Vestnik 1941 01 15

Oman 51ovanske Podpo

Entered

9,5

second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXIX.

WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 15. ledna (January) 1941.

OSLO 3.

ZPRAVA REDITELt. ATO ZPRAVA je struenym pfehledem nateho dohledu. Ptedkladame zde pouT ze hlavni body, co bylo tediteli udeldno, o kterYch zaletitostech bylo uvatovano, jaIce nedostatky byly objeveny, a jake napravy budou zavedeny. Obtirnejti vysvetleni bude poclan° postupne v organu.

Jette &l ye net nastoupili jsme na sva mista, byla zaeatkem listopathi provedena prohlidka pozemka ye Valley. ttednici ‘ 0 to ‘6,dali, aby stanovena byla cena tamnejtich pozemka, kdyt sjezd to rozhodl. Krome br. 8ebesty, kterY praye zaseda.1 na velkoporote, byli tam vtichni teditele. Ph teto prohlidce pozemkti bylo tet uvatovano o tamnejtich bondech vlastnenYch Jednotou, a o nezaplacenYch danich na th tisice akrti. Pohledavka dani obnati skoro dvacet tisic, na knihach neni vedena, a dela, to dvakrat vice net cena .sarnotneho majetku. Vte bude pozdeji vysvetleno.

V prosinci zajeli dva teditele a pravni radce Jednoty do okresu Hudspeth ph El Paso. Mame tam investovano ptiblitne jedno sto tisic v bondech. Za bondy bylo nabizeno etykicet tisic. keditele chteli zvedet, prod takovY rozdil v eerie. Chteli poznat pomery.

Dne 2. ledna za ptitomnosti tti atedniku a dtyt teditela odevzdany byly vtechny bondy Jednoty v eerie asi jeden milion dolara byvalYm tajemnikem, br. Joe R. Kubenou, nynejtimu pokladniku, bratru Frank B. Steinerovi. Zaroveil podniknuty byly kroky, aby schranka v bance byla vtdy otevirana pouze v ptitomnosti dvou nebo vice atednika nebo teditelt a pod dozorem bankovniho zkizence, dle dlanku 64 novYch stanov. * * V sobotu, 4. ledna, ptijeli ttireditele, Cervenka, 8ebesta a 8vadleria,k, do Hlavni tkadovny, aby sestavili spravnY inventat Jednoty, upravili seznam bon' dle maturity a zjistili skuteenou cenu techto, spravnejti, net jak hlavni ileetni ma napsano v knihach. Tato revise bude jette vytadovati porady s aktuarem Mimsem v Dallas k viili naproste ptesnosti. Toho dne teditele zadali rovnet se soupisem vteho majetku. Shledano, to taktka vtechen majetek je na knihach ptecenen, a ku spravnemu ildtovani bude nutno hodne na dislicich ubirati, nekde etvrtinu, nekdo dokonce polovinu, aby dislice odpovidaly skuteene hodnote. Nov Y odhad majetku, kterY je vlastneny Jednotou, bude zvolna proveden za pomoci domacich * * Patel° ledna v nedeli rano o devate hodiny setlo se ftech sedm teditela k prvni atedni porade. V atadovne nebylo ani mista, ani soukromi, proto teditele konali svou poradu v City Hall. Ptedsedou sboru zvolen byl br. Valdik, zapisovatelem br. Cervenka. Vzalo to pet hodin, net prostudovany byly ony dlanky novych stanov, ktere se tYkaji prace vtech hlavnich Mednikii a povinnosti teditelt. \Teta za vetou byla uvatovana, a ptesnY smysl stanov vyhledavan.

Ph tom bylo rokovano o tadoucich nebo nutnYch napravach. Aby docileno bylo twine shody a aby sjednan byl vtestranny tisudek, kat-

dsr jednotlivY atednik byl od teditela ptedvolan a soukrome potadan o jeho nahledy, dobrozdani a doporudeni. Prvne byl zavolan tajemnik, br. Chupik, aby teditelum ptedlotil jeho pokyny a informace. Porada s tajemnikem trvala ptiblitne dye hodiny. Porada s adetnim, br.

Markem, zabrala zbytek nedelniho odpoledne, asi tki hodiny. Porada s pokladnikem, br. Steinerem, trvala od osmi do jedenacti v nedeli trader.

V nedeli odpoledne byly tet vyjednavany se sestrou Julii Kubenovou potadavky Jednoty ohledne lepti budovy, a byly ptedloteny podminky a nabidky z obou stran. Vyjednavani bylo odrodeno do ptittiho dne, aby vse mohlo bYti obema stranami dobte promytleno. * * Na den 6. ledna, v pondeli, ptipadla spoledna schtze teditelt s Utedniky, tota schaze cele Hlavni ttadovny. Ptedseda H. U. byl pfedem od keditela pisemne potadan a uvedomen, to keditele by si ptali vyslechnouti jeho pokyny soukrome pted zahajenim schtze. Porada teditela s ptedsedou, br. ChernoskYm, trvala od pal devate do jedenacti v pondeli dopoledne. Pak vymeneny byly soukrome nahledy mezi mistoptedsedou, br. Budkem, a sborem teditelti. Zbytek dopoledne, asi hodina, venovano bylo porade teditela s pravnim radcem, br. Kacikem.

Odpoledne v jednu hodinu zahajena byla schtize dale Hlavni ttadovny. Zapisky ze schilze budou podany br. tajemnikem, v nicht bude vysvetlen prnbeh schaze v pondeli odpoledne a v pondeli veder do desate hodiny. Jednani zachycovano bylo stenograficky br. Linhartem HlavatYm. * * V UterY, 7. ledna, zasedli teditele o pal devate rano, aby prostudovali vtechny pokyny a informace ziskane od atednikt, a aby konedne formovali pravidla a smernice, dle nicht se bude vykonavati prate u Hlavni tItadovny, a jimit bude ter fizena dinnost domacich tan. Obtirnejti vysvetleni bude podan y postupne. Zde jsou jmenovany ony zmeny struene a kratce: 1. Budova, v nit se Utaduje a kde se nalezaji vtechny knihy, listiny, tety a zaznamy Jednoty, musi bYti ohnivzdorna, s naprosto pevnou a ohnivzdornou kasou (vault); mistnost sama musi byti asi ttikrat vetti a kancelatskYrn nabytkein vybavena; vtechno zakizeni musi bYti co nejdtive pojitteno.

2. Vtichni iitednici a pomocnici, pracujici v kancelati Hlavni tkadovny, budou dodrtovati ureite pracovni hodiny a bude se od nich potadovati ureite mnotstvi vykonane prate.

3. Vetkere dopisy, tadosti a zpravy budou adresovany na "Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Texas", a nikoliv na jednotlive Citedniky.

4. Hlavni trkadovna zavede a adetni H. U. bude udrtovati pfesny adresat vtech Mena S. P. J. S. T. 5. Nynejti system organisatoril bude zmenen. Eadum bude ponechana volnost vybrati si schopne vlastni eleny, tadove jednatele, pro domaci agitadni einnost. Bude-li nutnost vytadovat, teditele sjednaji a najmou eelostatniho

vrchniho organisatora. (Podrobne vysvetleni je v tomto lisle pod ohiavenim "Zmena organisadni prate!)

6. KatdY tad bude povinen iidtovati poplatky pro Hlavni Utadovnu samostatne a oddelene od jinYch pen& patticich domacimu tadu, a kde tomu mistni pomery dovoluji, ukladati penize pro Hlavni Utadovnu na samostatny bankovni fleet na jmeno mistniho tadu a ne na jmeno jednotliveho tadoveho atednika.

7. Hlavni tajemnik uloti penize Jednoty neprodlene do sedmi bank k tomu urdenYch, a dle motnosti otevte vice tett" v jedne a to same bance.

8. Mesidni zpravy od mistnich tadu budou zjednoduteny a tetovani mezi tady a Hlavni Utadovnou bude pozmeneno.

9. fiadovi tajemnici budou povinni oznamovat zmeny adres svYch domacich glen' Hlavni 1:7tadovne dle jejich vedomosti.

10. Suspendoy ani neplaticich dlenti bude kontrolovano Hlavni ttadovnou ptesne dle stanov, dlanky 149 at 153, jet byly v platnosti po tadu let.

11. Objednavky vtech tadovYch knih, listin, stanov, obalek a jinYch tadovYch tiskopisa ze skladitte Hlavni ttadovny, ktere ma pod dozorem Adetni H. U., budou vytizovany pomoci "Objednaciho listu", z ylatt' za tim iidelem sestaveneho.

12. Hlavni Utadovna provede Upinou revisi pajdek na certifikaty pod dohledem tajemnika HI. Ur Kde je vice net jedna pujeka na jeden certifikat, by byly spojene v jednu notu. traty se budou posilati na katdeho dlena a ne na tad.

13. Podinaje 1. ledna 1941. Hl. Ur. nebude poditati 1 1/2 procentni potadavek od dluhujicich, nYbrt pt joky budou na 5 procent a nine, kdyt dlutitel spravne plati dle potadavka noty.

14. Odporudeno, aby tajemnik HI. Ur oznamoval v katdem lisle Vestniku inalne podminky, ktere Jednota poskytuje pro Vijay na maj etky.

15. Usneteno, aby pozemky a mestske majetky byly dany do prodeje na mime rani anebo mesidni splatky neptesahujici 201etou lhatu, 5 procentnim iirokem, neb nittim a s mirnou zadatedni splatkou.

Vysvetleni k temto zmenam budou podany ptitte.

Die dohody sboru keditela sestavil Robert Cervenka.

KALENDA 18. a 19. ledna. Vfroeni sehilze 2upy jitni A. O.S. v Sokolovne v Ennis, Tex. V sobotu veder perada nadelnika, v nedeli v 8 hod. rano schtize zastupcil Jednot.

19. ledna. Divadlo "Radost ze iivota" sehraji ochotnici veder po vYrodni schfizi zastupca jednot Zupy jitni v Sokolovne v Ennis, Texas.

23. iinora. MaAkarni zahava v sini tadu Pokrok Houstonu na Studewood, Houston, Tex. 26. ledna. Divadlo "Rytieka pro itesti" u 8tefanikt v Houston, Tex.

Eltratift 7A,SHINGTON, D. C. — Spina,reorganisaw sate lod'stva Spojen9ch Statu a zmeny ve

vrchnim veleni vejdou v platnost dnem 1. linora, jak oznamil president Roosevelt. Lod'stvo ma byti rozdeleno na tri easti — atlanticke, pacificke a asijske. Poeet namotnik0 ma bYt zvYgen ze 192,000 na 232,000, tak aby katcla lod' ve vgech tfech lod'stvech mela pinou valednou silu. Podadmiral H. E. Kimmel bude vrchnim velitelem lod'stvo SpojenYch Statist. Bude rovnet velitelem pacifickeho lod'stva. Admire.lu Kimmelovi je 58 let. Nastupuje na misto admirala Jas. 0. Richardsona, 62 leta stareho. Byl pobodnikem presidenta Roosevelta, kdyt byl asistentern sekretate lod'stva v dobe svetove valky. Atlantickemu lod'stvu bude veleti podadmiral Ernest J. King, velitelem asijskeho lod'stva zustane admiral Thomas. Hart. * * Vichy. — Francouzska vlada nafidila bezprostfedni zvYgeni potravinovYch davek a urychleni dopravy potravin do Patite, aby bylo uleveno nedostatku, kterY tam panuje. Z autorisovanYch kruhu bylo teeeno, to nesnaze jsou zavineny anglickou blokadou. Jak bylo oznameno, bude dovoleno posilati neobmezene zasilky pgenice do Parsite.

• Londyn. (6TK). Lond9nsk9 denik Daily Telegraph oznamil, to Nemci zridili zajatecke tabory pro dfistojniky v g ternberku, FrYvaldoye a v RYmatove. K tomu dodavame: gternberk a ItYmatov jsou mesta na severni Morave. FrYvaldov ye Slersku. Ve vgech tfech mestech byla vetgina obyvatelstva nemecka a proto je naziste okupovali hned v fijnu 1938 pH prvnim oklegteni osl. republiky a pfipojili k Reichu. * * Washington. — K urychleni valeene produkce president Roosevelt ustanovil etytelenn9 obranny vYbor, jeho pfedsedou je nynej gi nadelnik prilmyslove produkce William Knudsen, mistopfedsedou zastupce delnictva Sidney Hillman. VYbor tento dostal svrchovanou moc nad vegkerYm valeenym prilmyslem. Mute pro vladu zabrati kteroukoliv tovarnu, jet by odeptela, anebo nemohla na valeene vYrobe spolupracovat. * * Londyn. — Anglicke pfidely masa, ktere byly sniteny na 30 centa ty. dne na osobu, byly sniteny jegte vice — na pouze tolik masa, kolik lze ho obdrteti za 22 centy. Konec minuleho tydne byl bez masa viibec. Anglickemu lidu bylo uptimne feeeno, to si musi zvoliti mezi steakem a viterstvim. Z ministerstva potravin bylo teeeno, to nasledkem zasilek pro valeene fleely bude nutno ureovan davky masa na kratke oznamenu od 20 do 30 cent& Davky masa byly postupne snitovany od polovice prosince, kdy pfipadalo na osobu tYclne tolik masa, kolik lze dostati za 47 centu. Lord Woolton, ministr potravin, prohlasil, to bezprostfedni situate je Wick ale to jsou znamky, to se lep gi. Je chystano nafizeni, dle neho2 bude protizakonnSrm objednati si kterekoli dva z techto pokrina pH jednom jidle — ryby, maso, drilbet, Or a vejce ye skofapkach. Pied tim platil zakaz pouze pro ryby a maso pfi jednom jidle. Je to nasledek jet se ozYvalo v tisku, proti luxusnim jidlam v restauracich. * Londyn. — Zvlagtni korespondent "Allehanda", kterY procestoval Polskem, oznamil zde, to statisice vojenskych zajatcii naleza se tam v nevytapenYch dtevenYch barakach na rovinach vetrum vystavenYch. Jsou to Britove, Francouzi a Polaci a pak Senegalci z francouzske armady. Jsou zamestnani na velkYch projektech pfestaveni mest Poznane, Torune a okoli Bydhogte, kde vgechny stopy polske architektury maji ustoupiti architektufe nemecke. Nemeeti pozorovatele pravi, to nejlepe pracuji Francouzi a nejhate Britove, kteti byli zrekrutovani do armady z fad nezamestnanYch a gpatne tivenYch. Zajatci pracuji celkem gpatne, afgak pH velkern jejich poetu dilo piece jenom znadne roste. Novo, budova divadla a opery v Poznani maji bYti brzy otevfeny. Nemci vybudovali i jezero a kolem feky San jsou nyni parky a rekreaCni zahrady. Take mesto Krokov chteji /siemci tpine pfestaveti.

t

Od stfedy do stfedy.

Aransas Pass. — Pani Alice Thomerson z Rockport byla komisafskYm soudem jmenovana gerifem okresu Aransas na pti gti dva roky.

V listopadu byl znovu zvolen gerifem J. A. Brundrett, ale nedavno zernfel. Thomersonova byla dlouho jeho priruei. * * Londyn. — Anglicka vlada svolila na osobni ladost presidenta Roosevelta, aby dovolila dopravu zasob potravin a gatstva pro ditky v neokupovane Francii, jak bylo oznameno. Souhlas byl dam s tim dorozumenim, to rozdileni zasob bude provadeno pod ptimYm dozorem Arnerickeho Oerveneho ktite. Ministerstovo pro hospodatskou valku vgak dalo najevo, to tim nebylo nic zmeneno na rozhodnuti Anglie blokadovati neokupovanou Francii. * * Curych, Svycarsko. — NemeckY easopis "Neue Stettiner Zeitung" ptinesl zpravu, ktera odhalila, to Polaci stale utikaji z nemeckeho zaboru do ciziny. Prozradil to ye zprave, to byl popraven Polak jmenem Jan Lysek. Tento Lysek byl odsouzen k smrti za to, to byl pravodcem skupiny polskYch vlastencft, kteti na podzim 1940 rekrutovali pro polskou armadu v zahraniei. A nejduletitelgim bodem obtaloby proti Lyskovi bylo, to naverbovanYm p4Smahal pH pfejiti hranic z Polska do ciziny.

Nairobi, Kenya, Afrika. —Lord Baden-Powell, zakiadatel skautskeho hnuti, ktere se zaby rozgitilo po cejem svete, zemtel v Nyeri, svem domove v kolonii Kenya. Doti' se 83 roku. Jit v listopadu 1940 bylo oznameno, to vane onemocnel, avgak za dva tYdny pozdeji bylo tedeno, to jeho zdravotni sta y se valne zlepgil. ZesnulY byl ptimYm potomkem Johna Smitha, jednoho z prvnich americkYch kolonistft. K trvalemu pobytu do Afriky se uchDil roku 1937 ze zdravotnich drivodit, ktere mu znemothovaly dallai jeho einnost v LondYne. * * Londyn. — Admiralita oznamila, to anglicka ponorka Tuna, 1,575 tun vodniho vYtlaku, zasahla sttelou vet nemecke ponrky v boji, v nemt se utkaly v "neptatelskych vodach". Admiralita zaroveri oznamila, to ponorka Regulus je jit dlouho nezvestnou a te nutno pokladati ji za ztracenou. Obydejne bYva na ni posadkou 50 mail. Lide na pobteti Kentu sly geli stkelbu, o nit usoudili, to pochazi z boje, v nemt utkala se anglicka namotni patrola s nemeckYmi motorovYmi Cluny Pornery na Doverske urine byly idealni pro vYzvednou slutbu. Mote bylo klidne a mlha byla velmi lehka. Odpoledne bylo lze slygeti tetke htmeni se strany "pfistava invase", jet plisobilo dojem, to nernecka tetka, dela jsou v Cinnosti. * * Die zpravy mezinarodniho tisku londYnsky list Evening Standard ptines1 zpravu, to v severni Italii protifa gisti utvotili vybor, jehot ftkolem ma bYti svrteni vlady Mussoliniho a potorn aadat Anglii o mir. Zprava dodava, to moralka italskeho lidu velice kiesla. Pravi se, to kral Viktor Emanuel a papet Pius mail plan na utvoteni nove vlady, v jejit Cele by byl Umberto Sforza. — Italie povolala nove roeniky k odvodu a site mladiky 19 a 20 let stare. Chce tim ziskat novou armadu o she pub milionu.

Pti vypuknuti valky Mussolini sliboval italskemu lidu, se tadne nove odvody nebudou, jellkot vodka nebude dlouho trvati. Jaky ma to fteinek na italskY lid, lze si domysleti. * * Londyn. — Premier Churchill utvotil tti nonove vYkonne rady, jet budou miti na starosti produkci, import a povaleenou rekonstrukci. V prvnim kroku k udineni prate povinnou Churchill vlotil v ruce tfi Menu sve vlady velkou moc nad musi a tenami, zameStnanYmi ye válednem prinnyslu. Jsou to ministr price Ernst Bevin, kterY je gefem rady pro prfimyslovou v9robu, ministr zasobovani sir Andre Rae Runcan, ktery bude miti vladu nad vaemi duletit9mi importnimi skupinami a ministr bez portefeuille Arthur Greenwood, ktery bude studovati povitle„nou rekonstrukci.

stiedu, dne 15. ledna 1941.

Londyn. — Mnoho Britu, za nemeckYch ranenych, ma co dekovat za sve tivoty jen tern 2000 Ameridanilm, kteti darovali svou krev na pfevod ranenYm v Anglii. Americkymi letadly bylo dosud do Anglie dopraveno 985 kvartil krve, darovane Amerieany. * * Londyn. — Britske a tecke autority udavaji italske ztraty v nyneIgi valce v Africe a v Recku na 150,900 mutt. Pritove zajali v Africe na 70,000 Italu, ranenych' a zabitYch je na 24,000.

V Albanii zajato bylo na 14,000 resift, a z Valony same odvezeno na 35,000 ranenych zpet do Italie. Podle feckYch odhadt, zabitYch Rahu bylo v ftecku a Albanii cele desitky tisic. * Austin. — Zavedeni pravidelneho vyueovani Apanelske fedi ye vetejnYch akolach v Texasu je tadano Thurmond Kruegerem, statnim pfedsedou vYboru na kooperaci jihoamerickYch republik. Krueger tvrdi, to nejaka solidarita s jianimi republikami neni moana, pokud se neseznamime s jejich jazykem a historii. Znalost jazyka a citeni Jihoamerieann je nutna, chceme-li dosahnout s nimi trvaleho piatelstvi. * * Manila, Filipiny. — Gaston Willoquett, kterY byl francouzskYm konsulem v Manile po dobu desiti let, oznamil, se phjal jmenovani od generala de Gaulle jako zastupce "svobodne Francie" na Filipinach. Pravil, to zdej gi Francouzi marne eekali po gest mesicf1 na gesto vlady ye Vichy, ktere by jim umotnilo, aby stall loyalni francouzske vlade", ale misto toho vlada ye Vichy rozhodla se pro kooperaci s Hitlerem. * * Londyn. — Dr. Eduard Bene g, president esl. vlady v exilu, prohlasil ph hostile narodni obrany, to Nemci v Oeskoslovensku jsou naplneni azkosti pfed budoucnosti, protote "nemaji dostatek dfivery ye sve vadce." Dr. Beneg pravil, ae soustava pasivni resistence je budovana po cele zemi, ktera udrtuje jednotnou frontu proti Nemciim. "Hitlerova ride je drtena pohromade pouze nasilim a postupne se bliti vnittnimu shrouceni. R. 1941 ukate to svetu."

Jan Masaryk, zahranieni ministr es'. vlady, varoyal Anglii, aby byla na strati. * * Prostfednictvim delnikft na WPA zboti se v Kenedy, okresu Karnes, d ye stare goklni budovy a postavi se jedna moderni, o osmi svetnicich, upravi se footballove hti gte a podniknou jine opravy ph gkole. WPA na to utrati 21, mesto 20 tisic dolarli. — Pro okres Milam administrace WPA povolila opravu venkovskYch cest v 3. precinktu ph Gause. WPA utrati zde 45, okres 32 tisic dolaru a zarnestno. se 98 delniku. — V Ballinger se na atraty WPA rozeberou dye akolni budovy, opravi a okra gli se pozemek ph vetejne akole. 82 delnikft WPA bude zde mit pravi. * New York. — Pfes 12,000 pytlft vanoenich pogtovnich zasilek pfiglo k ztraceni na lodich, ktere na sve plavbe do Anglie byly na mori potopeny, jak zde oznamil zdej gi pogtmistr Albert Goldman. Jde o po gtovni zasilky v dobe dvou tYdnii pied vanocemi. Parnik "Western Prince o 10,926 tunach byl potopen 14. prosince stranou pobteti Irska a na nem pfi glo o tivot take Best pasatera a 10 elenft lodni posadky. Zarovett bylo ztraceno 9,239 pytlii po gtovnich zasilek, jet byly adresovany do Velke Britanie a Irska, na Island, na Maltu a na ostrovy Faroeske. * * Newton, N. J. — Wilhelm Kunze, narodni vudce Nernecko-americkeho Bundu a osm jeho spoleenikt musi se dostaviti pfed soudce Johna C. Losey, kterY potvrdil taloby, vznesene proti nim, to "povzbuzovali plemennou nenavist proti lidem tidovskeho nabotenstvi." John Winans, jejich pra.vni zastupce, oznamil, pode, odvolani z tohoto nalezu. Oeekava se, ae odvole, se po vyneseni rozsudku nad jeho klienty dne 31. ledna. — Mohou bYti odsouzeni do talate na leta a k pokute $5,000. Obtalovani pfiznali fakta taloby, ale tvrdili, to to nestaei, aby byli soudne stihani a mimo to, to statni zakon z r.

1935, dle nehot byli obtalovani, je ne(istavni. — Soudce Losey zamitl oba davody.

Stro

Ve streciu, dne 15. ledna 1941.

RVNt deskY easopis v Texas vydavali Lidiak P a Gluecksmann v La Grange asi r. 1876.

Nazvali jej Texan.

Vydavatele se malo znali, Frank Lidiak vyrostl v Texasu. Otec jeho, Josef Lidiak pochazel z Trojanovic u FrenAtatu na Morave, do Texasu se vystehoval pied obeanskou valkou r. 1860 a usadil se pki La Grange v osade, tehdy nemeck y, zname pod jmenem Bluff. Tarn chodil Frank do obecne Akoly, v nit vyneovalo se nemecky — rozumi se at po valce. Mnoho na vedomostech neziskal, protote vyueovalo se pouze v time a pak ueitelske shy nebyly vybirany podle schopnosti pro dilletite toto povolani, ale podle einnosti venovane republikanske strane.

Ale Frank rad se udil a dopliieval sve vedomosti jak mohl. Kdyt poznal, ze na obecne Akole sve vedomosti vice rozAititi nemnie, platil si soukromeho ueitele, Wince Kremra. Tento i jeho tem Ireanka, byli v Evrope dobie vzdelani, Franka to stab() $25 mesiene. U Kremra ueil se hlavne poettm a anglicke mluvnici, kterou my vykladala Kremrova tena.

V tomto ease vybidli ho ameridti kamaradi, aby se dal zapsati s nimi na soukromou Akolu pti starem Moulton, to ho to take nebude stati o mnoho vice. Tam vyneovalo se ptedmettim skoro jako na stiedni Akole. Zde dopinil Frank sve vzdelani dostateene, ze slozil uditelskou zkouAku a vyneoval nejakY eas na obecne Akole. Pozdeji stal se ptirueim okresniho klerka (gruntovniho) v La Grange. V to dobe naAli se nekteti pokroeilejAi mladi, naSinci v La Grange, v jicht dele stab Augustin Haidukk to nekolik let starAi net Frank Lidiak) a radili se o zaloteni eeskeho dasopisu, kterY by naAe krajany poudoval spravne a yeas o politickYch a obecnYch zaletitostech a odratel vAelikou troufalost, s jakou si obeas zaSermoval La Grange Deutsche Zeitung, v domneni, katdY musi bYti republikanem a Nemcem> Redaktorem "Zeitungu" byl Robert Koper, rodem nekde z Uher. Povidalo se o nem, ze je Slovak a le se jmenuje vlastne Perko (ne Pirko) a ze si slabiky obratil na "Ko-per". Ze rozumel naAi mauve je patrno zirlaAte z ptipadu, kdy opjeviv se v hostinci mezi deskYmi besedniky, kdyt na nej jeden krajan zvolal "Hle, tu je take jeden Slovan!" ,odsekl "R.. t''' a opustil mistnost. Vydavatelem "Zeitungu" byl okresni odhaddi dani Heilig. Kdyt neomalenosti Koperovou list ztracel odberatele, Heilig Kopera propustil. Tento odjel do Galvestonu a tam se utopil.

K poradam o zaloteni deskeho listu byl bran take Gluecksman. PtiAel z New Yorku, mei sttednAkolske vzdelani z tech a na severu pracoval nejakY eas u eeskYch novin.

Podnik se uskuteenil, kdy Fr. Lidiak uvolil se ochotne list pro zatatek financovat. Mel par tisic dolarit na ruce, kus pozemku, Gluecksmann stab se redaktorem, objednaval material a Lidiak platil narozeniny Texana byly yesele.

Ale brzy se ukazalo, ze texasAti kmotki pkehledli duletitou vec — poptat se na politicke piesveddeni Gluecksmanna. Jak se samo sebou rozumi, texasAti teastnici byli demokrati a Gluecksmann, kterY pkikl ze severu, byl oekovan v republikanske Akolce, cot brzy ukazaly jeho elanky v Texanu.

Gluecksmann, ktery mluvil plynne nemecky, byl povatovan za republikanskeho harcovnika mezi Cechy. Okresni iltady byly v rukou Nema mohlo se tedy Mei o okresu Fayette, "Co Nemec, to republikon."

At do vstoupeni HaiduAkova do yekejneho tivota, naAinci si politiky ma,lo vAimali a byli povatovani za statisty Nemcfun slouzici, za obyvatele merle cenne.

HaiduAkovy rozhovory s krajany a feeneni vyburcovalo je z velke easti z otupelosti a zaCali si vAimati yetejnYch veci a nae maji pray°.

A tak ptiAly k povAimnuti i Gluecksmannovy Doglo I k poznamkam, 2e by "Texan" mel vychazet jako pfiloha "Zeitungu" a tegil

Z easii Haidugkovcith.

K vyrovnani erty "Ku pamatce A. HaiduAka" ve Vestniku Cis. 42 — 16. listop. Fabian. republikanske vetici. Za takovYch p omerti ptedplatne se neschazelo, odberatelti spi ge ubYvalo. Lidiak pracoval stale u okresniho klerka a na vYlohy "Texana" doplacel.

Kdosi kekl, to kdyby nebylo penez, nebylo by ani vojny. K Will financim dostali se Lidiak a Gluecksmann do sporu.

Kdyt Lidiak piestal hotove vytahovat, "Texan piestal vychazet. To vAecko se sbehlo asi ✓ puldruhem roce.

Gluecksmann pak pracoval v rozlienYch obchodech, hlavne pri hostinske tivnosti. Byl take nekolik mesicu v Mexiku a jak se zda, pkines1 si ztamodtud souchote, na ktere r. 1884 v La Grange zemtel. tasopis vychazejici v Houstonu pod jmenem "Texan" zaloten byl v Granger celou kadu let pozdeji, Jak motno yypoeisti podle eisla raniku. Vydavatel poutil pro pojmenovani noveho listu jmena prvniho eeskeho easopisu "Texan" ✓Texasu.

Kdyt se Lidiak po zaniku Texana ze sveho zklamani trochu probral, ptichazeli k nemu zase krajane a demokrate a domlouvali mu, to by mel ve vydavani 'eeskeho demokratickeho listu pokraeovat; ze vAe piljde dobie, jen kdyt si ()path spolehlivou redakani silu. A kdyt take naletita, podpora slibovana, jakot i to tiskarna po Texanu byla na ruce, zadal Lidiak vydavat v r. 1879 "Slovana". °bet, jake Frank Lidiak pkindAel poudovani a uvedomeni krajanti na penezich a praci, a Aiteni demokracie, chapal tehdy malokterY z naAincti a dnes je vse zapomenuto.

Aby se mohl venovati pine obchodnimu vedeni tiskarny, vzdal se pii vyjiti "Slovana" mista v atadovne pkresniho klerka. Za Gluecksmanna bylo obchodni vedeni vAelijake a sobecky jednostranne.

Ku praci v tiskarne pkidrutila se jina, ti spolurodaktim z krajanske Lasky. Co tu bylo bezplatneho tlumodeni a pochtizek s krajany anglicky neznajicimi po ntadech, advokatech, lekakich a vAude jinde, kde ptistehovalec nevedel si rady.

Lidiak byl znam nejen v okresu Fayette, ale i v sousednich, a ponevadt byl velikY dobrak, skoro kaLlY rady pottebnY krajan uchYlil se k nemu. Nebylo takkka dne, aby nekdo nendroene pomoci Lidiakovy nevyhledaval.

Redaktorem "Slovana" stab se Hugo Chotek. Pkikl z New Yorku, a protil na sve ceste — jak psal ye "Slovanu" — velke dobrodrutstvi. Vlak, kterY ho vezi, byl v OernYch vrAich ptepaden Indiany, kteki cestujici oloupili a take Chotkovo zavazadlo odnesli. Odev ChotMIv nesl znamky velkYch Atrapaci a zapasu, a die tvaru klobouku dal() se mysliti, to jednalo se tu o skalp. Lidiak ()del ubotaka od hlavy k pate, aby jako redaktor mohl mezi lidi.

Chotek pracoval u "Slovana" asi dva roky, pak otevtel na Schulenburgu lekarnu, ale brzy udinil iipadek a odstehoval se na Sever.

V roce 1884 ptistehovala se do La Grange rodina 6adova. Ptijeli z Moravy pies New York dva bratti a d ye sestry, J. S. dada byl vadcem sourozencil Hned po ptijezdu najmuli si na Bluffu farmu.

J. S. dada zaeal brzy yyjednavat s Lidiakem o vykoupeni "Slovana". Dohodli se po nekolika schfizkach, dada stab se majitelem "Slovana" a tiskarny, a nastehoval se s jednou sestrou do mesta, a druhy distal na fume se sestrou, jet mela date, jako hospodyni.

J. S. dada pracoval pied vystehovanim do Ameriky pia nejakem delnickem dasopise v Prays. Aeho zasady odpoviclaly prosttedi v kterem til, anglicky neznal, ale mluvil Nynne nemecky, a to i jeho strhlo na naklonenou plochu — v La Grange vet ginou nemeckem.

NOW ruitlak, aby se Dada ptidal ku stra-

► IL

ri es republikanske nebyl dinen, Nemcfun staeilo, ze je jineho politickeho pibesvedeeni net demokratickeho a Ae bez rozpakil uvetejtmje jejich zpravy a kritiku demokraticke okresni spravy, dodane mu z republikanskeho tabora.

Okresni soudce HaiduSek, kterY nastoupil po Mind Stiehlovi, byl 'ohm° i neptimo potad v "pradle". V takove rozvikene dobe objevil se ye "Slovanu" clank "NaAe teny", kterY vlastne tYkal se eeskYch ten, chvalii jejich prieinlivost a vytrvalost, a vyslovoval uznani jejich dobrYch vlastnosti. Ale nekdo v tomto elanku vyAt'oural nejake slovo, ktere v anglidine melo nekolik yYznamn. Kdo to potkeboval, vybral yYznam nejkkiklavejAi a snatil se dokazati, ze je tu vyslovena uratka 'Zen anglo-americkYch. Kdo 'zna Amerieany vAedni tidy, vi, jak lehce lze je poboutiti a jak tadostivi jsou sensace.

Mohlo snadno dojiti k nasili, kdyby rozvatni, vzdelani jednotlivci nebyli z ketezu utrtene nevazance uklidnili navrhem, ze bude nejlepe zaletitost projednavati na radnici.

To pomohlo. K 10. hodine seAli se vatni bide i ktiklouni z ulice na courthouse a projednavani zaealo, z poodtku dost bouklive, ale kdyi rozliena, to svedectvi neobjasnila, thjem chabnul, lid rozchazel se po sve praci ,tak ze koneene i sensace chtivi vYtrtnici neuspokojeni musili odejiti.

Pied schuzi bylo slyAeti hias, aby dada byl donucen do tti dni opustiti 'nest°, ale na radnici nikdo nic podobneho nevyslovil.

K poledni se courthouse vyprazdnil a bide All po sve praci, at na nejake ty smrdiroboty, kteti pia praci rozhrabavani smeti slepicemi delaji se velice Obchodnik Carter vyslovil se ku s yYm ptatelt= na schodech radnice, ze takove neptedlotene bouteni mestu jen Akodi. Noviny vec rozmaznou a pkekrouti a ostuda roste.

Kdyt pak o vanocich tehot roku `vyAla' "Svoboda", vyhledal si dada ji2 nove pole pilsobnosti, ptestehoval se do Bryan, kde prodal "Slovana" Kralovi, kterY pro nedostatek ptijmti byl nucen easopis zastavit. dada odstenoval se na Sever jako mueednik, byl nekolik let knihvedoucim v Geringove tiskarne, pak zaeal zase vydavat delnickY dasopis, ale nemel Atesti — list se neudrtel.

0 vyjiti "Svobody" rozhodl sjezd demokratickYch krajant na Schulenburgu ku konci tali 1885. Haidukk byl zvolen spravcem podniku. Pki tom zastaval take misto redaktora, ad nerad, proto hledal 2adouci silu novinami.

Prihlasil se nejakS7 pan z Omahy a 2adal 50 dolarti na cestu. Podle dopisu mel ptime'rene vzdelani, a HaiduSek mu penize poslal, ale redaktor neptichazel. Za eas doAla zprava, 2e elovek ten, ac ma vzdelani, je flamendr, kteryjakmile penize dostal, proflamoval je po hospoclach a taneirnach s pohrdlivYm vyjadtenim, ze on pro divok3i Texas nevyrostl.

