Vestnik 1940 04 17

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ItOtNilK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ye stredu (Wednesday) 17. dubna (April) 1940.

eiSLO 16.

DVOJI BLOKADA. W AKKOBYLKY na zemi egyptskou vrhli se Nemci na na ge bohate zeme. Nejra7 cleji by se byli snesli na teskoslovensko jako smret', aby po nich zbyla misto poll, lest'', dolri a tovaren jen pouet' a suchopar.

Kdyt vtrhli nemeeti vojaci do Prahy, byly jests na ge obchody piny dobreho zboti. Maslo, na jeho rani ut v Nemecku zapomneli, uzemny, bi1S7 chleb, maso, boty, gaty, veeho hojnost.

Vyhub1S7m, vyhladovelSim .I■Temctim z toho at ptechazel zrak; drisojnici si zkazili Zaludky, y ojaci se pfejidali tak, 2e tim az dristojnc..it Tketi trpela.

Ale brzy zaealo daleko hroznefei a bolestnej• gi organisovane vykradani a vyssavani deskch zemi. Potraviny, konfekce, leak, kovy, stroje zadaly se vyvatet bez kontroly, v tetkS7ch kamionech, a v dloubSch nakladnich vlacich.

6eske bohatstvi se drolilo kus po kuse po cestach vedoucich k Berlinu v nejrriznelgich formach.

Arisace. . . pod zaminkou protitidovskeho boje zaealy se vyvlastriovat tidovske i ryze Ceske podniky, ale jen Nemci je smell za smeene eastky vykupovat. Cele statky a usedlosti pteely do rukou nemeckS"rch kolont-germanisatorti.

Pomer marky ke korune (1:10) — nova kradet. Bezcenne marky byly promeriovany v desetikoruny, za ne levne nakupovano a bezcenne infiacni marky hromadeny v eeskSTch bankach. A aby soustavna krade2 byla ripina, Narodni banka dostala rozkaz vracet do Age ziskane marky, ph demt se \Teak vracene marky zpet neproplaceji. Jsou pouze znamenany jako dluh proti Narodni bance, kterS7 v lednu 1940 dosahl skoro 18 miliard. Jinymi slovy: z naeich zemi bylo Nemci uloupeno zboti a hodnot za 18 miliard — mimo jine machinate, ktere lze zteti odhadnout.

Zabrani statniho majetku, tabakove retie, static& lesri a zejmena majetku Cs. armady (zbrane, stroje, letadia, po gtovni, telegrafni, rozhlasove zatizeni) — vee °pet bez nahrady.

Kaceni lesri jedna z kradeti nejbolestnejgich. Nage krasne lesy na 8umave, Brdech, Beskydech, Krkonog ich jsou bezohledne ceny. Padesati let bude pry tteba k tomu, aby se nak lesy vzpamatovaly. Zatim Ceske citevo slouti Nemcrim k vSlrobe vSrbu:s'in, pohonmich latek, k pevnostnim stavbam... a konstrukci koncentradnich taborri v samem srdci Lech a Moravy.

Tento dravr hlad brutalniho dobyvatele byl arci jests zvfg en pottebou a bidou v Risi. Nedostatek surovin, bida, zprisobena, promenou y eeho prrimyslu ve valeanou industrii, a koneene obavy Nemcri z hospodatske blokady spojenecke vystupriovaly dravost nemeckSrch kobylek v chamtivost a zaroveri ye strach, to se jim nepodati znidit a oloupit Ceske zeme zaveas.

Tak se octl eeskS7 narod v tragicke situaci: s jedne strany jej tisni hiad jeho doeasneho tyrana, kterY potrebuje k vedeni valky Vgeho

No Duchaeek bohatstvi. A s druhe strany katde hospodatske zhoreeni v Nemecku, zprisobene spojeneckou blokadou dopada tetce ptedeveim na Ceske zeme. Narod doma oveem vi, ze blokada Spojencil podkopava v gechny gance Nemecka; narod vi, ze katda torpedovand nemecka lod' znamend pro Cechy a Moravu novou nemeckou loupet, novou kradet, novou bidu; ale eeskS7 JDOU NAgE PLUKY. Jde rota za rotou, praporce vesele vlaji, bodaky zlovestne sviti.

Jak dlouho zlSr a nelitostnS7 drak ridolim ztemnelSon v podveder tahne vojsko do ptedni bitevni Cary!

Kraj hrmi podivnSrm, valeenSim zpevem!

Jde rota za rotou: liSichni se usmivaji, jako by hezka, a vesela deveata za kaZdY 'Ism& a za kaZdY pohied tisice polibku slibovala.

V'Sichni se usmivaji!

Duj vYchodni, dalekY vetre, i rci tam na§im daleko doma, 2e my jdeme do boje za zpevu pisni, pod vlastnimi prapory, s prekypelou i oddanou dugi!

Nic neni straeno, nic neni vzdaleno, neni obav, ni pochyb, ni rizkosti.

Veem pate ztuhly v kladiva.

Rud. Medek. narod zaroveri vi, t'e katcla, potopena tuna nemeckeho nakladu znamena pro nej tet krok blite k viterstvi a k svobeele. V bide a stradani rodi se nova svoboda; lee tragickSr paradox zprisobuje, ze kalde zhor geni hospodatske situace doma znamend take do jiste miry zaroveri zasvit nadeje.

Spojenci nemohou jinak. Spojenci vedi, svirajice aelezne pouto blokady okolo vychrhello hrdla Hitlerova Nemecka stahuji te2 okovy, titici jeho bezbranne spojence — eechoslevaky. Jasne to tekl jmenem Anglieanri Jonathan Griffin ye velkem lists New Statesman and Nation:" Anglidane a Francouzi riskuji na sySrch lodich a u kulometri svoje vlastni tivoty. Lee Ceei riskuji smrt a tivoty nejen pro sebe, nSrbrZ i pro sve rodiny a pro ySTkvet mladi a talentil sve vlasti. ee§i musi jednat uprostted hospodatske bidy a katdS7 rispech britske blokady postihne nejen nephtele, nS7brt i deskS7 narod, nageho bezbranneho spojence!"

ObclivuhodnS7 narod, kterS7 se, brani a bojuje proti ranam a "'Wert= pangermanismu a kterST zaroveri musi sna get vgechny rany a iidery svS7ch spojencri, dopadajici na hlavu spoleeneho neptitele. Pres to tento narod se skvelou kazni a odvahou vzprimen sna gi zasahy

s obou stran, nebot' vi, ze jeho pravda s pomoci Spojencri nakonec musi zeitezit. A to toto viterstvi na sebe neda Cekat, jak tekl president Benee. ani thsta let, ani thcet let, ba ani ne trio leta!

STUDENTSKE DIVADLO VELIK'M ESPECHEM. Z Wallis ptigla zprava, ae divadle studentri eeetiny na statni universite v Austinu melo tam v nedeli, dne 14. dubna velikS7 rispech.

Prostorne auditorium vy gei ekoly bylo napineno do posledniho mista krajany nejen z mista, nStrt i z okoli. Mladi herci &Zell se znamenite. Phjeli na pozvani sdrutenS7ch eeskVch spolkri. Jaroslav ZivnV vSeachae zahral rilohu Rampady, kterou v Praze hral slavnV herec Vlasta Burian. Dr. Mieek promluvil o nynejeich pomerech v Ceskoslovensku a zdriraznil jak se tam nyni zachazi s eeskS7mi studenty, jsou vratdeni a university zavieny. Vyzkval ke vstupu do SdruZeni Americkch 6echoslovakil v Texasu. Divadlo se velice libilo. Bavi 1 poueuje. Zdtrazriuje demokracii, Cistotu v politice, g oeialni spravedlnost a lasku k &tem.

Divadlo "Komu Buh cid nyni nazisty ✓ Oeskoslovensku zakazane, bude se libiti feude. Pozvete studenty k yam a uka'z'te jim, jste s nimi. Pekna, snaha nagich studentri zasluhuje, aby byla podporovana.

Chceme-li uctit nas bliiici se XIII. sjezd S.P. J.S.T., mitieme tak ueiniti nej/epe usilovnou praci k jejimu vzrtistu smerujici. A to dovede kaidY 'den, jen vuli miti dobrou a chut' k prici pro ziskini novych

KALENDAik 21. dubna. Divadlo "Poctivec CiIi Filosof od verpanku" pohostinsky sehraje westska, Slavie ✓ sini radu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton.

21. dubna. Divadlo ochotnikil z Host3"rna prospech S.A.O.T. v Rosenberg, Tex. 21. dubna. Divadlo ve prospech S.A.6.T. sehraji ochotnici z Hillje v sini tadu Karel Jonas v East Bernard, Texas.

28. dubna. Spoleenji obed a program odpoledne pada. odbOeka v Corpus Christi.

12. kvetna. Divadlo "Kra' na kiiiovatce" k ucteni pamatky matek u 8tefanikti v Houstonu.

Hudba p. Nesvadby z Rosenberg.

Zabavni program kadu Pokrok Houstonu: 5. kvetna — slavnost 301eteho trvani radu Pokrok Houstonu Cis. 88. BohatY program.

Zpevohra "Andulka Aafarova".

12. kvetna. Piknik odboeky Blessing S.A.6.T. ye prospech fondu Sdruteni v Kopecky Town, asi 12 mil z Bay City, na cementove tests Cis. 35. V padu epatneho poeasi o t3klen pozdeji.

18. eervna. Velkou slavnost (Barbecue) padtad Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Slavnostni vYbor pracuje na programu, kterY bude uverejnen pozdeji.

Strana 2.

vas TNIS

LEVELAND, O. — Iludebni pedagogove 2 C cele Unie na svem vYroonim sjezdu v Los Angeles vzdali nejvet gi uznani symfonickernu orchestru John Adams gkoly v Cleveland, 0. a vyznamenali dva studenty za jejich hudebni meni. Jsou to aeskY student Jan Jurek, houslista a koncertni mistr orchestru a Arnold Koblentz, vynikajici hthe na obojku a anglickou hornu. Oba studenti ziskali stipendium. Kritikove ocenili vYkony orchestru studentu jako skvelY ptednes hudebnikil z povolani.

Mexico, D. F. — Gasolin v Mexiku je snad nejlacinejk na svete. Ve vet gi east republiky se prodava litr po 19 centavech, co by bylo 72 centavo za gallon, eili pouhych 12 centa v americke merle. V teto eerie jest u'Z zahrnuta i vladni dari. *

*

Zpravy od zahranianich misionaffi a ze spolehlivYch einskYch prament udavaji, 2e severoeinske provincii Hopei asi pet miliont zernedelskeho lidu Cell hladu v diisledcich spoust, zptsobenYch povodnemi v srpnu a zati minuleho roku. Obyvatestvo 12,000 vesnic v 82 ze 140 okresil jiz nyni nema, co jisti. Cele rodiny voli radeji dobrovolnou smrt, nd by oelily pozvolne smrti z hladu. Wilde byly v gechny reservni zdsoby potravin zcela vyeerpany. *

*

Gordon Conant, generalni navladni kanadske provincie Ontario, prohlasil ye sve feel minulou stkedu v Cannington, Ont., pronesene k veikemu shromaldeni rolnikil a obchodnikii, Kanada mela by uoiniti v ge, co , v jejich silach, aby ziskala dinnou podporu Spoj. StatO pro vec spojenct v evropske valce, ponevad2 jen tak byla by nadeje na rozhodne viterstvi. Bez teto pomoci viterstvi bylo by pochybne. K tomu Conant dodal, ze viterstvi spojenciI je nezbytne pro dotro SpojenYch Statt. Prohla geni tot.) vy^clalo znadnou pozornost a r ahne komen rate ye washingtonskem zakonodarnern svete. N Mtteti zakonodarci prualasili Conantuv projev za propagandu, jini pak soudili, ze jde o voiani napadeneho o pomoc., a '2e se mu v celku nelze diviti.

Senat Spoj. Statti schvalil 42 hlasy proti 37 osnovu, kterou se prodlukije na dark iri roky program vzajernnych obchodnich smluv se zahranienimi zememi a tak vytizena byla jedna z d'ehavYch ota,zek, o nit vedly se pro znaenou rozdilnost v nazorech zakonodarct dlouhe debaty. Rozhodnuti senatu povakije se za vitezstvi presidenta Roosevelta nad mistopresidentern Garnerem, kterY snail se omeziti prodlou2. eni to na jeden rok. Osnova, ktera, pfivodne schvalena byla roku 1934 a prodlou'Zena byla na tri dalgi roky roku 1937, zpinomocriuje presidenta, aby ujednaval se zahranidnimi zememi obchodni dohody pro vzajemne snigeni celnich poplatku. President maze snikti anebo zvYgiti celni poplatky podle zneni zakona a22 o 50 procent. Takto ujednane smlouvy nemusi bYti ptedkladany k schvaleni senatu. M do ptitomne doby 22 smluv bylo ujednano na zaklade tohoto zakona. *

*

Dam zastupcil ye Washingtone schvalil armadni rozpodtovou ptedlohu, kterou povoluje se na vYdaje ve fiskalnim rode 1941 celkem $784,999,094, o $68,357,660 pod obnos presidentern Rooseveltern doporueenY. V ptedloze povoluji se fondy jenom na 57 novYch letadel, yesmes to nahradnich. Pfrvodni 2adost o povoleni na stavbu 496 novYch letadel byla gkrtnuta.

Washington, D. C. — VYbor, vygettujici monopoly, jal se vy gettovati, jaky vliv ma na zamestnanost a produkci mechanisace prinnyslu.

Co chce vYbor timto vy gettovanim zjistiti, stava tajemnYm a nejasnYm, jako cele dosavadni vyg ettovani. Theodor Kreps, hospodatsky rada vYboru, byl dnes prvnim svedkem. Tvrdil, naraz mechanickeho veku na americkou civilisaci bude jests prud gi v budoucnosti nez byl v minulosti. Prohlasil, ze technickY pokrok ptekond vg echno, co se udalo v historii. Jednim z velkYch problemU, ktere ptinesla technologie, jest nezamestnanost, mezi dospelymi prave tak jako mezi mladezi. Problem nezamestnanosti mezi muk. od 45 do 64 let je vet gi nez kdykoli v historii, pravil Kreps,

Od stfedy do stfedy.

—

Nemecka vlada odeptela dati Vatika, nu svoleni k vyslani pomocnych pracovniku a pene'Z'ni podpory do Polska, okupovaneho NCmeckem. V fizemi tom je Pry Umrtnost desna, mezi detmi a nemluvriaty tmira, jich 75 procent. *

*

Reykjavik, Island. — IslandskY parlament, nejstargi na svete, ptevzal fipinou kontrolu vgech zahranienich zalektosti teto severni dr2avy Danska. Stalo se tak nasledkem nazistickeho vpadu do Danska, s kterYm je Island spojen spoleenYm vladcem, danskYm kralem, kterym je nyni Kristian X. *

Ottawa, Kanada. — K vUli ochrane fondu norskYch a danskYch obeant, aby penize nepadly do rukou nacistfi, kanadska vlada natidila finanenim Ustavum, aby nevyplacely penize zaslane do Danska a Norska, pokud se neporadi s vladnimi fitady, jez mail na starosti ochranu ciziho majetku. *

*

Washington, D. C. — Hendrik de Kauffmann, dansky vyslanec u vlady Spoj. State zde pro"za 26,dnYch okolnosti nebude ptijimat ' adriYch rozkazU od nemecke vlady." "Ja. representuji danskeho krale v teto zemi a nikoho jineho", pravil dale danskY vyslanec, jeho atage prohlasil, ze danska, vlajka a dansky znak zfistanou nadale v pradeli budovy vyslanectvi bez ohledu na to, ze Nernci obsadili jejich vlast. *

*

Praha. — Rozhlas pralskY oznamil, ze bYvalY esl. ministr financi dr. Karel Trapl zemiel u veku 59 let. Narodil se 31. btezna 1881 v Chrudimi a byl od roku 1907 ye spravni sluthe u Pogtovniho teditelstvi v Praze. V dubnu 1919 stal se namestkem ptedsedy esi. gekoveho fitadu, na jeho vybudovani spolupracoval. Dne 1. dubna 1931 byl jmenovan po prve ministrem financi, kteryz fitad zastaval v nekolika vladach nikoli jako zastupce nektere politicks strany, nYbr2 jako odbornik. 0 jeho politicks einnosti od okupace Oeskoslovenska zprav neni. *

*

Ptedseda vg7boru domu zastupca ve Washingtone pro vygetteni protiamericke einnosti rtznYch Z'ivlfi Martin Dies oznamil minulou sobotu, ze natidil dorueeni obsilek 90 ptedakam komunisticke strany a nemecko-americkeho bundu, kteti budou podrobeni vYslechu. Mezi obeslanYmi je ptedseda komunisticke strany William Z. Foster a jeji tajemnik Earl Browder. Z ptedakt nemeckeho bundu povolani byli k vYslechu v gichni, kteti ujali se tizeni teto organisace po uvezneni Fritze Kuhna, usvedeeneho ze zpronevery. *

*

Holyoke, Mass. — Ceny americkeho papiru na psani a pro psaci stroje podle nabledu fitednikt papiren v zdej gim "papirovem meste" pravdepodobne budou zvfgeny nasledkem toho, ze Nemecko vpadlo do dvou skandina yskYch zemi, do Danska a Norska. 'Otednici dnes vysvetlovali, ze nazistickY vpad podle vgeho odtizne zasoby skandina yske dicevene drti k vYrobe papiru, ktere je ye Spoj. Statech zapottebi nasledkem nedostateenYch zasob domacich. Spoj.

Staty dostavaly site calve dosti tohoto materialu zvaneho anglicky pulp-wood, z Kanady, avgak valka v Evrope take odtizla toto zasobovani s ohledem na potteby Velke Britanie. *

Chicago, Ill. — Zdej gi gvedskY konsul doporueil vgem obchodnim lodim sve zeme, aby ztstaly radeji v ptistavech a nepou gtely se na sire mote. Zaroveri oznamil vetejnosti, 2e z Pacifickeho pobtek nebude 2adneho lodniho spojeni se 8vedskem, dokud od sve vlady se Stockholmu neobdrgi dalgich instrukci s ohledem na evropskou valku. Norsk konsul Siguard Steckmest pravil, 2e nebyly ueineny 26,dne kroky na omezeni plavby lodi nesoucich norskou vlajku, avgak pozdeji prohlasil, ze i on odekava, ze norske lodi budou zadr2eny v zdej gich ptistavech.

Spoleenosti, jez poji gt'uji lodi a lodni naklady, odtekly jakekoli pojigteni zasilek do skandinavskYch zemi, to jest do Norska, Danska a 8vedslut,

Ve stiedu, dne 17. dubna 1940.

Bethpage, N. Y. — Dvoumotorove bojove letadlo, ktere je popisovano jako nejrychlejS1 na svete a ma slou'aiti francouzskemu a britskemu letectvu, bylo zde ptedvedeno v akci spoleenosti Grumman Aircraft Engineering Corporation. Adkoli data o tomto zku gebnem letu nebyla dana do vetejnosti, ze v geobecneho popisu, vydaneho vYrobci, je zjevno, ze toto letadlo mute leteti rychlosti vice nd 400 mil v hodine ye vfgee 16,000 stop a ze za minutu maze vystoupiti o vice ndli *

*

Washington, D. C. — President prohlasil dnes cele norske pobtdi a Cast arktickeho pobtdi Ruska za valeene pasrno, jet je zakazano americkym lodim. President neueinil 'Zadneho kroku, aby prohlasil Norsko a Dansko za valcici zeme. deka na zpravy diplomatt, aby rozhodl, zda stay valeenY existuje ve Skandinavii. Za ruskofinske valky nebylo ani finske ani rusks pobteprohlageno za valeene pasmo, protae ani jedina z obou zemi nevypovedela druhe valku. Jedind cesta, ktera je dosud otevtena americkYm lodim, vede pies Sttedozemni mote. *

*

Depege z LondYna udava, ze se pomfgli na zfizeni letecke blokady, prvni v historii, aby se upevnilo utageni nacistickeho Nemecka. Britske autority tvrdi, ze perky v hodnote milionu doukradene Nemci v Polsku, jsou dopravovany do Spojenych Statfi po transatlantickYch letadlech. "Nebylo by nelogickYm einem," prohlasil britsky vladni mluvei, "kdyby Britove a Francouzove zavedli vzduchoplaveckou blokadu s ohledem na zneklidriujici zpravy, 2'e Nemci ziskavaji zahranieni fiver a valuty prodejem gperkt."

Istanbul, Turecko. — Tureeti vladni fitednici jsou dnes horeene einni, je gto se sna gi o svolani konference Balkanske dohody, na ktere by se zajistila, ze Rumunsko, fzecko a Jugoslavie budou na strane spojenefi, toti'Z Francie a Britanie. Utednici pravi, ze nemeckY vpad do Skandinavie ukazuje marnost pokusil malYch narodu o zachovani neutrality a ospravedlriuje posici Turecka jako "nikoli neutrala, ale take ne valdiciho". Turecko ma smlouvu o vzajemne pomoci jak s Vel. Britanii, tak si s Francii. V minulYch dnech radili se take tureeti a rumungti hodnostati o nynej gi situaci s ohledem na zvYgenY natlak Nemecka na balkariske zeme. *

*

Berlin. — Nemecke autority dnes prohlasily, ze otazka Islandu "jest fipine mimo vec", kdy*2 byly otazany o vysvetleni ptitomneho stavu islandskeho kralovstvi, ktere je spojeno osobni unii s Danskem pod kralem Kristianem X. 0strov Island meti 39,709 etvereenich mill a pti poslednim seitani roku 1930 mel 108,600 obyvaNejbli2e Islandu je Gronsko, asi 150 mil severozapadne, kddto Skotsko 500 mil jihozapadne. Parlament jednomyslne ptijmul resoluci, v ni'Z se prohlaguje, ze nova situace, vznikla vpadem Nemcil do Danska, eini nemo'ZnYm kraX., aby mohl provozovati svou vlali datskou mot nad Danskem a Islandem a proto bylo usneseno: "Islandsky parlament prohla guje, '2e ministerstvo Islandu a2 do dal giho oznameni je zpinomocneno provadenim one moci," t. j. vgeho, co se tYka vlady na Islands i jeho zahranieni politiky, co az dosud ptislugelo krali.

New York. — Hitlertv vpad do Skandinavie a mokiost, ze by mohl vziti take Gronsko a tim dostati se do posice udefiti na Kanadu, nepottebuje znepokojovati Spoj. Staty, jak zde prohlasil vyslouhlY generalmajor Johnson Hagood z americke armady. Tento bYvalY komandant tteti polni armady v San Antonio v Texasu po svem pkijezdu do New Yorku po delg im pobytu v Texasu prohlasil: "Amerika mute a mela by ziistati stranou valky. Aekoliv nejsem obeznamen s tim, co se deje v evropskem konfliktu a nevim, co nage departmenty valky a valeeneho lod'stva delaji, citim se bezpeenYm, ze udalosti poslednich 36 hodin nezmenily na ge postaveni tak dalece, pokud jde o nebezpeei valky. Nemam 2adnYch obav o nagi zemi. Mam ustalenY nahled mnoha rokfi, ze mame miti pokud mdno nejsilnej gi pozemni obranu a nevrhati se do diV014th, daleto sah jicich p14411,"

vIsTritit

ire stiedu, dne 17. dubna 1940.

PftEBLED NOirtCli t LENU ZA MUSIC BBEZEN 1940.

Tiida BCDPGI 1 3 4 1 4 1 15 1 17 1 1 17 17 1 17 1 24 1 1 25 1 25 26 1 26 1 28 1 28 1 1 29 29 1 29 1 1 29 1 29 1 29 29 1 1 29 1 29 1 29 1 29 29 1 29 1 1 29 1 29 1 31 33 1 1 33 1 39 1 39 1 40 1 48 1 48 1 49 1 51 1 51 54 1 1 62 1 63 1 81 1 84 1 87 87 1 1 88 1 88 1 88 1 92 1 92 1 92 92 1 92 1 1 92 93 1 1 94 105 1 1 106 1 130 1 130 1 130 1 133 1 133 133 1 1 133 1 133 135 1 1 143 1 148 148 1 151 1 151 1 152 1 154 1 158 1 1 159 1 159 Pojigteno v tfide B - 14 elenri.

Pojigteno v -aide C - 53 Glenn Pojigteno v tfide D - 7 &eau Pojigteno v tilde F 1 Glen POligterkO Q OM - 1 tlen

Stati Obnos 1,000 500 1,000 1,000 1,000 2,000 500 1;000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 500 500 1,000 500 500 1,000 2,500 500 1,000 1,000 500 500 1,000 2,500 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000 1,000 1,000 2,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 500 500 500 1,000 2,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,500 500 500 500 500 500 1,000 1,000 2,000 1,500 1,000 500 1,000 1,000

Pojigteno v tilde I - 4 'eleni Prrimerna pojistka - $938.00, merle Prrimerne stab., 25 let, 2 mesice, vice.

Pkipojigteni: 24 1 500 50 29 1 50 500 135 1 20 500 Pd-up certifikity: 64 36.00 69 150 60 180.00 DetskS, Odbor. Do 16 let JC 201eta JB 201eti 24 1 3 28 2 29 13 1 48 3 62 63 1 70 88 92 107 1 114 130 1 Pojigteno v doeasne do 16 let - 21 elenri Pojigteno v 20 lete JC 11 &exit Pojigteno v 20 lete JS 4 dleni Odeita se: Tlmrtim, 16 elenti, .poji gtenrch na $14,128.00 Pfestoupenim, odstoupenim, vyloucenim, atd.

57 dlenri, pojigtenSTch na $37,000.00.

S bratrskS7m pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. bfezna 1940.

Rad DubovY Raj, eislo 126., Ross, Texas. ✓ posledni schrizi nageho tadu, Dubov3i 116,j, cis. 126., rozpfedla se Ziva debata o to nat'astne nemocenske podpote. To jest telkS7 ofigek k rozlugteni. Nikdo nemtii2e popfiti, 'le by to byla dobra vec, ale jak uspokojit v gecky dleny? Jestli elenstva bude proti zavedeni podpory, pak ovgem vgecka namaha mama. Pfitomni elenove jednohlasne prohlasili, le by byli pro zatizeni nemocenskeho odboru, ov gem za pfimetenSrch poplatkri. Ale na nejakem urditem planu jsme se neshodli. Sestra Stanovska a br.

Toupal, vldy zajimali se o tuto otazku a molna, le do sjezdu podati se jim vypracovati nejakSi dobit plan, kterS7 dal by se provesti ku spokojenosti vgech elenii.

A ted' jegte neco. Neplejeme si aby nasledujici bylo povakivano za ArSitku aneb dokonce kritiku. Jest to spi ge varovani do budoucnosti.

Dobremu pozorovateli nemuze ujiti, ze v nagich fadach zadina se rozmahati volebni politika. Jestli nekte0 Glen chce se ucha.zeti do nfadu hlavnl fitadovny, oeekava, se, le napi ge jeden, dva neb dokonce tfi dopisy na kakISr fad, podrobne vysvetli, co v gecko umi, co vykonal, atd. Psati 160 facliim stoji nekolik dolarti. Ale to neni vgecko. Nekteti se namahaji, aby aspori jednou kak1S7 lad navgtivili, a to prosim sebere jiz malt' kapital! Jestli by nekterS7 fad nena• elenove mohli by 'rid: "Ten o nas nestoii, vklyt' se na nas ani nepti gel poclivat!" Jestli bude takto dale pokraeovat, pak jen ti • ktefl maji penize budou moci se o rifad uchazet. To nel*valo pled lety a pf•ec dostali se do fifadri lido dobil a schopni. Nestadilo by, aby uchazedi oznamili svrij umysl ye Vestniku? Nad mame organ? Pfec, kaldS7 Glen, kterST bete zdjem o nagi Jednotu, pkeete si drilekte zpravy ve Vestniku a koneene by ne gkodilo, kdyby si jej preeet1 celSr, neb br. redaktor Mouela pfinagi velezajimave elanky. Pamatujte, ze pied ka2dym budoucim sjezdem toto "politikateni" bude se vetgiti. Prosime, nemejte nam za zle, ze jsme se o teto otazce rozepsali. Nechceme rozvinouti nejakou debatu, ale pfali bychom si vedeti, jake jest mineni tech ostatnich. Te'l nezazlivame nynej gim kandidatrim jejich einnost, vklyt' jsou k tomu pfinuceni za stavajicich pomerri.

Kdo vi kde bude Hlavni tfadovna? Die nageho nazoru, Temple by byl idealnim mistem, jest skoro uprostted statu a ma mnohoslibnou budoucnost, a nage nejvet gi lady se v blizkosti nalezaji. A ted' prosim, nekritisujte dopisovatele, on jen popisuje o Gem se ye schrizi mluvilo ,aneb co by si dlenstvo pkalo.

Dr. Fazdral, dOpisovatel.

Strana S.

Houston, Texas.

Mill bratki a sestry!

Prave jsem si vzpomela, ze v pfedminulem sjezdu me jeden bratr obvinil, ze stehuji Hlavni Tradovnu do Temple, ale le zristala zas na starem mist& Bylo to jen hazeni hrachu na stenu, ale col na torn! Je vice piano a prate, ktera vyznela naprazdno a nezabilo nas to. 2e je letos ten pfestupni rok a l'enske maji pravo, napadlo mne, kdybych letos zaeala stehovat, le bych snad piece mohla v tom mit nejak3"r rispech. Misto ureovat nebudu. Kak1S7 by ji chtel mit tam, kde bSrvaji na gi. Vgak jestli sjezd rozhodne pro svoji iftadovnu, misto se najde. Jestli nezaene zas ze vgech stran getfeni penez, anebo jak pied minulSrm sjezdem se volalo, radeji nemocenskou podporu nezli rifadovnu, tedy nemame 26,dne. U gettilo se penez, jenle penize tu budou a my ne. Ale ja myslim, ze je to skoro hanba pro nas, ze nemame svoji iftadovnu a jsme jen tak zastreeni po skrovnu.

Kdyl jednotlivSi fad si postavi svoji modemi na peknem miste, vgem se nam to libi, jsme radi, le to tak hezky representuje na gi S.P.J.S. T., a nemyslite, le by je gte lepe nas representovala pekna moderni iftadovna.

Co se tSrde nemocenske podpory, odporueovala bych jen takovou, ktera by se nevztahovala na vgechny 'deny, ale jen kdo by si pfal na ni platit. Za meho 301eteho elenstvi jsem nabyla zkugenosti v nagem fade, dokud jsme jegte uddovali nemocenskou podporu, 'le to nekdy dobfe nepracovalo, a pak byla nespokojenost.

S pozdravem,

R. Spanhelova.

Brookshire, Texas.

Ctena cela rodino S. P. J. S. T.!

Pfeji yam vgecko dobre po celSr livot. Ja, jegte jsem elenem S.P.J.S.T. a je to davno, co milj navrh byl pfieinou zaloleni kadu Moravan 42. v Sunny Side, okres Waller, ku kterem tti z moji rodiny jsme patfili. Pak jsem byl pol'adan, abych vypomohl zalokt f.dd Cis. 119. na Brookshire, Rt. 1., coz jsem udelal a take sam jsem jej uvedl Z moji rodiny tedy patiilo do S.P.J.S.T. my, rodiee a sedm deti, z kter3ich dva jsou mrtvi. Dcera zemfela r. 1916 ve stall 18 let a syn v r. 1934 zemiel. Mnoho jin3ich bratri'l a sester jsou mrtvi od techto dvou fade, ktefi pracovali pro S.P.J.S.T. tak jak pro svou vlastni rodinu. Tehdy jsme nepoditali, kolik kdo jsme ziskali &mil pro S.P.J.S.T. Vim, le tito zemfeli elenove byli pochovani s odznaky od fadu a S.P.J.S.T., ale na jejich hrobe neb na pomniku nevidet odznak, le tam lei 'den S.P.J.S. T., a tu si myslim, kdyby se dalo do stanov S.P. J.S.T., aby rodina po zemtelem bratru neb sestfe, ktera dostane poji gteni, aby byl z techto penez koupen pomnik v cene ne mene jak $25, a jak vidime, vyrytS7 napis na pomnikach, zde odpoeiva ten, kdo tam 101, pak aby bylo nad tim Glen S.P.J.S.T. neb "member of S.P.J.S.T.".

Ja vim, co tudy jeden bratr pied 30 roky zemkel a jeho deti onehdy na starem hfbitove nemohly najit jeho hrob, proto neopomerite uctiti pamatku svSich drahSTch zesnulSrch. Nebylo by to krasne, abychom meli ye statu Texas pottebne S.P.J.S.T. narodni htbitovy, kde by na gi dobfi lido dtimali svuj posledni sen. Jiste mame hititovy dnes po celem statu Texas, ale latIne pod nagim heslem neb jmenem nageho naroda a spolku.

Dnes toho mam uz dost, az jestli budu moci, budu hleclet najit nejake kupce na farmy, co ma S.P.J.S.T. na prodej. Pozdrav redakci Vestniku, s iictou, J. F. Mikeska. itid Liberty, cis. 136., Dayton, Texas.

Timto kvituji pitem podpory, kterou jsem obdrZel pro na geho spolubratra 8tepana Kogtura. Pfispeli nasledujici bratfi: Frant. Moravek z Robstown, 8tepe, Keloxek z Crosby po $1 a Jan toupal z Caldwell 50 centri. Addy pfispely nasledovne: Po $2.00 eisla 24. a 28; $1.50 eislo 17., po 50 centech disla 11, 16, 21, 23, 62, 68, 89, 96, 97, 116, 133. a 141.; po 30 centech eisla 123. a 138; 25 centri disla 3. a 21.

Vgem darcrim vzdavain timto jmenem bratra Kottura srdednY dik.

Frant. Kalenda, taj.

Strana 4.

Vt8TNIK

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940.

Slovanska Podporujia Statu Texas FAYETTEVILLE

TEXAS

••

NABiZi NASLEDUJICI FARMY NA PRODEJ ZA VE PLATEBNICH PODMINEK. FARMY V OKRESU BELL: 173 AKRY polozene® blue Holland, pies 65 akrii pole. Vladni ptidel baviny jest 22 akry a zrnitYch krmiv 21.6 akru. Neyyderpatelne didlo vody, ktera, jest zavedena az k obydli, protoZ"e studna jest na vreleku za obydlim. Tea male bYti voda zavedena az ku staji. Budovy v dobrem potadku, nedavno opravene, obydli dobre, - as sto pekanovSi ch stromii. (17) $23.50 akr.

AKRU pri hlavni ceste Oslo 53 z Temple do Seaton, vladni 1.11clel baviny 16.4 akru a zrnitYch krmiv 20.8 akru, nahrada, dosti vody i dteva., dobre obydli a hospodatske budovy, jen dve a pal mile vYchodne od Temple. (37) $75.00 akr.

