Vestnik 1941 03 12

0

a,n 51ovanski-Pocipott4ciiednoty Statu Texas,

•nte.ree as second tines mall ROCNIK (VOL.) XXIX.

nuary 3rd, 1933 at West, Texas, under ,..he At of 3ongress of August 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 12. btezna (March) 1941.

eisLO 11.

PRO (EST A VLAST ViTEZNF,' V PHD. EMOHLI nam krajane ze SpojenYch Statt poslati lepti ddrek net standarn tu, ktera povede nat pluk, dokud se vitezne nezastavi na svobodne pude Oeskoslovenske republiky.

Pro east a vlast vitezne v pied — zni heslo standarty.

Ano, pro 'oast a vlast bojuji nati ptedkove vice net tisic let ye stfedni Evrope. Vice net 1200 let se namahaji nem'eeke hordy zniait nag narod a ptece se jim to nezdatilo. Proti jejich vychytralosti stoji bystrY rozum nateho sedlaka, proti brutalismu tvrcla, nepoddajna slovanska lebka. Kdykoliv nos Germane podmanili svou podetni ptevahou. nikdy se jim nepodatilo znieit nateho narodniho ducha, touhu po svobode a volnosti. Tim mene se jim to podati dnes. Ve skvelSrch dejinach natich pledk0 vyvrcholenYch husitskYmi valkami, valkou za svobodu v r. 1914-18 a dneSnim bojem proti nacisticke tyranii, meli a maji podil delostkelci.

Hned pa zaboru druhe deskosloveriske republiky 15. biezna 1939 uprchlo do Polska mnoho osob, mezi nimi hodne delosttelcil, aby polotili zaklad k deskoslovenskemu zahranienimu vojsku. Prace nebyla snadna, ale dik houtevnatosti a nezlomne tali podatilo se 2budovati 30. dubna 1939 v Polsku deskoslovenskou vojenskou skupinu u nit v duchu starYch tradic 7. dervence tehot roku 1. delostleleckY oddil ut pfisobil. Osudy jednotlivcil a oddilii byly velmi pohnute. Po vypuknuti poi.ske valky ustupoval oddil s jinYmi Cs?. jednotkami k ruskYm hranicim. Dne 13. zati se east ubytovala ye vesnici Hlobczka Wielka. Situace se stavala zoufalou. Jednotky, at na nepatrnou east, nebyly vyzbrojeny a detne letecke Atoky, pti kterYch bylo nekolik natich yojaktit zraneno a zabito, popudily proti nim mistni obyvatelstvo. Koneene 17. zati se jednotka dala na dalti pochod k .jihu Aladena s jedne strany nemeckou armadou, s druhe postupujici rudou armadou a ohrotovana mistnimi ukrajinskYmi otbirojenYmi detami. 18. tali nedaleko zablacene vesnidky Rakowce byla jednotka obklieena rudou armadou a odvedena do zajeti. Tak skoneili prvni deskosloventti delosttelci v Polsku.

0 pet dni pozdeji, daleko od vlasti, se tvotilo teskoslovenske vojsko z tech, kdot se dostali do sptatelene zeme z Polska nebo svizelnou vestou pies zelene hranice. Do jinni Francie sjitdeli se vojaci z Afriky, kteti po narodni katastrofe vstoupili do cizinecke legie, aby tam vydkali vypuknuti valky. Ptichazeli vojaci, kteti jit nemohli vydrteti v tetkom ovzduti piotektoratu, tajne ptechazeli na Slovensko, plekradovali mad'arske hranice, jugoslayske nebo rumunske hranice a Sli dale at do francouzskYch dominii, aby byli odtud plevezeni k syYm praporfn. Ve Francii byly formovany ptedevtim peti pluky, ale jit pied vanocemi r. 1939 byl dan zaklad k pozdej§imu

prtnimu delostkeleckernu pluku. Ptes -v'etkere polite byl koneene postaven 23. ledna 1940 prvni delostieleckY pluk. Podminky vYcvikoye a m.aterielni byly velmi tpatne. Jen betnYm nahlednutim do plukovni kroniky zjistime, le teprve v polovine Unora mel pink motnost cvieit u del a to jette za nejhorSich ptedpokladfi. Ptidel materialu byl nesmirne pomalY. Jen diky nadSeni, mravni vYti a touze utkati se s neptitelem, postupoval delostteleckY vYcvik BOZE, CHRAST AMERIKU. (God Bless America).

Bole, chrari Ameriku, jil mam tak rad.

Ved' ji stale, stale dale svetlem syYm v noci tmach napotad. ehnej hory, tunme bory, stlibro mote, plodnou zem, Bote, chrari Ameriku, vlast, jit milujem!

Stei

ora v organisit mesici anciu S41.

Misto 1.

Jmeno Jednatele IGNAC SENKY4K

JOHN SVADLENAK — JOS. r HANTA

— ANNA MILAN . JOS. F. EINEIGL — MRS. F. J. OLEXA CHAS. NAVRATIL S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

rychle. Koncem kvotn.a a zadatkem Cervna, kdy se biitila doba odjezdu na frontu, byl dodavan .urychlene material, avtak v takovem stavu, ze na ptiklad z ptidelenYch pOstrojtii se dalo pouCit pouze 40%. Moralni sta y pluku se proti tomu zleptoval pod dojmem brzkeho utkani s nemackYm vojskem. V pine praci a ptiprave zastihla nat pluk .zprava o kapitulaci Francie. Nervosita prvYch diOjrnii brzy ustoupila odhodlani. Byli jsme ptipraveni jiti ttsba na vlastni pest. Jako nikdy pled tim jsme citili, se spolehame sami na sebe, ae nesmime zklamat narod a musime dale tam, kde se bude bojovat proti Nemecku. V chmurnern poMdku — v druhe polovine Cervna —odjel pink do ptistavu, kde dekal na nalodeni.

Po dlouhYch ittrapach zakotvila lod' s nami v Anglii. A tak my, vojaci 1. delostreleckeho

pluku v kratkom Case jednoho roku po tleti budujeme svf-ij pluk. Nezlomeni na duchu, vybaveni nejleptim anglickYrn materialem, oeekavame den, kdy budeme zasazzni do boje.

Vette, ae nezklameme L Pod standartou americkeho Sokola pfijdeme vitezne vpted!

Kpt. delosttelec.

HITLEROVA SLEPA ULICKA. Tyto dny se rice ujalo rdeni, Ic bychom nechteli bYt v Mussoliniho kuti, nebo tam, kde jsoa prave italsti vojaci v Habati, avtak bude tleba k tomu ptidat neco o postaveni nejslavnejtiho diktatora dvacateho stoleti: Hitler ma znadne starosti o koneenY vYsledek valky proti demokraciim. Jeho nejblitti radci a spoludiktatoki Goering a Goeobels jsou v koncich a ani genius slavnYch nemeckYch vojevfidctil neni s to vymyslit nic, co by srazilo Velkou Britanii, jeji2 moc a sebevedomi vzrtizstaji, rychle na kolena. ItalskY spojenec jest opet tim, im vtdyckftyl v boji za tpatnou vec, a prolarava svou valku i zajmy cele osy tak, le nemecke vojsko a letectvo musi nastoupiti na mista a do postaveni kdysi hrdYch fatistickYch Nord. AmerickY element v Hitlerove valce proti demokraciim se ukazal bYt nejvettim neUspedhem nacisticke taktiky a celkove koncepce nemacke valky. Balkan site pocitil v Rumunsku, jak by to v Evrope vypadalo za Hitlerova noveho potadku, avta.k prave proto nesedl Hitlerovi na vejieku a drti se pomerne velmi pevne. Rusko site ne7menilo svou politiku neutrality vtizdi nacistickYm vYbojtiim, avtak balkanska sfera se do to miry dotS/Ita. 2LS IML1 Ruska, to katti dani Hitlerfiv krok na jichovYchod zneptateli Moskvu o dalti stuperi.

NejakY ohromnY ittok na Velkou Britanii by myl nejlepti vYchod . z nouze, avtak co maHitler podnikat, kdy2 jeho vlastni lido maji podstatne rozdilne nazory o tom, zda takovY ittok ma vtilbec vyhlidky na Uspech. Krome toho nebyl-li tento atok dobte motnY toted ttemi nebo testi rnesici, je dnes jit naprosto vylouCen bet °bat pies ptzl milionknemeckYch vojakfi. A zadit Utok jest new jineho, net jej s cl.spechem provest. Hitler se ocitl v slepe es a tim spite, ae dnes jit nestadi na zavod s da.sem a s americkou pomoci, ktera jest PI ye Velke Britanii, nebo na dobte sttetene caste do britskych ptistavt, ani na velkolepY ittok ve Stledomoti, kde se Britain podatilo odrazit i nejvetti leteckY Utak na Maitu, jakY kdy byl proveden.

,77CALENDAA 16. biezna. Divadlo "Tulak Mirko" p ohostinp ky sehraji ochotnici v Hillje, Tex. Zaeatek v 7 hodinveder.

23. btazna. Divadlo "Tclialc Mirko" pohostinsky sehraji ochotnici v Corpus Christi.

13. dubna. Divadlo "Ferda gefem" u 8tefaxiikg. na Cottage Grove v Houston, Texas.

Strout $.

EW YORK. — Vgeamericka liga proti raN kovine bude prvni organisaci, ktera spoil celou zapadni polokouli v boji proti rakovine, jak prohlasil dr. Francis Carter Wood z university Colombia. Sedmnact americkSrch zemi jest jejimi zakladajicimi eleny. Oeekava se, to prvni ygeamerickV kongres proti rakovine bude konan v r. 1942 v Brazilii. Liga zfidi v geamericke informaeni sttedisko o statistice rakoviny, cot je nanejvSr g difietito, protote statistika udave., kde a kdy je einen pokrok v boji proti teto zhoubne nemoci. Budou tet zfizeny nadace pro studium rakoviny a bude vyclavan easopis, venovanS7 tomuto usili * Vichy. — Jak bylo oznameno, nernecke torpedove aeroplany potopily dne 26. Unora fra.ncuozskSr nakladni parnik Louis Charles Schiaffino. Letci dopustili se omylu.

LondS7n. — John G. Winanat, novSr americkS7 velvyslanec v LondSme, pravil, na tiskove konferenci, to americka pomoc Velke Britanii roste denne. Ptedpovedel, to nemecke tvrzeni, tato pornoc ptijde pozde, ukate se bSrti nespravnSrm. Dodal, to bude ptijat premierem Churchillem tento tS7clen. * * Mexiko, D. F. — Spoj. Staty a Mexiko se dohodly na spolupraci velkoryseho pokusu na vyzkougeni motnosti, zdali by se dal v Mexiku s Aspechem pestovati strom kahuch neboli kaudukovnik, kterS7 poskytuje kaueuk neboli gumu, anglicky Rubber. Kaueukovnik, kterS, skijte, kaueuk a guttaperefi, pestuje se v tropickS7ch a polotropickYch krajinach v nekolika odrudach.

Proto zemedelske departmenty Spoj. Statil a Mexika budou nyni s nimi provadeti pokusy na.

Ode mexicke. Odbornici studovali tento problem zde jit po nekolik t rdnit a k dohode na spolupraci jmenovanSrch vlad doglo nyni prave na zaklade jejich doporudeni. Spoj. Staty dodaji otutile sazenice, ktere vzdoruji nemocim, jakot i technicke radce. Mexiko zase docla pozemky pro gkolky, pozemky pro plantate a personal k dozoru. * * Amsterodam. — Osmnact Holand'ant bylo odsouzeno k smrti nerneckS7m valedrVin soudem pro yyzvedaestvi a sabotat. Soud odsoudil 19 jinSTch do talate od roku a pill do sedmi let.

Best obtaloyanSrch bylo propugteno. Obtalovani byli vineni, to jsou virdci skupiny, ktera zabS7vala se sabotati a terorismem proti nemecke armade a vSTzvednou slutbou. Jak se oznamuje z Berlina, povestn3i nacista Seyss-Inciart, nemeckSr komisat pro Holandsko, sesadil starostu mesta Amsterodamu W. De Vlugta s jeho fitadu. Je to prvni krok k reorganisaci mestske vlady po staskach a yStrtnostech, ktere byly provedeny v tomto meste, jak oznamuje DNB, nemecke, tiskova kancelaf. John Edward Voute byl jmenovan starostou mesta a udinen vladnim komisafem s mimotadnou mod. Zvlagtni komisati byli jmenovani tot pro mesta Zandaam a Hilversum. * * Lipsko, Nemecko. — Prosluly "Lipsky veletrh", kterSr je potadan jit na 700 rokil, ma opet Nemecku pfinesti cizi valutu, nebot' vystavuje mnoho ptedmett, ktere nabizi cizine, ale jet jsou v Nemecku obecenstvu zakazany s ohledem na nynej gi valku. Tento jarni veletrh byl zahajen v nedeli a ueinil tak sam figskS7 ministr propagandy Josef Goebbels, kte0 pH torn prohlasil, to Nemecko povede Evropu v "novem tadu" , hospodalskem a zdilraznil, Reich je stale sobestaenS7 a mute jegte vyvateti. Jak bylo iffedne oznameno, je zastoupeno 22 cizich zemi a na veletrhu je celkem 6,220 vSrstavek. Krome Portugalska a poratene Francie jsou zastoupeny vgechny zeme kontinentalni Evropy. Nejvagi east veletrhu z cizich semi zaujima Italie, spolednik Nemecka v "ose", naeeti pi• jde heed sovetske Rusko. Z Ameriky neni zastoupena tadna firma, adkoli v normalnich easech Amerika se vtdy lipskSrch veletrhil. zileastriovala. Protektorat Cechy a Morava, generalni gubernatorstvo Polska a ostatni zeme, okupovane nemeckou armadou, jsou rovnet zaStOUpeny.

V*ST11t

T denni *hied.

Austin. — Pies mnohe protesty, poslaneckSr vyhor doporueil zru geni nYnej gi olejove a plynarenske komise a jmenovani nove. Dosud byli techto komisi jmenovani teleznienimi komisati. Podle nove p •edlohy budou jmenovani zrugena a nova elenove jmenovani legislaturou a guyernerem.

Washington. — Nejvyggi soud rozhodl, to dle iistavy, dustojnici ye federalnim vojsku jsou zaroveri statnimi incedniky, jsou oprayneni na plat od armady i od statu, tieba by svdj statni Mad nezastavali. TexaskST gen. navladni Mann chtel, aby byli nuceni se vzdat Madu a platu po eas slutby v armade. * * LondSrn. — Aekoli Hitler poslal asi 500 at 600 aeroplane na podporu svSrch vojsk v Rumunsku a Bulharsku, vetgi east nemeckSich leteckSrch sil je dosud v severni Francii a jinSrch okupovanSr ch zemich, kde eekaji na ptiletitost napadnouti Velkou Britanii, jak oznamuje korespondent Tiskoveho sdruteni Dodal, to pomerne malo letadel pro dopravu vojakil bylO poslam° do Italie, aby dopravovala posily do Tripoli ate vetgina nemeckSrch vojaku, kteti nyni operuji v severni Africe, patrne tam byla dopravena po molt Ve zprave dale pravi, to asi 300 at 400 nemeckSrch aeroplane, poslanSlch na Sicilii, bylo jit znieeno. * Ve stfedu yeeer dogly z diplomatickSrch kruht. v Belehrade zpravy, to Rusko poslalo rumunske vlade potadavek, aby bezodkladne postoupila mu namotni zakladny v Oernem mots.

RumunskS7 premier Antonescu ihned pak nastoupil cestu do Vidne, aby podal zprivu o nove situaci figskemu margalu Goeringovi. Moskevska, vlada vydala v pondeli tohoto tS rdne prohlag eni, v nemt naznaduje, to nemilte podporovati Bulharsko v pfitomne jeho politice a nemute vykiadati jeho stanovisko jako vedouci ke konsolidaci miru. Naopak vede prS, k rozgiteni sfery valky a Bulharsko je do ni zatahovano.

Washington. D. C. — Administrator federalnich pujeek Jesse H. Jones vybral mesto Texas City, Texas, za misto pro prvni americkou tavirnu na can. Zavod, kt,er3 ma rodne zpracovati 18,000 tun cinove rudy, dovatene z Bolivie, bude postaven nakladem RFC a ficliti jej bude holandska spolednost N. V. Billiton Maatscappij. Bureau of Mines oznamilo, to domaci lotiska cinu byla by pouze "nepatrnSrm einitelem v zasobovani didetitSrm materialem prumyslu, pracujicim pro narodni obranu zeme."

Spoj. Staty jsou gt'astny v torn, to dosud maji zasob na 15 mesicil. Nova tavirna bude stati asi $3,500,000 a na jeji stavbe zapoene se ihned pracovati. Arinada i valeene lod'stvo doporudily, aby tavirna byla v oblasti kolem Mexickeho zalivu a Texas City bylo vybrano, protote ma ptistay, sIdadig te, lacine topeni plynem a kyselinu solnou el chlorovodikovou, anglicky hydrochloric acid. Stavebni misto k postaveni tatavirny bylo venovano upine zdarma mistni spoleenosti Texas City Terminal Company.

Texas City pH seitani lidu roku 1940 melo kolem 4,000 obyvatelt. * * Atheny. — ftecka vlada prostiednictvim sveho vrchniho velitelstvi odmitla stale silnejgi tlak Nemecka, aby uzaviela z yligtni mir s Italii.V komunike vrchniho velitelstvi bylo tedeno: "Armada a teck3i narod rozhodli se Celiti udalostem, nehledic k tomu, jakym smerem pHchazeji a pokraCovati v boji s tout nezkrotnou vfili za svou svobodu a svou vlast." Z oznameni je patrno, to tecka vojska jsou.piesunovana k hranicim Jugoslavie a Bulharska, aby Celtia hrozbe nemeckYch vojsk, soustted'ovanYch v Bulharsku. V komunike se . pravi: "Je jasno, to italske nejvySii velitelstvi doufa zdrtiti podetni ptevahou iecka, vojska v Albanii vzhledem k poslednim uddlostem, ktere nuti tecke nejvyt‘Si velitelstvi udriovati sva vojska ye vYchodni Makedonii a Thracii jako ptiIvan pro Itaidoo nutnost,

Ve stiedu, dne 12. orezna 1941.

V itterk min. tYdne zvla'Stni nemecka mise ptiletela letadlem do tureckeho kapitolu Ankary a ihned odebrala se k presidentovi Ismet Inonu, aby mu odevzdala z ylagtni poselstvi Adolfa Hitlera. Mise, doprovazeno, nemeckSrm vyslancem Franzem von Papenem, setrvala u presidenta Inonu a zahranieniho ministr y Sukru Saracoglu pill hodiny. Nemecka idedni tiskova slutba hlasila, to tureckemu presidentovi odevzdano bylo "fuehrerovo ptatelske poselstvi", jet pfijato-- — — * Washington, D. C. — Spojene Staty a Mexiko, die .dohody oznameno statnim departmentern, zahajily jednani o vzajemnou obranu proti irtoku. Dohoda rovna se ve skuteenosti smlouye o yzajemne pomoci. Je to prvni ktera, je vyjednavana SpojenSimi Staty s jednou z latinskS/ch zemi Ameriky. Zaklada se na resoluci, schvalene na konferenci americkych zahranidnich ministru, konane v Cervenci minuleho roku v Havane. Podoba se smlouve, uzavtene s Kanadou, dle nit obe smluvene zeme jednaly po nekolik mesicu prosttednictvim spoledne obranne rady o vzajemne obrane. Smlouva s Mexikem je ptedzvesti cele rady smluv mezi americkymi republikami. * Austin. — Stoupenci men gi dariove ptedlohy maji takfka zajigtene viterstvi v legislature nad stoupenci gu y. O'Danielem navrhovane prodejni nebo transakeni dank. Odekavaji, ptigti Oden bude ptijat navrh na z ySrgeni dani pouze o 14 a pill milionu dolaru, pfiratkami na olej a jine ptirodni zdroje. Oeekava se vgak, guverner bude tuto ptedlohu vetovat a znovu tadat nejmene za 60 milione dolaru novSTch dani, cot by vytadovalo transakoni dari. Senat odeptel ye Ctvrtek potvrdit znovu nominovani Tom Kinga za statniho auditora. Jedna se patrne o zrugeni jeho iitadu vubec a spojeni auditorske prace s odborem kontrolora. King kritisoval nynejSi zbyteene utraceni pellet ye statni vlade. * * LondS7n. — A, V. Alexander, prvni lord admirality pravil, v poslanecke snemovne, to Anglie pottebuje "mnohem vice lodi a yetgi podet mute k velke bitve o AtlantickS7 ocean," ktera nyni a mate pro Anglii znamenati to, co minule let° osudna "bitva o Francii". Neodpovedel v gak na otazku jednoho poslance, zda vlada "tekla Americe, te, Ceho pottebujeme jegte nalehaveji net aeroplany a penize, jsou lodi a vice lidi." Kapitan A. S. Cunningham-Reid upozornil poslaneckou snemovnu na "sebevratedne lod'stvo" malYch, rychlYch nemeckYch ponorek, tizenYch nacistickymi "dobrovolniky smrti", jet Hitler hodla vypraviti k fitokfun na anglicky namotni cesty. Pravil, to se neodekave, navrat techto ponorek do domacich ptistavri.

Washington. — Imigradni Mad odmittil prodloutit pobyt princezny Stepanky Hohenlohe, mad'arske Slechtieny. Musi opustit Ameriku, protote zde provadela propagandu pro Hitle-

ra.

* * LondYn. — Ze spolehlivYch prament bylo ITeeno, to Adolf Hitler pini slab, udineny ye sve posledni fedi ate jit znasobil poeet ponorek, ritodicich na anglick y obchodni lodi, aspori otytikrate. Toto zvkAeni bylo lze pozorovati soueasne s jeho fedi v pondeli, v nit oznamil, to intensivnej§i ponorkova kampari jit zapodala.

Posledni vkvoj na moll zda se nasvedeovati tomu, to Nemecko vyrabi velky podet malych ponornYch Clunu, vaticich asi sto tun a i merle.

MinulY mesic ye g panelskYch vojenskYch kruzich byl odhadnut podet novYch nemeckYch ponorek od 600 do 1,000. Ponorky pouZivaji v teto fast kampane nove techniky — pluji ye vel kern podtu a podnikaji ritoky ye skupinach v nadeji, to zmatou valeene lodi, provazejici konvoj a zprisobi co motno nejvetk 'Skody. V namotnich kruzich poklada se to za skuteenou hrozbu anglickemu obchodnimu lod'stvu, nic!Ilene je tot vyslovovana drivera, to i tato nemecka ponorkova ofensiva bude zlomena, pre,ye jako v6echny dosavadni. Ale tento novk vYvoj tot zdriraznil, to Anglie pottebuje vice va-

leer4ch lodi, ktere by provazely obchodni konvoje.

Ve stfedu, dne 12. bkezna 1941.

Jmeniny, Jindiich BartogovskSr. 0 JSOU to jmeniny? Je to stare ztizeni, C ktere vymyslili soucitni lide proto, aby jakasi g ediva, bytost mela jednou za rok svuj vlastni den. Osoba, na kterou se nepodiva, po tii sta etytia gedesat dni ani gilhavY pes, stava se jednoho dne dustojnou a va gnou. Nedivme se proto, ze ji zachvacuje vzru geni a jeji srdce bobtna radosti. Z to ptieiny jmeninami potrefenY, stava, se aspori po dobu jednoho dne bohatYrem, chodi slavnostne a laskave zird na svet. Domaci nevolnik, kterYm pohazuji z kouta do kouta, nadna gi hrde hlavu a y e tvati ma vYraz, jako by chtel poroudet. Jakasi zaschla chuderka, vr gend do kouta mezi stare haraburdi, usly gi toho dne dye dobra slova a dostane kytici ze dvou kvetin, ktere pova g uje za earovnou zahradu.

Vetg ina lidstva chova se tento den jako odsouzenec robotarny, kterY dostal "zdravotni dovolenou". Krome toho ze jmenin test se nejvice nevinne detiely, proto ge dostanou obvykle dvojitou porci kaldounu.

Soude podle techto sluneenich chvili, jsou jmeniny spravnym vynalezem pro lidi, ktere zhnet1 divot. Myslim, ze i domovnik, uchova-li v sobe posledni jiskru lidskosti, nebude stahovati posledni ko gili s tak zvaneho "oslavence".

Vgdyt' piece sam nosi jmeno, ktere mu udelil svatY, byt' z nevlastni, ale z iffedni yule.

Tradice veli, abychom 'si va2ili eloveka v den jeho jmenin. Necht' gije ptijemnou ilusi po dvacet etyti hodiny takovY Havel ei Pavel, protoge zitra s neho beztak sejmou vence, prapory a ozdobne chvoji. Havla ei Pavia budou °pet u givat jako odtene metly k vymetani kaadodennich zakoutenYch trampot a veerejgiho bohatYra budou cenit merle, net put kila dratek. Ale co u gil, to ugil! Svet pattil jemu, oslavenec se odva gil miuvit povYgenSrm hlasem a vlastni aiena se na nej usmivala tak, jako slunce zpod mraku, obsahujicich krupobiti.

Fakt je, ze jmeniny jsou mordetskYm ndkadim utrap, slavnostni tupou pilou, hroznou avanturou a prapodivnYm ceremonielem. Jsou stydlivi lide, kteti skrYvaji a taji nesmirnou svoji zasluhu o to, ge se jmenuji Expedit anebo Sarkander. Druzi v gak jsou na tuto ptileaitost velmi pygni a delaji z ni zvla gtni svatek, takovS7 asi, jako je svatek matek, otcu, hor, iek, leer, 'Sachet, tramvaji, deti, zvitat a v gech ostatnich svatka. Oslavenec se nadouva, kyne jako,droadi, bobtna, a maluje si hubu na "pohnuti". Klekejte joked nim, vg ichni narodove, protoge oslavenec se jmenuje Alkibiades. Rano se probudil rely zmenenY, smrtelne vaanY, docela jinY elovek. Slavnostne ptijima povinne laoldy a pkani, objima, liba, funi, otira si nos a easem i slzi. Proto ge se jmenuje Vilibaid, dostane od •geny darem ale, od deti pono gky a od nejmladgiho vergik.

Domaci slavnost hned z rana je slavnost srdeend ,ale je to jen nedokonala ptediehra ke komicke opeie, ktera, pak se rozviji po rely den. Oslavenec je zneklidnen. Jmeniny musi se vgak vydaiit: rely den musi byt ru gnY, pin kiiku, polibka a slov, ktera kapou tak teace jako med. Kamaradska sebranka vytizuje tuto zalegitost nejradeji telefonem, kterY toho dne je podoben komatimu bzukotu. Ka:MST prohlaguje, de in persona nemii ge piijit a se tudig . . . atd. Nejhorgi je, 'Se i takovYm lidem oslavenec musi projevit sve pohnuti a dekovat rozechvelYm hlasem protahnuv nosem nesmirne vzrugeni. Po pravde v gak takovi gratulanti legi oslavenci v pate, zejmena jmenuje-li se Achilles. Druha kategorie, rovne g darebne, pougiva telegrafu a to deli se na skupinu A a E. Skupina A posila telegramy obyeejne. Zde si nutno povgimnouti, 2e ve gkera lidska fantasie vypotila dva, nanejvSr ge tit vzory. "Nejsrdeenejei ptani zasila . . ." — "S ptanim v geho nejlepgiho . . ." — a posleze nejsmelefgi styliste hazeji diamanty techto slov: "Zdravi, gtesti a osobni zdar ." Kdyby pate, meld alespoii trochu zalmu o literaturu, objednala

Biwa 0. by u renomovanSich spisovatehI malt' vSrher pkani, krasnYch, nadhernSlch, horoucich a brilantnich. Gratulant by ptgel na poUu a koupil by si za nekolik haleta takove arcidilo. Zatim musi zkazit nekolik telegrafnich blanketu a nakonec napiSe vaselinou pnStovniho inkoustu a perem, ktere by bylo dobre k podpisu rozsudku smrti, 2e . . . "zasila nejsrdeenej gg ptani ..." Stoji potom za to, abys byl, elovede, oslavencem a aby ti do srdce byly vyt'ukany takove hrtanosti? Net, vrat'me se k nagemu vzrugenemu panu Vilibaldovi, protoge deka — hosty.

Nadherne, spanile fedi ptatel a znamSrch jsou hiebem slavnosti jmenin. V polovici veeete zpozorujeme, ze nahle ptestal jist jakksi tlustY ba gibozuk, zderven.al v oblideji a atetelne davk najevo, ze zaeal stra gne dugevne pracovat. Celo samo, vraska, ptimhoukil oei, vzdycha a supi. To hleda inspiraci. Vgichni to vidi, ale ptedstiraji, ze nevidi nic. Posleze dr).stojna figura na tema: "At' ua to mam s krku" udetila nosem o sklenici. Nekdy by bylo leper kdyby osiava skoneila na tomto zatindeni.

Ale kdepak! Host zadind s chvenim v hlase, naeeg nadvYgi hlas, vylamuje kvadry v kamenolomu srdce a prudce je hazi na lidske hlavy. Zadina, vady sensaenim prohlaS'enim, "Seen jsme se dnes, abychom . . ." — Veichni ptitakuji, proto2e to je ztejma skuteenost. Potorn fednik mluvi o ptibuzenstvu, vzletne o nebetyenYch zasluha,ch oslavencovS7ch i o jeho nadlidske skromnosti; posleze, ani vzal ohled na dva pkitomne lekate, pfeje oslavenci, aby ail sto rokti. Nic vice, nic merle. Ted' ndsleduje nejpohnutej gi okamgik: vgichni se zvedaji se didli, vydavaji ze sebe divokS7 ktik a misto, aby si utteli huby ubrouskem, utiraji si je polibkem. Jenom negt'astna, pani domu, vyugiva toho rozruchu, sype okamMe sul na rozzlite dervene vino. To jsou, panedku, jmeniny!

Sotva ae prvni feenik zavtel . sve stavidlo, berou vaichni ostatni nua de ruky a zvoni. Ba i ten koktavec se rortednil. Ale nejstragnejgi, nejhorgf a nejotravnejAi jsou takovi; kteti mluvi ve verSich, to jest lide s basnickou ailou.

Hrom aby do nich praatil, proto'Ze takovSr chlap chyti obvykle dye pilvabna slova a tlude je o sebe hiavami adkoliv tato slova ryei zoufalstvim. A chlap na to nic, jen: "abychom se re.di meli a na svete dlouho Mli". A takovSr se obyeejne nejvice namaAe, protcAe basnici maji takovou naturu.

Neni moano rozhovoiit se o vaech zpiisobech oslav jmenin, jicha jsem se zde dotkl jen zhruba. Ale IA na podklade techto hanYch studii udinime si zaver, se jmeniny jsou dizenim oSemetnS7m.

S NAgIMI VE VZDUCHU. Bombardovaci letka se vratila prase z letu na Berlin.. Bligi se rano. Posadky maji za sebou let trvajici mnoho hodin. Avgak nikdo neni unaven. 8atna se pint jak postupne ptistavaji letouny, z jejich g Utrob vystupuji elenove posadky, rozradostneni ze spineneho tikolu a at'astneho navratu.

V aatne ptibYva, hluku a hovoru, jak si piichozi vymenuji dojmy. Je jich mnoho a jeden ptes druheho mluvi, tak jako kdyby v letadiech nebylo telefonu. Ty telefony! Nefungujili, je nazloben radiotelegrafista, funguji-li, rozeiluje se opet pilot nebo navigator nad hovornYm elenem posadky. Telefonu pou giva kaatiSr pies vgechny domluvy a zakazy, at' ua ye sve funkci nebo pro obveseleni ostatnich. Vinou telefonu se stavaji sttelci obti gi posadky, protoge prave oni, nejmene zamestnani, si krati chvile a hodiny hovorem do mikrofonu. Dotazuji se pilota a navigatora, kde prave letadlo je, zda-li ua bude mote, telefonuji pilotovi instrukce a rady, jak ma letet, aby se vyhnul letounu, zkratka pou givaji teleform neustale.

V dalce pied letounem blesknou se svetlomety, je videt palbu. To ua tam nekde irtodi nekterST z kamaradir. Pkedni stielec void: "Uhnete se, palba pied nami, letime do toho!"

Klid'as navigator urduje, ani by vylezl ze sve kuka.u6: `tadnA palba, lette rovn6 ftl!" A za

put hodiny se skuteCne ukae, ze palba je mliena hodne stranou.

Jindy: Letoun je ve svetlometech nad Bremami. 8ritry svetelnYch stiel teakYch protileteckkch kulometil gplhaji se pomalu ale nepkijemne do blizkosti letounu. Pod letounem, zanim, pc) stranach vybuehuji granaty. Ulekane vole. pkedni stielec do telefonu: "Let'te vlevo! Nelet'te do toho, dyt' se sneseme. Jegig Marla, tam taky ne, tam je to jeate hor gi!" A tak. at' se pilot uhne vlevo, vpravo, nebo vtibec ne, piijde si od stielce valycky na sve.

A co, kdyl se zadne kiesat z takovSich 16.000 stop jeSte nad iiai. Hned je to stielec se sySimi nevyderpatelnS7 mi yadami a vYkkiky: "prod klesate, neklesejte, stoupejte, dyt' eate nejsme na moti, sestieleji lids!"

Kdy2 se piloti sttidaji v iizeni, stave. se . 2e se marina zakoleba vlevo, vpravo, a probudi stielce z odmlky. UdS7chane nasazuje: "1.T2 se neseme. u*2" nas dostal!"

Nehnevame se na stielce, tteba't'e jim me, 2e je vyhodime yen. I ten, kdo sedi u telegrafniho klide nebo u navigadnich pravitek a kompasil dovede se viit ve smutne postaveni stielce, sediciho mnoho hodin ve sve vedi, v samem nosu letounu nebo v jeho ocase, spojeneho s ostatnim jen dratem a sluchatky. Sedi ye yeti, ruce na spou g tich kulomettr, oddelen od prostoru slidovS7mi okny. Pripada si jako ye vSrkladni sktini. Vidi vgechny ty palby, do nicha se leti a kterS7mi je nutno proletet k urdenemu cili. BY'va, oslepen svetlomety, proti nim g neni chranen. Nema dosti prace a to mu poskytuje motnost, aby se obiral myelenkami o osudu sestkeleneho letce.

Ale na konec, tieba 2e ty vYktiky za letu jsou ukazkami neptijemnYch situaci, zasmejeme se vg ichni srdedne, kdy2 si je opakujeme na zemi v teple u krbu, zvlaSte je-li k tomu lagr, ambr nebo port.

SK. NEPODARENt MANEVRY. Nevim, elm to je, ale na gi vojaci maji bud' zyldetni kouzlo nebo jsou zajimavy proste jako cizinci. Mail neobYdejne fispechy u 'tenske mlade2e nejen "somewhere", ale "everywhere" in England. Anglidti vojaci jsou sice spravni kamaradi, kteti neznaji zavisti, ale obeas si nekterY z nich piece jenom dovoli menei podfuk vudi spojeneckemu kamaradu nebo deveeti.

AnglickY poddilstojnik, kterY slouM v slavnem pluku, opatiil si neday no dervene pesky s ndpisem "Czechoslovakia" a lvieka na depici, aby vypadal jako 6echoslovak. Vylakal tyto odznaky pod zaminkou, ze sbira "souvenirs".

Kdyg jsem ho spattil v ptevledeni za 6echoslovaka, byl y e spoleenosti hezkeho svetlo ylaseho anglickeho deveete, ktere je prodavadkou ve velkem obchodnim dome. Povidali si velmi 'tive a on k ni mluvil po zpilsobu na'Sich yojakil. Mel v ruce listek a Ceti: "You are a nice girl — yes, I am very proud of England — no, I don't know the Scottish. Joyce is a fine girl, but I do not like her. I love you, please, do believe me . . . " ,`Don't be silly", odpovedela divka ztejme proto, aby ji toto vyznani ptedetl jeke jednou. Pak mu tekla znovu, aby nebyl silly a historie se opakovala. Patrne jenom proto, aby zmenila pkedmet rozhovoru, poznamenala: "Really, your English is going very well, only your pronunciation isn't good enough. It needs . . ." To ua milt' Anglidan nevydrael a rozhoreene pravil: "You are telling me about English pronuciation?