Po tomto zklamani obstaraval HaiduAek dale praci redakani, at na pkihodu s lehkovatnYm nebo bezcharakternim ueenYm elovekem pozapomnel a starostmi donucen hledat zase oznamkou schopneho pomocnika.

Prihlasil se Jaroslav Chudoba z New Yorku a take tidal o penize na cestu.

Tentokrat byl Haiduek opatrnejAi. Poslal penize na ptistehovaleckou kancelar se tadosti, aby Chudobu do Texasu vypravila.

Chudoba prijel. Byl to mlacIS7 mu g, prijemnSrch zpfisobt, dobie rost1ST. Do svSrch povinnosti vpravil se lehce. Po nejaky mesic zdalo se, 2e beh "Svobody" octnul se na hladke ceste.

Pojednou bylo pozorovati, 2e_se Chudoba nejak spouAti. Zanedbaval svfij zevnelgek a jeho chovani, drive nanejvS7Se sluSne, bralo raz chlapskSr. Svou praci odbSTval cam dale nedbaleji. Prieina toho nebyla prave napadna.

Asi rok pied tim nett vy21a "Svoboda", pHstehovalo se do La Grange nekolik oeskS7'ch doutnikaft z New Yorku a zaeali provadeti svou livnost. Nebylo nic divneho, 2e se Chudoba s nimi seAel a poznal mezi nimi sve zna.(Pokradovani na strane 4.)

Strana 4.

Drak pied branami TZPOMtNATE si, kterak jsme sedavali, V V divene deti, na stolitka,ch u planouciho ohne, motna u salajicich kamen, na zaprati, nebo uprostfed velike louky a listovali usmolenyrn prsttem v pohadkove knitce? BYvalo ticho dokola, toxInY dospelY neptitel rukti svYmi patravYmi pohledy, nic se nehYbalo a pohadky na kouzelnYch strankach rozvijely svuj Nevim co se tehdy libilo varn, jestli to byla Princezna se zlatou hvezdou na tele, nebo Sedm havrand, motria, o ternem panu nebo Princ Bajaja. Mne osobne se zamlouvala ta o mladem princi, kterY jednou na svYch cestach pfijde do velikeho mesta, celeho potateneho dernYm suknem. Vzpominate si? A v torn meste men velkY smutek a princ se jich tazal, prod truchli. Oni mu odpovedeli, ze .na ne dolehla zla pohroma. Pied branami mesta -leti stratlivY drak a katde noci vychazi, aby zadavil jednoho z obyvatelO. A tak tadnY z nich nevi, na koho to floe pfijde fada, a drak je tak hrozivY, to se dosud tadnemu nepodatilo jej zabiti.

Pamatujete na tuhle pohadku? Poslouchal jsem ji vtdycky se stejnYm napetim, protote takove veci je nutno promyslit, nutno si piedstavit mesto suknem potatene, lidi v podivnYch tborech a hlasite natikajici a nutno si piedstaviti fel° stratliveho draka, vinouciho se kruhem dokola rtfe.stskYch zdi.

Uplynula jizrada rokir od okamtiku nad strankami pohadek. Nektere z nich Alovek pomnel, nektere se mu znovu a znovu vracely, jine se dokonce spinily. A nyni, po dlouhem eekani se uskuteenila i ta nejpodivnejti, s drakem pied branami mesta, bylo to nedavno, pied nekolika dny, kdy tiroka cesta pfivedla mezi prvni domy LondYna ne site prince, ale zcela prosteho tvora, mou nenapadnou osobu. Silnice se rozdelila ve spousty ulic a ulidek, v namesti a tildy a tarn jsem stal, trochu zarateny prvnim setkanim se skutednosti, kteri ut pies mesic zarnestnava celou zemi. LonOn ye stfedu bojovneho pasma. Nejprve se zdalo vtechno betne a normalni a lids spechaji po ulicich, pini autobusy, nakupuji ve velikYch obchodech, chodi do kavaren a pak najednou uvidite zbofenY arm. A jette jeden. A znovu.

Tady odklizeji posledni trosky. Zde uvolfruji ulici. Zde, ze zcela jette nedavno klidneho domu vynateji co zustalo z majetku, kdo vi kam se rozbehnuvtich obyvatel. A tak to jde stale a stale at' projdete kteroukoliv dtvrti. DOI se zde divne yeti, myslite si, ale katdY dlovek yeti ye sve ttesti, nebo osud a tak jdete dale a nestarate se ani piilis. M pfijde veter. Najednou se vtechno rychle meni, udela se tma a net dozni sireny, ktere jakoby ohlatovaly zaeatek ptedstaveni, zahuti prvni &love rany. Drak pied branami, vzpomenete si. Jste ye meste z pohaclky. Pied branami lezi stratlivY drak a kaide noci vychazi, aby uchvatil ne jednoho, ale sta obyvatel a zardousil jejich tivot. Ale kdetto ye stare pohadce mesto bylo potateno ternYm suknem a lido nafikali, zde tivot jde svYm nezmenenYm tokem, obchodnici vati, kupuji a prodavaji, milenci se potkavaji v letmYch stisknutich rukou, matky posilaji sve at do tkoly a stafi lids usedaji na svYch prochazkach pod stromy iloutnoucich sadt. 26,c1nr se nechveje, tadnY neslzi. A pfeci je nutno, aby z nich tete noci desitky zemfely, aby desitky dopisii ztistaly nedopsany a mnotstvi ztistalo navtdy zavfeno.

Bylo to v sobotu. Dole v ulici, naproti mYm oknam, spechali lids a natal vchazeli do male kavarnidky, ktera, ve tme byla znatelna pouze slabYm modrYm napisem. Chodival tarn vtdycky ve stejnou dobu potulnY hrat na piAt'alku. Otevtel dveie, zahral svou pisnidku, natet vsunul klobouk mezi stojici obecenstvo u pultu a dekal almutnu. Byl jsem zvedav, piijde-li i dnes. Bylo jit pfil devate, delova pal-• ba byla prave v proudu, kdy se ozvalo sla-

VSEITNtlIE boutke ty-tydY-tydY z chodniku pied restauraci. Znelo to nesmirne podivne uprostfed stielby. V torn ze tmy zakvilel sytivY kvizdot a hned na to vYbuch zakyval celym domem.

Muselo to bYti velice blizko. Kdyt se vte vratil jsem se k oknu.

Z ulice pied kavarnitkou se oz'valo TytydY- tydY potulneho hrate na pitt'alku.

Drak hlida pied branami, drak pfichazi za noci, ale pohadka se rani, tadnY nepokryl, svOj dtun ternym suknem. Vitezi tivot.

Jai Mucha.

WALISKI DESK' KLUB NA VY ggi gKOLE. Nak posledni schtize byla zahajena pfedsedou, Frankem Felcmanem, a byla zazpivana nate klubovni piseri, "Ty nate pisnieky". Potorn tajemnice Anna Kortakova pfeeetla protokol, kterY byl pfijat beze zmeny.

Pak nastalo jednani. Jednalo se o zabave, ktera mela bYti v dome Annie Mae Pettrove v patek 13. prosince, ale byla odlotena na irteIli 17. prosince, kdy pohoda byla nepkizniva.

0 tom vtem ujednano a pak jsme si vybirali jrnena pro vanotni darky. Tet jsme se ujednali miti schOzi jen dvakrat rnesiene.

Ptedseda ustanovil do programniho vYboru pro ptitti schOzi nasledujici: Anna kordakova, Annie Mae Pettrova a Henrietta Jurkova.

Pak nasledoval program. Henrietta Jurkova a Anna Kortakova zazpivaly pisnieku "Beskyde, Beskyde". Simon eernSr ptedet1 dlanek o vanocich, Willie Ratka tet povedel o vanocich a Henrietta Jurkova detla dejiny z "History of Czechoslovakia". Na ukondeni jsme vtichni zpivali Ceske vanodni pisnicky. Kdyt nebylo dalkho jednani, schtize byla ukondena zazpi vanim "Wallis High Forever" Ted' na.te zabava. V trterY 17. prosince jsme se sail v dome Annie Mae Petterove o osmi hodinach. limed jsme pfisedli ke stoltun a hralo se: karty, domine a bingo. Potom Frank Felcman, Louis a Gilbert Motl zahrali na jejich instrumentech; libilo se to vtem. Pak jsme se obterstvili, kdy nam sleena Musilova a Annie Mae Petterova donesly zakusky. K jidlu jsme sandwitches, cookies, candy a punch.

Po jidle byly rozdavany darky, a katdY se radoval, kdy svilj claret& dostal. HoSi zas zahrali a na to jsme se rozetli dekujice sleene Musilove za krasnY vedirek, kterY pro nas ona obstarala.

S pozdravem, Henrietta Jurekova, zpravodajka.

HAIDUgKOPtCH. Z (Dokondeni se strany 3.) me. Chudoba naudil se v New Yorku take delat doutniky v nedostatku leptiho zamestnani, a tak obnoveni znamosti dal° se lehce, jen to tim vzniklo besedovani, eastovani a nezdrave rozumovani. Doutnikafi Chudobovi domlouvali, ze ma malt' plat, musi myslit za jine, ale seat sam bez nejakeho pobaveni aspori hovorem, to by mel seknout redaktorstvim a jit s nimi cleat doutniky, ze vic vydela a pH praci si maze porozpravet.

Takove domluvy Atinkovaly, Chudoba staval se elm dal nedbalejk a kdy mu to Haidutek vytYkal, dal vYpoved' a tel delat doutniky.

Touto zmenou ass neziskal, protote se vratil za nekolik mesic0 do New Yorku.

Haidutek nepokontel se vice najiti redaktora. Vyslovil se, to mezi natimi mladYmi udenYmi lidmi je darmo hiedat schopneho a vytrvaleho tloveka, jak to vypozoroval u "Texana" a "Slovana" a sam zkusil.

To je umeni.

'Pokryvat: "Nejtetti je pokrYti gpidku stkechy chramove vete ye vYtee 50 metro".

Holie: "Ach, to nic neni, ale zkuste takovemu staremu dedovi utesat z deviti vlasu mladickY trees?"

Ve stteclu, dne 15. ledna 1941.

PREHLED NOVICH CLENTJ ZA MESIC PROSINEC 1940.

Rad Tiida Stith Obnos BCDFG 30 500 23 500 500 20 6 29 1,000 15 20 1,000 19 19 500 25 30 1,000 25 22 500 28 35 1,000 28 23 1,000 29 38 2,500 29 29 1,000 29 48 500 32 32 500 39 22 1,000 47 22 500 47 16 1,000 47 34 1,000 47 21 500 47 16 1,000 47 32 1,000 47 36 1,000 47 30 500 63 29 1,000 78 38 1,000 80 36 500 88 20 500 88 27 500 88 20 500 88 21 500 88 16 1,000 89 33 1,000 92 43 1,000 92 39 500 95 31 1,000 130 16 1,000 130 25 2,000 133 39 500 146 16 500 146 17 1,000 146 18 1,000 147 16 500 148 16 1,000 153 42 500 154 30 1,000 157 1 19 1,000 159 1 16 1,000 Pojffteno v tkide B — 12 tient' Pojitteno v tfide C — 29 tient Pojitteno v tilde D 1 glen Poji:tteno v tfide F 1 glen Pojitteno v tficle G 4 dleni Prtimerne stars — 26 let, tti mesice, vice.

Prtimerno, pojistka — $840.00, vice.

DETSKt ODROR. Rad Do 16 let JC JS End 18 4 1 13 28 29 40 47 49 63 89 92 1 95 1 107 2 121 4 130 1 133 1 1 140 1 Pojitteno v -aide, do 16 let, 25 tient Pojitteno v tilde JC 20 beta 3 dleni Pojitteno v tilde JS 20 leta 4 tleni Pojitteno v tfide End 18 1 Glen °delta se: 16 tient' Omrtim, pojitteno na $14,076.00.

37 tient' odstoupeni, vyloudeni atd., i piestoupli z Detskeho odboru, pojtslenYch na $27,870.00.

S bratrsklm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 31. prosince 1940.

Ve stfedu, dne 15. ledna 1041.

Oddil dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctene redakci a v gem etoucim Vestnik pfano vge dobre v tomto nastavajieim roce, ale toto nemini, to by i etoucim jine dasopisy nebylo ptano! — Po dokoneeni autovandru jsem se odmleel, a to uznate ae mam srce na levem miste, kdy jsem si pravil, vice tento rok redakci nedotirat a etenatstvo nenudit. Neb jak sami vite, ja nee° 'lady hodim a to bez ptetvatky, se to, neteknu mnoliStm, ale jen nekteremu skoro jednotlivci nelibi! — Vite, ja kdybych byl ramenkak a trogieku se pfetvatel, pies mne by nebylo, obzvlaete kde bych byl sam! Ale natura je. natura! — Tak pti tomto slzavem podasi pkehlitim stargi Vestniky, a nahodou moje kukadla padnou na dopis pi. P. P. Mikeskova z Caldwell. Pi. M. to snad pkehledla dopis pi.

2parihelove ye Vestniku Cis. 34. — Pi. M., ja takove dopisy jak pike pi. sestra 8parihelova neptehlednu a jen mrknu a ut vim, ze je to vert za pfeeteni a podano bez pketvakky. — Tak jako pi. 8parihelova pike, ze ona by mela obavu, kdyby si Ameridane umeli ptedisti veelijake ty dopisy, ktere byly psany o anglick y fedi. — Pi. Mikeskova to se nepamatujep aby byl nekdo psal nee° epatneho o anglick y keel, a jegte neco atd. Ponevadt pi. ses. 8parihelova asi se nechtela pouetet s pi. M. do dokazovani jagaco, jestli totit br. red. dovoli, se jen jako optam: Co na to pi. Mikeskova kikate, nits Vestnik zmrvit a zhanobit anglickou detbou, ne jako rely, ale jen 4 stranky, pro ktere ja jsem orodoval nebo horoval. — To podle veeho, kdy nikde nic, tak asi pi. M. pfehledla i moji odpoved' pisateli na zmrveni a zhanobeni nageho Vestniku anglieinou. — Jo, jsme my narodovci a nevime, to v nekterem pade tim natim straenfnu narodovstvim na nepravem miste si sami gkodime! — Diky veem, kdot pfispeli na vypineni onech 4 stranek v tomto novem roce, i tern za stareho "roku. Ja to nazvu okrasa neb pokrok, kteret je nynejeim behem tivota vytadovano.

Na to slova zmrveni a zhanobeni lope zapomenout a vice je neopakovat, neb byly asi napsane z nepkedlotenosti neb rozmyslu. — Bratke D. Juren, obzvlaetni diky a doufam, te dostojig slibu a bude pokradovat k vyplriovani onech elytech stranek, a dik za zminku v anglickem Casopisu jako zpravodaj, ze grandpa Barto g s jeho rodinou na testa do Dime Box a Caldwell se u Tebe v Ellinger zastavili. Neni o to, tak budou i jinonarodovci vedet, to grandpa Bartog nesedi potad za peel a koleba deeka, ale take si nekdy vyjede. — V jineim Vestniku pi. P.P.M. si vzpomina na br. Gritzmana dopis, ze nekteti maji za to, ze deska fee ma velmi obsahlou mluvnici. To mam za to, ze je i to spravne tedeno, a ze by byla nak tee dokonala, jak tvrdite ze je. Proe naei ti udeni, ale vlastne ti pteudeni utivaji a ptimisuji slova, kter'm, netvrdim Vy, pi. M., ale ja, skroueene se ptiznavam, ze nektebez pfeeteni cele vety nerozumim.

Nagi jen prosti (ne sprosti) lide, to jakp neetudirovani, taky se asi nad takovSrmi slovy pozastavuji a rozumuji, prof to tak asi, v gak ja sam pamatuji, te to tak nebejvavalo, aby jsme byli krmeni takovSrmi slovy, ktere do na gi sladke a dokonale matekske keel byly vpa govane. Nemyslite, pi. Mikeskova? Pi gete, pi. M., ze na ge 'fee je nejdokonalejei, nejkrasnejei, nejmilejei, cot ja nebudu upirat, protote je na ge, a tak kdyt se mtiteme vyjadtit nagimi slovy, prof atd.? Pi. M., pro cizi ted frandtinu nemame zde v Texasu potkebu, neb nejsme v Louisiana, ale pro epaneletinu, to bych kekl ze ano, aspori zde v ptimokske krajine, kde my zde veteinou zavisime yeas sbirani baviny na mexickem lidu. To byste meli videt, jak jen kdy umite nektere slovo mexicke, jak jsou mnohem radii a udrti se na miste. My jsme men dva roky rodinu mexickou z polovice a tak Eman ut se s nimi dorozumi. Tosavi to i ja chapaq vim, co je to

Vt8TN1K serveso. 2e by deska fed byla jednoducha a lehce se naueit, to vidim ph na gi mlade. Sklonovani slov v deetine dela udicimu obtite. Na ge mlacia, kdyt deti okfikuje, ona iika budem ticho.

Dale, ja pojedem do mesta. Ttebas je to chybne, jen kdy ji rozumime. Dal dve co chodi do gkoly mluvi desky i anglicky a ten filet' rozumi vg ecko Cesky i mluvi Cesky, ale ut zadina vice anglicky. — To mate pi. M. pravdu, to angliCina ma neprakticke to slabiliovani proti nag fedi neb gpanelttine. V anglidine knife, night, eight, atd. — Co se tYde gpanelgtiny, dtu natim Mexildnrim 'lady dopisy i noviny gpanelske, a oni si libuji, to mne rozumi. Tak mohu se chvilit, ze umim i mexikanskY dist. — te by nemelo bYt ditkam dovoleno doma mluviti anglicky, je neprakticke, jak jsem jit jedenkrate jedne pani, ktera podavala ten zakaz rcxlidrim, odpovedel. Na.ge ted je krasna, ale jen pro nits, ale kdo jen trotku cestuje vi, to jak vyjede za humna, ze ut krasnou dettinu odloti a utije anglidinu, ttebas jen stratne lamanou. gpanelttinou, kdyby ji dlovek ovladal, mete piejet celYm zapadem, neb mexickY narod najdete rortrou gen po celem zapade. Rad posloucham mexickou hudbu i zpev pies radio, tam se mute mluviti o fedi zpevne, ale eeska fed je zpevavo. u Prahy i Domatlic, ale ja, pravy Budejovieak mam hlas jak nakkap1ST hrnec. — Pi. M. pitete, to spolkoye knihy by se mely vest v fedi desk& a take to dosud u naeeho tadu delame, ale ja, kdyby to byl chlap, tak bych se s nim vsadil o botlu piva, ze za 10 rokil — veak vite, co asi chci Pict, a jegte k tomu dodam, ze nektere Ceske noviny za 10 rokii asi piestanou existovat (take Ceske slovo). Tosavi to nag Vestnik nezahyne, ale ptedpovidam, ne jen 4 stranky, ale bude to 1 /2 V2 anglicke, ne-li 3/4. Tosavi to Lechoslovaka se tech 10 rokri netYde, tomu ptidam jette 15, to jako kdyt to zrachnujeme, dohromady to udecelYch 25 rokri. To ut nati redaktoii se nebudou muset s nami dopisovateli dotirat a budou volne tit na odpoCinku z toho kterehosi milionku, ktere novinakstvi piinati— ha-ha!

To ha-ha ptikladam jako driraz, to to neminim tpasem. — Ted' si teprve ptipominam, co by si asi naei pani od El-campske Svobody pomysleli, ze o ni nic. Ba jo, to by bylo pekne, aby ne. Tak letos zadina 56. rodnik, tak jette 44 rokii; ale nevim jestli se to na gim u Svobody bude zdat mak). No to nevadi, at uplyne tech 44, vgak mriteme potom ptidat. — To jsem si zas zamudroval, ale jette jsem se pi. P. P. Mikeskoye nezeptal, kdyt ua jsem tak v torn, co tim pi.

M. mini, kdyt pike v disle 11. pros vetu: Tak prod by nate deti nemohly znati aspori jednu cizi ted, deetinu? Jak su start' tak su hlripy, to jsem nevedel, co je nak neni cizi, tak jsem to vtdy myslival, ale jsem-li na omylu, tak budu timto poudenim chyttejti. — S takovouhie bych se nedostal nikdy na ukonCeni, ale WO nee° pi. M. i druzi, co tomu hkate, kdyt ti nati uCeni neb pieueeni, kdyt se inducholod' vznati do vYte, tak jsme ondyno Cetli, ze aerplan startoval, ale melo k tomu bYt dodano, ze do luftu.

V sobotu jsme doprovodili k poslednimu odpodinku br. Josefa Tomanka, je gte mladeho, kterY pkinaletel k tadu dislo 40. na Hillje. Byl smrtelne poranen padem s vYtky, tak to si zlomil zada a po 10dennim utrpeni ve zdejti okresni nemocnici dokonal svrij mlady tivot. Byl tenat a zanechava, mantelku bezdetnou, dceru bratra Frank StehnovYch na Louise. Nettesti se ptihodilo ve zdejtim rYtovem mlYne, kde byl po 2 roky zamestnan. Jeho rodide, bratfi a sestra z Gilliland, okres Knox, se pohibu sridastnili.

Ten sam) den jsem se dozvedel, to nak vgem znamy bratr Muniza leti ve zdejti okresni nemocnici. Jdu ho tam navttivit, kde byl take phtomen br. Franta Hlotek ho navttivit. Br. Muniza na lritku, fajdku v hube (v ristech) a dYmil jako my kdy Cmudime klobasy. Jette jsem se ani tikovne neposadil, ut spustil jak pane vypaditm. Ja tku, co ty tady, ne akorat na smrtelnem loti si tady bude delat ze tikovneho dloveka tatky? Ale kdyt i br. Hlotek to dosvedeoval, tak jsem jim ua trotieku uvetoval.

Mr. M. se citil dobte, ale jak mu tam br.

ZapalaC donesl forotu domaciho tabaku, to jste ho meli videt, div radosti z postele nevyskodil.

Br. Muniza me ukazoval jette jeho druhe dye nohy, ktere dosud utiva pa diivejtim negtesti zlomeni nohy. Trog ieku jsme podebatovali

trana

rozebrali I nova zavadenoil nernocenskou podporu, a vzpomeli i na 13. sjezd jagaco tam. Ptejeme br. Munizovi brzke uzdraveni a at' take Casto hodi neco do Vestniku.

Prvni nedeli v lednu jsme odbYvali spolkovou schrizi. Trotku jsem byl kritisovan, ze jsem neoznamil volby tiednikri. Tak gohet, oznamuji to ted', ale jen ti nejhlavnejei: Joe Peterka, pteds., Rajmund Huberiak, mistopted., L. V. Adamdik, taj., Frank Rod, neetnik, J. J. Rod, pokladnik. Ostatni Utady vge pfi starem. komusi bude divno, to jsem ptitel o ttad taj. Ov gem byl jsem navrten, to aby ne!

Ale ja udelal kratky proslov, jak dloveku sedne sedmdesatka na zada, ze by se katdY mel ritadu vzdat a ptepustit to mladeimu), col se i v tornto pia stalo.

Pozdrav vtem etoucim, nazdareeky &xi a Statidek Bartog. puntik dela Z KROU2KU ESKtCH ZEN V DALLAS, TEX.

Vanodni doba pte gla, vee ztichlo a nam nastal celorodni poiddek, totit na ge schtize se budou konat pkesne katdSr posledni Ctvrtek v mesici. Tak si to ted' ut vice tatind neplet'te.

Naeemu Kroutku zaeina rok 1941 utegene, tim ze ua mame novou Clenku, pi. Houtviekoyou, a doufame, ze bude Casto mezi nami, neb ji vgechny davno zname. Ktera pak budete ptigti?

V posledni nagi schuzi odevzdali jsme $5.00 Americkemu Oervenemu Kkiti, cot vytidila s.

Kopeekova.

Stale se divame ke dveNm, kdy se ukate s.

Hemtalova. Doufame, to ut je zdrava, neb ona byla vatne nemocna, vSak je ji ua lepe, a jiste bude mezi nami brzo, to ano!!!

VCera jsme mely milou nav gtevu, pi. S4 vehloyou z North Dakota, ktera jtijela navgtivit sveho syna a ph to pkiletitosti nas s pomoci s. Rendlove vyhledala. Je to mild pani. Zdriite-li se, ptijd'te ve Ctvrtek zas. Dik za darek v obnosu $1.00 na Narodni Sdruteni ,jet nam darovala.

Po pkedteni dopisu s. Pokladnikove, myslely jsme si na vas, aby se varn nestSrskalo a vas kroutek se drtel pohromade. Zveme vas mezi nas veechny, totia celS7 eici kroutek tadu Pokrok dislo 84, po dobu net zas bude vase sin postavena. Kterd mines ptijd', naee sehilzky jsou od 1 hodiny do etyt katdSr Ctvrtek. Toto je co nage pozvani, tak nezapomerite a doneste si vage prate, radi si prate obhadkujeme.

Vice lidi, vice vice vi i vice sni. Teeime se na vas.

Pro dnegek kondim s ptanim noveho roku vgem mojim pkitelkynim, a diky vg em za jejich pekne vanodni karty, jet jsme dostali celou kadu. Ja si je veechny schovala na pamatku. Kdo vime, co nas na rok deka.

Anna Machaeova.

Taylor, Texas.

Ctena redakce, bratfi a sestry!

Dnes zase pi gi za naei odboeku SALT., a sice, to svolava schtizi vgech Mend a neelenti na sttedu weer v 7:30 dne 22. ledna, v sini fadu Praha. Jak jit jest vam znamo, 13 se bude u nas v sini tadu Praha konat statni schilze SALT.; ritednikil veech odbo'dek a \leech zastupell krajanskSich spolkii, v nedeli dne 26. ledna. Proto svolavame mimotadnou schtizi, abychom mohli vee dojednat. A vas vzdalenejei uvedomuji, ae budeme miti chutriSr obed i vedeti pro vas ptipravene, tak se nemusite obavati, ze budete miti hlad.

A yam, z nagi odboeky jeete jednou ptipominam, byste se dostavili do one schtize ve stkedu, 22. ledna veder v 7:30. A jestli byste chtel nekdo neeim ptispet do kuchyne, v ge bude s povdekem pkijato, neb tento vSrtetek de pro tft sam' noel SALT..

Rubble Holly.

Washington. — V roce 1940 byla spotteba baviny v Americe nejvetei v historii. V ptadelnach a jinak zpracovalo se ye Spoj. Statech osm miHowl bait, osm procent vic net v race pfede'Mem.

Strana Caldwell, Texat, Cteni bratfi a sestry!

Myslim, to Pamatnik naM Jednoty by se na kat/LIST pad mel na.psati vieCi Ceske. Na;s1 rodice zalotili Slovanskou Podporujici Jednotu Statu Texas za tim fieelem, aby poskytli eeskoslovenskemu lidu vYhodnou tivotni ochranu ye zpfisobu dobrYch pojistek na iivot a za tim teelem, aby se zachoval slovanskST jazyk v teto zemi. Nebyla by to do nebe volajici uratla zakladatelfi naai Jednoty, kdyby se jeji Pamatnik napsal v feci cizi, misto v feel Ceske? Zakladatele na g.' Jednoty deskou fee tolik milovali, pro ni zili a pro ni pracovali. Mohli by jejich potomci fee, kterou oni zbotflovali, tak ignorovati a sepsati Pamatnik jen v feei cizi? Zda se, to nekterYm elenum nab Jednoty na torn mnoho zalezi, aby nacre f ee v Texasu co nejdtive zanikla. A piece katdY trochu myslici elovek by mel vedeti, to odhozenim svoji fedi neziskame uctu jinonarodovcil. jinonarodovci nam nepteji videti je jiz z toho, ze kdyby byl jak vynikajici tech, v anglickYch Casopisech se na prvni stranku nedostane. Wady si myslim, se pileinou toho jest to, fie hodne naaeho lidu se za svoji fee stydi. Tak jinonarodovci si mysli, le kdy se za svoji fee stydime, fie si nezasloutime bYti na prvni strance. Kdy2 se tech oteni s Amerieankou, jest hned ochoten odhoditi svoji fee a tieba i sve jmeno zkomoliti. A jsem jista, kdyby Angloameridan neb Angloamerieanka men odhoditi svoji ice k vuli jinonarodovci, tak by se jiste radeji ne2enai. 2ena presidenta Masaryka byla Amerieanka. A tieba to se sama naueila spravne Cesky mluviti, a jeji deti vyrtistaly mezi Cechy, ona je piece naueila i fed svoji. Nenafikala si, ze nemtlie sve deft anglickou fee naueiti, kdyt vyrtistaji meziCechy. A tak to ma bYti. A ne stale nafikati: nacre nemaji pkiletitost se nauditi deskou fee, teni se s jinonarodovci, tak musime miti anglicke stanky v deskYch Casopisech, a Pamatnik sepsati v feei anglicke.

Ze Moravati Bratfi, stoupenci Husa a Komenskeho, ktefi se ve SpojenYch Statech usadili joked dvema sty lety, a dnes jit matefskou Mei nemluvi, jim nedela, tadnou test, a nam take ne. Ale byli bychom na ne hrdi, kdyby doposud eeskou teei mluviti. A myslim, tie by byli povatovani za zrovna tak dobre americke obeany, kdyby svoji matefskou fee znali, jak kdy ji neznaji.

Nemohu rozumeti nekterYm nagim Neb nekdy pia"): neb miuvi tak, jako by se o Cesky narod moc zajimali, jako by byli dobrYmi Cechy a vlastenci, a hned v druhem odstavci piaf tak, jako by deska fee byla Upine zbyteenou. Piece bez 'Ceske fedi nemilte bYt deskY narod. Ja myslim, nynejai deti jsou zrovna tak hodne jak bYvaly za staraich dob.

A myslim, to by si vatily sveho naroda a matekske feel zrovna tak jak si ji vaaili na:se rodiee a neb jak si ji vatime my, kdyby byly tak vychovavany jak jsme byli vychovavani my.

Dfivejai vfidci i naai rodiee nas uCili, M si mame valid sveho naroda a sve matefske Ueili nas, to bychom snitovali sami sebe, sve rodide i sviij narod, kdybychom opovrhli fedi svoji. Ueili nas, M chceme-li, aby si nas jinonarodovci vatili, M napted jim musime uka.zati, M my si sami sebe vatime, tim, 'M se nauCime spravne eeskou fee, to se budeme vtdy a vaude deskeho naroda a Ceske feel zastavati. Min nas, ze neni mozne, aby si nas jinonarodovci vazili, jestli my jim uka'Mme, to se za svoji fee a za svilj pilvod stydime. Vein nas, to kdo se za svuj jazyk stydi, jest hoden potupy vaech lidi. To stare ptislovi Dr. Mieek ye svYch pfedna gkach east° poutiva a nekteki mu to zazlivaji. Ale kdo se za svtlj jazyk stydi, ten se stydi i za svoje rodide; a kdo se stydi za sve rodide, ten opravdu jest hoden potupy faech lidi. Dnes nekteti naai vfidci i nekteti rodide, misto aby naai mladeti tekli, M jest to jejich povinnosti v matetske Mei zdokonalovati, oni je omlouvaji, ze nemeli pfiletitost se oeskou tee naueiti. Katde Bite deskYch ro-

V t STN f S di:66 nia pfiletitost se Ceske fedi nauditi, jestli

rodide s nim, i mezi sebou mluvi jen oesky.

Jedna pani mne pravila, M jeji deti znaji dolake eeskou tee, ale M nerady Cesky miuvi jen proto. 2.e sousedovy deti Cesky mluviti nechteji, tiT eba jejich rodiee jsou oba teai. °yam, takove deli pokazi mnoho jinYch deti, obzviaat' jsouli to deti bohattich rodida. Neb dite s nevyvinutym rozumem si pomysli, prof ja mam mluviti Cesky, kdy ti druzi se za Mskou fee stydi. A pak, kdyt jim jeate feenik ve sve ptednaace fekne, M naae tee se zde dlouho neutirti, a neb miuvi proti naMmu vlasteneeni, a neb jim tekne, 'M jestli se nedovedou spravne vysloviti v feel desk& le se maji vyjadfiti v fedi anglicke, a omlouva, je, 'M nemely pkiletitost se Ceske fedi nauaiti, neni pak ae mnoha, mlade.t se o eeskou fee nezaJima_ Az eetti rodide a naai vudci budou naai mladeti vykladati, fe jest to jejich povinnosti se Ceske keei naueiti a v ni se zdokonaliti, at ji feknou, to jestli svoji fedi mluviti nechteji te tim urai svoje rodiee a snituji sami sebe, az budou naafi vudci mluviti a psati v takovem smeru, pak nacre mladet bude hrda na svfij puvod a bude zase rada aesky mluviti.

Spravne redaktor Moudka odpovida sestfe M. N. v poslednim Vestniku na redakeni strance, ae "My tady budeme dokud budeme sami chtit. Zanik naai haluze v Texas nepfijde, dokud ho sami neobjedname". Pra y& ti feenici, dopisovatele a rodiee, kteti na gi mlade2 omlouvaji, kdyt nechce Cesky mluviti a sve deti Ceske feel neuei, prave oni zanik nas' haluze v Texas objednavaji.

Jeate chci dtenake upozorniti na krasnY elanek "Prof se mame ueiti desky", od Dr. V. E. Vraze, ktery pfines1 posledni Vestnik na prvni strance v feel Ceske a v anglickem oddeleni na prvni strance v teei anglicke. Jestli jste ten elanek nekdo pfehledli, tak se k nemu vrat'te a jisto si ho pfeetete. Na g drahST Dr. V. E. Vraz. Tfeba byl jit z to mlad gi generace, piece zustal vernYm sve fedi a svemu narodu, kterY tolik miloval. Tfeba byl tady zrozenY a dokonale vzdelanY, jak na universite v techach, tak na universitach zdej gich, nemyslel si te musi odhoditi svoji fed, aby byl dobrYm americkYm obeanem, tak jak si to natal preueeni naginci mysli..

S pozdravem, Pani P. P. Mikeska.

Fort Worth, Texas.

VatenY bratfe Moueko, tet bratfi a sestry! — Pfedne yam vaem pfeji v tomto rote vae nejlepM a pokraeovani vami zapoeate prate, aby se yam datilo ku vai spokojenosti. dnes dopis, abych upozornila bratry a sestry za S.A.t.T., to mi hodne pomohia pi. Anetka Zazvorkova s panenkami, kterYch mi udelala za $22.50 a ja ut to dotahla do $30.00. Nagemu Sdruteni jsem odevzdala celYch $18.00 a 10 dolaru jsem poslala pfimo do Houstonu, aby to tam meli pied vanocemi, a nyni mi zbYvaji na hotovosti dva dolary. Take od gatstva jsem poslala do West dvakrat, dvakrat jsem poslala do Temple a jednou do Houstonu. Zde se tadnY nezajima to pradlo sebrat. Neco mi donesli p.

Palaeek a nee° mi dovezla pi. Plemont, a sama od sebe co jsem mohia. Doufala jsem, to nagi zde se pkieini, ale marne. V Sokolovne jsme meli asi petkrat zabavu. Sokol nam vtdy nezistne vstfic, daroval nejen sin, ale i nalevnu, at ph posledni zabave si nalevnu ponechali, aby trochu nahradili na svetla, a po zabave nam darovali jeate z toho 5 dol., cot bylo s diky pfijato.

