Vestnik 1940 01 31

Entered as second class mail matter January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, ROeNiK (VOL.) XXVIII.

1922.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 31. ledna (January) 1940.

OSLO 5.

JEDEN NAROD,SchJEDEN VCDCE. EHLEDiME k tak zvane pfime vlade lidu, je2 neni nikde uskuteenena twine (tfeba& jeji prvky se vyskytuji v mnoha ustavach, staty opravdu demokraticke jsou hlavne dvojiho druhu. Jednak je to francouzsko-anglicka soustava vlady parlamentni, kde jest moc sousttedena v rukou parlamentu: mu nale21 netoliko "moc" , funkce) zakonodarna, ale vlastne i vYkonna, nebot' vlada parlamentu odpovida, parlament mutevla,du svrhnouti, a proto rozhoduje take o torn, z koho se vlada sklada a jakou politiku dela! Vla.da je to vlastne jen jakYmsi vYborem snemovny — i kdyi v ni zasedaji /lady i nealenove parlamentu. Jine, jest demokracie americka. Ta byla vedome vybudovana podle Mousteguienova neeni, 2e podminkcu svobody a pravniho tadu jest "rozdeleni moci": moci zakonodarne, vYkonne a soudni. Rozumi se, naprosteho "rozdeleni" neni ani tam: senatu ptisluSi vliv na zahranioni zalettosti, president ma pravo veta proti usnesenim kongreesu ("Narodniho shroma2deni" v natem nazvoslovi). Ale parlament neureuje vladu; hlavu vlady voli °beanstvo samostatne jako snemovnu a senat, hlava vlady (president — co2 je tedy v Americe neco zcela jineho ne2 president parlamentni republiky) sestavuje sam svou vladu, jmenuje v ni ministry, kteti neodpovidaji politicky parlamentu.

Obe tyto soustavy odmitaji tedy zasadne sousttedeni statni moci v rukou jednoho eloveka. Amerika se hrozi sousttedeni moci vubee, soustava parlamentni ptipouSti do jiste miry toto sousttedeni jen v rukou podetneho sboru, parlamentu, v nem2 se rozliane nazory a zajmy obyvatelstva dostateone odra2eji.

Diktatury zdarazriuji proti -Cerrito demokratickYm pojetim naopak zasadu "vtdcovstvi", kterou hitlerismus vyjadtil heslem polo2enym v eelo teto stati: "Jeden narod, jeden vtidce"!

Jeden Cloy& jest — a ma bYti — vYrazem vale naroda.

V teoretickYch irvahach odtivodriuje se toto stanovisko ptimYm zatracovanim "svrchovanosti 'lidu", o nia se opira demokracie. Lidu se upird yabec zpilsobilost, rozhodovati o vedeni statu, ba i zajem o to: lidu je pry jedno, kdo mu vladne, jde mu jen o to, aby se mu vladlo dobte, rozumej, aby se lidu dobie dafilo..

V bojich o vetejne mineni, v polemikach pro_ ti statism demokratickYm, slytime arci zhusta tvrzeni, & tyto "vtdcovske diktatury jsou naopak demokratietejk nee tak zv. demokracie, nebot' lid svYm hlasovanim schvalil "vildce" a jeho rozhodnuti obrovskou vettinou, ktere iadna vlada, 2adna vladni veVaina parlamentni, iadnY americkY president ye volbach nedosahl.

To jest ov&m cynickY klam. VSeobecnYm uznanim lidu se mohlo chlubiti mnoho desperii: nektere diktatury (prave ye Francii!) byly ptimo nastolovany veeobecnYm hlasovanim du. Je-li vSech 100% obyvatelstva pro svoji bezpspravhost, pro samovladu jednotlivce, ne-

Fr. ni tato samovlada ani o jedno procento merle protidemokraticka. Je to jen dokladem politicks nezralosti, zaostalosti obyvatelstva. Nehot' demokracie vy2aduje dvou veci: jednak svobody (bez ni nelze ani skuteenou vuli lidu zjistiti) — jednak kontroly vladnoucich ovlaHYMNUS. J. V. Sladek.

Pod kfidla Tvoje v azkostech a strasti se utikame, velky Bo& nat!

Ty, ktery slabs tfimat nad propasti a voje zlYch potiret ruky vzmachem, 2e schnou, a zpupnY prach se misi s prachem: Ty, Bo& natich otcti, bud' nam stral!

Pod Atitem TvYm, jak v tvrzi na Sionu je bezpeeen Tvtij utyranY lid, a vYsmech nepfatel a atisk Faraon0 mu jest jen jako med z vetcheho listi, jen zlomen v pul v jasotu vinobiti, jen jednou byl a nemilt vice bYt! Ty, Bo& natich otc0, budiZ s nami!

Dej Stesti svit, jak rozdaval jsi strast, chleb hotkosti, jej2 jime se slzami.

Bud' zari Ti dik, vtak pomni lidu sveho, pfej krupej lahody u krbu zboteneho.

Vrat' sobs chram a svemu lidu vlast!

Zeisoba kalenclii4 vy6erpana!

Litujeme, 2e jest nutno oznamiti, & zasoba kalendatti jest vyeerpana a neni nam mono zaslati kalendate na 2adosti doSle jiz od 20. ledna.

Oznamovani Jednoty pomoci nastennYch kalendatii na rok 1940 byl jenom pokus v tomto smeru a adkoliv jsme jich objednali sedm tisic tech men gich a 200 tech velkYch, poptavka jest tak velika, & bude ptitti nutno objednati aspori o jeden tisic vice, tech mentIch, a o jedno sto vice tech velikYch. Te2 odekavam, 2e letos dostaneme za nate penize veal a lep'ai kalendate, — nasledkem soutele, ktere, se ji2 ted' ukazuje, '2e bude velmi eild. Mame se tedy na co tett.

S bratrskYm pozdravem, FRANK B. STEINER.

danYmi svrhnouti vladu ne2adouci (bez nasilneho ptevratu,) t. j. kdy2 ji2 dtivery lidu pozbyla, zabraniti, aby ten, kdo ma moc (i kdy2 mu ji svetil lid sam), nemohl ta p moci zneutvat a nemohl si jednati proti vuli lidu.

Je-li moc sousttedena v rukou jednoho vela, v 4 . echny organy TS7konne, kontrolni I

zakonodarne jsou jim jmenovany, neni kontroly nijake — jako neni moanosti, zbaviti ho mod, tfeba by dtivery pozbyl. Ale jeden elovek nemtde nikdy vyjadkovati vtili a smfaleni vSech i kdyby mel opravdu dtiveru vaech, protoie se tato vale a toto smY gleni lisi. Lids, kteti jdou treba velmi svorne za tYmi vticleem, maji ph torn sami velmi ruzne nazory. Jejich souhlas s vudcem neeini jeSte z hohoto vudce spravneho tlumoditele jejich vale.

Ve skuteenosti "virdowska, zasada" naini — nemtae uciniti — z jednoho eloveka vyjadtovatele yule celeho naroda, nYbrt naopak: virli bahoto eloveka vydava, za vuli naroda. To jest prave alpine popteni demokracie.

Ostatne v nynejaim Case ani jeden diktator, "vtidce" nebo uchazed o vddcovstvi nemate se pochiubit, 2e byl narodem poveten svou funkci opravdu nepochybne: v naprosto svobodnYch tajnych volbach, netrpicich 2adnYm Ani to, jak jsme vylozili, neueinilo by jejich protidemokratickou moc moci demokratickou.

Netku-li tedy "souhlas", jenom mleky ptedpokladanY Uskokem a 121 — a vynucenY hrozbou a natilim.

KALENDAft 1. unora. Divadlo ye prospech v sini fadu Praha v Taylor. V meziaktr promluvi dr.

Eduard Mieek. Zaeatek ptesne v 7:30 veder.

4. unora. Maglarni Ples v Nozodni sini v Ennis ph hudbe F. Kubina, v padu apatneho poeasi 6. unora. Ceny maskam v east $30 rozdany budou nasledovne: prvni $10, druha $7.50, tfeti $5, etvrta $2.50 a tfi po dolarfi.