You, a Midlander! Isn't it ridiculous?" Oklamane divka odpovedela ptestrojenemu eechoslovaku poliekem. Byla ztejme dobre, sportovkyne, ponevaca polieek byl dukladnY. Za tyden jsem spatiil teho2 poddastojnika v rozhovoru s jinou laskou. Povidal °pet velmi rozjatene a bez listku. Na ramenou mel pasku kanadskSich vojakil. Zdalo se, Z'e v gechno je v potadku. Kdyg jsem ho pak za nekolik dni potkal a vyptaval se, jak se veci vyvijeji, odpoveal ponekud zkrougene: Budu si ji asi muset vzit. Jednou se ka gdY musi oienit. Ale jak ji mam vysvetlit,ze jsem kidid autobusu a Kingstonu, kdy2 ona se te"Ai na farmu v blizkosti K. Rupreeht.

Vancouveru?"

V t 5TNiK

Ennuis 4.

Oddil dopisovate1sk 41■0•0-V

Dopisy, jet by obsahovaly neykne, neb z&vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vlboru k vlastnimu roghodnuti.

DO EAST GATE A OKOLI! Odbodka bude konat schfizi v nedell 16. brezna 1941, o 3 hod. odpol. v sini S. P. J. S. T. na East Gate. VyzYvame v gechny krajany v East a okoli o hojnou neast na teto schtizi, neb nutnost a v gestranna prate za osvobozeni Ceskoslovenska a uchovani demokracie v teto na gi nove vlasti to yyZaduje. Privedle vasepratele a kdo doposud nejsi Clenem T., startse jim.

S. A. A. Bederka, preds., F. Datel, taj.

PitEHLED NOVYCH ZADOSTi ZA MEW UNOR 1941.

Eãd 4 6 11 17 20 21 24 25 26 28 29 30 35 40 45 47 48 49 50 54 56 68 80 81 84 86 88 122 130 133 135 142 148 153 154 157 159 161

Dospeli adosti 4

Obnos poj. $3,500.00

1 3 2 2 1 2 3 3 8 2 2 2 1 4 1 5

1,000.00 3,000.00 2,000.00 1,500.00 500.00 1,500.00 3,000.00 3,500.00 7,500.00 1,500.00 1,500.00 1,500.00 500.00 3,000.00 1,000.00 5,000.00

1 2 1

1,000.00 1,500.00 500.00 1,000.00 2,000.00 2,000.00 1,500.00 5,500.00 500.00

1 3 2 2 6 1 2

1 2 2 2 4 1 1 1

1,500.00 1,000.00 1,000.00 1,500.00 1,000.00 3,500.00 1,000.00 1,000.00 1,000.00

DetskSr Odbor adosti Obnos poj.

5

$2,500.00

1

500.00 1,000.00

1 2

1,000.00 1,000.00

3 1

1,500.00 500.00

2

2,000.00

1 1

500.00 1,000.00

3

2,500.00

1

500.00

3

1,500.00

$16,000.00 25 $69,000.00 82 Oclaitani dlentit za mesic nnor 1941, imirtim, odstoupenim, vyloudenim, atd., Zahrnuje detskY odbor.

5 ag ent, poj. no. $ 3,435.00 tmrtim Odstoup. vyloue., 58 elent poj. na 37,562.00 atd., i D. 0.

63 S bratrskYm pozdravem,

$40,997.00 Edward L. Marek.

POLITICKY KABARET. Vedouci 'Ceske pillhodinky reichssendru Boehmen provadi na melnickYch vinach kaZdY den od 17. hodin politicks kejkle. Na techto vinach poslechli si de g ti posluchaei dne 11. ledna vYber hrubosti, neomalenosti a pitornosti, nazvany politick' kabaret. Byla to "reportal z LondYna", jejimu2. vysilani Yenoval reichssender Boehmen celou deskou pfilhodinku. Mame, veru, dosti znadnY smysl pro humor a jsme s to zasmati se dobremu vtipu, i

kdy 't je nep‘fatelskeho tabora. Smejeme se dokonce uplimne melnickYm vatnYm politickYrn. tivaham. AvLak tomu, co vysilal Melnik jsme se srnati nemohli. Ve, naC jsme se ph. naslouchani zmohli, byl soucit s temi, kteki se domnivaji, 2e takovYmi prostkedky zesmani nak zahranieni akci a jeji vedouci osobnosti. takova, relace mit vilbec nejakY einek. pak to musil bYt neinek prave opaenY. Humor je toti2 velmi nebezpeenã zbrari a padari-li se zesme gniti protivnika je to velkY vYkon. Je to vgak zaroveri zbrari dvojseend, kterd se snadna muteobratiti proti tomu, kdo ji aiva, dela-li to gpatne. Proto by umeleckY soubor Ceske pulhodinky z Melnika, pp. LaAnovskY, Tuskany, Jarog a v posledni dobe p.

Dionys Vrba, mel sam protestovati proti tak trapneho Zvaneni, je jejich \Teel mohou pouze ulkodit.

Tu vgak by ostatne musili mluvit sami proti sobe, nebot' politick kabaret vysilaji z Melnika denne. PokaZde to ov gem nenazYvaji pravYm jmenem; obydejne sve kabaretni produkci fikaji "easova nvaha" a chteji vzbuzovat dojem, Ze jsou mineny vaIne. V torn se ostatne skrYva jejich velke kabaretni umeni. Vim, Ze nejvetgi fispech smichu men valycky ti, kteri sami zachovavali kredovitY klid, zatim, co se divaci svijeli smichy. Nejvet gi komedianti stribrne plochy, jako Charlie Chaplin, Harold Lloyd a Buster Keaton se nikdy nezasmali a v torn take spoeivalo tajemstvi jejich spechri. s novskY, Tuskany, Jarog a Vrba kraPani La Z Ceji nevedomky ye glepejich techto velkych dobrodinct lidstva. Vidime v duchu, jak stoji pied mikrofonem, kredovite se snalice zachovati vaInost, kdy 'Z koktaji do mikrofonu nesmysly o tom, Le budou:cnost deskeho naroda je ye spolupraci s Nemci, jak Ceske deti se bratriekuji s hodnYmi nemeckYmi voja,ky, jak duta je propaganda 'Ceske emigrate a jak spravedlivY je boj velkeho pritele lidstva Adolfa Hitlera proti 2ido-zednarsko-demoktratickYrn, plutokraciim za novY rad sveta. Jsou dobrYmi komiky a jeate ani jednou nevypukli piedmikrofonem v smich. Za to v gak jejich posluchaCi se musi svijet smichy. koda, Ze mikrofon je tak jednostranY. Jinak by jejich slova byla prehlu gena boutlivYm smichem ze v gech deskYch koutfi.

KaZdY opravdovY humor musi v gak v sobe skryvati pravdive jadro, musi loYt hluboce lidsky, aby mohl bYti skuteenS7m humorem. A take to se na gim osvedeenYm rozhlasovYm komikum vYborne daft Rikaji totil nagim dem vge, co musi zajimat ka&leho, kdo doufa, v navrat lep!ich dasil a kdo nechee zoufat nad pritomnosti. UZ sama skuteenost, e Nemci narizuji, aby na gi humorists kaZdY den po dobu Meeti minut gtvali proti Bene govi, emigraci, londYnskemu rozhlasu, Ceske intelegenci, legionarnm, demokratirin, liberalum, Mum, proti Ceskoslovenske republice a v gem tern, kteri v ni jests veri, uZ to je samo o sobe citkazem, to \reci v protektorate zdaleka nejsou takove, lake by je Nemci chteli mit. V2,dyt' by jinak o techto vecech zbytedne nedali mluvit.

A prozrazuji-li elenove melnickeho politickeho kabaretu, to konaji praci nevdeenou, za se jim dostava vyhrnIek se vsech stran, ohrase, jako na pr. p. Jara g, proti tomu, to je nikdo nezakrikne vyhro2ovanim, pak jenom dokresluji obraz, kterY sami nastinili: "Vy jste nejakY zradce! Vy jste nejakY fa gista. Vy jste -nepritel oeskeho naroda. S takovYm ja nemluvim. VIak poekejte aa . . ." rekl kdosi panu Dionysu Vrbovi, kterY to verejne opakoval prodmikrofonern. Vystavil touto denunciaci sobe a svym humornYm kolegnm nejpravdivej gi vysvedeeni. Politieti kabaretiste melnickeho reichssendru jsou pi v gem svem nedobrovolnem humoru a chabe intelegenci politickYmi zradci.

OTEVitElq POLSKE VALEtNE SKOLY.

Dne 18. ledna ptednael dr. H. Ripka v Polske valeene g kole o mezinarodnim vYznamu Oeskoslovenska. Posluchadi gkoly, k nim2 se pripojil znaenY poeet düstojnikU, vyslechli se zajmem tuto pradna gku, proslovenou Cesky.

Ve sttedu, dne 12. btezna 1941.

Dr. Ripka pojednal a hlavnich pkedpokladech mezinarodniho v rznamu na geho statu, o geopoliticke situaci oeskoslovenska, o vYznamu, kterY nati republice zaji gt'uji kulturni tvorivost a hoepodarske inoLlosti naSeho naroda,: jako2 i histbriote tradice a ji pOdminena politicko-socialni ideologie. Zdaraznil take, prod Evropa musi miti zajern na existenci svobodneho eeskoslovenskeho naroda, a uvedl v zaveru sve teCi: "Jsme si ovSern vedomi, to proti im perialisticky exp"ansivnimu .Nernecku svobodu svou neuchranime sami, neuchrani ji ov,Sem sam proti nemecke ptevaze ani kterYkoliv jinY narod evropskY. I kdyby nebylo jinYch velmi zava2nYch davodt cb .c,.,cne politickych, hospodatskych, kulturnich a socialnich, nebezpeeenstvi dobyy aenehO pangermanismu samo o sobe bylo by dostateenou pohnutkou, aby se ostatni narody hledely pojistit vzajemnym sdruZovanim. Je potteba, aby o takove sdrukivani usilovaly i narody sttedoevropske, jejich 2 sousedy jsou tti velmoci: Nernecko, Italie a Rusko.

A zejmena o pevnY svazek se musi pokusit Oechoslovaci a Polaci, nebot' svoboda jednech je podminena svobodou druhYch. NeskrYvarne Si obtiki mezinarodne I y nittnepolitickYch, ktere se kladou v cestu tomuto Nejsou vgak neptekonatelny, bude-11 na obou stranach dost dobre y ule a odhodlanosti k tomuto, aby byly ptekonany v duchu y zajemneho respektu k ibvotnim pottebam i Ic nekterYm sveraznym odli'Snostem jednoho a druheho naroda. Nedospeli bychom vlak k touZenemu cili, kterY byl yyznaeen v listopadove deklaraci vlady :polske a eeskoslovenske, kdybychom chteli jen obnovit to, co bylo do ze,ti roku 1938 nebo do za.ti roku 1939: musime chtit nove, • Oeskoslovensko„ nove, ie péi, silnej gi Polsko, uzce mezi sebou spiate v ramci nave, lepgi, spravedlivej gi Evropy."

Prednag ky dr. H. Ripky zneastnil so s polske strany general Duch, plukovnik Klimecki, nadelnik polskeho hlavniho !tabu, a plk. gen. g tabu Marecki, kterY je teditelem valeene Ptitomen byl take gen. St. Fi;Sera, kterY je elenem profesorskeho sboru, !koly a p1k. Hada, Ceskoslovensky vojenskY attaché pti polske armade.

HOVORY NA SLAMINVOCH: Zimni odpoledne jsou dlouha. Kdyt prSi, nebo je mlha, nechodi se yen. Zfistava se na baraku, debatuje se. Debata je velmi dobra vYmena nazort, je-li vedena vecnie, slu gne a bez osobnich uraZek. Je prirozene, to kluci nyni debatuji nejvice o valce a o miru, a a 2ivote Ye svete a o nagi republice po valce. Pt! techto debatach nekdy na sebe narazi hlediska stranicka, nebo osobni, strhne se hadka a kluci, kteti byli v2dy dobrYmi kamarady (tahnou to spoilt jiZ" z Mad'arska), pohadaji se do krve a z kam. aradil se naraz stanou nelzavilej1 neptatele. Nemluvi spolu, jeden druhemu se vyhYba, a ad spavaji na jecine posteli, delaji pak, jako by se neznali.

To‘2, tak debaty koneit nesmi. Je dobre mit oei a uti otevreny a pozorne naslouchat Co se deje ye svete, pozorne sledovat prtibeh valky a sizetovYch uddlosti, pozorne Gistzpravy z domova.

Je dobre, aby se ka2dY ye svem oboru zdokonaloyal a premY glel to nyni o sve praci, kterou bude &eat v republice a jak ji bude delat. Ale hadat se to nyni o vecech, ktere vytvori teprve viteznY mir, to je predeasne. Bud'te si yedcmi pti vSech debatach tohoto: Povaleenou Evropu budou organisovat ty myilenky a zdsady, jimit bude diktovan a vytvoten mir. A podle techto ideji budeme muset my vytvaret a stavet, at' budeme chtit nebo ne. Jake to budou idee, nikdo ptesne nevi. Mir je pied nami jests dosti daleko. Jiste je jen to, to po valce jeke vice net kdy pted tim, b lade hledana spoluprace lidu a narcdt, le se budou uplatnovat mytlenky fizeneho hospodatstvi a sociSvet se pl'etvall, nastava nova ãlnI epocha. Proto yeechny malicherne a osobni spory jsou v techto ptevratnYch dobach naprostYm anachronismem. Uvedomte si to a ("Nate noviny".) podle taboo se tid'te!

Ve stiedu, dne 12. biezna 1041.

VNITENI StLA — ZAKLAD tSPECHT-.

Marie A. ZivnY, Austin, Texas.

Nikdo neme, nechati uplynouti svtij tiivot tak, aby se pied jeho koncem nemohl prokazati nejakYmi Uspechy, nejakou praci, ktera posloutiila pro dobro sveho okoli, svYch spolublitinich. I ti, kteti neetestim, neb zklamanim zaslepeni bloudi, i tern pevna sila vtinitrni osvetli jasnou zati ztracenY cil, aby zpamatovavei se vratili se na cestu pravou, na, cestu prate, pochopeni a obetavosti. Neb ta vnittni sila jest duch nas, a ten se nesmi nechati odstraeiti nezdarem a zklamanim. Duch jest kus veenosti a ten se nerozejde v Om a paru.

Vyjede z rokli a zakop0 nohou pevnou a bude shit opet svetLo nebeske po planich a ficlolich Ceske zeme, po tech potiehnanYch krajinach 'deskYch a mora yskYch rozlevati se bude, a ta stladend, zaelapand a setiloutla trava se rozzelend a v steblech tisicerYch potiehnanou firodu svou, Ceske zemi vydavati bude. My veichni vime, tie ne za blaheho pohodli, ye viru tance a radovanek se rodi prava spokojenost a etesti naroda! Ale za zapasu, nee-testi a nehod vyrasta stateenY lid, za boute a dente 0tvird se krasne jaro, sluneeni paprsky svym blahodarnYm teplem probouzi k tiivotu a k praci. Jest proto povinnosti nas veech, kdoti jakYmkoliv zpusobem jsou povolani ku praci a k vYchove naroda, aby svou moci tak, aby se narod skladal ze samYch pevnych a opravdovYch charakterii, nebot' jen vnitkni sila — pravY charakter,,-r- jest to, co eini tem& . zazraky. Olovek vnittne silnY rozenava yeeobecne dobro a neda se zlakati, ani nijak ziskati pro nic povrchniho a celku ekodliveho. Vnittni sila naroda jest ji g sama o sobe Casteenou zarukou iispechu. Prototi bud'me silni veichni spoleene pro dobro celku —neb na slabochy i Huh zapomina.

Nesmime se veak nechati svesti domnenim, tie sila tkvici v jednote, ve svornosti, v poetu, jest vkly silou pravou. Neni-li tato sila podrobena zakontim dobra a sile mravni, tu jest silou nejzhoubnejei a pusobi ye spoleenosti lidske nejveteich a nejhoreich rozvratt, bidy a utrpeni, coti prave nam dokazuje nynejei doba pobloudilYch narodil a jejich lehkovatinYch Lido, kteti poznali podstatu a tu pravou vnittni silu, prospeli ne jen sobe a sveniu okoli, ale i svemu narodu. To jsou ti pravi de, kteti yyzatuji svoji vnittni silu na veechny s nimiti se stYkaji. Slabei se veak timto nesmeji dati strhnouti k fipine neeinnosti, domnivati se snad, tie sila charakterii pevnYch jedincu zajisti jim fispech bez ptilotieni vlastnich rukou, vlastni pomoci. Naee doba vytiaduje pomoci nas veech. KatidY z nas je povinen se snalit, aby s yYm vlastnim ptieinenim upevnil syfrj charakter yeeobecne — a tak mohl vyukti sve vlastni vnittni sily pro dobro a pomoc celku. Velmi dillektou slotikou vnittni sily jest neochvejna vira — sama v sebe I Musime yetiti pevne, tie co koname je dobro a prospeAne. Caste se stave., tie nekdo hned po prvem nezdaru sklada ruce v kiln a oddava se planYm natkilm, — jinY pak dosahnuv easteeneho fispechu, ustava po jedinem nezdaru od dalei prate a nesnatii se Uspechu syYch zveteiti, ba ani se nesnaid ziskanYch zajistiti.

Katide takove jednani jest velmi poeetile. Pr y -nimjestzbynmateCs,vdruhempak jest mylnYm domYeleti se, tie docilenY fispech zfistane trvalYm i bez dalei prate, bez dalei einnosdi. ffspechy, jich nemiltieme nam nepatti, ponevadt k udrtieni jich jest velmi basto potieba vetei sily, neti k ziskani jich.

A pravYm itspechem jest jedine, ktery prospiva, ne jenom jednotlivci, nYbrti slouk ku blahu celku!

"Ptatele, tyranie jasaji"! Ale pokud Bah jest — potud i zazraky jsou! Bah posiluj ten dobrY, porobenY lid slovanskY, o nemti mnohy tike., 'tie je sprostna, nadoba, veak ale z yule boil, mute se z ni vino rozlevati po Ceske zemi. Ty zeme potehnand, zeme krdsna, na

Strang

ViiSTNt 1,C nvot muj kvetl, tel.° rostlo a duch silil nadejerni v dun a pramenem L ye viry, Ze zaolaovdna bude narodu, kterY ti dal jmeno a napinil slavou, a uhajil krvi a2 do techto hroznYch • dob, ka2dou pid' zeme tvoji!

Viasy na hlave vstavaji a krev stydne v lach pki eteni a slykni vkch tech hruz, ktere se tam v nail stare domovine odehravaji.

Jest nanejvys nutno, nkiti a probouzeti deske svedomi, starati se o dedictvi nam. svekene, tak aby hodni byli jsme act svYch, aby tehnali nam i potomkflm naSim. Vetime pevne a svate, 2e lepSi nastane budoucnost, meme pevriou viru, a laska roste v nas — s utrpenim naei krve, tam za motem. Sarin Bohem byla Ceske. zeme, Ceske:nu lidu darovdna, a co BUh dal ,nerozstkileji a neodejrnou diktatoki, naSili a hrubd moc at' v jakekoliv formo,.zvitezi pouze na Cas. A ja chci fetit jak pravi yeetkyne: Z temneho lun g hlubokeho more povstane novY, mladY svet, eiroke lipy v mem otcovskem dvoke — ponesou zase vonny kvet. Snautne oseni vzktisi teak' ptival. — Z noel se zrodi jasn' den, a narbd, kterYti prve slavnY bYval — ten bude °pet oslaven.

K tomu ale musime veichni spoleene pracovati. Vezmeme tedy rozum do hrsti a veichni za jednoho a jeden za veechny, aby se nemohlo pak o nas ,Nenatikejte: neetesti a ocud, tie vas tak t yrde potkaly, — veak natikejte, jste jimi posud rozumnefei se nestali!

JE'N KDYBYCHOM SI NEKDY ROZUMELL Schulenburg, Texas.

Pane poprcha.va, aekoli ten deetieek neni zrovna vitanY, ateni tea se omrzi, a tak pkemYSlim o torn tiivote ,at' spolkovern, nebo °bee-. nem ,o torn nepochopeni a nesrovnalosti mezi lidmi, meal spolkovYm elenstvem. Veteina techto nesnazi, zlosti, zavisti, soud0, by nebylo, nebo by se dale snadneji odstranit, kdyby bylo mezi ndmi vice pochopeni a tee • porozumeni. VetSina, ba vkcko co na lidstvo pflchazi ye smyslu rUzneho trapeni, ma vetpoeatek v neporozumeni.

Clovek, spoleeenskY tvor, rad nje ve spoleenosti, rad se sluauje v rtiznYch spoicich, stava, se pkislu'Anikem ruznYch politick'ch stran, ruznYch naboknskYch yyzndmi, tento elovek si mysli, ze ma sam ten nejlepSi zp9,sob 2ivot•. Ale pki torn nevi neb vedeti nechce, 2e jini mchou bYti dobrYmi, 2iji dle jejich mineni dobrYm a spravnYm 2ivotem. Takovy ve sve sobeckosti na druhe hledi s vrchu, pohrda jimi jako ten biblickY fariseus. DCkuji Ti. Bok, ze jsem lepsi ne'44, tamble ten publikan.

A to bYvd, pkieinou nejvetSich sporti, zlosti a trapeni, ktere vyienou 'eloveka nekdy ati k n.epkieetnosti. Je mnoho lidi, kteii se dovedou klidnYm okem na to vSecko se divat, kteii rozun-ine dovedou to veecko posoudit, nekdy tkeba uhnout, ustoupit ,aby nedal ptieinu ku sydru ,a takovi lido jsou zpravidla neoceneni, tupeni, tiivot jim strpeovan ati do krajnosti.

A piece neni nic krasnejeiho mezi lidmi neti ptatelska laska, sousedska shoda a porozumeni. Oveem tetiko neco takoveho dokazat. Nejsme veichni stejni. Nemfiti"eme toho ani zadat, aby nam Yeichni rozumeli neb veichni chybujeme.

Clove; se zrodil s chybami, je jim podroben; chybit je ltdske, ale my tu chybu radi vidime na jinem, jenom ne na nas. Huh chran, uznava t a videt chybu druheho je lehke a snadne, ale piliznat se k vlastni chybe, k tomu musi bYt velke sebezapteni a povaha.

Oveem tetiko to 'veecko ptedelat a urovnat, neb lidstvu chyby a ruzne ty nectno.sti byly ulz" vrozeny, snad je eloveku daly darem sudieky do koleloky.

Kdybychom meli na torn svete veecko podle naeeho ptani, udinenY raj, po Case i ten raj by nam seveednel a omrzel, pozbyl by pro nas zajimavosti, neb my jsme stvoteni pro svet jak::;7m je a jakYm jsme ho ucinili, ale s trochou pochopeni a porozumeni, bychom si ten tilvot zptijemnili a zkraelili.

Ted', kdy sjezdove usneeeni ptielo v platnost, zvolen' sbor reditehl vypracoval ruzne opravy, a doufejme, ze ku prospechu jak ce-

le nail Jednoty, tak i pro jednotlive rady..a 'i";adoutii a nutria, spoluprace tadfi s Hlavni Uradovnou i s nanm orgdnem Vestnikem, bude cele nail Jednote jen ku prospechu a u2itku.

NaS tad Velehrad Cis. 19, v Unorove schilzi • o techto rUznYch opravach uvaCoval a zvolil za kadoveho organisatora jednohlasne pisatele teto Uvahy, Ferdu Mieulku.

S pozdravem na vSecky, Ferd. Mieulka, taj. itad Hvezcla Texasut, Cis. 47, Temple, Texas.

Ct' ni bratii a sestry!

13; to yam sdeleno v prosinci zvoleni novYch 15tednikkt pro rok 1941 ,a tea zabavniho vYboru.

Ve schtizi lednove se dva yYboki vzdali a na jejich mista byli zvoleni druzi bratti, tak tie nas ,,rYbor portitstava jak nasleduje: James ,Biskup, Chas. F. Moti a Jos. H. Kotrla. Toto oznameni mei° bYt udelano dfive; rnyslim, ze flak dopisovatelka musela to opomenout.

Te-2 yarn sdeluji, ze ve schtizi• lednove jsme °pet zvolili organisatora br. Emil J. Hejla, Pt. 4, Temple, Texas. Bratki a sestry, kdy2 budete mit nekoho, koho byste mohli dat do Jednoty neb o nekoin byste vedeli, tak nezapornerite ho pkihlasiti nakmu jednateli.

Tel yam chci oznamiti, jestliie je nekdo u na,§eho kaclu, co by chtel piistoupit od nerno-. censke podpory, tak at' se pkihlasi. Cetli jste asi ye Vestniku zpravu teditele nemocenske podpory br. John 'toupala, tie jeete pottebuje 340 Clenu, aby tato podpora byla utvokena.

Pceasi v nakm okoli mame ted' hodne mokre, 5. a 6. biezna nam tu zase zavlatiilo ati potoky se rozvodnily. Farmaki jsou s -praci hodne pozadu a Cas na -seti korny ji g jest tu a do pole se tak brzy neda, jet. Doufam, 2e budeme vSichni rovno. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana ,taj.

Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, bratki' a sestry Sokola!

Pravidelna schtze 2upy Jitini bude konana ye Fort Worth v nedeli 16. biezna. Zaeatek brzy odpoledne, abychom byli brzo hotovi, protoie v Best hodin hodlame miti nejaky malt' program.

Nlo2na, ze i p. Cerny nam dojede uka.zat jeho novY eeskY film. Na tento podnik zveme yeechny bez rozdilu, bude-li ten film tak zajimavY jako ten, s kterYm uti zde byl, tak jsem jista, 2e se varn veem bude zamlouvati. Uskuteeneni tohoto programu yam dame vedeti listkem, jak to vie bude pracovati, ale doufam a pieji si, abyehom tanec nechali stranou. Myslim, tie za techto par tYdnil neco se maze odbYti potichu, a kteii bez to muziky nemohou ubYti, tak jest v meste mnoho jinYch mist, kde se tanei eeloroene. — SrdednY dik posilam pani A. nzvorkove do Ennis za tak dobro pohosteni, ktere jsme tarn u2ili posledni etvrtek v Unoru, kdy2 nas nekolik z Fort Worth tam jelo shlednouti oeskST tim, a pani Anne Chaloupkove za zaujmuti meho mista, neb ja bych to nebyla tak dokazaia Ty, podruhe pojedem zase. Obrazek se nam velice zamlouval. Take patki dik zdejSirn pkatelurn, kteii se sifeastnili oslavy v sini dne 2. biezna, a pH torn take z nas nekteki oslavovall narozeniny, kteii je maji tento mesic. VSem dekujeme za pkineseni ruzneho jidla do kuchyne a nekterYm za darky a za yYpomoc pki vtem, a za yYpomoc pki vkm a p. R. JeCmenkovi a jeho ,spoleeniku, kteti maji obchod se dievern v mesteeku Saginaw, Tex., za obstarani bedieky peniveho pro 21zniveho. — Minuly tyde,n se u nas na chvilku zastavili ma.n2ele Hegarovi z Temple, Tex., kteii dleli zde za soukromymi zaletiitostmi a take byli u daleich zdejS'lch krajaml a znarnYch. — Rodine SkraSkove, Belikove a dedeokovi PolaSkovi: ptijmete od nas nejhlubn soustrast nad ztratou Va. matinky, babieky a mantielky, a Tobe babieko piejeme yeen.y sladkY sen a zem lehkou. — Oslavy se take sdeastnil mladY vojin Joe Svayjor, ktery byl pied kra,tkYm Casem odveden na jeden rek vojenske slu2by, ted' jest v Camp Bowie, Brownwood, Texas. Velice nas tesilo, 2e dojel a na vojina mu to velice sluSi. — S pozdravem na v'Sechny zustavam vase sokol. dopisovatelka, Millie Pole

t3trane. 0.

Z Krouiku eskYch Zen v Dallas, Texas.

MinulY t'den jsem myslila, to uz ani slunce nikdy neuvidime, neb celYch devet dni nebylo k spatteni, ale na to ye dtvrtek se udelalo pekne a my s veselou do schilze, ye ktere jsme j aly zase novou elenku pi. Mikulikovou, kterou jsme rady vaechny mezi nas pkijaly s pfanim, to i ona bude mezi nas easto chodit.

Ses. pokladnice zapravila nas elenskY pkispevek v obnosu peti dolaru na Narodni Sdruteni na jeden rok, jak eleny bylo jednehlasne jato.

Vgem 2enam od kadu cis. 84. clekujeme za milou jejich navatevu a jsme radi, to nenechaly naSe pozvani nepovaimnuto a nezapomerite, kdyt mete radi vas zase uvidimee.

Nate ses. Hemtalova se stala babiekou a my ji i mlade mamince pfejeme zdravi a hodne radosti za Kroutek.

Anna Ma,chaeova.

Houston, Texas.

V posledni schrizi texaske odbooky e.N.S. v Americe rozhodnuto, aby ustanoven byl dopisovatel, ktery by prav:delne podaval zpravy z nosti teto jednotky.

Schtize, jak obyeejne, konaji se katclou prvni nedeli v mesici, a site vtdy po schrizi kadu M. R. .8tefanik Cis. 142. S.P.J.S.T. v jeho sini na Cottage Grove, cot bYva. v 5 hodin odpoledne.

Posledne pkedsedal nak schrizi br. mistopfedseda Alois Vaja, neb br. Lebr z jistYch phdin se dostaviti nemohl. tteno bylo provolani ureene ku vzpomince narozenin T. G. Masaryka, slova ktera by mel vyslechnouti katdY elovek, to jest, katdy dobrY elovek, jemut jde opravdu o vezdejai mir, klid-a blaho lidske rodiny.

Masaryk, jeden z male hrstky duaevnich yeje nas elovek, jako byli nimi Hus a KomenskY. Veru, hrdi mriteme b'ti, to v naaem kmenu slovanskem at dosud nezrodily se stvilry jake maji kmeny germanske.

8koda jen ta, to vaek ve slastnim kmenu oz dosud zasady techto mutii nedoaly u vaeho naaeho lidu pochopeni, tudit tet nemotno rici, to jsou nasledovani vaemi. Oni stali se za to hledanymi a vatenYmi vaemi dobrYmi lidmi, kolik dnes jich na svete kde tije. Jako vzpominame je v 'Clete my samotni, tak vzpominaji je dobki vzdelani lide v Cine, Japonsku, Indii, Americe a vgude jinde. Vklyt' Masaryk nekazaval jenom pouha slova kdyt k lidu mluvivala, on ta slova ye skutky vteloval a proto take pravem kici smel, to narod slovansky k jeho budouci velikosti jde a prijde cestou Jetiae a nikoliv Cmsara.

Ph naslouchani tomuto poselstvi mimodek pfichazelo na mysl, kolika asi osobam pkijde na mysl ne dne 7. bfezna, ale tento mesic, to na svete til a co udelal takov' jeden jedin' elovek a jak' rozdil je mezi any takoveho Masaryka nebo dnes Hitlera?

Dalaim rozhodnutim shromaldenYch bylo, aby do pfiati solarize sestry, elenky zaba.vniho vYboru pfinesly plan jak v tomto smeru budeme pokraeovati roku tohoto.

MinulY rok odboeka C.N.S. dodelala se peknal° uspechu, za cot ovaem dekuje naaim zase dobrYm lidem. Tohoto rok unema v planu tadnY bazar. Chce vaak dokonati co bylo loni zapodato, neb jedna se zde o veenou pamatku naaeho lidu v Texasu.

Prase si uvedomuji, co vlastne jsou to ty rtzne ne osobni, ale povaechne- historicke pamatky. Vzpominam si prave uvahy Roberta Vansittarta, v nit pojednava o neeestnosti jako mravnimi zasady v lidu nemeckeho naroda. Cituje v to rivaze rrizne odpovedne einitele mezi Germany hned z doby Cxsarovy at podnes.

Tento kus pravdy, citovanY Vansittartem, ratite sloutiti za neznieitelne pravidlo pro vYchovu nemeckeho lidu. Tu vYchovu, po ktere se mnozi a mnozi tak radi i mezi naaimi lidmi a mravni sily naaeho naroda podrYvali asi tak jako nici rakovina zdrave lidske telo dnes; neni zanik viditelnY, tepr y at kdyt pozde jest ut pomoc hledati.

Pravda vitezi, nacismus vitezi nasilim, ponevadt lidska poaetilost silnejai byla netli rozumnY nazor na tivot. Cot vaak platno takove silriovani, vratdeni, nieeni, kdyt acel lidskeho tivota jest fipine jinadim? Zde nemii2e platiti pet dodasne y ule jedootilvSrch du4evniett

ViteTlf V

dne 16. biezna v Hillje, Texas

Cleni SOT. sehraji divadlo pod nizvem

MIRKO" (PODIVNE MILOVAN1) ZAtATEK V 7:00 IIODIN VEtER Vstupne: dospeli 25c — skolaci 10c tistY vYteiek pfipadne S. A. e. T.

V nedli, dne 23. biezzia v Corpus Christi eleni S. A. 6. T. sehraji v Narodni Sini divadlo pod nazvem

"TULAK MIRKO" (PODIVNE MILOVAN!) VEtERE V 5 HOD. VEtER A DIVADLO V 7 HODIN VEtER. Vstupne 25c osoba. — Deti zdarma. tenet., ponevadt svet k vuli zajiateni, klidu, miru a blaha tacia vypineni jistYch pravidel, ktere se napiniti musi. Dokud lidstvo co celek nevi ani co tato pravidla jsou a nesnati se viibec o to je znat a jeate vice — je skutkem provadeti, dotud musi deti rodicu trpeti.

Ale, takove rrizne skutky zanechame budoucim "pro pamatku", pomahaji vtdycky tern, kdot dobrYmi se snail bYti — osvalovati cestu tivotem. Napomahaji jim jako ukazovatele, radcove, tektele a silitele v dennim nakm pracovnim a einnem pokadku.

Do pfiati schrize O.N.S. dne 6. dubna v 5 hodin odpoledne zveme vaechny kraj any v meste a okoli. Tet vaechny, kdot by si pfali obnoviti sve elenstvi nebo novymi eleny .N.S. v Americe se stati chteli. clenstvi stoji $1.00 rodne a mesieni pkispevek.

V minulYch volbach mak) zmeny bylo udineno. Mame vaak novou pokladnici a sice zno.mou narodni pracovnici, ses. Pavlu Studnienou.

Se srdeenYm pozdravem, Marie F. Kulhankova-Valova.

Damon, Texas.

Cteni bratti a sestry fadu Fr. Boleslav Zdrabek, cis. 110. uvedomuji o kriticke nemoci naaeho spolubratra a mistopkedsedy naaeho tadu, bratra L. P. Kocurka, kterY se naleza v nemocnici v Galvestonu od 20. Unora, a bylo jemu tfeba operace na zubni skrani, ktera, byla s fispechem provedena pfed tydnem pod dozorem mnoha lekakri, tak to patient ma nadeji, to se pozdravi, cot jemu jmenem tadu Cis. 110. ze srdce pfejeme. Takova, zubni operace a co vytrpel nag' spolubra.tr, je kidkYm pkipadem k vyledeni. Proto je pfanim vaech pfatel, aby se zas brzy mezi nas zdrav navratil, k dernut skladam i ja nitepodepsanY svoje blahopfani. Americka Legie kond dobro pro bYvale vojiny-vysloutilce ze svetove valky, to velke dobro, ktereho byl Casten nas spolubratr L. P. Kocurek, a zasluhu ma o to tato organisace, cot' jest chvalitebne.

Taky nacre nemocenske. podpora S.P.J.S.T. mela by byt jig zavedena, bere se site ku predu, ale hlemY2dim krokem, a melo by elenstvo na to pamatovat, sahnout pro ten prilak do kapsy, aby se jeden kat,' podilel na to nemocenske podpofe, ktera, byla poslednim sjezdem ustanovena. Slou2it ma pro v gechny stejne, poneva& jestli je jeden zdrav, nevi kde na neho neg testi deka, automobily zavinuji mnoho zraneni a obyeejne nemoci dostavuji se zmenou povetrnosti. Vklohy nemocenske podpory piijdou i vhod Micah, kter' nemocneho ogetfuje, z toho plyne dobro, iidet lekafi zapravit. Br. 'Ioupal apeluje na elenstvo v gemoIne, aby nemocenska podpora byla uvedena ve skutek. On nahlai, 2e ty letaky s prosbou na v gelike pfipady bYvaji at mot ialostne a velice Indio pornohou nemocnemu zasilkou od jednotlivYch par pAolika dolary. Milo by Nape lapcV

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1941. platit vgichni, aby ta trojice na geho hesla byla uvedena ve skutek na prvnim miste co Podpora a ta Lidskost vede k Bratrstvi. V 2ivote obydejne dostavuje se drive nemoc net smrt, a ta mute bYt kolikrate za2ehnana, kdy2 je pene2iteho prosttedku k tomu teelu po ruce. Melo by aspon polovic elenstva na gi mohutne Jednoty slo2it ten puldolar co vstupne, tak to do roka centov'mi pfispevky se zapravi.

