Vestnik 1940 09 18

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, itOtNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve sttedu (Wednesday) 18. zari (September) 1940.

1922. eiSLO 38.

CECHOSLOVACI! CO DATE AMERICE? A STO let pobytu v teto semi, ziskali si echoslovaci v Americe dobrou povest Z jako narod, kterSi ochotne, ba spiSe jeSte, s radosti plat .sve dluhy. NeptiSli jsme sem jedine brat a ptijimat dobrodini z cizi ruky, delit se o cizi mozoly, ale take splacet a tuto semi budovat.

A takovSr, jakS7 byl a je dar a ptiletitost teto zeme, nam, tak se i odplacime. Amerika nam dala chleb a svobodu. Chleb ji vracime rukama sYSTch schopmich delnikt, praci a potem svSrch farmatt, svobodu duchovnim usilovanim deskoslovenskeho lidu. Nag boj za svobodu Oeskoslovenska je i pro Ameriku velikSrm a uLlechtilSrm darem. Je to boj za demokracii a svobodu, ktera je i v Americe ohrotovana nebezpeeneji, net tuSime.

Bylo east° ptipominano, ze U. S. of A. jsou nesmirnS7m narodnostnim kotlem, z jehot rasovS7ch a kmenovS7ch vetvi ma vzejiti nova a yytSi, uSlechtilejti narodnost americka tak, jako ze souCastek rtznVch kovt v ohni vychazi nova slitina, ktera spojuje nejlepSi vlastnosti vSech kovil v novem. NovS/ narod, ktery se stale jette tvoti v teto semi, nema ani nemitte bSrt jen pokraeovanim jedine, anglosaske kultury. I kdyt jsou jeji, t. j. vlivy anglosaske kultury nejmocnejti a davaji novemu americkemu pokoleni vedouci anglosaske povahove vlastnosti, ptece katdV narod, kterV novou narodni americkou slitinu tvoti, pteno.Si na ni svou nejqznathelSi vlastnost, svou duchovni i fysickou hodnotu, kterou vynikl v dejinach civilisace a kultury.

Jen bezcenni, bez ySTznamni, duchovne i mravne ubozi narodove zanikaji to bez ozveny.

VSe od Ameriky vzali, nideho ji nevraceji, nieim ji neoplaceji dobrodini, jet ptijali jako tebraci neb dokonce zlodeji, kterS7m je katdSr neco dlnZen. Ano, my Cechoslovaci jsme se vtdycky ke sySrm dluhtm hlasili a poctive je sySim yetiteltm .— americkemu narodu — take splacime.

Ale nejen svS7m potem a praci jako delnici a farmati, my sve dluhy platime i s ySrmi nejlepSimi hodnotami duchovnimi a mravnimi.

Jako malt' narod vynikli jsme v dejinach virou v silu lidskeho ducha. Willi jsme v Cloveka a jeho duchovni sily. To nam davalo odvahu a plan k iivotu. Proto skuteeni echoslovaci nejevili se nikdy a nikde jako tivel rozvratriST, nidivSr, ale jako lid tvotivS7, budujici, jako dobrS7 spolupracovnik na lidskem dile. Byli jsme v torn a jsme i zilstaneme demokraty.

To, co je rozkladne, nieive, to, co tivotu jen nadava a vSechno hanobi, to neni z naieho ducha, z nagi sily, ale spice z naS1 mravni slabosti, z cizosmilstvi ,ktere chvali vSechno cizi, vg emu vlastnimu na jmeno ptijit nemtie. Proto naSe narodni ptislovi dobte tika, ze "katelSr ptak vgivak, kterS7 do vlastniho hnizda kali."

- Jednim z nejkrasnejSich dart, ktere deskosloYenskST narod dal lidske civilisaci, zustane

po vSechny easy Tyrsovo Sokolstvi. Ba, ptimo a s hrdostirici, ze Sokolstvi je skv'elSrm plodem deskoslovenskeho ducha a jeho dar svetove demokracii. 6echostovakOm americkVm pak byla dana ptekrasna ptiletitost, aby se svym Sokolstvim odvdeeili sve nove vlasti, Americe.

Dr. Mir. TyrS staff se profesorem, tedy ueitelem na pratske universite pied osmdesati lehy. Nag narod se pra y& tehdy probudil ke sve tmu jazykovemu deSstvi, nikoli jeSte k pine= tivotu. Byl chudSi, bez pra y, otrokem cizich pant. TyrS si uvedomil, ze ani svobodu ani chleb nikdo deskemu narodu na taliti neptinese, ze si bude muset oboji vlastnimi silami vybojovat. A tak naSel svtj tkol: vychovat jako dobrk ueitel zdravST, duchovne silnfr a mravnV narod. Oddal se mu celcu duSi a vytvoril k tomu cili organisaci 'est. Sokolstva. Tisice nejlep'Sich esl. mutt a ten od r. 1860 pcidalo vychova.vat narod naS v TyrSove duchu k telesne svetesti a statednosti, k duchovni a mravni sile a krase, ktera. slavu Sokolstvi rcznesla svetern.

Slayne sokolska slety, tak jako kdysi tecke hry olympijske, se staly svetovVmi udalostmi a statisice, ktere jim ptihlitely, byly nadSeny nejen telesnou silou a dokonalou mravni kazni esl. Sokclstva, ale take fichvatnSimi obrazy jedineene barevne, z yukove i pohyblive krasy, jit tadriSi jinV narod s \Teta docilit nedovedi. Byly to slavnosti, na nicht dsl. narod ptedstavoval svetu harmonii vide a eft(' podtizenkch rozumu. A tuto harmonickcu osobnost sokolskou dal Tyr a jeho ueeni do sluieb lidskosti, dO sluieb sveho naroda.

Jestli Neinci pod Hitlerem dali sve city a sviij rozum do sluieb sve surove narodni yule, dali Cechoslovaci svou vuli a city do sluieb zdraveho rozumu a u:slechtileho ducha. Proto je Sokolstvi projevem velke mravni sily i krasy, protote smetuje k dobru vSech.

Oviem, nejvetgim jeho darem je sokolska dobrovolna 'kale& Demokracie bez kazne je. mlS7n bez vody. Ale demokracie je ptece svoboda! 6i neni? Ovtem, demokracie bez kazne je stavem bez pokadku, je nepokadek, je anarchie. To ubilo Evropu. Byla to demokracie bez kazne. A zahynula proto. Ale kazen znamene. piece — diktaturu! Co si mame vybrati? 'cozen, diktaturu di — demokracii a zkazu?

Ptate se, a ja yam odpovim: Aid diktaturu, ani anarchii. Ale skuteenou demokracii, ktera se podle Dr. M. Tyre a jeho oddaneho /aka T. G. Masaryka prejevuje dobrovolnou sokolskou kazni.

Kdyby Francie byla bkvala prostoupena dobrovolnou sokolskou kazni, letelo by dnes Nemecko na lopatkach a v krvi, jit prolilo. Ale Francie byla zmitana demokracii bez kazne, t. j. anarchii, ktera, vedla ke zkaze.

Take Americe je vice net eehokoliv tieba one mravni jediioty a dobrovolna kazne na obranu proti nasilniktm. Vek individualismu, kde katdSr dba jen sveho prospechu a sobectvi bez o-

hledu na sve okoli — je za nami nejen v narodnim hospodatstvi, ale take v kultute, v ndbolenstvi, v politice. Aby mohl svobodne zit jedined, musi bS7t svoboden celek. Aby mohi bSt svoboden celek, musi se dobrovolna ukaznit jedinec. To skvele pochopil velkS7 demokratickSr president Franklin D. Roosevelt, kdyt tadal mobilisaci fysickVch i mravnich sil na obranu americkch idealt a svou vnittni i zahranieni politiku podle toho tvotil pro dobro celku.

A tak Sokolstvi, TyrSovo a 1\flasarykovo Sokblstvo, ptedstavuje prave onu mravni silu, ktere Amerika pottebuje pro svou svobodu a demokracii: Dobrovolnou mravni kizeii pro dobro celku.

Bratti a sestry! Mali jste u vas Sokola, meli jste tam Delnickou Telocvienou Jednotu. A nechali jste je padnout? Zavteli jste Sokola a rozpustili DTJ.? Nechapete, ze jste tim odsoudili k zaniku to nejkrasnej:Si, co deskoslovenskV narod dal svetu? Myslite, to jste techoslovaci? Nemohu tomu vetit . . . . tot se vrat'te do sokoJste-li 6echoslovaci, loven, do telocvieen. PoSlete tam sve deti, syny i dcery, nebot' prave touto cestou zachranite sve deti duchu onoho deskoslovenstvi, Mere je tak blizke nejkrasnelSin idealiim vas. nove americke vlasti.

Americka obec sokolska i Del. Tel Jednoty na vas eekaji! A budou St'astny, kdyt vy i vase deti pomiltete jim v sokolskem dile, ktere zdvihne nag lid v ddich americkeho naroda. Amerika pochopi, ze eechoslovaci .odmeriuji se ji za vSechno, co jim dala — nejuSlechtilejAimi dary sveho ducha a sve stare domoviny.

Jen tak kov nove slitiny americkeho naroda ponese i nam drahe eeskoslovenske barvy. techoslovaci nezaniknou jako narod, kterS, zil, jen aby jedl a pil, ale budou tit jako lid, kterSr mel svetu co kici i v dejinach americkeho naroda.

Bratti a sestry, dobrovolna sokolska kazeii void: Na sva mista! Do telocvieen! Ai na nejvyiSi metu!

6ESKE NARODN1 SDRUZENI V AMERICE. K. M. Prchal, ptedseda..

KALENDfill 22. zaii. Veselohru "TH pani na byte" ku zahajeni divadelni sezony sehraji ochotnici v Sokolovne — Dallas, Texas.

22. zaii. Den pionStra porada tad Ennis Cis. 25, v Ennis, Texas.

22. zali. Veiejne cvieeni a po to divadlo "Rezinka od pechoty" u Stefanikti v Houston, Tex. 29. zati. Bazar a divadlo "Pantata Vohnout v pasti" v Sokolovne, Fort Worth, Tex. 13. fijna. Oslava 30. vSToei zalo2eni tadu Svaz eechoslovanii cis. 92. a 2. vSrroei otevteni nove sine ye Fort Worth, Tex. 13. kijna. Sok. Akademie v Dallas, Texas.

28. kijna. Msgr. Ordrich Zlamal z Clevelandu dostavi se na Manifestaci Amer. Lechoslovakt ve West, Texas,

Strana S Vichy, Francie. — Nova vlada premiera-martiallca Petaina ye Francii zbavila obeanstvi pet tient proslule banketske rodiny Rothschildovy a deset daltich osob, prototie opustili Francii bez povoleni. Ve zprav y ministerstva spravedlnosti se pravi, 2e bankovni majetek Rothschild& prave jako majetek ostatnich, kteti byli zbaveni obdanstvi, bude zkonfiskovan. Mezi postiienYmi jsou: VYvaly ministr letectvi Pierre Cot; baron Edouard, Phillippe, Henri, Robert a Maurice Hithschildove a 2urnaliste Henry de Kerillis, Genevieve Tabouis a Andre Gerard, znamY pod pseudonymem Pertinax. * * Praha. — Pro zdra2ovani a fetezovY obchod s textilnim zba2im byli potrestani: Ulrich Stepanek, obchodnik s textiliemi ye Dvofe Kralove nad Labem, penetiitou pokutou 120,000 K, v pfipade nedobytnosti 3 mesici vezeni. ZemskY nfad v Brno potrestal Jaromira Motyeku, odpovedneho teditele rolnicke mlekarny v Telei, pokutou 15,000 K pro pfedratovani dajoveho masla. Dale pro pfedraZovani masa a masnYch vYrobkil zemskY Mad v Brne potrestal nasiedujici: FrantiSla Neubla, feznika v Brne, pokutou 50,000, Antonina 8andu, feznika v Brne, pokutou 30,000 K, Karla Kohouta, prokuristu firmy Rudolfa 8lesingra, v Brne, pokutou 30,000 K, Jindticha Horkeho, keznika v Brne, pokutou 25,000 K, Antonina Sedlaka, feznika v Brne, pokutou 15,000, Vaclava Streita, keznika a ho stinskeho v Brne, pokutou 25,000 K. * * Luhadovice, Morava. — Mnozi kulturni pracovnici na jani a vYchodni Morave se zabyvali mnohokrate planem ztidit museum v pfirode.

Tentokrate se tohoto tikOlu chopily Luhadovice, ktere maji detne sbirky v cane pies pal milionu K. Oast sbirky je vystavena v museu luhadovickeho Zalesi a east pro nedostatek mista, uschovana v bednach. Docent dr. Viclavik, na-' rodopisnY a musejni odbornik, vypracoval navrh, podle ktereho bude v Luhadovicich v ptirode vybudovana narodopisna vesnice s tadou domka a staveni a v nich umisteno vde tak, jak tomu byvalo za starch case. KahlY nav gtevnik lazni Luhaeovic bude moci poznati 2ivot davnYch obyvatel Luhadovicka a lazne samy budou obohaceny o cennou historickou pamatku na svilj kraj. * * Rock Island, Ill. — V zdejSim vladnim arsenalu, jeho komandantem je plukovnik Norman F. Ramsey, byl min. tYden zahajen vYcvik dalM ttidy civilnich inspektora pro dodavku rnaterialu pro armadu Spoj. State. V teto tfide je 84 osob. Je to jig druha skupina inspektorti, ktere se dostane vYcviku v kursech dilen arsenalu Kurs bude trvati Best tydnu. Pted tim nti bylo vycvideno 15 studenta na inspektory, kteti se jii vratili do svYch domacich distrikta. Podobne S'koly Ci kursy pro inspektory byly zahajeny ye vSech arsenalich, kde se provadi vyroba pro armadu, aby se vycvieil dostateeny poeet mu2a pro razne slu2by zasobovaciho armadniho sboru po celYch Spoj. Statech. Studenti, kteti sem prisli na tento druhY kurs, byli vybrani ze seznamu tech, kteti se uchazeli o vladni slu2by v ramci civilni slu2by a maji razne stupne zkuknosti v oboru mechaniky a inspekce. * * Trenton, N. J. — Zakon o detske praci ye sta.-. tu New Jersey vekl v platnost 1. zati t. r., tak2e je ji2 tYden v platnosti. Na jeho vymahani upozornil statni komisat prate John Toohey, aby zamestnavatele nezapomneli fiditi se podle neho. Tento zakon omezuje pracovni Cas nezletilYch ye veku od 12 do 18 roka a zavedl pro ne osmihodinovou praci denne a 40-hodinovou praci tYdne. 2adna osoba pod 16 roku stati nesmi byti zamestnavana v tovarnach a nikdo pod 18 mkt stafi pti nebezpeenem povolani. Pracovni hodiny v tovarnach musi byti pro nezletile upraveny tak, aby byly mezi 6. hodinou ranni a 10. hodinou vederni, dimti neni dovolena 26.dna opravdova nodni prate pro nezletilce. 2adna nezletila osoba pod 18 rokil stati nesmi byti take zamestnana v miste, kde se proda.vaji alkoholicke napoje. Toto posledni ustanoveni noveho zakona je zvlaAte dfilette, protde se pfedejde zittize nezletilfth.

VESTNiK

Zprayy ye z iratce.

San Jose. — Nemecka, vlada provadi censuru americkYch filmu v Costa Rica a ptedeala, aby byl v republice ukazovan film "Osudna, hodina".

Vlada zakazala predvadeni filmu na tadost nemecke legace, protde "uraZi Wince". * * Manitowoc, Wis. — Charles G. Stangel, principal zdejSi vyssiskoly oznamil, tie I. ttida nemeckeho jazyka na teto High School byla letos zrukna nasledkem nedostateenYch pfihlakk.

S vyneovanim v druhe tfide se bude pokradovati, ale i to ma jenom 17 student& * * Berlin. — Z autorisovanYch pramena se sdeluje, 2e byla podepsana v Moskve dohoda o pfe-: vodu nemeckeho obyvatelstva z Besarabie a severni Bukoviny do Nemecka. Besarabie a severni Bukovina byly okupovany ruskYmi vojsky, kdy2 Rumunsko je postoupilo Rusku. * * Berlin. — Nemecka vlada odmenila "belgicke civilisty, kteti byli loyalni k nemeckYm vojskam v dobe okupace za svetove valky." General von Falkenhausen, vojensky velitel okupovane Belgie a severni Francie, vydal rozkaz, aby temto Belgieantim byla vracena vkchna prava a tituly, ktere jim odnala belgicka viada. Pokuty a skonfiskovane statky budou jim vraceny na ittratu belgickeho statu. * * Rio de Janeiro, Brazilie. — Die osob, jai se v poslednich dnech vratily z francouzskYch • ostrovii v Zapadni Indii, vznikne tam brzy revolta proti Petainove vlade. Ve francouzske Guiane, jak se pravi, 80% afednikii je otevfene proti marSalku Petainovi. Jsou pro pokradovo.ni ve valce na stran y Velke Britanie. Je uvatiovan° o plebiscitu. Podobna situace existuje i na ostrovech Martinique a Guadaloupe. Pravi se, 2e vetSina obyvatelstva je s hnutim generala de Gaulle. Rozhodnuti odekava se v brzku. Na babelskem °strove, zname francouzske trestanecke kolonii, panuje nedostatek potravin a Mk& Stratici ochabli ye sve bdelosti a mnoho trestanca prcha. 22 jich ptistalo u ostrava Vieques u Portorika. * * General Gamelin, kterY fidil pfedvaledne pHpravy Francie, byl odstranen jako- nejvySSI velitel francouzske• armady Reynaudem, tehdejkdy2 Francie se hroutila pod dim nemeckYmi atoky. Na jeho misto byl jmenovan general Weygand. Reynaud byl ministrem financi v kabinetu Daladierove a vkobecne byl povatovan za pravou ruku Daladiera. Kdyt shrouceni se Finska zptisobilo pad Daladierav, Reynaud stal se premierem a obdrtiel projev &ivory pouze vetSinou jednoho hlasu. Byl u moci, kdy2 nastala skuteena fase valky vpadem Windt). do Holandska a Belgie v kvetnu a na zaeatku Cervna francouzska obrana se shroutila. Podal resignaci, kdy2 francouzska, vlada prestehovala se do Bordeaux a marAalek Petain byl dosazen na jeho misto a 2adal o pHmeti.

New York. — Velke pramyslove podniky se stehuji z pfepinene metropolitni oblasti New Yorku na venek, kde je vice mista. Toto stehovani v posledni dobe nabylo ji g znaeneho rozmeru a jak se pfedpovida, vzroste pry jeSte vice. Pkidinou toho je, jak se z jedne strany tvrdi, 2e any firmy chteji uniknouti z mista, kde musi platiti vysoke mzdy a vysoke dane. Z druhe strany se vSak tvrdi, 'tie tak eini proto, aby mely vice mista k roz§ifeni svYch tovaren podle programu narodni obrany. Jestli2e jde o mysl, kterY je dulealty k abrade zeme, federalni vlada musi k tomu dati svoleni. V nekterYch pkipadech vS'ak sama vlada doporueila tovarnam pfestehovani, aby nebyly vSechny pohromade a v ptipade neptatelskeho atoku vystaveny nebezpedi. — Av gak o mistech, kam se nektere zavody stehuji, nutno pochybovati, te by byly bezpednejSi ',red leteckYmi atoky. Nekteti take udavali, 2e prestehovani zavocla se deje k van ziskani vycvidenYch kemesinikti. Daji-li se vtak temeslnici ziskati snaze na venkove netili v meste, o tom te g nutno pochybovati.

Ve stteciu, dne 18. zaki 1846.

Maroko. — Tti kfitiniky a tti doprovizejici je torpedoborce, vkchny pod francouzskou vlajkou, projely atinou okolo Gibraltaru. Soudi se, 2e jsou to valedne francouzske lodi, ktere Archly z ptistavu Toulonu, kde byly ddeny Petainovou vladou, a pluji k Anglii, kde se spoji s britskYm lod'stvem.

Britanie udava, 2e zahnala nemecke lod'stvo se vaech vysokYch moti a potopila nebo dopadla 1,211,500 tun neptatelskeho lod'stva. Vealnou §lo o nemecke lodi, mezi nimiti bylo nekolik malo lodi italskYch. Nemecko ptipustilo ztraty jedne bitevnice, tri kiiinika, 10 torpedoborcii, 6 ponorek a 17 jinYch valeenYch lodi, o mnoho merle net udano bylo zprivami z britskych zdroja. Italie ati dosud ptiznala se jen k ztrate jednoho kfitiniku.

Lugano, 8vYearsko. — BYvalY kral Carol, ktevypuzen z Rumunska, Medi Mulek pro sebe a svou piltelkyni Magdu Lupescu. Chtel by se usaditi na francouzske Riviete, ale take uva2uje o torn, zda by nebylo lope, aby se uchYlil do SpojenYch State, jitini Ameriky nebo na portugalskY ostrav Madeiru. Vlada ye Vichy vSak nejevi mnoho ochoty dovoliti Carolovi, aby se usadil na Riviete, protate je malo obliben v Berline a Petainova vlada nechce si Wince rozhnevati.

• Ve valce sovetskeho Ruska s Finskem melo Rusko podle afedni zpravy premiera Vjadeslava Molotova ztraty 48,745 usmrcenYch a 158,853 ranenYch. Finske ztraty uclany byly ntedne v okrouhlYch Cislicich na 15,000 zabitych a 40,000 ranenYch. V kampani zabito bylo 640 finskYch civilistu, kteti stali se obetmi leteckYch atoku. Rusko odhadovalo finske ztraty na 85,000 usmrcenYch a 250,000 ranenYch a skandinavg ti vojenSli znalci odhadli ruske ztraty na 250,000 usmrcenYch a asi stejnY podet ranenYch. rjt

Nemecko atedne oznamilo, tie v bitve ye Flandrech a nizozemskYch oblastech mei° ztraty 156,492, z nich bylo 27,074 usmrcenYch, 111,034 ranenYch a 18,384 polite govanYch. Britske prameny oclhaduji celkove nemecke ztraty na 400,000. OervenY kfiti odhadl, tie od 80,000 do 100,000 Francouza bylo zabito, kde2to general Charles de Gaulle, nacelnik Francouzskeho rodniho vYboru v LondYne, odhadl podet usmrcenYch Francouzil na 60,000 a ranenYch na 300,000. Nemecko tvrdi, 'tie 1,900,000 Francouzil padlo do zajeti. Italie hlasila 17. srpna 2,052 zabitych od sveho vstupu do valky, av gak v teto Cisiici nebyly zahrnuty obeti kampane v Britskein Somalsku, kde podle britskYch zpriv zpusobeny byly Italum mimotadne te2ke ztraty.

Venice ztraty byly take na lod'stvu a letadlech. * * New York. — Stanovisko deskeho lidu, kterY se spartanskYm sebezapteni ádá 6echy v Americe, aby mu neposilali iadnYch pen& ani balidka, prototie Nemci vybiraji vysoke poplatky, liCila zde minuly tYden pi. Mila Vegerova, pfedsedkyne zdelai skupiny Czechoslovak Industrial Art, Csl. umeleckeho pramyslu. Woven bylo lieeno, jak deskY lid tide a nekdy docela i tajnYmi methodami vzdoruje nemeckemu ptipraviti zemi o jeji bohatstvi v tovarnach, potravinach, lesich a praci. Zpravu o tom ptinesl denik "Chistian Science Monitor" v Bostonu. Pravdive lideni o situaci v 6eskoslovensku, jak pani Vegerova pravila, "pfichazi postupne teelram ye Spoj. Statech, je psano mezi tadky dopisu od ptibuznYch a ptatel v zemich Nemci okupovanYch a rozhla'Sovano tajne skrytYmi radiovYrni vysilaCi." 0 techto tajnYch radiech pravila, 2e byly tti, ktere eas o deasu operovaly v Praze. "Jenom malo zdej gich teen poslalo nejake penize do stare vlasti protrotie Nemci by veai Cast z toho sebrali," vysvetlovala dale. "Dopisy, dale od ptatel v teskoslovensku opatrne varuji, aby 'tadne potraviny nebo balieky nebyly posilany s ohledem na "podil", kterY by Nemci z techto transakci vzali. "Bylo odhadovano, 'te nemecke agentury, ktere operovaly v Holandsku, ne21i toto bylo ptepadeno, vyvlastilovaly etyti petiny z hodnoty transakel, kdyt byly zaplaceny penize na poslani banditti na deskoslovenske izzemi."

Ve stfedu, dne 18. zati 1946

Odd dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pfedklada ve smyalu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rortionnuti. tad Slovan, O - slo 9., Snook, Texas.

Cteni bratil a sestry.

Timto se vam oznamuje, ze fad Slovan bude konat svou pravidelnou schazi v mesici fijnu 1940, v 9 hodin rano na misto 1 hod. odpoledne. V tato sciyazi bude se pofadati spolednY °bed, ctene sestry jsou laskave gadany o pkinegeni nedeho k zakousnuti, o jine se postaraji bratri.

Odpoledne se bude konati schAze Narodniho Sdrugeni.

Poeasi zde mime dobre, nepr gi a sbirani baviny a jine pokraeuje.

Barbecue &vane fadem 25. srpna 1940, milelo krasny den, dikam proroka povetrnosti, za.bavy bylo dosti a veeer taneeni zabava te g se vydatila; mnoho pochvaly od mlade ge a star&ch.

Bratfi a sestry, do tato schaze pfijdte v hojnem poetu, bychom se seznamili a pobavili.

S bratrskYm pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar.

Fresno, Kalif.

Ctena redakce Vestniku, 'bratfi a sestry.

Tag Vam davam vedet, ze zde ve Fresno mate vase eleny vagi Jednoty. S velkYm zajmem sleduji zpravy ve Vestniku od posledniho sjezdu. Zvlagte tech $15,000 darovanYch na Ceske Narodni Sdru geni mne tak dojalo, a jsem tak hrda, ze te g k yam pattim a mohu ci kagclemu, ze je to moje Jednota, ktera tu hrivnu darovala na °Rat na:si porobene viasti. Jegte ted' se najdou lids, kteki teknou: zapomeihne na tu starou viast a hled'me si sebe. Tali se vas, ma Clo y& takovY srdce v tele?

Takovy gije jen tomu vaemohoucimu dolaru a svemu "Ja".

My zde te g mama odboaku deskeho Narodniho Sdrugeni; no je jen mala, ale piece. Je nas zde radio, ale gijeme oesky vic neg v mnohYch deskYch osadach. Toto jsou slova bratra SenkYfika, kterY nas zde navativil a nam to fekl. Ted' jsme si zalogili Sokola a minulY tyden, 1. zafi, jsme zde meli na gi Pacificke 2upy Sokolske stet, kterY se vydatil nadodekavani.

Na.gi Acinkujici a hosts se zajali sji gdet v sobotu 31. srpna Vet gina se registrovala ye Fresno Hotel. Piteli sem z cele Kalifornie, ale vagina z Los Angeles, San Francisco a Oakland.

Odpoledne se jelo do Srbskeho Hallu a tam meli a teg v nedeli rano. Mnozi si vyhrali ceny, na ktere budou vzpominat.

Pak v nedeli odpoledne jsme meli velke pfedstaveni v nejpeknefei budove Fresna, kterou nam mesto zadrma zaptjello. Jest to velice pelma budova, zcela nova, ma 16 set sedadel jen po stranach. Vystoupeni zadalo asi o pal tfeti hodine. Prvni, americka, hymna a pak eiska. Pak sokolskY pochod. Pak ptedstavil nag starosta P. Nemedek na geho ptestavitele (Master of Ceremoneis) A. Gahuru Jr. Pak mluvil P. Storek, starosta, za Pacifickou gupu sokolskou. On vysvetlil nagemu americkemu lidu co Sokol opravdu je, neb toto jest prvni na ge vystoupeni zde. Pak p. Hildebrand nas pfivital jmenem mesta Fresna.

Prvni vystoupeni meli nagi malieti z Fresna, prostna se zpevem, pod vedenim br. 6echa. Bylo to fichvatne a tonic potlesku, Ze budova otfasala.

Druhe byla prostna, s kolem, mu gi ze San Francisco. Pak byly sokoiky z Los Angelos, Fresna, San Francisca a Oakland.

Na to sokoli z Las Angeles. Pak sokolky ze San Francisco. Pak pfi gli na fadu Jihoslovane a eeSi z Oakland. Sokolky z Fresna pfedvedly balounkovY tanec pod vedenim sl. V. Prudkove. Pak sokoli ze San Francisco, Fresna,

Wawa

V I T N i/C Los Angeles a Oakland. Sokolky z Los Angeles ptedvedly jiny tanec mieovy. A na to nal. tandili "Besedu", za kterou si odnesli ze San Francisca o deskem dnu a ted' zase. AmerickY lid to vtbec nemt ge pochopit, jak to ti mali dovedou tak diouhO a pane taneit. Ja jim fikam, M to musi bYt na to jen eeske hlavy. — Pak bylo sedm kcl nove "Besedy" v krojich a zakoneeni : :God bless America.

Bylo to moc pekne, ifeast byla asi 800 lidu.

Pigi toto proto, abyste vedeli a posoudili, co nas hrstka 6echa doka g,e, jen kdyi chce. Jest nas tady vgeho vg udy, oo jsme zapsani do des.

Narodniho Sdrugeni a Sokola, asi 35-40 dlena. Skoda, pte gkoda, Ze br. Lad'a Kadlec zde mezi nami nebyl.

Vestnik je velice zajimavY, zvia.:Ste tied' po torn sjezdu. Ja bych si pfala, aby nas elerra S. P.J.S.T. zde bylo vic, bylo by to vice rodinne..

Nagi farmaki ted' jsou vaichni zamestnani s hrozny, lraidY hledi, aby byl co nejspi g hotov. Podasi je zrovna jako objednane, tak pH 90 stupnich. Mesto Fresno nam zde roste jako houby po de gti, vgude se jen stavi, tak 'M je skorem jednou tak veil* jako kdy2 jsme sem pfijeli v r. 1920.

Meli jsme zde tet navAtevu a to velmi milou, po ktere je nas teskno; mai bratr s rodinou, bratr 8enkykik, ktereho vaichni znate.

Slygela jsem, ze p. Vojta Bene g sem ma pHjet a to brzy, tak se te gi_me. Jen kdyby nas bylo vice, aby mu to opravdu stalo za zato sem dojet.

Zdar Jednote a pozdrav vgem. Na zdar.

Marie Gahurova.

ODBOdKAIVI SDRU2ENi AMERICKtC11 OECHOSLOVAliti V TEXASU A VREIVI KRAJANUM A PRIZNIVCUM NAAHO HNUTI. Krajane!

V druhe polovine mesice fijna zavita do Texasu na pozvani na geho SALT. vlasteneckY Monsignor Oldfich Ziamal z Clevelandu, kterY jest znam ji g z prvniho odboje co velkY narodni pracovnik mezi na gim lidem tak i z pHtomne akce. JmenovanY jest vYbornY feenik a bojovnik za demokracii a za svobodu nageho stareho naroda eeskoslovenskeho. Dle usneseni vYkonneho oblastniho vYboru ze dne 2. za i, navgtivi nesledujici osady: Hillje, Houston, Wallis, Shiner, Corpus Christi, Austin, La Grange Caldwell, Granger, West a Ennis.

Zadame Vas, vzhledem na to, M neni mono do kagde osady pfedna gku dati, aby sousedni osady spolupracovaly jit nyni na prorgamu s temi osadami, kde pfednageti bude. Prednagka bude zdarma, bylo by vgak zahodno, aby jste se v odboekach usnesli na nekterYch zpasobech jak jeho pfedna gky vyugiti pro dobrovolne sbirky, neb dosici finandniho tspechu jinYm zpasobem, bazary, vYte gkem z prodeje potrayin, atd. Toto pfenecha,vame kaide jednotlive odboece a sousednim odboekam, ktere budou spolupracovati dohromady, aby fispech tohoto zajezdu byl co nejvetgi. Podrobnosti doetete se v deskYch novinach a mimo toho oznamime Varn je co nejdfive jakmile budeme miti podrobnY lrogram vypriacovan. Monsignor 0. .Ziamal prijigdi do Texasti ku vgem krajanum tak jak jsme organisovani v na gi SALT., proto vaichni elenove musi se podileti bez rozdilu a pfispeti k fispechu. ' EN SALT. Die pokyna z POMOCNA AKCE Z Chicaga od Pomocne Akce, ktera jest organisovana csi. Narodni Radou v Chicagu, jest nutno, aby ve gkere finaneni sbirky at' ji2 pro begence neb pro vojiny byly odevzdavany prostfednictvim slo gek esl. Narodni Rady. V nagem ptipade jest to texaska organisace SALT a jest tudig nutne, v zajmu potadku a vecleni pfesnYch zaznaina, aby ve gkere penize pro tuto humani akci byly zasilany statnimu pokladniku br. F. Olexovi 6402 Taggart street Houston,, Texas.

Saty, obuv, knihy atd. zasilejte jako dfive na Pomocnou Akci ten SALT, 1140 Robbie street, odkudt jsou tyto zasilky vypravovany

genami nageho SdrIdeni ALT. i mut. Velkon vahu kiademe na sbirky penegni. Pfipravujeme akci pro Vanodni darky pro vojiny a pro tento noel nejlepe se hodi finandni pomoc, nebot' ve velkem mono nakoupiti darky hodici se pro vojiny, vyhodneji. Tudit 1 pro Va.noeni nadilku penize odevzdejte br. F. Olexovi, jr.

Na§e Sdruteni A.C.T. ptispelo jiz na pomoc tiprchlikam a utikajicim vojinam z Francie obnosem $1.149.50 V mesici fijnu bude nage SALT ukazovati film ve prospech nageho odbojoveho hnut,i.

Pan Vagut ze Schulenburgu jest povefen tento film osobne doprovazeti a jest nutno, aby tajemnici SALT v kaide osade dohodli se neprodlene s p. Vagutem pisemne. Pokuste se dostati mistnost zdarma neb za slevu, vzhledem na humani Adel. tfednici na gich odboeek jsou zodpovedni za vybrane penize a proto jest nutho, aby behem pfedstaveni ustanovili nekoho kdo by dohligel na prodej listku a spravne vedeni a pfedani vYteiku na gemu statnimu pakladnikovi br. Olexovi.

Oznamte nam okamgite jmena iffednika Vagi odboely SALT. S heslem "Zvitezime" Sdruieni Americkych eechoslovikil v Texasu.

LondYn. — Admiralita oznamila, Ze anglicke, ponorka Truant zachranila posadku torpedovane anglicke obchodni lodi a norske namofniky z rukou Nemca, ktefi zajali norskou lod'. Zichrana byla provedena u mysu Finisterre na severozapadnim cipu 8panelska. Anglieane, poetem 24, tvofili posadku parniku Haxby a byli uvezneni na norske lodi Tropic Sea, s nig Nemci pluli do Nemecka. Vgichni Anglidane a east Nora byli dopraveni do Anglie. Nemci a nekteM norgti namoihici byli ponechani v zachrannYch dlunech. Kdy2 ponorka zastavila lod', nemeeti namofnici ji potopili vYbu gninaxai, jet meli pro ten pfipad ntipraveny. Nemci a nekteri musili bYti ponechani v elunech, protoge pro ne nezbylo na ponorce mista. Anglicke vodni aeroplany byly ihned vyslany, aby provedli zachranu namoinika v dltmech.

Vichy, Francie. — Epidemie tyfu a itplavice, jak bylo oznameno, fadi v zajateckYch taborech ye Francii, okupovane Nemci a tisice francouzskYch vojaka je ji posti geno. Nektefi odhaduji, M nemocnYch je na 800,000. Neni mono potvrditi tyto odhady, proto ge Nemci pfesunuji zajatce a neni oficielniho potvrzeni techto informaci. Va gnost situate byla zdtraznena tim, M patitske autority po gadaly francouzske vojenske lekarny v neokupovanem aby ueinily bezprostfedni seznam svYch zasob leku, jeg jsou vyeerpany v okupovanem Washington, D. C. — Z nemeckeho i mexickeho veivyslanectvi bylo prohla geno, ze neni pray -dynatvrzeiEloaRsevlt,pridenova syna, ze Nemecko financuje "rudou milici" 200,000 mugu v Mexiku. Mluvei nemeckeho velvyslanectvi pravil: "Neni gadneho hnuti v Mexiku ani Zadn'e organisace, ktera by se jmenovala "rudou milici". Mexicka vlada je pine schopna fiditi vlastni veci." Mluvei rnexickeho veivyslanectvi prohlasil • "Tvrzeni je tak absurdni, ze je sotva tfeba, aby bylo uvedeno na pravou miru." Elliott Roosevelt fekl v fedi, pronesene v Lawton, Okla.: Zatim co Mexiko nam tika„ 'M ma armadu, skladajici se pouze ze sta a nekolika tisic mu ga, mohu fief, Ze je tam armada„ ktera byla vycvidena bYvalYmi gpanelskymi revolucionati a takovYch je nyni v Mexiku 7,000.

Berlin. — Autorisovane kruhy pravi o dohode o ruskonemeckych hranicich, vedoucich pies Polsko, Ze spoledna komise upravila je v deice 1,389 km (asi 850 mil). Nedelni dohoda je ureena k zavedeni zakonnYch styka na nove spoledne hranici.

PrazdnY sud se nejvice ozYva. * Pane slovo ielezna vrata otvira.

Strana 4 EDAK6Nt stranka Sentinelu. v Milwaukee z R 12, srpna peinesla odpovedi dvou vynikajicich cinitelu, kteti odpovidali na obecne kladenou otazku: Koho budete volit? Wilkie di Roosevelta?

John G. Townsend, senator z Delaware, zaujal svou odpovedi prvni, kongresnik Sabath z Chicaga druhY sloupec.

Podal jsem eisti Townsendav sloupec s opravdovYm zajmem. Chci bYt poueen, to je vge. Chci vedet, je-li Wilkie opravdu lepg i kandidat a &ova, net dosavadni president F. D. Roosevelt. A pravim ptimo: povatuji za svou americkou povinnost volit lepgiho z nich. Volit nejlepgiho z nejlepSich. Nebot', iikejte si, co chcete, na celYch mutich, na celYch osobnostech stoji svet. Nespolehejte se na strany, na proklamace, na programy, na sliby. Dnes se slibuje, ale ut zitra se zapomina. Lidem jde vice o mot net o dilo. Hledejte mute, kter jde o dobre dilo.

Spolehnete se proto na mute, kteti ty programy, ty zasady maji, kteei je nejen proklaraovali, ale take ut provadeli celYrn sviim votem. Nikoli jen volebnimi letaky a tudnYmi sliby. Vitlycky posloutil svemu narodu vice mut, kter svYmi idealy a zasadami dovedl odugevnit svou stranu a ziskat ji pro svaj program, vtisknout ji sveho tvotiveho ducha, net strana, ktera si vyhledala mute, ab jejim zvlattnim zajmum bez ohledu na statni celek.

PriemYglejte, kdo je v na gem peipade ten muk ktery slouti vgemu lidu a ktera je to strana, ktera sleduje jen sve zvka gtni zajmy. Je to Wilkie di Roosevelt a jsou to demokrati di republikani?

