kdcoirrkeni, `ktet1 .:niell 'zde jednani) daffy se do neho a vyhraly to deli date. Br Budek, ne dele, aI nuisel se i zUdastniti s nami bunko party.'

Ve Vestniku ze dne 12.:latezna padly oka tadky br. pokadatele,' psal, te : obdrtel" .telegram z Corpus Christi, die kteretto . zpriNty, stava, se "dedeekem". Br. Moutko, -tkeba = oPozaxle, zato vgak tim upkimneji, srdeene blahopkeji: Sestry a bratti, nezapomerite na schuzi, druhou nedeli v dubnu, nedeli Veitkonodni ,a dostavte se co motna vgichniia - osla,vme Velikonoce a zarovet• vkrodi zaloteni nageho tadu spoledneiltad se postara, by kat.. dY byl velmi spokojen;" bude pkipraveno - dosti zakuska a dobreho obeerstveni, tizneho; -1 pro deti sodovky bude dostatek.

Schuze bude zahajena pfesne ve dve hodiny, budeme tedy mit pro pobaveni po 'wheal Casu dosti.

Jestli nektera sestra chtela by 'nedlm- pHspet, bud' cake, nebo koladky neb cokollr; budeme za vge velmmi vdedni a s diky vge bude pkijato.

Kdo si pkeje stati se dlenem Nernocenskeho Odboru, mute tak pied, nebo po what' udinit.

Katclk &date' necht slob 50c u tajemnika neb u br. treetniho a zanese sve *len° a stall na pkihlagujici listinu, kterou ma, tajemnik..

S bratrskkm pozdravem, Louis Dressler, taj.

Hvezda Texasu Cis. 47, v Seaton, Tex Cteni bratti a sestry!

Ptigti nedeli 6, dubna bude opet na ge pravidelna schilze a doufam, ze bude opet podetne navAtivena. Ptala bych si, by nage se.stry, se hodne schuzi bylo by to veselejai.

Pelme bychom si schOzi,mohli-popovidat o tech na gich farmakskkch radostech sta.rostech. Take Jake ktera, mime gtestl s- kukatky. Vgak take je ye schtzi veseleji, tam i sestry pkitomne, jest pak videti,zajem na spolkovem jednani nemaji pouze mutt, ale i teny. Jet vidy rada chodivala • do schilze, jente nine to mnohdy mrzivalo,• bylali jsem tam pouze sama. AC nyni se jit line sestry dasteji dostavuji do schuze. Tak nezaprCl-li tak se tegim, ze se mnoha Yam! sejdu, beztoho vinnou toho staleho degtiieho podasi, elovek byl stale doma jak v zakleti.

Nyni si to vgak, bude-li podasi pkiznivo,Nynahradime.

Pkigti sobotu 5. dubna k nam na Seaton -zavita pan Vlad. Maudr, pteds. SALT., ktery nam zde bude ukazovat barevne obrazky z 6e4koslovenska, ye prospech SALT. Zaliste, Ce. Vas mnoheho bude zajimat, uzkite-li na .ohrazkach mista ye stare vlasti, vain dobke =iama a pki spatteni jich otivi se vzpominky na doby, kdy jste sve mladi protili tarn. A 1.1, kteki jsou rozeni zde, aspon uzki nove kraje jim nezname, odkud vgak jejich ptedkove pochazi.

Tak nezapomerite na sobotu .veder .v 7:30, 5. dubna v iadove sini na Seaton.

Za mesic bkezen elenske pkispevIcY • Kkest'anske sestry ze Seaton $5.00:e. tad Hvezda Texasu Cis. 47, v Seaton, rovneti $5.00, Po $1.00 pkispeli: J. A.danis.,:,.Tan, p .a pi. J. L. Ma,rek. Po. 511e:. pi. Stkve Marinik p. Jan Grygar;p. a p. a pi. John Olejnik, — 5. bfezna ittalano pokl. br. Fr. Olexovi $24.74, ygemsiiirellni jmenem nasi odbodliy vzdavarn- srded-hY dik: " * K. Fojtaktova.

ftid Praha Cis. 29, Taylor, Tex. Pravidelna schiize tadu Praha bude korana druhou nedeli v mesici, totit 13. dubna.

Pteji si abyste se v gichni dIeni dostavili, Deb budeme vyplieet dividendy.

Frank G. 21racilenalt, per.

Vesttedu, due 2. dubna 1941.

•Lial - Yaromir cis. 54, West, Texas.

Bratii,a, sestry nate'ho tadu, nezapomerite, rname ptitti nedeli 6. dubna nasi mesieni schuzi, a tak si to nejak zatid'te, byste byli pfritornni jako vtdy, o druhe hod. odpoledne, a a:thy nas bylo vice. Mame toho dost k projednitvani, ale ty nate schtze jsou vselijake, nebo obyeejne ism to jen ittedniei a nekteaa Glen, ktera je tam vZdyeky.

Pori tea ma, co delat s temi schfizemi, neb je potad blato a jak zanrM, tak je nas dost .co nerntieme s terra trakari na tech gumovach koleakach ptejet. V poli se jeate nada nic korny ma velice malokdo nasete a o zahradkach ani neni tiaba psat. Jsou nekde za hrAdIcy pane, ale velice malo. Hodne si rolnici stetuji, as zemaky, co jsou v zemi, hniji, a nate, a bade-li nam to tak poaad praet, tak nezbave. nic jen se sebrat a jit na Hitlera a nestarat se co budeme set. A jestli nam nic nenaroste, co dame dobytku a drabeti? Po tad jsou nyni noviny pale, kolik maji rolnici zisku a kolik jeate dostanou, a jak bude vae z farem drahe. Ano, jsou nyni slepice, vejce i Ana trochu draati net jindy, ale ten menai rental si moc nepomate, protoae toho vteho mnoho nemit a tak zase jen farina, ktera si mate draet 4-10 krav a nebo 2-3 sta slepic, bude mit dost dobra paijem, ale menai rental', ktery chce-li mit vice drubete, nema pro to ptisttati, a jak se musi stehovat, aby si sta,vel vaady skoro vaecko. A jak to dvakrat az taikrat trha, a stavi znovu, pak to ma ga oclvest nekam do brenie. A pak se nekdo divi, ze maji nekde male nebo tadnou drabea, pak toho paijmu tat neni, jen nekde v novinach.

Nyrii nam chteji zavest jakesi bavInene cartifikatty, jest-li omezime 1 akr baviny, ze dostaneme asi 25 doIara z akru. Bylo by to dobte aspoli pro nekoho, ale kolik ornezi takovar chudikek,- Ictera dela 3-4 i vice farern? A ti, co maji tisice alma v baylne? "Soks", nic to nepoznate mudrovat, ten kdo ma, neohliai se na toho, kdo ma hlad, a tak at' si kaada dela jak si rozurna a basta. Ja•bych amarala do nekoneana a "furt" je to dokola.

V nedeli 23. btezna jsme si vyjeli s Vaakem aCriappem a jeho pani do Camp Bowie, ei main plat tabor? Viclyt" nakdo ani nevi, co to slovo "tabor" znaar. Vyjeli jsme z West o 7. hod. rano a jell jak hasidi skoro celou cestu, bez nehodya at do Browrrwood, a tam jsme se pta11 maleho, usmoleneho Mexieana jedeme-la dobie, ae jo, talc jsme pak jeli hledat na geho vojaka, a maj ty smutku, to bylo jezdeni. nas cal Pilata k Herodesovi, ale pak jsme to piece natli, kdya se Jim Knapp tel zeptat do kteresi kancelate el of fisu, pry `jeate 3 blocky. Vaalyt' kdyt tam pitedete, je to - vaechno jednaka, vaecky baraky jsou stejne, a pak to hledejte. Pfijeli jsme tam a ul jsme slyaell Antona. Rejaka ml. hrat "Na Marjance, na Marjance, tam se to tancuje" a kter'si daval metlou takt, a pak ua tam bylo tech natich kIukta dost. Za nami ptijel p. Joe Kudelka a ml. ternoaek s rodinou z Ross, ktela tat hledali kluky. Bylo asi 11 hod., sedli jsme ns3. karlY nas Wilik, Met. Anapka a my, a jeli k Lake Brownwood a divali se na to spoustu vody. Lake pry je zaizena ze stareho 'carionu, a jak je valkar, jsme se nedovedeli. Z toho jezera jsou kolem tech Brownwoodskach kopcil nadalana koryta, kterarni teae voda, pak„ pry se flltruje. A na vysokern kopci nad mestem jsou dve ohranine kade, z kterach voda, tede vodovodern vaude do campu `i do mesta. Pak na druhem kopci je hlavni stan generala Krugera a Birkheada, z ktereho vlaje velka viajka na vysoke terdi a je ji videt se vaech stran.

Pak tam maji velkou nemocnici ra je tam i hostinnY dam kde mohou navatavnici ptenocovat a dostanou Nate zdarma, tota ti, co tam word bat, tteba kdyt je naktera vojak nemocna a ptijde ho rodina navttivit.

Po °bade, ktera jsme pojedli u Laku a trochu jsme to okoukali, tea vzali nejake obrazky, zase jeli zpet do campu a projezdili ktibarn kraierra jenae bylo po lijaku, tak jsrne nemohli vaeeko videt, ale je tam toho dost. Tam, kde se vojaci cviel stfilet do terea i dale byly stromy rozsttilene jak od silneho krupobiti.

artalTNill Itrajina je vaude kopcovita, co jsme jeli, sttidalo se stromovi, cedry, mutketi, duby a zas jine, a vetainou jsou tam dobytkatske ranche ci rende, na kteraeh se pasou stada koz, ovci a hoveziho dobytka,. Pak bylo videt lany obiIi, co to bylo nevim, neb jak letite kol 70 mil za hoclinu, tak se nesmite moc divat. Nasi chlapci, totia vaichni vojini, jsou ubytovani v baracich loo 6, kaZdy ma Zelezne lidko, matrac z navlity, perovY pol gtak, dye poslamky (sheets) a asi 2 vinene blankety a teZkY bavinenY komfort. Domky jsou 6 stk. od zeme, ze dreva a pak je busty drat a nad tim je plachtovina nepromokava, maji velka pec na zahrivani piarodnim plynem a elektricka svetla. Je tam kolem 29.000 kluka, a tak ani se mezi sebou neznaji, a je to nejvetsi tabor vojensky v Texasu.

Prosirn, jestli to nekdo umi lepai popsat, popiste to lepsi a kdo tam byl, ten to videl, tedy at to neete. V Brownwood se mne nelibi, mesa) je stare a jaksi neuspotadane, ulice fake a vaude stareho haraburdi nahazeneho.

Srdecny pozdrav na vsecky etouci, Vase, M. Klausova. atefinik Cis. 142, Houston, Tex. "FERDA atFEM" je ohromna komedie, ktera bude uvedena na, scenu na Velikonoeni Nedeli 13. dubna u Stefanika na Cottage Grove.

Je to jiz seste vydani teto hry, talc to vite, ze je to pekny a hodne vesela kus. Bratr Oldtich Vala vytvoti titulni postavu hry sluhu Perdu ktery hraje takoveho rortomileho pitomeeka, ktery svym objevenirn se na jevitti vyvola salvy srnichu. Je si svou karikaturni maskou castecne podoben svernu aefovi, ze si je potom spletou oba dohromady. Francku slutku, partnerku Ferdovu, s Icterou ty pitomosti bude provadat, sehraje sestra M. Valova. Tteti groteskni komicka postavieka bude obchodnik Klaps, ktery by sve horke srdce dal riakarnu deveo,tku, ale pia sve kratkozralcosti ucini vyznani lasky stare Francce, misto mladieke dceruace obchodnika 2emliely Libutce, ktera jia sve srdeeko zadala rnladenau aaetnimu Hanuakovi, ktery je pozvan jejirn otcem na vecera ku ktere ch stali zaace na smetane, ale nedopattenim k zajici si jeate vleal angorska kocour, rniladek gala, ktereho Francka se zajicem do trouby za,vfela, kde se upekl. Co z toho povstane, budete svedkem pti divadle. Kiapse bude hrati br. 8ebek, lianusku Jerry Lehr, Libuaku Eliska 'Seblcova, emlieku br. Beea,n. K dovraeni veselosti Ferda spadne do povidel a dostane vapoved' a Klaps closta,ne vaprask.

Ve hte vystupuji jeste jini herd, a to ucetni bez mista, br. Freda Lebr a obchodni s krouparni, Nemec, br. Jan Kelarek, ktefi vypini svoji hrou celek hry.

Oeekava se velka, navateva, neb doufame, bude velika ,obzvlaate nasi starai na ystevnici nasich divadel si auto ohromnou veselohru nedaji ujit. Osoby, ktere jsou ye hte zireastneny, vynasnaai se aby ji ptedvedly co nejlepe, aby jste byli vsichni spokojeni a °dna,aeli si htejivar pocit, ze jste se zase jednou do sytosti nasmali a leheeji snatch. ty trudy aivota chudych lidi.

Pffsti sobotu 5. dubna bude hrat nova orchestr k tanci, Don Juan, a je pry to libiva. hudba.

Tak prosim, nezaponiefite ptiati sobotu a pak divadlo 13. dubna.

Karla atvrtnikova.

S pozdravem, g tetinik eislo 142. SPJST. Houston Texas.

61enove jsou aadani aby se dostavili do schiaze v nedeli odpoledne 6 dubna, aby vyslechlr claletite zpravy majetkoveho, za,ba,vniho a a.detniho vaboru. Zaroven uvidite praci, ktera je vysledkem ptislovi: alla y a dalej. Bratfi z maj. vaboru: Schank, Ci1ny, etvrtnik, Kubin a Kelarek videli v patek, ze sttecha je clirava, v sobottakoupili material a v nedeli sttechu spravili. V sini zase dramaticky odbor cvicil divadlo "Pardo. galena" Od zaba,vniho vyboru sestry Otvrnikova a Filipkova si stetuji jaka je to kuchyar nepohodlna a ut v pondeli bai. Schank a Kelarek jsou v praci a stvoaili nalevnu a kuchyri jedna radost. Pkijdte, uvidite a poehvalite.

Strana Jak je yam znamo, fad obstaral povoleni k vadepu a nyni zaleai na vas, jak to hnat; jsou navrteny tti zparsoby: 1. aby praci obstaravali elenove radu za stanovenou odmenu.

2. nebo aby kuchyri a yYdep byl pronajat za obnos $30.00 mesiene a nahradu za spottebovanY plyn a svetlo nad stanovenY priImer.

3. nebo pronajmuti kuchyne a vYeepu za polovic eisteho vYdelku se zarukou $30.00 mesianiho najmu. Rozhovokte se o tom doina a ve schuzi podejte sve nahledy nebo nabidky.

Dale marne na programu prista ybu sine 70x49. R,ozpodet zni na $8000.00, ale za kooperace dlena tadu, Sokola a. 6NS. da se rozpodet snizit na rnene nez polovici, kdy2 bude koupcn pouze material a praci udelaji dlenove za prispeni dvou nebo tki placenych remeslnikt. My stall proto lneme k to nazi chaloupce, ze jsme si ji postavili a kdy2 vam mladYm nevyhovuje, postavte si vetti, my yam porntiZem. Ne z oka rmutneho, z ruky pilne nadeje svitne, tedy s pisni na rtech vesele do prace. Pri gti patek je schitze Sokola, nezapominejte nasi nejlepgi organisace, ktera, je zakladern narodniho byti v teto nasi nove vlasti.

Ku konci jegte nekolik radek bru. Nemenau z Crosby: Kdya vaude prai to musis zrovna na mne si vylit Apatnou naladu? Pi geg, ze jsem horoval pro skupinu teditelia ba ne, horoval jsem pro osvedeenY zpasob vedeni, ale co ce•gina chce, to at' plati, to svornosti je fundament. Dale ze jsem celY tYden mysl 1 na ditele, to mne ani nenapadlo, v2dyt' to vzalo sotva, dye hod, je zvolit. Prosim To pkeeti si nasi resoluci i odpoved' je gte jednou, nehazime s klacicy, ale chceme prospet celku. Tined v rode 1909 jako neetni kadu Osvetou k Svobode jsem zanaael amrtni fondy oddelene a stran pasllani penez mama stanovy. Toz jaky poradeIC Ze tam neplatili dame? To neni"ease vina, je zaplatit; ze kupovali bondy a pozenaky to ptece investovali penize jak za,kon par zuje, kdya vide'', ze je to pro koeku, nemeli je kupovat, vadyt' tam byli elenove, kteki jsou dries v teditelstvu. Ostatne kdo nic nedela, ten ani chybu neudela; ei udelal jsi Ty v2dycky v geeko akorat? Ja ne, ale chci vZdycky chybu na,pravit.

Tak Ti pieji a vg em bratram a sestram, aby Vim na Velkonoce sna gely slepice uz malovana, vajidka a zvu Vas v gechny ke Stefaniktm na divadlo.

Na zdar, Alois Vaja, taj.

Rad Pokrok Moulton, els. 27.

Mill bradi a sestry!

Schtze naseho radu bude pozmenena na prvni nedeli v mesicj dubnu, nasledke ff, is ze nam paipadaji velikonoeni svatky. V pada apatneho podasi, schuzi budeme odbYvat na tketi nedeli v mesici.

V posledni schtzi jsme se ujednali, ze budeme letos zas poradat nejakou zabavu. Tak, broth a sestry, dostavte se v hojnem poetu, eby chorn se ujednali kdy kde bychom bavu odb*vali, totia v nazi spolkove sini a nebo' u blizkeho potoka pod krasnYmi, stinnYmi stromy.

Podasi je vice mokre a studene, korn. kterY je v zemi, hnije a ten co vze gel, se krei rVt sledkem mokra a zimy Co nam tento rok pri nese, nevime.

Dale, bratai a sestry, kteri jste jests nept'istounili k to nemocenske podpoke a ebteli byste p•istoupit, tak se dostavte do sehtize a radi yam poslouZime. Take yam sdeluji, ze isr,a si zvolili radove organisatory a sin sestru Havlikovou a bratra, Paula Baraka. Tak se ptihlaste, ae chcete pojistku a oni yam vge spra,vi a vysvetli, jake pojistky na ge "Jednota, poskytuje.

DlouhY, taj.

Vojadek, nakomandovanY do kursu sb eracu ranenYch: "Pane kapitane, hlasirn se do kursu sberadit mrtvol."

PosadkovY dilstojnik pouduje straZ u vet j du: "Kdo se yam zprotivi, proti tomu pouZiite zbrane". "Rozkaz! A kam marn sklad:f mrtvoly?"

Strana PEKNA SCHUZE SAT ODBOtKY NA KOVArt. Laskavosti mantelil BatinovYch dostalo se me pozvani na nedeli btez. 23. do schnze S. A. C. T., kde mel promluviti, v gem dobte znamY pracovnik Dr. Edw. Mieek, profesor slovanskYch jazykil na statni universite, jakot i jeho pomocnik p. Jesse Sktivanek, kter % ma mnoho ptatel v osade Ková, neb tam po dva roky vyueoval na tamnej gi gkole. Já sama kern se velmi tCiia, e uvidim zase me nove misto, te poznam zase mnoho na gich dobrYch a pro me velmi zajimavYch tváH. Pani Bahnave jsem napsala listek, te mam je gte prodat nejake ty eisla na tu stolni pokrY yku, jestii te by se tam pti te schtzce nechalo neco s tim udelat. Ona me hned odpovedela, Ce jen abych to sebou ptivezla a ze se uvidi co se necha &lat.

Neale, na nit schfize ureena, byla nadherna, bylo to vskutku krasne jitro nedelni.

A tak o pfil desate rano p. Sktivanek poeal s nanai uhaneti do osady Koval' na farmu mantelti BatinovYch, abychom byli v eas k obedu, neb pi. Batinova, ptisne nakazala pkijeti na obed. A my jsme se opravdu einili, abychom ji v nieem nezklamali. Tet bylo neco po jedenacte, kdyt jsme se blitili k jejich peknemu domovu. Pan Bakina nas asi jit vyhiltri, neb jegte netli jsme dojeli, jit nas vital. Pi. Eakinova taktet hned vy gla a po vzajemnem uvitani s milYmi manteli a jejich dcerugka,mi zasedli jsme ku stolu prepinenemu vYbornYmi pokrmy vgeho druhu, kde ani vYteCna slepiei nudlava poleyka nechybela. Po dobrem obede a po prohlednuti celeho pekneho hospodarstyi, jsme opet nasedali do kar a ujitdeli k sini. Tam bylo videti jit slu gnY paeet aut'akt, cot znaeilo, Ce schaze bude velmi zdarild. Pani Barinova hned na gla misto, kde hychom prostrely tu stolni pokrYvku, aby ji bylo dobre videt a deeru gka jeji sl. Edna Barinova se hned ujala prace s prodejem eisel.

Navgteva byla skuteene pekna. Pr-0,136h KIMze popisovat nebudu, neb to zajiste. vykona nekdo a tamnej-§ich pracovnikin kterY je k tornu povolanej gi. Program po schazi byl zahajen zpevem CCkÜ tamnej gi gkoly, pod rizenim jejich vYteeneho ueitele p. Joe Kotrlika Jr., kterY byl krasnY a dojemn3i.

TexaskY farkterou jak me sdelil p. ueitel Kotrlik, napsal ten dobrY a uprimnY narodni pracovnik, p. Vojta Bene g. Slova one pisne zapadaji do hloubi duge, nitro se chvele a do oCi tlaej se slza. A ja Vam, pane Kotrlik, uptimne gratuluju a tem taktm- co zpivali bet. Pisen byla zazpivana s citem, krasne a co hlavniho, te katde slovo bylo rozumet, cot je pCi zpevu hlavni pro posluchaestvo .Bylo ztejme, te tactvo co zpivalo, pisen dobte nazpamet urnelo.

Jen tak dale pane ueiteli, trete ty Vase Ceske takv pal Ceske pisne. Neb darmo se nerika: Zpevem k srdci a srdcem k vlasti! Dale zazpivali tad je gte "God bless America" taktet_ pekne! Po zpevu predseda odbo6ky p. Bakina predstavil lasky pinYmi a povzbuzujicimi slovy reenika Dr. Edw. Mirka a jedna z mengich dceru gek p. Baring prednesla pekne 'privitani s podanim kvetiny, cot bylo Dr. Miokavi velmi mile. ilee jeho byla od zaeatku at do konce hluboce prociten.a, povzbuzujici a jasrid — tak, aby katdYvidél, v jake nebezpeene dobe se nachazime a co je v teto vatne dab rids v g ech svatou povinnosti. Po jeho ktera byla odrnenena boutlivYm poneskern, oznamil Dr. Mieek, kdo by si pH" Dejake otazky, Ce s radosti odpovi a .vysvetli. Bylo pak kladeno mnoho rtznYch otazek a Dr. Mieek vg e spravne vysvetloval. Program zakonCen spoleen N".7m zpevem: "Hej Slovane" a "Kde domov Nemohu opomenouti pochvaliti a podekovati te na gi mile mladeti„ bylo jich tarn skuteene jako na louce krasneho kviti, co Si preju zvV g te pripomenout je to, te po cele trvani scinize i programu, cot trvalo dele jak dye hodiny, ale po rely ten eas milC mladet tine a se zajmem sledovala v gechno jednani, a tiink v kostele. adne behani, tadne elm • Vi.lbrse (1116 Vyrugovkil?

Ve stiedu, dne 2. dubna 1941.

VESTNIIE patti zasluha rodietim i p. ueiteli. Jsou to vzacne ptipady, aby po tak dlouhou dobu, pri tak hojne nav gteve, byla tak yzacna pozornost. A je gte pak, kdyt v ge zakoneeno obecenstvu se jaksi je gte neehtel0 domilacot nam bylo opravdu velice mile. A ja, kdyt jit bylo- vge zakoneene, tedy. pro me bylo nejzajimavejgi abych se ptez y edela jak daleko sl. Bakinova je s prodejem. A tu jit ptichati pi. Bakinova a oznamuje, Ce je v ge rozprodano, cot me velmi pote gilo. Urednici odboaky jmenovali vYbor, kterY mei obstarati co potteba k vytateni St'astneho oisla. Stolni pokrYvka pripadla na eislo 160, ktere mei p. Ant. Travnieek. A ja odevzdala tamnej gi odboece $19.75 a v Taylor $30.25, tak Ce stolni pokrYvka ptinesla $50.00 pro dobro na geho boje. Pratelk jd Yam vgem uptImnC dekuji, ic jste byli tak laskavi a ochotni odkoupiti. eisla. Mkuji vam vgem za vase uprimna slova, za vase mile pratelstvi, ktere hreje v srdci St'astnYm pocitem, te jsme bratti, te jsme sestry, Ce nas poji paska neroz1u6na, vtdyt' marnost je zapirat hlasu krve, vtdyt' jednoho kmene fidove od dame jsme pamatky, jsme ditky jedne slovanske matky!

Sluneeko jit se schyluje k zapadu, louei se s tou krasnou nedeli i s nami, a my je gte po rfiznu v hlouekach v hovorech a tet se vgemi rozloueeni a volano na shledanou. Nasedli jsme a ujltdeli s manteli BarinovYmi, k jejich d:ornovu, kde nas Cekala °pet v 7borna veeere. Je to skorern laanba, tak se usadit jako na posviceni, avgak nagi hostitele jinak nedaIi. JC. dck.uji mantelfun BatinovYm za pohosteni a deku.ji jejich dceru gce sl. Edne, te tak neunavne Se priMriovala v torn prodavani. Jen tak dale, uCme se pracovat ye veteinem 21vote. Pace pro dobro na gich spOlublitniCh glechti katdeho.

S uptimnYm pozdravem vgem, jsem Marie A. 2ivni, 2814 Nueces, Austin, Tex. OD NA! UNIVERSITNI MLADE2E. Z Austinu pi ge nage zpravodajka, te se tam dne 26. latezna konala pravidelna schtize Universitniho Oeskeho Klubu. Zahajil ji Ben Petrusek, ptedseda a program tidil Ondt. Klepach. Nejdtive velice zajimave promluvil Dr. De Witt Reddick, profesor turnalistiky "0 censute v Evrope". Vysvetloval jak krute zachazi se s americkY-mi korespondenty v nazistickem Nemecku, Francli i jinde, a je tCtká zpravodajska slutba za nynej gi valky. Take vysvetloval jak methody propagandy se zmenily a jak rafinovane si propaganda poeina, v eeint naziste jsou mistry, jak dokazal na ptikladech.