4. 'Mora. MagIarni Ples v sini tadu Pokrok 84. v Dallas, Texas.

4. unora. g ibiinky u 8tefaniku — rat "Na severni toene" — hudba Joe Zatopek z Baytown.

4. unora. Salute Tiskoveho VYboru S.P.J.S.T. v tiskarne '6echoslovaka, West, Texas.

6. unora. Maikarni Ples ye prospech S.A.C.T. v sini K P na G-2100, Galveston, Texas.

8. unora. CeskSr film " g tefanik" promitan bude v Gem divadle v Temple od 2 hod. odpoledne do 11 hod. veeer. CistY zisk venovan fondu Sdrldeni 8. unora. &haze S.P.J.S.T. a t.S.Z.T. v residenci Frank JaneekovYch cis. 1213 Garden St., Austin, Tex. Zaeltek v 7:30 hod. veder.

11. unora. Slavnost fadu Pokrok Houstonu.

VYrodi otevfeni nove budovy — divadlo a program — zabava 18. unora. Salute westske odboelty S.A.o.T. v sini sv. Josefa ye 2 hod. odpoledne. Do schtize se dostavi eleni oblastniho vYboru, kterY tetra dne bude konati schtizi ye West.

3. biezna. Piednagka Vojty Benege ve West.

4. biezna. Anglieka piedniAka Vojty Bene§e ve Waco.

5. biezna. — Bazar dallaske osady ye prospech Sdru2eni A. O. T. 24. biezna. Novinka, kterou ptipravuje Sokol Houston v sini fadu 8tefanik na velikonani nedell.

$trana 3 ASHINGTON. — Posledni zimna vina W prorazila a do Rio Grande Valley a ptinesla snih do na g eho Texasu i tam, kde ho mai° kdy uvidi. Nejvet§i zima zaznanaenana byla v Riverside, Wyo., kde teplorner kiesi na 66 pod nulou. Florida mela nejrnirnej g i zimu, pouze 54 nad nulou, severneji lezici JiZni Karolina Melo, 16 nad nulou, Nove Mexico melo uZ takovou zimu jako nejsevernej g i Maine — 4 pod nulou. V Texasu meli jsme misty o 6 stupria veti zimu neZli severni Delaware. * — Aimska spoleenost Marconiho a timska Akademie ved, jejimZ prvnim piedsedou byl Marconi, pkedlohly Ducemu navrh, podle nehoZ ma byti Marconimu postaven dastojnY pomnik. Navrh pomniku vypracoval Marcello Piacentini a pomnik ma byti odhalen v Pontechii, kde se Marconi narodil, 20. eervence 1940, tedy v den tketiho vYroei Marconiho smrti.

New York. — Piedseda SdruZeni pro pomoc Finsku — expresident Herbert Hoover — oznamil, ze prvni milion pro PomocnY Fond Finsku byl ji`Z dosaZen. Suma $600,000 byla odeslana na ubytovani a obZivu Finis, kteki byli valkou vyhriami z domovt. Nekolik eelnYch americkych pramyslnikil zarueilo postaeitelne fondy, ze i druheho milionu pro Fond bude v brzku dosaZeno.

Washington. — Kongresnik Stefan, republikan z Nebrasky, pravil dnes, ze dr. Jan Bat'a, vYrobce obuvi, uvaZuje"o stavbe tovarny v Nebrasce, snad ve Stefanove volebnim distriktu. Stefan, ktery narodil se v 6echach, pravil, ze Bat'a by rad mel tovarnu blizko zdroje koZi a v kraji, kde je hodne Oecht. Dodal, ze je nekolik takovYch osad v jeho distriktu. Pravil, nedovedel se, zda bude tfeba sebrati nejakY mistni kapital na stavbu noveho podniku, ale ze zjisti tuto okolnost, az nav§tivi Bat'u v jeho tovarne v Belcamp, Md., coZ bude snad v nekolika dnech. * Praha. — Podle zpravy italskeho list y "Popolo d'Italia", bude slavne madridske Universitni mesto znovu vybudovano, aby mohlo byti znovu zasveceno svernu pfivodnimu poslani a Spanelska vlada jiZ povefila rektora madridske university, aby piipravil podrobne ndvrhy na fieelnou rekonstrukci Universitniho mesta. Prace budou zahajeny v nejbliZS1 dobe.

Nejprve bude znovu vystavena budova vysoke gkoly zemedelske. Pouze universitni nemocnice zastane v nynej gim rozsttilenem stavu. * * Statni tajemnik italskeho ministerstva vnitra v kraji Horni AdiZe provedl inspekci fitadt, ktere jsou poveteny pkesidlovanim Windt. Za ptitomnosti prefekta bolzanskeho a tridentskeho a italskeho ieditele komise pro vystehovalce dal v§em iitednim mistum ptislu§ne pokyny, aby dohody, sjednane mezi Berlinem a ftimem, byly provedeny co rfejrychleji a co nejhladdeji.

Statni tajemnik zdaraznil politick a historickY dosah teto akce, je2 chce v pinem souhiasu s ftim kaiti definitivne problem v jiZnich Tyrolich v duchu neochvejneho pkatelstvi, jeZ spojuje oba narody. Plitomni byli vyzvani, aby se teto filoze venovali co nejhorliveji a co nejaplneji respektovali svobodu vale osob, opravnenYch k volbe, ph eem2 maji postupovat co nejrychleji a nejpeeliveji. * * Paderewski nekolikrat uspotadal tune po Spojenych Statech. Jeho posledni koncertni testa v Americe zakoneena byla pteddasne v kvetnu minuleho roku v New Yorku, kde poshZen byl srdednim zachvatem. Velka east jeho vyziskanYch milionu — zejmena y e Spojenych Statech — byla venovana Polsku. Paderewski vzdal se fdadu ministerskeho pfedsedy roku 1919, aby mohl zbytek sveho Zivota venovati hudbe. Wladislaw Raczkiewicz, dneS"ni president Polska, a premier general Wladislaw Sikorski spoleene s 19 eleny nynej g iho polskeho narodniho vYboru ci parlamentu s nad§enim schvalili volbu Paderewskeho jako piedsedy.

Polsko, jak znamo, po sve poraZce Nemci, zkidilo prozatimni svoji vladu v exilu y e Francii, a

jejim sidlem jest na:esto Angers.

VESTNilt

Co noveho?

Washington. -- Nastupcern zemkeleho sena,tora Boraha jmenovan byl senator Nye ze Sev. Dakoty, republikan a vadce isolaeniho bloku v kongresu, jenZ pracuje pro tpine odloueeni Ameriky od evropske politiky.

Praha. — Nedaleko Turnbonte byl objeven podzemni tunel, vedouci z Belgie do Holandska.

Tunel vede pod statni hranici a je velmi dlouhY. Antverpsky vojenskY soud vyslal na misto ihned komisi odbornikt, aby zahajili pkisne vyg etfovani. Belgicke listy k tomu pisi, ze se jegte nevi, beli-li o Apiona2, anebo je-li tunel praci paSerakt. * Washington. — Statni spolkovY flfad pro lodni dopravu (Maritime Commission) povolil spoleenosti United States Line, aby vyslala na cestu New York—Neapol—Janov dve nejvetAi lodi sveho rejdakstvi, osobni parniky "Washington" a "Manhattan". Obe lodi, ktere naleli k nejvethm a nejnovejhm osobnim parnikam USA., proji2dely pied poeatkem valky trat' Hamburg—New York—Hamburg. Odhlasovanim neutralitniho zakona byly postaveny stranou a teprve nyni budou nasazeny na novou linku. * * Washington, D. C. — Dam zastupcfi dnes odepiel poslati presidentem vetovanou ptedlohu o nahrade fonta statu Ohio do pravniho vYboru. Nyni je na fade hlasovani proti vetu, ale k tomu je tfeba dvouttetinove vetAiny. Proti poslani vetovane ptedlohy do pravniho vYboru postavil se kongresnik Jenkins, republikan z Ohio, jeji ptivodce. V dobe hlasovani tvotili vethnu ptitomnYch republika,ni, a tak byl navrh poraZen. Dle vetovane pkedlohy maji byti Ohiu nahrtZeny splatky, ktere byly zadrZeny federalni vladou za mesic hjen r. 1938, nasledkern vad, zjikenYch ph provadeni statnich na pensijni poj g tovani. President Roosevelt ve svem poselstvi kongresu, jimZ provazel veto, pravil, ze "neschvaleni ptedlohy bude vYstrahou v§em statism, ze kaZda, federalni pomoc je postavena na zaklade pineho dbani federalniho zakona."