66

74 AKRY na poatovni caste Holland eislo 1., blitie Cypress ekoly. Vladni ptidel jest 15 akru baviny a 16 akru zrna, slukie obydli i hospodatske budovy, dostatek vody i dteva. (39) $36.50 akr.

401/2 AKRU dye mile zapadne od Holland.

Skoro cele v poli, vladni ptidel 15 akru baviny a 13.6 akru zrna. Slusne obydli, meng stodola, dost vody. (59). $45.00 akr.

57.8 AKRU nedaleko Red Ranger, 17 Mail baviny a 17.6 akru zrnitSrch krmiv, uchazejici stavby, obydli, garai, stodola, kurnik, dobrY ovocnY sad, dost vody. (71) $42.50 akr.

80 AKRU blile Thompson Akoly, pies 70 akra pole, velmi dobre obydli, hospodatske stavby uchazejici, dost vody. (65). $65.00 akr.

128% AKRU blite Oenaville, asi sto okra v poll, vladni ptidel baviny 38 1/2 akru a zrni 32 akry. Pastevnik jest 26 akru, ditkladne stavby v dobrem potadku, 5ti svetnicovY domek, dve stodoly, dva kiirnikY, garel, pradelna, voda zavedena do domu i po dvote, zahrada, Nr.".ttak. (82). $80.00 akr.

50 AKRU pti Airville, na stare Airville ceste; vladni Adel 16 akru baviny a 191/2 akru zrni, peknY etyk svetnicovST domek, slugna stodola, dobra studna; minulY rok byla tato farma zterasovana a vysazena travou a znadne zvelebena. (86). $55.00 akr.

114 AKRU gest mil vSrchodne od Holland, 23 akry vladni Mel baviny a 28.8 akru zrna. Stavby, obydli o etytech svetnicich, stodola, gara, udirna. SilnY pramen dobre vody. Proda se lacino. (94).

FARMY V OKRESU ATASCOSA: 100 AKRU rovne, dobre zeme, as 40 akru v poli, ostatek pastevnit, beze staveb, vladni Adel jest 15 akru baviny a 14 akru zrni. Kdo by chtel postavit sluLne obydli, maze tento pozemek koupiti bez prvni splatky. Obnos vydanS7 na stavby rnusi bYti $500.00. Proda se lacino. (1).

181 AKR as tri a etvrt mile vSrchodne. od Jourdanton, krasna poloha, kolem 80 aka maze se dati do pole jeru Sle mnohem vice pozemku, vladni Adel 26 1/2 akru baviny a 19 1/2 akru zrniteho krmiva, peknY 4 svetnicovS7 domek, dobre hospodatske budovy, vettak, dostatek vody. (2). $35.00 akr.

226 AKRU severozapadne od Jourdanton, 100 alit v poli, vladni Mel 33 akry bavlny a 27 akrit zrni, tea 6 akin), zemnich otlan. Slugne obydli, a prove opravene hospodatske budovy, garak vettak a dostatek vody. (3). $25.00 akr.

200 AKRU mezi Jourdanton a Dobrovolski. 78 akru pole, 27 akru baviny a 27 akru zrni. PeknY 4 svetnicovY domek, velkd stodola a garat, vettak a dostatek vody; vge v dobrem potadku. (4). $37.50 akr.

283 AKRY jihozapadne od Jourdanton, na La Parita potoku. 100 akru pole, bavlny jest 41.6 akru, a zrni 38.4 akru. Velice sluene obydli, zachovale hospodatske budovy, vettak a dostatek vody, vee nove oplotnene. (12). $25.00 akr.

200 AKRU 4 mile zapadne od Jourdanton, kolem sto okra v poll, vladni fide jest 33.1 akru baviny, 35 akru zrni a 5.9 akru zemnich oriska. Dobre obydli o etytech svetnicich, velka stodola, garal, vettak a dost vody. (20). $27.50 akr.

189 AKRU asi 4 mile zapadne od Jourlanton, 115 akrtit v poll; 44.2 akru bavlny a 42.8 akru zrniteho krmiva jest viedni Adel. Uchazejici obydli a prove opravene hospodatske budovy. 'Milk a dostatek vody. (67). $37.50 akr.

nota MiRI‘Ii7CH

FARMY V ROZLICNYCH OKRESECH: 1'79.6 AKRU v okresu HILL, d ye mile zapadne od Aquilla. 25.6 akru baviny a 26 akril zrna. Uchazejici obydli, shdno, stodola. Dobra, voda, dosti pastevniku a citeva. Proda se lacino a cena se uda na po';;adani. (10) 122 1/2 AKRU v okresu FALLS, as etyki mile od Rosebud. Baviny maze seti 25.8 akru a zrni 25 akrit. Nave obydli, dost vody. (24) $42.50 akr.

253 AKRY v okresech FAYETTE a BASTROP. Vladni fide]. jest 20 Ara baviny a 29.7 akru zrni. Obstojne obydli, sluSne hospodatske budovy, dostatek dobre vody i dteva. Cena na poladani. (62) 62 AKRY v okresu FAYETTE, as 2 1/2 mile od Weimar, maze zaseti 14 akrit baviny a 23 akry zrna. Pekne obydli, hospodatske budovy uchazejici, dobrS7 pastevnik s dostatkem vody pro dobytek, dobra studna, dosti dteva. Cena na po2e.dani.

(81).

83 AKRY v okresu De WITT as pet mil zapadne od Yoakum. Tato farma jest pronajata za hotove a vladni Adel neni zjiSten. Obydli jest obstojne a hospodatske budovy take. Cena se tida na poladani.

(83).

80 AKRU v okresu WILLIAMSON; fidel baviny jest 29.2 akru a zrni 28.3 akru, vYteena louka as osm akru, dosti pastvy, uchazejici budovy a dobre. studna. Cena na paldani. (87).

49.47 AKRU v okresu HARRIS, 4 mile od Crosby, Adel baviny a zrniteho krmiva nom jege nebyl seinen, velice pekne obydli, obstojne hospodatske budovy, studna na pumpu. Farma jest cela obdolavana. Cena na pobdani. (88).

82 AKRY v okresu HILL, as dve a pal mile od Penelope. Vladni Adel jest 25 akru baviny a 26 akra. zrna. Stavby uchazejici, dosti prostorne. Cena na poMdani.

(92).

0 podrobnosti dalii pike na:

S. P. J. S. T. Fayetteville,

•• aolloes

111

Texas

Ve stfedu, dne 17. dubna 1940.

Oddil dopisovatelski I14111111140.0■04•111.0■1/0.11100■1110.1111.0.11./V■011•1114NR■011■041104.1■0■14,11!

Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

RUZNE OPRAVY BUDE CLENSTVO Oft-

KAVAT OD PitilSTiHO SJEZDU. (Pige I. J. Gallia, Houston, Texas.)

Nebude snad z misa udam-li, prod byla nage Texaska Jednota zalolena, a sice od roku 1884, kdy jsme zalozili prvni tad C.S.P.S. ye statu Texas, mnoho se zmenilo v na gem narodnim Zivote ve statu Texas.

Prvni fad Texan eislo 104. byl zalolen v texaske Praze 14. dubna 1884, druhY byl rad Cechomoravan eis. 105. Ellinger, zalolen 15. toho mesice, tfeti fad Radho gt' cis. 114. byl zalolen v Schulenburgu dne 18. Edna 1884.

Jak fad Texan tak take fad Radho gt' porna,hal jsem zakladat. Jeliko2 jsem bydlel v Schulenburgu co obchodni pfiruei (clerk), tak nejen ze hlavni prace o zaloleni, ale take pro dal gi vedeni kadu spoeivala na moji nefinavne praci.

Clenove obou techto factil byli pkistehovalci, nejvice z Moravy a new z Oech.

V ten eas vefili jsme vice v prave bratrsky elenstvi a vykonavali na ge spolkove povinnosti verne a spolehlive. Nevyhledavali jsme ni zisk ani slavu, ani2 jsme oeekavali, ze by z na gi Jednoty nekdo chtel delat dojnou kravu. tkednici pracovali jen za ty nejnutnej gi vYlohy, ZadnY neZadal tune platy.

AZ do roku 1890 bYvaly texaske fatly zastupovany na sjezdech C.S.P.S. br. Max Kirchmanem, co fieetnikem Hlavniho Radu. Davali jsme jemu pfednost proto, ze on ty prvni dva fady v Texas sam osobne do Jednoty uvedl.

Jeliko2 ale Zadne z na gieh navrhil na opravu stanov nebyly v Zadnem sjezdu pfijaty, tedy v roku 1900 ye schtlzi Velkofadu Statu Texas, ktebyla pofadana v Ellinger, Texas, usnesli jsme se poslati do pfi gtiho sjezdu OSPS. svoje delegaty. Sjezd ten byl pofadan v Cedar Rapids, Iowa v eervenci 1891. Men jsme jedenact kadt v Texas a podle stanov byli jsme opravneni k jedenacti delegatilm. Ale ze by s tim byly znaene vylohy, navrhl jsem, abychom poslali jen delegaty, cod bylo celkem schvaleno a pfijato a za delegaty zvoleni Jos. Peter z Dubiny, Engelbert Polach z Caldwell a I. J. Gallia z Engle. — Me jsme rilzne navrhy na opravy stanov, a ja jsem sobe vyhradil to pram), ze buderne kaZdY nag navrh hajit dotud, pokud nekterY jinY statni sbor nepoda navrh, kterY by se narn podobal, ze bude lepgi pro celek neZ nag' navrh, pak ze budeme podporovat ty navrhy, ktere budeme uznavat za nejlep gi pro celou jednotu. To bylo pfijato ye vgi bratrske shode.

Avgak jake bylo na ge pfekvapeni! Hned pti nagi prvni zastavce v St. Louis, kde jsme navgtivili eeskou sin C.S.P.S. a delegaty ze St. Louis. Prvni nas oslovil br. Bell, stark oespesak, a ptal se nas, kolik ze mame hiasta. Pravil jsem ze jedenact. On pravil: "Ani my, ani vy tam nic nespravite samotni, vy se musite s nami spojit a s nami spoleene hlasovat, jinak Chicago, New York a Cleveland v gecko pfehlasuji." — To mne zarazilo a odpovidam: "Br. Bele, my mame ruzne navrhy na opravu stanov, ale uzname-li nekterY jinY tad podal by lep gi navrhy ne2 jsou nage, tak budeme hlasovat pro ty navrhy, ktere uzname za nejlepgi. My neuznavame Zadne kliky neb partaje, kde by se nejednalo bratrsky v pravem slova smyslu, a necht' je to od severu, jihu, vYchodu neb zapadu, odkud pfijdou navrhy, co se narn budou nejlepe zamlouvat, pro ty budeme hlasovat. Budete-li take vy tak jednat, tedy zde je moje ruka, a br. Polach a Petr yam take na to ruce podaji a my budeme s vami spoleene svorne pracovat. Ti ostatni pfitomni nag navrh schvalili a jeden z nich pravil: br.

Bell, ty jsi poeital, ze dostane g jedenact texaskych hlasa a ze je do sjezdu ponese g jako sardinky v kapse, ale oni ti Texane asi chteji sami svoje hlasy do sjezdu donest a dle sveho nahledu samostatne jednat, COt je .159111 spr4vn,"

VESTNiK Nestala doba sjezdu v Cedar Rapids. Po vyvolani a schvalen y jmen delegatt byl ustanoven 21-elenny vybor na opravu hlavnich stanov, t. j. z 21. zastoupenYch state po jednom delegatu z kaZdeho statu. Ja jsem byl ustanoven za stat Texas a profesor Simek z Iowa university za stat Iowa. Taky on 8nnek a ja, byli jsme• ustanoveni za tajemniky na opravu stanov. Segli jsme se v 7 1/2 hod. weer do sine a bylo nam pfedloleno mnoho listin na opravu stanov, ale po devate hodine veeer zustali jsme tam s panem Simkem sami. Jeliko2 br. 8imek 'Opine souhlasil s na gimi texaskYmi navrhy, tak jsme je do oprav zanesli a ja jsem se citil gt'asten, ze nami Texany Zadane zmeny budou ptijaty. Avgak na druhy den po zahajeni sjezdu shledal jsem, ze bratfi fifednici Hlavniho ftadu, br. Kichman a Rob. Pitte, co Ueetnik a tajemnik, byli proti v gem opravam. Pravili — bylo to dobre a2 do dnegka, jak to bYvalo, a kaZda zmena by mohla vice po gkodit ne2 napravit. — A co chtela hlavni idadovna, to podporovaly delegace z New Yorku, Clevelandu a Chicaga, a jelikoZ ty tri staty mely vet ginu hlastl a take kaZdY z techto state mely po padesati delegath zasednutYch pled pfedsedou a po obou stranach, v pravo a v levo pfedsedy, take ty mengi se velmi zfidka dostaly ke slovu. Dostali-h jsme se ke slovu — a to se tern obr-bratram z Chicaga nelibilo — tak bud'to dali navrh na ukoneeni debaty aneb pololeni na sad, a co se polailo na stub, zustalo ji2 tam.

Co my Texane a jine mengi delegace jsme bylo rozdeleni poplatkil dle staki pfistupujicich. V ten eas platili dolar mesiene, bez rozdilu staff. Nestaoil-h dolar, platili jsme dva dolary, to se hlavni (ifadovne lepe poeitalo. Pak jsme chteli, aby byl obnos pojistek ureen na $250, $500, $750, $1,000 a $2,000. Pak jsme aby Zeny byly pfijimany s rovnYm pravem mual, aby kaZdY stat drZel sve fondy doma, atd.

Avg ak ilkadovna Pitteho a Kirchmana byla vZdy proti kaZde novote a tak na ge dobre navrhy lei tam snad dodnes na stole.

Mne tam ji2 nemeli radi a steal jsem se dostal ke slovu a v mem rozhoteeni kekl jsem jim, nebudou-h na g e hlavni navrhy pfijaty an v pfigtim sjezdu, ze my men gi staty budeme nuceni zaloZit jednotu jinou, a kdybychom to my sami v Texas meli udelat, ze to vykoname. Asi dvacet delegatt z tech men gich state pfistoupilo ku mne a fekli mi: "Brother, we agree with you, and when you get ready to organize a new order, we will go with you." Mezi ternito byli: prof. 8imek, Jan RosickY, Palda a jini. Ta mlada generace mluvila vice anglicky neZ oesky a to dosti skrovne anglicky.

Texas z jedenacti kadil do roku 1896 vzrostl na 21 radtz. Na g lid byl pro lepSi spoleeni.

Popsal jsem vac, co se stalo v Cedar Rapids v roce 1891 ve Svobode a eekal na druhY sjezd. Do toho sjezdu sobe chicagska hlavni Afadovna nadiktovala, koho mame do toho sjezdu poslat, a ja, take o to poslanectvi jsem nedbal, ani se o ne neuchazel. 2e ale ani ten druhY ani tteti sjezd nic noveho dle naaeho pfani nezavedl, tak ja jsem psal kaZdY mesic do Svobody a vyzyval k zaloleni nove jednoty, a co tajemnik Velkofadu statu Texas dostal jsem koneene schvaleni od texaskYch fac1e k svolani schtze do La Grange, ktera byla odbYvana v prosinci 1896., a tam jsme zalozili na gi texaskou S.P.J.S.T. s rozdelenim ilmrtnich poplatku podle stall pkistupujicich, a mnohe jine novoty.

Za pfedsedu zvolen I. J. Gallia, za tajemnika J. Kubena, za pokladnika J. J. Frnka, za_mistoptedsedu Fred Bfezka, atd. Av gak ponechali jsme na vtitli delegattm, aby naae usneaeni pfednesli svYm tadilm doma a aZ tyto naae usneg eni pfijmou, ze uvedeme Jednotu v beh, coZ se stab 1. eervence 1897. Ilifednici a stanovy ptijate v prosinci 1896 byly take schvaleny.

Nag e prvni stanovy ureovaly, ze Utednici Hl. Addu maji bYti meneni pfi kaZdem sjezdu.

Sjezd se pofadal kaZde dva roky.

Tedy po zahajeni sjezdu fidil jsem jednani, ale pro dal gi lhutu ZadnY to ad nepfijal. Ale po zahajeni druheho sjezdu-ve Fayetteville zvolili mne za sjezdoveho pfedsedu a take na dalgi dva roky za ptedsedu.

A vite co jsem Zadal platu za svoji praci? Pet dolary, reda na, pe4tovni znAmlq, a kciA jsem

Strana 5. musel nekam jeti spolkove zalelitosti urovnat, tak jsem zadal cestovne a dva dolary denne na stravu a nocleh.

Tedy vidite bratfi, ze jsem ze spolku nezbohatnul, ba je gte ve dvou ptipaciech, kdybych se byl bal, byl bych dostal vYprask, kdy2 nepovolil co nespravne na Jednote Zadali. Take my Texane do sjezdu v Cedar Rapids jsme poeitali tri dolary denne, kdeZto jini bratti pet dolarti denne.

AvSak ja jsem na to hrdY jeUe dnes, ze jsme nagi Jednotu S.P.J.S.T. zaloZili a ze ona vzdor vgemu odporu a nekterYm nepravostem zdarne pokraeuje a bude tak pokraeovat, bude-li se drZet tech prvnich zasad, na niela2 zalolena byla. Na nich jsem pracoval del gi dobu a vybiral, co se nam hodilo ze stanov Woodmen of the World, O.D.H.S., C.S.P.S., Odd Fellows a Katolieke Jednoty. Cela ta sines v na ge stanovy s nejakYmi dodatky pfijata byla v La Grange.

Nyni, kdy2 jsme to ptivedli ze 432 elent na 16,000 elent. za 43 roky, 38krate nasobne, bude-li naae Jednota tak pokraeovat pfigtich 43 let, tak by mel na g poeet vystoupit na 608,000 dent. A prod ne? Vge bude zaleZeti na einnosti vas v gech a tech kdo po nas prijdou; pole mame slibne.

Nyni dovolte mi podati muj nahled na ty nejake opravy pro dali praci sjezdovou a &Ice: 1. Sjezd ma zahajit hlavni predseda neb mistopredseda. UstanovenY vS7bor ma prehlednouti povekujici listiny, aZ tyto schvaleny budou a delegati zaujmou sva, mista.

Ma bYti zvolen predseda ku konami sjezdu, tento zaujme sve misto, ma bYti volen mistopfedseda, dale dva tajemnici a ruzne vybory, dle navrhtl pkitomnYch delegatil — ne ku pfedu vybranYch fifednikfi.

Ja navrhuji, aby byl ustanoven sjezdovY feenik parlamentarnich pravidel *pine znal3"7, jak to jmenuji v kongresu "speaker of the house".

Dale, aby veakere navrhy behem sjezdu byly podany pisemne tajemniku sjezdu. Uzna-li tento, ze takove navrhy jsou mistne, eisluje je a poda je teeniku, kterY je pies mikrofon pfeete.

KaZdeho debat y, nove navrhy aneb obhajoba navrhu ma bYti podana pies mikrofon, aby kaldY delegat Upine rozumel, o dem se jedna.

2adnSr navrh na ukoneeni debaty aneb poloZeni jednani na still by nemel picedseda jmout, pokud se nekdo k slovu Debaty nebudta protahovany dale neZ pet minut, o eemZ vYbor na pofadek jednani eili vedeni sjezdu ma ye svem navodu ureiti.

Pololeni dalgi debaty na stub vyvolalo nespokoejnost v Cedar Rapids v roce 1891. a z toho povstala Jednota S.P.J.S.T. a take Zapadni Jednota — protole kdyby nage navrhy byly povoleny k lepsim uvysvetleni, verim ze by se byla vetAina delegatt k nem pridala a staly se potrebne zmeny, ktere koneene prijala, az byly Texaska a Zapadni Jednota v pinem behu. Take v na gem sjezdu v East Bernard byla

by Cast anglieka do stanov prijata, kdyby nekdo nebyl dal navrh na ukoneeni debaty a pololeni navrhu na sttl. Byli jeate nekteri delegati, chteli onu vac lepe objasnit, jako bVvalY '1<oldozorce z okresu Burleson Kadanka, Jos. Dudek, 'ZertovnSi pisatel Barton a vas nejlaskavejgi Gallia.

AC mame heslo "Podpora, Lidskost a Bratrstvi" — cela ta nemoeenska podpora byla tak zkomolena, ze koneene ta zalelitost byla ponechana Hlavni tradovne k dal gmu vyfizeni, a dodnes se v torn nic neudelalo.

Co se mne dotYee, ja jsem rozhodne proti tomu, aby se nejake zmeny einily mimo sjezdu — co se ma udelat necht' to ueini sjezd.

Take jsem proti tomu, aby naddle byly vyda,vany pojistky pies dva tisice dolary.

Vezmeme ku pr. 5 elenfi. 'Spekulantii, vezme kahly" pojistku na $5,000, t. j. $25,000 — to je spekulativni risiko. LepS'i a jistej gi je 25 'Cent" pojigtench na $25,000, t. j. po tisicovee kald3i — a je v tom men gi risiko pro Jednotu. Z tech pet tisicovek jen agent ma lepS'i uZitek, ale ne Jednota.

Br. Valeik pi ge, ze Jednota plati $250 mesiene Utedniku, jeho2 prace mete bYt vykonana za $15 tYdne, eili $60 mesiene.

Tai se, kde byl br. Valeik, kdyZ Hlavni 7..rta(130kradOVani na strane 8.)

Strana e.

Dallas, Texas.

Pokraeovani sbirky pi. Markove. — P. Vaclav Kartouz 6 stolidek, ktere byly tak pane zhotovene, ze byly hned vyprodane. Pi. Kartouzova 6 ruenikU, 6 Zine'nek, 1 vy g. zasteru. Pi. W. Margikova merle malovany obraz a merle mal. polLOA% Si. Doris Matejka 1 hed. noeni dam. pra.dlo, 3 kus. vanity set, 4 kuiy toiletniho mYdla.

Pi. Koriakovsky clZban a 8 sklenic. P. Joe Kutil 4 podnoZni stolidity. P. Tonik Kartouz ml. Corona psaci stroj. Pi. M. Juro gka 3 det. gaty.

Sbirka Valeikove: P. a pi. Jan Machae $10, syn Jenik za $2.00 chleba. P. a pi. Nejmenovani $10. P. a pi. Nejm. $3.00. Si. Al. Jare g $1.50. P. Leo Hamusek $5.00. P. Fr. Mrlik st. $2.00. P. Jos. Valeik $3.00. Si. Joh. a Marie Hanulik po $1.00.

P. Milton Vrla a p. Joe Vrla, kahly zhotovil umele ze Zeleza kvetinove stojany, dva ka2dY. Pi. M. Beeanova z Okham, Mass. 1 vyg . skarf. Pi. W. TupY 2 rue., 1 Zinenka. Pi. Cepaltova a jeji dcera Maienka krasne vyg. soubor do loZnice a 3 p. dam. spod. pradla. Pi. D. A. McCollough 1 par vyg. polgt. a 4 rueniky. Rada bych vedela, kdo to peni je. Dorvall mne to u dveii neznamy pan. Musi byt asi Ceska, prozrazoval to peknY vzorek vyg. na polgt. Pi. Vagkova 2 ruene na dveie malovane obr. Pisatelka dar. 2 tuc. vajec, ktere pi. Vagkova rue. namal. Pi. A. 6ejchanove, 2 skarf a deeku na stril rue. vy g. Pi. H. Vrla 2 zast. Pi. M. Pfevratil 14 kus. dot. hraeek. P. a pi.

Slay. Skotakovi ml. 2 ozd. pol gtaice, 3 vye. stoliCky a rum& latky. ManZele S. darovali veci v cene $30. Pi. Nesudova 9 zaster. P. Tom Kopeeek pfedelal 12 rue. vyfez. a mal. sirednikri, ktere take hned byly rozebrane. P. Fr. Rotrekl 2 misky, 3 kus. kenovy set a desku na nudle (eili val). Od jeji gvakrove z Omahy pi. An2. 8tepankove obr. 30 kust rortomilYch z viny had. pannenek. Byly velmi pekne a hned rozebrane. Bylo by se jich prodalo mnohem vice. Pi. Willie Jureik 2 par. vy g. polgtalri. P. Frank Faraizl z Ennis kohouta a slepici eistokrevne. P. A. Pinka upekl a daroval zasobu chutnych rohlikri.

P. Lilli Rotrekl lune set a vy g. men. Pi. R. Svajger, Fort Worth, ubrus a 6 ubr. Pi. A. Urbanova, Chicago, z viny uhae. psieka. Pi. Matenka Hou2vidka chiap. kalhotky. Pi. Mina Vr gnik z Detroit $1.00 z pratelstvi ke me, neb oni jsou vzacni vlastenci a Stecife pfispivaji ye sve odboe.

Narod. SdruZ. P. Fr. StranskY je gte dodateene 2 zrcadla.

NESTMK notrekr, Kopeeek, Nestrojil, Kolenovska, Kozová, Noska, Blatna, Kartouz, Durori, Henznova ml., Slovak, Jureak, Kosova, Jureik, Pokladnik st. i ml., Kopecky, Stehlik, pi. Wil. Sil, Rezek, Vodidka, Marek, Herntal, 6ejchan, Mrlik, Stranska ml., Stranska st. $1.00, Malikova $1.50, ValHulovec, Panaeek, Vrla, Matejka, Kutil, pi.

Zazvorkova z Ennis 4 kvar. zeli, Koriakovska.

Ted' by si zasloutily, abych jmenovala v gechny ty pilne Zeny a deveata, co prodavaly ve stan. a kuchyni, ale zabralo by to moc mista. I muZi si zaslouZi pochvalneho uznani, neb se nemene nadfeli. Dean' jsme v gichni z ochoty (toti2 ne vgichni, jen ti co se k praci Varn vgem glechetnYm darctim, co jste na nag bazar tak Stedte ptispeli a vypomohli praci jakoukoliv, yam vgem volam: vfele diky! Ovgem, i pfi teto velke prapi jsme se dopustili snad chyb, ktere nam odpust'te. Jestii jsem nekoho opomenula, neosuzujte, ale pkihlaste se. Melo, jsem toho na starosti moc. Rada chybu napravim. Nechtela jsem tuto zodpovednou velkou praci pfijmouti, ale nebylo nikoho, kdo by se chtel ujmouti. SnaZila jsem se die svYch nejlepgich sil veci tato prospeti. Vim, ze v gem jsem se nezachovala (v gak to take ZadnY je gte nedokazal). A ti, kteki se k praci neukazali, cestu ku kritice si.nasli. Vite, jak se y lidove veci HU.: 2e kat)* ptak zpiva, jak mu zobak narosti, jednomu druhemu kratgi. Byli jsme sveclky, te se nezavdeeil ani ten pr y. ani ten druhSr, tak prof ty poznarnky? Prod jste se neprihlasily k to praci, ktefi se citite, Ze byste to lep gi vge napsali a zavdedili se v gem. Nepsala jsem o Zddnem. Moje poznamky byly fgeobecne.

0 programu mohu napsati tolik, ze po ob 2 dni, v sobotu i v nedeli byly provedene vesmes pekno, Cisla. Psala jsem yam, '2e po deli dobe vystoupi na jevigte stars osveddend ochotnice pi. M. Vaneurova, a ona zatim to byla u2 pi.

Rendlova a 2 novi mladi ochotnici se nam v to Andulce pekne projevili. Byla to stareho osved. herce Leo Hamuska jeho dceru gka Eligka a ml.

Walter Fridrych, pekne zpivaly i hrali, i p. M. Rendlova se svYm mu2em, nagim Frantou Rendlem si pane zazpivali.

V nedeli odp. hudebni koncert pod taktovkou J. Kebrele byl peknYm hudeb. paitkem. flee prof. Kovacse byla vyslechnuta s velkYm zajmem. Odpoled. prog. byl ukoneen Morayskou Besedou, kterou ochotne 4 pary nacvieil druhY nag Franta HouZVieka ml. Na plane doprovazela jako ftdy ochotna pi. Olga Krutilkova.

• se 'Aka vyjimalo. i deveata byli v krojich, co Z Zpev. Kroui. zapel 4 pisne pane. Dale na prog. ueink. pi. Pkevratilove. a jeji dcera Lorein, hud. dopr. pi. Krut. Slavedek a Jarmilka Skotak, hudebni dueto housle a piano a Jenik a Frantigka Kebrle zpev. dueto za doprovodu jejich tatinka. Vg echny eisla byly velmi pekna. Je gte jsem zapomela na K. HoupYch, ktera pied. basnidku.

Pak chvalne znama orchestra br. Sid Pokladnika vyhraVala k tanci, a bylo to umenim v takoye tlaeenici taneit. Je gte jednou jmenem bazaroveho vYboru dekuji v gem za pfispeni, praci a velkou navgtevu, jakou jste nas po oba 2 dni poctili i tern, jen na programu byli ueini, vgem yam srdeene diky.

Nejvetgi zasluhu o na g bazar ma beze sporu nag deskY tisk. Dekuji viele tern 8 Ces. Casp., kteti me dop. uvei. a obzvla gte si toho zaslouZi ten nag' milt' a trpelivY Vestnik, neb ten uvefejrioval me obgirne dop.

V Sokolovne pkijmute darky: Pan Jan Kebrdie, jak LIZ jsem yam jednou zdelila, namaloval na skie v barvach hlavy na gich 2 presid., Masaryka a Bene ge. Rainy z plechu udelal p. F. Sebestik v dilne p. Krafta. Je to prace umeleeke,. Hlavy pres. jsou verne vytvokene, pkipoji se na elek., pekne se vyjimaji. Obraz Masaryka koupil nag mecenag Anton Pavelka a daroval ho Sokolu. DruhY Bene g je tam, mame s nim ureitY plan. Pi. M. Rezek ml. lune' set a 4 ubr. Pi. J. Mrlik skarf. Pi. Stover 3 zast., lune set, 4 ubr.

Wright & Patterson Pack: Co. velkou gunku. P. Pragivka nejakou grocer. Pi. Krist. Rrilieka 1 rue. P. Joe Gobl 2 rohove polieky a vrtak. Dcera pi. Slamove ubrus. J. Jan Haris ml. 2 skien. vaze. Pi. Al. Jureak 5 ma glovaeek. Pi. Jos. Goblova. 2 Ceske hrneeky. Pi. Eleon. Gobi 1 box toilet mSl dla. P. a pi. Oldfich Parma 2 foot stool. P. J. Litvik ruz. veci, groc. Pi. Jus. Pokladnik pekneho hae. psieka. Pi. M. Toberna vy g . kuchatku na stenu. Matenka Toberna 3 kus. vanity set.

Pi. Pane 1 par vyg. polgt. Pi. Milanova, F. W., 1 Jegte si dovoluji upozornit na zamenu jmen dee., stfevieky, 2 det. spodniely, 2 misky. P. Riz Houstonu. Zaslala 1 par vy§. pol gt. pi. Svadichard StranskY z Waco 2 trojite zrcadla. Pi. J. nova a ne pi. Valeikova. Dale pan Va gek neni Slovaeek peeeneho beranka. Pi. Toberna, a Pfevratilova kaZda 1 upekla. P. a pi. Joe Biei gte 2 ' kovodelnik, ale stole., zhotovil stolek na kavu.

P. Walter 8pnel daroval 1 tucet 'dandy a ne jen gatky na hlavu. Z Fort Worth meli jsme 3, byly 1 par. Kdo by se zajimal o pane vyAivanou vapane. Pi. Kopeekova napekla cream roll. Pi. k mug . kroji, pflhlas se. lakkou Ant. Pavelka daroval 50 lb. uzenin. P. H. 8evtak usmail 100 tuctri koblih z to jeho mouky.

Morning News nam vy gly pane vstfic, daroDaroval ve gkerou ptipravu a praci a mouku, valy nam $25, ptigly vzit obrazek na geho stankolik se ji prodala. Spotfeba masa po 2 dni byku, pi. Markovou a me v kroji. Udelalo nam to la 300 lb. a to vge ripine zdarma obetave pro nas peknou reidamu. Zvonily nam pak obou damy zpracoval p. Al. Sii. Maso koupil velice lacino. amer. a take pak pfi gly a nakoupily. Jedna me Udelal 70 lib. jitr. a jelit, pres., upekl babicu a zvonila, Z'e by rada pfi gla, ale ze je churava. Zejine. Vge jsme vyprodali, jak kobl. tak maso, ptala se, jestli mam nejake deskoslovenske znamky, ge by je ode mne odkoupila. Pfi gla a co is je znamkou, Ze to bylo dobre. dala me za par znamek $1.50, ktere odevzdaZde podam pouze jmena "en co pfispely do yarn k bazarovemu vSztetku. Je to dam, ze stare kuchyne pedivem a salaty a pie: Pi. Ehrbergr, timer, rodiny (u nas Mame glechticke), bylo 110tiOka,Podbrads4., Nesuda st., pi, Nesuda-ratl Pilo $ 40\70itk yelnai se zgimala o svetova

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940. uddlosti a pfikfe zavrhuje nasilnictvi Hitlerovo. Velmi obdivovala a chvalila na gi velkou nost pro na gi vec; jmeno jeji jest Mrs. W. C. Grant. Doufam,ze i ennati krajane budou mit rispech s jejich bazarem.

Srdeene dtenale zdravi, BoMna ValClkova.

Morayska Orlice, cis. 145., Mt. Calm, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Prijdete do schilze v kvetnu, v posledni nas bylo moc malo. Vite, ze sjezd se blili a tedy je i vetgi spolkovY zajem.

Kandidati za tajemnika H. R. se nam hlasi 2.

Oba jsou dohri, ale bylo nas tak mad° ve schuzi, g e jsme nechteli salmi vybirat a nechali jsme to ptij date.

Radi bysme slyg eli i druhS7ch itfadech— zdali se stati uchazi di ua to nechcou a pfijdou farmailt? Bude-li vic novSrch uchazedil, meli by to delat jako oni dva — vetejne a ne a2 tam kdesi za sjezdovou budovou. To u2 bSrvaji kandidati nejake skupiny Ci klikky a o tech Clenstvo nic nevi — jen delegati — a tak voli delegat co on chce a ne co by si celV tad pival. Tedy se hlaste, bysme meli Cas si vas vybrat a delegatovi odporudit. tiudovnu H. A. do El Campo neprijdem pomoct stehovat, je to od nas daleko. Chce-li kdo stehovat, tak nekde blite a do prosttedka, tfeba na West. Jen Z'acIne mrakodrapy a te2 ne jinonarodniho mesta. At' to mame nekde ve svem.

Ty stanovy vytrpi nejvice. Poild jsou opraveny — jak td se zda, ge ani lepgi nemoZno a za 4 r. ug zas nejsou nic vert a zas do nich. A celkem nae to — kdo se dnes nimi fidi?

Pokraeujeme, modernisujeme a ut je nam to vSe co kdysi nas poutalo a tak radi jsme Ali do schfizi "otfepane" a pry prye s tim uz jednou, jak jistY br. psal. TotiZ' to heslo ho stra gi "Podpora, Lidskost, Bratrstvi". Podporu jsme jig dvakrat pohtbili, Bratrstvi je sme gne, ottepane — no a kdy2 jsme odhodili ty d ye, tak kdoivi zdali se to da je gte mluvit o Lidskoti?