6tu tedy Townsend& elanek. Je to podivne eteni. Vbecko jsem to ut nekde Ceti a 'lady sly el. Ut prvni vets ukazuje, to byl diktovan vice vali net rozumem: "Po osmi letech experimentovani nachazime se stale Pen g daleko napravy hospodaeskeho apadku z r. 1932." Budit; motna, to je to pravda. Ale ja jsem nevidel stavitele, kter by mohi za rok postavit to, co jini za den zbotili. A tady se bail° cela dlouha leta. Krise, ktera vyvrcholila v r. 1932, zapodala prvnim rokem svetove valky v r. 1914.

Do roku 1932 pinYch 18 rokt. Ale ani tam neni jeji poeatek. Je to krise lidske spoleenosti, ve ktere jsou lido nahrazovani ma ginami. Kde pracuji -maginy, nemohou najit dost prate Tide. Vynagel Roosevelt strojovou vYrobu? Je za ni odpoveden? Nikoli. Tato krise vznikla v dobe, kdy byly poloteny zaklady dne gniho vYrobniho systenau, tedy pied paldruhYm stoletim.

Je to krise celeho sveta a nespravi se ani letaky ani sliby, ale upeimnou spolupraci vgech pod vedenim schopneho mute. Poctivou demokracii.

Napada mi: Senator Townsend vytYka, president 'Roosevelt nevybudoval za osm let dokonalou Ameriku. A protote pan Townsend a jeho stranici nejsou v Rooseveltove Americe gtastni, odsuzuji presidenta, ktereho si lid postavil do Bela. Meli by k tomu pra y°, kdyby president v Americe byl tim, Cim je v Italii Musolini, v Nerneeku Hitler, ve Spanelich Franco.

Ale Roosevelt neme, ani desetinu to mod, jit diktatoti potivaji, nebot v teto zemi je nejen vlada, ale take mocnY parlament, ve kterem se republikanska strana po celYch osm let snakla, aby co nenidinen peekatela Rooseveltovi v jeho dile. Ale kdyby ani toho nebylo Amerika netrve, piece pouhYch osm let. Suverenni Amerika tije pees 150 rokt. Prod neodsoudi senator Townsend vgechny ty, kteei ji staveli peed Rooseveltem? Nebyl mezi nimi take Herbert Hoover? nebyl postaven za jediny den. Tuto Ameriku, ktere. se tolik podoba rozestavenemu domu, bude nutno stavet staleti. Jestlite se jeji stavba v r. 1932 pod tihou krise ottasla, dokonce snad kdesi sesula, nebyly toho vinny jeji gpatne polotene zaklady? Nebo se snad do dobrYch zakladu dostala voda a podemlela je?

Kdo byli ti, kdo proudy tajnYch vod podtak to se stala jen veenYm iriYlali

g

V2STNiK

. y ak se chytaji he eili MEM VRABEC V HRSTI, NEZ HOLUB NA STRESE J. G. Midan zapasittem dolaru a o dolar? Tak te se zeme nesmirne bohata stala zemi bidy? Francie se sesula, kdy jeji narodni bohatstvi bylo °viaclan° 200 patricijskYmi rodinami. Kolik takovych rodin oviada Ameriku? Je toho Roosevelt take vinen?

Stat je nutno budovat, nikoliv exploitovat.

A nejvetgi silou kaitieho statu — to je zase vidno ve Francii a v opadnem smyslu na Anglii — je laska a oddanost jeho lidu. Tu ku americkeho lidu k arnericke demokracii chtel president Roosevelt Americe zachovat.

A zachoval ji. Protote vytrvale a verne stave'.

Tvoiil radeji- utiteena, dila, aby prokazal, te jsou na svete muai kteii nemusi slibovat protole mohli prokazat svilj charakter i sve schopnosti svS,rni diny.

Amerika ma fitasne spousty chramil. Ale skuteeneho nabotenstvi je v teto zemi tak malo. Vtdyt' i tak vSTznaeni rriutove jako je senator Townsend se domnivaji, te via.da je "business.." Ma bSt stat vkrazem spoleeenske moralky, socialni spravedlnosti ei velk3iin "Businesem", jehot touhou a smyslem je zisk?

Zlate tele?

Vim, po takove vete se lidska fista prove tak zavrou jako po vete: 2x2 jsou etyti. Ovtem, kdyby veta "The government is a big business" byla tak pravdiva., jako to dvakrat d ye jsou etyti, mohi by senator Townsend uzavkit, jak uzavfel: Wilkie je dobr3"7 obchodnik. Budu volit cbchodnika.

Prvni podminkou spravneho jednani jsou spravne ptedpoklady. Tech u senatora Townsenda neni. Proto ani jeho zaver nerd spra y -nk.Vlad,tpocivsredla nesmi bkt velkSrm obchodem. Pravda, vlada musi mit nektere vlastnosti dobreha a poctiveho obchodu. Ale jiri.3",ch vlastnosti obchodU mit nesmi. Nebot' vlada je daleko, daleko vie net nejpoctivejti obchod. Nejlepti vlada je nejvytti veda i umeni a vede ji jako livezda ye trnach touha po spravedlnosti. Ale obchod je veden touhou po zisku. Delnik a formai tivi svou rodinu praci. Obchodnik chce vedie mzdy za praci i zisk. To je, co chce na vie a nedosahne-li zisku, rotten sloti ruce v klin a zavira tovarnu, obchod ei zavod. Zisk je vtak bezpracnk. Ziskava spite tikovnosti, east° i nepoctivosti spite, net dim jinkm. Proto nebyl zisk vtdycky pokladan za vec spravedlivou, proto byly obchodu kladeny mete a ptekatky. Prod je tolik nenavisti k Take proto, tr e aviation ty obory prate, kde se tije ziskem. Kristus vyhnal obchodniky z chra.mu, ktere mely sloutit spravedlnosti, ale sloutily zisku. Staly se pelegi lotrovskou...

Jednim z nejva gich mute na presidenskem stolci byl Washington, jiny Jefferson, jiii3"r jinY Wilson. Ktery z nich byl obchodnikern? Byl obchodnikem velkk eeskoslovenskS7 president T. G. Masaryk? Po teto vete a state, o vlade jako obchodu to v Townsendove élanku Teti: Wilkie zamestna miliony nezamestnankch, Wilkie vytvoti kolem sebe radu nejmoudfejtich, z teto zeme vytvoii raj. Obehod, delnictvo, formati, auto, domovy; vtechna me to tancuje peed oeima a mfij nejnovejti gramofon do toho pojednou sam spustil rozkotnou: "The Indian Love Call..."

Prosperity! Prosperity!

Lidiaky lidieky, slygite? U sousedu nekupujte, ti to mail poplivanY. Ale moje tkanieky jsou nejtkaniekovatej gi. Tuhle tfifirku ani par koni neptetrhne. Tak, drahY lididky, kupujte jen nage tkanidky!

A najednou kdy doeitam ten elanek v Sentinelu, se mi zda., ae jdu s nebotkou maminkou na pout' na Svatou Horu. Jdeme dlouho cestou z peibramskeho namivisti, korculivieky

ve streciu, One 18. tar' 1940. peed nami slygime, jak lido gumi jako nesmirne klubko much, u soudku s kysel9mi °Mirkami stoji kluci a piji hltave a tiznive Maminka mne ttouchne do weber, hodi hlavon po torn kramku s tkaniekami, odkud se oz3ivaji ty sliby a chvaly a iekne: "Chlapde, vidit? Takhle se chytaji hejli."

Ano. Pod Svatou Horou i v Americe.

A nyni tedy etu druhS7 sloupec kongresnika Adolfa Sabatha: Prod budu volit Roosevelta?

Je to eteni, jet mom v rukou paprve v tivote, ale pies to vtechny ty veci znam. Ano, bylo to tak jak Sabath pite: Rok 1933, zoufalstvi na lidech, hfbitovy piny sebevrahil, blazince ptepineny, podvytivene deti i dospeli, legionati nastavovali ruce a :s"koly byly zavirany. A potorn ptitel Roosevelt. Oteveene banky, otevtena prace, jit dal lidu novk iidel a zahnal yelikou miru nezarnestnanosti, hole kupovali chleba i tat. Rooseveltova administrace vybudovala mocne lod'stvo, vzdutnou obranu i klad pozemni maci. Dnes je 95 procent narodniho prumyslu zamestnano, deset milionu natio praci, bankrot, kter se v rote 1933 dival do natich dveti je odvracen a narod americkk ma 80 procent svetoveho zlata...

A Sabath kondi: "Preto budu volit Roosevelta."

Ja take, kongresniku Sabathe. Kdyt jsem prodet1 oba ty elanky, koho bych mohi volit?

Toho, kdo jen slibuje ei toho tiny lze videt vtude kolem sebe? Nikoli, neni tfeba hanit cizi zboti a nabizet tkanieky, ktere ani par koni nepietrhne. Stadi, aby tkanieky byly nepfeletene a aby po Case, at se ptetrhaji, bylo na jine.

Slytel jsem jednou Vojtu Bene ge, kter nom radii, abychom nedelali politiku utima, ale oeima a rozumem. Je to moudra rada. Kde se pcdie ni zachovaji, tam vtude bude Roosevelt vitezit. Politiku netteba ani tolik kazat, jako jeji vksledky ukazovat. A to president Roosevelt mute.

Pravdat, jeate vaeho nedosahl. Tak jako nebyl postaven v jednom dnu. Ale pod jeho vedenim bylo udelano kus poctive prate. A to nejmocnejtim dfivodem k pevnemu ptesvecieeni, to bude-li zvolen, bude pokradovat ye svem spravedlivem a celemu narodu utiteenem dile.

Toutime-li, my Orosti deskosloventti lide, po neeem, tedy nikoli po zisku, ale po silnem, zdravem state. A vime; ae jeho sila je v jeho jednote, jejia socialni biaho a zdravi musi vadycky tvoiit nati americkou podstatu.

Kondim: my, eeskoslovengti demokrati, pies vtechny lakave sliby delame politiku rozumem, prctote na g tvrdk aivot poudil, 'te lepti vrabec v hrsti net holub na stteae.

Ano. Pod Svatou Horou i v Americe.

Londri. — Poitti letci, ktefi tvoti "Spitfire Squadron 303" v . kralovskem leteckem sboru Anglie, pomstiii se nemeckkm letciim tkden aspon v menaim metitku za to, co Nemci pied rokem udelali jejich vlasti. V pondeli 2. zati sesttelili dve ne-mecka letadla, 5. tali srazili dye letadla typu Messerschmitt a jedno letadlo Junkers, a podle vaeho jeate jina, dve letadla. -Vera jim za ()bet padl jeden Dornier a pet Messerschmittu, pfi demt dalti dve nemecka letadla potkodili. Za jeden tS7den srazili tedy 14 nemeck3ich letadel, a kterkch si jsou jisti, a motna ae i jeate dalti etyki, o jejich osudu nemaji ureit3"tch zpray. Obe Ceske i polske tkadrony letefi v britske armade vyznamenaly se jit svou schopnosti, zpilsobiti take tkody neptatelskkm formacim, ania by samy byly pfi tom ztratily i jen jedineho letadla.

Halifax, N. S. — Podadmiral F. L. Reichmuth, velitel Atlanticke eskadry destroyerii a dva stojnici jeho atabu byli pfedstaveni generalnimu guvernerovi Kanady earlu z Athone. Pfed titn bylo oznameno, ae prvni skupina z 50 destroyerfi pfedankch SpojenSrmi Staty Anglii, je jit v jednom z vkchodnich kanadskkch peistaBudou poslany do Anglie jak nejdfive bude motno. Z Ottawa bylo oznameno, ae pravdepodobne bude uvaaovano pti jednani spoleene rady o obrane a zeizeni silnice ze SpojenS,ch WW1 na Aljaau pfei Kanadu.

Ve sttedu, dne 18. zeli 1940.

Z Hnizda Sokol ilika v Dallas, Texas.

Dne 22. zati je den otevfeni divadelni sezcny.

Hrati se bude veselohra o 3 jednanich s promenou pod nazvem pani na byte". Oznamku a jmena ueinkujicich osob naleznete na jinem miste tohoto listu. Podafilo se mi ji obsadit dobrYmi charaktery. V tiloze Evieky vystoupi ponejpry nova adoptka dramatickeho umeni Miladka Sktivankova. Ma z toho kftu strach, ale dopadne to dobie a bude se yam libit. Druzi dva mladi herd jsou Milton Vrla, ktery mluvi jadrnou degtinou a posledne kdy2 hral velmi se obecenstvu libil, a Juli PodhradskY, take tugim poprve hraje v aeskem kuse, hral v anglickem velmi dobte a ani v &skein vas nezklame, ma jasnY hlas a dobrou mimiku.

Pak man2ele Vrlovi znate jako zku gene herce, pi. Tobernou a Cejchanovou take. Tim bude fispech divadla zarueen a nasmejete se do sytosti. Jen tak zhruba naartnu dej, na souhru se musite pitjit podivat.

Vdova TrIilova ma dospivajici dceru gku Evu a tti pany na byte. Jeden z nich, Vladimir je do ni tajne zamilovan a ona do nej take, tak to pige stale ty zamilovana, psanidka, ktere nikdy nedokondi a neode gle. Eva se se svoji tajnou laskou sveti sve matce, no a to vite 2e katcla maminka hlecla cestieku, jak je dostat nenapacIne dohromady. Pfichazi uklizet do pokoje svYch podnajemnikti. U jednoho stolu sedi pan profesor a studuje a u druheho Vladimir pige ty psanieka, tfeti z nich byva doma, za to vice v hospode. Pfi uklizeni zavadi tee na sveho neboitika Ferdinanda. Dej mu Pennh lehke adpodinuti! Meli se ra.di, i bez p ganieek si to tekli, jake pak taky caviky, ne? Byl vojakem a kdy2 nemohl ptijit sam, vzkazali si co chteli po druhem vojakovy, Marianka mu poslala neco dobreho od obecla a bylo to. Vypravi, a2 se tak nevinne podtekla, ie jeji Evieka je tajne zamilovana do intinYra Vladimira. Ten v duchu zaAsa a kuje plany. Zamota se do bileho prosteradla a pfedstavi se pani Trtilove jako duch nebottika Ferdinanda, zna, jeji povereivost. Ptichazi sousedky Klepadkove, a Jehliekova. Tr2ilove. vypravi, 2e ji byl nav gtivit duch nebokika Ferdinanda a to je voda na mlYn techto dvcu sousedek. Honem se pfinese stoleeek a procedura vyvolavani duchu zaeina,. Na dal gi se ptijd'te jegte podivat.

Timto vgem atenatilm oznamuji, 2e film "Prodana nevesta" nebude v Dallas ukazovan.

Tak kdo ho chcete videt, budete si muset zajet do Ennis, kde bude ukazovan 26. zati.

Pied kratickm easem napsala pi. Hollubova z Houstonu v jednom ze svYch dopist mezi sloupci, 2e dye krajanky byly mezi prvnimi, ktere se pfihlasily pro vanoeni nadilku nagim deskYin dobrovolniktun v Anglii. U2 tenkrate jsme my dye koupily maliekosti, ponaky, kapesniky, kartakky, pastu, mYdlo, a jine tti z nas koupily teple blankety. Vzacna moje nova ptitelkyne pi. M. Zivna z Austin, kdy2 jsem se ji o tom podniku zminila, zaslala me $1 a pi ge: Posilam Vam dolar na nejakk ten darek vanoeni pro nektereho toho vojakka na geho. Kupte co za nejlepgi uznate. Druha me dala $3, abych koupila i za ni blanket a za zbytek co je potteba. Jina zase $1 a vdera v Krou2ku jsem prodala dye zastery, kterYch jsem nekolik u gila a darovala v tento prospech. Je nutno zadit hned nyni, aby.to yeas doglo a poteklo ty nage dobre hochy, kteti davaji co maji v 2ivote nejsvetejk, svoji krev, zdravi a 2ivoty, a to v ge i za nas zde, kde se nam v zavetti dobfe tije. Tak vas prosim vgechny: pamatujte na ty na ge dobre hochy a potegte je darkem vanoenim. Nejlep gi asi by byly penize, za ktere oni si tam ye vYmene vice koupi a my mame bez prate a starosti.

Pane Kagpar, Vag cestopis autovandrem do Kalifornie se mne libil, pane se me to s Vami v houpaku cestovalo a ani jsem se neunavila.

Diky! Take pi. Hem2alova, nam svoji navgtevu u netefe a synovce v Kalifornii usazenych popsala, i do jeskyii carlsbadskYch nas vzala. RIci pry se to neda, to pry se musi videt. A to i dosti =trio, to ten na g Krou2ek t eskych Gen si tam vYlet udela. Kdy2 nas bude dost, najmeme si bus a pojedeme, ale je gte dosud sedime doma.

Sloyan vgude bratry ma, a tee i ja jich mam nejen v Texasu, ale i na severu.

V2STNIK Rada prohlikm v easopisu Amerikan reportai divadel. Zda se mi, to letos z jara jsem Cetla ye zpravach z Detroit, 2e tam hraly kus "Zvony", pravdivy obraz z revoluaniho odboje na Rusi, sepsan v rote 1917 Rud. Roblem. Vy, jent jste ptijeli ze stare vlasti, vite co zvony jsou. Nasloucnan jste jim se zboinou actou, kdyt vyzvanely pled pobotinosti kostelni, v poledne a kdy2 nekdo umtel, a nejdojemneji znely v poolveaer, vgak o torn at pozdeji. Pomyslela jsem si, to musi bYt dle nazvu ItrasnY kus, vzala jsem do ruky seznam divadelnich her, ale tam nebyl, vypustila jsem to z mysle. Pied nedivnem nekdo chtel nejake divadelni knitky. jsem je do sokolske knihovny vyhledat a naka tam jednu knitilu s titulkem "Zvony". Ladne jsem po ni sahla a vzala si ji dom0 ku pfeeteni. Zalibila se mi velice a kdyi pozdeji ye jsme si vzali etyti eleny vypravit ka2dY dye divadla, rozhodla jsem se, 2e budu si hleclet zaopattit dark knalty "Zvony". Mam vzacnou inteligentni pfitelkyni v Detroit, pi. J. Vr gnikoyou, kterou jsem potadala, jestli by me to tam vytidila a dalgi knitly obstarala, kdyi to tam hrali. A slava, u2 je mam v rukou! Nebylo to tak lehke je dostat. Hrali to tam legionati, a jak mi pige sam retiser dramatickeho odboru legionalt, hrali to tam sedmkrat, knaky byly rortrougene po hercich a mnozi byli odjeti prye, a tak to dalo mnoho shaneni net je dostali dohromady a to jen tti a nejake opsane Jestli se yam v loni v tijnu libil kus "Budeme zit na yeky", tento se vim bude libit je gte vie.

Zaeinam jej u2 obsazovat.

Nagi sokolici a sokolky v hojnem poetu si zajeli do Yukon, Okla. V nedeli 15. pojedou do Ennis, a }concern tohoto mesice pojedou do Corpus Christi, a pak budou mit bohatY cvieebni proram druhou nedeli v fijnu doma v Sokolovne, bude Akademie s bohatkra programem. Tak z toho seznate, te se tuti. Tak nezapomerite pfijet na to divadlo. Srdedne 'etenate zdravi, Botena Valeikova.

Barber, Arkansas.

Ctena redakce Vestniku!

Dne 10. a 11. jsme tu men citelne chladno, takte jsme museli vlezti do babatil. Teplomer klesl na 47 stupfifi.

Urody tu mame letos pane. Kukufice a jineho krmiva bude hojnost, bavina jest tei peltne a slibna, pouze o 2 tydny zpozdena nasledkern chladna a dett'il z jara. Sbirani zapoene na druhY tYden. Nyni jsme zamestnani se sbiranim fazoli, jich mame 10 akrti, ktere jsou trYbornYm krmivem pro drtibe2 a prasata. PoCasi mama k tomu suche a jasne, ph demi milteme byt zamestnani katdY den.

Ve svatek Delnickeho dne nas tu navgtivila dcera Lillian s jejim mantelem z Oklahoma City, Okla. Lillian pfijela o tyden (Hive, aby si mohla s nami dela pobYt. Jeji mantel mel prazdno pouze dva dny, kterY pak ptijel v nedeli pied sydtkem. V eervenci dostal dva tYdny prazdniny, eehot u2ili k zajezdu do San Francisco, Cal. na vYstavu, o dernt nam men co vypravovati, vgechno Co stalo za videni tak prohledli — vYstavu, San Francisco-Oakland 74milionovY most, vYlet lodi na ostrov Catalina, na mote jeli tak daleko, te jineho nevideli net jen samou vodu. Lillian fikala, te jit dostavala mofskou nemoc. Pfivezli si lahev to maske vody sebou domfi. Jeli blizko "palace" vezeni Alcatraz, v nemi obYvo, panstvo a la Capone. Na one lodi bylo snad asi dva tisice cestujicich. Tfi dny pobyli v Hollywood, prog li NBC studio, videli zvukoveve a tet televisni studio, byli phtomni rozhlasu "Baby Snooks" programu, cot snad bylo pekne a una gejici, na toto bylo vybirano vstupne 40 cents na osobu. Tteti den v Hollywood se vypravili na obhlidku to east co jsou usazeni ty hvezdy, to obdivovana tfida 11du. Tet zajeli do Salt Lake City, Utah, kde byli pfitomni pfi varhanove recitaci v tabernaklu chramu mormonfi, prohledli budovu statniho kapitolu a vg e co je zajimalo, zag li se vykoupat do slaneho jezera, tak jsme meli tet pfiletitost tuto ochutnat. Tei pfivezli kousek zkameneleho dfeva, ktere tam kdesi nalezli v prodeji za 25 dental malt' kousek. Jine, zajimavost, ktera stela za podivanou, byl Grand Canyon v Artzone. JeSt6 podotSr kam, e v koupaliAl Slantb.Q

Mims • jezera se nechala skupina koUpajicich fotografovat. Mezi nimi jest te2 dcera Lillian s jejim man2elem, obrazky jsou na po gtovnich listkach. Lillian jest pata ad leve strany na pravo v fade stojicich, brunetka s hlavou odkrytou, vedle ni stoji jeji mantel, toti2 et yrty, kterY ma ptehozeny gal pies ramena. Toto podotYkam proto, tie kdyby se nahodou stalo a nekdo ze etenait, kterY cestuje v tech mistech, dostal zminenot karetku do ruk, by veal 2e te2 mezi nimi je Gegka. Delmond Allen, jakotto fitednik pro Santa Fe Trail Transportation Co., melt volne cestovni listky. Ji2 planuji zajezd do Noveho Yorku na pfigti dovolenou.

Ta valeene, situate se stava, zutivejk kaidyim Anglie se dosud dr2i. NebYt odstraneni Chamberlaina, ji g mohla bYt tam kde je Francie, a Spojene Staty napadeni Hitlerem neptipraveny.

Jestli budu pfijat, tak si tam k yam zas ptijdu brzy pobesedovat a porozpravet, tak na shledanou! Kondim toto s pozdravem na Ctouci Jan Beran. a •znamenam se vas znamY, Alvin, Texas.

Mili bratti a sestry!

V nedeli 8. zati jsme jeli do Rosenberg na tu "Prodanou nevestu". Vyjeli jsme rano o 9. hod. s nagim zetem Strouhalem, na jejich nove kafa, Strouhalovi i s detail Na druhe kale zase jeli mladi Borme, nag druhY zet'. Na obed jsme jeli vgichni k mladYrn Trukstn, asi 5 mil za Rosenbergem, bYvaji na Blekly Farm. Po dobrem obede jsme v gichni jeli na to divadlo desIce; ptijeli jsme prave v eas. Lidu se u2 tlaeilo k okenku, kde prodavali listky na ptedstaveni "Prodane nevesty"' Nav gteva byla yelka.

Nektefi bide p1-edpovidali, ae se to nebude bit, nam se to vgecko velice libilo. Nejdfiv ukazovali mesta na Vala gsku, jako Vsetin, Valagske Mezitiei, tato mne znama mesta; pak Rolnov, Frengtat, Radho gt', pak Palackeho a jeho rodigte, Hodslavice a jine. Stalo to za podivanou. Pak ty krasne zpevy a kroje tech herou a ty tance! Kdyi se selske sleeny zatoeily v tech nabiranYch suknich, zustal na tele jen rubag (spodni koala).

Segla jsem se tam se znamYmi z Guy, se sl.

Leonou Mikeskovou a s mantely BuchtovYmi a. jejich synem Josefem. A z Damon s br. Jos. Surovcem, se ses. Vydr2alovou z Fairchilds, a ses. Zubikovou z Richmond, kterou jsem davno nevidela, pak s mari2. HumpolovYmi. Br. Surovec se chvalil, 2e na Damon udelan at mot baviny ;i na Guy nekteti vice jak bal po akru baviny. I kolem Rosenberg meli farvelkou firodu. V eistirnach na bavinu pracovali ye dne i v noci. Zde v nagem okoli pfi Alvin ut nebyla tak &bra uroda, protc2e nic nemohlo rust pro velke sucho. Tento rok dosud jen male rosy spadly a u2 i ve studnich vody chybuje. Kvitka mi usYchaji, kdyt neni vody k zalevani Jineho nic nevim, a piece - nee° je gte: Na Guy se oienil br. Gusta Straeik se sl. Dujkoyou, jeji2 peknY obrazek byl v Houston Post.

Ptejeme novoman2ehim mnoho gtesti. Te2 jsme slygeli, 2e nagich znamy'ch mantelti Jan RezkovYch v Algae, se o2enil syn Vlady Rezek, jmeno jeho vyvolene neznam. Tel temto novomanielum pfejeme mnoho zdaru.

Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksa.

Do Seymour, Texas.

1/Yroeni schtze mistni odboaky S.A.6.T. konana bude v nedeli 29. zati ye 2 hod. odpoledne ye spolkove sini v Seymour. -Coast elenii je 26.douci. S br. pozdravem, Joe Wagek. tad Novi Kvety, 'dist° 35., Axtell, Texas.

Timto davam vedet elenum na geno fadu, to jsme se usnesli pofadat spoleenou svaeinu v pfigti schilzi a sestry jsou ta,dany, aby katda nejake kuchyfiske vYrobky pkinesla; veder bude taneeni zaba.va pri Ceske muzice.

Taky by se meli ptihlasiti ti elenove, kteti si chti vziti nemocenskou pojistku, kterou minul' sjezd zavedl, abysme to monli odeslat.

S pozdravenL Adolf Math, tal

Strang 8 Sokol Fort Worth, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Mimotadna schfize, ktera se konala v Sokolovne ve stfedu 11. zail ohledne zajezdu do Ennis na Sokolskou Akademii, sadastnili se akednici tupy z Dallas a side: W. Nesuda, A. Kos, L. Jureik a take cviditel br. Stanek, kterY cvidil ty kteti se sfidastnili cvideni v Ennis 15. zafi. Bylo jich 16 cvidencii, ktefi tam jell.

Za druhe, oznamuji vtem pfatelam, to Sokol bude potadati taneeni zabavu v Sokolovne v sobotu 21. zati. Jak mne bylo scieleno pfedsedou :zabavniho vYboru W. Hejlem, on pomYtli zavolati hudbu z Ennis pro tuto zabavu a to p. V. Herzana. Tak vas vtechny milovniky taneenich zabav srdedne zvu za Sokola, a hojne tuto zabavu navttivte.

Pravidelna sokolska schilze kona se ve dtvrtek veder 19. zati.

Man&le Tirkovi a ejejich malt synek Joe a stakenka Gajdove, navratili se pfedminulou sobotu z vYletu z Chicaga, kde navttivili jejich ptibuzne a pfatele.

Jan Beean a jeho dve deti Lillie a Anton BeZan take se tit vratili z prazdnin z Kansas City, iudelali pies 1300 mil a projeli pet state; fikali, vYlet byl velmi zajimavy. Mantele Frank Kubaiiovi travi jejich tfitYdenni valet nekde na jihu, posledne co jsem slytela, tak byli v Corpus Christi, asi se chladi pH mofi. Pan Fr. :Kuban jest nag' hostinsky, jeho restaurace se naleza na 20. ulici North Main Street.

Mantele Haffindolovi se pfistehovali do Fort Worth mezi nas z Noveho Mexika a radi je uvidime mezi nami. Pani H. je bYvala, Mona-Lee jedmenek.

MinulY tYden ve stfedtrAnetka Svitakova byta nemocnice dovezena na malou chvilku k jejim rodidum Svitakovym a teti se, te ut to asi nebude dlouho trvati, kdy ji lekat propusti dona trvale, cot ji vtichni ze srdce pfejeme, neb pet mesicii leteti na posteli jenom na (tech byla Cala, zkoutka.

Minulou stfedu zase pfi sokolskem cvideni upadla Doris Koteffova a trochu si zranila le'you nohu, takte druhy den nemohla ani s postele vstanouti, ztratila dva dny tkoly, ale kdy jsem se byla na ni v patek podivati tak ua pomalu mohla choditi a doufam a pfeji Doris, by se to nezhortilo a holka byla zdrava.

Vtechny nas pfekvapil Franta Svitak, kdyt pfijel- na zabavu v sobotu 7. zati a pkedstavil nam jeho holku — to pry jest moje Lena, se kterou jsem se otenil v sobotu rano. Za to zase jsme jej pfekvapili a dali jsme jim zahrati sólo. Novomantelum gratulujem k tomu jejich nastavajicimu tivotu a piejeme jim vtechno to nejlepti.

Dodavam jmena darcti k memu poslednimu dopisu, kteti darovali penize a rtizne pediva ye prospech eeskeho katolickeho kostela Sv. Tomate. Penetite dary jsou nasledujici: Anna Svitak, Anna Milan, stakenka Kajda, Joe Mrlik, .Frances Jedmenek, pi. Payne, pi. Prochaska, Helen Vitasek, pan Frank Winters, nit okresni ikomisat 4. precinktu, Anton Soukup, Mary Kadledek, pi. Rasky, Agnes Silhavy. Pedivem pidspely nasIedujici: Anna Korteff, Mary Krupka, pi. Kala, E. Gregory, Mary Ermis, Lojska BeCan, jette byla iada jinonarodovek, ale tech jmena nevim.

Pfesdminulou nedeli zajeli do Temple na svatbu do sine T. T. 8efeika: sestra a svaka J. Jetotovi, jejich syn Henry, jeho term a Steve Bartek s jeho tenou, a men se tam velice dobte.

MinulY patek profesor Kovacs z Waco mel pfednatku pH obede v Triple X restauraci, fed byla o 6eskoslovenske republice.

Prave dries nas Edvard obdrtel krasnou medaili, kterou vyhral v Camp Bullis co dobrY stlelec. Trefil 60 z 75 ran.

Ve stfedu odpoledne pajde parada hornim mestem a v ni budou vtichni ustrojeni po starodavnu, vettinou cowboys. Park's, povede k divadlu, tak kde budou pkedstavovati Eve herce z Hollywood, bude jich tam asi deset. Vstup k tomuto divadlu bude $1.10.

Tak ut jsem y am toho zase vice napsala netli minila, tak kondim s pozdravem na vtechny etenife a zilstavam yak zpravodajka, Millie Polatek.

P.S.: Penive, ktere se darmo pilo pH schtzi 4dtiOslo 154. v nedell 8. ziti bylo darovino

V 28 TNiK

Joe Pola,Skem a Joe Milanem st. Jidlo darova,i tad a ostatek snesly dlenkyne. Vtem se velmi svadina libila a vtichni se dobi-e bavili, ani net dp. Gerlich neschazel, z dehot jsme men velkou radost, to take mezi nas ptitel.

M. P. Houston, Texas.

Mill Otenali! — Jako obdiv a novY objev shledalo se, to amerieti 6echoslovaci v Texasu maji zlate srdce. K feint° zlatYm srdcim Ipi zraky natich starych otca a matek, °beamu teto vlasti Spojenych State. Tito nati stall °Wane nepohliteji k nam v noekavani penetite podpory, ale oeekavaji, to "zlate srdce" z acty k nim, posleme natim texaskYm kongresnikam do Washingtonu tadost neb petici, obsahujici aspon deset tisic jmen texaskych techoslovakil, tadajice je; aby svYm vlivem podepfeli a svymi hlasy uvedli pfedlohu General Welfare Act, H. R. 5620 v zakon teto zeme.

Piedlcha General Welfare Act zajist'uje nam vtem po dosateni 60 let staki pfijem v obnosu od $30 do $60 mesidne na osobu. Znamenite pojitteni na staid pod federalnim tizeni. Mnozi se jette ptate, kde se na to sejdou penize a stale poukazujete, to to privede narod do "bankrotu", ale v porovnani s vydanim na obranu naroda jest to drobet ze stolu bohate hostiny.

25,dx4: se neptate, kde se penize seberou na narodni obranu, ktere jdou do biliona dolara, ale na spoleeenske zaopatteni nechceme ani jmeno dati na petici.

Pozoruji, to jsme podivni tvorove .a to jsme zmitani jen nekolika vlivnYmi osobami bud'to pro nebo proti, ani bysme dovedli rozsouditi, zdali jest to pro nas prospetne nebo zhoubne.

Snad v teto dobe socialnich a hospodakskYch pkevrta nedilvefujem si dosahnouti 60 let stalll a jsme si vice pozorni vratednietvi a zhoully neili vlastnich Je zapotfebi 218 jmen kongresniku na petici potadujici General Welfare Act k vyvolani ku projednani a hlasovani. At dosud 201 kongresniku tak ueinilo a schazi nam jette 17 jmen daltich kongresnika. Jest to lhostejnost lidu a nedbalost novinata, to piedloha General Welfare Act dosud 1pi v rukou vYboru na testy a prostfedky.

Nemusite tadne penize davati, jen kdyt sestavite petici sestavajici z jmen texaskYch techoslovalt deset tisic silnou a ja vam tea oznamim, to vase zlate srdce promluvilo.

A. V. Mikeska.

Caldwell ,Texas.

Bra:al a sestry!

Co nevidet budou varn poslany stanovy a pidhlatujici listiny pro eleny vatim br .tajemnikfn, a tadam vas vtechny, co chcete pHstoupiti do Nemocenskeho odboru, abyste se dostavili do vati schtize a tak udinili vati osobni pkih16 gku u va.§ich Utednikil. Benne do• stavam dosti picihla§'ek ,ale to neni tak, jak to ma byti, to od velikYch iadu, kde jest 200-300 dojde 15 at 20 ptihlaAek, eot znaei, do schaze jich jenom tolik • Nedekejte, to za vami nekdo phjde, to se nestane, to sami musite si vyhdit, anit byste obtetovali vase idedniky.

Tento odbor chceme vesti co motna s nejmentim vyclanim, a tudit je zapotfebi nejenom prate dobrovolne se strany vatich atednika, ale i samotnYch dlent.

6irite ptipravy jit nyni, abychom co nejdtive mohli zaeiti dilo, ktere jsme si ureili, pom6.hati potfebnYm, nemocnYm elentm.

Dekuje vgem za spolupraci ptedem, jsem s bratrskYm pozdravem Vat, pHtel nemocnych, John toupal.

Washington, D. C. — Dum zastupcil schvalil program, v nemt se povoluje 150 mil. na zfizeni dodatednYch domovil nedaleko pramyslovYch tovaren, zabYvajicich se vyrobou pro obranu zeme. Pkedloha byla poslana do senetu. Narodni komise pro obranu tadala za pfijeti takoveho zakona. Navrhovatele pfedlohy pravi, zvlatte patrnY nedostatek je na Atlantickem pobfeti, kde lodenice jsou nyni v pine praci na stavbe novSich lodi. Takto ziskanStch domil budou 5 to poutivati civiliste i vojenske osoby.

Ve sttedu, dne 18. zati 1940.

Taylor, Texas.

Ctene. redakce!

Prosim za tivetejneni techto par tacikil.

No, snad uti tomu horku bude brzy konec.

Minule pondeli veeer se ptihnal severak, ale dost studenS7, neb po kolik noel a k ranu bylo pottebi ptikdvek.

No, ja jsem take "okoetovar toho pikovani, ale brzy jsem toho mel dost. Ja se nedivim tern pikovaeum, to nechteji pikovat.

Dne 7 .t. m. p .a pi. H. H. Wamrek a (levee a p. a pi. George Hrneit a 2 deveata od San Angelo udelali si vYlet do Schulenburgu kdet men konvenci. Meli pry se tam velice dobte. Na zpateeni ceste se stavili u nas dne 9. a byli u nas na noc. Pravili, ze kropy jsou 'dude michane, dobre i epatne. Dne 10. vyjeli odpoledne a jeli podle Buchanan Dam, ze tam jest moc vody.

Take p. a pi. J. E. Kaepar od Miles a P. a pi.

Anton Malie od Tahoka s rodinou byli zde na pohtbu pani K. Svrekove. Buditi ji lehlte odpoeinuti a pozOstalSrm ,projevujeme srdeonou soustrast.

S tou vojnou to bude veelijake, jen dobre ne. Jest to hrozne poslouchati pies radio, jak tam vratidi narody.

Tak s pozdravem jsem v Ucte Joe V. Kohutek.

Snook, Texas.

Mili bratti a sestry!

Sbirani baviny v na:Si osade jest ji g u konce a teprve jest ptl zaii. Bavinova firoda zde jest velmi bidna, bal asi ze tH neb etyt akra a misty ani ne tolik. Kukutice je dobra a mnoho rolniku jit ji maji pod sttechou a etoky sesekane.

Mame zde letos i veptovou choleru. Zaealo to na jedne Brazos botnove plantati, a kteti naeinci bydli poblit, tak je to zasahlo. My mei velke vepte a vdera chcipl posledni ,tadne odkovani nepomfite.

Slavnost ,kterou jsme zde mai 25. srpna se nam dobre vydatila a po vyplaceni veech vSrloh znstalo nam $251.00, ktere jsme hned poslali na naei sin. Veichni se dobte citime, tie mohli jsme tak ueinit, neb jsme velmi radi, mame tak vYhodnou sin, v ktere se schazime a obveselujeme. Timto veem dekuji, kteti jakSrmkoliv zpOsobem pomohli a douf am, to budeme to opakovat. Tea dekuji srdeene tem, kteH z daleka pkijeli na naai slavnost. 61ovek se tak dobte citi, kdyt se sejde s ptateli, ktere jig davno nevidel, a po dlouhou dobu mame vesele vzpominky. Kdyt dlovek chce bSti vesele mysli, musi se obveselovat, a na to mame naai spolkovou sin.

Kdyt moje sestra moc churavela a ztracela zrak pied desiti lety, bylo ji tticet let. Jelikot nemusela letet, sebral ji jeji mantel k velmi dobremu lekati v Houstonu a tento ji leeil jehlami po dlouhou dobu a kikal ji, ze musi hodne chodit na "parties" a zabavy a hodne tandit, ae to bude ji moc pomahat pti jeho Veechno delala tak jak ji naridil. Sebralo mu to cell rok net ji vyledil a ted' byste ji melt videt jak dobre vyhliti; nechci si ani vzpomenout na to, jak vypadala peed desiti lety.

Ptieti naee schilze tadova, totia 6 bade se odlaSTvati dopoledne a ptineste s sebou °bed. Odpoledne budeme miti vSTroeni schfizi Narodnilio Sdkuteni. Iledy i,nezapomefite 6. tijna! S pozdravem, Fannie C. 8ebesta.