Jeho vYborna tee se velice libila a posluchaUlm bylo tet mile, te vydaval Ceskoslovensko pted Mnichovem za vzor demokratickeho statu.

— Po nem promluvil student Jindfich Herz, jent pted 18 mesici ptijel z OeskYch Budejovic do SpojenYch Statt. Mluvil o gkolskem systemu v Oeskoslovensku a tivote studenta. Potom Jaroslav Zivn ukazoval vlastni krasne svetelne obrazky z posledniho vYletu a ukazal, se dovede naletite postarati o zabavu studentti.

Po pfedstaveni hostfi zapisovatelka Marie Mikugkova pfeeetla zapis o posledni schtizi, jent byl pitijat bete zmeny. Ptedseda oznamil, Ce dne 19. dubna bude pravidelna, klubovni taneeni zabava na universite a v nedeli dne 30. latezna odpoledne klubovni vYlet. Zazpivanim texaske hymny byla nand i pouend schtze ukoneena.

S pozdravem Mildred Hajkova, zpravodajka. ad Rozkvet Mite els. 81, Needville, Tex. CtCni bratti a sestry!

Toto jest vane na upozorneni, te na ge pkiSti schtze bude konana o tYden pozdeji, totit 20. dubna 1941. AC jsme o tom v minule schtizi zapomeli jednat, jt myslim, Ce si katklY uvedomi, is tu nedeli, na kterou /lam schtze ptipada, te jest to Velikonooni Nedele.

Dale vas upozornuji, Ce v finorove schazi jsme si zvolili tadoveho organisatora, bratra John J. Hurtu, tak jak se budete chtet nechat pojistit na tivot, neb piipojistit, obrat'te se no &:1 — Jsem VE3, Tend, taj

Corpus Christi, Texas.

Ctena. redakce Vestniku, bratti a sestry a vgichni etouci tento list!

Po dlouhern Case, zase jsem se °smell' par Cadku napsat, z na geho ptimokskeho zakouti a sdelit 'ctenemu etenatstvu jak asi zde pokraeujeme. Co se tyre poeasi, to je prachmizerne„ potad jenom pr gi„ a zase chladno, takte zdej gi farrndti nemohou seti a eas je jit zde, ✓ poll misty voda stoji a co je nekde bavina seta, nevim jestli vyleze. Doufejme, te se nam ✓ kratkem Case vyjasni a pak traktory budou. pracovat.

Dne 23. btezna zdej gi odboeka Corpus Christi S. A. O. T. mela schtizi, ye ktere bylo malo elenfr ptitomno„ nevim pros tak malo navgtevuje tak yzne gene schtize -a tak duletite ✓ tomto tak kritickem Case, kdy se mame spajit vgichni Oechoslovaci v jeden celek a podporovat a hajit n ae gi demokracii. Pt' te schenzi krasne promluvil ku shromatdenYm br. Jos. KruginskY st., a nabadal, by katdY- se stal Menem SAOT. a doufam, te v pti gti szlatzi bude jich vice ptitomno.

Pak po schtizi nacre Ceske maminky zaealy pkinag et chutne jidlo, ktere 'se prodavalo; by vice zbylo pro SAT. a to vi.te, Ce vtdy a v gude, kde se pracuje pro dobro, vtdy jsou ty nage Ceske maminky na prvnim mistC, katda dava co nejvice mute, tak ta veCete byla vskutku krasne a katdY ptitomnY byl naletite obslouten. Ziznive, zase obsluhovali hr. Louis Sack Y st., John Baeak a Frank C. Sack, takte bylo obecenstvo naletite obslouteno.

Pak pti glo to nejhlavnej gi, krásné Ceske divadlo, ktere bylo s ochotou sell:rano herci z Placed°, Tex., pod nazvem "Tulak Mirko". Skuteene to bylo krasne a innoW.7 se od srdoe zasmal, neb herci hrali znamenite; v gecka Best jim. Ptitomno bylo dosti lidu na divadle a eistY vYtetek z divadla i z veeete ptipadl pro SAOT. Kolik se vybralo, neni mi znarno; ale doufam, Ce herci byli z na gi navgtevou spokojeni. Doufam, te to druzi lepe vypi gi net já.

Tak bych jc gte neco mei a to ,aby vice tak krasnYch divadel b7.710 hrano v na gi osade, vtdyt' je zde dosti sily pro zahrani divadla a tak ntatele, a krajani s chuti do prace a doufam, te vtdy bude na katdem divadle na ge sin pina.

DCkuji herctim za jejich praci, kterou k nam tet dekuji v gena maminkam nagim, ktere ptinesly a obsloutily jidlem, dekuji -dein ptitomnYm, kteti pCitli na na ge divadlo a tak svou ptitomnosti ueinili svoji povinnost pro dobrou vec.

Posilam srdeenY pozdrav na :tad "Vygehrad" 'Oslo 48, SPJST. a vgecky bratry a sestry a na rely personal yestnika a jsem Va g jako vtdy, K. F. Chalupa.

La Salle, Texas. eteni, sestry a bratti!

Zas mne navedli, bych napsal par radkil do Vestnika, tak se do toho rausim vpravit.

Poeasi tu mame stale de gtive jak v celem ptimoti. Poorano jest velmi malo, a co jest zorano, jest to tak zarostle plevelem, Ze to da mnoho prace to uvest do pc-Hdku k seti. Jestli se to poeasi nezmeni brzo, tak se nebudeme tegi t na moc velkou trodu.

V nedeli dne 16. t. m. jsme konali schtzi S. A. d. T. Navgteva nebyla moc velka, ale ti, kteti priM, men srdce v no1-edku a kapsu otevtenou, neb se nekna 'eastka milodart sebrala, a take nekolik novYch Menu se ptihlasilo.

Take yarn chci =Omit, te ptedna.gku, ktera ktera meta ht v lednu a byla odlotena pro gnatne poeasi, budeme poHdat v sobotu weer o 8 hodinach vs gkole v La Sale, dne 5. dubna. Rev. J. R. Vilt z Needville nam neco povi o pate kolone.

Tak krajane, nezapomente a ptijd'te ho paslechnout, jsem jistY, Ce toho nebudete litovat.

Take ptivezte e sebou sousedy. kteti jegte nejsou Cleny S.A.O.T., nag hr. tajemnik je s radosti zapige.

Tak iegte jednou vas vgechny 'Dm na sobotu veeer dne tr, cbc p Iokoiy v La Salle.

3 :3*,:f

A, V, IzTif,:,?1,z;

Ve stiedu, dne 2. dubna 1941.

JOSEF HAZR PISECKY r

'V

ZATISI ROMAN "My vas•zase vezmeme na milost! Smite mezi nas," volala Karlieka.

"A just ne! Pojd'te vy ir nam! Mate stejne daleko," ozvala se Tyna, yedouc, te svehlaye drutky za ni neptjdou.

"To bychom vedely! Tam je pino komarft a mravenct!" odpovidala Karlieka. "Zpivejme devaata!" — A znovu rozlehla se jejich zpey yeeernim tichem.

"Vy tedy nevetite, sleeno, te jsem dosud opravdu nemiloval?" navazoval Chvojka, kde ho byly tkodolibe drutky vyrutily.

"A — vida! Ted' jit ptidavate, opravdu! Ale takovYch tech neopravdovYch lasek u asi bylo hodne? Vid'te?"

"Nezapiram, te tu a tam podival jsem se deveeti blite do oei! Kdyt ptichazi elovek do let, kdy mute zalotit Si svou domacnost, hleda, — — — Tot' je zcela ptirozeno! Ale ne vtdycky ma Clo y& ttesti, by nate' sptiznenou dui napoprve" — — — "A tak pan adjunkt Chvojka poletoval od jedne k druhe? Vid'te? — 0 nezapirejte! Vate tpatne povest vas ptedetla!"

"Spatna poyest? Sleeno TYninko! Za toto slovo zasluhujete veru hroznY Irestl" "0 jemindeku! At mne hrtiza jima!" smala se Tyna.

"Dohte, kdyt se nebojite pohrfitky, at' ndsleduje skutek!" — Net se TYninka nadala, vtiskl ji adjunkt na rty tak upkimne polibeni, te by se bylo hluene rozlehlo po cele zahrade, kdyby tt'astnou nahodou prave pan spra y gel pro bulku" byl tarn nespadl a kdy--ce,jent by nate terceto bylo nekoneilo naramnYrn fortisimem svou piseri.

"Vy — co vas to napada!" durdila se TYna. "PoOkejte, to teknu mamince!"

"Ne, netlkejte, sic se na mnou milou zasttenebo se darn ptelotit jinam!"

"Dejte, tim lepe!"

"Opravdu, Leen° Tyninko?" a adjunkt nachYlil se at k ni, jako by ji chtel oeima pohltiti. S Tyninkou se toeil svet. "Vite co, vrat'te mi ji, kdy 2 vas tak- pohnevala a bude zase dobte!"

"Eh tak, tu mate si, vy otklivy!"

"Ah ne, ne! Tu nechci! Ma byla jina, lepti!"

TYninka mela co delat, aby se dostala z °heti. Ale tkodu z toho nemela, nebot' oplatil ji tu jeji hubieku aspon petkrate.

"A ted' jdu rovnou k mamince," kekla polo vydetena, polo v sladkem rozechveni. Bylo to ptec jen po prve v tivote, co se ji neco podobneho stab. "Tyny," ozval se v torn ,jaksi karavy hlas pani spravcove. Ale kdyt Tyninka ihned vyskodila, dodala starostliva matinka mekce: "Nezapomeri prat na hasty a podej trochu obeerstveni!"

Zanedlouho se spoleenost rozchazela.

Pani ubirali se rovnou do hospody, aby tam pokraeovali ye svem zamestnani. Adjunkt slibil, te po ehvilce za nimi pkijde, jen co jette y e stajich trochu dohledne.

Starti damy tly pa sve doinaci piaci a deveata si jette chtela popovidati.

"Tyny, pojd' na chvilinku !" ozval se ostrY hlas pani spravcove. TYninka vedela, te bude nasledovati lekce "o obcovani s lidmi"!

"No — tak?" otazala se matinka dcerutky vice pohledem net slovy, kdyt se octly o samote.

A hodna, dcerutka poeala se verne zpovidati, myslic buhvijakeho viterstvi dnes dobyla.

"Ale jsi ty husa hloupd, husa!" — rozdurdila se pani spravcova. „ .•!Kusu zpfisobu nernat!

— A ten Chvojka! — No poekej! Takhle zaeind student a ne elovek, kter7 ma kus chleba.

Takhle mute zaeit s Kaaou tafarovic a ne s natim deveeteml" Po tomto ponektid prudkein praievu /irateneho materskeho srdce a zklamane pithy pa7,7116prcp ni sprAwe ve, je Si na s y dcei

V2EITNtK \TA dovedla i se vtemi ptiklady a • doklady takika ttcpati z rukavu s vYmluvriosti, kterou by ji byl pi.vni retinik parlamentu inohl zavideti.

TYninka slytela, a to jit po nekolikrate, kterab neuti jen tenkrate delaji dobrotu, kdyt se jim hodne brute vladne. Drtet je pekne prisne "na rWStanc", katdy maliekY dUkaz prizne nechat si vymodlit a vyprosit, nepovolit jim nikdy rancho najednou, to byla tab zlata, pravidia, jet zbuSenâ matinka dceri vpravovala. 0vSern, to pani spravcova zamleela, te odstraLujici priblady, jet podavara, eerpala ze sve vlasnti, bohate minulosti. Nepochlubila se, te i one, podavajic se bujne krvi sve, bYvala kdysi takove anfarum a husieka, e hned po pr y yyznani lasky padala s celou vroucnosti vy--nina zn.avateli kolem krku, davajic i prijimajic polibky bez ohledu na to, sluk-li se pro damu jejiho postaveni.

Kdyt byla pani sora,vcova se s yYm kazanim hotova a siitn htinice stala pied ni s vyratem prave kajicnice, rekla ji dobromyslne, aby ji jako trochu zase potekla: "No tak vidi, e to bylo od tebe hioune, co?"

"Ale hezke, =nab, tuze hezke," vzdychla roztcatend "Eh, jdi, ty nenapravitelna," a pani spra y -covaplderusbctokdza, rieji,cit tato odhopkovala do zahrady, odkud vAak byla deveata navzdor jit odeSla. Toho vee'era stal adjunkt Chvojka, drive net se ulotil be spani, dlouho pied svYm zrc.adlem.

By' sookojen a zase nespokojen. Trochu ho tab rychlY •taspech u TYninky, ae jemu, jent byl zvyklY vitezitt, nebylo to prave waxnosti. Netekla ho v.§ak zrovna, te TYninka je dcerou nredstaveneho.

'MUSIC si, brachu, ulotit trochu reservy," napominal se s otcovskou prima benevolenci, "tacly by bylo zpropadene tetko couvat! Ta stara byla by s to otenit mne ye spani. A nejhorCi te ten star Y je tab pbctivy Urednik, te v pfipade, kdyby on hrozil mne pro me zalety, ja bych jemu nernél CIrn pohroziti. A to by bylo narzute!"

IV. 1,Todetla riedele a s ni vylet do "VobarkY," kter vSecky la'st'ovicke damy, zejmena vtak TYninka s nemalym rozechvenim heekavaly.

Tyny chtMa na vYlete dokazati, te Chvojka, jedine ji patri a nikomu jinemu. Byla jista, jocline s ni bade taneit. VS'ak mu to hned cestou da najevo, jab tE...tce by nesla, kdyby meia jeho naruei violet nekterou jinou ze syYch drutek. 1VIela na to pine pravo, vklyt' piece ty hubieky — a to je jako pkisaha!

Jab se budou kamaradky asi durdit, kdyt jim odioudi nejtvarnejtiho taneenika. Budou tarn ovSem adjunkti lesni a hospodditti z okolnic,h dvorfi, ale co jsou ti vedle Chvojky? lined pa obede vypraveny slutky se zasobami potravin, na voziku umisteno nekolik soudku banskeho pivovaru a ariston, kterY intenYrovic oc'notne pUjeili, ponevadt transport piana daehodnich by byl delal velke potite. Pozvani haste pomalu se schazeli do zamku, odkud t uhozenim druhe. hodiny, "zrovna v nejhorkm parnu," jab pan spravce huboval, vydali se na cestu do Vobfirky. bi jako tide z jeruzalemskeho chramu, jab vtipkoval pan dhchodni, jent si jeke neco pamatoval z biblicke delepravy. Napred provdane deinay, pak cleveata, potom zastup mladtich p hluenem hovoru o honitbe a hospodatstvi. Frfivod zavirali otcove rodin v potu tvafi lateLce no, kopce, jet unavovaly a na roviny, kde siunce v tomto krest'anskem kraji nektest'anisliy pratilo.

Chvojka nejabou chvili kraeel mezi ostatniml, naslouchaje jeich hovoru a prec nieeho z neho neslySel, IViryienky jeho byly obraceny jinam. Zprvil vkmi si trochu Tiny. Ta hned v zambu se k nerriu pritoeila a zahroziv'Se mu Selmovsky prstem, rekla: "Poakejte, — vy hriArikal — To jsem vam jeSte neodpustila!"

Chvojka zitroutil zoufale oblieej, jako by se citCl haribou do zeme propadnouti, "tTlotte mi, sleeno, pokani!"

"Pck:5:-! 9 — nnbke! Nebudete dnes 1:,- .0 tici `:se

Minna L mateino poueeni. Jen Si nezadat! Jeri nedat najevo, 2e tab po nem touti.

Chvojka uklonil se pted ni jako pied oltatern a s oblieejem kajicnika goural se rychle prya. Veru; to bylo znamenite pokani! Lepgiho by si byl nedovedl vymysliti. Vtak jit od prvni chvile nemohl spustiti °di s toho rortomileho diblika, Helenky, ktera dnes vtipem a rozpustilosti jen srtela. Vtak to byla ona, je2 mu hued v Truli den jeho zde pobytu tolik o vYletu do Vobtirky vypravovala.

Tyna, kdyt jeji ptisnY vYrok byl s takou odevzdanOsti prijat, nebyla tuze spokojena. Ale nemohla ptece za adjunktem hetet a vybizet ho, aby ji hledel uprosit. No vSak on to dlouho nevydr21 a pfijde sam! Ale pak ho potYrana podle mamineina receptu, faila se v duchu.

"Prosim vas, pani," obratil se Chvojka k soudruhtim, kdyt jit bezmala pul cesty "nechme dnes zajict, mlatieky, strojend, hnojiva na pokoji a hled'me si deveat! Tot' jako bychom byli kapucini a pted nami Ely dru2leky nebo tedive sestry."

"Pravda, pan kolega ma pravdu," ptichvaloval pleSatS7 lesni adjunkt Tuzar. "Jsme to pe'kni jestitabi, kdyt si tech holubic pied nami nepovEimneme! — Hrr na ne!"

A jit sekal kompliment TYnince, je Cia posledni a zaptadal s ni duchapinY rozhovor o nepatrnem oblaeku, kterY se ukazoval na zapadnim obzoru. Chvojka byl tomu velice rad a hnal se jit take za Helenkou, piece vtak hodil vratednY pohled na TYnu, kterY ona dobie pozorovala, vykladajic si ho jako vzbuzenou tarlivost.

Helenka byla dries opravdu rozko gna, v tech svetlYch tatiekach, jet prozrazovaly, te z ditete, kterYm jette pied neda ynem byla, sta panna. — Ah, to nebyla jit ta "venkovska husieka", jab ji Chvojka v duchu byl nazval.

Ovtem mela posud ty detinsky vesele modre oei, ale chvilemi to v nich podivne Lehi°.

"Sleena je dues skuteene okouziujici," zapkadal Chvojka hovor, pozdraviv dvorne. Mohl sicc kid neco chyttejtiho, ale nenapadlo mu praye nic jineho. Ostatne byl to dosti vhodny" throd, kterYm aspen jiste veal, 2e si Helenku neznepiateli.

"Ale jclete, to vy tikate kade!" dala Helena najevo, 2e z klaaera pkinesla si nejen dobrSr ton, ale i zku2enosti, nebo aspori vedomosti o 2ivote.

"To by znamenalo, 2e jsem pochlebnik! Ale ja pochlebnikem nejsem!" — Chvojka vane polotil ruku na srdce, a byl by pokraeoval v tom tenu, kdyby divaje se vice po Helence net na cestu, byl neklopS7t1 pies kamen.

"Vidite, jab vas Pan 13th tresta, za va8i pketvakku!" zajasala Helenka.

"Rozkogna, na mou duEi k nakousnuti," pravil si v duchu adjunkt, ale nahlas — mleel, ponevad2 by si byl malem prave pfekousl jazyk. "Opravdu," vzpamatoval se po chvilce, "zdani east° klame! Sheila tvakka — lhatka!

Sleena dnes tab vyhliti, jako by chtela, aby celY svet byl s ni Et'asten, a pfec raduje se, kdyt bych byl malem ukousl si jazyk!"

"O, je! To by bYvala tkoda! — Ale nechme 2ertri! Jsem dnes opravdu E'Vastna a proto trochu Ekodoliba. \Tate, taila jsem se na vS7let jako drier "Ja-ko di-te!" slabikoval po ni adjunkt posmeEne. "No, prosim!" durdila se Helenka a vypjala se, aby jen byla hodne velka. "Copak nevidik 2e ja, pt-cc u2 nejsem dite," myslila Si. "A co vas tam tak vabi, sleene? Je zde — on?

— Ten 2t'astnS7? — Smim hadat?"

"Ah — vy! Co mne vabi! — VS7let! — 0statue ani nevim, budu-li taneit. Co jsem byla v klaE'tete, vSichni znami se rozprchli, a tak snad mne nikdo nevezme k tanci!"

"Slibite mi sleeno, prvni taneeek?"

"Prvni? — yam? — Ja?" — Helenka vyvalila na neho eel. Slehla ji hlavou TSma• "No, budi2!"

"A druhSi take? — Prosim!" — a ptitlumic hlas, tekl ji pkiduE'ene, ale s hrozr4m pkizvukem: "A ted' ka2cleho zabiju, kdo by vas pt-i ttetim, etvrtem a ak dole 'Rai do kola!"

Helene s hmSijc umm rOtipeN6d6la, ale srp_' prve2 y

Bindle, ie. jejim zivote, kdy ji mladY muZ" takovouto pozornost prokazal. Na tti prvni tance se s ni zadal a nepochybne jiz ji pak ani z rukou nepusti. Co asi tomu tekne TYna? Bezdeky se po ni ohledla a setkala se s je, jim opovrEivYm pohledem. "Jen se ho drz, dr2," myslila si TYninka uvedomi sve pkevahy, "a2 to jen ptijde k tanci, necha, to na holiekach Az bude prosit o milost, teknu mu :Dobra, ale tedy ani jedinY tanec se 26.dnou jinou! A vy vgecky ostrouhate!"

TYninka zabrana v tyto my glenky, ani neslygela, co ji lesni adjunkt krasneho yypravel o lesni kultute a podobnYch vecech, ph tom vgak ptece horlive s vdekupinYm fismevem kYvala hlavou, takepan Tuzar v nad geni, ze ma tak pozornou posluchaeku, rozpovidal se, jako by 801 na katedte v lesnicke gkole.

Adjunkt Chvojka zatim hnal utokem na srdce Heleneino. Vlastne "nehnal utokern," ponevad2 to nebylo jeho zvykem, ale mluvil tak, aby srdce a mysl Heleneinu privedl do takoveho stavu, aby pak potfeboval jen otevtit name a ona sama mu do ni padla. Bylo to tak vyggi umeni, na nem2 si Chvojka nemalo zakladal. A dativalo se mu v'Zdycky i dnes, takekdyby byli spolu sami nekde za yetrem, bylo by zajistm doglo k pohnutlive scene.

KdyZ" kraeeli ptikrou lesni cestou, nabidl Chvojka Helence ruku a dobte pocitil, kterak se &la, rodka jeji pod jeho palim chveje a kterak zbyteene slink" se o neho jeji majitelka opira. "O, jemindeku," myslil si Chvojka, "ta to bete valne! Bude eas,vornY glet na ir.stup!" — Ale zatim na irstup nepomY glel a jako slept' hnal se kuptedu.

Rozjasnilo se — vy gli z hougti na prostornou louku, kolkolem lesem obklopenou.

Na severni strane strmely yysoke, ma,lebne spaly, na nich zvedalo se nekolik btiz a jedli a nahote mezi nimi kti2. Dole pod skalami vinul se ktigt'alovY patiteek. Rozko gne misteako to vynutilo adjunktovi vYkkik iidivu, kterY projevil velice uptimnYm "Ah".

"Vidite, co jsem rikala? Ale to se mi na vas libi!"

"Co, sleeno, prosim vas, co se yam na mne libi?" Zertoval adjunkt.

"To vage uptimne "a". Je videt, ze jste °pra ydovY ptitel pfirody, jinak byste byl nepochybne spustil hodnou chvaloted! A ta vam °pra y -dovYmAieuvazlhrde!"

"Vida, kdo by to byl rekl, ze ta maia dovede takto lidi pozorovati," myslil si Chvojka a snaMI se honem duchapinYm rozborem kras misteeka vskutku rozko gneho dokazati, ze krase opravdu rozumi.

"Vidite, kdybych byla pta6kem, kaZ"dy den bych sem zaletela a tamhle na to skale pod tim hustYrn ketem sttemchy chtela bych sniti o gtesti!" zatouMla Helenka.

"A ja 0'6,1 bych si tam bYti s vami," pHklonil se k ni Chvojka.

"Dekuji uctive," propukla Helena v rozpustily smith a pak pokradovala v tOrru, kterYm Chvojka mluvil. tamhle u toho ktaku by to pak jednou skoneilo, jako zde u2 vice podobnYch historii!"

Chvojka zat'al zuby. Nevedel, ma-li se smati, el ptidati do sveho team trochu vice vroucnosti. Na gtesti yyrugil ho z rozpakii pan sprayce, jen2, volal pany k prvni sklenici. Ta prvni a posledni, a ovgem i ty mezi nimi byly pro party otce pri vYletu "na Vobiirku" nejdulditej gi veci. Zatim vgak jiZ" ozYval se ariston a mladeZ" svolavala se k tanci.

Mezitim co staji panove nadinali pivo, upravovali si vhodne misteeko k odpoeinku a hrani, vybalovaly a vykladaly na kram panicky sve zasoby. Mlada chasa byla jiZ" v gecka seskupena kol aristonu, ale taneiti nikdo nezaeinal.

Pattil k tomu kus odvahy, zaeiti prvni tanec, ttebage to nebylo v taneenim sale, kde se kalde podobne vyznamenani ptisne odhaduje a posuzuje.

"No, tak, lunaci!" rozktikl se adjunkt Tuzar. "Ptirostli jsme k zemi?" A ji2 se otdeel, hledaje TYnu, ktera naschval ziistala u maminky, aby musil jeji kajicnik hodne daleko putovati pro odpuAteni. Nyni misto Chvojky videla prichazeti Tuzara. eekala zlateho baIanta, a on tu krocan, ad jinak zcela slush' ex-

17211T/411C RozhliZela se rozpadite a nedodkaye. Kdyby se soudasne blizil Chvojka, kekla by Tuzarovi, ze je zadana. Ale co takto? Zalhati se bala. Co2 aby ten Chvojka opravdu nepriS'el? V tom se ji zadervenalo pfed alma.

Chvojka s Helenou zadinali tanedni rej.

TYninka zbledla, pak se zadervenala a uklonivS'i se Tuzahovi, je2 grave odfikaval svou prosbu o tanedek, sla s nim "do kola".

"Ta holka hraje do v gech barev," myslil si bystrozrakY lesnik, jemuZ ty zmeny neugly.

"Kakraholte, Honziku, snad by to neplatilo tobe?"

Prvni taneeek byl u konce. Pary, jeZ taneily, prochazely se "po sale," ostatni deveata zasedla k maminkam a mladenci k soudkiim.