Fr. Kveton.

S poZdravem, Barber, Arkansas.

Ctena redakce Vestniku!

Chci panu Frank Vonturovi v Poth, Tex. zdeliti, a moje nahledy pojal nespravne.

Neminil jsem pri pomoci eeatine na obecnYch gkolach peneini pomoc, jak on se domniva, nYbr2 dobrou vuli, se o to zasadit a udr2et, by nase fed se uddela.

Na mnoho mistech se to stalo skutkem, ale phi nedostatku zajmu v mnoha mistech byla nage fed ze gkol vypuStena, ku piikladu Fayetteville, v nejstar gi deskoslovenske osade, a jinde zas slabne.

Pova2oval jsem to za neprakticke, &it jejich dejinam v jipe keel net v jejich vlastni. Vy jste jineho nahledu a vite lope, proto "good luck".

Jestli br. redaktor na to pokarani nazira jako Vy, pak ho prosim za prominuti, neb pra y -doujest, holankydYivlastencima zaroven schvaluji vteleni anglikiny do Vestniku. Jeho rikol, jent na sebe vzal jest teak', proto lituji to jsem mu zabral hodne jeho draheho easu phi elanku "Mezi dvema ohni", eas kter' mohl venovat v jinem smeru.

S pozdravem na etouci znamenam se, Jan Beran.

Houston, Texas.

NeUprosna Morana opet navativila naai 'deskou osadu v Houstone, vyrvouc z naaeho stfedu a z kruhu rodiny pani Annu Janu govou, rozenou Tanedkovou, elenkyni kadu Pokrok Houstonu.

Zesnula. pani Anna Januaova, narodila se dne 31. fijna 175 blite Fayetteville. v Texasu, a skonala po kratkem utrpeni ve stfedu dne 5. bfezna o 5. hodine vederni. Zesnula zanechava zde truchliciho manaela, rovnet Mena tadu Pokrok Houstonu, pfibyvai do tato zeme v ritlem veku a pet deti, nekolik vnoueat a pravnoueat.

Jake ricte se 'Cala zesnula a jeji mantel bylo nejlepe vidno z velke rieasti znamYch a pfatel sridastnivaich se pohkebnich obkadri za zesnulou v pohtebni sini pohfebniho iistavu Houston Funeral Home, kteki se ptiali se zesnulou na posled rozloueiti. ftáci Pokrok Houstonu prokazal sve zesnule sestfe poctu znadnou Cleasti jak bratki, tak i sester.

Pohtebni obtady vykonal reverend Vilt v Ceske i anglicke tea. Pisatel vyslovuje jmenem svYm, sve rodiny, Liberty Loan and Building Asociation a jmenem kadu Pokrok Houstonu vaem truchlicim pozristalYm hluboce pocit'ovanou soustrast. Budit zachovana eestna pamatka zesnule!

S. P. StudnienY. Britska, armada na domaci fronte byla vyznamena za statednost. Vojaky jsou delnici v dokach, 2elezniedfi, policiste a zaniestnanci v plynarnach — ?..'tykicet z nich bylo vyznarnenano novou medaili krale Jikiho, jedenadvacet obdrtelo fad Britskeho imperia. Jeden • z nich, George William Paveley odstranil s pomod sveho parniho valce tki nebezpeone Casovane bomby ,dve z nich zvlaate velkeho kalibru. Ogettovatelka Mary Felicia Thomasova, spustila se tfikrat pod nekolik tun zticenych zdi a tramt ,aby dala morfiove injekce ne gt'astnikiim, ktefi tarn uvazli. JinY z vyznamenanYch, 2eleznidal Harold John Savage isoloval hofici nalladni vagon pinY tfaskavin tak, kdyi vybuchl, nezpasobil velke gkody. tiny vyznamenanSreh jsou typickSan ptikladem civilni °dVA 7 biltaketIct lido.

Ve sttedu, dne 12. bfezna 1941.

Z Hnizda Sokol 2iika v Dallas.

Divadlo "U panskeho dvora" path kratke minulosti. Nebudu podavat vYkonost katdeho herce, hrali vtichni pekne. Stara garcla -si opet jednou s chuti zahrala. Divadlo melo hladkY prObeh, uspbkojilo obecenstvo. Na. to tpatne dettive podasi byla navtteva cobra. Prtelo v sobotu a celou nedeli od rana al do pozdni noel.

Nat telefon byl odpoledne v pine annosti. Ude se tazali, bude-li se divadlo potadat, aneb zdali ho odloz.. Neni divu, ze jsme se obavali, ze bude naytteva male., ale byli jsme pfekvapeni, to divadlo milujici obecenstvo ten dett' neodstratil a ptitlo v hojnem podtu. Mnozi se vyslovili, ze toho nelitovali to prsli, neb divadlo se jim libilo.

Toho dne byla br. J. Kosem; spoleenYm cvieitelem A.O.S. svolana do nati Sokolovny spoledna nacviena, ktere se melo sudastnit cvidici elenstvo Sokola z nekolika jednot, ale bylo nekolik dni za sebou•Apatne podasi, nebylo moan vzdalenejtim se dostavit, proto byl zastoupen jen Ennis a Dallas. Take od Katolickeho Sokola z Ennis asi 6 cvieenct se podilelo na tato nacviene. Budou letos na sletu v Chicago zastoupene vtecky slotky a narodnosti cvidicich organisaci, kde s narodnim sokolstvem budou vivodit y e vyspelosti a zdatnosti. Budou to malebne skupiny sokohl a sokolek slovenskych, polskych, chorvatskYch, srbskYch a jinYch. Bude to neco velkolepeho. Kornu jen trochu motno, planujte se podivat na ten slet ye dnech 28., 29., 30. a 31. dervna 1941. Kdo ma sve dobre auto a ma misto k ptibrani druhYch, katdY si rad zaplati to sve vydani.

Vratime se jette za temi natimi cvidenci do Sokolovny. K desate hodine jsem se vypravila do Sokolovne vatit obed. (Nevedela jsem komu, kdyt tak Lilo.) P •ijdu tam, evidicich pina Sokolovna, muti v sale, teny v tenske tatne pilne cvidi. Ennis a Dallas zastoupen stoprocentne.

Jidel tarn ua bylo naneseno hotoveho, same dobroty: salaty, fizky, sekane a rtizneho pediva.

Ty nate zlate deske maminky, ty si nikdy neleni uvatit, napect a pkinest, a to ne jen jedna, ale to jejich ochota a Atedrost je nevyeerpatelnd. Nenalezam slov, jak bych je pochvalila a zasloutene uznani jim vzdala. Ja yam vtem z uptimneho sveho srdce dekuji za lite, co ut jste udinily a udinit jette minite, neb ye vteobecne lasce a spojeni je nate spaseni. Postavila jsem na gulat, pak ptitla k pomoci pi. Toberna, 12 hod. bylo vte hotovo a ptipraveno. Od Rend10 se ptinesly eerstve koblihy a na 50 hladovSrch cvieencii se s chuti pustilo do chutnSTch jidel. K obsluze vypomahaly dve Malanky, Stranska. a Houtvidkova; VSe slo, jak se lila, jako na dratkach.

V nedeli 2. btezna byl ten veeirek startiho elenstva. Vetim, to se vgichni pane pobavili.

Muti hrali karty, teny domino a banco, deti ye skupine se pane pobavily hranim bingo, mladet v sini tancovala, katclY die sve zaliby.

Sestra A. Zazvorkovo. z Ennis neumi ptijit nikdy naprazdno a nedovede ani stat naprazdno.

Ptijela v tom neptijemnem podasi k nam na divadlo, shledla u nas plechove pokladnieky v rodnich barvach nattene s napisem "Pro nate betence" a Cinila se. Nemyslim, to koho vynechala, mela z toho velkou radost, to hodne vybrala. Na takovY fieel ka2dY rad ptispeje. Jedna z tech, jet vtem sama jde pfikladem, slytela o natich pokladniekach a posiala po ses. Peevratilove $1.00, kterY tam ses. P. ye schfizi odbodky pfede vtemi dala.

Ja ji nazYvam kralovnou panenek a panadkil.

Vyrobila jich ut 700 a chce to dokazat na 1 tisic, a to ona dokate zcela jiste. K tomu daruje v'Sechnu vinu a povatte tu ohromnou praci! A co tech test z Ennis do Dallas ut vykonala k nakupu viny. Mimo toho ptispiva i jinak finanene. Zaujima nejptednej gi misto mezi tienaini v Texasu v pomocne akci S.A.6.T. a zaslouti si za svoji lasku a dobrotu neochvejnou nazvu kralovna panenek, nemyslite? Ovgem k tomu pottebuje lidi ochotnYch, kteti ji s prodejem seleieek pomahaji. Katela. vezmu 1 hodinu Casu ji udelat, to je 700 hodin a 700 etvrt'e.za ne. Na nas veeirek se take dostavila. nesla sou veptovou peaeni, knedliky a sell a zas doptedu objednane panenky. Ta jeji dobrota je jako rostlina, kdyt ji pfitlapnou na jednom nifst, najde si jinS7 mar a kveta a zeleni

vesTruls se zase. Kdo jette nemate tuto hezkou panenku, jen dopitte pi. Zazvorkove a ona s radosti vyhovi.

Druhou nedeli je obydejna, taneeni zehava a tteti nedeli v bteznu po schuzi tadu Pokrok 84. bude ukazovat p. 6ern'y, orga,nisator Z.O.B. J. ruzne •barevne obritzky sokolskYch sletil a Pile. Vstupne bude velice mime, 10 a 15 centt.

VYtetek z toho ptipadne cestovnimu fondu pro cvieici. Ptipravime tam opet vedeti, ktera se bude prodavat lacino a pak se budete moci oddat kaidY svoji zabave tak jak tomu bylo pr yn. nedeli.

6tvrtou nedeli tento mesic omladina Sokola pod rail M. Toberne ml.,sehraje anglicke divadlo "A Ready-Made Family" od Jay Tobiase.

Zajiste si daji oznamku, kde se dodtete jmena udinkujicich.

Balk tatstva pro nate betenci mne dodala pi. Pinkova, Ochotne zase sebou vezme do Houstonu p. Cerny.

Z nati odboely nebyla podana delti dobu zprava. A tu opetne dlenstvo vlotilo na me ten nevdeeny fikol psani. V mesici unoru byly provedeny volby uiedniku. Dosavadni Utednici se syYch fitad0 vzdali a novYmi se tetko nahratovaly. Za piedsedu zvolen aklamadne dosavadni br. Franta Rendl, za tajemnika br. B. Zvolinek, za pokladnika br. John Hemtal. Br. W. Nesudovy, taj. a br. B. Ptevratilovy, pokl. za svedomite vykonavani povinnosti titan odbodka srdeene dekuje.

Jak vidite z uvedeneho vykazu sbirek, to koname svoji povinost. V loni cela eeska osada potadala veliky bazar, ktery pkines1 krasnY finandni vYsledek, bude tomu patou nedeli tento rnesic rok. Ja dodnes rada vzpominam na vtechny ty spolupracovniky, jak se nom to vespolek pekne pracovalo, a zilstanou u mne vtdy ye vdeene pameti, tak jako vtechny ty Ceske easopisy, ktere mne tak ochotne propujelly svoje sloupce k uvetejneni obtirnych seznami0 a zpras bazaru se tYkajicich, z nich ze vtech Vestnik. nej vice to byl nas Letos opet patou nedeli, dne 30. btezna bude za spoluileasti vSeho spolkoveho Clenstva v Dallas potadan karneval. Bude to nee° noveho, co u nas jegte nebylo. KakIST spolek, poetem osm, si zvolil 2-3 zastupce, kteti se sifeastriuji schtizi a vypracuji spoleene podniky k ziskani vet& sumy pen& pro odbojovou pomocnou akci. Clenka a zastupkyne Siciho kroutku tadu Pokrok Cis. 84., pi. A. Poldadnikova navrhla uspotadani velkeho karnevalu, kterS7 by zapodal po poledni a mel by katdS7 ptistup bez vstupneho. Po katdS7 veder byl by program a zabava a. platilo by se vstupne.

Jak yam Vtem znamo z novin, ce1S7 svet zda se bYt vytinut z rovnovahy, lupidstvi a bestialnost Nacku nezne. mezi, zatiraji se dal a dal do daltich narod0, ad ut-se jim ty jejich telezne zuby podinaji povatiive klatit. 0 ke't by to vzalo uz brzkY konec. Utrpeni lidstva po celem valkou zahnizdenem narodu je stratlive. Venice cile vytaduji take velike obeti a na nas tady v zavetti je, abychom jedenkatdY tu svoji donesli a podpotili die syYch motnosti. Nenechte jen nas hrstku pracovat, ale ptilotte veci ruce k dilu.

Obdrieli jsme dne 28. imora dopis z Valatska, kdet nam piti, ze maji vteho velkY nedostatek a vte je na listky. Dopis byl odeslan 6. ledna, byl prohliten a protel. Potrvit-li valka dele, snad chudaci umfou hiady.

Pomotme jeden kahlY podpotit ty velke cue natich spojenct, zdolati toho zleho neptitele lidstva — valku. Bude tam take stanek darovanYch veci ke koupi, veci prakticke, pottebne pro katclodenni pottebu: rudniky, zastery, polState, uterky a Pile veci. Prosim, tfeba je ut doba pokrodild, udelejte nee°, vtdyt' ruce 'Ceske teny j&iu dovedne, a odevzdejte to vaSim vS7bortim, vge bude s povdekem pitato. A pro ty, kteti pro kratkost Casu nic zhotovit nemohou, bude tam zase kniha, dart, kde mohou ptispet finanene. Danl. podrobnosti tohoto podniku uveiejnim, s dovolenim red. ye Vestniku.

PelcnY podatek eili zavdavek k tato akci Uhaekonil ut gici kroutek tadu Pokrok valy jeho dlenky krasnou deku na poste'.

Byla jsem velmi ptekvapena, kdyt jsem si ptedetla dopis pi. B. Jdove, Idea odpovida na moil nepatrnou poznainku o tom matkarnimi

etrana 1. oetla tam nee°, co tarn vubec nebylo. S tirn vydelanim, ze si u nas ty masky, jen obdrtely deny, yydelaly, bylo psano pro tert a tak tomu i ty etyfi masky enniske rozumely a zasmaly se tomu. Nebudu zde nic vyvracet ani dokazovat, jen s m3"7m eistS7m svedomim podotS7kam, aby jen ka.20 v naSi Ceske osade se zasazoval o spolupraci jako ja, nebylo by zde tadnSTch rozkohl. Ptedlotila jste si otazku: zachovala jsem se ja vady, vSem a vSude? Jestli ano, tadejte to i ode mne. Neodradi mne od vetejne prate ani prvni, ani padesate zklamani, ale znovu jdu a svoje slabe site schopnosti venuji dalti praci na poli narodnim. Ctenare srdeene zdravi, Botena Rad Stefinik Cis. 142, Houston, Texas.

Touto cestou chci podekovati vtem natim ptateltm a navAtevnikum, kteti se sileastnili nateho divadla v nedeli 9. bkezna a take oslavy 90. narozenin nateho nezapomenutelneho tatidka Masaryka. Prisli z blizka i ze vzcttlenVch osad viastenecky citici Cechoslovaci, kteti sobe ptipomeli, i.e llilagaryk je nejkrasnejtim vYrazem tradic a dejinneho poslani deskeho naroda a tak vzdali hold jeho pamatce.

Tet dekujeme natemu deskoslovenskemu konsulovi Dr. Hollubovi za jeho krasnou a dojemnou pfednatku. Program popisovat nebudu, neb nechci zabirat mnoho mista, ale doufam, i.e vtichni navttevnici byli spokojeni, vim, i.e jim leti smutne vzpominky na divadlo nett'astne "Jindry"; no ptitti divadlo bude trochu yeselejti.

I mne leti smutne mytlenky hlavou, neb jsme zase ztratili jednu dobrou tetra z nati Jednoty a to sestru Janutovou. Ptekvapila nas zprava o jeji smrti, toho jsme se nenaddli, i.e od nas tak nahle odejde. Byla to dobra Lena, ktera mela pro kateleho jen fisme y a proto telime ztraty jeji. Budit ji zeme lehkou ,a bratru Janutovi vyslovujeme nati nejfiptimnejti soustrast.

Dale jsou nemocni, setra Duboakova a sestra S. Matelova, ktera se podrobila operaci; ptejeme jim brzkeho uzdraveni, aby zase byly brzy mezi nami. Take postradame sestru Lacinovou, ktera mezi nami jit dlouho nebyla, snad je take nemocna? Mame radost ,i.e sestra eerna, mantelka br. 6eriViao, kterY jest organisatorem pro Z. Jednotu ,se ze sve dlouho trvajici nemoci pozdravuje a take byla neastna nateho divadla. Byli jsme poteteni, ze zase po dlouhe dobe se mezi nami objevil br. Jan Schovajsa s jeho mantelkou, kterY byl te2ce nemocnY, ale ted' pry se jit zase citi dobte, cot mu ze srdce ptejeme. Radostne jsme se pozdravili se sestrami z Dallas a to sestry Pfevratilova, a Rendlova, sestra Zazvorkova z Ennis a sleena Karlidka Nevolova z Alma, Tex., ktera vtdy pamatuje a ttedte pfispeje jeji nadhernou rudni praci pro nas druhY odboj.

Tat sleCna A. Houdkova, z Corpus Christi darovala pro Narodni Sdruteni 12 krasnYch kytidek, ktere sly jako na dra:eku, a hned byly vyprodany a jednu krasnou hadkovanou deeku. Dale br. F. DlouhSr 1 dol., br. Fr. Leber st. 5 dol., sestra Bedanova uhadkovala kloboudky, ktere se take vtechny vyprodaly.

Temto darcinn patti nas srdeenY dik. Je videt, i.e nezapominaji na nate trpici ye stare vlasti. Tet dekujeme sestke DlouhY za jeji borne kolade, kterYmi nikdy na nas nezapomene a sestke Vajove za peeivo do kuchyne.

Na "Svobodnou tkolu" si u mne ptedplatily sestra Helena Teperova a sestra Baletkova, kdo bude nasledovat? Prosirn, dejte is otazku, mam ptedplaceno na betici rok? Denifarn, i.e cteni odberatele si vzpomenou s doplatnym i ptedplatnYm na S. C. a co nejdtive zatlou.

SrdeenY pozdrav vtem 6.toucim Pavia Studnidna, 332 W. 27th Ave. 50 doglovS7ch chalup. — Na Jilemnicku v obci Petimove je dosud 50 chaloupek, ktere pokryvaji dotkove sttechy. Petimovtti hospodati se nechteji s doAkovSqni stfechann rozioudit. I nyni na nove buclovana staveni se dava

6trana I. asne z rana po hluene noci zamestnanec velkeho londYnskeho knihkupectvi zjistil, 2e' obchod byl velmi teke poekozen, kdy2 nemecka puma spadla na blizku. Klesti si cestu mezi troskami, kdy v torn zazni telefon, kterY nahodou zustal neporueen. "Halo, je tam knihkupectvi X.? Nemate nahodou na sklade knihu: "Kultura naestskeho stavebnictvi?"

Do redakce jednoho listu ye Wellingtons na Novem Mande dostavil se chudobne obledenY mukk. "Prosim Vas, co stoji Spitfire?" tazal se irtednika administrace. "No, asi pet tisic liber", odvetil irtednik s I:Israel/erne "Chtel b;:ste snad jeden koupit?" — "Ano", znela odpoved', "tady mate eek." A — ani2 by sdelil sve jmeno, neznamY odeeel. * * Pro zmenu jednou — ne British, ale bechoslovak-made. V druhern 'dike noveho rodniku uveiejnili jsme zpravu pod titulem: Hokeyowl jedenactka naeich letcu. Napsali jsme tam, k tato jedenactka bude jiste hajit i na lede -dobre jmeno naieho sportu. Bodejt' ne, kdy2 je jich jedenact a jejich soupetti Wit podle mezinarodnich pravidel pouze test! * * Anglieti letci shodili psi jednom z poslednich naletu nad NCmeckem jizdenky na cestu do Anglie. Ke katde jizdence byla phlokna pozvank.a v nit se pravi: "Srdeene zveme nemecke vojaky a namotniky do Anglie. Zpateeni jizdenky bude sotva zapot?ebi, nebot' nerneeti vojaci a narnotnici budou u lads tak dobie ptijati, k zpate'dni jizdenky nebuclou potiebovat. * Dye ste starYch kanontl, trofe,i z minurYch valek, odekava dnes ye Woolwich' svtij brzkY konec a vzktieeni v podobe novYch zbrani. Mezi nimi je take parni stroj, pou2ivanY pro pumpovani vody na stanici v Deptfordu. Tento parni stroj zahajil svoji einnost v roce 1812, kdy Napoleon utikal z Moskvy. Ted' byl odevzdan do sbirky stareho 2eleza. * * "GUILTY FRENCHMEN." CO bylo ptidinou padu Francie? Od eervna minuleho roku vznikla o torn v Anglii cela, literatura. Mezi rilznYmi dtivody, ktere jsou uvadeny jako ptidina tragickeho konce tteti republi. ky, se nejeasteji vyskytuji pata, kolona, nemecke, propaganda, korupce, osobni intriky, stranicke a socialni rozpory, vojenska neschopnost i lhostejnost eirokYch mas francouzskeho naroda.

K temto davodtm, ktere nepochybne mely velkY podil na francOuzske tragedii, ptipojila kniha znameho angliekeho katolickeho 2urnalisty Cecila F. Melvilla "Guilty Frenchmen" dalsi dilvod — da ybd, ktery bude eechoslovaky zajimat take proto, ponevad2 se tYka, jejich pomeru k Francii. P. Melville pile: "Tento diivod jest povahy duchovni Dozvedel jsem se o nem od sveho stareho francouzskeho p?itele, kterY nyni spolupracuje s generalem. de Gaulle, a vetim, 2e jest pravdivY. Rekl mi, 2e hlavni ptieinou pora2ky Francie bylo to, 'Ze zradila sama sebe. Minn tim francouzskou zradu Ceskoslovenska v roce 1938. Francie tehdy zradila nejen cizi narod, ale take sve starodavne tradice a nemohla proto uniknouti dasledkiim sveho zleho einu."

To jest nazor Francouze, kterY se nepodrobil rozkazu francouzske vlady ve Vichy, ktera zradu Ceskoslovenska dovrilla zrazenim Velke Britanie. Neni pochyby, k se bilk den, kdy k tomuto poznani dojdou i ostatni Francouzi, zejmena francouzskY lid, jeho utrpeni v nacisty obsazene east Francie i ponikni, do ktereho jej uvrhli mukve z Vichy, rychle jej probouzi z politicks lhostejnosti a rnravni letargie. * * Anglieti zajatci v jednom na.meckem tabote vytvotili footbalovou jedenactku a vyzvali namecke voidkv na zapas. Zapas yeak byl no etyfacet minutach pteruten pti stave 27:0 pro An'llean y. Teprve pak ptekvapeni Nemo' zjistili, tie footbalova jedenactka byla sestavena vyluene z hrdefl drulaeho teamu Aston Villa. kterY se spoleene hlasil do voPka a padi 0.0 n'entzok6ho zaj4 u Dunkirka.

VESTNI

Rozmanitosti.

HADES TAHNE DO POLE. Kdy2 Menelik II. porazil 1. btezna 1896 italska vojska tak dtikladne, 2e se vzpamatovala teprve za etyticet let, bylo mezi 80,000 habeeskYmi bojovniky 12,000 mukl z PrOvincie Tigre, ktera, hraniai s Erythrei. Hranice neptispivaji obyeejne k dobremu sousedstvi a v tomto ptipade byli sousede neptateli proto, 2e Italove promenili Erythrei v italskou kolonii. Vildcem 12,000 mukl z provincie Nigre byl ras Malagasa.

Negue Haile Selassie, kterY ma nyni hlavni stan y Khartumu, jmenoval nedavno rasa Ma,ngain hiavnirn velitelem vojenskych sil, ktere bojuji proti Italum v Habeei. Neni to oviem ras Mangaia z r. 1896, riYbr2 jeho vnuk. Zni to &Ice paradoxne, ale odpovida, piece pravde, 2e proti Italum bojuji opet zalo2nici negueovy armady, kteti jsou vycvieeni pro zaludnou, partsanskou valka. Bojuji s anglickYmi zbranemi a vycviell je sbor anglickYch clustojnikii, kteti jsou odborniky v kolonialni -valce. RAF udava, habeeskYrn 'detain cil. Bombarduji-li briteti letci italskou posadku, most nebo dulezitejsi ktikvatku, vedi u2 Italove velmi dobte; 2e dojde k utoku habeeskYch partisanti. Italove se brain jenom tarn, kde je to nezbytne, aby s zachranth 2ivoty. Italska kolonialni tine v severni Africe zanikne mnohem rychlcji, nee byla stvotena.

Italove maji dva deptatele, jejich zajmy jsou soubekie. Amharove, kteti jsou vladnoucim kmenem v Habeei, chteji bYti opet pany sve zeme; Britove se chteji zbavit neptitele v tYlu, aby nemuseli bojovat na dvou frontach. Krome toho staly se habeiske ?eky, ktere maji pro Egypt 2ivotni yYznam, politickou zalettosti.

Na bahnu, jet ptinateji vody Modreho Nilu z jezera Tana, zavisi nroda v Egypte. Italove chteji zadrkt vodu z jezera Tana jenom pro sebe.

Soube2nost habeeskYch a britickYch zajniti vynikne jests vYrazneja uvakme-li, 2e kapital, kterY ptispival k rozvoji Habeee, byl temet vYluene britsky. Negui jej ziskaval koncesemi.

Kdy2 Italove videli, 2e by rnohli ptijit pozde a 2e by Anglie musela sve pokojne zajmy chrariit, napadli Habei zcela bezohledne a porob.li Nedomnivejme se, 2e Anglie jenom klidne Nesahla k obrannYm opatienim teprve potorn, kdy u2 valka vypukla. Od r. 1935 nemohii u2 erythrejei ptekupnici dopraviti egyptshe velbloudy do italske kolonie. Adkoli Egypt trpeI nezamestnanosti, zakazal ji2 pied lety ndbor pracovnich sil pro italske kolonie. Co se ItahIm nepodatilo, dokazali Anglieane velmi snadno. Italove byli velmi udiveni, kdy2 zpozorovali, kmen Beni Amer, kterY 2i1 na zapad od hlavniho mesta Erythreje — Asmary — vystehoval se do Sudanu a stavel opevneni a cesty kolem Kassaly. Aekoli Kassalu hajily velmi slabe oddity, pottebovali Italove v eervenci 1940 cele dve divise, aby ji dobyli. Je to tatal Kassala, kterou 18. ledna obsadila opet britska vojska, ani2 narazila na nejakY odpor.

Troufain si ptedpovedeti: Net nastane v eervnu doba deetla ktere se tika Krempt, nebude v Habeei ani jedineho Itala. Amharove budou opet pany sve zeme a Britove jejich skutednYmi ochranci.

J. Kairner. * * Purny proti zakonu — a zakon byl silnejel Strad mtuleme pokladati za symbol ptipad, kterY se stal pied kratkou dobou v LondYne, kdy2 jedna z nemeckYch pum padla na studijni mistnost advokatil v londYnskem Templu. Puma rozbila svoji yahoo sktiri s objernnymi pravnickYrni knihami. Pak narazila na Halsburyho studii "Anglieke zakony", aveak tento naraz 112 nevydrkla. 0 tvrdou hranu obrovskeho dila urazila se dolejei east pumy a puma nevybuchla. * * Statni WPA administrace prave sdeluje, 2e povolila mezi jinYmi projekty $140,535 na •vy7d1a2cleni ulic v mesteeku Kaufman a kanalisaci. la..este.ko na to doplati $62,892, Na pI c.i se *.1

Ve stfedu, dne 12. btezna 1941.

Jak hasit nejpohodlneji zapalne pumy? To je problem, jima se dnes zabYva, cela britska vetejnost. Dries u2 je temet kaidY britsky °bean' zapojen do obrovske armady "pokraeu ohne" a tento plan se setkal s takovym uspechem, 2e ph jednom z poslednich naletti na kteresi venkovske mesto, bylo na mists vice haslet', neali byio zapalnYch pum. Ted' pheel Mr. H. G. Wilson z Leicestershiru na nejlepii zpilsob hakni: je to syf on se sodovkou. Sodovka ma v sobs' dash carbonioxidu, aby byly neutrallsovany plyny, vyvinujici se pia zeipalnem orocesu. Take proud vody se syfonu je velmi iidelnYm pro tento ptipad. * * NevyZpytatelne jsou cesty kralovske britsky potty v teto valeene dobe. Pamatuji se, jak se ✓ nakeh novinach doma obeas objevovaly • Poeta dorudila dopis po 13 letech nebo KryptOgram, co byla adresa a podobne. Viechna tato slava veak pobledla pied vykonem beitske aoety, ktera nail redakci v techto dnech doruaila eeskoamericke noviny za,slane zaeatkern listopadu na adresy: Camp militaire, Agde a La Cause Tchecosiovaque, Paris. Nevime ted', co je na veci vice neuvetitelne, zdali to,- 2e noviny se dostaly do LondYna, misto do Francie, nebo to, 2e krajane v expedici americkYch novin jests nevzali na vedomi pad Francie.

Kanalem ktikval anglickY torpedoborec.

Stra2 hlasila elun se ttemi troseeniky a lod' samortejme zamitila udanYm smerem. Naila gumovy zachrannY elun, nesouci tti nemecke letce; byl tarn dlistojnik, kterY vytrvale maval, aby ptivolal pomoc a dva raneni poddilstojnici, kteti se stem dr2eli vratkeho plavidla zmitaneho vinami. Sotvaie lod' ptirazila ke Noma dilstojnik velmi neeetrne opustil ranene druhy a spihal vzhiiro po 2ebtiku. Na palube srazil paty, vztahl pravici a zvolal: "Heil Hitler". Sotva dopovedel, jako na povel chopilo se ho nejmene pet paril ochotnych rukou a Hitlertiv dastojnik Po hlave letel nazpatky do mote. Posadka pak opatrne vyzvedla na palubu oba ranene letce a teprve pak smel hitleraik na palubu. Byl mu hozen zachrannY pas, a k42 se znova vytplhal na palubu, u2 nezdravil. * VZPOMiN.4.101 NA PRAHU. Dostalo se mi do rukou nekolik eisel ""dechoslo-vaka" a kdy2 jsem je proeital, vzpomnel jsem si na Prahu. Na tu krasnou Prahu s VaclayskYm namestim, na Hrad, na "Rigrak" a na tu et'astnou dobu, kdy jsem jako student sedaval u Valden, nebo ye Slavii. Jeite si dovedu v duchu vybavit obraz Sarky, Stromovky i Barandova. Nemohu pochopit, jak je moane, le tam, kde za myth studentskYch dob dYchalo vie duchem demokracie a svobody, pate se dnes takove zverstvo.

Nechal jsem v Praze sve nejlepii kamarady a ptatele. Jako Polak byl jsem vady pro Oeskoslovensko a pro nejn2ei spolupraci obou naeich narodtia Byl jsem ptesvedeen, ze ptijde dcba, kdy k tato spolupraci dojde. A skuteene jsem se doekal. Skoda jen, 2e po tak te2kYch zkuienostech a utrpeni obou narodta Ale yekiln, 2e se bilk chvile, kdy se stane skutkem vane heslo: Pravda vitezi a kdy ve svobodne Evrope oovstane opet svobodne oeskaslovensko se svobodnou Polskou, spojeny nejulei spolupraci. Nail spoleenou dohodou zadali stavet novou 'Evropu, ve ktere budou respektovany spravedlive po2a,dayky demokracie hospodatske i socialni. V teto spolupraci, zahajene zde v emigraci, budeme pokrakvat i doma, 3,2 se vratime.

Setkal jsem se s nekterYmi kamarkly z Prahy jests v Polsku, v zati 1939, v Kvasilove na Volvni, kde se hlasili do eeskoslovenske legie.

Doufam, 2e jsou tady v Anglii. Byl bych velmi rad, kdybych se rn.ohl s nekterYm z nich sethat a pohovotit si jako dtive, za studentskYch dob v Praze.

Posilarn ilm i \Teem eeskoslovenskYm voidktim srdeene pozdravy a pteji jim ,aby se mobletos vratit &mt. Znamenalo by to svoil body, i pro rIht Bormalav Notusznilt,

Ve stiedu, dne 12. biezna 1941.

JIRINA T.T.IFIANSKA

Z

L

7

A:„ POUT A,

ROMAN Z let 1908-1929.

Zardel se jests vic. Napadlo ho cosi, co bylo prieinou nahleho sludu, ptekonal se vSak a rekl nejiste: "Tak — maminka — myslila, ze je vdovou doktor padl — a — vdala se znovu ?"

Tu se mu zlomil bias bolesti, nebot' jeho matka padala s podstavce botstvi.

"Holeeku — ty vis houby, co je tivot. Ono se to nekdy splete jako v romanech. Nemysli si, ze tva matka uz dost netrpela!"

"To vim, dedeeku", presvedeive odpovida, zaraten v du5A, te asi je to tak, jak si potaji mysli. Cot o podobnYch pripadech jiz tolikrat neslySel a neeeti, trebas jen v kalendarich — — te on se tedy narodil mamince — za svobodna?

"Trpela — ted' — a driv taky."

"Myslival jsem si to davno — a vette mi " "Co?" "Nehnevejte se, dedeeku — mam tatinka rad — driv jsem to ani tak nepozoroval kdy jsem byl malt' — ale ted' . . . ?"

"Co ted'?" "tilt jsem starSi, tim vice mi pripada jako cizi."

"Tobe?"

"Ano — kdetto — pan Marek " "Inu — krev je krev! Jsi mu taky hodne podobnej. Vic jemu net matte."

"A — proe jste ml to tit davno nerekli?"

"Nad bys to potteboval vedet? Pro dite je lip, mysli-li, te ma tatu vlastniho."

"Ale — mel jsem se tedy jmenovat Marek.

Beztoho jsem dost ve 'Skole zkusil k vuli tomu, PapouSkovi — vtdyt' vite, volali na mne "Lora" nebo "Andulko"."

"Aspori jsi se s nimi kolikrdt sepral a to je klukovi vtdy zdrave."

"Ale ted' se budu jmenovat Marek?" s jistotou tate se hoch.

"Asi." "A — kde budu?" zaSeptal nahle polekane.

"No — u matky zristaneS. Ona se dava rozvest a vezme si Marka."

Utasle diva se hoch na deda. Ten vyklepava dYmku, cosi horlive na ni opravuje a nahle bystre mtikl po Slavkovi.

"Jojo, kamarade! To jsou tak veci! Proto se tvilj bejvalej tato bode stehovat k nam. Pojd', pudem na kale!"

SlaVek jde za dedeekem, hlava se mu toci.

Babieka podivala se nan plaSe a patrave — usmal se pin rozpakti. Nema stani. Sotvate ji a uz je ven — aby byl sem!

Cestou domil my'Slenky viii. Je mu horko, srdce bije tak ryehle. A prec je nezvykle krasne v duSi. TroSieku smutno pro cosi — jen maloueko smutno, te — mami chudak — jako v tech kalendarich — a zase tak mekce pro jeji utrpeni, pro jeji lasku. Jasal by, pomysli-li na ni a — na toho noveho tatinka. Proto mu tak rnekce -tiskl ruku, proto dival se mu tak pozorne do oei, proto znei jeho bias tak jimave! Teplo, po kterem nadarmo batil u dosavadniho otce, prichazi od tohoto, do nedavna neznameho — Slavkovi se zda, te se bliti pritel, kteremu bude napriSte lze se vyzpovidati ze vSech zmatkii — kdyt uz ted' — mamince se ostYcha tak v'Sechno povedet. Nyni bode se moci tatat, ani by mu bylo odpovidano stereotypnim: jo, to ja nevim!