Washington, D. C. — George N. Peek, bYvaly 'Sef administrace pro tpravu zernedelstvi, prohlasil dnes, ze politika zahranienich smluv, jak ji provadi administrace, dini ze Spojenych Statti "Santa Klause celeho sveta." Peek je tovarnikem na odpodinku, ktery pravil, ze vystoupil ze sluZeb administrace pro "hluboke neshody nazora" a svecleil ve vYboru domu zdstupct, uvaZujicim o Zadosti sekretate Hulla, aby byla prodlouZena pravomoc uzavirati reciproeni smlouvy s jinYmi narody. Prohlasil, program reciproanich smluv je apinYm nezdarem, aspori pokud se tkne sjednani novYch trha pro americke zemedelske produkty. Doporueil: Ptedne, aby kongres schvalil ptedlohu, jiz byl by zamezen ptiliv soutelicich zemedelskYch produkta do Spojenych Statt, za druhe, aby obchodni smlouvy podlehaly schvaleni jednoho nebo obou dorme kongresu, za tteti, aby kongres uvaZoval o zfizeni samostatne fikadovny pro zahranieni obchod a koneene za etvrte, aby vlada nalezla nejakou methodu, kterou by farmatam bylo pomoleno k lepsim vYdelkilm.

Detroit. — Valka zastavila vkchnu dopravu automobile pies AtlantickY ocean, presidentska, kampari a volby jsou piede dvetmi. V dilnach, kde se automobily sestavuji, prate jde takovYm tempem, ze se ocekava brzke zastaveni. Av g ak ti, kdo jsou za automobilovym myslem, jsou optimistietefgi nez kdykoli za mnoho let. Rikaji, ze obchod hledi vstfic novemu zlep g eni a ze bude dosti kupct pro vkch 4,100,000 automobilt, osobnich i nakladnich, ktere vyjdou letos z tovaren. Leto§niho ledna, jak se odekava,, bude vyrobeno 470,000 automobile, coZ je povaZovano za abnormalni eislo ye vetkne obchodnich kruht. NejvyMi rekord za

led= ptedekreb. let je 422,533 aut.

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.

LondSrn. — Vlada povolala do vojenske slutby 250,000 mladiku y e stall od 20 do 23 let. S vSr evikem jejich zaene se hned, aby byli hotovi pro valeenou slu2bu na jate. * Hong Kong. — Cela japonska divise o 15,000 mutch byla veera obklieena tiriany a vybita ph Suihsien, 200 mil severne od Hankova. V poslednich dnech utrpeli Japonci znaene ztraty na nekolika mistech a byli nuceni ustoupit z nekolika 'nest pied tim od Chianti dobyt3,ch.

Ottawa, Kanada. — Premier King rozpustil kanadsky parlament a nandil nove volby v dfisledku kritiky vlady, ze Kanada nepodnike, postaeitelne pokusy pomoci Anglii ve valce. Od noveho parlamentu se oeekava, ze bude einnejh a postard se o nejveth pomoc spojencam z Kanady pro odekavanou velkou jarni of ensivu.

Washington, D. C. — Senatni bankovni bor schvalil zvfSeni kapitalu banky pro import a export o $100,000,000, aby bylo umaneno ,poskytnouti Finsku nevojenskou pujeku. Pki schvaleni teto pkedlohy, ktera byla revidovana senatorem Brownem, demokratem z Michiganu, vYbor poloHi obmezeni na pfi g ti ptjeky, dle neho2 nema byti povoleno tveru vice net' za $30,000,000 'Zadnemu narodu. Brownova piedloha byla opatkena teZ dodatkem, die nehoZ Zadne pajeky nemohou byti dineny za ridelem nakupu zbrani a 2adne pujeky poskytovany, jestli2e by tim bylo poru g eno mezinarodni pravo y e smyslu, jak je statni department vyklada.

LondSm. — Z informovanSTch anglickS i ch pramenti bylo odhaleno, 2e v 25,000 po2tovnich zasilkach z Ameriky za tii mesice, koneici 2. lednem, byly zabaveny kienoty, hotove penize, potraviny a jinST kontraband. Z 6,000 zabavenS7ch zasilek bylo jich vice ne2 polovina, poslano ze Spojenych Stahl. Bylo v nich $9,900 v hotovS7.ch penezich. Ceky na cizi menu v obnosu, ptesahujicim pul milionu. V2echny penize byly ureeny do Nemecka. Mezi zabavenSrmi pfedmety byl teen nahrdelnik v cene $32,320. AnglickSi mluvei pravil, '2e bylo zji'Steno, ze doprava potravin do Nemecka ze Spojenych Statt je organisovana y e velkem metitku. Mimo potraviny jsou do Nemecka posilany te2 dolary, aby tak bylo hh pomo2eno ziskavati cizi menu. * * Washington, D. C. — Dum zastupcii schvalil resoluci vSrboru pro pravidla, aby Hvot Diesova vS7boru, jeho fikolem je vy g ettovati neamerickou ainnost, byl prodlou2en na dalSi rok. Pro resoluci hlasovalo 345, proti 21 hlasil. Byla jednomyslne doporueena ve vS7boru pro pravidla.

Pied koneenSrm hlasovanim bylo proneseno nekolik teal. Dvacet pet kongresnikil pou2ilo phlehtosti, aby mluvilo o komunismu a vSrsledcich vy g etfovani Diesova vSiboru. Nekolik kongresnika vedlo iitok na Diese, piedsedu vSrboru, kterST nebyl ptitomen pro nemoc. Podporovali kongresnika Hooka, demokrata z Michiganu, kterST podnikl fitok na Diese a pravil o nem, 2e je y e spojeni s Merwinem K. Hartem, jej2 hell jako spolupracovnika Ktest'anske fronty, jejich 18 elenil bylo nedavno zateeno na ob2alobu ze spiknuti proti federalni vlade. * * College Station. — Podle AAA farmakskeho programu na rok 1940, vladni ptidely farmahim za omezovani a udr2ovani trodnosti pudy, budou rozdelovany mezi majitele farmy a rentSite v tom samem pomeru, jak farmat dostava od rentfte najem. Okresni vSrbory byly zaroze Z'aden majitel farmy neni ven letos opravnen k vet21 nahrade, tfeba si to zatidil tak, aby dostal vice ne21i loni. Jestli farmat dostava od rentSrte etvrtr dil z baviny a tietinu z jineho kropu, bude jeho vladni eek obriaS'et take etvrtinu toho obnosu, jak dostane od vlady za bavinu rent a ttetinu toho, co dostane rent za jinST krop. Kdyby i byla nejaka, zmena nebo domluva udelana mezi farmatem a rentS7tem, nesmi farmer dostati vic ne2 na kolik byl v programu z roku 1939 opravnen.

Kdyby farmer vypovedel renWe anebo tekl ze rent je jeho nadennik, aby mohl dostat vladni nahradu celou, nesmi mu vSrbor vyplatit

by doste.l kdyby renVte cute].

Ve stiedu, dne 31. ledna 1940.

Hlasme se hrde ke svemu elegstvi. vlastenec eeskY, Vojta Naprstek, po V svem navratu z Ameriky do stare vlasti V dal na svem dome v Praze umistiti nad vchod vitajici kaZdeho Oecho-Ameridana, kterY pohastinny dUm jeho nav gtivil: "Co krev la*, more nerozdvoji."