Mnozi se tali, pros nemame od Sdruteni nikdy dopisil. Po prve zvolili mne, ale po bazaru, ktery se potadal v Narodni sini, mne dopisovani vzali, to to mohou sami zastat, ale nikdy tadnY nepsal, jak Sdruteni techoslovanil zde pokraeuje. Doufam, to budou mit zpravy vtdy, maji zvolenou dopisovatelku a snad uspokoji vaechny a bude pravidelne podavat zpravy, jako pi. K. F. Rada sleduji, jak kde se pracuje pro ty nacre tam za motem. President Benea prohla.sil, M letos bude konec nazismu. Tak pfatele, bratfi a sestry, ptiloerne ruce k dilu, at' se nom to podati. VOA obeti, tteba 1 hodne pace, a-

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941. bychom byli pfipraveni at na nas zavolaji a budou tadat o pomoc naaim tarn za mofem. My se milteme tet trochu uskrovnit a obetovat nee() na 0101 vlasti, ktera upi pod patou prokletell° nateraae a jeho pochopt. Ja kdybych umela dobte mluvit anglicky, sla bych mezi ne a hledela co nejvic te- prate prodat, ale mne je to hodne zle, kdy se jeden spravne nevyslovi, tak ten Ameridan nevi co chcete.

Take byla vSTzva v Amerikanu, aby se napsalo do Washingtonu presidentu, kongresnikilm a senatortim. Nevim kolik to vyzvy uposlechlo. ac je mi to tetko psat, jsem to zaslala. Musim katdou slabiku psat zvlaat', cele slovo bych nenapsala. Byla jsem rada, M to bylo vytiskle v anglieine, to ut to jeden opiae.

Doufam, M letos ut se budeme radovat z osvobozeni naai vlasti, to ut uslyaime o naaich ptatelich a pfibuznYch, a veru M ut by bylo na Case, abychom od nich zvedeli zpravy.

Timto dopisem chci podekovat vaem, co ty panenky ode mne zakoupili a take tem, ktefi mne je pomohli rozprodat. Za prve jsou to devdata Lilinka a Boterika Svitakove, pak pi. Wrublova, Louis Beeanova, a Anetce Zazvorkove za zhotoveni techto, ktera je uhadkovala a tet vlnu na ne obetovala. Nikdy, pfatele, kdo mi s eim pomohl, na to nezapomenu, a kdo si je jeate bude prat, tomu je s radosti udelam. Vlnu ted' zde uz dostanu. Take dekuji tern panim, co si je objednaly poatou, a to at z Chicaga Hodankova, a z Tulsa, Okla. pi. Havlidkova.

Tet dekuji Sokolu za propfijeeni sine jak pro zabavy tak pro schtize; nic nam neeitaji.

Timto koneim a pfeji si, aby se pracovalo dale.

Marie Paulova.

Fort Worth, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Minuly tYden jsme vain oznamili, to svolavame zvlaatni schfizi naai odbooly S.A.C.T., ale nevim co toho bylo pfidinou, M se k ni nedostavil nikdo, mimo fifednikt a jejich manMlek a asi dva ei tfi bratfi. Bylo-li to k vuli tomu, to schtize v Taylor byla odlotena, vite dobte, to i kdy je odlotena, ptipadne zrovna na nedeli, kdy my naai pravidelnou schtzi koname, a tak jsme nuceni svolati opetne schuzi na nedeli, t. j. 19. ledna ye 3 hodiny odpoledne v Narodni sini. Prosim tedy, dostavte se vAlchni a ptived'te s sebou i ty ktefi dosud jeate stoji stranou, neb jest prate nas vS'ech potfeba. A zvolte si zastupce do schfize v Taylor.

Aloisie Beeanova., dop.

Kralice se zkragluji. — Navatevnici letoani vYstavy Bible a deskY narod v Kralicich u Brna se zajmem si prohledli pfipojenou exposici Kralice dnes a zitra. Obec s technickou kancelati pri Ustfedi obci, mest a okresu vypracovaly projekt Apravy obce, ktera nema.sice ani dye ste domovnich Cisel, ale maze bYt vzorem i vetMm obcim. Ma kanalisaci a regulaci, loni vysazeli Kralieti velkST sad, letos vlastnimi prostfedky a dobrovolnou pracovni povinnnosti vybudovali koupaliate. Budouci uprava tfi vetejnYch prostranstvi si vytada, na.kladu 140,000 K. S pracemi na Uprave prvniho prostranstvi meal° se jit nyni na podzim, a dostanou-li Kralice pfiatiho roku pfislibenou pomoc, stanou se pfi sve nynejai agilnosti a vzacne soueinnosti obecniho zastupitelstva se starostou obce opravdu bodnYmi toho, to byly pojaty mezi sedm vzornYch obci na okrese.

Majitelka zamku v miste, kde tabofi spojeneck& vojenske oddily, pozvala veliciho dilstojnika cizi vojenske jednotky na obed. Text pozvanky byl, jak je v Anglii zvykem: "Pani X. prosi o poteaeni spoleenosti (anglicky: company) kapitana Y. k obedu." Jake bylo vaak kvapeni anglicke damy, kdyt pozvanY kapitan pfttel k obedu s celYm svym oddilem, eitajicim 150 - mutt. Zfejme nerozumel dobte anglicky a spletl si civilni a vojenskY vyznam anglickeho vYrazu "company". Avaak anglieti host& nepfiali do rozpakti a kdo nemohl bYti pohoaten na zamku, toho si rozebrali hostitele v okoli.

MleelivY elovek ma, jedinou zbrari a to sladkotu tsraev.

VESTNIX

Ve sttedu, dne 15. ledna 1941.

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, mill etenati a ptatele!

Na spoleane narozeninove ptekvapence minulou nedeli v Narodni sini jsme se meld velice dobte. Jidla a napojir bylo hojnost a dvoudlenna, hudba velice dobte vyhravala — Henry Langer na jeho harmoniku a Ed. Vitasek zase na jeho tahaci trombon. Byla jsem az ptekvapena, 2e v tak velke budove se to harmonika tak hlasite rozlehala. Vg em se starodavni pisne velice zamlouvaly a dobie jsme se pti v gem pobavili, za co2 dekuji i za pozvani. Take se tam steastnili man2ele A. Langrovi s jejich dcerou z West, kteti byli na nav gteve u manielt A. Langrovkch. Maly Lee Allen Martinet s jeho tetidkou pi. Mary Darikovou take byli pies svatky na navgteve v Dallas, Tex. u jejich ptibuznkch.

ManZele Rudolf -Bartek byli na naveteve v Temple u rodidt a ostatnich znarnkch.

Minule pondeli natal z nas se meli velice dobte na ptekvapence u man2elt G. Korteffovkch, kterou uspotadali pro jejich Avakrovou pi. Johnnie Kret, jako2to nastavajici mamince.

Lidu bylo pink Om a rtizneho jidla habadej, tak 2e vgichni neustale jedli a v geho bylo hojnost.

Minulk patek je. a moje maminka a sestra T. JeZova jsme zajely na nav gtevu k nagim starYm bkvalkm sousedum, kdy2 jsme vgichni bYvali v Temple, Tex., man2eliim Joe Koppovym, kteti bydli nedaleko od nas, bli2e mestedka Kenedale na fume. Velice dobte jsme se pobavili a diky za chutne pohosteni. Na gemu spolubratru a sestie Louis Tkad zdej gim a ostatnim, kteti zase bydli v jinern nieste, uptimnou soustrast nad ztratou jejich milovane matinky pi.

Tkatove, ktera, bydlila nekde poblite Moravie, Texas. Jmenovand pani mezi nas dasto doji2dela, dokud ji zdravi dovolovalo, ale 112 vice net* rok byla upoutana Upine na 102ku. Jeji smrt byla asi velka, Aleva pro ni. Spi sladkk vednk sen.

Jak se tika, se ne gtesti nechodi po horach, ale po lidech. Pied nejakYm dasem maid 3leta holdidka Lukg ova pti upadnuti si zlomila ruku a ted' zase 7letk Hundlt chlapec take si zlomil ruku. Pi. Lukg ova a pi. Hundlova jsou sestry a 41etk Tesattv chlapec pti gel o zrak praveho oka pti hrani s dratem s jeho star gim bratrem, take dnes na oko nevidi, ale lekat dava, nadeji, ze po ease zrak ptijde zpet, co2 mu od srdce piejeme a tern v gem ostatnim take tpine uzdraveni.

Ptatelilm, kteti nas rtankrni vecmi obdarovali na vanoce a za poslani vanodnich a novoroCnich vzpominek, a moji sestie v Temple, Anna Pavlaca za noraka, a ted' nam zase poslala derstvou veptovinu s dobrkmi jaternicemi, vgem patti srdeeny dik od nas.

V minulem dopise melo bkti, ze Leo Matulovi z Dallas byli na nav gteve u zdej gich Stanley MatulovYch a Anton Tirek 3. P. a jeho delnici uspotadali vedeti v Sokolovne.

Srdedne zveme v gechny ptiznivce Sokola na taneeni zabavu, kterou bude nag nove zvolenk vkbor tohoto roku poladati. Rudim yam, ze se vgim budete tpine uspokojeni. Zabava bude v nedeli veder 19. ledna pti zdej gi hudbe Joe Milana a jeho Czech Melody ,Boys. Budeme se na vas vgechny tesiti, kteti se sireastni, a ptivedle vgechny vase ptatele a zname.

Jegte ptipominam dlentm Sokola, se pravidelna schilze se kona ye Ctvrtek veder 16. ledna, tak hled'te bYti v gichni ptitomni.

Koneim s pozdravem na redakci a vgechny otenate, zustavam vase sokolske, dopisovatelka, Millie Polagek.

Jak se mivaly psi a kooky za roboty. — Za roboty bkvalo nejen lidem, ale i psurn a koekam zle. Vrchnost dbala o to, aby mela na panstvi mnoho zvete a proto nesmeli psi a kodky takika ani za vrata selskkch usedlosti. Psi musili Wit uvazani na tetezech a kdy2 je brali na pole, meli je vodit na provaze nebo jim uvazat na krk klat, to jest kus dieva, jen2 pteka2i pstm v behu. Utinali pstm pazoury na ptednich nohou nebo i celou ptedni nohu, aby nehonil zvet.

Koekam utezavali u gi. Pry jim potom do nich padala rosa a kooky se proto nerady toulaly v polich. A ovgem, 2e myslivec kahleho psa nebo kodku zasttelil, je jen na nekolik krood selskeho staveni.

Neelenum odberateltirn Vestniku!

Poeinaje 1. lednem 1941, piedplatne na Vestnik pro

neaeny S.P.J.S.T. bude $1.50 na rok.

Vezmete si toto na vedomi, a jestli vim, co neelenu Jednoty, piedplatne dolaskave palete $1.50, neb jinak bude Vain posilini zastaveno.

Predplatne laskave zasilejte na Vestnik, West, Texas.

S tictou, (dz.)

VYDAVATELE. VESTNIKU.

"KYTICKA PRO gTESTi" U gTEFANIKO. Divadlo pod tint° nazvem sehrano bude dne 26. ledna u tadu Stefanik Cis. 142. v Houstonu.

Je to 'Yana hra o lidech dobrYch srdci, jak se ujali uprchlikt z tzemi Nemci zabraneho a jaIce to melo nasledky. PM torn hraje male devdatko, sirotka, ktera utika se svoji tetou, kdy2 rodiee byli zabiti, obe hladove, vysilene, beze vgech prosttedkt k Zit pottebnkm, aZ se nad nimi slituje jeden ze tri brudount, spisovatel Svetelskk. Hra tato jest va2na, smutna a misty i hodne veseld, ponevad2 ti brudouni jsou kolem 50 let, a piiplete se mezi ne taneenice, kteje tak poblazni, 2e se rozjedou s ni na hory ly2ovat a pak se s ni jeden z nich o2eni, celeho ho splete. Ulohy jsou dobie obsazeny. Sirotka Jenidku hraje male. Elizabeth Stefkova. Thohu ma velkou, neb se kolem ni vgecko toci. 2e to dobte sehraje, to mt2ete IDSrti jisti, neb je to nage maid hvezdieka z detskkch her u Stefanikt sehrankch. Ted' poprve bude hrat prim s velkkmi a je pry na to py gna. Tak se pekne uC, Elizabetko, at' si odnese g z divadla vavtiny. V nedeli ve 2 hodiny je zase zkou gka. Tegi'me se na peknou navgtevu a vetim, 2e budete jiste spokojeni. Toto divadlo je trochu rozdilne od druhkch. VYznaenou roll hraje jedna z nejlepgich nagich sil, je to br. vreek z Rosenberg. Jeho citovy ptednes a spad jeho keel ptivede ka2deho tak daleko, ze musi uroniti slzu i kdyby nechtel. Kdo ho jednou videl, zajiste si neda vzit ptile2itost ho uvidet podruhe. Po divadle bude vyhravat Houston Czech Orchestra.

Sokolska magkarni zabava se dosti dobte vy2el, mohla bkt vice nav gtivena, kdy2 se vedelo pro jakk Adel je potadana. Omoeit si dovede leckdo, ale podpotit malokdo. 2e1 2e bylo nagich dobrkch taky hodne nemocnkch, o tom jsme byli zpraveni. Pfejeme jim brzkeho uzdraveni. Masek bylo nee° pies 35. Ceny obdr'tell: 1. komicka, man2ele Sindelovi z Rosenberg; 2. cenu, sestkiely Sebkovy; 3. cenu, Jindtigka Earl. Ti dalg i detske ceny obdr2eli: Marylin Earl jako pastktka ovci, Silica a malt' sindel. Tentokrate tam byly pekne masky Nage nadelnice ses. L. Nezvalova mela merle malovanou 6irianku, kterou si sama malovala. Pak maji maliri dostat praci, kdy2 se jim 2enske do toho pletou. No podkej, Lilinko, bude g malovat kulisy, 8,2 Domin bude unavenk, jen kdy2 to vim.

Ptigti sbotu a nedeli pojedou na gi sokolgti dinovnici do Ennis na, vYroeni schtzi, starosta Sokola br. Vaja, tajemnik br. Kelarek co zastupce, nadelnik br. D. Nezval, naeelnice ses. L. Nezval a ses. Sindelova. Ptala bych si, aby se tarn udelalo hodne dobre prate ku piedu, ale takove prate aby byla v na gich sokolskkch tadach Nepracujme pro osobni zajmy, rikbr2 pro dobro celku a na na gi 2upe jest, aby si byla vedoma sveho postaveni, aby pro nag celek 'Ado vybudovala. V gichni k tern nagim vedous dfiverou jistou, ze kdyt se tarn cim

Strana 7. sjedou vgichni nadelnici a daji hlavy dohromady, ze nem udelaji, za dim se pH dobre vtzli ptjde a vgemu dtstojne dostoji. Kdyby zde byl LO.d'a Kadlec, 2e jich neni vice! Na ge Slaba stranka jest vtbec v celem iivote spoledenskern, nesouhlasime hned s nedim, 2e se v geho hned vzdavame, co't neni spravne. Musime mit v sobe sebezapieni! Proto jsou schtze, aby Clenstvo podavalo svoje nahledy, a 2e jsou rozdilne je jiste. Pova2te, kdyby nebylo tech rozdilnkch nahledil a vgechni meli jen jeden stejnk, to by ty schtze byly vtbec mrtve, zae by staly? Nemam rada hludnYch schtzi, ale rozhodne ne mrtve.

Proto se sejdou nagi ptedaci sokolgti, aby opravdu nee° dokazali a spojenkmi silami udrZen a vypinili kulturni a moralni na ge mista, kterkmi se eeskoslovenska narodnost v Sokole honosi. Proto volam: Vkroeni schtzi v Ennis zdar!

Ve sttedu ye 3 hodiny rano zemtel na g stark a vgem v Houstonu dobte zno.mk ptitel pan Karel Petr2elka, tatinek pani Svecove a Williho Petdelky. Zajiste smrt jeho ptekvapila hodne jeho znamkch, neb byl stale zdrav' a pti jeho vysokem veku 73 roky stale eilk. Jig na Sylvestra se citil trochu gpatne, ale ptidital to tomu zamradenemu ucouranemu podasi. To se asi chudak nenadal, kdy2 se rozhoukaly sireny, rozhlaholily zvony a tisice hrdel volalo gt'astnk novk rok, 2e to jeho posledni, 2e za rohem noveho roku deka, na nej zradna smrt, ale take vysvoboditelka ode vgech givotnich ttrap. Byl dobrkm techem, v2dycky kdy2 se glo k nemu, aby na nem ptispel, nikdy neodmitl. Vychovali mantele Petr2elkovi deti svoje v dobrem narodnim citeni. Cele rodiny Svecu a Petr2elkt jsou Cleny tadu Stefanik, nekteti i eleny C. N. Sdru2eni a vnuk Vilik Svec i Cenem Sokola a oily ochotnik tadu Stefanik. Vgern pozustalkm vyslovujem uptimnou soustrast a jemu klidnk spanek. Odchazeji nagi prtkopnici jeden za druhkm a tet i na nas pkijde tada. Vypini se nage mista? To je otazka WOO, a odpoved' jegte te2gi. Ale doufejme 2e ano. JO, pevne vetim, 2e je kaaik elovek v 2ivote narodnim a spoledenskem nahraditelnk. tivot tak rychle pied nami prdila a s nim i stare zvyky a novoty se narn pied alma otviraji a nage omladina tern novotam ptivyka a pomalu zvykame s nimi i my, a odtud to novou silu budeme hledat, ktera vezme nage mista ye spolkovem a narodnim Zivote. ZaKarla 6tvrtnikova. tim zdar! itad Nova Osada, Cis. 69., Rogers, Texas.

Timto oznamuji, tad nag konal volbu tednikt pro rok 1941, jak nasleduje: Joe A. Dugek, ptedseda; Ed. Shenkkt, mistoptedseda; Nikola H. Harbuz, tajemnik; Adolf Shiller, tdetnik; Emil Shiller, pokladnik; Emil Schiller, prtivodei. tdetni vkbor: Frank Shenkyt, Emil Schiller, Adolph Seibert. Nemocenskk vkbor: Nikola H. HarbuZ pro Cameron, Frank Shenkkt pro Nova Osada a Adolph Seibert. — Tak sestry a bratti, v tnoru nebudeme schtzi potadat, 9.2 2. nedeli v bfeznu o 2. hod. odpoledne a v padu gpatneho podasi o tYden pozdeji. Tak si to vezinete na vedomi, kdy bude pti gti schtze. S bratrskkm pozdravem, Nikola Harbuz, tajemnik.

Dallas, Texas.

Stavba nove sine tadu Cis. 84. zapodne mo2nO, ✓ pondeli, jak stavitel se vyslovil, po schtzi, ktera bude 3. nedeli, dne 19. t. m. Star gi Skolaci vederni anglicke gkoly maji nacvidene divadlo ✓ anglicke keel, jednoaktovku "Squires", kterou sehraji ve Ctvrtek veder dne 16. t. m. ne2 bude sin rozbotena. Je to veselk kus, jak nahluchla teta nechce dovolit sve neteti se provdat a jak je svedkyni pti oddavkach, ani2 by o tom vedela. Osoby: pi. A. Pokladnikova, B. Kartous, B. Vodidka, M. Nestrojil, A. Mar gik, P. F. Vodieka a V. Kartous. Br. Sid Pokladnik zahraje nekolik kust se svYmi mladYmi hudebniky, ktere cvidi. — Sestry od Siciho krou2ku se domluvily, ze obstaraji kuchyri a ka2dernu ndvgtevniku bude podan (jak my tikame po Cesku) "plate lunch" zdarma. Vstupne 25c osoba.

Zadatek v 8 hod. veder. Hled'te prijit vCas. Uctiye katdtho zve; ici krouek a 6kolitoi.

Strang S.

Fairchilds, Texas.

Mile spolusestry, bratki a etouci mileho Vestniku! — Tak po dloufiem ease zase za vami pfichazim s paru kadky, neb easto jsem napominana od spolusester, abych easteji psala do Vestniku, to radi atou moje dopisy. Ja tet ra.da etu druhe dopisy, ale nerada piai. To jak se vaeci mivate? lVfnoho-li z vas ma, rada ta pani flu? Mne tat mela rada, ale ja, ji ne, neb paned ku, ta umi jednim zatkepat, ale neni divu, te pki takovem poeasi je tech nemoci tak mnoho.

Prai a je zamltene ustaviene, tat chladne vary, to jak to ma potom teinkovat na ty lidi?

Tak mile sestry a bratfi, musim yam napsat, ze jsme zase ztratili jednoho dlena z nageho du Vyzovice dislo 114., br. Joe Kadera. Bude nam chybet ye schtzich. best jeho pamatce!

Tak prase sedim u teplych kamen a rozmYg lim, jak ty roky utikaji jak voda v fete. Kdyt jsem byla (levee 14 neb 151ete, to jsem si myslela, kdy jenom to pkijde, abych uz mela aspori tech 18 let. Jeden rok byl pro mne velice dlouhY, ale nyni si myslim, kdyby ta leta chtela aspori o 20 let skoeit zpatky. Nyni se mi zda, to moje leta rychle utikaji. Ono jak se zaene koulet tech 64 za krk, tak ut se to zda, tuze mod.

Kolikrat rozmYalim, kdy jsme zaeali s mojim starYm svuj chleb pro sebe delat, jake my jsme mall zaeatky. Ty vYhody tehdy nebyly jak jsou nyni. Tehdy lido nevedeli, jak si pomoct od navYch mouth, tehdy nebylo dratu na dvekich a na oknech a jestli byl, my jsme o nem nevedeli na venkove. Tehdy jsme nevedeli, te si mutem dat na podlahu karpety, jak nyni. Ani jsme nevedeli, ze milteme zabarvit-podlahu barvou, to by bylo uz hodne uaetkilo matkam prate, nebylo by znat katdou tro gku mastnoty na podlaze. Tak yam povim, jak jsem ja umYvala podlahu za starch east. V sobotu veeer, jak jsem si uspala ditky, to nabrala pisku a mYdlove vody a drhla podlahu o stogest piskem. V nedeli rano byla bila, jako kkida. A kolik jsme my matky vystaly to pradlo na tech drhlech prat, tehdy nebylo strojt. jako nyni, a jestli byly, tak tat jsme o nich nevedeli. Pak v kteremsi roku vyaly jakesi kyvadla, ja jsem tomu tak rikala, neb to melo jednii rueku neb palidku a to to muses chytnout oberna rukama a kYvat ze strany na stranu, te net jste vypraly jednu ma ginu, to jste ledva dechu popadali, to takoia vYhoda to byla. Ted' yam povim o studni nagi. Byla to kopana studne, asi 50 neb 60 stievic hluboka, a tedy jsme tahali boketama vodu ze- studne.

Zavesil se sktipec, do toho se natahnul fetez a na katdY konec toho fetezu se pkipevnil ten boket. To byly zvlagt' (Wane bokety do studne. To se dalo tahat tolik vody na pradlo, dobytku a na vgecku potiebu, to kolikrat byly puchYke na dlanich od toho ketezu. Nekteki men provaz misto feteze, ale ten se brzry rozedfel a kolikrat se utrhnul Irdyt uz byl boket z vody u sametro vrchu a to rachotilo jak se nest do studne. Nyni mame lepgi vYhody, elektricka, pumpa nam natahne vodu a elektrickY stroj vypere pradlo. Svetlo nam pekne sviti a tak jsem spokojena. Tak si east° vzpomenu, jake syetla bYvaly za starYch ease. Jak jsem byla jegte mala dceruaka, meli jsme lampieku takovou kulovatou plechovou a v ni byl takovY kulovatY knot, ten se zapalil a ut bylo svetlo. Ale nemyslete, ze na tom byl cilyndr, kontilo to jako lokomotiva a pamatuji si jak IMO otec Jan Mikeska si zapaloval fajku, mel v kapse dva kamenky a temi ktesal jeden o druhY, z toho vzletla jiskra a k tomu pfidrtel houbku a ta se od tech jisker vzriala a pak si zapalil fajku. Take pamatuji jak moji rodide mlatili cepama ret a pak se pfeeistilo zrni, semlela a z toho se pekl chleb. Jednou jsem jela s tatinkem na dtinu, ale to malo pamatuji, tehdy jsem byla jeate v ttlem veku, jen tolik pamatuji, te se bavina nakladala do koail a nosila se nahoru po schodech a tam se sypala do pkihradek. Tehdy dtinak bral bavinu jako poplatek za odainovani misto penez. Bal se zatahoval tatnYm dobytkem. Tolik pamatuji, te se tam otakel velice tlustY provaz, jak ten bal presovali. To je vge co jsem si trochu zapamatovala co mala dcerugka. A tak jeate yam povim jakou jsme cihlieku na tehleni sate. Ani nevim jak bych yarn to vypodobnila, jakeho vzoru to bylo. se Tieeho,10 Iftiotet MlaVe uhil a to se nalstici 400 '010 tallt tAtt.y6 I/9 tO c40.1ty :,

VESTNfK jste iehlili, ale jak uhli zeernalo, to jste do toho uhli museli foukat, at se nanovo rozeervenalo, ale nemyslete, to pumpou se foukalo, to se muselo hubou foukat. Tat tehdy to byla vzacna vyhoda. Povim vam, kdy jsme co akolaeky chtely mit kousek tvYkaci gumy, to tam pti nas rostly stromy, z kterych vytekala guma na tvYkani po nafiznuti notem. Tato gumy jsme nasbiraly do dlani, gly k potoku a ye vode distily at vaecky kureky jsme z toho dostaly yen, pak byla guma eista, ale naAe dasne o neeem vedely, byly cele popichane. Ta guma se hned nezahodila jak nyni, jak se z ni sladke dosta7 ne u2 se zahodi. Take vam povim, Ake postelivo byvalo. Tehdy jsme nevedeli, te jsou pera do lote a pohodlne matrace jako nyni. Tehdy se nacpal aoks z kornu do velkeho pytle a matrace byla hotova. Povim yam jegte, jakou jsem rhea radost, kdy ponejpr y za sveho tivota jsem se vezla v kodafe, jak jsme jell ptat druiky a mladence, jak jsme meli mit svatbu, to jsem si myslela, te jsem na druhem svete. To meli koear rodiee metro mute, Sebestovi. Velice zfidka tehdy mel kdo kodar. Tak potom jsme to zaeali po svatbe na vozu ty vyjitd'ky, jelo se 18 at 20 mil nekam do mesta a kdy to bylo v zimnim podasi, tak net dojel do mesta byl napolo zmrzlY, te nemohl z vozu ani slezt. V late zase na jedne strand dite drtet, v druhe slunednik, a jak hodne vitr foukal bylo s tim parapletem apasu dost, hned byl naruby pkevraceny, te pak jsem nemohla tYden rukou pohnout jak bolela. Tak vidite P.M to byly vYhody, ale mutete to ted' tern mladYm povidat, oni se vam zasmeji a ieknou, to oni by to tak nebyli delali. No, mohla bych toho jegte co dost napsat, ale nevim co na to bude redaktor kikat, te jsem toho ut mod nagkrabala. Odpust'te, dam zas na dlouhY eas pokoj.

S pozdravem na etouci mileho Vestniku.

Marie Sebesta.

450 LET STAROMESTSKEHO ORLOJE.

PratskY orloj, kterY prase dovrauje 450 let od sveho vzniku, je umisten v pfistavku na jitni strand staromestske vete. Privodcem jeho je mistr Hanug feeenY Rrite, ktery patrne pochazel z Hradce Kralove. Sve dilo dokondil asi kolem roku 1489. Teprve roku 1659 se mluvi o nekterYch opravach okolo orloje. Ale ty asi nebyly pfilig yell* takte v dobe Josefa II. jit hrozilo, te bude prodan do stareho teleza. Dtikladna oprava na nem byla provedena teprve v druhe polovici 19. stoleti roku 1865 a potom roku 1882, kdy byl zdokonalen ve vnittnim zafizeni i na zevnejaku.

Z ob6anstva se ozYvaly eetne hlasy po dtikladne oprave orloje, kterou mela bYti jaksi ukoneena Aprava radnice. Na jaie 1864 zhotovil hodinal Jan Proke'S model orloje a nabidl se mestske rade, ze stary orioj dukladne opravi Hned na prvni pohled je patrno, ze orloj se sklada z nekolika easti. NejvYS'e pod medenou sttigkou je chod apogtolti s Kristem, kteki jsou upevneni v komrirce na dvou kruhovYch pHstrojich a objevuji se y e dvou okenkach. Mezi okenky je umisteno poprsi andela a vY ge v otvoru sedi kohout, jent za bitim hodin tkepeta, kfidly a po spug teni okenek zakokrha. Pod chodem apogtolfi je hlavni slotka orloje — sfera neboli diselnik. Znazorriuje °bell nebeskych Vales na obloze a to podle stare sestavy, te Zeme stoji a ostatni neheska telesa i Slunce se kolem ni otakeji. Uprostfed je znazornena zemska, koule a stied eiselniku znamena polohu Prahy.

Ostatni prostora desky znazorriuje obraz nebeske koule, na nit jsou vedeny tfi zlate kruhy — obratniky raka a kozoroha a rovnik. Dolefai east diselniku je temnejai net vrchni a naznaeuje noc proti dnu, vlevo dervenYm zabarveulna je znazorneno svitani pied vYchodem slunce a vfae sam vYchod, vpravo podobne soumrak po zapadu slunce. Na eiselniku je upevnen excentricky kruh se znamenim zvifetniku a ve stfedu zviketniku je polotena osa, podle nit se toei na rafiich pozlacena, vetai koule Slunce a men gi Mesice. Kolem okraje eiselniku obiha pohyblivST kruh, na nemt arabske eislice oznaduji hodiny od jedne do dvaceti etyk pineneho deskeho orloje, poeitaneho od jednoho zoo patir. Flume )te ttrullArtm, ttrolt0 Wico jodna, Avolt •, ta d6 pa 0.: V :11 1 P4ou IMItItertv

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941. kraji sfery a podle nich =trio poeitati hodiny na pul orloji od pfilnoci do poledne a od poledne do pill noci.

Nejnite je pak kalendatni deska, neboli mesienik. Stfed mesidniku je pevnY a piedstavuje staromestskY znak. Kolem neho se pohybuje druha Cast a ta ma troji druh vyobrazeni, umoZriujici ureeni dne a mesice. Nejvnitknejai kruh pkedvadi znameni nebeskeho kruhu a kaZde je pH svem mesici. Malik' Manes misto obvyklYch kalendatnich znaeek dal znamenim lidskou podobu. DruhY kruh se sklada. z 12 medailont, ktere piedstavuji 12 mesicti a charakterisuji je pkiznaenymi udalostmi a pracemi. V poslednim kruhu pfi okraji je videti averou fadu — prvni jsou data dnii v mesicich, v druhe nedelni litery od a do g, ve tfeti 'fade jsou vyznaeeny svatky svatYch na celY rok a ye etvrte Lade je vepsan staroeeskY cisiojan — ver ge, ktere se ponejvice skladaji ze zadatednich slabik, nejdilletitejaich svatkii, te katdY den ma jednu slabiku a ta jej vyznaeuje. Kalendathi deska se posouva katdY den o pifinoci o den a do roka se otoei celd, takte nahofe umisteny ukazovatel katdeho dne ukazuje pkesne datum.

Vedic diselniku, i mesidniku na obou stranach stoji na sloupcich d ye a dve soaky. Hofejai se pti chodu apogtonl pohybuji — kostlivec pfedstavujici smrt, zvoni, pfevraci pfesYpaci hodiny a kYva na sveho souseda Turka, kterY vaak vrti hlavou, odpiraje s nim jiti. Soaka lakomce pohybuje hlavou a meacem v rukou a vedlejai marnivec diva se do zrcadla a krouti hlavou.

Dolej gi sogky pkedstavuji okfidleneho andela, s meeem v levici, a tezlem v pravici i se atitem a meat'anske typy.

Houston, Texas.

Hromska, flu, a k tomu je gte doktor kekne: tYden v posteli! Ta eloveka posadi, ale aby tak zabrala bez vyjimky, tak aby lidstvo zristalo ve svYch kolejich a men porozumeni jeden k drupokekadlo pravi, to "nouze naudila hemu. Ceske ' Dalibora housti". Kdyt ta flu polevila, elovek hleda Utechy, tak hleda, near na radio a tu ndhodou tamburdai, Rusi, snad v Chicagu. 0 jak to potegi pki vzpomince, 'te i u nas v Houstone jednou byli a pekne hravali a bylo jich s galvestonskymi skoro 50. Co krasy v torn a radosti, jak bylo by krasne kdy by nebylo nelidi, aby to pokouaeli pomlouvat. Jaky radostnY tivot na tomto svete, kdyt by katdY gel svou cestou a nechal toho sveho blitniho na pokoji. Co radosti by bylo ze tivota. — A tak ten chudak tamburag , z naai rodiny 4 deti, a dnes jen nastroje na stelae upominaji! Kdyt by ti co to kosili videli co ja vide], u nas v Sokole kromekitskem, te kdykoliv Sokol nee° pokadal, brnknul na strunu a tambura g byl tu. A tak to melo bYt i u nas, Sokola v Houstone. Ne2 nebylo! Skoda!

Hamusek.

Jak bre. Vodehnale? Belo be?

Rid Ali Washington els. 22, v Cat Spring, Tex. Timto vam sdeluji, kteti nebyli v posledni prosincove schtizi, te byli zas ti stati zvoleni pro rok 1941: Edw. Batla, ptedseda; Karel Renz, mistoptedseda; Alois Kircin, tajemnik a tieetnik; Jake Jousan, sr., pokladnik; Adolf Renz, dozorce.

Nemocensky vYbor: Jos. Glueck a Jake Jousan sr. ItadovY lekat, Dr. F. W. Hover.

S bratrskYm pozdravem, Alois Kircin, taj.

LondYn. — Nernecke plany na umisteni 2,000,000 delniku v tovarnach na valeene potteby v 6eskoslovensku po zkaze, kterou v prilmysloy e oblasti v Poruti zprisobili britati letci, mely velmi ubohY vYsledek, jak podle zpravy oznamil easopis "People". Neklid se zvfail je gte vice nasledkem tetkYch podminek po odloueeni delnikri od jejich rodin. Pravidla valeeneho zakona pak mely za nasledek jenom sniteni produkce, jak se dale udava.

Washington, D. C. — Veteranska administrate stale jeate plati pense z valky roku 1812 a z mexicke valky roku 1848.

Washington. —. Sekretak namoknictvi potaflai Itortgo..; u ovolsol $204,900 Da pog4weni ClePtiTsOirOti

Ve sttedu, dne 15. ledna 1941.

TUHA&SKA

ZLOMENA POUTA ROMAN Z let 1908-1929.

"Vite, co si mem poeit, kdy jsem tak sama."

Dlouze se na ni podival.

"Chapu!" tekl s j akousi polozakrYvanou soustrasti. "Jen kdybychom se mohli vtdycky pojistit pied vegkerYmi depresemi. Ale 2lvot je slo2itY!" "To dela vettinou poeasi," potvrdil Kulihratek. "Ja., kdy2 ma prtet, jsem jako by mne palici do hlavy prattil."

Zarala se nevoli.

"Bcde — prod je tak hloupY!" blesklo ji hlavou.

Marek chopil se rychie zittejtiho programu.

"Nesmim se s ni stYkat!" ji2 po nekolikrate tika, si Marek, sklonen nad svYmi akty. — "Hlouposti — elovek provadi hlouposti! Ted' si teknu: nesmim! Ted', kdy jsem v ni probudil, co jsem probudit nemel! A kdyl se mi samotnemu nechce!"

Doktor prattil perem a jal se piemYtlet.

"Jak si to 'term mohia vzit podobneho jellmanka! Bert vi, prod se vdavaji! — Ale dost! Ona je vdana — a na to jsou paragrafy!

Paragrafy!

Kdy2 tak eloveka trkne faktufn do hlavy, pak teprve vidi, nad mame ty paragrafy!