Nebude u nich tit toho syroveho, studeneho ovzduSi, i maminka bode mit stale :it'astnejSi oei, tak zarive, jako vtdy, kdyt doktora vidi.

Nebude jit tak bleda, net, ud.e se beznadejne divat na prochazkach do kraje, kdyt slunce sviti!

I ona bude radostnejL a Slavek se vynasnati, aby jim :Stesti nezkalil.

Je to z y la§tni — do nedavna cizi elovek — a on k nemu hned s poedtku nepocit'oval pratadneho ostychu — ani nevi, jak bude pied' mil tolik cifi7*7y!

VSEITN/K Nynejti otec mnoho si ho nevtimal — tfeba2e mu 1)1'61 vtech dobrot a blahobytu — jeho niternS7 2ixot ho pranic nezajimal. Jen kdy se dobte uell — a dost!

Ale — prod' si vlastne mysli, 2e tento novST tatinek bude takovSn jak si ho nyni on ptedstavuje? V2dyt' ho pied' ani nezna. Tteba bude suchST a odmetenSn zatrpk13i a hotkS7?

Slavek se spokojene usmal. Ne — takov* nebude — to se piece pozna! Vi Huh jak a prod — ale vyciti se to. A zas je Slavkovi horko, jde zrychlene, oei mu zati.

Stara Plaekova peelive ptipravuje pokoj pro sveho draheho sets.

"Tohohle mam rada — jako syna rada — ale toho noveho? To snad ho taky musim mit rada — jakpak ja to dovedu?"

"Jo, matko — je s tim starost! Ale nenatikej — kdyby nebylo doktora, jak2iva bys nebyla babiekou!"

Udivene se na tatika ohledla, na okam2ik ptestala Anerovat povlak na podutce, ale pak se zase sklonila k praci a tnerovala tim horliveji.

"A kdybych ja, se nad nimi nebyl ustrnul a svou chytrosti je nevysvobodil — do dnetka by byli v kati."

"Jakou chytrosti?"

"Jakou chytrosti?"

"No — kdo mu poradil, kam by tel? Cot jsi nevidela, jak se mu rozjasnila tvat?"

"Inu, chuclak, v2dyt' si nevedel rady."

"Prave — a proto se mohlo vtecko rozbit. Za to ti rueim, 2e by byl chtel Lojzu dr2'et u sebe, tteba by se trapili vtichni tti. Jen kdyt by bylo kaMej den jidlo na stole a pradlo v potadku."

"Nu — to mit bode! Ale vet ml, starouti, kdyt jsem ho tak videla zhroucenStho — jako by ml nut do tela vraIel — ne — takovou scenu bych podruhSr. nevydr2ela."

"Dyt' jsi taky cedila!"

"Aby ne. Srdce se ml mohlo v tele utrhnout, kdyt povidal, 2e — 2e mu taky nit neudelali — kdy2 mu dali Slaveeka. No, tekni," a stara, pani u2 se zase zajika, — "tekni — nema on to dite rad? A vtecky nas ma rad — v2dyt' je to dobrak — takovej dobrak!"

"A co ty bys rikal, kdybych umtela a tys neneztratil — zas bude v teploudku..."

"Hm!Tak tomu se tika, dobrak! No jo! Nic mel vtecko v potadku?" rozhodrluje se Plaekova.

"Holeeku — ty mat pevnej kotinek. Ale vit — ze vtech nejvic mne ptekvapil kluk."

"Proepak?"

Proto2e tuti, 2e to jaksi se etenou pani mateti nebylo v potadku. Ale dr2el se! Vdova, povida, vdova! Ten ma za utima! Je vide,t, 2e neni Papouaktiv!"

"Pro Krista pana! Snad mu jests nepovit—?"

"Co bych mu povidal? Vtak on uz easem na vtecko ptijde."

Babieka stoji zdreena nad petinou, kterou pavleka. Ruce ji klesly.

Ale dedeeek ptechazi pokojem, tvat jeho jevi uspokojeni, litackS7 fismov tkvi kolem ooi.

"Kluk je mazanej! Jen bych red veal, jak si vlastne vtecko v hlave zkombinoval!"

Toho dne ptitel Papoutek z Utadu ptimo ke starSnn. Rano se s Luisou rozloudil jako jindy, hrocha jests vyprovodil do Skoly. Wichni se snatili, aby ani pohledem, ani slovem nezavadili o cosi, co melo bYti rortrtkou na vtdycky.

Maminka eekala zet'aeka s nejkrasnejSi yeprovou, jakou mohla dostati, snaS'ela, pobizela, nejeasteji vtak odbihala do kuchyne, oei piny slz a v duSi nakek: "Tohle bych si nikdy nebyla pornyslila!"

Papoutek sedel jako oukropek, ostSrchavY, dojatY a jen staremu bylo lze dekovati, te se nemohl zamyslit. Potom Sli na prochazku a Plaeek to zaridil tak, te se stoeili na plzeriske.

A Luisa po zavreni dilny chopila se sve obvykle prate s pripravou veeere, mluvila se Sidi/kern o vecech docela vAednich a kdyt on usedl k ueeni, sklonila se nad knihou. Jenom kdyt odchazeli spat, objali se vroucneji net jindy a Slavek, cite jeji rozechveni, za gept9 1 : "No, mami, vtecko zas bude dobre!" << Ket by 13fib, Oal!" oclvetila

Man* IL

S poeatku dasteji, pod raznYmi zaminkami, ptichazel Papoutek do sveho bYvaleho domova, nebot' ve svem srdci, neschopnem zloby ani hrdosti, mel jakousi setrvaenost, ktera ho pudila do starch pomert. Musil videti Slavka, Luisu, ba i byt a jeho okoli. Musil se poradit o tom neb onom, nebot' byl zvyk1ST o vtem se s 2enou radivat. Byt' to byla jen kravata neb limed, nebylo mo2no postradati rozhodujiciho rozhovoru pied ptevzetim techto dulaitS7ch maliekosti• do majetku Kulihratkova.

Ponenahlu vtak zvykl u starSTch, zpohodlnel vie ne2 dtiv a kdyt jednou setkal se ul.misy s Markem, neukazal se hodne diouho. Ne, 2e by se hnevali, trah zachran! ale Kulihratek nahle pocit'oval, 2e by mohl pteka2et.

Ostatne, bylo u2 jaro, v zahradce vtechno v pinem kvetu — bylo by tkoda plouhati se po zapratemich ulicich. Luisa je vlastne uboha, — bydli tam v tom vednem dinnu a teru, die od rana do veeera, den co den — leda v nedeli 2e nekdy zaskod sem, k rodieum. A tady je tak krasne! Hned zrana slunce prosviti eel* byt, ptaci zpivaji, kvety voni. Papoutek radeji si ptivstane a zaleva, v zahradce. Nekdy ma pomocniky, male a rortomile, talde mu nahrazuji Slaveeka. "Domacich" toti2' letos nejednou na letni byt, pan se rortonal — Mu, nastydl se na ly2ich a ptechodil chicipku — a ted' ma recidivu a sepal plic! Jojo! Wilde je neco! usuzuje dobromyslne Kulihratek a sna21 se rozveseliti dve deti, deveatko etyklete a testileteho chlapce, kter3im se zda, zahradka malidka. "Jak by ne! Zvykly si na lesy — ka2d3irok nekde jinde — i v Gradu — pomalu by je asi u2 i do hor byli vzali — a ted' — aby se to popelily v pisku!"

Deti jsou rortomile, vytutily dobreho Cloveka, kacieho dne eekaji, kdy se z kancelake vrati a do vedera se ho uz nespusti.

Nekdy sejde do zahradky i jejich matka — je to takova dobracka, prosta dute — ne zrovna hezka — ale povidaji, 2e si ji pan vzal pro penize. Tak vida! Kdo by iekl, ze mela tolik penez! Takova nepatrna osubka! Ale deli maji rortomile!

Kulihratek ani nepozoruje, jak vtdy z kancelate pospicha domt, zeerstva se naji a u2 je v zahradce.

•

Ani by nebyl tekl, 2e bude tak tuze kdyt ptitlo vytizeni rozvodu. Nijak ho nevzrutilo, ani nerortesknilo. Tady u rodieu je hezky a nejlepti pH tom je, 2e ted' Papoutek nema dadnVch, ale doeista 26.driSrch starosti. Ted' se jen divi, prod' se toho rozvodu tolik bal. Taky Lojziece neni zle, prate ma, stale dost, je yeseld, dobte vyh1121. A ten Slavek je beztoho vtudybyl, jednou tady, jednou tam. Ani maminka si uz potaji nepoplakava — pravda, mela jette jeden hork3i den — to kdyt Luisa ptivedla sem doktora Marka. Chudak stare nevedela tehdy, co delat, a v duchu dekovala Panu Bohu, ze nebyl Papoutek ptitomen. Ale to zatidil tatinek; vypravil ho se Slavkem do Konopitte. A babieka, Jteba se sna2i toho noveho zete take mit rada, piece jen zatajit nemf2e, Kulihratek 2e je ji piece jen milejti. Ten druhS7 je mod' velkV pan, ona se pied nim ostcha, ba i tatik "nepoutti tak pied nim pusu na Apacir", ne, 2e by ten pan doktor byl nejakS7 pytnS7 nebo brueavS7— ale — je to pied' jen pan doktor! Zato Lojzka si ma stale s nirn co povidat — ani by elovek netekl, kde tolik feel nabere ostatne — nekdy tomu maminka ani nerozumi.

A Slavek? Ten jako by panu Markovi z oka vypadl — ted' je to teprve videt! No — snad PanbUh da a bude u nich vtecko zas v pokadku. Ka2c1S7 elovek ma svfij kii2 a musi ho nest trpelive. Neujde tomu chudS7 ani bohatST. Jako nahote "u domacich"! Takovi hodni lids — a pan? — kdovi jestli vydr2i. Pkevezli ho do sanatoria, ted' pani, ubo2adka, jezdi tam denne —takovSrch penez to stoji a pored nechce byt lip. Chudinky ty deti — jestli jim tatinek umte! Jette 2e ten Kulihratek se tak s nimi zabVva — co by si bez neho poealy? Kdy2 matka odejde, jsou na sebe odkazany, slu2ebna si jich sotva vtimne, ma co delat s ilklidem a vaienim — nu, je-li hezky, dovadeji v zahradce — ale kdyt prti, piebihaji k pani Pladkove do kuchyne a t-a aby se jimi zab3.7vala one s tatikem. A KulihrbAka,

Btrana IL

Jenom by maminka rada vedela, co zase ma tatik za lubem, k se tak potad "do sebe gtifi"? Veera se dokonce usmival, germoval kou na vgecky strany, ale nefekl ani slova. Inu! snad td se stahm pomatl na rozumu!

Z myglenek vyru gil ji hlukot auta. Vyhledla oknem — tatik otvird vratka, gofer zajizdi, zastavil, z vozu vystupuje pani.

"Pro vgecky svate! Snad ne?" void Plaekova, vidouc pani uplakanou a bledou. I tatik ruku ji soustrastne podava.

Vybehla ven.

Tak je to pravda!

"My siroteekove mali!"

Pani domaci uz nema, zemfelY pan mel pouze otce. Ale ten pkijel al odnekud z hor a je takovy valnY, ze se ho deti boji. Proto o pohkbu, polekane a pladici, drkly se ld'eeovite Kulihragka.

A zas jde ye vilce vgechno svYm pravidelnYm chodem. Zima, ktera pfinesla Luise koneenk klid a tak dlouhoklanou spokojenost, pomalouCku hojila i ranu v srdci mlade vdovy. A kdyZ" se vratilo jaro, Kulihra gek opet ryje; seje, sazi, zaleva, mall pomocnici pletou se mu v gude, nekdy pfichazi jejich matka, useda, se gitim na laviece a hubenou, drobouekou jeji tvafi chvilkami pfeletne rismev. Mluvi s panem radou jen docela vgedni veci, o salatu, k ho vrala7 ci ozobovaji, o jahodach, ze bude tfeba tfisla pod ne zalcdit, o fedkviece, "e - nemide ani dorust, protok ji deti tahaji.

Ale tatik se diva, z okna, "cull" se, jak fika, babieka a spokojene zahalujee v oblaka dYmu. "Tak co, Kulihra gku? Peeete — peeete?" povida, kdy2 se zet' ji'a po setmeni dostavil k ceri.

"Copak bych mel peel, tatinku?" nechapave odpovida Papougek.

"Jen se netvafte tak nevinne."

Nyni mamince uz trochu svita, protok -se u2a,sle na tatika obratila.

Jenom zet'deek nechape.

"Copak se yam zda?"

"Vite, gpatne by to zrovna nebylo. A jegte min hloupe. Povate: auto, vila a je gte majetek.

Panieka je ted' trochu zhubla jak by neale vgak ona zase rozkvete!"

"Ale tatinku," celY zardelY bran' se Papougek, "na co vy to myslite?"

"Inu, myslim, holeeku, za vas!"

"Ale mne ani nenapadlo...

"To je chyba. Pani je hodna, deti vas maji rady — pkestehoval byste se pouze nahoru."

"Co vas to napada..." Papou gek je v hroznYch rozpacich, temef prosebne podival se na maminku, ale ta sedi klidne, jen udivene se na stareho diva a tvaf jeji ma podivnY vyraz, jakali° u ni jegte nevidel. Jako by se ji v dugi uleheilo.

"Napada mi — k by ta vila zustala v rodine.

Vy jste piece docela slu gnej elovek, Papougku — nebokik mel site vYnosnY obchod, ale zas nebyl panem radou — a ja, myslim, vdovieka se dvema detma, tteba je zarridna — mohla by by ratio, kdyby si ji vzal takovY fe gak, jako vy."

Kulihra gek se bezdeky narovnal, zatoeil hlaviekou a poposadil si skiipec. Zdalo se, k se vedle pohlazene je gitnosti probouzi v jeho mozku jakasi myglenka.

"Co tomu rikag, matko? Ci ty jsi ztratila fee?"

"Paneeku! Dyt' by to ani nebyl div! TakovYhle gtesti, zet'dCku, kdyby vas chtelo potkat!

Dyt' vy jste takovej hodnej elm& a ja si budu do smrti vyeitat, le vas ta na ge holka tak zradila. Kdyby yam Panbu chtel vgechno vynahradit!"

"Ale, maminko — co vas to zase trap'? Vklyt' mi Lojziekya nic neudelala. Copak mi takhle schazi?"

"To se rozumi, ze yam neschazi nic. Ale povafte, veene pfec takhle nebudete kdyby nage matka natahla karnak — kdo by se o vas postaral?"

"Chraii bone! Maminka je je gte jako mladice!" rychle zamlouva, zet'. "Ale — nemam ani pomy§leni..."

"2"e jako mate Z'eneni na vklycky dost? Inu — vklycky se to povest nemusi — ale k by se

VtISTNiE

to musilo dvakrat za sebou zkazit — pochybuju! Jen berte, Papou gku — tikam yam — berte, dokud je eas! Moh' by pfijit jinej..."

"Bo --- zet'a,eku — gtesti ulitne — ani se ne-. nadejete. Bylo by to dobre!"

"Myslite, maminko?"

"Jeje! Deti vas maji rady, vy je take..."

"To je pravda. Tak ja, se tedy zeptam Lojzieky."

StarY div dYmku neupustil.

"Proepak?"

"No — ja myslim..." kokta, Kulihragek v rozpacich.

"I mlete! Nikoho se nebudete ptat. Ne2 vdovieku piejde smutek, pfijde yam rozluka — a ostatni, myslim, le u2" deti samy zaridi. Zkratka, stoupate, Kulihra gku, stoupate !"

Tohle bylo pohlazeni, jakeho snad Kulihragek dosud v Zivote nezakusil.

Od onoho dne poeal o sobe pfemY gleti jaksi s vetgi uctivosti, krok jeho stal se vaInejai, drkni Cala fictyhodne. Snad proto piestal s detmi dovadet, byl k nim zddelivej gi — ci proto, 2e by si pani Dvofakova, mohla myslit, k on si je chce nejak ziskat? Ne, lstivost nikdy nebyla jeho vlastnosti, stydel by se sam pied sebou!

Tak se ujigt'uje, skalopevne jsa pfesvedeen, nema nijakYch ziskuchtivYch funyslri — pit tom vgak si mimovolne poeind bedliveji prohlikti vilu.

Thkostlive opravuje kaftlou zavadu, ptemYgli, jak by se to ei ono dalo poridit levneji a lepe, kdykoli v gak pani pfijde do zahradky, pozdravi Kulihra gek rozpaeite a za boha nemfde ze sebe dostat par obyeejnYch slov. Honem se sklani nad praci, chodi s mista na misto, nejeasteji v gak se ocita zrovna na druhem konci zahradky.

Az pani Dvofakova hledi udivene a pfi laitosti povida stare Plaekove: `Co ze je pan rada najednou jako zafezanY? Urazil se snad pro neco?"

"Ale, milostpani! Proe by se uralel?"

"Tfebas ho deti obtekji?"

"I kde! Dyt' je ma rad jako svoje vlastni."

"Ale — mne se piece zda, 2e se nam nejak vyhYba," nesmele pravi vdovieka.

"Ani pomYgleni. Jakpak by to bylo? On snad nechce milostpani pfekakt," pina ochoty a strachu vyvraci domnenku Plaekova.

"Bth zachrari, mne nepfekaIi. VZ"dyt' ja si s nim docela rada popovidam."

"Kd3d on je takovY nesmelY." Pani se zardela, and vedela proe. Najednou se sehnula k zemi a podala vytahovati plevel.

"Potad se to to mnai," po chvili. Z opaeneho rohu zahradky zaznel ryenY detskY smith.

Ulekla se, vyskoeila.

"Deti, nebud'te nezpilsobne. Pojd'te sem!" volala rizkostne.

"Mami — pan rada nom udela houpaeku!" kitCely vitezne, and by se k ni Nevedela, co podit. K nim jiti nechtela. Usmala se dobracky a ve gla do domu.

Plaekova se ov gem svefila tatikovi.

"Na mou dugi," vzdychl si, " s tim elovekem je dkina! Jegte vgecko pokazi! Ted' se Lojze nedivim — ja, bych s nim taky nevydrkl! Nic naplat, musim to zase zafidit!"

Druheho dne si sedl s fajfkou pied besidku, hovofe s pani uctive o docela v gednich vecech, ale tak, aby dostal Kulihra gka s druheho konce zahradky a v rozmluvu ho zatahl, potom se nenapadne Ale trvalo jeg te dlouho, ne2li ti dva nesmeli, dobraeti, ale neobratni bide si koneene fekli, co si Mei melt. Papou gek se dfiv opatrne optal deti, chtely-li by noveho tatinka — a jejich maminka, kdy2 ji to caparti vy2vanili, s rumencem na tvati otazala se, co by tomu fikali, kdyby tim tatinkem byl pan rada — a kdyZ" toto pfekvapeni bylo pfijato s nad genim, odstehoval se po Case Papou gek skuteene nahoru v five riloze mankla otce.

"Tak vida — ten elm& pfi gel ke tfem detem, ani nevi jak!" vitezne kale Pladek. "Nic nemel, jaldiv se nenadfel — a ted' ma vilu i penize!"

"Ja, v'g dycky fikam, poctiveho eloveka Panbu neopusti! Kaldy zlo je k neeemu dobrY," uleheene potvrzuje Plaekova.

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1941.

"Hm! U2 pro tohle mravni naueeni! Jenom nic nebrat tragicky! Ted' mame nejlep giho domaciho! A nota bene! Jednoho zete doktorern druheho panern radou — a pfeci mame jell jednu dceru.

Neni to kumgt9" Babieka pokyvuje hlavou a blakne si mysli: "kdo vi, kolik budeme mit jegte vnoueatek!"

KONEC. * BRITISH MADE. Agliean a degtina, to je kapitola opravdu nevyeerpatelna. Zname pana, kterY vyslovuje Ceske slova s anglickym ptiz yukem, coa vzbuzuje opravdu neodolatelnY dojem. Cte na pkiklad text jednoho z na gich inseratri, ktery zni: "V Putney a okoli" asi takhle: "Vi Patney ej okolaj". A kam byste, kdybyste byli listono gi, dorueili dopis, kterY jsme v minulYch dnech obddeli a na nem'a byla tato adresa: "Republika eeskoslovenska, Fursecroft House, Brown St." Anglicky listono g jej dorueil spravne. * A jegte jedna pekna z "Na gich Novin". Pro publikaci druheho pluku o Francii byly objednany nalepky. Kdy2 byly dorueeny na gli adresati v balieku listek: "Dear Allies, we think you are O.K. And keep your chins up, like we Britons are, and some day, maybe soon, we will be victorious side by side with the Czechoslovaks, our friends." Podepsany Jessie, Mabel a Edna s pinYmi adresami v Birminghamu. Redakce N. N. sdeluje, le adresy jsou zajemcum k disposici. * * Historka ze zamoki. — Mr. Haldeman - Julius, American z Kansasu zaslal Churchillovi dopis v nend mu pi§e: "Nabizim uhradu polovieniho nakladu na bombardovaci letoun a pohonne latky, ureite-li zku geneho pilota, kterY bude ochoten zaleteti nad Berchtesgaden a svrhnouti pumu na obydli hlavniho evropskeho keznika Hitlera." Odpovedel-li Churchill na nabidku, zatim nevime. * * Zaznamenali jsme podobnS7 pfipad jiz pied deli dobou, av gak v techto dnech se opakoval a je tak peknY, ze jej zaznamenavame zase. "Prosim Vas, jsem tady dobk v Holandsku?" tak nejak se asi zeptal sport mulik v prombeenem gumaku Anglieana S., kterY oteviel dvefe, kdy' jedne noci kdosi zazvonil. Kratce pied tim uslygeli anglioti mardele stra gnou ranu. Mr. S. pozval neznameho nav gtevnika do domu, kde mu sdelil, 'k se zmYlil v adrese. Ktd se neznamY dozvedel, ze je v Anglii, zaeal se tfast na celem tele a ani nezapiral, kdy'Z se ho Mr. S. dotazal, zdali je nemeckYm letcem. "Jen mne odevzdejte policii", povida, Nemec na to, "at' mne popravi". Kdyl se dozvedel, ze Anglieane nemeeke letce nepopravuji, neznalo jeho pfekvapeni mezi. "Ale, vklyt' nam to doma fikali", odpovedel. Dostal eaj, biskuity a Mr. S. mu je gte vysvetlil rozdil mezi Anglii a Nemeckem, ne2 ho odevzdal policii. * * Gallup& ristav pro zkoumani vetejneho neni provedl v Anglii hlasovani, aby zjistil, jak anglicka, veiejnost pohldi na Nemce. Na otazku "Je nagim nepfitelem nemecky lid, ei nemeodpovedelo 52 procent: "Nemecky cka lid", 48 procent: "Nemecka, vlada". Na otazku, zdali po vyhrane valce Nemecko ma bYt potrestano stejnYmi podminkami, jako po valce svetove, odpovedelo 68 procent: "Plisnej gimi podminkami", 17 procent: "Merle pfisnejgimi", kdato 15 procent dotazanYch se vribec nechtelo vyjadfit. * * V parlamente byla velka, debata o otazce internovanYch. Mnozi poslanci si pit torn stezovali vojenskou praksi, pry v mnoha pitpadech groteskni. SocialistickY poslanec Stokes vypro,vel, 2e vojens_ke fifady zatkly tit delniky. Jeden z nich je tote trochu podoben Goeringovi a ostatni ho easto ze Zertu zdravili "Heil Herrmann". Posl. Stokes uvedl jinY, je gte peknejg. pripad. Byla zateena jedna Zena, protoZ*e domovni prohlidce byl v jejim byte nalezen listek s timto textem: "M. 49. Znie britskou kralovnu. Na jeji misto dosad' italskou." "Sest tydna potkebovali tito geniove," kekl posl. Stokes, "aby zjistili, le zatee0 pani chovala ykly."

Ve sttedu, dne 12. btezna 1941.

Jak Italie vstoupila do valky.

C. M. Franzero EVYHLASIL-LI Benito • Mussolini valku N hned na zaeatku, ueinil tak z ptidin diste praktickYch. V zati 1939 mela Italie zasob benzinu pouze na mesic a zasoby, stkeliva a Italske delosttelectvo, je2 velmi utrpely valkou ye 8panelsku, byly nedostateene; vojaci, povolani do zbrane, musili bYti poslani domil, proto2e pro ne nebylo vYzbroje a dokonce ani obuvi.

Da121 ptieinou byla okolnost, 2e pfi srpnove mobilisaci dal° k zlYm sra2kam mezi armadou a fakstickou milici; v Suse, nedaleko IrancouzskYch hranic do glo k ptestkelkam, ph nich byli mrtvi i raneni. Nikdo v Italii nechtel valku.

Typickym pkikladem pro nemecke a protinemecke nalady v Italii byla situate na italskem velvyslanectvi. Velvyslanec, hrabe Grandi, jehot' protinernecke smY2leni bylo zname, byl donucen ueiniti pronemeckY projev, nada byl odvolan na dovolenou, z niz se nevratil. Teprve v listopadu ptijel do LondYna novY vyslanec, Bastianini. Novy velvyslanec si zfejme nebyl jist jakou politiku Mussolini bude sledovat. V ka2dem pkipade nebyl ptesvedden o viterstvi Nemecka. Bylo ziejmo, 2e se Italie rozhodla vydkavat vhodneho okam2iku k uplatriovani svYch naron. JinYmi slovy tedeno, kdybyFrancie a Velka Britanie pokladaly za vhodne sbli'Zit se s Raiff a uznat jeji naroky, nebyl by se Mussolini tva,til neptivetive. Av2ak Bastianini nebyl mu2em, kterY by byl s to uplatriovati v Rime svoji politiku. Vyknul se z-tad obyeejneho poslance a2 na misto velvyslance a dobfe yedel, 2e ye fakstickem re2imu se noryplaci mluvit jinYm hlasem, ne21i hlasem sveho Situate zUstala celkem nezmenena al do bfezna, kdy Anglidane zabavili italske uhelne lodi plujici z Nemecka do Italie. Tyto lodi byly neodekavane propukeny, prove v okam2iku, kdy Ribbentrop odji2del do Alma. Italsti diplomate byli spokojeni a Bastianini mluvil dokonce o budoucich mo2nostech sbli2eni. Av Aak myslel to Mussolini skuteene vatne?

Jeden italskY bankek, dobrY ptitel berlinskeho velvyslance Attolica vypravel mi tuto historku: Kratce po neodekavanem ukondeni britskoitalskeho incident' pkijal Ribbentropp Attolica a velmi zle mu vydinil. Tazal se, zdali Ita- lie chce hrati dvoji hru. Vydital Italii, ie neni solidarni k ose a tvrdil, 2e ma v ruce diikazy o tom, 2e v LondYne dli italska obchodni miss, ktera, jedna, o zlepAeni obchodnich styku s Velkou Britanii. Attolico podal dlouhou zpravu italskemu zahranianimu Utadu a Mussolinimu ptimo. Nasledek toho byl, 2e Attolico byl po nekolika tYdnech poslan na dovolenou.

Mussolini se okam2ite jal vy2ettovati, zdali v LondYne skutedne dlela italska obchodni miss a zjistil, ze v LondYne se zdr2ovala soukroma miss italskeho prinnyslu, v niz byli zastupci. zbrojakskych firem jako Caproni, Ansaldo a jini. Kdy2 byla cela, vec zji gtena, Mussolini naiidil, aby tato miss okamkte zastavila jednani, av'Sak aby se jednalo dale o britskYch objedno,vkach v italskYch lodenicich. Flo o nakladni lodi, je2 Anglie chtela objednati a za ne2 chtela zaplatiti 40 procent kupni ceny ve zlate. A tak se stab, 2e po oficialni likvidaci italske hospodatske miss, ptijel do LondYna jinY vyjednovae — tentokrate ji2 s vedomim Mussoliniho.

Koncem dubna minuleho roku navAtivil jsem Italii. Odnesl jsem si z teto nav2tevy nejhork dojem. V Milane setkal jsem se s jednim z vynikajicich redaktort listu "Corriere della Sera".

Byl velmi skeptickY. "Neni pbchyby o tom," minil, "2e Mussolini vtahne Italii do valky, proto2e ho k tomu vede dela, jeho kariera a jeho psychologie. Nernci z neho vlastne ueinili zajatce. Nenavidi tajne sveho spolednika, proto2e je si vedom toho, 2e v Evrop y , ovladane Nemci, nebude mista pro dva diktatory."

"Mussolini ztratil swilj presty2 v narode. Je si vedom toho, 2e narod chce mir, aveak to je

VEStNtIC prive vec, ji g nechce narodu poskytnout. FakstickY regim zklamal, proto2e za 17 let nevytvoiil v lidu fatisticke politicks vedomi. Mussolini sni o tom, bYti velkYm mu2.em Evropy, jim2 u2 neni. chce pokouS'et osud a roan nei by zemiel kdesi v zapomneni, pokusi se o sve 2testi v boji, strhuje s sebou budovu, ji2 postavil."

S podobnYm nazorem setkal jsem se v Turine, kde mi "Chce-li Mussolini do valky, at' jen jde. Snad to bude nejrychlejk zpilsob jak se ho zbavit." mr

Nall jsem odejel z ftima mel jsem delk rozmluvu s keditelem tiskove slugby. Dokonce ani on sam nebyl nadgen vyhlidkou na valku. v jeji nevyhnutelnost, jako vYchodisko fagisticke politiky od roku 1935, av2ak doznal, 2e nebude popularni, nebot' italskY lid valky nechce. Tazal jsem se ho, kdy je mono odekavati valku. "Tento den neni jeke tak blizkY," svetil se mi dtverne. "Nae vojenske ptipravy nejsou jeke zdaleka u kande."

Takova byla nalada v Italii v ptedveder valky. Dne 10. kvetna odpoledne byl jsem pozvan na vyslanectvi, kde se ji2 se211 vedouci elenove italske kolonie v LondYne. Tie vyslechli velvyslancovo sdeleni, ie valka byla vyhleSena. Velvyslanec provolal slavu ducemu. Ptitomni pozvedli pravice k fakstickemu pozdravu a rozchazeli se tde, beze slova, jako lido, kteti jdou z pohtbu.

ROZKLAD ITALSKE ttigE.

Kdy2 Mussolini ptinutil italskeho krale, aby se dal okazale prohlasit habe2skYm cisakem, byl to ponekud ukvapeny din. Wok ho ji2 v dobe, kdy Mussoliniho synove hrdine vra2dili habe2ske vesnidany leteckYmi pumami, znalci africkYch zalditosti varovali, 2e samo 2patne spojeni Italie s Habek eini italskY vYboj do Habek problematickou trofeji. Ne2 autor nejkrajnejSiho nacionalismu snit o svetove Italske Mk — a ovSem take o rozbiti Britske 'ride, ni, jet' ho vedlo slepe do narude Adolfo Hitlera. Dnes pada jedna "baka faksmu" za druhou a italskY lid musi snest stra2ne pondeni; nemecke vojsko a letectvo bylo povolano, aby hajilo za Italy "mare nostrum". V2echny zpravy o torn, co Anglieane nachazeji v Libyi v dobytYch pevnostech Bardii, Tobruku a jinde, nasvedeuji, 2e Mussoliniho africka. armadO byla ji2 ptipravena k rozhodujicimu iitoku na Sudan a na Egypt a mohla skutedne zasadit Britske iiai v teto dasti skoro smrtelnou ranu. Italske a nemecke vojsko by bylo prorazilo Balkanem, Tureckem, Syrii, Egyptem, Palestinou, bylo by obsadilo nesmirne dulezity Suersky kanal. CelY nemecko-italskY Drang nach Osten byl zastaven neprortetelnosti timskeho diktatora — paetilYm ttokem na fteeko a nerozhodnosti v Libyi — a rychYm zakrokem britskYch pozemnich a leteckYch jednotek v Egypte a britskYch valednYch lodi ve Sttedozemnim moil. Plan osy byl dobrY, ale Mussoliniho jektnost zpusobila, 2e italskY prestY2 byl znieen teckYmi hrdiny a 2e v Africe jest dnes 145,000 dernYch ko2i1 v zajeti, Hobe§ v revoluci a Lybye smrtelne ohro2ena. Nefispechy v Albanii, v Libyi, Somalsku a v cele italske vYchodni Africe, maji ovtem zlY vliv na moraliu italskeho obyvatelstva. V katclem ptipade Mussolini, jen dnes ptijima rozkazy od Hitlera, jest si u2 jist, 2e vyjde z teto valky zle pocuchan bez ohledu na to, kdy to vyhraje.

Atlantic City. — Gerhart Segar, bYvaly Bien figskeho snemu, kterY je politickYm baencem z Nemecka, pravil ve schuzi Sdru2eni administratort americkYch gkol, 2e na zapadni polokouli je milion nacistu, ptipravenYch' k "neviditelne" invasi SpojenYch Stitt. Segar, kterY prchl r. 1933 z koncentradniho tabora v mecku a sidli v New Yorku po dobu Sesti let, pravil, 2e "pate, kolona neznamena mnoho, prohraje-li Hitler, ale 2e vice a vice Nemet ve SpojenYch Statech ptida se na jeho stranu, uka2e-li da121 situ v teto valce." Dodal, 2e pateti "dinnosti •pate kolony ve SpojenYch Sta.tech neni Nemecko-americkY bund, nYbr2 nacistickY diplomatickY sbor."

Houston. — S konstrukci lodenic nalladem pet miliona pro stavbu lodi pro vladu 8p, St4zaene se zde co nejdtive.

Strana IL DALKY

Kdykoli ptijdou zpravy z domova, kdykoli s tohoto biehu mluvime dome, zda se mi, 2e malo promY2lime a domykime jednu vec. Jsme v duchu stale tak face spojeni s tarn doma, 2e si easto neuvedomujeme vSechnu to dalku, jet' nas od nich deli.

Ta dalka, to nejsou jen stovky mil — vidite, doma neptestali merit na kilometry — to dalka to je mriohem, mnohem vie. To jsou ted' pomalu dve leta rilzneho iivota, dve leta strachu proti dvema led= svobody, ritlaku proti volnosti, trpnYch nadeji proti Adasti na boji, nejistoty proti nebezpedi. Ta dalka, to jsou rozdily: SA-mann a poklidny londYnsky Boby, ticha rovina v Polabi a htimani noel nad mestem za naletu, koncentradni tabor a Hyde Park, vedery na naysi a vedery v podzemni draze, gleich2altovanY tisk a Lowova karikatura.

Ta dalka je jests mnoho, mnoho jinych veci, ktere si pkild malo uvedomujeme.

A2 se vratime, setkame se s lidmi, kteti po nekolik let vyrilstali v prosttedi psychologicky nekoneene rozdilnem 6d 2ivota vojaka naafi armady, od 2ivota emigranta v LondYne, New Yorku, Lisabonu, Casablance. Pravda budeme si v2ichni blizci radostnYm 2testim nad novou svobodou a novYrn usilim o budovani. AvAak je a bude tteba, abychom si pti torn budovani rozumeli. Abychom dovedli ptekonat ✓ sobs vSechny ty dalky tech nekolika let. Postupem valky, jak se bidime k jejimu viteznemu konci, bilk se i nutnost promYket a domYket tuto vec.

Nebude to jen problem politickY. Je tteba myslet ji2 dnes i na dirsledky kulturni. Literarni, hudebni, vYtvarna tvorba, vyrilstajici v dnegnim protektorate, je jind ne2 kdyby Mit umelci mohli tvotit svobodne. Pravda, nepodafilo se a nepodaki se Gestapu umleet Muzy v nak zemi. Av2a,k jejich pisne jsou tisai, jejich barvy smutnejk a dlata tvrcdi ne2 kdysi. Pravda, planem ducha neuhasi. AvAak vysoka, hneda zed' se tydi kolem ohnike a axe, planout o hni jenom jednim smerem. Koteny ducha zustaly doma. PevnY kmen nepad pod ranami AvSak vetve jsou osekany a s 26.dne strany nema pkistup svetlo, aby zahojilo rany a dalo vyrazit z nich vetvim novYm. Tak nalezneme strom, a2 se vratime.