Slova ta jsou vYrazem mravni povinnosti kaadeho prislu gnika naroda, mimo ptvodni vlast ijIciho, hlasiti se vady ku svemu narodu.

Narodnost souviseti ma s celou bytosti kaaleho aloveka. Jsouc vYsledkem staleteho rozvoje naroda, ma prostupovati kakleho Mena naroda tou merou, jakou probiha krev jeho a nikdo nema proto narodnosti sve se zkikati.

My zde ye Spojenych Statech jako kadni obCane tohoto soustati mime a musime bYti pkedevgirn Amerieany, alepri. torn take mame zustati ustaviene echy. Obe lze spojiti velmi clobke a velmi prospegne, a jako Cecho-AmeriCane nezadame nic ani svYm povinnostem k nova vlasti, ani se nezproneverime s yYm povinnostem ke stare vlasti.

Rozhledneme-li se kolem sebe, vidime vgude, jak i jini narodove ye SpojenYch Statech hrde se hlasi ke svemu puvodu. Ireane jsou upkimni Amerieane, ale pies t hrde zdobi se svYm ndrodnim irskYm odZnakem, jejich jetelovY hstek "shamrock" a zelene prapory kaZdoroene nam slavnostne ptipominaji, e amerieti IrCane nezapomneli na svou starou vlast, zelenY Erin. Zadny opravdu vzdelanY Ameridan nebude nikdy miti Oecho-Amerieanrim za zle, lnou ku sve stare vlasti. Jen nevzdelanec dovede se pohrdlive vyjadiovati o tech, kdo 2 i jako Ameridane zustavaji "Bohemians", ale na nevzdelance nesmime nic dati. Za ty Zadny narod nemri2e, kaZdY narod posuzuje se vgak jen die lidi vzdelanYch. Je mravni na gi povinnosti trvale udrIeti 'de g -stviAmerc,aljtozrveipnost zcela snadna, proto'Ze hlasime se tim k narodu, kter ma tak slavne dejiny minule i tak vysokou kulturni Uroveri dne gnich that, Ze muZ'eme s hrdosti pkedvesti ostatnim Ameridanum celou spoustu slavnYch eeskYch jmen minulYch i dne'Snich, svedeicich o vzdelanosti eeskeho naroda. KaZdY ueenec americkY zna slavna jmena deskYch &end', jakYm byl na piiklad Purkyne, kaZdY hudby milovnY Ameriean obdivuje se znovu a znovu dilüm, je 2 napsal na g Smetana nebo Dvokak, kaZdY americkY treitel s obdivem vyslovuje jmeno Kamenskeho, kaLlY pokrokovY elovek americkY zna, jmeno Mistra Jana Husa a pod. K takovemu narodu nale2eti je cti.

Jazyk eesky je jazyk krasnY a velmi bohatY. Je jako2to jazyk stark prirozene bohat gi ne2 angliatina. e§tina ma za sebou divot vice ne2 tisiciletY, anglietina dne gni vytvorila se teprve pied etykmi sty lety. Oe§tina je daleko privodnej gi, kdeao anglietina vedle vlastnich anglosaskYch sla y prijala velmi mnoho z latiny, nemainy, francouz gtiny a z jazykri skandinavskych. Ikea eeska, aekoli ji mluvi pouze 8 milionfi lidi, neni tedy o nic mane cennejgi anglietina.

Osvojeni deskeho jazyka je kaLlemu prospegne ji 2 se stanoviska obecne vzdelanosti.

"Another language makes another man", pravi anglicke poiekadlo zcela spravne, protO2e kadou novou keel otvira se eloveku bohatY poklad, dela, kultura onoho naroda, ulolend v jeho literature, a umodluje se mu osobni styk s prishanika onoho naroda. Ve SpojenSrch Sta.-

1728TNfit tech'Zije pies 750.000 6ehti, a proto cvladani eeskeho jazyka mile bYti velmi east° v prospechu obchodnim, jelikoa Cesko-americkY zdkaznik prijme s vetShn zajmem eesky. dopis obchodni neb eesky hovokiciho obchodniho jednatele.

I spolkove vkrooni zpravy Pristehovaleckeho rikadu jsou padnYm dokladem vzdelanosti deskeho naroda. Mezi novymi ptistehavalci, ptipou gtenYmi do SpojenYcsh Statri, zaujimaji Cechove co do v geobecneho vzdelani jedno z nejyyggich mist. Skandinavci, Anglieane, 8kotove, Finove a CeSi jsou na nejvySSich stupnich kulturni statistiky, vykazujice ze 100 vady jen nejvYge 2 osoby, neumejici eisti nebo psati.

Teprve pak piijdou Ireane, Francouzove, Nemci, Holland'ane se 3 a 4 procenty; Italove mail ji mezi sebou skorem 50 procent analfabetu (anglicky illiterates).

Na nas samYch nejvice zale2i, zda ostatni Ameridanii budou Si váMti Oechil eili nic. Budeme-li vynucovati si radnYm chovanim a svou vzdelanosti jejich obdiv a budeme-h je seznamovati pit ka2de pkilehtosti s pokroky, jake Cmi 'deskY narod ye stare vlasti, budou o nas hovoiiti vady a vgude s nejvetgi rictou. Mamevgak jim o na gem narode vykladati, musime sami drive dokonale jej znati, milovati jeho jazyk a cititi k nemu vrelou lasku. Jen ten, kdo z hlubokeho pkesvedeeni jinemu nee° dokazuje, je s t, vzbuditi u neho viru.

SlavnY AkatskY basnik Robert Burns napsal: "My heart is in the Highlands, wherever I go".

A jako Burnsovo srdce, byt' kdekoli byl se octl, vady zaletalo do gkotskYch hor; stejne i my, aekoli Ameridane, s vielou laskou lnouci ke sve nova vlasti, SpojenYm Stattim AmerickYm, piece zachvavejme v srdci svem nedoteenou lasku ke stare vlasti, k te zemi Ceske tam za oceanem, a bud'me pravYmi a vzornYmi 6echoAmerfeany!

J. E. Salaba-Vojan.

SliiIRT 31E110 OTCE. Muziky dohraly. Otec dal kaldemu muzikantovi zvlagt' nalit. I to bylo neco neoloyeejneho.

Nikdo nepamatoval, Ze by si byl udelal takovou iitratu. Jen stark SticibrnY, o dobrYch deset let stark otce, mrkal na sousedy a geptal jim: "To my zname! Men. jste tu byt pied padesati lety, byli byste videli divy. Nikdo neumel tak zazpivati jako on, a kdy2 zazpival, vzdycky se dal videt."

Po tech slovech stareho Stkibrneho vgichni se na otce navalili: "Sousede, zazpivejte! Strejku, zazpivejte."

Otec piedstoupil pied muzikanty, drZe sklenici piva nad hlavou. Udelal pohyb jako do skoku a muziky zahraly tu g. Postavil sklenici na stül, sahl palcem prave ruky do vesty, vyrial peelive sloknou papirovou zlatku a poloZil ji na talii. V taneirne nastalo uti geni. 0tec pokynul starYm sousedrim: "Takhle Sojka z Oavine kdyby tu byl, to byste uslyeli, jakou bychom zadelali!"

"Nad Sto'Zici je vrgieek, na nem se toei, ma modre oei mtij Vojtigek.

Kaklou skoku muziky pa nem zahraly, a kdy2 dozpival, hraly tu piseri dale k tanci. Otec pokynul ukazovalem prave ruky nejhezei diveine a ona s hlavou stoudne sklopenou poslug ne jako berugka pkigla k nemu. Vzai ji kolem pasu, jednou se s ni otoeil a dal u2 jen pke glapoval; do kola nemel sil.

Muziky dohraly. V taneirne nastal gum, sousede zdvihali sklenice, volali °tel. "vivat" a piipijeli mu. Stark StkibrnY dosvedeoval, ae otec zrovna tu piseri zpivaval pied padesati lety: Nalehali nan ,aby zpival je gte. Vymlouval se a branil, ale bylo na nem videt, ae oeka na pobizeni.