Ano, je nam to nage stare heslo v ceste. Dfive Jednotu zbudovalo — dnes pry pfekaZi jejimu rozvoji! Neni to Melt° osudu?

M to vge zahodime, jegte nas bude strain to "peeovat o zachovani Ceske fear • . . "Jestli nam zahyne, 'deck° s ni pomine . . . potom nebudem 'tit!" — "SmutnY sbor, smutnY zjev..."

Nagi stall dleni pokad Z'adaji, by se nee° pro ne udelalo. Dali jsme piece tern, ktefi se toho nedoeitaji "rilevu".

Take jsem sly gel ze spolehliveho pramene, jine pojigt'ovny davaji snadnej gi podminky jim diuhujicim farmafrim (na farmy).

U nas je jakesi nepsane pravidlo: "Kdyt si nepomoh za 2-3 r., tak mu radeji farmu sebrat", atd. Kdo nevi jak se dnes na male (omezene), zadlidene farme hospodati, ten neuznaTen malt farmat ma prrimerne hrubeho pfijmu z baviny asi $400.00. Nema-li sve lidi do prace, musi jegte z toho 1/4 dat — no a ma-li a sami to odfou — co je to pro celou rodinu a na firoky, splatky, (lane, poji gteni a j. ftelme se, vgak je jine — no to se spotfebuje na 2ivobyti, gatstvo a tan dobytek tez znaenou east spotfebuj e. Rueim onomu br., ge kdyby vzal piksak a gel ty $ sbirat, na takove fume jich za rok 2400 nenasbird! Co2 kdyby tak zahandlil misto s nekterYm malYm farmafem na pfi gti 4 r.? Je stejne moc unaveny — "musi pohanet tech 10 koleeek" . . . 0 jej, my farmaci — je gte vice: 5 na kate, 4 na vozu, 3 na pluhu, 2 na ma gince, 2 na kolovetre atd. a jedno na "tragaei". To je 17 a je jich jegte vice.

Promirite, ale to je tak trochu "Iertem do opravdy".

Lud. Vanduch.

S br. pozdravem, rtid, Slovan, eislo 9., Somerville, Texas.

Cteni bratti a sest& — Timto se varn oznamuje, ze tad Siovan bude konati schazi prvni nedeli 5. kvetna 1940, v 9 hodin rano zaeatek, odroei se y e 12 hodin ku spleenemu obedu a otevte v 1 hod. odpoledne. — Ctene sestry jsou laskave Z'adany, aby obstaraly nejake zakusky, o jine a o zabavu bude postarano. V gichni jsou la,skave zvani, proeet se dostavte v hojnem po.

dtu. S bratrsklm pozdravem, Dr, Os, H. KOzar4 ta.U. ,

Ve stkedu, dne 17. dubna 1940.

Jourdanton, Texas.

Musim se etendeum Vestniku pochlubit, nam tady taky 5. dubna dobke zamoklo, nebot,', spadlo pies 3 coule vody. Ale vtak jit byl nejvytti eas, nebot' jsme zde letos nemeli jette poeadneho dette. Baviny, co byly skoro sete, tak misty tpatne yzetly, podle toho jak byl kde velky ten emir, tak hodne muselo bYt baviny peeseto. Ted' co byly baviny sete peed tim dettem, tak je misty zeme hodne ubita, a tak zase Held budou hodne peesivat, atkoliv je to v natem okresu trochu pozde. No ale jen kdyt dobee zamoklo, zase ten tivitel naroda bude mit jakousi nadeji.

No tak koneene nam zase pan Vatut oznamil, ze bude v nedeli dne 21. dubna ukazovan eesky film "Krb bez ohne" Ma to bYt krasnY a pouenY kus, tak doufam, ze se natinci v pinem poetu dostavi. Neni to zrovna vYhodnY eas o jedne hodine po poledni, ale jinY eas p. Vatut nemohl na majiteli v Pleasanton Theatre dostati. Tak si to maminky zatidte tak s obedem, abyste byly hotove ye 12 hodin vyjeti. Doufam, ze i vy tam z toho St. Fernando se dostavite, a ze San Antonio taky. Vas radi uvidime, obzvlaAte p. V., kdyt bude navtteva sink* bude zas &sky film ukazovan katelY mesic. Tak na to nezapomerite! Kdyt jiz jsem u toho eeskeho filmu, tak yam chci mili etenati taky povedet, ja' tefanik", na kY dojem na mne ueinil film " S kterY jsme si zajeli do Floresville podivat. Mistnost divadelni byla do posledniho mista zaplnend, ba jette br. Bolf keidel, aby ti velci vzali ti menti na klin. Kdyt bylo po divadle, ja nemohla promluvit, nebot' na moje nervy to bylo hodne silne. Bylo nas z nal osady hodne, a take ze San Antonio a okolnich mist, a taky se z Floresville a Poth dobte zadrteli. Po divadle jsem se s mnohymi peateli setla a s mnohYmi sezno,mila. Take jsme neobetli peatele Hrbaekovy a taky jsme tu litost s tou nati starou vlasti u HrbadkovYch zapili. Ja, prosim, jen sodovku.

Tak zase nee° jineho.

V nedeli 7. se odbYvala nate pravidelna, schtze v domove pi. M. Tymrakove, ale ja, nebyla ve schtizi, nebot' jsme dostali navttevu; z McAllen, Texas pkijel nejstarti syn Frank s rodinou, a tak jsem zilstala s nimi. Jente to navtteva tpatne dopadla, nebot' jejich mladti devdatko, 5lete. Vera, si pri hie zlamala ruku, tak s ni museli jet k doktoroVi coZ mne velice mrzelo a naeilrajici vnueky mne bylo lito. Protot rodide, phillitejte i na vetti deti pet jejich hrach, vvlatte kdyt je jich vice pohromade, jako se stalo u rids Doufam, to Wrutka bude brzo 0. ft., cot ji ze srdce pkeji, jeji mon-,ince taky, neb:;t' tv maminky to boli vice r eki ty deti. Take jsem to zakusila.

Jak ini nag tajemnik zdelil, ze ye schazi predeg psani od br. J. P. Chvpika z Houstonu, ze uehazi za tajemnika pro. H U. a ze po pre p jai ortobo dopisu se o tem debatovalo a yYsledck byl, cby nag zastunce volil pro br. J. F. Cdupika Br Ch. byl po nekolik roka v natein °Ice I= usozen a jak je mnoha kit-jenum znamo, v cuebe prosperity zde rozprodal na 50,000 Mat pitdy, vetSinou na gincum, take byl zakladatelem zdejAi osady deskomora yske. Taky slouti br.

Chupikovi za dest, ze se nikdy nestydel za svilj ptivod, ale vkly se hlasil ku svemu narodu Taky jeho vzdelani jest lost ve!ke, aby mohl zniiIlene misto dobte zastdvat, nebot' co vim, by! br Chupik po 3 roky dohlilitelem bank v Texasu, a co hlavniho, jest jeho eirokY 1.1:milled a zkuknost v mnoha oborech. Ja znam br. Ch. ji2 asi 16 rokil a tak vim, ze je eloYek sympatickY a dovede s kaalYm sluSne jednat, asi tak jako nag ifeetni v H. U. br. Marek, s tim je take milo promluvit, nebot' on dovede katclemu v ge vlidne a bez nadnateni sveho ja vysvetlit, a proto takovYch neednikti si vatme, kteti pracuji pro dobro Jednoty a pro dobro a eest narodni. Dobre Utedniky jest tkoda menit, nebot' nevime jestli dostanem na jejich misto lep gi, jako s tim natim guvernerem jsme dopadli. Orio jest to pravda, ze ktera ovce moc beti, Indio viny ma.

Posledni eas bylo v bratrskem Vestniku hodne resoluci soustrasti za natimi spolubr. a spoluses. V poslednim Vestniku jest taky jeclna resoluce za br. Jana Hotka od eadu Vesmir cis. 61. v Poth, Tex. ZminenY zemtery spolubr. byl ten nag dobrY peitel, ktereho t by jsme byli na jeho posledni cestu take doprovodili, ale dOZVeciel

V2STN1K jsme se o jeho smrti pozde. Protot, pozilstala rodino Hotkova, peijmete na g upeimne citenou soustrast a zemtelemu peiteli budit zeme lehkou. Cest budiz pamatce jeho! Take natemu sousedu a spolubr. Mateji Zapaladovi zemeela minulY mesic mantelka, po 10denni nemoci, pet ktere ji opatrovaly jeji provdane dcery. Pochovana byla zde na katolickem hibitove za iteasti jejich deti, sousedti a pkatel. Nejstarti dcera, provdand za Johna Krmelu az ye statu Kansas, taky se pohitu sadastnila i s man2elem. Rodina Zapalaenva se sem pfistehovala z okresu Milam, asi pied 14 roky. Zemkela, zanechava mantela a 6 &Ai, vesmes dospelYch. Syn Joe a dcera Ane2ka jsou doma jeSte s tatinkem.

No tak toho necham, protote musim nechat misto pro lepti dopisovatele, a take ten nag iddovY dopisovatel by se mel nechat violet ye Vestniku s nejakymi zpravami. Ku konci pozdravuji vtecky etenake Vestniku, a at nejakych tech pletek nesbiram, ptijdu zase. Tet dekuji za opravu chyb tomu trpelivemu redaktorovi.

Francis Keemenek.

Ctend redakce, bratei a sestry!

Chci nee° podotknouti ku elanku "gestnact tisic kterY br. Valeik podava ye Vestniku 3. dubna 1940.

Pite, ze demokracie je spoluprace, dle toho by katdY e'en nati Jednoty mel pravo svoje mineni o vedeni nati Jednoty vetejne pronesti, ale dle br. Valdika by to pravo mei mit jen eleni s nadanim, peedbetnYm vzdelanim a obchodnimi zkutenostmi, takovYch pry je main. Dle jeho domneni, takovi elenove, co nemaji peedbetneho vzdelani, by men mleet, at' by men teeba lepti nahledy o zlepteni Jednoty net ti, co protli universitu. Si je to to nova demokracie ttidit lidi na ptedbeZne vzdelane a nevzdelane?

Jiz na sjezde v East Bernard jako piedseda sjezdu pracoval, by jen vytkoleni byli do adetniho vYboru voleni. Nechci opakovat ten jeho posmeenY yYrok, co &inn na ty stare aleny, kteti stall u kolebky nagi Jednoty, mnozi z nich byli tadu let Utedniky. Divim se, ze mu na ten posmegek nekterY razne neodpovedel.

Vina toho je, ze postradame ptedbeineho vzdelani.

Br. Valeiku, pte`dtete si redakdni fivahu v poslednim aisle Vestniku, kde br. redaktor pikdo byli zakladatele naSi Jednoty; k to byli prosti zemedelci, kaZdY z nich Woe chleba dobYvajici. Nebylo mezi nimi pismaka a mudrcii, kteti bez ptedbetneho vzdelani, za vedeni zesnuleho br. J. R. Kubeny, kterY prokl jen praktickou §kolu Zivota, pfivedli Jednotu z malYch poeatkil na milionovY podnik, a ad jim postadili jen dye zapisni knihy, jak br. Prasatik ye svern dopisu podotyka. Ale elenstvo vice vedelo o vedeni Jednoty, jako ted' kdyt v Hl. Ur. jsou 3 ntednici s 30 zapisnimi knihami.

Poukazujete na dopis br. R. Prasatika, elena neetniho vyboru, ze je velmi ztetelnY a informadni. To co br. Prasatik uvadi, jakou praci se zanaknim do knih Utednici v HI. Ut. maji, to je kaZdemu dlenu asi znamo; na to se nechali zvolit ,a jestli se citi praci velice pfetiteni a ze maji malt' plat, tak at' tim seknou, jak br. Louis Svadina, taj. eadu cis. 55, dne 20. btezna ye Vestniku pile, a jdou farmovat ttebas do Valley, kde Jednota vlastni nekolik set akrti a necht' zkusi tam uplatnit svoje ptedbeZne vzdelani.

Ta jeho poznamka, "ze nekterY nedovede sam svoji domacnost tidit a dovoli si natizovat jak ma Jednota hospodatit' — je pokarani hodna. Jak mute nekomu, koho nezna, vytYkat, ze svoji domacnost nedovede kidit 9 MoZnd, ze ten, na ktereho tu poznamku hazi, ma lepgi domacnost spotadanou net' bude miti on, aZ bude 70 midi star.

Jako Glen fidetniho vYboru pti prohlidce knih bud' nevidel, neb nevedel, ze mezi pottebami pro HI. Ut. jsou zanekne ten nastenne kalendate pro eleny, jinak by nepsal, to HI. mnoho penez, kdy2 zakoupi do ptedu nejake zasoby do neadovny. Jestli povazoval ty kalendafe za do peedu nakoupene zasoby, tat je politovani hodnY.

Strana 7.

Nevim, co sobe elenove o delegatech ze sjezdu z Ennis a E. Bernard pomysli, kdy2 ve Vatern dopise eetli: "AvSak ani jedinY z techto urdujicich povinnosti UtednikU nebyl schvalen poslednimi dvema sjezdy. Na sjezdu ✓ E. Bernard stanovni vYbor pracoval dva dni pted sjezdem. Sjezd trval 5 dni a nemel jit dosti dasu aby vypracoval povinnosti pro utedniky, jeSte se muselo jezdit do Dallas k dohadovani, co kterY neednik ma Mat, proto nemohl jit •sjezd povinnosti irtednikti schvalit".

To co se deb na sjezdu v E. Bernard, nemelo by se v ptiStim sjezdu opakovat, aby v eas zasedani byl sjezd rueen rfiznYmi keeniky a skoro celodennim etenim zpravy neetnika. Nejdtdetitejti jednani zustalo na posledni den, potom aby bylo vte brzy ukoneeno, pro nedostatek easu se hla,sovalo misto listky neb vyyolavanim elenn, jen zvedanim rukou, po demokraticku, — tad s 10 eleny se rovnal eadu se 400 eleny.

Pitete, "o zlepteni hospodateni Hl. Ur., zvYteni einnosti ithedniku, o zavedeni novejtiho, modernejtiho a nspornejtiho systemu". Ale je Indio takovYch, co maji odborne vedomosti. 0 to nemejte starosti, neb ze 16000 bossil se snad etyki do teadovny a 5 jako eiditele najdou, kteti dovedou jiste Asporneji hospodatit net se hospodati dosud.

Aby se ugettilo jezdeni na pozemky, musi je Jednota prodat na 401ete splatky na firok i s umotovanim kapitalu mane. Ten sam zpusett zavesti i u tech, co maji na farmy od Jednoty pujeky, aby nemuseli katdYch 5 rola' piljaky obnovovat, ainiZ jsou pro dluZnika zbytedne fitraty. Zavedenim splatkoveho systemu, by se i dluhujicim prospelo, neb by katclemu pomalu dluhu ubYvalo. Ovtem by se dluhujici museli naueiti takovemu paitadku, jak je zaveden u federalni banky. Tam musi bYti splatky placene na hodinu, Zadne prodluZ.Ovani.

Hledet se dostat z Valley ven a ne tam stavet domky pro rentYte a kandly, a pNjem z toho malt' Tim zpiisobem bychom na g kapitab v ptiStich etytech letech o 25% nezvYkli.

Pitete o zlepeeni v Hl. Ut. Prod, kdy2 mate 201etou zkutenost na hlavni potte, se jako mistopeedseda nepokusite o zlepteni a ne se tadit mezi 16.000 bossu bez znalosti skuteenYch poinert Katcly e'en, kdyt nejaky navrh podava, ma ✓ umyslu nedim dle sveho rozumu Jednote prospet a Vy se tomu smejete. Za to se zase nekteti smeji Vakmu vyvinutemu eichu, kterYm jste seznal, to ptida ye Valley je hromada hnoje, to pottebuje jen vodu. Proto jste se pustil do disteni a staveni kanalu. Wed nekolika mesici br.KopeckY mel ye Vestniku plno chvaly o Valley, proto by meli ti, co tam maji zakoupene a jsou tam usazeni, popsat tamnejei pomery a jak se jim to tam zamlouyd. Jsem jist, to by to etenate Vestniku zajimalo.

Musim ten podekovati br. fieetnimu Markovi, to nam podal ye Vestniku podrobnejAi za patteby a vydani v Hi. Ur. Ted' aspofi vime, kde byly ty kalendate schovane.

Timto dopisem moje "praskani" do HI. tt. kcndim a do sjezdu jit br. redaktora obteZovat nebudu. Na shledanou na sjezdu v Taylor!

Frank Truksa.

Vat spolubratr, ODBOCKA SDRUi. AMERICKYCH eECHOSLOVAKt V BRYAN potada, pravidelnou schtzi sdrukni na tteti nedeli, to je 21. dubna, o 2 hodinach odpoledne v budove eadu "Bedeich Smetana" S.P.J.S.T. v Bryan, Texas. t Mem vtechny sestry a bratry, aby se do schuze dostavili a pokud motno finanene pomohli.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Horriak, pkedseda.

Jeden z nejvettich soudasnYch spisovatelt eeskYch, Jaroslav Durych, pracuje o velke romanove triologii, ktera se bude nazYvati "Slutebnici neutiteeni". Jejim tematem jsou tivotni osudy jesuitskeho misionale. Prvni dil tribogie vyjde na podzim.

Strana 8.

RUZNE OPRAVY BUDE eLENSTVO OCEKAVAT OD PRISTiHO SJEZDU. (Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.)

(Dokondeni se strany 5.) dovna ustanovila onoho atednika s timto piehnanYm platem a prod se neozvai, alespori po smrti Kubeny.

Jak ja, na to hledim, verim ze katclY delnik ma byti obstojne za svoji praci platen -- ale nage Jednota pozastava z devadesatipeti procent 'dent, kteri vykonavaji tetke prate, a rad bych slyg el kolik je dent, kteti pti sve nejiste a mnohdy hazardni dill nebezpedne piaci dostavaji vice jak $150.00 mesiene.

Dnes mame nekolik set uditela a ueitelek s prvni tiidy certifikaty, kteti v geobecne po celYch etytech letech nejsou jisti, ze jim pkijde katdy rok celYch $1800.00 mono v pohodlne pra,ci, v time v teple a v lete v chladnu, a tadne daleke behani za Vy vadci eili tiditele Hlavni I.Jradovny a vYbor sjezdovy by se mi velice zavdeeil, a snad mnoha jinYm elenam, at budete nove stanovy sestavovat, dejte tam jasne podat ve gkere druhy pojistek, ktere sjezd pkijme. Bude-li to ye stanovach, tak katdY glen bude moci hledet ziskat nejakeho elena a nemusi Cekat na agenta.

— Ale take bych je gte rad poukazal, jak to dini pojigt'ujici spoleenosti a to by jsme take meli tak zatidit.

Oni rozdeli katdY okres a katde vet gi mesto a urdi, kterY agent ma ve gkere obeany nav gtivit a vzit seznam nepoji gtenYch a tech, kteti by vice pojigteni mohli snesti, a pak ma se pokusit ziskat je na nekterou pojistku. Nepodati-li se to jemu samemu, poglou s ni mlepgiho mluvku a dle tak zvaneho "team work" hledi jej pojistit.

U nas by to mohi udelat katcly e'en — sepsat pojigteni hodne osoby a jejich adresy — a pakli by je nemohl pojistit, ptibere sobe na pomoc jineho elena aneb cestovniho agenta a tak by se vice diems ziskalo.

Nage Jednota, odkazana pouze na Texas, ma vice zalohy na Cleny net maji v gech pet spojenYch eeskYch spolka, ktere operuji po celych Spoj. Statech. To je velice duleaity bod, na nejt by mohi katdy poukazat.

Nad celou touto agitadni akci mel by jeden ittednik z Hlavni tiadovny miti dohled a drtet celY seznam slibnYch eekatela, kterY jemu by byl zasilan, a on ma rozhodovat, co se ma dale Mat. Ten americkY "team work" by nam mnoho prospel k ziskani vice elena. Pole mame giroke, jen zatid'te praktickY system k ziskavani elena.

Hlavni rad dal natisknout nastenne kalendaza ktere je ifetovano $1,113.42, jak ye Vestniku stoji. Nemyslim, ae z toho dela Jednota bude miti tolik zisku, co ty kalendate staly. — Kdyby to byl stoletY kalendat, nemusel by bYti tak velikY, ale jasnY, ten by byl pamatni listinou, takhle ale kaaly rok vydali-li byste $1,113.42, tak by to stab° jednotu $11,300 za deset let bez aroka, poaitame-li tuck, tak byste vedli milionek dolarkii do kalendart za sto let — a po roce je takovY kalenclat bez ceny.

Nevim komu to napadlo, ye stanovach to nestoji. Musite mi odpustit, vy atednici Hlavniho ftadu. Vite, na ge Jednota je a ma zastati ryze demokraticka, tedy katclY demokrat ma pray° podati sve nahledy, jak die jeho, tteba nevy gkoleneho nahledu, hledi na ty razne vYkony vgech atednika. U demokraticke strany katdy nik je sluha lidu, alespori nam to tak povidaji pied voibou, ale po volb y mivaji mod na pilno a jsou radi kdy odchazite net kdy ptichazite.

Kdyt main neco jednati s iltednikem a on mi rekne, to nema easu, zkusim to podruhe a jestli ope nema, Casu se mnou mluvit, tak tam po tieti nejdu, ale hledam takove Atedniky, kteii maji alespori tolik zdvotilosti, to mi urei dobu, kdy mi mohou sluchu doptati pro moji rozmluvu.

Letogniho roku mame mnohe volby a ti eekatele budou (met tadat na ge hlasy a slibovat, ae jsou jen sluhy lidu. Pripomerime katdemu, ae nejen pied voibou, ale take po volb y *Sada, me, aby zuStali sluhy liclu v pinem zneni toho (Pokra60Vani.)

SiibU.

V2STNiK SOKOL FORT WORTH. Ctena redakce a mili ptatele!

Zimni dobu nebylo co dopisovati o Sokolu, protote se nedelalo nic net jenom nektere to "party" aneb zabava. Ted' v gak na jake se zase razne veci zaeinaji povzbuzovat, tak bude vice o dem psat. Pied kratkym easem se cvieenci zadali do Sokolovny schazet, katclY Ctvrtek weer. Tak vybizim zdej gi mladet, kteti by se zajimali o sokolske cvieeni, tandeni Besedy a razne jine hry, aby se piihlasili u nadelnika Jana Beeana aneb cvieitele Bob Easley. Ti yam vge vysvetli co a jak se v ge bude ptipravovat na nejake verejne vystoupeni.

VYroeni volby jsme ufi provedli minulY etvrtek, tak yam paclaNdan jmena arednikt a rriznYch vYboril: Starostou Sokola Joe Pola gek, namestkem Mary Paul, jednatel J. F. Houtvieka, Anna Milan, pokladnik Joe Milan st. Zastupci do t upni schilze: John Beean a J. F. Houlvfeka. T:Tdetni vybor: Millie Pola gek, ,Bob Easley a John Beean. Vzdelavatel Mary Paul. Dopisovatelka Millie Polagek. MajetkovY vYbor: Joe Milan st., Walter Hejl a Joe Mrlik. Zabavni vYbor: Walter Hejl, Bob Easley, Stanley Kienek, J. F. Houtvieka, Mary Paul, John Beean, Mary Martinec a Anna Milan; ptedseda zabavniho vYboru jest Walter Hejl st.

Ted' vg ichni ruku v ruce a spoleene do prace nam koleeka zase zaeala toeiti na pravem miste, jako se toeila prvni dva roky, kdyt se Sokolovna oteviela.

Nekdy v tomto mesici ma do Texasu zavitati sokolskY cviditel ze severniho statu, tak abychom meli vg e na pravem miste at mezi nas piijde, a abychom moll hromadu cvieenet do to doby, eirnt bychom jej alespori s Kteti by si ptali ptistoupiti k Sokolu, tak jsou srdeene mezi nas vitani, sokolske poplatky budou sniteny, takte to nebude velke vydani. A pti tom v g ichni budete videt, ae vge jest v dobrem potadku.

Anetka Svitakova se je g te dnes naleza v bolestnem stavu v nemocnici a taden k ni neni ptipug ten, jenom jeji rodide a sestra Anna.

Minulou stredu jsem tam jela s pani Svitakoyou, nesla jsem ji tam kvetiny, ale jenom jsem ji shledla, kdy jsem do svetnice pokladala kvitka, ale chudak velmi natikala od bolesti.

Pteji ji brzke uleveni, by v ge z toho v geho brzy s pozdravila a zase byla vesela a uptimna ku vg em jako pied tim, netli pti gla k tomu velkemu zraneni.

Ted' vam je gte podam vge, co se bude v kolovne poradati: V nedeli 21. dubna Sokol porada jeho pravidelnou tanedni zabavu zdej gi Ceske hudbe Joe Milana a jeho Czech.

Melody. Srdeene vas v gechny na tuto zabavu zveme.

V sobotu 27. dubna zase Lena zdej giho radoveho lekate McKee si pronajala Sokolovnu k uspotadani veeirku ve prospech kostela a dala nas, bychom vyzvali v gechny zdej gi krajany k adasti. Vstup bude obyeejnY jako jindy pri zahave.

Spolek K.J.T. ma pronajatu Sokolovnu na 12. kvetna.

Pro dne gek koneim, s pozdravem zastavam Vage sokolska dopisovatelka Millie Polagek.

Ottawa, Ont. — Mluvi se zde hodne o osudu Gronska, kdy Dansko bylo okupovano Nemeckem, ale zahranidni ministerstvo odeptelo zda Kanada prevezme dozor tohoto teritoria.

V hlavnim meste Kanady panuje dojem, Gronsko nesmi bYti zanedbano, protote je to nebezpedi, ae mohlo by bYti ho poutito za nemeckou ponorkovou a leteckou zakladnu. Je nutno rozhodnout, zda je lepsi, bude-li tam konati patrolu Kanada di Velka Britanie.

Kodari, Dansko. — Okupace celeho Danska provedena byla v nekolika jen hodinach a se ztratou jen jeclineho nemeckeho vojaka, chvali se gen. Leonard Kaupisch, vtitdce okupaeni armady, jen se vyznamenal take za polske okupace. Nemecke vojsko postupovalo tak Ptesne a rychle, 2e sama danska, vlada nevedela nic kdyZ" Nemci byli v Kodani,

Vc sttedu, dne 17. dubna 1940.

San Antonio, Texas.

Ctena, redakce a dela, rodino SPJST.! Za krasnYch jarnich dna, kdy ptiroda ()diva se v roucho zelene, lakajic nas vezne mestskYch hradeb do sve naruei, bychom se nadYchali slid M : ho vzduchu a svobody, touto nam paskytujici. Za tim adelem vyjeli jsme si na vYlet, co dlaneeek sokolskY ze S. A., na okrskovou schazi do primotskeho mesteeka Placedo, kde v rozsahle sini projednali jsme nutne zaletitosti sokalske, za uCasti jednoty Corpus Christi.

Placed°, mesteeko olejovYch studni a sidlo nag ich vsackych Valacha, kteti se tam usadili za adelem polniho hospodatstvi a obchodu, chvali si jak podnebi, tet palohu krajiny rovne jako stub, mime k zalivu Mexickemu se sklanejici. Jmena jsem si nezapamatoval, ati na br. Jelinka, Skldte, Mikesku a jeho pani a dalgi. V debate zabehli jsme do rodne vlasti, jako do Jablunky, Jasenky, Sttitete, Roug t'ky, Jasenky na B., do VYzovic, Vsetina, okresniho to mesta techto obci. AC visky ony chudobne, vg ak v obyvatelich duch svobody a pohostinstvi se skrYva, nesouce tuto s sebou po cele zemekouli, nedajice sobe tyta d ye krasne vlastnosti vyrvati ani dnes v ukrutnem znasilriovani narodil barbarskou smeekou nackovskou.

Jarni bubenieek.

Jit zaval vanek, smrtici Moranu, tarn odkud chladnY dech severu ji zadul k nam, zasel nam kvetiny, v texaske niainy, Bluebonettu, oko valy zazati a srdce zabu gi, at' vzhledneg kam?

I ten mulak sobe vesele zahejka, ae jaro je zde! s paty si vyhodi, puste se do poll, auta rej, pice ma do syta, zanevte na auta, krutY to dej!

Vzduch nam jen kazeji, mysl pobuiuji, pozor si dej . . .!

Prod bychom se nete gili, kdyt nam hudba krasne hra . . . ! — Na g e Telocviend Jednota Sokol San Antonio, porada, tanedni zabavu v Turner Hall v tomto meste, dne 5. kvetna t. r., v 8 hodin veeer. Hudba zdej'gich Bratii a sestry, dostavte se v hojnem poetu .1 se svYmi sousedy a znamYmi. Zve vas Va g uptimnY, s br.: Nazdar! a Zvitezime!

Lawrence V. Kallus.

Z KROU2KU eESKtCH ZEN ' V DALLAS. Vim, Se ut vkchny Cekate jak dopadla nage vYroeni schtze a volby, na co jsem se te'gila, ze si to druha vezme, mne zase zustalo. V gechny se drtely toho, co sestra 8panelova psala; cot jsem si nezasloutila. A jednohlasne jsem to zase na rok vzala, jako v gechny ostatni.

Totit Mrlikova, pteds.; Linkova, mistapteds.; Koriakovska, pokladnice; Toberna, tajem. Za deset minut byly volby odbyte. A my to ses.

Span'elova., musime spolu odtancovat, as pkijedeg, jindy jsem motna, o to pti gla. Diky! Vy tomu rozumite, jak to myslim.

Ve schazi se pokraeuje; dostat na den Matek Sokolovnu a udelat zabavu s malYm programem, jent si vzaly na starost ses. latevratilova, Jureakova, Rotrekova, Pandekova. Tak vidite, ze to maji dobre hlavy v rukou a v gichni se na to pripravte a jiste ptijdle, bude tam ledacos, Se jste to je gte v Dallas nevideli. A kuchyri! To vice, Se ut jsou jahody a smetana, tak doma mod nejeste, nechte si trochu mista na ty dobre veci.

Ano, musim yam new, prozraditi, to bych nebyla tenska. Na g'e mladgi sestry cosi pot'ouchle schovavaly, behaly sem a tam, na to otevrely dvere k nagemu ptekvapeni: kytky pine stoly, ubrusy, jidla. Na to vedly na gi ses.

Vaneurovou a v gechny ji gratulovaly a ptaly vge dobre v , jejim novem mantelstvi s bratrem R endlem, a nna to ji podan malt' darek od vgech ten z Kroutku, s ptanim v geho dobra.

Bylo mi lito, ze p. Holubatova zemtela, a zasilame cele rodine naSA uptimnou soustrast.

Anna Machkova„

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940.

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA MINA ROMAN Anieka ji pak tlumene prozradila, ze byl bratr etyti roky v Caslavi s v hospodatske Skole. Statek u nich dostane ona, Anidka, a Jiti pak si musi vyhledati nejake zamestnani. Nelibi se mu prace v poll, pies to ze ma to Indio firodna, polidka tak rad. Je mu osmadvacet let — a — trochu Skodolibe se zasmala: "VSechny divky ze vsi jsou do nal° zamilovany."

Mina poslouchala lhostejne. Co ji na torn zaleli? Ona do neho neni zamilovana — ona jelte nikdy do nikoho nebyla zamilovana.

Anieka si le Mina neposloucho, jeji lvatlani a umlkla.

Ptijadeli k lesu. Miria sledovala Siroce rosevtenymi zraky vIneni vzduchu, hru barev v pkirode, elegantni pohyby uSlechtilYch koni Jiff se ohledl, aby vySettil, prod divky zmlkly.

Uvidel Anieku zesmutnelou, se sklopenou hlavou a Miriu duchem neptitomnou se Siroce rozevtenYma odima. Zahledel se do tech oel, je2 zanily jako d ye hvezdy a vliml si take krasnYch bry a azkeho °bal.

Obratil hiavu jako ve snu. Zdalo se mu, 'le se s nim vSecko todi — — — Za chvili se Mina vzpamatovala. Vzala Anieku za ruku a zaSeptala: "Nezlobite se, le jsem vas neposlouchala? Vite, jsem okouzlena tim vim — a mam-li se piiznat, tedy vam ieknu, ze jsem takhle krasneho nic nevidela. Citim se tu tolik S't'astna. A ted' si zas budeme povidat, ano?"

Anieka pohladila tenke prsty Mininy. ,"Nevim, co by vas zajimalo. Jsem proti yam takova, prosta."

"Vlecko mne bude zajimat."

Miria je tak cela nejak v podruei nejakeho velkeho, neznameho citu — — — je ji tak sladko — a nevi co se s ni deje "Vite co, sleeno Anieko? Budeme pfltelkynemi. Nemela jsem nikdy ladne daverne piitelkyne, ale zde citim, ze ji budu pottebovat .. .

A vas jsem mela rada hned jak jsem vas prvne videla. Budeme veder sedavat spolu ye Skole a zpivat a vypravovat si. Chcete?"

"Chci!"

"Ale to si budeme tikat kkestnim jmenem a tykat. Ano?" Nahle se Mina rozesmala.

"Tak mi dej pusu, Anieko!"

"Tteba dye!"

Divka se k ni nahnula — a Jiti, kterY se znovu ohledl, mohl leknutim spadnouti pod vaz.

"Nemaji ty 26,13y ladnY rozum! Zaenou se libat na silnici, zrovna ye chvili, kdy se kone rozbehnou! Ani bych se nedivil, kdybych je poztracel!" pobrudoval si, ale v duchu si umirioval, le se mils'. Andi zeptat, co se to s nimi najednou stalo.

Divky vzadu zatim vesele 2vatlaly a umlkly teprve tehdy, kdy' Jiii hlasil, ze jsou pied hostincem a le musi opattit kone.

Vratil se za chvili a dovedl Miriu do inspektorovy kancelate. eekal na chodbe a pied alma se mu mihal obrazek stihle divky v hnedem sametu, a kdykoliv si vzpomnel na pohled jejich odi, citil, le se zachviva .

I stall:614 inspektor byl pkekvapen Mininym zjevem.

Stala tu pied nim, ktehka, s S'elmovskYm iisinevem a eekala, co ji iekne.

Povedel, ze nebYva pravidlem davati takhle mlade divky na jednottidky, ale le nic jineho po ruce nemel, a tak ze si myslil, le to s ni zkusi.

"Nieeho se nebojte — ptijdu se tam na vas brzy podivat."

Podal ji ruku a vyprovodil ji ke dvetim.

"Je ji skoro gkoda do 2' elenic. TakovY kviteeek do tech poll!" tekl si po jejim odchodu.

Na chodbe uvital Miriu bilY asmey Jikiho.

"Pojd'te. Nel si Anea obstara nakupy, provedu vas ni6stem, abyste poznala, a pijdete

ma nakupovet!"