Ve vSech zemich, do nich nas rozehnal uchvatitel, vkide, kam jsme se sbehli, abychom proti nemu bojovali, rostou stare mohutne stromy, hluboko vkotenene a giroko rozktidle ne. Odev2ad, odkud se budeme vracet, bude tteba ptina.Set domil to nejlepk. Vetevky nejzdravej2i, A potom podne krasne roubovani, pti nem2 v2dy bude tteba lYka domaciho. Proto my ✓ dalce musime v2echen ten rust kolem sebe pedlive pozorovat, abychom vedeli co vzit s sebou domt, dim pomoci stromu v dalekem, drahem sadu, aby se znovu mlade a volne rozvetvil.

Faber. elm dole 2ijeme ye Velke Britanii, tim vice si uvedomujeme, 2e mu2, ktery stoji v eele teto zeme v osudovYch chvilich, je skuteene vYrazem britskeho charakteru. To, co Winston Churchill podnika, zazrak, kterY se mu podatil od temnYch dnir Dunkuerque a padu Fronde, jeho projevy a sam u2 vyraz jeho oblideje, to v2e je tak typicky britske, 2e tato zerne opravdu nemohla nalezti lepAiho vudce ye chvili, kdy v2e je v sazce. Znate Churchilla vet2inou pouze z fotografii, av gak i tam se projevuje jako silnY britskY charakter Na jedne z poslednich fotografii videli jsme na ptiklad, jak se z velitelskeho mustku diva na lorda Halifaxe, nastupujiciho na lod' pied odjezdem do SpojenYch state Churchill je lokty opken o okenni ram, na Nave ma namotnickou depici, v stech nevyhnutelnY doutnik a kolem rte vesely tsmev. Opravdu, tekli jsme si pri pohledu na tento obrazek, tohle je kapitan, kterY dovede do piistavu tento narod kapitantr a moteplavcll. Ale nejkrasnejk se nam zda, fotografie Churchillova, jak stoji rozkroden, ve vysokYch namotnickYch botach, pravici dr2e hub v kapse, take jeji 2pidaty konec je obracen nahoru, ✓ Astech zbytek doutniku a zraky obraceny nahoru do oblak; sleduje nejake letadlo. Bude-li jednou Churchillovi postaven p omnik, pelt lou+ vali bychom se za tento postoj.

8trana 12.

iffedni Orgita Slovanske Podporujici Jednoty Stiltu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso-

ciation of State of Texas.

FtEDAKTOR—FRANTA MO-OKA—EDITOR VydevatelA — Publishers 4'.JECHOSLOVAIK PUBL. CO„ West, Texas Ptedplatne $1.50 rodne. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Zmany &dm sasilaji se do Hlavnl tfadovay, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

VeAker4 deploy, pfedplatnA, oznamky, adresovainy na Vestnik. West, Texas VI/ha has the largest circulation of an, Czechoslovak Weekly in South.

VLAST VSEM NAM TAIL MILA. Vlasti, vlasti! Prod jsi nom tak el as ruka nam to v srdce vryla?

Ten, jent veli otce, matku ctiji chce i k vlasti vernYm nos miti.

Zvuky 'Ceske, prod jste nam tak sladk jako ditkam zpevy vlastni matky?

Ten, jent- stvoril hlasti miliony, i ty naSe posvetil nam Vlasti, vlasti, bud' nam tedy draha, ye dnech trudu, jako ye dnech blaha; ye tvem S'testi chceme bYti St'astni a v tve tisni plakat jako vlastni.

Pro tve dobro sve chcem tutit silY, ani v chmurne nezradit to chvili; at' je jinde tteba jako v raji; my chcem v duchu titi v rodnem kraji.

Narod ten, jen2 ye tvem lune t!je prat vtdy vroucne srdce nate bije, nebo na to Tvrirce mile path, verni-li jsou sobe krevni bratti.

Pametni knihovna Stanislava Stamina ztizena bude v Omaze, Neb., co tivY a stale pitsobici pamatnik k zachovani pamatky zesnuleho redaktora aezasloutileho narodniho pracovnika, nezapomenutelneho ptitele a vridce nateho du v Americe. Zakladem tohoto pamatniktt bude sbirka, eitajici skoro 3,000 svazktir praci nejlepSich deskS7ch spisovatelti, kterou bratr erpan nashromatdil za sveho tivota pti velkem nakladu a sebeobetavosti. Jsou to vesmes dila pedlive vybrana pro svitj yYznam a mnoha, z nich nenahraditelna v drisledku tragickYch udalosti v poslednich letech v stare vlasti. Sbirka to bude dopinena take easti jeho knih anglickYch a je v zameru rozmnotovati ji v prdbehu doby daltimi knihami v anglickem jazyku, pojednavajicimi o deskem narode a jeho vlasti. BUde se tak diti pro vyvolani vettiho zajmu nazi mladete o idealy, tivotni moudrost a zasady eeskYch ptedkii, stejne jako pro prohloubeni jeji znalosti historie eeskeho naroda, jeho velikanu a slavnSich 'dinu v minulosti, piitomnosti i bduoucnosti. Pamatnik tento bude umisten v Sokolskem auditoriu v Omaze. Polito se s utvotenim 6tena •skeho spolku anebo Knihovni spoleenosti, ktere svetena by byla sprava zaletitosti teto knihovny, jeji uskutedneni vytadalo by si eastky $2,500. Hl. tkadovna Z.O.B.J. povolila na tuto knihovnu $500, tad PalackY Cis. 1. Z.O.B.J., k nernut br. Serpan venoval $200, dalti plispe yky tadany jsou od tacit Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty, jednot sokolskYch a od ftech americkYch 6echoslovakt, v jicha zajmu Stanislav 8erpan neSobecky pracoval a jimt venoval tivA l 16ta 6 ,,r 6ho

VESTNfE

MimoiadnY ilspech "Prodane" v New Yorku.

V patek 28. imora odpoledne byla v newyorske Metropolitni opete piedvedena nove naStudovana, slavna eeska, zpeVohra Bedticha Smetany "Prodana nevesta" pod taktovkou slovutneho dirigenta Bruno Waltera. Pied yyprodanym domem (hleditte opery pojme 3400 posluchadri), v nema bylo mnoho naaich krajant, pusobila naae naroclni zpevohra nezapomenutelmim dojmem. Ptedehra vS7borne hrana orchestrem o 78 htheich, byla uvitana boutlivYm potleskem nadteneho obecenstva prove tak jako vystoupeni peveckeho sboru. Vyprava "Prodane" byla uspokoj:vd. Zpevni ptednesy Kecala, jejt zpiva,1 slavny basista Ital Enzio Pinta — vystoupi ✓ dubnu v Dallas pti pohostinskem zajezdu.

Metropolitni opery stejne jako Jarmila Novotny. Matenku zpivala naae Jarmila a i dark itlohy byly velmi dobte provedeny. Po ukondeni prvniho jednani byli umelci etytikrat vyvolani, pa daltich ovate obecenstva nebraly konce.

"Dobra vec se podatila", motno iici s Kecalem o velkem Uspechu nesmrtelneho dila Bedticha Smetany.

Nemecko dychti po torn, aby dostalo do syYch rukou veikere bohatstvi a vgechny zdroje porobenYch narodin piedevSim aby melo monopol prinnyslove vYroby. Nemciim blahobyt, porobenym tivot otrokii.

Sjezdy R.V.O.S. a K.J.T. ve West pripadnou na Cervenec tohoto roku a ptipravne prace byly zahajeny. Sjezd K.J.T. zahajen bude v pondeli 7. eervence v sini S y. Josefa a sjezdovST vYbor mel pied tYclnem svoji ustavujici na nit zvoleny jednotlive podvYbory a sestaven obrysnY naert celeho sjezdu. SjezdovY y Ybor R.V.O.S. konal ut dve schrize na nicht propracovany hiavni zaletitosti jako zajitteni mistnosti pro sjezdove zasedani, ubytovani delegates a jejich hostu, spoleene stravovani a program zabavni. Nate mesto West bude v Cervenci dostaveniekern zastupcil uvedenSrch spolIca ze vaech easti Texasu. Budou krajansky pHjati a slovansky peelive pohosteni.

Kdyi kid koala nejakou zabavu, je povinnosti kaideho elena, aby to plipomenul svym detern, slinnum a dceram. Pobidnete je, aby s1i s vami nebo aby SU do fadove zabavy, na miste jezdeni nekam k cizincilm. Nae maji podporovat v§elijake cizacke zabavy a me vlastni ignorovat?

Pfedloha zakona — Lease and lend schvaJena byla senatem v sobotu yeeer 60 proti hlastim. Osmnact dni vzalo senatu, net mohl ptikroditi k rozhodujicimu hlasovani o nesmirne dtiletitem zakonu, ktery schvalovali obeane Spoj. Statil dvema ttetinami net skupina zpatednikit, usmitovatelit a nepochybne stranikri diktatur zutive potirala. Senatoti Wheeler, Johnson, Nye a jejich kumpani zapsani budou v historii co hrdinove smutne postavy, copati v Udobi nebezpeei demokracie, palieaci dirvodrim zatvrzele neptipustni. Berlin nad hotovou udalost besni, povestnY ktikloun a naluYei Duceho — Virginio Gajda — Americe vyhrotuje (aby ho husa kopla — Taliani maji srdce zajeei). V Anglii ptirozene schvaleni zakona yydatne pomoci dodavkami zbrani, obchodnich lodi, potravin atd. bylo ptijato s nesmirnYm ulehdenirn, jasotem. Spravedlnost a pravo zvitezi!

Francouzsky lid jit prohledl, co se s nim stalo a vidi svou zachranu jeft v britskem vitezstvi. Francie by za jistych okolnosti mohla hrat jette rozhodujici ulohu v teto valce — zejmena s jinYrrii viidci, net kteti sedi ye Vichy — ponevadi ma dosud v rukou nekolik dfiletitYch karat.

NadhernY koncert Csl. hudby vysilan byl v ✓sobotu 8. Unora veCer po siti NBC a Canadian B. C. Nasledkem rozhlasu proslord presidenta Roosevelta, rnistopresidenta Wallace a sekretate orby Wicker-se u ' ptiletitosti vYrodi zavedeni AAA — koncert zapoeal at v devet hodin a byla to udalost mimotadneho y znamu i dosahu. Potad koncertu zahrnoval vYhradne hudbu Ceskou a dirigentem byl do Ameriky necla y -noptijedmlaYCs.rgntJiISel,ulee vudneho jmena, zasloutivti se o propagaci • dsl. hudby v fade state Evropy. Poi-ad zahajen nadhernou ptedehrou ku Smetanove "Prodane". NCsledovala novinka slavnY smyecovY 1:vart(t: f:t0(4,'“if(V "7, n(%0 i.trOtt(" V neril 1 pmen Ve40 1 6tt 1,t,V ,

Ve sttedu, dne 12. bfezna 1941. byl Jitim Szellem pro symfonicky orchestr a v sobotu v teto Uprave hran byl prvne co svetova premiera. Meli jste slytet neutuchajici potlesk nabiteho auditoria Radio City v New Yorku, zahrnujiciho smetanku spoleenosti, zastupce umeni, hudebni kritiky a fanoutky umelecke hudby. Druhou Cast koncertu tvotila Dvotakova overturn "Karneval", dilo jisktive, tivelne, strhujici. Sobotni Szellovo podani tete, overtury bylo bajeene — finale (zaver) ye zrychlenem tempu skuteene elektrisovalo. Znovu potlesk nebral konce a dirigent dle sdeleni hlasatele rozhlasu byl nekolikrat vyvolan. Nasledovaly dva rozkotne Dvotakovy Slovanske tance (opus 46, Cis. 3 a opus 72, Cis. 7.) a poslednim Cislem byla Smetanova symfonicka baseri "Vltava" (tato skladba je druhYm dislem slavneho cyklu "Ma vlast".) Posledni buracejici potlesk, gent Jiri Szell znovu vyvolavan, eel* koncert vyznel sensaanim rispechem a mel znamenitou cenu propagaeni. 6echoslovakii je deset milio maly narod vaak milk se v hudbe a umeni postaviti po bok narodrim daleko vettim. Nat ptinos civilisaci je eestnS7 a take uznavanST. Mriteme a mame proto bYti na si:1j puvod opra y -ne hrdi.

Je -li Pravda, ze francouzske valeene lod'stvo ma rozkaz, vlasti odpor, jakmile by se Nemci pokusili ie zabrat, je Hitler v koncich se svYmi plany, tYkajicimi se Francie.

TISTARNA. — Tazateli do Dallas. — Slavna operni pe ykyne Jarmila Novotn y se jmenuje spravne pani Doubkova, ktera pkijela s rodinou do Ameriky ra podzim v roce 1939 nasledkem tra9:ickVch udalosti v Oeskoslovensku. Rodiee chteli vychovati jejich deti, sedmiletou JarmiIn a dvouletehO synadka Mika — ve svobodne eernokraticke zemi. Jarmila podepsala smlouvu F Metropolitni spoleenosti v New Yorku a tak6 srolouvu n. tadu koncertt v mnoha mestfolh. tTn p . Jeii mantel Doubek je Clen stare Ceske rodiny, mel v Praze tovarnu, je dobrStm sttelcem a ma, peknou sbirku yzacmich brokovnic.

Ire sti"-eflu rrir. tVdne dotel redakci telegram z Corpus Christi, kterY pochopitelne mne pote,: syn Miroslav sdeloval, ze byli u nich obdateni statnYm kluelnou a matka i synek to jsou rine zciravi. TJz jsem byl na rozbehu koupit kr9.115 .ri doutnikri na poeastku, kdy jsem si ptipomnel, ze v tiskarne jsou sami cigaretati a Castovani penivYm behem pracovnich hodin pravidla zavodu zapovidaji.

Pfiznani k dani z pfijmu konei v sobotu 15. btezna. Ptipominame znovu tuto obeanskou povinnost a zaroven opravujeme chybu, ptihodivti se v oznameni o teto dani v Cisle poslednim. Ptiznani k dani z ptijmu musi vypiniti te-natY °bean, kterS7 mel roku 1940 CelkovSr pHjem v easti dvou tisic a nikoli dva tisice etyii sta, jak udano minule. KatclY ma pravo odpoeitati si name polotky jako — dary, cestovni vYlohy test obchodnich atd., o eemt pouei ptiznavade dome z ptijmu spolkovY atednik v sidle okresu.

Nate na yttevy. V pondeli min. t7dne ptekvapill ras navttevou sestry a bratr z Houstonu, kteti dojeli na pohteb stareho spoluelena S.P.J. S.T. bratra Louis Kahanka sr. do Penelope a po vykonani smuteenich obtadt zajeli si do West.

Sestfieky tenskeho kvarteta: pi. Svaeinova, pi.

Olexova, pi. Svestkova, pi. Krpcova, a smuteeni teenik br. 8-tepan Valeik, prohledli si tiskarnu Oechoslovala a po krats'i rozmluve vydali se na cestu zpateeni. — Na pohteb br. L. Kahanka sr. dojeli jeho bYvali spoluosadnici ptestehovavti se do Corpus Christi: mantele Karel Holaskovi, Frank Sijansky se synem a J. Picha. Protote v pondeli v noci se rozprtelo, navttevnici zdrteli se to at do patku, kdy se vydali na cestu k domovu. — V UterY na ystivil redakci pan Jos. E. Kapavik ze San Angelo, kterST dojel do West s mant- elkou a dceru§kou na pohtebsvehO otce Jana Kapayika, rodaka od HoleSova na Moraye, stareho osadnika West, ptistehovav giho se do Ameriky pied 40 roky. Pan Jos. E. Kapavik priSel do redakce v prtivodu stareho kamarada z dab jinotsk3"Ich br. Jana Hegara st. a pekriA• velmi pg. ne !;" 1r)orckpril, Way;

Ve stiedu, dne 12. bfezna 1941.

DOLARY STRYCKA JOHNA. Mimotadne zabavny veeirek zaZili v pondeli 10. imora v audaoriu mesta West detni Udastnici divadla ochotnika, kteti nad odekavani takika skvele sehrali pfekrasnou veselohru Dolary strYaka Johna - pod iizenim zku geneho raisera Rud. Kolake. Pkesto, Ze pkedchazejiciho yeeera byla v sini sv. Josefa spoleeenska zabava k uvitani noveho kaplana dp. Klimieka, ktera pii obrovske fidasti osadniku protabla se dlouho do noci, pondelni divadlo melo navgtevu ,neodekavane hojnou.

Uspech ochotnikii byl naprostY, hledi gte dosti easto ottasalo se smichem, potlesk po ka2dem jednani byl hluenY a zaslouZenY. Herci pkedstihovali se ye vernem vystiZeni uloh, ktere byly obsazeny skuteene zdakile. Po prvnim jednani oslovil obecenstvo Rev. Pauk a jeho vzpominka na presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byla vystiZna, vrouci. Nedostatek easu i mista nedovoluje podrobnY referat o zdatilem ptedstaveni, ktere mono zaiaditi k nejlepgim ye West posledni roky sehranYm. Ochotnici zamY gleji znamenitou veselohru opakovati na scene pohostinske, pravdepodobne v Seaton.

AMERICKO-RRITSKA SPOLUPRACE. New Statesman and Nation" pi ge: Kdy Roosevelt nastoupil s ytij tteti termin, uajl se doma velkeho Ukolu ale take je gte yetgi svetoye odpovednosti. Spoledne s Churchillem vytvati doklad o torn, Ze demokracie jest s to mit silne a odolne vtidee, kteki by se postavili proti diktatortim. Doufame, ze pkekonaji dikta,tory nejen odolnosti, ale i proziravosti. Nyni, grave tak jako v r. 1917, nadeje svobody milovnYch narodfl v celem svete se soustiedi na presidenta SpojenYch state; druhe rozearovaIli by znamenalo kolosalni zkazu lidstva. Doufame, 2e dtive, ne2 bude zabran pfernirou Akohl vojenskYch ptiprav, president Roosevelt ptedlo21 nedvojsmyslne mirove cile, jeZ by ye svem mezinarodnim uplatneni vyjadkovaly Rooseveltovu proziravost a glechetnost, je2 ho vedly v jeho vnittni politice. Churchil znovu odmitl - snad proto, Ze vede smi genY team ureit britske yaleene cite. Snad se o veci jedna s Harry Hopkinsem, jen2 pry jako plukovnik House za minule valky, hleda v Evrope nekoho, jen by vide], dale, ne2 na okam2itou nalehavost narodnich cilu. Roosevelt znovu zdaraznil svou viru v poslani demokracie a svou dflveru v jeji Zivotni silu. V gichni lide, kteti se zUdastni tohoto zapasu za demokracii, nemini svYm zapasem to, co Roosevelt. Toho jsme si vedomi na teto strane Atlantickeho oceanu.

Roosevelt a na gi vudei nyni musi jednat tak, aby ani kongres, ani parlament nebyly po valce ptepineny mu2i t yrdYch tvati, kteti minule narody podvedli.

Mesteeko, v nemi vedou Martinove. - Kdo by neznal aspoti z yypravoyani Blatnici pod svatYm Antoninkem, slo yacke mestedko, sireraznou jeg te dedinu na UherskooStrotisku, kte-, ra je stulena, pod svahy kopce svateho Antoninka a lemovand kolem dokola vinohrady, ktere prosluly svym "blatnickYm rohdeem"? V Blatnici mail te2 zajimavost. Obeantm v okoli iikaji blatnieti "fazolati", kdy2 je chteji pog kadlit, a hned k tomu dodavaji: Kdy budou stavet v Blatnici na fazole mlYn? Blatnidane se nedaji dlouho gkadlit a hned odpovedi razne a vtipne. V Blatnici maji i nejvice obeant, kteti maji kiestni jmeno Martin. Svetec Martin tu ptiji2diva opravdu na podetnem koni. NejsiarLim blatnickYm Martinem je pak vinohradnik a nejstarg i vinai slovackY Martin Tethal, znamY z filmu "U svateho Antoninka", kterY i kdy 112 je petaosmdesatnik, stale je ye vinohrade, radi a pomaha u lisu, a nejradeji jej vidite s "kog terem" v rukou v jeho sverazne slovacke vinatske blade.

Starostlivost. - Byla doba, kdy busy sedely na vejcich. Sedne selce zlodej sebral husu i s hnizdem. Ale chytili ho. Soudce mu povida: "Prod jste akradl tu husu i S vejci?"

ZIodej: "Prosirn , to mice %11114,'

VESTNIK

Z HJavni UiadcS. P. J. S. T. OZNAMEN* ifraIRTI ZA MEW UNOR 1941.

Bratti a sestry:Timto se yam oznarnuje, ze behem mesice fmora 1941, Hlavni ttadovna vyplatila pojigteni po nagich zemtelYch brattich a sestrach jak nasleduje: Umrti 'Oslo 3142. Ses. Erza Turanyok, zamestnanim hospodyne, od tadu Rozkvet, Cisslo 62, zemiela dne- 18. ledna, 1941, ye stati 77 let. Ptidina smrti ochrnuti mozku. Do Jednoty ptistoupila dne 13. kvetna 1906. Paid up certifikat dislo 45, na $.34.00.

Umrti eislo 3143. Ses. Julia Kocian Delk, zamestnanim hospodyne, od tadu Karel Jonag, eislo 28, zemiela dne 19. ledna 1941, ve stati 50 let. Ptieina smrti, rakovina. Do Jednoty pkistoupila dne 9. listopadu 1919. Certifikat Oslo A-7641 na $1000.00.

Umrti dislo 3144. Ses. Olga R. Cordes, zamestnanim hospodyne, od tadu Kopernik, dislo 2, zemiela dne 2. Unora 1941, ve stall 46 let. Pkidina smrti, zanet ledvin. Do Jednoty ptistoupila dne 19. prosince 1913. Certifikat `dislo A-3003 na 1000.00.

Umrti 'Oslo 3145. Ses. Marie Baeak, zamestnanim hospodyne, od tadu Prapor Svobody, eislo 8, zemiela dne 11. finora 1941. Ptidina smrti, •zapal plic. Do Jednoty pkistoupila dne 17. proisnce 1899. Certifikat Paid-Up na $101.00.

Umrti 'Oslo 3146. Br. Josef Skalak, zamestnanim rolnik, od tadu Jiri Washintgon, eislo 22., zemtel dne 13. Anora 1941, ye stati 85 let.

Ptieina smrti, ochrnuti mozku. Do jednoty ptistoupil dne 14. tijna 1900. Certifikat dislo A-135, na $1000.00.

Hlavni ttadovna vyslovuje timto v gern pozastalYm nejhlub gi soustrast.

J. F. C'hupick, tajemnik.

Zapis XIII. sjezdu v Uhledne brolurce byl tiskarnou doclan po jednom vYtisku rozeslam byl na jednotlive delegaty a te2 tadoye tajemniky. * * Stanovy jsou v tisku a jakmile budou tiskarnou dodany, roze gleme je kadam neodkladne.

Upozorneni! Vegkere dopisy HI. ttadovne adresujte vYhradne: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas. Dostavame doposud dosti dopisit adresovanYch na jednotlive Utedniky Hl. Ui., coZ pfekaZi k rychlemu vytizeni ureite veci. Pogta Hl. '(ii. spacla pod dohied jejiho tajemnika, kterY done dopisy pfikazuje ureitemu oddeleni a odeslanou korespondenci vede v patrnosti.

J. F. Chupick, tajemnik.

Kromeiliska mincovna zmizi. - V Krometili men doposud starobyly dum za MlYnskou branou, kterY byl postaven olomouckYm biskupem Karlem z Lichten gtejnu v roce 1665 a slouZil jako mincovna. Razily se tu mince do roku 1759, a to mince kralovske. V roce 1759 bylo toto pravo mincovni biskupum olomouckYm odfiato. V poslednich letech budova chatrala a byla obava, -Ze se shrouti. Trhliny hlay ne v ptizemnich eastech nabyly povalivYch rozmert. Budova bude zbourand a na jejim miste vyroste dinZovni dum pro zamestnance mesta.

Jak se strojily nevesty v Podkrkonoiii. - Jegte tak pied 80 lety vstupovaly tieny v PodkrkonoSi do stavu mantielskeho ye sveraznern kroji :mivaly Sirokou vinenou, svetle zelenou sukni, hedvabnY, modrY hluboce vysttitienY "Spenzl", tilutY hedvabnY fertoch pies "puldruha metru" SirokY. - Na hlave Busty rozmarinovy venec. Zpod "Spenzlu" pies prsa zktitienY barvami zaiil menivY hedvabnY Satek, sepnutY pod hrdlem velkou zlatou brotii s pravYmi eeskYmi granaty. Teti na velikYch zlatYch nau g -nichzaflykrvedsgnt,Kkzobilo nekolik gfrar velldclt gran ,t1). se ziaiou aponay . Bohatk rteVe6ty Ziat6 Si IIM t-1,Anty:

Strana 13.

Vida mysli na budoucnos ASLEDKEM ptebytku baviny a v usili opaN tteni postaeitelnYch zasob potravin, vlada naleha na dalSi dobrovolne omezeni osevu baviny, za coti nabizi bavinakum t. zv. "cotton stamps", nahradni znamky, jeti budou vymenitelne v obchodech za ba y lnene textilie a obchodnik tyto znamky bude mod v bance promeniti za hotove penize. Pro informaci naSich etenaft uvadime pravidla, die nichti uvedene znamky lze dostati: 1. Znamky se davaji jeSte krome vladnich den za 1941 program.

2. Dobrovolne zmengenY osev baviny letos nebude bran za zaklad k alotmentu na rok, krome v pkipadech, kde nebyla ba ylna seta tiadna letos, loni ani piedloni.

3. Dobrovolne dal§i omezeni letos nijak neni spojeno s vladnimi poplatky za pravidelne omezovani die AAA programu. Je to tak zvanY Supplementary Cotton Program, a farmat dostane pinou nahradu za zachovani pravidelneho kontraktu je gte krome znamek, nebo dalgich hotovYch penez.

4. V dobrovolnem dalsim omezeni mute se podileti kterYkoliv majitel, najemce, poloviak, neb operator farmy, jen ma kontrakt na letorok, a jestli bavinu pestoval take loni.

5. Znamky dostane pestitel, kdy oseje mene neti mu na 1941 allotment ptipada, anebo • merle neti sel v v r. 1940.

6. V ptipadu, tie bavinovY osev na fume byl ✓ 1940 menSi nasledkem sucha, povodne, nebo jineho pkirodniho zivlu, tu se bere za zaklad k dobrovolnernu omezeni alotment na rok 1941.

7. Kontrakt na dalSi dobrovolne omezeni podepig e jen, kdo farmu zdelava. Formulak, na nemti se ukati'e, kolik akrii mohl set die programu a kolik dobrovolne dale omezil, musi dodat do farmatske utadovny pked 15. dervnem 1941.

8. Kdyby pestitel omezil baviny vice neti naznadil v kontraktu dodanem na 15. dervna, neni opravnen na dalAi znamky. Dostane znamek j en za tolik dobrovolne omezenYch akra, kolik udal, tie chce omezit.

9. Kdyby dobrovolne neomezil tolik, jak udal ✓ kontraktu, dostane znamky jen na skuteene omezene mnotistvi 10. At' ua by dobrovolne omezil vice nebo mene, pokutu nebude platit tiadnou, neb je to dodatednY, dobrovolnY kontrakt.

11. Za dobrovolne omezeni dostane pestitel vyplaceno y e znamkach, a site na zaklade deseti centa za libru baviny, jakou na tak omezenYch akrech by udelal, znasobeno mnotstvim odekavane sklizne na rok 1941.

Ku ptikladu, kdo mel loni deset okra' v bavlne a alotment na 1941 ma teti 10 akr .0., a normalni sklizen je 250 liber, mute omezit osev o jeden akr, a za to dostane 25 dolaril ve znamkach, na zaklade 250 lib. sklizne.

KterY farmat mel jen tteba 8 akru loni, nesmel by set vie jak sedm akrfi letos, aby dostai za $25 znamek. Nikdo nedostane za vie jak $25 znamek, na jedne farme nebo s jednim rentYtem. Kdo ma dva rentyte nebo vie, maze dostat znamek a do $50, ne vie.

Aby byl ku znamkam opravnen, nemtitie pestitel dobrovolne omezit merle neti co by mu die normalni sklizne meteno, pkineslo za mene neti $25 znamek.

Rent se deli s majitelem o znamky stejnYm dilem jak se deli o penetiitou nahradu za pravidelne omezovani.

Znamky dostane katidY jakmile okresni vYbor zjisti, Ze kontrakt ohledne omezeni dodrtiel.

PamatnY kriz bude zachrinen. - U testy na Barboiinu na Kromelitisku stoji pamatnY pochazejici z roku 1744. V posledni dobe trpel zubem easu a proto bylo rozhodnuto starobylY ktiti opravit.

Cairo. - Domorodi Habe gane zmocnili se 1talske tvrze Burye 140 ma severozap. od Addis Ababa a zannall 20,000 italskYch vojakti na ustupoji p i cele 50 milove fronty britsiceto az * tileahji Dehrany

Stream 14. iroamonnannaminumumumummummoommiumunummiwnimommummtirmumonunnam

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Ve stkedu, dne 12. btezna 1941.

172STNIK IIIMIXEMIIIMOMR1111111111111MIIMMIMI11111110

m ammmmrmnrmmmtuuumennwerriffimmnnnnnmmmmrrmnormiumiainnimminimuminimminmmintimumumflunumommoommons

ESTNI

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

IMMIREEM111111111110111111ffilinIMINIMMILMIEW110111111thillalthillthlIMIZIMMUWIIIMIIIIIIIIIIIIIIIIIMmunimimillmumlimomimmimillummumnummingmoulliffimmirommanunommllinammitillouimunlillurnililltilllitlit1111111u1111111111111111111111n111 â&#x2013; 11111111111ifiltinilltilliniffiltlillIMIMMIIIIIIIIIIIIIMIMIIIIIIMIIIIIIIIMIMIMMIMIWIS

E would rather develop and discuss the w merits of the open contract than to pull the closed contract of life insurance apart.

But one is the antithesis of the other. Each Discussing this, a correspondent writes: "You sets up a contrary plan.

The closed contract was devised by man to have given me a new slant on the closed contract. I have never thought of it as a limitaoffset the idea that assessments could be levied tion. Agents of old-line companies have always in life insurance. The open contract evolved maintained that their guarantee meant unout of the natural law of mutuality in life insurance. limited performance. Of course they do not Both of these systems operate on the legal expect all their policyholders to die at one reserve plan, which means that cash receipts time or in one years, so it is not possible to from the policyholders or members are main- have enough money in the mortuary and surplus funds to pay the death claims at a given tained at an even or level basis throughout time? How are they limited?" the rate-paying period of the contract, the money invested to earn an assumed rate of Those are pretty questions. Without realizing interest compounded, thus creating a surplus it, the correspondent does not go back of the during the age-period of low mortality to legal reserve as the final mark of strength in offset deficiency in the age-period of high life insurance operation. He has some justificamortality, all for the purpose of having the tion for that attitude, for legal-reserve operamoney on hand when the life insurance contion has been satisfactory in the main. Both tract matures. open-contract societies and closed-contract Under closed-contract operation that is concompanies operate on the legal reserve plan. sidered sufficient, and the life insurance cornAll of the discussion of this idea was started pany guarantees that the proceeds will be by the old-liners themselves, who continually paid without any change in its income. endeavor to discredit fraternal life insurance In the last issue of The Fraternal Age it was on the legal-reserve basis. The fraternal stated: "The closed contract, which is a feasocieties have an extra safeguard, and that is ture of commercial life insurance, is a limitathe cause of the argument. tion. It limits the performance of the company The correspondent asked if it is possible to under the life insurance policy."

have enough money to pay death claims at a given time. Of course. That is what legal-reserve operation is for. It was devised out of experience for normal operation. For many years operation was not normal, because longevity increased, interest income was greater than that assumed, and other factors were favorable. That made the closed-contract guarantee easy. Suppose operation refused to follow normal paths and went the other way.

Suppose war, epidemic, economic disturbances and low interest rates made it impossible to maintain the legal reserve, let alone paying death claims. Then the guarantee becomes valueless, as has happened in so many cases of failing companies.

Distinctly the guarantee is limited. It is limited by the character of securities in the portfolio of the company, by the interest earned on those securities, by the mortality of war conditions, by the mortality of epidemic or pandemic. It may sound unreasonable to bring these forward, but these are not normal times.

The trouble with the closed contract is that the closed contract company invites people to join together to share the mortality burdens of all. A rate is changed, and a limitation is placed on that rate, and the people are relieved of the further burden of sharing. In that manner the company limits its performance to normal operation and normal conditions.

for remain alive even after death. Life must exert itself to keep living. America must uphold the rights of other democratic nations, their liberty it must make its own responsibility, in order to retain the priceless posT am one of the many millions of people who sessions of American citizenship, the demoI are American citizens by choice and not cratic way of life. I believe that by definition by accident of birth. In my own case the choice of the circumstances in which we find ourwas not an easy one to make, but when made selves as Americans, we became the defenders it was the result of deliberation and deterof the romantic and priceless heritage of the mination to make it mean something in my rights of human beings. We are missionaries life. It was, in a large measure, a giving up of a way of life expressed in the ideology that, of old friends, relatives, home, and traditions for the moment, at least, appears to be on the reaching back for generations, and gaining a defensive on the stage where world events new home, new friends and relatives, and cast their ominous shadows on the curtain of traditions that appear to be at times like "inthe future. Democracy, political, social, and laws." These millions of naturalized American spiritual democracy is the basis for national as citizens were born in various lands and reprewell as international order. sent the divergent cultures of the whole world.

It is with deep regret that I observe the The American civilization is an infusion of attitude of some of our young people. They these various cultures of the world. We, each deplore the fact that their and my Governin a slightly different way, have some contriment requests them to give a year's time to butions to make to the total welfare of the military service. They want liberty provided nation. We also are compelled to develop a they do not have to fight to retain it. Let me tolerance toward all, regardless of race, color, emphasize this: to continue to share the blesslanguage, and nationality. We have to learn to ings of democracy we must also share the remain friends, and above all, loyal Americans, responsibilities of retaining it against overeven thou we may disagree on some minor whelming force. Just as the blood of the matters. m martyrs is the seed of the church, so is the As a pacifist, I love peace. Let me hasten to blood of American patriots the seed of national add, however, that I have no respect for the as well as world democracy. The United States peace of the gloomy slave, nor for the peace of America is called upon by the cries of sufof the hopelessly disappointed, neither do I fering humanity to lead the way for freedom care for the peaceful satisfaction of the phynot alone of ourselves but the world itself. We sical existence of the glutton. I love the peace, cannot expect to remain free in a world of the energetic, the constructive peace of the slaves. We either free the world from slavery brave and of the free. Men in the service of or we ourselves will also become slaves. Amerityrants are slaves; men living and dying for can citizenship is a great privilege as well an freedom are heroes. The world justly forgets an enormous responsibility. the slave but proudly remembers the brave.

Fellow Americans: May God bless this great Both as an American and as a Christian, / land with citizens worthy of their heritage and choose to live and die, if necessary, as a free brave enough to carry on the work of such man rather than to live as a slave. Blind, unleaders as Washington, Lincoln, and Wilson, thinking obedience is the characteristic of a for free Americans, in order to remain free, slave; loyalty to truth, to noble principles of must live in a free world. a spiritual life is the mark of those who carry Sandor B. Kovacs.

Kovacs the torch of culture, of democracy in its ever widening implications, of Christianity with its COTTON USES utopean dream of a world brotherhood.

Discovery of new industrial uses for Texas It is the law of life that those who have cotton will be sought in a "pilot plant" testing nothing to live for are living the death of laboratory now being completed at the Uniboredom while those who have much to live versity of Texas.

CANNED FOOD

Distinctly a Limitation.

I Am An American Citizen.

Texas Home Demonstration Club women and 4-H Club girls during 1940 preserved 32,020,042 pounds of food, sixteen thousand tons of fruits, vegetables, meats, and nuts, according to Grace I. Neely. specialist in food preservation for the Texas A. & M. College Extension Service.

This amazing volume of food was preserved by canning, storing fresh, drying or curing, or placing it in freezer lockers. Breaking down the figure, Miss Neely says that approximately 20,444,744 pounds were canned, and approximately half that much was stored fresh, dried or cured. Club women stored 7,508,290 pounds; and club girls stored 2,777,013 pounds to make the figure 10,285,303 pounds.

Miss Neely also pointed out that in 1940 ventilated pantries and ventilated cellars were increased by approximately 2,000.