SOKOL HOUSTON. Jednota Sokol Houston potadd vetejne cvieeni 22. zati, a program zapoene o 2 hodinach odpoledne; vstupne na cvieeni 25 cent& Po kratei ptestavce bude sehrano divadlo "Rezinka od pechoty", vesela zpevohra. Nasledovat bude taneeni zabava pH hudbe Vaclava Kudery.

Vstupne bude jako jindy: dospeli 30 centu, deti 10c. 0 jidlo a obeerstveni bude postarano. Cvieenci obdrti °bed s kavou za sniaenou cenu, 15 centti.

Uctive zveme veechny piatele Sokola o hojZO.bavni vpox, nett' ildast.

V

fALAV ./C).

Gall

.1.7711J

OBRAZEK 0 tESKE POVAZE. Zde v Americe, v jednom miste, test mutt, nasadilo si nekolik ovocnYch stromkt v krasne zahrade a velmi tekli se, at ty stromky vyrostou, ze budou sklizeti dobrou trodu ovoce.

Muti vyhrnuli sve rukavy a vykopali velike jamy, vyhnojili a Mate pfidu ptipravili ku zasazeni stromkt. Za nekolik let tato zahrada byla romnotena, take'eitala se no, stoapadesit stromt. Nejenom, ze tito panove se starali o ni, ale vice pratel se k nim pridalo a pomohli zahradu zvelidit a zvelebit. Tedy bylo zapottebi dobreho zahradnika, zahradu fiditi a opatrovati. Zjednali si praktickeho zahradnika a podatilo se, ze on dobte stromy okopaval a dohlitel na celou zahradu s velikYin tspechem az podivuhodnou, takez ni vtichni meli radost.

Jak je nam vtem znamo, ze pti velikern iispechu bYva v demkoliv, ze eert nikdy nespi, a stab se i pti teto vYznamne zahrade, ze na ni pad. Pfitel neoeekavane hmyz nebo nejaci eervi a poeali stromy kaziti, takenektere nadobte uschly. Vzdor tomu, ze zahradnik a jeho verni delnici VSemotne branili a snatili se zachraniti ji rozmanit'mi prostkedky, ale tktdci pdeali tkoditi stromtm a zahrada brala zkazu. At dosud ovocnY strom je potkozen na nekolik let, at se hmyz a eervi vyhubi.

Mili ptatele, toto misto, v kterem zahrada je zasazena, je znamo nejenom v Texasu, ale skoro po cele Americe. Toto misto je sidelni mesto Texasu, pojmenovane po mug, ktetY pitvedl prvni kolonisty ze Spojen'ch Statt. V tomto meste Austin, ctihddni muti zalotili si zahradu — Klub 6echie, — pti statni universite, proto aby udriovali desk' jazyk a vzdelavali se v Ceske literatufe pti sv'ch studiich.

Tito muti nechteli zapometi eeskou tee, tak jak se easto stava, ze z eeskeho ptvodu studenti se stydi za svou matetskou fee, a nemluvi desky.

Ano, eechie je ta zahrada, ktera byla zalotena eleny, skldajici se z pet anebo gest mutt: Dr. Joe Kopeck', San Antonio; Judge Chernosk' a Dr. Maresh, Houston; Dr. Mikeska, New York ;a pan Kfenek, uditel, Dime Box. Jestli jsem nekoho vynechala, prosim promirite, neni to Amyslne.

Tito muti dobte ptipravili pildu stromiim zahrady, ptirovnavajice se ku klubu 6echie, a pracovali a snatili se dociliti k nejlep gimu tspechu klub ptivest pro ptitti generate. Rok za rokem k tomuto klubu se ptidavalo vice a vice studentt, studujicich na universite a i men druzi ptatele krome studentt zajem. Pak zakladatele si zjednali praktickeho zahradnika, profesora Dr. Mieka, aby vyueoval eettinu v slovanskem departmentu a studenti zvolili si ho za (sponsor) dozoreim, eili radcem klubu eechie. Dale braid mnoho jinYch pfatel, exstudenti university a studenti na universite se ptipojili, aby pracovali v deskem klub li a podepteli praci Dr. Midka. Zakladatele 6eChie s pomoci druhYch zalotili organizaci universitnich ex-studentt, a tito delnici pomahali a podpirali klub eechii a slovanskych jazykii department. Kdyt studenti nemeli penize na studie, zalotila se Matice VyASiho Vzdelani, aby vypomahala v pujekach studentii. Jako druhe departmenty pH universite, byla uskuteenena mySlenka, aby take se davala stipendia studenttm chudobnYin, nemajici penez a tfeba by se obavali pujeovati penize, a take aby se ziskali Cetistudenti do departmentu slovanskYch jazykt.

Klub eechie existoval pies dvacet let bez stanov a proto se nekterYm studenttm zdalo, • te by meld klubove fizeni schuzi jiti podle litery a ne jenom podle uznani elenstva. Jen si pomyslete, jaka tato byla krasna skromnost a laska mezi eleny klubu, kdy tak dlouha beta se Cleni y e svornosti uddeli — a teknu ptimo, bez LidnYch intriku — jak se stava v posledni dobe, aby se tato zahrada rortrhla na dve strany. Vzriist elenstvi klubu dosahl az skoro 150 elent. Tedy me katdY radost z fispechu klubu a rad vzpominal na ty chvile pti rodnich

V

3-1

J. J.• J. Ja.

hostinach, a snad meli nejvet21 radost Dr. Mieek a zakladatele klubu — sve krasne zahrady. Vzdor tomu, kdy klub nejlepe prospival, ptika zavist, kterou ja jmenuji jednou z tech CeskYch chyb anebo povah, a klub podal brat velkou zka2u. Zakladatele, zahradnik a delnici vSemotne branili Ustavu klubu, jako oko v hlave, ale ty intriky a zavist podorala ten krasnY dernokratickY spoleeenskY iivot mezi dleny a nastalo diktovani, ktere zkazilo ten obraz lasky za tak dlouha leta, ktera trvala mezi :deny a take jin'mi studenty universitniho kampu. Tento je ten hmyz a derv, kterY hloda dodnes na elenstvu klubu a exstudent0 po celem Texasu.

Byla to nerozvalna, rnykenka nekterYch Menu anebo mlacleho lidu, tech nekterYch, kteti chteji b'ti vudci eeskeho lidu v Texasu, jeke s nevyvinutYin rozumem, kteii2 rozsypali ktere leta po celem Texasu. Da se to peti sebrati? Ano, cla, jen do toho. Mali deti by ho u2 mely sebrane a pkineSene nazpatek, tam kam patti. Je mi znamo, 2e v jedne texaske organisaci, co mladi Tide zmenili hodne stanovy, co zakladatele one organizace sepsali, a ted' toho lituji, proto2e se vyslovili. Tito da.vaji SpatnY ptiklad, co potad rypou. To je ta povaha, — 2e Cek netahnou dohromady, tak jak nektere narodnosti, by dali 2ivot za sve bratry, atd. Take to hadani v obecenstvu mne ptipada jako kde man2ele maji mizerne nedorozumeni mezi sebou a jdou na ulici a vytrubuji jeden o druhem svYm ptatelum, na miste aby sve nesnaze drteli svYmi nosieky a vyFidili si veci mezi sebou. Podobne hledi lid texaskY a v cele Americe na studenty a budouci vudce, 2e hani jednu Ustavu anebo druhou pH universite. Jestli nemame neco pra y -diveho,zacsnmutydeiacokrsneho fits v dopisech do vetejnosti jeden o druhem, tak je lepe, kdyt mleime. Ti lido, co nevi co se delo a co se deje, hledi kritickYm okem a delaji si usudky, ktere ktodi jak starYm, tak i pokroeilYm telestim, a obzvlake student-tn, kteti maji ukazati, 2e se neco naueili ye 'Skolach, tak tim zpfisobem ukazuji blbost sve povahy. Vice tim tiSkodi, neali ptivede mlade Feny a mute do Skol, protoIe rodiee nespi, ale chteji poslati sve dite tam, kde nejsou rozdilne intriky mezi studenty. Ctenati, kteti etete, vite, Fe toto je pravda„ Fe ti, kteti se zastavaji dobre veci a stare veci, ktera tak dlouho trva, 2e neni sill, ale pravdiva a dtkladna vec, ktera ptinak ovoce.

Je pravda, ze desk' narod je schopn' bYti tim nejvetkm vftdcem a v iftadech, atd. Zas ta eeska zavist videti nektereho Cecha neco vYge netli sami, tak ho nebudou voliti do iitadu. Nemci, ti seber3u kde jakou statenku, statieka, man2elku a sousedy a vezou je k volbe, aby se Nemec zvolil. Ale Cek, ti teknou; "Co tam piljde2 star* volit a michat se do politiky; bud' v kuchyni!" a sami nevoli pro techa, radeji pro W.', mce. ikeknete mi, 2e toto neni pravda, jestli povahy eeskeho naroda studujete? Ptieina je asi ta, 2e Cek nepodavaji ruku kaklemu na ulici, a mo2na ze je uptimnejSi, ne21i ti kandidati ulisni. Souhlasim s pani John 8vadleriakovou v • minulem dopisu.

Krasne nam ukazala obrazek Ceske povahy. To je to zrcadlo, do ktereho se 'name padivati a sveho eeskeho naroda chyby uhlednouti. Jen pike dale.

Mam z toho velikou radost a souhlasim s dopisem dustojneho pana Klobouka v Na2inci pled tYdnem. Dobte, pomahejte ty gpatne veci odstranit, ktere jsou Akodne Oeskemu klubu, Matici VyStiho Vzdelani a stipendiim pH departmentu slovanskYch jazykii. Pravda, prod nemohou v§echna telesa pracovat dohromady, smitlive, bez Atoka, neb jest velike pole pro praci naSich studentti. Pc bouti bYva krasne a nakm zakladatelum klubu a dr. Miekovi se zase lope vede a prate neni nadarmo, neb eeskY universitni klub se rozmaha a pkinak velike ovoce. Dekuji pani Vajdakove z Caldwell za krasnou vzpominku ve Vestniku.

Frances Kamas.

S pozdravem,

Provolani k 'denim faclu Elmaton Cis. 14S. Cteni bratti a sestry!

Timto vam oznamuji, ze v pfisti schtzi dne 6. tijna chceme u naSeho tadu zalotiti NemocenskY odbor dle navrhu br. 'toupala, a proto dostavte se vecidc schtze a zvlaSte vy, kteti si pfejete vstoupiti do Nemocenskeho odboru. a pi'ineste s sebou 50 centt jako vstupne.

Main za to, 2e velka vetkna Clem se ptihlasi.

Dale bych iadal eleny, jest-li znaji nektere co neaou testnik, aby jim to oznamili a pozvali je do schtze, ku zakladani Nem. odboru.

S bratrskYm pozdravem, F. J. Hejtmanek, taj.

Rad Pokrok Roweny, 6islo 49; Cteni bratti a sestry! — Uvedomuji vas, le na nedeli 22. zaii ptipada schtize nak odbodky v Rowena Schtize zaCne ye dye hodiny odpoledne, tedy prosim ka2deho, kdo tyto tadky bude dist, by navkivil zminenou schiizi. Bratti a sestry, nebud'me lhosteni k tem natim za motem, neb oni doufaji jen ye vas, Fe vy to budete, co s nich sttesete okovy nazismu, pakli zklamete, zklamete sami sebe te2. Tedy prosim, bud'te ptltomni ye zminene schuzi. Po schuzi bude spoleend svadina zdarma. Nate mile elenkyne jsou tadany, by pkispely ka2cla nejakYm peeivem. Prosim, mile sestry, nezazlivejte mne, Fe vas stale obte2uji, snad ptijde zase doba, kdy ranni ruda zate zvestuje zase svobodu nak bYvale stare vlasti. Ano, mile sestry, ta doba ptijde zase a ti ubozi lido budou vdeeit jen to deskoslovenske ratolesti v Severni Americe, tenkrat vase srdieko zaplesa, radosti, 2e jste se i vy na to osvobozovaci akci podileli.

Nyni nejake zbytky od potadane veeete dne 18. srpna. Prosim, odpust'te, 2e to pi gu jen zbe2ne, neb jiz je 12 hodin, pulnoc, a asi na 20 bait oteftene baviny v poli. 0 pikovaCe jest velka, poti2, platime 75 centt od sta liber. Ma-li rolnik nasytit sebe a ty nezamestnane, to znamena brzy vstavat. Tedy zpet k to veeeti, kterd byla potadana ye prospech Americkeho Cerveneho kti2e. Pied vedeti promluvili dva teenici, oba v anglicke teal, po ukoneeni feel byly prodany tti kusy rueni prate, ktere darovaly sestry odbodky, jak nasleduji jmena: sestra pi.

Trojeakove ptikryvka na lo2nici pkinesla $26.35, ses. pi. Trojeakove deeka k loznici ptinesla $5.00, a ses. pi. Adela StrakoSOve deeka k 102nici ptinesla $5.00. Za vedete se ptijalo $73.48.

Na CervenY kti2 bylo dam $105.00. V ptiki schtizi dalk vysvetleni vam milerad oznami vas Vaclav Kvasnieka. spolubratr, kid Svojan els. 11, Praha, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto tadam eleny na geho tadu Svojan Cis. 11, aby mne dali vedet ,jest-li si pteji bYti aleny nemocenske podpory. V posledni schuzi, potadane dne 8. zati 1940, bylo usne2bno, aby se prvni poplatek 50c na elena zaplatil z tadove pokladny. Mame tedy vSichni prvni rok zdarma. Te2 bylo usne2eno, 2e nat tad nebude nadale podperovati 2adosti o podporu od jinYch ponevad2 kaZdY si mule na podporu platit. Tet poplatek dolar na Clena co Narodni dati, byl zaplacen z tadove pokladny.

Tak prosim, bud'te tak dobti a dejte vedet jeSte pied tijnovou schuzi, abych pak mohl zaslati jmena a poplatky na Hl. ttad.

Te2 br. Fr. Vrana si vzal ptestupni listinu k tadu Elmaton Cis. 148. Neradi ho ztracime, ale on bude miti ptiletitost navttevovati sch0ze, col mu u na2eho tadu pro vzdalenost nebylo moino. S bratrskYm pozdravem, Aug. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg, Texas.

Washington. — Sta americkYch tank') ze svetove valky bude v kratke dcbe propuSteno kanadske vlade pro cvidebne jak bylo odhaleno z oficielnich vojenskYch kruhti. Vyjednavani o tento ptevod bylo vedeno jit nekolik tYdryu a nyni je ji2 hotove. General Marshall, naeelnik americkeho generalniho 2tatbu, pHpustil, Fe na tuto transakci hledi armada ptizfive.

SOKOLSTVO A S. P. J. S. T. Sokolstvo bylo a vkly bude spolkem telocvidnYm, kterY ye svem stredu se snati vychovati mlades zdravou a silnou, kterat musi vtdy buditi obdiv u svYch souseda.

My v Sokolovne nezname nikdy a v pfipade rozdily mezi chudYm ci bohatYm. V Sokolovne jsme si vaichni bratti a sestrami Sokolska vec neni pouze pro jednotlivce neb pro strany, ale nage sokolska idea byla a jest a bude vtdy pro veechny bez rozdilu naboienskeho, ei politickeho pfesvedeeni, proto sokolstvo valy stalo v minulosti nade veim rozboutenYm motem, jehot hladina byla mnohdy vysoko vzedmuta.

Byly to krasne sokolske slety, na kterYch se podilely bez rozdilu veechny vrstvy deskoslovenskeho naroda. Tyto slety davno a davno proslavily malt' narod ye stiedni Evrope a daly mu velmi dobre jmeno pied narody podetne mnohem veteimi.

Sokolove zde v Texasu jsou si vedomi sokolski tradice a proto naee sokolska vYchova byla a vidy bude bratrska ku \Teem spolkum, kte're zde u nas v Texasu jsou. Chceme a budeme vidy udriovati bratrskY-ruch se veemi kdo nam chteji podati a podavaji bratrskou ruku.

Vtdyt' jest na mnohYch a mnohYch mistech zde u nas velika, spoluprace elentS.P.J. S.T. a &er). Sokola, jest hodne mist, kde vaichni e/enove Sokola jsou i aleny tadu neb kdy Tad SPJST. propajeuje svoji budovu ku cvideni sokolskemu, neb jinde spoledne vlastni budovu" se sokolskou jednotou ku prospechu obou spolka. Jinde zase elenove tadu SPJST. se schazi ke schuzim v Sokolovne v bratrskem duchu.

To nam ukazuje, tie jest moana velka spoluprace SPJST. a Sokola a jestli, tie byla tato spoluprace jeete vice utuaena ,jest jiste, tie i zde na nejjitnejeim cipu SpojenYch Statu by byla jedna z nejveteich a nejlepeich organizaci. Sokol jit vychoval ve svojim stkedu dobrYch a velmi dobrYch obeana tohoto statu, kde mnozi maji peknou vzpominku na stravena mlada, leta v sokolskem stfedu, i mnozi z Utednika SPJST. byli cviciteli Sokola.

A proto Sokol chce a bude vkly usilovati a spolupracovati s tadem SPJST.. Neb tam, kde jest a bude spoleena spoluprace, tam bude zkvetati Sokol a i S. P. J. S. T.. Budou tam krasne zabavy, divadla, pino mladete, piny sal.

V dnegni dobe, katdY z nas tout' po klidu, pfatelstvi a rozptyleni svoji mysli, po celotYdenni praci a toto .bude moZno jen v naai spolupraci, ktera bude utuaena co mono nejvice ku prospechu veecho elenstva S.P.J.S.T. a Sokola. zdar!

Teto spolupraci VEREJNE UVICENt TEL. JEDNOTY SOKOL HOUSTON. Idea sokolska ma jednotit narod a jeho vetire v zahraniei k velkYm akolin, jak v boji proti neptatelam venkovnim ,tak v boji proti rozkoltim uvnitt. V torn smyslu byl a jest Sokol pojitkem eeskomora yskeho naroda i krajana mimo pavodni viast. Na prvnim miste zde v Americe a oveem take v Texasu. Vzpomefune jen jakY mel akol v eeskoslovenskem boji za svob•du, kdy — v duchu Tyraove — spojoval narod nejen uvnitf, ale take s ostatnimi narody slovanskYmi v boji proti odvekenzu neptiteli. Sam vadce Cs!. odboje president Masaryk dosvedeil veliky yYznam Sokola za valky svetove.

Jake to byly zasady ,ktere sjednotily tak rod a jeho zamokske vetve, ae se cti a slavou spinily svaj dejinnY akol?

Byla to na prvnim miste LASKA k narodu a jeho svobode, na ktere Tyr g zalogil cele sokolstvo. lAskou k narodu spjalo sokolstvi v gecko elenstvo a celY narod v jednotnY ritvar. Byla to ob'etavost v gech jedincii pro jeden kol ;nemysiit na sebe, ale na celek bez zisku a slavy. Byla a jest to touha po volnosti a svobode, ktera pojila a poji srdce sokolstva doma i za motem ,dave. narodu silu a odvahu ku konednemu viterstvi. Sokolstvo pracuje pro zajmy celonarodni; ma velkY vYznam v dnegni naroclni pohrome nacizmem ujakmene domoviny. Sokolstvo vychovava, z (lett znamenite eeskoamericke obdany, vedome sveha americMho obdanstvi a sveho deskomorayskeho vodu.

Jednota Sokol Houston jest vybudovana na stejnYch zakladech a sleduje stejnY cil, zaleit pouze na krajanech, aby pkijali tyto snahy za sve a sfidastnili se spoluprace nejen k zachovani sveho naroda, ale take ku zachovani svobody a demokracie, ktera je dnes v tak velkem nebezpedi.

Abych•m prokazali skutkem sokolskou vYchovu, snahu a cil, Sokol Houston zve vgechny krajany dobre yule a jejich ptately na CVICENI, ktere porada na dtvrtou nedeli odpoledne 22. zati, v sokolovne u Stefanikt, na Nolda a Redcliffe St., v Houston, Texas.

Na zdar!

Alois Vaja, starosta, Dominik Nezval naeelnik, J. J. Kelarek, jednatel.

Houston, Texas.

Trara! Trara! Tramtarara! — Posly gte jen ptichazi den vetejneho evieeni!

Sklani se ku konci place Jednoty Sokol Houston za letogni rok — v nedeli 22. za •i kona tato jednota vefejne evident, spojene s divadlern a ta.nedni zabavou. Program zapoene o dvou hodinach odpoledne.

Divadlo "Rezinka od pechoty" bylo podavano zdej gi vefejnosti 30. dervna, ale nasledkem deAtiveho podasi nesklidilo Uspech jak' tenth kus by zaslougil, ale zajiste bude tentokrate v hojnem poetu nav gtiveno Je to kus,-kterY se bude libiti, je tam mnoho pro zasmani a role jsou znamenite obsazene. Hudba V. Kueery bude rieinkovati pti odpolednim evident a pH taneeni zabaire.

Tuto cestou zveme ve gkerou eeskou vefejnost z Houston a okoli a pfatele vzdalene. Udelate nam nejvetai radost, kdy vefejne cvieeni dne 22. zaft 1940 bude miti rekordni navatevu nad ptedegle podniky. Se sokolskYm Na zdar!

Rtgena Lebrova. ftad gtefinik, dislo 142., Houston, Texas.

Tak zase s novou chuti a vzpruhou do prace na sokolske vefejne evident. TJnava po bazaru ut nas opustila a nova chut' k praci spolkove po tak zdafilem rispechu baza,rovem zase nastala. V'sledek bazaru popi gi ti, kteti jsou k tomu urdeni. Ja zatim jen srdeene podekuji cele naai krajanske vefejnosti za atedre podpotent nageho bazaru. Mohlo by se psati o bazaru s raznYmi pocity, pkedne s pocity vdeenosti k tem dobr'm eeskYm srdcim, co uznaly a ocenily namahu a snahu nekolika tech jednotlivca a pkiznivca Gam . N. Sdruteni a bazar etedte podpotili, a mohlo by se psati take s pocity hotkosti viral tem, co celY podnik neuznali ani za hodna jejich vthene nav gtevy, ani sebe men giho pfispevku. Ponevad g nakkem se nit nespravi, zanechme bolestnYch vzpominek a eerpejme ritechu z radostnYch zpre.v. Sobotni program byl bajeenSr, dik br. Veselemu, kterY se ptidinil a dostal osm taneenic i s ueitelkou a pianistkou, kteti pkedvedli u nas nadherna aisla, a pak br.

Kelarek dostal etyki deveatka s jejich uditelem, ktefi zahrali na piano accordion. Nedelni program byla krasne, pfedni gka nageho eeskoslovenskeho konsula dr. Ch. Holluba, kter' dovede vgdycky vgechny posluchade sv3,m upfimnYm pfednesem uchvatit. Ke g bysme se toho vaeho co mluvil dodkali. Pak nasledovalo divadlo, ktere bylo opravdu pouene. Herci se zhostili vgech roll znamenite. Prvne s velkYmi hrala ses. Jenny Kelarkova, pekne se vyjimala na jeviati a zhostila se sve role znamenite. Tak jen tak dal Jenny, at' ma z Tebe tatinek i mamin-

ka radost. Pfieel se podivati stakidek Kelarek, jak jeho vnueka hraje, a zajiste byli spokojeni jak statidek tak babidka Kostkova. 0 ostatnich hercich ani psat nebudu, neb byli vaichni vYtedni. No, zaplat' Pan Brih, ae to ma,me za sebou, a jeete jednou dik yeem tern dfieum, co pro bazar pracovali.

Ted' nas pfatele aspon navativte pfi gti nedeli o vefejnem evident. evident naaich sokolt bude opravdu pekne, bude hodne rozdilne nea roky ptedeg le, bude se konkt pod vedeni nadelnika br. D. Nezvala a jeho choti. Budou zvla,Stni disla v kostymech. Cvieeni bude doprovazet orchestr br. V. Kudery. Pkedna gku pied cvieent bude mit na g hlavni pfedseda od naai Jednoty S.P.J.S.T., br. C. H. ChernoskY. Ze bude pekna da se odeka.vat. Pkijedou cvidenci z Corpus Christi. Po cvideni bude sehrana skvela zpevohra, ktera na vaeobecnou aadost bude opakovana, "Rezinka od pechoty", ktera vas jiste nezklame, ze smichu vabec nevyjdete, a ty pisnieky vesele, zamilovane. Casto slyeivame "zpevem k srdci — srdcem k vlasti" — a jest o torn hodne k pfemyeleni. Zpe y je ohlasenz citu duge. Jsme-li veselYmi, zni naa zpe y v radostnYch zvucich, jsme-li smutnYmi, zni na g zpev bolne, truchlive. Jest vaak pravdou, tie my e‘gi dovedem dat prachod svym vlastnim citum i ye zptivu. Proto Rezinka bude ipivat vesele, radostile a ja, vefim, ae budete odchazet, teltnate: toto divadlo bych mohl videt ne jednou, ale aspori etyfikrat, jeete by mne neunavilo. A kagdY desk' dlovek si rad zazpiva, a ty melodie tech pisnidek si ponesete sebou domt a budete si je stale opakovat. 're gime se vaichni na vaai navatevu, hlavne ti mladi naai sokolici. Na zdar!

Karla 6tvrtnikova.

Z Krouiku CeslOch 2en v Dallas, Texas.

Den naai prvni schtze bylo horko, ale my nedbaly a spechaly jedna druhou uvidet po delgim odpodinku a seelo se nas. Ses. Skotakova poslala omluvu. 8koda tie's nepfiala, mely jsme navatevou maminku ses. Jureikove. Tail° nas, je to mild pani. Pfijd'te zas podruhe, i vy vaechny druhe. PM scherzi naae ses. Kubariova, dala 1 dol. ku dobru naaeho Kroutku, ses. Zazvorkova padesat panenek k prodeji pro Svaz 6echoslovalca, ktere ma na starosti ses. Kopedkova k rozprodani. Jsou site malieke, ale udelaji velkou radost svoji ahlednosti a zvlaat' se vyjimaji na deveatech na kabatech a vaem se libi. No a starei Stransky si pfieel pro svoji tenueku a my byli radi, asi mu to kroutkove kafieko musi chutnat, net ale meal pit, 'at mel ruku v kapse a povatte! — tady pry mate '2 dol., nalotte s nimi jak sami uznate. Diky yam veem, my vam to nezapomeneme, a to vite, ses. pokladnice Koriakovska se nema potom stale usmivat. Tak co bychoni si jeete pkali — pokoj a klid v flak Americe.

Byla bych zapomela, vite co je to za bolest zlomit si prst u nohy, cot se stalo ses. Filipcove.

Asi s tim dost vystala. Doufame, ae pfi gte bude mezi nami. Inu, ka gdY ma neco jineho na sveAnna Machaeova. te.

Registrace pro vojenskY vYcvik vztahuje se na 16,500,000 muta veku od 21 do 35 let. Z tohoto poetu se odhaduje, ae 6,435,000 matu bude telesne schopno branne slutby. Dle zakladu populace Texasu, udane na 6,418,321 dual, naa dil v prve yYzve rekrutil bude 19,500 as 20,000 mut& Mesta Dallas doda prve vYzve asi tisic mu211.

Americka armada ma nyni 3 tisice del rate 75 mm; nerna dostatek tetkYch del a hmoddiaekoli 400 kusa techto bylo objednano. Tanku nyni 500 a 2,000 budou dodany behem roku a 6,000 za dva roky. ProtileteckYch del mame 400 a kongres povolil pfisluanou eastku penez na zhotoveni dalaich v poetu 2,400 kusa.

PH jednoranim vojenskem vYcviku nebudou vaichni povolani muai sloutit co prosti kmani. PH atvaru v silo jeden tisic muta je zapotfebi sluteb pomocnych a to: pet holiet, deset trubada, tfi tesake, pet eofert aut, 25 muta pro kancelaf, pet krejeifa, dvacet kuchaft, dva tesnopisce a deset telefonistil.

PODZIMNI KVETY ROMAN "Do taneenich hodin na g akademie chodi divky z ptednich mestskYch rodin, proto je tteba z nag strany pattiene representace a my se k tobe, Hynku, obracime s prosbou, aby jsi v prvni taneeni hodin y pfeyzal uvadeni," Zadal ho jeden z posluchaet.

"Nemohu vam, kolegove, nic ureiteho slibit — rozmyslim si to a v pfisti hodiny sdelim vam sve rozhodnuti," odpovedel na jejich nalehani.

Tato vec ptitla mu na mysl, kdy kolem pal noci povstal znaven od knihy a po delSim ptechazeni stanul u lfdka ArnoStova, kde tento u2 pkukuje z dlouhe dYmky.

"Pajdet do taneenich, Arndte?"

"Myslim, 2e ano. Cloy& pottebuje v 2ivote nejakou zmenu, aby se jednotvarnosti neubil. A co je s tebou? V2dyt' se nad terni knihami umoris."

"Prave o tom ptemytlim. Nate rodina bude sice driet po bratrovi rely rok smutek, ale ja myslim, 2e kdy jit uplynulo vie jak pal roku, to se na jeho pamatee nikterak neprohketim, kdy pomyslim take na trochu zabavy."

"Jsem teho2 nazoru. Stab se a neda se nioim odeinit. PtijdeS take na jine mytlenky, kdy2 si obeas vyjdet do spoleanosti. Musit se, Hynku, zmeniti, aby narn zde bylo trochu veseleji.

V2dyt' jsme zde dosud aili, jako v klatterni cele. S ohledem na tebe nechal jsem ldeti ladem i svoji zamilovanou kytartr. z' A ji2 vyskoail hbite z postele. Vyrial nastroj, naladil a zazpival miloStnou arii z kteresi opery.

Hynek naslouchal pitemnemu zpevu Arnogtovu.

"Tuhle arii zpival jsem east° sve divce, ktera ji hrozne rada poslouchala. A, Hynku, kde ty mat svou lasku, dosud jsi mi nieeho o ni nevypravel," obratil se Arndt k Hynkovi, kdy dozpival.

"Nemam 2acine, Arnotte. Nemel jsem ani easu ani pkiletitosti a pak — nesetkal jsem se dosud s divkou, ktera by mne zaujala. Pekne zpivat a, dobie kytaru ovladat."

"Hynku, ty jsi take hudebnikem? Zazpivej mi neco!"

"Znam jen neco ma,lo, co pochytil jsem za gymnasijnich studii."

"Nu, zazpivej, co dovedd, ja to doprovodim," 2adonil Arndt.

Hynek optel se o roh stolu, do oei vloudil se mu nadech bolne touhy a zpival: Noe hvezdna nad nizkymi domky, tichYmi rovy htbitova.

Smrt blizka z metlic zralYch 'Sumi jak vzdutna harfa hudcova.

Je pozdni leto, zrna z kiasu se prSkou na nem rozsila.

Z tech pohtbii, klast, lista kvetin tajemna fista prosila.

To lasku slytim misto zloby a misto strachu Neb v hrob co zamknul eas, to yeti a eeka na sve vzktiseni.

Na hrobe deva dli; lieka ji pobledly.

Z hrobu je slytet hlas, sejdem se zas.

"Hynku, ty jsi udinenY umelec," zahovotil Arndt.

Arndte, koho mi to piseti ptipomina?"

"Nu?" "Milenku mai.° zemteleho bratra a bilou tkerou vldila do jeho rukou v rakvi; zasve-tila mu svou nevinnost. Na prazdninach byl jsem Casto svedkem jejiho hole, kdy tel jsem nadtivit bratrav hrob. Arnotte, takovou divku kdybych poznal, tak jsem pro ni hotov obetovat de."

V sentimentalni nalade sklizil jim tehdy CiCka sen.

VI. Ve velkem sale sokolovny . byl v proudu run tanedni rej.

Zde konaly se t ime ni hodiny hospodatske a,-

ktere byly v Tabote zvlaStni spaleCenSkou udalosti.

V.etS'ina pozvanych se jit dostavila a ocidala se tanci, k nemut vabila dobra hudba.

Jen ojedinele opozdilce, kteti jeSte Hynek vital a uvadel. Choval se ke vSem :s nevtiranou zdvotilosti, jeho chovani nebylo piemrStene, bylo ptirozene, tak jako vetkere. Hynkovo jednani, a snad proto ziSkaval si sympathie vSech, s nimiZ ptiSel do styku. Mnolia z pritornnYch divek se zalibn.Srm pohledem spoolndla na jeho ztepile postave a zatou2i1a, aby ji vzal k tanci.

Studentky byly seskupeny kolem septimanky Jarky Horke, ktera vedla v evidenci posluchaee a studentky dech Skol a zahrnuly ji otazkami: "Co je 'to za studenta, kterY uvadi?"

"Nevim, decka, studuje vtak jiste na akademii, nebot' tyto taneeni hodiny poiadaji jenom studenti hospodatske akademie. Jak je hezkST!" "A 2e netanei?"

"Vite co, decks? Na volenku ho potadne roztodime. Ale to musi jit z ruky do ruky," rozhodla Jarka.

"Nebude-li vtak vabee taneiti? Kdo pro neho pajde prvni?"

"Tteba ja", tekla Jarka, a otoeila se na podpatku.

Ozvala se hudba.

CelY ten houf diveiho mladi rozstkikl se razem po sale, jako kdy2 rukou do vody uhodi a ta,neeni rej zaproudil zase v pine bujarosti.

Hynek zamy;Slen hledel na tandici. Sel sem s ihyslern, ae si zatandi a nakonee flexilel k tanci nalady. Jakasi stisnenost se ho zmocnila. Mezi tandicimi take zahledl barona Vartnberskeho, kterY se velmi vyborne bavil. Parkety a salony to byla jedina mista, kde mohl se v tivote naleite uplatniti.

Hudba dohrala a tandici promenovali po sale.

Hynek se obratil, aby uvital nove pkichozi damy. Ch.tel tak ueiniti obvyklYm zpOsobem, ale sotva se oteeil, zastal stati jako socha a u vytr2eni ziral na divku, ktera v popkedi pkichozich dam stala. Nebyla snad ptekvapive krasy, ale z celeho jejiho zjevu yyzatovala nethost. Zpod hustYch hnedYch kadeti vyziral milt' oblieej, v neint jistktily hnede S pohledem techto hnedYch odi se Hynek setkal a ucitil, jako by jiskra z nich zaletla do jeho duSe. V torn si dak take uvedomil, to jako uvadd mute vzbuditi pozornost cele spoleenosti. PopoSel proto rychle, uvitat damy a uvedl je mezi ostatni spoleenost. Pak vyhledal ArnoSta, aby zakryl rozpaky, ktere se ho zmocnily.

Usedl poblit hudby.

"Poslouchej, Hynku, tvou povinnosti je, as poil jednou s katdou damou zataneiti. Neni jich zde mnoho; kolegove ti je budou v kole brat, tedy lehce vSechny vysttida,S", upozornil ho Arndt.

"Dobte, dobie," pravil Hynek.

Ptichod poslednie-h dam vzbudil pozornost cele spoleenosti, a tato pozornost platila hlavne zjevu mladistve divky. Usedli u jednoho stolu a divka rozhli2ela se po sale. Ci zdalo se to jen Hynkovi, ae o vtekinu dele platil ten pohled jemu? Krev vstoupila mu do tvate. Ale pevne si uminil, ae hned pki pkiStim kousku vyzve ji k tanci.

Predeki ho — baron Vartnberslqr.

ZUstal chvili nerozhodne stati a pak vzal k tanci septimanku Jarku.

Vystridal pak nekolik taneenic, ale jeho stale tally se k nezname. Vartnbersky ale ji uvedl a sotva ozvala se hudba, hned ji vedl do kola, a aby mu ji bral z kola, toho by byl Hynek neudinil za nic na svete.

Chvilemi je pozoroval a vial, to se divka dobre s baronem bavi a ozval se v nem vzdor a uminil si, ae pro ni ua vabec neptjde.

Taneil s ni vSak piece. Pkivedl mu ji ArnoSt, kterY znal sveho kamarada.

Jako drahocenou vec vzal . ji do naruee.

Tandila lehce.

Citil na sv3ich prsou tlak jejiho panenskeho pcprsi — horeeny tlukot srdeeka, baSiciho tempem mlade, Sestnactilete divky, ktera, se po prye octla v blizkosti hocha.

"Libi se yam zde?" tazal se Hynek.

"Ano — jsem. po prize v taneenich hodinach.'; "Taneite vsak pekne."

(Nychovatelka mne dome. zau6ovalL",

Hudba dohrala a Hynek dovedl divku k jeji matce. Podekoval se a vzdalil.

Stara, pani se zalibenim hledela na Hynka.

Sotva se Hynek vzdalil, pkispechal ale la zase VartnberskS7 a beze v gech okolkfii ptisedl k divce.

"Pane barone, kdo je ten vysoltY, krasnY mlad k," tazala se stars pani.

"Student hospodatske akademie JirovskY. Syn sedlaka z vesnice meho panstvi," odvetil pohrdlivym tenem VartnberskY. Hynek stoje uprostted hloudku kolegu, posttehl, to se hovoti o nem. Jak nenavidel barona. Citil dosud milostne chveni ye svem nitru.

Vide jeji p.ohled, z neho2 vyzirala eistota. Z jejiho hovoru poznal, to se po prve octla ye spoleanosti. "A tato vista divka me, se stati obeti Slechtickeho zhYralce? Ne, toho nikdy neptlpustim, rozhodl se, budu chraniti tento ne gnY divCi kterS, svYm kouzlem zalehl mi dugi. Ale cot baron? Ma se zde na parketach tomuto salonnimu lvu postaviti, on prostY vesnickY synek — chudST student, kterY si musi hodinami vytlouci tivobyti?

Ani nepozoroval, to byla ohlagena volenka.

Melodie valeiku nesla se salem.

Ale melancholie tahla Hynkovou hlavou. Po prve uhodil na strunu jeho cite milt' divdi zjev a ten zdal se mu nedostupnY . . .

"Smim prosit?"

Zvedl hlavu a hle, stale, pied nim zardivajici se, ale veseleho oka.

Radostne povstal a hned byli v kole.

Hynek zachytil jegte zavistivy pohled baroDlouho vgak se Slaskou, tak se tail divka jmenovala, netandil. Ptigla Jarka se svYm divokYm 8tabern a Hynek gel z ruky do ruky.

Slavka stnula u matky a smutne hledela na divei zapas.

Zalibil se ji ten bystrS7 hoch hned na prvy pohled, jeji mlade srdeeko zabu gilo vidy prudOeji, l-dykoliv se mihl kolem a sladka, dosud ji neznama slasti probihala jejim mladistvYm Kdy2 po prve s nim tandila, jak byla gt'astna a zatouaila taneiti s nim stale, a stale mit ho u sebe, aby naletel jenom ji. Zatim ten divdi zapas. Pkestala se bavit a protote hodin u pkibylo, postetovala si matce na boleni hlavy a zahy na to ode gly. Doma dlouho nemohla usnouti, v pkedstavach vynotoval se stale junackY zjev Hynktv.

Hynek gel domu s Arnogtem.

"Musim ti, Hynku, gratulovati, k tvemu espechu. Ziskal sis ptizne sleOny Slavky Belinskch, ktera, je nejle$i a nejbohatai partii tohoto mesta. Na tebe, jak jsem pozoroval, udelala take dojem."