VESTNiK Mina pak jegte velmi dlouho vzpominala na tuto cestu s Jitim po meste .. .

Vratili se domt hodne pozde odpoledne.

Mina skoro nesmele vstupovala do hostince — po prve k obedu v Zelenicich. Uvitala ji pkivetive„, kulata, Zidovka a na jeji omluvy mavla rukou jen odmitave: "Sleena je panem sveho easu. Kdy ptijde, tehdy obedva. Neni tteba omluv!"

A hned se rozpovidala, Ze bude ptitti nedeli pout', to ze jiste ptijde sledna taneit, no, jak by neptitla, v2dyt' vSichni pani ueitele chodili taneit, i sleeny, ktere tu kdy byly — a Zadna nebyla tak mlade„ a tak hezka jako "nova, sledna".

A to by si zdej'Si mlade2 myslela, ze se jich sledna Stiti Mina slibila "ureitojiste", v nedeli taneit pajde, a Na ke starostovam.

Anieka spravovala pradlo. Hned hlasila, Jirka jel na pole, a maminka nesla svaeinu.

Hned tu bude a pak pajde do 6koly.

Chvilku povidaly a pani starostova eerna "Sleena je po obede?" usmala se chladne.

Mine se znovu zdalo, ze z tech &di dYcha neptatelstvi. Cosi ji stale kikalo, ji Anideina matka nema rada a le ji pravdepodobne tit nikdy nebude mit rada. Zmocnil se ji nemilSr pocit — skoro ji to zabolelo.

V podvedomi vynotilo se temne "prod" a palllo ji a prondsledovalo jako vdera pied spanim pisnieka o zaticieh oeich . .

Sla vedle Anieky ke 'Skole a zdalo se ji, ire ji ono neblahe "prod" vede, 2e obklopilo hustou mlhou celou jeji bytost.

Nedovedla si vysvetlit, elm to je, a prod ji tolik muei neptizeri 2eny, do nit' ji celkem nic neni!

Ze je matkou jeji ptitelkyne? Co na torn?

Neslytela tem & . AnieeinS7ch slov a zabSivala se vice a vice proti sve vuli neptatelskSrm zaplanutim odi pani Berne.

Vzpamatovala se teprve, kdy' jeji dru'Zka tahla te2kS7 kufr ke skfini. Zmetila negt'astriST kufr neptatelskm pohledem a odklopila viko.

Anieka minila, le by bylo dobie zatopit a pomaekane veci hned vylehlit a ulolit.

"BudeS to mit v poiadku a nepkijdel do rozpaka, co s tim."

Miria Na tedy zatopit. PoSkrabala si vlak ruce, a byla velmi mrzuta. Za to Anidka byla vesela a snaLla se veselYm Svitokenim kantorzabavit. Libila se ji bila kamna a tvrdila velmi pravdive, ze jakmile se vda, hned si takovahle koupi do nejlepAiho pokoje.

Mina zabrudela: "Hm!" a mazala si poeltra.bane ruce nejakYm vonnym kremem. st'Ale nic si z toho nedelej, Miriodko, do nedele nebude po torn ani potuchy —" taila ji Anieka.

"Jak nebude potuchy, kdy si musim kalcle rano vaiit sama kavu — a takovYmhle divotvornYm dllvim jsem jakliva netopila", vybuchla znovu Mina.

"VidiS, to je ten prvni hieb venkova. Vy jste v Praze zvykli koupit drivi pane, rovne, to naStipete lehce nolem a hned topite uhlim, vid'! My zde, v horach, se musime spokojit tim, co les 6.. Pekne rovne dtivi se zpeneli, horSi druh zbude valycky nam. Tohie je z obecniho lesa. Byl zde Toni pan ueitel Havranek, byl tu dva roky a take si sam vatil Itavu—" Miria se rozchetala a pkeru gila Anieeinu ueenou ptednaSku. "Nmti se smejeg?"

"No, le si ten kantor vatil kavu!"

"A to je ti k smichu?"

"No!' A Miria se blaznive smeje, piedsta vujic si nejakeho elegantniho mladika s vy leStenYmi nehty v kuchyriske zastete a s mlS rnkern na kavu v ruce.

"To neni nic k smichu. Kdybys videla, co vSechno umi vatit na2S Jiki!"

Mina se smeje znovu. Ne. Pana oerneho si take nedovede ptedstavit v aloze kuchakky.

"S tebou neni zadna tee" zlobi se Anieka na oko, ale je rada, Miria zapomnela na paltrabane nice.

"A jak

±11 kavu?"

bylo 8 tirn kantorem, kclyt s yin

Strana 9.

"Dobte. Napked mel ruce poSkrabane take tak jako ty. Do 'Skoly se (lava dtivi z obecniho lesa— a nikdo nepamatuje, ze by zde bylo jine dkivi nel takovehlo. PkiSel k narn a steloval si Jitimu, ze nedovede topit v kamnech. Jill sem nasekal mu dkivi na male kousky a pkipravil mu vSe, aby mohl dobte zatopit — a do dneSka se tomu smeji. A a.2 uvidi Jirka tve ruce, bode se ti take smat."

Mina se znovu podivala na ruce, ale Ands, ji uteSila. Veder sem donesou nekolik smolnYch polen od starosta, Jill je tu rczseka, — prozatim to staei, a v zime bude sleene v pokojiku zatapet starostova pa,sadka, ktera vklycky rano zatapi ye tilde.

Sklonily se nad praci. Kufr se pomalu vyprazdrioval. Anieka obdivovala srdedne spoustu jemneho Minina pradla, nemohla naprosto pochopit, k eemu ma kantorka ranni kabatky lemovane bilou koliNnou a nemchla nikterak uvetit, ze tohle jsou ternet vSecko veci, jel nosila jako studentka a ze si na to vSe Hina zvykla.

Podivala se na prulne, stihle telo mlade kantorky a lehce vzdychla.

Mifia tu bude vitezit — a je takova mild, tak detskY prosta — — — — ne, nebude ji nic zavidet, jen doma mamince povi — — a maminka jiste nedovoli, aby Anieka starostova marne po nedem toutila. Koupi si take takovehle veci — — —.

Rozvesily Satstvo, uloNly spoustu knih, na polieku postavily soSku VenuSe, je2 drlela v ruce malt' budieek a Mina pololila na 7em k otomanu ozdobnY popelnieek.

"Prot to daval na zem?"

"Koukim pled spanim, nerada bych propalila podlahu.'

Anieka se tak nejak udivene ohledla, ala netekla nic. U Mini si musi na vSecko zvykat.

Odvlekly kufr na padu a Anidka odeSla. "Veder si pro tebe ptijdu. Zazpivame si!" volala na schodech.

Mina si ptinesla ze ttidy osnovy a zabrala se do prace.

Ptitelkyne skuteene pro ni yeeer Mina se pkatelsky zavesila, a videla, ze nekolik divek, je2 potkaly, podivalo se na ni zavistive. — Usmala se ponekud zlomysine.

"Je u nas pan ueitel Havranek a sousedav Karel," sdelovala Anteka Septem.

"A prod mi SeptaS?" smala se Mina.

"Nekdy ti to vlechno keknu."

"Taj emstvi?"

"Tak trochu — ale uptimnost za uptimnost."

"Plati. A ten Havranek — to je ten — co si vatil sam kavu?"

"Ano. Ale ne, aby ses mu smala do oei."

"Neboj se. A co u vas dela?"

Anieka vyzradila, ze ted' uei v Mladoticich.

Neni to odtud daleko, pajdou tam v nedeli na pout'. Jill je jeho ptitel, tedy se pti gel podivat!

"Taaak?" Miria se podivala ilkosem na Anieku. Ta se zaeervenala a obe se daffy do smichu.

"A co ten Karel?" zpovidala dale Mina.

"No, to je take Jirktiv pkitel!"

"Hm — to je pfatel —" a znovu se vesele zasmaly.

III. U oeriVeb y e velke svetnici sedeli pohromade th mladi muzi. Jill Cerny v tmavYch tech zdal se bYti jelte elegantnejSi. Proti /Amu seal ueitel Havranek — asi sedmadvacetilety, hneclovlasY, s hnedYma oeima, ponekud vgedniho oblieeje, ale jeho profil mel zylaStni mace sladenou linku, jel' na prvni pohled ptitahovala. Usrkoval zvolna ze sve kavy a .vykladal, le by bylo dobte uspotadat nejakY Teeirek nebo slavnost.

Karel Kolar. , selskY synek, mu nesmele od-

poroval; qc4.r.0976,n1),

Stra.na 10.

VgSTNiK

c TA jezer, ktera lei v severni dasti Sev. Ameriky, koralove utesy, jim12 se hemdi Utvary labradorske, a moreny, pozustatky po ledove dol.* lekci daleko od posledniho vYbedlu lenam povidaji, ze podnebi na zemi nebylo vddy stejne, a varuji nas, ze mohou je gte nastat nove klimaticke zmeny.

Ale prod nage zeme mela stkidava, obdobi ledu a mimeho az horkeho podnebi s pomerne teplYmi vetry a mai° de gti, to nikdo nevi. Ani neni znamo, prod v jistych obdobich bylo nadbytek sraZek, teplota rapidne klesala a velike plochy ledu se rortahly od polti do pal testy k rovniku.

Bylo podano mnoho rtznYch vysvetleni. Na pkiklad progla-li nage slunedni soustava, cod neni vyloueeno, hustou hvezdnou mlhovinou, sila sluneeniho zaleni se musela podstatne sniNicmene vime zcela ureite, ze dnes neni mezi na gi zemi a sluncem skoro dadnY mlhovinnY prach. Proto, i kdyd bychom byli progli nekolika mlhovinami, vysvetlovalo by to jenom vznik studenYch obdobi a ne teplYch, leda ovgem, ze se zeme pod vlivem sluneeniho zateni stale otepluje.

Nejsnadnej gi vysvetleni klimatickYch zmen v minulosti nagi zeme by bylo kolisani sluneeniho zakeni. Ale je to spravne vysvetleni? Nezname duvodu, prod by slunce melo na zemi vysilat jednou vice tepla a po druhe, po milionech let merle. Vime, ze -dude tam, kde se tahly velke prostory pevniny, kde byly vysoke horske ketezy a mnoho dinnYch sopek, bylo podnebi chladne az studene. Na druhe strane na pevninach malYch s neeetnYmi a nizkYmi horami bYvalo podnebi teple. Tento tesnY vztali mezi velikosti pevniny, hornatosti a spoeenou einnosti na jedne strane a podnebim na strane druhe je, kekl bych, skoro positivnim dukazem, ze stkidani dob ledovYch a teplYch neni dilem astronomcikYch vliva stojicich mimo nagi zemi.

Zmeny podnebi vznikaji a vkly vznikaly z nagi zeme. Nebylo to tak podnebi, ktere rortahovalo a stahovalo velke pevniny, jako pevniny, ktere menice se z jinYch pkiein, zpiisobovaly zmenu podnebi.

Uvaujeme o dne gnich pomerech zeme a pokusme se pkedpovedet, jake klimaticke zmeny nastanou po ureitYch geologickYch pkevratech.

Dnegni suchozemska 'east zemekoule je pkiblidne asi tak velika, jako byla na zaeatku vgech (snad dvou nebo tki) ledovYch dob, a pravdepodobne i mnohe hory jsou dnes vysoke tak, jako byly tehdy. Zkejme se pohybujeme na okraji nove ledove doby, a sta.& pomerne mirnY geologickY pkesun, aby nas do ni znovu uvrhl.

Kdyby se na pkiklad PanamskY pruplay na troven more a rozgikil o nekolik set mil, tropicke vody, ktere nyni v podobe Golfskeho proudu zmithuji podnebi severni Evropy, by tekly do Ticheho oceanu a mista, ktera dnes otepluji, by se nevyhnutelne citelne ochiadila, ba v nekterYch pkipadech pokryla tpine ledem.

Kdyby zase podmokskY horskY hkeben nebo nahorni rovina, ktera spojuje Gronsko se severnim Skotskem, vystoupla nad hladinou oceanu, byl by odfiznut pkistup teplYm voclam z Atlantickeho oceanu do Severniho ledoveho more, a cela kotlina na sever od tohoto horskeho piedelu by byla v zime v lete pokryta ledem, ponevadd studend arkticka voda by byla zavkena uvnitk a teplYm tropickYm vodam by byl zahrazen pkistup. Nasledkem toho by se podnebi sousednich krajin pronikave zmenilo.

Je nejenom jasne, jakeho druhu by tyto podnebne zmeny byly, ale je i moZne vypoeitat na nekolik stupfl, jak velike by byly. V tomto patu bychom museli vzit zketel k nekolika dinitelum. Jednim z nejdfdeditej gich je velikost souse. Chladici ifdinek snehoveho pole nebo ledove plochy na okrajich je zhruba prime iimernY velikosti tohoto pole, a to asi do dvou a pal milionu etverednYch kilometre, odkud se pak ochlazovani zpomaluje. Nebo, jinak kedeno, ochlazovani zavetrne strany snehoveho pole se zvet guje s akenim radiem vetru neboli vzdalenosti, kterou urazi vitr na studenem povrchu.

Kdyby vkchny oceany byly proste ledu, klesnuti teploty na severnim pOlu asi na jeden stupen pod bod mrznuti maske vody, by melo za nasledek vytvokeni ledoveho pole o polomeru 3,200 kilometrt.

a

a

Jdeme vstfie nave ledove dobel Dr. W. J. Humphreys.

Voda bojuje Uspegne proti ochlazeni syYm zpilsobem, to jest neustalYm klesanim chladnej gich vrstev a stoupanim teplep gich k povrchu. Ale kdyd se voda promeni v led, toto proudeni ptestava, a jakmile se vzduch jednou ochladi, musi ztistat chladnY, ponevadd zdola k nemu nepfichazi 2adne teplo, leda snad nepatrne teplo z ledu vedenim. A i to malt) se zmengi jegte vice, pokryje-li se led snehem, ponevadZ snih je velmi SpatnYm vodidem tepla a krome toho vyborne odrak sluneeni paprsky.

Souge je, co se tYee vodivosti, jako led, povrch zustane povrchem, at' se ochladi sebe vice. Led a snih se proto nahromadi na suchozemskem povrchu dkive nez na moil, a zpilsobi toted vgeobecne ochlazeni v okrajovYch pasmech, jake nastava na pomezi pola,rnich Kdyby se nag e zeme mohla nejakYm zpasobem automaticky sama ochladit o jeden nebo dva stupne, vytvokila by na sobe sve vlastni rozsahle plochy ledu bez pomoci zvenei. Zeme ma skuteene velmi ueinny zpilsob automatickeho ochlazovani. Je to jeji schopnost napinovat das od easu vzduch nad nejvy ggimi mradny velejemnYm prachem — prachem to, vyvrhovanYm do obrovskYch vYgek pki vYbugich sopek, jen se pak roznese po cele zemekoli ve forme zavoje, kterY nesmete ani de gt' ani neodvane sebe silnej g i vitr. Tento prach je jakesi selektivni sito na sluneeni paprsky, ktere mnohem lope zastavuje pkichazejici paprsky ze slunce ned odchazejici tepelne paprsky z na gi zeme.

V minulYch dobach byl takovY sopeenY prach vyyrZen do vzduchu mnohokrat, a po kadde se zmengila intensita sluneeniho zateni a s ni vice nebo merle i teplota zeme. Na pkiklad roku 1783 sopky Skaptar Jokull na Islandu a Asama v Japonsku vybuchly s obrovskou silou a naplnily vysoke vrstvy ovzdu gi svYm prachem tak, *de — jak to fekl Benjamin Franklin, jen tehdy dlel v Evrope — bylo sotva modne zapalit silnou doekou hnedy papir. Ptirozene, ze nasledujici dye nebo t11 leta byla abnormalne studend.

Take prosluly "rok bez leta", 1816, nebo, jak byl popularne pfekften, "osmnact set gestnact ledovYch nasledoval hned pa velkem vYbuchu sopky Tomboro na ostrove Sumbawe, Iezicim proti vYchodnimu cipu Javy. V dervnu 1911 napinila podobnYm zpilsobem vzduch sopka Katmai na Aljagce. PrachovY piikrov se rozz tahl aspon nad celou severni polokouli, snail/ intensitu sluneeniho zateni a prilmemou teplotou na zemi.

Dejme nyni tomu, de sopeene vYbuchy tohoto druhu budou stale eastej gi, tekneme dva nebo tki za sto let. PtimYm a nevyhnutelnYm nasledkem toho bude zketelne snideni teploty ye vg ech ranich obdobich na celern svete. To bude zase mit za nasledek roz gikeni snehove pokrYvky a ledu na vgechna rani obdobi. Tato snehova, pokrYvka z ykgi jegte vice ztratu sluneoniho tepla odrazem. Krome toho zvet gena snehova a ledova, pokrYvka zpilsobi dal gi snideni teploty v pomezinch pasmech. A nadto mnoZstvi vodni pary, jed je nejteplej gi pkikrYykou nagi zemekoule, se ponekud zmen gi, ponevaa mndstvi vodni pary, ktere mute existovat v danem prostoru, se rychle zmen guje se snidovarlim teploty. Take obsah kyslieniku uhlieiteho ye vzduchu se ponekud zmen gi, ponevaa studena voda ho pohlti vice ned tepid. Zmen gi se take oblaenost, sila vetril a bouii, jako i vgechny ostatni povetrnostni zjevy. Jake pkesne budou tyto nasledky, zavisi pkedev gim na tom, o kolik stupirri se snidi teplota, nebo-li jak hustY bude zavoj prachu v ovzdugi.

Ale, kekneme, vybiji-li sopky zatim svou silu a upadnou nazpet do neeinnosti jako dnes, nevrati se na zemi rychle bYvale mime podnebi?

Snad, ale take je moZne, ze se nevrati. Naklonime-li pfedmet trochu a pak pustime, obydejne se vrati do ptivodni polohy. Naklonime-li jej vgak hodne, pkevrati se a zustane ledet. Tak je tomu take se snehem a ledem na zemi. Je-li ho

Ve sticedu, dne 17. dubna 1940. malo, zmizi brzy, kdyd zmizi pkielna, ktera jej zpusobila. Je-li ho vgak mnoho, nezmizi, ba za ureitYch podminek ho je gte pkibYva. Velikost pevnin, vYgka hor na nich a °belt mokske vody mohou zpusobit, de se snehova a ledova, plocha, kdyd se zvetgi nad ureitou miru, pak u2 bude zvetgovat sama od sebe jegte vice.

Za techto pomert pkispivaji sopeene vYbuchy neobyeejnou merou k dalgimu ochlazovani cele zemekoule. Kaddym vYbuchem se posune stiedni teplota zeme o nee° smerem k bodu mrazu a za ureitYch okolnosti mohou vYbuchy vysunout podnebi z rovnovalne polohy to kdaleko, 'de se ud nevrati do plivodniho stavu. Z teto situace mohou zachranit zemi jen zmeny v jeji v mokskYch proudech a flue drasticke revoluce, kterYmi si vkly pomahala a bude pomahat i v budoucnosti.

Netvrdim, ze nas v nedaleke budoucnosti deka, nova ledova doba, ale nejsme naprosto bezpeeni pied takovou katastrofou. Na pohled bezvYznamne geologicke zmeny, pkevrty v ke zemske, zemetkeseni a pod., mohou snadno zpilsobit dalekosahle zmeny v podnebi na celem svete a uvest znovu v pohyb 15 milionft 6tvereenYch koliometril ledovcu, ktere nam edkazala posledni doba ledova. MoZna, ze dlouho se nestane nic takoveho, ale dkive nebo pozdeji k tomu dojde. Kdy, o tom ov gem nemame tuseni.

Narodila se babidka Boieny Nemcove v Hradci Kralove?

Hradec kralove, 10. Unora. — Pki vzpomince na Bodenu Nemcovou desk' tisk vzpomnel i jeji babidky. Byly ted citovany zpravy, ktere zjistil badatel o kvote Bdeny Nemcove, kid. uditel, V. Cerny, o babidce slavne spisovatelky B.abidka zemtela pry ye Vidni 27. bkezna 1841. VidenskY zapis zni: "Nowotny Magdalena, Tagloehnerswitwe, geborene Czuda, katolisch, geboren in Koeniggratz, ist im Alter von 68 Jahren am 27. Maerz 1841 in Wien, Wieden No. 439 an Lungenlaehmung gestorben'. Korespondence Cep pkipomina, ze nelze pochybovat, tento zapis se skuteene tYka babieky Boleny Nemcove, i kdy2 stari i jeji rodi gte jsou v nem udany od ptibuznYch, asi - jen podle dohadu.

Rodig te babieky Boleny Nemcove bylo v gak asi uvedeno nespravne. K Zadosti redakce listu "Kraj kralovohradecky" dekanskY Utad v Hradci. Kralove patral v matrice z onech let, na ktere by mohbo pfipadati narozeni babfeky Bo&ny Nemcove, ale zapis v ni nalezen nebyl.

Snad mohla pochazeti z nektere obce na Kralovehradecku a jiste by bylo dobte, kdyby farni tfady nahledly do matrik, zejmena tam, kde se podobne jmeno na Hradecku vyskytuVelkY aspech filmu o kolinskim kapelniku Kmochovi.

Pradske listy z konce (Mora scleluji: Slavinskeho hudebni film o kolinskem skladateli Kmochovi "To byl eeskY muzikant", v titulni roli s Otomarem Karbelatem slavi v nagich kinech nevg edni triumfy. V prai.skYch tech premierovYch birografech pkilakal v prvnim tYdnu na 4„000 divan a zajem den ze dne jeAte vzrusta. Film se udrdi proto na programu pkednich pradskYch biografu nejmene je gte tki tYdny. Stejne srdeenY ohlas zaznamenava, se v Brne, y e Zline a v cele 'fade jinYch eeskYch most.

Skalni orel u NovYch V mlYnske strouze u Strde na Kromekrisku byl zjig ten krasnY fieni orel, jehod druh byl spatken pri hnizdeni nedaleko Nedakonic na Morayskem Slovacku. Holubati si nyni vysvet luji ztraty holuba, kteti se stall jejich °heti.

U NovYch Hradit y e skalnatem tamnim lese zjistili myslivci skalniho orla, kterY je tam od podatku ledna. Dela, velke §kody na zajicich a koroptvich. Eli torn je velmi ostraZitY a jenom nejzkuSenej g nimrodi jej mohou nekdy zjistiti. Ovg em nesmi bYti odstfelen, nebot' stejne jako fidni orli je chranen zakonem a trojice dravcue zalimayoai

Ve stfedu, dne 1'7. dubna 1940.

4

Hlidka Mlideie

Napoleon eili silna yule.

7 POSLEDNIM ease mnoho se mluvi, pile V V o tomto muti, ve vYkladech najdete o nem

pfebohatou ten literatury jako snad o tacinem jinem.

Je otazkou, zda zasluhuje tolik pozornosti, tolik draheho easu, co mu bylo venovano k sepsani jeho tivotopisu, k napsani jeho eine a prace.

Lide v katde dobe hledaji v- postavach yelikYch lidi, at' skuteenYch nebo i vybajenYch, vzor tech vlastnosti, po kterYch toil& Nervosni a neklidne dvacate stoleti postrada stoustfedeni; lide piebihaji od veci k veci, nemajice pevneho cile. A proto posledni tivotopisci Napoleonovi vyhledavaji a vyzdvihuji v jeho osobe pevnou, odhodlanou vuli, ktera sleduje neoblomne vyteenY cil.

Jeho diem byla "svetovost" — dilo svetovosti je hlavnim, jedinym diem jeho tivota, vAechny ostatni jeho ding byly jen metami, kterYch musel dosahnouti na sve ceste, neb to byly ekony, ktere mely souvislost s jeho cilem.

Napoleon byl geniem, kterY dovedl ziti tak, jak toho potfeboval. Veal, to cile dosahnouti, musi k nemu upiiti sve myAlenky a nestarat se o nic, net prave o to, co ho k nemu vedlo.

Pracoval vtdy — u obeda, v divadle. Chtelli jednu vec, zavfel piehradku, kde leti, a oteviel druhou, takte akta se nikdy nepomichala, a jak fika, nezatetkavala ho a neunavolala. A kdy chtel spat, zaviel v2echny pfihradky a ihned usinal.

Vedel,ze lide jsou slabi jenom proto, to jsou rortrtiti. Podle neho genius je pozornost a pozornost je yule rozumu. Napoleon sam vied' touto pozornosti v nejvy2S1 mike.

Jeho pozornost je vyznadena silou a stalosti, vydriel praoovati na jedne veci 16 hodin, anit se citil unaven, ania zvedl hlavu od prace a myslel, byt' i jen na chvili, na neco jineho.

Napoleon neznal slova nemotnost. 2e je to nemotne? "Nemotnost je jen straSak na plache, fitodiAte zbabelce," byla jeho ,odpovede VSechny roznecoval svYm nad genim, svou odvahou a svou v2echno pohlcujici einnosti, byl vSim; nektfil se, kdy vydal rozkazy, pracoval jako kattlY prosty vojin, jedi jeho Bern' chleb, spal snim nekdy na slime. Tim nakatoval vojaky, byli by se za neho vrhli do ohne. Jeho duchovni moc byla vetei net moc materialni — moc cisafe — dochazela at k magii. Slabost sveho tela pfemahal silcu ducha. Nemiloyal ten ani karet, neznal nic net praci. Sam o sobe pi2e, to 'teny mely nad nim moci sotva gestkrat do roka. Mel yell, kterou pfemahal vee. Jeho nezdar mu nevze gel od lidi, ale od tivle; mole jej zahubilo na jihu, na severu polar Moskvy, mraz.

Napoleon jie' v mladi byl docela rozdilnY od svYch druht. Byl si vedom, to se musi podfizovati y en ostatnich lidi ate k tomu nesmi ztracet eas. Byl opatrnY na slovo, zii samotalsky, kdy se ale jako patnactilety sblitoval se soudruhy, nepou2tel nikoho z nich blizko k sobe.

Pracoval 16 hodin denne. Pie o sobe: "2i1 jsem jako medved, vtdy sam ye svem pokojiku, s jedinYmi prateli, knihami. A jak i ty mi pfichazeli draho. Kolik jsem si musil utrhavat z toho nejnutnej2iho, abych si mohl koupit tu radost. Ncvou uniformu oblekam si jednou tYclne, spim neuvefitelne malo, v deset uleham, ye etyki vstavam; jim jen jednou za etytiadvacet hodin, to ostatne prospiva me-

VESTNIK mu zdravi." To si zapisoval do sveho deniku, kdy se veeer vracel dome jako delostteleckY podporueik v jeho 2estnactem at dvacatem roku.

U Toulonu zaeind Napoleonova slava — jeho nesmrtelnost. To bylo v jeho dvacatem etvrtern roku. Vstupoval do sveta, kter' ho neznal a on sam se jegte neznal jak se patfi. Svou celou drahu stavel s matematickou pfesnosti.

Byl na sebe pozornYm, protote veal, to od velikeho ke sme2nemu je jen krok. Mel pamet, ptedstavu, ptal se na vSe "Ned a prod".

Dovedl se rozhodnout, cot pokladal za tetkou vec, ale necenil nad to nic jineho. Mel vyrovnanost rozumu a vele. Videl na jinYch, to maji dostatek rozumu, ale nedostatek vele. On-, byl v jednom silnegim net v druhem a proto vykonal toho z nieeho tolik, to je obdivovan stale, vSemi, vtdy a v2ude.

Pro nas ma nejvet'ai vYznam v torn, to ukazal mravni hodnotu eloveka, to ukazal, co mete udelati dlovek — kdy chce.

Shrnul bych v2echna hesla, kterYmi se fide, ktera, sam definoval; do odstaveeku, jehot obsah nejsou jeho slova, ale vyjadfuji jeho my2lenky.

Mysli prave jen na to, co Ma g. Vee je motne, vSe se uskuteeni tomu, kdo chce. Kdo vge nasadi k svemu cili, take vSeho dosahne.

JEN AZ VYROSTU Marie A.

2ivnST,

Austin, Texas.

Jak east° slyeime tato slova! — Jen at vyrostu, pak bude v2e jinak, pak jit nebudu museti delat to a to, pejdu a vydelam si penize — pejdu do sveta a vykonam new znameniteho, neco velkeho. Co takovYch plena probiha detskou hlaviekou, co tu krasnYch snu a nadeji.

Mne vtdy velice zajimalo tazati se ditek, dim kterY by chtel bYti, a vtdy to trvalo vice jak hodinu a nekdy i dye, netli pies tficet ditek zodpovidalo, 'dim by chtely b'ti. MnohY dostal pochvalu za jeho pevne pfedsevzeti, dim chce bYti, jinY dostal opet poueeni, co by znamenalo, kdyby se uskuteenilo to, co jeho hlavou probihee Nejlepe na tom bYvaly divenky, ty skorem vesmes mivaly velice rozumne nahledy pro jejich budouci titi. (5, At'astne pohadka nejkrasnej2i, jedine, poesie tivota. Ono je to tak snadne, bleat do delky cletskYma oeima, neb ty vidi lege nadherne, vAechno snadne a v2echno velke a krasne. Je velice zajimave poslouchati ditky, kdy hovoti o jejich budoucnosti. Velice east° je to maminka, ktera se bude miti potom dobte, v2echno ji piipravi, prvni penize co vyclelaji daji mamince, jen co ta 'Skola bude u konce. Je mnoho tech, kteN dekaji dychtive na tu chvili, at piljdou do Akoly naposled.

Nedovedou si pomysliti a nemohou nikomu uvefiti, to to Skolni leta jsou nejkrasnej21 z celeho tivota, to nic jit nikdy je nenahradi ate ten posledni ekolni den je vlastne zakoneenim toho, doposud berstarostneho mladi! Vtdy kdy jsem bYvala pfi Akolnich graduacich, kdy ditky, vlastne jit mladet, pfijimaly dukazy jejich pile a vyznamenani, tu me byvalo vtdy velice teskno a east() i sizy vytryskly. Neb ja videla tolik rutnYch test a cestieek od 2kolni budovy se rozchazet do 2ireho sveta. Videla jsem v duchu vSechny ty graduanty, jak se ubiraji katdY jinou cestou a cestiekou. Veichni pini odvahy a nadeje, to poetesti se jim najiti misto, kde uplatni sve vedomosti a sve schopnosti. At kdy se piijde na prvni zastavku, tu east° odvaha prcha a vezme to mnoho rozumu a trpelivosti, aby si dovedl zachovati sve pevne pfesvedeeni, vykonati neco znameniteho, new velkeho. Samo o sobe to neni nic 2patneho takto mysleti, vtdyt' se to zde, mladati velice jednoduche, ti tu lodieku tivota a iiditi ji dolofe Jen co budu velkYm, jen co budu dospelYm. VAak rozumi se samo sebou, to mladet nemysli na to, co to vlastne znamene. bYti dospelYm. Mnozi se domnivaji, to at budou 16-18 let, tedy to najednou piestanou laYti detmi ate najedenkrat zapomenou na detske chyby a blahovosti, a najednou budou dospelYmi, moudr'mi, spolehlivYmi, znamenitYmi muti a tenami. Av2a.k dospell znamena,-,neco zcela jineho. Nic takoveho.

To by bylo velmi snadne a pekne. V 18 letech

Strana 11. hal, a deveata nebudou se cititi piilis jinak, net jak se citi, netli dosahnou toho velar. Budou snad trochu jinak vyhliteti. Maienka bude miti vlasy jit asi jinak nadesane a Jenik bude povytahovati pod nosem vousky, nebo jit pyAne utivati bezpeenostni bfitvy. Ale uvnitt se budou citit prave tak, jako kdy chodily do gkoly.

Jak to? To jest tim, to my v2ichni rosteme stale, ty na2e dir ge — to na2e vlastni ja — roste ustaviene. Hled'me, obychom rostli v moudrosti pied Bohem i lidmi. My nejsme nikdy dospeli, proto jest zbyteene dekati na nejakou dobu — a jest nutno zaditi rest v moudrosti hned nyni.

Necht' nic yam nepfekati, zaenete hned, uvadejte v tivot vSechny ty vase sny, v2echny ty vane dobre pfedsevzeti, jak dobrYmi, pravdivYmi a eistYmi muti a tenami jednou budete. Zadnete zkou geti dobre. Vykroete na dobre testy, zapoenete se skutky lasky jit nyni — hned Vy rostete, at' chcete nebo neehcete. Za to vy nemetete, ale metete za to, v co rostete, v jake mute neb teny. Poctivy a nesobeckY hoch a divka vyroste v poctiveho a nesobeckeho mute neb term Laskava divka vyroste v laskavou V2echno to co delate nyni, vase hry, Skolni Ulohy, prace pro maminku, vane slova, vase my21enky, v2e to pfispiva k va gemu vzrestu, a co Mate nyni, jak'm smerem se befete, takovYmi jednou budete. Proto jest potteba hledeti k tomu, aby katde narozeniny nalezly vas lep2imi, spolehlivejSimi, vatnejAimi, mutnej2imi a chrarakternejSimi. MutriY list' charakter jest tou nejcennejei ozdobou katdeho dloveka. Dva bYvali spolutaci, setkali se spolu v daleke zemi. Mluvili spolu o za2lYch letech a vypre.veli si o starch svYch spolutacich a kamaradech.

"Co pak se staid s Jindrou?" tate se jeden. "0, ten jest nyni iiditelem banky a potiva velke cti ye meste," zni odpovede "Jest to destnY, poctiv' mut. Na jeho slovo metete se spolehnouti.

Jeho slovo ma vetSi cenu, netli podpis mnohYch vladct zeme." — "No, to me neptekvapuje", odpovedel druhY. "On byl vtdy takovYm jit ye skole. Nikdy nepodvadel. A kdy udelal i chybu a mohl ji zaptiti, on toho nikdy neueinil. Byl vtdy ptimY, spravedlivY a poctiv', jak sam k sot:* tak stejne ku veem druhYm! A co se staid s "Votrubou?" Nesly2e1 jste o nem?" — "Nikoliv." — "Ten znieil Upine svuj tivot, kdy jsem odjitdel odpykaval si v talati svej trest. Dal se na 2patnou cestu." — "To jest velmi tie", zvolal druhY, "av2ak ani to mne nepiekvapuje!

Snad se pamatujete, co to bylo za lhaveho a podvodneho chlapce jiz ve 2kole!" — A tak mile ditky, snake se vykotenit faechny chyby a vSechen plevel, kterY hrozi znidit zahradu yak duNespokojte se nikdy pouze s tim, to vite co je spravne, ale konejte to! Snatte se rust v lasce a piezni Boti i lidske!