Zkratka — mem ji rad! Anebo je mi ji.pouze lito?

Probudil jsem v ni va gen — to znamena: skoneit, &iv ne2 nes omota zlo!

Ano! Ale ja v ni take probudil du gi. Ted' ji mam zas ponechat svemu osudu?

NezbYva net — bud' ji nechat zakrnet u toho dobradka — nebo?

O, chlapee! Maluj si to jak chce — met ji rad. A nejvic proto, ge je poctiva!"

Ach, ano, kdy podaval ji ruku na rozloueenou, neklopila plaSe zrakil, ale utkvela na nem pohiedem dilvetivYm a ruku jeho stiskla na znameni, 2e jako svou oporu ho Poeinala jinak rozumeti naraIkam RezinYm. Opravdu, skoro se boji, aby nemela Reza ve vtem pravdu. Piedpovidala ji, de si vezme takoveho — nu — telko kid — a Luisa si vzala Kulihregka — a ted' — ted'?

Ne! Nestane se nic!

Luisa neni zaletnici. Je vernou 2enou, ktere, dostoji svym povinnostem!

Energicky sklonila se nad latkou, ji g prave stiihala, tvat jeji zptisnela. Na chvili jen, nebot' v *pet uslygela v duchu jeho hlas, jemnY a zvuenY, jim2 se tazal, neni-li znavena, vzpomnela vesele raznosti, jid ji pienesl pies eek, co mantel jeji -rozpadite se rozhlael, kde by opatrne pregel.

Jak teplou ruku ma doktor a jak se umi podivat! °pet se ji hlava toei, domniva se, 2e ad dosud po tomto pohledu nevedomky tou2ila a 2e vadla, nenalezajic ho.

Nyni kvete jak rule v slunci, v oeich tipyti se ji rosa Lasky a lice hoii zativYm plamenem.

Ach, jette je krasna a nyni bude hledet jette svou krasu zdokonalit. V2dyt' u2 by byla malem zapadla do vtednosti, byla by snad ztloustla jako jine 2*eny, zpohodlnela — vtak u2 loni spotiebovala o jedny taty merle a spodnieky jeji, tieba hedvabne, nejsou jil tak bohate krajkami zdobeny.

Marek, veren svemu piedsevzeti, probuditi tuto jemu sympatickou 2enu k du gevnimu 2ivotu, zapominal zaludnosti vzo.jemneho vztahu; nosil ji kmhy, vysvetloval, nesna2i1 se v gak nikdy bYti s ni o samote. Jeho poctive povaze se jakYkoliv podvod a piemYtlel-li o sve situaci, sam nevedel, jak ji rozlutti. Bylo mu jasno jen dvoji: 2e nesmi Luisu vest ke skuteene nevete a 2e nemige ji ted' opustiti, kdy pfirozene povstane v jejim nitru asi mnoho rozporil.

VitEITMIC Kteres nedele byli v gichni tii na jedne throdni slavnosti. Byl zase takovY nadhernY den s oblohou ultramarinovou, piny vane a smichu tt'astnYch lidi. Deveatka v krojich nabizela pohlednice, kvetiny, hudba hrala. Marek, ulichocen ziejmou Luisinou oddanosti a radoSti z opetneho setkani, dozraval k rozhodnuti.

"Je temer jisto", usuzoval, " ge tato Lena vezi po krk ve vtelijakYch piedsudcich. Kdyby ji navrhl rozvod, zdesila by se! Potom vtak, chceme-li bYti skuteene poctivci, nezbYva net IIstup!"

Ale irstup bylo slovo, ktere Marek ve svem soukromem 2ivote dosud neznal, tiebaie jinak dovedi stateene zapolit s thotovitymi paragrafy. Koneene sama nahoda — di ptiroda? postavila ho do takovYch okolnosti, 2e by se stanoviska prava silnejkho bylo trochu &dant) ustupovati pied — Papougkem.

Proto doufal, 2e v pkihodnem okamkku promiuvi s Luisou a le se mu snad podaii, by souhlasila se jeho nazory, tiebaIe se s poeitku zalekne.

Nahle hudba umlkla. Umlkla uprostted vety, razem. Lide jevili zdeteni, postra gene poeali se kupit vhloueky, ktere hned policie rozpratovala. Slavnost byla okamkte skoneena.

Co se stab?

SarajevskY atentat!

Kdy2 se po nekolika dnech opetne vgichni setkali, hied& Papougek, aby se dostal co nejdale od lidi.

A tu, v polich, tazal se doktora s velkou opatrnosti: "Co tomu fikate? Bude pry valka? To piece neni mo2no!"

"Mane to je!" prohodil doktor suge.

Luisa se zachvela. Po prve rozhnevala se na Marka, jeho odpoved' ji rozeilovala, sympatisujic s mu2em, ktery vyjadiil se pro ni uklidimjicim zpilsobem. Jeji odi zavadily o tohoto a pak ustratene utkvely na doktorovi.

"Neni tieba obavati se hned nejhortiho," iekl s fismevem.

"Burgaci oftem ktidi po valce proto "srbskYm zradefim", 'tide jsou ziejme proti vtemu slovanskemu, dilstojnici se tvati na promenadach jiste bojovneji, neki by se tvatili ye skuteene valce — ale je to piece jen komicke."

"Nechte to byt! Vite, to pievaleji vojenskou vyzbroj?"

"Vim take, 2e provolali hanbu Scheinerovi, 2e vini sokolstvo z podilu na atentatu, a 2e slovanske zastupce sokolske vyvedli ze zeme baj onety."

"Je to molno?"

"Strach ma velke oei," pokreil Marek rameny.

Luisa nebyla schopna mytlenky. Nemohla, nesmela mysliti na toho ani onoho.

"Kdyby tak — bole!"

Oproti tomu Marek usilovne piemYtlel. Veal, 2e Luisa ho ma vie rada, neki sama tu gi — toho si pia]. — doufal co nejvice ptipraviti ji mytlenkove tak, aby ji mohl navrhnouti rozvod — odjeli by do Mad'arska as na tii nedele — pak by se vzali. Ale ted' se zarazil.

Kdyby opravdu valka ?

Dlouho bloudili stezkami mezi zlatYmi poli, starostlive pohlaeli do modrYch dalek az nekam k Lipanarn — pak zase smerem k belohorske plani — se gli do luein a lesiaku pied Motolem a tam, s jedne vyvYteniny, divali se na Prahu. Obraz jeji vroubily dve bkizy a ona, jako vkly, byla bile, 1.i:dove a modra. Jednotlive objekty svitily jette v zati sluneeni, jinde u2 pievladala barva nartdoveleho zapadu, dalky modraly Posleze vte zfialovelo a Medic,.

"Bah vi, co na tebe 'deka, matieko stare.," fekl Marek a Luisa s idasem zvedla k nemu vdednY pohled.

Zapomenuta struna v jeji dui ozvala se jasne.

Ubirali se k domovu ternet mreky, Luisa zvroucnela, a zlekana, Marek ve.2nY. Papougek WI se hovorit, nebot' byli ji2 na silnici a vracely se s proudy vYletnika.

Ve chvili, kdy mud kupoval u sadaie tiegne, zateptala nejiste: "Pane doktore — kdyby vy byste — rukoval, vid'te?"

"Luiso — musim s vami mluvit o samote. Za-

Straus 9. iid'te to tak, aby to bylo mo2no. Prosim vas!

Ano?" Zardela se.

Nemohla odpovedeti. Vldyt' vyslovil jeji jmeno!

"Rozmyslete si. Napitte mi!" * * Nevedela skorem, jak se dostala dorm). Piedstirala imavu, jen aby u2 mohia se schoulit na svern lii2ku a venovat se sama sobe.

Ne — Jemu!

Jak melee vyslovil jeji jmeno! Jak vroucne, viele mluvil, at se mu chvel hlas. Jak je milt', dobrY elovek!

Vi, ge mu path! Oni dva jsou stvoteni pro sebe! On ji svYm znenahlYm vedenim dal moinost, aby 2ila obsaineji, on ji probudil i narodnostne.

"Matidko stars — co tebe 'deka!" opakovala si nekolikrate.

U neho je tedy jeji misto.

Ano, musi s nim promluvit — jednou alespoil — jednou mezi etyfma oeima — nelze hat — kdy .. .

Ale ne — valka nebude! Dnes to neni mogno!

Kakly to kika!

Vklyt' valka je barbarstvi a dnes piece jsou aide uz docela jini, spite perem anebo v parlamentech se bojuje .

Ale — mluvit s nim — je nutnb. V2dyt' on toho lade.

"Prosim vas!" Jak mace to tekl!

A v2dyt' — se piece nic nestane! Jen — videt ho chce, slytet ho zas!

Zavahala.

Vedela, ge kdyby se s nim setkala, byl by konec dobremu ptedsevzeti.

Ne, ne! Tisickrat ne! Je pozde!

S bolesti se rozhodla — Markovi nepsat.

Uplynuly dva dni. *Week° ji mrzi. Ma zlost, *le nuli stale nic nechape, ma zlost, le se mu vyzpovidat nemfi2e, ma zlost, 2e i kdyby se mu vyzpovidala, nezmenil by se ani jejich vzajemnY pomer, ani on. Byl by zas bezradnY, zas nudnY. V2dyt' beztoho stale ustragene se po ni diva, We se, co ji schazi a ostatne — prod je takovY — takovY — dobte mu tak!

Povinnost! tlehlo ji hlavou.

Ano, ted' uz je pozde — ted' nutno v ge v sob-6 zdusit a konat jen a jen co jsme slibili, tehdy u °hate, nezkugeni Ale takovY slib nemtde piece platit?

Luisa se namaha piemftlenim. Jde to Wee, v2dyt' nema dosti klidu. Kdyby zde byl Marek, pomohl by ji.

Tedy — ona slibila . . . Ale Ja gek piece take slibil. Kdyby vgak on ted' — najednou — ji nemel rad — a potkal jinou?

Luisa je pied velikYm otaznikem.

Vi, de by to bylo cosi stratneho. Co by tekli rodiee? Co ona sama?

Ona? — Nic! Opravdu — nic! Teprve ted' vidi, jak by ji to bylo lhostejno. Zaroven se v gak nemtde do to situate nalekte vpraviti, proto2e si nedovede ptedstavit, 2e by se v Jatkovi mohl odehravati podobnY proces. To by se musila sama naskytnouti nejaka zaletnice, ktera by ji ho pkebrala.

A Luisa by snad citila — pouze tkodolibost.

Skuteene?'— Ted' snad ano — ale dkiv — dokud neznala Marka?

I tehdy by ji to bylo lhostejno! Ale — pak ani tehdy nemela Ja gka rada. Piece v gak s poeatku myslila, le ano?

TegkY je problem, kterY ma Louisa rozlugtit.

Pfirozene, le ji hned napadaji bYvale drukty, zname, pied nimi2 by nahle byla sveZena ze sve man2elske slavy. Kdyby tu tak stela nahle oputtena, muiem zrazene, — tieba dokonce s ditetem? r2dyt' to se piece take stave! A mini se nerozpakuji — ani tenkrat — kdy jsou jedine livitell rodiny!

Luisa si nemble nic v hlave uspoiadat. Vi jen, le kdy Jatek — musi ona take. Slib je slib!

Zas prchl den!

Tvat jeji je zasmutile,. Neciti mravniho uspokojeni ze sve vernosti. Nebot' je to vernost vynucene, — tedy fale gna. Ale potom je cele manielstvi postaveno na sypkem zaklade.

Dala tvadlenkam dovolenou. Jsou pro.zdniny, vte je na letnich bytech. Ty maliekosti, ktere zbyly, podkaji. Ona si musi take odpodinout.

Strain 10.

Lstive rozluateni. Oiste 2enske! Zda, se, kak/a, vlastnost, i nepekna., ma svaj ucel, je nutnou sldkou urdite moci a sily.

Ne psati mu nebude! Boji se.

Stoji u okna, deka, az pajde doktor kolem. — Zastavil se, ptal se na zdravi a kdy2 slyael, zavod zaviela, zahralo mu v odich.

"Jste tedy sama?"

"Jsem."

Podival se na ni tazave. Vchod do domu byl z ulice za rohem.

Kdy2 veael, zfistali chvili proti sobe stati, ona zardeld, s hlavou sklopenou — jak devee. Tu ji piivinul k sobe, pevne sevtel, horkYmi rty zlibal, .2e dechu chytit nemohia.

"Luiso — ma Luiso! — Tolik to mam rad!"

Chvela se, smala, slzy leskly se ji v odich.

"Ty! — Ma jedina! — Jak dlouho u2 po tobe toutim! — Rekni — k van mne jsi zaviela?

Ano?" "Ano". jak to mam rad, vid'?"

"Jak jsi dobral "Vim!" "A ty?"

"Stalo!"

Vzruaen, 2e ho rovne2 vroucne nazvala jmenem, znovu ji zlibal.

13o2e! Ted' Luisa vi, co je to, libat!

Marno vae!

Prod by vlastne mela se trapit? Prod bojovat, prod se vzpouzet? Nema ten ona prava na atesti? Co byla at'astna dosud? Bylo atestim, chodit s Jaakem po pkikopech, nebo secret s nim v kavarne? Navatevovat arenu,a jezdit parnikern do Chuchle?

V divadlech plakavala, ani vedela prof, na vYletech divala se za milujicimi a bylo ji teskno marnou touhou —_tteba neuvedomelou v restaurantech neb kavarnach z nudy prohlaela dasopisy.

Pravda, tehdy v Patini chodila ulicemi s nad, aenim. Ale to jeate doufala, odekavala cosi noveil° od man2elstvi.

Co vlastne dekala?

Ptedevaim cosi novella. Cosi krasneho, produaevneleho, silneho. Vyvedeni ze vaeho tapani, v nem2 prdivala diva vek nasledkem sveho nedostateeneho vzdelani. Papouaek piece studoval, byl atednikem, tedy kdosi naprosto z jinych der. Myslila, 2e zahy ji otevte svet, 2e se ho jen zepta, on odpovi a ona u2 pochopi. On zavede ji do lepaiho, obsanejaiho prosttedi, vysvetli ji vae, demu dosud nerozumi.

Ale z techto ptedpokladil neuskutednil se ani jedinY. Papoug ek pii sve pasivni povaze byl rad, kdd ji ve vaem vyhovel, nebot' jeji ptani, jeji otazky ho lekaly. Ostatne, jeho spoledenske prostiedi skladalo se z nekolika podobnYch malych atedniakil, jeho studie vykonaly svou hu pti dosa2eni mista — jeho vychovani? Byl z chalupy, v bide vystudoval stiedni akolu, nadan zvlaate nebyl, pedagogy byli mu suai profesoti, bytna, a spoldaci. V2dyt' vlastne byl po celY 2ivot sam na sebe odkazan. Na studentska leta Meal zapomenouti — poskytovala mu jen "diinu", bidu a ustavieny strach z profesora.

Jeho spoldazi — nebo spice jeho spolubydlici, nebyli na tom lepe.

Co mohi od nich pochytit?

On vaak se naopak teail, a2' bude se svou 2enuakou doma sam, v teploueku, a2 s ni pajde na prochazku, pochlubi se jeji krasou. A laska?

Nu ovaem, mel ji piece rad, bezelstne, oddane rad! Byla mu dosalenim vaeho atesti, po nidem netodil — po dem taky tou git, elovek zajiatenou existenci, spotadanou domacnost a hezkou 'g erm? Mohou tieba i do zabav "Ale on si nikdy odnikud nic v duai neodnese!" napadlo Luise. "A ja, vim, 2e bychcim si byli mohli tolik odnesti, kdyby — stadilo jen si koupit listek do divadla — nebo knihu — kdyby jeate nebyla takova zaviena brana . . " Ale Marek — ty brany otvira. Ma vahat vejit?

Nikoli! Chce pinYm douakem pit 2ivot!"

A co mu2? Jakpak on vlastne, ubdak, ptijde k tomuto klamu?

Jen proto, 2e je tak detsky cluvetivY? Ale -- i jemu bude lip — uvidi ji at'astnou a veselou. Pravda by bo u6lni St'astiVni.

V2STNilE

Luisa nejen ze v myLlenkach utiva bombastickSrch frasi, snati se lehkomyslnosti oduvodnit sve jednani.

Zastydela se vLak sama pied sebou. Mimo neudupane slotky mravni byla v ni jeLte vychovanim vlotena slotka nabotenska. Ttebate nebyla zbotna., piece nemohia berstarostne co bylo v ni zaseto v nejfitlejLim veku. Ale jit tehdy bylo ji vatipeno,ze zpovedi a nejakSrm OtdenaLem ize dosici odpuLteni Boha — bytosti tak dost nejasne jejimu pojmu.

Otevielo se nebe — Luisa tije sen lasky. Marek stal se ji nutnosti, ma stale pino otazek pro neho, je uspokojena jeho odpoved'mi. Klade hlavu v zavrati na jeho ramena a chveje se pod vaLnivSimi polibky. Planouci barvy vidi zna Fidel svuj, ma svoji radost.

Nyni teprve pochopila, co vedeti mela tehdy, kdyt pro celST tivot podavala sebe.

Ale jak to mela vedeti? Odkud? Byla mlada, nezkugeno., nemate za to.

Kdo za to make?

Mut ne. Vtdyt' ji nenutil; pfichazel tak docela skromiroudce, och, dodneAka neodvail se tak vSibojneho gesta, tak panoviteho a piece prosebneho slova, jako Marek v tech nekolika tS7dnech.

JaLek prosil o hubieku za svobodna nesmele — ted' vlatne polibil ji na rty — nic nedelo se v ni pH torn polibku.

On vLak — on?

Seviel ji, obesttel zavrati, thave libal, ze hoiela krvi rozpalenou a rozviienou. M zaniknout chtela v jeho objeti.

Kdo za to mute?

Tatinek kikaval. "No holka, rozmysli si, easu dost, nikdo to nenuti."

A maminka? "MdA ho rada?"

Ale kdyt Luisa mela Jaka rada. TakovSrm klidnSrm zpOsobem. Byl heztSr, distST, tichouekSr. Jen jmeno se ji nelibilo.

Pravda — ve skrytu duLe toutila po takove lasce, jaka se odehravala na jeviLtich — ale tehdy sama uznala, ze cos podobneho je asi pHdivadelni.

Lee ted' je ji Kulihraaka lito a lito sebe a vaeho je ji lito.

Prod? Vklyt' je piece at'astna. Tak at'astna, 2e nikdy nemyslila, te by tak mohla bYti. 8t'astna?

Tu vrhla se plaeic pied la g a volala zoufale: "Bde — prof Jsi tomu chtel!"

Nebot' vedela, 2e souzen ji byl zakonem pkirody kdos jinY, ne2 jeji mu2 — tim zakonem, kterY je mocnY a kterY se msti, byl-li ptehlednut.

Marek, spattiv uplakane jeji odi, tazal se po pricine.

"Ach nic, docela nic!"

"Coke?" pravil nedfivetive a ve zvuku tom byl zaroven rozkaz k odpovedi. Vzal ji za ruku a divaje se ji diouze do odi, opakoval: "Prod jsi plakala?"

"Bojim se, Staho! Tuze se bojim", odpovedela bezvolne, pod natlakem nemcdnosti vyhnuti.

Ted' ptiala jeho chvile. "oeho se bojia?"

"Jsem zmatena. Mani to rada — ddyt' je to Mich!"

"Prod myslia?"

"Protde jsem vdana."

"Ale iekla's mi sama, 2e on to nikdy nelibal jako ja, 2e jsi citila ddy prazdnotu, 2e tvaj iivot vadl po celY ten eas."

"Bohu2el."

"Nu2e — kdy2 jsi nalezla pravY svtij 2ivot — mda pray ° hteait na sobe tim, 2e ten 2i.vot zavrhnea?"

Mleela, upjate hledic pied sebe, jako by eisti chtela v tajup/ne knize, neviditelne a straane.

"Odpovez!" nalehal, vzav ji ne2ne za ruce.

"Ne, ne!" iekla zmatene, nevedouc, na co odpovida.

"Tak vidia! Diva§ se na kvot jeate tak proste, jako jsi se divala y e Lkole. Ale 2hrot je sloktY. Jsi ptece u2 velika, drahouaku," pokradoval mazlive, "musia jinak myslit, poctive myslit, rozumia? Bez ptedsudka. A music take jednat bez ptedsudka. Vzala jsi si rnu2e, kterY se ti naskytl, jsi vdana tak, jako tisice a tisice jinYch, nesvedla vas velika, 2ivelna, touha druha pa drunu — ten velltSe z6,zrak — svedly vas u-

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941.

spotadand pomery, v kterSrch se melo zdarne vyvinouti to, co melo b3iti tivelne. Jsi vdana, vlastne zaopatiena, hmotne zabezpeeena — to je taky vae. Myslil jsem, ze ani netuLiA, jak jsi spoutana — ale pozdeji jsem se piesveddil, to tuze dobie citia. Kdybychom se nebyli poznali, byla bys hledala, tapala, trapila se, vedne hladova, nespokojena, anebo bys byla utivala betnSrch radosti i penez a byla bys duLevne zakrnela. Tak je tomu v tisicich piipadech. Pfiroda vam deti nedala — prod by je davala tvoram, kteH ndiji? A kdyby jim je dala kdo2 vi, zda by deti byly zdrave? nebo hezIce? nebo chytre? Ptiroda si zachovava jen silne. A co je Hvot, via nyni — vlastne nevia, jeate ne, ale kdybys, Luisidko moje, kdybys poznala 2ivot z to prave stranky, kdybys chtela bSrt mou, rozumit . . . ?"

"Staliol" "Neboj se! Nebudu to nutit k nidemu. Nemam to proto rad!"

Tu jako Ltvand Ian pfitulila se k nemu tak to se mu zdalo, te nervy jich se spojily a obema tely soudasne probiha, jedna krev.

"Ale neplae," povidal netne, vida jeji zrosene "je to blahove. Tys ma a nikdo mi to nevezme — i takto jsme svoji, mildeku, nechci nic, dokud nebude ty sama chtit."

Tulila se k nemu oddane — tolik ho milovala v to chvili!

Myslil, ze jeho pleydoyer uk ji tak piipravilo, aby mohi vyhoditi posledni kartu.

"Miitet se dat rozvest, chce8?"

Zfejme se ulekla, nebot' vyttatila nan zraky temek v hrtize.

"Vezmu si to a till bychom At'astne."

"A co on? Ne, Stair°, takovou bolest mu neudinim. Znidila bych ho a toho nezasluhuje. A co rodiee? Vtdyt' by je to zabilo!"

"Potom — Luisidko — "Co?" "Sem uk nesmim chodit!"

"Ne — prosim to proboha — co to to napadlo?"

"Ale dite — uvatuj piece! Nejsem bezectnSrm elovekem."

Divala se nail s odima zdeLenSrma, s tvati bilou a ztrnulou. Katda chvile bez neho byla ji zdlouhavSrm trapenim.

"Luiso, katde Ltesti musi 1147t vyvateno obeti — vim, tadam o tebe mnoho — ale nemohu jinak."

V tmavS7ch odich jeho letel stin bolesti a smutku, pkistoupila k nemu s dui se chvejici, ruce vztahla, ale on, jemne ji oddalicr, polibil ji a spechal pryd.

"Stalio!"

Snatila se IDS7t lhostejna, klidna, ale chvela se pocitem tike, kterou ptina.Lely velke kroky opravdoveho tivota.

"Za cenu jeho znideni — za cenu jeho znideni — ja, — mam bYt at'astna!" tikala si, mystic na sveho inu2e. Hle, klamala ho — ale to se ji nezdalo tak vra2edne — nebot' o tom nevedel — jen ona sama trpela — ale rozvod? — Co to, 2e dnes nejde? Bude ji2 osm.

Ale kdy2 oteviel dvete, byl ve tvati bledY. Blesklo ji hlavou, 2e Marek mu de tekl.

"Co je? Co se stalo?" zajektala mezi zuby.

"Valka!"

Toto slovo slYchala ji2 -Omer* music, nebylo mu dak ptikladano vahy. Proto se divala tupe.

"Je vyhlaaena mobilisace!"

Vytteatila odi, vzktikla, a nahle, nervovym ptepetim zhroutila se k zemi.

"Ale L ojzidko! Nu! Vzmu2 se! Jak jsem to nekka! V2dyt' jeate neni zie! Slyaia!"

V tom vrazila do dveH maminka.

"Jekai! Ze 'sem taky nedobehla cltiv! Trochu vody — honem! Lojzka! — Vzpamatuj se, ddyt' ho to jeate mac!"

Omyla ji, dala vody napit, na pohovku polozila "Jen le2! — tato, jde za mnou — ja letela, abych to ptipravila. Dyt"sem si myslila, 2e se leknea! Aby ne! Hraza, co se na ulici cleje! Zenske a deli plaeou, Nemci tvou "heil" a chodi v prfrvodech. No, zet'adku — vy piece nejste vojak, vy jste kratkozrakej, vid'te?"

"Nu ano ja se divim, ze Lojzicka talc "Telly nebudete rukovat?"

Spapadovini,),

VESTNIK

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941.

Do koncentrabiho tabora.

OPROVAZENI nekolika piny ve svatedD nich odevech, sestoupili jsme po fizkkch schodech do peizemi. V autu, ktere stalo peed budovou, zaujali jsme sve. mista s podivnkmi pocity. Po levici vkly jeden SS-man s odjiStenkm revolverem, po prave strane vkhled do brnenske ulice.

Na dlaideni padal drobnk dett' a na mokrem povlaku ulic odratela se tlumend svetla. Ve tme jsme rozeznavali pouze eerne stiny. Kolem nas chodili Tide, jakoby byl obyeejnk den. Lhostejni chodci netuSi, te my snad jedeme tudy naposled. Zitra nebo pozitti budou motna sami na na.§em mist& Vuz vjel do postranni ulice. Za chvili jsme se ocitli v sychrave noci a pak jsme museli stat nekolik hodin v tmave chodbe, eelem ku zdi.

Bez pohnuti, beze slova. Obeas dolehl k nem bolestnk vDdik nebo tupk Aden Za nami chodi strat s automatickou puSkou v ruce. Nestojili nekdo zpeima, narovnava mu zada pana.

-Ut ani nevime, jak dlouho tady stojime. V hlave chaos, odi se zaviraji. Kdybychom aspon vedeli, co s nami bude. Soused mi Septa: "Pry se stfili." Vice se ut nemohu dovedet, ponevadt hrubk fider peirazil peitelovo delo ku zdi.

Po tvaii mu steka pramenek krve. Snatim se zapomenouti na vSechno, co bylo. Snatim se procitnout — nemohu. Ptitel klesl k zemi. Hrubk kopanec. Snati se vstat, ale je ut 'AIRS' vysilen. DalSi. kopnuti. Chci mu pomoci. V oeich se mi zajiskeilo, nevim lit co se deje, jen stojim. stojim. 8eda, barva zdi bije do oei a pall.

Vedle mne lezi na zemi nehybne telo.

Zavznel povel: "Vorwaerts!" Mrazivk chlad ulice nas opet trochu vzpamatoval. Jsem v druhem etyestupu. Vedle mne d ye- menSi postavy v lehkS'rch Satech. Doprovod tvofi tern uniformy a kulomety. Jdeme. Kam? Zastavili jsme se peed nadratim, pojedeme tedy prye.

Nejsme urdeni pro 8pilberk.

Nedaleko se rozlehl hluk, pak zavznely iiseene povely. A hued potom zaSteka1a strojni puSka. Vkkeiky. Kordon se znovu uzavird. Nekolik postav prchlo do mihy Za nimi tlehaji kratke plameny. Kdyt jsme opet vykroeili, musel jsem se vyhnout kaluti. Byla to krev.

Prvni krev, kterou jsem v tivote vide.

Diana ji nevsakne. Rano pajdou tudy stovky delnikti do prate. Nekteki si jiste vAimnou krve, ktera, je jedinSrm svedkem teto noel.

Pak sedime v osobnich vozech a v katclem oddeleni hlida nas nabitk revolver. Zda, se mi, jakoby strat mirila ptimo na mne. Chveji se.

Nikoli hrazou z teto chvile. Vzpomnel jsem si na domov . . . .

Moje stare, a nemocna mama prave vstava. NetuSi jests nic. Otec jede na pole, aby peivezi posledni kipu. Ted' peijde potta, za chvili peibehn,e pan ueitel: "Zaveeli Skoly, vS'echny vysoke Skoly v Praze i v Brne." Maminka to hned nepochopi. Pan ueitel vysvetluje: "TN. roky budeme bez vysokkch Skol A stovky hocha pry posteileli a odvezli do koncentraenich taborii." Az ted' se stare., mama zarazi. "Mila tedy letos nedostuduje. A cele stovky?" Diva se tupe do prazdna a neslyei ut ani slova Utechy. Stoji tak dlouho, bez pohnuti, z prazdneho mySleni ji vytil teprve to.hlk hvizd vlaku. Pak utika zouf ale k nedalekemu nadrati. Vlak prave zastavil. Vystoupilo nekolik postay, ale Mila nepitel. Stara mama diva se a diva. "Snad odpoledne," Septa si pro fitechu.

Kdosisi ji oslovil. Z Brna pfijel Miluv nejlepJe na nem videt, to celou noc nespal.

Silueta hradeenskeho chramu zmizela pied nekolika hodinami. Jsme ut daleko za Prahou, jedeme na sever. Kolem nas ujikleji Ceske vesnice a Ceske lany. Pak opouStime hranice — nove i stare. Jsme v Nemecku. Celk den jsme nic nejedli, teprve v Dratd'anech nam Bali trochu eaje. Jedeme stale k severu. pruvodee spl. ristcle mu skbouzla na lavici, t7,11y1P odhthlim MOM/10 PginOtOt

blaznive mytlenky. Rano jsme uz v severonemecke nitine. V poledne koneene vystupujeme. Vita nas rozlehle nadraZi. v Oranienburgu.

ProSli jsme branou dratenkch peekatek, za kterYmi nas uvitaly chladne, Bede baraky. Cekeine nekolik hodin. Kolem nas chodi podivne postavy. Spinave a rortrhane, v trestaneckYch stejnokrojich. Na prsou eisla a barevne trojuhelnieky. My jsme se opet vzpamatovali.

Vzchopili jsme se. Jen kdyby nas netrapily vzpominky na domov. Za chvili jsme i my v trestaneckkch Satech, nejsme ut lide, stala se z nas ponha eisla.

Tak zadala eada nekoneenYch dni v koncentraenim tabofe v Sachsenhausen u Oranienburku.

Tur,S7 tivot jde dal. Strava je mizerna — rano vstavame, abychom veder Sli spat. Takovk je nas program. Sedime a poslouchame, kdosi z nas peednaSi. Nikdy mne nebavila historic hudby, ale dnes dovedu poslouchat tei hociiny vkklad o tom, jak Bach komponoval. Seznamujeme se, pokud to ovtem jde, se svkm okolim. Barvy trojuhelniku na prsou prozrazuji: Polaci, 6eg , RakuSane, Nomci, tide. Je tu celk profesorskk sbor krakovske university i s rektorem. Jsou tu mnozi politikove. Jsou tady vrahove a sbehove, zloeinci a individua, ktera se Stiti price. S temi a se tidy zachazi se nejhnt. Jsou zde vtechny tfidy, v§echny stavy a vaechny politicks strany, ale kolem pouze jedna zed', no, ni take kulomety a po obou stranach ostnatk drat.

Obeas se nekdo pokusi o Atek. Pokud vim, nepodatilo se to jests nikomu. Jakmile se vtak nekdo pokouti o svobodu, stojime my venku na mrazu, s obnalenYmi hlavami, dokud trestanec neni chycen. Pak nasleduje vadycky stejna exekuce. Nekolik desitek ran, pod kterYmi vinnik vykrvaci.

Ale elovek vydrk vie, net si myslel. Co v prvnich dnech vyvolavalo hrtizu, ptijimame za nejakY das jako samozfejmost. Po jednom generalnim uklidu nastoupili jsme na velkem nadvoti. PITAla na inspekci vzanna, navSteva —sam 'Aef Gestapa, Himmler. Z povzdali si nas povkml. "Das sind die tschechischen Studenten" — zaslechli jsme hias prilvodee. A pak se opet stfidaly cede dny: Noe a den, noc a den.

Narod doma vzpominal a trpel. My jsme trpen a vzpominali na domov. Na zapadnim bojitti hfrnela dela. Tam se upiraly nate nadeje a vira v den, kdy volne projdeme branou bolesti a vzdeehti, abychom tu zanechali nejhorM a nejtemnejSA vzpominky svych mladSrch Jiri Zora. let.

PREJE SI ANGLIE EVROPSKOU REVOLUCI? Se zajmem stale vzrasta,jicim diskutuje se mezi Anglidany otazka noveho evropskeho poeadku po ukoneeni valky. Jednu z nejzajimavejtich diskusi posledni doby sledovali jsme v lists "Picture Post", kterST ut peed tim uspokadal anketu o jine otazce dne: 0 pomeru Anglie k Rusku. Tentokrate poladala redakce stu dye vynikajici osobnosti anglickeho aivota, aby zaujaly stanovisko k otazce: Pfeje si Anglie evropskou revoluci, ci nikoliv?

Ano, odpovida ye svem '616,nku Harold Laski, profesor politickYch ved na londYnske universite a jeden z nejvlivnejSich mutt' v delnicke strane. Profesor Laski prohlaSuje, e Anglie musi dokazati Nemecku i porobenkm narodiim, to jeji viterstvi jim zarudi lepti tivotni podminky a trvalejSi mir, netli viterstvi Nemecka.

Anglie sama musi vest evropskou revoluci a zahajiti ji doma a to jests za valky. Takova demokraticka rovoluce by vzbudila v Airokkch vrstvach nadeji a nad geni, jet by jim ulehally take zkoutky, a byla by thrown zbrani proti diktatorilm. Laski dovozuje, to nemuteme obnoviti Evropu, jaka byla peed vypuknutim valky. Anglickk problem tedy je peipraviti takovou Evropu, aby vyhlidka na nove uspo, tactfuli povzbudila potla6ene evropske narody, jako froxicouzska revoloce v r. 1'789 nebo ruf. c chve ne hcerne," reyoluee v 191 PL "At' tSr

Strana 11. pravi Laski, "revolueni hnuti vfe 'dude. Nati veci je \Testi tyto sily." K tomu neelu navrhuje Laski ,aby nejdfive byl proveden ve Velke Britanii tento reformni program: Veci, na nichZ zalek tivot naroda, jako pene2nictvi, doprava, uhli, elekteina a zeme nemohou bkt ponechany nahodam soukromeho podnikani.

Pkestavba Velke Britanie neni vec, jiz by mohl kontrolovati majitel velkYch Pozemktl, nebo temeslnY stavitel.

Anglie si mute dovoliti system Skolni vkchovy, kterk kondi vkchovu Sirokkch vrstev tam, kde zadinaji jejich tvoeive motnosti.

Nemame prava uvadeti otazku zdravotnictvi v peiink pomer s hospodaeskou situaci.

Nemilteme dovoliti, aby neproduktivni velkk kapital mel peevahu v politice, Alto je tom,u dosud.

Musime znovu stanovit misto kapitalu ye state a to tak, to pojeti demokracie se nebude vztahovati pouze na politickou forma, nkbri na ce1S7 socialni a hospodalskk tivot, aby melo skuteenk vliv na individualni tivot kakleho jedince.

Laski dovozuje, te takovk program pro Velkou Britanii musi bYti doprovazen stejne velkkm programem pro celou Evropu. Na konci sveho elanku vyzkva Churchilla, aby se ujal vedeni teto demokraticke revoluce. Pochopili Churchill yeas, to je to nutne, vyhraj•e yalku a mir. Nepochopi-li, mute sice vyhrat valku, avtak ztrati motnosti viterstvi.