RELIEF ECONOMIES Passage by the House of a supplementary relief appropriation of $375,000,000 for the current fiscal year indicates that economies in the WPA program, anticipated by the President, are not being realized. Senate approval of the House bill will bring the total of Federal work relief spending to $1,350,000,000 for the current fiscal year.... The proper course for economy is provision that WPA enrollees find their way to defense or other jobs, even by an arbitrary reduction of the work relief rolls.

Counties, cities and civic agencies of local communities must abandon pressure upon Washington for WPA allotments to finance local public works. ny' CARBON BLACK United Carbon Company's carbon black industrial plant in Aransas County is nearing completion and probably will be ready to begin production in April, according to reports from Rockport. The plant, which will consist manufacture carbon black units, from o "nratuunr gas.

Construction cost is estimated at $500,000, with additional construction of $300,000 scheduled for the near future,

Ve stfedu, dne 12. bicezna 1941.

(2) On any such application or in any such action the court may, in its discretion, on its own motion, and shall, on application, unless in the opinion of the court the ability of the tenant to pay the agreed rent is not materially affected by reason of such military service, stay the proceedings for not longer than three months, as provided in this Act, or it may make such other order as may be just.

(3) Any person who shall knowingly take part in any eviction or distress otherwise than as provided in subsection (1) hereof shall be guilty of a misdemeanor, and shall be punishable by imprisonment not to exceed one year or by fine not to exceed $1,000, or both.

(4) The Secretary of War, Secretary of the Navy, or the Secretary of the Treasury with respect to the Coast Guard, as the case may be, is hereby empowered, subject to such regulations as he may prescribe, to order an allotment of the pay of a person in military service in reasonable proportion to discharge the rent of premises occupied for dwelling purposes by the wife, children, or other dependents of such person.

Sec. 301. (1) No person who prior to the date of approval of this Act has received, or whose assignor has received, under a contract for the purchase of real or personal property, or of lease or bailment with a view to purchase of such property, a deposit or installment of the purchase price from a person or from the assignor of a person who, after the date of payment of such deposit or installment, has entered military service, shall exercise any right or option under such contract to rescind or terminate the contract or resume possession of the property for nonpayment of any installment falling due during the period of such military service, except by action in a court of competent jurisdiction: Provided, That nothing contained in this section shall prevent the modification, termination-, or cancelation of any such contract, or prevent the repossession or retention of property purchased or received under such contract, pursuant to a mutual agreement is executed in writing subsequent to the making of such contract and during or after the period of military service of the person concerned.

(2) Any person who shall knowingly resume possession of property which is the subject of this section otherwise than as provided in subsection (1) hereof shall be guilty of a misdemeanor and shall be punished by imprisonment not to exceed one year or by fine not to exceed $1,000, or both.

(3) Upon the hearing of such action the court may order the repayment of prior installments or deposits or any part thereof, as a condition of terminating the contract and resuming possession of the property, or may, in its discretion, on its own motion, and shall, except as provided in section 303, on application to it by such person in military service or some person on his behalf, order a stay of proceedings as provided in this Act unless, in the opinion of the court, the ability of the defendant to comply with the terms of the contract is not materially affected by reason of such service; or it may make such other disposition of the case as may be equitable to conserve the interests of all parties.

Sec. 302. (1) The provisions of this section shall apply only to obligations originating prior to the date of approval of this Act and secured by mortgage, trust deed, or other security in the nature of a mortgage upon real or personal property owned by a person in military service at the commencement of the period of the military service and still so owned by him.

(2) In any proceeding commenced in any court during the period of military service to enforce such obligation arising out of nonpayment of any sum thereunder due or out of any other breach of the terms thereof occurring prior to or during the period of such service the court may, after hearing, in its discretion,

VESTNilE

Soldier's and Sailor's Civil Relief Act of 1940. on its own motion, and shall, except as provided in section 303, on application to it by such person in military service or some person on his behalf, unless in the opinion of the court the ability of the defendant to comply with the terms of the obligation is not materially affected by reason of his military serviceâ&#x20AC;&#x201D; (a) Stay the proceedings as provided in this Act; or (b) make such other disposition of the case as may be equitable to conserve the interests of all parties.

(3) No sale under a power, of sale or under a judgment entered upon warrant of attorney to confess judgment contained in any such obligation shall be valid if made during the period of military service or within three months thereafter, unless upon an order of sale previously granted by the court and a return thereto made and approved by the court.

Sec. 303. No court shall stay a proceeding to resume possesion of a motor vehicle, tractor, or the accessories of either, or for an order of sale thereof, where said motor vehicle, tractor, or accessories are encumbered by a purchase money mortgage, conditional sales contract, or a lease or bailment with a view to purchase, unless the court shall find that 50 per centum or more of the purchase price of said property has been paid, but in any such proceeding the court may, before entering an order or judgment, require the plaintiff to file a bond, approved by the court, conditioned to indemnify the defendant, if in military service, against any loss or damage that he may suffer by reason of any such judgment or order should the judgment or order be set aside in whole or in part.

ARTICLE IVâ&#x20AC;&#x201D;INSURANCE Sec. 400. In this article the term "policy" shall include any contract of life insurance on the level premium or legal reserve plan. It shall also include any benefit in the nature of life insurance arising out of membership in any fraternal or beneficial association; the term "premium" shall include membership dues or assessments in such association, and the date of issuance of policy as herein limited shall refer to the date of admission to membership in such association; the term "insured" shall include any r erson who is the holder of a policy as defined in this article; the term "insurer" shall include any corporation, partnership, or other form of association which secures or provides insurance under any policy as defined in this article.

Sec. 401 (1) The benefits of this article shall apply to any person in military service who is the holder of a policy of life insurance, when such holder shall apply for such benefits on a form prepared in accordance with regulations which shall- be prescribed by the Administrator of Veterans' Affairs. Such form shall set forth particularly that the application therein made is a consent to such modification of the terms of the original contract of insurance as are made necessary by the provisions of this article and by receiving and filing the same the insurer shall be deemed to have assented thereto, to the extent, if any, to which the policy on which the application is made is within the provisions of this article. The original of such application shall be sent by the insured to the insurer, and a copy thereof to the Veteran's Administration.

(2) The Veterans' Administration shall issue through suitable military and naval channels a notice for distribution by appropriate military service explaining the provisions of this article and shall furnish forms to be distributed to those desiring to make application for its benefits.

Btrana

Sec. 402. The benefits of this Act shall be available to any person in military service in respect of contracts of insurance in force under their terms up to but not exceeding a face value of $5,000, irrespective of the number of policies held by such person whether in one or more companies, when such contracts were made and a premium was paid thereon before the date of approval of this Act or not less than thirty days before entry into the military service; but in no event shall the provisions of this article apply to any policy on which premiums are due and unpaid for a period of more than one year at the time when application for the benefits of this article is made or in respect of any policy on which there is outstanding a policy loan or other indebtedness equal to or greater than 50 per centum of the cash surrender value of the policy.

Sec. 403. The Veterans' Administration shall, subject to regulations, which shall be prescribed by the Administrator of Veteran's Affairs, compile and maintain a list of such persons in military service as have made application for the benefits of this article, and shall (1) reject any application for such benefits made by persons who are not person in military service; (2) reject any applications for such benefits in excess of the amount permitted by section 402; and (3) reject any applications in respect of contracts of insurance otherwise not entitled to the benefits of this article. Said Administration shall immediately notify the insurer and the insured in writing of every rejection or approval.

Sec. 404. When one or more applications are made under this article by any one person in military service in respect of insurance exceeding a total face value of $5,000, whether on one or more policies or in one or more companies, and the insured shall not in his application indicate an order of preference, the Veterans' Administration shall reject such policies as have the inferior cash surrender value, so as to reduce the total benefits conferred within the face value of $5,000, and where necessary for this purpose shall direct the insurer to divide any policy into two separate policies.

The said Administration shall immediately notify the insurer and the insured in writing of such selection.

Sec. 405. No policy which has not lapsed for the nonpayment of premium before the commencement of the period of military service of the insured, and which has been brought within the benefits of this article, shall lapse or be forfeited for the nonpaythent of premium during the period of such service or during one year after the expiration of such period: Provide, That in no case shall this prohibition extend for more than one year after date when this Act ceases to be in force.

Sec. 406. With'n the first fifteen days of each calendar month after the date of approval of this Act until the expiration of one year after the date when this Act ceases to be in force every insurance corporation or association to which application has been made as herein provided, for the benefits of this article, shall render to the Veterans' Administration a report, duly verified, setting forth the following facts: First. The names of the persons who have applied for such benefits, and the face value of the policies in respect of which such benefits have been applied for by such persons, during the preceding calendar month.

Second. A list as far as practicable of the premiums in respect of policies entitled to the benefits of this article, which remain unpaid on the last day of the preceding calendar month, which day is at least thirty-one days after the due date of the premiums, provided such premiums have not previously been so reported as in default.

Third. A list of premiums which, having been previously reported as in default, have been paid by the policyholder or someone on his behalf in whole or in part during the preceding calendar month.

To be continued

Maws ill.

VtSTNIK

{01.M.O.MPININIP0.0.04■0411110,04110•0 ■04111•1•0•11•041IDOMINI•04NO/M.1111.0410.0•12Wi.

BOHEM IA An Historical Sketch : 1'.

1

COUNT FRANZ VON LUETZOW. 0

0

0

0

0

0

o

0

o

0

0

4,

0

o

0

tl

Christianity introduced through the agency of Germany was not likely to gain many adherents, as the Christian faith was necessarily in the eyes of the Bohemians connected with the hostile German race. It was from the east that Christianity completely and permanently penetrated into Moravia and Bohemia. In 862 the Moravian Prince Rostislav, who, though invested with Sovereignty by the Germans had soon renewed the national feuds with them, sent a mission to the court of the Greek Emperor at Constantinople, asking him to send Christian teachers of the Slavonic race to Moravia.

The envoys thus addressed Michael, the then ruler of the Eastern empire: "Our people have rejected paganism and already observe Christian law. But we have no teachers who can in our own language teach us the true Christian faith, so that other countries, seeing this, may follow our example. Send then, 0 Emperor, such a bishop or teacher, you from whom all good law proceeds." It is probable that these simple words, as noted in the legend, express the true purpose of Rostislay.

The mission had, however, undoubtedly also a political purpose. Rostislav and his uncle intended to form a great Moravian empire independent of the Franks, and for this purpose to free themselves from the Frankish hierarchy; for the Gernian priests in Moravia endeavoured to serve the interests of their race, as well as those of their religion.

The emperor Michael received the envoys favorably and selected t w o priests, the brothers Constantine and Methodius, to accompany them to Moravia. "You are", he said "citizens of Soluri, and the citizens of Soluri generally speak pure Slavic."

We read that when the brothers started on their journey Constantine brought with him a translation of the Bible written in the language of the Slavic inhabitants of Macedonia. For this translation Constantlne .usced the letters of the new alphabet, which he had himself invented, and which from the name he afterwards assumed became known as the Cyrillic alphabet. It renders with great precision the sounds peculiar to Slavic languages, and it is stl.11 largely used in Eastern Europe.

This event is undoubtedly of great importance.

Not only did the Slavic language thus become a written one, but by its use in religious services it took its position with Latin and 'Greek as a liturgic language.

The undertaking of the saintly brothers was fully successful. Numerous churches were built, and the inhabitants of Moravia eagerly flocked to the religious services, which were held in the Slavonic tongue. The fame of the new preachers spread beyond the borders of Moravia, and the Slavonic inhabitants of the adjoining districts of Pannonia (Hungary) . also accepted the teaching of Constantine and Methodius.

It seems more than probable that the Ger man priests, and particularly the ArChbishop of Salzburg, to whose diocese these lands belonged, regarded the brothers as intruders, and attempts were repeatedly made to denounce them to the Holy See as heretics. These attempts were favored by the Eastern origin of Constantine and Methodius. It became known that they had, while at Constantinople, enjoyed the favor of the patriarch Photius, through whose influence the schism between the Eastern and Western Church took place. It should, however, be noted that the brothers, from the time of their arrival in Moravia, always sided entirely with the Church of Rome.

To justify their conduct before the Pope, the brothers vrocee t,,1 or, their first journey to

Rome. Constantine, shortly after their arrival there, feeling his end approaching, entered a monastery and their assumed the name of Cyriiius, by which he is generally known. He died a few weeks afterWards. Shortly after-, wards Methodius left ROme and proceeded for a short time to Pannonia, on a visit to Kocel, the prince of that country, who had requested the Pope to send him a priest who was acquainted with the Slavic language. After a short stay in Hungary, Methodius returned to Rome to report to the Pope on the success of his mission. He then returned to Moravia, where he continued almost up to the end of his life to be subject to the persecutions of the German priests. During a third visit to Rome, Methodius obtained from the Pope the title of Archbishop of Moravia and Pannonia, and the formal recognition of the Cyrillic alphabet.

Thou gh we have no direct evidence to the purpose, it seems highly probable that the differences between the German and Slavonic priests were in some sort of connection with the ever-recurring hostilities between Germany and Moravia. In 864 and 868 we again find the armies of the German King Louis attacking the domains of Prince Rostislav, who received asistance from the Bohemians. These wars, in which the Germans do not appear to have been successful, were ended by a treaty; but Rostisilay's downfall, which the Germans had so long vainly attempted to achieve, was at last brought about by treachery. Rostislav's nephew, Svatopluk, who governed the district of Neutra under the supremacy of his uncle, allied himself with the Germans. He succeeded in making his uncle prisoner, and delivered him over to Carlomann, son of the German King Louis (870).

- Immediately afterwards Carlomann entered Moravia, conquered the whole country, and appointed two brothers, Margraves of Austria, its governors. The German governors seized the Archbishop Methodius, and delivered him as Prisoners to his enemies the German bishops.

Shortly afterWards they seized Svatopluk also, whose fidelity they mistrusted, to be imprisoned and sent to Germany. He appears to have ingratiated himself with the German conquerors; for when an insurrection broke out in Moravia shortly afterwards, he was appointed leader of the German army sent to suppress it.

Svatopluk now requited by treachery the treachery that had been used against him. Deserting the Germans, he ,put himself at the head of his countrymen, and defeated the Germans in a decisive battle in which both , the Austrian Margraves fell (871). Svatopluk, now uncontested lord of Moravia, tried to strengthen his power against the Germans (who were certain again to attack him) by an alliance with the Bohemian Prince Borivoj—a relation of whom, probably a sister, he subsequently married. The relative positions of Bohemia and Moravia at this period are very uncertain; but it is probable that when Svatopluk's power increased Botivoj became to a certain extent subject to him.

The following year (872) the Germans again attacked both Bohemia and Moravia; and though they succeeded in penetrating into Dohernia, they were on the whole unsuccessful.

After Svatopluk had in the following year carrled the war into the enemies' country by attacking Carlomann in Germany, his father, King Louis, who had come to his aid, considered it wiser to enter into negotiations for peace. These negotiations resulted in the treaty of Forcheim (874), which was favorable to Svatopluk, and secured to him the possession of his conauests in Northern Hungary, though under German supremacy.

After this treaty Methodius was released from custody, and returned to Moravia._ One of his first deeds after his return was probablythe baptism of the Bohemian Prince Borivoj; both the locality and the exact date of this important event are uncertain. At the same time Borivoys wife, Ludmila, was also received into the Christian Church and the example she set by her saintly life greatly aided the ;rapd f 777.7 j 77. 1 - ity in Bohemia ° 13oti-

Ve sttedu, dne 12. btezna 1941. voj is said to have built several churches: the one at Levy Hradec, near Prague, is specially mentioned as having been built by him, and is the oldest Christian church in Bohemia. The earliest church on the Hraddany hill at Prague is also believed to have been built during the reign of Botivoj.

In 885 Methodius, "the apostle of the Slays," died. The numerous legends which supply almost all the evidence concerning him give a very touching account of his death.

Svatopiuk of Moravia, after having secured for his country independence from Germany, extended his dominion in all directions, and he soon became the chief of a mightly Slavonic empire. It is equally difficult to specify the limits of his dominion, and the names and number of the minor Slav States that acknowledged his supremacy. We are told that Cracow and the surrounding part of Poland, Silesia, a large part of Northern Germany reaching as far as Magdeburg, and a large part of Northern Bohemia, had probably long before acknowledged his supremacy; but after Borivoys death, Svatopluk only recognized his sons Spytihney and Vratislav as local chieftains (voyvodes) over certain districts and himself became supreme ruler over Bohemia, thus temporarily effacing the dynasty of Premysl.

Hostilities between the Germans and the Slays were renewed not many years after the treaty of Forcheim. In 890 Svatopluk was involved in a great war with the German King Arnulph, an illegitimate son of Carlomann. In 892 Arnulph obtained aid from the wild Magyars or Hungarians, who had then recently appeared in Europe, and whose dwelling-place at that period probably was the present Moldavia.

Svatoplul: successfully resisted these various attacks, but the greatness of the Moravian Empire ended with his death (894). The quarrels between two of Svatopluk's sons, Mojmir and Svatopluk, hastened the ruin of the country. The Bohemian Prince Spytihne y seized the opportunity, which the intestine struggles in Moravia afforded him, for the purpose of shaking off Moravian supremacy and re-establishing the rule of the dynasty of Ptemysl over the whole of Bohemia.

To strengthen himself against Moravia, Spytihnev sought the alliance of Germany; and he and his brother Vratislav appeared at Regensburg, at the court of the German King Arnulph, imploring his aid. Taking into account the close connection then existing between political and ecclesiastical affairs, it seems certain that the Bohemians accepted the supremacy of the Bishop of Regensburg, and with it the Latin liturgy. The Slavonic liturgy, however, also continued side by side with the Latin one: and we find evidence even late in Bohemian history that the memory of the orignal Eastern origin of Christianity in the country remained unforgotten among the people.

Whilst Germans and Sla ys were exhausting their forces in constantly-recurring struggles, the new Asiatic tribe, which the Germans had originally called in to their aid, had widely extended its power. The Germans and Sla ys now made common cause against the Magyars; but in a great battle which took place at Bratislava (907) they were totally defeated. The Magyars now ravaged Germany and the neighboring Slavonic lands with impunity. About the time of this great battle—the exact date cannot be ascertained in the complete absence of contemporary evidence—the Magyars entirely conquered Moravia, which remained in their power for more than half a century; only a small western district fell to Bohemia.

To be continued Auto Sales

AUSTIN.— Automobile sales in Texas during 1950 rose 19.7 per cent above 1939 totals, according to University of Texas business statisticians. Sales in sixteen representative Texas counties totaled 76,618, as compared with 64,013 for '1939. Largest increase, the statisticians reported, was in the highest p rice bracket, for the preceding year 91,9

Ve stkedu, dne 12. bfezna 1941.

Ellinger, Texas.

Recently I have been confronted by several friends and fellowmembers who were demanding to know "why I (quit) writing for the English edition of the Vestnik." The inquirers were soon assured that I did not "quit" writing, but as a matter of fact, I hardly began. Realizing that I sent only one contribution for this section since it became effective, I take this opportunity of writing.

Let's hope that I don't "stretch" it too much.

"Strange as it seems" is the fact that the English section of the Vestnik is not crowded with various personal correspondence which is so vitally important and necessary in order to preserve it and to promote greater interest.

The enthusiasm of the readers at the time when this section was started, prove beyond any doubt, that there existed within them the spirit and willingness to make this section one of which we can be proud of. This enthusiasm has today vanished, suddenly disappeared and for some reason. What is the reason?—You have your guess and I have mine, but don't ever think that I am hunting this reason or "what-not". I merely say this because the decrease in the correspondence of this section has become noticeable and it seems that the fans and readers who are inclined with the correspondence spirit will realize this fact and act before it will be too late. If we glance over the Czech section of the Vestnik, we find many reports from its readers. These reports are read by the Czech read;ng members, and its contents enjoyed.

The younger and English speaking members should use this same method especially since the Honorable Delegates of the XIII General convention have given them the opportunity.

There are many older members of our lodge who read the English section and enjoy it.

There are many younger members and English speaking members who would enjoy reading the experiences of the older members and so that means that each and every one of us should contribute to this section about once each month. If the writers (old and young) would send only two or three reports per year, there wouldn't hardly be space enough for it in that section. Let's make an attempt at it and see what happens. The more we write, the more inspiration will prevail amongst the membership. Why not join the parade and see what we can accomplish.

If we fail to do any good, it won't be the first time, or would it?

We are proud to say that Ellinger has one of the greatest Chamber of Commerce organizations in the State of Texas. (If I stretched this a little too far, I will apologize.) Nevertheless I can say that the local C. of C. boasts a membership of about 150, while the total population of this little big city is approximately 200. Where else my friends, would you find a city with a population of 200 and a Chamber of Commerce boasting 150 members? It is customary of this organization to hold annual banquets and this year our banquet was held on February 5th. At this occasion we found about 200 people gathered at the huge Effing e r Auditorium on the night of the banquet. The Ellinger C. of C. band was present and rendered appropriate music.

W. C. Beyer, president, spoke briefly and introduced Prof. Stillman Sims as Toastmaster.

Mr. Sims then called on Hon. Edw. L. Marek to offer the invocation after which the participants enjoyed the deliciously prepared barbecue and the "trimmings" that usually go with it. After the food has been consumed Toastmaster Sims called on the representatives of the various C. of C. organizations from neighboring cities who responded to his calls, he also introduced the officials and the directors of the local organization and finally introduced the Hon. Edw. L. Marek, Financial Secretary of the Supreme Lodge SPJST, of r ay f, t te v e , s 'a1er, Prothez

Strana 17.

VESTNIK Marek spoke in a very clear and calm voice that reached the far ends of the large hall.

He gave a clear and understandable explanation as to what an organization like a Chamber of Commerce may mean to any community. He offered valuable information to the listeners, information which came to them for the first time, when he explained the origination of a Chamber of Commerce and also the time of its origin. His remarks sank deep and were liberally applauded. It was for the first time that many of the listeners have heard Bro. Marek speak and as a result of his speech that night, his words and his ability to hold the audience on a listening verge are receiving praise and recognition. His words are oftentimes brought into a discussion during general conservations. At the conclusion of the program all arose and with Mrs. Ruby Martinek at the piano, all sang "My Country 'Tis Of Thee" with D. A. Juren directing. The Toastmaster then called on Brother Marek to offer the Benediction.

The fact remains that everyone enjoyed the banquet to the "limit." I only wish that everyone of you who read this could have been with us—especially brother "Grandpa" Barton.

With the memories of the grand celebration whereas we honored Mrs. Anna MikulaS upon her 100th birthday anniversary, still in our hearts, we had the opportunity to carry out almost a similar celebration on the 9th of February when a grand celebration was held in honor of Mrs. Agatha Kurtzmann of near here. Mrs. Kurtzmann has the distinction of being the second oldest person in this locality, she is 98 years old. Despite the fact that she lost her eye sight about five years ago and having the misfortune of fracturing her leg several years ago, she is still able to move about the house unassisted. She has never needed any medical attention in all her life except at the time when she fell and fractured the limb. On this special day of festivity our well known "Cooker of Java" W. J. Koehl Jr has been assigned to his same job at the coffee pot; and Ed (Toby) Tobias the "bartender" received his same "job" at the Beer Keg, while the outdoor tables so accommodating and convenient were erected by E. C. JeCmenek, that also being assigned to him as in the previous celebration. (If these celebrations should keep up any length of time, we believe that the three above named parties would eventually get very good at their assignments.) Oh, I don't mean to say that they weren't "perfect" but we know that "Practice makes perfect" as our new song so titled says.—At this celebration the Effinger Chamber of Commerce balk' again rendered appropriate selections. Food was plentiful and of all kinds which all guests partook. There were approximately one hundred relatives and friends present. Mrs. Kurtzmann came to this country with her husband from AlsaceLoraine, Germany, in the year of 1870. Thty settled in this vicinity immediately upon their arrival here and she has lived here ever since.

Her husband died in the year of 1885. She has two daughters, Mrs. Theresie Elem of Houston and Mrs. Henry Becker Sr. of near here. Two sons Pete and Martin, both of whom live with the mother.

I often wonder whether or not I should write something about "Tomatoes." As a rule, I love to watch the local growers bring this fruit to the marketing sheds when the season arrives, but I also love to EAT them (I mean the tomatoes, not the growers). The tomato problem is a serious one. Growers often tell us that to grow tomatoes for marketing purposes promotes a swift move towards grayheadness. Of course a "bald-head" could easily go into that business without fear or worry if that is the case. Setting aside all jokes, it requires courage and determination to take up growing tomatoes in this section of the state.

The system that is used, and it is the only possible system, offers the grower profitable gains from 1115 Droll o, if .‘frea i-,11.6.1 ;104.4etwm-:,

and market prices are favorable, but when either of these two would fail, it brings the grower plenty of grief and no profit. The seed is ordinarily planted into the so-called "hotbeds" in the latter part of December, then the tiny plants are again transplanted into the open fields which were prepared and fertilized.

With the winter months giving us the cold chills throughout the entire time of growing these plants and then we may find that "Old Man Winter" decides to pay us a late spring call with a heavy jack frost, Well, "There I Go," and there go your crop of tomatoes, with all of your investment and work as well as the trouble and worry you have had for the past three or more months. The tomatoes are grown on a much diffeAnt scale in the lower Rio Grande Valley and many of our readers who may read about this system of ours, will, no doubt "Giggle" when he learns how we go about it.

You have heard that old saying "Beating Around The Stump," well that is just what happened to me now. This was however, "Accidently On Purpose " Since I have mentioned the tomatoes, I can't resist my temptation to mention at least a tiny little bit about our annual Tomato Festival. I won't tell you that this celebration is the greatest event ever heard of, but I can say that last year I made a remark that the Ellinger Tomato Festival is the Greatest event in history and only next to the inauguration of Governor W. Lee O'Daniel, which I've considered a greater one.

To my surprise, I haven't been denied and eventually believe it myself. The annual Tomato Festival however, is well noted for its activities. In the estimation made by local prognosticators, the attendance upon this celebration last year was set at between six to nine thousand people. These visitors came from all sections of the state, traveling hundreds of miles to spend one day with the friends down Ellinger-way. They have enjoyed themselves and are anxiously awaiting the announcement of our 1941 Festival. It is therefore my desire to warn you to please keep the date in your mind and make your preparations today to come to Ellinger on May 25th. More details and full particulars will be found in these columns at a later date.

At the beginning of this letter I had hoped that I wouldn't "Stretch" this letter too much and now I glanced over and saw what a great quantity of typed material had actually accumulated. Many times I've wondered how that old machine can withstand such punishment.

I can also picture how disgusting the expression appears on the face of our Editor. I hope that he will overlook it this time, (Maybe he'll overlook the entire letter).

If it's 0. K. I may write some more sometimes.

Fraternally yours, A. A. Juren.

Proposed Massachusetts Laws Recommendations to the Massachusetts Legislature by Insurance Commissioner Charles F. J. Harrington include several new laws affecting fraternal benefit societies. One would clarify the right of a society to deduct from death benefits any outstanding loans to members.

Another would enlarge the scope of investments made by the societies, authorizing them to invest in shares of Massachusetts co-operative banks and federal savings and loan associations.

Assesment funeral benefit societies would have their limit of protection on one life increased from $100 to $300 in another proposal.

Referring to societies operating on the lodge system, the latest examination report of the state insurance department would be required to be read to the convention. In addition a complete stenographic report of the proceedings of society conventions would be filed with 1171:

rte ittftt4

Btrana 18,

VtSTNI

row.-5V.4101S1188811111111111.1111

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ndepsany resolueni vYbor tadu Dennice, cis. 94, projevujeme jmenem tadu hiuboce citenou soustrast nad ztratou nakho spOlubratra John Novaka, kterY odekl v mladem veku, dne 15. prosince 1940, ye stati 34 rokil.

Zmineny bratr byl dosbrYm elenem, vti'dy sve povinnosti spravne konal a vldy dobrou vec podporoval.

My, tadovi broth, zelime jeho nahleho odchodu. 'test budil jeho , pamatce.

Dano ye Wheelock, Tex., dne 20. fmora 1941.

Joe Blalek, A. R. Seasta. T. J. Peeena, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niSepodepsanY resolueni vYbor tadu Dennice cis. 94, Wheelock, Texas, vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou vagi milovane mantielky a maminky, a na gi spolusestry, Amalie Syptak, kterou neuprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho poetu ptatel dne 22. ledna 1941, a 23. ledna byla pochovana na mestskem htbitove v Bryan, Tex. Dolila se 49 rokft Mild, 'Salem sklieena, rodino, vime, ae vas bol a zarmutek jest velikY a prototi budd yam Utechou, ge bol, jea stihl vas jest i bolem na'Sim, a ae soucitime s vami ye vakm zarmutku, neb tad na g ztraci v ni dobrou a uptimnou elenkyni, jeS vIdy s ‘uchotou konala sve elenske povinnosti.

Mils sestro, odpoeivej v pokoji a budil ti zeme lehkou.

Dano ye Wheelock, v Unoru 1941.

Joe BlaIek, A. R. Seasta. T. J. Pedena, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepodepsanY vYbor tadu Nov' Raj, cis. 71, S.P.J.S.T., projevujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou nakho spolubratra, Louise Kahanka, kterY zemtel ye veku 63 let, dne 3. btezna 1941, a pohtben byl na Narodnim htbitove v Penelope, Texas, za hojne itcasti bratti a ptatel.

VAem pozfistalYm budiS ittechou, le my v'Sichni bratti a sestry od tadu Nov Y Raj soucitime a tielime odchodu vakho draheho, jemut pfejeme klidnY odpoeinek.

Dano v Penelope, Tex., 7. btezna 1941.

T. A. Barton, Emil Janek, Tom Pkikryl, resolueni vybor.

O praiskem pivovarstvi v polovici 18. veku uvadi kniha "Mesto vidim velike" z nemeckeho cestopisu: Nejptednefai odivou obyvatel prat.skYch je vlastne piva vateni, a je to proto mnoho me§t'anil, kteti pravo vareene na svych domich maji, tolikeS pak mnoho aenku pivnich, kteti hospody a 'Senkovny zfizuji; jako kaldemu meSt'anu pralskemu dovoleno jest, aby pivo a vino eepoval, a koneene pak mnoho protde se tam velmi mnoho piva vati, ktereS pro dobrotu svou znamo a proslule jest.

Maji site mett'ane praati take vinatstvi jakesi, spde vgak pro povyratieni nel pro ditek se provozuje.

Montpelier, Vt. — Po .tYdenni debate poslanecke, snernovna zakonodarny statu Vermontu odhlasovala 211 hlasy proti 10, aby kaidy gardista, kterY vstoupi do sluSeb federalni vlady, dostaval od statu $10 mesieniho bonusu.

Javornik se stale zvelebuje. — Kol krasne a &eine stavene Svehlovy chaty, ktera byla v lete stale napinena, vyrusta. na Javorniku krasny sad. Klub eeskYch turistft v Stdici chysta se postaviti pod rozhlednou darn novou chatu.

ZPRAVY Z CESKOSLOVENSKA New York, (6TK) Do Noveho Yorku doily v techto dnech spolehlive zpravy z eskoslovenska, tiskova kancelat je vydava pies to, 'le jsou stargiho data, protde jsou mimotadne ptesne a spolehlive: Politicks persekuce Samosprava deskYch zemi a sprava veci eeskeho obyvatelstva je ji g Upine v nemeckych rukou. Nedavne natizeni tak zvaneho kikkeho protektora stanovi,ze zemati presidenti v 6echach a v zemi Moraysko-slerske jsou pti svych rozhodnutich vazani na souhlas svych podtizenYch nemeckYch vicepresident& Nemcovo veto nemide byt nidim jinYm zraeno a ma okanditY iteinek. Naproti tomu v gak nemusi nemeckY vicepresident vilbec dbat sveho ptedstaveneho. Ve sve kompetenci upravuje zcela neodvisle jazykove a narodnostni problemy.

6eske soudy v tak svanem Protektoratu, budou postupne promeneny na mrtve fitady. Jejich kompetence ptechazi stale vice na nemecke civilni a s ylagne trestni soudy.

Nemci ovkm nebudou souhlasi s tim, aby fady, vytazene z einnosti, zamestnavaly dosavadni poeet Atednikii. Proto byly vymy geny noye povinne zkou'Sky z nemeiny. ZkouSly jsou zaminkou k propoufteni eeskSrch Ufednikti.

Propadaji i ti, ktefi mluvi dokonale nemecky.

Zkukbni komise dostaly pokyny vyfadit p11 zkougkach polovinu deslOch tifednikt. Tam, kde nahrady bude tfeba, budou proputteni tednici nahrazeni Nemci. V nejbli ggi dobe bude proveden mezi Nemci nabor na obsazeni techto mist. Nemeekkm uchazeetinn se zarueuji figskonemeeke platy a rychlS7 postup. Znalost eatiny neni podminkou.

Okresni Utady v Jindfichove Hradci, Polici nad Metuji a v Nemeekem Brode byly zrukny. V ryze desk 3' ich krajich jsou stale dasteji dosazovani komisati mluvici jen nemeeky. Ve Vyglove na Moravy byl dosazen za okresniho hejtmana Nemec dr. Bergmann.

Zapojeni eeskSrch zemsi do nemecke Mk ma zajiAt'ovat i nova, horlire budovana autostrada Vratislav-Videri. V eeskSrch zemich probiz Mittelwalde pies Kraliky, Silperk, Lan g yskou Tfebovou, Jevieko, Boskovi--kroun,Mora ce, Kufim, Brno, Pohotelice a Mikulov na Mistelbach v Rakousich.

Kulturni persekuce OsvetovSr odbor hlavniho mesta Prahy ma noveho pfednostu, Nemee dr. G. R. Zimmermanna. Jeho pfedchadee, dr. Rain, byl ji g pied easem internovan a pfevezen z trestnice na Pankraci do Berlina. oeske vysoke gkoly dostaly rozkaz odevzdat veAkere zafizeni Nemcum.

Poeet eeskS7ch stfedo gkolskS7ch studentu byl znovu snigen zostfenim pfijimacich zkongek.

Poeet odmitnutich stoupl na tki tisice. Nyni se pfipravuji stejne zkouSly pro kvartany pied postoupenim do pate tkidy stfednich gkol.

Moderni galerie v Praze byla zrukna a jeji majetek bude patrne zabaven. Pfidiny tohoto opatkeni nejsou znamy.

Dne 17. fijna lonskeho roku obsadilo Gestapo mistnosti spoledenskeho klubu na Pilkope a zabavilo jmeni klubu. Zabaveni je odtvodneno tim, ae pry dleny klubu jsou stale jate nektefi eeSti emigranti. V budove klubu bude zeno vojenske kasino.

Hospodaiske vyssavani Germanisaci v podobe kolonisace provadi v tak zvanem sudetskern fizemi Osidlovaci spolednost v Karlovy'ch Varech. Tato spolednost vykoupila v mesici fijnu celkem 1.860 hektarn eeske ptdy v severozapadnich Oechich pro nemecke sedlaky z Ruska. Pozemky jsou vesmes blizko noqch hranic tak zvaneho Protektoratu. Podobne zpravy o v'kupu pfichazeji i z jignich tech ' a jinni Moravy. Ji g koncem roku 1939 spravovala uvedena spoleenost 124 zemedelske podniky v celkove rozloze 53.000 hektart.

VysokomStskemu okresu byl nafizen nucenS'r odprodej patnactiset kusil hoveziho dobytka.

Stejne rozkazy dostaly i jine okresy.

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1941.

Viidce vlajkaru potrestan Jak bylo oznameno ji g drive, byl vtdce vlajkafft Jan Rys odsouzen na dva tYdny do vezeni.

Teprve nyni se k tomu oznamuje, ge trest nastoupil dne 22. tijna a le nemu byl odsouzen za vYroky proti elentm tak svane protektoratni vlady, kter'ch se dopustil na jedne ze svych povestnYch ptednakk o Sidozednatstvi Podle vladniho natizeni, yydaneho nedavno ptedtim, trestaji se v tak svanem Protektoratu jako pteein vgechnY Utoky a uraaky statniho presidenta a elenfi vlady. Denni tisk z 19. tijna uvetejnil natizeni ptedsedy Narodniho Sourudenstvi, Nebeskeho, jimS se zakazuje ptijimat do Narodniho Sourudenstvi vlajkate, i kdyl jde o lidi, kteti z Vlajky jig dkive vystoupili nebo z ni byli vyloudeni.