SLUNE/s/i STROJ V RUSKU. Dlouho se nepodafilo uspokojive vyte2it problem vyutiti sluneeniho tepla k ziskani pohonne sily, at nyni byl vyfaen v Rusku. Statni Akademie ved chce ztidit v Rostove na Dorm zvlaS"tni itstav, kde by byly provadeny pokusy v tomto oboru. IntenYr A. P. Petrov v Rostove zkonstruoval ut ptistroj — "sluneeni lednidku" — kterY vyrobi v .osmi hodinach vyutitim sluneenich paprska 10 kg ledu. TYt intenYr vynalezl jinY aparat — "sluneeni parni kotel". Ustav v Rostove byl ztizen proto. aby zde byly zdokonaleny pi'istroje, z nicht se peesobenim slunce mute ziskavat pohonna sila.

Rusks tiskova kancelaf Tass oznamila z Moskvy, to Ivan S. Zotov ustanoven byl novYm sovetskYm vyslancem v Helsinkach a tak obnoveny diplomaticke styky s Finskem, pferu2ene v listopadu minuleho roku. Finske. vlada potadala Moskvu o schvaleni Juho Paasikivi jako finskeho vyslance v Moskve. Ruske, vlada odpovedela, to proti nemu neni tadnYch namitek.

San Francisko, Calif — Nov' vYvoj v evropske valce dolehl i na paroplavebni ruch a mezinarodni obchod s Amerikou a zpesobi zmatek v rejdatskYch i obchodnich kruzich ve v2ech pfistavech na Pacifickem polateti. Lodni doprava do Skandinavie jest zastavena. — V PacifickYch pfistavech naleza, se pfitomne asi pul tuctu AvedskYch a norskYch lodi a pfijezd daltich aekave, se behem Vdne.

Strana 12.

VESTNIK

rtedni Oren Slovanske Fodporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asia elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA

MOUCKA—EDITOR

Vydavatel6 — Publishers CIECHOSLOVIK PUBL. CO.,

West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &any adres sasilajl se do Hlavnf trfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vakere dopisy, pfedplatne, oznaraky, bud'ts* adresovany na Vestnik. West, Texas Visitaik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Rozdil mezi spofitelnou a pojistkou na iivot je yeliky a v kratkosti mono vysvetliti nasledovne: dobra spokitelna ptijme a opatruje vase iispory a v dobe potieby vamje , vrati s troky.

Nic vic a nic mene. Jestli jste spotili 5, 10 el 40 mica, mil'Eete obditet ten obnos, kterY jste si za tu dobu uloZili. Naproti tomu na ge S.P.J.S.T., jakmile pii uvedeni elena mu vyda certifikat na $1,000 — mei mu a jeho rodine, 2e v padu smrti pojigteneho — at' po jednom tYdnu ei 50 letech — vyplati $1,000 jim urdenYm dedicam.

Je dosti ptipada, 2e elen zemte v pomerne kratke po uvedeni do Jednoty. V takovem ptipade kaZdY snadno pochopi, Ze spotitelna by rodine mohla vyplatiti pouze tu eastku, ktera v ni byla uktena, at' to bylo 10, 50 Ci 500 dolarii.

Jednota ale vyplati celYch tisic dolara rodine zemteleho elena. Nazorne teeeno: Glen pki vstupu do S.P.J.S.T. uzavira s ni sazku. Olen pravi, Ze nebude dlouho Ziv, kdeZto Jednota tvrdi, bude 2iv nejmene tolik a tolik roku. Dle toho upraveny jsou jeho poplatky a uzavicena je smiouva, 2e Clen bude Jednote odvadet urdene poplatky a kdykoli zemke, Jednota vyplati $1,000 jeho rodine. Zemte-1i Clen drive, ne'Zli Jednota oeekavala pii uzavkeni sazky, vyhraje Glen a rodina obditi $1,000, ttebaZe odvedeno bylo Jednote pouze nekolik dolara. VSak je-li Glen 2iv dole, nezli jednota odekavala, pak Glen probrad a zisk nale21 Jednote a je ho pouZito k nahrade ztrat vzniklYch p'kedeasnymi funrtimi Mena. Nic neni — jak znamo na svete jistejgiho ne21i smrt katdeho z rids a nic neni nejistej giho neZli nag Zivot Vime jiste a beze vgi pochyby, 2e zemteme, nikdo ale nevime kdy nas smrt zavold. Poskytne-li nam osud zdravi a dlouheho Z"ivota k vYchove rodiny a usttadani si nejakYch aspor, pak — a teprve a2 tehdy — ptestava nutnost bYti poji gteni na Zivot. Jinak ale je pojistka na Zivot nezbytnou pro kahleho, kdo uznava a chape sve povinnosti vuci rodine a svYm milYm. Ne pouze proto, aby tito po nem "dedili", ale hlavne proto, aby byli v dobe pro ne nejhorgi easteene aspon chraneni pied bidou a ilstrky, jet obyeejne jsou udelem sirotkil a vdov. Ochranu takovou mute poskytnouti nage S.P.J.S.T. a je zahodno, aby na g lid si ditel sve vYpomocne spolky, vgak pii tom aby kaZdY mel dostateenou pojistku u na gi mohutne S.P.J.S.T. Tim zpasobem mute za Ziva uZiti sve aspory u vedomi, Ze v padu jeho smrti bude rodina jeho zaopatiena aspon do jiste miry a zbavena starosti o potteby nejnutnejgi.

Vlada Spoj. Statfi odsoudila nacistickY ptepad Skandinavie. — President Roosevelt odsoudil nacisticke Nemecko pro hrube ptepadeni Svedska a Norvelska ve formalnim oznameni, vydanem minule soboty, v nem2 zaroven prohlasil, Ze ma-li civilisace bYti zachovana, mocni sousede musi respektovati prava malYch narodil no, jejich neodvislost, PresidentOvo zavdeni

nictvi Hitlerova reiimu je prvni projev na gi viady oproti bleskove valce nacista ye Skandinavii a obsahuje slova zfejme rozhodnosti: "Sila a vojenskY iitok znovu jsou na pochodu proti malym tentokrate pkepadenim Danska a Norvaska. Tyto dva narody ziskaly a udrZely si po iadu generaci actu a valnost nejen americkeho nYbri' vgeho lidu, protoM v nejvy ggi mike zachovavaly a uditovaly narodni i mezina,rodni vztahy zpasobem destnYm a bezvadnYm. Vlada Spoj. State v dobe nedavnYch pkepada durazne vyjadtila svoji nelibost nad takovYm nezakonitYm uZivani sily a nyni znovu sve stanovisko pevne vyzveda. Ma-li bYti civilisace zachovana, prava malYch naroda na neodvislost, jejich fizemni nedilnost a neru genou ptilaitost pro sebespravu museji bYti jejich silnejgimi sousedy respektovany."

Pteludy, ktere mladi hosti o vecech sveta, jsou ihned nejnapadnej gimi a nejchoulostivej gimi vecmi, s nimi2 stargi osoby musi zachazeti. Tu neni Zadneho vyhYbani se, 2e pteludy musi jiti. Svedomita matka, ktera ueila syna, 2e lhati je netest, vi zcela ureite, 2e a2 bude stargim, pozna, 2e 12i jsou dvojiho druhu, bile a eerne a Ze pkijde doba, kdy bude muset kikati bile 12i, a prot(te jsou tak podobny 12im dernYin, shleda v torn velkou obta. A otec, jen't pohlili s pYchou na dceiinu nevinnost, zachveje se ponekud pii myglence, Ze doba ji ptinese nejake chladne pkiklady lidske fal ge. Chova-li obavu, neni to bez clavodu; nebot' na rodiei spoeiva povinnost kiditi proces vyvedeni z pieludu a koneeneho prohlednuti. Dle toho, provedeno-li toto dobte nebo gpatne, bude vliv na votni nazor ditete. Rozvinout svet pied ditetem jest veci ptemY gleni a dilvtipu a ten rodie, jeng ponechava to nahode, neni o nic mene vinen trYznenim ne2li rodie, kterY svevolne vystavi sve dite nakalive nemoci, nebot' mysl ditete jest jemnY nastroj neobyeejne citlivosti.

Akee, jii nutno podporovat. Narodni sdruZeni pro gikeni vYchovy zahajilo po cele zemi hnuti, smetujici ku zmengeni negtesti na farmach, behem lonskeho roku vyZadalo si 4,300 lidskYch Tolik smrti nastalo na farmach pti nehodach na traktorech, pilach cirkularkach, inlatiekach, nasledkem kopnuti mezkem neb konem, negtesti vzniklych pfetopenim neb pii jizde automobilem. Hnuti smetuje k dodatedne vYchove Zan na venkovskYch gkolach, aby tito piedne obeznameni byli s moZ'nYm nebezpeeim pH ledabylem obsluhovani stroja a naudeni byli se zaklady poskytnuti prve pomoci v padu zraneni. Na venkove jsou obyvatele obyeejne vzdaleni od lekate a nemocnice, pov gechna znalost a dovednost gkolaka o prize pomoci ptinese vgeobecnY uZltek, ptedejde moZnYm ztratam na lidskYch 2ivotech, udavajicich se z opozdene prvni pomoci jednotlivca Wee zranenYch. Nektere Akoly uZ zavedly kurs tizeni auta, mall gkolaci dostavaji odborne poudeni o nezbytnYch znalostech k kizeni automobilu, jednotlivY Zak po projiti kursu musi uoinit zkougku — jede na malem vozu po draze 5 mil dlouhe a abiturienti tohoto kursu stavaji se spolehlivYmi, bezpeenymi ridici moderniho oceloveho ore. Na farmach mno2i. se mechanicke a elektricke vynalezy, ptiWyo., dobrYch silnic a vyrabeji se rychlej gi automobily — vYchova k zaji gteni bezpeenosti je proto easove velmi pottebna. Stejne hnuti pro vychovu k rozgiteni bezpeenosti zavedeno bylo na mestskYch gkolo.ch roku 1922 a od to doby zachranilo 62,000 lidskYch Zivott. Bude-li se gina venkovskYch gkolach, dobre vYsledky jsou pkedem zajigteny.

Vystfihnete — uschovejte! Upozorfmj eme znovu nage et. dopisovatele, aby phi oznamovani tadovYch Ci osadnich zabav a podnika v 'Zadnem ptipade se nezminovali o jakekoliv loterie, tahu vYhernich Cisel, proto2e zakon vetejne oznamovani loterie, sazek a pod ptisne zapovida. Pki nagich podnicich obsazuji se Cisla k vYhte raznYch ptedmeta, eistSr zisk jde na dobre neely, neZ i v techto ptipadech zketelne zneni zakona vetejne oznamovani slosovani eisel se zakazuje a nesmi bYti v tisku uvetejneno. Vezmete laskave tutu zpravu ku vedomi, vyhnete se zmince o tahu vYhernich Cisel a sdelte strudne — dratba toho onoho nasleduje v ten onen Cas — a choulostiva zale2itost bude nezavadne odbyta. Za vat koOperacl ptedem cle'kujerne!

Ve stkedu, dne 17. dubna 1940.

Svatky vysokeho umeni pro2ila sverni metropole Texasu, velkomesta Dallas, od pondelka do stiedy. Soubor slavne Metropolitan opery daval zde etyti ptedstaveni, popularni zpevohry Faust, La Traviata, mene znamou Lakme a Wagnerovou proslulou Walkuere. V sobotu nejlepgi operni soubor Ameriky daval v Clevelandu odpoledni matine s La Traviatou, ktere bylo NBC rozhlasem vysilano po cele siti co posledni jarni sezony, veeer operou La Gioconda tamnefgi desetidenni poh.ostinske ueinkovani zakoneeno. V nedeli z Clevelandu vyjely dva zvla gtni vlaky smerem k Dallas. Vezly 284 elena opery, v pondeli v 10 hod. dopol. vYprava dorazila na Union Station, vitana byvge zvlagtnim vYborem, zastupujicim vgelike kulturni spoleenosti, kruhy obchodni a spoleeenske. Pro informaci nagich etenatil uvadime nekolik Cislic o seskupeni teto prvottidni umelecke druZiny. Mimo hlavnich opernich hvezd (pro kaIdou hlavni Cilohu opery je zastoupeni podvojme — to proto — kdyby nekterY z titulnich peva se rozstonal, by mohl bYti neprodlene zastoupen) Metropolitan operni soubor ptivezl do Dallas 70 hudebnika orchestru, 79 elena smigeneho sboru, 39 baletek (taneenic), 23 mun technickeho personalu_ (kulisati, elektrikati, posunovadi atd.). Na osmnacti 2eleznienich vozech ptivezena dekorace k raznYm operam, sedm obrovskYch beden tretek k vYprave orientalniho bazaru pii opete Lakme, mnoho vzacnYch a drahYch kusii nabytku a pod. Dekorace a rekVisity byly z vlaku ihned dopraveny do Auditoria na vYstavi gti a jevigtni personal neodkladne stavil sceny pro prvni ptedstaveni„ jet bylo ptedem vyprodano.

Nekolik slavnYch pevcu ptiletelo do Dallas aerolinkou na letigte Love Field, kde byli okazale Zajem o mimotadnY po2itek z krasneho operniho umeni rozviien byl na neuvetitelne rokY okruh severniho i sttedniho Texasu, mezi navgtevniky etyt pkedstaveni Metropolitan opery byli jedinci ze 150 'nest. tspech byl pocho-.. pitelne mimotadne pronikavY a to po strance umelecke i finaneni. Opera je jak znamo ptepych, vyZadujici znadneho nakladu a pigeme-li, Ze v Dallas mela Metropolitan aspech finaneni, chceme iici, 2e garantoti nemusili na etyki pohostinska ptedstaveni doplacet i kdyZ tato byla davana pied prodanYm hledi gtem a celkovY ptijem pokladny ptesahoval sumu stopetadvacet tisic dolart.

OistY elovek je ztelesnena pravda a takovY ma pram, ba i povinnost po2adovati pravdy po druhem eloveku. V Tolsteho pohadce stal .7e poutnik poustevnikem a sam Zije diste napravoval zbojnika, vraha. Dal si to akol naramnY! Ohotele tti kusy kmene zasadil do zeme a zaleval je nikoli z konve, nybit do lust v potoce nabiral vodu a ji zaleval oharky, a to den po dni a tak dlouho, a2 oharky oily a vzrostly z nich tti gtepy. Tim zpasobem chtel basnik naznadit, jak te'Zka dzdlouhava je prate s napravovanim druhYch lidi.

Zajezd Slavic do Temple a Seaton. V nedeli 21. dubna zazpiva peveckY odbor Slavic nekolik eeskYch pisni na radiove stanici KTEM v Temple, zadatek ye dye hodiny odpoledne. Veeer o osme hodine bude sehrano divadlo v sini tadu Hvezda Texasu, cis. 47. Mezi jednanim bude fidinkovati peveckY sbor. Redaktor Vestniku, Fr. Mouelta promluvi k obecenstvu. Dr. Pazdral zahaji program uvitanim. Divadelni kus "Poctivec, eili filosof od verpanku" jest skuteene cennou literarni pravi. Hlavni ulohu gevce Karhana zahraje p. Fr. Mrkos, osvedeenY herec, Tona, jeho dceru poda na ge eeska, ka sl. Koemelova, videli jste ji ji2 jednou brat a tak se mate na co fait, Danek, redaktor, naleza, se v rukou Dr. Pazdrala, bohatou pani Hermu Roekovou sehraje pi. F. J. Coekova, ktera jig leta jest hlavni oporou nageho sboru, a vas krajan, pan ueitel W. A. Mareak, ukole varn mladYm, jak ziskati si lasku toho nejkrasnej giho deveete na svete, v aloze Lud'ka, a koneene abyste men eemu se zasmat, p. F. J. Coeek, znamy nauei vas jak se maji prodavat ku2e ye velkem. Nechceme se dale rozepisovati o tomto kusu, ptijd'te v gichni, abyste se ptesvedeili na vlastni oci. Upiny program jest vyti$ten v tomto easopim

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940.

POZOR NA PRVOU NEDELI V MAJI! Hvezdopravci vestici a i rtizneho seskupeni hvezd priki uddlosti a osudy lidstva na teto planets, shoduji se navzajem ve svych predpovedich pro tento rok, 2.e bude zvlaSte vYznamnYm ate pfinese lidstvu velka pfekvapeni. Nektere ty veStby ja1 se add se ji g vypinily, jaka to budou pfekvapeni nikdy nereknou, ty jejich vdtby jsou takoveho zhhadneho delfickeho razu, ten jimi malovan:>7 obraz je zastien takovou mythickou rouSkou.

Nelze tedy s jistotc .0 valy tvrditi, to by snad ten obrnacek Hitler se tak dopalil, ze ta jim propagovand bleskova valka se vlastne vleee hlemYZdim tempem a '2-e on ze vzteku nad tim si bude chtiti v zoufalstvi vziti Zivot. Aby ukttil munici, sahne ku provazu,. udelanernu z "ersatz" materiallu. Ten je tak mizernY, ze se provaz pri tomto pokusu pietrhne a Hitler to kuraZe tak moc nema, aby opakoval podobnY pokus. Pro takoveho lotra je opratka dobrou na potrestani za Vkchny ty lotrovske a padoOske tiny je2 napachal. Nerorite tedy pfedeasne slzy radosti.

A pak Hitler je pills velkY nemeckY vlastenec a tak se vice po podobnem nezdatenem pokusu neuch-Yli k opakovani jej, nemilZe nemeckY narod zbaviti tak lehce jeho vhdce, to by byla pro nemeckY narod nejstra§nejM kalamita. Nemci jsou jako stado bezhlavYch mitt vtdyt' by potom nevedeli, co si maji poeiti.

Tedy je skoro jisto, ze podobne pfekvapeni nemhZeme cbekavati.

NemtiZeme rovne2 oeeka.vatl, ze snad se Musolini z cilouheho eekani nad nejakY:m zajistenefg im vYsledkern vyhrani valky a pfemYAleni, pomoci svemu kolegovi Hitlerovi, ei pfidati se ku spojenchm zblazni. To je absolutne vyloueeno, perievad'a jiz nyni ma ta koleeka ve sve mozkovici trochu rozhazend, ba vlastne je dle v:y-jadfeni jistYch psychiatru ji g nyni jak .se lidove fika, "pofadne praaen pytlem pies hlavu", je pry stiZen utkvelou pfedstavou, to jako statnik a vojevhdce pfeddi tohc . Korsikana Napoleona. Z Rima doAla zprava, to on a jeho zet' Ciano (to se neete ci ano, ale Oano) maji to y e svYch domacnostech se svYmi nelnerSimi poloviekami trochu rczkliZene a pfiCinou toho jsou pry ta kanadska patereata. Pry nejake, Talianka z dopalu nad tim, ze ztratila sveho hocha v habe§ske valce, ulevila svemu vzteku posme g -noubfeskpzam,roneusad jen parma slovy, to by nebyla Zenon a ten v-Ylev napsala na' zed' vily, v nit Mussolini lotiruje, ci bydli. Napsala na :zed': "Ty jsi mizernY vevoda, dela§ jako by nad tebe nebylo a podivej se na toho Kanad'ana a jeho Zenu, pet deti najednou a u vas ani u tveho zete nemiltete se pochlubiti ani dvojeaty!" K tomu jests ptipojila nee° tak Atiplavehc a hrubeho, ze to - s ohledu na mravopoeestnost nelze tiskem uverejniti. Musoliniho Zenu'&,.a, jeja Zenske piivaby jako u vkch starhch Italek jsou tak omklYmi, to by ani satana nesvedly, dotirala pry na nej stale opakc .vanYm dotazem: "Co jsi s ton Zenskon mel ty, ty sv ... svetlo meho Ziti?" Nemhieme oeektivati, to z podobne domaci episody lze se "riaditi nejakeho z y lattniho pfekvapeni svetodejneho razu.

Take ne do konce z toho, co se neda y no phhodiio na tajne schtzce Daladiera s Chamberlainem v jednom hotelu v LondYne. Don() pry mezi nimi pfi rokovc.„.ni o politicks situaci a poslednich uddlostech v af:,nsku a Norvdsku ku prudke hadce. V rozeileni tituloval jeden druheho tim nejvetim statnickYm oslem a horkokrevnY Daladiere vyt'al pry Chamberlainovi fiznou facku a ten rozbil na to oh sve paraple. Ta facka pry jej tak nebolela, jako ze to paraple rozbil, nebot' si stYskal: "Co tomu fekne ma stara,? Dala za nej ety.ficet Ale ti vdtci, kteri se uchyluji ku hvezdam pro svou veAtby veci p • §tich, at' ji2 prijemnych neb neprijemnYch pro nas ubohe pozemr a'any, jso usvorni v torn, ze mesic maj bude pro nas letos velmi vYznamnYm a pfekvapujicim. VAude jsou dohady, co se asi stane, co narn ten maj ptinese, IPAj byl 1/1 ,(t'y vYznamnSrm,

VESTNIK mesicem. Mnozi se z nas pamatujeme na ty delnicke .cslavy prveho maje. A co nam prvY maj, Ci i celY ten mesic mute pkinesti? dovek nevi, jako kotrmelee donuti cleat zemi to na ge sluneeko, asi se dopalilo nad tim, co se y ee na zemi deje, snad ty velke slunedni skvrny reflektuji jeho hne y nad tim, co ta nemecholota pak a to pak pocit'uje na ge zemieka fidinky jeho hnevu.

Dovzvedel jsem se veak od onech pant hvezdoveetct, to jedno z tech ptekvapeni bude radostnYm, ba dovedel jsem se jests vice ode dvou z nich; dle jich jmen, Kil-Ur a Ran-Lek, soudim, to jsou potomky starch Chaldejcii, kteti byli mistry jak y e hvezdatstvi tak i ve veeteni z postaveni hvezd. Rekli mi, ae to radostne svetodejne p • ekvapeni uda, se v na g texasske metropoli, Houstonu a to prvou nedeli v maji.

Bude to uddlosti, jaka se ptihazi pouze jednou za tiicet let a nitteme smele ocekavati, to se ptihodi. Alespori mne tak ujistili, zdtraznivee, se die jejich astronomickych YYpodta a sledovani behu hvezd po poslednim zatmeni slunce, nelze v dozirne dabs odekavati nejakou kosmickou katastrofu.

Jelikot jsem si jist, ze dtenati tohoto listu probiraji se podrobne jeho obsahem, jak vidno z detnYch dopist p. t. pant dopisovatelt a dopisovatelek ,tYkajici se Zivota, nab velke mile rodinky SPJST, osmelim se jeho etenartm blitsi podrobnosti o 'Leto odekavane radostne udalosti v phetim eisle tohoto listu. Soudasne dovoluji si uctive tadati teditelstvo firmy Cap a Vrana, aby to odekavane radostne ptekvapence ,deskYch ,Houstoriant nedinili nesolidni konkurenci dodavkou etvereat neb patereat. Tim Houstonu nepomohou, neb sditani jeho populace je ut skoneeno.

S. P. StudnidnY. Osobni.

— Pri posledni naveteve pisatele v iadove budove Pokrok Houstonu bylo mi poteeenim seznati se s mladYm inteligentnim krajanem umelcem, panem Antoninem Votehem, sochatem, zavitaveim v nas shinny Texas at z neho Toledo, Ohio. Zavital do nab tadove budovy v pravodu naeeho pana konsula dra. C. J. Holluba, jeho dhoti a jeho netete Alice. HodprY se zde v Texasu usaditi, cot by nas velmi teeilo a proto pfejeme mu mnoho zdaru. A pak Houston je Chicagem Jihu a my bychom byli hrdi, to i zde mame take vYtvarneho umelee.

— Meld. pohlednice od pana Jindticha J. Studnidneho, hl ednika Bat'ovYch podnikt v Beltcamp, Md., sdeluje jeho rodfdtm, to je opet na obchodni tests Jitni Amerikou, kde se zdrti asi lest mesicti. To jit je po druhe co ptekroduje na moti rovnik a tudit jit nebude podroben ktestu uvitani vrisi Neptunovu.

Cincinnati, 0. — Lide mohou jisti travu a obdrti v ni vice vitaminii netli z kterekoli jine rostliny i s ovocem dohromady. Dvanact liber usu g ene travy, ktera odletuje od sekaciho strojku pti koseni travniku, obsahuje vice vitamint netli 340 liber ovoce a zeleniny, cot je vice ovoce a zeleniny, netli prtmerna osoba potije za celY rok. Tento vecleckY objev zaroveri s methodami, jak usueenou travu rozmelniti na praeek, aby chutnala v livancich di pancakes a v raznYch ptipravcich pro snidani, znamYch jako breakfast foods, jakot i ve chlebe, kukesich, desertech a cukrovinkach, byl zde oznamen vetejnosti v ptedveder zasedani American Chemical Society. Zprava, to by trava mohla bYti lidskou potravou, zda se na prvni poslech fantastickou, led neni tomu tak. Ve skuteenosti nejdtletitejei potraviny lidstvo ma prave z tadu jednodelotnYch rostlin, ktere sluji travami, y edecky Gramineae. Travou vlastne je i bambus, kterY ma dtevnatY a tlustY kmen stromoviteho y zrastu a jehot mlade pazou g ky jsou vYtednou zeleninou. Travami jsou take veechny na ge obilniny, jako ptesnice, jedmen, tit°, o yes a proso, z nicht v g ak potivame jenom jejich semena, obilky. Pied nekolika lety bylo jit take zjieteno, ze mlada alfalfa dill vojteeka skyta, lepei a vY-, tivnejei teleninu netli epenat. Veechno oveem zalezi na zvyku. Pied lety lide nsech,teli jisti rajska jablieka, dales 3scu y6ncle:

Strana 13.

Washington, D. C. — Prodlutujici se stin nazisticke svastiky padl dnes take na dam vedle zdejeiho vyslanectvi bYvaleho Ceskoslovenska, na vyslanectvi kralovstvi danskeho. Aveak podobne jako deskoslovenska vlajka vlaje dale nade dvetmi deskoslovenskeho vyslanectvi, tak i danska vlajka bude dale vlati nade vchodem do danskeho vyslanectvi, at' se stane cokoli.

"My zustaneme zde: Danska vlajka a statni znak ztstanou noddle v pradeli naei budovy.

My se nevzdame!" Tak prohlasil Povl BangJensen, danskY vyslaneckY ata g e, kterY zdejei danske vyslanectvi v neptitomnosti vyslancove.

Lansing, Mich. — NovY proces k ziskani karotinu z alfalfy neboli vojteeky, kteratto latka sluje anglicky "carotene" a jest zdrojem vitaminu A, byl objeven ttemi badateli na Michigan State College, jak bylo oznameno. H. G. Petering a P. W. Morgal, zamestnani v badatelske praci financovane darem $500,000 z Backhan Foundation, a E. J. Miller, hlava kollejnich laboratoki pro pokusna badani ptipravili zpravu, v nit popisuji tento proces. Jejich zprava bode ptednesena ph zaseda,ni biologickeho oddeleni na sjezdu American Chemical Society, ktery byl zahajen v Cincinnati, Ohio. Mouka z usueenYch lista vojteeky, ktera ucho y ava y ysokY obsah vitaminu A zelene Vojteeky, cot je hlavni zdroj beta-karotinu, jest upottebena ph tomto procesu, jak oni chemikove udavaji. Karotin, chlorofyl a tekute latky jsou oddeleny ze zbyle mouky patentovanou methodou rozp gateci extrakco. Chlorofyl a tukova, latka jsou z vetei east odstraneny z extraktu pomoci hydroxydu barnateho, anglicky Barium hydroxid.

Belehrad. — Dle zpravy, dale z Prahy, Ceske textilni tovarny v Cechach a na Morave jsou nuceny zavirati pro nedostatek materialu. Totet plati o tovarnach na koberce. Adkoliv z east pheita, se to blokade Nemecka Anglii, skuteena ptieina toho leti v nemecke politice, ktera, chce, aby Ceske zeme byly redukovany pouze na zemedelskou oblast. Rozdelovani surovin je phsne kontrolovano eiste nemeckou organisaci, jet v ptitomne dobe pkideluje davky surovin mengi net jedna ttetina normalnich potadavkt. Stroje z tovaren, ktere jsou zavteny, jsou odmontovany a jsou znamy ptipady, to byly prodany do Ruska. Tak se stalo z tovaren na koberce v Hlinsku a Nachode, odkud byly y yveteny stroje. Nezamestnani delnici dostavaji nabidku, aby Ali pracovati do Nemecka a nadhazuje se, to po ptipade budou poslani do kolonie. Nemeati osadnici stale ptichazeji a nedavno jist podet jich byl usazen na statnim majetku nedaleko Ttebone. Rekvisice koni, ktere byly provadeny celou zimu, ptsobi velke nesnaze rolniktm, ktejit byli nuceni odlotiti sve motorove hospodatske stroje. Za kone dostali poukazky, ktere jsou splatny 60 dni po skondeni valky.

Washington, D. C. — Nejvyeei soud odeptel jednati o revisi rozkazu Narodni delnicke rady, v nit se natizuje Republik Steel korporaci, aby vzala zpet do prate asi 5,000 ohioskYch zamestnancti., kteti heastnili se stavky v r. 1937 a zaplatila jim zadrtene mzdy. Tim je potvrzen rozsudek federalniho cirkuitniho soudu ve Filadelfii, v nema se potvrzuje rozkaz s vyjimkou 40 zamestnanct. 2adost za revisi nalezu cirkuitniho soudu, podana skupinou unii zamestnanznamou jako Central Council of cu Steel Plants, byla rovnet nejvyeeim soudem zamitnuta.

Londyn. — Spojenci udinili jia opatfeni, aby zajistili souostrovi Faroe, je2 je male, ale za to strategicky velmi &indite, proti Nemecku. Tyto ostrovy lezi mezi Skotskem a Islandem a path Dansku Mluvei vlady nefekl, zda Nemci ji2 ueinili pokus o zmocneni se techto ostrov y , s nichZ theoreticky mohli by bombovati Kanadu. Toto souostrovi tvoh 22 ostrilvkil a je vzdaleno pouze 200 mil na severozapad od anglickYch Shetlandskych ostrovt. Piedpoklada se, to Nemci jsou v poku g eni, aby se jich zmocnili. Jeden z namofnich experth prohlasil: "Jsou-li ostrovy Faroe onrc4eny, myslim, to Anglie nebude ee}mti, at' se Kojedna le0,lni sta y tete, otazky:'

Strana 14.

►

vEsTN't K

OP TA. Potrava a hind ye starch dobach.

E. Parmalee Prentice

pohledu na peelidnene etvrti modernich velkomest by se nekdo domnival, to dnes lide bydli merle pahodlne net kdysi. Ale to by byl omyl.

Peibytky steedovekYch lidi z nitSich vrstev byly loidne brlohy — stony stlueene z altolika prken a ucpane blatem a listy. Rakosi a Sindel nebo vies tvoeily krytinu na steechy.

Uvnite domu byl jedinY pokoj — nebo /lady, ale velmi zeidka, dva — neomitanY a bez podlahy, stropu, krbu nebo postele, a zde majitel s rodinou i zvitaty tili a umirali. ?nebylo stok a kanalisace, nebo jen povrchni, nebylo vodovodil lido neznali nejprimitivnegich pravidel vekejne hygieny. "Rat a oyes da aby chleb a piti velke east evropskeho obyvatelstva." Pestovani zeleniny a hlizovYch plodu bylo v Anglii nezndmo pied koncem dy Jindeicha VIII. Peed osmym stoletim panoval trvale vetAi nebo menSi nedostatek poravy.

"V jedenactem a dvanactem stoleti", pie William Farr o Anglii, "je Triad zaznamendvan prtinnerne katdYch etrnact let a v dvou stech letech till lido dvacet let o hladu. V teinactem stoleti zustava stejnY pomer. V nasledujicich teech stoletich se nedostatek zmenSoval, ale peesto je primer od roku 1201 do 1600 stejnY, totit sedm hladomora a deset let hladu na katdYch sto let".

Skoro vSichni obyvatele ye vesnicich byli zemedelci a pestovali plodiny zpilsobem velmi pomalYm a nehospodarnYm. Poclle Clive Daye "vyrostlY vtirl byl tehdy o malo menSi net dneSni tele a rouno ,ovce oast° merle net d ye unce. Mnoho dobytka se muselo peed zimou zabit a zvieata, ktera peetila, byla na jaee east° tak slabd, to se musela na pastvu vozit v sanich. Nedostatek dobytka znamenal nedostatek hnojiva, a aekoli se pole nechavala letet ladem katdY teeti rok, stdlYmi skliznemi obilnin se vyderpala tak, davala titrodu jen asi gest buslu pSenice na akr, a z toho se musely dva buSle nechat na semen() . . . Ndsledek toho bylo steidani nedostatku a plYtvani . . . . Skoro katdY rok vypukl v tarn nebo onom kraji zeme hlad a po hladu ndsledoval v tapeti east° mor".

V moderni Evrope ueinili prvni velikY krok kupeedu v zemedelstvi Saracenove v jitnim 8panelsku, jejicht panstvi od pdteho do jedenacteho stoleti je snad "nejskvelegim obdobim v dejiriach zemedelstvi vabec". Od desateha do patnacteho stoleti byli nejlepAi zemedelci v severni Italii a po ni v Holandsku a v Anglii. Ale ani ze '8panelska ani z Italie ani z Holandska se nam nedochovaly zpravy o zpusobu, jakYm tehdy vzdeldvali pudu.

Peed peichodem strojii se talo srpem, a net pegly cepy, obili se oddelovalo od slamy bud' tak, to se valelo tetkYmi valci nebo se po nem nechali Slapat kone nebo dobytek. S cepem dovedl Cloy& vymlatit asi osm bun g obili za den.

DneSni majitel, kdyby dostal dtevenY pluh, stare brdny, ,rye, motyku a hrabe a kdybychom mu kekli, to si ut nebude moci kupovat obili nebo bavinu z poll obdeldvanYch stroji, ani maso, vejce nebo vinu ze zvieat krmenYch z plodin yypestovanYch na techto polich, ani §aty z tkalcoven, jiste by se zamyslil nad budouanosti svou a sve rodiny. Nicmene svet takto til a strddal at do doby pomerne nedasne.

John Arbuthnot vypravuje ye svem dile o starch fzelzil a ftimantl, se cisaf Augustus nemel ani skla v oknech ani kosili na sole, a i kdyl" je toto tvrzeni vedome pkehna-

ne, peece obraz, kterY nam lief, se shoduje v podstate se skuteenosti.

Jidlo starch ken se sklddalo z jedineho chodu — vakeneho obili, jemut fikali "sitos" a jet se nel gilo valne od jidla Rimanu, zvaneho "puls", kteremu my bychom tekli ka ge. Krome toho si pekli tvlaStni chlebove kold,ee z nekvaSeneho testa. Maso niivali jen na slavnosti, kdyt se rozdavaly mrtvoly obetovanYch zvieat, pokud to go. Ale meli hojnost fiku, oliv a suSenYch datli, jet patitly mezi zakusky.

V lete byly derstve ryby, ale v time bylo mote pro tehdejSi plavce ptil g bouelive, a tak bylo lze dostat jen ryby, ktere se po chyceni nasolily. Ale ani v Ike ani v time dodavka nestaeila.