TYna, kteral podesena byla nahle probuzenou vYbojnosti Tuzarovou, uchYlila se take mezi panicky a s napadnou srdeenosti mela se k ueitelovic Andulce. Ta jedind dosud netaneila, ponevaa pani adjunkti ptedev gim ovgem musili provesti sledinky ze zamku.

"Hudba," vykouzlovand z aristonu ramenatou a vytrvalou Bareou, spustila novY kousek. BodavY zrak TYninky zalet1 k taneicim. Chvojka byl zase s Helenkou v kole.

TYninka zat'ala rty a zustala seat na svern miste, takeji Tuzar, jen si mohl krk ukroutiti, nevidel.

"Ty netanei g, TYninko? Kdepak je na g Chvojka" zeptala se pani spravcova, starostlive.

"Nag Chvojka," zasfeela TYna," nehne se na krok od Hely! Podivej se jen!"

"Ah, komupak by se ta nedottela! Takove Z"abe!"

TYninka byla by rada se pochlubila, jake Chvojkovi pokani, ale byla by musila pied Aniekou rici, zae, a pak se trochu stydela, ze Chvojka tak horlive se kaje. Vylevala si tedy svilj hne y na koldeich, je2 byla zvlagte pro Chvojku peelive doma vybrala. "Eh, co," myslila si pak, "at' se jich dnes naji Tuzar! \Teak on Chvojka zitra pkijde!"

Na dnegek ji2 skoro nepoeitala a &Irina dotote, nebot' Chvojka, veren svemu slibu, kterY byl ueinil Helence, neustoupil od ni ani na krok, talde se ZadnY z mladencil k ni neodvaZil. Rozumi se, ze tato vytrvalost Chvojkova neugla pozornosti matinek, je2 o torn podle sveho zpilsobu vtipkovaly. Pani duchodni nechtic pohnevati spravcovou, vzala Helenku stranou a upozornila ji, le se neslu gi, aby potad s jednim taneila.

"Eh, co, kdy mne jini neberou? A Chvojka hezky tanci!"

Pani duchodni koneene si tez pomyslila, ze by nebylo negtestim, kdyby Chvojka pti gel do rodiny. Mnoho mladYch lidi si jiZ vytaneilo smrt, ale jegte vice nevesty. Prod by to nemohlo i zde bYti?" TYninka, rozhnevana a rortrpeena, kdy gla jiz asi po dtvrte do kola a vZ"cly jen s Tuzarem nebo s pogtmistrem, jemu2 se byla vZdy posmivala, ztratila se hned po tanci. Usedla v klidnem irstrani na kamen a zde uvolnila stisnenemu srdci proudem slz.

Mela eas, ze to sve rozboutene srdce brzy zaktikla, nebot' Julea a Karlieka jakoby naschval ji tu vyhleclavaly.

Obe stavely se ptekvapeny.

"Pro pana krale, ty zde? A mne se zdalo, 2e jsem to videla jiti do lesa s Chvojkou," gkodoUbe se ozvala Julea.

"1/2dyt' vidi g, ze tamto tanci s Helou!" ptiostkila hrot Karlieka.

TYna dobte citila vYsme gek, ale ji:2 se nemohla opanovati. "Ta se vyna gi, ze ho ulovila!

Kedruta nafoukand!" vyrazila ze sebe.

Karla At'ouchla Juleu do boku. Ale ze prece obe Helene zavidely, smitily se brzy s Ty/1°u a umluvily se, 2e se zaletnou Helenou vice ani slova nepromluvi. Vg ak to bylo az nedustojne, jak se tomu Chvojkovi vtirala.

Zatim co druZky jeji hnevem hotely, rozpalovala se Helenka gtesti vZcly vice. Jako by citila kolik oei k ni pohliZy a ji zavidi toho, jeho2 drZela v naruei. Bystre Zabce, ae teprve nedavno byla se vratila z klaAtera, neu go, ze i ta vaIna. ueitelovic Andulka, z jeji roz‘Aarnosti ji v2dy pojimala hrtza, jaksi podivnYma 0eima jeji tanec stopuje.

Ve stredu, dne 2. dubna 1941.

Zato Chvojka nepozoroval pranic. Ten jen 'fallen a taneil, zapominaje na vgecko kolern sebe. Oddal se tak cele rozko gi, kterou pocit'oval po boku vesele a nevinne Zvatlalky, ze ani ye chvilich odpodinku od jejiho boku se nehnul.

Bylo jiz hezky gero, kdy se spoleenost ubirala k domovu zase timte2 potadkem, jak sem byla prisla. Chvojka vedl se s Helenkou, Tuzar s TYnou, ostatni mlade2 pak dovadela cestou.

Jen Andulka byla zabrana ve van hovor s panem po gtmistrem, ktery nejradeji vykladal sve rozumy proti emancipaci 'Zen. Na nadvoti zamku se spoleenost rozchazela.

"Takhle nas ten Chvojka nemusil uraziti," hubovala pani spracova u2 na schodech.

"No, co! Kdyby tanoil s jednou, nemohl ptece taneiti s druhou?" rozsoudil spravce moudte.

"Helenko, co pak ti pan adjunkt potad povidal?" vyzvidala pani duchodni.

"O je, maminko, to je smegnY elovek! Ale roztomily! Tyny asi zlosti uschne!"

"To 'Ohm! Koukala jako sedm drahYch let!

Jako by chtela vypalit. — A hubiekovali jste se, vid'?" vyrazila neocekavane.

"Ne — maminko! Opravdu!"

"Mle, Tys mu nedala hubieku?"

"Na mou — v'Zdyt' on 'Zadne nechtel!"

"To jo!" polopote gena, polo zklamana tekla pani dilchodni a gla po sve praci.

Te noci spaly Apatne Helenka i TYna, ale i adjunkt Chvojka nemohl dlouho usnouti. Trochu mu pfece vrtalo hlavou, ze urazil rodinu sveho ptedstaveneho. Co je mu koneene po dachodnim? Eh, co! Zitra to spravi. Bude se dvotit Julei, pak treba Karliece a pak se zase k Tyne vrati.

Musi si Lagt'ovieky na neho zvykati tak, jak jest. Nebude ptece nikdo chtiti, aby si jiz uvazal na krk vaInou znamost? V2dyt' chce ye trochu uZiti sveta. A Chvojka neznal jineho uZivani, neZ trochu toho opijeni diveimi pohledy a polibky. Jinak byl dosti skromnY a nikdy tuze daleko se nehnal, ani ne tak z podestnosti, jako ze strachu pted Z'enitbou. S deveaty proje2 mohl, kdy2 se mu znechutily, proste odehnati, dovolil si jiz neco vice. Ale proto byl panskY irtednik! Stale gtesti u deveat udinilo nejen trochu domY glivYm, ale i ostraZitYm, aby snad nekdy, dtive ne2 by si neuva21 sam v pasti, nalieene na divei srdce.

V. Bylo krasne jitro. Adjunkt Chvojka, vykidiv v kancelari nektere neodkladne veci, se gel do dvora, aby dal jegte potrebne rozkazy a pak vykonal prochazku v polich. Chtel dnes zajiti take do Bo2ejovic, aby se podival do tamnej giho dvora, kterY pattil k sekci lagt'ovidske.

Dole na dvote bylo jiZ Zivo. Chasa gla po sve praci, poklasna svolavala drabe2 k snidani.

Jakmile slepice zhledly svou zivitelku, beZely s veselYm kdakanim k jeji o gatce pine jeemene.

I kachny opustily svou louZi pod hnoji gtem a v rychlern tempu batolily se k poklasne. Jen krocan kraei zvolna veda, ze nezme gka, obdas hudruje, a rortahuje vejitovite svflj ocas, brousi brka ktidel o zemi.

Z chleva vychazely deveely, nesouce v diZkach nadojene mleko. Oeledinove vyvadeli ze staji kone a zaptahlali je do yogi. Zpivali si, poktikovali po sobe a Zertovali. Chvojka chvili s po nich dival, pak obratil se a zametil ze dvora k topolove aleji. Z aleje zametil polni cestou do Bolejovic.

V to dobe, kdy asi Chvojka blail se ke dvorci, rozhli2eje se starostlivYm okem pc) erode, se g y -lysezarnck vpoizahrde.P gnYch ned--nibylavesdcTYna.Bylvrozk balkach, je2 by byly jiste okouzlily Chvojku, kdyby on — ne gika — jiZ davno byl neodegel za syYm povolanim. Posledni pkihopkovala Helena.

"No, no! Ta si mysli, ze je gte poskakuje s adjunktem po travniku," §piekovala Julie yedouc, ze tou 'Spiekou bodne TYnu. "Budeme se na ni hodne mraeit!"

Ale Helena jako by nic nepozorovala. Zvatlala o veerej g im vyletu, o Chvojkove galantnosti a duchapinosti, 131'i eem2 se, gkodoliba jegtefice, dovolovala uraZene TYny. Tato jen sydela, ale ptece hrtev t5y171,1 dovedla tajiti.

(Par

Ve stkedu, dne 2. dubna 1941. sTANOVY nagi Jednoty, pokud se tyre dlano neplaticich elenech, o odloleni od amrtni podpory nebo o vyloueeni, nebyly zdkladne zmeneny od zaloleni SPJST. Sjezd v roku 1912, 1916, 1920 a v gechny pozdej gi sjezdy ptijaly ten samY elanek, Ze "odlolen od podpory irmrtni budiZ Glen, kterY sve pra.videlne mesieni poplatky do 1. nasledujiciho mesice nezapravi." AZ posledni sjezd v Taylor ueinil v tomto elanku malou menu: dopinil slovo "odlolen" dalgim slovem "samoeinne", a ku slOvu "elen" ptidal ptive gek, "i jeho beneficiant (dedic)". Sjezd v Taylor udelal vgak na jinem miste velikou zmenu: ustanovil feditele, a dal jim povinnost, aby dbali, "by v gechny Clanky stanov, v gechna rozhodnuti sjezdu a vgechna usneseni Hlavni ttadovny byly dodrZovany a spravne provedeny." TaylorskY sjezd rozhodl, ze ye stanovach nebudou mrtve elanky, ale Ze slova, ktera po etyficet roku neznamenala nic, dostanou mizu a yypuei z nich Tim probudi se k Zivotu te2 elanky tYkajici se vybirani poplatkri, upominani dluZnika, suspendovani od amrtni podpory, a oznameni, Glen je pro neplaceni vyloueen.

Kdo vybira, poplatky?

Tuto otazku vysvetluje elanek 168 na gich novYch stanov. Je to elanek, ktery nebyl vabec zmenen od doby, kdy byl vlolen do stanov. Tam je vysvetleno, ze je to tadovY adetni, kterY vybird vgechny poplatky, vede frety a zaznamy, ptedklada v kaZde schazi faclu zpravu o stavu elenstva, oznamuje ye schtzri jmena tech, kteti nezaplatili eili dle stanov jsou suspendovani, a zaznamenava jejich jmena v hlavni knize.

Kdy se plati polatky?

61anek 130 odpovida, ze kaZdY Glen je povinen zaplatiti u sveho tadu svaj poplatek mezi prvnim a poslednim kaZdeho mesice. Tajemnik vyzvedne od pokladnika tyto vybrane poplatky a odegle je nejdele do 20. nasledujiciho mesice. Toto je rovne.2 stars' elanek, kterY od sveho poeatku nebyl zmenen.

Kdy je Glen suspendovanY? Po schulenburgskem sjezdu v 1920 odpoved' na tuto otazku byla v el. 4., Hlava VIII. Sjezd v Temple, 1928, vloZil odpoved' do el. 4, Hlava X. Na sjezdu v Ennis to mina odpoved' mela sve misto v Hlave XI, elanek a). Dnes je odpoved' v torn samem a doslovnem zneni v Clanku 149. Dokud tento elanek byl mrtvolou ye stanovach, nezaleZelo na tom, jake eislo mel a co tam stab. Nebralo se to valne. Dnes maji vgechny elanky bYti dodrZovany a spravne provedeny. Dnes to znamena, Ze elen, ktery sve poplatky do prvniho nasledujiciho mesice nezapravi, je samodinne (bez upominani, bez 0znamovani, bez hlasovani, automaticky odlo'Zen od podpory amrtni, nema vice poji gteni a jeho Odic nemaZe si delati Zadne naroky na vyplaceni pojistky. Samoeinne znamend, o suspendaci rozhoduje Glen sam s yYmi skutky, sy Ym jednanim, a nikdo jinY. Je to ptisne. Dokud tento elanek nebude pki gtim sjezdem zmirnen (uzna-li se toho potteba), k editele mohou pouze dati pokyny, jak bylo by mono suspendaci mirneji a bratrsky provacleti.

Jak man° suspendaci oddaliti?

0 tato otazce rozhoduje tad dle znalosti syYch Glenn a jejich pomert. teetni podava ve schtzi svou zpravu a oznami jmena Glenn, kteri za pkede gly mesic nezaplatili. Jsou pouze dve testy: bud' se Glen oznami v mesieni zprave tajemnika jako dluZnik, nebo tad se usnese, Z"e za nej z domaci pokladny amrtni poplatek zaplati. Add ma pray° a volnou ruku vypomoci svYm elenum a zaplatiti jejich rimrtni poplatky z tadoveho nebo majetkoveho fondu.

Nema se v gak pouZivat funrtnich penes skolektovanYch od jinYch elenri, kteti plati za beZnY nebo pkigti mesic. Pomoc ma jiti z domaciho fondu (co je na ge), a ne z rimrtniho fondu (co neni nage.) Kdy jsou penize v domaci pokladni, fad mute odhlasovati, aby pokladnik vyplatil ureitY — ne libovolnY, a ne sam o sve — obnos z facloveho fondu na umrtni poplatky tech, kteki nejsou pfilis pozadu. Toto usneseni ma bYti protokolovano, ureitY obnos a ureity 'Olen vYslovne poznal.'en, aby byl chranen atednik. 61enove tadu, a ne pokladnik nebo rozhoduji, pornaU Pro-

VEBTNIK

Pravidla o upominani, suspendovini a vylodeni. tokol a frety maji kaZdY mesic ukazovati, kolik se ubralo z domaci pokladny na yYpomoc elentm, kteti nepti gli, nezaplatili nebo nemohli. Proti nedbalosti mute si tad stanoviti malou pokutu, nebo za poskytnutou yYpomoc pkipoeitat malou pfiralcu, dle dohody elenu.

Kdo bude kolektovat diuhy? Kdo bude upominat?

Dluh je prome gkanY poplatek, a ve gkere poplatky vybira, adetni. Na upominani je napted adetni vYbor. Dle elanku 173 teetni vYbor prohlili knihy freetniho a pokladnika kakle etvrtleti. tieetni vYbor vidi v zaznamech, ze fad povolil elenovi z domaci pokladny na zaplaceni amrtnich poplatka, a bylo by na Case, aby dluh byl vyrovnan. Proto teetni vYbor pale elenovi upominku, bratrsky upozorneni, nesouci tti podpisy. Je to tigtenY formulae, vypracovanY Hlavni ttadovnou. Na tomto formulati, eesky i anglicky, aby nebylo vYmluv, ze nerozumel, oznamuje se alenovi, ze adetni vYbor pki prohlidce tadovYch knih na gel, ze Glen dluZi Zaroven fieetni vybor Z'add pokadu obnos $ tvrzeni spravnosti tato poloZky, a aby dolej'Si Cast formulate byla vypinena, a vracena (i s tim dluhem a s malou pkiraZkou za fieet a pogtovne).

Co se stane, kdy upominka fieetniho vyboru nepomuie?

Rad hlasovanim rozhodne opet, jak se ku elenu zachova. Bud' se elenu povoli z domacich penez dal gi yYpomoc, nebo pokladnik dostane instrukce, aby z majetkoveho fondu pro toho Mena vice neubiral, a Ueetni je nucen poslati dluZicimu elenu dal gi upozorneni — zelenou listinu. Tato listina je formulat ti gtenY v obou jazycich a doda,nY zdarma v gem radtm od Hlavni tradovny. Touto listinou oznamuje se elenu, Ze tajemnik kadu musi v nekolika dnech odeslat mesieni zpravu, a 2e v rubrice neplaticich bude muset napsano bYti tea jmeno dluhujiciho elena. Zaroveri bude elenu dano na srozumenou, ze neni pozde na vyrovnani, ale jakmile tajemnikova zprava bude odeslana, Hlavni trtadovna zatadi neplatici eleny ihned mezi suspendovane, take po odeslani tajemnikovy zpravy neplatici Glen nema, 'Zadneho pojjgteni.

Co se stane, kdy zelena neprinese vYsledkft?

Znamend -to, Ze elenu byla dana dvakrat prileLtost, aby se vyrovnal, jednou od niho vYboru, podruhe od ifeetniho. Zelena listina znamend, 'Ze tad nechce nebo nemtfZe se vice o dluhujiciho alena starat. Zelend listina je upozornenim, ze zalelitost elena bude v nekolika dnech ptedana do rukou Hlavni T.5Zadovkolika dnech ptedana do rukou Hlavni tladovsuspendaci piece jests nedojde. Jestli neptinese vYsledkii, tajemnik oznami jmeno neplaticiho Lena.

Bude Hlavni tradovna kolektovat piimo nejake poplatky od dluiniku?

Kolektovani ve gkerYch poplatka ptipada vYhradne teetnimu domaciho fadu. Hlavni Ufadovna pouZije svYch prosttedka, aby dluhujiciho elena udr&la. Hlavni tradovna po gle alenu 21utou listinu, oznamujici jeho suspendaci, ale zaroveri bude to Zadost o vyrovnani. Mimo toho, Hlavni trtadovna po2ada, soukrome mistniho jednatele, aby nav gtivil dotyeneho elena a pokusil se o jeho udrZeni. Hlavni Utadovna nebude kolektovat piimo 2acIne poplatky, ale po oznameni neplaceni navaIe styky s dluZ"nikern pisemne i osobne, aby mu vysvetlila vo.2nost situace.

Jak velike vydani s tim spojeno?

Udr2eni stareho elena nestoji Hlavni tradovnu nikdy tolik, jako ziskani noveho elena. Vydemi mistniho tadu spojene s kolektovanim dluhu bude nepatrne v pomeru ku stavajicim dluhem. Upominka freetniho vYboru bude 2c nebo 3c na dluZnika, a odeslani zelene listiny (v otevtene obalce) bude cent a pal. Maid pfirdZka 5c tem dlu2nikrim, kterYrn fad dobrovol n6 vypornito zapraveDi ;Mich. poplatittl

Strana it kdy sami tak opomenou uciniti, nahradi vydani s upominanim spojene. Ale ikdy by tad nezavedl Zadnou ptirdZku. je lepe skolektovati $5 dluhu pti vydani 5c, neZli neskolektovati nic.

Jak mnoho prace piibude domacim firednikiim Canto novYm zarizenim?

U takoveho tadu, kde se dluZici nikdy neupominali, prace ptibude; ale u taclu, kde se posilaly upominky jedna za druhou, jen aby se dluZnik ptinutil k vyrovnani, prace hodne ubude. Odpadne psani dopisti rukou, ponevada vAechny formulate budou tikene a nebudou vyZadovat mnoho yypinovani. tdetni vYbor vkch tada dostane vetk zodpovednost, nebot' musi se ptesvedeit o spolehlivosti ittednika, a ptipadne mu povinnost poslati prvni upominku. Odpadne stiZnost, Ze se poplatky libovolne posilaly, ale eleni se neupominali., Jakekoliv nepochopeni techto pravidel bude vkly s radosti objasneno, aby nejen Utednici, ale i sami Clenove vyrozumeli, Ze se jedna o zavedeni lep'Siho potadku.

VYbor teditela SFJST. Londyn. — Utvoteni "Svazu nemeckYch socialistickYch organisaci ye Velke bylo dnes oznameno nemeckYmi socialistickYmi skupinami; ktere pravi, Ze jejich tidelem je pomoci v zapasu na "poraleni Hitlera a jeho spojen7 et." Ve vydanem prohla geni se pravi, Ze socialists dospeli k ptesvedeeni; Ze svrZeni Hitlera je nezbytne k zajiSteni trvaleho miru a budoucnosti Nemecka. Utednici nova utvoteneho Svazu pravili, Ze pod- et elent a osob, ktere sympatisuji s temito socialistickYmi organisacemi -Nemcfr v Britanii, jde do mnoha tisica. Pokud je ,znamo z britskYch Utednich prament, Zije nyni v Anglii asi 70,000 Nemca a Raku'Sana, z nich2 8,000 bylo internovano.

LondYn. — Zasoby cinu, kauCuku, konopi, koZi, chemikalii a kavy byly poslany do Recka z anglickYch kolonii, aby bylo pornoleno je' ho valeenemu asili. Jak oznamuje italske nejvyMi velitelstvi v time, italske letecke eskadry vdera bombardovaly zasobni zakladny a vojenske tabory na pravem brehu teky Devohi na severnim Useku albanske fronty. Operace na zemi byly obmezeny na obvyklou delosttelb-a.

V tecke zprave se pravi, Ze na albansite fronts panovala delosttelba a obmezena einnost hlidek. Ptiznava se, Ze italske aeroplany bombardovaly venkovskY distrikt v zapadnim Peloponesu, ale nezpiisobily ztrat ani Skody. V italskem komunike se lid nalet na Herakleion, leteckou zakladnou na ,Krete, kde by zapalen jeden aeroplan na letiki.

Vrbo, Vrbioko...

Jakemusi panu Vrbovi, ktery provadi sve humoristicke kejkle na melnickYch vinach, stala se onehdy neptijemna, vac. Ohlasil totiZ v ramci pfednagky, ze ministr zahraniei Jan Masaryk pry utekl do Montevidea. Jedny montevidejske noviny otiskly totiZ pied nejakou dobou interview s Janem Masarykem. Zprava o tom dostala se pies Nemecko nejak zkomolene do Prahy a Nemci, kteti panu Vrbovi davaji material k ptednaS"kam dodali mu ztejme, zpravu o "itteku" Jana Masaryka.

Jan Masaryk se s nim ye svem obvykiem sttedeenim rozhlasovem hovoru yypotadal sam, jednou vetou, tadne a svYm znamYm zpasobem. "Pozor Vrbo, Vrbieko," tekl na adresu toto pana, "aby si z tebe kiuci jednou netezall Rekvisice a loupeie.

Situate hospodatska je rovne2 zla. V fade okrest y e v'chodnich a jiZnich Oechach objevil se u2 nedostatek chleba. Ptidely v'Sech drutra 'aivotnich potteb se sniaiji. Tuenost naleka — proti van protektoratni vlady — byla sniZena z 3.6 procent na 2.5 procent, take lze mluviti o bile vode. Wine-am ph torn pornahal Dlabad, ptedseda Oeskomora y skeho svazu pro zpracovani mleka. Zemedelcian ovSem tento zradce nepomohl, nebot' jim byly Utedne zaplombovany maselnice a odsttedivky, take smetanu seberou mlekarny, ktere ji zase musi odv4det dp NemeQ15.-a, aslo je pro5te

Straus 11.

eteusi Organ Slovanske Podporujiel Jednoty St4tu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. drEDAKTOR—FRANTA MOUNCA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.S PURL. CO ., West, Texas Pralplatne $1.50 roene. Do stare viasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year. lmEny mires yasflaji se do Hlavni Cfadovuy, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas. ',faker* dopisy, ptedplatne, oznamky, adresoviny na V6stnik. West, Texas • Vesta& has the largest circulation c'f Creahosiovak Weekly in South.

JEN mu2NE VPitED! Jen vpied a zpatky nikdy ne!

A hrde nes sve Celo!

At' priSti narod vziromene, 2e chrabre predky melo.

Zustari tak veren citeni, je 2 bylo v srdci matky, jeji 2 po dobru dychteni nejdra2S1 byly statky.

Piidej tu Ceskou nehu svou, ta podmani si srdce stera, ani2 by vedela, 2e eini to, neb uoinit tak chtela.

Lepg potom pale sveta bude tarn, kde narod je, po barbarstvi bude veta a mir se svetem rozleje.

Jsme piece narod blahodarnY! Respekt nam 26,dnY nesmi vzit a It budem svou materStinou, jak dlouho 2iti budem chtit.

At' po strechou jsme reel cizi a jinY ovanul nas vzduch, 2ijeme v rile slavnYch predkil, v2dyt' dnes nas sili jejich duch.

Hlavnim tikolem na gi SPJST. je sdru2it vSechen ná S lid ye spoleenem podniku pojiWova,ni na 2ivot a v tom ohledu uCinit nã S lid sarnostatnYm od cizich nam organisaci. Sdru2it náS lid ve spoleene vlastnenem obchodu, ye kterem kaZdY Clen je stejnopravnYm podilnikem — v obehodu, jehoZ rozsah jde do milionft dolarit a kterY je pateri naSeho verejneho 2ivota v Texasu. Jak dttle2itY pro nas v gechny je tento Ukol, jak snadno mite bYti -akol ten vykonan, kdyt vSichni porozumime nekolika jednoduchYm pravdam a pozname, 2e snahy SPJST vedou ku prospechu a dobru naSeho lidu. NaSe Jednota v2dy byla, jest a bude evedena v zajmu elenstva a bez jakehokoliv zisku pro nekolik jednotlivcu. Mohutna SPJST poskytuje vYhodne, moderni pojisky pro muZe, 2eny, clitky a nikde nemti2ete vYhodnejSich pojistek ziskat. Starite se Cleny SPJST. Dovedete si piedstavit, jak by se nam vedlo, kdybychom byli v podruei nacistfi? Veta by bylo pet na§i Jednote, po vgem torn, co jsme tak racne vybudovali, a kdo vi, co by se stab() s penezi na'Si SPJST, ktere jsme tak face nastradali. The prece, jak loupeine si naciste poeinaji vSude, kam zradou a nisilim se zahthzdili.