Zno,mk historik Sir John Marriot, bkvalk konservativni poslanec za Oxford City a York zastava, nazor opaenk. Dovozuje na historickkch ptipadech, ze revoluce zpusobi vkly vice zla, nab. dobra. Povinnosti Anglie je provesti kti'Zacke taZeni proti skupine nemeckYch gangstert, ktefi potlacili svobodne evropske narody a osvoboditi tyto narody. AvSak i on se zminuje ve svern elanku o novem pofadku, kterk ovSem blite neureuje, anit by naznaeil cestu, jak jej bude dosateno. Prvni veci je, aby byl poraten Hitler. Sir John vyslovuje nadeji, to Hitler by mohl bkti zniden svkm vlastnim narodem, avSak nestane-li se tak, musi bYti zniden Velkou Britanii. Teprve pak, kdyt toho bude dosateno, nadejde doba k projednavani noveho potadku. AvSak heslem by ine/o bkt, "prvni veci nejdfive".

Hitler tije ve sto,lern strachu peed nasilnou smrti, jak bylo feeeno v rozhlasu anglicke rozhlasne spoleenosti, kterk byl zachycen v New Yorku. Dle teto zpravy spolednosti dovedela se z francouzskkch pramerna, to Hitler, kdyt byl y e Francii, boji se naletii kralovskkch letct a francouzskeho obyvatelstva v dobe noeniho zatemneni, kdykoli je na pude Francie. Nasledkern toho nikdy nespi v hotelich, nkbrt v tajnkch krytech, obyeejne v teleznienich tunelech.

Vladni odbor valky oznamil, to poeet pravidelne armady i narodni gardy 1. ledna 1941 stoupnul na 608,000 mutt', kteei se nalezaji ve zbrani. Tato dislice znamene, trojnasobne zvkSeni pozemni ozbrojene moci ve Spoj. Statech v dobe jedineho roku. Mutstvo valeeneho lod'stva a v marinackkch sborech bilk se mezitim rychle k eislici 250,000 mutt' v pravidelne i reservni slutbe. — Londkn. — Amy Johnson Mollison, proslula anglicka letkyne, utopila se v chladnkch vodach 'Usti Temte, kdyti spustila se padakem s aeroplanu a potopila se delve net Lodi mohly ji pfispeti na pomoc. Byla prvni tenou, ktera v kvetnu r. 1936 letela sama z Anglie do Australie a vykonala tei nove rekordy. R. 1932 provdala se za prosluleho letce Jamese A. Mollisona, kterk vykonal let pees Atlantickk ocean. Mantelsty i jejich vtak skoneilo rozvodem r. 1938.

Dallas. — Texaska delegate aSi 100 osob odjede odsud 16. ledna, aby se sadastnila nastoleni presidents Roosevelta a mistopresidenta Wallace y e Washingtonu 20. ledna. Pojedou ye zvlaRnim vlaku, a drahy nabizi neoby6ejne nizke cestovrie, obnatejlei $1 sa prYotfidni n el)ydeint vb tam t apo, !t Il e t) 9

Strana 12.

V

Pedal Orgies Slovansice Fodporujiei Jednoty Bata Texas.

Metal Organ of Slavonic Benevolent Ass. eiation of State of Texas.

REDAKTOB—FRANTA MOT/OKA—EDITOR Vydavatele, — Publishers BCHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Etedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &Witty ad es sasilajl is do Mavni Cfadorny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velkeri dopisy, ptedplatne, oznAmky, adresoviny na Vestnflc. West, Texas Vista* has the largest circulation of mu Czechoslovak Weekly in South. jsme fadu tispechd, nee nyni jde o to, abychom v nich bez ptestani pokraeovali.

Nesmime v nastalem race slokti ruce v klin a zpivati si lenive "Ji g' dost jsem pracoval pro tebe, Jednoto", nYbr't musime , se chopiti Havlidkova hesla — Nepopustime — a ukazati vetejnosti, 2e ten na g rozkvet neni jen chvilkovY rozmar pfirody, nybr2 2e to jest pfirozenY, nezadr2itelnY vYsledek zdraveho kmene V ka2dem fade by se meli dati hlavy dohromady a mei by se pro napomoc agitate vybrati mladgi, energiati bratti, kteti mail radi podobnou praci a dovedou ji provadeti s chuti. MnohY stargi elovek, unavenY 2ivotem, podobrie prate ji2 miluje, a nelze se mu diviti. Ale proto prave musi .se nejaci, jiml to dela zabavu, teto venovat. Je v torn take nemaly puvab, vidi-li dlovek, jak dovede jine ptemluviti a ptesvedeiti, a ka2cla takova chvile, kdy vyhlednuty krajan povon a des agitujicimu bratru pkihla gku svou nebo svYch deti, je triumfem, ktery zpiisobi radostne zadostitieineni tomu, jen2 zvitezil. Nage S.P.J.S.T., ktera, od poOdtku silnej giho ptistehovalectvi do Texasu byla tu vedouci bratrskou podporujici jednotou, musi stale rust. Nesmi nam staeiti pouhe vyrovnavani roeniho Abytku novYm pfibytkem, musime se postarati, abychom mohli se pochlubiti znaenYm ptirtistkem koncem ka2deho roku a tim abychom dali nagim organisatoram do rukou nejlep gi zbrari: proti kterYm neni namitek. Pro' bychom nerostli? VSechny podminky jsou zde.

Mame solventnost Jednoty, pevnost, o kterou mt2eme optit nazi agitaci, mame k nabidnuti vgechny nejlepti druhy poji gteni a mfiteme tudi2 dati novemu elenu na vybranou. Mame eilou soutet, a to nam pomtde rozprouditi flak krev, abychom nezleniveli. Na gim mladYm musi S.P.J.S.T. imponovati svYm tuhYm, zdravYm 2ivotem, ktery ji pfenes1 pies nejnebezpeenejgi doby americkeho naroda, pies te2kou hospodatskou krisi, ji2 stra gnYm dosahtim podlehlo 143 pojigt'ujicich organisaci. Kdy2 jim me nyni mo2nost, aby se v anglicke east Vestniku zatidili twine po svem, dle svYch neni 2adne ptieiny, pros bychom nedostali stovky mladikti a divek do Jednoty, jen kdy napnerrie vgechny sily. Jrneno Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas je stare a slavne jmeno. Musime mu dodati noveho lesku a rozzatit jeho svit tak, aby na ge nove generate byly jim ptitahovany a citily se hrdYmi na to, 2e nesou slavnY znak "S.P.J.S.T." v budoucnost!

Naeiste rozvratili start evrops147 poiadek, nedovedou vgak vybudovati nic na jeho troskich.

Toliko znieeni nacismu a faAismu vytvoii piedpoklady pro vybudovani noveho evropskeho politickeho systemu, v nemi budou spolupracovati viechny narody, ktere uznavaji zasadu za mravni zakladnu ve8kere naM cMllsaee,

..

E

STN

I

K

Ohlas udalosti a dind spoleene schtize editeId a uredniku Hlavni tradovny. Na prvni strance t. eisla seznamite se s podstatnymi body prvni schtize elenti Usttedny se sborem feditel0 a proto2e se tu jedna, o dulezite zmeny a novoty, od niches Clenstvo S.P.J.S.T. odekava dalgi zlepg eni spravovani a tizeni mohutne organisace, etete zpravu pozornk a tteba nekolikrate. Na jednu zalektost chceme v gak bratry hospodate upozornit a to na vYhodne pujeky, jet nyni lze od Jednoty dosahnouti. Je to Alpine v souhlasti s novYmi stanovami, kdy2 teditele rozhodli, aby kupovani bondt bylo omezeno na miru nejmeng i a pouze tenkrate, kdy by nebylo poptavek pro ptijaky pozemkove. Tim je dana dlentim pfiletitost, aby si od sve Jednoty vyptijeili pottebnY kapital na opravy domkii a farem, na vyplaceni dluhu jinde, na uskuteeneni plane, ku kterym nebylo as dosud mono ptikroeit. Dle na gich novYch stanov je mono vyptijeiti si od Jednoty na prvottidni pozemek a nove ztizene domoviny v meste a do gedesati procent odhadnute hodnoty. Jednota podita pouze 5 procent firokt, malt obnos za odhad, a 26,dne jine vYdaje, kdy je vlastriictvi v dobrem potadku. Pro spravne platici dlu2niky je stupnice firokova, sni2ena o dal giho pill procenta, take mono tici, 2e spotadany dlukaik, ktery spravne a na eas v gechny svoje zavazky dodr2i, plati pouze etyti a pH procenta &old]. na vypiljeene penize. Hlavni Utadovna je povinna davati ptednost 2adostem od 'dent'. V minule schnzi bylo tediteli schvaleno techto piljeek za osmdesat tisic. Hlavni Utadovna ma v gak na ruce dostateCnou hotovost, aby vyhovela ka2cle dobre tadosti. Splatky mono udiniti velice mirne, dle ptani dlu2nika, tteba i na dvacet let. Nahromadene poplatky elenti musi byti jak znamo investovany, aby nesly u2itek. Pottebujeteli pujeku, prod se neobratit na svoji organisaci, ktera dobre Vijay pot •ebuje? Zvlagte nyni, kdy ptijaky na majetek jsou tak vYhodne? Podporujte svoji bratrskou Jednotu ve v gem a tud12 i v ptipade, jestli2e pottebujete pujeku na zvelebeni sveho majetku! Svilj k svemu!

TragickY odchod dobreho eloveka. Minule sttedy kolem druhy hodiny odpoledne nage mesto West prailo takove vzru geni, jake ptivadi jenom -der blesku, lidove tedeno "z Cista jasna". Nag prominentni obean a obchodnik Josef Polagek sttelen byl z revolveru starYm zaniestnancem firmy Henry Petrem v &tame obchodu po krat'oueke argumentaci ohledne nejakeho finaneniho nedorozumeni. Smrtelne nabojem zasa2enY byl okam2ite o getten mistnim lekatem a bez prodleni ambulanci odvezen do nemocnice ye Waco. Tamnej gi specialists po prohlidce X-paprsky shledali, 2e nasledkem pokroeileho veku a poraneni patekove kosti — operace byla by zbyteena a pacientu pro zmirneni bolesti davany injekce. Rozpoznani zbyteeneho operadniho zakroku stvrdil lekati odekavanY neodvratnY — konec. Josef Pola gek byl do pulnoci i po smrtelnem zraneni pre pinem vedomi — aivovan jsa injekcemi -- rano v.' v 6:45 tie zesnul. Cele mesto West veal() stf 4edeeniho vedera o kriticke situaci milovaneho °beano, nee nikdo neoCekaval, 2e ne gt'astna, nepochopitelna, doslova zahadna udalost odpoledni argumentace dlouholetYch spolupracovnikti bude miti tak rychlY, rmutnY, drasavY — konec. Osada West, dostojna K.J.T., Bratrstvo Rytitti KolumbovYch, texaska odboeka Amer.

Oerveneho Kfite, fada sdru2eni odboratil a koneene nage krajanska haluze v Texasu, ztratily mute nejdistg iho karateru, obeana vynikajicich vlastnosti, poctiveho .obhajce v geho dobreho, principt demokracie, ptesveddeni politickeho ei nabo2enskeho. Josef Pola gek byl narozen v Texasu, prodelal svoji fispe gnou karieru jak se fika, "od piky". UCiteloval na jihu statu peticipe hvezdy (budou ho vzpominati tady jeho 2610), venoval se hudbe — bratr Cmajdalka ye Fayetteville napi ge nam, jak pied etytmi desitkami let zapolili s ptesnYm dodr2ovanim tempa (Casomiry), jake jejich tehdejgi kapela honosila se iispechy — o eem2 mi zesnulY br. Pola gek nekolikrate giteji vypravoval.

Do West pfistehoval se zesnuly roku 1909. Zatidil si tu kiempirnu a po Case k ni ptipojil 2elezafskY obchod, kterY pro naprostou reelnost obchodovani rostl, mel leta vYnosnosti a stale avy6ujici se seznam zakaznikii. Nahle nas opu-

Ve sttedu, dne 15. ledna 1941. stivei Josef Pola gek byl v pravem slova smyslu — zlaty alovek. A lepe teeeno — dobrak od srdce. Nemel neptatel, nikomu nedovedl odeptit poradu; pomoc, a v dobe teaks hospodatske rise ni — fiver. Byli v teZe dobe mnozi, postileni krisi, hledajici pomoc — jim2 dobrosrdeenY Josef Polagek bez zavazne smenky prodaval sone 'astky polniho natadi,. potteby k lisovani krmiva, nebo ve meste slunu k oprave vodo-Ci plynovodu, elektrickemu vedeni a pod. ZesnulY byl osade West od sveho ptidleneni vydatnou silou, mu Z . em rozeafnS7m, inteligenci a 'Zivotni zkueenosti ye veech slo2ka.ch tvotivy, spolehli1/7, poctivY a skromny. Nehledai publicitu ni bengal.

Spokojil se svojim svedomim, 2e konal svoji povinnost co spotadanY obean, vernY katolik a uveclomelY Cechoslovak Texasu. Westska odbodka S.A.C.T., jedna poetem dlenti z nejvetgich, ztratila v kratke dobe dva vynikajici eleny — ptedaky. Pied vanoenimi svatky opustil nas nezapomenutelny, poctive svoje oe gstvi skutky projevujici Msgr. Josef Pelnat, nyni ztratili jsme nlistoptedsedu nazi odboCky — bratra Josefa Pola gka. Jake la.sce a ficte se tail nahle odegi* — dosveddila obrovska -Oast osadnikti vgech taborii, spousta smutednich hosti z Waco i tady mest, zaplava nadhernYch venal a kvetin. Budi2 mu lehke odpoeinuti a pokoj vednY. PortistalYm vyslovujeme timto nazi hlubokou -cast!

Za Harlem Capkem. Jsou tomu v lednu dva roky, co zerntel Karel Oapek . .. Zemtel zarovett za svobodu Oeskoslovenska. PH jeho smrti jsme podLH, 'Ze jim odeeel spisovatel, kterSr mohl do svYch rozmeru vyrilsti jen v torn svobodnem, lidovem state. Ne sam. Sta skvelych zjeva v umeni a vede mohla za svfij vznik a rust vdedit jen dartim, ktere jim poskytla narodni svoboda. Ale rozmery dila Capkova to dokazovaly nejztetelneji. Bohata basnivost jeho ducha se rozletala bez hranic, jeho utopie at' jiz "Rosumovi Universalni Roboti" nebo "Valka s moloky", jeho dramata, ttebas takove "Ze vota hmyzu" nebo "Bila nemoc" jsou hloubkou obsahu i skvelosti formy z to literatury, ktere se tikes svetova. Mysli a tvoH s takovou volnosti, jaka, byla dtive fidelem jen spisovateltim starYch demokracii, a to volnost rozletu jako by se odraZ"ela na jeho bohate smyelence at' ji g v jeho velkYch dilech, nebo, v tech rozkoenSTch malYch ptibezich o psech, koekach, kvetinach, v jeho pohadkach, bajich a listech z cizich krajfi. A pti tom jests bohatstvi sveho slohu a vynalezavost sveho ducha taktka zaptaha do denni prate pro svuj narod a svou rodnou zem.

V jeho tisicich elancich jest vakaivS7m obhajcem demokracie, svobody a zodpovednosti, usmituje krajnosti a protivy, hlasa zdravS7 a kladnY postoj k Hvotu a neustale hleda uskuteenitelne testy pro lepei budoucnost sveho statu a lidu. Touto Cinnosti se staves jednim ze spolupracovnikft Masaryka a jemu se dostalo cti, ze mohl do svSrch "Ilovorfi s Masarykem" ulait veecku jeho moudrost a budoucim generacim zachovat jeho veene 'ZivY obraz. Capek zemtel na klidnem smrtelnem 1oai. Zemtel v agonii tela i ducha. Ale bteznova, katastrofa dala za pravdu veem lidem Capkovy very v narodniho ducha a ve vuli veeho eeskoslovenskeho lidu. Jiste v lednovYch dnech bude jeho hrob obsypan kvety, ktere na nej nanosi ruce neviditelne nacistickYm strakm, jet v pamatne dny s takovou vroucnosti tajemne venei pomniky veech, jet jsou es1 lidu drazi.

Taliani se domnivali, ie po prvnich vYstlelech bude g ecko kapitulovat. Nikoliv. Jde tu o novy boj Athen a 'lima. Duch starch Spart'anil a obliajcii Thermopyl trill. "Pamitky Rima jsou stejne kfehke, jako pamatky Athen!" — vzkazuji stateeni Rekove. Svet vi, 2e Rekove bojuji s presilou. Necht' tento boj skonei jakholly, Rekove budou podilniky na viterstvi spojeneckych zbrani.

Ze hibitova svobodneho projevu: Reck° se rozhodlo pro zkazu. — Ceske Slovo.

Reck° zradilo evropskou solidaritu. — N. Pol. Posledni obeti Anglie je g ecko. — Zpravy z Melnika.

Valka rise a Italie s Albionem je v podstate vzpourou cele Evropy proti anglickemu eiteni fleetest, neklidu a valek na evropSke pevnine.

Oasova Avaha z Frany:

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941.

TiskaiskS7* totek, kterSr byl od jaktiva nejvetAim postrachem kagieho spotadaneho redaktora, a jen2 dovede nahnati hrtzu do celeho personalu tiskarny, dokazal, te pro neho neznamena, ficta a respekt docela nic. Vyu gitkoval hned prvni pfileg itosti, aby to dal na jevo nov3"rin diteltim. Po expedici minuleho eisla Vestniku zaslechli jsme v ti,skarni povedomS7 potuteliV smith v jednom koute, ale diouho jsme nemohli zjistit, co zase ten raratek spachal. M ted' jsme na to pfitli. V pfedmluve feditehl byla yeta: "Nyni etvrtletni schilze nebudou se jen "odbSr vati", ale budou miti funkci maleho sjezdu."

Pfesveddte se sami, co tento nezbeda v one vete provedl.

Nepsanym pravidlem e stanovach nati S.P. J.S.T. je prinateti Utechu do domu smutku a mirniti gal pozustalSrch nad ztratou milovane bytosti. V domacich pravidlech kaNleho tadu by mel bSdi elanek, 2e povinnosti &elan' je vyprovoditi zesnuleho elena k mistu posledniho odpodinku. A snahou kaldeho elena by melo b3"rti, aby fadov3i pohfeb, kdyZ" si toho rodina pfeje, byl nade irte dustojn3i. Add by v2dy mel miti na zfeteli, aby feenik, kterSr mluvi jmenem spolku, mluvil plynne a jasne, s nalaitSrm citern a pochopenim dilstojnosti okam'Ziku. PHpadnST proslov ku pocte parnatky zesnule sestry nebo bratra ma vtdy byte volen tak, aby pfispel k uleveni bolu a zarmutku. Hititov neni feenittem k svemu osobnimu nadnateni. DUstojne vystupovani &exit pohfbech, vhodna slova dobte pronesena a -cast od k rodine projevend, ziska nati Jednot y na valnosti.

Bylo by tadoucno, aby i v tomto smeru novi f•editele dali sve pokyny.

y

ZMENY ORGANISAtNi PRACE. Dle novS7ch stanov jednou a mnoha povinnosti, ktere pkipadaji feditelum, je ustanoveni organisatoril. Po diikladnem prostudovani cele organisadni einnosti, tSr kajici se ziskavani novSrch rozhodl se sbor feclitelt zavesti zmeny, ktere z rfanS7ch duvodu povaZuji editele za nutne. Tyto zmeny provedeny budou nasledovne: 1. Ka21:1S7 fad vybefe si v nejbliZti schuzi ze sv3ich vlastnich jednoho elena nebo elenkyni, jen2 by isadu nejlepe vyhovoval zastavat dulegtou povinnost mistniho jednatele. Takto vybranS7 Glen doporuei se sboru keditelii pro organisadni praci. fad, kterY ma vice nee jedno sto dlent, ma pra y() vybrati si a doporueiti jette jednoho nebo i vice jednatelu, die potfeby a domacich pomeriI a die koneeneho rozsudku a schvaleni feditelt. VSter tento mono provesti hlasovanim.

2. Sbor feditela si ponecha pine pram) schvaliti neb zamitnouti doporueeneho jednatele; rovne2 pray° dohledu nad nim, vedeni a ponaueovani jeho, jako2 i pravo ustanoviti dileho jednatele od jineho tadu pro takovSr domaci fad, kde prate organisaeni se nekona.

3. Sbor reditelu sjedna a najme jednoho celostatniho vrchniho organisatora, a2 nutria potkeba bude vytadovat.

4. Kahl* fad kontroluje einnost sveho doma,ciho jednatele jednou za etvrt roku a neeinnemu jednateli poskytuje dodateenou pkilaitost na dalti tfi mesice.

5. Kahl* fad po2ada, sbor feditelt o odvolani -pine neeinneho jednatele po testimesieni neeinnosti a doporuei jineho domaciho elena pro tuto praci: 6. Odmeny za ziskani novSrch elenil nebo zvSrgeni pojistneho budou vyplaceny die Uctu vedenSlch v Hlavni tifadovne na zaklade $1,000 ziskaneho pojitteni, na zaklade podpisil na pfihlatujici listine a ne jinak, a die tabulky, jak bude oznameno ustanovenS7m jednateltm. fzeditele nebudou zodpovedni za Mdnou soukromou dohodu mezi jednateli a eleny, ktera se pfiei pravidlum a natizenim feditelt.

7. Povinnosti fadoveho jednatele budou: a) ziskavati pro svilj tad, pfipadne i pro jine fady, nova eleny die stanov Jednoty, bud' sam nebo za pomoci jinS7ch Menu. b) starati se, aby novS7 Glen byl v nejblitti fadove schUzi do fadu uveden, bratrsky uvitan a s fadovou dinnosti obeznamen. c) starati se a uddeni elenil nave ziskanSrch i e1ent startich, a pMniti se o rortikeni

VEST/s/Ilit agitace u sveho fadu za pomoci jinSich 6/ent. d) obeznamiti se dokonale se zaklady bratrskeho pojitt'ovani, s ruznymi druhy pojistek u Jednoty, s platebnimi tabulkami, reservami a v3"thodami Jednotou poskytovanSrmi. e) vest zaznamy o sve agitadni einnosti a podavati potadovane etvrtletni zpravy Hlavni trfadovne die rozhodnuti feditelit 8. einnost novSrch fadovS7ch jednatelil zahajena bude 1. dubna 1941, kdy ve gkera pfedegla ustanoveni budou zrutena.

Sbor feditelt S. P. J. S. T.

SLOVANSKA PODPORUJICt JEDNOTA STATU TEXAS

piijeuje penize na dobre fanny a mestskii majetek A SICE OBNOSY OD $500.00 DO $10,000 NA DOBU PET! NEB DESETI ROlit S PittHODNYM tROKEM. 26.dne komitne. Rychle vyfizeni. - tadatel plat pouze malt' poplatek za odhadnuti majetku.

Dotazy adresujte:

Hlay. iliadovna SPJST, Fayetteville, Texas VYSVETLENI UROKOVE VYHODY. VStoda odepsani pui procenta ze zaplaceneho iiroku na obnosu noty, poskytnuta natim minu1S7m sjezdem, plati na firok vydelanS7 Jednotou od dne prvniho ledna jenom.

Tedy: plati-li nekterST Glen firok na majetkovou notu, kterou proti jeho majetku Jednota dr2i, dne 1. bfezna, odpoeita se to pul procento jenom z obnosu za dva mesice. Plati-li tedy dne 1. bfezna $120.00 -roku, bude tato v3ihoda poeitana jen na obnos iiroku od 1. ledna 1941, to jest na dvacet dolarii a bude to $2.00 a ne $12.00. Plati-li v eervnu, bude tato vSrhoda poditana do toho dne v dervnu, kdy firok jest splatriSr. Slevu za celST rok dostanou noty, ktere plati 11rok 1. ledna 1942.

Podminky teto slevy ale nemil geme pfehlednouti. Urok musi bSrti zaplacen zaveas, ne o den neb dva pozdeji, ale na ten den kdy jest splatny jette pfed tim dnem. Take nota musi miti splatky na umofeni zaplacene v pofadku a nesmi bSdi s temito pozadu. Dale, dailove stvrzenky za pfedeS1Sr rok musi bSti dodany HI. tkadoyne. NedodrMni kterehokoliv z techto bon zbavuje dlu2itele teto vS7hody. Noty platici mesiene a spravne na den neb pfed dasem dostavaji tuto vSrhodu poeinaje splatkami ku placeni dne 1. imora 1941.

Ryba s hodinami v krvi. - Repucha nebo tea karutka smrduta (Osmerus eperlanus), anglicky Smelt, je ilhotovita, ryba, jet 2ije v mofi i ve sladkSrch vodach. - Mofske fepuchy pfichazeji se vytfit do Usti fek nebo do pfistavu. V jitni Kalifornii se mofske fepuchy pfichazeji vytfit velmi pravidelne, a to vtdy hodinu po pfilivu, tfetiho dne Aplriku v kvetnu, eervnu, eervenci a srpnu. Ryby jsou tak ptesne, te dobu jejich objeveni mohou dokonce s velkou pfesnosti oznamovat kalifornske deniky. de leto zhledne tisice lidi zajimave divadlo, jak se hejna fepuch najednou objevi v dohledu a pfibliM se k bfehu, aby nakladly sva vajidka.

Tisice narodnich pisni z tech a Moravy. Podle oznameni z 18. fijna chysta Mazaeovo nakladatelstvi v Praze sbornik tisice narodnich pisni z tech a Moravy, kteil ponese nazev "Narod v pisni". Sbomik uspafada J, Seidl. Loni vytlo v eeskSrch zemich u't vjce zponitt, /lull lin.. dy za cela desitileti.

Strana 13.

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niiepsanSr resoludni vSrbor fadu Karel Havlieek Cis. 4. v Hallettsville, vyslovujeme jmenem fadu hiuboce citenou soustrast rodine nad ztratou Va gi mangelky, matky a babidky a nati spolusestry Anna, Konvieka, ktera tak nahle dokonala svou pozemskou pout' dne 5. ledna ye stall 67 let, ktera byla elenkyni nateho fadu Cis. 4. a pochovana byla na katolickSr hfbitov v Hallettsville dne 6. ledna 1941 za hojneho Adastenstvi pkatel a spolkovSrch bratfi a rester. Vime, portstala rodino, 2e zarmutek VA§ jest veliky pH tak nenaddlem odehodu Vagi milovane matky a budit yam dasteenou iitechou, ge my opravdu soucitime s Vami ve Vatem zarmutku. Zesnula, sestra necht' odpodiva v pokoji a budf2 ji zeme lehka.

Dano v Hallettsville, Tex., dne 9. ledna 1941.

Jan Bodek, Jan J. Konvidka, Jos. Woytek ml., resoludni vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanSr resoludni vStor tadu Elmaton Cis. 148., projevujeme jmenem fadu nati hiuboce citenou soustrast pozustale sestfe Anne Huffove a cele jeji rodine nad ztratou jejiho man2e1a, otce a dedeeka a nateho spolubratra Jana Huffa, kterST dokonal svou poiemskou pout' dne 9. prosince 1940. ye stall. '79 rokil, 11 mesicil a 14 dni.

Pohfben byl na Howley hititove pH Blessing.

Vgem pozustalSlin budi2 fitechou, 2e my vtichni bratfi a sestry. od fadu Elmaton, kterfao rad zemfelSr bratr pomohl zaloMt, soucitime s Vami. Zesnu1S7 bratfe odpodivej v pokoji a budi2 test Tvoji pamatce.

Dana dne 5. ledna 1941. v Blessing, Tex. Method Zhanel, Frank Vrana, resolueni bor.

STAki NAM ODCHAZEJI. West, Texas.

Statenka Aloisie Hrabalova, elenkyne tadu Moravtti Bratfi els. 6. na Cottonwood, odegla na veenost ve stall 83 let, 7 mesicu a 6 dni. Byla jednou z lady pionS7M westske osady, dobra, srdeend a pracovita. Zesnula zanechala to dva syny: Joe Hrabal v Bowling Green, Fla., Adolf Hrabal v Dallas; tfi dcery: pi. Millie Clarkovou v Bowling Green, Fla.; pi. Anna Strmiskova v Hillsboro a pi. Aloisie Petrue v Yoakum, Tex. Babieka pochovana byla za hojne pfatel a elent 8.P.J.S.T. na hititove v Hillsboro;•Za fad a celou S.P.J.S.T. se rozloueil se zesnulou spolusestrou na hfbitove pofadatel organu. BudiZ" ji 2eine lehka, necht' odpoeiva v pokoji. PortstalSrm vyslovujeme timto slova Zpravodaj.

Why. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vStor tadu MoravAti Bratfi 6., West, Tex., timto vyslovujeme jmenem fadu hluboce citenou soustrast rodine nad ztratou matky a babiely a nati spolusestry Aloisie Kra.balove, ktera, dokonala svoji pozemskou pout' 8. ledna, ve staff. 83 rokil a pochovana byla na hkbitove v Hillsboro za hojne fidasti ptatel a elenil S.P.J. S.T. Jsme vedomi, portstala rodino, 2e zarmutek vat jest velky, av gak budi2 yam utechou, 2e i my, fadovi eleni s vami soucitime a 2elime odchodu vag i drahe, jig pfejeme odpoeinek klidnST. Dana y e West, Tex., dne 13. ledna 1941.

Jan Pavlas, Jan Hegar, Frank Svoboda, resolueni vStor.

Kith na prodej. - "Kupte ho, pane hostinskii! Je vernej jako pes, be g jako srna, ere jako vrabeeek a ai yam pojde, bude jet p0.4 tad dobrej jako hov6z1 'VA,"

Strum 14.

VESTN I K

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

ERAL

Moravia Under the Crooked Cross.

speak of ten of their Kultur and call themselves Kulturbearers; in reality they are Kulturburiers. "Kulturgraeber," instead of "Kultraeger." What other purpose can lead them to quarter troops throughout Bohemia and Moravia in school buildings, when many army barracks are standing empty? It is a fact, that many of the Czech schools in Brno, the most modern and best equipped of course, have been taken for troops while equally modern and much more spacious barracks are empty. What other purpose but the destruction of learning is served by the closing "for three years" of all universities and institutions of higher education in the land of Jan Hus, Comenus and Masaryk? Even university and scientific libraries are closed to prevent private study.

Practically all texts on history, geography, civics, have been banned and no new ones published. Teachers are given no indication of what they may teach, but are threatened with discharge and loss of their pensions if they teach anything "disloyal to Germany" or anything which will keep alive Czech national memories, or anything favoring the former republic or its leaders. No poetry may be studied which breathes a patriotic spirit, love of the homeland, or the beauties of the Czech country-side, even though they contain not a word about politics or Germany. Not a word of the Husite wars, or Hapsburg tyrannies and deceit. No mention whatever is allowed of the World War, the Czechoslovak Legions, or winning their freedom a generation ago. Pictures of Masaryk, and of course Bene6, had to be removed from school buildings.

On the other hand, schools must sing `Deutchland ueber Alles" and the "HorstWessel" song until all know them perfectly.

An instance of Nazi cynism and contempt is that barely a week after the shooting of so many Czech university students, a German order had to be read in all Czech highschools warning the pupils to show the proper friendliness to German school-mates, and warning them against any word or action which would hinder mutual understanding. "Members of one race", it read, "honor their own nation by honoring the members of another." That, I repeat, a week after Czech students had been murdered by Gestapo, assisted in Brno by German students.

THE MORAVIAN GERMANS According to last census, 20 per cent of the population of Brno, the capital of Moravia, stated that they were Germans, including the majority of Brno Jews who preferred to call themselves Germans. Now the city appears externally to be purely German. Czech names of streets have been pasted over, street-cars bear German signs and stops must be called in German. On every possible occasion buildings are decorated by order with swastika flags so that some streets appear 100 per cent German instead of 20 per cent.

The German administration acts on the same principle. Czech plays are given two days a week in the Municipal theatre; German plays five days a week Czech organizations can hardly exist, for every meeting, every speech which becomes even slightly patriotic, is interrupted. Many organizations were disbanded at once, and their property confiscated, others are left to die slowly. This crushing of Czech public life has gone to such extremes that Brno-born Germans are alarmed. Their argument is that when the Czechs finally revolt, "the Gestapo gentlemen will drive off in their motors and leave us to bear the revenge for all the, injusticest1 being done now." ellange WU ohTtA",Tt'kl t t '

By J. Pravda.

(Continued from last issue.)

PUBLIC ADMINISTRATION. It is an insult to the world's intelligence when the Nazis announce that they have granted the Czechs full autonomy in economic and cultural development. It becomes a cynical lie when one sees that actually all authority is in the hands of Germans, every phase of life is under their control. Czech officials in Moravia, even those in highest offices, are helpless puppets whose only permitted function is the degrading one of middle-man between the new lords and the people. As recently as last December, I listened to repeated explanations from high officials: "Do you think we can do anything? Everything is deceided by those others". "Those others" are often half literate, but they have the sole advantage that they are of Master-race whereas their subjects, even those of the best education axed highest capacities are considered an inferior helot race, fit only to serve the Herrenvolk.

Is it any wonder that Ministers of the Czech Cabinet flee the country one after the other?

Two of the most capable (Neeas and Feierabend) have recently fled, blocked at every attempt to do anything for their country, facing sure death if the invaders caught them at anything "disloyal" to their masters. More than one official begged me to tell people abroad how debased he and his colleagues feel to sit in office with their hands tied, but they must hold the fort, until the country is free again. If they resign, they only leave a vacancy to which some German would be appointed.

Before the war was launched on Poland, Moravia became the base area of a German Army.

This presented the opportunity for the Nazis summarilly to remove from office the mayors and town councils of all the larger cities. Nazis were appointed in their place to administer the cities, and of course no provision was made for representation of the population in city affairs.

Even the Czech police have become a mere "front" for Gestapo in this tyranny over the population. The police are maintained only because they are occasionably able to soften the invaders' blows, can occasionally defend someone's rights, or can learn of Gestapo plans in advance and give warnings.

The proclamation that the Czech nation is an "inferior race" has more than theoretic results. At every office where permits of any kind are issued (and permits are now required for all sorts of business and property matters, even to take a train to certain restricted cities such as Mor. Ostrava), Czech must queue up and wait two to three hours in line. If he has to fill out blank, he must wait in line to get it and then line up again to hand it in, and line up again to pay whatever fee is required. A German, be he even a boy of fifteen in the uniform of the Hitler Youth, goes to the front of the line and is taken care of immediately. The pass-word is to crack his heels together and shout "Hytla" (Heil Hitler). That is typical of the Nazi sense of order.

THE STRUGGLE FOR CULTITRAL LIFE History has shown that tyrants fear cultural and intellectual development among those they wish to enslaee. this point the Nazis are willing to learn from history, Their efforts in this direction are, if possible, more destructive than in C:Car:01111',2 mattm `rho

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

servable among the German population of the "Protectorate," particularly among the older generation. In certain Moravian towns with large German minorities, the Czechs went through Purgatory after the invasion of the fatal month March All through the spring and summer of 1939, Czech in places like Jihlava had to protect themselves from lynching by barricading themselves in their homes at night. Young bloods among the Germans attacked and beat their Czech neighbors daily; young girls had their clothing torn off them and were otherwise misused.

Since the declaration of war by England and France, however, the wave of fanaticism among permanent German residents of the "Protectorate" has subsided quite noticeably.

There are fewer crooked croses on people's lapels. Germans complain that there is too much organization and too little actual work.

German women complain as they never dared before, about rising prices and the poor quality of everything. Many Germans have again begun to greet the Czech neighbors whom they have despised for a year—greet them in Czech.

There have even been cases of known Germans trying to prove that they are Czech through a grandmother, but those may have been only attempts to avoid military service; who knows?