Pestovala se take zelenina, ale nebylo dostatek hnojiva a ptda v Recku a ye velke easti Itali nebyla piilis irrodna, deSte v lete byly eidke a vagina zahradnich plodin musela se snist za eerstva. Fazole a hrach se mohly mkt a take cibule a fejpa yydrtely dlouho, kdy se • dobee Kde byly dubove nebo bukove lesy, tam se mohli pestovat vepti a jejich maso, nesnedloli se Cerstve, se dalo nasolit pro pozdegi dobu. Ale jedinou trvalou potravinou zustavala pSenice a nejdilletitejSim ukolem zemedelcovYm bylo pestovat obili.

Krome toho vSak — proto2e nejen chlebem a kaSi eiv jest elovek — staroveci zemedelci PCstovali take olivy a vino. Katie byla hlavnim jidlem, ktere drtelo starovely svet na tivu, ale olivoveho oleje utivali tak, jako my utivame masla nebo omastku.

Pili slabe vino, jet eedili vodou, a na svatky jedli ryby nebo vepeovou, obyeejne solene, nebo zeleninu, obyeejne suSenou nebo nakladanou, podle toho, co jim dala Stestena.

VSech techto potravin si musela opateit dostatek katda obec sama, a doSla-li ji zdsoba, trpela hladem.

6teme o pavich jazycich a jinYch vYsteednostech poidegich dob, ale svet netil z techto vtacnosti ani z tarterskYch mihuli nebo slavieich mozla Po cele veky provazely eloveka nedostatek a drahota. V Evrop y byla potrava — kdy byla vilbec — velmi prosta a omezena co do jakosti i co do mnotstvi.

Vidlieky tehdy nebyly tak pottebne jako dnes, ponevadt vetSina steedoveke potravy se sekala, mlela nebo drtila v moldier paliekou, at byla mekka jako kale a dala se snadno jist 'Mei. V knihd,ch eteme nekdy zminku, ze mekkou potravu mohou jist lido bezzubi nebo s Indio zuby — a je pravdepodobne, to utivani vidliCky je meznikem v dejinach lidstva i po strance hygienicke, nebot' bide men od to doby zdravegi zuby.

Byl to jiste velmi odliSnY zptirsob tivota od nageho, jak bide vedli v onech dlouhYch odbdch, kdy such chleb byl hlavni potravou a bilk chleb lairadkou.

A jak to byl chleb? NejlepSi se alai z jemne pSeniene mouky, ale pSenice byla easto draha a na evropskem kontinente se utivalo vSeobecne tita,. Krome toho se vSak chleb podle potteby i z jeemene, ovsa, pohanky, rYte, prosa, vikve, fazoltil, hrachu, vleiho bobu, z cocky, ba i z Miry stromtir.

"Je mane", pray' J. Russel Smith, "le lidske pokoleni snedlo vice taludil net chleba, nebot' chleb z obili je potravou jen jedne z etyk velikYch skupin lidstva, to jest skupiny evropsko-severoamericke. — Ostatni tei skupiny, einsko-japonska, indicka, a tropicka, yenuji obili malou pozornost a miliony o nem ani neslySely."

"Tito lido (a motna prvotni elovek vitbec), kteki sidlili v dubovYch lesich nebo blizko nich v steednich zemepisnYch aiekach — v Japonsku, eine% Himalajich, zapadni Asii, Evrop y a Severni Americe — se pravdepodohne dlouha stoleti, mo2na i mnoho tisic let, easte6ne ialudy."

Krome toho jsou kalifornske 2aludy velmi vYtivne a obsahuji 18 a2 25 procent ,ctechoveil° oleje. 2aludova, mouka se take dava snadno zpracovat a je velmi husta.

Chleb byl dobrY jen eerstvY. Kdy2 uschl,

Ve stfedu, dne 17. dubna 1940.

ztvrdl. Proto bylo zvykem davat krajice chleba jako podnos pod jind, jidla, aby se St'avou z nich sylatily a zmekly. Tento zvyk panoval u chudYch i bohatYch, urozenYch i prostYch. V Auvergni se delaly bochniky chleba vatici deset at patnact kilogramft, ktere vydrtely v time celY mesic. V Dauphine bylo zvykem peei chleba dvakrat za rok a bochniky se drtely pirldruheho roku.

Zda se nicmene, to strava zalotend hlavne na chlebe,.nebyla zdravd. Je docela mane, to nejvetSi cnorobou steedoveku nebylo malomocenstvi, jak se domnival dr. Ch. Creighton, ani obeli sv. Antonina, jak tvrdil D. J. Medley, nYbrt chronicky pomaly metabolismus (vYmena latkove,), zpirsobenY stravou piilis bohatou na chleboviny, sta y to, kterY mute zptilsobit ne jenom jednu nemoc, nYbrt celY houf.

Prace dobytka byla tak cenna, ze elovek v deivegich dobach si nesmel dovolit unit syYch nejlepSich tatnYch zvieat za potravu. JinYmi slovy, vul, tak jako kone peed peichodem traktoru, byl nezbytne nutnY pro obdelavdni pole a stab se tak nepostradatelnYm spoleenikem eloveka, to byly doby, kdy zabiti vola se trestalo smrti.

Dobytka se utivala k potrave, at kdyt nemohl pracovat. Cho y a krmeni dobytka jen pro maso nebo mleko je pomerne nedavneho data.

OvSem, kdyt nebylo lednieek, rychle dopravy a kdyt se nikomu jeSte nezddlo i desinfekci, muselo se utivat potravy, ktere nam dnes peipadd, nepotivatelnd.

Dr. Gaspar Hoffman do'gel pied tfemi sty lety k picekvapujicimu nazoru, le olej z e'erstv3ich oliv se mule bezpeene jist s chlebem, kdello pry maslo ne, ponevadl krome jir)Srch veci zpusobuje malomocenstvi.

Vysvetlenim tohoto, Pozoruhodneho tvrzeni je snad to, to maslo, ktere se tehdy prodavalo v mestech a vesnicich, bylo easto zalukle a ze o malomocenstvi, nejstraMivejM to chorobe steedoveke Evropy, se van°, ze pochdzi z potivani zkatene potravy — nahnilYch ryb nebo masa.

ZLATO-PLATINOVA SLITINA U INKU.

U Inku v Peru a Ecuadoru nalezli Spangle vedle mnotstvi zlata i rozmanite peedmety ze slitiny zlata a platiny. Dlauho bylo tajemstvi, jak asi praobyvatele tuto slitinu peipravovali, nebo' platina taje teprve poi 1770 stupnich Celsia a Inkove nemeli zatizeni, kterym by mohli docilit tak vysokYch teplot.

ZlatY vek, o nemt snili Peeti basnici, byl vlastne v opravdovern smyslu v Jitni Americe do doby, net si podrobibi Span gle mirumilovnY narod Inktir a net odvlekli jejich zlate poklady do Evropy. Zlato bylo u Inkt betnYm kovem vSedniho livota. Ze zlata byly krome Sperkt vyrdbeny i peedmety denni potteby, veci a nastroje docela prosaicke, jako udice, jehly na Siti, spinaci Spendliky, sekery a okapy. Dokonce byly u nich nalezeny i heebiky ze zlata.

Nejpodivuhodnegi vAak na torn vSem je fakt, to poutivali i slitiny zlata a platiny. Nekolikrat byly nalezeny v Peru rozmanite peedmety v rtianem stadiu vYroloy. Ddvaji jak 'si obraz o peedhistorickem umeni ve zpracovani kovii v Jitni Americe, z nehot, podle danskeho peirodovedce Pavla Bergsoea z Kodane, lze konstruovati stark zpilsob vYroby slitiny platiny a zlata. Zrnka platiny byla smichana se zlatYm prachem a oboji spoleene paleno na deevenem uhli. Spajeci trubieka peivadela poteebnY vzduch, aby se dosdhla co nej yySSI teploty, zatim co se zlato tavilo, zustavala platina ve stavu pevnem, tavici zlato vSak sloutilo jako spojovaci prosteedek, pojici platinovd zrnka. Nyni ut vime, ze rortavenY kov poi dlouhem zaheivani vnika do nerortavene east. NerortavenY kov se °pet z dasti rozpouSti v roztavenem, eimt yznika penovita hmota, jet po vychladnuti, opracovani a kovani se stava stejnomernou, takte mute bYt zpracovana na talike a jine peedmety. Inkove dovedli vyrobit i zcela tenkY zlato-platinovY dratek tim zptirsobem, to male tyeinky vytahovali at do prtirmeru 0.1 milimetru.

VESTNIK

Ve stredu, dne 17. dubna 1940.

1116■paimpimpl111•01.4•0•11100•11•1.11611K.M.O.11.•

DEM, KTElq MELO ODVAHU ROMAN 4111111b01.1.111■0■1111.0411/W1.

041/0.0•1111.041.1•0■11.141•10

"Tak se nebudu ilbS7bat. Mami, vy potad nee° mate. Takhle se to tenkrat nosilo, tak to musi tak bit."

"Kcly2 byly tenkrat takove nesfyily, nemysli si to to music ty ted' d'elat po nich. Bud' si trochu stahnout vSrsttih, nebo zastaneg doma."

Majce vstoupily sizy do oei, ale vedela, to proti mateine rah nepotidi. Sedla si na tidlidku a Kalvinka stahovala na ramenou vSrsttiti, aby byl mentii.

"Nemysli si,.t'e to nekdo pochvali, kdyt je holka na polovic naha, to si katdS 7 pomysli, to je vg elijaka. — Tak, ted' ut je to lep gi, ukat se mi!

Snad nebreeig ? Majko, ja, ti dam jednu, to bude'S mit tvat do rana eervenou. Neplad, bude mit oei jako kralik."

"Tak ut nehubujte, radii bych zilstala doma,' nic varn neni vhod! Abyste vedela, ten vS7sttih naznadovala name milostpani a nezdal se ji velkSr a ta by me taky nenechala cleat ostudu."

"Tak ut mle! Mile, holka, jsi moje a zaleti mne na torn, aby to nikdo gpatne neposoudil, vie net na mem tivote. Chude, holka ma jen tu test — a kdyt ji ji nekdo merle ubirat — neme, nic. Pamatuj, si to dnes a vtdycky!"

"Kam jste mi dala, mami, rukaviekr Mela jsem je v zasuvce u stolu, ted' tarn riejsou."

"Nehledej je, ptinesla jsem ti od pani teditelove hedvabne; byly ji male. Podivej se, jako jsou, staly gedesat korun."

"Jeje, mami, ty jsou krasne, jen budou-li mi dost velke," radovala se a natahovala je na prstiky. "Jsou akorat. Heled'te, jakou mam hezkou ruku!"

"Jen se nezblazni a mot se sama sobe neobdivuj; poekej, at ti to kekne nekdy jilV!" od_ laSr vala Kalvinka dceru, ale srdce ji v hrudi bralo, jak to tabce slu gi. "Tak ut nebreei g? Drobinek se napudruj, jindy to nedovolim, ale dnes ano."

Majka s radosti poslechla. Ted' eaklo na ni posledni pkekvapeni. Kalvinka koupila u zahradnika tti dervene rate a kdyt se Majka obratila, vybalila je z papiru a polotila na "Mami, ty jsou krasne, vy jste hodna! Jetig, to je krasa. Ptipnete mi je, prosim vas, abych se videla celd. Myslite, to bude Giza bezel?

Vid'te, to nebude! Ja bych dnes chtela bSit nejbezel, protote tandim solo."

"A protote se chce g libit Slukovi. Myslla, 2e jsem to neprokoukla? Vidim ti, mile, holka, at do taludku."

"Mami, kdyby glo po vagem, tak bych se nesniela na nikoho ani,podivat. Nezapomerite, to mire jde ut na gestnact rok."

"A to ut mat zmegkano, to tit je nejvy ggi Bas, abys se tahala s kluky. Majko, kdybych se neco dozvedela, tak ti nattiskam, kdyby ti bylo tteba dvacet, pamatuj si to!"

"2e vy, mami, umite tak kazit naladu."

"Tak neteeni a pajdeme."

"Help mami, mohla byste si vzit jine pundochy, vezmete si tteba moje, k tern va gim datum se bavinene nehodi."

"No tak mi je, dej, ale je to zbyteene! Jaktiva jsem nosila bavinene, ted' najednou to neni dost nobl. Jen se, holka, mot nevytahuj, kdo vysoko leze, hluboko spadne."

Majka pteletla je gte jednou svilj zjev oeima, aby maminka nevidela, natkela si rty dervenSim papirkem. Bylo to zbytedne, mela je stejne jako tkegne a tvatieky ji hotely nervosnim rozei-lenim.

"Vezmi si jine sttevice, je blato, zamazala by sis ty atlasove."

Majka poslechla bez reptani a pfezula sttevice, pak si dala pozor, aby vykrod,ila pravou nohou a vyg ly ven do chladne ulice. Divka fimyslne zametila uliekou kolem kominika Loudy, yedela, 2e pan mistr se vraci kolem °sine hodiny

domt a prala si, aby jej potkala. PoRestilo se ji to.

Sotva doily na roh, uvidela jeho postavu se tiebriekem, rozbehla se mu naproti a poslala mu tri hubieky. Stary kominik byl temhle diveim pozornostem zvyklY, posilala mu devdata polibky, protole vetila, .2e pusu, kterou kominfokovi vrati. jim jejich "Slytiit, 'Waken°, pojd' bliz, ja to pretru kotit'atkem, abys byla do roka pod depcem," pobizel pan mistr.

"Bo ne, ja se nechci vdavat."

"I mle, to rika kaZda, dokud nema hocha a pak kdyZ ho ma, nemuZe se dodkat. Taky na tebe dojde."

"Pane mistr, dejte mi kousieek kotit'atka pro gtesti!" prosila.

"I vezmi si cele pometlo, blame jeden," brudela Kalvinka, kdyt Majka vytahovala z ko gtete proutek. Cele ruce si umazala, ale to ji nevadilo, jen kdy2 mela kominickou vetvidku pro gtesti. Sla se zdvojenStm humorem a Kalvinka ji sotva stadila.

Sal byl okraglen riitovSnni chrysantemami, cele tY• dny na nich devdata pracovala a Majka si nosila papir doma, delala kytieky a byla pygna, tea . jeji jsou nejlep gi ate jich udelala nejvice. Obyeejne je delala u Vy gina; prisli pak mladenci a pomahali sttihati papir. Vedle Majky sedel vtdy Sluka a sttihal jen pro ni. Pospichala, at si prsty dratkem rozpichala, aby stadila zpracovat, co on nastfihal, aby to nepodaval tedne druhe diveine. Oast°, kdyt Majce kladl do rukou papir, stiskl ji prstiky a ona zeervenala a zazatila, ad mela v fimyslu se zamradit.

Jako koeka s my gi hral si Sluka se srdiekem Majky, dvakrat doprovazel domil Gizu, misto Majky, a ona pak plakala a umiriovala si, to si ho jit nevg imne, ale kdyt jej uvidela, byla gt'astna, te si ji vg ima a na hnev zapomnela. Kdyt vstoupila do salu, vygla ji pani Vyginova, vstkic.

"Majko, ty jsi hezka jako jabloilovY kvet, mam z tebe radost. Kdo ti poradil, aby sis nechala udelat a longe frees?"

"Nikdo. Co je to alont?"

"Ty lofty na krku, tomu se tika, Mont Hezke to je. Sednete si k na gemu stolu, pan! Kalvinova?"

"Ne, rukulibam za pozvani. Slibila jsem pani Stradkove, to si k ni sednu, hnevala by se."

"Otravi yam veeer, nemela jste to slibovat."

Ale Kalvinka byla rada, to si nemusi sednout ku stolu, u nehot, jak videla, sedela same, honorace. Kdyt se chtela bavit, chtela loSit ve spoleenosti, v nit se citila doma a chtela se do sytosti vynadivat na svoji Majku. Tam vedle pani Vyginove by si ptijadala jako pkilepek.

Sluka jeg te nebyl v sale. Matka mu 'Ostia smoking a tehlila kosili. Zapomnela na to a on chtel bit dnes mimotadne hezkS7. Odehravala se v byte jeho matkr tatat scena jako u Kalvinfi.

"Mami, nagkrobte dobte prsa, aby se mi kogile ye smokingu nekreila a tu matikaru mi take dejte do potadku, budu tandit solo, abych nevypadal jako kdyt mne z komina vytahne.

Figi je dela rozmaekane, smoete je v benzinu, aby lepe vypadalo."

"Myslig, to nevim, kemu se chce g libit. Zakoukal jsi se do to Kalvinovy taby. Jen se do nedeho nezaplet'. Holka nebude mit ani vSrbavu, to by sis dal. Mutes dostat (levee se sto tisici a take hezka. Koval; si vzal dceru jednoho spravniho rady a podlvej se, jak rychle postupuje, je ut dirigentem. Kdyt se o bankovnim atedniku vi, to ma diuhy, nema tadne davery. Zkazil by sis postup. To vig , takova chuda holka by to popadla vg emi desiti a sedeli byste pak oba v bide.

Vzit si ji nemate g, tak ji nedelej tetkou hlavu.

Kdybys ji pkivedl do fedi, gpathe bys ji posloutil, je to pry poradna holeieka a je to sirotek, tak si to pamatuj!"

"Ale vtdyt' si ji neberu, to bych se nesmel na tadnou podivat, vtdyt' vite sama, to na teneni nemyslim."

"Dokud ti nezpadla tadna do srdce, tak na to nemyslig, at se do nektere zamiluje g, bude pozde. Ja vim, kdyt jsem se zamilovalado tatinka, take jsem se mohla lope vdat. Uchazel se o mne lesmistr, mel koear a penez jako slupek a ja, jsem se zakoukala do sveho taty a byl konec. Pak jsem prodelala bidy, kdyti jsem vas ko-

Strana 15. jila, nemohla jsem si koupit ani sklenieku piva, sotva jsem nohama pletla."

Sluka mldel, ale v duchu daval matte za pravdu a umirioval si, to bude s Majkou tandit jen tolik, kolik bude nutno, aby se nereklo.

Kdy2 priSel do salu, byla ut divenka v kole a budila svou prostou, sve2i krasou vtieobecnou pozornost. InZenyr Kurc ji Zadal o prvni tanec a pak hned o - druhY a o treti. Byl starnouci mladenec a veliky bohae. Byl kapitanem. Odetiel od vojska, kdy2 po otci zdedil tovarnu. Byl znam jako bonvivant a cenen jako nejleptii partie v celem okoli. Hned po prvnim tanci koupil Majce fialky. Vtiecky kvety, ktere byly v kotiidku prodavadky, svazal ve velkou kytici a nabidl je sve tanednici, klane se ji a libaje jeji rueku. Majka by jej byla odbyla, ale prototie Sluka neptitiel, ad na neho dekala, hnevala se a navzdor jemu a sve lasce, usmivala se na Kurce a tandila s nim nekolik kousku po sobe.

Kdy2 ji po tretim kousku vedl kolem salu, ad ostatni taneenici sedeli u stolu, ohledl se po nich kdekdo. InZenYr Kurc mel kapitanskou uniformu, byl bezvadne oden, elegantni, kratce 'Cloy& velkeho stylu a Majka, to byla panenka, do ktere by se zamiloval kral Ludvik XIV., kdyby byl na plese, tak byla ne2na a nevinna. Jeji krasa a jeji steti ovladanSr temperament slibovaly, to z ni bude nadherna Lena. Kalvinka co chvili utirala slzu, nemohla ani pochopit, to ta dama, ku ktere se obraceji v gecky oei, kterou vodi nejbohatgi eloVek a vytoutenY zenith vgech mistnich krasek, jest jeji dcerka.

Pcmrkavala, aby tadriS7 nevidel, jak je dojata a zlobila se na Straekovou, ktera stale mluvila a vgecky kritisovala. Stradkova netaneila, treba byla dosti hezka, a je gte-miada, a jeji eerne vlasy sedely jako koruna nad bilYm, ted' v zime pih prostSun Belem.

"Jen -at' si Majka s Kurcem nic nezaeina, ten uz jich mel a katdou jen vypottebuje a pak necha, darmo by si delala ostudu", mluvila Stradkova jedovate. Sama ut dostala od Kurce mnohou stokorunu a nebylo to zadarmi Kdyt ji bylo nejhake a nebylo nikde ani halete, zamekila k jeho vile, vzala do ruky balik papiru, jako by tam nesla nejaka, akta a gla jej navativit.

Nekdy ji ptijal, nekdy vzkazal, to neni doma, ale pak ji druhST den do gla v °bake stokoruna.

"Sledno, nechtela byste se podivat v nedeli do Teplic? Vzal bych vas s sebou autem," nabizel Kurc Majce, divaje se na ni zkoumave zpod ptivtenS7ch vieek.

"Co bych tam delala?"

"Nu gli bychom na koncert, mam tam tenatell° pkitele, jeho pani by 'ela s narni a krasne bychom se pobavili. Byla jste tam ut?" legte ne, ja, jsem byla nejdale v Praze a to uti je davno."

"A chtela byste se tarn podivat? J'zdim tam east°, poprosil bych pana aefa, aby vas pustil.

Chcete?"

"Ja, nevim, jestli by mne pustil. Delame ted' parcelaci, mime mnoho prate."

"Vite co, pojd'te ke nine do kancelate. Kolik vam pan gef plati?"

Majce byla table otazka neptijemnou. Hodila hlaviekou a podivala se na mluveiho! Protivilo se ji, ze s ni mluvi jinak net by mluvil s ostatnimi deveaty, to ji nabizi zamestnani. Chtela vypadati zcela jako darna a zapomenout na to, to je akncelakskou fitednici. Citila, to nabidka jest jegte z jineho davodu ponitujjci, ac nedovedla ptesne definovat, prod; byla jako na trni a ohlitela se, zda ji nekdo ptijde vyzvat k tanci, aby nebyla odkazana jen na dvornost intenSrra Kurce. Sluka stal v rohu salu a pozoroval ji. Nechtel se sam sobe pkiznat, jak v nem vke tarlivost, mel chut' Majku potrestat, ale jeji krasa, ktera dnes tak vynikala, jej pritahovala. Zapomnel fipine na sve ptedsevzeti, to s ni bude taneiti co nejmene, bel se nechati ji dele v narudi zaletneho mute a trhal neklidne rukaviakou, nechteje mu ji vzit z kola. Ale i ostatni mladenci zpozorovali, to Majka se diva, zakabonene ate je patrne se svYm taneenikem nespokojena, a kdyt zaznely prvni takty valdiku, vzal ji Kurcovi chive, net se Sluka rozhodl, uditel Soukup. Majka se usmala, jeji giroka sukne se rozvala, to bylo videt delikatni kolinka a kotnieky atihle jako stonky kvetu. Majka usmikena osudem, pokynula Slukovi, kdy2 jej mijela

Strana 16. a usmala se; nevydrtel to dee, zametil k ni a vzal ji Soukupovi z kola.

Byl rozladen a pohnevan, toutil miti lasku Majeinu a jeji nedotknutelnY Oval) jen pro sebe, ale desil se konsekvenci. Detstvi, ztravene ye stalem boji o existenci, kdy se nedostavalo toho, co bylo nevyhnutelne treba, nezaopatreni sourozenci, ustarana, matka, ktera mela jedinY sen, aby se jejim detem lope vedlo net ji, to veecko se seskupilo jako hradba, pies kterou se jeho laska nedovedla prehoupnouti. Pritiskl Majku ku sve hrudi, to se ji tajil deck — ale nejen laskou a touhou, ale hne yem, ktery se dival z jeho odi a kteremu divenka epatne rozumela.

Hneval se na ni, ze tandila s Kurcem, ae poslouchala jeho lichotnky, zlobil se, to veichni mladenci v -Clete k tovarnikovu yYznamu se divali na Majku s pocitem jakehosi obdivu a zase s pocitem pohrdani, te se stava muekou, kterou bohatY zaletnik chyta do sve site. Nevedel, co chce a proto se jen zlobil. Nepromluvil s Maj.kou mnoho slay a aby ji potrestal, hned druhY kousetk vyzval k tanci Pa ylu ridicich a tandil s ni dva valeiky za sebou.

Majka hledela na ne s yYma velkYrna detskYma °alma, pomrkavala, aby zadrtela slzieky.

Neteeilo ji, ae s ni tandi dirigent banky ate ji ptede veemi vyznamenava, nevedela ani, co ji povida, necitila, ae ji tiskne k sobe, divala se, te Sluka se smeje a 'tvatla s yYm lehltYm libivYm zpilsobem s Pavlou a ta ze zafi uspokojenim.

Konedne pkiela pillnoc a Majka tandila solo se Slukou. Tandili dcbfe, Majku obdivoval kdekdo, i ti, kteti ji zavideli, musili priznat, ze jeji vYkon jest okouzlujici. Ale co to bylo platno, kdy Pavla tleskala a da/ala na srozumenou, to je jeho tandem nadeena, treba byla Majka jeho partnerkou, te se na nal° usmiva a on to ji odpovida, kYvnutim. Majka citila, ze se Pavie nezda, bYt nebezpeonou. Po tanci se Sluka Majce uklonil a zavedl ji k jeji matte, sam usedl ke stolu, kde sedel pan fidici s Pavlou a uditel Soukup.

Majku bolelo srdidko, kousala se do AO, Giza se na ni divala, jak sedi sama u maminky a usela se ekodolibe.

Ale za okamtik Prieel tovarnik Kurc a vybidl je, abysli dole do restaurace, tam to budou rychleji obslouteni.

Kalvinka chtela odmitnout, ale dfive, net atevrela Usta, hodila Majka vzdorovite hlavidkou a rekla: "Tak pojd'te, mami, tady bychom musily dlouho &kat," a zavesila se, kdy ji tovarnik nabidl rame. Matka za nimi cupitala, ekaredic se, ale nefikala nit.

"Doma ji to spoditam, tohle neni hoch pro ni, tak prod se ho chyta. Musim ji jednou napraskat, aby dala pokoj. Nosi nos mod vysoko, musim ji to zarazit," rozumovala a Majce ye hnevu elapla na patu.

"Mami, dejte pozor!" vykfikla Majka tak nevlidne, ze se Kalvinka as lekla. V jejim hlase byly veecky zklamene nadeje, yeechen hnev, kterY zakusovala a ze ktereho se nebude moci nikomu vyzpovidat.

Dole v restauraci bylo rueno. Sealy tam u vedefe dcerky zamotnYch rodidil a pochutnavaly si na fizcich, ktere nikdy nejsou tak dobre, jako v pulnodni pause. Chudei lido, na pies, a nevedefeli, zustali nahote. Tam nosila dienice jen parky s kfenem a vukty s cibuli.

"Pojd' si k nom sednout, broueku!" zavolala pani doktorova, sotva se Majka objevila ye dyerich a intenyr Kurc, ad nerad, musil devde zavest ke stolu, kde sedeli Vyeinovi, dirigent banky a nekolik soudnich Utednikt. Prisedl si k Majce a protote bylo u stolu tak malo mista, idle byly tesne vedle sebe, byl na ni pkimo phtladen a nesnatil se vzdalenost zveteiti. Majka se dervenala, byla v takovYch rozpacich, to ji div slzy nepadaly z odi.

Matka, ktera sedela na rohu stolu, jako by sem nepattila, se na ni mradila. Kurc ji nahodou elapl na nohu, ad ji stahla pod tidli tak, te u2 vice nemohla. Pan dirigent Lizer s ni. odi nespustil a hledel se ji "Milostpani postupte mi svoji zidli, abych byl blite kralovne plesu," zaprosil pani Voeinovou a ona mu ochotne udelala misto vedle Majky.

IntenYr Kure porudil d ye lalave sektu a dal pfinest sklenky pro yeecky. Pak porudil d ye lahve dirigent Lizer, Nalada se stavala veselou, Maj-

Ve stfedu, dne 17. dubna 1940.

VESTIsint ce hotely tvatioky. Kdyt s ni spadla nesmelost, byla jeete hezei a tadoucnejei. Kurce to bavilo, dirigenta take, ale pani Vyeinova, napominala: "Majko, nepij, nejsi tomu zvykla, neopij se, neni to hezke."

"Aspofi zapomenu na to, co me boll, milostpani," zaeeptala Majka, ktera mela ut epieku. I pani Kalvinove jit odi hotely, ale odmitla dalei sklenku, kydt zaslechla vYstrahu pani Vyeinove a na Majku se pfisne podivala.

"Mami, prosit!" ozvala se Majka a natahla ruku se sklenidkou.

V to chvili vstoupil do dveti Sluka. Sel pod zaminkou, te jde Payle Prinesti oblotenY chlebieek, zjistit, co Majka dela. Nemel nahote pokoje, ad sam seal s jinYm devdetem, zlobil se na Majku, te ela s jinYm mutem. Uvidel ji naklonenou kupfedu, smejici se a stanul ve dveByl to 011ie krasnY obrazek a piin g nebezpednY. Udelal nekolik krokft ku stolu, jsa fist. te svYm obratnYm zpilsobem ziska, Majeiny pozornosti, ale (levee, kdy jej spatfilo, umyslne obratilo hlavu k dirigentovi Lizerovi a piit'uklo si, smejic se zvonive. Sluka se obratil ku dveiim a zavrdel hnevive: "I tak at' si dela, co chce!" zapomnel, ze eel pro chlebiaky, odeeel nahoru do salu a usedl zamyelene vedle Pavly. Citil, ae Majka je v nebezpeei, to by ji mohl zachranit, te kolem ni krouti krasny a zaletnY Kurc a te jeji iftasna nevinnost, nezkueenost a podfizene spoledenske postaveni bude ji na Ukor.

"I co, kdo chce kam, pomozme mu tam! Ma matku, kdy ta to nevidi, prod bych se o to staral jd?"

Kdyt zadali hrat, vyzval Pa ylu k tanci a hledal mezi tandimi Majku. Nepkiela. Sedela dole a kdy si vylila sklenku sektu na eaty, fekla matka resolutne, ae piljdou dome. Nepomohlo premlouvani Sly. Kdyt se ocitly ye tmave uliece, dostala Majka etulec a dala se do place. Byla nejhezdi, byla kralovnou plesu, obletovali ji dva nertadoucnejei teniei a piece byla tak stragne neet'astnd, ze by byla s chuti skodila do potudku, jeho rozvodnena, hiadina zaplavovala pardik.

VI. Neni neptijemnejeich mistnosti, net jsou porotni sine; jako by na jejich zdech uvazlo kousek zlodinu, ktere tu byly souzeny. Zajem o lidskou vinu spojuje pritomne a pusobi titivYm dojmem KatclY, kdo se Udastni lideni a jest pristupen psychologickemu studiu, citi, te veeel do kruhu, v nemt se rozklada lidstvi, kde krev, ktetekla a ktera bude trestana zase krvi, tfisni ovzduei. Lide sem pfichazeji jako do biografu, aby se pokochali hruzami uddlosti, ktere nikdo nemusil vymyelet, ale ktere se skutedne staly, aby se rozeilili bojem souzeneho o tivot, aby utill vzrueeni na cizi cadet. Jako opici v kleci okukuji souzeneho. Je-li to skutedny zlodinec, jest to dasti trestu, ale je-li to nevinnY, podoba, se tato vefejna, fleast easti stfedovekeho mudeni.

Nalada obecenstva, zamradene tvare, nenavist k tomu, kterY je obtalovan, to Primo nuti souzeneho, aby se pfiznal, aby skoneil co motna nejdfive to zahanbujici divadlo, v nemt jest hlavni osobou. To je k mleeni ptinucene mnotstvi mluvi posunky a pohledy, vyvolava nakatlivou naladu, jit podlehaji i porotci. Svedci jsou take atrakci velmi laka you, povida se eeptem o jejich tivote a jejich vztahu k zlodinci, pro mnohe pfitomne jsou jakousi stafati, jakousi kulisou zlodinu.

Ohromna nechut' k obecenstvu, ktere se tu shromatdilo a pinilo eclou porotni sin, to nebylo mistedka prazdneho, zachvatila pani Vyeinovou, kdy zaujala sve misto v pfedni lavici, aby sledovala postup procesu. Nepfiela sem ze zvedavosti, byla by radei o yeem tom ut neslyeela. Pied mantelem se nesmela o procesu ani zminiti, rozeilovalo jej to tak, to ztracel motnost pracovat a odpovidal podratdene na katdou naratku, procesu se tYkajici. Stradka z taktickich davodil o procesu mleel. Oba muti byli velmi nepfijemne pfekvapeni, kdy pani oznamila, ze si opatfila vstupenku do porotni sine a to bude lideni pfitomna.

Doktor Vyein se bal, ze bude o torn, co videla, mluviti,de jej ta oekliva zaletitost zase zneklidni. Stradka citil, to pani jde k lideni jen proto, aby mohla kontrolovati jeho yYpovedi a citil, by byla schopna pkihlasiti se za sv6dka, kdyby lhal.

Porotni sin dYchala potem tisniciho se obecenstva, slunce vnikalo do mistnosti nezastfenYmi okny a kreslilo ostke obrysy tvati, nepopojnYch a dekajicich, jako by se Weill na rozuzleni sensadniho romanu.

Na chodbe pfeelapovali svedci a sveclkyne.

Stradka byl bledy jako stem., jeho tlutave eeda tvar mela dnes zyldetni vYraz strachu. Pfeelapoval, s nikym nemluvil, stal u okna a dival se na dvfir soudni budovy. Odkaelaval nervosne, zapaloval jednu cigaretu za druhou, nechal ji shofeti, ani ji dal do fist. Tesne pied zahajenim pfelideni pfiela nejstarei sestra zavratdene. Mela tent kabatek, jak mela na sobe Nyklova, kdy byl v kancelati doktora Vyeina, koupily si je pied lety obe sestry na vYrodnim trhu.

Byla nebotce tak podobna, te kdy se Straka obratil, vykrikl uleknute a div neomdlel. Mel pocit, to stoji pied nim Nyklova. Udelalo se mu epatne a musil si sednout. Mel promyelenu katdou vetu, kterou fekne, obratne sestavil svou vYpoved', aby jej vyeetfujici soudce nemohl chytit, aby se do nedeho nezapletl. Opakoval si stale postup uddlosti, a ted' tim rozdilenim splynulo mu veecko v chaos. Olizoval vyprahle rty a byl by s radosti olelel slibenou odmenu, kdyby byl mohl couvnouti a ocitnouti se mimo tu straenou, vratednou atmosferou, ye ktere jeden tivot vzal za sve a druhY hozen na vahu, jako vYkupne. Bojoval se ziskuchtivosti a strachem a nadaval v duchu, neuvatuje komu: "Darebnice", eeptal si, ani veal, koho tak jmenuje. Chvili to byla pani Vyeinova, pak jeho tem., pak zase nebotka. Uvatoval, v dem by byl pro dello vetei prospech. Vedel, ae doktoru Vyeinovi je celY spor krajne neptijemnY, te jeho posice bude otiesena tim, to se do toho zapletl.