0 nas a pro nas. Pie nam dobrY pracovnik ohledne informaci pro zalaeni krou2ku ochotnikU a na konci sdeluje Ukaz primo neuveritelnY: Nekteri elenove jejich tadu by Sli do sonze — kdyby pr Y se stale nemluvilo o Sdru2eni Amer. Cechoslovaka. 2asneme a s nami jiste

VESTNiK obrovska vetfAina naSi Ceske bratrske organisace nad podobnyrn zara2ejicim citenim take synn spaicene matky Slavie, jinn adresujcme tuto i. Ktle jinde, proSiine vas — ioucii1i bratti — se me o SACT mluvit ne2 1.1 Ceske Jednoty? Pracujeme-li pro osvobozeni naroda eeskoslovenskeho, pracujeme piece take pro deniokracii americkou a pro demokraell v celem sVete. Kdyby padla Anglie, byla by olarolena naSe nova vlast, porobeny iady narodu a Cechoslovaci dokonce vyhubeni. Praye proto v n_a§ch radech by se melo o SACT mluvit co nejvice a mei bychom mu v'Semi silami nomahat a ne nepriznive posuzovat podporu tohoto hnutI. V2dyt' kaLlY vernY Cech citi s tenni nebolaYrni bratry a sestrami y e stare vlasti a je mu bolno, kdy2 Cte, jak krute je s nrni zachazeno. V prvnim odboji objevili se mezi nami neverici TomaSi, lids bez Praveho oeskeho citeni, jim 2 maroon zatvrdil srdce a uzavrel kapsu, nyni vyskytuji se znovu a ohaneji se stejnYmi vYmluvarni, aby meli za.'Stitu pro svoji lakotu a bezcitnost. Mezi nami nesmi bYt rozkoinikil a vyskytnou-li se piece, tu neni pro ne mista v naSich radach. Mezi nami musi bYt skuteend jednomysinost a veSkere usili musi srnerovat k jednernu ciii — k viterstvi osvobozeni ceskosioveaska. — Zbudovali jsme Si pekne sine; nepouZivame jich v'Sak ye prospech naSeho budouciho vzrUstu, jak bychom meii. Spolkova sin nebyla postavena toliko pro mesierii tadovou schtizi, jednu neb d ye zabavy mesiene. ProC neotc yriti sine mlade2i dokotan, aby se tam schazela, cvieila v programech, divadlech, reei, Cteni, sboro y em zpevu, telocviku, uvadecich obiadech a jine vzdelavaci einnosti? Maine dosti sil schopnYch v praci yychovatelske (i mezi mladeli), net abychom je nechali toulati z Cdouhe chvile po vSalijakYch "parties" pochybneho kalibru? Mladi potiebuji zabayy a kd.3,-2 jim ji nedame, oni Si ji najdou. Nechceme piece aby sin stala pro para,du — behem let stejne shnije. NejlacinelSim pojiS'tenirn nail vlastni budoucnosti bude, dovolime-li ornladine pouZivati nail i jejich spolkovou sin, dokud o ni stoji a je ochotna jit naLin smerem. AZ ten zajem ztrati, pak jej nedovede.me koupit za nekolikandsobnou cenu te sine. Svet nam mladou generaci odnarodni.

Pak ovSem bude pozde a nas pak budou ty sine? — Mladd generace dela radost svojim rodietim a take cele nail haluzi. Graduanti universjty neb koleji uplatrinji se dosa2enim sluSne placenYch mist ei zatizuji se pro sebe jako dentisti, obchodnici a pod. V tomto Cisle . shledate obrazek kapely vySSi Skoly v Beaumont a jejiho kapelnika John M. Sktivanka, jeho2 bratr je zase kapelnikem hudebniho sboru v ROsenberg. Co nas nejvice tCii, naSi inteligenti u velke vetSiny nezapominaji na s ytij pfivod, nestydi se za svoji Ceskou mamu a otce, osvojili si znalost eeStiny ye slove i pisme, si se mezi uvedomele Amer. oechoslo yaky. Tak to ma Witt NM velikY president Roosevelt v2dy s hrdosti pripomind sve holandske piedky, svetove znamY ueenec dr. AleS Hrdlieka pykii se syYm pfivodem, stovky krajanti na yyznamnYch rnistech arnerickeho za yota jsou hrdi, 2e jsou z rodu slavne historie, naroda demokratickeho, kulturne i hospodaisky vysoce vyspeleho.

Venn zilstaneme. Strain Y osud, kterY postihl vlast nakch pionYril — republiku aeskoslovenskou — ktera nr yni pocitila tvrdou pest uchvatitel-d a jeji.2 synove biji se dnes nad LondYnem za opetne jeji osvobozeni, probudil zajem nejen o zemi naSich °toil a matek, ale take o jazyk eesky v -Leto zemi a prede ySim v naSem Texasu.

Neni snad jedineho, uvedomeleho Clena mezi nami, kterY by nechapal dtle2ite poslani a velky yYznam vyueovani eeStiny na statni universite, na sluAnem poottl VYSSich S'kol a koneene ye Skolach letnich, poradanYch ye mestech a rade osad. Nejen pro nas spolkovY a verejny 2ivot, ale hla yne pro ditky naSe v jejich budoucim 2ivotnim povolani. V2dyt' tyto kursy eeRiny jsou v prayem smyslu pouze naSe, proto2e zavedeny byly na 2adost obeanil naSeho puvodu jako letni Ceske Skoly jsou vydr2ovany jedine naSim lidem. Z malYch prispe ykti osadnin jsou po yetSine ziskany nutne fondy ku udr2ovani techto Skol z vYteZku ruznYch podnikti, jet zase vetS;iou jsou podporovany naSim lidem. Naclporovala a dosud podporuje VY-

Ve stiedu, dne 2. dubna 1941. udovani de'Stiny jak moraine i hmotne. TaylorskY sjezd povolil na letni kursy deStiny slu.Snou dastku, cot znovu dava dukaz, e naSe Jednota kona svou moralni a narodni povinnost vtei krajanske vetvi v Texasu. V zajmu naS'eho spolkoveho Zivota, v zajmu nas bez rozdilu a hlavne v zajmu deti naS'ich, apelujeme snaZne na bratry niedniky radove a na vSechny Cleny dobre yule: pracujte k tomu, aby ve vaSl osade dal() k uskuteoneni 'Ceske letni Skoly. Dejte vaSe ditky zapsat do kursu deSAiny, dejte jim lelitost poznati, M oni jsou pctomci slavneho na,roda, ktery v mMulosti i v ptitomne dobe dodasne poroby poZiva respekt a va2nost mezi narody. Necht' i v srdcich naSich deti je naiirni vzbuzena jiskra Lasky a nay k narodu, z nej2 my jsme yySli tak, aby i oni byli v pozdejSim svem Lvote hrdi na to, 2e pochazi z eeskoslovenskeho naroda. V dubnove schitzi pri volnYch navrzich venujte otazce zavedeni Ceske Skoly dosti Casu proberte vYmenou zorft vSechny dttlelite body, zvolte Si ikolni vYbor a ten at' podnikne pripra yne kroky co nejdrive. Pamatujte, 2e sjezd v Taylor pamatoval na udr2ovani materskeho jazyka povolenim sti padesati dolartl na ka2dou Ceskou letni Skolu, ktera, v jednotlive osade bude zavedena a piistup do tale neni vyhra2en jen detem elenti SPJST, nYbr2 detem deskYch rodiett van. To znamend, ie v osade, kde je malY rad a jsou dalS1 Ceske spolky, letni kurs CeStiny mo2no uskuteenit kooperaci viech spolkt. V mlade2i jest na S . e zachrana a budoucnost. Nezapomenutelny Havlieek BorovskY &inn o budoucim pokoleni nasledujici yYrok: "NaS" 2ivot jest dUle2itejSi naSim budoucim pokolenim a bli2S1 nes 2ivot naSich dalekYch predka. — Jeden 2ivY a dipernY sloyanskY hoiik je ml milejSl a pro nas dfflelitejii ne21i vSecky staroslovanske lati2ky co se jich kde vykopa.lo a vykopa, ulilo a uleje."

Jest velmi zdrave a potiebne, aby Hiavni Uiadovna obeas vyslala sveho itiednika mezi Clenstvo, ktere potiebuje povzbuzeni a toho 'Mho styku s hlavnimi Uredniiiy.

Dobro doili. Nedelni pohostinske vystoupeni westskYch ochotnikti na jeviSti sine radu Hvezda Texasu melo oeekavanY Uspech. Pies nedostateene oznameni divadla, program Skolakt v jine osadni sini a koneene te2ke onemocneni Clena velike rodiny — na ykeva byla dobra. a Ueastnici se z-namenite pobavili. Herci pM opakovani vtipne psane hry "Dolary stryeka Johna" hrali lepe net na scene domaci. Po proem jednani oslovil obecenstvo Rev. Zdenek Pauk, obetavY pracovnik na poll narodnim a v kratSi teCi zamluvil se do srdci naslouchajicich, ktekl improvisovanY proslov (zaskoeil za redaktora, silne nachlazeneho) odmenili bourlivym potleskem. Po divadle nasledovala draCba zbylYch veci orb bazaru, pM nit yydatne poinahali pi. FojtaSkova a radovY piedseda bratr J. J. Mikeska. Ochotnici dojeli domft pied pulnoci a pine se zajezdem spokojeni.

LISTARNA. — Br. A. N. LetoSni sokolsky Slet v Chicagu bude nail nejvetSi manifestaci pied mezinarodni verejnosti za svobodti a prava eechoslovakti. Bude to obrovska, manifestace opravdu vSenarodni, ponevad2 se na ni budou einne podileti vSechny vrstvy lidu a mimo Americke Obce Sokolske a Slovenske Telocviene Jedn. Sokol, te2 Katolicka Jednota Sokol, Svaz DelnickYch TelocvienYch Jednot a PolskY a Jugosla yskY Sokol budou spolupracovati. Historicky dfilelitY Slet v Cervnu bude vYrazem i pkislibem nova nutne a bohda St'astnejSi spoluprace slo yanskYch -narodta k nemu2 budou upiceny zraky cele Ameriky, ba celeho kulturniho sveta.

Do Floresville. Diky za piedany tiskopis. Redakci dochazeji posledni doby nekolikere letaky, broCury bez polaciani. Nacisticka propaganda zaplavuje americkou veiejnost mazane psanYmi elanky, rozbory atd. Nemci nelituji sebevetSiho yydani na Siteni ideji jejich noveho poradku, kterY ye skuteenosti znamena, nemeckou nadvladu sveta. Pozdray.

Zdravice z Miami, Flo. doSla nam od re.du 8tefanik, dlicich v lazenskem mists stavkou pti podniknutem vYletu do Floridy. Podepsani jsou: "babieka" Marie Kostkova, Bessie, Annie Mae, Frank, Francesilhanovi a pi.

B. Vesela, Za vzporninku srdeene dekujeme,

Ve stkedu, dne 2. dubna 1941.

Straus 13.

VES TNIE

Kapela vyiii ikoly v Beaumont pod taktovkou kaSkiivanka. pelnika p. John

5QICOLsTeTA. TTI

f••••::•M•We•%:;eiz

Ps"'

.11

.

,•

SLET AMERICKEHO SOKOLSTVA. Jarka Kogae: Doba pouhYch tti mesict deli nas od mohutne manifestace narodni, kter pu paeada Svaz Oeskoslovenskekho Sokoistva v Americe dne 29. eervna na Vojenskem poll v Chicagu za teasti Sokolstva polskeho, jugosla yskeho, katolickeho a delnickYch jednot, aby peed amerf.ckou veeejnosti demonstrovana byla vyspelost telesn.a i mravni sila vSech Slovanu zde v Americe, v duchu Tyreova ueeni cdchovavajr na g.: nove vlasti zdrave, zdatne a vzorne obeany, na ktere ona mile smele spolehati, kdyby uhodila hodina nebezpeei.

ProZiy ame v 'Leto nejvfg vane noise kaZdym dnem nova, peekvapeni v zbesilern taleniileneho Hitlera na zdolani svobody demokratickYch:narodt a proto Spojerie Staty jedind to dnes nejsilnejei baeta dernokracie a svobody obeanske, nemohou lhostejne peihliZeti na tato rdouseni a zotroeovani narodt evropsk;Tch a docela valne s yYm proziravYfri presidentem Rooseveltem se peipravuji na rozhodnY okam±1k, ktery mute nastati neoeekavanYm vYvojem udalosti evropskYch. , Americke Sokolstvo, pine chapajici yaZnost doby, neochvejne stoji za programem naeeho presidenta a proto na svem Sletu hOdla velkou manifestaci veeho lidu slovanskeho urojeviti svoji loyalitu k naei nove vlasti a jejimu nejvySimu peedstaviteli, presi. Franklinu D. Rooseveltovi, a svou peisahou zpeeetiti slib vernosti, Ze hotovo jest hajiti Zivoty svymi demokratickou svobodu sve nove vlasti.

A vedle tohoto spontanniho projevu loyality bude te2 na Sletu utvrzena eesko-polska" dohoda vzajeennosti a sbratteni za spoleenYm cilem, smekujicim ku znovudobyti sarnostatnosti eskoslovenska a Polska.

Vynikajici pevec polskY, Jan Kiepura, na sletiSti sy Ym vzacnYm zpevem nejen obohati program sletovY, ale hlavne zdtrazni spoleene zajmy desko-polske a peitomnost vynikajicich osobnosti, zastupcü vlad a armady, jeZ toast svoji peislibili, bude jiste povzbuzenim naeemu dobremu lidu, aby svou teasti napinil Vojenske pole do posledniho mista a tak dokazal peed y zacnYmi hosty a arnerickou vetejnostl, Ze pine chape dneSni vaZnou dobu a Ze se Sokolstvem americkYm yeemi prosttedky syYmi chce napomahati tsilovnYm snaham presidenta Roosevelta na zdolani nelidskeho nacismu, jemuZ kdyby se podaeilo opanovati celou Evropu, mohl by snadno s tskoanYm spojencem japonskYm ohroziti Spojene Staty; jejich2 silne demokraticke zeizeni a svobodnY duch jest trnem v oku zbesileho Hitlera.

Kdo. pro pravdu, pra y°, spravedlnost a lidskou dtstojnost clti, ten nebude schazeti v nedeli 29. eervna na Vojensk.ern poll o Sletu Sokolstva Americkeho a proto volame: Na shledanou; SLETU• ZDAR!!!

2upa Jiini hleda cvieitele pro nacvik ku sletu Zupnimu a A. 0. S. maze nastoupiti lined. Podminky a podrobnosti die ujednarui — piste na ANTON KOS .jednatel 5731 Mercedes DALLAS, TEXAS. SOKOL FORT WORTH. Krajane v okoli, srdeone vas ,s7e .clany zyeme na peatelske pobaveni na nedeli 6. dubna do Sokolovny. Stoly tarn budou pilpravene pro rtzne hry a jidlo a rtzne napoje. Vstup u d yeiii bude zdarma, jidlo bade podavno kteroukoliv hodinu si bade kdo ptati, za 25co, Tak pr. 6.tele na to nezapoinente a ric7kivte tento podnik nojne. MuZeme i bez tare

pg.?,

AC

.43.

Tan Y hudebnik krajan John M. Skkivanek je synem prominentnich manZelti J. J. Skfivankoch v Caldwell. Je jedinim z dvojeat hocht, kter1Vm zaliba v hudbe byla vrozena a ji2 se venuji. John M. Skfivanek vystudoval statni universitu v Austin a na podzim 1938 zvolen byl ueltelem ee'Stiny, koanel'Stiny a hudby na yekejne Skole v Granger. Po nastoupeni mista ueitele p. Skkivanek zaeal organisovati kapelu vy:sSI Skoly, ktere venoval svoje ueitelske schopnosti a energii, je2 vynesly mlademu hudebnimu sdruZeni uznani na hudebnim Festivalu v Seguin na jake 1940. Kapela grangerska dosahla prvni ceny za hrani a pochodovani a osns solistfa zatadilo se na prvni misto mezi kadou zavodniku. Po dvouletem uspegnem

sobeni v Granger p. Skeivanek se mista vzdal a pkijal postaveni vedouciho pki hudebnim oddeleni "French" vy'SSI. 'Skoly v Beaumont, Texas.

NynejS'i kapela o 75 elenech mela toliko 19 Mkt, kdy kapelnictvi peevzal p. John Sktivanek a dnakem povaovana je za nejlepM pokud se tyre hudebni vYkonnosti, fistroje a zkaznenosti. Pan Skkivanek take fidi nove organisovanou etykicetielennou kapelu Junior Akoly a stoelennou kapelu Tonette, nejvet gi v Texasu. Dne 7. btezna 1941 tyto tki kapely podilely se na hudebnim Festivalu v Orange, Texas a v‘Sechny dosahly vitezmich cen. Kapela Akoly Beaumont dostala pozvani k fleasti na Slavnost kvetin v San Antonio ye dnech 24. a 25. dubna t. roku.

dobee pobaviti. tak na shledanou v nedeli 6. dubna v Sokolovne.

Minul ,V program, kterS.7 jsme meli 23. bkezna, se nam (lost dobke vydakil. Srdeenr dik patki vkrn zdefSim i daiCim, kteki se programu zueastnili, i tem, kteki vypinili sve Lillinka a Bofenka Svitakovy fikani v Ceske keel. a Josefine Maraski z Dallas za CeskY i anglickV zpev a hrani na piano za napomoci zdejei Mary Brandt, panu J. Polachkovi za b>seri a panu aernimu za o:hotu dojet sem in n.Ln. al z Houstonu s jeho pohyblivYmi obrazky. vieeho si vaZime, co kdo pro nas vykonal.

Na vCdorni tern, kteti o tomto nevite, Ce v 12:30 hodin v nedeli odpoledne hraje eeska hudb a z Ennis do Radio. Hudba jest Honzova, hraji pies stanici Corsicana, Tex. Tak to je vee, co dnes chci napsati. Ztistavam Vaee sokolska dopisovatelka, Millie Polaeek.

Taylor, Texas.

Cteni bratei a sestry!

Dne 23. beezna jsme konali schtzi na gi odbooky ktera byla dosti eetne navSlivena. V one schuzi jsme se usnesli pozvati p.

V. Maudra, pkedsedu SAT., by nam pfedvedl krasne, barevne, svetelne obrazky z 6eskoslovenska a doprovodil pfedna'Skou. Krajane v okoli Taylor i vzdalenej§i jsou uctive zvani, by jste se co v nejvethm poetu seCli, nebot' pfedna gky i obrazky p. Maudra se v*Zdy dobre osvedeily, kde byly ji2 ukazovany, proto nezapomerite na den 6. dubna pkijiti v'S'ichni do sine kadu Praha pki Taylor.

Take my, sestry, jsme se usnesly zase s neelm peispeti a to do kuchyne, tedy se nemu• dy postarasite obavati ani hladu; o to se v Z me, abyste netrpeli hladem.

ZaCatek pfedna:Sky v 7:30 veeer, 6. dubna, v sini eadu Praha. Jste veichni zvani.

Ruble Holly.

Ikád Nava Osada ens. 69, Rogers, Texas Tirnto se yam oznarnuje, Ze naee „ peieti scht-. ze se bade konat prvni nedeli dne ü. dubna 19411, na misto druhou nedeli, protole druhou nedeli jsou Velikonoani svatky, a nekteti budou jeti nekam na vYlet, na besedu atd., a sc,htze by byla slabe na yStivena. Po,sledni schuze byla hojne na y .etivena, tak at' peieti bude navetivena jeete vice, neb v tuto dobu je 'zapoteebi, aby se take pracovalo o osvobozeni demokracii. Ne abychom eekali aZ jak to dopadne a potom bylo pozde. Tak, braticl a sestry, vezmete tact v f:Lvahu a pamatujte na schuzi 6. dubna, ve 2 hodiny odpoledne ye ekole Nova Osada eis. 69.

Poeasi je -y eelijake, rolnici jsou pozadu s polni praci, ale to r4c, ono se to v‘Sechno vynahradi, jen trpeh . vost, .a te je hodne,.2e? s 9ratrskYm pozdravem, Pro dries Nykola'Re -bus , tat • •

tiad Rozkvet Zapadu Cis. 10, Floresville, Tex. Cteni bratei a sestry:— Timto se vam dava na vedomost, Ce cad nas poeada svou pravidelnou schtzi o tSrden &ly e pro mesic duben. Scinize tedy se bude konati prvni nedeli dne 6. dubna 1941. Proto kaId3"7 Si toto pamatujte a pkijecrte do schtze prvni nedeli.

Zaroven se bude pokadati "Easter Egg Hunt" Ci hleclani vajleek pro deti a mlacleZ. Sestkidky zase slibily donesti nejakou svaeinu, a bratobstaraji obeerstveni, sodovku a teeba i pivo, jenom kdyZ" slibite, Z"e aijedete do teto schtze. Odbudem schtzi co nejspi ge a pak budeme miti vice Casu se pobavit a obeerstvit.

Tedy dostavte se veichni bratei a sestry i se svYmi rodinami, co by nas bylo co nejvice. Na shledanou dne 6, dubna, zastavam Vá± doJos. V. Bayer. „pisovatel,

Strana 14.

V213TNIK

Ve stkedu, dne 2. dubna 1941.

muturtlflliffittMInnurnitalanninlimITnimiOnnulimmunimiliniurnimmuimitratuomilumnuanettummmmirinumilminimumigmninammiummumwmumwoomnumannumanznotminoonnumlumffittninnifinintIMIMMIIMIWIIIIHIMuilMOSIO111111111111111111111IIIIIIIIIIIIMBIIIIIIHIMIIIMIIIIIMMIMBERIO

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

WO NEW Ambassadors come from the T U. S. A. to London. One to the Court of St. James; the other to be in touch with the Polish and other Governments, which, like that of Czechoslovakia, have their bleeding roots plucked up from the countries and the peoples they represent and love.

We cannot think of the new Ambassador to Great Britain, Mr. Winant, without remembering his great services to the economic institution of the League of Nations at Geneva.

When the League was born, the U. S. A. was present only in a stone slab which commemorated "Woodrow Wilson, Founder of the League of Nations." In the dying hours of the League, it was as though the belated spirit of the Pities had taken possession of the soul of the U. S. A. For it was this American, slow of speech, with a touch of Lincoln in his gait and bearing, Mr. Winant, who held the dying League, economically speaking, in his arms.

Mr. Winant and Geneva: and what Czech can think of Geneva without remembering that so much of that "best portion of a good man's life," that of President Bend, was spent at that same place and devoted in life and death to the welfare of that same institution and the ideals it represents? Who better than President Bene'S should cry with a full and understanding heart: The League is dead; Long live the League!

Surely it can be said that the steady stream of American visitors to Europe may have learned more of the true spirit of Czechoslovakia in Geneva than even in Prague. Is it not a modest objectivity which speaks of the "BeneS spirit of Geneva?"

Let us affirm that in Geneva, through the years, a bond of political idealism was established between Czechoslovakia and the U. S. A. which not the whole of Hitler's fulminations nor war itself can destroy. Perhaps it will

Passionately desirous of helping to awaken the U. S. A. before it was again "too late," he asked the President if he might depart from ambassadorial conventions and speak in public the truth, and the whole truth, as he had seen it.

The President did not say him nay. That memorable speech, delivered in. Independence Hall, Philadelphia, has now appeared in permanent form: (Report to the American. People: Houghton Mifflin Co., Boston). Its words are those of warning and of urgency electrified.

He challenged the spirit of neutrality, the spirit of appeasement, of narrow, isolationist egoism, the Nazi-drugged Fifth Columnists among his fellow-countrymen. He told them that the same processes which had destroyed French democracy would also destroy America.

"The dictators are convinced that all democracies will always be too late."

France—too late in its preparations, and then, betrayed from within.

Let Mr. Bullitt speak again: "The German military machine to-day is without question the most powerful that has ever been created. It has been used with consummate skill. And you may be sure that if the Nazis have an opportunity to turn it against us it will be as strong or stronger than it is to-day and will be used in the most unexpected manner.

"I cannot tell you where and when the attack will come, any more than the French General Staff could have told you that the German attack would be made at Sedan on the thirteenth of May; but I am certain that if Great Britain is defeated, the atack will come, and that all the strength of this nation will be needed—mobilized, organized, equipped and ready—if we are to parry it and save the independence of our country.

"Why are we sleeping, Americans? When are we going to wake up?"

CANNOT TRUST, HITLER There are still some persons in the United States who profess to believe that meditation with Hitler would be an advisable move to bring about the end of the war. In spite of the volumes of convincing evidence of Hitler's duplicity, insincerity, deceit and crafty criminality which has been produced in the couple of years, these persons are closing their eyes to reality and indulging in vain and wishful thinking of the most dangerous sort. They— and all others of like mind—should peruse the following list of Hitler's promises and performances, tabulated by the New York Times: THE PLEDGE: Jan. 20, 1934: "After the solution of the Saar question the German government is willing and determined to accept in its innermost soul the pact of Locarno."

THE PERFORMANCE: March 7, 1936, Germany remilitarized the Rhineland in violation of the Locarno treaty.

THE PLEDGE: May 21, 1935: "Germany has neither the wish nor the intention to mix in internal Austrian affairs, or to annex or unite with Austria."

THE PERFORMANCE: On March 12, 1938, Germany annexed Austria.

THE PLEDGE: Sept. 26, 1938: Regarding the Sudeten problem in Czechoslovakia: "I repeat here that if this problem is solved there will rial problems in Europe for be no more territo Germany . . . We do not want any Czechs."

THE PERFORMANCE: March 14, 1939, Hitler's troops marched in and took what remained of Czechoslovakia and made it German territory.

THE PLEDGE: Sept. 1938: "We are all determined and also convinced that our agree-

To The American People George Nelson prove no accident that these two Leagueexperienced,. League-minded men, Winant and Ben&S, should, in the hour of League adversity, be in London together. Who knows? Together in battered London they may discover sermons in stones and a new good in everything!

There should be a third: From the grave: alike of a man and of a nation, some one should arise, a third, to start where Briand, broken-hearted, ended. For France, alas! is neither this nor that. Scattered and bewildered, her spirit scours the drains and reaches to the thin air. Compared with the ubiquitous, fire-breathing dragon of the Battle of France, what was Sedan of 1871? Some of France is in Vichy, where Admiral Leahy does his job.

Some is here with General de Gaulle, and may it not be that the General is the number three, the France of renewal, where Briand died?

Before the collapse, William C. Bullit was the final Ambassador of the U. S. A. in the France which fell. How much the Czechs, in and out of France, owe to this other U. S. A. Ambassador will perhaps never appear in recorded history.