It would be wishful thinking, however, to expect an internal revolution based on the mass of the German population. There is dissatisfaction, true, but the majority of Germans stand loyally and squarely behind their Fuehrer. They put the blame for the war on England and France, or on the loss of colonies in 1918. Chiefly, however, the masses are afraid of doing or saying anything which would bring them into contact with Gestapo.

Stark fear governs all private actions throughout Germany, to such an extent that I cannot conceive of a mass revolt unless the lead were taken by military circles. If that happened, the internal situation might be solved very quickly, and might lead to restoration of the Hohenzollerns. This is one possibility.

GESTAPO One of the most frequent questions of Americans is whether what has been reported about Gestapo and concentration camps is true. Yes, I am sorry to say, it is true. Here are a few incidents which I know myself, and they are not the worst I have heard about.

Practically everyone in the "Protectorate" knows someone or is related to someone who was seized by Gestapo during the past year and never returned, or returned in such physical and mental condition that he will not whisper a word about what was done to him. Before being set free every prisoner must sign a statement that he will tell no-one what happened to him and they refuse to tell even their families because have been enough cases of rearrest and bestial cruelty to warn all others. This atmosphere keeps wives at home on edge all day wondering whether their husbands will come back from work in the evening, and husbands in fear that their homes are being searched and their wives insulted at any hour of the day.

I know four professors who were taken direct from their classes and not allowed to send word to their families. In another case, 20 high-school students were taken from their classes by Gestapo agents who asked nothing but the occupations of their fathers and chose those who might be wealthy. In many instances, the agents seem to be filling a conelenenee t merely to produce a set number qt (Contlnued on page 17

Ve sttedu, dne 15. ledna 1941.

MONG all the Slavonic nations many doA mestic ceremonies are observed on the occasion of wedding ceremonies to which great importance is popularly attached, an importance equal to if not surpassing that of the actual religious ceremony. These observances date from the close of the pagan era when we may assume the contract of marriage was consumated by a regular wedding which was soon accompanied by a complicated ceremonial. Among the old Sla ys a wedding was obviously an act of serious import, even if the circustances attending it lured the guests to excesses and later to impropriety. Some of the ancient wedding ceremonies common or analogous to the various Slavonic peoples, make it possible for us by comparison to reconstruct an ancient wedding scene. In details of course differences exist not only as between the individual nations but as between district and village. In Czechoslovakia there is an unusual wealth of variations in ceremony and observance. The substantial elements of the popular wedding ceremonial are, however, always alike and point to the old ceremonies, whether the more original form of rape (kidnaping) with the barricading of the bride in her home, or to purchase. All popular ceremony includes the courting of the bride, agreement with her parents, the laying of the bride's hand in that of the bridegroom's the veiling and capping of the bride, walking round the domestic heart or at least 'table, carrying the bride over the threshold and throwing seeds and fruit over her, the laying of a child in her lap, and finally the ceremony of placing her in the bridal bed. The wedding is always accompanied by the baking of special cakes and feast for the wedding guests. It is only natural that the creative powers of the people in song and music inherited from generation to generation gave rise in the various districts to a great fund of songs, sayings and tunes which form the accompaniment of all the ritual of this family festival.

When the young man comes to ask for the hand of the maiden he is accompanied by his father and his "best man", one of the elder of his relatives, but his mother only accompanies him if the families are not yet known to one another. All this takes place in the presence of the village magistrate and elders.

When the father of the bride has welcomed the guests, given his consent and led in the bride, and the best man has remembered to ask a blessing on the event, the party sits at the table to discuss all the essential material features of the marriage. A contract is then drawn up by the village magistrate or parish clerk, whereupon a festal meal is partaken of.

Out of superstition the bride is frequently not present when the banns are handed in at the priest's house. But engaged couples gradually take their place in the church among the married people. After the catechism at the priest's house come the feverish preparations for the actual wedding, very often for a Tuesday.

From the bride's house there go f or t h "inviters", often to the accompaniment of music and the firing of pistols, comprising the best man, who is the spokesman, and a number of young men, all decorated with rosemary..

Sometimes they demand that the bridesmaid or bridesmaids shall go with them to give out the invitations. In Jindeiche y Hradec district and along the Moravian frontiers an important role is played also by the old bride mothers women who play the role to relieve her of all work and responsibility.) To the more remote houses the "inviters" even ride on decorated horses. When they have concluded their task they assemble at the bride's house for dinner, This is generally on a Sunday. Monday is like, wise a very busy day. The bride's house must shine with spotless order. While the bridal pair, the bride sometimes accompanied by hey.? hrideSmaW 00 to Con' mlm ttit) t itt4 and

VESTNiK

Old Czech Village Wedding. contributions of guests to the feast are gathered together at the bride's house. These are generally in kind and seldom in money.

The housewives bake c a k e s, buns and "wreaths," which in the evening, the young men with playful ceremony carry to the bride's house where of course the great bulk of the baking and other preparations are taking place. If the bridegroom is not of the same village as the bride, the women of 'his place will have united in baking for him a handsome cake which is known as a "wain", and which on the wedding-day they carry to the wedding-feast themselves. The two parties also exchange various gifts on this day, and the "bride-mothers" usually present the bonnet for capping the bride. When those who are taking part have had supper together with the bride, the bride's last evening in her old home is slant in poesy and song. To accompaniment of the usual songs the bridesmaid plait garlands till the bridegroom arrives with his musicians to serenade the bride. Then the musicians are invited indoors, and the place of the melancholy songs is taken by bright dance tunes, or according to local custom (as in the 6eskS7 Brod district) the groom takes the musicians to the local inn to entertain them there.

The actual wedding day opens with ceremony. The groomsman leads the guests, to the accompaniment of music, to the house of the bridegroom in order to accompany him to his bride, while a second groomsman leads them to the house of the bride where the bridesmaids decorate them with rosemary. Before the bridegroom, however, can set forth with his retinue, he must ask pardon of all the blessing of his parents. Then with his best man he mounts his horse, while the rest enter carriages and with much shouting, shooting and throwing of cakes the party sets off for the bride. But they do not easily gain possession of her. Here the ancient customs have left their mark. They must come to terms for her, must purchase entry to the house by a cake, sweet liqueur, and the like The bride is taken with her bridesmaids to an attic and there locked in, or the groom's cavalcade may even find the house door barred. The groomsman must haggle jocosely for the possession of the bride who is finally handed out to him to the accompaniment of singing. Again the groomsman asks pardon of all, thanks the bride's parents, and when the latter have given his thanks for the singing, the procession begins to the church, either on foot. or in carriages, according to whether the church is in the place or not, but always with much noise and merrymaking. The musicians again strike up, the women fling cakes to the onlookers, and sweet liqueur is dispensed. Meanwhile the procession of guests in their colorful garb and sparkling gems moves brightly on, the bridesmaids have light dresses and garlands, the bride out of respect for superstition wears nothing blue, and Of course nothing black. On her head she has three wreaths, one of artificial flowers, a second of rosemary and a third carnations cloves, and beneath them sad eyes, for to be gay with the rest would bring her unhappiness.

The journey to the church is boisterous, and still more boisterous is that from the church home. Every now and then the way is barred and ransom has to be paid. The owners of the horses are desirous of showing the qualities of their beasts, so the carriages have a race which pot infrequently ends in sundry contusions either for the carriages or their occupants. prior to the wedding feast the procession Oter}„ Nt$ 4 an inn to 111(411,Ie 1 11 4 ah0in,

Strana 111.

Various customs are observed in the distribution of the guests who sit as a rule at five tables. The bride sits in the righthand corner, the bridegroom either beside her (as in the Tabor district' or with his groomsman and others. The latter have the task of waiting on the guests, but the busiest worker is the best man. He must wait upon the bride and see to the entertainment. Many are the dishes, served according to established order and choice, many are the jokes cracked, the customs observed, the ransoms paid, the contributions collected, and toasts drunk. In the evening the guests depart with a reward for service (reminders of the feast which always includes a baked "wreath". Frequently an adjournment is made with the musicians to the inn where there sometimes takes place a struggle with various obstacles, and a right to sit at the chief table has to be purchased.

Between the dances the bride retires to change in order to show off the wealth of her wardrobe. Sometimes the bridegroom is kept dancing and not permitted to go to join his bride.

In other places he is conducted, to the accompaniment of song and joking, to her chamber.

The next morning all breakfast together, and then preparations are made for dispersal. The local guests depart, those who have a distance to travel get ready for their journey, and the bride's mother gets the bride's outfit ready. Refreshments are once more handed round, the best man makes a speech of thanks, the bride's parents bestow their parting blessing upon her, and finally the best man leads the weeping bride to her carriage. The procession is again a splendid one.

The entry of the bride to her new home is again accompanied by complicated ceremony.

The procession has to pay ransom en route, it finds the house closed; in other places the bride is welcomed in festal fashion and sybolically she takes over the care of the weal of the new household. looking into the chimney, putting her hands on to the stoves, etc. Women must purchase the bride's trousseau from her retinue. When the bridegroom's parents have given the newly-wed pair their blessing, all sit down together to supper, the bride again sitting at the corner. After supper comes the ceremonial "capping" of the bride if she was not capped on the first day, especially in cases where she marries within her native village, Songs, jokes and a struggle for the bridal wreath accompany this ceremony in the course of which the women for the first time place a golden cap on the bride's head. The day again concludes with the dance at the inn, where in some places the bridegroom must ransom his bride for a dance, or where, after capping, an old woman is substituted for the bride, or other hoaxes perpetrated according to where and when the (tapping of the bride takes place.

Not infrequently the wedding festivities were protracted to the third day. The women dress up a distaff and drink wine to the memory of the bride's maidenhood. Men of masquerade would often run to get some poultry to replace the stores of the house where all has been eaten up. In various districts other customs were observed on this day, decapitation of a cock, jokes in the inn, etc. The wedding festivites had to last two days; in the house of the bridegroom, if he had parents, they dressed up on the second day, even if the groom was from the same village as the bride.

Even at the end of the festal days, however, the new relations did not disperse for a long time. As a rule the newly-wed pair with the bridegroom's parents visited the house of the bride's parents usually on the following Sunday, for the little wedding feast — a dinner together, or at least a drill's' of some special cirrce with takes, 4, It.

Strana 16.

Taft, Texas Dear Editor!

There are numerous boys and girls who would like to know some points about various schools, therefore, I will tell you a brief account of the school I attend which is the Taft High School.

About two years ago the Taft High School, along with the Grammar School was redecorated. The new school auditorium is adjoined to the High School and Grammar School with arches. We also have a modern new Homemaking cottage, Agriculture building, Band cottage, and a beautiful Gymnasium. All this was completed in about a year at the expenditure of nearly a quarter of a million dollars.

The Taft High School has an enrollment of about 250 students which is a great increase compared with the number of students 5 years ago. The school being a city school is known as the most prominent in South Texas.

The school has a band with membership of 65 students under the direction of Mr. Sam Ezell. My only sister Jewell, is an active member of this band. She plays the clarinet.

The Taft High School Band won many first place contests in succession during the last few years in the Battle of Flowers in San Antonio.

The Taft High school has 13 teachers.

The school at present offers 23 subjects.

They are Biology, Chemistry, Bible History, Spanish, Public Speaking, Typing, Mathematics, Algebra, Geometry„,English, Texas History, Civics, Band, Physical Education, Health, Agriculture, American History, World History, Home Making, Junior Business and Short Hand, and also various other subjects to choose from.

After graduation this year, I plan to take nurse training and accept nursing as my profession.

My brother, sister, and I belong in "Sokol" in Corpus Christi. We go training every Friday night, with our very good friends, the Elzners. The training hall, I presume, is approximately thirty miles from our home which is difficult for us to attend every Friday under various circumstances. Our "Sokol" sponsors are Mr. Jim Kucera and Miss Annie Regmund.

In conclusion, I would like to state little something about our neighboring city which is 17 miles from Taft which is Corpus Christi.

As everyone knows, the city of Corpus Christi, was granted by the government a 25 million dollar Naval Air Base, which is under construction at the present time. It will be completed in the near future.

Now, I believe I have written the brief story of topics I have chosen. I believe it would be very nice for everyone to know particulars about other different schools.

Thanking you, I am, Dorine Klapuch.

Vernon, Texas Dear Editor!

As this is my first time to write I shall give some of the inside facts about the crops, weather and etc. of this county, Wilbarger. A number of young folks have told their views on different subjects, so therefore, my subject shall be a different one also.

Most of the people that live on farms, are not through gathering their crops, because of the bad weather that has been all over this county. Most all of the cotton has been gathered, except the last few bales that have opened in the last few weeks. Although; these few bales are ruined by these rains and early frost.

Farmers have lost many bales due to this.

The crops, as a whole have been somewhat better in places. Around this part of the community the crops were pretty good for the amount of rain and pretty weather we received during the summer. Cotton has made better this year, but small quantities of maize was

vtaTNIK made in places. Many farmers suffered this loss because of chinch bugs. Farmers who have tractors will not suffer when they start farmming this year, but the farmers who work with stock and team. It will be very hard on these farmers, with the money that they make out of their cotton crop they have to buy their maize, bundle feed is not so scarce. Here is hoping that 1941 will bring a much better year for us all.

The weather during the Christmas holidays, was pretty fair. Last year, there was snow in most of this county and others. It hasn't been very cold here this winter. Some days have been as warm and pretty as the days in the summer. Some have been cold, cloudy and rainy. The weather had been fair for several days, but it has been foggy and misting rain. We all hope it begin to get pretty so the rest of the crops can be gathered.

These misty days have been rather bad for the people. The flu has been rather bad this winter. The change of weather and too much to eat during these holidays. Speaking of people getting sick, my grandfather, mr. John Jokel Sr. has been ill for over a year. He is paralyzed and cannot move around. He has been here since June and he has to lay in the bed all of the time. He doesn't seem to get better.

We had a nice surprise at our home during the holidays. My father's sister-in-law, Mrs. Anna trampota and son Laddie of Crosby, and mother's sister, Mrs. Emily Dybala and children Jannie Wasek and Johnny Wasek, all of Houston came to visit us and spend their Christmas here in Vernon and other cities.

Also Mr. John Jokel Jr., and family and Mr. and Mrs. Edward Jokel and family of Lockett were here during the holidays. From Thacker vine, Oklahoma, Mr. Jim Dedek, Freddie Dedek, Haney Dedek and Miss Johnny Mae Nell; Mr. and Mrs. Edmond Dedek of Vernon, and Mr. Henry Wasek of Harrold. Mr. and Mrs. Albert Jokel and family were unable to attend, because of illness in the family. So we all had quite a gathering at our home during the holidays.

I would very much like to read stories or articles from young people about their communities. Won't others write of their communities also?

May 1941 still be a better year for us all.

Very truly yours, Frances Masar SOKOLS IN AMERICA The Bohemian •immigrants, who fled before the merciless flood of bloody persecution after the revolutionary days of 1848, leaving thus native homes to find shelter in the peaceful heaven smiling the flaring folds of the Stars and Stripes, and like a richly laden ship reaching a port with all its wealth intact, brought to America with them not only their ardent love of Liberty, but also the noble gospel of their great leader Tyrs, who instilled in their minds and burned into their very souls the righteousness of his preaching that "Physical education means not only physical, but also mental and moral education of mankind".

Resolving to make their new home resemble their old home they were forced to leave, they followed the words of wisdom spoken by their leader and as every little village in Bohemia had its Gymnasium, so in every Bohemian settlement in this country the first public building was devoted to the physical education of the future young America.

In 1778 Bohemian Gymnastic Union of U. S. A., was founded in Chicago and in a short time its branches spread nearly in every state of our Union from coast, disseminating the preachings of Tyrs into the younger element of both sexes. The Bohemian Gymnastic Union was the first organization which proclaimed the equality of men and women and one article in its Constitution "that every member of the

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941.

Gymnastic Union must be or must become citizen of U. S.", demonstrates the true loyality of the Sokols to their new country.

How deeply the teaching of Tyrs were rooted in the hearts of members of these organizations is demonstrated by the fact that, when the dark cloud of war hung over their new country, these loyal followers of Tyrs were so eager to take part in that mighty struggle that, two weeks after President Wilison's call for volunteers, the . Sokol Gymnasiums were empty, because all the young members hastened under the flag of their adopted country and with no little pride did the Sokol Societies embody in their war records the significant fact that not one of their members was rejected for physical inefficiency and that their organizations were represented under the American flag by men who had "strength in their arms, courage in their heart and their country in their minds!"

There were several organizations of Sokols.

The strongest of them, which was organized into Union in 1878, adopted the blue uniform; out of respect to those "boys in blue", who fought under the Stars and Stripes for the preservation of the Union Another organization adopted the original uniform of the Sokol of the old country, which consisted of a black round cap with a falcon's feather, gray blouse and trousers, and a red shirt This naturally led many Americans to the wrong conclusion that the "red" shirt sympbolized the same idea as "red flag". Far from it...

Sokols in Bohemia were brought into life by Tyrs in those memorable days, when the Italian patriot, Garibaldi, led his "red shirts legions" in their struggle for the liberation of Italy, and the same red shirt was adopted by Sokols who were destined to fight in the future for the liberation of Bohemia. The red shirt in Sokol ranks, therefore, is a symbol of the highest patriotism and ardent love of freedom on whose altar the wearer is ever ready to sacrifice his life.

ADVANTAGES OF HOME PRODUCTION Home production of dairy and poultry products, fruits, and vegetables, and meat from animals fed and butchered on the farm offer a two-way advantage to families with low cash incomes, Jennie Camp, specialist in home production planning for the A. and M. College Extension Service, has pointed out.

As the Department of Agriculture Yearbook for 1939 states, home-grown foods usually improve the diet, both in quality and quantity, and they release for other purposes money that would 'otherwise be paid out for food.

"Time, energy, and land, as well as money must be invested in producing food for consumption," Miss Camp says. "But when families have only a limited amount at their disposal for all living expenses they can obtain many more goods and services that cannot be homeproduced if they are able to secure their food for a smaller cash outlay."

Specifically with regard to • home production of vegetables during the non-productive months the specialist mentioned the frame garden as a means of providing green things for the table. These not only cut down the grocery bill, but another important function is supplying food with some of the vitamins necessary for proper nutrition and good health, she said.

WHY NOT SAY IT? This recall a story on, rather than of, Choate.

He, Gen. Gordon and another lawyer named Jones were discussing a case in Washington one day. "Gentlemen," declared Choate, "I can truthfully say that in all my legal practice I have never accepted a client unless I believed in the truthfulness or right of his case." — Lawyer Jones sighed. "I wish I could say that," he confessed. "Well, Jones," said Gen. Gordon, "why don't you say it—Choate said it!" — John T. Graves, Birmingham A-Herald.

Ve sttedu, dne 15. ledna 1941.

MORAVIA UNDER THE CROOKED CROSS (Continued from page 14.) prisoners for internment. They have no warrants of course and may not even make sure of the victim's name, any people sleep at the homes of friends when they suspect that their neighborhood is to be the scene of a general round-up the next night. But no-one whom Gestapo wishes for any reason or pretext can escape long.

They use many ruses. One famous professor of Masaryk University in Brno was out of town when they first came for him. Several days later when Gestapo came to the University, the dean thought to shield him by saying he was still out of town. They ordered that he appear at the University on a certain day "for a brief and- purely formal registration". After' they began the interview, one of the agents rose and said it would be necessary to take him to police headquarters to write a deposition. He never returned and we heard that he had been so mercilessly beaten and disfigured (though over 60 years of age) that the other prisoners in his cell wept over him.

Later while his wife was at the Brown Home interceding for him, their son was taken.

The story of a student who was lucky enough to be in concentration camp for only two months sounds fantastic, but is not exaggerated. He was taken for having in his pocket a flier calling on Czechs not to ride the streetcars until the Germans restored the original signes on them in Czech. "When I was taken to headquarters, a little Gestapo orderly who wasn't as tall as my chin ordered me to face the wall. He then rammed me in the back New Blueprint Service Farm people who are planning to build anything from a chicken coop to a new home may have the help of a comprehensive publication in making their selections.

The publications, M. P. 360, "Plans of Farm Buildings for the Southern States", das compiled by extension agricultural engineers of the states listed and issued by the U. S. Department of Agriculture. Copies are now in the hands of county agricultural agents.

From M. P. 360, farm people may select the type of building they want from the great number of sketches shown. After the selection is made, the county agent will order the blueprints from the Texas A. & M. Extension Service.

With the exception of a few of the dairy barns, cattle shelters and poultry houses, all the plans shown in M. P. 360 are well adapted to Texas conditions, acording to M. R. Bentley, extension agricultural enginner.

Blueprints of the dairy barns, cattle shelters and poultry houses that are recommended for Texas, as well as for sweet potato storage houses and others not shown in the USDA publication, may also be secured free from county agricultural and home demonstration agents. oI believe with Ingersoll, that happiness is the only good, reason the only torch, justice the only worship, humanity the only religion, and love the only priest. — Dr. Robinson.

Contrary to physical objects, many a danger shrinks in size as we approach it more closely. And many a catastrophe vanishes altogether as we separate and analyze IU component parts.

Dr, 110,1n8on,

Strana 17.

vEsTNIK

with all his strength, dashing my head against the wall and breaking my nose. They beat me so badly that two months later there are still blue bruises on my arms and legs, head and neck." (These I saw myself.)

Once while I was scrubbing toilets (a punishment which appears the favorite of the Nazi mentality) my guard saw a locket on my neck. He opened it and found next to the picture of my mother a thiny Czechoslovak tri-color, for which he pounded and kicked me until I fainted. Several times in those two months I fainted, although I am an athlete, from undernourishment and beatings. No matter what one is doing, he must jump to attention whenever a Nazi passes, address him by rank, give one's name and what work he is doing. If I was slow with German or gave his rank incorrectly, I was slapped in the face and had to repeat it till my captor was satisfied — all to the tune of slapping and curses as a Czech cur.

"In one of these episodes, the orderly mocked me as a student reduced to scrubbing hallways, kicked over my bucket, tripped me to the floor and made me wipe up the water with my clothing by sliding through it on my face.

Out in the courtyard we were guarded by men with cocked rifles and ordered never to approach them within a certain distance. One day, I saw two old men crazed by beating, who forgot and came too close to a guard. They were both shot on the spot.

"I can't tell all I suffered or saw, but such things can never be forgotten or forgiven. I have to be "loyal" now, but when the time comes some German will pay with his life for

what they did to me."

Just before the shooting of students and the closing of the universities, Dr. Arne Novak, Rector of Masaryk University in Brno, died.

Fearing a demonstration of students at his funeral, Gestapo forbade any funeral procession. Not content with that, they arrested numbers of students, forbade anyone but relatives and closest colleagues to attend, ordered the Protector to speak not more than three minutes And without using the words "university" or "rector". His guard of honor was a company of machine guns practicing before the church. They can't leave us alone even after we are dead and gone.

The thing I am most frequently asked about in America is the murder of the students; people are still shocked at that months after it happened. Just how many were killed no-one can say precisely. Many hundreds were taken under arrest to Germany and no-one knows who of them are alive and who has been killed.. The world knows more about the 142 killed in Prague than about in Brno, where the cream of our youth were also treated worse than animals. I know from students who were there that the Kaunic dormitories were seized

by German troops about three a. m. on Nov. 18th. The students were ordered into the halls in their night clothes. There under fixed bayonets they were "examined" by spitting in their faces and asking absurd questions. When one of them jerked his head away from the spitting, it was called provocation by the examiner and he was cruelly kicked. This sort amusement was kept up most of the day and the boys received nothing to eat.

froin 100 Siiutherrit.Ci • es From "100 Southern Reci-e

WAFFLES In the South where hot breads are a part of the daily diet there is no more popular and delicious bread than waffles, both for breakfast and for "company" luncheons.

Therefore this recipe for Southern Waffles 1% cups flour 4 teaspoons baking powder 1,4 teaspoon salt 2 eggs 1 cup sweet milk 4 tablespoons melted margarine Sift flour, baking powder and salt together . twice. Separate eggs, beat egg whites until very light, and the yolks until very thick. Add the melted margarine. Mix well.

Fold in beaten egg whites. Bake in hot waffle iron and serve with a generous supply of melted cot. tonseed oil margarine. Yields five or six waffles.

Other favorite Southern recipes are presented in a. large, full-color, 100-page cook book, "100'Southern Recipes." Send ,o National Cotton Council, 13ox, 18, MellipiliN

CORN STICKS Of all foods which have had their origin in the South, corn bread is one of the best known. The further South you go, the more frequently corn bread appears on the menu. Morning, noon and night there are appropriate corn breads.

Among the best liked are Corn Sticks ' 1 cup corn meal Ai cup flour ,3 teaspoon salt 11.4 teaspoon soda sup sour buttermilk 1 egg Mi tablespoon margarine Sift meal, flour, salt and soda three times. Add the milk and beaten egg yolk, melted margarine, and lastly beaten egg white. Pour small amount into piping hot, ' greased corn stick pans and bake in hot oven (425° P.) for 15 min-1 utes. Serve hot and with a goner- i ous amount of cottonseed oil margarine. Yields 8 to 10 sticks.

Other favorite Southern recipes are presented in a large, full-color, 100-page c ook book, "100 Southern

*

RocipooP iced to Noittotiol Cotton , 111sfirik; 1700 '44 Nifur104 ?Mb .4,31F +4,4

LACED-EDGED CORN CAKES On many of the fine old plantations of the Southland fried ham is a more or less standard breakfast dish. Served with piping hot corn cakes, it's a dish which will stir even the most jaded of apetites.

Southern Lace-Edged Corn Cakes 2 eggs 2 cups sweet milk 1 cup corn meal 1 scant teaspoon salt 8 tablespoons melted margarine Beat the eggs well; add the milk and beat with a rotary egg beater; add the corn meal in which has been sifted the salt; lastly add the melted margarine. Stir well each time you bake a cake, and be sure to bake each cake on a wellgreased, hot griddle, using a spoon. ful of batter to a small cake.

Serve with broiled or fried ham and gravy. These corn cakes are also delicious with a vegetable dinner. Yields about 40 cakes.

Other favorite Southern recipes are presented in a large, full-color, 100-page free cook book, "100 Southern Recipes." Send to Na. *103 °Atom ConpcU, Pox

Strom. DI.

VESTNIK

Ve stiedu, dne 15. ledna 1941.

BENES A ROOSEVELT.

JAK JSME KOLONISOVALI HULL.

PODZIM NA:SICH VOJAKU.

Navateva, kterou dr. Bene g ueinil presidentu Rooseveltovi v Hyde Parku, N. Y., dne 28. kvetna 1939 neni jik dale tajemstvim a ize se o ni zminit.

Dr. Bend a jeho tajemnik (E. D. Hitchcock) ptijeli incognito do New Yorku, cestujice letadlem z Chicago., jako "dr. E. Brown" a "E. B. Hamilton". V malem hotelu, kde jsme se ubytovali, nebyla toto2nost dr. Beneae znama ani velmi vYkonnYm detektivAm mesta New Yorku, kteti ho obyeejne vaude provazeli, ponevad2 nedavno byly odhaleny ptipravy k Atoku na jeho tivot. DruhY den jsme byli odvezeni do Hyde Parku. Dr. Bend' mel tmave brYle. Vedle dr. Bene ge a jeho tajemnika byli na obecle v Hyde Parku jen president Spojenych Statt, jeho matka a jeho osobni sekret •ka, sl.

LeHand. Tato schtzka byla tajno, a nelze o ni referovat. Jest vaak mono lid, 2e zAstane v pameti dr. Bende jako jeden z nejvyaaich okamtikt jeho americke navatevy, nejen pro uznani, jeho se dostalo boji, ktery dr. Bend zastupuje, avaak take proto, te tato navateva poskytla dr. Bene govi p •ilditost setkat se s Franklinem Delano Rooseveltem proste jako mug s mukm. — (Z knihy E. D. Hitchcocka: I build a Temple for Peace.)

Bend a Roosevelt maji mnoho spoleeneho a v jejich praci i v jejich poslani ize najit afinity, hodne pozoru. Vaak i presidentska volba r.

1935 v 6eskoslovensku a nynejai volby v Americe mely za podklad spoleenou politickou idealogii a podstatu. Kdo by se nepamatoval na kampari, je2 chtela dosadiCza nastupce T. G. Masaryka eloveka dine politicks akoly a jinYch tendenci, ne2 byl dr. Bend. I v Americe presidentske volby ukazaly ye volebnim boji podobne dva tabory, pii eem 2. Roosevelt zastupuje politicky, socialni a hospodatskY pokrok, zatim co Willkie mel byt presidentem americke pravice.

Bene gova schtlzka s Rooseveltem poskytla sveho Casu naafi veci onu pomoc, ktere jsme po mnichovske dohode a pak po 15. bteznu 1939 pottebovali nejvice: mravni povzbuzeni a uptimne uznani za obet', kterou p •ines1 eeskoslovenskY lid. Roosevelt nesouhlasil s Mnichovem a snail se podle svYch sil a mo2nosti zabranit uddlostem v zati 1938. PHI si, aby problemy, o nich jednostranne a diktatorsky rozhodla mnichovska konference, byly vytizeny na skuteene mezinatodni kanferenci, na ktere by 6eskoslovensko melo samortejme pravoplatnou teast. Tehdy vaak byla nalada podceriovat a odmitat americkou pomoc tohoto druhu a chut' ptijmout Roosevelta za neptimeho spojence se y e Francii a v Anglii projevila mnohem pozeleji.

Dr. Bend naSel u presidenta Roosevelta pine porozumeni pro Ceskoslovenskou vac. Prakticky se to projevilo spravedlivym a rozhodnYm postupem americke vlady, kdykoliv a10 o deskoslovenske zajmy. Americka, vlada neuznala rte.mecky protektorat v 6eskoslovensku a vyslanec pluk. V. Hurban jest stale povakvan za eeskoslovenskeho diplomatickeho zastupce. Jests za pobytu dr. Ed. Beneae ve Spoj. Statech se Nemci nekolikrate pokusili znieit i pravni existenci Ceskoslovenskeho statu, avaak Rooseveltova vlada a jeji ri •ady tomu f2dy zabranily.

Oba, Roosevelt i Bend, jsou statnici a hlubokYm demokratickYm ptesveddenim a maji stejnY smysl pro klidne soutiti vaech malYch i velkYch natodti a state. Jejich vzajemna Acta a jejich dorozumeni muse s mutem se staly prvnim a nejlepaim mravnim i politickYm ptinosem naaeho odboje.

Kolonisace mesta Hull teehoslovaky zadala a zaroveri skoneila, kdy v Cervenci 1939 dve deveata, ink ptitel a ja jsme sem phjeli, abychom vytvotili eeskou menainu.

Nage mengina Wee ptivykala. Jen jsme vyz domu a u2 jsme byli obklopeni lidrni a kde kdo se za nami otael. To trvalo tak dlouho, dokud jsem se nezeptal anglickeho ptltele, co ti lids na nos vidi. On nom velice taktne, ale dtrazne prozradil, ze zde "pumpky", Ake jsme my nosili, jeate nikdy nevideli. Byla okamhte provedena velka eistka naaich veci, a ptiati den jsme ji2 vystupovali bez teto east odevu (ovgem v jinYch kalhotach, pozn red.)

Pozdeji jsme byli ptipuateni do High School.

Anglieti chlapci byli veci nom velmi ptatelati a proto jsme se rychle vyrovnali s novYm prosttedim. K tomu ptispelo, k de gtina byla phpuatena do akoly jako nepovinnY ptedmet. Na co se nos anglieti kluci ptali, midete si ptedstavit. Ukazalo se to ptiati den, kdy chlapci na mists algebry zadali mluvit Cesky. Chudak profa prohral bitvu a dal se na zmateny Atek.

Nekolik anglickych vb.:Snivel potidilo si na pul tuctu seaitil a pak nos brutalni ptesilou donutili, abychom potadali krou2ly Ceske veci, vypraveli o Ceske kultute, o sportu atd. Tak jsme se seznamili nejen s mladdi, ale te2 s kantory, kteti, jeliko2 o naai vlasti nic nevedeli, vstoupili do nagich kursit.

Zili jsme velice spokojene, az neptijemna hada nos site povYaila u 'Zan, avgak k east profesorskeho sboru na nos na Cas zanevtela. Muj ptitel Ruda totd jel na kole a volky nevolky vrazil do jednoho prOfy. Dostai chudak "stick" a bylo z toho mnoho keel Avaak piece se na to koneane zapomnelo.

Kdf2 zaealy nalety, byla einnost nal menainy ponekud rozaitena. Pedujeme o nekolik starYch dam z naaeho sousedstvi, ktere vkly chodi do naaeho krytu. Jakmile sireny zahudi, Ruda divoce zapiska, na piat'alku, ktera mu u2 delala dobre sluZby v Praze pri kopane. Muj ptitel peCuje o stare damy v naafi kuchyni, zatim co ja, opatten starou helmou, zastavam na Ode A.tad "spotra". Jsou-li nemecka letadla na blizku, signalisuji dolii a stare clarity odeberou se za Rudolfova vedeni do krytu. Je-li nebezpedi blizke, lehnu si pod pytle, ktere jsem tam za tim Adelem vhodne ptipravil.

Nyni bych jests nee° chtel poznamenat o torn, jak si uddujeme eeastvi. V na gem pokoji povesili jsme statni vlajku a obrazy Masaryka a Bene ge. Mame take peknou Ceskou knihovnu.

Vkly, ne 2. jdeme spat, zpivame hymny a v posteli potom zpivame Ceske lidove plane. My dva hog i, kteti tvotime mu2skou east Ceske menainy tohoto mesta, jsme se doma vubec neznali.

Smutny osud nos svedl a myslim, .2e na celem svete neni tak uptimneho ptatelstvi. Pomahame sobs samYm, pomahame jinym. Na g jedinY spoleenY cil a ideal je cilem vaech vernYch C' echoslovakii: Svobodne 6eskoslovensko ye svobodne Evrope.

Prosim vas, drazi etenaii, abyste, je-li vas pohromade pino nebo pouze hrstka, byli v2dy tak svorni jako my dva zde. Nenatikejte, vedeli se yam apatite, nemluvte stale o tech starych dobrYch Casech, ale snate se, aby se zase brzy dostavily. Bud'te spokojeni se vaim, co mate, nejste-li v armada, pomahejte jinak. Nemyslete na sviij vlastni tpsud, ale pomahejte celku, pomahejte kademu, pomahejte Britanii a vaemu tomu, zae dnes bojujeme. Nikdy nezoufejte, v2dy bud'te optimisty. Ale ptedevaim v2dy pomorte. At' potvrzeno jest to krasne naae Zavola g-li techa, ozve se elovek.

Anglieane maji nejen vojenska tajemstvi — a o ne se, mimochodem keeeno, deli s nami s uptimnosti, ktera nadosmrti zavazuje — ale oni maji take tajemstvi nevojenska, a s feral je pota. Marne se ptate mladYch a starYch, muNI i ten, ba i divek, s nimik jste po vojensku zadobte: "Jak to delate, Ze u vas je trava vedne zelena, i ted', v podzim, ItherY je vlastne uz zimou. Nebot' jak daleko je k patronu jizdnich hlidek svatemu Martinu na bilem koni?"

"Well," tekne tazanY a usmeje se. "U nos je trava opravdu zelena, i v zime, kdy mrzne, a byla zelena i kdyz bylo jednou na dva palce snehu ...

A dost.

Tak tedy nevime, prof je trava v Anglii zelend i ted', ale je — a je ptekrasne v zimnich sidlech nagich vojakt. Strae v branach stoji v platich, ale ye dne je to opatteni spin ye prospech plate, nd ye prospech vojaka. Za to v noci se pine osvedeuje ptednost armady, ktera ma vaecko z prave anglicke latky.