Krdil se v obave, ze bude propueten, to pani vyutije nalady, aby jej z kancelate dostala.

Kdyt byla pfedtena obtaloba a doelo k jeho vYslechu, nevedel jeete sam, jak se ma zachovat, at kdy stanul pled soudcem a byl vyzvan, aby vylidil postup uddlosti, rozhodl se. Razem mu Pripadalo, ae bude pro neho vYhodnejei, kdy fekne pravdu, te si tim eplhne v odich pani, jeji odi na nem spodivaly, jako dva soudcoye. Rozhodl se delat elechetnika a postavil se na stranu zabite. Razem opustil nastudovanY program a meal lieiti udalosti, jak se skutedne sbehly. Nebotky se ani slovem nedotkl a pani Vyeinova, ktera, dekala opak toho, co povidal, byla Udivem pfimo ztuhla. Nevedela, co si ma myslet, nebyla si jista, zda Stradkovi nekfivdila. Jeho svedectvi bylo zcela jineho razu, net jake dekala. Byl konfrontovan s obtaloyanYm a zavilY nepfatelskY pohled, Pint jej Nykl zmefil, utvrdil Stradku v jeho pfedse yzeti. Razem ocitl se v jinem, velmi nebezpeenem extremu.

Pfieel sem odhodlan, to Nykla zachrani, ted' se rozhodl, ze jej usvedei a zase nebyl objektivni a obhajce Nykiuv, kterY na jeho vYpovedi spolehal, byl jeho slovylne konsternovan a protote jeho charakter, domnival se, te jej soukromi talobci v nadeji, te vyjde-li najevo, to Nykl term zastrelil, budou &edit, podplatili. na Stradku tak, to tento se musil dovoldvat ochrany ptedsedovy. Obecenstvo se ph jeho ohrazeni nezdrtelo potlesku. Stradka se stal hrdinou, ochrancem neet'astne deny, dostal se do nalady, ktero, mu lichotila. Zdervenal, otiral si zpocene eel° a mluvil divadelne.

"On se snad zblaznil," napadlo pani Vyeinove, kdy jej pozorovala a srovnavala jeho cele chovani v minulosti se slovy, ktera ted' prondeel.

KatclYm okamtikem zaletel jeho pohled k ni, jako by se chlubil: "Vidite poctivce, zastaxam se spravedlnosti, vidite, to jsem ja, ktereho jste tak east° podcellovala!"

Nezdrtela se fismevu a on si jej vykladal jako pochvalu a byl stale ye yetei rani.

"Byla to neet'astna Lena, vefil jsem, to se ji prodejem ulehei, proto jsem jej zprostfedkoval.

Kdy't jsem videl, jak se veci maji, nedoporudoval jsem eefovi vedeni cele zaletitosti a jak znamo, Predstaveny vypovedel Nyklovi pinou mod."

"Kdyby nechal meho mute stranou," myslila si pani Vyeinova, ale Stradka pokradoval, sebe jako poctiveho, nezffitneho zproWedlwvatele

(Pokradovani.)

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940.

VESTNIK

Strana 17.

OCT SLAVN 30ti leen trvani oslavi

Pokrok Houston eislo 88

•

e site tadove budove na Studewood ne eit dne 5 kvetna 1940 y

"ANDULKA ' AFAIZOVA" spomeNt OBED

VE 12 HODIN.

OSOBY:

1. — Zahajeni slavnosti v 1 hodinu odpoledne americkou a deskoslovenskou hymnou.

Velkostatkat ZaleskY,

2. — Proslov a uvitani nav gtevnikti br. pteds. F. Olexou.

Pi. Tuella, kuchatka,

3. — Ceremonial.' br. F. Aneinec, ptedstavi br. C. H. Chernoskeho, pteds. Hlavni ttadovny.

Otdeek, jeji syn,

4. — Br. C. H. Chernosky, uvita v anglicke teei mestske i okresni hocInostate, kteti svou pi itomnost slibili.

Barbora, jeho iena,

5. — Slavnostni tee br. F. Moueky.

Sojka, domkat,

6. — Houslova sola br. H. Hlavateho.

Frantik, jeho syn,

7. — Zpevni sola ses. C. H. Chernoske.

Sleena Mici,

8. — Zpevni sole, maleho Jimmy Chernoskeho. PianovY doprovod pi. Jenny Mae Frankove.

Kleof“ Tvartiek, hlidad,

br. Joe Kalousek

Leopold Schvestka, spravce,

br. J. •Sulda ses. A. Wallova br. T. KostomlatskY

Matejka, gafat,

br. A. Walla ses. T. Hokova,

Andulka, jejich dcera,

ses. Ella Mikeskova br. F. Olexa, st. br. F. Kokt pi. R. Zatopkova br. Joe KaSpar

Cenci, t'nedky, ZPEVY ElDi BR. F. HLAVATY

9. — Uvadeni novYch PAK NASLEDUJE ZPEVOHRA:

VSTUPNE: PAN 40c — DAMA 25c

Dej na panstvi Zaleskdho.

Zaeatek v 1 hod. odpoledne

LIUDBA: HARMONIZERS 4

Toto bude program, na ktery nav gtevnici budou dlouho pamatovat, lubl se k nam co mono v nejvOthm poetu dostavite.

ZABAVNI VtBOR.

4

Strana 18.

VESTNf K bratra a nakho spoluelena. Budie mu zeme lehkou a Best budie pamatce jeho.

Frank 8ebesta, Joe 8efeik, John B. Mikeska, resolueni vStor.

Dano v Nelsonville dne 14. dubna 1940.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepodepsanS7 resolue'ni vjthor tadu Frant. ,PalackS7 cis. 21, v Engle, Texas, timto vyslovujeme hluboce citenou soustrast detem po zem •elem bratru, Jos. Krhovjaku, kterY zeintel 3. bfezna a pochovan byl 4. lotezna na Praeskem hfbitove o 3 hodine odpoledne. ZesnulY bratr doeil se vysokeho veku 77 let.

Vime, pozristali, ze vas zarmutek je velikS7, ale budie varn fitechou, l'e celST nde tad citi s vami. ZminenY bratr byl dobrSTm elenem naeeho tadu a svS7ch povinnosti dbalS7. BSrval pfedsedou pied nekolika lety. Budie test jeho pamatce a cdpoeivej v pokoji, bratfe.

Chas. Jalufka, Ig. KopeckY, Fr. Zdeek, solueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsanY resolueni vSrbor tadu Hvezda Miru cis. 33, timto projevujeme jrnenem nakho tadu uptimne citenou soustrast pozfistale rodine nad ftmrtim jejich milovane maneelky, matky a stafenky, a nal spolusestry Marie Stepan, ktera zemfela 6. dubna 1940, ye stall 63 let, a 8. dubna byla ulbeena k veenemu odpoeinku na O. M. B. hititove na Wesley, Texas, za velke ucasti pfatel. Zesnula sestra ' t'epanova, naleeela k naeemu fadu 36 let.

Drazi pozristali, vime ze zarmutek vae jest velik3i a proton budie varn Utechou, ze bol vde jest zareveri bolem naeim a 'le jejich pamatka bude fit s nami. Odpoeivej v pokoji, sestro, a test budie tve pamatce.

Dario v Bleiblerville, Tex., dne 12. dubna 1940.

Za fad Hvezda Miru Cis. 33.: Emil Chaloupka, Johnnie Siptak, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepodepsanSr resolueni vYbor fadu KomenskS7 cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas, timto projevujeme jmenem nakho faclu uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad funrtiin jejich milovaneho maneela. otce, stateeka a na geho snolubratra, Willie Vitka, kterS7 zemiel po kratke nemoci dne 9. dubna 1940, ve stall 52 let, a 11. dubna byl pochovan na Evangelickem oesko Mora yskYch Bratti hititove v Granger, Texas, za velkeho fleastenstvi ptatel a znamYch. Zemfel3i bratr Vitek patfil do nakho tadu 34 let, a poslednich 22 let bYval s rodinou ye Waco, Texas.

Vy, pozilstala maneelko, ditky a veichni ptibuzni, pitmete naei uptimnou soustrast, a zesnulemu budie zeme lehkou.

Resoluce tato budie uvefejnena ye Vestniku a zaneeena do protokolni knihy na pamatku, a opis zaslan jeho rodine.

Za fad KomenskY cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas, dam dne 12. dubna 1940.

Jno P. Trlica, J. H. Buser, John Dueek. resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor' fadu Vesmernost eislo 68, timto vyslovujeme naei hluboce citenou soustrast nad rimrtim nakho spolubratra, Sam Hubera, kterY po dlouho trvajici a trapne nemoci dokonal tut pozemskou pout' v nejlepeim veku, doZiv se pouze 43 let, proeee my, resoludni 11*bor tirnto projevujeme jeho maneelce a cele jeho rodine naei soustrast a zo.roven s vami ealime pkedeasneho odchodu, vakho maneela,

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nieepsanST resilueni vSrbor fad tegti.

Bratki cis. 44, Industry, Tex., vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozristale rodine nad neceekavanou ztratou vakho maneela, otce a dedeeka, a na geho spolubratra Vilema Janeeka, ktereho neriprosna smrt vyrvala z rodinneho kruhu a velkeho poetu pfatel tak nahle. Zesnu1S7 bratr byl star 78 let. Pohtben byl na Nelsonvileskem hititove dne 8. btezna za velke piibuzenstva, spolubratrfi a jinonarodovcil Veil se dobre povesti, byl vdeen pro jeho poctive jednani a spravne vykonavani sySlch povinnosti. Byl dobOm Menem nakho tadu, dobrY'm maneelem a starostlivS7m otcem.

2alem sklieena, rodino, vime, jak nesmirnST bol pocit'ujete nad ztratou vageho mileho, rdna, kterou vy citite a ktera se brzy nezaceli jest ranou i pro nas. Proton budie varn aspori `dasteenou ritechou, ze i my, fad 6eAti. Bratii, cis. 44, soucitime s vami a eelime uptimne odchodu nakho spolubratra. Tobe, bratie, budie zeme lehkou a dest budie tvoji pamatce.

Odpoeivej v pokoji.

Dano v New Ulm, Texas.

Josef Zanek, piedseda, Frank J. Langer, taj.

Z odboeky "Svornost" C.N.S. v Houston, Texas.

Pii posledni schrizi elenstva C.N.S. v Texas vzpomenuto povstanim pamatky Jaroslava Basla, Mena francouzske cizinecke legie, ktery byl zabit v boji u Sierck, dne 9. ledna t. r. Byl prvnim vojakem desire narodnosti, kterY v nynejgi 'crake na zapadni fronte padl.

Navg teva schrize nebyla velika, ale srdedna a kolekce nad pitmen Neustale ptibYva, nove elenstvo. Ptali bychom si v gak pcieet zdesateronasobnY. Necht' agenti Hitlerovi maji co reportovat, co tento nedobrY elovek rad nema. V'Zclyt' nevitezi pro nic jineho jen proto, 2e demokracie nebyla spojend. Jedine Rusko bylo odhod16,no Celit. Jak dnes vidime, ani skandina yske narody nebyly spojene. Jak potom mohly nage male Cechy a Morava se braniti, kdy i na Slovensku zradu kuli a dobrY lid slovensky zaprodavali?

Na schrizi podana byla zprava Z. vYboru odb.

"Svornost". VYbor odporudil, aby zamfglenY bazar ONS v Tex. konal se 8. zati, pod nazveni "Narodni Pout'." Navzdor v gemu, elenstvo S. yeti a doufa, ze na takovY den a v onu rodni dobu, krajane, kdo jen trochu bude moci, a kdo cit a vedomosti ma v eem spodivat by mela sila a zdar obeanstva naei zernekoule, ptijde aby se na chvili pote giti mohl se znamYmi a ptately svYmi i rodinou od nej jinde zijici. Dnes rodide bydli zde, deti jejich na druhem konci a v takove dny se schazivame, abychom se potegili.

Nevime hodiny ani dne, kdy zmirat budeme.

Nae tedy se neradovat, dokud na to Cas? WZdyt' radost je dar, jeho valit si mame.

Pfi podavani zpravy vYbory zadaly pkedsedu odbaky, br. R. Lam aby dovolil jim nyni vYbor rozg ititi na poeet tak velikY jak potieba bude. V ptig ti schrizi pak musi podati zpravu, jak pokraduji.

NnZe tedy, bazar a Narodni pout' ptipadnou nam na den 8. zati. Z to ptieiny Z'adame, aby krajane tak g iroko a tak daleko, kde kdo dobrY a moudrY bydli, nic v onu nedeli nepodnikali a kahlY kdo mute ptig el se se svYmi potegiti.

Z lasky k trpicim, v Texasu podnika, aby trog ka pomoci pkidana bYti by mohla tam kde toho potteba bude.

Obetin nebude tkeba, jen *east a dobre vrile a kdy2 to bude, pak si potadatele nic jineho nepieji ne2 to, aby v g ichni dobki bide mohli v ten den se sejiti a dokazati tak, ze jeden kahlY z nas vah si a oceriuje svou lidskou svobodu, sva, dlovedi prava, aby s pomoci nich vykona,vati mohl sve lidske povinnosti, ty ktere pkina01 zdar, zdravi a spokojenost.

Za odbodky "T. G. Masaryk" a "Svornost" U. a Z. Wbor.

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940.

DO SEATON A OKOLI! Pkigti nedeli 21. dubna opet k nam zavita Slavie z West, kteti v sini kadu Hvezda Texasu v Seaton sehraji krasnou veselohru. Nazev jeji mne nebyl oznamen, ale vetim, 2e to bude neco pekneho, cim nas west gti pfekvapi. Vgak zajiste je vgichni dobte znate, neb jft nekolik krasnYch divadel u nas s rispechem sehrali a jejich krasne zpevy f2dy dlouho nam znely v u gich. Take i nyni budete miti pkiletitost vyslechnout krasne jejich .zpevanky. Jest nam pote genim, ze je opet v nagem sttedu budeme moci uvitat a doufam, ze opet navgteva bude velika, tak jak to bylo vkly pki jejich zajezdech k nam. Pkatele, planujte hned do pfedu se s yYmi schrizku v dove sini Hvezda Texasu v nedeli 21. dubna o 8 hod: veeerni, ale radeji dfive, abyste o nic neptieli a take svYm pozdnim phchodem nerugili jak herce, tak naslouchajici obecenstvo.

Dale, mili krajane a vgichni, kteti jste se tak gtedte podileli na sbirce gatstva pro deskoslovenske uprchliky a vojaky, yam zdeluji radostno uzpravu, ze z naei vYpravny od p. W. A. Kleeky z Temple, jsme v patek odeslali 13 velkYch papirovych beden, ktere jak mne zdelila pi. Holubova, man2elka nageho eeskoslovenskeho konsula, bude odeslano z tamejSiho pkistavu pkimo do Anglie, po dorozumeni s tamej gim anglickYm konsulem. Toto pi gi na vysvetlenou tern mnohYm, kteti se me dotazovali, zdali jsme to ji2 odeslali.

Dalgimi darci gatstva a rriznYch potteb byli nasledujici: Pi. Fran. 8krlova, pi. J. E Marchak, pi. Weinblatt, pi. Fr. Urick, pi. Anna Legikar, pi. Kristina Polanska, pi. C. F. Motl. 1 dolar prispevku pro to akci venovala pi. John Cabla a 25 cent(' na elenskY ptispevek. Dary odevzdany vYboru, J. F. Fojta gek, J. J. Mikeska a W. A. Kleeka.

Vee bylo zaslano do Houstonu firmou English Freight Co., ktera, nam to npine zdarma a ochotne na ureite misto dopravila Timto vzda,value one firme nag nejsrdednej gi dik, jaka i darcrim gatstva a rriznYch potteb. Nektere veci zristaly nezaslany, ty ktere byly pozdeji odevzdane, ale ale doufame, ze naei dobki a gtedki krajane pomohou nam i naddle v naei sberaci akci, tak abychom v brzke dobe mohli zaslat dalgi zasilku. Vgem srdeene diky vzdava za naei v Seaton, odbodku Kamila Fojtagkova, taj. odb.

Zvligtni oznameni do East Bernard a okoli!

Vgem narodovcrim se timto dava na vedomost, 'Ze herd z Hillje, pod fizenim bratr(' Hradeckeho a Balajky, bude u nas seran kus pod nazvem "Pod selskym krovem", v sini Karel Jonas dne 21. dubna 1940 ye prospech S.A.C.T. Tento kus byl viden nekterYmi na gimi lidmi, kdy2 byl hran v Hillje Tak na jejich 2adost tamnej gi krajane se upozvolili phjet k nam a sehrat jej u nas. Tak vas laskave prosime, kteh dosud mate citlive srdce pro dobrou vec, jiste nas podpohte a tito herce va gi navgtevou co moZna, nejvetgi, a skuteene nenechate v sini ani jedineho mista prazdneho, a jiste jest, 'Ze kdy2 je sin napinena,, ze i here= se lepe hraje.

Tak na uvidenou jiste s kaZdYm citlivYm rodakem v nedeli v sini Karel Jona g. Vstupne jest obyeejne, Z • e ZldnY nemusi mit strach, 2e bude mu ptepoeitano. 'fictive vas zvou, Odboeka S.A.O.T. v East Bernard.

Vzhilru na Leap Year Sport Dance na Studewood!

Cas utika, jiz mame jen jeden tSiden do "Leap Year Sport Dance", kterY potadd nag spolek "Junior Lodge" 20. dubna, v sobotu v 9:30 hod. veeer v fadove budove Pokrok Houstonu cis. 88. na Studewood. Nde zabavni vYbor se snaei, aby se veichni dobte pobavili, budeme mit "Floor Show" a jine atrakce. Tee o hudbu je nalehte postarano a sice Joe Young orchestra. — Ted', damy zalezi jen na vas, abyste si obstaraly taneeniky, aby bylo yee v potadku.

Teeime se, ee nas y e velkem poetu navetivite.

Louis Rulik, Jr. S pfatelskS7m pozdravem, Nekolik tech hodin, ba 'lady jen nekolik okarniiku, nekolik slov pronesenkch maze dosici dobrS•ch vS7sledkii — pfieleneni toho neb onoho znameho, piitele, pfibuzneho, jejich ditek dQ rad na§i, mohutne Slovanske Podp..Iednoty,

Ve stkedu, dne 17. dubna 1940.

Strana 19.

VESTN1K

Kukersitova Hidlice.

Dr. Karel Pejml.

TE STARM dbe silurske — piked davnymi tisiciletirni — pokrkvalo mote vet gi east severni Evripy. V to Jobe byly take sttedni Cechy dnem motskkm. Tehdy zili v morskch vodach podivni 2'ivoeichove a rostly podivne rostliny. Tehdy se datilo dobre pancernatYm rybarn i zylag nim drobnYm motskkm kasam rodu Gleocapsamorpha, z yla gte na mistech, kde dosti teple more bylo pomerne melke a klidne.

Tyto motske iasy yyZivge se odumiraly a easem vytvotily mohutne vrstvy na dne motskkch tisin. Tisicileti plynula a veky vytvately z rostlinneho sedimentu horninu zvla gtnich vlastnosti. Motske viny opadly a na mistech, kde se dtive zrcadlily nepkehledne vodni plane, objevila se zeme a sve misto uz moki nepopustila.

Takovou usazeninu z doby silurske jest kukersitove biidlice. Ta se vg ak nevyskytuje de. Jest zvla gtnosti Estonska, kde se vyskytuje v fizkem pasu podel zalivu Finskeho a dale pak do Ruska, kde dosahuji kukersitove biidlice as k samemu Leningradu. NejmocriejS1 logiska teto bridlice jsou mezi mesteeky Joehvi a Rakvere. Jmeno kukersit pochazi od estonske oboe Kuckers.

Kukersit jest bkidlienata, hornina tvorena, jednak Zlvienatkmi vapenci; jednak horlavS7mi lupky; ma barvu alutohnedou. Je to hmota hotlava,, a proto si ji vsimalo tamni obyvatelstvo jiz davno a byla doporueovana jako nahrada za jine palivo, jira Estonsko neoplYva. Jest znamo, ae v teto zemi neni uhli.

Tim 'MAI jest proto vYznam hoklave bkidlice.

Pkidinou hoilavosti kukersitove bridlice jsou zkamenele zbytky nesmirneho mnoZstvi tas, ktere tvoii vice ne'Z polovinu obsahu teto horniny. Hori sice plamenem silne eadivYm, ale hoti. Pro Estonsko jest kukersit nesmirnkin dobrodinim. Pro nas by byla tato hoklava bkidlice topivem menecennYm, na neZ bychom

ne-

stacili hubovat. Ale v Estonsku se uNvalo kukersitu i na 'Zeleznicich i v tovarnach.

Kdy2 se do popkedi hospodakskych otazek dostala nafta a kdy2 kaaIST narod na svete se snaM, aby si zajistil nejake kvantum teto cenne lasky, eiperni Estonci nelenili a upotkebili sob kukersitovkch zpilsobem, umoiriujicim daleko intensivnej gi vyul'iti. nee jak tomu bylo as dotud primS7m palenim. Se zdarem pouZivali teto lehke horniny k ykrobe svitiplynu. Ale ani tim se nespokojili. To nebylo jegte to prave vyu'Ziti cenne bkidlice.

Pkistoupilo se proto k dal gimu zpracovani.

Drobne rozdrcend hmota byla zpracovana podobnkm zprisobem jako nafta nebo kamenne uhli. Destilaci byla ziskana tekutina barvy temnehnede, majlc podobne vlastnosti jako nafta. Tato smes jest smesi rrizmi'ch uhlovodikri, fenolri a ristrojnkch zasad a kyselin. Proto se znovu podrobuje eisteni pterugovanou destilaci a tak se ziskava posleze lehkk benzin k ridelrim leteckYm, dale Dieselriv olej a kerosen. To jsou ovgem velmi cenne produkty.

Pri destilaci se nadavkem ziskava je gte koks a nektere plyny, eehoa vaeho se vyaiva dokonale v technice.

Hodnotu cennkch kapalnkch destilatt, majicich nesmirnk yYznam v letectvi a v motorismu, dostateene oceriuje dne gni doba. AC tedy kukersitove bkidlice se nemute nijak rovnat polybituminesni nafte, piece lidskY drimysl z ni dovede vytvotit smes rozmanitYch organickYch sloueenin, jet* se cenen3 •Tm viastnostem nafty tolik pribliZnji. To jest opravdu velik3'n rispechem na ceste, po ni2 se ubira lidska kultura.

Ani popel vznikajici pii spalovani nebo destilaci teto bridlice neptichazi nazmar. Ponevad2 obsahuje mnoistvi kyslieniku vapenateho, jest vitanou ptimesi pH qrobe cementu.

Dnes se ji.z netopi v Estonsku pod tovarnimi kotly surovkm kukersitem, ale neeistenou smesi, ziskanou destilaci bridlice. Tato neeistend sines dnes pohani estonske lokomotivy. Jest tedy vkznam kukersitu obrovskY. St'astni Estonci ho maji velke zasoby, nebot' podle dr.

Prantla se loliska odhaduji na 3.7 miliardy

Proe

tun. K tomu se dru21 pomerne snadne dolaYvani. nevyZadujici zvlaStnich nakladu, co2 jeho laci jen zvykije. Dasud malo znamemu kukersitu tedy kyne skvela budoucnost.

Bez obeti nic veikeho neni na svete; a obet' je plod Lasky. Poustevnik v pohadce napravil zbojnika, protoie ho — ngloval. Je moino milovat zbojnika a tak zv. darebaky? Darebaci jsou nejnat'astnagi fide. Piipust'me, ie byl by darebakem nas syn; coz bychom jineho citili, ze je neit'asten on i my?

Taylor, Texas.

Ctena redakce, bratki a sestry!

S velkYm poteSenim yam chci oznamiti, ze se zase bude u nas v Taylor, v sini kadu Praha cis. 29. hrati krasne divadlo pod nazvem "Komu Ruh da Mad", ktere zde sehraji Ceti studenti ze Statni university pod fizenim dr. Mieka dne 28. dubna. Divadla, ktere jf2 byly sehrany v nag sini, co nacvidil profesor dr. Mieek, se vt'dy dobte vydatily, byly sehrany tak Mile a s citem, ae si ani lep gi neraffZeme prat.

Pan 2ivnY, jak jsem slygela, hraje hlavni Alohu, a on se v torn oboru opravdu umi vyznat. Take v nem Minkuje sleena Ellis Vondrak, ktera v loni hrala peknou ulohu. JinYch a ostatnich hercd nevim jmena, ale uji gt'uji vas, ae vSichni jsou znameniti herci. Divadlo ma peknY nadpis "Komu Huh da Mad", a ja, doufa,m, ze budete vaichni zvedavi jako ja, jak to dopadne. Pka,tele, snaame se, by jsme tyto studenty podpokill a to hojnou nafatevou. Oni se venuji teto pane a Oiteene praci *pine zdarma. 6ist7 teZek jde zas jen pro dobro eeskYm a chudYm studentam, jen pro dobrY Mel. Pki tomto divadle bude teinkovati eeska hudba, pki ktere si vgichni mMete po divadle jeSte zatandit. Vstupne je jen 25 centil, deti 15 cent*. Jate vas jed• adarn, abyste se v co nejvet§im panou zvu a Z etu seSli zblizka i zdali; ukame jim, ae si jejich prate a namahy vaZime, a nezapomelite, 2e to bude 28. dubna v sini kadu Praha veder, zadatek v 7:30 hod. Pkijdle se pobavit, rozveselit a poudit. Na shledanou v Taylor dne 28. dubRubie Holly. na v nag. sini!

platiti vice

-WHITE OAK COI OR CENTE 3214 White Oak Drive Houston, Tex. • Taylor 5971. — B. B. Bedell & Son, maj. eIST"i7 PAROU DISTILOVANt 6:15 vahy PLATNO, LL 41/2c TERPENTIN, galon 39c 8:00 vihy PLATNO 41/2c Pilineste si nadobu.

10:70 vihy PLATNO, 31/2 JAP-a-LAC SCREEN ENAMEL Jap-a-Lac screen enamel nezapini otvory v drite, piedejde reza10 kusii Piskoveho PAPIRU, 5 veni a uSetii clkevo.

(SANDPAPER) Pravidelna 80c qt. — zvlaitni 48c qt.

GALVANIZOVANE CVOtKY, -18c CVOt' KY, k pribijeni platna - 12 1-4c PORCH & DECK BARVA K potaiti k venkovnimu barveni. Pokryje co jest vystaveno vode, "PURE WHEAT PASTE, libra - 9c velmi trvanlivi, uschne pivs noc. Kvart dostael pro podlahu velikosti 8x10.

"EXTERIOR" BILA

Venkovni BARVA, galon

85c

eis. 15 "Titanium Paste" Barva

Pravidelni $1.25 Zylaitni - 89c qt.

ODSTRANI BARVU A VARNISH

JEDEN GALON UDELA DVA

Odstrani starou barvu — Varnish — shellac neb Lacquer.

Nepogkodi neb znebarvi &rev°.

Pray. cena $3.85 zylaitni - $2.95 TOX-A-TOL, pra y. 2.95, galon - $1.50

Pravidelna 85c qt. — Z ylaitni 60c qt.

Proti termitinn a ochrane dieva. Jeden galon udela, 3 po roziedeni. tISTi VARENY

Superior Varnish Stain, qt. - - 69c

LNEN 11 OLEJ, galon Pfineste si nadobu

98c

Superior Venkovni Barva, hotove namichana, (bile) galon $2.35 Texo Paste Barva, galon $2.35 $1.35 "Twig" Olej k roziedeni barvy, galon

Strana 20.

VEBTN1K

LTe stfedu, dne 17. dubna 1940.

6.96 Telegramy 147.50 Telefon 79.22 Elektrina roku 1939.

7.20 Za vodu 360.00 Najemne z fikadovny Piijem Bilance Vydini 31.50 Bilance dne 1. ledna 1939 $3,249,733.64 Notak 2,456.50 Lekakske prohlidky PitiJEM: 12,569.46 Comm. za nove eleny Od radii na flmrti $205,185.49 27.00 Dary trok z hypotek, (collateral) 194.97 35.39 VYmena, (exchange) v bankach z poukazek trok z hypotek 67,450.23 30.66 Express tiok z bondu 36,173.99 3.54 height eight Urok z pajeek certifikatt 16,016.37 21.00 Povoleni od oddeleni pojAteni v Austin Olejove leases 152.40 433.00 Schtize Hi. radu VYclelek v prodeji bonchl 17,430.00 932.71 Pogtovne veech iftednikt VYdelek v prodeji majetku 1,440.94 6,294.65 Vestnik, odberatele Vracend dari majetku 26.34 8.38 Vestnik, poetovne Vracena, dan bondova 209.00 31.90 Prenos do Umrtniho fondu Vracene comm. novYch elerni 7.61 66.35 Oprava a disteni strojil Najemne z majetku 6,224.98 70.00 Psaci stroj Pkenos z Hlavniho kadu 31.90 53.50 Casopisy VYDANi: 131.13 Desky (loose leaf Binders) Umrti $109,355.91 73.00 Tabuiky pojistek tmrti, Pd-up certifikaty 4,069.00 20.50 adove stvrzenky trnrti nedospelYm dedictim 7,360.71 7.70 Distillate, olej pro vytapeni tmrti nedospel. dediciim firok 1,203.86 8.55 Papir pro Citaci stroj Snizeni hypotek, (pozemek v WID 112.34 Listy pro zapisni knihy els. 15 Cameron Co.) 11,847.50 6.50 •ytiny Comm. prodej majetku 1,225.23 16.91 Pomficky jednatelt Comm v refondovani bondu 290.00 56.60 Knizni indexy Odeitani puj. cert., odstoupenim atd. 26,218.67 559.02 Odznaky SraZka (discount) bondu 23.50 80.24 5000 poukazek SraZka (discount) firokti bond-O. 93.38 50.75 Kabinet VYmena (exchange) v bankach na 33.50 Deed of trusts firoky bona.

5.50 65.00 Lekakske formy trok pki koupi bondtl (pke glY) 525.89 37.50 Aktovky pro jednatele Pravni (legal) fleet bondft 276.16 998.05 Kalendare Pravni (legal) fleet hypotek 203.69 Dalsi potreby, rtzne tiskopisy, formulate Pravni (legal) fleet majetku 317.70 Ztrata v prodeji majetku 1,090.00 636.81 vgech firednikti a potkeby v idadovne Ztrata v podilech 25,550.60 Pogtovne, pojigteni bankov. vkladu .37 $43,886.13 $43,862.10 Pogtovne, poj. v zasilani bona.

9.22 $22.16 Bilance dne 31. prosince 1939 Premie pki koupi bonchl 6,555.92 Cestovne, udet majetku 1,078.74 Dane, fleet majetku 3,883.10 Dane, flat rate (vodni) fleet majet.

5,632.98 Pojigteni proti ohni, fleet majeku 219.90 Pkehledy, sprace, fleet majetku 1,045.84 $ 1,672.62 $ 63.00 $25,677.08 $27,412.70 Bilance dne 1. ledna 1939 Opravy, atd., fleet majetku 2,009.49 pktJEM: °rani, eisteni, prate, fleet majetku 2,819.45 7,690.59 Od radil na umrti :soda, fleet majetku 5.52 1,200.00 Splatky bondt.

Vracene inurtni poplatky 402.17 1,510.00 Urok z bondil VracenY trek hypotek 74.03 3.75 Urok z piijeek certifikatii VracenY Urok pitjeek cert.

31.76 Telegramy, fleet bona.

2.33 ($10,404.34) Celkem Cestovne, fleet bona' 103.68 VYDANi: Pkenos na H. A. prvni rani popla$ 356.01 Uspory tek, (1st. year prelim.)

16,968.10 6.50 Vracene flmrtni poplatky Pienos na H. E. v hotovosti 5,031.90 268.94 Comm. za nove deny VYmeny (Exchange) v bance $235,531.80 $350,544.22 trok bondu 2.50 Bilance dne 31. prosince 1939 $3,364,746.06 trok pH koupi bondu (ptelY) 112.63 75.00 Pnjeky certifikatii 9.000.00 Bondy Piehled ($ 9,821.58) Celkem 75.00 Piljeky certifikatil, pridita se roku 1939.

Bondy, prieita, se 9,000.00 1,200.00 Vydanii Piijem Bilan. Bondy, °delta se Bilance dne 1. ledna 1939 $46.19 Bilance dne 31. prosince 1939 ....$ 2,255.38 $ 138.00 $33,477.08 $35,870.46 PkiJEM: Od "radix $21,862.10 Domlouval pan Pkeskoaklec pani Po prvnim jednani nove veseloPkenos z Umrtniho fondu, prvni rani poplahry v jednom znamem pralskem choti: tek, 1st. years prelim.

16,968.10 "Pkidej do kroku, 'Zeno, at' pkijdedivadle popadl jeden pan kabat a Dkenos z imirtniho fondu v hotovosti 5,031.90 me yeas!" klobouk a spechal ven.

VYDA.Ni: "Ani mne nenapadne - ja mom Satnarce to bylo divne. $13,959.00 SluZn6 fikednikil "Prod uz odchazite?" volala za easu dost."

180.00 Bondy rikednikii "No, vlastne ma g pravdu, v2dyt' nim. "Vklyt' se budou hrat jegte 169.50 Oznamky jsi take potkebovala etykicet let k dye dejstvi."

Aktuar 623.62 "Prase proto!"•zabrueel pan a uZ' tomu, nee jsi oslavila sve tkicetilete teetni vYbor 91,60 narozeniny." byl venku.

TiskovY vYbor 30.20 )O( )o( VYpomoc v idadovne 148.50 Rozeiloval se pan Cvikr na 2ebNedelam nikdy to chybu, abych Social security clari, Cast Jednoty 265.70 se peel s lidmi, k jejichZ nazorilm raka: "Vy jste sedmnactY, kterY ke mne Social security dari, Cast akednikti 141.00 Gibbon. nemam 2adne ucty.

Social security dari, Cast jednatelti dnes uz pkichazi Zebrat!"

123.70 "Ach - pan je statistik?"

Social security dari, Cast vypomoci 3.00 Obyeejne to neni tolik velikost )0( Excise IX. dari federalni 819.86 nagi bolesti jako malost nageho duHanet je ltdycky vdeenej gi neI Excise IX. daft' statni 606.31 cha, pro kterou natikame.

Cestovne 163.62 Jeremy Taylor. chvalit.

Piehled piijmil a vydini innrtnato fondu

Piehled piijrnii a vydani D€- skeho Odboru roku 1939.

'Amu a vydani Hlavniho ftidu

v2sTrific

Ve stiedu, dne 17. dubna 1940.

Petrolejem proti zigtrtu.

Delnici Krutilove ye LhotePodkopne u Vizovic onemocnelo 9-mesidni dite. Krutilo y a neka s nemocnYm chlapeekem k lekati, nybr2 k tak zv. bohyni (mastiekatce). Ta ji poradila, aby diteti dala vypIt 4 Woe petroleje a pak pry "bude po yS'em". Krutilova poslechla.