"Dobra, ,tak yam zadelam jests jednu. Abyste vgichni vedeli, bude to posledni mole pisnieka.

Muziky, vstaiite a dobre poslouchejte, Tu pis-

Straus

II

nieku jste jeSte nes1yeli, proto davejte pozor."

Muziky vstaly.

Sahl po druhe do kapsy u vesty a palcem odtud vydobyl druhou peelive slOgenou papirovou zlatku a poloZil pied muziky na tank.

Na to se postavil zpola k muzikam, zpola k obecenstvu a zanotoval: 112 muzikanti, nebudete mne vice hravat nahoru, yam, chaso mlada, doporoudim primariusa Viktoru.

I vy mne pkejte "St'astnou cestu" na tu pout', kam ua odchazim, kde neduhum je vSechnem konec, kde kraj je vgechnem nesnazim.

Dozpival a oei se mu zalily. Muziky hluene hrály pkedzpivanY napev. Otec a2 do toho okamZiku zdal se sve2im, zdravYm a zmladlSimi ale najednou se promenil. Zhrbil se, oko se stalo matnYm ,krok nejistYm, kolena se chvela.

Kdy2 muziky dohraly„ otec zvolal: "Tak s panem bohem, lidieky, a aZ pkijdete na vodnansky hititav, navgtivte me!"

Sousede se shrnuli kolem neho, chteli mu lichotit, e vypada, jako rys a jenjen kvete, ale neg lo jim to. On podal kai2clemu ruku, nejdfiv staremu Stribrnemu, a potom mladSim po rade. Kdy2, se rozloudil, bral se ku dvetim. V gichni mu ustupovali. Byla ticho jako v hrobe. Primarius Viktora kynul a muziky zahtmely tu.

PriSed domü, otec ulehl a leZel mnoho mesictiv. Na jare obdrZel jsem ad neho posledni psani. Zval mne touZebne, abych se s nim rozloudit. Psani bylo nedokoneeno a melo na sobs znamky, ae pisatel jedva perem a2 mu poslez vypadlo z ruky.

Tak jsem si navykl vidati otce silneho a zdraveho, ano mohutneho, ae jsem byl Vaecek zdrcen pit pomy gleni, ae jest u'Z na vkly po jeho sile a zdravi a ae ji 2 konec jeho jest neodvratnY. Pkijel jsem domu, bylo pekne jarni dopoledne. VSecko pudelo a kvetlo, slunce mile *htalo.

Vstoupil jsem do sednice. Na gel jsem vSecko jinak, neZ mi obrazotvornost kreslila. Otec side leZel na posteli, ale tvak jeho byla spokojend, ano veseld. Stala se pinou a dostala neinou detskou plet', bilou a eervenou. Take tvak matCina, bratril y a sester jevila jakesi blahe, ne2ne uspokojeni. Nic takoveho, co bYva v meste, kde nemocnY strait svYm oblidejem zdrave zdravi nemocneho a on i oni se domnivaji, e si tim davaji na jevo nej ytelejk rodinnou lasku.

Vgichni otce o getkovali, ale syYch slifieb mu nevnucovali. Chodili po gpiekach, dveie opatrnC Otec Zertoval a kdy2 mu nekdo prig el na blizko, chapal se jeho ruky, hladil a mazlil se a navzajem pkijimal hlazeni a mazleni.

"Jak pak je y am, tatinku?" ta,Zu se.

"I dobre, chlapee, a2 na to, Ze se rozesYcham. A tak se rozesYcham, a2 se rozsypu."

Stari znami a pkatele pkichazivali k nemu na navgtevu. Toho dne pkigel Sojka z avine, jeho kamarad z mladi, zednik. Leta se nevideli. Sojka nejprve zdrZelive odpovidal na otazky otcovy pa jeho rodinnYch pomerech, ale znenahla se rozehkival a rozvazoval. Vzpominali si na stare doby, najednou otec vyskoeil z postele a zat'al pest: "Sojko, pojd' do Idaku!" Ale hned zas byl pod pekinou. Sojka pkisedl k nemu, dali hlavy k sobs a zanotovali si: "Nad Sto2ici je vrgidek.'

Sojka jests zpival dobte. Kdy'2skonCii, otec jej pochvalil: "Ale. Sojko, ty má S jests notu! Ty kdybys takhle, kamarade, pki g el mi na funus misto stareho 21abka! Jeho zpev se mi nikdy nelibil.

Ale ty, kdybys zazpival, to by mi bylo hezky, ,a2 by me nesli!"

Sojka slibil a nea se mesic sael s mesicem, byla mu otcem k tpmu poskytnuta Zesnul.

(Z prve knihy "NaSich". Josef Holedel0

Strana 4

VESTNIK

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadn6 polemiky, poisadatel ptedklade. ye smy1u stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roshodnuti.

Rad Karel Jonas cis. 28, East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

V fadne lednove schnzi bylo usne geno, by zprava neetniho vYboru byla dana k uvefejneni do Vestniku z toho drivodu, by kaZdY Glen se seznamil s finanenim stavem tadu. V padu, k by nekteremu z vas nee° nebylo jasne, dostavte se do schrize, kde se yam na vat dotaz vge vysvetli.

ViROCNI ZPRAVA ttETNIHO visogu RADU KAREL JONAS OS. 28.

Pfijena roku 1939: Na umrti Na DetskY Odbor Na stars' diuh Na pfispevky Hl. 1.3T. Na Vrkeno Hi. tfadovnou, Od vYboru fiditelt Rozlieneho Pfenos z roku 1938 Na podpory

11,

$6,177.19 168.35 305.74 391.05 238.68 419.11 700.00 106.58 391.31 584.14

Pfijem celkem Vydani za rok 1939: Na Multi DetskY Odbor Na Hlavni tfadovnu Na podpory nemoc.

Pottovne Pravni vYlohy Vence zemtelYm Glentiim Vracene pfispevky Detske pohosteni Vanatni stromek Vanoeni dary 1938 Vanoeni dary 1939 Tiskova Prate Sluine Ufednikiim S. S. Tax Dar East Bernard tkole Dar Soko lu Dividendy Rozliene

$9,482.15

Vydani za rok 1939 celkem ZbYva za pokladnikem

$9,299.98 182.17

$7,045.13 185.95 279.75 441.50 21.35 9.90 60.00 29.20 9.10 19.04 20.00 20.00 17.15 270.00 7.60 15.00 25.00 805.06 19.25

$9,482.15 ZPRAVA Z KNIH VYBORU RIDITELt ZA ROK 1939.

Mem z dolni easti budovy: $ 40.00 Obchodni 1938 420.00 Obchodni 1939 480.00 Obchodni 1939 60.00 PoStovni 1938 240.00 PoStovni 1939 Celkem Piijem z vrchni easti budovy: Slavnosti a zahavy Z divadel Za schtze Rozlidne

$1,240.00

Celkem Pfenos z roku 1938 Z dolni easti

$ 657.72 524.99 1,240.00

CelkovY prijem Vydani: ftadovemu pokladniku PojiSteni SluZne vYboru 1938 Slutne vYboru 1939 Slavnosti a zabavy Na svadiny Svetla

$2,422.71

$ 556.42 31.15 39.80 30.35

$ 700.00 177.66 150.00 150.00 296.10 46.95 46.95

Oprava majetku Divadla Za vodu Dari Uhli Schranka na bane Knihy do knihovny Rozliene

Ve &Ueda, dne 31. ledna 1940.

386.86 23.41 24.00 84.74 24.13 4.40 60.00 11.25

Celkem vydano $2,304.16 $ 118.55 ZbYva, za, pokladnikem vYboru Poeet elenstva poeatkem roku 1939 357 NovYch do koncie roku 33 Zemkeli 4 Vystoupli 3 Pfestoupl k jinemu tadu 1 SuspendovanYch 13 Ze suspendace pfiputteni 3 Olenstvo v dobrem stavu koncem roku 372 DobrY sta y v Detskem oddeleni 58 Henry Novosad, Lidie Kubena, Jos. KozelskY, rieetni vybor.