When ex-Ambassador Bullitt returned from Paris to Washington last year, having seen with his own eyes the democratic France he loved flung into the pit, he was seized with the fore-knowledge that the terrible drama of France was an epitome of democracy throughout the world; a grim warning, like Czechoslovakia earlier, to his, own U. S. A.

ment with Poland will bring about lasting and continuing pacification. We are two peoples.

They shall live."

THE PERFORMANCE: In the early morning of September 1, 1939, Hitler ordered German troops to attack Poland.

THE PLEDGE: Oct. 6, 1939: "Germany has concluded non-aggression pacts with the Baltic states. Her interests there are exclusively of an economic character."

THE PERFORMANCE: April 9, 1940, in early morning German troops marched across Denmark's frontier and German warships attacked Norway.

THE PLEDGE: Sept. 26, 1938: "The new Reich has endeavored to continue the traditional friendship with Holland . . Immediately after I had taken over the government I tried to establish friendly relations with Belgium . .. . We have given guarantee for the states in the west."

THE PERFORMANCE: May 10, 1940, the German war machine rode in Belgium and the Netherlands.

UNIVERSITY ASSETS Assets of the University of Texas amounted to $69,382,180 at the close of the fiscal year ended last August 31st, according to a report of the State Auditor.

The University's medical branch at Galveston had assets of $4,082,692, and the College of Mines and Metallurgy at El Paso had assets totaling $1,740,236.

Sickness lies at the bottom of despondency.

Conservation of resources will naturally follow conservation of health.

OIL REFINERIES DALLAS—More than 135,000 Texas citizens make their entire living from oil refining, according to a State-wide survey recently completed by the Texas Mid-Continent Oil and Gas Association.

The oil refining branch of the State's petroleum industry furnishes jobs for 33,000 Texas workers, including office employes, with payrolls of $50,000,000 annually. If four persons are counted to a family, a total of 132,000 Texans obtain their livelihood from oil refining alone, the survey shows.

In addition, Texas carbon black plants employ 1,850 workers and pay them $2,200,000 a year, while natural gasoline plants provide jobs for 3,850 more workers, with payrolls of $5,775,000. This gives a total employment in the Texas petroleum refining industries of 38700 workers, who with their families make up 155,000 Texans getting their sole living from this source.

Texas oil refineries process 82 1/2 per cent as much crude oil as Texas produces, an increase of 28 per cent over 1933, the Association reported. This is in contrast with Texas cotton, of which only approximately 2 per cent is processed in Texas, and Texas wool and mohair, virtually none of which is processed here.

Most Texas raw materials are shipped out of the State to other parts of the world for manufacturing, to the exclusion of Texas labor.

After all, what would life be without fighting, I should like to know? From the cradle to the grave, fighting, rightly understood, is the business, the real highest honestest business, of every son of man, —Hughes.

Ve stkedu, dne 2. dubna 1941.

1

THERE has not existed as yet in this world of ours a perfect society nor a state that could not be improved. The idea of a perfect society was in the past and is even today very much Utopean dream. Many people have writ;en up their dreams and others have attempted to carry these dreams of a Utopean society into practice. There have been a number of attempts to set up communities where every individual had a place and knew his place, and where it was su pposed that peace and order yould prevail. Out of these many attempts none worked out as it was ho ped it would.

Among some of these leaders of social and economic reformers, we may mention SaintSimon, C. Fourier, Robert Owen, and others.

These have actually started colonies of their own, some of them with high sounding names and with very idealistic plans. Every one of these, however, expected each individual to behave in a very definite way as part of the total community. Their attempts have failed.

It may be of interest to note here that there were two or more attempts even by the Czechoslovaks here in -America to establish such communities of their own according to some preconceived Utopean idea. One of these colonies was near Richmond, Virginia, where a group of Czechoslovak people from Chicago established a cooperative farm. The Czech people, however, have a characteristic that has always hindered cooperation among them, and that is that they disagree more heartily than people in any other nation in the world. And so for various reasons, even this attempt near Richmond, Virginia, failed after three years of arguments and disagreements.

In spite of these apparent failures, however, human beings on the whole have been achiev-

HOWING how insufferable are the politiS cians and the SEC "experts" who have been trying to find something wrong with life insurance, we refer the reader to an interview given by Senator Joseph C. O'Mahoney to the United Press on February 22nd and printed in afternoon papers throughout the land on that date. And Senator O'Mahoney has not been considered the enemy of free-enterprises life insurance as have his communist bright boys on the TNEC investigation. They simply want to strangle any institution which has the semblance of freedom.

Most of the statements issued by the SEC members are vicious, but the Senator's is somewhat different. We do not like to use slang, but there is a connotation of the word "dumb" which is slang and means something which most of us understand. What the Senator said in the interview was "dumb."

He said that "vast resevoirs" of capital held by the nation's insurance companies "are only available to big business. The small business man today finds himself in a position where he can no longer obtain 'venture capital.' The vast reserves stored in the insurance companies are not available to him."

The capital needs of business, he said, cannot be met by the large life insurance companies because it is "impracticable" to service a multitude of applications for small amounts.

"The existence of this concentration of savings does not in any way mean a criticism of insurance management, but does strikingly call attention to the fact that the sources of financial supply for small business have dried up."

There is not much difference in the stewardship of funds in large or small life insurance companies, nor in fraternal benefit societies.

Insured policyholders and members have paid in their savings to maintain their legal reserves The officers and directors are trustees of funds almost sacred.

That money cannot be used as "venture" capital by any business man, large or small.

The laws of the various states impose rigorous restrictions on the investment of insurance funds for thz: etc:Aka:1 or Volloyholdas,

VESTNiK

Democracy For The World ing a progressively greater freedom and a progressively greater sharing in the total welfare of the society. In comparison with the existence of this earth, it has been not so long that slavery existed among human beings. Serfdom is still in existence in some parts of Europe.

Economic slavery that was an inevitable accompaniment of the Industrial Revolution is being slowly but surely eliminated. Competition and conflict as the processes of raw nature are being replaced very gradually, of course, by cooperation both among individuals as well as among nations. Here in America there are some few people still alive who recall the American Civil War or, it has recently been renamed, the War between the States. Yet today the American people could not be induced to enter into another sectional strife such as that war was. The democratic ideology, or the democratic way of life, if you please, is eliminating social classes in the United States, is trying to furnish equal opportunities for all and is slowly, it is true, leading to a World Democracy. This ideology is destined to grow stronger not only within this country but also in the world at large, and I think, as well as hope, that is to become the predominating ideology in the world after this war is over. Only in a world democracy based on cooperation can we have world order and permanent peace.

Of course, world democracy or international and inter-racial democracy is as yet Utopean.

In all probability, if and when it becomes a reality it will be not the same as we think of

Funds Available To Whom? the restrictions on fraternal societies are more severe than on the companies. Any life insurance institution that would put out its funds as "venture" money, which means adventure money, would be prosecuted.

The statement that the small business man can no longer obtain "venture capital" is totally false. We know banks that will loan any sum, no matter how small, to business men and be glad of the chance. The only requirement is responsibility.

Now comes the "dumb" part of the interview.

O'Mahoney said it is "impracticable" for the large life insurance companies to service a multitude of applications for small amounts.

That is just exactly what they are doing.

Large life insurance, smal life insurance companies, fraternal life insurance societies—all are servicing applications for loans every business day. We know men and women who have borrowed money in small amounts to pay on their mortgages, to pay sick bills, to buy homes, to go into business, to educate children, to do anything they desire. They do not have to tell what the money is for. They may "venture" it where they please. And we know that in most cases such loans have been helpful to the borrowers—have saved homes, kept families together, established business, expanded business ventures.

These loans are available to the members and policyholders, and the only security they need is their credit in the legal reserve. And they do nat have to be business men. The 75 million policies in force in fraternal societies and companies in this country' are held by business and professional men, house wives, clerks, mechanics, ditch diggers, or khat have you?

The policy-loan provision in life insurance is available to millions and millions of people.

Possibly that is what roils the gang in Washington. They want to get those millions of thrifty people under the thumb of the governtit

Btrana 111.

it today. It will have its faults and short comings but even so, it will be far superior to what we have today. America needs to be prepared for the time when it will be called upon to furnish moral, religious, political, and economic leadership for the reorganization of world order. That is going to be the need when this war is over. I would suggest, therefore, that especially young people who are now entering schools, keep this in mind, for there will be a great need within a few years for properly prepared and trained men and women to perform services in these various fields. In 1918, just after the last World War, there were hundreds of people invited to Czechoslovakia alone to serve as Y. M. C. A. secretaries, religious missionaries, educators, social workers, and professionals. They will need our help again for with the closing of the schools in Czechoslovakia as well as in other parts of Europe and the world, there will be a great need for educated leaders. Our schools in America are going to stay open. We have an opportunity to train ourselves for these needs when they arise.

The spirit of democracy marches on. It does. not march as an army with drawn swords, tanks, machine-guns and airplanes but it comes as an answer to the yearning of millions of human beings who are tired of blood-shed, of destruction, of hate, of senseless competition and who dream of the time when cooperation will enable us to live in peace and order.

We are not anywhere near a perfect society but we are on the way toward a Utopean world order that in the future will come about. Let us think, pray, and work toward a more perfect democracy within our own land and toward the World Democracy at large.

S. B. Kovacs

How they could make loans easier, we do not know. Even the communistic countries do not loan money. to citizens without security. They do not loan at all. They take it away.

ALABAMA WANTS LEBENSRAUM

Never do we take a look at the map of Alabama without wondering by what conscience Florida holds that left wing of land along the southern coast of this state.

That strip of land certainly should belong to Alabama. It is as much a part of Alabama as the Jeeter family is of Georgia. With the great extent of coastline that she already has, Florida is selfish in keeping territory that Alabama should have for "lebensraum". Otir only contact with the Gulf is Mobile Bay and a ragged edge of shore to either side of it. How we managed to hold Mobile Bay is wonder considering the larger holding of Florida on our coast.

Pensacola, the largest city in West Florida, is nearer Montgomery than Tallahasse. It is in easier communication with Birmingham than Miami. Our native Alabamians have made their homes there, and we are mast certain they are being horribly mistreated as a minority group. They are gypped by slot machines and bad beer. They need the benign government of Alabama over their destinies, bringing happiness to their hearts and freedom to their souls.

—Anniston Star "The assumption that unemployment can be abolished through a policy of laissez faire and government inactivity is ignorant, cruel, and worse than futile. For several years before 1929 industry and enterprise enjoyed almost un-, limited freedom. If our industrial system were capable of working automatically, it would not have permitted the depression. If we cannot establish some system of planned production, we shall continue to have economic anarchy and millions of idle men."

—Msgr. John A. Ryan Motorist (after blowout): Goodness! There's a tire gone, and I have no jack.

T :•.

Fair Passer ^r; PULA

VISTNIK

Stratus 1$.

41,■01=1•0.■11.111, liee! , ■•••■1.111■134M,

1■0•1•Mt1,1■001M1.41■00111M.0%.)

!

BOHEMIA

An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW. •

Conrad only lived eight months after his accession to the throne, and Wetsla y II now became prince of Bohemia. We are told that he greatly exerted himself to extirpate paganism, which still lingered in the outlying districts of Bohemia; and that he forbade the pilgrimages which the heathen in Bohemia still undertook to the pagan sanctuary of Arcona; their temples in Bohemia having been de stroyed.

As a proof that the custom of holding religious services in the language of the country had not died out in Bohemia at this period, it is of interest to read that Wetsla y II availed himself of dissensions among the Slavonic monks of the monastery of St. Prokop on the Sazava, of the purpose of driving them out of their convents and replacing them by Latin monks 1096). Wetsla y II is greatly blamed

by Bohemian historians for having changed the order of succession established by his grandfather, Bretisla y I, by appointing his brother Borivoj his successor,` in opposition to the just claims of Ulrich, son of Conrad, then the eldest prince of the dynasty of Premysl.

Wetslav II was murdered shortly after this (4100), probably by the emissary of some nobles whom he had offended.

The wearisome dissensions in the reigning family of Bohemia began afresh immediately after Bretislav's death, but a detailed account of them can be of little interest to any but Bohemian readers. These dissensions were encouraged by the nobles of the land, who, at first mere officials appointed by the princes, were now gradually assuming a more independent attitude. The foundations of the princely power, such as it had developed itself since the final overthrow of the former hereditary voyvodes, were undermined. The new nobles, aware of the advantages which dissensions in the reigning family afforded them, incited the Premyslides one against the other as much as in them lay; caused wars between them; enriched themselves, and raised their own power to the prejudice of that of the prince.

Borivoj, according to the decision of his brother, ascended the throne, and at first successfully defended himself against Ulrich, son of Conrad, who considered himself the rightful heir to the throne. Borivoj was, however, dethroned shortly afterwards by another cousin, Svatopluk, son of Otho, lord of Olmiltz.

His short reign is only a record of incessant struggles with the all-powerful nobles, by one of whom he was assassinated (1109), after having ruled Bohemia only two years.

After Sva topluk's death there were three parties in Bohemia—one favouring the reinstatement of Borivoj, whilst another recognized Otho of Ohniitz, brother of Svatopluk, as soverei g n. A third party, which ultimately proved successful, supported Borivoj's brother, Vladisla y . The rival competitors—as usual— appealed to the German Emperor (then Henry V), who, though he appears to have lured them all with promises, finally awarded the throne to Vladisla y . Civil war continued till Henry V, called in by Viadislav, entered Bohemia. Borivoj was made a prisoner, and, by order of the German Emperor, imprisoned in a castle on the Rhine; whilst Otho was confined by his cousin in the castle of Pill-glitz in Bohemia.

Borivoys adherents continued the civil war; and Sobeslav, a brother of Vladislav and Bolesla y , became their leader. Sobeslav obtained aid from the Polish King Boleslav, who, entering Bohemia, defeated Vladislav in a battle which was fought at the foot of the KrkonoS'e or Giant Mountains.

A ccone omIse was then arrived at (1111), by • 1.Clidn'ir5 tranquillity wa6

stored to Bohemia. Vladisl remained so y ereign, whilst certain districts, both in Bohemia and in Moravia, were allotted to Borivoj and Sobeslav—and probably also to Otho-which they were to rule under the supremacy of Vladislay.

Vladislav died in 1125, and a few days before his death declared his brother Sobeslav his successor. As usual, the discarded claimant to the throne, Otho, applied for German aid, and the Emperor Lothair, who in this year (1125) succeeded Henry V, also followed the example of his predecessors, and took up Ohto's cause.

Lothair seized this opportunity for reaffirming certain claims of supremacy which the German sovereigns had always maintained, but which the Bohemians had always refused to recognize. He declared that no prince had a right to ascend the Bohemian throne before having received that country as a fief from the rulers of Germany. Sobeslav refused to recognize these claims, and in spite of the intestine divisions he seems to have been supported by his countrymen. In a very short time he collected a large army, with which he defeated (at Kulm, near Teplitz) the German troops of Lothair, that had crossed the Giant Mountains.

Lothair himself, and the remnants of the German army, were entirely surrounded by the Bohemians. An interview then took place between Lothair and Sobeslav, when the latter declared that though always ready to maintain the former agreement between Henry IV and King Vrat i slav, he could not consent to any further limitation to the independence of Bohemia. Lothair consented to these terms, and from this time peace between Germany and Bohmia remained undisturbed for some years.

As a proof of this we read that Conrad III, Lothair's successor, conferred on Sobeslav the title of hereditary cupbearer of the Empire, thus granting him a certain influence on the election of the German kings. "Bohemia, which hitherto had only had certain obligations towards its powerful neighbour the German Empire, henceforth also enjoyed certain rights with regard to Germany."

Sobeslav seems, on the whole, to have been successful in supressing the intestine dissens'ons which constantly broke out afresh, particularly now that the members of the Piemysl dynasty had become very numerous. At a Diet which assembled at Sadska in 1138, he obtained the consent of the nobles to a change in the order of success i on, by which his eldest son Vladislav was declared heir to the throne.

Sobeslav died two years afterwards (1140.)

On his death the nobles, who had only consented to the succession of his son from dread of the father, elected Vladislav II, son of Vladislav I and nephew of Sobeslav, as their prince.

Vladislav II had probably been elected in the place of his cousin because the nobles hoped to find him more amenable to their wishes; but, relying on the German alliance which he maintained, he soon attempted to rule as an autocrat. An insurrection broke out only two years after the beginning of his reign, and the malcontents, among whom was Vladislav, son of Sobeslav, now proclaimed another member of the Premysl dynasty, Conrad of Znoymo, as their prince.

Vladislav, though at first defeated by the insurgents, finally—with the aid of the German emperor Conrad—succeeded in re-establ i shing his sovereign rights over the whole of Bohemia and Moravia (1143).

We read that in the same year the Pope sent Cardinal Guido as his legate to Bohemia, with the mission of re-establishing order among the Bohemian clergy, which had been greatly disturbed during the many civil wars. Cardinal Guido was also instructed to affirm the regulations of the Roman Church with regard to the celibacy of the clergy, and he decreed that all married priests were either to separate from their wives, or to renounce their dignities.

During the reign of Vladislav II the second crusade ton'‹ Th.e Bohemian prince took i• 0? which were

Ve

stredu, dne 2. dubna 1941.

Louis VII, of France. Vladislav himself led the Bohemian forces to the East; but, discouraged by the unfavourable results of the campaign, he left his army in Asia, and, recommending his troops to the protection of the French king, returned to his country by way of Constantinople.

After the death of the German Emperor Conrad III (1152), the relations between his successor Frederick I (Barbarossa) and Vladislav were at first somewhat strained. The German sovereign favoured the claims of several of the Premysl princes who had appealed to him; and he occupied Upper Lusatia, which Vladislav, after the extinction of the line of local rulers, claimed as a fief of the Bohemian crown.

A settlement was soon arrived at, as Frederick Barbarossa at that time desired to collect a large army against Milan and the confederate towns of Northern Italy. By a treaty concluded in 1156 the German king ceded Upper Lusatia to the Bohemian prince, and also conferred the title of king on him and all his successors.

On the other hand, Vladislav promised to join the German army in its march to Italy with a large force, though the former treaties only obliged him to send three hundred auxiliaries. Vladislav assembled an army of ten thousand men; and we are told that this campaign, more than any previous one, spread the fame of the bravery of the Bohemians through the most distant lands. The Bohemian army took part in the siege of Milan, and Vladislav himself is said to have killed Dacio, one of the leaders of the Milanese, on the occasion of a sortie. After the capitulation of Milan, Vladislav II returned to his country, and arrived at Prague towards the end of the year 1158.

Not long after this (1164) Vladislav became involved in a war that had broken out in Hungary, between two rival claimants to that throne. In this war also Viadislav II was victorious; and he succeeded in establishing Stephen III, who had invoked his aid, on the throne, though the rival claimant had obtained aid from the Greek Emperor.

In 1173 Vladislav, tired out by his many wars, and perhaps still more by the internal dissensions which st i ll continued, abdicated in favor of his eldest son Frederich, and retired to the monastery of Strahow near Prague.

The years following the abdication of Vladis l a y are noticeable because of the uninterrupted struggle for supremacy between numerous members of the dynasty of Premysl, in twenty four years no less than ten changes occurring in the person of the sovereign. As PalackY himself tells us that the genealogy of the family of Premysl at this period is very obscure, it could be of no interest to attempt to decide the legitimacy of the claims of the various pretenders, or to give a detailed account of the feuds which ensued. It is of more interest to note that in consequence of these civil wars, the authority of Germany over Bohemia became far greater than before.

Frederick was, almost immediately after his accession, driven from the throne by Sobeslav (II), one of his rivals (1174). Sobeslav maintained himself for some time with the aid of Frederick Barbarossa, who recognized him as Prince of Bohemia, though he decreed that the title of king should no longer be borne by the rulers of that country. The German Emperor, however, soon changed sides. Encouraged by him, Frederick returned to Bohemia (1178), and waged war against Sobeslav up to the time of the latter's death (1180). Frederick, unfortunately, soon found a new rival in Conrad of Znoymo, also a prince of the Premysl dynasty. Frederick was against obliged to fly from Bohemia; and the Emperor Frederick Barbarossa now summoned Conrad and the Bohemian nobles who adhered to him, to appear at the Imperial court at Regensburg, as he claimed the right to settle the dissensions in Bohemia.

To be continued Though cultured buttermilk is not from educated cows, it is a 1; d r i ll?: a tw u c%Ty

ye stiiedu, dne 2. dubna 1941.

SPIRITS OF CZECH AIRMEN IN ENGLAND CAN'T BE DOWNED

By A London Newspaper Correspondent Nobody would have expected so much excitement behind the calm imposing brick walls of the mansion which has become the home of a crack Czechoslovak bomber squadron. When I arrived I soon sensed it, even in the slight hint of impatience behind the hospitality which everybody was trying to show me. Then I realized what was afoot—an important operation in which the Czech squadron was to participate.

Everybody there was anxious to be in it; a 43-year-old Czech wing - commander immediately reserved for himself the job of first pilot and a 45-year-old Czech group-captain had hurried up from his group headquarters to make sure of a share in the expedition.

Crews were excitedly talking over the chances Of being among the lucky ones to be selected.

It was that s pirit which impressed me more than anything; the complete determination to fight on and win; to wrench from the Nazis everything that had been taken from them— their homes, their fortunes, and their families.

They have been over Germany. They know they can expect no mercy if they fall into German hands. "For us the parachute is of no use," they told me. When Czechs are taken prisoners they are considered as traitors, liable to be shot.

This particular Czechoslovak bomber squadron has taken part in no fewer than 70 bombing operations over Germany or German-occupied territory. Its members have dropped their loads on Berlin, Bremen, Mannheim and Wilhelmshaven and they have hammered the invasion ports.

Czechoslovakia, before the Munich agreement. commanded a force of 1,500 first-line planes, of which only 120 were bombers, for Czechoslovakia never intended attacking one of her neighbours and had largely concentrated on the development of fighters. In the Letka, Avia and Walter aircraft factories in Czechoslovakia some excellent types of fast fighters were produced, and the fighter force included craft built on Russian models also. The greater part of this force fell into German hands.

Some of it was sold to Italy and to Bulgaria, and some fighters are operated from the aircraft carriers of the German navy.

Fortunately, a good many of the Czechoslovak pilots managed to get away. Some of them told me of the months they spent shut up in the dreaded "Citadel" outside Budapest, one of the most notorious prisons in Hungary.

Many of these young pilots have been decorated both in France and England. They have twice been visited by their President, Dr. Bend.

Sir Archibald Sinclair, Secretary for Air, went to see them, and not long ago the King and the Queen ins pected the Czechoslovak bombers.

They had very little difficulty in starting operations in England. At the fighter station I was told by the British commanding officer that some of them took up Hurricanes without and additional training. "We saw immediately we could rely on them," he remarked, "and we know today that they are magnificent."

How to Succeed Bit off more than you can chew, Then chew it.

Plant more than you can do Then do it.

Hitch your wagon to a star, Keep your seat—and there you are.

—Kentucky Clubwoman.

Success Success in life depends largely on opportunities promptly utilized. Some men would pass through a gold mine without noticing anything precious.

Kindly Nurse: Have you ever run a temperature?

Patleiit! No, but P,T othe.t .tM

VtSTNiK

Strana 17.

CONVOYS IF NEEDED

NEW FLYING SCHOOL

The most pernicious propaganda activity and agitation in the United States right now, as we see it, is that which is directed toward creating sentiment among the American people against action by the United States Government, such as the convoying of ships to Britain, which is being represented as "acts of war" and calculated to result in "sending our boys to die on foreign battlefields."

The President has been empowered under the lend-lease act to support to the limit of our resources "any country whose defense the President deems vital to the defense of the United States." This includes the power to provide Britain with whatever it may need of whatever character to defend itself against Hitler. But to be of use such things must reach Britain, and it is certain that Hitler will do everything in his power to prevent their delivery. German submarines, raiders, and airplanes are carrying on an unprecedented campaign against British shipping and this will be intensified as time passes. British shipping facilities are being reduced with each passing week, and the question of whether our aid of Britain will be effective will depend upon whether we can provide additional shipping fast enough to defeat the German submarine campaign; The United States must do whatever is necessary to accomplish this.

In his speech Saturday night the President called upon the American people to sacrifice and work in order to provide "the bridge of ships which will carry the arms and food for those who are fighting the good fight." Arthur Krock, Washington correspondent of The New York Times, points out in a dispatch printed Tuesday that this "bridge of ships" cannot be provided by new building in time. "In nine new words," he says, "260 ships are now building, of which sixty are for the British and the rest are ear-marked for private American operators. Of these only seventy-seven are promised for 1941. The bridge cannot be completed by so few." It cannot be completed by the transfer of all new ships built to British registry. Much else must be done. Every ton of shipping that can be spared from other service must be diverted to the combat zone, but even then it will be necessary to provide more protection against enemy attack.

Two months ago, long before the lend-lease debate started, we pointed out that it may become necessary for the United States to convoy ships to Britain, and that American public opinion should be prepared for this necessity. This is even more true today, and everything possible should be done to combat the propaganda which is attempting to poison American public opinion. We must do whatever is necessary to win.

Air Corps Advanced Flying School at Ellington Field, near Houston, will be largest of its kind in the nation.

Scheduled to begin operations in the late spring is the Air Corps Advanced Flying School at Ellington Field some seventeen miles from Houston on the Galveston highway. The school will be the largest of its kind in the United States. Nearly three and three-quarters million dollars of Federal money is being spent on the 1,800-adre project.

The school will draw its pupils from graduates of one of the basic training schools of the Air Corps. These cadets already will be efficient in operation of single-motor planes, and at Ellington Field they will be trained as pilots of multi-motored planes—that is, bombers— and as bombardiers. They will get ten weeks of training, after which they will be commissioned as second lieutenants in the Air Corps Reserve. Each five weeks after the arrival of the first class, a new class of 350 cadets will enter the school.

Commanding officer at Ellington Field is Lieut. Col. Walter H. Reid. Executive officer is Major B. T. Starkey.

The change in warfare has not been so much a change in military weapons as a change in the intent of their use. Science has long been several jumps ahead of the ultimate intent of the military authorities, but the general hope and belief of mankind has been that somehow or other, public opinion would prevent all the blessing of science being turned to destruction.