Chlapeekovi se v gak ptitailo a proto s nim rychle odjela do zemske nemocnice v Uherskem Hradigti.

Tam 9-mesieni Antonin Krutil pies okamlitou pomoc zemtel. Lekati zjistili, ze mel zdArt. Pies to vAak by mohl bYt zachranen, kdyby lekatska pomoc piisla yeas. (Loriskeho roku bylo v uherskohradikske nemocnici 332 ptipadt ze.§krtu, z eeho2 smrtelne skoneilo pouhYch 40). )o( Jihomorayske plantaie — Loilskeho roku byly kolem VelkYch Pavlavic na ji2ni Morave pestovany na zkouAku cukrove a vodni melouny. Tyto pokusy zaznamenaly velmi peknY Uspech, nebot' se zjistilo, 2e jak Vida tak podnebi melountim pine vyhovuji. Podle lonskYch yYsledlra se poeita s tim, ze 1 ha jihomora yske pady urodi o2 5,000 meloun y . To znamend, pti peknYch cenach, opravdu dobrou vYnosnost. Jakostne se jihomorayske melouny npine vyrovnaji melountm z Mad'arska nebo ze Slovenska. Letts budou melounovYmi kulturami osazeny plochy v rozloze nekolika hektarfi. Take kolem Uherskeho Hradfgte se zemedelci zajimaji o pestovani melountr, ktere zde budou letos z jara vysazeny zatim jen na zkou'81u.

Dobrir obehod.

Svateoni stkelec se vracel v mrzute nalade, proto2e nic nestkelil. k rybniku, kde se prohanelo velke mno2stvi kachen a na biehu stal sedlak a dival se na ne.

"Zak byste mi dovolil, vysttelit si jednou do tech kachen?"

"Za dvacet korun."

"Plati", zvolal lovec, zaplatil dvacet korun a yystkelil ze sve dvojky mezi kachny.

Zastkelil jich deset.

"Obayam se, 2e jste udelal 't'patny obchod,' podotkl lovec, strkaje koiist do brainy.

"Ba ne," odpovedel sedlak na odchodu, "ty kachny nejsou moje." )o( Velci mu2ove a 2eny nenatikaji na npochopeni, ac znaji je velmi dobie.

Vedomi fidelne prate je pied slo2enim rukou do klina V2clyt' dobro musi ptekonati vice nesnazi ne21i zlo. Jen pro svilj pevnY charakter, pro svoji laskavost, vytrvalost a trpelivost dospeje k cili.

Strana IT,

StoletY odegel navidy. — V Ra.. - ..DvaaosmdesatiletY postilion na kovicich na FrYdecku pohtben byl Hlinecku. — V Rorie u Hlinska travi bezmala stoletY pasekat J. Pajurek, ktery se do2il neda yno devadesatiosmi let a zakladal si na skuteenosti, ze byl nejstarAim °ben,nem v kraji. Pamatoval zlou robotu, kterou zkusil ye svem mladi jek.e a nejednou ucitil karabae panskeho draba na s yYch zadech.

Vypravoval rad o vojenskYch kdy bojoval pod RadeckYm a kdy2 "logroyali" v Italii. Odeel s nim jests jeden z poslednich valeenika od Hradce Kralove z yalky z roku 66. Pajurek byl do posledka eilYm a byl nejenom kronikou sveho stareho usedleho rodu, ale i sve rodne vesnieky pod Beskydami. Neni diyu, 2e stare§inu sveho cela vesnice doprovociila na posledni tests. )ot Jedini ptaci, kteti mluvi, jsou papougei, a ti neletaji vysoko.

Wilbur Wright.

sviij odpoeinek 321etY bYvalY postilion Dole2alek, kterY pinYch 36 let jezdil s pokou z Bane pies Holetin do Hlinska. Za to dobu jel ye slunach poky pies etvrt milionu Za dob jeho zadatku na poke nebylo jests tolik. poky, a noviny tehdy malo kdo odebiral.

BYval take ponocnYm obce a za mladych let pilne tkaleil. Patti mezi nejstark poSt'aky na Hlinecku. )o(----Nejtragietejkm osudem kulturni bytosti je zastaveni jejiho rtistu.

Martin Sekerka.

q

Li e. Liquid.

SirovY ptipra yek k Aleve neptijemneho svedeni, jet obyeejne je spojeno pii yyta2kach na k02i, §tipnuti, nejedovatYm hmyzem. Take ptinak filevu pti Eczema. Cena 50c lahey. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(4)

r4t

SSSSS 1,1411,1111111

HLEDAME J politickich

111111•111.

E ...e

eECHOSLOVAK

PRO VESTNIK A e viech osadich!

y

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode v§ech kandidatu ve Va8em okresu a precinktu.

Zaplatime komi.§ne za ziskani techto. Uddlate dobrou slutbu Vagemu kandidatu, kdy odporueite Vestnik a "dechoslovak k k oznamovani jeho kandidatury.

Ceny Porrckich Oznainek

BOLT v HRDLE?

ZDA SE VAM, JAKO BY BYLO POSYPANO P1SKEM? --PAK TO BtVAJ/ Z PRAVIDLA PRVN1 PR1ZNAKY JARN1 RYMY —

NACHLAZENi KASLE — Neeekejte, le to samo ptejde a zaen6te brad

Statni Okresni Okresni komisaiPrecinktni Stejna cena jest pro kterSrloliv z vSTS'e uvedenSTch dasopis0.

VSechna Politicks oznameni musi bkti zaplacena pkedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknST clank odporudeni, kterSr si semi milie-ptipravit a my pfeloZime do destiny, pak jmeno jeho jest vkazeno do sloupee politickSTch oznameni, die okresii a toto tam zustane a do voleb.

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, nezli tSrden pked volbou.

proti Kagh

• 1.11110DN4 — • PrSORIV`Z • DETI JEJ MAJI RADY Ve /Meth ptednlch lekarnach

50c — 26c

eechoslovik Publishi Vydavatele Vestniku a

anebo si objednejte ntimO

- CO. W. F. SEVERA CEDAR RAPIDS, IOWA

ns

Dalgi informace ochotne pods

SEVERtTV

RRisim

$25.00 15.00 10.00 7.50

WEST,

.21

techeslovika TEXAS

Btrana 22.

VISTNIX

C. II. CHERNOSO PRAVNIK Vyfizuje vekere soudni zalelitosti. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

RED FRONT teska Jidelna, Restaurace

a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelni, jidla a lunge.

NejlepAi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlitani stoly pro rodixiy.

DR. KAR. J. HOLLUB CeskY Lekaf a Operatir 711 Medical .Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fifadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

John W. Legikar OESKt PRAVNIK tradovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS. DLL THOMAS N. DeLANEY o6N1 LEKAft Brlle spravne pripravene. as dle funluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLI1211A. V hodine 2alu • zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni fistav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch j ednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWA R D PACE Pohrebni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a doll NovY pohrebni domov otevfel Bill Marek. V hodine 2alu najdete u nas nejlepei obsluhu a ceny lacing.

Ambulance ye dne i v nod.

Telefon 546.

BILL MAKER & BILL BURNS Funeral Home Cameron, Texas.

Olen S. P. J. S. T.

t?e stiedu, dne 1'7. dubna 1940.

DIVADLO NASICH STUDENT(' V Manielstvi fictyhodneho GRANGER A TAYLOR. — Podle "Jihodeskekho Slova" v Lomnici n. Lut. mantele Z Austinu ptichazi nova, zprava, kteri jsou spolu jit 67 let. Ferto studenti Ceske redi na Texaske dinandu Kritovi, kterY byval temstatni universite srdedne zvou naee skyrn porienim Utednikem, a setrkrajany a krajanky na deskou ve- val v to funkci 57 let, je nyni 95 selohru "Komu Btih da Urad", jet roktii a jeho mantelce Jane 90 let bude sehrana v nedeli dne 21. dub- Svatbu slavili v roce 1873. Meli 13 na v osadni sini v Granger a v ne- deti. Jeden ze synri zemiel brzy v deli dne 28. dubna v sini SPJST v mladi padl ve valce. Nejstareimu Taylor. Zadatek na obou mistech diteti, deal, je 67 let, nejmladeimu, je v 7:30 veder. Vstupne 25c &spe- synovi, 45 let. Dosud tije 11 deti. ll. a 15c deti. Hra naSich studentri Man&le jsou jeSte 'dill a chteji se je velmi zajimava a je nyni v oe- doekati sedmdesateho pateho vYskoslovensku zakazana, ale pied pH- roei svatby. Start pan Ktit ma bochodem nazistri byla hrana s 0- hatou pamet' a rad vypravuje o brovskYm fispechem v Burianove di- valce v roce 1866, ktere se zfidastnil vadle v Praze. Hlavni filohu hral a ve ktere byl zranen, a o vodmch slavnY deskY komik Vlasta Burian, stavbach, na nicht byl teasten. jent zrovna hYtil vtipem. Zasluhou Pamatuje si presne rok stavby i studentri bude hra u nas v Texasu. jeji ilcei. Rad si *Ste pochutnava Ukatme studentrim, to oceriujeme na kouteni. )0( jejich snahu a praci! Na shledaJe zvykem u ten proklinat "tu nou! druhou" jako zloducha, kterY nidi )o( Posledni "klapalek" na Hlinecku. jeji tivot. Ja veak povatuji druhou —Typicke stare Ceske mlYny, jet tenu za velikeho mravniho Cinitele. dtive v hojnem poetu se nachaze- Strach z ni, z toho. to by se pro ly na =Sem venkove, ustoupily po- mantela oblekala lope, to by s nim stupem doby moderne zatizenYm, jednala jinak, to by poslouchala strojovYm mlYnilm. A tak stare ochotneji jeho staronove historky, mlYny, typicke svym "klapanim", udrtuje privabnYmi a vernYmi vice zmizely i v nejzapadlej'Aich koutech. ten net veech deset ptikazani. ZniJen zcela ojedinele najdeme zby- Cila-li druha term nektere domovy, tek takoveho mlYnu. Ua Hlinecku udrtuje tisice jinYch neporueenYzachoval se takovY "klapalek" jeete mi.

Dorothy Dix v "Woman' Day" zcela zachovalY v obci Rane. Rol)o( nik Arnoet Buree vlastni tento staOdpoved'. rt' mlYn. Je to zatizeni na vrchni "Kolik je ti let, chlapeeku?" vodu, skladajici se ze dvou piskov"test pane." covYch kamenfi, ktere jsou oblote‘ est! Ale vtclyt' ani nejsi tak "8 ny dokola prkny, zv. "lub". Na tak zv. "vtetene", ktere °tadi jednim z velikY jako mrij deetnik!"

"A jak start je vas deanik, pakamenfi. jest ptipevnen dtevenY kotouC (vdeek) se ttemi hranolo- ne?" )o( vitYmi zuby, na net narati spodek koge, jet pH otadeni vydava ten Jedno se v Kalifornii potadala typickY zvuk `klapani`. Stare toto soutet o nejvernejSi napodobeni zatizeni bYvaleho mlYnu slouti ny- Charlie Chaplina. Zrieastnil se ji ni jako grotovnik. take Charlie Chaplin v prestrojeni. )0( Dostal druhou cenu.

Pan profesor pozoroval na ulici, )6( jak malt' udednik tahne tetce naPriznadnou znamkou genia je, lotenY vozik namahave do kopce.

Hall.

Ztelelo se ho panu profesorovi, pki- sviti vlastnim svetlem. kroeil k nemu a pomohl vozik vytahnout nahoru.

Od roku 1883.

"Jak si tq tvilj mistr ptedstavuje, 'te to posila s tak tetkYm naklaBallard Snow Liniment byl levdem?" zeptal se potom rozhoteeny nou pomoci k rileve namotenYch pan profesor. odkenin, vysileni od prepra0ovani neb prepinani. Lahev za 30c Odvetil udednik: "Mistr povidal: `Jen jed', von se a 60c. Old Corner Drug Store, West, (5) ut nejakej pitomec najde a pomt- Texas. ti s tim!" )0( RHEUMATISM.

$ $ Uspoilte $ $ $

Mrs. Konstanty Godlenski, So. 2nd - 96th Street, Brooklyn, N. Y., piee: Posilam $5.00 na Nonat, jellkot mne Nonat vyleeila rheumatism.

Moji znami si tet pkeji Nonat.

Na rozliene, at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osveddila, ktera vytahne drevene i ocelove tkisky, ittely a Rile pkedmety uvazle v tete, ale musi to bYt

Kdyt vase hodinky poelete nom do spravy. Jenom na kratk3i Cas Cinime nabidku etenatilm Vestniku a veem nagim krajanfirn spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za-

'NONNI

$230 Tato oznamka musi bYt zaslana a neb ptineeena s katdou spravicou.

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho aeberte, radeji pike ptimo na naSi %dresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California

Frank Kokos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS.

Poety.

"Vydeld-li tatinek 500 K tYclne a da mamince tki Ctvrtiny, co dostane maminka?"

"Zachvat mrtvice." )o( Odpoved'.

NovS7 delnik: "Jak dlouho ut tu pracujete?"

Start' delnik: "Od to doby, co mi pro lenost pohrozili propuetenim". )o( HodnY otec.

Matka: "Co kikal tatinek tomu, tes rozbil auto?"

Syn: "Mam vynechat kleni?"

Matka: "OvAem." Syn: "Tak netikal vfibec nic."

Nabytek a domaci zakizeni vgeho druhu.

Tovarni ceny. — Primo k zikazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove kith" Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS

Neni tIeba trpe

Z4cpou Jste-li nervosni a unaveni- je-li ialudek zkdenS, a vale chut' k jidlu g patna p • evalujete.li se v noci na Mau a nemniete•li usnouti mate-li boleni hlavy a citite se g patne a nemocni- muse WO, ie trpite funkcionalni zacpou. Proe mate viak dale tak trpeti?

DRA. PETRA

Hoboko je ialudeeni einnost povzbuzujicim lekem, ktereho bylo pouiivano nspelne tisici po vice nei 5 pokoleni. Ziskejte p • ekvapujici blahodarnou einnosti Dra. Petra Hoboko. tteinkuje jemne a veskrz tenth° 4 zphsoby: pomaha einnosti ialudku; pravidluje Cinnost stiev; zvylnje vymegovani prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni. P•roda easto zklame y e svirch pravidelqch einnostech vymelovani pomoci stiev a ledvin nisledkem nejake prozatimni neeinnosti techto itstrojii. To je, kde Dra. Petra Hoboko, ialudee'ni einnost povzbuzujici lek s hladkou, jemnou einnosti pomuie vain ve v-ymeiovani piebyteenfch latek.

DRA. PETRA Le6ivST Olej Liniment Netrpte vice nesnesitelnjqni revmatickjani a neuralgickf, mi bolestmi, mueivfm bolenim zad, ztuhlfrmi a bolaqmi svaly, namoieninami a vymknutinami, boulemi, odfeninami, svedicimi a palicimi nohami — ziskejte rychlou a pfijemnou ilevu pomoci Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu. Je to utilujici, protihnilobnfr ulevitel bolesti, poniivancr v tisicich domicnostech po vice nel. 50 rokii.

Nepali ani nezmisobuje puchilie — neni mastt4, ani lepkavf. Ceinkuje rychle a jest zah •ivajici a pronikajici.

Je itspornc,.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. MEM

NM MOW MIN OM OM MI= NOM

Zvliiitni Nebidka — Objedneite Dues

I

Dr. Peter Fahrney & Sons, Dept D811- .1 2501 Washington Blvd., Chicago, Itt. 2

Prosim, poilete mne na.sledujici zkukbni lek, pokovne vyplaceno, za neji I prikladam I ❑ $1.00 za Cost 2•unco4ch Zkukbnich Lahvieek Dra. Petra I Hoboko.

I 0 $1.00 za d y e pra y idelne (334 un- I cove) 600 'awe Dra. Petra I I Leeiveho Oleje Linimentu.

C] Prosim poMete l6k na dobirku. el L

V 28TNIK

Ve stfedu, dne 17. dubna 1940.

Volicum okresu Burleson!

Clint Lewis Jr. oznamuje za serif a.

Moji pfatele a ja sam, se citime, ze velka va gina vas jste mojimi ptateli, a 2e vy jste pozorovali mne z meho mladi a2 k pritomnemu veku skoro 27 let. Byli jste velmi shoqvavYmi, za co2 jsem vam skuteene vdeenSim. VetSina z vas si uvedomuje pod jakYin bremenem se v pritomne dobe nalezam, a citim se, 2e jste ochotni nabidnauti mi ochotne ruku, zdali tak mo2no. Ja tvrdim, tak m02ete ueiniti vaSim hlasem pomoci zajmu v nastavajici volbe.

S pomoci precinktnich, okresnich a statnich firednikfi a s s yak kooperaci pii volbe maleme sorganisovati 'Serif& odbor, na kterY budete hrdi. Lid si preje mladou krev a novo idee v Court House a ja jsem pohotov tyto dodati. Poeiname se zavedenim odboru otisku prstu, nave zatizeni vezeni uvnitk i venku a mo2nost slaby na va'Si 2adost ve dne i v noci. Toto jest vas okres a vase vezeni — prijcPte a nechte p.

Batese neb mne ukazati a vysvetliti nag plan.

QiiiiN4LaL RANA VITOVA v novem eesky mluvicim filmu

"Krb bez ohne"

Jest to film, jeho dej zanecha v kaddem hlubokY dojem. Byl zfilmovan dle romanu stejneho jmena od Maryny Radomefske.

Ukazuje Jos. V a Au t, zastupce Praga Film Co. WALLIS, ve etvrtek 18. dubna, o 7:30 hod. veeer.

HALLETTSVILLE, v patek 19. dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hodinich weer.

PLEASANTON, v nedeli 21. dub -na,pouzejdnprstaveni, o 1 hodiny odpoledne.

ROBSTOWN, v nedeli 21. dubna, o 6 a o 8 hod. veeer.

FLORESVILLE, v pondeli 22. dub. o 8 hod. veeer.

TEMPLE, v titerSr 23. dubna, o 2.30 odpol. do 11 hod. veeer.

WEST, ye steedu 24. dubna, o 2:30 hod. odpol., zaeatek veeer 7 hodinach.

ENNIS, ve etvrtek 25. dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 8:45 hod. veeer.

BALLINGER, v patek 26. dubna, o 7 a o 9 hod. veeer.

SEYMOUR, v nedeli 28. dubna, zaatek veeer v 6 hodin.

Jsem pine schopen a 2adostiv pracovati. Zkuste mne jeden termin a nechte mladou krev dokazati cenu teto. S vak pomoci a za..jmem ja mohu dokazat aspech.

Stfijte pii mne a ja budu s vami — tak spravne, nestranne, '&1112ne a poctive jak se path na obecniho sluhu.

Muj otec venoval 17 let jeho 2ivota pro vase slaby a zemfel, maje zlomene zdravi, bez financi. Pomorte mne vyrovnati dluh, kterSr je na mSrch ramenech a udelejte ze mne mute hodneho vagi diivery.

Jsem proti politickYm ptedsudkum a nedovolim, by politika se vloudila do S'erifova odboru. Stfljte pri mne, jako byste stall pli svem synovi a ja mom dilveru, 2e budu vagim gerifem okresu Burleson.

(Pol. Adv. Pd.) )O( Smetanovo narozeni — v nejveselejgim dni v V roce 1824 trval masopust celST leden a imor. Tehdy v Litomygli stihala radovanka radovanku. Posledniho Unora byla nedele a v pondeli se v Litomy§li slavilo rozloudeni s odchazejicim masopustem.

Smetanovi se pied tint ptistehovali z Noveho Mesta na Mor. do LitomyNove a lep g prostiedi pfisobilo na Smetanovu rodinu do to miry, 2e se zudastnila vSech slavnosti a zabav, spolu s chasou panskeho pivovaru, jeho2 byl FrantAek Smetana najemcem. Pani Barbara Smetanovu velmi rada tandila a v taint() masopuste taneila na masopustni pondeli a2 do pfilnoci. Druheho dne, v masopustni aterek, rano v 10 hodin se narodil Bedfich Smetana. Narozeni syna bylo v rodine pfivitano s velkou radosti. Frantikk Smetana ze svYch tii man2elstvi mel na 2ivu jen dcery, na poeet jig sedm, ale 2adneho syna.

Frantikk Smetana byl prave na dvofe. kdy2 mu device ozna.mit, ce se narodil syn. Otec byl pry tak rozradostnen nad touto At'astnou zpravou, ze device chytil a tanail s nim po dvote. Na radosti, ktenapinila Smetanovu rodinu, musila mit podil i pivovarska, chasa.

Frantigek Smetana daraval s v é I chase sad piva a tak Smetanovo narozeni bylo v litomy glskem pivo- ' vale oslavovano zpevem," tancem a radostnou naladou a'2 do vedera. )o( Ve Strakonicich se potkali dva znarni a dali se do hovoru.

"Jak se daii vaSi pani tchYni?" ta.zal se jeden.

"No," povidal ten druhY, "byla nemocna a tak jsem ji zavezi do Prahy do sanatoira."

"Tak? A je ji ted' lepe?"

"Kdepak. U2 si ji Panbilh povolal!"

"No jo," povida ten prvni zamy'Slene, "Praha holt je Praha!" )o( Co vS'ichni uctivaji, nesmi iikdo Lao-Tse. beztrestne znieit. ,

HERBINE Kdy2 2luenatost, boleni hiavy, nadYmani, plyny ei pocity fmavy jsou ptiznaky doeasne nezalivnosti a u2ivate nejake projimadlo.I zkuste Herbine. Je to naprosto ro-1! stlinnY lek. Labor 60e. Old Corner 11 Drug Store; Westt Texas, (1) V

Strana 23.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy ikadu Pokrok Houston Ni2e uvedene orchestry hrati budou tancechtivSnn dle nasledujieiho potadu:— Houston Czechs DNE 21. DUBNA Nesvadba

DNE 28. DUBNA

Harmonizers

DNE 5. MATE

Oslav30-ethorinfduPkHstoCi.8Zpevhra "ANDULKA gAFAttOVA"

DAMY 25c

VSTUPNE: PAM 0 pohodli

a obslouieni et. nivglevnikii bude naleiite postarano.

POkADATELE.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.

teskST zpev.

Ceske divadlo!

Ceska piednaika!

v nedeli, dne 21.

ZAHRAJE OCHOTNICKt A PEVECKY ODBOR SLIME

v sini rada livezda Texasu, 6islo 4 v Seaton, Texas krasnY obraz ze hvota, o tiech jednanich

6

POCTIVEC

9

eili

"Filosof od verpiinku" Napsala B. Rajska-Smolikova.

OSOBY: Vavrinec Karhan, poctivS7 'Svec, p. Fr. Mrkos Tonea, jeho dcera, sl. Ella Koemelova Dana, redaktor, Dr. Geo. A. Pazdral Herma Roakova, majitelka modniho salonu, pi. F. J. Coakova Ludek, jeji syn, p. A. W. Mareak Maisl, obchodni zastupce, p. F. J. ooeek Dej v Praze na ptedmesti. Dne gek. Mezi druhSTm a tretim jedrianim uplyne doba jednoho roku.

Divadlo fidi Dr. G. A. Pazdral. — Napoveda: p. Fr. Mouelia.

Pied divadlem a mezi jednanim fieinkuje peveckY sbor "Slavie" dirigent Dr. Geo. A. Pazdral Obecenstvo uvita Dr. Pazdral.

Mezi jednanim promluvi redaktor Vestniku p. Fr. Moueka.

Zaeatek piesne v 8:00 hodin veeer Vstupne: Dospeli 25c — Deti 10c Ve dye hodiny odpoledne pevecky sbor Slavie ptednese nekolik deskYch pisni na radiove stanici, (K.T.E.M.) v Temple. Kdo ma radio, necht' laskave vyslechne no.'S program.

Prijdle vAichni. Krasne a u glechtile pobaveni zarueeno.

Strana 24.

VESTNtK

Podiveite k

074kiaMOValli

Mali Oznamovatel

OZNAMENI ICANDIDATO

PROHLA§ENi HLAVNI tilADOVNY SDRU2EN1 AMERICKYCH eECHOSLOVAlit V TEXASU.

Drazi krajane!

V tomto sloupci uvetejriujeme Nazisticke Nemecko napadlo dalznam kandidatu v demokratickYch si bezbranne narody a V Malem Oznamovateli itetujeme primarkach v roku 1940, kteti tadaji dokazalo tak celemu svetu, ze neni centy za slovo, za katde uvetejne- volide o hlas a laskavou podporu. mono v budoucnu poeitati za iidni. Nejmenk poplatek za oznamku nych okolnosti s pritomnYm NC(do 25 sloV) jest 50c. Oznamku na0. H. CROSS meckem co dlenem rodiny ostatnich. pike na zvla:Stnim listku a pkilotza zastupee 11. distriktu te k objednavce ptislu gnY obnos narodt sveta. Spojenci odpovidaji bud' pokovni poukazkou (Money W. R. POAGE vetSi akci vojenskou na tento barOrder) nebo ve znamkach (stamps).

0 znovuzvoleni za zastupce barskY krok nazistickeho Nemecka. osobni dek, ptidejte 5c 11. distriktu.

Nak Spojene Staty a jejich vladni na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele dinitele vidi dnes i nebezpedi pro naJ. E. McDONALD zatajeno a nabidky posilany admisi Ameriku a nikterak se dnes neZa komisate zernedelstvi nistraci pod nak znadkou, fletujetaji s tim, ze jest nutno po'd'itati Name za oznamky "Na prodej", "Slut(0 znovuzvoleni) zisticke Nemecko i za nakho neptiby a prate" a podobne 25c zvla§t' za znadku a na pokovne, aby dale OKRES McLENNAN: tele. President Roosevelt vetejnYm dopisy mohly bYti ihned odesildny.

W. B. MOBLEY projevem odsoudil napadeni Danska Pri oznamkach "Nabidnuti k za gerifa. a Norska, vlada povolila dalSi velke snatku" neb "Ptijme se hospodyobnosy na namorni zbrojeni, povoJOHN W. DUNCAN no" obnak doplatek za znadku a lila dalk letadla Spojencum, neni 0 znovuzvoleni za gerifa. pokovne 50 centii.

Doplatek za .znadku budit ptilotudit dnes naprosto sporne, jak citi JIM D. McCLAIN t.en k obnosu, kterY posilate za oAmerika a kde jest nak misto. Ceza gerifa znainku. skoslovenska Amerika byla jiz jaOKRES FT. BEND kYmsi ptedvojem, nebot' my jsme K pronajmuti! Klempirna se C. D. MYERS pochopili okamtite, ze Nazisticke vS • im zatizenim. Hlaste se u: Mrs. za okresniho soudce Nemecko nerespektuje a nikdy neBertha Fojtik, Fayetteville, Texas.

H. CECIL BAKER bude respektovati Demokracii Ame (16-17-pd) Za okresniho navladniho rickou. Dnes po poslednich uddlostech jest je gte vetk nak povinno171F-TABAK start', lehke druhy FRANK KUNZ prodavam 10c, 15, 20c; cigaretovY za okresniho komisate 2. precinktu sti, abychom vypnuli nak sily do krajnosti a pracovali na zapodatem 25c a 30c libru, nevyplacene..Vacl. dile, dnes jde nejen o CeskoslovenKratochvil, Portland, Tenn. (13-16p A. H. GRUNWALD sko, ale i o na.S1 novou viast Spojeza okresniho komisate ara;°, TABAK listovY na prodej, 10c ne Staty Severoamericke. Nazismus Precinkt eislo 2. a 12c libra, nevyplacene. J. Burykk, jest neptitelem vkho lidstva, ktere OKRES BRAZORIA Portland, Tenn.

(12-16-pd) yeti ye velke idealy demokracie a ETHYL (CORRIGAN) KERR ktest'anstvi. Proto tadnY krajan na2S z k 4. 4,-1 MALA KUttATKA: — Barred o znvuzvoleni nezustane nedinnY mimo naS'e taa White Rocks, Silver Laced Wyanza okresniho pokladnika. dy a okamtite ruce k dilu, dattes, R. I. Reds, Buff a Black abychom zmohutnili, abychom zlepMinorcas, Bile, Buff, Hnede a Cerne OKRES MATAGORDA kli a posilili nak Sdruieni AmeLeghornky, Anconky a michane FRANK CARR rickYch oechosloy akti v Texasu. druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a za 'Serifa.

Ndrocini Rada v Chicagu kona kohoutci. Z kvalitnich "bloodHARRIS MILNER schtizi vgech svYch slotek v Chicatested houfa. Pike si pro na y zvla0 znovuzvoleni za gerifa. gu dne 20. a 21. dubna. K teto schtiStni cennik. — VON MINDEN'S zi vyslal vYkonnY vYbor SAOT co zaTHOS. H. LEWIS HATCHERY, Fayetteville, Texas. stupce preds. br . Vladimira Maudra, Za okresniho soudce (3-dz.) vicepieds. Rev. C. J. Kunce a C. H. LUTHER ROBERTSON Chernoskeho. Odbodky neb olenove, Pravda. za okresniho komisate kteti maji navrhy neb ptali by si, Preli se dva herci o to, kterY z (4. precinkt o znovuzvoleni.) aby ureite veci byly v Chicagu ptednich jest vetkin umelcem.

HENRY H. tilIAL neseny, adresujte okamtite sve do"Ja si prina.dam jako Vojan", Za komisate 4. precinktu. pisy leteckou patou na adresu: rekl jeden z nich. "Ten se jednoho V. Maudr, % Czehoslovak National rana probudil a byl .velikYm umelOKRES MILAM Council of America, 2608 So. Central cern."

BILL ALEX BONDS "Ja jsem vice net Vojan," pravi Za odhadeiho a vYbereiho dani Park Ave., Chicago, Ill. druhy. "Ja jsem se take jednoho Narodni Rada v Chicagu lituje (0 znovuzvoleni) rana probudil —a jit jsem velkYm velmi, ze neni motno, aby nam nyumelcem nebyl."

OKRES BELL ni vyslala do Texasu br. sen. Vojtu 0 .. FRANK PONtiK Benek a proto se jeho zajezd odChladn.okrevnost. za okres. komisate 2. precinktu. klada na dobu pazdejk pravdepori jedne zkou:ke v cirkuse yypukl dobne v zati.

MONROE FISHER °hen. Oheri zachvatil i mistnost, kde Vekcere odboeky SAO. T. jsou Za serif a. zkoukli hudebni artisti. Kandy spedany, aby okamtite zaslaly ve gkeJOHN R. BIGHAM chal, aby zachranil sVilj hudebni re finandni hotovosti na statniho za gerifa nastroj — jen jeden .klidne se na pokladnika br. F. Olexu, jun., 6402 (0 znovuzvoleni) ten spech dival.

Taggart street, Houston, Texas. U"CoZ ty nema g, co by's zachra0. W. WORD Mrite tak okamAite, pottebujenre nil?" za smireiho soudce precinkt cis. 5. vykazati v Chicagu co nejlepk vY"A co bych zachranoval. Jsem (0 znovuzvoleni) sledky nak akce. piece umelec ve hvizdani."

0 S heslem: Zvitezime!

OKRES BURLESON Pan K16.sek ma nerad kraval: Sdruieni AmerickYch echoJ. A. FUCHS "Jestli yam hraje moje radio prislevakii. v Texasu.

Za okresniho odhadeiho a vSibereiiis tak se odstehujte o ulici ho dani.

Bavily se d ye sleeny: dal!" r.ekla pani Vonaskova, pain' (0 znovuzvoleni) Klaskovi, kterY si ste2oval.

"Ja jsem vtdycky velmi rada, REV. A. S. BROADDUS "Vidyt' ja uz bydlim o ulici dal!" za okresniho odhaddiho-vYbereiho kdyt slykm, ze se nejaka bohata divka provdala za chudeho mute." brueel pan Klasek. dani "A prod?"

0 Alanelka prvni usly;s'ela podezfe"No to piece znamena, ze jeden H. P. COBB /3'7 S'ramot: bohatY zenith zustal v obehu."

Za krifa.

0 CLINT LEWIS JR. vstavej, lupiei se nazi doNenavidim lidi, kteti se nidemu za gerifa 14. vasii. da pokladny! Kam jsi schoneobdivuji. Nebot' sam jsem ztraval revolver?" vil celY iivot tim, ze jsem se obdiGREGG P. EASLEY "Do pokladny!"

Goethe.

Za okresniho komisate 1 precinkt voval vgemu.

Pravidla

Ve sttedu, dne 17. dubna 1940.

DO ROSENBERG \A OKOIA: Krajaniun v okoli Rosenberg se nechava v6ati, ze SAft. bude miti v nedeli 21. dubna Ceske divadlo, sehrano velice znamymi herci z HostYria. Odpoledne ye 3 hodiny bude schilze mistni odbooky,. v 6 hodin bude spoleend yeeere a v 7:30 zaCne divadlo. O' istY vYteZek bude yenovan pro narodni fieel. KaZdY jest srdeene zvan do Rosenbergu tuto nedeli.

Zabavni vYbor.

0 OZNAIIIENi KRAJANUM V HOUSTONU. Na jinem miste naleza se oznamka White Oak Color Center, 3214 White Oak Drive, v ktere majitele, panove B. B. Bettell & Syn nabizi vkchny potfeby k barveni a lepeni za snitene ceny. My si vatime, ze oni podporuji deskY tisk oznamovanim a je opet potekte, kdyt pH nakupu potte.b v tomoto obchode se zminite, ze jste videli jejich oznamku ve Vestniku. Obchodnici, kteici oznamuji v deskYch listech, zaslouti si take podpory krajanil.

J. J. Duckett t ESKt PRAVNiK Vyilzuje vkchny pravnicke zaletitosti pred vkmi soudy statu Texas. tiadovna ve Wiley budove na proti pogty.

TELEFON CIS. 130 EL CAMPO, TEXAS. (10-19-p)

Oprava!!!!

Voliaini okresu Burleson!

V oznameni kandidatury p.

GREGG P. EASLEY bylo udano, k jest zastupcem Texas Company, kdetto spravne melo bYti udano, ze B Y L zastupcem Texas Company, ale v ptitomne dobe neni Timto chybu opravujeme.

TANECNi ZABAVY. Ri' ' ;DU PRAHA OSLO 29, S. P. J. S. T.

TAYLOR, TEXAS 20. dubna — Czech Melodians z Granger, Texas. VYsledek kontestu kralovny bude oznamen a zaroven rozdany tri ceny v 10 hodin veeer.

27. dubna. — "Texas Pioneers" Radio orchestr stanice KTBC v Austin, Texas.

4. kvetna. — "Adolph and the Boys" ze Schulenburgu, Tex. 11. kvetna. — Allen Thomas and His Bluejackets Radio orchestr stanice KTEM., Temple, Tex. Vstupne: Pani 40c — Dimy 10e ZABAVNi VYBOR.