TISK, CESTA KOLEM SVETA A SOUVENIERS. PoLske slavnosti v tabote naSich yojakti zfzdastnili se take spojdieeti novinati a zastupci tiksovYch a filmovych spoleenosti. 6asne rano vyjela z Lond'na velka vyprava, ve ktere byl Mr. Kennedy z "Timesu", amerieti korespondenti, Wa yne dopisovatel "Chicago Daily News", zastupci holandskeho, norskeho a polskeho tiskoveho oddeleni, redaktor "La France", "Dzienniku polskeho a Oechoslovaci.

Po ttihodinnove jizde," autobusem se yYprava as skoro ke cvicinti. Tu v gak se silnieni korab se Surnalisty setkal s neptitelem, 'di co, a cvieitite bylo piirodou tak znamenite kamuflovano; stalo se totd, ze po hodinove jizcle si uvedomili, Se asi nejedou spravne. PaArne to pattilo k cvdeni, ponevadt se jelo podle mapy. To uS byla alarmovana policie v okolnich mestech a vesniekach, aby hlidala vkchny silnice a uvedla zbloudilce na pravou cestu. Nakonec nejakYm zahadnYm zpitsobem se stalo, Se kdyS vykroeili vojaci k slavnostnimu zakoneeni, objevili se novinati na scene.

I filmati se propletli mezi hostmi a snaSili se dohonit, co zmegkali. Dnegni referaty v novinach potvrzuji, ze je novinak tvor pohotovY, blame shovivavY. Po skoneeni slavnosti jsme se opotrne vyhnuli vkm postavam ye stejnokrojich, ktere mely na rameni ye slate obrube 3 peticipe hvezdieky a v doprovodu vojaka jsme dojeli na velitelstvi 1. praporu, kde byl pro novinate ptipraven slavnostni °bed. Zde yojaci napravili vie, co bylo s to pokazit novinatiim jinak nezmarny humor. Je to hlavne jejich zasluhou, ge v drutinem eesko-polsko-francouzsko-norsko-anglickem hovoru se pomalu zapominalo na nedobrovolnou cestu kolem natieho vojenskeho sveta. Chot' Mr. Kenn€dyho se zajmem prohlitiela eeskY-fizek a po me levici se se kolega Woitkiewicz radostne zazubil, kdyI vier& na stenach jidelny polske ornamenty a obrazky polskYch horard v malebn'ch krojich.

Kousek ode mne se bavil Mr. Stone z "Chicaga Daily News" americkou ru'Stinou s jednim naaim vojakem, kterY mu vykladal, jak jsme spoleene s Polaky bojovali v 15. stoleti u Grunvaldu, a jak to tenkrat Jan ZiSka Nemcilm nattel. Ja jsem se omezila na es.-polskou soueinnest a skoro ryzi polStinou jsem se otazala sveho souseda, Czy Panu nie jest aimno.

Od °heft jsme si odnesli dobrY dojem o natiich vojacich a hlavne — souvenirs. Spojeneeti novinati dostali anglicke publikace o deskoslovensku, Masarykovy a Bendovy spiv, fotografie a ykusne kovove odznaky, venovane Cs. armadou v Anglii. Oficialni podti hoste si odnesli velke akvarelove obrazy, ktere byly ftchvatnYm dokladem pohotovosti vojenskeho umelee malite, kerY pied 5 minutami dostal rozkaz vykasat si rukavy a hurry, namalovat souvenirs. S namalovanych stana stekal potfleek malitilv pot a pusobilo to velmi sine. Vojinmistr. D. byl odvezen na marodku itpine vyeer, pan. Ale to nevadi. Byli jsme v tabofe a mime souvenires.

Teloeviena jednota Sokol ye Vamberku ote*dela po 551etem usilovani o zfizeni vlastniho stanku novou sokolovnu telocvie'nou akademil v sobotu 5, Wale, 1940.

Ve stfedu, dne 12. bkezna 1941. enskk Krouiek v Ennis, Texas.

Za zkougku to snad bude stat napsat v pondeli nekolik kadek do naaeho Vestniku v nadeji, Se tam jeate zbude nekde kousek mista, tteba i na posledni strance pro tyto zpravieky. Nevim zda je od nas z Ennis apatnejai spojeni poatovni neSli z druhYch osad, ae kdyi se zprava do nej zaale hned v nedeli a nemil ge bYt otiatena, ae z druhYch osad jsou tam zpravy o nedelnich zabavach, tudit musely bYrt zaslane as v pondeli. Tyto zpravy jsou snad zajimave pouze pro nas Enniske a proto na Vaal vuli, br. redaktore, budou-li neb nebudou-li ye Vestniku.

Veerejai nedele 9. btezna tad Ennis Cis. 25. mel schirsi, mnoho nas tam nebylo, asi 30-35 osob, a piece se tam udelalo kus u giteene prate. Prvni byla vzata na ptetkes na ge eeska, tee, o ktere psal v Oechoslovaku p. V., zdali by nemohla bYt zavedena do zdejai vy ggi gkoly. Br. ptedseda nam to pane povedel a pak se o torn debatovalo a jiste ku spokojenosti ka gcleho se prvni kroky udelaly. Zvolen ttielennY vYbor na vyaetteni, jak mnoho eeskYch deti chodi do en-. niske vygai akoly, ktere by mely zajem brat eegtinu ptigti rok. Ovgem, o toto musi mit zajem rodide, by se toto uskuteenilo. Loriskeho roku bylo z venkovskYch gkol do enniskych ptepse.no hodne pies 100 deti, a bylo by smutne kdyby mezi nimi a cletmi mestskYmi se jich nenaalo dosti pro jednu ttidu, a bude-li deti dost pro ttidu, tak ji g snad mame pra y() gadat gkolni radu o to. Tak kdo chcete o toto mit zajem, promluvte se svYmi cletmi o, torn a bude-li to, tak k yam onen vYbor zajede o torn si promluvit. Ovgem, o tomto se musi co nejdkive jednat, neb jig ptigti mesic se jednaji ueitele a pak kdyg ug jsou najmuti a smlouvy podepsany, tak by se zase nedalo nic cleat, a jak tekl br. pkedsada, ae kdy g Hitler tu naai tee tarn za mokem hledi tak umokovat, ae aspori my zde v Americe si ji mame hleclet udr get co nejdele.

Ve Sboru Mlaclege tea se o tom jednalo a hned etyki deti se ptihlasily a rodide si to pochvalovali, jaka dobra, vec by to byla.

Dne 14. fmora jsme mely tea schuzi a to schrizi genskou, kde se jednalo o zalo geni aenskeho krougku a dnes je ji g uskuteenen a koleeka jeho se zaeinaji pekne rozji gclet, a to zasluhou bratrri od tadu, kteti nam darovali do zaeatku hned 25 dolart a my jim uptimne dekujem a snahou nas vaech bude jeate hodne penes vydelat a tim pomahat kde bude tteba. Nektere jig aiji pro '6 ervenSr kki g a pletou svetry a pro pleteni snad by nas potkebovaly vie; kdo to umite a mate eas, pomorte. Nektere zase mail jig* v praci deku "Svobody", kterou zase budeme hleclet spene git ye prospech S.A.6.T. Teg mame zde jig na ukazku kytidku od den z Houstonu, o kterou napsala pi. Radova. Pkijd'te v patek do schfize, snad nam zase nebude praet, a pkivedte i sve zname, a vy kteki o to mate zajem, ptijedte bez rozdilu kagda, at' vas tteba osobne nezvaly, nebot' naae prate chce byt nestranna a proto je k naai praci uptimne zvan a vitan. Tak v patek veder 14. bkezna na shledanou v Narodni sini. Zdravi vas, Haakovcova.

Temple, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Schrizi jsme konali dne 2. t. m. za uchazejici navatevy. Oznamuji elenrim i elenkam, aby se do ptiati schuze dostavili odebrat svoje samenene certifikaty. Bylo vzpomenuto, budeme-li volit nebo jmenovat organisatora. Bylo usneaeno, ae povinnost ziskavani elent at' ka gdY spolubratr se snagi vykonat. S organisatory minule siskanYmi mama dosti citelnou akodu. Organisatoti nemeli by brat za Cleny delniky, ktei1 sobe nestoji finanene dosti dobke, ale jen ty kteki maji stalou praci, takovi jsou gadouci. — asto nam zde pr gi a pki tom je citelna, zima.

Doposud jsme v okoli zdravi, as nekde na tu rYmu. 2adnY nechce umfit. J. H. Bartek, taj: ttad Praha, 'Oslo 29., Taylor, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto yam vaem davam na vedomost, abyste se dostavili do schaze 13. btezna ve etvrtek veeer v 7:30 hod v tadove sini. Budeme mit db.leate jednani ohledne majove slavnosti, okra g -lovinseatd.—SbrkY'mpozave, Tom Svadlef■ak, feditel z4bavniho vSzboru.

VISTN

Strana up.

§tefinik Cis. 142, Houston, Texas.

Jindra a Jindra, hrabenka z Ostrovina, jest romanek diveiho srdce, takoveho zajateho ptadete, jena svet a jeho krasy vidi pouze mkiti sve klicky. Nabizeno je ptabeti slate, klec, ono dobte vi, ae to neni to prave po eem to jeji srdeeko tou gi. Lee pro zachranu sveho otce vleze do to slate klicky, do ovzdu gi sobeetvi a skostnatelYch forem. Tajnou svou lasku driela na dne sve duge a kdyg videla, ae neni vykoupeni z dugevnich fltrap, ona stale vzpominajic, pki torn nemoci svoji podlehla, vyznala se svemu muai Ostrovinovi svoji neutuchajici laskou k Lipovi, vydechla jeji dobrou dual a naLe Jindra skonala.

Jest to hra deny, ureend 2enam, a dik nagim genam, ae si nedaly ujiti pkile gitost shlednouti tuto hru ualechtile tendence, skytajici nejen zabavu, ale i poueeni, a nedelni pkedstaveni a pkednagka byly dostaveniekem velikeho poetu divadla milujiciho obecenstva.

Ptedna,aka naaeho eeskoslovenskeho konsula dr. Chas. Holluba byla zajimava a dojemnd, ze uchvatila naae srdce a my jsme se nemohli ubraniti slzam. Pote gitelnym ptekvapenim bylo pro nas, kdy2 po divadle nam nag konsul ptedstavil anglickeho konsula, jehog jmeno jsem zapomela; mel tea krasnou, kratgi pkednaaku k naaim lidem, za co g' dekujeme.

Teg dekujeme vaem, kteki s nami bran, neb vime, ae takove pkedstaveni vy gaduje velkeho napeti nerve a velke ptipravy. Sestte L. Nesvalove, Jindkiace Studniene a Rosi Anton, dik, ae se snaaily mne vypomoci s kostYmi, se aitim. Tea rodine ebkove za prijeeni fraku, br.

J. Kelarkovi, Nezvalovi a eenkovi za vYpomoc pki divadle a dik sokolu V. Kueerovi za bezplatne doprovazeni na housle pki spevech.

Jak toto divadlo bylo smutne, za to ptigti, ktere bude sehrano na Velikonoce, bude hodne vesele; bude to velka, komedie ,a sice, "Ferda aefem" Poctili nas navatevou naai dobti z Dallas, Ennis, Corpus Christi, Galvestonu, Crosby manaele Trneakovi, vfibec byl na g venkov v pine sile zastoupen. Pan Smoidas se syny, ukazal nam velice peknY zvetaenY obrazek jeho zemtele druiky v narodnim kroji, v jejim mladem veku, na kterem je pekna jako Majolenka, co g ma zustati jako pamatka na mamieku jejim synrim.

Ano, odchazi nam ty naae maminky usmevave, ktere ty naae divadla eeska tak milovaly a tu naai 'deskou fee rozsevaly do detskYch srdeeek.

Prave takova, naae mamidka odeala tam odkud neni navratu. Andel smrti zaaustil tide peruti a snesl se, kdy se toho nejmene ()dekavalo a vtiskl ji ledove polibeni. Ode gla tak tiae, jak Gila. Neznali jsme ji jinak na g usmevayou pani Januaovou. Nebylo jednoho divadla u Stefaniku, aby tarn rodina Janu gova nebyla, Cling nam spfisobili velkou radost. Rad tefanik a hlavne vaichni herci tadovi, Vam pane Janug, vyslovuji uptimnou soustrast nad ztratou Vaal druiky. Vime, ae Va ge bolest je yellka, ae se budete citit osamelY, ale vzpomerite si, ae je to nas Adel, ae mate milujici deti, ktere Vas miluji a u Stefaniku mate otievtene srdce vaech ochotnika, kteki s Vami citi. ae pani Januaovou nena.hradi nikdo, a my ji budeme pohtegovat.

Tea nag Jan Schovajsa je u2 zdrav a jeho oblieej jako mesieek se smeje dal, ae to subate piece unikl. I pani Cerna, byla mezi narni; take dlouho byla nemocna, ale jsme radi, ae jsme se vaichni vespolek seali.

Kagdou sobotu je u Stefaniku taneeni za,bava, pkiate hraje Tad Schafer orchestr.

Zatim Na zdar!

K. Ctvrtnikova.

U soudu. Vygettujici soudce k lupiet "Nezapirejte, tenhle svedek vas poznava s naprostou ureitosti!" ObZ'alovanY: "Jak by to bylo moZne, pane soudce? Ten dlovek po celou dobu ldel pod posteli a strachem si zakrYval odi."

Kdyg poruSime zakon za to pylcat.

ptirody,

vkly musime

Pravelti nalez u Prostejova. — V fijnu 1940 narazili delnki pti stavbe kulny ve staveni Jana Tomka v Dolnich Otaslavicich na hrob s nataaenou kostrou. K mistu byl ptivolan archeolog, pracovnik Jan Kopeck z Brodku u Nezamyslic, kterY vedle kostry naael typickY stkep s pupikem. Podle neho soudi, ae jde o hrob jordansko-muehlske kultury a jeho staff lze odhadnout na 4000 let. Ponevad g pravekYch hrobfr s nata genYmi kostrami se nedochovalo mnoho, chtel nalez zachranit pro vedecke freely. Bude vg ak tteba opatrne postupovat, ponevadg nad hlavou kostry se gtipalo dtivi, eimg se udupala Willa a hlava se vmaekla dovnitk. les si prohledne zastupee mestskeho musea z Prostejova.

Vyvlastneni iidovske piidy na Slovensku. — Jewish Telegraphic Agency oznamuje z Curychu: BratislayskY rozhlas dnes oznamil, ae PozemkovY fitad vydal ptedpisy o redistribuci Zidovske pady a majetku na Slovensku. CelkovY podet 47,000 2idt udal, ae vlastnil 98,000 hektara, z toho 41,000 hektara obdelatelne pady, 46,000 hektara zalesnene pady a 11,000 hektara pady zastavene. Tato pada bude rozprodana malYm sedlaktim, a to jednu ttetinu pod trZni cenou a na splatky na nekolik let. Platy poplynou do fondu pozemkove reformy, z neha dovki majitele obdai tti procenta firoku a pill procenta amortisadni splatky male. Organisadni zaklady povinne aidovske organisace na Slovensku, t. zv. Judenzentrale, byly podle listu Grenzbote, organu nemecke .menSlny na Slovensku, ohlakny ptedsedou Usttedniho hospodatskeho fitadu. Tato organisace bude mit za povinnost: 1. representaci aide ye styku s Utady; 2. cvideni zidu v telesne praci; 3. organisaci emigrate a aidovskou socialni peei.

0 ziehranu mosaiky na es. pavilonu v New Yorku. New York Post pkinagi delgi elanek o mosaice na Cs. pavilonu na svetove vYstave v New Yorku. V elanku se pravi, 2e k jejimu sejmuti a ulogeni je tteba $3,500 a ae mosaika sama ma cenu $50,000. V elanku se krome toho pravi: "V nekolika dnech musi bYti stens, s touto mosaikou strZena, a Cechoslovaci doufaji, ae drive, nea se to stane, se najde nejake museum, jednotlivec nebo skupina, jea by °cellovala tuto mosaiku — je'Z se nyni jako symbol stala historickym ptedmetem — natolik, ae by zaplatila $3,500, na kteroutto dastku se ptibli2ne odhaduji vYlohy spojene se sejmutim mosaiky a jejim umistenim jinde. Cechoslovaci, kteti dnes maji svou zemi pouze ve sve du g, nemohou tuto mosaiku proste darovat, jz...k to pavodne zamYneli, a mayor La Guardia jim oznamil, 2e mesto na ni nema misto ani penize na jeji ptemisteni . . . " Olanek dale popisuje Cs. pavilon na svetove vYstave a konei se takto: "Pozdeji se pavilony mnohYch jinYch zemi staly postupne pomniky nacistickeho fitoeeni a v ka gdem z nich statedny lid sliboval, ae se nevzda. Ale Cechoslovaci byli prvni, a posledni zpravy z Prahy nasvedeuji tomu, ae tomuto slibu zustali verni." Ude, oznadeni londYnskYm rozhlasem za zradce, nemeet agenti nebo lide, kteti se vydavaji za Wince, adkoli jsou es. pilvodu, jsou obecne bojkotovani a nuceni opoateti mesta, ye kterYch bydli. Nervosita mezi Wind a zradci vzrasta.

Co by nasledovalo ye Spoj. Statech po pHpadnem viterstvi Nemeeka.. — San Francisco Chronicle referuje o pkedna gce dr. Fr. Munka v Commonwealth Clubu, o nig pige pod nadpisem: "Usmernene Spoj. Staty v ptipade nemeckeho viterstvi". Zprava podtrhuje tvrzeni ptednagejiciho es. narodohospodake a autora knihy "The Economics of Force", ae v pkipade nacistickeho vitesstvi system zregimentovaneho Sivota nezristane omezen jen na Evropu, ponevadt pak by bylo Nemecko s to diktovat i Spoj. Statum, jak si musi regulovat svilj vnitkni hospodatskY divot. sl. konsul Chester J. Chastek piedna gel Rotariantan. Sumner News-Index, Sumner, Wash, referuje o ptedna gce es. konsula Chester J. Chasteka, konane v mistnim klubu Rotarianu.

Zprava zdtraziluje fakt, ae Ceskoslovensko nikdy nebylo soudasti Nemecka.

Strana O.

TEHERANE! Jak jsi se zmenil od tech O dob, co jsem to vide]. naposledy. Kamkoli vkroeim, -dude vidim jenom velika mraena prachu a slyaim praska.ni tramt a rachot padajicich zdi starYch domka, ktere rychle mizi, aby udelaly misto LirokYm cestam a silnicim, po nicht budou brzy jezdit elektricke dra,hy a automobily. VLude vyrustaji ze zeme vysoke sloupy, ktere brzy spoji sit' telefonnich, telegrafnich a elektrickYch drata. Nakladni automobily a autobusy, sttetene vojaky, nahradily karavanni velbloudy. Kratce, at' vkroCite kamkoliv, -dude jste svedky mizeni stare perske, anebo iracke lhostejnosti a nevLimavosti; na jeji misto nastoupilo pracovni tempo a posluAnost, natizene Rezou sachem Pahlevim.

Od 14. prosince 1924 ujal se vlady v Iranu tento Lest stop vysokY diktator s orlim nosem; rozpustil parlament a vyhnal s "paviho tranu" posledniho Oajara, ueiniv tak konec dynastii, ktera, vladla Iranam 131 let.

Dnes vladne zemi tento LedesatiletY, odvatnY a panovadnY vojak s bilYmi vousy, milujici sve povolani, jit dvanact let jako korunovanY Sahan Bach — neboli "kral krala". BYvaly perskY kozackY dastojnik, pochazejici ze zemedelske rodiny, usidlene na btehu Kaspickeho mote, se stal sachem a vstoupil na tran bez obvyklYch formalit. A ptece je dnes 'dude oslovovan "nejvzneLenejLi ze vLech tijicich di" a "Bratr mesice a hvezd", a ovlada svoji semi od Kaspickeho more as po PerskY salty. ,

Obklopen BeludAistanem, Arganistanem, Turkestanem, Tureckem a Irakem, byl pavodni Iran — jeLte jako Persie — rozdelen do ger zajma carskeho Ruska a Britske vlady. NCmeeti, rakouLti a mad'adti vojaci, uprchnuvz ruskYch zajateckYch tabora v Turkestanu, spojili se v poetu asi tit set lidi pod vedenim nemeckeho vojenskeho ataLe hrabete Kanitze. Brzy rozmnotili jejich Liky Lveati dristojnici a persieti policiste. Karatz vyhlasil svatou valku a jeho armada si probojovala od Bagdadu cestu do Turecka a znieila povest britske a ruske democnosti. V jejich patach kradel Reza Lath Pahlevi .s nova vytvotenou nezavislou armadou etykiceti tisic vojakt, vyzbrojen'ch starYmi puLkaml, strojnimi puLkami a tanky. Britske i ruske Liky utrpely tetke ztraty.

Nejprve byly z Iranu vytladeni Rusove. BritLti vojaci, chranici koncese Anglo Persian Oil Company, platne do roku 1961, se pokusili napied yyjednavat a pak odtahli take.

Reza Lath Pahlevi vnutil svoji van iranskYm odbojnYm a nezavislYm kmentun Kurdt, KaLgajt a Bakghtiara. Povesil tucty vzpurnYch Lejka, z ostatnich uainil trvale "hosty"; vlastnoruene zbidoval moslimske kneze, kteti nechteli poslouchat a hlasili se k ptateltilm sultana Ahmada Lacha, ktereho Reza Khan — velkY vezir a diktator — sesadil.

Reza Khan meal pak zbavovat svoji zemi britske nadvlady. ZruLil angloperske petrolejelske koncese. Ochrana techto petrolejakskYch pramerra by byla vytadovala obrovskYch vojenskYch naklada; proto zadala britska viada s Rezou Khanem vyjednaarat. Jednani dak skoneilo tim, ze angloperska spoleenost ztratila podstatnou east sveho majetku. 8ach ziskal obrovska, petrolejova, bohatstvi, kterYch ihned util k vybudovani -ataxia, at pa zuby ozbrojene stotisicove armady, schopne nezlomneho odporu proti bYvalYm panam zeme. Odmitl uznani dech britskYch pra y. Britske namotni zakladny musely bYt na jeho ptani odstraneny z iranske 'Dimly a pteneseny pies zaliv na Bahreinske ostrovy. Vypovedel ze zeme britske radce a atedniky. Do Iranu zaealo proudit nemecke zboti, diky clearingove dobode, uzavtene doktorem Schachtem. Iranske vojenska letectvo vzrostlo 0 100 nemeckYch bitevnich letadel. Take ptistavaci zakladna anglicke letecke linky Imperial Airways musela bYt zruLena a ptemistena na Bahrainske ostrovy; na teheranskem letisti zadala tally na to ptisto,vat obrovska, ttimotorovo, Junkersoy a letadla, letajici na nova letecke lince nemecke Lufthansy, zkizene nezi osamocenYm a hornatYm Iranem a blizkYm vYchodem i Evropou.

V 2 S T 24 1 IC

Kral krill Gustav Krist.

Iranske namotni sily byly rozmnoteny italskYmi lodemi a italskYmi namotnimi instruktory. Vlada pozvala do zeme Dany, Cechy, Sve-; dy, RakuLany a Italy, aby ji pomanali v uskuteeneni obrovskeho programu vYstayby; novy Lach ma totit obrovskY zajem o reformy a o "modraky".

V late 1938 byly jit v zemi dokoneeny prvni nakladne macadamove silnice, prvni cukrovary, elektrarny a tovarny na zpracovani bavlny, zaplacene napted v cizich valutach. Byla dokoneena stavba teleznice, spojujici perskY sally a 865 mil na sever letici Kaspicke mote.

Stala 160 miliona dolara. rik.Lena strategicky tak, aby se vyhybala vaem iranskym mesa= s vYijmkou Teheranu a prochazela nejirrodnejeimi oblastmi zeme, protind tato teleznice nejednou horske prasmyky, vysoke namnoze 7.000 stop, prochazi detnYmi tunely a vyhYba se vLem cizim tratim.

Byla zapiacena hlavne vYnosem ptedem vybirane dame z daje, dale prodejem iranskYch zasob zlata a koneene vYtetkem vYvozu obili, rate a suLeneho ovoce.

Bezohledne zvyLovani vyvoznich motnosti techto plodin vedlo k ripinemu vydrancovani iranskYch vesnic, takte v nich dnes panuje hlad.

Take Teheran, "mesto botiho stinu", zmenilo ripine svoji tvat. Huste obydlene bazarove Ctvrti byly odzouzeny k zaniku a srovnany se zemi. Misty, ktera, se kdysi hemtila spleti rizkych, ptepinenYch plieek, vedou dnes Airoke, ptime ttidy. Krvave "namesti puLek", minajici moe perskYch krala a utivane k yetejnym popravam, bylo rozkopa.no. Velkolepe mnohopatrove statni budovy stoji dnes v mistech, ktera jeLte do nedavna zaplriovaly jednopatrove baraky. Na prostote celeho jednoho mestskeho bloku byl postaven obrovskY papoLtovniho ritadu. Nedaleko neho stoji budova ministerstva valky, ktera je tak to by mohla kildne pojmout anglicke, nemecke a francouzske generalni Ltaby. Dale byla postavena Iranska cisatska banka a vladni opera, ktera podchycuje zajem mistnich bohacu a upokojuje do nedavna jeLte neznamou touhu iranskeho obyvatelstva po operni hudbe.

Tyto nalladne nepomernosti, bezpravna, vyvlastriovani a utrpeni LirokYch vrstev lidu, zpasobene dvanactiletou vladou Rezy Khana, jsou v cele zemi ptijimany s orientalni odevzdanosti. I Reza Lath Pahlevi je sam mutem sve generate na Stkednim vYchocle; je mu na ptikla.d lhostejno, te teheranskY vodovod stale prochazi-teheranskYmi ulicemi v napolo odkrytYch korytech, ktera se snadno mohou stat zdrojem nejake epidemic. Stejne lhostejni jsou i obyvatele. Nikdo se nevzbouti, kdyt Jeho cisatske Velieenstvo, projitdejici za noel ulicemi, ktere nejsou podle jeho vkusu dostateene osvetleny, natidi zavedeni mnohem silnejLich osvetlovacich tees a ponoti tak zbytek Teheranu do polnaera.

Podobne jako Kemal Atatuerk tureckY, i Reza Khan pozapadneni iranskeho obyvatelstva, rozkazal uveznit katdeho, kdo by nosil turban, a zakazal tenam nosit zavoje.

DtivejLi nabotenske Lkoly nahradil Lkolami a universitami, vladou kontrolovanYmi. Nauail ptisluLniky arm ai dy Gist a psat a natidil, to i obyvatelstvo se musi co nejrychleji nandit eteni, psani a perskYm dejinam. Podporoval silne vYvoj skautskeho hnuti a potladil mohamedanske sekty, udrtujici start iranskY zvyk — uzavirani dodasnYch mantelstvi. Tim ternek apl-ne znemotnil polygamii. Jeho zasah vak zpirsobil, ze v iranskem obyvatelstvu ubyl pooet mantelek a vzrostl poeet aostitutek.

Bolavy problem naroka zemske Llechty na rozlehla panstvi vyteLil tim, se jejich vlastnictvi prohlasil a majetek koruny, to jest svaj vlastni. Podatilo se potladit obchod s opiem, dopravovanYm do Iranu velbloudimi karavanami a teleznici z tiny pies ruske tzemi. Ale

ye stisedu, dne 12. bfezna 1941. opium znamenalo polovinu iranskYch ptijmu ze zahranieniho vYvozu a polovinu pkijma domacich; potival jich kdekdo. Siroke vrstvy obyvatehtva k utiLeni hladu, rodieky k uklidriovani plaeicich nemluvriat a hladovejicich deti, Wady k zmenLovani utrpeni obyvatelstva, trpiciho epidemiemi a zustavajiciho bez oLetteni, protote v zemi nebylo ani lekata ani nemocnic.

V staroslavnem Gulistanove palaci ptijimal "kral krala" diplomaty, ministry, vysoke vojenske hadnostate a Llechtu, kteti musi pted natio ptedsttipovat se sktitenYma rukama, aby tak ukazali, te v nich nemaji zbrane. KhanovYm oblibenYm oblekem je vojenskd uniforma, east° velmi obnoLena, protote v ni denne osobne udili rozkazy armada.

Neni vLe dobre, co se deje v Iranu. V jihozapadnich eastech seine panuje hlad, kterY si katdoroone vyiaduje tisice obeti. Vyhubli Irariane sedi na zaprati s yYch domt; jejich kosti vyenivaji z vyschle kate. a jejich oei vystupuji hladove z &air. Jsou tak vysileni, nemaji dosti sil k odhaneni mraden much, pokrYvajici jejich yyzabld tela. Ptichoziho cisince vitaji cele davy zb'edovanYch tebrakt.

Pies vnejLi blahobyt a okazalou nadheru Teheranu panuje v zemi velika bida i neklid. Ale Jeho Velieenstvo Si udrtuje k Zachovani potadku a k ochrane sve bezpeenosti 20.000 nejlepe placenYch, nejlepe tivenYch a nejlepe obledenYch vojaka. Ptesto, te pkijima sve nadtevniky v palaci pted pavim tranem z eisteho zlata, ktery mel kdysi cenu 50 miliona dolara a jehot drahokamy byly jit dal/no nahrazeny sklenenYmi napodobeninami, jen za nejptisnejLich bezpeenostnich opatteni, neptijal "kral kraal" nedavno nabidku jednoho americkeho zastupce automobilove tovarny, kterY se ho snatil ptesvedeit, te pottebuje k sy Ym cestam po Teheranu pancetovY automobil. Osobni tajemnik Rezy Lacha Pahleviho, ovladajici nekolik keel, odpovedel zastupci struene a darazne: "Jeho Velieenstvo, milovane lidem a claveinjici v tictu a oddanost s yYch poddanYch, nepottebuje podobnYch opatteni."

Washington, D. C. — TajnY ptevoz zlata v cane $8,500,000,000 z New Yorku do Fort Knox, Ky., byl skoneen jak dnes bylo oznameno. Nyni toto skladig e v Kentucky chova v sobe zlata za $14,000,000,000, takte je to nejvetai zlatY pokiad, kterY byl kdykoli v historii sveta shromatden pod jednou sttechou. NejpkisnejLi vojenska tajnost byla zachovana o tomto ptevozu zvlaLtnimi vlaky a nikdo se nemohl dovedeti ani slovieka o tom, o jako mnotstvi zlata jde, dokud nebylo vLe skoneeno. Nyni je toto zlato uzameeno v podzemnich pokladnich skiepenich, jet mohou vzdorovati vLem bombam. Steny sklepeni jsou ztlouLti 25 palca a jsou z cementu a oceli. Divise mechanisovane kavalerie lezi posadkou v kasarnach, jet obklieuji toto podzemni sklepeni.

Pies Caste mlhy a neptiznive poeasi neusta,vaji britieti letci v naletech na nemecke kladny pti kanalovem pobteti od hranic Spanelska at po Norvetsko. Ve sttedu min. tydne odpoledne proveden byl nalet na zakladnu v Boulogne, kde zasateny byly bombami doky a zaloten potar y e vnittnim ptistavu. Koncem minuleho tYdne podniklo britske letectvo UspeLnY nalet na nemecke azemi, kde bombovany byly tovarny, skladiLte oleje a jine objekty.

V Koline nad RYnem bombovana byla velke, skladiLte. Pro LondYn a ostatni east Anglia uplynulY tyden byl pomerne klidnY. Nalety nemeckYch letca byly jen obeasne a Lkody bombami jejich zpasobene jenom nepatrne.

Washington, D. C. — NewyorskY intenyr E. C. Wallace vdera navrhl, aby byly staveny kryty proti aeroplanum z baviny. Rekl elenam kongresu, te tlouLtka sedmi stop baviny bude klasti odpor pronikani bomby, valid 6,000 Tiber, padajici s vase 30,000 stop, kdetto bomba, vatici 2,000 tun, padajici s vYLe 15,000 stop, pronikne Lest stop silnYm ztutenYm konkretern. Bavina mute bYti ueinena ohnivzdornou.

Tato myg lenka setkala se se zajmem Menu kongresu ze state v nicht se pestuje bavina.

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1941.

Kyjoysko a Zdansko ye 1 s S ch °belch y T

Nova obecni sprava po prevratu snaZi se dohoniti to, co bylo za doby vlady Thonetn zameakano. R. 1929-1930 byla provedena soustavna kanalisace nakladem 3/4 milionu korun 'esl. techta pracich byly objeveny chodby, spojujici bYvale Zidovske domy s ukryty z doby prondsledo yani Zichl a stare, chodba v ulici Masarykove. Skoda, Ze pro nedostatek easu nemohio bYti obe prozkoumano. R. 1931 byly hlavni ulice, Kyjovska, a Masarykova, vydlaZdeny Z'ulovYmi kostkami. Tim zlepaen provoz mesteekern a zlepaen jeho vzhled. Take byly upraveny vedlejai ulice. Pro zdravi lidu zrizeno bylo 0kraMovacim spolkem letni koupaliate r. 1927.

Zanikle osady. — V katastru obce Koryean, pripadne jemu prilehlem, byvalo drive vice osad, o nich Z sveclei zapisy. Sluai tu uvesti zejmena: Hradisko sv. Klimenta s bYvalYm AugustnianskYm klaaterem. Misto bYvale osady zarostlo lesem. eernikovice die zapisu z r. 1139 a 1340. Osada zanikla za valek Matya ge uherskeho proti krali Jirimu z Podebrad. VaZany (zapis z r. 1350 a 1353). Take zanikly v tych2 valkach.

Podnes jmenuje se po nich jedna trat' poll 2ansko, kde osada stavala. Lhota Bliická le2ela nedaleko Blialc a zanikla ve valce 301ete, jak ze zapisu 1670 vysvita Stuaice u Jestrabic se dvorem, v mistech nynejaiho' Dvorku. Zaaly ye valce Matydae proti Jirimu z Podebrad. Vraava u Koryean. Asi koncem 17. stol. zalolen tarn dvorec, oveirna a myslivna. Paeatkem 19. stol. opuateny a ponechany osudu. Zachovala se jen myslivna s prisluanYmi budovami; rumiska vyznaeuji mista, kde staval dvUr a oveirna.

Viterslav Gloza.

*

*

13. KOSTELEC Na, Janku, co si dnes tak vystrojenY? — vola start Gajoa na sousedova synka.

"Pojedu s naaima na body", Janek vesele.

A gde sU dnes hody?

"V Kostelci".

A via, gde to je?

"Jak bych nevedel! Sak sem si to naael na mane ye kole".

No, tak poyez, jak tarn pojedete.

"Kostelec je na severovychod od Kyjova asi 23/4 km. Pojedeme teda do Kyjova k aachtam, co tam tatieek jeZd'ajit pro uhel, potom k mestskemu vodojemu, odtud uvidime na kopci kostel s yysokt Yen a eerverna strechU. A pod kopcem u je Kostelec."

To mej sa tarn dobre a privez neco dobreho aji mne!

"No, aak..."

Janek odjel s tatinkem, a my Si povime o Kostelci sami a hodne.

Kostelec je slovacka dedina, jakoby prikreena pod majestatnim navraim s kostelem.

Deli se na tyto Oast: Dedinu (na ysi), Za humny, Za mlYnem, Na pastvisku, Vrbatky, Za hospodu, Moatenickou ulici a Moravanskou ulici.

Katastr obce meri pies 511 1/2 ha, z toho velkostatku 155 ha. Mistni trati jmenuji se: Ctyrtky, Harfa, Hejda, Jasna, Hora, Nova Hora, Stara Hora, Kliny, Kozdruhy, Kratiny, Krakovy, Kusy, Losky, Louky, Malainy, Novosady, Padelky, Strane, Siroke, Vinohradky, Zahumenice.

Nejvyaaim rnistem v obci je navrai s kostelem sv. Vaclava a hrbitovem, nejnilaim misto, kde potok Malainka opouati ptidu kosteleckou.

V obvodu obce yypina, se vrch "Homola" se zbytky Zidovskeho hititova a vrch "Randlik" se zridly Malainky ve vsi se rozairuje a prohlubuje tvoric t. zv. "zastavu", jeji2 nadrZena voda se vede na mlYnske kolo. Jest take detskym koupaliatem. Pitne vody je dostatek.