The nations of the world have been like a group of babies playing with a case of razors.

They have been dealing with edged tools beyond their intelligence, which was bad enough as long as they were amicable. A gust of vicious temper, and tragedy looms.

There is no "out" except a world state with fixed laws, upheld in stern decency by every right-thinking man and woman. Until that day, may God help and protect mankind.

—Royal F. Munger, in Chicago Daily News There is only one real asset in this world, and that is your health. Bet on it and you can't lose if you are careful. The strangest thing about this bet is that Nature lets you :e tb stake-holder. She trusts but in ;: t.: spi : :• bf,

Faribanks, Texas Dear Friends: This is my first writing in the Vestnik and I hope I will make a good story about my school. I have been wanting to write in the Vestnik, but never had time. I have so many 'subjects to get at night, and when Saturday and Sunday comes, I don't think about Writing the story.

I live close to Fairbanks on Mulberry road.

I ride the bus every morning. We have to go fifteen miles before we get there. The name of my school, which I go to is, Klein Ind. School.

A girl in West Texas wrote about her school and the story was very interesting for me to read. She told about her school, about her subjects, clubs and different other things that they do in school. She was in the High School. But I am just in the Sixth Grade. But I am doing fine, yet when tests come, I hate to go to school.

I have skipped the fifth grade because we added on the twelfth grade. The name of my teacher is Mr. Embree. He is a swell teacher.

Sometimes we have fun when he decides not to give us any history. I hate to leave my school, because we are going to move to Houston. I don't think that I will have to study as much in town as in the country school, but seems like I will have to leave my fun and many other sports, such as playing basketball and volley ball.

We have all kinds of clubs such as 4-H girls and 4-H boys.

We are going to move to Houston because all my sisters and cousins live in that city.

Every Sunday I go over to see my cousin Irene Kubin and her brother, Charlie Kubin. They are swell friends and, Oh Boy, don't we have fun, Irene. Today my other cousin, Johnny Vojtek, and my girl friend, Betty Merle, taught me how to ride a bicycle. Betty Merle has a bicycle of her own. Well, it seemed very hard at first, but when I learned how it was easy.

Both of them are nice children to play with.

Mrs. HruSIa died right on my birthday, March 9, 1941. She was a very good person and was loved by everybody. I am very sorry that she died, Mr. Hruska. He is her husband. May God bless you all.

I have a girl friend in Ellinger, Texas named Gladys Juren. I hope you can come to Houston again like that time and have some more fun Gladys?

I hope I can write some more in the Vestnik about my life. My mother, Mrs. Vera Stefka, writes in the Vestnik all the time. I hope I can do as well as she does.

Your friend, Elizabeth Stefka.

No greater service can be rendered to inici1eti peace and prosperity than iti.

„..0.1011n,

VitEITNIK

Stanovy Dobrovolne Nemocenske Podpory elenii Jednoty S. P. J. S. T. Celt' NemocenskY vybor XIII. Sejzdu S. P. J. S. T.: John Toupal, Caldwell, Joe Kadera, Richmond, Frank Janota, Placedo, Mary Cordray, Galveston, Jos. G. Patalik, Moulton, Charles Drgae, Port Lavaca, Joseph Koliha Jr. Beeville.

2adosti o zalo geni odboeek tohoto odboru, elenstvi, podporu a vg e jine dopisovani posilejte na John toupal, Caldwell, Texas. teel.

-teelem tohoto oddeleni jest finandne podporovati eleny S.P.J.S.T. v padu trazu nebo nemoci.

Tento nemocenskY odbor ani nak Jednota nejsou nieim zavazany, se by podpory musely byti kaIdernu vyplaceny i kdyby nemocenskY fond byl vyderpan a IadnYch penez nebylo.

Toto jest dobrovolne.. ulozenh penez 'dlent pro dleny nemocne a mohou bYti jenom vyplacene dokud penize se nachazi v pokladne pro tento Odbor. tlenstvi. olenem tohoto odboru mute se stati kaIdY zdravY e'en obeli° pohlavi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, kdy2 si tak pfejete. (Detske Oddeleni vyjimaje.)

Platnost. elenove, majici 10, 15, 20ti letou pojistku i jine pravidelne pojistky, jet na ge Jednota vy&Ara., a ta mu vyprgi, mule bYti naddle elenem tohoto odboru, kdyI sve pfispevky fadne plati.

Za1oteni Oddeleni Nem. Podpory. ftdd, v kterem bude Nemocenska Podpora zavedena, ustanovi sobe zvla gtni nemocenskY vYbor, ktrY drIi pfesne zapisky jak elent, tak pfispevkil pro tento odbor. Tento vYbor aby take dohlednui na to, aby ve gkere pfispevky byly odeslany na Hlavni T:Jfadovnu. V fadech, kde zaloIen tento odbor," zvoli sobe thelennY nemocenskY vYbor, kterY kaidY ptipad Iadatele vyetfi a svYmi podpisy odporuei nebo zavrhne.

V kaIdem ptipade vYbor vyktfujici ma bYti nestrannY a ne z rodiny elena, Iddajiciho o podporu, aby se ptede glo tomu, le se nekomu nadrIuje.

Fond.

Olen vstupujici do tohoto odboru zaplati padesat centu vstupneho, jea Cinh nemocenskY fond, a pak dle potteby plati na rozpoeet vzniklY poetem '/adatelt o nemocenskou podporu. Sjezd East BernardskY povolil nam tisic -dolart do zaeatku, coI nam zdvojnasobi nag fond, z deho2 budou vyplaceny podpory opravnenYm elentm-Hlavni Ofadovnou na odporudeni fadoveho nemocenskeho vYboru.

Jakmile klesne fond nemocenskeho odboru na $500.00 ptispeje kaIdY Clen $0.25 na dopineni fondu.

Podpora.

Podpora budiI rozdelena nasledovne: 1. Jednocentova podpora budiI udelena Clenu at' jiI operaci, pobytem v nemocnici, zranenim, vnitfni nemoci, paralysou, rakovinou,

nebo tuberkulosou stilenemu, jeho vydani dinilo vice nei $150.00.

2. Pfd centova podpora budiz dana tem samyrn, jejich vydani bylo mcn gi jak $150.00.

3. Clen mute obdrIeti jenom jednu podporu !Ahem dvanacti mesict.

4. Clenove, kteti pfi gli nasledkem trazu nebo negtesti o east nebo celY ud, jako jest ztrata ruky nebo nohy a trvale zmrzadeni, aby pouZivali podpory centu roene, po celY Cas jejich Clenstvi.

5. Clenkyne v dobe porodu, kde bylo zapoticebi lekarskeho o getteni, jsou opravneny ku podpote $25.00.

6. Clen Iddajici o podporu, poIada, fadove ilfedniky, aby mu dali listinu (Iadost o podporu), kterou sam vypini, necha, ovetiti nemocenskYm vYborem, prilozi lekafske vysvedeeni a po'Sle jeho ta.dost John toupa 1, Caldwell, Tex., ku odportideni (nebo zavrIeni) vYplaty podpory.

7. Olenove, jet path do tohoto odboru a nebYvaji v blizkosti sveho fadu, v ptipade se by Zadali o podporu, mohou si to vyHditi u faclu, a pakli by tam na blizku Iadneho nebylo, daji podepsati iadost dvema svedktim a pfiloIi lekafske vysvedeeni.

Zavrieni podpory.

1. Z podpory jsou vyjmuty, kloubovY revmatismus a vysokY tlak krve.

2. Tento odbor neplati za . ztratu easu.

3. Onemocneni neb traz, kde nebylo vetti vydani neIli $25.00 4. Za traz, jet Clen utrpel ye stavu opilern.

5. Zraneni v sebevraIednem Arnyslu.

6. NespravnYm tdajem o sve nemoci.

7. Neplacenim prispevkii do nemocenskeho odboru.

Vyplaceni podpory.

Hlavni Ufadovna nebude mitt nib. do eineni, ani co rozhodovati o vYplate podpory, jenom bude pfijimat pfispevky do nemocenskeho fondu a vyplaceti podporu, ostatni mush bYti vyfizeno mistnimi vYbory Odboru nemocenskeho, ktere obdrIi patfiene listiny k vypineni a podpisy opattene lekafem i nemocnYm Menem a vYborem fadne vypinene ode glou na adresu John toupal, Caldwell, Texas, ku odporueeni vyplaceni podpory.

Mili bratti a sestry.

Pfichazim mezi Vas zase a oznamuji Vam, to moje natikani trochu pomohlo, a zase nas trochu pfibylo do nem. Podpory, chybuje jenom asi 190 Men) abychom dovr gili nag poeet, a tudiI jsem poIadal Hlavni Utadovnu, aby nam dala povolenh, co bychom mohli zaCiti s nag i praci bud'to na 1. dubna anebo na 15. dubna. Jsem jistY, le i do to doby zase se vice Menu prihlasi, ovaem nezapomerite, pfihlagky budeme pfijimati stale as cela nage jednota bude v tomto odboru. Te gim se, Vam budu moci poslati co nejdfive stanovy a pak natisknute Iadosti o Podporu. Pamatujte na to, le podpory budou vyplaceny jenom na Iadosti elent opravnenych, ktere poeinaji ode dne zalozeni, a zapodeti tohoto Odboru, na pHpady stare nemilIe bYti bran ohled, protoIe toto jest novY Odbor.

Bratfi a sestry, nechci bYti IadnYm kritikem ani neco zamichavati, ale sand vite, ze nutno nee° delati, ze na g stars' zpusob podporovati nage nemocne byl upine nedostateenY obzvla g gi merle bohati nemocni elenove -te,sena tim velice. Mame zde novY dtkaz pro.ve ye Vestniku poslednim ze dne 26. bfezna, na strance 5, daval jsem zvla gtni pozor, co se s tou dosti stane a Iadost byla pane napsana, bratr Kral byl operovan a se bude pottebovati unielou nohu. Jak uvidite obdrIel $8.50. Jsou to take penize ale jak daleko jsme se odchYlili od nagi dobroeinnosti. Kdyby isme vgichni byli spojeni v tomto Odboru a dali na takovY pHpad katdY 1 cent, bylo by to $160.00 a to by se mohlo jmenovali podpora. Ja se tegim, se to jedenkrate dokaIeme.

Srdeene Vas fgechny pozdravuje Va.A pfitel John toupal. nemocnYch, Letogni Slet v Chicagu ukate celemu svetu silu americkYch Cechoslovakt, nezlomnost jich viry a viterstvi demokracie, prava a spravedlnosti.

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941.

SCHUZE ODBOCKY WEST SOT. V nedeli 30. bfezna ye 2:30 odpoledne konala schtzi westska odboeka SALT. v sini sv. Josefa za detne tdasti Menu. Pfedseda Aug. J. Morris po zahajeni schtze venoval ffela slova vzpominky odeglYm zasloutilYrn pracovniktm — Msgr. Jos. Pelnatovi a p. Jos. Polagkovi k jejich pocte shromaIdeni povstali. Cten zapis schtze posledni a prijat. Finaneni zprivu podal pokiadnik P. S. 8krabanek dle riit hotbvost odbodky do dnaka Groh $175.00. Za Veelky podava, zpravu tajemnice pi. Aug. Morisova za nit sklizi potlesk. Veelky za dobu sve pirsobnosti zhotovily desitky kust casts odevu, asi dvacet lotnich pokrYvek, nakoupily tucty tepleho pradla, venovaly na nadilku esl. vojintm v Anglii $60.00, Amer. tervenernu Kfiti odevzdaly $25 a maji v planu dal gi pokradovani pondelnich schtzek, pH nicht" pilne ruce v zabavnem rozhovoru tvoti 'Satielty a pod.

Nasledkem tmrti shora jmenovanYch Merit VYk. VYboru provedena volba doplriovaci, nha zvoleni oklamadne dp. PolCak a za mistopfedsedy Ben Vantura a Anton Rejeek.

Nastala rozprava ohledne placeni olenskfth pfispevkt a po vSrmene nahledt schvaleno, by pfispevky odvadeny byly jako dosud pfirno od spolkt, cili, aby kaIdY spolek vyplatil z pokla.dny 10c za katdeho elena, zbytek doplati se z vYteIku podniku, odbodkou pofadaneho.

Hugo Freund navrhuje, aby na 11. kvetna 11spotadana byla oslava Dne Matek a k vypracovani programu zvolen zabavni vYbor. Navrh byl podporovan pfijat. Pfedseda a mistopfedseda Vantura jmenovali pak do tohoto vYboru eleny: Jirh Kacif pfedseda, Jos. Holasek, Jan Hagar, Jan Knapp, Rev. Pauk, Edm. Mara a J. L. Svreek. VYbor sejde se k prvni schtzi ye etvrtek 3. dubna veeer v tfadovne mayora G. Kacife. Wacovske delegate do schtze dojedti mantele Roman Parmovi, dr. Kovacs a J. 8imeik projevuje ochotu teinne spoluprice.

Dr. Kovacs prona gi nahled, aby americka yetejnost byla o Ceske akci vydatneji informovana a k temut cili odporireuje oboasnY krat'Si program na radiu, jakousi Ceskou besidku, na nit by schopnS7 feenik v anglietine zpravoval americkou vefejnost v Texasu o cilech SALT, o postaveni Csl. prozatimni vlady v LondYne, o Ceske armade v Anglii a pod. Mytlenka dr. Kovacse doznala boutliveho souhlasu a on poveten tkolem, obstarati pfedbetne kroky, aby mohla bYti uskuteenena. Dr. Kovacs uvelil se zaletitost tuto si vzit na starost a jakmile pfipravy budou skondeny, hotova vec bude v tisku oznamena.

Pfigti schtze odboeky svolana bude tfedniky pravdepodobne koncem dubna.

F. M. Tajemnik.

Rad Ennis, eis. 25, Ennis, Texas.

Bratti a sestry!

PonevadI na na gi schtzi pfipadaji velikonodni svatky, tak nag i schtzi nebudeme tu nedeli konati, ale as treti nedeli v dubnu. Tedy nezapomerite na 3. nedeli a dostavte se v hojnem poetu do schtze. Bratti a sestry, kteti se zajimate o nemocenskou podporu, tak se pfihlaste. Je to dobra my glenka a tim u nash uskuteenime na ge heslo: Podpora, Lidskost a Bratrstvi. U na geho fadu je jeg te male procento prihlaaeno. Proto se pfihlaste stoji to jenom 50c a nejste nieim vazani, a kdy2 se yam to nebude libiti, nemusite tam zastati. Tady se jen jedna o uvedeni Nemoc. podpory do behu. Je to dobra my glenka a take bude dobte pokraCovati kupfedu.

S bratrskYm pozdravem, John Hrabina, taj.

tad techoslovan, Cis. 40, Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry, oznamuji yam, se naai budeme konat misto druhe nedele az tfeti nedeli v dubnu, total 20. dubna.

• jsme to udelali je ta, se na ge schtze by ptipadla na Velikonoeni nedeli, a tu si kaIdY rad nekam vyjede na besedu, tak by byla schtze bidne nav'Stivena. Tak si na to u2 pamatujte a dostavte se 3. nedeli v .dubnu ✓pinem poetu.

S bratrsk'm pozdravem, E. K. HajovskY, tajs

Ve sttedu, dne 2. dubna 1941.

Straus

Q It T Si 1E

ce zkougene vlasti stal se nagim Caldwell, Texas.

6tena. redakce: nem a elenstvi sve dokumentoval slo2enim to male htivny, ktera bude Ve Vestniku ze dne 19ho biezna s vdednosti pfijata a kvitovana v jest blahopfani k nagemu 801eti od redaktora bratra Mouely, srdeene Casopisech. Vstupte v na ge fady! dekujeme, myslim, de si tu chvalu Za Odboaku Houston SALT tak nezasluhujeme neb jsme konali Frank Aneinec, — Stan. Novotn3'r, jen svou vlasteneckou povinnost a ptedseda. v Oechoslovaku mame ted blahopfatajemnik. ni, kde nam dokonce prali, bysme nSr, S. P. Studniepold. jegte 2ili 100 dal gich let, dekujeme srdeene. Co byste zasluhovali Vy? Barevne obrazky z za Vagi velkou praci co v2dy na ndrodnim poli pracujete a nas povzbueskoslovenska zujete, neb nebkti deskSrch novin, kde bysme byli s nagi praci? Vam budou piedvadeny v nasledujicich patfi velkST dik, Vam bych pfidala osadach tento t3iden.

200 let za tu Va gi trpelivost co musite miti s dopisy a je gte se Vam dov sobotu, dne 5. dubna veeer na stane nevdeku.

Seaton.

Nagi pfatele nas opravdu 20. btezv nedeli, dne 6. dubna weer v na prekvapili, v poledne pfigel maj Taylor, Texas. mid a pravil, 2e na veder ptivede Prosime vgechny krajany v okoli nageho stareho ptitele pana T. H. usedle, aby si nenechali ujiti tuto krabanka z Ennis, ja jsem vedela, de jsou take jeho narozeniny, neb na Devet sync man2ela J. J. UrbanovskSrch v Caldwell, Texas, regi- jedineenou pfile2itost a pfi gli shiedSnook pti slavnosti jsme se smluvi- strovalo pro vojenskST vYcvik k dosa2eni branne pohotovosti ujee Sama. nouti krasy na gi stare vlasti. Obrozli on pravil tenkrate, de mu bude Statni junaci od leva do prava jsou: Quitty, Henry, Ludvik, Frank; ky byly zaprijeeny na gemu SALT p.

Vlekem z Clevelandu a ptedseda p.

72 a mne 80 roka ten samS7 den, tak (zadni tada): Bill, Joe, Albert, Emil a John. Sedm z techto je 2enatych.

V. Maudr doprovizi ukazku obrazjsem planovala, 2e udelam lepgi Ceri na ty nage narozeniny. Ned asi mne v2dy uzdravi, a dr. Siptak se druhemu odboji a ku znovu dobyti ku o dtvrte hodine odpoledne pfigly k skuteene dostavil i s jeho mantelSdrugeni AmerickSeh techonam pani Marie Janeik s pani Te- kou. Mam domneni, te me piltelkyne neodvislosti na gi stare, nyni tak te2siovakii v Texasu. resii 8krabankovou, de pry pozvali pani Kfenkova, pani P. P. Mikesko0041111.041111.00041■041011P.OWOOM■04■041101.0111.0.111.04■0401.00.4.11.140110.41.0411WO.M.04011.44M.01111.1111.1111* pana T. H. Skrabanka k nim na ye- vd a dr. Mieek nam to pfekvapeni deli a abysme te2 k nim splanovali a uchystali. SrdeenSi dik. jsem jim pravila 2e nerada, kdyt S pozdravem vgem etenatam, veder riraj mug jede s karou, 2e gpatMarie Wondragova. ne vidi, 2e pry pro nas pfijedou o Z ODBOeKY HOUSTON SALT sedme hodine. Pak pfi gel maj s paukazovany budou s piednagkou pfedsedy SALT. br . Vl. Maudra Nasledujici obnosy byly ptijaty ye nem 8krabankern a ja dekala, 2e pro nas pfijedou jak slibily, v tom sly- schuzi dne 29. bfezna 1941: Od matefske odboely Houston Lim nejakSr zpev, koukam na radio, to bylo zaviene, v torn pohlednu z Slov. Vzajemne Pojigt'ujiciho Spolokna a vidim svetelka a na ge pta- ku proti ohni a 2ivelnim $15.00 tele. Byla jsem tak pohnuta, de jsem pohromam Na dlenskSrch pfispeveich od ndzadla plakat, to vite, de u 2enske je ZACATEK V 7:30 HOD. VECER. VSTUP VOLNY. sledujicich: plat v2dy na kraji v smutku i Obrazky ze stare vlasti zahteji vase vzpominky na rodnou radosti. Zpivali velice pekne, bylo Sestra Ril2ena Hanusova a br. Louis zemi, mlade generaci podaji dakaz o ptirodnich krasach oeskovideti, 2e moll nekolik zkou gek a Hanus 2.00 slovenka, o pramyslove a hospodarske yyspelosti naroda pfitom1.00 zpivali krasnou piseri, kterou pro Br. Frank Aneinec a rodina ne dodasne barbary podmaneneho.

1.00 tento den slo2i1 dr. Pazdral z West, Br. W. Kofinek a rodina Pfijd'te v sobotu v pedtu nejhojnegim, budete naprosto Texas. Dekujeme Dr. Pazdralovi sr- P. Louis Zvonek, Moscow, Texas., uspokojeni. Zvitezime! .50c dedne za tu krasnou piseri, schovabr. F. Andincem ODBOCKA SEATON S. A. L. T. me si ji na pamatku. Ani nevim, jak Br. Jan BiVr, sestra J. BilS7 a Ra gen.00.410..0.0.0004010.040.010.0111140000000401.000000041.04111.0011..41.041111100141.00 mame podekovati dr. Edvardu Mid- ka Bil3"rch .75c kovi a panu Raymondovi Prasatiko- Br. K. PraiskS7, sestra K. PragskST 50c vi z Austinu, 2e tak dalekou cestu Br. Stan. Novotny, sestra Stan. Nokonali v nod a °pet zpet a Dr. Mie- votriST 50c kovi za ten krasnS7 proslov na na- Br. S. P. Studnienk .25c ge narozeni za na gi nepatrnou praci na poli narodnim, nedelame nic, $25.50 CELKEM neb jest to ka2cleho eloveka povinS pokladni hotovosti ze dne 1. nost pracovat pro to co mu srdce a bfezna 1941 einici $105.08 rozum kale. Jakou oslavu by si zaslouiil Dr. Mieek? za jeho velkou . $126.58 rihrnem prici po celem Texasu a i nage Dle usneseni ye schuzi zaslano poFragku od Mir. Vrany, VI. \Taxi' povznegeni a Cest naroda. kladniku SALT, br. Frank $100.00 Nag soudce Chernosky mne naz.S7- Olexovi va. babiekou, d'five me nazSrvali matZbSrva na hotovosti dne 1. dubna kou ted' ud jsem babieka, ktera ma OSOBY: $26.58 radost z toho, jak deti vnuci a vnuC- 1941 celkem S. P. StudnienSr, pokl. velkoobchodnik (dastojnik v zal.) br. F. Bedan ky matky 6echie pracuji pro jeji V usneseni sjezdu v Taylor ohled- ' osvobozeni po celSrch SpojenStch Ste,Libuge, jeho dcera, ses. Eligka 8ebkova tech, ja, u2 nemiltu tak pomahat ne dlenskSrch pfispevka SALT, vznaHanugka, teetni br. Jerry Lebr gi nage Odbodka Houston 2adost na jak bych si pfala.

Ferda, sluha, (bkv. vojenskS7 sluha), br.

Oldfich Vala Srdeene dekujeme v gem nagim nage krajany v Houstonu a okoli, Francka, slu2ka ses.

Marie Valova gi Odpfitteltun, kteti nam tu pfekvapenku by se sna2ili stati Cleny na boely a v souhlase s usnesenim sjeKlaps. obchodnik galanternim zbo2im br.

Vojtech ebek udelali, dekujem za tu krasnou kveRataj. obchodni cestujici tinu, co nam darovali Zlata, Canna zdu v Taylor zapravili si celoroeni: br. Jan Kelarek Lily, nikdy pfed tim jsem tak kras- elensky polatek, stanovenS7 na 25 Negt'astnS7, adetni bez zamestnani br. Fred Lebr nou nevidela, ma zlatSr kvet a lupe- centa roene jak mono nejdfive.

ZACATEK PEESNE VE 4:30.

VSTUPNE 33e ny krasne kropenate jako krajkove. Jsme si vedomi toho, 2e mnozi z nick' pfispeli jig drive mimofadne i vetPO DIVADLE TANEC — BILL MRAZ ORCHESTR Neni moino vgem zvlagte podeko- gim obnosein, lee nebylo to vedeVati za ty blahOpiejne listk - neb by no jako elenskSr pfispevek na dukaz to vzalo moc tnista v novinach, tee elenstvi. tAd Pokrok Houstonu ye dekujeme soudci a pani Chernosky snaze podpofiti tak glechetr4 Adel za darek. zapravili loni elensky poplatek za Nagi pfatele se postarali o vie, vgechny sve deny a byl to veru jig ORCHESTR DON JUAN — VSTUP: 28c men tfeba strach, 2e pfekvapenim slugiV obnos.

Uetive zve Zabavni 'Ober. a dojmem se roznemohu tak pozvaJe zahodno, by kadY, kdot hodla lj to dr. Siptaka o kterera vddi, 2e podaji pomocuou ruku ku na.teniu-

Devet bratrii registrovalo.

KRA NE: BAREVNE OBRAZKY Z CESKOSLOVENSKA v sini radu Hvezda Texasu

v Seaton, Texas, v sobotu, 5. dubna

Ochotnici radu Stefinik Cis. 142, sehraji na VelikonoCni nedeli

13. dubna na Cottage Grove "FERDA EFEM"

V sobotu 5. dubna taneCni zabava u Stefinikii

ZPRAVA POMOCNEHO ViBORU ZA MESIC UNOR. Mem: $ 5.00 Kotek Bratti Mantele Janoutti, vYte2ek z 20.00 novniho divadla Krejdovska Unie 5.00 Lost Land Lake Rod and 5.00 Gun Club Czechol. Relief ve Washing. 489.89 Unit. Body, Mi.. gimanerove 800.00 2,800.00 sl. Nar. Rada 5,000.00 Osl. Narodni Rada $ 9,124.89 Celkem Vyclani: Zal. na pat. novin D. Hlasateli $ 50.00 Zal. na po g t. novin. Svornosti 50.00 Sport. Supply Co., zaloha na 500 cvid. souborti pro voj. 1,500.00 Sokol & Co., 200 beden sift ov. 293.75 Unit. Body, doplatek na 2 ambulance 3,800.00 Express za odeslane odeviny 5.72 do Kanady Dr. V. Konopasek na cestu do Turecka 207.00 F. Pacner, slovniky pro voj. 465.00 Illinois Sup. Co. JAM'. nastro. 250.44 Br. J. Heger do Lisabonu 150.00 Czechoslovak R. Cross v Anglii 12;790.00 Nestles Food Products, doplatek na mleko 50.00 BeZencilm do Francie 5,000.00 .10 Smena den Celkem

$24,612.01 $ 9,124.89 $17,273.51

Celkem

$26,398.40 $24.612.01

Pfijem Pfenos Vydani

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941.