Zprava tato pkijata jak etena v pravidelne schrizi tadu Karel Jonas cis. 28, dne 14. ledna 1940.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Keprta, pkedseda, John Holeeek, tajemnik.

Rad Karnes Cis. 93.

Ctene sestry a bratti! ✓ nedeli 14. ledna jsme konali schrizi za pfitomnosti etyfiadvaceti elent obeho pohlavi. Schaze byla odbyta v torn nejlep gim pokaelku.

Bratr a sestra Mariakovi z Poth take ptigli nas navttivit a se s nami pobavit.

Sestry a 2enutky natich bratrri uchystaly chutnou svaeinu, bratti se pak postarali, aby to nebylo posuchu. Vite, u nas malo prti, tak aspori nekdy, kdy2 mama schnzi, tak je mokro. Nate spolusestra Vlasta Pra gek nebyla tomna, neb byla nemocna, tak musela zristat doma. Skcoda, k nemohla bYt pfitomna. Sestra je hodne gpasovita a tak rozveseli ty ostatni. Pfejeme sestfe brzke pozdraveni.

Tak mile sestry a bratti, muslin yam neco povedet o torn na gem bratru Francku Pratkovi. Bratr Pra gek jest z tech hodnYch Meng, kteremu nebylo nikdy lenivo neb zate2ko new udelat pro natl. podporujici Jednotu. Bratr Pratek byl v2dy ohoten pomoci kde jen mohl.

Bratr Pra gek pfistoupil k tadu Cis. 10 v Shiner roku 1902, a byl elenem toho tadu po etyki roky. Potom pfistoupil k tadu cis. 63, Pokrok Sweet Home. Bratr Pratek byl jeden z tech zakladajicich Menu v Sweet Home. V roku 1913 vzal si pkestupni listinu k tadu Cis. 93.

Po mnoho let byl pfedseclou nateho tadu Karnes Cis. 93 ,a pied nekolika lety se vzdal toho rifadu a je startim pfedsedou az do dnegka.

Bratr Pra gek jest start 75 let a ye spolku je 35 let; plati jen polovieni poplatek na rimrti.

Je prvnim z nateho tadu, co je v Jednote petatticet let, tak jsme to oslavili po bratrsky.

Ve jrnenu tadu Karnes Cis. 93 vzdavame test bratru Pra gkovi za vte, co pro nas fad ueinil a jsme jisti, 2e nam pomilk a neb poradi, pokud jeho sily staei.

Tak bratke ptejeme Vam gtesti a zdravi, aby jste u nas je gte hodne dlouho zristal.

Vybor: F. L. PustejovskY, Jacob Shortner, Ed. J. Ondkej.

Oznamuji vYsledek volby rikednikit• Pkedseda Jacob Shortner, tajemnik F. L. PustejovskY, ridetnik Ed. J. Ondicej, pokladnik R. J. Linhart, prrivodei Frank Litka. teetni vYbor: Louis PustejovskY, R. L. Pragek a Edward Shortner.

Za poslance do sjezdu, Ed. J. Ondfej. Nahradnik Jacob Shortner.

Co techto par tadkii pi gu, severak fouka, a je zamradeno, moZne., 2e bude pr get, aspori se musime tetit, 2e ten oeekavanY deS"tik pfijde.

Dne 5. fulcra tu budeme miti taneeni za.bavu. Dle ptestupniho roku 2enske - vlastne mam tici damy tu budou pany, a my muii musime sedet, jestli pro nas nepajdou tandit.

Bude to vae po stare mode, a bude vyhra,vat Herr Louis. Tak ptijd'te a zaskademe si.

S bratrskYm pozdravem, F. L. PustejovskY, taj.

Rad Vygebrad, Zislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Bratki a sestry, na vedomost yam davam, abyste se dostavili v hojnem poetu do schilze prvni nedeli v unoru, t. j. 4. imora, a jestli bude gpatne poeasi, tak druhou nedeli v imoru. V lednu jsme meli schrizi taky az tteti nedeli; bylo mot zima, tak nas bylo malo. Dostavte se do pfitti schrize, at' je nas hodne, nebo se to lepe rokuje a je veseleji a kdy2 nas bude hodne, tak nebude tak zima. Mame take debatovat, co chceme at' na g delegat ptednese ye sjezdu, nebot' Gas utika a brzo bude sjezd.

Pobasi jest asi vgude stejne, zima ale tento leden si provadi, stale je several a snehu jsme tu men ten dosti, je gte dosud nekde pfi stene Zima je stale a zda se, 2e bude jette vice sne2it. Jen at' hodne toho snehu napada, aspon rolnici budou mit lepgi nadeji na rirodu, a k tomu aby byla lepti cena. V zahradkach co bylo zelene, to je v gechno prye, tak zas zaeneme set na novo. - Dostavte se do schrize dne 4. imora v sini tadu Vygehrad els. 48. na Bayersviile.

S pozdravem, Mary Leshikar, tad. dop.

Blessing, Texas.

Mill bratti a sestry!

Byl jsem pcdadan nagim tajemnikem panem Nerncem, od odbodky S.A.O.T. Blessing, abych svolal schnzi na prvni nedeli v Axiom, ktere, pHpada, na 4. imora. V lednove schrizi bylo ujednano, k schnze bude konana tteti nedeli a take bylo ujednano, aby rifednici vyfidily, kdy2 by bylo tteba, nektere veci bez svolani schilze, ale jak mne p. Nemec scleluje, tyto veci nemohou bYt projednany a2 na tteti nedeli a take my rikednici nemnZeme nic Mat, tak jste la.skave Zadani, abyste se do tato schilze co nejvice dostavili.

S krajansk'm pozdravem a heslem Zvitezime!

Fank Domorad.

Karel Nemec, tajemnik za odboe. Blessing.

Rad Corpus Christi, eislo 79.

Nag tad nebude konati schrizi prvni nedeli v Anon', tato jest odlokna na prvni nedeli v bteznu. Prot* bratti a sestry od tadu Cis. 79., vezmete na vedomi.

Ant. Kruginsky, taj.

Jak uelteloval otec Frantigka Palackeho.

Jiti PalaekSr, vyudenY temeslu krejeovskemu, stal se ve svYch 16 letech ueitelem na evangelicke akole v Hodslavicich. Cirkev hodslayska drivetovala tomuto mlademu muti, ktery ji2 ve svem mladi proslul jako horlivY znatel Pisma a evangelik neobyeejne pronikaveho rozumu. S poeatku bylo rozhodnuto, 2e Jiti PalackY bude poslan na evangelicke gkoly do Uher, aby tarn nabyl vyttiho vzdelani, ale nedo glo k tomu. V Hodslavicich bylo tteba neitele hned a proto Jiti Palacky pobyl jen kratce na gkolach v Novel Jieine a v Hranicich. Kdyt potom ptevzal uditelskou slam, ueil tak jako jeho pkedchildci, stkidave po domech, kde byla vetai jizba. Od cirkve mel 80 zl. roeniho platu, k tomu si vybiral sobotales a to od bohatYch 2akil po 2 krejcarech tYdne, od chudobnYch po 1 kr., nejchudobnejti byli osvobozeni. Bylo-li 100 2akil, (zapsan'ch bYvalo a2 140), civil sobotales Palackeho tYdne 1 zl. 60 kr. a2* 2 zl., mesiene 7 ai 8 zl., roene 80 zlatYch, cela uditelske, sluna 180 zl.

Teprve pozdeji dostaval Jiti PalackY deputat dye a pill mefice pole a louky. Na tuto slutbu se Jiti PalackY r. 1790 oknil ve veku 22 let. Za manklku pojal Annu Ktitanovou, jeji otec byl prvnim kuratorem evangelicke cirkve hodslavsire. Vypravuje se, 2e kdy2 si gel pan ueitel PalackY pro nevestu, rozkazal muzikantrim, aby hrali 2alm 19. a sam jej celY vyzpival.

MladY student mluvi krome mategtiny gesti jazyky.