"MU pravdu udelala na mne hhibokY dojem. Vane z jejiho zjevu jimave kouzlo, ktere dovede roznetniti. Vet mi, Arno gte, tisickrat radeji bych ale byl, kdyby byla chudou, jako kostelni myS, net s tim bohatvtsim, o nemi jsi mluvil. Pak bych se pro ni rval do posledniho dechu, ale takto?"

"Hynku, ty katdou vec pojima g stragne vatne a hued dela§ zavery buhvijak daleko do budoucnosti. A to neni spresne. Nekdy je tteba brat 2ivot tak, jak se dava. Co pkijde zitra?

Kdo to vi a co jest platno na to myslit."

"Ka2dY elovek ma jine nazory a kaidY se na 2ivot diva jinak", namitl Hynek.

Zmizel ve spleti ulieek.

VII. ZarnySlen s hlavou vklinenou do dlani sedel Hynek v podkrovnim pokojiku. Rozvaloval, jiti do ptig ti tanedni hodiny. Vzpomnel na domov na slib otci danY a rozum mu na geptaval, to musi vzrftstajici lasku potladiti. Umirioval si, to do pki gti taneeni hodiny nepOjde, aby vice Slavku nespattil. Jeho klid vgak ten tarn, nemohl se ut vice soustkediti na studium, ad cele dny prosedel u knih. Slavein zjev stale tanCil mu pied alma a touha jeho srdce pfehlug ila zahy hlas rozumu. Kdyi pti gel den taneenich hodin, podital minuty a — gel.

Tentokrat v potadatelske funkci vysttidal ho jiny kolega. Hynek ptig ei ponekud pozdeji, kdy jit taneeni hodina byla davno v proudu a Slavka uvitala ho teplYm a radostnym pohledem, kdyt ji vyzval k tanci.

(Poltra6ovAni.)

(Dokoneeni.)

Prailatovani tech* za flared menecennY nevi teorii, nkbrt ma i sve prakticke dtsledky.

Ceti musi stat pane spotadane v zastupu a dekat 2-3 hodiny, net na ne ptijde fada, aby jim byl vystaven pas nebo nejaka ta propustka. 0by6ejne musi ye stejne zaletitosti pfijit nekolikre.te a postavit se vtdy az na konec zastupu.

Nemec, jdouci pro tent pas nebo propustku, projde kolem dekajleich Cechil — je to tfeba 151etY kluk v uniforme Hitlerovy mladete s lesklou dYkou za pasem — a vejde rovnou do iifadovny. Je okamtite obslouten a vyfidi si vteehno najeclnou. Stadi, to se hlasi k "vytti" rase, umi cvaknout podpatky a fizne pozdravit: Hajtla! (t. j. Heil Hitler!). To je jeden z obvyklkch obraziet nemeckeho smyslu pro fad a potadek.

Jak Nemci chteji pehibit eeskou kulturu.

Dejiny prokazaly nekolikrat, ze utladovatele se musi nejvice obavat kulturni vyspelosti tech, jet chteji zotrodit. Zda se, to naciste se aspori v tomto ohledu chteji dat dejinami poudit. Nebot' olupuji-li Cechy hospodafsky vtemi motnkmi prostkedky, tak jsou v tomto zhoubnem anateni dvojnasob horlivi, kdy jde o fitlak na poll rozvoje kulturniho. Proto by si Nemci zasloutili spite nazvu "Kulturgraeber"— t. j. hrobati kultury — net "Kulturtraeger", t. j. nositele kultury. Nebot' co je to jineho net pohitivani kultury, kdy tkoly kulturne vyspeleho naroda jsou svevolne obsazovany vojskem, zatim co budovy kasaren jsou prazdne. To je na pt. pfipad deskYch tkol v Brne, kdy mnoho z nich a pra.ve ty nejnovejti a nejrnoderneji vybavene, byly zabrany pro fidely nemecke vojensite posadky v tomto meste, kdetto prostorne kasarenske budovy ztstaly bez poutiti. Co je to jineho, ne-li pohtbivani kultury, kdy narodu Husa, Komenskeho a Masaryka jsou svevolne zavfeny vtechny vysoke tkoly na tti roky, kdy i knihovny jsou zavirany, aby ani doma v soukromi nemohlo bYti hledano svetlo pravdy; a kdy tato pravda je z ttednich nafizeni novYch nemeckYch pant prohlatovana za let a musi byti proto ye tkolskYch udebnicich vytkrabana nebo zalepovana pod pohrttkou, to ueitele jsou za tote dilo "oeisty", dejin osobne dpovedni, jinak ze budu okamtite zbaveni mist bez narokt na pensi; a kdy koneene kulturni vYkvet naroda je pod zaminkou vymYtlenYch nebo vyprovokovankch incident* vratden anebo vladen po koncentraCnich taborech. Ano, Wind si chteji v tomto ptipade odnesti pro sebe poueeni z dejin a snail se proto Cechy zbavit jejich bohatYch kulturnich pokladt nasilim. Zapominaji si vtak odnesti z dejin i dalti poudeni, ze totit pravda se neda na trvalo potlaCit lti, tak jako nelze na delti dobu potlaCit spravedlnost a svobodu hrubkm nasilim; a konedne, to podobne nelze na dlouho potlaCit kulturu ducha "kulturou" barbarstvi.

Neni snad jedineho dne, aby na Ceske tkoly neptichazela "dtletita upozorneni" a "varovani", aby se uditele, profesoki i jejich ta,ci vyhnuli vtemu, co by svedeilo o jejich neloyalnosti vtdi novemu retimu, jinak to budou pfisne potrestani. Je zakazano probirat v hodinach Cettiny basne v duchu vlasteneckem, i takove, jet se nemectvi ani naznakem nedotYkaji a jsou els* jen oslavou lasky k,rodne pude. Stejne tak historicke udalosti v hodinach dejepisu musi bkti probirany podle hledisek a natizeni Afedni. historie nacisticke. Ze tkolnich knihoven musila bkt vytazena vtechna legionatska literatura. Udalosti minule svetove valky se vtbec nesmi probirati, protote nejsou zatim po ruce slutne nemecke udebnice v deskem vydani. Bylo dale nafizeno, aby na vtech eeskYch tkolach byla tactvu nekoliktate ptehrana nemecka hymna a nacisticka piseri Horst-Wessel a aby byl pfedloten a rozebran i jejich text, aby pak nikdo napfitte se nemohl vymlouvat, kd y by .nevzdal pti jejich hrani pfislutnou poctu. Ze did muscly bYt odstraneny i obrazy T. G. Masaryka.

Dokladem, ze ani studujici mladet neni utetfena pohrdaveho nemeckeho vYsinechu je toto: sotva tYden po krvavYch listopadovYch udalostech, jimt padlo za obet' tak mnoho tivott deskYch studentt, musilo bYt na vtech eeskYch tkolach pfeeteno naiizeni, jim2 byli Ceti

stu-

Morava ye stint swastiky. denti upozorneni, aby se chovali ke svkm nemeckYm kolegtm naletite ptatelsky a aby nikdo znich nevhodnYm chovanim neoddaloval nebo neztekval 2adouci sbli2eni, nebot' pry ptislugnik ureiteho naroda proka2e, ze cti svuj vlastni narod prave tim, 2e bude ctit naroda jineho. Opakuji: tYden po vra2deni eeskych studentii Gestapem a za pomoci nemeckYch studentii, kteri takto "prokazovali Actu k svernu vlastmmu narodu"!

Podle posledniho seitani lidu bylo v Bale jen asi 20 procent Nemci, veetne velke vettiny brnenskYch tidt, kteii se tehdy pkihlatovali za Nemee. Dnes ma vtak toto mesto podle sveho zevnejtku eiste nemeckY raz: byly pfelepeny nezvy ulic a poulienich tabulek, na tramwayich jsou napisy nemecke a vyvolava se po nemecku.

Prapory s hakovitymi kfiti nevyvetuji jen Nemci, nYbrt pod fifednim natlakem i vtechny vetejne budovy Ceske, takte ye dnech nacistickYch parad, jicht je bez podtu, vypadaji nektere brnenske ulice tak, jakoby to nebylo 20, nYbrt 100 procent Nemci. A podle toho se i s Cechy zachazi. V Mestskem divadle jsou na p1'. eeskYm pfedstavenim vyhrateny jen dva dny v tydnu a pet dni Nemcum. 0 dinnosti eeskYch kulturnich spolk0 se proste neda, mluv*, protote poeinani, sebe menti projev, ktery ma jen trochu narodne deskY raz, je znemotnen.

Neco bylo zruteno hned, ostatni se omezuje a umrtvuje po east. Jsou vtak mezi brnenskYmi Nemci i takovi, ktefi pies to, to jsou stoupenci hitlerismu, jsou rozhofeeni tadenim Gestapa a argumentuji takto: at dojde k novemu pfevratu, pani od Gestapa pane zasednou zaveas do svYch aut a ujedou. My zde potom zfistaneme bez ochrany a deM: nas pravem budou\zabijet, kdy se s nimi nyni takto nespravedlive a nelidsky zachazi.

Na konci minuleho roku bylo =trio pozorovat vabee ureitou zmenu mezi Nemci "Protektoratu", hiavne pokud jde o ptislutniky starti generate. V nekterYch mora yskYch mestech, v nich jsou nemecke mentiny, zakouteli 6egi po bfeznovem pfevratu hotove peklo. Jette o prazdninach 1939 se teAi v takovYch mistech (na pf. v Jihlave) musili v noci pojitt'ovat proti lynaovani tim, ze si zabarikadovali dvete a okna. Kdki Nemec potkal sveho deskeho souseda, s nim pied tim 211 zcela pfatelsky po nekolik roku, nejen ze nepozdravil, nYbrt provokativne odvracel hlavu. Ptepaclani a stludeni deskYch obeanti — a velmi Casto i mladYch divek, s nicht byly strhavany taty — nemeckYmi vYrostky, bYvalo na dennim poildku. Na podzim —hlavne od vyhlateni \Talky Francii a Anglii fanatickeho nacistickeho nadteni zfejme opadla. Ubylo odznakt s hakovymi kfizi, ubylo praport a bylo mono zaslechnouti stesky nemeckYch mutt to je za noveho retimu mnoha vtelijakeho organisovain a merle prate, a teptana slova nemeckYch ten, to vtechno zboti podratilo, to je ho stale mene a stale horii. jakosti. Mnozi Nemci zacali sami od sebe Cechy zdravit — po Cesku. Vyskytly se i takove piipady, to nekteti Nemci zaeali prokazovatsvfij deskY pfivod, dovolavajice se tteba az pradeda nebo prababy — snad v ooekavani, aby jako nenemci nemuseli rukovat. Pies to vS"ak myslim, 2e je to "jen wishful thinking", poeita-li nekdo s mo2nosti vnittni revoluce, ve ktere by se vzboutily S'iroke massy nemeckeho du. Je pravda, nespokojenost je zde. Ale vettina bud' stoji verne a uptimne za "Fuehrerem", svalujic vgechnu vinu za take pomery na glii a Francii, Ci ptipisujic vinu skuteenosti, pfelidnenemu Nemecku nebyly dany pottebne kolonie. Anebo jsou to lido postrateni, ktefi i kdy by se lath zbavili nacisticke krutovlady, nepodniknou nic z odtvodneneho strachu, aby nepadli do rukou Gestapa. Strach hraje v dnanim Nemecku i "Protektorate" mnohem vetti roli net by kdo ptedpokladal. Neni vtak vylouCeno, ze kdy by tyto tiroke vrstvy nespokojenYch ale zastratenYch dostali podnet a pomoc na pf. z vojenskYch kruht, to by pak piece jen k takovemu vniti'nimu revoluenimu pievratu dotlo a dela situace by potom byla pravdepo dobne rorteSena pornerne rychle, na pr. restau-

Hohenzollernt I to je snad jedna z ino2nosti.

Zdivaele fadeni Gestapa. ' rad

Gestapo je zkratka tri nemeckYch slov: Geheime Staats-Polizei — tajna statni policies A dodejme, to to je koten dnetniho nemeckeho barbarstvi, jak je provadeno v praxi. Arnerieane se nejeasteji tail, zdali je to Pravda, co se o Gestapu a koncentradnich taborech povida.

Bohu2e1, je to pravda, tteba2e te2ko mohou takovYm zpravam vetiti ti, kdo zde tiji ye svobodne a demokraticke tent. Uvedu zde na dilkaz nekolik z neseetnYch dokladt bez daltich poznatiek. Zdtraztruji, to tyto piipady jette nejsou z tech nejhortich, o nich jsem slytel.

Ceti v "Pi•otektoratu" ziji v neptertite fizkosti. KaldY z nich zne. nekolik osob, ptipadne nekoho ze svYth ptibuznYch, kdo byli *nab Gestapem pied nekolika mesici a doposud se nevratili anebo se vratili ve zbedovanem stavu a o svYch zku'Senostech radeji ani nemluvi, nebot' se musi obavat novYch a horSich utrpeni, kdyby se na ne Gestapu doneslo, ze nemleeli.

Ka2dY takovY propugteny se toti2 podpisem zavazuje, 2e nebude nikomu nic tikat a proto posti2enS7 east° odmita nee° prozradit i elenfun rodiny, ponevad2 bylo dosti pripada, 2e propuSteni, kteti nemlceli, byli znovu zavieni a bestialne ztYrani pro vYstrahu jinYm. Situate je proste takova, 2e nikdo z 6echt nevi, co s nim bude v pfitti hodine, zitra, za tYden. Zena loudici se se svkm mutem, kdyt jako delnik odchazi do tovarny, jako uditel do tkoly anebo jako fifednik do fifadu, trne doma po celou dobu jeho neptitomnosti v obavach, zdali se ji vrati.

Gestapo je v einnosti katdou dobu denni i po celou noc. Z myth znamYch jedni byli zateeni o 6 hod. rano, jini o tfeti hodine rano a opet jini pied ptlnoci. Vim o Ctyfech ptipadech, kdy profesor byl odveden Gestapem ptimo z dopoledniho vyudovo.ni a o jinem pfipade, kdy 20 studentt sttedotkolakt bylo odvedeno ptimo ze tfidy, kdy pfed tim bylo etykmi muti Gestapa zjitteno jen zamestnani jejich otce. Tak ani rodide, posilajici sve deti do tkoly nevedi, zdali se jim odtud viati. Tato staid nejistota je ze vtech snad ta nejhorti. Ve velmi detnYch rodinach se proto muti zdrtuji mimo domov nebo aspori na noc chcdi pfespat ke svym pfibuznYm nebo piatelinn. Gestapo si totit pri zatYkani podina namnoze docela komisne: je stanoven ureitkpodet osob, jet maji bYti internovany a proto kdy neni nekdo zrovna doma, je misto neho zatoena jina osoba. Konedna. cifra natizenYch zateeni musi bYt pfesna. TakcvYm zptsobem se nekteti Cesi zavteni uvarovali, ovtem jen ti, na kterYch Gestapu zvlatt' nezaletelo. Jinak bylo poutito lsti, jako na pi-. v piipade jisteho vynikajiciho vekem pokrodileho profesora. Nebyl nahodou doma kdy si prori pfitli poprve. Gestapo si vtak vynutilo, aby byl pozvan na *fad, pry jen ke kratkemu vYslechu. Kdyt se daitavil, byl Gestapem zavfen. Slyaeli jsme jen, to byl tak nemilosrdne zbit, ze byl vice mrtev net tiv, kdy byl hozen mezi ostatni internovane, kteti — ac sami ye zbedovanem stavu nad nim zaplakali. A k dovrteni vteho, kdy se profesorova Lena pokoutela navttivit sveho mute, byl ji Gestapem odveden jeji syn dtive ne2 se vratila domil.

Hrfizy koncentraeniho tabora.

Zpravy o surovostech Gestapa nejsou ani vyinane ani ptehnane. Toto na pr. je vypraveni o zkuSenostech studenta, kterST ztravil dva meshce v koncentraenim tabote za to, 2e u neho byl nalezen letaeek, vyzYvajici Cechy, aby nejezdili na tramwayich, kdy z nich byly odstraneny ptvodni Ceske napisy.

"Byl jsem nejdfive odvezen na policejni fiditelstvi a podroben vYslechu", vypravel student.

"Jedna z prvnich \Teel, kterou se mnou udelali, bylo, ze mne jeden malicky ordner, kterY sahal jen po bradu, naporueil, abych se obratil tvail ke zdi. Pot= do mne vrazil silou ze zadu, tak2e jsem si notne rozbil nos a silne krvacel. Ve vezeni nas hrozne bili — videl jsem na vlastni oei krvi podlite modtiny na jeho nohou, rukou, na hlave a za krkem — davali nam stravu Spatnou, Indio a nutili nas, abychom behall takto hladovi po dvote, pry abychom nezbujheli z dobreho bydla. Kdy2 jsem jedrou u(Pokraeovani na straw ll.)

MORAVA VE STINU SWASTIKY. (Pokradovani se strany 10.) mYval zachod, dohlitejici ordner uvidel na mem krku ketizek s medailonkem. Vzal mi jej a otevfel. Kdyz uvnitf krome obrazu me matky uvidel jests malou deskoslovenskou trikoloru, meal mi spilat deskYch psfi a skopal mne tak, to jsem omdlel. Aekoliv jsem silnY a sportovec, omdlel jsem tam ye vezeni vysilenim a bitim nekolikrat. Stalo se tfeba, ze jsem umYval chodbu a schody. Kdykoliv kolem prochazel nektery z dozorcii, musel jsem vyskodit od prate do pozoru a po nemecku se hlasit, oslovit s naletitou distinkci, fici sve jmeno a hlasit "poslutne", jakou praci delam. Kdyt jsem se v nemeine spletl, nebo kdy jsem omylem jmenoval tpatne tarti mimojdouciho, byl jsem zpoliekovan a musil jsem hlateni opakovat tak dlouho, az jsem to tekl spravne za staleho doprovodu poliekil a spilani. Kdyt jsem se jednou takto ohlasil, fekl mi ordner s jizlivYm tsmevem: "Tak vy jste deskY student a myjete ye vezeni chodby a zachody!", a pfi torn mne kopnutim vylil vtechnu vodu z nadoby a porudil mi, abych lezl po bfite a mokrou chodbu takto vytiral syYmi taty Jindy se stain, ze drive net jsem s umYvanim zapodal, musel jsem cleat dfepy tak dlouho, at jsem padl vysilenim do mdlob. Praci jsem zapodal, at jsem se v bezvedomi probral pout tkopkem studene vody, nadavanim a kopanci. Kdyt jsme byli na vezeriskem dvofe, byli jsme hlidani muti s putkami, ptipravenYmi k vYstfelu a bylo nam pfikazano, to se k riim smime priblitit jen na ptedepsanY poeet krola Byl jsem svedkem, jak jednoho dne dva starti muti, kteti byli pobytem ve vezeni a tYranim polobiaznivi, nebyli dosti pozorni. Neprortetelne se ptiblitili ke strati a byli zastkeleni. Mohl bych yypravet jette jine veci, ale ponecham si to jako svedectvi na jinou dobu. Ted' budu mleet a cleat loyalniho.

Ale vette mi, na takove veci se nezapomina, ani nemohou byti odputteny. At pkijde vhodnY okamtik, pak moje utrpeni zaplati nekolik Nemcu sykm tivotem."

Jako jiny doklad uvadim zkutenosti jednoho z tak zv. "rukojmich", s nimi je vtak ye skutednosti zachazeno /AV net se zloeinci, tfebate jsou mezi nimi Micah, advokati, kneti, poslanci a universitni profesoki. Po vYslechu na policii byli odvezeni do vezeni, kde museli usednout huste namadkani na zem a o hladu dekat plnych sedm hodin, net smell povstat. Byli na ne namikeny putky a pohroteno, to kdyz by se nil kdo se zeme zvedl, bude tastfelen. A kdy se nekteti hlasili o dovoleni, aby smell poodejit na stranu, bylo jim feeeno, aby to jen udelali pod sebe. Potom byli ubytovani ye vet& spoleene mistnosti, ale v takovem poetu, ze se jeden po druhem za celou not nemohli ani obratit. Trpeli zimou a zcela nedostatednou stravou. Na zachod smeli chodit jen po 15 a byl jim k tomu odmeten jen nepatmY podet minut. Mezi internovanYmi byli tilt inuti 601eti ba i 701eti.

KaidY se musel pit katde pfiletitosti po nemecku hlasit dozorci, nejeasteji mladiku 20-24 letemu. Tito Hitlerovi odchovanci nepropasli tadne pfiletitosti, aby mohii internovane dratdit a snitovat: "Tak to mame advokaty, intinYry, doktory a profesory" — povida jeden z nich, "to mne musite bavit". Usedi si sam na still, a tito bide s akademickYmi tituly usedli pied nim na zemi, aby odpovidali na jeho otazky a pobavili ho. Pfitel, ktery mi tyto zkutenosti vypravel, byl svedkem, jak mezi jinYmi byl v jejich skupine nekolikrat spoliolovan i knez.

Jak drze Gestapo krade.

Jine dva obrazky. Do desks domacnosti yejdou na veder dlenove Gestapa, aby s sebou odyea mute. Provedou ph torn prohlidku bytu, pH nit najdou krome dvou spotitelnich knitek i 6,000 KC' na hotovosti. Jeden z nich si penize klidne strdi do kapsy svYch kalhat a pladici zene, ktera se chce rot/00ft s odchazejichn mutem hrube vyhrotuje, ze "jestli s tim pladem nepfestane, bude zbita". Mezi vYkvetem nacistu je tedy nejen hrubost, ale i vylotene stvi za bileho dne.

Jeden maj dobrY znamY se vracel za nedelniho vedera z obyvykle prochazky. Sotva se rozloudil se syYmi dvema pfateli, pfistoupil k nemu silne podnapilY ordner, ovtem to v uniforme, s dYkou po 'eve strane a revolverem po

prave strane, uchopil Cecha vpredu za limec kabatu, meal jim lomcovat a spilat mu. Na otazku, proe to dela, odpovedel, ze via,k on dobte vi, ze se eech bavil se syYmi dvema kamarady o demokracii a fikali, to by to bylo za republiky lepti net za Hitlera. Zabava tii pfatel se ye skutednosti tykala noveho divadelniho kusu. Potorn si ordner uvedomil, to sam mluvil doposud po desku a zadal Cechovi spilat, prod si dovoluje mluvit s nim desky, to vtak oni brzo vtechny Cechy destine odnaudi. Zadal, aby ho tech odvedl k domu, kde bydli. Nebylo vyhnuti, byl to podratdenY a ozbrojeny. opilec Pfipad na ttesti skoneil pro Cecha pro tentokrat bez hortich nasledkii, ale kdyby ozbrojenY ordner v podnapilosti Cecha zasttelil, byl by bYval svou smrti vinen uraite Cech. Pfislutnici "vytti nemecke racy" se piece nemhou dopustit nideho tpatneho! I kdy tkeba na pomnik T. G. Masaryka napsali: "Verbrecher! (zlo 'dined!) . (Pot. — Pachatel v tomto pripade vYstitne sam sebe podepsal).

Tesne po zavieni vtech deskYch vysok'ch tkol v Cechach a na Moral* zemfel rektor Masarykovy university, Dr. Arne Novak. Z obavy, aby Gestapo u ptiletitosti jeho pohtlau nepoutilo odekavaneho velkeho manifestadniho vodu students k novemu hromadnernu zatYkani, bylo mezi Cechy rortifovano pfani, aby od priivodu bylo uputteno. Gestapo ostatne samo prilvod zakazalo, ale na torn nebybo dosti. Nebylo dovoleno, aby na podest mrtveho rektora zavlaly z universitnich budov srnuteeni prapory. Nebylo dovoleno, aby se zadutni mte krome nejblittich ptibuznych zemteleho zireastnily i jine osoby. Za to ytak zastupci rektora bylo ptikazano, aby nad hrobem promluvil nejdele tti minuty, ale aby nevytkl slov "universita" nebo "rektor university". Poctu mrtvemu deskemu rektorovy prokazaly nemecke vojenske aeroplany, ktere za pohibu letaly nad htbitovem a Beta tetlych kulometu nemecke armady, ktera jakoby "nahodou konala sve cvideni na prostranstvi pied kostelem" zrovna v dobe kdy byla sloutena zadutni nate. Nemci Ceehsm nezapominaji ani po smrti.

Studenti-mueednici.

Nejeasteji se mne cizinci tali, jak to bylo nas s popravami studentO, kolik jich vlastne bylo povratdeno. Odpoved' na tuto otazku je tetka, protote nikdo nezna UhrnnY podet obeti.

Mnoho a mnoho set vysokotkolakil byl odvezeno at do Nemecka, aetni z nich jsou nezvestni, a tak je taloa rici, ktefi z nich jsou na tivu a kteki ne. Jedno je jisto: ze se s vYkvetem eeskeho naroda zachazelo jako s nejhorti sbefi. Ude.lost pratske jsou pomerne znamej gi net brnenske. Upozornim proto na tyto. Od student0 z vysokotkolskYch KaunicovYch koleji v Brne jsem se dozvedel, to po tketi hodine rano tehot dne, kdy byly zavfeny vysoke tkoly, byly kolleje obsazeny vojskem. Studenti musili okamtite v nodnim prattle nastoupiti do chodeb pied sve pokojiky a pod nasazenymi bodaky byly podrobeni vyslechu, kterY zaletel v torn, to jim byly kladeny zcela zbyteene otazky a nti torn jim bylo soustavne a bez jakehokoliv diivodu plivano do oblideje. Kdyt nekteremu bylo plivnuto do oka, take ucinii bezdedny pohyb, bylo to vytetfujicim povatovano za provokaci a student byl surove skopan. Po cely den studenti nedostali jist. Byli nahnani do dvora, kde meeti ozbrojeni "hrdinove" konali na oko pHpravy, jako by melo dojit k hromadne poprave.

Potom bylo odpoditano 150 studenttl, kteti byli odvezeni. Nezarudena zprava Hick to kdy se dva pokusil na nadrati o utek, byli zastfeleni a krome toho, bylo sedm student0 v kollejich doslovne udupano k smrti, kdy si ulehli na zem na znameni odporu, to se nedaji odvesti do koncentraeniho tabora. Podobne jako v Prate i v Brne musili vysokotkolaci probehnout tak zvanou "ulici", to je mezi dvema iadami SSmanA, ktefi je noun nemilosrdne patbami svYch putek. Mluvil jsem s jednim, kterY se piiznal, to obdrgel takovou ranu, to myslel, to mu byla ruka uragena. Jini pochodili jests hate, kdy rana dopadla na hlavu.

Dries jsou Ceti vysoko gkolaci lidmi bez budoucnosti a jako "nezamestnani" se museji obavat, to jich ptipadne nemecke Utady poutiji na nucene nadenicke prate nekde v Risi. Ani

studentky nebyly utetreny. I z nich nektere byly z politickYeh diivodu internovany. Jake jsou to "politicks" dilvody, je zfejmo z toho, to se nektere vraci zneutity a pohlavne nakateny.

Jeden mej pfitel Ameridan, kdy slytel tuto smutnou historii v Udivu zvolal: "Ale to je zrovna tak, jako kdyby pfitel do meho vlastniho domu lupie, obral mne o vtechno, a statky hmotne i kulturni, a potom chtel, abych mu za to byl vdeanY, abych ho uctival, a mel ho rad, abych v nem videl sveho pana, dobrodince i ochrance." Ba veru, talc° si dovedou tyto pornery ptedstavit ti, kdo sami nevideli a nezatili.

Vtdyt' i ti, kdo trpi v bolesti a sklamani, nemohou dobfe pochopit, jak je motno, aby se neco podobneho del° ye 20. stoleti u tak zv. kulturnich narodil, kdy jsou to veci, jet jsme byli zvykli promitati si dasove at nekam daleko zpet do nejtemnejtiho stledoveku. Bohutel, situate Cecha pod nemeckou knuttm je doslova takova.

Slunce svobody pfestalo -svitit nad nati drahou Moravenkou a tuto dobrou zemi obestiel desivY stin swastiky. Ne pro vtdy!

Mtj pritel American take dodal: "Neni piece myslitelne, aby se takoveto pomery mohly udrtet na delft dobu. Neni motne, aby barbel ovladali kulturne vyspele narody za pomoci suroveho nasili, lti a nespravedlnosti!" Katdemu 6echovi srdce i rozum Hkaji, to to opravdu neni motile. V tom je nate nadeje, vira i sila. Koneene viterstvi bude nate, nebot' n9, nati strane je i pravda i spravedlnost.

Bude proto na ge i svoboda!

Bude nase i viterstvi: LondYn. — A. V. Alexander, prvni lord admirality, pravil v fedi pfednesene v Rotary klubu, to "nyni jsme na Sttedozemnim moil silnejti net jsme byli pied deseti dny." 'Minn tilt zminku o tiskovych zpravach o "hromadnem soustfed'ovani nepkitele, kterY kona pfipravy k invasi nag zerne" a prohlasil: "Mohu slibiti, to pokusi-li se neptitel pieplouti kanal lod'mi, dostane se jim nedeho na pametnou.7' Alfred Duff Cooper, ministr informaci, prohlasil dnes, "snad pfijde das . . . kdy pfesveddive dokateme neptiteli, to nemiite dobYti natal° ostrova a kdy tudit pfijde k nam s lakavYmi podminkami miru."

LondYn. — Ceske letecke eskadte, ktera pomaha v obrane Velke Britanie, byla vzdana of icielne lest za jeji skvele vYkony, v nich g sesttelila nekolik nemeckYch aeroplanii. Ministerstvo letectva vydalo toto komunike o bojich: "Nemeeka letecka moc pokraduje v pokusech znieiti nemeckou leteckou obranu jihovYchodni Anglie. Naprosto se ji nezdatilo oslabiti nijakym zpilsobem ani na gadnem mists odpor nageho letectva. "Belem ranniho ntoku nove utvotena deska letecka eskadra sesttelila dal gich sedm neptatelskYch aeroplane — gest bojovYch-bombometnYch letadel typu Messerschmitt-110 a jedno bombometne letadlo typu Dornier-215.

At posud eskadra znieila 16 neptatelskych aeroplane a ztratila pouze jednoho pilota. Cesti piloti nejprve napadli skupinu Messerschmittii, letajicieh ve vY gi asi 20,000 stop. Pod nimi byly aeroplany typu Dornier, nad, nimi Messervynokili se ve svYch aeroplanech schmitt. Ceti ' typu Hurricane a ka gdY z nich si vybral jednoho neptitele pro ntok. Pokud mohu rici, neptatele dovedeli se o jejich ptitomnosti teprve, kdy sneslo se na ne krupobiti steel ze strojnich putek a zadalo je zasahovati. Jeden deskY pilot musel se snesti padakem. Mimo to ani jeden Hurricane nemel jedinou diru od steely, aby bylo dokazano, ze ileastnil se bitvy."

Adolf Hitler udal ztraty v polske valce na 10,572 zabitych, 30,322 ranenYch a 3,404 pohte govanYch. Cislice tyto jsou v gak povagovany za pfilit nizke a vojenske kruhy ve Francii a Britanii projevily nahled, ze Nemecko v polske kampani melo nejmene 150,000 mrtvYch. 0 polskYch ztratach neni tadnYch ntednich eislic a Nemecko sdelilo, to nejmene 2 rokir bude tie ba k ziskani "pfesnYch odhadU", jinak ale tvrdi, to ziskalo 840,000 zajatct ate nejmene millon se pohketuje. Odhaduje se, ze jenom psi oblehani Vartavy zabito bylo 50,000 polskYch voj

Pedal Orgin Siova,st 6 Podporujiof Jednoty Stitu Texas.

Offieial Orrin of Slavonia Benevolent ANN* elation of State of Texas.

BEDABTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatelb — Publishers CECHOSLOVAX PIJBL. CO ., Went, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Ezniny adres sasilaji se de Hlavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VsAnti dopisy, pfedplatne, oznamky, budlet adresovimy na Vestnfk, West, Texas ♦istaik has the largest circulation of as Czechoslovak Weekly in Sosth.

Povinni vojenski sluiba schvalena. SpoleenS7 v3,ibor senatu a domu zastupca dohodl se o ptedloze branne povinnosti a v sobotu senat schvilil dohodou upravene zneni pi edlohy k povinne vojenske slutbe 47 proti 25 hlasam a za nekolik minut pozdeji dam zastuperi ptijal ritedlohu 232 proti 124 hlastm. Jakmile ptedlohu stvrdi sySrm podpisem president Roosevelt Roosevelt, coZ stalo se v pandeli,-na ge tame bude miti poprve ye sve historii nucenS) odvod v dobe mirove. Hlavni body zakona o branne povinnosti jsou: registrace mutt veku 21 as 35 rokri vdetne provedena bude co nejdtive a podita se, ze ji podleha, kolem 16,500 mute. Z tohoto podtu die prvni vVzvy povolano bude 400,000 mut() ihned po zavedeni odvodni maginerie, jet bude celkove stejna s onou za svetove Registrace vekove ptislu gnVch mutri provedena bude 700,000 fitedniky mistnich odvodnich komisi a v prili listopadu nastoupi slutbu asi 75,000 odvedenVch. Zakon dovoluje povolati do shifty a 900,000 mug" a to po dobu ptigtich pet let, eili v teto dobe dostane vojenskST vYcvik 4,500,000 mutri. Vyjmuti z branne povinnosti jsou kneti, studenti bohoslovi, jedinci ve.zini ziviti rodinu, oni zastavajici duletita mista v prrimyslu, obchodu a jinS7ch oborech. Novadek bude pobirat prvni etyki mesice vSreviku plat $20 mesidne, zbVvajicich osm po $30. Po jednoroanim vS7cviku zataden bude do zalohy a po dobu 10 let bude povinen na povolani narukovati do kratkeho cvideni. Zakon nafizuje, aby povolanStm brancrim do vVeviku zamestnavatele reservovali jejich mista az tito pa skondeni jednoroani slutby vrati se do obdanskeho Zivota. DriletitSrm elankem branneho zakona jest ustanoveni (dam zastupca byl proti nemu do posiedni chvile) die nehot president ma mot ptevziti do spolkove spravy tovarny, jet by stetovaly, sabotovaly neruSenST postup obrany zeme. Vladni objednavky pro yVzbroj armady a valeeneho lod'stva maji pfednost, tovarny a dodavatele surovin musi kooperovati s administratorem dodavek jednotlivosti obrany zeme.

Nentimetene zisky pti vladnich objednavkach jsou zakonem o branne povinnosti znemotneny. Dojde-li k vladni sprave neposlu gnSrch tovixen, majitele opravneni budou k ptimetenemu najmu.

Sjezd P.K.S.J. povolil $53,000 na dobroeinne Sjezd nejvetgi slovenske podpurne jednoty — Prve Katohake Slovenske Jednoty v Amarice, majici 96,000 Ilene, obeslan byl 400 delegity. Tanta sjezd konal se prase v dobe, kdy organisace oslavovala 50. vS7rodi sveho zaloteni.

Zmeny sjezdem schvalene jsou tyto: finaneni atad budou tvotiti ptedseda, tajemnik a pokladnik; ()lady spravce sokolstva, oddeleni dee, feditele sportu a natelnika Sakai byly spojeny do dvou ritadri. Na nabotenske a dobroeinne aeely povoleny rrizne dary v dasti pies $53,000. Ptedsedou hlavniho atadu zvolen byl Michal J. Vargovid z McKeesport, Pa., do-

savadni, ptedseda dozoreiho vStoru. Organisace P.K.S.J. ma v Middletown, Pa. peknS) siroteinec pro ditky po s.Och dlenech a v tame mate vydava Vdenni organ "Jednota", jejt tidi br. Filip Hrobak, kterST byl sjezdem znovuzvolen.

DesitS, sjezd Ceske sesterske Podp. Jednoty zahajen byl 9. zati v Clevelandu, 0. Delegatky z mast a osad statt, Illinois, Ohio, Iowa, Minnesota, Michigan, Missouri, Massachusetts, Maryland, Nebrasky, Pennsylvania a Wisconsinu ujaly se prate nejen pro dobro sve Jednoty, ale i dobro nagi zamotske vetve a fidinne spoluprace v nagi nova osvobozovaci akci. Sjezd neprobiral jen diste obchodni, poji gt'ujici zaletitosti organisace, ale venoval dosti easu veci nageho naroda, kultury a humanity. Existeneni problemy teto sesterske jednoty, tak jako v gech jinych deskSrch bratrskVch organisaci jsou dnes ponekud jine net byly v dobach jejiho zaloteni, kdy do Ameriky se hrnuly volne ptistehovalci ze stare vlasti. Mk°liv C.S.P.S. ma dobrou povest, jak ukazuje jeji einnost, te se vtdy starala o udrieni deskeho jazyka, byla tet nucena zavesti anglicke tidy s anglickou jednaci tea aby ziskala dorristajici dcery do svSich fad. Tento pterod Jednota gt'astne pfekonava, tak jako ptekonala jine pfekatky v minulosti v dobe reorganisace, podetne sill a giti dale deskeho ducha mezi dorostem. 0 vSrsledku tohoto sjezdu pfineseme podrobnej gi zpravu naptigte.

Texas no gestem miste poetu obyvatel. 'Ufadovna censu skondila ptedbetne seitani lidu statu Kalifornie, jen vyneslo slunne east Unie ptirristek jednoho milionu dui a posunulo Kalifornii pted stat Texas, kderV byl od ntede gleho censu na miste patem, nyni se dostal na geste. Kalifornie ma roku 1940 celkem 6,873,688 obyvatel oproti 5,677,251 v roku 1930 dili pkirastek a 1,196,437 osob cili procentni zvSr geni obyvatel o 21.1 proc. Texas mel roku 1930 celkem 5,824,715 a ptedbetna tabulate censu udava mu ptirristek 10.2 procenta dill betas ma kolem 6,418,321 obyvatel. 'Meet Best mast z podtu 42 mast v Texasu, majicich 10,000 a vice obyvatel — registrovalo v mezidobi 1930-1940 ptirristek na poetu obyvatelstva. Naproti tomu 152 okresri ztratily na podtu jejich obyvatel a nejvetgi abytek mely okresy, vykazujici pted omezovanim osevu baviny nejvet,:si produkci tete jako: Ellis, Bell, Willamson atd. Texas za poslednich sedm roku sklidil o 10 milionri tokri mane proti celkove sklizni let pfede g1S7ch — zbSrvajici bavlnu pestujici staty sklizely pted omezovanim osevu dy e ttetiny celkove produkce, pfi zavedeni omezovani jejich procento rozlohy osevu bylo nepochopitelne vy ggi, net die spravedlnosti melo bSiti. Texas pti vSrmete procenta omezovani byl zkracen, vSrge uvedenS) pokles obyvatel ptednich okresri to padne dosvedeuje.

Jak zaeinali ve fraternalismu jini. Nejvetgi organisace deskSrch ten a divek v Soustati C.S. P.J. vzrostla z dosti mal3)ch podatkil. Byla zalotena v Clevelandu pted padesati roky co vzdelavaci a podporujici spolek. Platilo se jen 25c vstupneho a etvrtletni poplatky stejne pro v gechny obnagely jen 50 centri. Pojistka, ktera, se vyplacela v pfipade Umrti obna gela jen $75.