V213 TN t K

Strum O.

$ 1,786.39 V pokladne zbYva, Z New Yorku vysla,no bylo 50,000 cigaret a 1 bedna odevin, z Clevelandu 6 beden, z Detroit 2 bedny, Youngstown a Chicago po jedne beCelkem odeslano bylo zbai v hodnote $3,219.25. Oba na ge deniky, Svornost i Denni Hlasatel zasilaji do Anglie po 100 vYtiscich opine zdarma, jen proto je jim hraZeno .6s1. Oervenernu Kffti v Anglii odeslano bylo 12,790.00 dolart a zaplacen -Met za slovniky firme Pacner, take celkove C. K. vyplaceno $13,255.00. Firma United Body, ktera, postavila obe ambulance, vratila jejich vYteiek zpet v eastce $800.00.

Timto dekujeme vtem darcum, jak jednotlivcilm, tak organisacim s pilnim, by svou pfizen Pomocnemu VYboru zachovali i nadale. Pro vteobecnou informaci uvefejnujeme dopis Cs. Kkfte z Anglie, datovany 3. bfezna, kterY & g el 18. bfezna. Dopis zni•: Czechoslovak Relief, 4047-49 West 26th Street, Chicago, Illinois.

ObdfZeli jsme dne 25. t. m. vYtah ze zpravy plk. Spaniele, jet nesla potadove eislo 21.

Odpovedeli jsme telegramem nasledujiciho zneni: Consulate General, New York.

Referring Spaniel's letter 27 boxes 15th November arrived these days Stop Later dispatched consignment not yet here Stop Amount 13000 not yet received Stop Wire who was organizer of Bazaar Stop-Will send further instructions soon Benegova.

Znamenadek.

Z telegramu je zfejme, ze 'mine zaslanYch 27 beden obno g eneho g atstva, ktere nejsou je gte ani v nagem dr2eni, nYbr2 byly nam pouze avisovany, neobc12'eli jsme Z'adne po 15. listopadu odesilane zasilky.

Jejich obsah, tak jak jest y e zpraplk. Spaniela vyliden, jest velmi hodnotnY a jsme Vam za nej ptedem povdedni.

PonevadZ jsme nemohli poditati se vdasnYm dorudenim vanodni nadilky z Ameriky, obdarovali jsme z vlastnich prostkedka v g echny nage vojaky, at' aktivne slontici nebo superarbitrovane, letce i pe g aky, jejich rodinne ptislu gniky, deti a nemocne a jine Cechoslovaky, ktefi si toho zasluhovali. Va g e darky urdene k vanoctim budou v g ak stejne viele pfivitany, zvla g t' obsahuji-li pfedmety denni potfeby, tak jak jsme o ne zadali. Jimi oslavime zase veilkonoce.

Z na g eho telegramu vysvita, nam neni dobie jasno, kdo byl potadatelem bazaru v Novem Yorku, z nehoZ na ge destna ptedsedkyne, pani Hana Bene g ova, ma obdeteti avisovanou eastku na $13,000. Tak velikY dar zasluhuje jiste zvlagtni pozornosti a radi bychom za nej ihned podekovali.

Chapeme Va g i situaci, ba i to, 2e i obetavost na g ich krajanu musi mit sve meze, ze pfi nejlepgi nedaji se dal g i °heti Zadati, alespon ne tak rychlYrn tempem, jako se tomu deo doposud.

Radi bychom sva ptani vyjadisili konkretneji, ale pti nejlep g i vuli to neni dobte moZne. NaSe pusobnost se neustale roz g ituje a na vgech stranach jest potteba pomoci a pkispeni. Proto ponechame i do budoucnosti Arline Va g i avaze, co nam poSiete a uji g t'ujeme, ze kaZdy Vag dar dojde spravneho upottebeni.

Misto cigaret a tabaku prosime ra deji o protihodnotu v penezich. Mame s vyclavanim a proclivanim kutiva znadne obtile a mtdeme jej volne vydavati jen ranenYm nebo nemocnYm, nehlede k moZne ztra'Le tak cennYch zasilek. Chceme-li vg ak podeliti zdrave, a tech je bohudiky 99 procent, musirne kupovati cigarety i tabak zde, resp. zaplatiti vysoke clo za zasilky.

Pokud se tyre potvrzovani zasilek znovu ubezpedujeme, ze Vain jejich ptijem oznamime ihned po doye

rudeni a vite sami, jak dlouho vge dnes trva. Proto Vas Zadame o strpeni.

Jakmile v g ak dojdou vanodni darky a eastka, ktera jest nam ureena z vynosu bazaru, potvrdime Vam to telegraficky.

Prosime znovu, abyste podekovali kteki meli fleast na Va g i obetave praci a vyslovili jim na g nejsdeenejk dik a vdeenost v g ech tech, mezi ktere byly rozdeleny.

Zdravime Vas co nejsrdedneji a pi'ejeme pro dal g i praci pinY fispech.

S projevem ptatelske ucty: Hana Bene g ova, destna ptedsedkyne Gen. J. Znamendeek, pied.

P. S. Pkijeti v g ech zasilek budeme potvrzovat telegramem.

Doufame, ze tento dopis osvetli mnohe, ku ptikladu, prod jest lep3i nekupovati cigarety v Americe; kdy2 tedy exportni az v p•istavu, kde se neplati Sesticentova yladni dari z jednoho baliaku. Dale vidite te2kosti s odesilanim zbo21 z pi4istavu. Teprve od 13. imora do 4. bfezna t. r. nalo2eny byly bedny, ktere obsahovaly vanoeni darky a potraviny. Kdybychom byli nechali plest sweatry, do g y by k jaru. Proto jest lepe posilati do tsttedi pene2ni dary, ktere mohou 13S7t vyfizeny kabelograficky.

Za Czechoslovak Relief: VYb or.

0 Ve stopich otcovYch. - Kdy2 jsem byl y e tvem stati nemel jsem ani dolaru. - Nu v g ak az ja budu y e tvem stari, tati, nebudu mit mo2na taky ani dolaru.

PRAVNIK Vyfizuje ve gkere soudni zalektosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

New York. - Anglie ziskala 40 novch lodi v dobe 20 dnii, koncici dnem 23. ledna, celkem 186,000 tun snosnosti. Devet lodenic v Anglii vypravilo 16 lodi, 24 ostatnich bylo ziskano ptevodem na Anglii.

A rk LOUCE Z LEITi"

eeskS7 veseloherni film, do nehoz se zamilujete pro rozmarny deb pro krasy deskeho venkova, pro rozko gnou hudbu a pro skvele provedeni. V hlaVni filoze, Vera Ferbasova., Helena Buk,vo., Theo. Pikek, Jara Kohout a Iada jinych, vynikajicich hercii.

Pkedvadi: Jos. Va2ut, zastupce Praga Film Co.

SEALY, ve stied.0 2. dubna, 8:15 hod. veeer..

EL CAMPO, ve etvrtek 3. dubna, za6atek ye 2 hod. odpoledne.

PLEASANTON, v nedeli 6. dubna, o 1 hodine odpoledne.

ROBSTOWN, v necleti 6. dubna, o 6:30 hod. a o 8:30 hod. veter.

FLORESVILLE, v pondeli 7. dubna, o 7:30 hod. veder, Arcadia Theatre.

MOULTON, v fiterY 8. dubna, o 7:30 hodinach veeer.

75% Neutral Spirits distilled from Grain. 86 Proof.

Julius Kessler Distilling Co., Incorporated, Baitirnore, Md.; Lawrencebur g, Indiana.,

KESSLER'S PRIVATE BLEND.A BLENDED WHISKEY.

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941. .

Kyjovsko a 2dinsko ve svS ch °belch .T

Slovackk raz staveni, je 2 dale mijime jest ji 2 setten. Jen nejstar gi uchovavaji jests "podrovnavky" kriklave modre, syte aervene nebo zelene; nekde jests i okna jsou vyzdobena rodnim ornamentem a vzorky, ktere maluji hospodyne samy tetidkou, ba i pouhkm prstem.

Stredem Dediny proteka naprie Stra2ovskk potok, tekouci kdysi a2 do Stra2ovic; prisobil svkmi zaplavami mnoho gkody. Naposled r.

1827 smeti 3 selska staveni, ktera potom byla vystavena na vkchodnim konci vesnice a dala vznik Vyhnalovu. Pozdeji byl potok v hornim toku u Stra2ovic prehrazen a voda obrazena jinkm smerem; dnes odvadi jen odpadove vody z odvodnenkch poll. Citelnk jest nedostatek dobre pitne vody a eiste vody vribec.

Dale k 2ardicim silnice zase stoupas Dva hostince na levo od ni — do r. 1841 vrchnostenske — poskytuji dnes spolkove mistnosti Sokolu a Orlu. Splet' domkt huste a nepravidelne do Sitsky od silnice nastavenkch zove se Baraky.

Kaplieka, na konci vesnice stoji v mistech, kde byli pochovani zemreli v dobe epidemii morovkch neb cholerovkch.

Zaboeime-ii kol hostince na levo, prochazime Dolinou. Staveni jsou jen-po prave strane. Naproti je rybnieek, v nem2 se pies leto chovaji ryby.

Kostel byl postaven r. 1743 ze zbytkil kostela, kterk se nachazel na protejSim konci vesnice a kterk byl zruSen die uchovankch farnich zaznamt 8. dervence 1626. K pama.tkam kostela patri nekolik set let stard piskovcova krtitelnice, tesand z jednoho kusu, s kri2em cyrillometodejskkm a zachovand z trosek bkvaleho kostela; pak 2 obrazy malice jezuity Ignace Raaba. Ve hrbitovni zdi jsou zazdeny znaky hrabat Serenyiti. Svah od kostela je ozdoben parkem, u jeho 2 vchodu stoji socha sv. clava, postaven y nakladem obeand v jubilejnim rode svatovaclayskem. Pod kostelem je fara.

Naproti ni u silnice stoji Skola, starat, Skola Sestitridni. Rozlo2ita lipa u Skoly jest zemni, nekciikrate ji 2 roz'Sirovand. Zrizena by' la jako jednotridni S"kola trivialni 23. eeryna 1788 i pro sousedni Svatoborice. Dnes je tr parnetnici jejich °suchü od poeatku.

Od §koly jest pametnici jejien osudri od poeatku.

Od Skoly zahkba silnice k vkchodu a prochazi Vyhnalovem, jejich obyvatele vyhnal kdysi vodni prival z ptivodniho bydli gte u Stra2ovskeho potoka. Na levo od silnice stoji socha sv.

Trojice, podle ritu Dravoslavneho. Pak miji silnice posledni east Mistrina zv. Konec, nake2 yede dale podle mlkna, kdysi panskeho. V r.

1924 byla zde silnice po nekdejSi hrazi mistrinskkch rybniku, stojicirnu u hlavniho kdysi ykpustku rybniku; Palanek chranil tehdy prechod po hrazi, ale dnes budova opuRend. U neho se vleva, do Kyjovky (zde Svodnici zvane) HruS"kovskk potok Zamazana o proto2e v dobe &UT,' zanal;e1 bahnem okolni louky. K odvedeni prebyteene jeho vody orokopana zadatkem XVIII. st. tureckkmi zajatci, dr2enkmi na zamku milotickem, prima, svodnice zvana take Jalova nebo Piseend.

Celkem ma vesnice 345 domil. Ma elektricke osvetleni z Jihomor elektraren v Dubrianech.

Obyvatelstvo se zamestnava hlavne polnim hospodarstvim. Celk katastr mei .' 1071 ha 10 a 59m a je z nejurodnejSich v okresu. Geologickm slo2enim patri ptcla jeho neogenu-mlaaiSim tiletihoram — a to stupni pontickemu, kterk v ji2ni. Morave zabird velke prostranstvi, a diluviu — naplaveninam starg m. Z doby tretihor mladSich, kdy kraj zalit byl morem (Saedozemnim a Cernkm) pochazi jemnk pisek barvy na2loutle i bile (v domech, kde dosud maji podlahu hlinenou, poskpaji ji timto piskem) nachazejici se v celem katastru nehluboko pod

VILSTNtIr povrchem a obsahujici velke mno t. - stvi bilYch moZskYch ulit. Misty — na "Loskach" — vychazi i na povrch a tvori znamou praSnici. Na techto vrstvach spoeivaji misty (IT poridi obou potOlz.t) nekolik m vysoke vrstvy hrubkch pisT naplavenkCh vodarin tekoucimi z ustupujicich ledova.. Je to zejmena piskoN;na na trati Rolk.a, nesouci eetne stopy Po 2ivote, diluvialnim, a pak trat' Serky.

Diluviu path take vrstvy 2lutnice, ktere spatrujeme ye "Stare tihelne" pfl tests ke Stra2ovicim a pak a2 u Stra2ovic v Uvozu, kde 2 jsou rozpraskany a oddeleny od sebe a2' 1 cm, misty i slinej'Sim povlakem vapence. V nich vyskytuji se take "hlinotvary", ktere deti nosi east() do Skoly, domnivajice se, 2e jsou to zkamenelily.

Silnice k Sardicim deli katastr v Cast severozapadni, povrchem patrici Zdanskemu lesu a to vetvi Bukovanske, ktera od StraZovskeho kopce mime se vini, kiesa pod 200 m a tahne se aZ -k teto silnici. Od ni povrch opet klesa a precha ziv ni2innou prolaklinu mora yskou, dosahujici sem aZ odVeseli p1-es Bzenec, Vracov a Milotice. V -Leto dasti katastru nejni2e polo2e' ne rozlevaly se kdysi roziehle rybniky, z nich2 posiedni vypuSte,n r. 1862. Trat' v techto mistech zove se "Mistrinske rybniky." Byla majetkem panskkm, r. 1924 rozparcelovana byla drobnkm uchazedum. Pro mno2stvi pohybliveho pisku celk kraj od Mistrina pies Milotice k Vacenovicim zove se "Mora yskou Saharou."

Poriai Svodnice, od r. 1827 zregulovane, bylo rovne2 z vetSi east panske. Po parcelaci r.

1924 ponechano z Oast zbytkovemu statku, ostatek pridelen obci a jednotlivkm obeantim.

Louky se nachazeji ponejvice v jihovkchodni easti katastru pri hranicich hovoranskkch a dubrianskkch. V cipu dubnansko-hovoranskem jsou lesy.

Severozapadne Cast katastru vkk polo2ena se silnejAi vrstvou ornice hlinito piseenate jest nej OrodnejM. Vinohrady kdysi velke r. 1820 zrukny; nyni se obnovuji na trati Stare vinohrady, Stara, homa a Losky. Drive bylo take hojnost pastvin.

Na trati Pod vinohrady pasali se kone. U Dubrian na Uzkkch, u mina na Kravine, Panske a Za rybnikem pasal se dobytek. Dnes pastvin neni. Udava-li jich posledni soitani 10 ha, nutno jimi rozumeti meze a Uvozy.

Ovocne sady na Vinohradech vzaly za sve zruknim vinohradti. NoVe se nevysazuji, je2to se ovocnemu stromovi nedari, zanikaji, jakmile drobne korani doroste na sterilni vrstvy piskove. Hojne vysazuji se akaty; jejich kvet poskytuje z jara yydatne pastvy veelam, jejich2 pestitelti pribkva. Charakteristickkm stromeni mistnim i v celem okoli jest topol, vysazovank pro rychlk rtst. UZiva se hojne i na stavbu krovt.

Chov dobytka jest znaenk. Rozvoji jeho jest na zavadu nevhodne kriZeni plemen. Nedostatek ludni pice jest citelnk; ostranuje se pestenim picnin: vojteSky, jetele a nove zavadeneho jetele ranneho. Chov veprit jest rozsáhchoyu plemene yorkshir-skeho, 1. podlehajiciho v lets oervence a zavedenim nemeckeho plemene odolnejSiho s diouhkm rypa,kern, chov vepril znaene ziskal. Hojne se take chova, drtibe2 vkch druhti.

Domkari, majici domek a kousek pole, privydelavaji Si v kyjovskkch sklarnach, v dubriaskkeh dolech, ye svatoborske "Viktorince", tovarne na kovove soueastky, mnozi pracuji jako sezonni delnici sladarSti v Olomouc', jini jako delnici drenaIni nebo jako zednici doji2cleji za praci i dale od domova. Z 2ivnostnikti jsou 4 obehodnici, 2 reznici, 2 pekati, 3 obuvnici, 2 krejei, 1 holie, 2 kovari, 1 kola, 3 hostinSti, 1 mlynar a 1 . cementar.

2eny si privydelavaji v rime peknkm slovackkm vyMvanim. Tetka Kry§tovka maluje pestre slovacke ornamenty na porculan. Nezapomene se pochlubiti, Se dvakrate malovala jig i pro pana presidenta (Masaryka.)

Po prevratu i drive se mnozi stehovali do Ameriky, dries pomalu se vSichni vraceji.

Mistrin ma 1470 obyvatel. Miuvi se zde ndredim slovackkm, vyznaeujicim se tvrdkm 1, ye vkslovnosti east° nahra2ovankm hlaskou u (huoupk. huava.)

Zachovava dosud krasnY kroj. Je ppray4

[Strum IL

dost pohledeti na tu ivou pestrost a pinost jak u Z"en, tak i u muSü. Path k 'Z'enskernu kroji kratke, nejeasteji dervene sukr-ce, bohate vyaivany ferttaek, rukavce bariate, vykvana kordulka, bohate dernYm hedvabim vyaivanY obojek, na hlavu dervenY adtek "tureal," pod nej pekne vyaivanY depeeek "Gargula," na nohy vrapene eikny. Chybou vaak jest, 2e nektere nemohou odolati sile mody: vidame o slavnostech Slovaoky v nejkrasnefSim kroji ptivodnich vzorti majici na nohach "florove" puneochy s barevnkmi lakkrkami.

Mu2i nosi modre nohavice do bot, zdobene AnUrkovanim, koSile vygvane kolem krku a na prsou s rukavy otevrenkmi, hedvabne, pestre vySivane kordulky, na hlave kruch s hUsenami a kosarkem. V predu kalhot zastreen vySivank S'atek, na nohou vysoke boty.

VSedni kroj u Zen i mu2t1 jest hodne jednoduchk: mu2i z vetk east jej odkladaji. V rime se pribira ko2ich: 2eny bilk, derne premovank, krakk, muSi rovne2 bilk, dlouhk s kosmatou bilou vinou kolem krku a u spodu. — V povaze obyvatelstva lze vytknouti mnohdy priliAnou Setrnost, ale i jistou nesnaknliYost a neduverivost, vlastnosti to majici zajiste svuj vznik v dobach, kdy obyvatelstvo tolikrate rozehnano i vyvra2deno znovu doplriovano bylo osadniky cizimi. Tim take vysvetlime si znaenk podet rodovkch jmen phvodu NejpoeetnejSim jest rod Neme,anskkch (snad z Nemean), Maradt (ptivodu kpanelskeho.) Podetni jsou Krakovidove, Valkovieove, te2 Ivieie poukazujici na pnvod chorvatskk, Hudcove (snad vystehovalci z Oech). Ptivodu domaciho jsou Babikove, Babiekove, Mechuroye, Neduchalove, Varmu2ovenVaSulkove a jini.

Vzdelanim stoji obyvatelstvo na ykSi doby.

Analfabett, jak zjiSteno soitani 1931, neni Mlade2 z 50 procent absolvuje Skolu meAt'anskou v Kyjove neb Sardicich. V ()loci jsou Otyri knihovny: obecni, orelska, sokolska a omladinalska. Telovkchovne spolky jsou: Orel a Sokol; k nim druSi se sbor dobrovolnYch haslet.

V Mistrine jsou 2 peneZni tstavy, raiffeisenka a druSstevni zaloZna. Starousedlici jsou eleny miloticke kontribudenske zaloZny. Poata telefon a stanice drahy jest ye Svatoboricich.

Obvodni lekat jest v Miloticich. Zdravotni pornery jsou dosti nepriznive. Piseenaty kraj tone zvlaate za letnich veder v mraenech prachu a jemneho pisku, rozvirovaneho nyni jests stalYmi prujezdy aut. Tuberkulosa a katarhy cest dYchacich jsou zde stalkm hostem u deti i dospelych. JemnY pisek vnika i do staveni, skulinami zavrenYch oken a dveri. Povznesti hygienu obce (vydlaZdenim silnice, odvodneni, vybudovanim koupaliate a j.) jest nejnalehavejaim tkolem dneani mistrinske generace.

Josef Macur.

MORAVANY Turisticka chata Kamenak! — to je naa'e chlouba. Od Moravan k severu, 0,2 ke kamenkm lomtm a dale do lesa k myslivne Zavadilce tahne se tdoli. Okoli lomt je rozervano a prudce se do neho sklaneji zalesnene strane. Udoli toto poskytuje peknou podivanou a po cele leto je hojne navatevovano vYletniky z okoli, hlavne vaak KyjovskYmi. K pohodli jejich postavil soukromY podnikatel chatu "Kameriak" s restauraci a nocleharnami. Nam?' prejal od zanikleho mlyna Kamenaku. Mimo to zamoZnejk meat'ane kyjovati postavili si nekolik vlastnich chat na okolnich lesnich stranich, kde travivaji s rodinami dobu letni.

Moravany leSi pod jiSnim svahem zapadnich vYbeZkt Chribt. Do Kyjova je dobra hodina cesty silnici na jihozapad pies Kostelec.

Obec se tahne dvema radami domkt p91 silnici Kostelecke a Maatenske, ktere se asi uprostred ni sbihaji. Moatenska ulice prechazi cestu k Celohncim, s radou domkt po prave strane a s radou sklept po leve strane. Ulieka • tato nazYva se ITYvoz od CeloZnic.

Asi uprostred 1V1oatenske ulice odboduje na pravo cesta Uvozem k bkvalkm Skkam. Stavala tam kdysi obecni skpka, kam2 odvadeli obeane najem z obecnich pozemkt v obill. Po obou stranach cesty stavaly drive vinne sklepy, birdy. Z nekterkch pozdeji postaveny byly male domky — bare.eky. Ulidka tato jmenuje se VYvoz od Vie sovio.

(Poluadovinal.),

g

'SSTS

Stran SS. NEMATE DUVERY VE VYLEtENt VASEHO NEDUHU? Nelze ani bYti dosti vdeerirm za vasi"Nonat". Po nekolik mesica jsem trpeia velike bolesti v note, jek' byla stale studend a jakoby mrtva.

Delal jsem vie, co mile bylo radeno, ale Ulevy jsem nedocilil. Bez ddv s,ry, pouze na domluvu manZelky jsem si nechal na ni dat flastr z "Nonat". A tentokrate jsem seznal, ze piece na svete je, co nohu vyleM. A stalo se! AC od to doby skoro 4 roky uplynuly, ja citim se zdrav a proto radim kaZdemu trpicimu: Zkuste "Nonat" a jiste pak i vy ji budete mit stale v domove, anto lerozliene neduhy, jak ci jsme se o torn v mnohYch pripadech sami presvedeili. — Josef a Kater.

Hrabak, Cleveland, 0.

Odboelcam SALT.

Krajane, Jarni doba jest zde a nyni jest i na nas, abychom se probudili ze zimniho spanku a nejen slovy ye schuzich a manifestacich, ale i skutky dokazali, ze jsme dobrYmi Ameridany a dobrYmi potomky nag eho stareho a slavneho naroda eeskoslovenskeho.

My jsme ptesvedeeni pevne, ze spravedliva vac jest na strane Anglia a SpojencU, ponevad2 jinak by Amerika a jeji obdane nepodporovali za velkych obeli jejich boj za svobodu dnes nazisty zotrodenYch narodu. Ano, my v SALT stojime tY ji2 tamer tti leta pevne a neochvejne v jednom mohutnem giku proti nazistickemu barbarstvi a jsme odA hodlani setrvati v na gem boji ecr 13.

Cena Nonat je poitou 55c a $1.05. do npineho viterstvi s na gi AmeriPtejte se yaieho lekarnika neb jed- kou a nagim-Presidentem. Na ge stanatele, ale ni jineho neberte, rade- novisko jest jasne a nepottebuje ji piite prim° na nail adresu: Zadneho vysvetleni, my jsme proti MARIE LEIBLINOER & CO., kompromisfun a ruznYm nejasnYm 44- 1' re •• NIA CALIFORNIA vytaekam a otadkam, my souhlasime 100 procent se v gim co tekl nag pres. Roosevelt ye sve historicke posledni fedi — jeho stanovisko _ DOMOV V hodine zarmutku najdete u jest a bade na g program.

Dneini zapas v Evrope, Africe a nas nejlepii pohrebni obsluhu a Asii neni vYznamu lokalniho nYbr2 eery levne. jest to zapas svetoveho rozsahu a BILL MAREK,- keditel. jako takovY nevyhnutelne bude miti Tai prodrivanine pohiebni pojisvetovou dohru a celY svet bude se gteid od 1 maraca do 80 rola/ staii podileti na koneenem novem uspoAmbulance ye dne i v nod. kadani hospoddiskYch spoledenTelefon 546. skYch a politickYch pomer0 mezi MAREK BURNS FUNERAL rody sveta. Proto naie Amerika neHOME mtZe byti dnes uzavicena sama pro CAMERON, —::— TEXAS sebe, ponevad2 nam na tom zalai, jak bude ten svet po tato vYchtici vypadat, ponevad2 musime v nem jako jeden z mnoha jinYch velkych narodt 'Zit a s ostatnimi spolupraA. F. OERNCAEK, EIDITEL covati, abychom mohli svYm obdanum zajistiti tadne Zivobyti.

Aby vgak nage Amerika podilela se na nova Uprave povaleenYch pomer0 mezi narody MUSIME NE1826 Lee/and Ave., VYHNUTELNE MITI nagi zemi vojensky silnou a mimo to NEVYHNUHOUSTON, TEXAS. TELNE MUSIME MITI MIR ANf.Tpina, zasoba lekarnickeho GLICKY a nikoliv takovY, kde by Jedind Ceska lekarna diktoval Hitler nam. v Houston6.