Mistni naelnictvo MNS. ye Vodrianech se muse pochlubiti elenem, kterY je opravdu velmi pilnYm studentem. Studuje na mistnim realnem gymnasiu jako septiman a slail ji2 universitni zkoutku z nemeckeho jazyka. Krome toho ovlada, slovensky, anglickY, francouzskY, tpanelskY a dasteene rwskSr jazyk.

Ve sttedu, dne 31, ledna 1940.

Z odboely Houston S. A. L. T. V sobotni schtizi na gi odboeky hlasil br. pokladnik pkijem od br. Joe Kalouska za pana Karla PetrZelku st. 50c. Od br. Louis Rulika za pani Annie Hogek $1.55, celkem $2.55. Kvitovano v Texanu, avgak opomenuto ye Vestniku, coz timto einim, od br. Frank Tesate za pana Jana, 8t'astneho, Sunnyside, Brookshire, $1.50.

Pokladni hotovost dne 27. ledna 1040 — $4.11.

Schtze dosti detne nav gtivend za ptedednictvi bratra Frank Aneince mela velmr zajimavY prnbeh a vg echny ptedbeZne zaleiitosti lehce vytizeny. Sestry, jet byly ptitomny ye slug ye mou--nempotu,kazlyjebitd thy jednou ranou. Pletly pro vojaky svetry a naslouchaly jednani schaze. Br. Vladimir Maudr, ptedseda statniho vYboru S.A.o.T. podal nam jista, vysvetleni ohledne jednani tYkajici se zajezdu sen. Vojty Bene ge do Texasu.

Soudce C. H. ChernoskY vpravel pak sve zku genosti a dojmy z ptedna gky odstoupleho elena Chamberlainova kabinetu, Cooper-a v Galvestonu a rovne2 na g pan konsul, jeni tek osobne hovotil s p. Cooper-em, salt/ nam mnoho zajimaveho.

Odboeka nava& styky s odboeitou NS v Cottage Grove za neelem spoluprace pro potadani ptednagky senatora Vojty Bene ge v Houstonu.

Ptig ti schtze posledni sobotu v Unoru. Br. pokladnik ptipomenul br. pkedsedovi Frank Aneincovi, zda na ge odboeka podekovala kadu Pokrok Houstonu za proptijeovani mistnosti ku coZ jiz dle zodpovedeneho dotazu br. pkedsedou bylo ueineno.

S. P. StudnienY. TOU PRAVOU CUSTOU. Pige Marie A. 2ivnk ze Cedar Rapids, Iowa, nyni u syna v Austin, Texas.

Po pteeteni elanku ye vagem ct. Vestniku: "Slovo k druhe a tteti generaci deskoslov. ptivodu", byla jsem velmi potegena tim, ze Cedar Rapids, Iowa, byly davany za pkiklad. Mela jsem radost nad tim, ze dsl. vyslanec p. Vladimir S. Hurban tak pusobivYmi slovy mluvi o praci a valnosti nageho deskeho lidu, a kde na prvnim miste jest damp za ptiklad mesto Cedar Rapids, Iowa. Velice me onen elanek pote gil a pkedetla jsem si ho okam2ite dvakrat.

Ano, mesto Cedar Rapids, Iowa, bkvalo (a snad doposud je) zva,no "Ceske Atheny" a zasluhovalo si vgim pravem toho pojmenovani. olovek rad Cte nee° pekneho o miste, kam sam take path a jeho je vzdalen vice jak tisic mil.

Ano, rapid gti Odi jsou vgdy — kdy ne na pkednim miste, tedy jiste mezi prvnimi v praci a pomoci, pro dobro na geho naroda. Jest si jen ptati, aby kaZdY jednotlivec uvedomil sobe svoji povinnost ku sve narodnosti.

Prochazime prave dobou, kdy se eloveku zda, Ze se ji2 ptipozdiva a Ze je nejvy ggi Cas i nutna, potteba, aby se kaZdy probudil, a jak v basni Jablonskeho "Tti doby zeme Ceske se pravi: "Nut, vstarite vgichni, kteti je gte spite, nebud'te mrtvi naroda Udove, ptihlaste se opet k matte sve a k nemu co verni bratti, veni synove.

Sytij jazyk ctete, zvyky sve a prava, dokaZte skutkem, ze jste eechove — a vlasti Ceske opet vzejde slava, kterou se skveli na gi ptedkove."

Ano, je velikou pravdou, ze vgechny ty tradice deskeho lidu jsou nadherne, jsou na gi ozdobou, nagi chloubou pkede v gemi jinYmi narodnostmi. Jenom je potteba, abychom vgichni je uplatnovali, abychom v gichni se dali tou jedinou pravou cestou, abychom si byli uptimnYmi bratry a uptimnYmi ptateli. Neb tam, kde je pravY charakter, je te2 prave ptatelstvi a bratrstvi. Neni charakteru bez uptimnosti a neni ptatelstvi bez uptimnosti. A veru, ke snad nikdy nebyla doba tak pohnutliva a tak smutna, snad nikdy se nezneuZivalo tolik toho vzacneho slova ptatelstvi, jako v nynej gi dobe.

Tisknou se ruce, ptitel sem, ptitel tam, hledime si zdanlive uptimne do oei, ptejeme si navzajem dobra, chvalime se do oei — a po strane? Z piitele staxa se neptitel, elovek se 0tfasa jako v zimnici nad tim jak je to moZno, Ze mute nekdo slibovati pkatelstvi a lasku a za zady shrnouti na hlavou celou kadu 1Zi a kaiu.

KahlY &ova ma nejake chyby. Vklyt' jsme jenom lide. Vgak jsem-li ptitelem nekoho, tedy ehei byti pritelem uptimnS7m. Jestli je neco k

VtSTNtK vyjednaxani, tedy to projednat otevtene, tvaii v tval, uptimne do odi! Ne za zady — ne po strane. Prave nynej gi doba, ktera je tak bohata na hrozne zmeny, prave nyni kdy je svet ptepinen samou 12i, intrikami a zloeiny, melo by nas pouditi, ze jen o pravde a v uptimnem ptdtelstvi je mono raziti to pravou cestu, jen spojenYmi silami pro dobro celku a ku cti nam vgem. Pro zachovani a znovuzbudovani nagi drahe ()Veiny, na gi stare vlasti, aby ta zahrada, ktera mela hor bujnYch vroubeni, aby zase nam prave tak patkila, jako kdysi v dobe smikeni.

Tedy poystante vgichni, kteki jegte spite, chopte se prate, dokud je Cas. Pkilelitost neceka, ta prchne nail se nadejem a vice se pak nevraci.

A proto vgichni spoleene za nagimi pust'me se v boj v boj za nagi krasnou Ceskou tee, za na ge bYti, za na gi starou, krasnou a nyni k smrti zmudenou domovinu — Matku Oechii. A zas jak JablonskY void: "O synove, o ctete ace. praci, jich lasku k vlasti a jejich nad geni, vge chrante co se v cizim proudu ztraci — hana tomu kdo bude posledni."

Cas prcha a utrpeni na geho tam lidu, nagich bratrti a sester nerna konce, a eloveku se zda, ke snad se jiZ ptipozdiva. Jos. Kratochvil pravi: radycky je smutno, kdy se ptipozdiva, oblaka teke k zemi padaji, v gecko se chvele, kali, stmiva, drobounke hvezdy v nebi zbledaji.

Zda se, 'Ze jest jiZ ztraceno mnoho, ale neni ztraceno je gte vgecko. Zalezi jen na nas, jak brzo pochopime, ke mame vgichni do jednoho jiti spolednou jedinou cestou. Jest ji2 nejvyggi Cas, abychom si porozumeli. Vklyt' vgichni chceme jedno: dobro v gech, pravdu a lasku a tak doufejme, ze koneene na dobrem a pro dobro se v2dy shodneme!

Pozn. red.: — Vitame v na g kruh novou dopisovatelku a tegime se na jeji dal gi ptispeyky.

Pozdrav, vlasti zdar!

Slavnjr nemecky skiadatel mluvil o CeSieh jako o svSreh krajanech.