Ovaem, na g vojak timto ptepychem nexpyanel a zrovna pied nekolika dny ukazal,ze si umi potadne vyhrnout i anglicke rukavy. Vime, r; e anglickY kral se zastavil u na gich mladenct, kteti pracovali na odklizeni trosek v ptespolnim masts.

Kralovska, navateva nebyla jedina.

Byl tu i ministr Eden, ptimo v posadce, a jak o nem vojaci mluvi, vyystava yam pied oCima obraz historickeho pralskeho dne, kdy Sir Anthony Eden byl na Hrade praskem, a kdy byl na radnici a potom na letiati ye Kbelich; tak je to dlouho, ke tehdy jests byly Kbely civilnim letiatem! Primator Baxa se s nim loueil, a potom jsme valchni vystali o ministra Edena hroznY strach, proto2e se jeho avian dostal nekde mezi Kolinem a Rotterdemem do hrozne boute a nebylo o nem pies hodinu slechu.

Anglidane napsali knihu o svern hrdinstvi, ktera bude v nejblffSich dnech *yd na v Novem Yorku. Americke list;' uvetejnuli toti2 pravidelne dopisy, v nich2 Anglicans piSi svym ptibuznYm a pitateliim ve SpojenYch statech tom, jak hrdinne snaSi Anglie nemecke nalety a jak krasne sc chova anglickY lid v techto krutYch zkouSlach. Dopisy vzbudily , v americke veiejnosti takovY zajem, e velke nakladatelstvi Putnam se rozhodlo vydati nejkrasnefSi z nich v knize. eistS7 vYte2ek z prodeje bude venovan Britsko-americkernu eervenemu kti2i.

Sbirka sokolskYth zpevii v Syne. — Sokolska, Zupa Jana Machala v Brne zahajila v Ike vydavani sokolskYch zpevu v nakladatelstvi Aldt.

Pazdirka. Do sbirky budou pojaty jednohlasne pisne s prAvodem klaviru, dvojzpevy a etytzpevy pro detskY, 2enskY, musk a smiaeny sbor.

Jako plvni Cisla vyaly mtdske sbory: Josefa Bohuslava Foerstra "Sokolu" na slova Vojtecha Martinka a Zderika Blaka "Sokole" na slova teho2 basnika. Sbory jsou ureeny hlavne pro pevecke krouNcy a sdrtdeni v sOkolskYch jednotach.

Byla to obava nejen o Nvot vysoke anglicke osobnosti, ale docela lidskY strach o hrozne lidskeho, kouzelne ptivetiveho a mileho eloveka takoveho, o nem2 i nejmanejai mudsky tekne uptimne a bez zavisti: elegantni a spravnY Tak tento Anthony Eden ptijel k naaim voPlum, jako Jeho Velidenstva kabinetni ministr a sekretat valky. Dival se, vyslechl hlaaeni, promluvil, s kYm bylo promluviti, ptivetive, demokraticky. Prihlikel cvieeni a mame duvody ptedpokladat, ke byl spokojen. Chlapci se einili. A to vite, co dokae eeskoslovenskY vojak, kdy chce!

Nu, a ted' je po posadkach zase vaedni den.

S cvidenim a jinou vaednodennosti a s kouzelnYmi veeery sametoveho blackoutu, kdy vojak — v ramci ptedpisil o veeerce a obeasnem pteseasu — pini svedomite a oddane zakon armady: chraniti slabai a bYti oporou civilnimu obyvatelstvu — zvlate pokud je thledne a mile a ma veeer "nahodou" chvilenku volneho Casu.

DOPIS ZE STRAM. Vojak na strati u Anglieanii piae kamara du: Sedim v kantine v tabote a udim se z nekolika ptirueek o vaemoinYch zbranich, z nich budeme zkotdeni. Vae se tady bere smrtelne vane; jsem rad, k mom ptilehtost to vaechno videt, nebot' nyni vetim, k Anglie valku vyhraje. — Rano budieek, pulhodinka 7:15, snidane 7:45 a pak cvideni do 13:15. A znovu po obede ad 14:25 do 16:45, zkratka prate nad hlavu a ph torn venku za kadeho podasi. VCera jsme zmokli na sttelnici, kde nap. nejakY kapitan klidne v lijaku vykladal techniku sttelby. ZUstaneme tu asi mesic. S mestem je stra§ne spojeni. Ueim se anglicky, abych aspon neco z toho mel, zkou§ky asi dopadnou S'patne, protok nemohu zvladnout takovou spoustu technickSTeb \Iran).

"Nak

Ve stfedu, dne 15. ledna 1941.

btrana

V/STNiS

USME. V KRALOVNY VIKTORIE.

CESTOU DO ARMADY.

NOVE VERSE FRANTISKA KLATILA.

V nedavnYch dnech podnikli nemeeti letci ritok na nekolik 'nest ve stkedni Anglii. Nag vojaci meli po prve ptiletitost pomahati aktivne v postiienYch mestech. Ptevaieli ranene do nemocnic, pak pomahali evakuaci civilniho obyvatelstva a pti odstrariovani trosek. Nerinavnou praci ziskali si temet ihned ptizeri obyvatelstva . Kdyi do postiiienYch most phjela kralovska rodina, mohli se na vlastni oei ptesvedeiti, fie i ti nejneet'astnejei zapomneli aspori na chvili na sve strasti, spechajice uvitat krale a kralovnu. Mnohe obchody byly terrier. Alpine rozbity, ale v kouteeku naelo se vidycky trochu mista, kde majitel obchodu pokradoval klidne ve sve obvykle praci.

Divali jsme se s obdivem na kidide nakladnich aut, kteti se s nedostiinou trpelivosti a obdivuhodnou virtuositou vyhYbali se svYmi vozidly hoticim troskam a hasieskYm hadicim.

Personal hotelu daval rychle veechno do pokadku, ponevadi hosts ptijdou zcela jiste a musi dostat sve bez ohledu na to, fie mesto bylo krute bombardovano. Vide jsem dokonce holide, kteremu nemecka, puma rozbila pril kramu, ale v druhe prilce mistnosti oholil kaznika v naprostem klidu.

Nah vojaci pomahaji nyni v daleim meste.

Odstrariuji trosky domri, jei odolaly staletim a ztitily se nyni za vtetinu. Na hlave mame po prve anglicke ptilby a pracujeme opravdu bez ptestavky east° s nasazenim vlastniho vota. Ude se na nas divaji od rana do noci a obdivuji mlade Ceske muie, kteki maji veteinou bile a make ruce intelektualu. Naei vojaci tidi dokonce pouliani dopravu. Anglicans se 1.12 nedivaji na nas jako na uprchliky z mile, cizi a vzdalene zeme, kteti nosi nahodou britskY battledress, nybri povaiuji nas za druhy; patNme k Vracime se domit na smrt unaveni ,ale et'astni, '2e se koneene mriieme uplatnit pti chlapske praci. trsmev kralovny Viktorie, jejii socha pied radnici zristala celkem nedoteena, plati take nam. Zda, se Omer:, jakoby nam kikala: Never mind, o jednu bombu vice nebo merle, my se zastraeit nedame.

X.

Priael jsem do Anglie se skupinou es. letcri teprve nedavno. Nebyla to nage vina, fie jsme museli pfekonavat pfekaiky, o kterYch se nam ani nezdalo. Nejdtiv nas od cile — eeskoslovenske armady — oddeloval dlouhY pobyt v ialati a kdyi jsme se vezeni konedne fitekem zbavili, dospeli jsme po .namahavem ptekalkovem behu teprve do Palestiny.

Jakmile jsme tam ptijeli, poiadali jsme britske ritady, aby nas poslali k nahm leteckYm jednotkam v Anglii. Nei se o naei tadosti rozhodovalo, men jsme dost easu, abychom putovali po Svate zemi. Videli jsme Nazaret a Jerusalem, Betlem, Mrtve mote, Jericho i Horu pokueeni. V Tel Avivu jsme zahli bornbardovani, ph nemi italeti letci shazovali boraby na civilni obyvatelstvo, jei se klidne prochazelo nebo koupalo.

Koneene ptiela radostna zprava, fie "zitra" odjedeme. Pospieili jsme si s ptipravami na odjezd, rozlou'eili jsme se s kamarady naei eeskoslovenske jednotky v Palestine a pak jsme se spolu s polskYmi letci vydali na cestu k phstavu.

Nalodili jsme se. Jsme na krasne lodi, ktera se pomalu vzdaluje — bez konvoje. Plavba je klidna, vaude jenom voda, ktera je v Rudem moti bajedne modra. Potkavame site lodi, ale veechny pluji pod britskou vlajkou. Bliiime se k Somalsku, jimz nas nemeckY a italskY rozhlas tolik straail. V techto vodach pkijitidi nam naproti malt britskY torpedoborec, jako by tueil, fie se drub' den objevi na obzoru dve italske ponorky. Stahl jedinY vYsttel, aby obe zmizely pod vodou a vie se ui neobjevily. Projeli jsme aiinou Bab el Mandeb a vjiiclime majestatne do pfistavu v Adenu.

Pak jedeme stale k jihu a koneene jsme u rovniku. My, sevetane, travime ovSem vedery na palube a hledame Jiini krii. Vidime site Mal mnoho, ale kdyby nam nepomohl anglickY namotni dristojnik, nebyli bychom nikdy naeli tuto skupinu slavnych hvezd.

V Kapskern meste vita nas obyvatelstvo velmi srdeene; ponevadi se z rozhlasu doVedelo, se do techto krajil zavita po prve eeskoslovenska vojenska jednotka. Vozi nas v autech po okoli, ukazuji nam vzorne jihoafricke farmy, vyspelou bytovou kulturu i divoke ptirodni krasy. Zvou nas do sv'ch dome a nabizeji vee, co pohostinstvi mute poskytnout. Vette mi, na takove chvile 'Cloy& nezapomina. tivot na lodi ubiha ui rychle. Ueinie, se anglicky, hrajeme tennis, ale hlavne zpivame.

Ceske a slovenske pisne maji kouzelnY vliv, musime zpivat ph kaide ptileiitosti a lido by nas poslouchali do nekoneena. Skoro si ani neuvedomujeme, fie se jit bliiime k anglickYm btehrim.

Dobrodrutstvi jsme zahli jenom tehdy, kdy si anglickY torpedoborec zadal pohravat s dvema italsk'mi ponorkami. Italove byli tentokrat trochu bojovnejei, ale zaplatili za to krvave. Prvni ponorka musela rychle ujet a drubyla znieena. Jeji posadku zachrarioval pak torpedoborec, kterY ponorku poslal na dno mote.

Dojem z eels cesty: Tarn, kde jsme se setkali s anglickYm vlivem, bylo veeho dost. Jidla jsme meli dokonce prilis mnoho. A mote? Videli jsme na vlastni °di, fie mu vladne britskY St. kap. Z. motnik.

doposud Basnicka zen druheho odboje je tak chuda, Ze svazek verso je v ni skuteenou udalosti. Ale nove verse Frantieka Klatila, ktere vyjdou v nejblitei dobe v LondYne, byly by v ni svou jakosti udalosti i uprostted mnohem bohatei produkce. Je to literarne i tematicky neobyeejne zajimava sbirka. Celt' silnY seeit lovYch basni, kterY mel vyjit v Patiii loni v lete, byl ztracen ve viru kvapne evakuace pied zhroucenim Francie. Tam se vyzpovidal Frantieek Klatil ze svYch prvnich dojmri po mnichovskem poniieni a po ohldeeni noveho odboje. Je tteba dodat pro ty, kdoZ nevedi, ze se odboje froastni tento basnik od sameho zaeatku jako prostY tadovY vojak eeskoslovenske armady. Ternatika tohoto druheho svazku je mnohem slotitejei. K hlavnim motiviim sbirky ptedeele ptistupuje zde straend zkutenost Irancouzske agonie, poznani valky a boji ge z vlastniho zahtku, kvapnY ristup, nebezpeena pla y -bapomtikne ovzakteni gleke pride.

Pekna historka pflhodila se elenu eeskoslovenske vlady, kter' si nechal u jednoho londYnskeho klobouenika vyiehlit dva klobouky.

Kdyi si ministr tazal, kolik je dluien, odpovedel majitel zavodu zdvotile: "Nic pane, to byla maliakost. Ale ptejete-li si neco zaplatit, tedy, prosim, u dveM je schranka, miliete phspa na Spitfire."

Horakke pisne oziji. — Vedeno snahou phspet ke zdaru Ceskeho hudebniho maje a zvlaWe take vratiti horackemu lidu i jeho ptateltim lidovou piseri, ujalo se krajske vedeni NS v Jihlave subskribeni akce pro vydani prvni sbirky "Horacke pisne". Sbirku zpracoval skladatel a znalec lidove pisne Karel Konvalinka a bude obsahovat 30 nejkrasnejeich lidovYch pisni ze veech krajil naeeho mora yskeho Horacka. egkY jasnovidee piedpervida Angliteantim.

CeskY kouzelnik a jasnovidec, prof Marion, kterY cestuje po Anglii mel ztejrne velkY Uspech v laznich Bath — soude podle elanku, kterY o nem na celY dlouhY sloupec anglickYch novin napsal reporter listu Bath Chronicle and Herald. Nazfva ho "kouzelnikem mozku", jeni je obdaten eestYm smyslem.

Pro ritechu etenakii chceme uvesti neco z toho, co Marion Anglidantim ptedpovidal; pro ritechu proto, fie Churchill mluvil o vales v terminech roku 1943 — 1944. Pan Marion s nim nesouhlasi, nebot' prohlaeuje "s devadesatideviti procentni jistotou", fie valka bude ukonce uprosthed ptietiho roku. Miiieme se tedy teeit, fie pristi Vanoce ui oslavime doma; pan Marion nam veem jiste mluvi z three. Pied pet tYdny ptedpovedel Marion, fie Roosevelt bude °pet zvolen presidentem. To sice ptedpovidali lids, kteti nejsou mozkovYmi kouzelniky, av'Sak take p. Marion mel pravdu.

Libanky za starch dot) trvaly mnohem dele nevesta byla zasobena petinami a garderobou na delei eas.

Nestydatost. — "Pane, to je nestydatost, vniknout do pokoje, v nemi je dama v nejhlubeim negliie, kdybyste alespori sundal klobouk!"

Tak i tak. — Tak jsem tuhle videl ptitele Semrada. — A co dela? Je ienatY, nebo jests chodi na ()bed do restaurace? — Oboji. Chodi do hostince se Zeno%

a

DoeasnY pad Francie se veim, co pro nas znamena, byl z toho veeho pro naeeho basnika ottesem nejhlubeim. "To nikdo neeekal, proto ten ial, ma Francie". Zeme ktera byla basnikovi vtelenim jak radosti ze iivota, tak svobody a stateeneho boje za ni, poniiila se nejen vojenskYm nerispechem, ale take zapfenim sve velke minulosti. To, vice nei poralka sama, bylo asi Klatilovi nejbolestnej gim pfekvapenim. Za toto zapteni veeho, co bylo slavou jejich dejin, deka ji teikY trest.

"Budd jisti kamenitY chleb z poll poddanstvi, budeS piti jedy, co je jich v zradach tvYch hadri, bude pracovat na silnicich zloeinnYch uchvatitelri, bude jim davati vee, sama nieeho nemajici, bude vidati jitra, ktera zpevem ptaka budou vederem, taidee kraeeti noel, z nii hvezdy byly vyloupeny.

Ale bolestne zklamani nejde tak daleko, aby basnik definitivne proklel zemi, do ktere ptieel na sve pouti labyrintem sveta a kde naeel svilj raj srdce.

"V kontinentalnim eeru ztim pani ve smutku zcuchanu.

Z dalky se shYbam k ni, bolest jeji beru.

VernY ti zirstanu Moina ze jednou naleznu to bezkvetnou louku, stady zdupanu. krute.

Zamiluju se znovu Vern' Ti zristanu .

Tye mdloby nejsou umirani.

Verny Ti zristanu."

a

Dovedl-li v sobs pfekonat tuto bolest, dosti sily osvecleit svou vernost zemi prave v okamtiku, kdy ptestavala bYt vernou sama sobe, neptekvapuje, ae ani v nejhoreich chvilich nezakolisal ve sve vice ve viterstvi naei vlastni veci. Tu viru si zachovava, ye Francii uprostted rozvratu: "Povstanee, zemi ma, ja; vim, fie zitra v slavnosti naroda, ve krase ptevratu."

A zvidet' vYmluvne se tato vira probiji verei dvou poslednich elsel teto sbirky: "Byli jsme vojaky a rozhodnuti bez ptedbeZnYch i dodateenYch vYhod pro tebe zmizet smrti, pro bidnYch east skon, pro zitita ttpytn skvosty, Ali po trne ilusi, Ali svetelnYmi mosty, kterSich jsme Tys byla, jsi a budee, my byli jenom chvili, Madono veend."

Tak zni zaver basne — modlitby "Madona eesire," napsane "na lodi Neuralia". Tim optimieteji musela oveern vyznit zavereena, baser).

"Cas", psand jii na pride nove jistoty po ptekonane hrfize ze veech smutnYch pfekvapeni loriskeho jara.

Bude usvit, ten nas, ten nejprvnejei, bude Usvit, pro nas i pro vezdejei bude risvit otrokri, poddanYch na vinicich, bude risvit zmudenSTch tel v licich, bude risvit veech bohri doufajicich ditek, bude Usvit rtiti i vedne polnich kvitek."

Strana 20.

Rostouci hospodaiske OVEJ4 zpravy z domova miuvi vesmes N o rostoucim nedostatku a hospodatskYch potitich. Produkce mleka klesla jit o teetinu, protote neni jadrnYch krmiv. VYroba mlednYch tukri klesla o 35-40 proc. Sadla bude v nejblitgi dobe velmi mai°, ponevadt chov vepkii klesl take jit o teetinu a zmen gi se jegte vic v zime. Valka zasahuje do zemedelstvi stale zjevneji a zhoubneji, ponevadt rolniktun chybi mnoho veci, bez nich se dobre zemedelstvi neobejde. Zasoby fosfatri ize poutiti pouze pro vojenske ucely, takte se jevi velkY nedostatek fosforovYch hnojiv. A superfosfaty se ovgem vyrabet nesmi.

Ozimy nejsou jeate v gude zasety, ale i tam, kde uz vzklieily, objevilo se nezvykle mnoiStvi snetne plisne, ktera zamoeila pole jit na Ake a za chladneho leta. NapadlY snih podporuje rozgiteni nakazy velmi silne, takte nasledky mohou bYti nobyeejne zle.

Produkce chlebove mouky z leto gniho vYmlatu zmen gila se asi o 40 proc. troda ovsa je naproti tomu normalni, jeemen je pogkozen jenom nepatrne. Vymlat p genice je v gak slabgi o 40 proc. a obili je na hektolitrivou vahu velmi lehke. Pgenice utrpela hlavne obilnou rzi.

Celkem se peedpoklada, ze sklizeri tita i ptenice bude letos o 35-40 proc. nit gi net loni.

Bida osy pada na "protektorat".

Vgechny zpravy z Nemecka a z Italie nasvedeuji tomu, to v obou zemich osy bude zle. zima. Nedostatek potravin a strach z velke bidy se projevuje hlavne tint, ze Nemci i Italove se snati vykoeistit co nej vice ze zemi, ktere podlehly jejich padu. Mame. jegte v pained rekvisice, ktere v deskYch zemich poeadal rakouskY retim, nicmene opatteni, znama ze svetove valky 1914-19, naprosto zanikaji peed barbarskYm plenenim majetku drobnYch CeskYch lidi, jet' prave podnikaji Wind v "protektorate". Rekvisice dobytka u men gich rolnikri jdou tak daleko, ze v mnohYch peipadech jsou malYm sedlakrim zabavovany vgechny kusy dobytka. Je zajimave, ze i na teto okolnosti jest patrno, kde osu tlaei steevic: ukradene kusy dobytka, zejmena na Morave, jsou ihned porateny a maso se naklada, do — italskYch vagonii. V Cechach Winci kradou hlavne vepee a rovnet je vozi do Italie. Zda se tudit, ze blokada jiz prisobi tak, le Italie jest bez masa.

0 tom, s jakou bidou Winci poeitaji pro tuto zimu, sveclei zprava, podle ktere leto gni sklizeri ozimne kepky se nesmi skrmovat, ponevadt je ureena pro spottebu obyvatelstva. Sklizeri repky musi bYti odvadena obilni spoleenosti. SurovY •ukr z letogni cukrovky se RI' nevozi do skladigt'. Jest ihned odvaten do Nemecka.

Jegte Goebbels v Narodnim divadle.

Slavnostni plijeti papou gka Goebbelse v NArodnim divadle v Praze bylo surove vynuceno Nemci a jejich pacholky. Ve v gech ministerstvech byl vydan rozkaz, to nakup listkri na Prodanou nevestu jest povinnY Koupene listky byly rozdany deednikrim na pisemne potvrzeni, jimt se obet' zavazala, ze pkijde na slavnostni peedstaveni ve veCernim obleku a neodvati se listky nekomu postoupit. V kupovani listkri vyniklo vedeni narodne-socialisticke strany, jet jich odebrala padesat. Kdyt se v divadle objevil Hacha a Goebbels, byl potlesk nepatrnY — a objednanY. Za to v gak Narodni divadlo se oteasalo hromovYm potleskem po jednotlivYch jednanich. KatclY manifestuje svYm zprisobem: teednici, kteti byli peinuceni zrieastnit se zneucteni Smetanova dila peitomnosti chorobneho Goebbelse, manifestovali pro dilo Ceskeho umeloe — pan ministr ti gske propagandy manifestoval tete noci v hotelu Alcron, kde se opil do nemoty Dalai vykofist'ovaci plany.

Nemci v Praze vyjednavaji o dal gim zapojeni deskYch zemi krisi. Toto zapojeni ma bYti provedeno do v gech drisledkri a - to tak, aby bylo opet usnadneno ripinej gi vykoeist'ovani CeskYch semi. Od 1. ledna bude provedena reforma Ceske meny. Nemci si slibuji novY peinos

V*8TNtK

Na chvili v "Protektorate" z CeskYch zemi at v nich bude zaveden eigskY dariovY system. Krome toho Wind hodlaji zbavit Cechy moinosti zakladat nove tivnosti a obchody nebo rozgitovat stare podniky, ktereit° pravo zristane jen Nemcilm.

Dr. Frantiiek Soukup, °bet' Gestapa.

Jak jsme jit hlasili v tomto listu, ziemeel v Podolskem Sanatoriu znamY politik a velkY CeskY vlastenec dr. Franti gek Soukup. Podle dalgi zpravy, z Prahy, dr. Soukup zemeel dne 11. listopadu 1940 0 5 hodine rano. Dr. Soukup jest jednou z onech obeli nemecke surovosti, jet se nezastavuje ani peed stakim. Gestapo naglo metody, jimit dovedlo ptivest dr.

Frantigka Soukupa, znameho pro vysokou a pomerne statnou postavu, do stavu ripineho fysickeho vykerpani. Franti gek Soukup byl peed svou smrti tak zubotenY, ze veld' pouhYch 50 kg.

Pohteb byl tak slavnostni, jak to umotnily okolnosti. Vlada vyslala namestka peedsedy, ministra spravedlnosti dr. Jaroslava Krejeiho a vedouci osobnosti ministerstva spravedinosti. Dale pak byli peitomni zastupci presidia a tiskoveho odboru peedsednictva ministerske rady, jakot i delegati odborovYch a delnickYch organisaci. Polifeb mel — jak prozradil pratskY rozhlas —raz lidovY. Nacisticke "osidlovaci akce".

Tlak Neincri z elk do eeskYch zemi dostava formu "osidlovacich akci". Oegti rolnici a domkaki jsou proste vyhazovani na dlatbu Ci na naves a jejich majetek zabiraji Nemci, kteil jsou soustavne peivateni z`rise. Nyni ma bYt brzy postiten okres Lipnik, kde mnoho 'deskYch vesnic bude "evakuovano" a zabaveno pro Nenice z rise. teake zeme na zadatku zimy.

Katda, uddlost, ktera se tYka tivota v nagich zemich, dokazuje, to nemeckY tlak je nejen soustavnY, ale i stale bezohlednej gi a zaketnej gi. Nemine temee dne, aby CeskY narod nebyl doma postiten nejakYm novYm nacistickYm natizenim nebo opattenim, jet se zakezava do tivota lidu a postihuje v gechny jeho slotky. Nemci se eidi zeejme teorii, kterou nacistickY tisk hlasa nyni velmi napadne a houtevnate: VelkY politickY tivotni styl vytaduje potence velkeho naroda a snati-li se o neco podobneho tak male narody — ttebas vyspele — nidi se samy. PovYgene se k tomu z nemecstrany dodava, to 6eAi se musi s touto skuteonosti nejen smitit, ale take eidit.

Nove opirne body germanisace.

Obsazovani di letitYch mist Nemci z rise pokraeuje tempem stale rychlej gim. 8efem kuiturni skupiny Ceskeho peedsednictva ministerske rady stal se Nemec dr. Hoppe a primatem chirurgickeho oddeleni vetejne nemocnice ye FrYdku nacista dr. Julius Weiner. FrYdeati Mind uspokadali dokonce pri teto peiletitosti provokaeni siavnost, prohlagujice vetejne, ze timto jmenovanim ziskali dal gi posici v deskern kraji.

Jeden z mala Dovidaine se, to gt. kpt. Baladek z Hradce Kralove se stal dona geeem pana Oberlandrata.

Jako nekolik jinYch zradcri, kteti peedstiraji, ze yeti ye feene zapojeni deskYch zemi do rise, Baldeek se stal slutebnikem K. H. Franka a ostatnich protektorri.

"Vlasti zdar!" — verboten.

Protektor Neurath zakazal pozdrav "Vlasti zdar" ve styku slutebnim a ve styku s Mind.

Tento pozdrav zavedlo, jak vime Narodni souruldenstvi misto popularniho pozdravu Na Zdar PeiliS' se neujal a proto jeho zelaz nebude vatnou mezerou v narodnim tivote. 'Je ovSem typicke, do jakYch podrobnosti zachazi methodicke draldeni deskeho na.roda. Ze deati ritednici maji mezi sebou zthavit Heil Hitler — to pan protektor prozatim Osud iSeskS,ch rukojmi.

V souvislosti se zatdenim znaZneho poi3tu

ye sttedu, dne 15. ledna 1941.

6eskSich neiteln, o kterem jsme pit peinesli zpravu, nemecke iffady poprve ptiznaly, to esi jsou zat3"7kani take jako rukojmi. Nepkimo to naznaduje take plikaz protektoratni vlady, kteaby ji podtizene fikady vAechny pripady, pfi kterSich slo o bezdilvodne odstraneni deskeho statniho nebo vefejneho firednika. Co se stalo s nekolika sty Oechil, kte-. ri byli zatdeni pouze jako rukojmi, neni znamo. Gestapo nechtelo ani sdelit, kam byly tyto obeti d'opraveny.

Dalai Nemci na Praiskem magistrate.

Po odstraneni gefa osvetoveho referatu na pratskem magistrate dr. Rai gla, jehot nemeeti protektoki poslali do koncentraeniho tabora, byl nyni odstranen tet gef popisneho referatu. Na obe mista byli dosazeni Nemci Zimmermann a Froemel.

2IvA A VEtNA. Ne, je to marne, nebot' slovo bude zniti prazdne, nejjemnej gi melodie bude jenom odralenim sily dojmu a namalovanSr obraz zilstane pouze nsekem z vedne libeznosti naAi matetske magneticky piltahujici a kaIdS 7m kekern, skalkou, poliekem a kamenkem se domlouvajici zeme.

Ona hovoti svou starou, znamou, ale veene sveii a dilvernou fedi, zpiva, hlasem okkidlenSrch peva., hlasem lesd, hlasem kek, hlasem potokil — ona laska oci bohatou a hYeivou pestrosti, jak divka, ukazujici milovanemu jemne a barvite poklady ze sve svatebni truhly.

Plodna a rirodna, gtedra i tvrda, tivotna a opet ticha jako plochy vod pH upliiku, stale nova a stale se menici ve stu pohledech, to je zeme, jez nas nosi tak, jako nosila na:§e pradedy, dedy i otce a ktera nas pkijme do sveho klinu, as dozraje klas na geho tivota a my v ni zapadneme jako zrno do brazdy.

Je kouzelna to nale zeme, nebot' komu dovedia vtisknout svoji pedet' a presto, se tadnY z nich neni stejnY, jsou v gechny spojeny ' a prodchnuty poutem vzajemne souvislosti. Louky zvolna peechazeji v pole, pole v lesy, giroke roviny se rill a sviraji do ridoli, jak kdyby sledovaly zvidavou cestu kek.

Peginy v polich, lipy a bile krize na navrgich, stezky na skalach, proheate strane, kde zraje vino, ticha staveni na riboei kopcii a krajich mekkost i prudkost proudu vod, to je deska zeme.

Jak snadno je chapati malike opajejici se a zamilovane do krasna pohledri, jet objevuji, jak snadne jest rozumeti neklidu basnikii a hudebnika pobizenych silou inspirace, strhujici a nevyjadeitelne, kdyt jako poblouzneni tulaci se opaji, jet ze, zeme tryskaji do duge eloveka, jak chladive, jiskeivost pramenri do laenosti A Cloy& citi kolikrate na prsou at bolestnY tlak, kdyt chce vyjadeit v ge, co mu rodna, zeme eika, kdyt housle a klavir jsou pouhou ozvenou melodie obklopujici srdce, a slovo je pine a krasne pouze, pokud je my glenkou, ponevadt vysloveno nebo napsano nedYchne jit tou peemirou citu a vroucnosti, v nit se zrodilo.

Zeme — rodna zeme — mateeska zeme — to jsou kratke pojmy, jejicht obsah roste pees velikost Cloveka, jejicht obraz je easti srdce, a jejich't sila je vernost, laska, nezlomnost a touha, vyjadeovana barvami, telly a slovy, touha velebit ji, opevovat ji, laskat ji — na gi zem, matku matek a domov otcri.

Berlin. — Japonska, vojenska, mise, v jejimt Cele stoji general Yamashita z generalniho gtabu, pkijela do Berlina, na konferenci ohledne kooperace, ktera je naznaCena ye smlouve o vzajemne pomoci Nemecka, Italie a Japonska, ktera, byla podepsana zde dnes 27. zaki. Pravi se, to komise bude konati konference s nemeckSTmi vojenskYmi vadci a studovati otazky, jet vzchazeji z teto smlouvy. Mise peijela cestou pies Sibie V Needville opravena bude kola a nadvoti a zamestna, se 38 delnikii.

Vt T NIS

Ve stkedu, dne 15. ledna 1941.

Kyjoysko a Zdansko ye

.1

svych °belch Zchudlym ptisluenikfim poskytuje obec byt v obecnich budovitch, vyplaci jim podpory a poSkytuje lekatskou pomoc. Celkem venuje na sorodne znadnou dastku, 93,000 In v r. 1937.

O zdravi obeanfi peduje obec tim, ze dla2di zfizuje chodniky a velkym nakladem udr2uje distotu mesta. Upravuje mestskY park a s podporou OkraSlovaciho spolku upravuje ladne vetejna prostranstvi.

Obecni zastupitelstvo se vAernane ptieiriuje o moderni zvelebeni obce a adkoli se za republiky mnoho jiZ vykonalo, zbYvaji piece jeete detne fikoly do budoucna. Jednim z nejnalehaveTgich je zbudovani soustavne kanalisace, stavba novYch ekolnich budov ujezdnich i nostenskYch, nemocnice a fitedniho domu, ptestavba elektrarny na sttidavY proud s parnim pohonem nakladem 3,000,000 KC, roz gteni gymnasia a ptestavba keldanskeho dvoru. 0 realisaci nekterYch se ji2 pracuje. * Dejiny. — Kyjov ma sve podatky v davne minulosti, take v listinnYch zaznamech se ptipomina ze vAech osad zdejSiho kraje nejprve. Bylo to r. 1126, kdy Kyjov glaroval — tehdy jeate vesnici — udelny kniZe Vaclav klaAteru Hradisku u Olomouce. Opat Michal zbudoval kolem r. 1180 v Kyjove kostel sv. Martina, v nern2 byl tez pochovan. Na miste kostela stoji dnes htbitovni kaple Zadatkem 13. veku je Kyjov jiz mesteekem s farou, mYtem a pravem tydenniho trhu. R. 1248 dovolil kral Vaclav II. klaeteru, aby mestedko opevnil, nebot' trpelo pti vpadech Tatart. r. 1241 a Kumanfi v r. 1252, 1253 a 1273.

V pozdejeich dobach bylo mestedko Casto dava,no v zastavu rfiznYm vetitelfim klaetera (na pt. r. 1400 loupeZnickemu rytiti Mik. t'ampachovi z Potaejna). Ve valkach husitskYch trpel Kyjov tim, 2e se tu ujalo husitstvi. oasteene Zikmund, nejvice vaak rakouskY vevoda Albrecht plenil husitskou jinni Moravu. R. 1431, kdy moravAti pani husit'Sti vytahli do tech proti ktiMcke vyprave, vtrhl Albrecht do Moravy, dobyl mesteeka Kyjova a vzav odtamtud pies 50 meet'anfi do zajeti, oblehl Pterov. Kdy2 pak zvedel, ze ktilaci utekli z eech, nechal oblehani, ukrutne palil vsi i mesteeka, mstil se vradami na bezbrannern obyvatelstvu a dal zajate meet'any kyjovske upaliti. Ve valce kraje Jiffho s M-tyaeem, kralem uherskYm, bylo 'nestedko zpustoS'eno. Tehdy odrial je Matya g klakeru za to, 2e ziistalo verno Jirimu. Pozdeji Neal si Matyag nakloniti Kyjovany. Roku 1469 dal mestu pravo odumrti a dva vYrodni trhy se dtrna,ctidennim volnYm prodejem vina a piva. Po smrti Matydeove byl Kyjov vracen klaeteru, ale zase byl Casto zastavovan. Kral Vladislav dal r. 1515 Kyjovu pravo eervene peeeti, kral Ferdinand r. 1534 tteti a 1 tYdnni trh a r. 1538 etvrty trh vYrodni. Protole zastavni pani mesto Casto vydirali, branili se meat'ane zastavovani vaemoane. Koneene r. 1539 prodal klaater mesto Janovi z Kunatatu, ale jia synove jeho "pro dluhy a oZralstvi" prodali je r. 1548 Janu Kropaeovi z Nevedomi a na Liteneicich. Kropad, velikY lakomec a ukrutnik, chtel od Kyjovskych vynutiti slib poddanstvi; ale meat'ane na sliby ani hrozby nic nedali. Odhodlali se tedy Ferdinandovi I., aby misto od Kropaee koupil, ze pottebnY peniz zaplati sami. Trojelenne poselstvo, jez vedl primator Vaclav Bzenecky, vypravilo se za kralem do Augapurku s pametnim spisem o svych utrapach, a ad s kralem samYm nemluvilo, piece vec dobte Jeate r. 1548 zaplatili Kyjovati Kropaeovi 9000 mor. zl. a Kyjov se toho roku stal mestem kralovskym. Za moudre spravy primatora Vaclava st. Bzeneckeho vzmahalo se mesto hospodafsky. Ve 20 letech byl splacen dluh, ueinenY pti vYkupu mesta. Byly vystaveny dve brany a dva kamenne mosty, r. 1561-62 byla zbudovana radnice s monumentalni vezi, r. 1577 byly

koupeny k Bukovantim, jei uz od r. 1548 Kyjovu naletely, za 2600 zl. Vfesovice s pustou vsi Rongperkem (Hotendice jihovYchodne od sovic; ) a r. 1579 obnoven seal' chram sv. Martina. Cast obyvatelstva ptiznavala se tehdy k ueeni Lutherovu. V 17. stol. nastaly mestu zase zle easy. R. 1605 vtrhiy z Uher na Moravu vojenske hordy Step. Bodkaye a Kyjov Rok na to byl velikY mor a potom r. 1618 nastala valka tricetileta; v ni r. 1636 mesto temet cele vyhotelo. Po aloe bylo zase lepe, ad jiz r.