Jednota tato jmenovala se do roku 1930 — Sesterske. Podp. Jednota — a teprve po tomto roku ptijala nynej gi nazev Ceske, Sestersko. Podp.

Jednota. Jeji sbory gifily se ye vetgine state, kde naginci se usadili a roku 1927 mela O.S.P.J. ut 87 sborri a pies 15,000 elenkyri. Jednota prodelavala tale doby v race 1930, kdy musela uposlechhouti nafizeni rifada a upraviti svoji amrtni sazbu poplatkovou tak, jak byla vypoetena vladnimi odborniky. Z ohledu na star gi dobre dlenkyne byla to tetka rana pro Jednotu, kterou vgak i pies velke ztraty gt'astne ptekonala. Zavedla reorganisaci jako poji gt'ujici spoleanost a byla v kratke dobe 100 procentne solventni. Pokud se ukazala dobra yule, stargi elenkyne zachraneny a Jednota byla finanene zesilena. Jednota tato byla zalotena za neelem vzajemne podpory elenkyri v ne gtesti, nemoci a Umrti, ale tet si vytknula za fikol vzclelavani mladeie v deskem jazyku, podporu deskSrch gkol a podporu vgech narodnich praci a podnikri v teto zemi. Tomuto rikolu pine dostala, cot dokazuje jeji price v minulosti. Doufame, ze P.S. bude jegte dalgich 50 let stati eestne na, svem miste a blahodarne prisobit mezi tenami a divkami deskeho privodu.

Dr. Beneg u anglickeho krile. Kratke atedni oznameni, datovane v Buckinghamskem palici 13. srpna vyvola mnohe vzpominky v kaidem amer. dechoslovikovi v Texasu. Zprava zni: "Osi. president a pani liana Bene gova navgtivili krale a kralovnu a byli pozvani k obedu.

CtihodriS7 Winston Spencer Churchill (premier vlady, ministr obrany a prvni lord pokladu) a pani Spencer-Churchill rovne't meli east bSrti pozvani k obedu Jejich Velieenstev". Vzpominame, ze to bylo v tijnu 1923, kdy president 0:woboditel Tomas' G. Masaryk, ptijel do An,,li* na prvni statni nav gtevu a 22. tljna navAtivil BuckinghamskV palac, kde mu kral Jiti V. poskyt1 velkokta tadu sv. Michala a sv. Jitiho. Po ceremonii davali kr6.1 Jiti V. a kralovna Mary obed na jeho poeest. Nastupce presidenta Masaryka, dr. Eduard Bene g, neptijel do LondSrna na statni na.v gtevu. Ptijel tam v kijnu 1938 jako politick uprchlik, vyhnanST ze sveho fitadu a ze sve zeme Germany a teprve po britskem uznani 21. eervence 1940 zaujal sve misto jakc hlava sptateleneho statu.

Jinak jinde, jinak u nis. Nagi bratrskou rodinu bude zajimati zprisob voleb atednikii, jak maji u Prve Kat. Slovanske Jednoty v America.

Tato ojedinela methoda umotriuje katclemu ze 400 delegatri sjezdu nominovati sania sebe za kandidata kterehokoliv Utadu, vymete nSr poplatek — $5 za nit gi of ad a $15 pro utad piedsednickS7. Poplatky za nominovani kandidatri na razne iftady I. K.S.J. vynesly na preve skondenem sjezdu eastku pies pet set dolara, o net obohacen byl sirotai fond teto obrovske podpurne Jednoty. — A je gte neco u nas v Texasu nemotneho uddlo se na tomto sjezde a sice: pfedsednictvo sjezdu dalo atedne vyhodit Fera Pavuka, korespondenta komunistickeho listu "LudovV Denik", kterS7 se dal koupit ku gpinove, proradni, demokratickSm zasadam ptieici se agitaci a roz gifovani bunek komunismu. Bratti Slovaci maji mezi sebou povestne separatisty, straniky zradcri dsl. statu — Tuka, Mach, Msgr. Tiso atd. — maji tet jiste procento komunistickSuni agitatory zfanatisovanSrch spolurodakii.

DruhS, eeskSr film k obohaceni fondu thpasu za svobodnou domovinu nagich pionStrii. 1.7stfedne Sdruteni Amer. Cechoslovola v Texasu podatilo se ziskati dal gi film — Ve sriatkove kancelati — od Praga Film z Chicaga prosttednictvim nageho obetaveho br. J. Vaguta, kterST bude v nagich osadach ptedvaden behem mesice fijna. V3itetek znovu jako pfi filmu "8. tefanik" prijde ve prospech na geho S.A.C.T., ktere tak ridinne sridastnilo se jak zapasu za svobodu stare vlasti, tak pomocne akce pro betence a Cs!. vojiny. teel a dosavadni vSTsledky spoledne Dam vgem organisace S.A.C.T. jsou na gemu iidu vgeobecne znamy. My musime v zapodate napomoci pokradovat, musime vydrtet do vitezneho konce a Os!. Narodni Rada, jit na ge sdruteni je samostatnou jednotkou, pottebuje finaneni prosttedky a proto jest nutne, aby v gichni spolupracovnici, kteti yeti v idealy demokracie, prava a spravedlnosti, se postarali, aby vSrsledek z promitani oznameneho filmu byl co nejvetgi. Pokuste se dostati mistni divadlo zdarma neb za mirnSi poplatek, dopi gte br. Vagutovi (Schulenburg, Tex.) a shodnete se na podrobnostech, on ma celou tuto zaletitost na starosti a protote das specha., udirite tak bez otaleni. Upozorriujeme fitedniky odbodek S.A.C. T., aby k yell tadouci kontrole ptispeli ph promitani filmu napomoci u pokladny ci vybirani vstupenek. OistSr vSrtetek za glete pokladniku Usttedny, br. F. Olexovi, 6402 Taggart St., Houston, TeX. Film "Ve sriatkove kaneelati" je velmi zajimavS7 a humornr, v tijnu bude sber bavlny ukoneen, budou kulovate, lep gi nalada a mela by proto nivSteva filmu lakti co nejvet gi. Pamatujnie na dodasne podmanene bratry v stare ateine, pomahejme v zapase za jejich osvobozeni. Vlasti zdar! Zvitezime!

Listirna redakce. Pozdrav na pekne pohlednici zaslali nam z Noveho Orleanu a po to z Mobile, Ala. bratti: E. E. ChernoskV, S. P. StudnienST a E. J. ChernoskV jr. Mali vS7prava podnikla zajezd do jihovSrchodni east Unie a schbpne pero br. StudnienSrho vyliei na gim etanail= zatitky a zku genosti jejich v5Tptavy. Za vzpominku srdeene diky.

Diilezite oznameni do West. Posledni oznameni o pkipravovane Manifestaci Amer. Oechoslovan ye West, na nit slavnostnim keenikem bude Msgr. Zlamal z Clevelandu, vyvolalo po cele osade radostnY zajem. Cala tada uptimne citicich demokratit a uvedomelYch krajant bez pobizeni hlasili svilj podil v teto akci a slibili odvesti jiste mnotstvi korny, ktera po skondeni kolekce bude prodana a vYtetek odveden k celkovemu zisku slavnosti. Ptipravny vYbor obejel mistni citiny, jet mimo eisteni baviny skupuji a drti kornu, a s majiteli, kteti jim vy gli ochotrte vsttic, vyjednal, to budou darovanou kukutici od g lechetnYch claret pkijimat a tuto pkechovaji net bude hromadne odprodana. Jak =lam°, nekteki osadinci nesklidi baviny jak se odekavalo. Picnin a zvla g te korny je po vetgine bohata Uroda, proto slavnostni vYbor rozhodl, aby se na akci mohli podileti v gichni usedlici, misto baviny potadovat klasy korny. Jeden pry pomoci nemilte, vgici mohou. Nage rozsahla osada vtcly vykonala syftj dil v katcle potkebne akci, westgti se at doposud kdykoli zadrteli to I Manifestace vynese tadouci vYtetek, Umerny na gi podetnosti, zarnotnosti, vlasteneckemu smYgleni. Jak si budeme ph odvadeni korny podinat? Dovezte venovanou oast na nite uvedene dtiny, tam yam ji zvati, vystavi stvrzenku. Uvidite, jak vase Ceske srdce bude poteg eno listeekem papiru, jak vedomi, to jste dle mothosti pkispeli na oltak tetce trpici domoviny vag ich pkedku — vas bude blatiti. Toto jsou dziny, kde mutete svitj dar ve zpilsobu korny dovezti: West Flour Mill, Pioneer Gin ye West — Air Blast Gin a Farmers Gin v Abbott.

Manifestaci odbeeky West S.A.O.T. zdar co nejfetgi!

Piipominka krajanimL-- ueobeanfn. keditel oddeleni pro registraci cizincti v departmentu spravedlnosti, Earl G. Harrison, nabada, v gechny neobtany, aby se registrovali dle skutedneho puvodu a nedbali, to jejich rodna zeme byla nacisty doeasne porobena. Oechoslovaci, nemajici doposud "druhy list" dill nejsou-li oboany, vypini otazku na registradnim formulati: "Ktere zeme jste obeanem?" struenou odpovedi: Ceskoslovensko. Nage vlada neuznala tabor Rakouska, bs1. republiky, Polska, Seigle, Holandska, Danska a Norvetska, ptislu gnici techto zemi maji pray() hlasiti se ku sve zemi a Oechoslovaci na tadnY pad at' neudavaji, to jsou poddani Rakouska, Uher, dokonce Nemecka.

Osada Ennis diva, pkiklad. Po Uspegnem "beskein dnu" na okresni vystave v Ennis loni, kdy za obrovske navgtevy nag dorost zatandil deskou Besedu a pkedvedl jina disla k udiveni a pochvale pkekvapenych jinonarodovcit, sprava vYstavy potadala vedouci einitele teto velike krajanske osady, aby uspokadali pro "OeskY den" °pet, nem zajimaveho. 2adosti bylo vyhoveno a tamnej gi oily Sbor Mladete tadu Ennis cis. 25. dal iniciativu k provedeni, vlastne nacvieeni sceny "Obtinek", tradieni lidove slavnosti y e stare domovine. Oetli jste v na gem yestniku dopisy, yyzYvajici mladet vgech taboril ku spoleenemu ileinkovani, jet pki dobre vyneslo by cele osacie nova uznani jinonarodovct. Jsou nekteti osadnici v Ennis a v gude jinde, kteti v podobnem spoleenem vystoupeni nageho dorostu pied jinonarodni vekejnosti nevidi nic zvlagtniho, kteii z nepatkiene skromnosti nebo nepochopeni takovYm podnikfim nepieji a pochopitelne, svym detem spoluffaast zakazuji.

Jak se mYli. Naopak, takove ukazky dovednosti, ptipravenosti, udrtovani tradic sveho rodu nam delaji u rozumnYch spoluobeanft test. A jsou take east propagandy, kterou usilujeme amer. veiejnost ptesvedeiti, to jsme pkislu gniky demokratickeho naroda, zdraveho, kulturne vYsPeleho, hospodaksky i politicky polcrokoveho, ktery byl vYbojnYin nacismem znasilnen a doeasne poroben. My jsme vdedni America za kuiturni svobodu, kterou nam poskytuje a jako verni Ameridane stavime se pevne a rozhodne proti vg em rozkladnym smerfn, ktere se snati podkopat zaklady nag i demokracie a Soustati. Co verni zastanci idealu demokracie mama nejen pravo ale i povinnost, hajiti demokracie kdekoliv a ptedev gim onu, zdeptanou odvekYm neptitelem v bYvale oteine. Ohromna, Va gina skutednYch Ameridanu nag i snahu schvaluje a tapas o svobodu 6eskoslovenska i hmotne podporuje. Z tohoto stanoviska musime pOhliteti na

shora zmineny podnik, kterY ph svorne Ueasti co nejvetgiho poetu teinkujicich nude dobrou vzpruhou a take pkikladem esl. vekejnosti v nynel gich tetkYch dobach, bude pkekvapujici novinkou letogniho "Oeskeho dne" na vYstave v Ennis a konedne pkidinou noveho uznani jinonarodoveit o dobrYch vlastnostech amer. Oechoslovakft v Texasu.

Obtinky, otinky, dotinky je narodni obyeej oslavovati ukonCeni tni. V 6echach, kdy/ svateji obili jit s posledniho pole domt, udelaji z nekolika snopt jeden velikY snop, jejt nazYvaji "dovaznym" nebo "startn", na Morave "babou" (nekdy zavatou do neho skuteenou babu) a jejt naloti na zvLattni tebkinovY vtz. Potom upletou z obilnich klastry a polniho kviti venec pro hospodate a ovendiv ge kosy, srpy, hrabe a roubiky kvitim, jedou do dvora, kde odeIzdaji -creme hospodatovi, pkejice mu ke sklizene &ode' Stesti a zdravi. Za to bYvaji od hospodate podarovani penezi, a slavnost dokonei se v hospode. Na Rusi, kdyt zaeinaji tne, vychazi hospodyne na pole s chlebem, soli a hromnielcou a nacina obili: prvni snop;kterY potala, pkinadomt. a stavi do ptedniho kouta pod obrazy svatych. Snop ten mlativali zvla gt (piltornne za komunistickeho rethnu obtinky byly zru geny) a zrni z neho davali v kostele posvetiti a michalf do obili, ktere urdeno bylo k jarni setbe.

Na Morave, prvni snop, kterY se ye stodole s vozu sloti, rozhazeji po mlate, aby obili hojne sypalo. Take posledni Cili "dotinkovY" snop vgelijak ozdobilji, do mutskYch nebo tenskYch gat& vystrojuji, s velikou slavou, hudbou a zpevem dorm). clovateji a vedle prvniho snopu do piedniho kouta postavuji, kdet wastava neztiddo Stedreho veeera. 'V nekterYch krajika nach, obzvlagte na Rusi, nechavali na poli hrstku klasd nepotatYch, jet nazYvali "Velesovou bradou", Polaci "na borodku dle spasa", cot byla jakasi, °bet' polnim bytostem.

a

Rid Spray ed/nest Cis. 121, Shiner, Texas.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor kadu Pokrok Jihu cis. 72. v Cameron, Texas, timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozustale roJoe Dugka, dine kterY od, nas nahle ode gel. Vime, drazi pozustall, to mate velkou bolest, ale bud'te ujigteni, to my vgichni soueitime s Varni ve Va gem zarmutku, Tobe bratte, piejeme lehkeho odpoeinuti. best pamatce Tvoji!

Will Biskup, J. J. Stoklas, J. H. Dutek, resoludni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsany resoludni vYbor kadu Tyr els.

80. v Holland, Texas, timto projevujeme hiuboce citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich mantelky, matky, babieky a nagi Rozalie Pavlatove, spolusestry ktera zesnula neodekavane dne 20. srpna ye stall 67 let, 7 mes. a 20 dni.

Odegla zase jedna z tech dobrYch eeskYch matek, ktera se vidy snatila, a peelive starala, aby svou rodinu vychovala ye vzorne a dobre bytosti. Vime, mill pozfistali, jak tetce nesete ztrittu Vagi zesnule, to rana ta se nezaceli brzy a dlouho bude bolet. tasteenou Atechou alespon budit yam, to i my, tad Tyr Cis. 80. soucitime s Vami a uptimtelime odchodu na gi spolusestry a dobre Ceske teny.

Tobe, spolusestro, piejeme odpodinuti klidne!

Dino v H011and, Tex., dne 9. zaki 1940.

Jos. Belieek, J. W. Manda, Joe Zajidek, resolueni vYbor.

Bratti a sestry!

Uvedomuji vas, byste se dostavili co nejvic do schtize dne 6. kijna, neb chceme sepsati Cleny, oa by si chteli na nemocenskou podporu platit, abychom to mohli odeslat na tritadovnu. Doufam, to kaidY cetl ta pravidla ohledne to podpory ye Vestniku ze dne 7. srpna a tak kdo bude chtit k tomu ptistoupit, at' se dostavi do schuze. Bratki a sestry, co se nemohou d:stavit do schuze a chteli by k tk nemocenske podpoke ptistoupit, mohou poslat na tadoveho tajemnika 50 centii a udati svoje staid a on to za nej jit spravi.

Dale, bratii co jste pozadu s placenim, hled'te se v pki gti schtzi vyrovnat, neb se nemilte tacInemu dela Cekat.

V posledni schtzi bylo ujeclnano, bychom si pkig ti schfizi zase udelali trochu svadinu, a tak sestry jsou tadany, by katda die motnosti s neeim od jidla pkispela ,a bratti se postaraji zase o zapiti, aby se tacinY ph jidle nedusil. Schtze zadne na misto ye 2 hodiny v 1 hodinu.

S bratrskYm pozdravem, J. P. Novosad.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor kadu Radecki Cis. 109 v Granger, Texas, timto projevujeme jmenem tadu na gi hluboce citenou soustrast pozastale rodine nad Umrtim jejich maminky a na gi spolusestry, Marie Zrubek, ktera dokonala svoji pozemskou drahu tivota dne 27. srpna, po kratke nemoci v Temple, Tex., ye veku 61 let.

Zesnula byla dobrou elenkyni na geho kadu, vtdy byla ochotna pomoci ,kdyt pomoci bylo tteba. Byla to jedna z na gich zakladajicich elent a vtcly sv y ' ch povinnosti dbala.

Vime, pozfistala rodino, ze zarmutek vas jest veliky, avgak budit yam easteenou Atechou, my vgichni upkimne citime s vami ye vagem zarmutku.

Ty, zesnula, sestro ,odpoeivej v pokoji a nest budit Tvoji pamatce. nano v Granger, Tex., dne 15. tail. 1940.

Frank Kokeg, Arnold Zrubek, Frank J. Kokeg, resolueni vYbor.

LondYn. — Motnost, to Hitler podnikne v brzku pokus o invasi Anglie, vzbudila ye vysokych kruzich tuto pozndmku: "At' pkijdou kdykoli a odkudkoli, pevnost ostrova je piipravena na vg echny nacisty, kteki budou si raziti cestu k btehilm." Rozhodne-li se Hitler k teto velke sazd, oeekava se, to poutije testy pies BritskY pridiv a poutije ph tom Norska pouze jako yedlejti zakladny. AngliCti letci pilne pozoruji vg echna mista, odkud invase mate bYti podniknuta. Invase z Norska zavisi na nemecke kontrole more a tam Anglieane dosad maji velkou silu. U srovnani asi s 20 milemi nejmen gi vzdalenosti Francie a Anglia pies pith y, z Norska do Skotska je nejmene asi 250 mil.

New York. — New York Sun pravi, to dopisy, ktere obdrteli zde usazeni Francouzi, naznaeuji, ze Nemci jit ucinili pokus o invasi Anglie, kterY mel zhoubne nasledicy. V dopisech je lo podrobnosti, ale vyrozumiva se z nich, ze nemecke lodi, vezouci vojaky, vydaly se ze St. Malmo s fimyslem vyloditi vojsko na zapadnim pobteti Anglia. V dopise, psanem fikednikem, jent obstarava spojeni s nemeckou oktipaeni armadou, datovanem v Praki/a", pravi se: "Pakit je pina nemeckYch dustojniku, ktefi maji bdjedne easy. Doufaji jedine, tehudou s to zastati.

Zylatte pak doufaji a modli se, aby nebyli vybrani k novemu a zhoubnemu pokusu vyloditi vojsko v Anglii."

Berlin. — Zastupci zemi, jimit proteka Dunaj, sejdou se y e Vidni na pozvani Nemecka, aby rokovali o nova Aprave plavby po Dunaji, protote na nem panuje "sabotat" o to doby, kdy zaeala valka„

Nemecko oznamilo, to v norvetske kampani melo ztraty 1,317 usmrcenYch, 1,604 ranenych a 2,375 polategovanYch, hlavne za dopravy vojska pies mokske ittiny. Norveiske ztraty wedne oznameny nebyly.

A DRUHE strane sveta, uprostked PerskeN ho zalivu, je ostrov Bahrein — npina pougt', vzdalena tkicet mil od vYchodniho palatal Arabie. Pied nekolika lety musel bahreinskY vladat, gejk Sir Hamed bin Isa al Khalifat, objitclet jests sve vyprahle panstvi na velbloudu. Vetgina jeho ptijmn plynula z lovu perel, jehot vYnos v gak rok od roku klesal nasledkem japonske soutete umele pestenYch perel. Nyni objitcli sve nzemi, ostrov o obvodu 27 mil, v nekterem z tuctu svYch ptepychovYch automobilii. A na vyprahle pude uprostted Bahreinu stoji nove, bile ultramoderxii 'nest° s krasnYmi byty, nemocnici, kluby, gkolou a kinem — opattene umelYm chiazenim vzduchu a dokonalYm elektrickYm osvetlenim.

Bahrein se totit stal jednim z nejvetgich svetovYch petrolejovYch poll, objevenYch a vybudovanYch kalifornskou spoleenosti Standard Oil Company. Mimo petrolejatske kruhy stay & tato uddlost stale jests ptisne stketenYm tajemstvim, protote po tadu let tvrdila anglicka vykonavajici nad Bahreinem protektorat, spolu s britskYmi petrolejaskYrni spoleenostmi, to na ()strove neni ani kapky oleje. Amerieane, jimt ponechali tamni petrolejakskou koncesi, kterou povatovali za bezcennou, teti zde dnes 30.000 barela denne.

Britove se dodnes marne pokou geji nejak vysvetlit tento omyl jak vlastnim lidem, tak i Arabiim, s nimit jsou nuceni by't za dobre. Proto o torn radeji mluvi co nejmene. Brit gti zamestnanci petrolejakske spoleenosti maji zakazano psat nebo vypravet jakekoliv 'podrobnosti, jet by mohly bYt uvetejneny. Turisti se nesmeji Cerrito mistam ani zdaleka Novinaktm je vidy zdvotile ateleno, to visa k navgteve techto kondin se neudeluji. Amerieti ntednici spolednosti, kteki jsou zavisli na anglicke spolupraci, neieknou ptirozene take ani siovo. Ale podel Perskeho zalivu najdete tu a tam petrolejate, kterY zna podrobne celY ptibeh. Anglieti petrolejati, kteH maji jests smysl pro humor, yam radi povedi, jak jejich velikani z Londyna zase jednou "zme gkali lod'."

Celou zalaitost uvedl vlastne do chodu major Frank Holmes, ptijemnY Novozelandan, za-, bYvajici se jit po leta uskutedriovanim nejraznej gich projektn, ktere mu mohou vynest hezkou hromadku penez. Asi pied dvaceti peti lety objevili Anglidane znaend lotiska petroleje v jitni Persii, nynej gim Iranu. Vladati okolnich zemi se brzy zaeali tazat, zda by take v jejich zemich nemohl lakt petrolej. Vladce Arabie a spojenec bahreinskeho 'Sejka, Ibn Saud, vysial v rote 1922 do Londyna poselstvo, aby lakemluvilo tamej gi povolane kruhy k vyslani vYpravy, ktera by v Arabii zahajila pokusne vrty.

Nikdo vgak nemel o navrhovane pokusy zajem.

Anglieti geologove proste prohlasili, to v techto kondinach Arabie nenrate bYt po petroleji ani stopy. Arabove se jit chystali k navratu s nepotizenou, kdy2 kratce pied odjezdem byli nahle pozvani na nav gtevu k majoru Holmesovi.

Ten zaeal jevit o jejich navrh zajem, prostudoval peelive rfizne knihy a zazilamy, a usoudii, to Bahrein vypacle, velmi slibne; proto se tam rozejel. Nemohl tvrdit, to by byl ptijel praye v ptiznivY okamtik. Sejk nemel tadnY zajem o petrolej. Hledal stale jen vodu — tu potieboval co nejrychleji. Vg echna pitna voda na Bahrenskem ostrove pochaz,ela ze studni, vyhloubenYch v girem molt Arabove museli denne vyjitclet v lodich na mote a eepovat ji. Za bowie se vg ak sladka, voda vtdycky smisila se slanou dive, net ji mohli vyderpat. V to dobe bylo prive dlouhe obdobi bouti a proto byl gejk vzteky temet bez sebe.

Holmes se proto zmenil z bledade petroleje v hledaee vody. kaki gejkovi: "Vykapam studni.

Najdu-li pitnou vodu, zaplatite mi za vyhloubeni studne a promluvime si jests o petrolejove koncesi. Nenajdu-li vodu, neplatite ani ha6ejk souhlasil. Za dva mesice mel Holmes dy e studne nadherne pitne vody, smlouva na kopini dvaceti dal gich za velmi slugnY zisk — a na vic petrolejakskou koncesi. Zamestnal pet nejlepg ich geologa Evropy. Jeden tekl, to Bahrein diva vyhlidky na nalez petroleje. Dalgi

Bahreills14 petrolej. byli proti vrtani Holmesa to v gak neodradilo.

Sest Iet behal v LandSaxe od iikadu k utadu, od kancelate ke kancelaki, pokou geje se ptirnet petrolejove barony, vet gi i mengi, aby si nenechali ujit tuto lakavou pkilaitost.

"Holmes byl v to dobe nejvet gim postrachem Londyna," tekl mi jeden Anglidan. "Lids utikali, jakmile ho jen videli ptichazet". A potom zamumlal pro sebe: "A kdyi si elov'ek pomysli, k mel v kapse papiry milionove cent'!" Nakonec se Holmes zeptal, zdali se Britove zteknou svYch srnluvnich pra y a dovoli mu, aby na svem projektu zainteresoval americkY kaRychle mu odpovedeli: Bude-li nejakY American tak gilenY, aby vyhazoval peniz,e v Bahreinu, budit! V Anglii takoveho pogetilce nenaj Bete.

Holmes proto odjel ke Gulf Oil Corporation, spoleenosti v koncernu Andrewa Mellona v Pittsburku. Ta vyslala do Bahreinu sveho nejlepgiho geologa, kterY brzy ohlasii znamenite yyhlidky na nalez petroleje, oznadiv na maps dye mista, kde vykopat prvni zku gebni studne.

Net vgak mohla spoleenost ptistoupit k hloubeni studni, byl jmenovan Mellon vyslancem SpojenYch state v Anglii. Aby se vyhnula nejakYm politickYm komplikacim, odvolala spoleenost Gulf smlouvu. Nabidla v gak Holmesovi, to mu zprostkedkuje jednani s jinou ameriaou spoleenosti.

Holmes vgak tekl: "Dovolte, abych to zkusil jests jednou v Anglii". Odjel do Londyna a zaCal znovu obchazet jednotlive petrolejakske spolednosti, vysvetluje jim, ae nejdou do tadneho dobrodrutstvi, to yYznaenY americkY geolog zjistil piesna nalezi gte petroleje ate v ptipacle, kdyt se nenajde v Anglii spoleenost, ktera, by chtela zahajit tabu, najde se ihned v Americe. Britove v gak tvrdohlave odpovidali, to v Bahreinu nemate bYt petrolej.

Holmes proto odjel do Ameriky. Spoleenost Gulf prodala svoje podily na, koncesi Kalifornske Standard Oil za. 50.000 dolarii. Ta pt gla na petrolej v Cervnu 1932 v hloubi 2008 stop.

Bahren je vzdalen od Kalifornie letadlem a lodi 16 dnri, vlakem a lodi dokonce mesic. Imperial Airways konaji na nem pravidelna, pfistani pit letu z Londyna do Indie. Pled zahajenim vrtacich praci dopravila americka spoleenost na ostrov pies 300 anglickYch a americkYch intienYrri a odbornYch pracovniku, aby fidill praci domorodcri. Musela sem dopravit po lodich vSe, podinajic zubni pastou a konservami, ati po potiebna zatizeni a dynama. Za druheho roku po nalezu petroleje pfipluly k ostrovu prvni nakladni lodi se zasobami. Ponevadti Bahrein nema hlubokY pHstav, musel se vSechen naiad dopravovat na pevninu na barkach a rybalskYch lod'kach — vyjma velke nadrtie, ktere pluly ptimo po vode. S vypetim spoleenYch sil se dali do prate Arabove, Americana, Britove, velbloudi, osli, traktory, nakladni auta a parni bagry. Za 105 dalSich prodil jiff prvni naklad suroveho petroleje do Utrob tankovYch lodi, kotvicich na Sirem ri.

KatidY si oddechl, vyjma udrtibake petrolejoveil° potrubi, kteH nestaeili sypat Uplatky do dani rybatri, bouticich se proto, tie olej, kapajici z potrubi, jim vyhani vSechny ryby daleko do mole. Dobre vychazeni s domorodci bylo nezbytnosti. Proto telegrafovali ihned do San Franciska, pro vSechna nezbytne, opatfeni.

Za dva mesice bylo potrubi dokonale utesneno, tie z neho neskanula do mote ani kapiela petroleje.

ITS-stavba tohoto petroIejaiskeho stkediska jests neskondila. Minuleho jara byla skoneena vYs•avba, prvniho planu 71 obytnYch domka s umelou regulaci atmosfery. Zahy se zjistilo, ze dosavadni 250 mistne kin• jit zdaleka nedostaduje, a proto se zaCalo se stavbou noveho.

Dale jsou zde tennisove dvorce, golfove, cricketove a footballcve hti gte; v pfistave kotvi 1ada motorovYch lodi i sportovnich plachetnic.

Lekakske a zubni osetreni je pro vSechny zdarma. AmerickY taba,k a anglicke likery jsou zde levnej gi net v Americe. Dlouha dovolena je ka2dY tfeti rok, kratka, kaidorodne v lets.

Uvedomujic si, ze toto petrolejove pole je tak bohate, to by je neprodala ani za 100,000.000 dolarti, ndetti spoleenost nikde na vYdajich a hiedi udelat katideho zamestnance nejSt'astnej'Sim. Washington, D. C. — President Roosevelt apeloval na delnictvo, aby podporovalo jeho administraci. Poukazal na to, to oposice chce zastaviti socialni pokrok a je nebezpedi, to budou odvolany rrizne zakony ye prospech delnictva.

Prohlasil znovu, to nebude tiadne vojsko poslano do cizich zemi, jen v pfipade ritoku na Spojene Staty. Hajil zasadu pfevzeti tovaren, protote je to logickYm doplrikem vojenske povinne slutlay. President mluvil k elentim Bratrstva koel a tidien, jet pied tim schvalilo resoluci, doporueujici jeho kandidaturu.

Z Bukuregti bylo v pondeli m. tYdne hlageno, to novY rumunskY nadelnik statu general Ion Antonescu vydal dva vYnosy, kterYmi konfiskuje se majetek byvaleho krale Carola, pozastavajici hlavne z akcii v desiti nejvet gich rumunskych obchodnich a pramyslovYch spolednostech, jakot i v gechny jeho ostatni dr2ebnosti. Vgechny tyto akcie maji bYti odevzdany soudu v pet dnech. Pied tim bylo oznameno, to Carolovi pliteena byla rodni pense ye vygi 60,000 dolara s podminkou, to nikdy nevrati se do zeme, ktere po 10 minulYch let vladl skoro absolutisticky a rukou teleznou. Politika diktatora Antonescu podle jeho scleleni rumunskemu tisku bude se 'Edit nasledujicimi zasadami, Ptizpasobeni se politice Nemecka a Italie.

Prohloubeni stykii s timsko-berlinskou osou.

Dobra, vale s Mad'arskem, Ruskem a Bulharskem. Znaei to ztejme, te Rumunsko se smituje se ztratou azemi.

Zlin, Morava. — Ve Zline se venuje yolk& peee ovocnatstvi. Letos bylo vysazeno nejen mnoho ovocnYch stronra, ale pamatuje se ta na dobre gkoleni pestitela ovocnYch stroma. Nedavno byl skoneen cyklus dtrnacti ptednagek ovocnalskeho referenta a nyni se konaji ptednagky, cvieeni a porady pHmo v sadech. V BaVove, Tlumaeove, Bieznici, Malenovicich a 2elechovicich bylo zavedeno vyudovani zajemca ze Zlina a okoli pHmo v sadech. Kursy v ptirode se konaji vtdy veeer. 0 dobrem poslani i vYsledku kursu svedel nejlepe velkY poeet pozornYch zajemcii, kterych se schazi ke katcle peed/lake a cvideni ve vYchove ovocnatskych pracovnikti v ptirode.

Bukuregt. — Prvni vlaky s nemeckYmi beknci z Besarabie a severni Bukoviny, ktere byly okupovany Rust', vyjely k severu z Galati. Na vlacich byli stall muii a teny a take nemocni.

Vlaka, nakladnich automobile a HCnich parnika bude poutito k pteveteni 90,000 /Omen. z Besarabie a 30,000 z Bukoviny do novYch domovu v Nemecku. Doprava je Hzena 600 nemeckYmi vojaky, kteti jsou v Galati a Ki gineve. Z nazistickYch kruht se pravi, to pohranieni situate na rumunskYch hranicich je "trvale stabilisovana". Vgechny Avahy co tom, k zajmy Ruska a Nemecka se sttetnou na Balkans, jsou "pouhYm zbotnYm ptanim Anglie."

Baltomore, Md. — Dr. George W. Caiver, washingtonskY lekat, oznamil, to piedseda domu zastupca William B. Bankhead vane onemocnel v jistem zdej gim hotelu. By/ stiten nemod kratce pied tim net mel zahajiti schuzi, kterou se otevira volebni kampan v Marylandu.

Bankheadovi je 66 let. Nekolik dal gich lekata bylo k nemu povolano V kampani o Holandsko byly holandske ztraty podle nemeckeho iffedniho oznameni 2,890 usmrcenYch, 6,889 ranenYch a 29 polate govanYch. Z holandskYch pramenix 25,c1nYch iffednich zprav vydano nebylo, avSak zahranieni ministr Eelen N. Van Kleffens prohlasil, .2'e 100,000 mute, etvrtina celkove sily holandske armady, bylo usmrceno. Odhad ten ale vgeobeene byl povaovan za piilis vysokSr<

T

Y.,54,A., 444.1{160

Si,

.1.

.6

M. HAVELKOVA:

JIMA DIVOSKA DiVOi ROMANEK Jindra se dala do srdeeneho smichu: "Bote, teto, kam at jsem zatla, vtdyt' ja nemyslim na to, co kikate, ale na ty kiuky u nis, na nate dovideni, na divaske kousky a lituji, ze nejsem tou starou Jindrou, kdepak dnes, divoch — jsem ueinenY beranek. keknete jen, jak jsem se mohla tak zmeniti za kratkY eas?" Tazave pohledla na pani 8trastnou.

"Jo, deveeko moje, kraikY das, vtdyt' jsi v Prate tteti rok a paneekU, to se elovek nejak zraeni. Vidg, Jindro, jak eas Teti, nyni mi snad daS za pravdu, ty jsi v katdem smeru optimistkou a je to dobte. Te212 se ze vteho, tkeba to takove nebylo, snaze se ti bude v budoucnu tit," promlouvala pant.

"Nebojim se niteho, teto, vice mi tivot nen-Atte vziti, net vzal, pohled'te, jak krute trestal a ptece vlotil cele me detstvi do milovanYch a milujicich rukou Ztratila jsem rodiee, sotva jsem spattila svetlo sveta a vratil mi osud vice net rodiee, odvatuji se kici, to by ani vlastni matka a otec nemilovali sve dite tak, jako strYc Vaclav s tetou. Nyni poznivam, jak na mne 1pi celym syYm tivotem, atkoliv se mi stale zda, to posledni dobou jsou stryeek s tetou nejak smutni, nevtimla jste si?" otazala se Jindra.

Pant 8t'astne, ptikYvla.

"Ano, Jindro, jsou, myslim ale, to to nebude miti hlubtiho podkladu. Za jedno se hlasi take stab, vidg, zase ten nat'astnY problem a pak starost, vidyt' to je na povatenou, takory mikfl a ke vtemu nyni ten monopol, z toho aby se &of& zbliznil. Ja, je chapu, dite, vtdyt' se o tebe staraji," rozumovala pant 8t'astna.

"Dobke, uznavam to, ale cot nemame dost, musi se strYeek a teti stale starati? Pro ne by stalk) co maj a ja, botinku, davaji mi vzdelani a at budu hotova, hned se sama o sebe postaram, abych je zbavila starosti. Vite, teti, to je nejhorti, to me stale poklidaji za dite, ktere nesmi na nic ani sahnout, a koneene, mileja by mi bylo, kdybych byla doma, zastala bych take kus price, tim bych jim uleheila. Co s mlYnem, kdy budu studovana, a naleznu misto nekde v kanceliti, tim koneene nikomu neprospeji, no, teknete teto, nemam pravdu?" dovolavala se Jindra.

Pant t'astne. ji uklidnila, pkipominajic ji, kdovi co na ni v budoucnu jeSte deka.

V hovoru zaSly at na Jindtiny ptatele. Salovala pant, jak je Ales netnavnY. Stale ji vyhledavi a tebroni, aby ho vyslytela a poptala mu take chvilku, bYti s ni o samote. Jindra vtak umela vSe dobie zakiditi, aby mu nedala ani jedinkou ptiletitost.

Co chvili patio i do gkoly pozvani, to ten, ei onen spolek potada taneeni zabavu, zvali Jindru, ale ona nala.

Pant 8t'astna ji sama nutila, to se nema spoleenosti studentil vyhYbati, ale kdy poznala marnost usili, dale nenalehala.

Zase Sly dny jednotvarne pani bytne. Nekdy je zpesti'ila Jindra divadlem, biografem, nebo koncertem. V takove chvile, citily se obe tak At'astne a sobe duSevne blizke.

Jednou ptibehla Jindra ze Skoly, spetne 'tadajic °bed. Ptjdou pry s deveaty °pet po deli dobe do Stromovky.

Jaro se Wasik) vti intensivitou. Letos se nejak opozdilo. Pies pokroeilY 6as, byly nalite teprve pupence a jen tu a tam za vetrem vystrkovaly prvni listeeky nesmeie sve hlavioky.

Po prve letos sluneeko htalo tak mile, to kdo mohl spechal yen do usmivajici se pfirody.

Jlndte bylo tak radostno u srdce. Chtelo se ji vysknouti, smati se, tplhati na stromy. Pti vzpomince s povzdechem zalitovala east, kdy tplhala po stromech a Cala se yen nesmirne.

Pfehledla rychle knihy a salty, zopakovala, eeho bylo na zitkek tkeba a jit stala pied zrca-. diem, aby si upravila vlasy. V treadle videla pani gt'astnou sedeti u okra tvaki k n obraCenou a zalibne na ni hledici.

"IF

neptjdete s sebou, je tak krisne?" otazal, se divka "Ne, Jindro, jsem unavena, je mi ptijemne sedeti doma, a pak, mat ptitelkyne, s nimi se lope pobavit a si porozumg."

"Zdali pak bych se trotku libila, teto? Pupadam si tak divka, ty vlasy mi ani dost malo nesluk, opravdu, vypadam jako divoch", kritisovala divka, kdetto pani ji ptesvedeovala o pravem opaku.

Je2te pied zrcadlem si Jindra nasadila malY kloboudek, kterY ji tak pelme slutel na neposednYch kudrnach a spechala yen.

Dnes se setly divky yeas na ureenem miste.

"Nazdar, taby, to je skvelY den, co, dala jsem na easy, ted' bude tak do konce mesice," vitala se Jindra s nimi.