Kostelecko je chraneno od severu vYbe-tiky Cmribu, k jihu je otevieno. Pfidu ma hlini-

VSSTN/Z tou, vapenitou, promichanou eIsteene piskem.

Dari. se v ni vaem naaim hospodarskYm plodinam. Znaeny uZitek davaji treane a avestky, merle je jabloni, hruaek a orechtt. Ve chranenYch polohach se pestliji m 1 a vinna reva.

Pod "Otvrtkami" se dobYva hnede uhli. V 19. stol. se dobYvalo i v ."Randiiku". Misty lei pod povrchem zeme bilY, jemnY pisek morskeho vodu a 2lute. praanice.

Kostelec Cita 223 'Oise'. Domy s yYm seskupenim tvori jednak naves, jednak ulice. Skola, fara a bYvalY thmek jsou budovy jednopatrove, ostatni domy jsou prizemni. Nejvyaai budova v obci je ji2 zdaleka viditelnY kostel s ve21, z niZ je pekny rozhled. Pamatna stavba v obci je bYvalY zamek. Pro zestaxie a chudobne prisluaniky obce byl zrizen chudobinec.

Ks Kostelci nalei samota na "0" tvrtkach".

Jest to bYvala sklarna firmy Reich a silol., ktera byla otevrena r. 1858. Dnes jsou z nI jen obytna staveni Cis. 190 a 191.

Kostelec. Hody: venec.

Kostelec me. 907 obyvatela Ceske narodnosti, nabolenskeho vyznani rim.-katolickeho 877, eeskoslovenskeho 22, bez vyznani 8. Podle zamestnani jsou tu rolnici, zemedelati hornici, skiáti, remeslnici, Zivnostnici a atednici odchazeji za yYdelkem do hneciouhelnych dolt' v Kelaanech a Kyjove, do mina, pivovaru a do sklarny v Kyjove, do Bat'avYch tovaren ye zline, do cukrovaru v Keleanech.

Z peneZnich itstavti je v obci raiffeisenka a kontrbueenskY fond.

V mist y je trojtriclni obecna akola. Dalaiho vzdelani nabYva mladeZ ye meat'anskYch akalach, stanim realnem gymnasiu a rodinne akole v Kyjove.

Zahranieniho odboje zueastnila se z Kostelce 12 ruskYch a 1 italskY legionar. Za svetove valky bylo pavola.no do zbrane 167 rnuM, v zajeti bylo 28, padlo nebo zemtelo 11 mun. Po navratu do vlasti 1 legionat nahle zemtel.

Obecni zastupitelstvo Cita 15 elena.— Z Kostelce vedou silnice do OeloZnic, ' Kelean, Kyjova, Moravan a Moatenice. Nejblilai stanici trati Brno—Trene. Tepid je Kyjov. Poatovni telegrafni a telefonni itrad pro Kostelec je v Kyjove. SoukromY telefon spojuje velkostatek kosteleckY a moatenickY, odkud vede do KelCan. Nad obci letaji aero plany smerem z Prostejoya do Bratislavy a zpet. Kostel s veli je jim orientaenim bodem.

Pozemkove. reforma byla provedena i v Kostelci. Majitele zdejaiho velkostatku prodali obeanfim dobrovolne ze s yYch pozemkti u vesnice male dilce na zahradky a stavebni mista, ze vzdalenYch pozemktt vetai dilce k obdelavani, 1 m po 1.20 KC. Velkostatku zbylo ze 166 ha pady 155 ha.

Kostelec ji r. 1131 patril kostelu ve Spytino-' ye u Napajedel. Od davnYch dab byl lennim statkem biskupit oloumouckYch. V r. 1274 projej biskup Bruno brathm StockfischoyYm ze eletic. Okolo r. 1360 byl majetnikem jeho Stanek z Kostelce. Dalai majetnici jsou znami teprve ad r. 1500. Nejdrive se deje zminka o Vaclavu z Kostelce, jeho 2 nastupcem byl Jan SkrbenskY ze Hriate. Od r. 1528 do r. 1536 naleZelo panstvi kostelecke i se Zadovicemi bratrim Janu, Bohuslavu a Jitimu z Doioplaz.

Jan z D. prodal svtij dil r. 1530 Zderikovi ze 8vabenic. Lennim majetnikem Kostelce v r.

1586 byl Vilem Zoubek ze Zdetina. V r. 1650 mel jej Zikmund GOrz z Asteinu, ale jeden z jeho nastupcu prenechal statek r. 1731 svob. nu Amandu Pettvaldskemu z Peti-valdu, kterY r. 1735 spojil Kostelec se Zadovicemi. Po jeho smrti koupil oba statky r. 1763 Jan Jiri z Milhlensdorfu, Kostelec za 10.00 zlatYch a 2adovice za 18.000 zlatych, prenechal vaak oba statky Kostelec za 15.000 zlatYch a 2adovice za 18.000 zlatYch r. 1766 alechtici Vavrinci Hentschelovi, pa kterem oba statky zdedili synove Linhart Kristian a Vavrinec. Po smrti Kristianove 1826 a pozdeji Vavrincove prevzal oba statky syn Kristian& Filip, svob. pan Hentschel, c. k. mar. slez. appelanei rada. Po tomto stal se majetnikern Jan hrabe Mazzuchelli, po nem baron Klein z Wiesenberka. Dnes path statek Egonu, Hermanu, Manfredu, Rudolfu a Marii PillerSdOrf-oVSTM.

Bran* PoddanI zdej S s i neplatili sice iiroku vrchnosti, ale za desatek ze 4 vinohradfi 254 zl. 24 kr.; 6.vali 33 hus, 39 slepic, spredli 79 liber panskeho prediva a robotovali: 7 sedlakt z pfillanu tSrdne pa 3 dnech dvouspreZne, 26 ze etvrtlanu po 3 dnech peaky a 12 z chalupy po 1 dni; ye tinich Zita a paenice kaZdY sediak 8 dni peaky (4 dni s 1 asobou a 2 dni se 2 nebo 4 dni se 2 osobami), a 1/4 lanik po 6 dnech. ✓ letech 1656— 1670 utekli 4 poddani z Kostelce, protole vrchnost s nimi nekdy apatne zachazela.

Od nejstaraich dab aZ do r. 1748 byl Kostelec "krevnim grintem" a byl podrizen s mnohYmi jeate abcemi "lovoimu pravu buchlovskemu". ✓ r. 1834 bydlely v Kostelci 2 Zidovske rodiny a v okoli 18 rodin, ahrnem 124 osoby. Do Kostelce a okoli Zide z Hodonina, kde za vlady Marie Terezie byli prondsledovani,e za vpadu pruskeho byli priznivi neptiteli a 12/3 1742 zabili pry v meste dva husary. Obec jejich byla tam r. 1774 zruS'ena. 2,cle vystehovali se v eervenci toho roku dilem na jind panstvi, dilem do Uher. Treba tilde v Kostelci nemeli ani jednoho domu sveho, piece tvorili zylaAtni obec nabolenskou, k nit pattily take rodiny z okoli. Z Kostelce se vystehovali Zide r. 1880 a jejich nabotienska obec byla podle riSskeho za-7 kona z 21/3 1890 zruena.

Frant. 8amanek.

14. Labuty.

Zveme vas, abyste na yStivili pamatna, metodejska mista u sv. Klimenta, eili jak se Mica: u Klimentka. Milete jeti z Kyjova autobusem pres vesniCku Labuty, a zde mate jiti pied sebou cele panorama pfirodni i historicke.

Labuty se rozkladaji severovYchodne od Kyjova pri Skalecke-m pottleku. SiiniCni vzdalenost od okresniho mesta je 10 km, ale chodci voli radeji polni cestu pies Moaenici, eimti se vzdalenost zkrati na 71/2 km.

Katastr teto obce, znaene kopcovitY, ma celkovou vymeru 235 ha. Z toho je 215 ha orne 'Judy, 13 pastvin a 7 ha plochy neplodne (cest, potoku, stavebni pl. a j.) Obec ma vlastnich roli 30 meric, pastvin 55 a plochy neplodne 35 meric.

Jmena pozemka na zapad od silnice ze Skalky do Viesovic jsou: Hora, Krefty, Nadsychrovi, Zadni padelky; na vYchod od silnice: PacTelky, Haldy, Ujezd, HlffSko (ékolni cvieike), Pastvisko, StrZe, Dily za humny, Ctvrtku, Bahna. Kamenec a Breziny.

Pficla je jakosti prostredni, misty hor'Sl. Dva pottleky, tekouci od Viesovic, nemaji dostatek vody.

Obyvatelstvo se zamestnava polnim hospoddistvim. Mnoho mutt jezdi za vYdelkem do Brna, Prahy a j. mest jako zednici, tesaki a Deveata pracuji v Mokenici nebo v HruSkovskem dvoie. ✓ Labtitech is 94 domfi se 410 obyvateli. chni jsou narodnosti Ceskoal., nabotienstvi katol., 1 pravoslavneho, 2 eeskoslovenskeho.

Skola je jednotridni s poboCkou a budova byla, postavena r. 1901. Do te doby navStevovaly deti obecnou Skolu v Jetiove.

O hospodarskY rozkvet obce peCuje Raiffeisenka. Obec path k farnosti jeZovske. PoS-ta, telegrafni a telefonni frrad, eetnicka stanice a obvodni lekat jsou v Osvetimanech. Na na,draZi se chodi do Vlko:Se i do Kyjova, kam je autobusave spojeni dvakrat denne. Elektrisace dosud provedena nebyla.

O vzdelani obyvatelstva se stard obecni hovna a sbor dobrovolnYch hasiefi. Kroj slovackY nosi jr2 jen Zeny. — Z déjin obce. — Prvni pisemna zprava o obci Labutech jest z roku 1368 o bratrich MikulaSi a Baku z Labud. MikulaS prodal Labuty r. 1374 Ulrichu z Boskovic, kterY si jeke pkikoupil r. 1380 od Zbyrika z Labud 2 lany. Zminky zasluhuje Vaclav z Porostly, jen'ti r. 1490 plipajil Labuty s pkislu'Senstvim k Dolni Mo§tenici. Tento letopodet je vytesan na velkem skalisku pod Bradlem, na hranicich lesa dolnomo'Stenskeho. Po smrti V. z Porostly 1508 daroval kral Vladislav cele panstvi i s Labuty podkomoiimu Jilimu z Viain, pak se vy,stfidaei to v Iabudech vice majiteltt, mezi nimiti i Detrick st. ze erotina,.

(PokradQvani.)

VteTifitit

Straus It

Dr, Chas. J. Hollub Ceskt Lekaf a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon Madovny : Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLUtBA. ✓ hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace polifebni fistav pohotovy k sympatickemu vyfizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nadi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni fiditel.

Alen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 061\4 TAKAA Bryle spravne pkiprayene. eas die funluvy. tladovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

MAREK - BURNS POIIREBNI DOMOV ✓ hodine zarmutku najdete u nas nejlepai pohrejoni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, feditel.

Tei prodtivdme polifebni pojieteni od 1 mesice do 80 rokti Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS

Lond3.7n, — Mrtvola Saroslava Sinkule, osmnactileteho elena nemeckeho turnerskeho spolku, byla nedavno nalezena pied Hana y skym pavilonem na Letne v Praze. PravY spanek mrtveho byl prostfelen, ale v jeho blizkosti nebyl nalezen 2adnY revolver. Pitvou, je2 byla provedena v nemeckem ristavu soudniho lekarstvi, bylo zjiateno, 2e Sinkule byl zastrelen z dalky.

Zatim co nemecka policie zahajila vyaetrovani, dostavil se otec mrtveho k eeskYm policejnim tradrim a predloZil dopisy, je2 napsal jeho syn dva dny pied smrti. Jaroslav Sinkule v techto dopisech priznaval, ze jako Glen Vlajky, Ceske skupiny, jeZ je pod ochranou nacistri, byl ziskan Gestapem jako agent provokater. Byl podrizen zvlaatni kancelati Gestapa na Hradeanech.

Jeho hlavnim rikolem bylo vhanet Ceske vlastence do rukou Gestapa.

Provadel to tak, Ze jim nabizel bezpeenou dopravu za hranice, jestliZe snad chteji vstoupit do deskoslovenske zahranieni armady. Kdy2 prijali jeho nabidku, udal jejich jmena Gestapu. Pokusil se preruaiti sve styky s Gestapem, ale bylo mu naznaeeno, 'ae to je zrada, a byl varovan, Ze zemte, odmitne-li dale spolupracovat.

Ve svYch dopisech, psanYch zrejme y e stavu velkeho rozeileni, Sinkule dale sdeloval svYm rodierim, bude brzy zavraklen, a oznaeil jisteho Krause z Bubenee za mu2e, jeho2 rikolem je "odstrariovat" zbe hy. Oeska, policie odevzdala tyto dopisy nemecke policii. Dalai vyaetrovani bylo vaak nahle zastaveno.

Kratce nato byla hradeanska kancelar Gestapa zruaena.

0

Van Pharmacy A. F. 6ERNO8EK, fLIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpine. zdsoba lekarnickeho ebo21. Jedind deska lekdrna v Houstone.

Navetivte rids.

Telefon: Beacon 32100.

C. H. CHERNOSK PRAVN1K Vyfizuje veekere soudni zalegtosti. ffindovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kodut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidflna, jidla a lunge.

Nejlepei soudkove a lahvove • razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

EvItitn1 stoly pro rodiny.

New York. — V rade velkYch symfonickYch koncertri, ktere se konaji kadou sobotu veder ve velke sini National Broadcasting Company v New Yorku za rieasti slavneho orchestru NBC Symphony a Artura Toscaniniho, byl vysilan na cele siti NBC a kanadskeho rozhlasu nadherny program eeskoslovenske hudby George Szell, eeskoslovenskY dirigent, kterY s mimoradnYm rispechem zahajil v sobotu 1. brezna serif etyr symfonickYch koncertri, zvolil pro sviij druhy koncert nejslavnejai skladby Smetanovy a Dvorakovy. Koncert byl zahajen predehrou k "Prodane nevest y ". Na druhem miste programu je prvni provedeni Smetanova veledila "Z meho 2ivota" v orchestralni riprave Szellove.

"New York Times" z 2. brezna uvetejnily rozhovor s George Szellem, v nem2 uvadeji drivody, jimi2Z byl veden pri riprave dila, je" bylo Smetanou - napsano pro srnyecovY kvartet. Byly to predevaim pochyby sameho Smetany ,pokud jde o vhodnost komorniho stylu teto skladby.

V dile samem Smetana prim° naznaeuje jeho orchestralni charakter, kdy2 smyecovYm nastrojrim predvisuje zvuk trubek a velkYmi akordy chce dociliti orchestralniho zvuku. Provedeni ter() skladby v orchestralni riprave vzbudi ureite velkY zajem odborne americke verejnosti a naaich krajanskYch kruhri.

Druha east programu, jiz privodne meg a bYt Dvorakova etvrta symfonie, zvana, "anglicka", byla pro spor se spoleenosti autorri ASCAP na DvotakovYm `Karnevalem', Smetanovou "Vltavou" a etytmi "SlovanskYnn toad," (op. 46, C. 1. - a 3.,

Ve sttedu, dne 12. brezna 1941.

op. 72, C. 2 a 7.) Tento vSrznamnST CM slavneho krajana George Szella, slouZici propagaci na gi hudby, neni prvni v jeho bohate umelecke kariefe. Vedle Viclava Talicha to v poslednich letech Szell, ktery uvadel dila CeskoslovenskYch skladatelri s rispechern v Anglii, Holandsku, Austalii a jinde. Szellovy gramofonove desky Dvorakovy Symfonie "Z melba sveta" a Dvotakova Celloveho koncertu jsou nejdokonalejai zaznamy deskYch skladeb vubec. Szellova pritomnost v Americe znamena velkY prinos a zisk pro naai hubu, jig uslyaime nyni pod jeho jedineenou taktovkou mnohem vice.

slovenske hudby z kruht krajanskYch, jakot i zastupci deskoslovenskeho a anglickeho konsulatu. Nekteri host y prijeli az z Chicaga, predevaim piedseda Ceskoslovenske narodni rady Zmrhal, Z Clevelandu p.

Tomaa L. Sidlo, predseda Cleveland Symphony Orchestra. Byla to y za,cna prilditost k seznameni pro nahudebni kruhy a ptatele eeskosloveneke hudby z americke spoleenosti.

0

New York. — (eTK) Po .prvnim ptedstaveni Prodane nevesty v Metropolitni opete dne 28. ilnora uspo fadala spoleenost American Friends of Czechoslovakia recepci v hotelu Waldorf Astoria. Hostiteli byli dr.

Willian Jay Schieffelin s pani, pani Hurbanova a dr. Jan Papanek. Vyslanec Hurban se pro nemoc nemohl dostavit. Mezi nekolika sty hosty byly eetne vynikajici osobnosti z NewyorskYch hudebnich a spoleeenskych kruhri. Prisli vaichni hlavni soliste s dr. Bruno Waltrem a Jarmilou Novotnou v Cele. Pet umelGrim byly venovany medajle odboje na pamatku a v uznani jejich rieasti na provedeni Prodane nevesty, jejiZ' provedeni bylo ptispevkem k propagaci Ceske hudby. Mezi hosty byli take hlavni propagatori eesko-

0

Washington. — Farmari y e S. SUtech byli ujiateni vyplacenim paritnich doplatkri v obnosu 121 milionu dolart, kdy2 drim zastuperi jal rozpoeet pies 895 milionri dolart pro zemedelskY odbor. Obnos tento je o 193 milionri menai neZ byl povolen poslednim kongresem, ale kongres dall zemedelskemu odboru pravo, prijeit si dalaich 162 milionri na paritu bude-li treba a 250 millonri na financovani pujeek na zakoupeni farem pro rentSda e a zavadeni elektriny na venkov.

0

Chicago. — Gutzon Borgium, svetoznamS7 sochat, zernfel zde y e sta., ki 69 let. Borglum se proslavil vytesanim prriCeli Washingtona, Lincolna, Jeffersona a Roosevelta v nadZivotni velikosti ve skale na hore Stone Mountain.

0

Taylor. — Prvni kara apenatu z okresu Milliamson byla odsud odeslana a dalaich 40 se oeekava. Pestovani apenatu provadi se dosud na Zkouaku.

■10M•■■■■•14....

BOLI

HRDLE? ZDA SE VIM, JAKO BY TAM BYL PISEK? PAKLI ANO, PAK TO BtVAJI Z PRAVIDLA PRVNI PRIZNAKY

RIMY NACHLAZEM KAALE NEVABIEJTE A ZACNEVE BRATI

SEVERUV

BALSAM protiKASLI (Severa's Cough Balsam) OblIbeal v rodinAch visa* krajanit bezinala itedesat let! allIM■rommol*

• LAHODNt

DETI JEJ MAJI RADY I

• POSOBIVT • TISICI

VAS LnKARNIK

50c A

ochotnt poalouti.

Kdyby stak nemal. nenechts at vnutit nie 11niiho. . Watt poslat objedni.vku na doiejt1 adrssu a o'Sdrifte Balsam obeAtent potty. anit by to stfao vies. NEeZMUTE ai ptijdou deti s rtmou a nastuzenfrn! toboto snsWitte rneratho gku as ruce thAn

5* W. F. SEVERA CO.

CRILASTE HUD1.0 picot, attrodkY naehlazent dental= vy-plaebovtinfin poatoet Several,* AISTISEPSOLII (Sae a 85e). Illetto take OH ruce 84verovy Tabletky prod naatuaent CEDAR RAPIDS, IOWA

Ve stkedu, dne 12. bfezna 1941.

Nezahravejte si zbyteene se sqm zdravfm. Spatne zdravi zpesobuje starosti a nepiijemnosti, vyssava vaei iivotnj silu a okrada vas o radost ze Kdyi onemocnite, jste-li hospodyni, vase rodina mule byti zanedbana; jste-li delnikem, v5rdelek mule bfrti snlien a tim vy a cela vase rodina bude trpeti. Mnohe choroby, takove jako obyeejna nachlazeni, nervosa, nezeiivnost a zkaienk ludek a ztrata spanku a chuti k jidlu, Cast° maji avoji p•ainu ✓ chybnem zaiivani a funkcionalni zacpe.

DRA. PETRA HOBOKO jest vy%tee0m Ealudeeni Zinnost povzbuzujicim lekem, znaracm a r uiivanYm po vice nei 5 pokolenf.

Jest e sloieno z 18 riznYch leCivYch

bylin a rostlin. Hoboko jest vynikajicim lekem. Pracuje mime a hladce na oboji, na ialudek a streva a pomaha prirode ve vykonavani jejich prirozenYch einnosti traveni a vymesovini. Hoboko ma zevrubnou, ityr strannou Oinnost; napomaha Cinnosti ialudku; pravidluje stieva; zvyiuje vymesovinf prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni. Jsou-li vase cho. roby zavineny chybnYrn travenim a vyrrfeiovinim, neztracejte odvahu, protoie vas jine laive prostredky zklamaly. Opati-te si 1ahev Hoboko jeite dues a vyzkoueejte pro sebe jeho blahodarnost.

• Dra. Petra 2.6eiv$1. Oiej Lint.

ment--Protihnilobni, ulevovatel bo!esti v potaivani pica 50 roki. Rychli od revmatickYch a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti ✓ zadech, ztuhlYch nebo bolavYch svali, namoienin, odienin neb vymknutin, palicich nebo svedicich nohou. Utisujici. Zahfivajici. OspornY. obdrieti Fahrneyovy Wive prostfedky y e vaiem sousedstvi, pouiijte tohoto kuponu.

Zvlaiitni Nabidka —Objednejte Dnes! jako zvlaitni "seznamovaci" nabldku — poileme vim ZDARMA 2 uncovl, vzorek Dra. Petra Leaveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncovY vzorek Magola s objednavkou Hoboko: 1:3 Ii uncovi label/ Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky zdarma). ❑ 2 pravidelne 606 lahve Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu — $1.00 poitou vyplacane.

• unc. Dra. Petra Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti Wive Dra. Petra Leeiveho Oleje Li. nimentu za $2.00 poitou vyplacene. ❑ C. O. D. (poplatek plipoeten).

Z einnosti kapitana Vosky.

New York, (OTK). — Kapitan Emanuel V. Voska vykonal v posledni dobe turns, pki neml promluvil v rfiznYch americkYch mestech. 15. Unora promluvil v Miami na polskem veeeru, jeho se fteastnilo na padesat C'echoslovakti.

16. unora mluvil eesky v Little Bohemia. 17. fmora mluvil anglicky na obedu v Miami, jefl davali bYvali dilstojnici americke armady a lod'stva,, veterani ze svetove valky.

Promluvil o nynejS1 situaci a odovedel na mnolstvi dotazil. 19. ftnora romluvil v miamskem British Club anglicky. 20. imora promluvil anglicky v Bayfront Parku o nemecke spionazi ve SpojenYch Statech za prvni svetove valky.

Pkitomno bylo asi gest tisic posluchaea. Po pfednake nasledoval tanec. Veeer uspotadala organisace yojenskSrch yeteranil U. S. tadu Purple Heart. 22. Anora promluvil anglicky na taneanim yeeeru v hotelu Biltmore, pfitomno bylo tri sta posluchada. Pokadatelem yeCera byl miamskY starosta Alexander Orr. Pri teto prileUtosti bylo vybrano 1150 dolarii. 24. imora mluvil anglicky v St. Petersburg, Fla., v parku, kde pies deetive poeasi asi pet set posluchaeti vytrvalo pies hodinu nod deetniky. Veder tehnt dne predndeel desky v Southland za iicasti asi jednoho sta osob. Sbirka po prednaece vynesla asi 300 dolarti.

awn mom MINII•■••=1

intelektualove do Nemecka.

NemeckY ministr propagandy nedavno hrozil, ae zatodi s deskYmi intelektualy. Tato hrozba bude, jak se zda, brzy spinena. Mnotstvi deskYch intelektualti, predeveim universitnich profesora a docentii, bude odvezeno do Nemecka. Budou tam zamestnani jako podradne yedecke sily pri vedeckem vYzkumu a ye vYzkumnYch ustavech, krome jineho take na polskem ilzemi, jako asistenti pro lekare a v laboratorich, v nemocnicich, vezenich a koncentraonich taborech.

O

Pralane se kith londynskym rozhlasem.

Nernci v Praze rozvinuli jiz pied nekolika tydny veikou reklamni akci pro znamou katclorodni matejskou pout' v Praz$. ZaniYeleli vybirat na ni vstupne ve prospech nemeckeho 6erveneho kilie a tak zvane zimni pomoci. Tento jejich plan byl fSak zmaien eeskoslovenskYm kratkovinYm rozhlasem z LondYna, jen varoval pralske obyvatelstvo, aby na pout' ne§lo.

Pralane proto letoAni matejskou pout' bojkotovali. Tato pout' bSrvala obvykle prvni nedeli v bteznu navftivena ptibli gne etvrt' milionem lidi. Letos v8ak se na ni nedostavilo ani celSrch tticet tisic nayAtevnikft, z eehoI krome toho eetni byli Nemci. To , znamend, le letogni matejske pouti se sffeastnila proti dtivejAku jen asi jedna desetina lidi. Tti tisice Nemcfi zaplatily vstupne, ostatni byli vpu§teni zdarma. Nemecke ittady jsou zdegeny obrovskSrm vlivem lonOnskeho rozhlasu, jako i pohotovosti, s nil eeskoslovenske obyvatelstvo provadi londYnske instrukce Melnicka vysilaeka zahrnuje odvetou za to Bene§e i Masaryka kaldodenne nejzbesilejimi fitoky.

Nemei v Narodnim museu.

Nemecke firady v Praze natidily vyklizeni Pantheonu v Narodnim museu v Praze. Bude tam usporddaria nemecka vYstava.

V6echach a na 1Vlorave byly provedeny nove rekvisice, pri nich2 bylo obyvatelstvu zabaveno 300.000 kusii hoveziho dobytka. Zasoby obili nesmeji presahovat sedmnact kilogramil na jednoho eloveka. Zabaveny byly take feechny brambory na stanovenY

"B02i MLY'NY"• OeskY film z vesnickeho aivota podle chodskeho romanu Jana Vrby. Predvadi Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co. EL CAMPO, ve etvrtek 13. biezna, zaeatek ye 2 hod. odpoled.

HALLETTSVILLE, v patek 14. biezna, o 3 hod. odp., o 7 a o 9 hodinach 'Tee:en CROSBY, v nedeli 16. biezna, o 6:30 a o 8:30 hod. weer.

NEEDVILLE, v pondeli 17. biezna, o 7:30 hod. weer.

SMITHVILLE, v aterY 18. biezna, o 2:30 hod. odpoledne.

FAYETTEVILLE, v fiterY 18. biezna ,o 7:30 hod. weer.

WEIMAR, ve stiedu 19. biezna o 8:15 hod. veZer. GRANGER, ye etvrtek 20 .biezna, o 7 a o 9 hod. 'neer.

CALDWELL, v patek 21. bfezna, o 7 a o 9 hod. weer.

MILES, v nedeli 23. biezna, 6:30 a o 8:30 hod. weer.

O

VYroba letadel v eeskYch zemich.

VYroba nemeckYch letadel v 'deskYch tovarne,ch byla nyni zvYeena.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Tovarny pracuji vesmes ye trech 2501 Washington Blvd.

Chicago, Ili. Dept. D811-29M smenach.

eegti

Strain 1$.

V22T2t=

NEMATE DUVERY VE VYLEtENI VAgEHO NEDUHU? Nelze ani bYti dosti vdeenkrn za vaei "Nonat". Po nekolik jsem trpela velike bolesti v noze, byla stale studend a jakoby mrtva.

Dela' jsem \lee, co mne bylo radeno, ale filevy jsem nedocilil. Bez pouze na domluvu man' elky jsem si nechal na ni dat flastr z "Nonat". A tntokrate jsem seznal, ze piece na svete je, co nohu vyledi. A stab se! Ad od to doby skoro 4 roky uplynuly, ja citim se zdro.v a proto radim kablemu trpicimu: Zkuste "Nonat" a jiste pak i vy ji budete mit stale v domove, anto lerozlidne neduhy, jak ci jsme se o torn v mnohYch pripadech sami presvedeili. — Josef a Kater.

Hrabak, Cleveland, 0. - -

letci nad Nemeckem.

LondYn, (CTK). — CeskoslovenSti iidastnili se posledniho britskeho naletu na Kolin nad RYCena Nonat je postou 55c a $1.05. nem a Boulogno. Svrhli svuj ndklad pum presto, ae byli prudce o- Ptejte se vaSeho lekarnika neb jedale ni jineho neberte, radestfelovani, a vratili se vesmes ne- natele, ji piste pkimo na na.ti adresu: $raneriii. DVe jejich letadla MARIE LEIBLINGER & CO., ALTARE/IA, CALIFORMA. provrtima 6044mi kulkarni.

1VONAT /P/C^,014--.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Radu Pokrok Houston Nile uvedene orchestry hrati budou tancechtivym dle nasledujiciho potadu:—

Syncopators 16. biezna 23. biezna - - - - Houston Czechs - Raymond aeia 3 bi.ezna Vstupne pani 41c.

Tax 5c

Darny 27c Tax 3c

Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941 0 pohodli a obsloateni et. navitevnikft bade naleEtt postarain•.

PORADATELL Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ Na doptini se jest — 20th and North Main,

Strana 24.

T R I ft

Ve stredu, due 12. biezno, 1941.

Poutiveite k oznamovini

Daly Oznamovatel

SPOJENCI!

Pravidla V Malem Oznamovateli ifetujeme t centy za slovo, za kalde uverejneni. Nejmengi puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napigte na zvlagtnim listku a pfilotte k objednavce ptislusnt obnos bud' pogtovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pfidejte 5c na jeho vStrnenu.

Ma-li /47ti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slus2,by a prate" a podobne 25c zvlagt' za znadku a na pogtovne, aby dopisy mohly b'ti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Pfijme se hospodyno" obnagi doplatek za znadku a pogtovne 50 centy.

Doplatek za znadku budi g ptiloten k obnosu, kterSr posilate za oznamku. viir^Preji si seznamiti s deskou divkou do 27 let stall za pfidinou sriatku, evangeliekou neb bez vyznani. Piste na znadku "MladY Vestnik, West, Texas. rolnik", (11-pd). %

Pfijme se stargi a slugna. zena do domacnosti, musi znat desky i anglicky, ke tfem detem, musi umet varit i vest domacnost; bude mit stale misto a mesidni plat $20.00. Dopfgte nebo telefonujte: H3671, A. C. Myslivec, 320 West Polk, Houston, Texas.

(11-pd) DO ELMATON A OKOLI! SluZby Bo2i budou konany ve skole v Elmaton v nedeli 16. biezna o 10:00 hod. rano. — Odpoledne snad budou sluZby Bog v Danbury v dome p. Jana Chovance.

Josef Hegar.

2111r MALA, KURATKA — druhd Barred a White Rocks, Silver Laced a White Wyandottes, R. I. Reds, druh velkSr ch bilSrch, dermich, hnedSrch a 2lutSrch Leghornek, Anconas.

Take vybrane slepieky, neb michane slepidky a kohouti — za nejlevnej gi ceny. Vtechna kutatka pfiche,zi z vybranSrch, krevne zkougenSich stad. Pigte o ceny. Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas. (dz)

Mate kalendif Amerikan?

Mame jests zasobu kalendait Amerikan, ktere vyprodame za 50c kus, pogtou vyplacene. Ptedplatiteliim na techoslovaka jej dame za 25c piiplatek. Pospe gte si, dokud zasoba stadi. Objednavky posilejte na: Cechoslovak, West, Texas. (dz) MNOHEM LACINEJI NE2 NOVE! Poulite stavebni dtivi rfizneho druhu, okra, dvete a jine stavebni potteby ze strIenS7ch staveb, jako i nove stavebni dtivi a potteby pro stavby obdr gite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyAS1 ceny za budovy ureene ku strieni.

Po staletich polska jizda byla uznavana ve vojenskYch kruzich za jednu z nejudatnej2ich v bitvach.

Na horej g im obrazko jest oddil polske jizdy, bojujici s britickYm vojskem nekde v Libyi. Polske vojsko s jinYmi spojenci, Belgii, 6eskoslovenskem, volnou Fran cii, Nizozemskem a NorvaIskem, bojuji s Brity o novou Evropu.

Pair tovarny na nabytek. — U- ry o2 pies 45 let hajnYm ve slu2- MnohY se honosi, 2e ma otevfeherske HraditS'e, 17. kijna. — V noci ba,ch tamni lesni spravy a pti torn nou mysl, kde2to ma pouze prazdna dne.Sek zaznela nad poklidnYm 62 let kond sluthu jako dobrovolnY nou hlavu. slovackym mestem Bzencem hasiC- hasid. VerminovskY nebyl jenorn ska trubka. Brzy byla obloha osvet- IhajnYm mesta Fren§tatu, ale Mal lena rudou zaii a v zapeti se sbiha- nekolik let i hajenskou slukm obci li hasidi a ochotni sousede k mistulTrojanovicrim. Dosud nepomY.tli na po2dru. Oheri nabyl v brzku. vel- odpodinek a denne vykonava svou kych rozniert. Hotela tovarna na slu2ebni obchrizko lesy, ktera nabytek Ladislava Omelika. Po2ar IhezkYch nekolik kilometre, jako by vznikl ye strojirne zavodu a roz g ril nic. — Jako hasie byl u koleloky nejse rychle take na sklad nabytku a Istaitiho hasidskeho sboru v Pobesna sousedni budovy pomocne. Ad- kydi a dosud je dinnYm jeho v Houston koliv byli mistni hasidi okam2ite novnikein. na miste a ptispechali na pomoc

Tane6ni Zabavy stefinikil

okolni sbory, trvalo al do dneska poledne, ne2 se spoleenYm podaiilo oheri zdolat. Na misto po2dro se dostavili Cetnici mistni i elenove detnicke patraci stanice z Uherskeho Hradite, kteti spoledne vysetiili prieinu po2dru. Skoda ohnem zpiisobena je znaena.

0

Nemci olupuji celou Evropu.

New York, (OTK). — Hospodatsite pronikani Wined v deskych zemich pokraduje. V posledni dobe byla sPoleenost Union Europeenne Industrielle at Financiers ptinucena prenechat veechny sve podily na Bariske a Hutni Spoleenosti v Praze tak zvane Ceske bance Union, je2 byla vady nemeckYm podnikem a je2 je nyni centralou pro pi-evadeni deskoslovenskeho prOmysloveho majetku do nemeckYch rukou. — Soudasne .se oznamuje, ze ffiskonemecka Deutsche Bank pfevzala polovinu majetku Banque Generale de Luxenbourg a Drald'nska Hanka (Dresdner Bank) "zakoupila" vet ginu ,ceniVch Lucemburske mezinarodni hanky.

Pill stoleti hajnSma a 62 let hasidem. — Na Fren§ta.tskYch Hore'dkach na severovYchodni Morave je znamou osobnosti tamnefgi start hajnS7, stateeek mezi lesniky v kraji, Ferdinand VerminovskSr, — kte-

na Cottage Grove

111!111H1111/11!111111111111111111111111M11111/1/1111111111111IIIIIIIIIIIIIMMIII111111111/

ETLINGER FUNERAL HOME. VYprava pohtbil. Ambulaneni ba. Pohtebni poj2teni. Dojedeme pro pozustatky va2gich milYch i nekolik set mil bez jakychkoliv dalAich poplatku. S nami se domluvite desky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Pete E. Etlinger Elsie Praiak-Etlinger Phone 38.

Bellville, Tex. Telefonujte na na§ &et.

KA2DOU SOBOTU VEER 15. bkezna — Tad Schafer oral.

22. biezna — Martin Paradovski orchestr.

29. biezna — Tad Schafer orch.

Uctive zve Zaba,vni vYbor kidu Stefamik.

Krasna Kutatka!

Zdrave a vyborne, pochazejici od R. 0. P. kohoutri, 100% Bloodtested. Rozdelime slepidky od kohoutri die pfani. — Velke anglicke bile leghornky, majici rekord nosnosti do 325, na2e specialita, take vechny jine standartni, eistokrevne druhy. Ceny $7.00 za 100 za Leghornky. Velke druhy $7.50 za 100.

NavUivte nas neb piste. Uctime Vas vlidnou obsluhou

--tche k y West Chick I-1,„, TELEFON 42. — EMIL PLASEK, MAJITEL

WEST,

••

TEXAS.