1663 Tatati tureeti opet Kyjov ohroiovali. R. 1666 koupili Kyjovki Keldany z penez, ja dostali za vydriovani vojsk cisaiskych, tahnoucich proti Turkiim. Potom at do konce stoleti nieily mesto poaary, mor, povodne. Propukly spory mezi meat'any a ptedmeat'any, mezi meaVany a tidy (ti smeli od r. 1613 v meste bydleti a obchodovati). R. 1704 oblehli Kyjov Kurudoye. Tehdy mesto odolalo a distal() uSetreno i od moru. R. 1721 byla dokondena stavba kapucinskeho klakera a kostela na namesti. R. 1742 obsadili mesto Prusove a drancovali je. Ptidinenim primatora Jana Filipa byli r. 1760 do mesta uvedeni piariste, kteri tu dlouho vydriovali Skoly Ve valkach napoleonskyeh trpelo mesto Od Rust i Francouzu R 1807 vyhotela temer polovice mesta. Po parnatnem rote 1848 stal se Kyjov sidlem okresniho ifradu. A6' v Kyjove i okoli bylo obyvatelstvo desk& piece spravu obecni mela v rukou nemecko-/idovske. menaina.

Teprve r. 1896 bylo zvoleno prvni 'Ceske zastupitelstvo obecni a s novou spravou i vYvoj mesta bral se lepaimi cestami. Dvojjazyene akoly byly ptemeneny na Ceske, zaloieno bylo obecni gymnasium, postaveny byly akolni budovy.

V techto dobach byl Kyjov apatne zapsan u rakouskYch firadt. R. 1899 pti kontrolnim shomakleni ohlasilo se nekolik zalozniku Cesky, coZ. melo za nasledek vojenske zakroeeni. Pro tuto "aferu zde" byl Kyjov ye Vidni zataden mezi mesta protidynasticky sznYalejici. Ve meste byl oslaven pad Skadaru r. 1913, byly konany sbirky pro srbskY OervenS7 dokonce Srbska, Narodna Obrana mela tu sve Cleny, zatim co rakouskY OervenST kilt mel dlenfi pramai°. Rakouske irtady byly dobte zpravovany o torn vaem, a tak dostal Kyjov pojmenovani "Male Srbsko".

Za satove valky dopadala na mesto mstiva, pest Vidne krute a nemilosrdne. Ji2 r. 1914 dok nekolika trestrim ialatem a zaeala persekuce gymnasia. Blizko mesta u Svatobotic bylo sousttedeno v baracich 7-10 tisic iidovskych uprchlikri z Halite, kteti se stali metlou mesta i okoli roznaAenim 'Spiny i nemoci, zdraiovanim potravin a udavadstvim.

Na zadatku valky dostaly se do Kyjova "ruske letaky" gen. Rennenkampfa. Proto2e mesto bylo prolezle denuncianty, podatilo se Cetnictvu najiti nekolik opisti a vojenskY soud dal pro to zatknouti: MUDra J. Kellera, cliichodniho Kueu, fitedniky Blahaka, Stoklasku, Lanze Svatobokic Utednika Maliaka, uCitele Va,gnera, polira Krejeiho a Ing. Mikek, Blahak a Langaaek byli po 8 mesicich propuateni pro nezdatenY clukaz viny. Ing. Mika dobrovolne ptedeael rakouskeho kata, usmrtiv se ve vezeni a vaichni ostatni byli odsouzeni k smrti provazem. Rozsudek byl po 14 dni bubnem ye mate vyhlaaovan. Pozdeji byl trestzmenen v mnohalety aalat; r. 1917 byli odsouzenci amnestovani.

Obecni zastupitelstvo bylo rozpuateno a dosazen viadni komisai s mimotadnou pinou mod. Ten zatitil mesto pfilmilionovYm imisem valednYch pujeek, dal ze zasedaci sine odstraniti obrazy a namety z deskYch dejin. VojenskY automobil z Vidne pkijitdel, aby pouhYm zjevem pusobil rozeileni a dohady, kdo zase je vyhlednut za obet' vojenske justice. 18. btezna 1915 uatvala valedna litice k dobrovolne smrti suspendovaneho starostu mesta Kyjova MUDra Sev. Joklika, vildce kyjovskeho eastvi, vlastence Cinu a obetaveho lidumila. Rakouske, vlada nedovolila poslancfun promluviti nad hrobem sve ()bal. Za podobnYch okolnosti zemtel o prazdninach 1915 profesor zdejaiho gymnasia, zakladatel deskeho sboru dobrovolnYch haslet:1, V. 8t'astnS7 . Vojaci z Kyjova byli oznaeovani znadkou "p. v." (politisch verdaechtig — politicky podezteli) a mnozi persekvovani. Gymnasium bylo zavfeno, co2 se dotklo zvlaSt6 leho fe-

Strana ditele J. Kivani. Obyvatelstvo trpelo epatnym zasobovanim, s demoralisaci dostavila se necitelna, lichva a jine smutne zjevy.

Z jara r. 1918 po stateenem manifestu deskYch spisovatelii i v Kyjove rozkvetly nadeje na lepai 2ivot. Den osvobozeni 28 tijen 1918, byl v Kyjove uvitan s uptimnYm a nepopsatelnYm nadaenim. Nejhoraim udavadiim a rakuaakfun byl clan pokyn, aby opustili mesto. Nemecka 'kola byla zrukna a sokolske hlidky uddovaly potadek.

Na vYSluni drahe svobody rozkveta Kyjov dnes v mesto mezi naaimi mora yskYmi z nejuvedomelejaich a nejprilbojnejaich jak kulturne, tak na,rodne a politicky.

Necht' tedy ady dal a vYa! Uditelske sbory.

2. BLIgICE. Blisice — de Blissicz 1358, de Blyssicz 1391, Blyssycz a Blyssicze 1406, podle osobniho jmena Blih, Bleh — jsou stare. osada, rozloiena, na navrei. BYvaly za starodavna samostatnym statkein. Ve, 14. stoleti ptipominaji se tu dva dvory a tvrz, ktera pozdeji zpustla. Roku 1530 byl tu jeden dvAr. VY'Se nad osadou je polo2en bYvalY panskY dvorec, kterY byl easti korydanskeho velkostatku a r. 1921 byl zabran i s polnostmi pro pozemkovou reformu. NynefSim majitelem je Hospodatske druZstvo v Na okrouhle na ysi bYval rybnidek. Nad hornim koncem je na skalce zdena zvonice se zvonkern ptelitYm r. 1895. Na stare obecni pedeti je hrozen, dva note a radlice s opisem "Dedina Pedet' byla kulata Zelezna.

Podle jmena teto dediny psal se kolem r. 1322 bteclayskY sudi Mikulas, kolem r. 1341 nejakY Adam.

Do r. 1530 se vysttidalo v drieni vsi mnoho rode; toho roku ptipadly Bliaice s dvorem drtiCimburka a Korydan Vilemovi rytiti z Vickova. Od teto doby jsou Bliaice neastny stejnYch osudn jako Koryeany.

Po aloe 301ete mely Blisice r. 1656 — 16 dopustYch a 4 osedle. Velikost obce Cinila 3 laxly a 12/64. — Dorna osedlYch 4, domfi nove osedlYch 10, novYch pustYch 0, starYch pustYch 6. Poll nove vzdelanYch bylo 118 mir druhe ttidy, poll starych pustych byly 404 miry druhe ttidy.

V osada Lhote, ktera lezela vedle Bliaic a zanikla ye aloe 301ete, se usadili v opuatenYch domcich osadnici blisicti r. 1665 Jan Oi6ka, r.

1667 Jan Turan a r. 1668 Jan Slezdeek, protoae jejich domy bliaicke byly znieeny a oni nemeli kde bydliti. Lhota Bliaicka, zustala pusta, a pozdeji vae splynulo s Bliaicemi. Jen pozustale jmeno mistni "na Lhotce", jeho jeate dnes staosadnici tdivaji, naznaduje v it misto zanikle osady.

Kolem r. 1680 dal majitel korydanskeho panstvi Gabriel Frantiaek svob. pan Horecky z Horky na Bliaicku v polnich tratich Horka a VysoIca zalcditi vinohrady. Jednotlive dilky, zvane achtele, byly jak poddanym tak cizopanskYm prodavany po 25 zl. mor.; pozdeji byly lacinejg. Z r. 1686 zachovala se zvldetni iteelne zalo2ena kniha (na zpftsob dneenich pozemkovYch knih), v niz krome seznamu drZitelfi vinic, kupni nebo prodejni ceny, zmeny ddby bylo zapsano, kolik lhot jeate kterY vinohrad ma, protok vrchnost je dala poddanYm vlastnim i cizopanskYm na nekolik let do bezplatneho vani.

Zahlavi zni: "Leta Pane 1686 dne 26 May za slavneho panovani vysoce urozeneho Pana Pana Gabriela Frantiaka Horeckeho svob. Pam, z Horky, dedieneho Pana na hrade Cymburku a Koryeanech, J. M. C. Rady, soudce zemskYho a kralovskYho, Hejtmana kraje Hradiskeho v zalolene jsou markrabstvi mora yskem tyto Registra HorenskY 'v ptitomnosti horniho Miku14'Se Vleka, Hornika Jana L'Zidate, purkmistra Martina tieky, rychtate Martina Kolate, osob outadnich, a usedlYch dediny Miele dne i leta ut, supra."

(Pokradovani.)

Deset stupitri stall.

"Mario, prof neptiloiite do kamen, vidyt' je tu jenom deset stupria tepla!"

No, to je na takovou malou mistnost pfeett dostr

etrans

2.

V T N I 1Z

DR. KAR. J. HOLLUB OeskY Lila a Operatir 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 9745 Telefon utadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLU2BA. V hodine tabu zarmouceni nalez(Lou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni kiditel.

Olen B.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OeNt LEKAR BrYle spravne ptipravene. as dle Umluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

MAREK - BURNS POHEEBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nag nejlepSi pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, teditel.

Tel prodrisame pohiebni pojiWM od 1 mesice do 80 rokii still Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, —::— TEXAS 41014100.010,041NY.0.1 0.M. 040

Van Pharmacy A. F.

6ERNO8EK, AID.I.TNL

‘311V. -11111 1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. Opine, zasoba lekarnickeho zboti. Jedind deska lekarna v Houston& Navgtivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

AINEN.eme.wwwummeuem.n■rwww.m.namoolia........

C. H. CHERNOSIfi PRAVIViS Vytizuje

veekere soudni zalelitosti.

Otadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT Oeski Jidelna, Restaurace

I

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejleng soudkove a lahvove pico, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvliAtni stoly pro rodiny.

OD NAgICII UNIV'ERSITNICH STUDENTO. Z Austinu se oznamuje, le se tam ye stiedu, dne 8. ledna konala pravidelne. schuze klubu naSich 'deskYch universitnich studentt, jenl se jmenuje a je Universitnt Lesky Klub. Byla to detne navStivena, schOze, jig zahajil Al Habarta z Bryan, ptedseda. Aizeni zabavniho programu svetil Frant. Musilovi ze Stamford, jent nejdtive ptedstavil Bob Andersona, kterY krasne zahral na plane a byl odmenen potleskem. Pak vystoupil na g virtuos na housle Bill Borowiak z Buffalo, N. Y., jen jest polskeho pilvodu, ale je studentem eatiny na universite. TY2 s doprovodem Louise Federa na plane zahral skladby: Svata Kozak, Nak Kat'a, Cerne oei, Kujo yjak a JeSte Polska nezhynula. Frant. Musil nam ukazal jak dovedne hraje na klarinet. ftednikem vedera byl asist. dekan pro mule R. R. Rubottom, jen nejd •iye pochvalil krasnY hudebni program a prohlasil, ze hudbu povaluje za mezinarodni jazyk, vSem srozumitelnY. kekl, le se zajima o nag klub, jen je jednim z nejstarSich na universite. Ve sve p •ednaSce zduraznoval, le je nutno, aby kaIdY student mel dobrou, vyrovnanou povahu, col ma b'ti nagim novorodnim ptedsevzetim. Livot ma miti valnY dukvni zaklad, ale chce, aby se studenti vice usmivali a kaidello dne neco dobreho vykonali a to ne pro sebe, nybrl pro jine. Take tekl. ze studenti by si men valiti a byti vdeenYmi, le mohou na zdejSi vfloorne unversite studovati a se vzdelavati. Jeho tee se velice libila a zanechala mocnY dojem.

Potom promluvil Dr. Mieek, nag klubovni poradce, a vyslovil klubu dik za krasnY vanoeni dar, jim't byl mile pfekvapen. Nasledovalo ptedstaveni eetnYch hostu a take byl ptedten seznam Schfize byla ukondena, jak obydejne, zazpivanim naSi texaske hymny.

S krajanskYm pozdravem 'etenarum redakci, Al Habarta, ptedseda.

0 Washington, D. C. — Velka Mesta ye Spoj. Statech nezmenila mnoho sve potadi pmi ygeobecnem seitani lidu roku 1940 proti onomu, ktere zaujimala roku 1930, jak vysvita z cislic, ktere dal do vetejnosti sensovni &ad. Prvnich 10 nejvetSich ci nejlidnatejSich most je: New York se 7,454,995 obyvateli Chicago 3,396,808; Philadelphia 1,941,334; Detroit 1,632,452; Los Angeles 1,504,277; Cleveland 878 336; Baltimore 859,100; St. Louis 816,048; Boston 770,816 a Pittsburgh 671,659.

Detroit, Mich. — Leeebne sttedisko "Medical Center" pro mesto Detroit s rozsablYm nemocnienim zafizenim vYhradne pro chude pacienty ma bYti vybudovano nakladem $100,000,000. S pottebnYmi stavebnimi pracemi ma se zapoeiti na jaie letaniho roku. West° Detroit takoveho leeebneho sttediska take potiebuje, nebot' jeho obyvatelstvo stale vzritste, a dostalo se ji'l na 4. mist v fade nejvetg ich mest Spoj. StatO. Take jeho ptedmesti rychle vzirOstaji.

W stfedu, dne 15. ledna 1941.

Geneva, N. Y. — Novft ne,poj, zvany Apple Raspberry Juice, tedy sines jableene a malinove Wavy, byl "objeven" specialisty na zdejSi statni zemedelske stanici a je nyni nabizen vetejnosti demonstraenimi prodeji v mistnim krame tetezoveho obehodu. — Tento novY napoj bude jeSte tento mesic nabizen i v Rochester a Kingston, N. Y., aby se mohlo seznati, jak obecenstvo ptijme tento novY produkt Amerika stale pottebuje novY lidovY napoj, kterY by chutnal starYm i mlabyl pit torn osvelujici a zdravi neSkodnY, jako i lacing.

Washington, D. C. — Vlada Spojen Y ' oh Statit poslala pozvani 30 vlldcim americ. vychovateliim jihoamerickYch republik, aby nayStivili Spojene Staty. Je to dasti planu k povznekni kulturnich styku mezi °Nina pevninami. Rev. Aurelio Espinoza Polit, rektor koleje v Quito, Ecuador, je jednim z prominentnich matt, atery pitede do SpojenYch Statu dle tohoto planu.

Vichy vyjedniva. se Siamem. — Hanoi, 3. ledna. — Jak bylo zde oficialne oznameno. vyjednavani se Siamem ohledne pohranienich, bojfi, trvajicich jib nekolik mesicti, 0 Saginaw, Mich. — Obvodni soud- bylo zahajeno. ce James E. O'Niell naz yal organisaci Townsend National Recovery Abyste byli ifastni, Plan Inc., z Illinoisu "nastrojem k zilstaiite poSkozeni naSeho lidu a neptatelskou vetejnemu dobru", pit dem'l zaroveri naiidil, aby piestala se svou dinnosti v Michiganu. Stalo se tak u zdejAiho obvodniho soudu.

— Organisace Michigan Townsend National Recovery Plan, Inc., kterd chtela soudni zakaz proti sesterske organisaci z Illinoisu, aby nemohla kolektovati penize v Michiganu, obdriela rozsudek na $700 jako nahradu za utrpenou Skodu a throven vYhradni pravo k Townsendova jmena v Michiganu.

DRAM!

0

Washington, D. C. — Department valky odhaduje, le poeet pravidelne armady i narodni gardy 1. ledna 1941 stoupnul na 680,000 mutt, kteti se nalezaji ve zbrani. Tato dislice znamend trojnasobne zvYkni pozemni ozbrojene moci ve Spoj.

Statech v dobe jedineho roku. — Mulsty o valeeneho lod'stva a v marinackYch sborech blai se mezitim rychle k dislici 250,000 multi v pravidelne i reservni slulbe.

Tisice shledali tento lek behem zimnich mesicu uilte6nfrm.

Nerahreivejte si zbyteene se svfm zdravim. Spatne zdravi zpdsobuje starosti a nepHjemnosti, vyssava yak iivotni situ a okrficla via o radost ze iivota. Kdyl hospodyni, vase roonemocnite, dine meie byti zanedbana; delnikern, vfia vfdelek mule byti sniZen a tim vy a cell y ak rodina bude trpeti. Mnohe horoby, takove jako obyeejni nachlaO zeni nervosa, nezaiivnost a zkaienY iaProe jsou stiechy iikme? — V po- ludek a ztrita spfinku a chuti k jidlu, v chybnem east° mail svoji valeenych letech vzniklo i v tesko- vent a funkcionalni zitcpe.

slovensku po vzoru ji2nich !nest nemalo ptepychovYch vil s plochYmi sttechami. Mnolstvi snehu v time 1938-39 vg ak znovu ptipomnelo, prod se u nas stavely vldy domy jen se SikmYmi sttechami: ploche stiechy nejsou s to odolavat napadaneho snehu a lehce se nisi. Tuto zkuSenost udinili bide v severnim mirnem pasmu patrne jib hezky dam), nebot' i chaty pledvekYch lidi mely v naSich krajinach vldy jen Sikme sttechy. V jilnich krajich, kde bYva, mak) deSt'ovYch sraaek, jsou naopak ploche stiechy k tornu, aby zachycovaly deAt'il co nejvice. K tomu freelu je vtak u nas nepottebujeme. Jako neni ndhodnY tvar stiechy, tak neni nahodna, ani Site ulic: na jihu tvoti domy ulice co nejulg i, aby v tarnnejSich vedrech davaly mnolstvi stinu. V mirnem pasmu se naopak snalime, aby nam Siroke ulice poskytovaly v piibytcich co nejvice svetla. — Stkedoveka mesta mela ovSem ulice co nejulSi a ktivolake,l ale jen proto, aby se v nich meSt'ane mohli lepe branit v dastYch bojich.

O

Nebezpeeny klobouk. — Prodavadka: "Milostiva pani, ten kloboudek yam rozkogne sluSi, o deset vas dela mlad gi." — Dama: "Tak, a jak bude, kdy'l jej odloiim?"

0

Zena rada obetuje vkus, cudnost a pohodli, jen aby vyhovovala mode.

DRA. PETRA HOBOKO Jest vfteeny'm Ealudeeni Cinnoit povzbuzujicim lekem, znirnYm a pouiivanYm po vice nei 5 pokoleni. Jest sloieno z 18 riliznYch leeivfch kofinka, bylin a rostlin.

Hoboko jest vynikajicim lekem. Pracuje mime a hladce na oboji, na ialudek a streva a pomahfi pHrode ve vykonavani jejich pfirozenYch einnosti traveni a vymeiovini. Hoboko me zevrubnou, Sty strannou annost; napomaha einnosti ludku; pravidluje streva; zvyfiuje vymeiovfini prostiednictvim ledvin; napomahi a urychluje traveni. Jsou-li vale choroby zavineny chybnYrn trfivenim a vyme g ovinim, neztricejte odvahu, protoie vas jine leave prostiedky zklamaly. °petite si labev Hoboko jefite dnes a vyzkoufiejte pro sebe jeho blahodirnost.

• Dra. Petra Wahl Olej rani:nem — ProtihnilobnY bolesti utieujici prostiedek v talvfini pies 50 rok0. Rychle fileva od revmatickfch a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti v zidech, ztuhlYch a bolavYch svald, vymknutin, odienin a namoienin, svidicich neb pilicich nohou.

Utifiujici. Zahfivajici. OspornY. Nemiliete-11 obdriett Fahrneyovy leave prostiedky ye svem sousedstvi, pouiijte tohoto kuponu.

ZyLiitof Nabklka

Objedneite Dnes!

Jako z yleetni "seznamovaci" napoileme vim ZDARMA bidku 2 uncovf vzorek Dra. Petra Le:Civello Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncovY vzorek Magolo s objednivkou Hoboko:

• 11 uneo ygi ifihev Dra. Petra Hoboko — $1.00 poltou vy. pleactent . (2 uncove vzorky .d

❑ 2 prav1delne 604 lave Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu — $1.00 poltou vypla-

•

eennei. • Dra. Petra 1 une.

Hoboko a 2 pravidelne 600 velikosti lahve Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu za $2.00 poltou vy-

placene.

I 0 C. O. D. (poplatek pfipoeten).

I

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I 2501 Washington Blvd Dept D811-27 I Map, III. WPM 101.1.11•11111W

sttedu, dne 15. ledna 1941.

MNOHO TEXASANt TRPI NACHLAZEN1M.

fitrana

VtSTNtR

"Vsieelmo plPeepinenSo vlak.

Petapadesit let ochotnikem. — ano, ale kde setenu honem nejaOchotnickY divadelni spolek Tyl v no, milt' pane. Nechcete do oddeleRychnove nad Knetnou sehral na ni pro cestujici se psiky?" — "No, keho hafanka?" podest eveho piedsedy R. Vostiebala 8ubrtovy "ZIA". Vostfebal oslavuje letos petapadesat let prate na prknech, jet znamenaji svet.

Rychno y tti sveho piedsedu vyznamenali jit tim, to po nem pojmenovali lesni divadlo u koupalitte v lesnim parku Vdelnem.

V tuto dobu tisice Texasantl, mezi nimit mnoho nasincu, trpl neptijemnYm nachlazenim a z toho pochazejicim vysilujicim katlem.

Lekaiske kruhy varuji, aby. se to nebralo na lehkou vahu, nebot' zanedbani znamena vydavani se vatnejtim komplikacim. Nachlazeni podlehaji dospeli i deti a stadi eaSpleti si barvy. — Pan Cingila nestokrate piechod z teple svetnice vi, jakou kartu ma vynesti a obraci do studena, aby se prvni pfiznaky se na sveho kibice. Ten mu nenarimy a nachlazeni objevily. padne ukazuje prstem na prsa. A Znama velkolekarnicka, firma W. pan Cingila vynesl dervene (myslel F. Severa Co. v Cedar Rapids, Iowa, na srdce) a hru prohral "Ja se piepiipomina, to ma tii piipravky, jet ce nejmenuji "dervenY" tekl mu by v tuto dobu nemely schazet , v pro ttechu kibic, "ale ialud!" tadne texaske rodine. Jsou to Balsam proti kaki, Antisepsol a TabRychle postupy. letky proti nachla:fani. Severilly Tak "Blahopiteji y am, Balsam proti kaki ma ustalenou mlad. a ua plukovnikem; jak rychPovest po bezmala 60 let, nebot' jest le jste postoupil!" pilsobivY, lahodnY a deli jej maji "Ale piece ne tak rychle, jako rady. Antisepsol se viele doporu- vy, milostiva pani." "? ? ?>, duje k vyplachovani hrdla a to rano a pied spanim. Tato ptipravka "Je tomu sotva rok, co jste se nisi zarodky nachlazeni, osvetuje dala na vojnu, jak se rika, a ut maiista a dech. Tabletky proti nastu- te vrchni veleni." zeni jsou stare "stand-by" a maji 0 se poutit zarovefi s Balsamem proti Ze §koly. — "Kopeeku, kali a Antisepsolem. kterak zni pfislovi, ktere jsem yam Lekarnik ve vatem sousedstvi o- fekl vdera?" — NepozornY Kopedek chotne y am poslouti, nebot' mu se rozpomina. "(Mite' mu pornaha: mnoho zaleti na torn, aby vas u- "Jeden otec spiSe utivi devet deti, spokojil. Kde by vtak lekarny ne- net — nu, dopovez!" — Kopedek bylo anebo kde by lekarnik nemel, rychle vyhrkne: "net jedno dite potlete si objednasku piimo na W. devet dell!"

F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a bude vy • izena obratem. Pottovne Nerozumi iertu. — "Pane, tekl bude zaplaceno, tak to vas to ne- jste mi osle, mysllte to vatne nebo bude stat o nic vice. Hlavni *creel 2ertem?" — "Zcela vatne." — "Majest, abyste zminenou trojici: Se - te atesti, protote ja nerozumim veril y Balsam proti kaki, Antisep- aertu." sol a Tabletky proti nastuzeni meli pii ruce. Radeji dtive, net- SDRUZ- ENt CECHOSLOVAKt VE li Meth y am hodne neFORT WORTH, TEXAS. pfijemnosti i penez.

Bratti a sestry!

Chrafite se pied nastuzenim!

26,clame vas timto, byste se doMejte Severovy piipra y ky ve vati stavili do kadove schilze. S. A. C. T. domaci lekarnidce jette DNES! dne 19. v • ade dislo 92, piesne ye )o( 3 hod. odpol.. Jednatel tentokrate Houston, Texas. pkitomen nebude, nebot' musi bYti Bratie Moudko! ye vYrodni schuzi 2upy Jitni v EnV moji posledni zprave ve Vest- nis. Proto tadam vas, byste sobe niku nachazim nasledujici chyby, a zvolili zastupce do Taylor, Tex., na proto prrsim o laskavou opravu. V den 26., a ja rad ptijdu s tim, co pfijmu ze dne 29. fijna jest uvede- zvolen bude. Zdar! no: J. F. Houlvidka, jed. odbodky.

Seymour, z filmu Sriatkova, kande0 161 $15.00 — a mato bit: Rowena, Pepieek zna damy. — "Ale, Pez filmu Silatkova kancelai $15.00. pieku — ty jsi snedl s dortu dekoye vydani ze dne 12 zati jest u- ladovY napis: K 'SedesatS7 m narovedeno 50 knih "10 Million Prison- zeninam?" " Hosti, tetidko, neers" $32.50; 15 knih milionil" potiebuji vtidet, ae ti aedesat! Vy$19.03 — a ma to bit: "50 knih "10 padat na etykicet!"

0 Million Prisoners" a 15 knih "talak PODEBRANY PRST. Milionti" $32.50. — Po'Stovne $19.03.

Chybu v pfijmu jsem udelal sam Dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla. a y e vydani se Vain to piihodilo v P. F. Mizerovi se podebiral prst na tiskarne, proto Te prosim, pakli to ruce od kosti. ke mne mamesama chyba jest v eechoslovaku, li tu dobrou mast, to jia 2 nod neaby jsi potadal br. Morrise, aby mne spal. Hned jsem mu udelal naplast' z Nonat na ten prst, kterY byl tludal tu samu opravu. tomodrY a hroznd tateklY. Za nejaS bratrskS7m pozdravem, kou chvili jsem se s nim seael v Frank J. Olexa, meste a tu mne sdelil, ae prst jit nic pokladnik S.A.o.T.. neboli. Jette dvoji ptiloteni Nonat prst vyleeilo.

Ai se bude chodit na ryby.

Pan Petlieka vidi na Wilsonove nadrati pfitele Vonaska s prstem a "pikslou" na dervy. — "Kam jdet chytat?" "Jedu do 2elezne Rudy -f.r. fgr!, na ryby." — "Ale to ti piijde takoCena Nonat je postou 55c a $1.05.

Ptejte se vaaeho lekarnika neb jedy e kilo ryb hodne draho, kdyt muale ni jineho neberte, radesit platit celS7 listek na drahur — natele, ji pike ptimo na natl. adresu: "No jo, ale music myslit, ze ja oMARIE LEIBLINGER & CO., bydejne neebytim nic," ALTADENA, CALIFORNIA,

WONAT

Nice uvedene orehestry brad budou tanceehtiv ym die nftsledujieiho pofadu:— BILL 1VIRAZ 19. LEDNA J. R. BACA 26. LEDNA SYNCOPATORS 2. tNORA HARMONIZERS 9. tNORA — Zpevohra "Jindra" — BILL 1VIRAZ 16. tNORA 23. "(NORA — MA g KARNI:1 ZABAVA — HOUSTON eECHS

Darny 27c Tax 3c

Vstupne pani 41c.

Tax 5c

Tyto ceny zaeinaji od 12. ledna 1941.

0 pohodli a obslonieni et. nivitevnikfi bude naleilte pastarana.

POitADATELL roitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450 Na doptani se jest — 20th and North Main.

BOLT IIR ZDA SE VAM, JAKO BY TAM BYL PfSEK? PAKLI ANO, PAK TO VirVAJf Z PRAVIDLA PRVNI P1k1ZNAKY

RIMY — NACHLAZENi KASLE — NEVAHEJTE A ZACNETE BRATI

SEVERUV Ne'

77.

proti

(Severa's Cough Balsam) Obliben v

rodinAch nagich krajants bezmala gedestit

DETI JEJ MAJI RADY!

* LAHODN'ir * IYOSOBIVI e TI8ICI

VAS LIKARNIK

A

y am ochotne Poslo ugf g ak nerna ne--Kdybv nechte sf vnutit . . Stael poslat objedna y lcu na doleigf adresu a obdrlfte Balsam obratem po gty. ant by to stalo yfce. NE6EKEJTE al Pf ijdou deti s rYmou a nastuzenfm!

1‘16jte Ine y tohoto znameniteho iSku na ruce stale.

CIFIRA&TE 11RDLO zitrodk1 nachlazeni knitlodennim vngliebo: vantan s pomoet Severova A.NTISEPSOLII (50c a 35c). releite take pfl race Severovy Tabletky proti naortuzeni — (30e).

Strain 24.

Ve stied% dne 15. ledna 1941.

Poutivejte K oznamovini

Maly Oznamovatel Pravidla V Malam Oznamovateli ridtujeme centy za slovo, za kakle uvetejneni. Nejmeni puplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napig e na zvlEstnim listku a -pkilotk objednavce prislu gny obnos bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nag znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a price" a podobne 25c zvla,SV za znaeku a na patovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodyno" obnag i doplatek za znaeku a po:slovne 50 centri.

Doplatek za znadku budi2 pkiloien k obnosu, ktery posilate za oznamku.

TABAK, stars, lehke druhy prodavam: 10c, 15, 20c; havana 35c libra, nevyplacene. V. Kratochvil, (3-6-pd.)

Portland, Tenn.

aor-IPtijme se zkuAene devee k vaSenost, k vateni a k vykonavani domaxi prate. Obrat'te se na Mrs. K. H. Easley, Rt. 1, Lake Waco, Waco, Texas, neb telefonujte na: Waco(3-c) 9920-F-2 tori SAZENICE' — Mrazuvzdorne, zelove, hloskovy. salat, 200.-35c, 400-55c, 800—$1.00. Celne druhy, pomichame na poladani. Cibule, 500-50c, 1000-90c. Poitou vyplacene, uspokojeni zarueeno. — Ray-. mond Mladenka, Hallettsville, Texas.

(3-4-p.)

.

Mfr SAZENICE! Zelove, Charleston, Wakefield, cibulove, bila Bermuda, 500-60c; 1000 za $1.00. — Kvettinove sazenice: I Snapdragon, a Carnation troji barvy: dervene, bledo6ervene a Zaute; 24 sazenic 60c; 48 za $1.00; v'aechny sazenice po'Stou vyplacene. Mart Plant Farm, Mart, Texas.

(3-4p)

sp.-, Mime se zkukne dev8e k vateni a lchke domaci praci, pradlo jest posilano yen. Jedno male ditko. Piste, udejte stall a zkugenost.

Mrs. J. Brooks Bradley, 3132 Cockrell Street, Ft. Worth, Tex. (3-p) SAZENICE mrazu vzdorujici, cibule, salat a zeli rozlienYch druht, 500 -- 70c; 1000 — $1.25, pogtou vyplacene. Za uspokojeni rudim. — Circle Plaint Farm, Lorena, Texas.

(2-3pd) U obchodnika s drabeii.

Prodavad: "Milostiva pani, kupte sobe pelma kutatka, nebudete litovat!"

Dania: "Ale, ilidyt' jsou cele. modra!"

Prodavad: "To je zimou, milostivd! Lehnete vysi sem naha na to prkno, a uvidite, jak take zmodrate!"

I

ZAtNETE

SPRAVNE

NOVI? ROK 1941 OB E NEJTE SI

ech

ova

0

PiemoudielS'.

Ueitel se pta maleho Ady: "Kolik nohou ma sluneeko sedmitedne?"

Ada nevi, ale zato si vzpomind na nedavno slygend slova a hned je uplatni: "Pane Often, Skola nas ma, vychovavat pro /ivot, a tohle shad neni v nem dnes to jedind starost!"

MNOHEM LACINEJI NEt NOVEI Pouiite stavebni dtivi rrizneho druhu, okna, dvete a jine stavebni potkeby ze strienYch staveb, jako2 i nove stavebni dtivi a potteby pro stavby obdr gite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyASI ceny za budovy ureene ku strieni.

0.11■0•110041111111,0••••0.0111N

N■Ilk

V nedeli. 26. ledna, v Houston I

brodinne vederni zabave. — MladY steeled ke sleene obsluhujici sttelby chtive: "Tak, sleeno, jake to to mate?"

Krasna, sleOna: "Co trefite, to je vase."

Strelec: "Tak mi laskave feknete, kam vas mom trefit, aby yam to nePozorny. — Ve sttelnici pri do- ublitilo."

Opatrna diVka. "Prod nechcete se mnou do lod'ky, sledno Jiraekova?"

"Nechci nechi, tatidek tuhle povidal, 2e se jak tak2 drtite nad vodou, a je. neumim plavat."

0:........1.11•1.4■041■04■041•1.04111111.041■0■0■1.1■0•111111.0.1111111.1

I I

Uptimnost. — Basnik Zvonimir VySehradsko-NuselskY Oeti sleene Bolemite Zafoukove svou lyriku.

Brzy zpozoroval, ze posluchaeka zivd na cele kolo. — "Nudite se, sledPozorn. — Ve etrelnici pri donevadi, jen &tete dal!"

za zviastni levnou cerm

Ochotnici radu sehraji na Cottage Grove u 8tefinikii DIVADLO POD NAZVEM (PRAVIDELNA CENA $2.00)

"KYTICKA PRO STEST Hra o lidech dobreho srdce po zabrani Sudetska, od J. L. Doubelol:Yho. OSOBY: Jan SvetelskY, spisovatel John Svreek Vaclav TypY, malik Frank Bedan Gustav PlachY, soukromnik, Bedtich Otvrtnik Vlarketa Valova, hospodyne Pavla Studniena Tnka, jeji netek Jindfrska Earlova Irena Svitilova Karla etvrtnikova Jenka, jeji netet Elisabetka Stefkove.

Spalidek, domovnik Jan Kelarek ZA5ATEK VE 4:30 HOD. VSTUPNE: 33c

Hudba odpol. i veeer - Houston techs DOBRA VEtEttE. ZABAVNj VtBOR.

na rolt

NABIDKA PLAT POUZE PRO

None eneratele echoslovak je nestrannY dasopis, hajici zajmy rolnikii, delnikii a krajana viibec.

•

Cislo na ukazku zdarma.

PISTE DNES NA

techoslovak WEST,

ub. Co. TEXAS.