"Kam ted'?" aistaly bezradne stati. Ada zvala je jiti v tu stranu k Bubendi, dekala odtamtud chlapce.

"Aby me diouho nehledal", vysvetlovala dev'datum.

"Mohla bys ho jeSte odprosit", tertovaly a smaly se ji, piece vtak sly, jak si piala.

Katde. mela v srdci tajne print, aby se setla se svym hochem.

Jen Jindra po schfizce netoutila. Tuala, to je opet nahodou potka. Ala, a koneone, pros by se s nim nebavila, byl docela ptijemnY, ale nelibi ly se ji jeho oei.

MCI tak vodove zelene, pit kaidem pohiedu unyle jakoby =vex* tteba byl sebesvetejti.

Jindra milovala oci tmave, jiskrne, pine ohne. Botik ji ptipadal tak detsky. Z jeho oei nikdy nevytlehl plamen, at' se snail jak chtel.

Proste, on nedovedl a jeho oct nemely prase zapalne jiskry.

"Kouka jako vyhasla, sopka", tekla si mnohdy.

"Na co myslig , honem, iekni!" chytila ji pod pati Ada. "Chtela bych bYt jasnoVidkou, rada bych eetla v nitru lidi", nutila divku k odpovedi.

"Nelti, kapni bolskou, mat nekoho v hlave, znam te, piece rids nebude chtit ptesvedeit, e nemiluje2?" vyzvidala Ada. "Uhodla jsi, nemiluji, vlastne, .jak se to vezr vesnime. Miluji tetieku, strYce, bytnou, na k ci se vSemi lidmi, vas, nu a to byste byli tak vachni", rozpovidala se Jindra.

"At' nas nebavi, tuhle Adin bratr si mute nohy uSoupat, jak za ni utklibla se jedna divka, ktere. by byla rada Boiika ziskala, ale ji prave ignoroval.

Proto mela zlost a ornetila si. Hnedle by se byla deveata pohadala a Jindra zatehnala bouii.

Jit ptichazely k Bubenei, kdy proti nim ze zataeky vynoiilo se nekolik jezdct na koni. "t'aby s testy, ja, se koni bojim", velela Zuzka Maid a za2la at na samY okraj cesty.

"Ja zase mam kone rada, poplacam si nektereho", naschval tekla Tana Ticha.

Ostatni ji zrazovaly, ze nezna, konk ale ona jen pohodila hlavou. best mult a dve teny na konich proti nim ptijitdeli.

Divky tly za sebou, nejposlednej21 21a Jindra a pied ni Takla.

Kdyt posledni jezdec je mijel, ptiskoeila Takla a nerozvatne vii sileu placla kone po zadni noze.

Kith se vzepial, °tail a postavil se na zadni nohy. Deveata se lekla a uskodila do travy. Jen Jindra leknutim zastala stat.

Prave v tom okamaku ktri dopadl na piedni nohy, vyhodil, kopl divku do boku a uhanel jako zbesilY zpet.

Jindra klesla bez hlesu k zemi.

Toto *de stab se dilem okamtiku. Ada vykiikia zoufale. Jezdci zastavili, nevideli co se stab a nekolik jich spechalo k divkam; ostatni tryskem uhaneli za splatenYm konem.

Jen starti pan dohnal jezdce, piedejel ho a snatil se mlaskanim a s yYm konem, splatene zvike mirniti.

Po nejake dobe se mu to podaiilo. Piijel tesne k jezdci a chopil se uzdy ptimo u tlamy ken& Ztstal stati, tiesa se na celem tele. I jezdec byl bledy a zpocens'r jako by ho narrio01. Starve

si pan daval koni kostku cukru a lichotive k nemu mluvil. Mezitim se vzpamatoval i jezdec a tiral si kaPesnikem zpocene eelo i krk.

"Zpropadena vet, co se to mohla stat, to se varn kuri splasil, Pavle?" otazal se pan.

"Nevim", odvetil tazanY, "domnivam se vtak, to tam nektera z tech divek, ktere jsme potkali placla Ohaie, ale diky Bohu nic se mi n•stalo a diky yam, drahY LLukaa, zachranil jste mi tivot, nevim, zdali bych kone dele udrtel", dekoval Pavel.

Obratili se a jeli tryskem zpet k mistu einu. Tam jit byl shluk lidi, kteki zvedali divku se zeme.

"Co se stalo, co je? otazal se a seskoeil s kone Pavel.

Ke svemu iitasu se dozvedel, lc take jeho ktri kopl tuto divku.

Jindra byla v bezvedomi.

"Zde se must rychle jednati", naiizoval star21 pan. Sam ptiklekl k divce, poslouchal srdce.

Tlouklo slab& "Jsou to jen mdleby, patrne z leknuti.'

"A cot rana z kopnuti?" ptal se mlady mut, jehot ktri ji kopl.

"Hned se podivam, piiteli',' klidrioval jej LukaS, ktery byl lekakem a pokradoval ye vySettovani.

Odhrnul divce sukni' Rana byla na noze u kyele. Pozorne ranu prohledl a prohlasil, to to neni nebezpeene, ale presto dosti take, vtdyt' koriske kopyto je pit dopadu daleko teta net pit "Rana vytaduje vytitteni a ovazani. prosim te, Pavle, zaopatii auto, zavezu ji k sobe do ordinate, zde nemtle aistati bez pomoci", obratil se na mladeho mute, jeSte celeho bledeho.

OslovenY ihned korimo odejel.

Zatim deveata vela zkoprnela hledela na poeinani lekatovo, kterY se snatil Jindru dostati ze mdlob.

Tana zoufale lomila rukama. Snatila se uteci, ale bala se hnout z mista, vYaitky jako ohnive metly alehaly ji v nitru.

"Takova hloupost a nerozvatflost, z nenadani placneut kone", hovotili d ye darny ce sve kone za uzdu.

"Kterapak to z vas udelala?" obratila se stara, velice elegantni dame, k divkam.

"Takla Ticha, ale my ji zrazovaly, ale ona si nedala tier, sdelovala Zuzka Maid, kdy v torn ptijiidelo auto.

Jindra ptitla k sobe, hledela v2ak neteene kolem sebe a nieeho nevnimala.

MladY mut doktorovi pamohl dati divku do auta.

Slabe zastenala.

"Jen klid, sleeno, hned to bude, jette kousek a jsme na miste", jemne mluvil lekat a drtel divku v naruei.

Pavel se spoleenosti, jeli za autem korimo.

Shluk lidi, kteii nezbytne nechybi pti tadnem poulienim trazu rokoval dale. Jedni pro, druzi proti. Jeden se ptal druhehe co se stab, nikdo nevedel nic urditeho, takte od fist k stem se firaz zvetSoval, to ma device rozbitou hlavu a mnozi tvrdili, ze je dokonce mrtva.

— V. Zatim auto dojelo do Bubende a zastavilo u krasne vystavne vily.

Lekat vzal Jindru pod pail, to jit chapala co se s ni deje a pomalu ji vedl do vily.

Doktor Lukas vymYval ranu. Divka jen sykala bolesti a z oci ji tekly proudy slzi. "tit to bude, boli to, le ano, jen male strpeni, sleeno. Velike Stesti v neatesti. Rana byla dosti duta, talckte cele kopyto se jen dotklo vati nohy. Jinak byste mela rozdrcenou kost a pak i taty tlumily ranu", vysvetloval lekat a s uleheenim dodal.

"Jsme hotovi, vid'te, to to nebylo tak zle?" a pohledl na uplakanou divku.

Vstala s lutka pro ten ptipad upraverieho a podekovala mu.

Doktor jen nakazal, kdy ma piijiti k pievazu a zase odvedl Jindru k autu a natidil Solerovi kam ma divku dovezti.

"To bude pelne nadelere,myslela si ve vo-

s tastna, co deveata, buze, "co asi iekne pani S de-1i moci vtAbec jiti do tkoly."

Bytna, jit eekala peed domem. Ada ji zatim o vtem zpravila, pomohia Jindie z vozu, lamentujic.

"Nic to neni, teto, nehoiekujte zbytedne, jsem jette cela" pokusila .se tertovati ac bolest pacit'ovala znaanou.

Do tkoly vtak nemohla. jiti. Rana byla tak choulostiva, pei katclem kroku bolela.

Celt' tYden musela Jindra leteti a po tYdnu jela s pani 8t/astnou k lekari, prvne piijel za nemocnou sam ranu peevazati. Po druhe lit to byla lepti proto jela k doktorovi sama. Vtak to byl pekny kousek testy.

Divka vzala taxi, nedala jinak, domlouvala bytne, aby nelitovala penez, Le jich ma stejne dost a nic neutrati.

Doktor Lukat konstatoval s potetenim jit nebude tieba nohu zavazovati, ale dal ndplast', aby se noha nezneeistila.

Kdy'z' chtela Jindra platiti, kekl, te je vte zaplaceno.

Udivene se tazala kYm, ale misto odpovedi ji podal s Usinevem dopis.

"Zde mate, sleano, vysvetleni, prosim, pieetete si jej a pochopite."

Tim bylo leeeni u konce. Lekak peal obema mnoho zdravi a propustil je.

Jindra doma ve svem pokoji dychtive roztrhla olaalku a eetla: "Vateria sleeno, lituji velice tie jsem byl ptieinou Vateho Urazu, lituji tim vice, kdyt jsem se' dozvedel, nemidete ani navttevovati tkolu, ale soudasne s velikYin potetenim pit imam doktorovou zpravu o Vatem uzdraVeni. Po prve v tivote jsem opravdu tt'asten nad poteSujici zvesti.

Proto ptijmete tuto malidkost, zaplaceni za leeeni, kterYm jste liste mnoho vytrpela.

Toutil jsem asobne s Vann mluviti, tel Bo hu, povinnosti me volaji. Odjitclim z Prahy na venkov z rodinnYch drivodn, avtak prosim, budete-li cokoliv ode mne tadati, obrat'te se laskave na pana doktora Lukate a on me zpravi o vtem.

Prosim jette jednou za cdputteni, to jsem yam zgasobil bolest a vzpomerite na yam neznameho Pavia.'

Jindra sloiila dopis, ale zase ho znovu otevtela a eetla, snad jit po pâté.

"Co jen v torn psani je", eikala sama sobe. toho eloveka ani neznam, kdybych ho byla tehdy alespori videla, ale ani to ne a peece se mi zdit, ze ho znam, kdot vi, moana, ae jit jsme se nekde potkali jako s Botikemm, uvatiovala.

Dala dopis pkeeisti pani St'astne a to jen kYvla spokojene hlavou.

"Mat opravdu ttesti, Jindro, kdevi co se melte v tivote stat, je-li hezkY, svobodnY a hodnY?". tibalsky tekla pani, ale divka se ji vysmala, vtdyt' nezna ani jeho jmeno, ani kdo je a na doktora Lukate se nemute obraceti, co by si pomyslel, zad by ji povatoval.

Jindra dopis peelive uschovala. Pilne dohanela ueeni, co za celY tYden zametkala, domu nepsala o nieem, jiste by jit teta Botena phjela. Byla tak Uzkostliva, nab delat doma chaos a ptikazovala bytne, aby i ona Kdyi ptitla do tkoly, vitala ji deveata jako by vstala z mrtvych. Jen Tana provinile prosila, aby ji odpustila.

Jindra jen velkomyslne mavla rukou: "Nab tyhle ceremonie, devee, stalo se, nic mi tva prosba neponnite, hlavni vec, te jsem zdriva. Mohlo to bYt horSi." Za kratky eas nikd y na peihc du .nevzpomnel boiest se snaze zapomina net radost.

Jindra se jen tetila at zase bude doma na prazdninach, tam piece ma jen vice volnosti, tieba byla dospeld.

Teta Botena ji jiz, nehlidala, vtdyt' letos bude divce sedmnact let, proto verila, ze Jindra divochem davno jit neni.

"Co asi teknou doma, at zvedi tu Jobovu zvest o poraneni, snad to ani nereknu", uva"-ovala V mysli.

— VI. Prave tou dobou, co Jindra takto uvatovala, dlel jit Pavel Zeman na svem panstvi. At dosud vedl vte jeho otec, ale uznal syna za dosti stareho, aby si na panstvi nyni on samostatne poeinal.

Pani Zemanova toutila po synovi a sama jit nalehala, aby ho mut koneene povolal doma.

"WS zde mnoho prace, Pavlidku, tedy ukat jake jsi si osvojil znalosti hospodatstvi. Doufain, theoreticky dosti, ale v praxi asi malo, u nas jsou pole Pile, net na statku Jorcianu", upozorrioval otec syna.

"Vim, otde, na:se pole jsou Vet& a strYc ma vice piseitou puclu, ale dovedu uzpilsobiti pole tak, aby, kde je potteba byla pada, lehka a zase naopak."

"Chci zavesti nejake novoty o,svedei-li se i zde, dovolig, °tee?" ie.dal Pavel.

Pani Zemanova, hledela na syna s pYchou matekske Lasky, ano, i velkosta.tkaf se kaidYm dnem ptesvedooval jakou ma v synovi oporu.

Jen pfihlitel, kdyt. Pavel s reditelem panstvi mluvil o zutitkovani dteva z lest a nove kultute, jakou zavedl strYc v Jordanu.

Asi etyticet roka jit majitei panstvi nekacel stromy, takte les byl statnY a prave dfivi tvrdeho, duboveho a bukoveho byb tfeba.

Doufal je vYhodne zpenetiti.

I louky si vzal na starost. U obce Makove byly vettinou modaly, ktere se snatii cdvodriovati, dvema hlubokkini strouhami a svedl vodu v jeden stied, taktelvofila rybnik. Ten ptilehal tesne k potoku u mlYna Struncova. Tim pomohl i mlynati, kdyt bylo malo vody, mohi si tent* pustit vodu do nadrte k m1YnskYin koPavel nebyl zhYdkanY, matka i otec, tfeba byl jedinadkem, ptisne dbali jeho vYchovy.

Jakmile skondil studies na hospodafske ekole, ihned muses na praxi a po te ho zavezl pan Zeman ke Lvagrovi na velkostatek Jordan.

Odtud dojitdel v zime do Prahy k rodidam.

Nyni csmadvacetiletY mlady mut se trvale vratil doma.

Probleskla mu hlavou mytlenka, rodide jej oteniti a anit chtel, vybavila se mu pied zraky Jindra.

Jen jednou ji videl, ale to je davno, byla tabka a on jit studoval. Tehdy by si ji byl ani nefSiml, kdyby ho neupozornil adjunkt na divotku ze mlYna. Bylo to tak protivne devde, 'Certovina z neho hledela.

Pak odejel a vice ji nespattil, at po letech v Praze, ale za jakYch okolnosti. Kdyi ji kopl jeho kun, u doktora Lukak se dozvedel jeji jmeno, ihned se upamatoval na minulost, ale to DI nebyla ona. Patral dale a pfesveddil se skutedne o pravde doktorovych slov.

Proto zamldel sveho jmena, doufaje ye etesti. Myslel, ze Jindra bude jeete tadati nahradu za bolest, ale zklamal se, neozvala se 315.

Stale videl krasnou snedou tvaffdku, tak bledou mdbbou a obnatenY bok, roma kopytem byla tam jako vtetovana a male pramenky krve stekaly dole a vpijely se do pradla tak belostneho, pravY kontrast s jejim teem.

Jegte ted' ve vzpomince se zachvel hrilzou, kdyt vide tu ranu. Bylo mu nejak divne, toutil pokleknouti k divce a polibiti ji. Vlna netnosti zaplavila jeho nitro, moche ho to tahlo k divce.

Rodiee tadali aby pfijel, anit mohi osobne divku spattiti byl nucen odjeti doma "Snad mei° tak bYti," myslel si v duchu a pohlitel ke mlYnu. Staff s feditelem a eafafem na louce, oba by radi nee° fekli, ale nevedeli jak zaditi.

Pavel je pfedael otazkou.

"Jak prosperuje mlYn ,mys/im v dneShi dobe, v dnesni krisi, budou mlYny patkozeny, ano?" fteditel, kterY eekal na ptiletitost hned vypravel, te mlynat mel hodne akcii, ktere povatlive klesly, proslYcha se dokonce te i monopolezn utrpel, takte Wee nese tyto

ky.

"Me, u sebe netet, jen pro ni setril, vtdyt' je sem dosti start' a jeho sestra tet. Kdot vi, neptijde-li tim na mizinu', vykladal.

Pro Pavia to byla novina, ale jen jako minochodem se otazal: "Kde maji tu netee, je zde u nich?"

Ikeditel, ktery posteehl zajem u sveho chlebodarce, sdeloval vSe, co vedel.

"Jezdi doma na prazdniny, motna, to ji uvidite, mlady pane, zmenila se ke svernu prospechu, ale les ma, stale ra,da, teeba nevi tak diveka, dasto jsem ji potkal v lese." "'Jape by bylo nepotkati ji, cot je-li nebezpeena mladYm muzitm, vykreslili jste mi ji, jako malt' zazrak", smal se Pavel.

Jette chvili se bavili a vraceli se lesem do zo.mku.

Pavel zatoutil Jindru uvideti, motna, to je jiz doma, lee vtude bylo ticho, jen bzukot veel a cvreka slytel odnekud z nekoneena, nad nim pel sktivan.

Doma pak Pavel zaptedl s otcem tee o mlynati.

Majitel panstvi veal o nesnazich StruncovYch, litoval ho a jako dodatkem vypravel: "Mlynat ke mne peitel peed rokem na radu, aby zachranil alespori mlyn, tadal abych koupil od neho les, je pelenY, vzrostle stromy, tedy nebybo by to tpatne, slibil jsem mu vtemotnou pomoc, od te doby vtak neptitel. °debate' spokojen, to ma na kohci se obratiti.

Snad jsou jiz jeho pomery lepti, peal bych mu to, je snativY elovek, velice hodnY, cela rodina byla takova at na tu jejich netet.

Neni sice z/a, dobrotou srdce pry obzvlatte vynika, ale utinenY divoch. Ovtem, dnes asi se take zmenila, nevidel jsem ji nekolik let", vypravel statkat.

"Tatiaku, ty to devee znat?" zeptal se lhostejne Pavel.

"Ano, pted lety jsem s ni dokonce mluvil, nyni snad bych ji ani nepoznal."

"Prosim te kde, ty, otee, pokud vim se malo stYkat se zdejtimi lidmi, ovtem, v bete nemat bas a v time jsi v Praze" za katdou cenu chtel Pavel vedeta, kde otec s, Jindrou mluvil.

Tu mu pan Zeman vypravel celott phhodu se zlodeji, kteretto ptihode se ,oba srdeene zasmali. *• Castokrate chodil mlady velkostatkat ke mlYnu, uvidi-li Jindru, ale marne. Panstvi bylo rozlehle, vytadovalo dohledu a tak Pavel jen vzpominal.

Jiste, te Jindra davno zapomnela, nebo je rezzlobena a mysli, ze naschval se ji vyhnul tehdy ph nehode, ale eekl: "Hochu, cot ona te zna? Vi kdo jsi, tes vitbec zde tak blizko ni, bi ona blizko tebe? hovost, nikdy ti tacina, ten* ani divka neutkvela v pameti a nyni- blaznit jako zamilovanY snilek, dost!" porueil sam sobe skoro hlasite a rychle se °Weil neni-li nikoho na blizku.

Sel lesem. Bylo tak peijemno jiti rosou z zrana. Byla velka, zvlatte po deal a v lesni tra.ye.

- Pavel hluboko vdechoval ketennou \Tani misici se s pryskytici a lesnimi plody.

Bylo mu tak volno, ani nevedel prod.

Prave prochazel StruncovYm lesem, tim, kterY nabizel mlynat panstvi ke koupi. Sousedil s lesy panskYmi, oddelovala je jen rivozova testa.

Uslytel za sebou kroky a docela zeetelne vycitil jak chodec pospicha, liste aby ho dohonil, proto zustal stati rozhliteje se kolem.

Ptichozi pozdravil. Pavel poznal mlynate, kterY ani neeekal at bude ()sloven a zaeal sam.

Stetoval si na krisi, nasledkem toho je nue cen prodat les. Proto obraci se znovu na velkostatkate, kterY mu slibil pomoc.

Pavel utetoval gtrunce a vedl jej do zamku. Po ceste si jej bedlive prohliiel a uznal, te je nesporne zajimavY typ. VysokY, statnY, ponekud jit nachYlenY a temet belovlasY mel vYraz skoro detskY dobrY. Pavel ani neposlouchal co Mluvi, tak bedlive ho potOr0vale

Jaroslav Vichhek MRT Jaroslava Vrchlickeho byla pied etvrtS stiletim neeim tak trudnYm a 2alost0m, to podnes je z ni dojista Usk° dem, kdo ji pamatuji. Neumiral jako velkY narodni basnik, jen dotud nejqg povznesl nagi literarni tvorbu k svetovosti, k svetovemu rozpeti a uznani, Obit doslova hynul jako ubohY, oputtenY universitni profesor, jemut verni ptatele a ctitele mobil poskytovat jenom nedostateene, skrovne Stechy. - Komu se stalo, to ho vide v jeho posledni dobe sedet pod domatlickYm podloubim, choreho, zbedovaneho, ztraceneho do sebe, nezapomene nikdy, jak to byl truchlt sklidujici obraz vy • zenosti a osamelosti.

Ztelesnily se at Ptilig oeite jeho hiuboce teskne verge, to "za kousek lasky gel bych sveta kraj, gel s hlavou odkrytou a gel bych bosY . . jak ten, jen zpiva u dveii a prosi." Co tehdy, v to chvili znamenal v nati literarni risi mnohoknitnY Japoslav VrchlickY. Davno byl zastinen jinYmi mladtimi a modernejtimi jmeny basnickYmi, davno se od neho ut neeekalo nic skuteene a pronikave noveho, davno nad ftechny skvele dukazy jeho genialni tvurci sily ptevatovalo v obecnem usudku to, co se mu pokladalo za rozhodujici vadnost a zaostalost.

Mel v ten das mezi syyrni vyznavaei zase jen skoro same takove, kteti byli stejne prohla go\Tani za stargi, odbyte pokoleni a jejit pfivrienstvi mu bylo spit ,na Ajmu, net aby mu doda.vali lesku.

Od to doby se mnoho a mnoho znaene zmenilo v jeho prospech, aby basnicka jeho postava z viru minulosti vystoupila oslniveji a vitezneji. Pominuly ptieiny Stoene bojovnosti, jet mu zpilsobila tolik hotkosti a odmitavYch vYpadil, vyvanulo ovzdu gi soupefiveho, podvratneho butiestvi, jet se citilo povolano a zavazano k pkikremu kaceni vtech pochybnYch model, a slava literarni kritiky pkestavala se aspori 'easteene yid& v tom, jak koho srazi s jeho zative vYte, jak zmenti, podryje, zatemni jeho obecne pfijatY vYznam. I ti, kdo ostrosti syYch rozborii zasazovali Vrchlickemu v jeho literarnim vladatstvi nejkrutejti, nejtetiti i ti se ponenahlu uklidnili a umirnili, popfali radostnYm svetliim vyniknout mocrieji nad hyzdive stiny a vymeziti mu v •elYm, horlivYm zhodnocenim v natem literarnim vYvoji a v kulturnich narodnich dejinach eelne, pru-

kopne misto jedineeneho obohacovatele, jet sotva kdo bude si tit troufat mu sebe merle upirat. Pfece weak, lakes dechno •zvY gene a vdedne uctivarii, ke v gem nadgenYm chvalam, jet se o Vrchlickem napisi, ke dem daraznYm, piesvedeene zdtivcdnenYm vfetilm zasluh, jet se mu ptitknou, ptidava se at podnes ftidycky nejake ptisne, nemilosrdne "ale", ktere zni dasto velmi ztejme jako odvolani vsi uttedfene ptizne nebo jako krajni zteneeni na nejmen gi miru. Basnik nebYvaleho svetoveho rozhledu a vzdelani, ale hodne povrchni a zbelnY ve svYch pojetich a vyslovenich. Smelt' dobyvatel literarni pficly, jen se krkolomne odvatil na vtechny motile zjevy, uddlosti, pfibehy, my glenky, vzruchy vekoveho svetoveho vfeni, ale ukvapenY vagnivec vergove prate, jent si nikdy nedal dust easu a bdele pozornosti, aby je u.laza' nebo rozvinul s pravYm promytlenim a pochopenim. ttiasny mistr sve literarni techniky a hYtiveho sbova, jen si smel dovolit a dovolovat divy pfimo kouzelrricke, Aivratne hry skladby a ver ge ,ale poohrdae ke ftem pHkazinn nutne logiky a dbalosti, opravdu "suveren", jen bez omezeni hfe gil proti spra y -nostialhde,prknmuoevci k forme, proti uvailivosti basnicke mluyy. A tak by rozlienYm tern cbvyklYm 'ale" nebylo konce.

Jette ted', etvrstoleti po smrti basnikove, jsme s j e .ttro.nky potad tam, kde jsme byli, k piedstaveni obnovene "Nod na KarlAtejne" motno si od znameniteho, smerodatneho literarniho dejepisce pfeeist ob girny, srdcem prolitatY elanek, jent une gene rozlije po dramatickem Mile nebogtikove hojnost olitt'astriujici tegenosti, aby pak mu s heslem "ale" vytkl freskovitost ttebas pi:1mo gamberovskou, choulostivou neptivodnost a mnohY zavatinY kaz.

Rovnet inscenator veseloherniktiv, jeden z nejblitgich, nejdiivernejtich jeho ptatel, vyjme a vyvYti z jeho dramaticke tvorby "Noc na Karlttejne" jako jeji nejmene zakalenY skvost a Sspech, aby mohl v zapeti pfipojit poznamku o jejich textovYch delkach a scenickYch zbetnostech, ne-li n•dOslednostech a o dosti vydatnern utiti sveho prava k samostatne Spray& Ale. Vizme sbornik Vrchlickeho, jent byl liste zaloten s ylatt' ke zvelebeni a zjasneni jeho jmena, - neni v nem roeniku, aby jeho jednotlive odborne, zevrubne stati nepodtrhovaly a nezesilovaly to neb ono "ale', jent opet vice merle potvrdi nazirani zasadnich odpurcii. Nebo vizme kriticke vydani sebranYch Wsnickych spisS a postranni vydani nebottikovYch dramatickYch del - obe sktipave kfiei syYm "ale", jet obsahuje a zvestuje zahanbujici vaznuti, zdrtujici nesnaze, podprtmernost ziskane teasti. A o to by tedy slo, to velemo-

hutny ,obti literarni zjev Jaroslava Vrchlickeho nedospel ani za etvrt stoleti jeAt6 k tomu, aby byl pojat a proniknut beze vAech podobnYch "ale" a aby do jeho kladnYch, plodnYch ptinosS bylo zapoeitano a vtatieno i to, co se jinak at posud vetginou jevi jako vada, pochybeni, nedostatek, porucha. Jako,kdysi u Victora Huga shrnuly by se vgecky basnicke viny, htichy, nectnosti a nelady Vrchlickeho v pojem ptekypujiciho, nemirneho, zhusta kfik/aveho verbalismu, jen jako pochoderi strhava vgechny hraze tAdouci soudnosti. Ale prave ten nemirnY, papirovy verbalismus, kdyti se do neho ponofite a zahloubate, je u Vrchlickeho neco tak ye svem druhu tivelne krasneho a Schvatneho, tak tudne marodriujiciho a uschophujiciho, tak oplYvajiciho vzpruhami, pobidkami, vYzvami, rozohfiujicimi matnostmi, to vgecko, co zarati nebo budi odpor, stane se nezbytnou, podstatnou soueastkou a dtisledkem, jehot bychom ani nechteli politeSit. Pro pocit radosti a rozkoge.

VrchlickY se ye svYch ver gich fgelijak rozmanite zpodobil a take na Marca Pola. - "Mou laskou velike jsou dalne testy, vidy nove obzory a novi bide a nova dobrodrutstvi mofem, souti a nove obchody. To krev myth dedt. mnoho vide, o mnohem jsem slysel, v kraj PHgel, on nemi se dm sotva sal°, kde roste jantar jako slate prouti - -". Kdo by si z takovYch dobrodrutnYch test chtel odmyslit zle nehody a hroziva nebezpeei, aby je promenil v jakasi tisniva "ale"?

Britanie ittedne ptiznala ztraty 2,514,199 tun britskeho, spojeneckeho a neutralniho lod'stva. Nemecko vSak tvrdi, to tyto ztraty jsou 5,078,038 tun Ptiznane britske ztraty zahrnuji jednu bitevnici, dye letadlove lodi, 29 torpedoborct, 14 ponorek a nekolik vyzbrojenYch lodi a malYch lodi pomocnYch. Nemecko naproti tomu tvrdi, to Britanie ztratila 269 valednYch lodi rtizneho druhu.

Buenos Aires. - Jednani vlady Uruguaye o koupi tti destroyers Spoj. State, tototnYch s terni, ktere jit byly prodany Velke Britanii, je jit temek skoneeno, jak bylo oznameno z dobte inforrnovanYch kruht. Koupe techto destroyerA bude prvnim krokem v ozbrojovacim programu republiky Uruguaye. - AmerickY vyslanec Edwin Wilson mel jit o tom v Montevideu poradu s uruguayskYm ministrem vnitra, kterYm je Petro Manini Rios.

Berlin. - Herschel Grynzspan, polskY kterY zastkelil nerneckeho iikednika von Rath na vyslanectvi v Patiti, pyka trest dvacetileteho talate, k nemut byl odsouzen francouzskYm soudem "pod nemeckYm dohledem". Z nacistickYch pramens jde najevo, te byl pkeveten z Francie do Nemecka.

JP

OZNAMENI UMRTI. 6s. timrti. Jrneno 3033- Albino. Slama 3034 - L. J. Slanina 3035 - John J. Svab 3036 - Marie Batla 3037 - Rosa Kramer 3038 - J. P. Mynaf 3039 - Vojtech Muhlstein 3040 - Johana Lacina 3041 -Marie J. Rutieka 3042 - Alois Bordovsky 3043 - Justina Kudr 3044 - J. L. Vdnik 3045 - Anna Frnka 3046 -J. W. Valigura 3047- Cecilie 'Stepan 3048-Frank St'astnY 3049 - Anton LichnovskY 3050 - Oscar Buss 3051-DeWitt Bowmer 3050 - Josef Ondtej 3053 - Josefa Kriegseis 3054- Frank Kleeka 3055 - Kristina David 3056 Veronika Kopecky 3057- ROSie Pavlat

Zamestnani hospodyne rolnik obuvnik hospodyne obchodnice rolnik rolnik hospodyne hospodyne rolnik hospo dyne strojnik hospodyne .na odpoeinku hospodyne rolnik na odpoeinku rolnik pravnik na odpoeinku hospodyne rolnik hospodyne hospodyne hospodyne

Datum Umrti. kid 72 15. eervna 1940 63 27. eervna 1940 4 30. eervna 1940 22 28. eervna 1940 6. 5. eervence 1940 34 7. eervence 1940 23. 10. eervence 1940 63 10. eervence 1940' 15. 15. eervence 1940 13. 18. eervence 1940 39 17. eervence 1940 130 12. eervence 1940 83 20. eervence 1940 78 25. eervence 1940 24 26. eervence 1940 42 23. eervence 1940 67 2. srpna 1940 140 6. srpna 1940 24 7. srpna 1940 55 2. srpna 1940 92 23. dervence 1940 122 14. srpna 1940 28 19. srpna 1940 2 19. srpna 1940 80 20. srpna 1940

Pkidina smrti RAH Datum uvedeni 1. dervence 1897 87 Probably Myocarditis 13. tijna 1912 62 Carcinoma of the Bladder 58 Accidental Drowning 13. dervna 1926 1. eervence 1897 83 Cerebral Appoplexy 8. eervna 1913 50 Cerebral Heamerhage 27. listopadu 1898 71 Chronic Nephritis 73 Chronic Myocar. -Hypertrop. 21. dervence 1901 22. dubna 1937 53 Acute Indegestion 11. eervence 1920 40 Phenol Poisoning 13. kijna 1929 40 Carcinoma 21. imora 1909 80 Uremia 25. dubna 1920 69 Inanition 14. kvetna 1911 54 Cerebral Embolism 17. zati 1899 65 Mitral Insufficiency 12. dervence 1914 47 Rheumatic Heart Disease 55 Hypernephroma of left Kidney 9. listopadu 1913 20. listopadu 1904 75 Post Operative Prostate 31 Ruptured Ulcer of Duodenum 2. imora 1937 1. dervna 1930 50 Cerebra Vascular Accident 5. ledna 1902 79 Right Haemaphlegia 14. listopadu 1909 64 Coronary Sclerosis 2. zati 1906 75 Inanition 23. srpna 1937 46 Septicemia 1. dervence 1897 77 Coronary rusornbosis 1. tijna 1916 68 Appoulexv

Leis. cert.

A-19672 A-9570 B-168 A-19509 A-7106 A-2428 A-10380 B-1801 A-7965 B-627 A-10532 A-11409 A-8903 A-2263 A-1417 A-10044 A-4156 C-3244 B-688 A-10761 A-5594 A-5798 B-1883 A-19514 A-4477

Obnos poi.

250.00 1000.00 500.00 250.00 1000.00 1000.00 500.00 500.00 1000.00 1000.00 500.00 500.00 1000.00 1000.00 1000.00 500.00 1000.00 500.00 1000.00 500.00 1000.00 1000.00 500.00 250.00 1000.00

V ZaM.11-011.n.

A NO, easy i lide se meni: jih se postavil A ti severu. Nejen na sjezdu texaskSich 6echoslovalcal v Taylor, kde SPJST venovala na boj za svobodu 6eskoslovenska 15,000 dolarri.

Vojta Bene8.

V8ude po celem americkem jihu. V8ak IA Oklaskavou hostitielkou.

Nerad jsem odchazel od homa, ja poeitame jeSte k americkemu stiedu, na8ich v Louisiana, tteba i tady jeden dva koje pina krasneho zapalu pro nail vac! Statedmuniste se snat botit spoleene dilo lidske lasne kona, svou povinnost. ky. SnaZi se marne, a plameny, ktere take odTech 15,000 vgak nebylo prvni ranou tud tlehaji, osvecuji toto deskoslovenske bojinou z horkeho jihu proti chladnejSimu seveWe, jet pevne stoji se svYm narodem v pieru. Ale kdyZ zahtmela, a texas:sti utirali pot svedeeni svem. horkeho dne a je8te vice horke chvile, teprve Alabama, to je pokradovani borovYch jsme si uvedomili, to v8echen deskoslovenskSr od Kolina. V Robertsdale gji nag. Start Sokol arnerickST jih od vyslunenSrch vod pti Miami as Toma'S Vonakk, dobrY bratr Kohout, milt' k vodam Velite Severni fteky — Rio Grande del piedseda odboCky MikuleckY, u gechtilY braNorte—se postavil stateene do zapasu za svotranec zve'dneleho vojaka svobody a pravdy bodnou domovinu (nikoli do tad druheho odTony Novotneho a jeho dobra pani, v lesich za boje) celou svou dui a opravdovosti.

Silver Hill pak starostlivi Blahovi s chomakm Nebot' tam na jihu, nekolik mil od vod medobte vychovanYch deti a s citlivYm srdcem. xickeho zalivu, odkud ptichazi "GolfskST proud", Tady v Silver Hill je komunisticke hnizdo, kam jimg je zahtivan okean, tam je take mocne zabloudila Ceske, nenavist. Ale ta se miji riviidlo a vy8lehuje plamen vtele lasky k domoeinkem. Nati v Robertsdale aspori vidi, jak je vine. I jde odtamtud okeanem CeskoslovensitSich to smutne, jestlitie vlastni lide se obraceji proosad po cele Americe, aby svitil jako majak na ti svemu narodu. cestu do temne noci na8eho osudu.