Z toho dilvodu jsme pro RYNavitivte nas.

CHLOU A SILNOU AMERICKOU 0BRANU co2 znamena, vybudovani Telefon: Beacon 32100. silne americke armady, letectva a namoinictva. Jen pied takovou moci maji tyrane respekt. '''--1)!ED FRONT Z toho dtivodu jsme pro rychlou Jidelna, Restaurace a vydatnou pomoc Anglii a vgem a Pivnice Spojencilm, jeden z nich jest oesko,rk FRESTON AVENUE slovensko spoleene s bratrskou PolHOUSTON, TEXAS skou a nyni s bratrskou Jugoslavii, Jos. Kokrt, majltel.

Norskem,-.11olandskem, Belgii, kecTelefon,: Beacon 31734. kem atd. atd.

Pravidelna jidla a lunde, Tern, kteri jegte dnes po trpkYch jlepii soudkove a lahvove pirtizne druhy vina a doutniky. zkuknostech mohou mluviti o neMiuvime Zesky. jakem kompromisnim a na polo sleHoboko stale na sklade. penem miru, kterY by nezmenil a Zylaitni stoly pro rodiny. neodstranil nazistickou vladu v Nemecku, odpovidame, ae naprosto odmitame tyto snahy, ponevadZ podobnY mir nepfines1 by napravu, 7 nepfines1 by svobodu slovanskYm OeskY Lekat a Operator narodum stiedni Evropy a byl by 711 Medical Arts Building jen doeasnYm ptimetim, ktere by ::::.OUSTON, TEXAS jen dovolilo Hitlerovi, aby si na9745 bral novY dech, aby pak daleko silTelefon fliadovny: Preston 2553 neji udekil na celY svet.

Odmitame te2 polemisovat s teDR. THOMAS N. DeLANEY mi, kteii hodlaji zaditi rozpravu o OCNI LEKAP, torn, jakYch chyb se kdo dopustil, BrYle spravne pripravene. co provedla Anglie pied nejakYm as dle itmluvy. stoletim neb zdali nekdo ma Anglii tradovna 3248 — Res. 2687 rad ci nerad. My iijeme v pkitomno.513-15 Professional Bldg. sti a hledime do budoucnosti, my TEMPLE, TEXAS ylme, ze jest nutno nejcitive zvite-

I

%MAT

isMaliontataawar

,K - BURNS

urmacy

r

' "

J. Hollub

ziti nad Hitlerem a pak se maze teprve stav'et, rokovat, polemisovat a derpat z minulYch chyb poudeni pri budouci rekonstrukci. Kdo by nas dnes chtel polemikami rozvraGet dopougti se zrady na s yYch lidech a. sam na sobs. Kdo by se chtel o slovieko s nami hadat, pracuje skuteene do rukou neptitele celeho lidstva, ac ji2 vedomne nevedome. Dnes musime hledati to, co nas sdrukije a ne co nas rozleptava. Litujeme, kdybychom museli povaZovati nektere kritiky v teto abnormalni a kriticke dobe za nepritele hnuti Ameriky a viech na rode, ktere bojuji za svoji svobodu a existenci. Stavo yske, nabolenske a politicks rtzne nazory nemaji dnes mezi nami mista. My AmeriCane deskoslovenskeho ptivodu chceme dokazati, ze jsme hodni obeanstvi 'Leto zeme a ze stojime za rozhodnutim vlady a vetiiny americkeho lidu. Pied volbami bylo dosti Casu na to, aby se kritikove vyburaceli. Dle spravnYch demokratickYch zasad volicim listkem rozhodla Amerika o programu a budoucim stanovisku nagi vlasti a Vagina rozhodla pro program a zahranieni politiku presidenta F. D. Roosevelta a jeho osvedeenYch spolupracovnika Cordell Huila., Knoxe, Simpsona atd. a proto jest nutno, v zajmu bezpeenosti nagi Ameriky, v zajmu spoluprace a souladu v gech vrstev a zajmu, abychom se sami co vyspeli demokrate disciplinovali, zdrZeli se toho co by poikozovalo celek a budoucnost nejen Ameriky, ale i ostatnich narodu, kteti neZadaji nic jineho nee aby se sprostili otrockeho jha nazistickeho. Dle tradice americke a kiest'anske my jim v tom chceme pomoci a pomfdeme, ponevad2 jinak velke zasady demokracie a kkest'anstvi by upadly, kdybychom je nechteli provadeti mimo na g tzkY okruh.

Chceme-li neeeho dosici, musime miti viru v to co dinime a musime dilvetovati tern, ktere v jejich snahach podporujeme. Odmitame naprosto einnost tech, kteii hodlaji rtznYmi slovy a pusobnosti v srdce nageho lidu vznesti pochybnosti a nedtveru. Anglia nemela Zadnych smluv a zavazku s Ceskoslovenskem pied vypuknutim valky ale dnes je ma, a my vetime, ze jim dostoji tak jako dostala svemu slovu Poisku a gla do valky ad naprosto nepiipravena. Mimo Anglie samotne dnes za zavazkem osvobozeni Oeskoslovenska, co jednoho z dila mirovYch stoji cela Britska ra ge a za touto stoji naie milovand Amerika, ktera stale uznava oeskoslovensko a jeho zastupce esl. vyslance ye Washingtonu. President F. D. Roosevelt ye sve fedi za americky narod prohlasil pomoc nejen Anglii, ale i ostatnim doeasne porobenYm narodum a vladam v exilu t. j. i Ceskoslovensku.

Mr. W. Willkie neda,vno udinil projev ye kterem kratkYmi slovy naznaeil mirove cile a tu na prvem mists jmenoval na gi starou vlast, jako jednu zemi, ktera musi Wit po tato bouri opetne svobodna. Sekretak na,moinictva Knox nedavno ye sve keel na radiu zminil se o osvobozeni viech porobenYch narodu a kdy2 jmenoval Oeskoslovensko, tu zvlagte zduraznil, ze by bylo nemyslitelne, aby tato zeme, se starou kulturou, demokratickYmi obeany, zeme ktera vedla v socialnim pokroku nezaujala sve pravem ji ndmisto mezi civilisovanymi zememi sveta. Ano, my verime v slova tee/Ito ma ga a ma-li stare na-

Ve stfedu, dne 2 dubna 1941. se oteina co k oeekavani jiste mute to oeekavati od Ameriky a Anglie a nikoliv od Hitlera a Mussoliniho. My Ameridane deskoslovenskeho puvodu sdruZeni v nagern SALT ptijdeme dale cestou, kterou jsme si vytkli a nenechame se zmasti lidmi, kteii snaZi se rozleptati naie 'lady nechiverou, pochybnostmi a poraZenectvim. My jsme jisti, ze ZVITEZIME, ponevad2 my vetime, ze zvitezi naie Amerika s kterou my stojime naprosto a nekompromsine tak jak to rekl president az DO 1:7PLNEHO VITEZSTVI. Sdruieni AmerickYch eechoslovalui v Texasu. )o( Bez eeho nemffie elovek Zit. — "Eslipak vii, Butulo, ktera, jsou tri jidla, bez nichZ by elovek nemohl bYt Ziv?" — "To nevim."

— "No, piece, snidane, obed a yeeete."

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLIJ213A. V hodine "lain zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovy k sympatickemu vyrizeai nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Polifebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

VAZTE SI ZIP VI! Ti, kdoZ proili nemoci, ochotne potvrdi, ze nic na svete nema, vetii ceny nelli dobre zdravi.

PO 60 ROKO slouZi Severity BALZOL v texaskYch rodinach jako znamenita Zaludeoni, mime proa, a podporujici chut' k jidlu.

Pro stare i mlade a zvlaite pro ty, kteici se pozdravuji z nemoci.

Kupte jests dnes SEVERNS

TISICE OCESTUJi SEVERUV BALZOL NcjlepSim doporueenim teto phipravky jsou dopisy, jeZ dochazi ze viech Cacti zeme.

Vetiina jich konei "Nic lepiiho nad Severtv Balzol a tabletky!

50c a 85c

W. F. SEVERA CEDAR RAPIDS, IOWA

Ve stfedu, dne 2. dubna 1941.

Jak sbirati na ambulanci.

Vfl!TN 1C piijdete, vysvetlite a piedlogite sberaci listinu.... Udirite tak, pomorte nam posiliti ducha a odhodlani eeskoslovenskYch hocht, kteti jsou ochotni obetovati i givot, aby nag start narod a celY svet byl zbaven nazistickeho otroetvi.

Sdruieni Americk*ch Cechoslovalui v Texasu.

V mnohYch nagich odboekach kraJane omezuji se na sbirky mezi nagim lidem ptedpokladaje, ge by u Americana jinonarodovca nepochodili. TO JEST OMYL. Americans V NEEDVILLE. jsou lido, kteti v gdy podpoti dobrou Z ODBOtKY SALT -o a lidumilnou akci a takovou jest Sdeluji vgem naginctm v okoli, akce pro eeskoslovenskou ambulan- ge nag bazarovY vYbor ma ji g vgeci, kterou jsme jig zaslali do Angiie. chen program hotovy. Bazar nagi Ze skugenosti vime, ge prave sbir- odboeky, bude odbYvan dne 18. kvetky pro ambulance mely ten nejvet- na v sini v Guy. VYbor onen pracugi tspech mezi Amerieany at' se je s nadknim a ma v ge dobie jig jednalo o ambulance pro Finsko, promygleno, ale be pomoci obecenftecko, Francii neb Anglii a proto se stva nic nevykona. Ja jsem ale lakenam zde naskYta vzacna ptilegitost svedeen, ge kagdY naginec svaj dil jiti mezi americkou veiejnost vykona. Ono u nas die schtzi, vgdy piedlogiti nage sberaci listiny, na se zda, ge neni o nic zajmu, ale pak, kterYch v anglickem jazyku jest A- kdy to piijde spoleene "potlaeit" tu del velmi ztetelne a vysti gne na- gadnY neodmitne a obyeejne v ge, dopsan Timto einem nejen docilite padne uspokojive. Program jak ofinaneniho tspechu a podpotite do- byeejne, bohatY a lacing °bed a yebrou vec, ale soneasne seznamite a- eete v eein g nage hospodyriky nikdy merickou veiejnost se skutednosti a nezklamou, pri eerng bude zvlagtfaktem, ge v Anglii, Lybii, ftecku a ni delikatesa babikovane mlade slenyni i v Jugoslavii po boku Spojen- pice. Znameniti teenici, odbYvani et bojuje ta g deskoslovenska arma- bazaru, rozliene vYstupy, narodni tada, verna svYm demokratickYm tra- nec "Beseda", eeska hudba ve dne dicim, ochotna i givoty vykoupiti i veeer a pii vgem roglienYch zazase evropskYm a mo gno Ilci vgem bay hojne. narodtm sveta jejich svobodu a Proto prosime o ochotu pomoc v pros° na lidskY givot. President F. praci, kteti budete o to v'borem poD. Roosevelt a na ge vlada prohlasi- gadani a hojnost dart na ten teel. la, ge podpoiime tyto narody, kteii Vgdyt' do bazaru nemusi byt jen bojuji za svoji svobodu, v gemi mog rueni prace, mt ge to bYt i tovarni g nage-nYmiprostedky,jstudi vYrobek a darovanY, ina ge to bYt i sbirka na ambulanci pro eeskoslo- tieba novY automobil. Darky jsou venske vojiny takovou malou mra- ochotny ptijimat ustanoveni pani venei praci v ramci mohutneho Albert Je gkova, Josef Buchtovg, st, hnuti nagi Ameriky. Proto singe Libuge Hotakova, Lenka Kuleakova, jdete ku svYm znamYm Amerika- Frantigka Jureova. Bylo by velmi nam, obehodniktm, bankam, poji- dobte, kdy by ony mely v ge piipragt'ovnam, pravniktm a v gem ostat- veno piedem do bazaru, proto ge ten nim s kterYmi jste v obchodnim neb den bude malo easu. ptatelskem styku a uvidite, ge neByl jsem pfekvapen pi. Emil& jen budete vysly geni ale ge i dostane Seveikovou, ktera me dovezla $6.00 se Vam velmi ptatelskeho piijeti a za prodani 24 panenek, ktere ji pofinanCni podpory pro nagi humani slala pro nagi odboeku pi. Anegka praci. Jen se podivejte kolem sebe, Zazvorkova, kralovna panenek v Amerika obdivuje Reky a dnes zdra- Ennis. Cloy& opravdu gasne nad ovi Jugoslavii, ktera, se nebala po- betavosti nekterYch pracovnic a staviti se proti tyranovi a pohanske- a pracovnikt. Srdeene diky za mu barbaru. Ceskoslovensko nemo- nagi odboeku yam pi. Zazvorhlo uCiniti to same ale pies to tisi- kova a pi 8eve'ikova, a vgem, kteti ce eeskoslovenskYch vojina utikalo jste panenky koupili, at vim, ge za hranice a dnes stoji po boku Spo- gadnY dobrY pracovnik neeeka na jencu na strane prava a spravedl- diky a chvalu, nebot' ka gdY ma odnosti. Bud'me na to hrdi. Jako ukaz- menu ve svem srdci, ge prospeje doku uvadime dopis z Anton, Texas bre veci. od krajana p. V. A. Horaka, kterY U nas tech obetavYch du gi nam nam pige: schazi, ono vite Needville to je taPkilogene naleznete sberaci listinu els. 120 a zaroveri gek vystavenY na kove venkovske hnizdo, a kdy vge rozmyglim, jak dosud pokraeujem, obnos $41.00 Tyto penize jsem vybral v okoli Anton, Littlefield a ne- jinak to ani pii sebe lepgi van nejco malo v Lubbock od Amerieanti. de. Mesteeko na ge nema zarnognYch Negli jsem poeal se sbirkou, byl tiid, aby penize a eas mohli postrajsem v rozpacich a pochybnostech, dat, mimo uhajeni sveho givobiti a ge nem skolektuji. Ptieina jest, ge vetgina elenstva mame jen s farem jsme zde malo representovani. Jest a ty nage maminky, maji opravdu nas zde jen hrstka a jests rozha- tolik pace, se svYmi zahradky, kuzeni ag kolem 50 mil vzdalenosti. taty, prani, gehleni, vateni, new pro Pies to jsem zaCal a byl jsem PikE- rodinu ugit a ploatat, k tomu KVAPEN prvnimi -aspechy ktere mi v dome, ge opravdu nemaji easu dodaly odvahy a povzbuzeni, abych dale sbiral. V malem mesteeku Anton vgichni obchodnici radi zvlagte kdy seznali ze jsem eeskoslovenskeho ptivodu, neb me pied tim pry pova govali za Nemce.

Ani nevite jak po teto skugenosti jsem na na g narod HRDY a mohu Vam tici, ge neni zapotiebi se tajiti nieim, ponevad g 0echoslovak ma mezi Amerieany velmi dobre jmeno a tegi se sympatiim....

Krajane, tento dopis ukazuje JAX BEER CO. Vam, ge nage vec ma sympatie AmeHOUSTON, TEXAS riky a ge nebudete odmitnuti kdy

Strain

mnoho pro neco jineho. S tent raznYmi sbirkami je to to g zle. Neni se mogna obratit na jine narodnosti, kteii by nam pomahali, aby to jenom nage lidi stale nebolelo. Rovne tedeno, jsme tu pavodni Slovane a Nernei a ad' jsou na gi dobti sousedi, v takovYch vecich jsme odkazani jen na nas a v gdy na ty same. Ovgem mame nektere dobre du ge, ktere maji nerv, jit pii sbirkach za temi nam neptejicimi, ale to vite na mnoho nelze poeitat. Te gi me ale opravdu, ge u nas aspori tolik mog ge mame od--noajsemntohrdY, boeku v nagem okoli a ge jsme se dovedli nadchnout, co g' nekteti zde i jinde a i nekterY Casopis •nemohli a nemohou. Smegne je jak se pige a mysli, ge tou maliekosti, co od nas dosud bylo pogadovano, bychom se starali, jen tam o ty za motem. Ne•bYt teto prace v tomto druhem odboji, byla by obet; 6eskoslovenska za zachovani Evropy od valky jig zapomenuta.

Mmyslim, ge kagdemu, kdo ma v sobs jen kapku krve na gi, by nemelo bYt Tito dat ty dva bity na propagaci, by CeskoslovenskY narod neptigel k zapomenuti, a jig to ptikazani Sok "miluj blizniho, jako sebe sameho" by melo bYt kagdernu pobidkou, pracovat o to, co sam Bah nagirn prarodidam daroval tu drahou tee a zemi, by byla udrgena i na dale tem, kterYm po staleti patiila.

Tem, kterY iekne, co nam tam po nich, ja jsem Amerikan, neveti gad-

o

nY, ze jen z lasky k Americe nechce pomahat jinYm. TakovY ka gdY je jen hroznY sobec, mysli jen na sebe, pro vetejne blaho, nikdy mnoho bez prospkhu pro sebe neudelal ani neudela, nanejvY g placat hubou. Vetim, ge vgichni na gi ptedni viidci druheho odboje, maji vyggi teel jejich praci, neg jen zajistit sebe jak nekteti mysli. Prosim Vas, vgichni lhostejni uznejte jig jednou, ge snad ten Cas a mohlo se Cesko• slovensko zase osvobodit, neptjdou diplomats z cizich zemi, za nami s klobouky v ruce a nas prosit o to.

O to, a za tim musi nekdo stat, a bYt nekdo hotov ujat se v geho a pak doufam ge lid tam jig se postara, o dalsi. Proto jen my v cizich zemich z Ceskoslovenske vetve jim mrigem pomahat nebot' oni jsou ted' bezmocni.

Prosim vgechny, kteii jests neobnovili -elenstvi na leto gi rok ueirite tak. Plispevek odevzdejte me, neb pied. Vernerovi, nebo, mistoptedsed.

Ligtak neb pokl. Anton Pe gak. Vge bude odevzdano na pattiene misto a kvitovano. My osobne za gadnYm elenem nejdem, zda se nam, ge kag g kdo jen ma trochu cit pro-dY ji spravedlnost, zna svou povinnost a gebraky rozhodne nechcem bYti. Zase ptispeli elenskymi pkispevky: Spolek sv. Michaela Arch. KJT. Cis. 49 v Needville $5.00 a Josef Gardovsky rodina $1.00 Srdeene diky yam ct. redakce za uvetejneni s pozdravem, F. JurCa, taj.

Houston a okoli!!!!

Zabavy kadu

Pokrok Houston Nide uvedene orchestry hati budou tanceehtivkm die sledulicibo potadu:—

6. dubna.

13. dubna.

20. dubna.

27. dubna.

Vstupne pan' 41 Tax 5c

Harmonizer Syncopators Ho. Czech Bill Mraz

Da'my 27c Tax 3c

Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

0 pohodli a obslonieni et. nivitevnikft bode naletite postman,.

YORADATELA. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

Inn= 24.

Poutivejte k oznafflavini

Maly Oznamovatel TABAK stark, — lehke druhy prodavam 10c, 15c a 20c; cigaretovY 30c; havanskY 35c libra, nevyplacene. — V. Kratochvil, Portland, Tenn.

(14-17p)

Dip

TABAK na koukeni, 16c, 20c a 25c libra, na cigarety 30c libra.

Dopravu vyplatim. M. Prochaska, (14-15pd).

Portland, Tenn. zier.1

Hleda se Z • ena prostkedniho veku k vedeni domacnosti pro dva eleny rodiny. Moderni pohodli, v menSim meste u Brownwood. — Mrs. C. W. Howard, 1004, So. 8th, (14) Waco, Texas. ~j am Hlecla se rodina, ktera by bydlela v dome a pomohla obdelat crop. Henry Grossman, Rt. 1, West, (14-p) Texas.

stkedu, dne 2. dubna 1941.

111 sT12112

Vystra

Mill etendici: Spolek Ceskoslovenskych Ex-studenta Statu Texas buds odWivat vS7rani schtizi v Union Building pfi Texaske Statni Universit y v Austin 27. dubna, 1941, podinaje v 9:30 hodin rano. Odekava se, ze schtize potrva asi do peti hodin odpoledne s vflimkou pfestavky na obed od 12:30 do 2:00. Odekavame, ze veteina tomm.ich bude miti spoleenST °bed v University Cafeteria.

Nekolik dfile2itSich veci budeme muset projednat v teto schtizi. Stanovni v3"713or poda zpravu rano. Vy, kteii mate navrhy na zmenu stanov odevzdejte je pisemne stanovnimu vYboru anebo pfedsedovi pied schuzi anebo zaelete je na Frank A. Horak, 107 East 19th Street, Austin, Texas.

Texaska Matice Vy g'Aiho Vzdelani odb3iva schtize spoleene se Spolkem Ex-studentti. Veichni, kteki maji zajem v kterekoli z tech organizaci, jsou pozvani do teto schtize.

VYbor jig vypracoval plan na taneeni vinek, kterS-7 Spolek Ex-studentil bude potadati v K. C. Hall v Austin, podinaje v 8:30 veder, v sobotu, 26. dubna. Vsichni ex-studenti, studenti, jejich pkatele, a veichni pi'atele techto organizaci jsou zvani aby pfiali na tuto zahavu. Vstupne bude padesat centa pro mute a dvacet-pet centil pro 2eny. Vstupenku mUete koupiti u. dveki ten weer. Oist3"7 vSTte2ek z -Leto zabavy bude venovan Texaske Matici VyeMho Vzdelani do fondu, z ktereho se delaji piijeky poti'ebmim a zasluhujicim studentum.

Nagi eleni v Austinu zkusi nalezti svetnice pro ty, kteki dojedou do Austin na tanedni vinek 26. dubna a zustanou na noc, aby mohli byt tomni ye schtizi rano 27. dubna.

Veichni, ktefi si preji, aby pm byly zamluveny svetnice, musi pl'eclem psat na Frank A Horak, 107 East 19th Street, Austin, Texas. tifednici Spolku Ex-studenta a Texaske Matice se teei na shledanou s Vami 26. a 27. dubna v Austinu.

Pkijme se Zena eeske neb neNEDOVOLTE krev ssajici 6melky, mecke narodnosti ye veku 25-35 neb Blue Bugs" ZABITI DAL81 let, svobodna, usazena, dobra kuvase slepice a norky chatka, eistotna, a energicka. Plat $30 mesiene, soukromy byt.

2000 Spanish Trail, Fort Worth, Te(13-14-c) xas. g PRIJME SE: — Muz eiske narodnosti, kterY jest prvotkidni automobilovY a traktoroVY mechanik, stall mezi 30 a 45 lety, mut kterY Tfa velke, pravidelne JEDNO DOma zkuknosti ye spravkach "body a tendril", acetylenoveho a elek- LAROVE pakliky Ward's emeliky a trickeho svakovani. Odporueeni je vgi nicici tabletek ponou se yam nutne. VelkY automobilovY zavod v dobrem mists, dostane stale za- vyplacene paStou za jeden dolar, jemestnani spravnY mu'Z deskosloven- stli ponete objednavku hned, obraske narodnosti, take dobra mzda, tern paty. kdyi dostoji paZadovanYm podminPOSITIVNE ZARUOENE ze rychle kam. Pig te pod znaekou "Mechanic" (13-16c) ZBAVI vane slepice a norky, mlade % Vestnik, West, Tex. i stare, emelikfr, vgi a Blue Bugs, aMALA KUEATKA — druhii nebo se yam penize vrati.

Barred a White Rocks, Silver Laced NENECHTE KREVSSAJiCi a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkkch bilkch, 6ernS7ch, hne- HMYZ ZHUBIT dal gi vasi drab& dkch a 2lutkch Leghornek, Anconas. RYCHLE palete objednavku obraTake vybrand slepieky, neb michane slepieky a kohouti — za nejlev- tern poky, piSte jen anglicky. (Jelief& ceny. V'Sechna kufatka pficha- stli si pkejete, paleme COD patou.) zi z vybranSrch, krevne zkouAenkch Adresujte stad. Pine o ceny. Von Minden's ALLEN WATSON BOX 501 Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz) Farmingdale So. Oak. unffimmtimmilmilimmuffilliimminumunnimunliffilimpimminin ETLINGER FUNERAL HOME. Vkprava pohtbfr. Ambulaneni slut- V8IMNETE SI: Vy byste meli byba. Pohfebni pojiAteni. Dojedeme ti rozhodne a tTPLNE USPOKOJENI pro pozilstatky va§ich milYch i ne- s temito Tabletky, ponevad2 tyto kolik set mil bez jakychkoliv danich jsou SKUTECNE iodine a vykonaji poplatkii. S nami se domluvite vSe to co se o nich tvrdi s nejlepeesky.

Min USPOKOJENI v kaMem ohledu.

PETE E, ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Etlinger Ne Elsie Praiak-Etlinger Bellville, Tex. Phone 38.

Telefonujte na na g fieet. limuumummummulinimimiumonnuloimuluilniumiligiumilion Zdrave a vYborne, pochazejici od R. 0. P. kohoutu, 100% Bloodtested. Rozdelime slepieky od kohoutt dle pkani. — Velke anglicke bile leghornky, majici rekord nosnosti do 325, naee speMNOHEM LACINEJI NEt NOVE! cialita, take vkchny jive standartni, distokrevne druhy. Ceny Pouiite stavebni dfivi rOzneho $7.00 za 100 za Leghornky. Velke druhy $7.50 za 100. druhu, okna, dye** a pile stavebni potfeby ze strienkch staNavg tivte nas neb pAte. Uctime Vas vlidnou obsluhou veb, jako2 i nove stavebni dfivi a potfeby pro stavby obdrZte u

Zvli tni 15

enni nab dk

Krasna

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyASi ceny za budovy ureene ku strgeni.

/PE TRAVELED THE SEVEN SEAS AND

iM An/vary

TO PLEASE!

ka!

West Chick Hatchery TELEFON 42. — EMIL PLASEK, MAJITEL

WEST,

V praIskS7ch pkedmestich Stra gnicich a Vreovicich bylo zateeno v techto dnech celkem etyficetpet studentil z neznamS7ch dilvodu. t etni z byli funkcionati Svazu desk. studenstva.

TEXAS.

GULP SPEWING CO., HOUSTON:11XAS