Na letoShi oslavu Mistra Jana Husa jsem se Dva trsy pomnenek se tu uchytily v mora y tam velmi tail. Ale nemoc nedala. Byl jsem -skepridTxau:GlvtonHs.Vzpgt'asten, jak se jejich prace vydatila, tteba miname na ne s respektem. Jakmile vlast zapadaly s oblak proudy vod. A tak je Robertsvolala, nagi galvestongti i z Houstonu vstali, dale pevnou hradbou naSeho deskoslovensitepracovali, bojovali s nami. A stoji s nami verho jihu a tamni Ceskoslovenskt lid nati chloune i dnes. V duchu zvedneleho br. Krabce, legibou v celem kraji. Jeho ithledne farmy sViti do °nate br. Nedelky, br. ptedsedy houstonske oddaleka a CesitY farmat je Vysoko v kursu neboeky zemteleho ptedeasne, podali svilj zapas jen jako farmal, ale take jako Ameridan a hrrizou ,ktera, je vyburcovala k Cinu. Na jihu Clovek. Jsme na ne hrdi.' v Galvestone to byla dobra sestra H. StanovPres Penascolu, kde maji oechoslovaci tolik ska, ktera stala s nami verne jit v prvnim boji dobrtch ptatel zasluhou vzacrie finske Zeny za svobodu. V Houstonu je sestra Valova a sopani Prible, do Masarykova mesta je 400 mil. kolskY pracovnik br. Lebr, kteti kolem 8teTam ziji nag dobii sloven8ti bratti s Milanem fanikova domu shromatidili sve ptatele. VzpoGettingem. A na jih od nich je St. Petersburg. minam, jak mne tam uvitali ye spoleenem shroCeske Narodni SdruZeni s br. Hakem a HramaIdeni po sokolsku. Ta Stefanikova sin je obankem procita kaale zimy a usin g na Cas z perntm bodem jejich uptimne prace Aft tu jara, kdyti Petersbureane jako vlaStovky odoclbodka 6NS. vytrvale kona. A nejkrasnej8i letaji k severu. Ale za zimy je tu city Zivot a strankou toho v geho usili natich je vedomi, to nak tu take stavi novou Svobodu teskoslovenmusi zastavit sve vnittni bolesti a spory ,tie tu ska. liji spolednemu tikolu v bratrstvi, s kterym Takova je i deskoslovenska Miami, kde bronjde nyni Texas do boje. zova deska v mestskem parku ptipomina miZa to si nagi v Houstonu a Galvestonu zasto ,na nem2 byl zasakn Tony Cermak a dodYsloutii uptimneho diku a mohou i tak sloutit chal tu na- jihu k smrti. Kdyt ptijde prosinec za vzor oddane prate. a prvni deskoslovenske vla govky od severu Dve ste mil odtud na zapad je Louisiana, neletaji, je mezi nimi jiste br. Jest se svou pani dohledna rovina site nebohattch, ale ripravz East Islip. V br. Midkovi bouti verna, legionch farem nedaleko Alexandrie. Nepatrne natska krev a Zane hned Utokem. Neni km. zvinena krajina Sumi zelenYmi borovSmi lesy, Pod vedenim ptedsedy CNS, br. Berounskeho tu ktere tolik ptipominaji lesy na:seho domova. pracuji ptitel Albrecht, ptelaskava pani OsiusTteba byl ten kraj spi ge chudgi, srdce jeho desZabranska, roda:dka z ptekrasnYch StunayskYch ItS7ch farmatil jsou bohata. Davaji radi ze sveKlatov. Schazeji se v ritulnem deskern restaho mala a nenosi marne sva krasna jmena: urantu u Macounri a sestra Macounova, verne Kolin a Libuge. Tady v torn kraji, kde 'tiiji vesokolske srdce, jim bije na poplach, aby snad die sebe, takila v jedne wade, mne br. Stuchlik musi nezaspali. Tady se planuje, mysli, zazpival svou lasku k zemi, vni2 se narodila bojuje, pracuje pro vlast. jeho tiena—Slovenka. Tam mezi lesy ore a vzclePiijedou chicagSti, z New Yorku i odjinud. lava svou farmu br. Dodrchal TomaS. Tam v Tech osm rodin, ktere tu trvale aiji, to je geLibll g i a Kolina mne vitali pled etytiadvaceti neralni Stab. Tak jako v St. Petersburg i oni kdyti tam ail br. Kacllec. Na farme u Stemiam8ti, jdou do sve prate s vykasantmi rukapant*, jsem poslouchal tichou piseri louisianvy. Lonskeho roku vlastne of lonskeho do leskSTh lest* a potom mne vezli svSlin krajem od toSniho iijna napditali pies 3000 dolart na pofarmy k fume na selsktch vozicich, zpivali a moc domovine. Maji sve vlastni testy, po ktehritli a louCili se se mnou jako s jednim z pr y rYch jdou, jen odvaha je vSemu Ceskosloven-nich,kdojeprslzavitchnod- , skemu jihu spoledna. movine. V cele kolinsite odbOdity je tam start Ano: ndS jih pevne stoji v pkesvedeeni svem. uti, ale vernSr bratr meho ptitele, starosty SuA vitezi! Proto tech sedm odbodek na nejzazcheho z Ttemogne od Plzne, Karel Sucht. A na 8im jihu, kteti tvoti jaitYsi jitanskt KrajskY farmach u Oetpivri, u Brouskti nate stateene vtbor, zaujalo prvni misto mezi nasimi Krajfarmality, ktere davaji boji za svobodu cele sve „ skymi vybory. Maji tam muae a deny, nikoli srdce! mu2ske a 'tienske, kteti mysli na sve swat a Proti te gpivove farm y alma Oeskt Narodni sve malicherne svary. Tou jednotou ducha vihtbitov. Prochazel jsem se mezi jeho hroby. Spi tezi jih proti severu. za devet mesicri tohoto tam v nich take syn Karla Sucheho, pismak, spravniho roku ziskali 150 procent celkove kterY umtel v mladem veltu. A na hrob si ptikvoty. Vedou. Veri, se do konce srpna 1940 dopravil pfekrasnt napis; zclobici v Praze nahropin! svou pomoc na pintch dye ste procent. bek profesora Augustina Smetany: A tak bychom si piali, aby ta jilanska odva"Stal jsem pevne. Vticlyt' jsem stal v pteha natich bratti zapalila i nas nejzaz81 sever svedeeni svem!" k VetSimu usili. Mame sice i na severu takova Ano, takovi jsou na g na nejzazgm americvzacna mista jako je minnesotskY Meadowkern jihu. Stoji pevne v ptesveddeni svem. Slyland, manic michiganskou Menominnee, jsou Sim mluvit s podia jejich spoleene sine br. Dvotam i jina mista v Dakota, i dobra farmakske taka. Hledim do odi moudremu a uptimnemu osady ve Wisconsinu, je v:§ak na severu mnoho vlastenci br. Pacholikovi, jeho 'Zena je tak lamist a deskYch osad, kde se deska srdce ne-

Jih proti Severu?

Y

QVT.G.1.1j tin y

. v.

probudila ani nerozehtala. Mame tam mute, jake ma Owatonna, kde 'tiije nat dobr bratr Srgeri, ale jsou tu i osady, kde se dosud spi tvrdSrm spankem jako o pril noci, v nit nesviti ani polarni zake. Jsou to mista narodni lhostejnosti? Ci ut jim z jejich eegstvi nezbylo nic jineho net ta uboha, eeStina, kterou ninozi nich roluvi jen proto, to se, anglicky nenauCili?

Nevetim, protok nesmim velit. Vetim, k i tyto kraje se probudi a jako ztracen' a znovu nalezenY syn vrati se do domu svYch ()toil a matek. Vrati se k nam a k na gi praci, jit mnozi z nich konali tak skvele za svetove valky.

A na konec pitde Cas, ye kterem dela, Amerika, nejen ten sever, nejen ten krasnY jih, ale i stted, jehoi srdcem je skvele pracujici Chicago, pi ijde eas, ve kterem na'S osvicenY callfornskY zapad jako pohotovY vYchod a pruh zeme pri vYchodnim oceane, s hrdosti bude moci kici ono slovo, jet jsem natel na hrobe pismaka na prostem htbittivku v lesich za louisianskYm Kolinem: Stali jsme pevne, protote jsme stall v Pfesvedeeni svem: eskt majetek byl sebran.

"Jdto jako obydejnYch deiniku potteby deskeho lidu budou male, proto za nekolik mesicu vlady tato kdysi prosperujici sttedoevropska demokracie byla, "vydojena" z vetSiny svtch prosttedkri nasledovne: Zbrane a suroviny pro vtrobu vojenskych zbrani v cend $1,500,000,000 byly odvezeny. Vyvlastneny byly v8ecky tovarny na zbrane, zahrnuje 8kodovy zavody v Plzni a Zbrojovku v Brne, vyrabejici kulomety Bren. Zavedena kontrola statnich bank, eimZ v nazisticke vlastnictvi pte gly cukrovary a rafinerie v eechach a na Morava, textilni zavody v Praze, tovarny na ttaskaviny "Explosia" a "Synthesia", jakot i vetaina Bat'ovS7ch tovaren na obuv.

Ceske lid odekava osvobozeni a kdy2 vypukla valka, mel z toho radost, se to bude krokem k svobode. Aby mohl volneji hovotiti i pied slidily, lid ted' Hitlera jmenuje p. Novotntm, betintm desitym jmenem, tak jako pied svetovou valkou start rakouskSt monarcha Franz Josef byl naztvan Francem Prochazkou a jak nekteti Italove naz3"Ivaji p. VelkSrm sveho Mussoliniho. A Ca& maji poteteni, kdy2 mohou vynadati panu Novotnemu.

CeskSun 2eIeznicim byly sebrany v8echny lokomotivy a vozy, vyrobene za doby republiky, a ponechany jim jenom lokomotivy z doby pied rokem 1918. Byla zkonfiskovana vtechna zahranieni valuta a every vdetne $125,000,000, drZenSlch 6eskou narodni bankou v Mezinarodni bance pro vyrovnavani ye 8vSfearsku.

Dale bylo vyvlastneno 8,700,000 akru statnich lest a obdelavanYch poli ye statni spray& jakot i 4,500,000 akru rybnikn v jitnich Cechach, ktere vetSinu zeme zasobovaly rybami z vlastniho odchovu.

Vzijemna solidarita a odhodlani.

Pekneme po pray* to jsou spokojeni nejen anglidti velitele, ale i deskosloven gti letci. ACkoliv jsou v novem prosttedi teprve nekolik tYdna a vetSinou neovladaji jeSte ani tee nova zeme, v ni2 je jim bojovat, spojuje je s britickYmi kamarady dokonale porozumeni prave proto, tie tito deskoslovenSti letci projeli tamer celou Evropu a videli a zkusili pomery v nejrriznejSich zemich, maji velmi bystrSr postfeh a dovedou posouditi situaci velmi pfesne. Porovnavaji pomery, v nicht bojovali ye Francii s pomery ye Velke Britanii a jsou velmi spokojeni. Ocenuji velmi vysoko britske stroje (Spitfire, Hurricany a Wellingtonky), britskY vYcvik i schopnosti britskeho letectva. Nepochybuji vtbec, to se Hitlerovi Anglii tadnY Blitzkrieg nepodari. Dovedou si take vatit odhodlani a stateeneho klidu, ktertm se vyznaduji nejen briati vojaci, ale i britskt lid. Na konci kaZde rozmluvy, ktera se tYka, pomeril vyhlidek, uslyg ite: "Ach, Anglia, to je nee° jineho". Uvalte, se to kikaji vojaci a letci, kteti stall tvati v tvat Nemcam nekolik mesica a nabyli vie zkuknosti net kdokoliv jinY. Proto se mono na jejich fisudek spolehnouti a proto je jejich mineni tak povzbuzujici.

Ve stiedu, dne 18. tali 1940.

HITLER PROHRAVA VALKU NERV tT. Eugen Lennhoff.

Kdo se v uplynulYch letech dival na fotografie, ptedvadejici madridske nebo barcelonske, tanghajske nebo helsinkske ulice v okamtiku neptatelskeho naletu, spatiil vtdycky stejnY obraz: zastupy lidi, kteti utikaji v panrckem strachu do krytt. Vydetene, strhane oblieeje, v odich hrtza. Domnival-li se Hitler, to denni a dlouhe nalety na britske ostrovy ptivedou take Anglii do podobneho stavu, pak se dukladne zmYlil. Jit nekolik nedel houkaji v anglickYch mestech sirany na poplach. Stile znovu musi miliony lidi hledati fttoeitte pted bombardovaeimi letadly, ktera ptichazeji nad mesta ve dne v noci. Ale nikdo nevidel jests v Anglii rozeilene a polekane tvate. Klidne, rozvatne, bez nejmentiho ptiznaku strachu nebo hysterie, jde obyvatelstvo do krytft. Od to doby, kdy zaeala bitva o Anglii, jsou nervy anglickeha lidu pevnejti, ttebas to zni jako paradox. Pki torn Hitler nezapomnel ani na jedinY propagandi prostiedek, kterYm dovedl strhat nervy jinYch narodt. Spite je jette zdokonalil. Obyvatele Velke Britanie slyteli z nemeckeho rozhlasu neustale, to je deka, neco hrozneho, to hruzy, ktere svet jests nepoznal srovnaji Anglii se zemi a utopi vtechny v krvi. Tyto hrozby hlasaly take elanky a telegramy, ktere ptichazely do Anglie z Portugalska, Spanelska, 8vSrear, Ameriky a dokonce z Japonska. "Invase je pied branami!" hlasaly novinatske nadpisy vtude na svete. V Americe i na evropske pevnine, v Asii a vtude jinde chveli se statisice lidi o osud Anglie. Jen Anglie byla naprosto klidna. Oast obyvatelstva povatovala Hitlerovy hrozby za bluff, jini byli klidni pfesto, to povatovali Hitlerovy zamery za vatne. Nikdo jim nemohl vziti jistotu, to Hitlerova invase skondi nacistickou poratkou, kdy,by se Nemci vpadu do Anglie opravdu Nedal-li se anglicky lid vyrutiti z klidu hluenou propagandou, neztratil svou vnittni rovnova,hu ani pti leteckych fttocich, spojenYch s bezohlednYm bombardovanim. Anglidane jali s filosofickYm klidem, to se stalo neco, co se v tato zemi po vela. staleti neptihodilo — toae valka byla ptenesena na jetia jich vlastni tzemi. Zlobi se samortejme, kdy je v noci probouzeji sireny, hluk letadel, vYbuchy a palba protiletadloveho delosttelectva. Ale tato zlost neprytti z malatnosti a z valeene navy, nYbrt posiluje naopak nenavist, kterou Hitler Anglii a Evrope vnutil. Anglidane se ptizpusobili neobydejne rychle ftemu nepohodli, jet je s nalety spojeno. Nevzdali se ani svYch zvykt, ani normalnich zaba y. Divadla, biografy a koncertni sine jsou prave tak navttevovany jako pied valkou. Kdyt nemeeti letci kroutinad Londynem celYch sedm hodin, li naslouchalo ve zname koncertni sini Queens Hall tisice lidi Wagnerove hudbe. Anglie valei proti nacismu, nikoli vtak proti nemecke kulturni tvorbe. Prave proto je Wagner a jini nemeet skladatele stale na programu. Kdyt sireny pterutily nahle pfedehru k Tannhauserovi, neopustil sve misto v koncertni sini nikdo.

Ve vzdalenosti pouhYch nekolika kilometrii padaly nemecke bomby, ale tady vzdavalo fictu nemecke hudbe 3,000 kultivovanYch Anglidant.

Na jevittich divadel a biograft vystoupili onoho vedera teditele podnikt a oznamili obecenstvu, ae prave meal novY leteckY Utok. Rekli to prase tak klidne, jako rislutne divky v anglickYch domacnostech, ktere svou damu probudily vetou: "Bomby, milostiva pani". Reditele divadel a biografa ptenechali obecenstvu jak se Chce rozhodovat. Kdo dice, mute jit do nejblittiho krytu a ostatni mohou zftstat. Ukazalo se temet vtude, to z ptestaveni neodetel temet nikdo. Kdyt piedstaveni skoneilo, ale znameni, to nalet skoneil jests stale neptichazelo, zustali posluchadi temet vtude pohromade. Umelci improvisovali kratka ptedstaveni a na jevitti se objevili divaci, kteti chteli take ptispet k zabaye. V koncertni sini byl pti teto pkiletitosti objeven mladY talentovanY zpevak, kanadskY letee. Boui^livY potlesk ptehlutoval hvizdot bomb, ktere v teto chvili dopadaly na londYnska ptedmesti. Lids povatuji sa samortejrne, to se v taneenich lokalech tandi i po dobu naletu. Tance se improvisuji, dokonce i v mnoh3"Tch prostornejach krytech. Kryty byly ponekud chladne

viernitm a strizlive. Ale to se rychle zmenilo. Od to doby, co Tide zjistili, to nalety mohou trvat take nekolik hodin, zatidili si je s vettim pohodlim.

Jsou kryty, ktere maji klaviry, tachovnice, stolky pro bridge a dokonce koupelny. Jsou tam take stoly pro ping-pong a v mnohYch krytech se nodava Caj. Kdo by tady hledal strhane nervy, nespattil by vydetene tvate ani tarn, kde nemecke bomby natropily tkody. Vtechny tvate prozrazuji stejnou naladu: Vali stdtovat s Hitlerem jednou pro vtdy.

Svetozname Bat'ovy obuvni zavody ye Zline na, Morave, jet dtive vyrobily 80,000 part denne, v techto dnech dokondily vyrobu milionteho paru dtevene obuvi, jak hlasila Ceska tiskova kancelat v Praze. Dtevend obuv se vyrabi nasledkem nedostatku koti. titady v eeskomorayskem protektorate natidily povinne sbirani odpadkft gumy Ci kaueuku a spravkarny obuvi zaroveri dostaly natizeni, aby zamestnanci poutivali pouze stare gumy na podpatky, jelikot nebudou dostavati kozi na tuto praci. — Zarobylo z protektoratu oznameno, to titsky protektor Neurath vydal natizeni, kterYm se zakazuje prodej, vystavovani a ptjdovani ptekladu knih francouzskYch a britskych spisovatelt.

Vyjmuta jsou pouze dila klasicka a vedecke spisy. Pasivni resistence Cecht proti nazistickemu retimu ma za nasledek, ae Nemecko musi v Oechach a na Morave udrtovati stale 250,000 vojakt a policistt, aby hlidali Cechy. Take sabotat ptsobi nemale• potite valeene vYrobe v Cechach, provadene pro nemeckou armadu.

CESKOSLOVENSKY VOJAK CHCE KNIHY.

Prvni materialni starost o 6eskoslovenske vojsko, jet se tt'astne dostalo do Anglie, byla s pomoci Anglioant vytizena. Vtem natim vojaktm se vtude v Anglii — a jsou ve etytech rtznYch taborech — dobte dati. Tti letecke stanice, ve kterYch slouti nati letci, jsou opravdovYmi sanatoria u porovnani s pomery, ye kterych nate letecke jednotky Lily ve Francii. Nat tabor petiho vojaka a ostatnich zbrani prodelava prave vnittni reorganisaci a ttebate mutstvo i dftstojnici spi ye stanech, materialne je o ne postarano. Vtichni take dobte a zdrave vypadaji, procento nemocriSrch jest naprosto minimalni, sport hYbe celYm taborem. Jen jedna vec chybi vtem natim vojaktm ye Velke Britanii: Ceska a slovenska kniha.

Kdo netil delti dobu v cizine, vzdalen od sve vlastni civilisace a kultury, zasazen svou praci a povinnosti do ciziho, bYt' ptatelskeho prosttedi, tetko pochopi, co pro eeskoslovenskeho vojaka v Anglii znamena nedostatek deskeho nebo slovenskeho eteni. Anglicans pomohli natemu vojsku vtemi prosttedky, jet poskytuji britske zasoby stejnokrojt, rekvisit vteho druhu pro vojaky, sportovnich, atd. Anglidane vtak vidi i nutnost dat nekolika tisictm deskoslovenskYch vojakft knihy SvYm kulturnim sttediskem — British Council — se uvoluji hradit dopravu eeskYch a slovenskYch knih sebranYch Ve SpojenYch Statech. Jit nam dokonce pomahaji starat se o denni zpravodajstvi rozhlasem a taborovYm denikem, pomahaji nam potadat vojenske zabavni akademie, sportovni podniky, turnaje a zavody. Nicmene pohostinni Anglidane nejsou s to natisknout pro nate vojaky zaklad deskoslovenske kultury, vyrobit pro ne tisice knih, jet dovedla deskemu a slovenskemu etenati poskytnout eeska, a slovenska kultura tolika minulYch stoleti.

Kdo byl v natem nejvettim vojenskem tabote v Anglii, odchazel jen nerad, ponevadt by byl nejradeji zfistal s deskoslovenskymi vojaky, aby jim nahradil nedostatek psaneho slova slovem. Jsou tak radi, kdy je nekdo navttivi, tak radi hovoki s novYm eeskyrn nebo slovenskym elovekem, ktereho dosud neznali. Ceskoslovensky vojak, travici dlouhe dny a tYclny v taboro\rem stanovem meste daleko od - vesnic a vetgich sttedisek, vita navgteVti • z dalekeho Londyna jako ohromnou krasnou udalost — je mu takostokrat milej gi, kdy ptinese neco va ke eteni. Vojaci dostavaji jednou tYdne londynskY list "Nchoslovak". Do kaZdeho stanu pkijde denne vojensks'r taborovy bulletin "Nate Noviny". Nekdy dojdou noviny z Ameriky. Nicmene knih jest katastrofalne mak) — a prave tech jest talc znoottebi. Mnozi nati vojaci meli

Erin', 1$ kolik svYch knitiek s sebou ye Francii. Mnoho jich dostali do vYcvikovSrch taboril dik kniini akci patiZskeho listu "Oeskoslovenske zpravy", na ktere mela svaj velikY podil na ge krajanska Amerika. Pad Francie v gak znieil tyto zasoby nati kultury a ehlapci z Francie pti gli do Velke Britanie jako vyhladoveli etenati.

Musime pro ne neco rychle podniknout. Sbirame mezi krajany ve Velke Britanii Ceske a slovenske kniZky, av gak jest nas tu prili gnialo a jen omezenemu poetu tt'astnej gich emigrantil se podatilo ptivest z Oeskoslovenska mengi knihovnieky. Proto se ji2 spolehame jen na o.statni cizinu, na Ameriku, severni i jinni, na Afriku, kde Zije take dost na gich krajaml, starousedlika, kteti maji tu a tam zalolenu Ceskou Ci slovenskou knaku a mohli by ji postradat ye prospech eeskoslovenskeho vojaka. A prosime vas, ptatele tam v New Yorku, Chicagu, Clevelandu, Pittsburghu, atd., ye vgech americkYch velkYch mestech s velkSrmi sttedisky 6echii a Slovakti, i vas, kanad gti krajane: Nezapomente na eeskoslovenskeho vojaka, jen nema co gist! Poglete Oeskoslovenske narodni rade v Americe, 4049 West 26th Street, Chicago, Ill., USA., vgechny sve ptebytedne knihy, vgechny ty knaly, jet mfttete postradat, nebo jimit byste chtell prospet sve vlasti — i kdy mate dojem, to je docela postradat nemt2ete.

Nemate vabec tugeni, jakou radost nam vgem a hlavne svemu vojaku udelate. oeskoslovenska Pomoc v Anglii.

V Bystfici nad Hostynem pestuji brambory a zeleninu na namesti.

Morayske listy z 16. Cervna sdeluji: Jednu zvlatinast maji ye vYletnim mists v Bysttici pod HostYnem. Na namesti se vini obili a tadkuji brambory, na ulicich roste zelenina. Aby snad etenati nemysleli, ze vytrhali tam dlatbu a rozorali namesti a ulice. Nikoliv, ale obCane zcela spravne pini potadavek doby a na., sazeli brambory a pestuji zeleninu tam, kde dosud neni- dlazba. Mesta Bysttice pod HostSr -nemapornemalYpozkvYmajetk jests k tomu nesmirne rozkouskovanY. Proto se nedostava, pady drobnym zemedelcam a chovateltim hospodatskeho zvitectva, zejmena z tad tovarnich delnika firmy Mundus a pod.

Proto tu nikdy neleZel Z'adnY pozemek ladem a proto byl vYkup pozemkil na ulici Vtdy velmi nesnadny. Plochy, odstoupene na ztizeni novych ulicich majitele s mleenlivYm souhlasem obecni spravy obdelavaji. Kde jako volne- misteeko jest hospodatsky pine vyutito.

Ceti maji zmizet z politiky.

"Naziste sami tikaji, ae jejich cilem je zahlazeni Oecht jako politicks sily. Misto 6echil v Ilitlerove novem to.du v Evrope je na etvrtem mists v novem nemeckem socialnim uspotadani, ktere bude rozdeleno ye etyti ttidy: I. Her renvolk neboli vladnouci tfida, portistivajici z vadeich nazista a vojaka; 2. podfizenejgi cove a obyeejni elenove nazisticke strany; 3. nerneeti obchodnici a temeslnici; 4. otrocke skupiny, portstavajici ze Slovant a jinSlch Ey -ropantmiNec,kbudovynati teZkou rueni praci bez pra y anebo privileji.

Potraviny odvezli do Reiehu.

Rekvirovany byly vtechny tuky, maslo, vejce, slanina, mleko a vet gina pice. Asi 60% prasat bylo zabito a maso odvezeno do Reichu. Z koni 20% bylo odvedeno k vojenske slu2be. Oegi nemohou spottebovati vice nail 8% svSich bramborti, zatim co naziste soudasne zvfgeni pestovani cukrovky o 25%. Potraviny a odeviny jsou vydavany na poukazky od zaeatku valky.

• Tema vegkeren Z'idovskY majetekbyl dan do drafty. A tak Pralska Uhelna spolethost, cenena na 6,000,000 korun, byla prodana jedriomu Nemci za 140,000 korun. Sedesat Best textilnich tovaren bylo zavteno, jejich stroje rozmontovany a poslany do Nemecka.

Chudoba marnotratnosti nejblitti dedieka.

Kde sama, hostina, tam nedaleko hlady.

Jak se do lesa vela, tak se z lesa °Ova,.

Ve stredu, dne 18. zaii 1940.

VEBTNIK

%ram 20

Amerfeti ethoslovita, postavte se do na gich tad!

(Z iisttedny Sdruteni AmerickYch 6echoslovan v Houstonu, Texas dne 11. zaii 1940) Krajane!

Nage Amerika promluvila! VYmena 50 (padesati- destroyers za namotni a letecke zakladny dokazuji, te nage nova vlast citi nutnost rychle pomoci Anglii a soneasne posiliti nage obranne posice pro vgechny piipady na Atlantiku.

6innost nagith riejnfednejgich mutu americkYch jest novYm svedectvim, ie nejen obdanstvo demokraticky smY glejici, ale i vladni kruhy, at na velmi nepatrne vYjimky, vidi v •nazistickem Nemecku nebezpeel. pro nagi Ameriku. Jest dues tudit Anglie, kaadYm proziravYm a tptimnYm Ameridanem spravne povatovana za na gi prvni obrannou Dnes jest jit take naprosto jasne, ae nejen president F. D. Roosevelt, ale i novY republikanskY kandidat vidi v nazistickern Nemecku nebezpedi. Shoduje se tudit nazor ,obou nejvetgich politickYch stran v zahranieni politice, neboli 95% obeanstva jest pro rychle a mohutne vybudovani na gi obrany jak ve vzduchu, tak na moii a na pevnine. Nikdo se dnes netaji tim, ze poratka Anglie mela by nedozirne gpatne nasledky na nagi Ameriku, ohrozila by nagi svobodu, nage narodohospodatstvi, na g 2.4votni standard, nagi samostatnost jak na farmach, tak v pramyslu, nagi menu a nag demokratickY zpasob tivota svobodnYch obeanti, tak jak nam ho konstituce zarueuje.

Amerieti echoslovaci jiti dtive pochopili toto nebezpeei a pracovali ye svem druhem odboji proti nazismu, kterY povatuji nejen za nepfi-

ffeet& eW-ate"

tele sve stare vlasti, ale celeho sveta. Nazismus jest v rozporu s kfest'anstvim a civilisaci. Sli jsme a pajdeme dale po smernicich, ktere si nag lid ureil co svobodni ()Wane, nebot' dnes z anti Ameriky vidime, te na ge akce jest vlastne AMERICKOU akci. Boj za svobodne teskoslovensko ye svobodne Evrope jest ten bojem za svobodnou Ameriku Vykoname vg'e co nam ptikazuje nage svedomi dobrYch Amerieanti. 'Mime jako velkY americky president Woodrow Wilson, le klidnY v-yvoj demokraticke Ameriky je moan' jen tehdy, budeli svet zajiSten pro demokracii.

Mame pted sebou velke a proto vyzYvame znovu katdeho dobreho Ameridaria deskoslovenskeho pavodu, aby piilozil ruce k dilu a pomohl nam v na gi akci bez odkladu. KatdY ztracen' den jest pro nas nesmirnou ztratku. Jednejte proto bez odklada okarntite.

Potadejte schaze, penetni sbirky, bazary, slavnosti, divadla, picniky neb jine podniky ve prospech na geho SA6T , nebot' dle pokyna Narodni Rady jest FINANeNt PODPORA to nejcialetitejAi a nesmi tr'Yeti jinou akci. Vytitijte ukazku filmu v tijnu, kterY bude po va gich osadach tiditi na g krajan p. J. Va•gut v takove mite, aby vYsledek finannei byl co nejvetSi. Nikdo at' neschazi na ptedna g -kachvlstenkhomsignra01dticha Zlamala z Clevelandu, ktebude ptednageti v druhe polovine iijna v Hilje, Houstonu, Wallis, Shiner, Corpus Christi, Austin, La Grange, Caldwell, Granger, Ennis a West. aciaine, aby okolni odboeky SALT. spolupracovaly, aby nage manifestace byla co nejva gi a phnesla jak moralni, tak finaneni *spec-h. Na ge Sdruteni A. C. T. nezna, nabotenskYch, stavovskYch a politickYch rozdila a proto volame v gechny nage krajany do prace, chceme co nejvetgi *east v gech na techto ptednatkach. Osada West hlasi, ze uspotadaji ph teto pfiletitosti dne 28. fijna velkY bazar. Osada Ennis takta ptipravuje na 27. fijna v nedeli odpoledne velkou manifestaci. Osada Wallis bude miti piednalku a manifestaci v nedeli odpoledne dne 20. kijna. KatdY, kdo jest s nami, bude pfitomen.

Vojnou jeden zbohatne a sto jisledek teto sbirky. Napi gte do nagich easopisa jak sbirky pokraeuji a u- nYch zchudne. dejte jmena darcu z katde jednotliye osady.

Krajane, pottebujeme Vasi spolupraci!

S heslem "Zvitezime!"

Sdruieni Americkych techoslovakii v Texasu.

Penetni sbirky zasilejte nagernu CISLO 13 statnimu pokladnikovi, br.: F. Olexa, jun., 6402 Taggart street, Houston, Texas. )o( potada nasledujici ..ts. yid v brasilskera tisku. — Journal de Commercio v Rio de Janeiro uveteriuje telegram Havasovy agentury z LondYna, ze minulY tYden dodo v Praze k vatnemu konfliktu mezi Cieny jiste pronemecke organisace a stovkami deskeho cbeanstva pro propagandu zminene V sobotu 21. zaii — pH hudbe oraganisace pro ptivteleni OeskosloJ. R. Ba6a z Fayetteville. venska k Nemecku.

— 4 V sobotu, 21. fijna — ph hudSTALA SE JEDNATELKOU. be Jolly Texan, z Austinu.

Jakou radost maji mardele Valeikovi z Dallas, Texas. Jejich divenka dostala na kreek bouli. Lekati to chteli tezat. Oni zaeali na to davat Nonat, Ithera bouli oteviela, vyeistila ZPEVOHERNI FILM, OPERA a v kratkem Case zahojila.

Z vdeenosti, ze Nonat ptinesla *levy dceruSce a tim i nazi, kterou I jsme u lekata marne hledali, jsem v Dallas jednatelkou Nonat.

Mrs. Baena Valeik, 4015 Metropolitan Ave.

ikad Texaski Orlice

v Dime Box, Tex.

Taneeni Zabavy.!

"Prodani nev'esta"

Jedno z mnohYch dosvedeeni, co jsme dostali nejakY eas zpatky, jsou toho stejneho smY gleni do dneAniho dne. Pani Valeikova ma Nonat na sklade, tak vy, etenati v Dallas, nratete objednat ptimo od Mrs. Valeik.

JENIK A MARENKA. Cena Nonat je, po gtou 55c a $1.05.

Ptejte se Vag eho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste na na gi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena. California.

6 Krajane!

Timto zveme ptatele a znaVzhledem na to, te pikovani baviny jest v proudu, tadame Vas, me ku svatebni taneeni zabaabyste v katcle jednotlive osade a ye na oslavu svatby nag dceodboece SA6T. uspotadali ry SBIRKU BAVLNY pro nage Sdrideni AmerickYch eechoslovakft Texasu. Katdemu uvedomelemu americkemu 6echovi a Moravanovi jest jiste znam *eel S nagi akce a jsme jisti, ze Vas nikdo neodmitne. Mnozi na gi krajane nemohou ptispeti hotovYmi penezi a to jiste podobna akce setka se s Biennou aspechem tak jako jest daleko lehCi sebrati razne farmalske produkZaeatek o pal osme ty pro picnik.

Kdyby katolY krajan dal 100 neb vice liber, jsme jisti, te vase dtina v sini tadu Stefanik, ve vagi osade Vam tuto bavinu odlinuje zdarma vzhledem na human!

Houston, Texas. *eel, pro kterY tuto sbirku baviny JOSEF, MARIE CIENt, poutijeme. ttednici odboeek SOOT. NEODrodiee.

KLADEJTE, zatidte +Aunt* sbir(pd) ku baviny ye vagi osade. Chopte se prace jeSte dues a hiaste nam vY- ■_

Marie

rAos

go/ S

OLD:.

Vilemem

vecer dne 21. zaii

ALCOHOLIC BEVERAGE CO. Exclusive Distributors Austin & Waco, Texas,

Ve filmu je vgechna mluva zpivana jako v katde jine opete, proto neoeekavajte, 'te budete katdemu slovu rozumet. Hudba jest znamenita a pti torn uvidite nektera mesteeka z Vala gska Ukazuje Jos. Vagut, zastupce Praga Film. Co. SMITHVILLE, ve stfedu 18. zaii, o 4 hadinich odpoledne.

FAYETTEVILLE, ve stredu 18. zaii, o 8 hodinich ve&r.

TEMPLE, ve Ctvrtek 19. zaii, atek o 6:30 hod. veeer.

CALDWELL, v patek 20. zaii, o 6:30 a o 9 hodinich yeeer.

TAYLOR, y *ter' 24. zaii, o 3 hod. odpol. o 7 a o 9:15 yee'er.

WEST, ve stredu 25. zaii, o 2:30 hod. odpol., zakatek veker o 6:30 hod.

ENNIS, ye Ctvrtek 26. zaii, o 3 hod. odpol., 0 6:45 a a 9 hodinach veCer. CAMERON, v nedeli 29. zaii, o 7 a o 9:15 hodinieh veZer. GRANGER, v titerY 1. fijna, o 7 a o 9:15 hod. vOeer.

Vstupne 10c a 30c i s vladni dani.

Ve sttedu, dne 18. zati 1940.

Hlaste se pH registraci jako obeane Ceskoslovenska.

(Tisk. sluna Csl. N. R.) Hned v prvnich dnech registrace cizinct bylo Narodni rade hlaLeno nekolik ptipadt nespravneho zapisu, zejmena v zapisu odpovedi na otazku 4. (z ktereho statu je cizinec obeanem). Nekteti ttednici, pomert neznali a ptehlednuvti ptedpisy Brady jim dame, psali misto teskoslovensko, Nernecko. Na.L'irn krajantm musi jit z vlastniho zajmu o to, aby zapsani byli spray ne. Kdyby totil naciste Nemecko ye sve zname vYbojnosti donutilo Ameriku k daltim opattenim proti nacistickYm rejdtm, melo by to za nasledek mnohe neptijemnosti pro vtechny nemecke ptislutniky v Americe a na g krajane, zapsani za Nemce, ineli by pak tyta neptijemnosti tat. Zaleti proto velmi na tom, aby deskosloventti ptislutnici byli ✓ odpovedi na otazku C. 4 zapsani spravne.

Narodni rada upozornila na tuto vac; jak poStovni &ad v Chicagu, odkud nekolik ptipadt nespravnosti bylo nejdfive hlateno, tak department spravedlnosti ye Washingtonu. ChicagskST postmistr p. Ernest Kruetgen zakrodil sam okamiite a naridil provedeni oprav zapist s ptipomenutim, by dbano bylo • platnYch ptedpist, Department spravedlnosti ye Washingtonu odpovedel pak prof. J. J. Zmrhalovi, ptedsedovi Narodni rady, zvlattnim dopisem, v nemt p. Earl G. Harrison, ieditel registradniho odboru pravi: VatenY p. Zmrhale:Dostal jsem Vat dopis ze dne 28. srpna a paspicham podekovat Vam za nej. Mate ovtem tpinou pravdu a my jsme okam gte vydali ptedpisy, by deskosloventti obeane registrovani byli jako ptislutnici teskosloveritti. Bylo to ostatne zfejme z natich dtivejtich natizeni a natich oficielnich regulaci, na nettesti vtak ✓ nekterYch piipadech dog° k nedorozumeni.

Pogovni department zakroeil v teto zaletitosti v ttadovne chicagske a pottovni Brady vtude byly na ni upozorneny, tak to k nedorozumeni jit nedojde.

Znam krasnou praci, kterou Vale Rada a organisace s ni spojene konaji k usnadneni registrace a chci, abyste i Vy yeah, jak velice si teto Vag skvele prate vatime.

S ptatelskYm pozdravem, . Earl G. Harrison., v. r.

Tenth dopis je daltim dokladem, to prate natich narodnich organisaci je na ptisluLnYch mistech oceriovana ate na g krajane mohou se ✓ teto fedi s pinou duverou na svoje organisace obracet. Splrite proto svoji povinnost a dejte se registrovat a dbejte toho, aby Va.Le statni ptislutnost eeskoslovenska, byla spravne zapsana. )o( Nervosni elovek.

"Tak jak se ti libi tvuj navy kolega?"

"Je to stratne nervosni dlovek, sotva sedne v idade ke stolku, hued se pusti, do price o sto 4est."

Strang la

V/STN/S tESKi JAZYK NA §KOLACH V TEXASU. Z Austinu se sdeluje: Ve Skolnim roce 1931-32 zapoeato bylo s vyueovanim deskemu jazyku na vySSich S'kolach (high schools) v Austinu, Temple, Houston, Needville, Hallettsville a na akademii sv. Ludmily v Shiner. Ve Skolnim roce 193233 odpadlo, bohuiel, Hallettsville, ale ptibylo pet novYch mist: Caldwell, West, Granger, Weimar a East Bernard. Ve Skolnim roce 1933-34 odpadlo Weimar a Needville a ye Skolnim roce 1934-35 Temple, ale teho2 roku pfibyly venkovske tkoly Seaton a Lost Prairie, obe u Temple.

Ve gkolnim roce 1935-36 pfibyly vytLi. tkoly ve Fayetteville, FrYdku a Snack a venkovske skoly RadhoSt', Bluff-HostYn, obe u La Grange a Concord u Needville. Ve S'kolnim roce 1936-37 odpadly 'Skoly Snook a Lost Prairie, take se Olio destine na vyttich tkolach v Austinu, v Houstonu, v Caldwell, ye West v Granger, v East Bernard, v Seaton, ve Fayetteville ye FrYdku, na Radhog ti, na HostYne, v Concord a na akademii sv. Ludmily v Shiner. Ve Lkolnim roce 1937-38 ptibyly Ctyli tkoly: vytti tkola sv. Josefa v Yoakum, .kola sv. Josefa v Moulton, Lkala sv. Josefa v Rowena a venkovska .kola v Novem Tabote u Caldwell; ve tkolnim roce 1938-39 ptibyly vytti tkoly: ye Snook, Wallis, vet. ".kola v Marak, ale ubyla venkovska. kola v Novem Tabote, l ilo destine na vyttich takte se (I o Lkolach v Austinu, v Houstonu, v Caldwell, ve West, v Granger, v E. Bernard, na akademii sv. Ludmily v Shiner, na venkovske tkole v Seaton, na vytti .kole ve FrYdku u Sealy, ye Fayetteville, v Concord u Richmond venkovske Lkole revnet na Radhona HostYne-Bluffu, na vytli tkole sv. Josefa v Yoakum, na tkole sv.

Josefa v Moulton na Lkole sv. Josefa v Rower* na venkovske tkole v Marak, na vytti tkole ve Snook, kde vyueovani Ceske fedi bylo obnoveno a na. vytti Lkole ye Wallis.

Ve Lkolnim roce 139-40 pfibyla vytti .kola v Moulton ale ubyla • koly Caldwell, Fayetteville, FrySi S dek u Sealy, kola sv. Josefa v Rowena take se ee gtine Ono na vySS-ich Skolach v Austinu, v Houstonu, ye West, v Granger, v East Bernard, na akademii sV. Ludmily v Shiner, na venkovske Lkole v Seaton, na venkovske tkole Concord u Richmondu, na Radhotti, na HostyneBlufft, na vytti tkole sv. Josefa v Yoakum na Lkole sv. Josefa v Moulton, na vetejne tkole na Marak, na vytti tkole ye Snook, na vytti Lkole ve Wallis a na vytti (vetejne) tkole v Moulton.

Seznam Lkol, tkid, 'Mkt' a ueitelt ve tkolnim race 1939-40 byl tento: 1. Austin, 1. tfida 3 tiaci, Jor. E. tiv- 2. Houston, 1 ti'. 9 Mkt, 2. tt.

9 iaku, Frank E. Luk:sa. - 3. West, 1. ft. 36 'Zan, 2 tf. 20 iaku, 3. tr.

16 iaku, Ella Koemelova. - 4. Granger, 1. tr. 20 iaku, 2. ti. 16 'tail, Jan Sktivanek. - 5. East Bernard, 1. tr.

15 Z'akti, 2. tr. 11 'taltO, J. J. Sktivanek. - 6. akademie sv. Ltidmily v Shiner, 1. tr. 13 taku, 2. tr. 12 Mkt., sestry Frantika a Ludmila. 7.

Seaton, 1. tt. 17 'taka, 2. tr. 6 Mkt, F. W. Chudej. - 8. Concord, 1. tt.

13 iakt, Louise Zarubova. - 9. Radh0;511, 1. tt. 3 tAci, 2. tr. 6 taltu, se-,

stra M George, - 10. Host 'i 1. ti. 4 taci, 2. tr. 10 zaktz, sestra M. Lawrencia. - 11. sv. Josefa v Yoakum, 1. tt. 11 takt, 2. tr. 14 sestra M. Elizabeth. - 12. sv. Josefa ✓ Moulton, 2. tt. 26 tan, sestra M. Adelaide. - 13. Marak, 1. U.*. 8 Za• 2. tt. 12 takt, sestra M. Stanislaus. - 14. Snook, 1. tt. 16 take, Rosa Markova. - 15. Wallis, 2. tt. pani D. E. Rateliff. - 16.

Moulton, 1. ti. 17 iaku, Jindtich Chovanec. VYsledky zapisu v ny/*Lim gkolnim roce oznamime pozdeji.

Bylo to dne 15. bfezna 1932, kdy se podatilo na gen. konferenci profesora Texaske statni university, prosaditi universita uznala de gi- 1 nu na vyASich S'kolach a dava, za nil stejnY kredit jako za jine moderni jazyky, na pfiklad 'Spanelgtinu neb nemeinu, a dne 6. ledna 1933 na konferenci koleje umeni a ved Texaske sta.tni university rozhodnuto, ie studenti mohou konati hlavni zkouky (major) pro hodnost bakalafskou B. A. tai z destiny, ktere se tim dostalo pine rovnosti s teemi •velikYch narodii. - Lonskeho roku tkolniho bylo na universita pet postupnYch kursu Ceske teei a literatury a 85 studentii; v letni Skcle bylo 10 studentek a studentil. Dotazy ochotne zodpovi Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin Texas. )o( Evening Star uve•ejnil zpravu (ap) z New Yorku pod titulem "Ma-i saryk proti uvolneni blokady" Ma-! saryk pravi, ze anglicka, blokada musi lakt provadena nemilosrdne; ptes utrpeni, jei budou muset snaLet podmanene evrop. ne.rody. "N

ni to pro mne iehke takto mluvit, jelikot mtitj narod je take mezi podmanenYmi narody. Ale bylo by teike vysvetlit uvolneni blokady v teto chvili angl. lidu, kterY stoji zady ke zdi, bojujic za udrteni civilisace". Masaryk tekl, to v obsazenYch statech by nebylo thsobovacich problemt, kdyby Nemci vratili zisoby, nalezene tam v dobe okupace.

HLEDATE OLEVU OD SVEDtNi 'MLA ANEBO VYRAZKY? rakfl sae, pak st dostailto be prodleni tuba SEVEROVA

vfborne masts zkoneene a porn& bagel tisiettm time* 60 let . . . Ve yiech pfednich lekarnich anebo objednejte pilmo.

ESKO

CENA 50c

Vereine evieena poiada, Tel. Jednota Sokol Houston na West End u Stef aniku, Nolda a Radcliff

v

zari e 2 hodiny ocIp Led e

y

PROGRAM: Nastup vSech cvieencil. Zpev: Lvi silou.

VztYeeni vlajek. - Hymny.

Uvitani hostu.

Slavnostni feenik - Hon. C. H. Chernosky, pteds. Hl. "at SPJST. Zahajeni cvideni: Zaci. Muii na natadi. 2eny na natadi.

Hry tactva.

Zvlattni dislo Sokola Houston.

Vystoupeni sbrattenfth Jednot, Prostna muzo. - Prostna .en.

Zaveredny proslov.

Po evieeni bude opet sehrino nadherne divadlo:

"REM ' INKA OD PECHOTY" Veselohra se zpevy

Po divadle "Sokolski Veselice" Hudba br. Kueery 0 zakusky a obeerstveni bude postarano.

Krajany uctive zve JEDNOTA SOKOL HOUSTON. Z mesta vezinete Cottage Grove Bus. Bezplatne misto k parkorvia

Strana 22

VEBTNtK

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepti soudkove a lahvove p1vo, rfane druhy vina a doutniky.

Minvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAR, 13rYle spravne pflpravene.

Cas dle fimluvY. etadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAJ3.

111111111101111.11111110

OR. KAR. J. HOLLUB task* Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 9745 Telefon fifadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznon Edward Pace pohfebni tistav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohfbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohl. ebni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Camera a okoli NovY polifebni domov otev•el Bil Marek. V hodine talu najdete u nas nejlepsi obsluhu a ceny lacing. .. Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS 61en S. P. J. S. T.

&

Nabytek a domici zatizeni vieho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k zikazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove ftadu Pokrok Houston.

TEXAS HOUSTON, —::— laiNanwOmot.moaiwoaroomoaakmairoam000mwo•no.s•• ■ .:.

Van Pharmacy A. F. 6ERNOtEK, AIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. trpina zasoba lekarnickeho zboti. Jedina deska lekarna v Houstone.

Nav gtivte nas.

Telefon: Beacon 32.100.

Nektere problemy pii registraci cizincu.

Po nekolikadennich zkugenostech pti registrovani cizincii vychazi na jevo, ze jsou zde etyry problemy, ktere se zdaji neobeany nejeasteji mYliti.

"Zadatele o naturalise:el jsou lego.lne povatovani stale jette za cizince a jako takovi se musi registrovati", pravi teditel oddeleni pro registraci cizincu v departmentu spravedlnosti, Earl G. Harrison.

Touto poznamkou narati na hlaaeni ruznYch east zeme, ie mnozi Tide s "prvnim listem" ptia • tovali se nepottemylne domnenky, to se buji registrovati.

"Tak zvanY 'prvni list' je ye skuteenosti prohlaaenim umyslu stati se obdanem," vysvetluje pan Harrison. "Teprve tehdy, kdy cizinec sloti formalni obeanskou ptisahu u federalniho soudu, je zakonem zbaven povinnosti registrovati se jako cizinec."

"Se ztetelem k tomu rad bych objasnil jeate jeden bod," pokraeuje pan Harrison. "Ma-li neobean `prvni list' a oeekava-li ptedvolani ke svemu konednemu vYslechu pted federalni soud pted 26. prosincem, udini nejlepe, vyeka-li at do 15. listopadu nebo do 1. prosince, nein se rozhodne, musi-li se &Ai registrovati jako cizinec ei nikoli. Tou dobou bude ui pravdepodobne \recta stane-li se pinopravnYm obeanem pted 26. prosincem ei nestane."

"Tu vaak je nutno dutklive upozorniti takove cizince, ie department spravedlnosti nebere na sebe tadnou odpovednost, zameako.-li cizinec registraci svYm vyekavanim," varuje pan Harrison. "Cizinec podleha v takovem pkipade terntyt trestihn jako cizinec, kterY tteba nema ani prveho listu. Radim proto vaem, aby s registraci neodkladali piin g dlouho. Registrace nema tadneho vlivu na obdanskY status."

"Tteti znepokojujici pochybnost tSr ka, se deti. Mnozi lido nezdaji se rozumeti, to deti do 14 let musi byti registrovany jejich rodiei nebo porudnikem, ze vaak neni pottebi, aby se takove deti k registraci na poste dostavily osobne. Take otisky jejich prst y nebudou tou dobou potizeny.

Jakmile vaak dospeji 14 let sveho y eku, musi se nejpozdeji do 30 dmfi dostaviti na poatu a tam se samy registrovati. Soueasne budou jim pak vzaty i otisky "Bude-li dite slaviti sve .14. narozeniny pted 16. prosincem, necht' poseeka at do dne svSich narozenin a pak at' se registruje osobne."

Pan Harrison ptiponiina, to etyrmesieni doba od 27. srpna do 26. prosince je dosti dlouha., aby motnila vaem neobeanam registrovati se vdas, bez zbyteeneho pteplnovani post v prvnich a poslednich nekolika dnech.

V nekterYch okresech vyskytlo se mnoho lidi, kteti ze strachu pted otisky prstii rychle si zadali o obeanstvi v mylnem ptedpokladu, i kdyt se musi registrovati, vyhnou prstil. se aspori brani "To je domnenka zcela bezpodstatni," pravi pan Harrison se zvIaAtnizri darazem. "Registrafti potia-

a

Ve stredu, dne 18. zati 1940.

davky vztahuji se na v'Sechny cizince, kteti ptekrodili 14. rok sveho veku. Regisrace neni upina, pokud nebyly potizeny cizincovy otisky prsty."

"Brani otiskti prstal neni dnes tadnYm T znamenim hanby," pravi pan Harrison, poukazuje pti torn na fakt, to vojaci, namotnici, zamestnanci ve federalni sprave civilni a mnozi jini museji si dati otisknouti prsty a ie kazdeho roku tisice lidi podrobuje se teto procedute dobrovolne.

Jedna vec, ktera, se zda 133"rti vet sine lidi jasna, ktera vaak zasluhuje zvlattni zminky,' je potadavek, tYkajici se zmeny adresy.

"V tomto smeru jsou zde dve natIzeni", pokraduje pan Harrison.

"Prve tYka se cizincil, kteti to jsou usazeni trvale, a kteti musi uvedomiti o zmene bydliate ptistehovaleckou a naturalisaeni slutibu v departmentu spravedlnosti ve Washingtone do yeti duel po ptesidleni.

Listky, na nicht se hlasi zmena bydilate, je motno dostati na katcle poste.'

"V druh y kategorii jsou cizinci ptipuateni sem k dodasnemu pobytu, jako jsou turisti, studenti a pod.

Tito neohdane musi hlasiti jakoukoli zmenu ve sve pavodne udane adrese katde tti mesice. Toto hlage-

ni musi vaak podavati i tehdy, kdy nezmenili bydlitte. 0 zmene obchodni adresy neni nutno uvedomovati."

Pan Harrison znova nablida vaechny neobeany, kteti se musi registrovati, aby si nejprve opattili vzorkove formulate, jet jsou k dostani na vaech poatach, a aby je vypinili dtive, nein se pOjdou na pottu formalne registrovati. lot ministr Ed. Outrata o britskYch (Mech. — New York Times otiskuji tuto vlastni londYnskou zpravu: Edvard Outrata, 431etY eesky zbrojat, jenti prvni vyrabel dela a nyni je finandnim ministrem ne&Arno uznane deskoslovenske vlady, prohlasil dnes, to se zrychlena anglicka, vSlroba zbrani "ptiblituje bodu, kdy bude rozhodujici". Pravi, Britanie, ktera od r. 1935 pokroeila v zlepaeni vkroby, vyrabi nyni lepai dela, net jsou dela eeska, nyni v rukou /sternal. Pan Outrata, jent je mesic v Anglii, pravil, to se mu podatilo po nemecke okupaci dostat ze mine 100 jeho nejlepaich technika, kteti "nyni prokazuji svYmi zkugenostmi velke slutby anglickym tovarnam." Pan Outrata byl 12 let generalnim teditelem brnenske Zbrojovky a vicepresidentem 8kodovS7ch zavodil v Plzni.

VETLO ZAK 1940

Vythivano Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdravi

Mnoho lidi trpi zacpou ACPA jest tak obyeejnou chore. bou, ie u mnohjrch lidi jest hlavnim problentem zdravi, problernem, jemui musi east° denne Aekoliv zacpa stala se temei obvykljm slovem v domacnostech, numho lidi nevi, co to ye skuteenosti jest. Zacpa se jevi emnost sf •ev obtizna, nepravidelna, ne. pfirozena, nebo neaphni.

pock "peepineni" i po maim jidle; krkini a kieCovite boleni v beige east° nisledUji. Male alevy jest dosaieno malou, zacpou zavinenou einnosti stiev. Trvadi tento stay dosti dlouho, skuteena choroba velkeho stieva mule nisledovati.

Pileiny zacpy

Pr avidelnoat stievni einnosti (stoli ce) jest zvyk, kteri by mel u kaideho bf ti zapoeat v easnem detstvi.

Vieobecne ie. eeno, nejlep gi eas k tomu jest po snidani. Telesni cvieeni a sprivni diets jsou velice Snad nejduleiitejsim vliv e m ,cvieeni jest, ie pomalui odvrititi myilenky od starosti ohledne price, obchodu nebo do. macnosti a tim poskytuje po c i t oddechu, kteri jest potiebni pro sprivne vykonivani vgech piirozenYch funkci. Dieta ma sestavati dostateeneho mnoistvi zelenin, a ovoce, co dodatek k mleku, °billnem, vejcim a masu. KaidS, by se mel snaiiti dodriovati dobie vyrovnanou dietu, kterti by vyhovovala poiadavkiim tele pokud se Wee kalorii, proteinn, vitaminii a mineralnich litek.

V nektetIch zatvrzeUch piipadech zicpy muie 14ti nutnim pouiiti mirneho projitnaciho prostredku.

Vyvolte si vii lecivy prostiedek opatrne a bud'te jisti, ie jste vybrali ten kterj+ jest uklidemjici v einnosti a jehoi hodnota byla po dobu mnoha let dosvedeena.

Je =oho rUznYch zicpy. Jest ohyeejnjm z• event u kteii si navykli odporovati einnosti steev v dohe, kdy priroda jim veli, aby se einnosti te podvoZacpa se rovnei dostavi, n e o b sahuje-li dicta dostatek ovoce, zelenin j nj, c h "Innotnjch" pot ra Yin, ktere priruo i neplimo zvy;uji mnoistVi pe ynj■ch la.tek ve velicem stieVe. at jii opine neho easteene, jest ye-lice obyeejnou piielnou zicpy.

Jakilkoliv mechanicka zavada ve sti•evni soustaye muie zaviniti zacpu.

Koneene vS'echny nemoce, ktere zpUsobuji telesnou slabost nebo chiadnuti, jakoito ty, spojene s horeekon, mobou byti proyazeny zacpou.

Mektere pfiznaky zacpu provizejici Jest iada pfiznakil spojenj:ch se zacpou. Ztrata chuti k jidlu, pach z tist, povlak jazyku, neteenost, boleni blavy, zavrati, bledost a du. devni sklieertost jest nekolik z tech nejobyeejnej .g ich... Mimo to zacpa jest velmi C a. sto provizena nezaiiv. nosti. V takovjch piipadech jevi se

Nektere zpilsoby jak piedejiti zacpe

Ve stkedu, dne 16. za'ri 1946.

Houston, Texas.

Miii bratti, sestry a krajane Jmenem S. A. O. T. vyslovuji srdednY dik vtem delegatiim a -Citedkteti ptispeli k tomu, aby nate jednota venovala tak krasnY dar pro nal osvobozovaci akci a tim dokazali, ae v Texasu jsou Oechoslovaci se srdcem na pravem miste a mohou bYt hrdi na sviij S pkanim vteho zdaru ye Vai einnosti znamenam se s odbojovYm "Zvitezime!"

Frank J. Olexa, pokladnik S.A.O.T. )o( DOBROVOLNE PitiSPEVKY DELEOre Z 13. SJEZDU S. P. J. S. T. V TAYLOR. Po jednom dolaru ptispeli Julie Kubena, Chas. Holy, Karel Mika, Eng. Jelinek, John Hrabina, F. V. Urbish, Ed. Holy, Joseph HorMk, Josef Zanek, F. E. Heji, John Kueera, A. L. Matutek, Otto Hanut, Tom Pkikryl, J. J. KrutinskY, Anton J. Trojatek, Joe Kalousek, R. J. LoAtak, J. L. Eltik, F. J. Fojtik, Tom Zrubek, Jan F. Veselka, Vaclav Stainocher, Frank Vanek, J .F. Kulhanek, John NemY, Leo A. Jan, Frank Dornorad, Dr. Eduard Midek, Ignac 8enkSthk, Ed. L. Marek, Louis Hluchan, Ch. ChernockY, C. H. Cmajdalka, 3. F. Kubala, August Jalufka, Chas. Jalufka, Frank B. Vrla, Lidie Kubena, J. F. Fiala, James HradecItY, Rob. Mika, John Maresh, Vaclay Bafina, Mary Cordray, Frank Bezecny, Frank J. Ktenek, Joe KrutinskY, Frank oervent Frank An&nee, Joe Bartek, Wm. Janata, John Platek, Eman fteznidek, Joe J. Lukat, Jos. Valerian, Frank Wentrdek, Louis Dressler, Willie J. Janda, Alois Vaja, Frank Truksa, C. H. Goerig, Bedfich Socha, Ed. 8napka, Jos. Vytopil, Joe R. Kubena, Oldkich Motal, Rudolph Motitek, Jos. Syptalc, Fr. J. OltovskY, Joseph Koliha, Frank Svadelnak, Jos. F. Holasek, Karel Drgae, Frank Eltik, Vaclav Kvasnieka, Geo. Kacif, Joe N. Morris, J. A. Daek, Josef Pacha, Joe Zajieek, Fr. J. Matush, V. J. Svoboda, Rud Kai, John Paclik, Frank Doeekal, Frank Machart, Jos. Katpar, Dom. Vydrtal, Will. A. Nesuda, John Matut, C. M. .8rubak, Chas.

Bartot, Fr. R. Barton, H. A. Macha, Charlie Belieek Jr., St. Valeik, Raymond Prasatik, Jos. Zemanek, F. K. Bueek, J. T. 8krabanek, Fr. Janota, Chas Navratil, L. L. Hrneit, Jos. F. Slavik, Frank S. Letikar, Frank Dressler, J J. Mikeska, Frank Rod, Chas. Holasek, J. E. Svoboda, J. J. Zemanek, P. W. Pavlidek, Josef Klinkovsky, Frank J Olexa, Frank J. Musil, A. C. Novosad, C. V. Adamek, J J. Neuman, John toupal, Jos. Balcar, Dr. JIM Pazdral, Henry Sladek, Karel LatnovskY, Emil J. Svoboda, Jos. Vesely, Frank Obal, Frank Kofnovec, John Valusek, Aug. Kacif, John Holeeek.

Po $5.00: V. A. Maudr, John A. Hilgert. Frank B. Steiner $2.00.

Celkem $141.00. )o( Zlemyslna otazka.

"Mate snad, milostiva, smutek?"

"Ne. Prod?"

"Ponevadi posledni dobou nosite 4erne vlasy."

V

T N I /E

FINANtNi ZPRA.VA POKLADNiKA. S.A.t.T. ZA, MESIC ERVENEC A Domocni SRPEN 1940.

V Eervenec.

Mem Po kaide kdyt se vracime pozde 1. Ennis, pro betence, Rev. veder domn ze sine kadu "Pokrok $ 5.00 Houstonu", SPJST., Mame si, Kowalski, 7.88 jsme tentokrate jiste vyslali to nej5. Needville, el. pfisp.

162.12 5. Needville, zabava lepti zasilku pro nate stradajici be75.00 tence v Anglii. Bylo tomu tak i pie6. Rowena, divadlo 5.06 10. Con Christi, 10 knih det1Y patek, kdy houstonske deny 50.00 napinily pet velkYch beden aatstva, 16. Axtell, dar 10.00 rilznYch tech tivotnich potieb a 20. Seaton, pfisp.

2.25 knih, vatici asi 900 liber, v mini20. Kaufman, el. pfisp.

2.50 malni eerie $600.00. Nejvetti podil 20. Kaufman, dary 1.50 na teto zasilce ma moultonska. od20. Kaufman, divadlo, 10.00 boeka SALT, za kterou obetave pra25. Temple, F. Matush, dar, 2.56 covala pani Katekina Kubenkova, 25. Seaton, 5 knih 2.56 25. Ennis, 5 knih jak oznamuje pkedseda odbooky pan 5.00 Pavel Mayer. S pomoci nekolika 26. S. Antonio el Pt. a div.

26. San Antonio, KatolickY &bitch ten sehnala 400 liber tat5.00 stva, pradla, obuvi, atd. Tamnejti Delnik cis. 116, 5.00 obchodnici panove Ed. Boehm, Ru30. Taiton, zabava 4.00 dolf B. Papadek a J. T. Jaeggli da31. Alice, F. R. Barton, dar 2.00 rovali mnoho noveho zboti a jdou 31. Alice RVOS. C. 131 31. Wharton tad Columbus tak pfikladem jinYm obchodnikurn, 5.00 u kterYch nati krajane pak radi kueislo 58, 31. Taylor, dar delegatt 13 puji. Pan Bennie Loshak, obchod141.00 nik ovocem z Houstonu ochotne dosjezdu SPJST. pravil tuto cennou zasilku bezplat$ 503.43 ne z Moultonu at k nam. Krom sho841 35 ra jmenovanYch obchodnikil Pfenos z mesice dervna spell do moultonske nadilky i nd$1,344.78 sledujici: Vydani ervenee Pan Jak. Kurtz, sleena Marjorin 16. Pies Nar. Radu pro ADatilkova, pi. F. J. Knezkova, p. merican Friends of CzeAdolf Kubenka, pi. Emil Datilkova, $ 54.50 pi. Vladik Steinocherova, pi. Josef choslovakia 500.00 Kubenkova, ml., pi. - Anna John, pi.

27. Narodni Rade Katefina Kubenkova, pi. Karel Be$554.50 ranova, pi. Jan Sulakova, pi. Adolf ZbYva, za pokl. kon. eervna $790.28 Pilatova, p. Pavel Mayer, pi. Rudolf Phjem Srpen Valentova, p. Pavel Bakak, pi. An1.65 ton Datilkova, pi. Edv. Boehmova, $ 6. Crockett, el. ptis.

10. Houston, V. Maudr za ml., pi. Edv. Boehmova, st., pi. B. 15.00 Kurtz Etlinger, p. Anton tupa a 30 knih 2.56 p. Vaclav Steinocher. Diky. Vam 11. Taylor, 5 knih, 3.00 vtem, drazi pkatele!

11. Taylor, el. pkis.

13.85 20. Cameron, pfisp.

11.50 Nejmenovand dobra pracovnice ze 23. Seymour, el. ptis.

50.00 statu Tennessee poslala jit druhou 25. Blessing, picnik 659.92 zasilku zanovniho tatstva, ktera v 26. NovY Tabor, bazar potadku dala ve forme dvou kra26. Houston, dary jednotbic.

6.00 livai z restauraN Klima 50.00 Dobra maminka Vateho konsula 30. Houston, dar pi. J. M. Hollubova ze Schulenbur$ 813.48 gu mi zase pia posledni navtteve 790.28 nalotila spoustu tatstva a ani 'si Pfenos z mes, eervence neptala, abych o tom psala. $1,603.76 tak nekolikrat a i finanene podporuje nasi akci. Doufam, ae se na Vydani Srpen 8. Nar. Rade pro betence $ 500.00 mne nebude zlobiti, to jsem prozradila jeji dobroeinnost. Cinim tak v 22. 1000 broturek "Morava 30.00 nadeji, to povzbudim k vetti dinve stinu swastiky" 19.50 nosti ty krajanky v jejim okoli.

22. Poetovne a °balky Z El Campo, Texas, sem poslala 27. 80 knih "10 Milion Pribalieek zanovnich damskYch sate 40.00 soners" 500.00 pi. Francis Polinska. Z Bryan, Tex., 27. Narodni Rade ptispel jiff nekolikrate pan John $1,089.50 Mendl, jehot zasilky jsou jiste c,enZbYva za pokl. kon. srpna $514.26 ne. - Spoleenost Red Arrow Freight Lines, Inc. dorueila dve krabice tatObdrteno 2. zati 1940 od stva od pana Josefa Houdka z CorJednoty SPJST. na.rodni 13,624.00 pus Christi. Podrobna, zprava o torndab. to daru dosud nedotla. - Pani MaZbYva za pokl 5. zali .... $14,138.26 rie Morrisova z West, Texas oznaS krajanskYm pozdravem a od- muje, to tamnejti "Vdelky" posilaji bednu tatstva, ktere samy vyroboâ&#x20AC;˘j ovYm : "Zvitezime !" bily, cot jiste kaldeho velmi poteFrank J. Olexa, neb dostavame od nich vkly pokladnik velmi pekne a prakticke veci. Za0 silka vtak jeSte nedala, ale at se Vyeei. umeni.

"Jsem rada, ze ti tolik chutnalo", tak stane, prilozme darky do bepochvaluje si novomantelka, "ma- den pH nejblitti pkiletitosti. minka mi vtdycky fikala, ae nejlepe Za pomocnou akci aen SALT. v umim delat bramborovy guide a va- Rowena, Texas, vypravila dtevenou jeenou omeletu." bednu tatstva a potteb pro nate "A co z techto dvou jidel jsme betence sleena Paulina Shillerova. melt k obedu, miladku?" pta se no- V Upkimnem dopisu ,kterY tuto zavomantel. silku oznamuje, aada jmenovana o

akce len Houstonu, Texas.

Strum U

dark pokyny a s radosti nabizi sve sluaby i ostatnich pomocnic k jakekoliv praci pro dobro trpicich. Takove dopisy povzbuzuji! Pan J. Moravek z Robstown, Texas ,postal krabici knih pro mei armadu v Anglii. Tyto jsme priloai.ly mezi eatstvo a pradlo.

Osobne pfinesly po baliku nYch yea nasledujici: Pi. Frank E. Luktove., pi. 3. Chupikova, pi. Janie Dvotakova, p. J. Maraaek, pi. J. Shuldova (tet knihy), pi. J. Starealove. a pi. F. Olexova, st., ktera tea vyprosila u sveho obchodnika 14 kusn a jednu krableku rnYdla. Taktet pi. S. Valeikova darovala peknY ptispevek a ziskala balieek u obchodnice Mrs. Herrin.

Pan A. R. Hamusek z Houstonu k nam dorml, pfivez1 krabici eatstva a knih, pra &int odevzdal penetni pfispevek $1.00 od p. Rudolfa Soukupa a padesat centn za pana Johna Chladka Poprosila jsem tea pana Hamuska, aby Cast poslanYch sem zasilek pfevez1 na svem "trueku" do sine fadu "Pokrok Houstonu", cot s ochotou udinil. Jedna z nejmenovanYch hostonskYch dam darovala tea nekolik knih. - Na konec si nechavam dobrou pani Emilii Kurtinovou, ktera do pateeni dosti detne navetivene schtze pomotile akce aen osobne donesla 2 velke pekim pinene poletafe, s povlaky ukondenYmi haekovanou krajkou. Pekny to darek!

PH vederni vYprave byl zase jako vady dilletitYm einitelem ochotny a zrueny truhlet p. Joe Peklo, kteremut pomahal zastupce konsultv Dr. Frank E. Luke's.. - I naei ameridti pfatele, Mr. a Mrs. J. W. Stiles pfijmuli pozvani, aby se piesvedeili, jak dovedou eecho-Ameridane pomehat svYm trpicim bratrilm a sestram tam daleko za motem. Je to zvlietni, ze prave tato Mrs. Sitles dostala od jednoho es. plukovnika nag armady ye Francii podekovani za peknY darek ,kterY jsem na jeji tadost pfilotila do prvni zasilky. Rada bych vedela, kolik tech dopisti od podarovanYch pHelo z Evropy do Texasu a proto prosim, abyste nam sem laskave oznamily, jest-li jste jeete nektera dopis obtirtela. - Finandni pomoc poskytla naeim betencOm pi. Frantitka 8umgalove, ze Snook, Tex. $1.00 a p. Anton V. Mikeska z Houstonu, $5.00. Vam vaem ,ktefi jste ptispell jakYmkoliv zpilsobem ku vYprave teto jedenacte zasilky srdecne a doufame, ae budete i nada,le s nami spolupracovati ku ulehdeni bidy. naeich deskoslovenskYch uprchiiku. v Anglii. tpkimne Vas zdravi s heslem: "zvitezime", jsem za pomocnou akci ten SALT. Vase, C. J. Hollubova.

V Houstonu, dne 15. tail 1940. )o( Znalec.

Kdyt zeintel pafitskY obehodnik s umeleckYmi pfedmety Sedlmayer, jehot specialitou bylo dodavati do do Ameriky "prase Rembrandty", napsali v jeho nekrologu doslova: "Jeho rukama proelo Rembrandtii vac net' rukama veech ostatnich Jeden kumStyt pokYvl hlavou: "Bo co dim! Meli jeete napsat: vac, net rukama samOtneho Rembrandta."

VteTNflit

Strana 24

Poulivejte k oznamovini tesky mluvici film %if Oznamovatel `Siiatkovit kancelie Pravidla tarr4 TABAK LISTOrk mam na prodej; kdo by si 061, pitte. Cena 19c — 15c libra, po§tovne neplatim.

John Hradek, Portland, Tenn.

(38-40pd) Chci se seznamiti s mladikem • od 40 do 45 rokii stari. Mrite bYti svobodny neb vdovec. Hlaste se o adresu pod znaekou "Sleena", (38-p) Vestnik, West, Texas.

iger, Na prodej

pekni kohouti druhu "Brown Leghorn" k chovu. Cena $1.25 kus, nevyplacene. — Jos. F. (38-dz.)

Holasek, West, Texas.

Slu§nSr , pracovitY star gi muti hied& misto u star'Sich lidi neb vdovy. Nehledi tak na plat, jak na dobrY domov. Ernest Kubaeak, Rt. 1, Cameron, Tex., % John Gelner.

(38- p)

ar-

Byt pro studentky, poblit unit versity, kde si mohou samy vakiti.

P •ihlitglcy posilejte na: Mrs. A. C. Foyt, 7100 W. 22nd, Austin, Texas.

(38-c)

;Dr

SAZENICE, hotove k odesildni. zelove, hlavkovY salat Collards, 500 — 75e; Cauliflower, Early Snowball 100 — 40c. Po gtovne platime a za uspokojeni rudime. Early Plant (38-39p) Farm, Mart, Texas.

twri

TABAK, dobrY na koukeni, 10 lib. $1.16. Dopravu vyplatim. — M. Prohaska, Portland, Tenn. (37-38p)

sup RENT. — Pronajmu 100 akrri vzdelaneho pozemku. Traktoru dam ptednost. Hlaste se u: Ant. Buzek, (37-39p) Penelope, Tex,

Stafeeek kovii.

StakeAinou kovakskeho cechu na Morave je jiste bezmala 90-letY mistr kovakskY Karel Prat z Josefova na jitni Morave, kterY je u sveho kemesla jit skorem 70 let.

Dosud si pri svem staff i neda pokoje a pracuje v kovarne, kde vladne perlikem jako nejakY mladY tovary§.

TANECNI ZABAVY.

kAd Praha els. 29.

Taylor, Texas 21. zaii— Southerner's, z Temple.

Vstupne: Paul 45e a 5c tax Danny 10e.

ZABAVNi VtBOR.

ve st•edu, Cale 18. zoli 1940.

muti, kteti proti nemu protestuji a tahnou na Kubrovou sriatkovou kancelak. Policie Kubra zachrani a tento odjitdi do hor, kde zatim Emil ut se koki Libuke, ktera vgak prohlaSuje, to si ho nevezme. Na hory pkijede tez pevkyne, k nit se Emil hned pkidruti a stuli se s ni v separe. Ale Kubr, jemuti tovarnikova KoSkova, ulozila, aby z jejiho syna a poslancovy dcery udelal rek, vejde v separe. Emilovi tekne, to je hlecian rodidi, a pak, jsa o samote s pevkyni, mluvi s ni napked pkisne a pak pkechazi v nelny ton, kdyt to dovnitt vrazi pevkyri mantiel. Tato utede, mutove se porvou, zatim co na jinem miste Pepidek a LibuSka se poznavaji a do sebe se zamiluji. A film uvadi divaky zas do solarize vdavekchtivYch, v nit s velkYin jasotem je pkijato sdeleni Kubrovo, to statni rada schvalila jeho navrh, zatim co na jinem miste shromatcleni mutove ptisahaji, to si svou svobodu vzit nedaji, ale utekou, kdyt na to tahnou tieny.

Zprava o schvaleni statni radou pomaha znamenite obchodu a pornste Kubrove, nebot po •ada celou vYpravu parka, aby se daly oddat, a mezi nimi je take Pepieek a poslancova dcera.

Bud'te zdraysejiimi Vyhliiejte lepe!

Podivejte se do zrcadla. Jest via obtiCej jasng, radostng a usmevavg?

Nebo je strhang, unaveng a seile vyhli. iejici. Je.11 tomu tak,., pak snad trpite chybngm zailvanim a vymeiovinim.

Mnoho tisic lidi v poslednich pokolenich vyzkouielo blahodirnost Dra. Petra; Hoboko, ialudeCni einnost povzbuzujiciho liku. vi, jak nipomocngm jest v mnohgch pfipadech: funtionalni za6PY, nervosy, nezalivnosti a zkaieneho ludku, ztrity spanku a chuti k jidlu a obyeejngch nachlazeni, kdyi tyto obtiie jiou zavineny chybnou zilivnosti a vymeiovinim. Hoboko jest sestaveno z 18 rizngch lekaiskgch korinka. bylin a rostlin. Pracuje s prirodou k tleinkovini na oboji ialudek a streva a piesto neni drsne neb svirajici. Pomahi einnosti ialudku; pravidluje stfeva; zvyiuje vymegovani prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje zaiivini.. Nepozbgvejte nadeje, jestlfie vas jine leerve prosfredky zklamaly — apatite si lihe y Dra. Petra Hoboko dnes.

Praga Film Co. z Chicaga zaprijdila tento film zdarma Sdruteni AmerickYch Onhoslovalcri v Tei,;as pro humani akci pro pkiAti mesic.

Oznarnku, kde film bude pkedvaden naleznete v eeskych easopisech • tyclen. Nemyslete vkk, k tento film jest zpivana opera, je to velmi zabavny film. Je to obraz, kterY propleten je tak komickYmi vYstupy, to obecenstvo propukava stale v salvy smichu. Mistrem v tomto obrazu je Jindkich Plachta, • Dra. Petra Mal y* 010 Liniment — jemuti "Sriatkova kancelak' poskyProtihnilobng bolesti uti gujici prost•edek v uilvini pi-es 50 roka. Rychli Alleva od tuje krasnou ptiletitost, aby ukarevmatickych a neuralgickgch bolesti. zal svrij velkY, talent, jemuti nemtboleni zad, ztuhlgch a bolavgch vymknutin, odienin a namoienin, avedite nikdo odolati. Plachta v jmenocich neb palicich nohou.

Zahrivajici. Osporng. vane veselohke vystupuje jako majitel sriatkove kancelake, a je ye sve Nemeiete.11 obdrieti Fahrneyovy leave prostiedky ye svem sousedstvz, pouiijte skvostne komicke I:doze znamenite tohoto kuponu.

— — podporovan Pigtekem, Rogosem, Zvleitni Nabidka — Objednejte Dees 8ejbalovou a j.

Jako zvlaitni "seznamovacr naFilm mein& 'tt'astne a konei bidku poileme vim ZDARMA 2 uncovg vzorek Dra. Petra Lielveho stne. Zadina, jednou svatbou a konOleje Linimentu a ZDARMA 2 un. covg vzorek Magolo s objednivkou svatbami hromadnYmi. Prvni Hoboko: svatba, pki nit zpivaji "Ut mou mi❑ 11 uncovi lihev Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vylou od °Rake vedou" prave dobie placene (2 uncove vzorky neskoneila. On a ona pketinaji sve zdarma).

2 pravidelne 604 lihve Dra. spoleene putovani v soudni sini, Petra Leeiveho Oleje Linikde soudce povoluje ji rozvod, ji, mentu — $1.00 poitou vyp1aTakovY je dej bajeene veselohry cene. ktera si nail* ze za 10 let mantel"Sriatkova, kancelak". Nezapomeri❑ C. 0. D. (poplatek pilpoeten). stvi nepoznala lasky, nebot' jeji mut DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. nejevil o ni, nezkuknou chudinku, te se na ni podivat, nebudete toho 2501 Washington Blvd. tiacinou' starost, tieba pki:sla domri litovat!

D811-24 Dept.

Chicago, III. at rano. Mantel sedi v soudni sini jako oukropetek,ale pak, lcdyt je Praha vyda.va znova Ceske klasiky. odsouzen k placeni vYtivneho, se Pral.ske listy oznamovaly: Na.rozbaluje a zakikava, se, to se pornvraty k 'Ceske tradici vyvolavaji tasti. A zaeina se mstiti: otvirit sriatke obnovovani tvorby deskYch klakovou kancelak a svadi dohromady PRAVNIK Tak vychazi znovu proslula noparky, jen aby je zkoupal v manvela J. K. Tyla "Posledni tech", Vytizuje vegkere soudni tielstvi, ktere ho zklamalo. Zklamal vydand privodne r. 1844, s neobyjsem se ja, nutie necht' se zklamou zalaitosti. dejnYm fispechem. Zaroveri se pHjini... V sriatkove kancelaki Kubrotradovna: 936 Bankers Mortpravuje nove vyclani historickeho vi vypoinaha jeho synovec Josef, gage Building, pies ulici na-* romanu Prokopa Chocholougka mistr hockey, Aampion zimy, vyzproti Kress budove.

"Templaki v techach,' kterY pki prnamenanY spoustou cen a odmen, vein vydani r. 1834 byl uvitan jako HOUSTON, TEXAS kterY se vice zajima o sport net o nadejnY ein risili o deskou historicsfiatkovou kancelak a jeji proto kou prosu. strYc plisni, ad jinak je hrd na jeho sportovni vYkony.

Tovarnik KOSka ma syna Emila, kterY udrtuje milostnY pomer s pevkyni, ale jen podle pkani rodieri ma si vziti dceru poslance LibuStu. Rodieove o to vkmotn'e usiluji, a Emil, kterY z podatku namita proti takovemu mantielstvi, jehoti pohnutkou maji bYt penize, cid si kici a pkistupuje na pkani zvlagte sve matky, 'tie se bude uchazet o ruku poslancovy dcery. K tomu maji poskytnout ptiletitbst hory, kde se haNite uvedene orchestry hrati budou tancechtivS zm dle ste venuji lytateni. sledujiciho potadu:— Zatim vdavekchtive kny, svobodrozvedene a vdovy, nespokojeny HOUSTON CZECHS 22. ZA.fti s tim, ze se nemohou vciat, poraJ. R. BALSA 29. ZOtt daji protestni schiizi, jit se fidastni tet Kubr, dobrY obchodnik, majiSYNCOPATORS 6. MINA tel sriatkove kancelake, pohaneny NESVADBA 13. kiJNA tutbou, aby co nejvice lidi uvedl v pkistav mantelskY. Kubr vytasi se s navrhem, kterY ma vdavekchtivYm ziskati mantely. Prohlasil, za velkeho nadkni posluchadek, to bude usilovat o to, aby byl pkijat zaO pohodli a obslouteni ct. navitevniku bude nalelite postarano. kon o povinnem mantelstvi; kdyby se nekterY muti nechtel ozenit, plaPOEADATELI. til by na dani 50 procent ze sveho pkijmu. Kubr prohlasil dale, od• • • jede na hory, kde je poslanec se svou tenou a dcerou, aby tato pak Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$ prisobila na sveho otce a pkemluviNa doptini se jest — 20th and North Main. la ho podporovati Kularriv navrh.

Navrh vyvolal mnoho zle krve mezi

H. CHERNOSO

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Pokrok Houston

Vstupne pani 40c.

Tax 4c

.11/11■1/*

Loamy 25c Tax 3c