Autor opery "Orfeus a Eurydika" Kri gtof Wilibald Gluck nabyl zakladd hudebniho vzdelani v 6eehach a u deskYch hudebnikti. Gluck se narodil y e Weydenwangen v Horni Falci 4. e'ervence 1714 jako syn lesmistra deskeho kniZete Lobkovice. V oechach proZil cele sve detstvi a jinogstvi. Rovnk i pnvod skladateltiv a jeho rodiny je tak tesne spjat s Cechami, k Gluck, aekoliv rodilY Nemec, v gude a po celY svfij Zivot rad vzpominal na Cechy a nazYval je syYmi krajany a dobrodinci. Gluck, po kratkem otcoye pobytu na zamku v Ceske Kamenici u hrabete Kinskeho ptichazi do ovzdu gi hudbymilovne rodiny lobkovicke. Jeho ptirozene hudebni nadani nemohlo zde bYti ptehlednuto. Naopak, v rodine Lobkovicti dostava se mu vgestranne podpory, aby se mohl v hudb y dale vzdelavati.

Tak pobyl Gluck aZ do sveho 22. roku v echach. Od Lobkovict ptichazi do Prahy k svemu prvnimu uciteli hudby Bohuslavu dernorskemu. Praha v teto dobe mela povest znameniteho hudebniho stfediska, kde hudba stala v dele vg ech ostatnich umeni. Je nepochybne, jak vliv jeho ueitele, tak i ovzdu gi, v nemZ se mladY Gluck v Praze octl, mein na jeho hudebni vnimovost a rozvoj rozhodujici vliv. Sam CernohorskY byl na svou dobu vynikajici mistr sveho oboru. Gluck za jeho vedeni hral na varhany v kostele u minoritti a vedle toho zpival v rUznych pralskYch kostelich. To byla doba jeho praktickeho ueeni se hudbe, vedle zakladti skladby, jak mu je vg tepoval oernohorsky. Doba tohoto ueeni se pak projevuje i ve vlastnim dile Gluckove. A naopak: ye skladbach aeskych mistru najdeme mnoho takovYch oz yukti dila Gluckova. Gluckova reforma a jeho fisili o dramatienost zpevu, dovr g end dilem WagnerovYm, nalezla u deskkch mistru mnoho porozumeni.

Split. — Jugosla yskY destroyer Ljubljana, 1,400 tun, potopil se dnes v namotni zakladne v ibeniku za hodinu pot& kdy narazil na skalisko. Jeho velitel Ahlin po potopeni lodi spa,chal sebevraZdu. Ostatni namotnici a dtstojnici, podtem 300, seskakali do vody a byli zaehraneni. Destroyer byl vystaven minuleho jara.

Jugoslay ske lod'stvo ma nyni pouze dva dearoyery,

Strana 5 BEN AKIBO, TO TU JEg TE NEBYLO! Zakladatele teto velke republiity, habei dneS pod syYm pruhovanYm a hvezdhatkin rot/the/It osm a etyticet statu a nejaka ta tzenn a drtiavy, byli opravdu prodehnuti duchem idealu to prave demokracie a meli rovneti jasne poneti osobni svobode a o pravu jedince na pote geni se Zivota. To cha,peme pine z to na gi Ustavy, jet' byla jejich dilem, ktera je kodexem techto 'dealt a ku ktere i dnes po bezmala 164 letech pohlilime s tctou. Byly to vyslovene revoludni idee, je2 vtelili v ono nesmrtelne Prohlageni neodvislosti, anglickYm torytim a lojalnim z toho gel az po tele mraz, prohla govati podobne zasady, jich hrot byl namiken proti vrchnostem a korune, jeji mot ji byla dana pry z yule BoZi. Nadchazi mesic tenor, jen je pro nas pamatnY tim, Ze je mesicem narozenin dvou velkYch mual teto zeme, Washingtona a Lincolna. Zaslechl jsem kdes, ze Abraham Lincoln, milujici obdas trochu hranate anekdoty, vypravel kdes, ke otec vlasti, JIM Washington, je trochu pkechvalovan. Je pry pravdou, ze byl prvYm ve valce, prvYm v miru a prvYm v srdci syYch krajanti, ale v milovani druhkm, neb pojal za manklku vdovu. Krome toho je leto gni finor pro nas tim zajimavYm, ze ma o jeden den vice, ponevadZ je letos ptestupnY rok, anglicky zvany `Leap year". Jedna hezounka diveinka, jeZ dovede sice hezky taneiti, ale ma trochu mlhave vedomosti o dejepise, ma za to, ze "leap year" zavedl Jill. Washington, "so we could have a chance to propose to someone to marry us. You know, some men are naturally shy and you have got to shoot the works straight to them, if you want to hook them in." (Thanx for the information, "hot shot"! So the leap year is sort of a legalized trap, to enmesh the innocent gullible marriageable men folks in meshes of matrimony. I am already hearing the war cry of the fair maidens storming the men's hearts: — "If the men's hearts are growing cold, lets us lassies be more bold and yank them by might in home's fold!").

Nage omladina obeli() pohlavi tadu Pokrok Houstonu, sdruZend v Junior Club, uspotada dne gesteho Unora zabavu s velmi peknYm programem, ovgem Ze v mistnostech nagi tadove budovy. Nee° mi sdelil pod poklidkou mleelivosti br. Louis Hanus, ml. Mary Jane's Studio uspofada pry pH zabave "floor show", nad kterou Hollywood sezelend zavisti. Na ten rozsahlY program bylo nutno stanoviti mezi jinYmi i specielni vYbor, sestavajici se z Louis Hanuse ml., Lottie Elsnerove, Gladys Knebelove, Edny Kratkych, Elly Hogkove a Theresie Buzkove.

Jako zvlagtni atrakci s yYznamem pro Lento "leap year dance" or "entertainment", (mam o tom jen jakous mlhavou ptedstavu, oni nechti ten "surprise" prozraditi, cod jim nezazliyam, bude "Oomph Girl", jak mi sdelil jeji impresario, Louis Hanu g ml. Tato zahadna, pra yde podobne nejaka exoticka kraska, z ostrova havajskYch, ei South Sea Islands belle; je pry nadand vgemi ptivaby Zenskeho pokoleni, jet ma zdobiti "the all alluring, captivating 1940 "leap year girl". Jeji ptivaby a grade jsou pry nevyrovnatelnYm kouzlem, jemu2 muH nemohou odolati. Ponevad2 mi Louis nesdelil nic o nboru v jakem se piedstavi zvedavemu a po sensaci laenicimu mukkemu svetu, tak nevim, ptitahne-li sebou nejakS7 ten "fan", (a very small one will meet no protestation from the menfolks), Ci nejakY koralkovY ornament.

To je vge, co jsem zhruba zvedel o teto projektovane zabave, vim, ze bude imposantni, neb nage omladina se od nas take neeemu naueila a syYm ostrovtipem take leccos jinde pochytila.

Ta tadova, budova je na gim odkazem jim, mame radost ze si ji vaki,ze s nami svorne spoluptilsobi a Ze se jim v ni libi. Jsou nagimi jsou nam ku cti a maji pra y° se radovati a kochati se z radosti Ziti. A jako obydejne, ptejeme jim mnoho zdaru ku teto jimi potadane zabave.

Let us be merry and you sweet young things!

It's a leap year, so do not hesitate to leap with that proposal to him, get him, before another lass hooks him, keep in mind, that an early bird catches the worm, (man).

Salvus Pragensis.

Strana

Vide prijeti Vojty Beneie v Alabame.

Z Robertsdale, Alabama, se oznamuje, vzdor vragednernu podasi ptedna gka Vojty Benege potkala se s naprostYm zdarem. StalY dopisovatel "Amerikana" T. Vona gek podava o teto ptedna gce zajimave psanou zpravu, z nig uvadime: V poledne vyjeli pp. Miuklecky, Blaha, Salad, Vonagek v nove Chryslerce p. Novotneho do Bay Minette, aby ugettili p. Benege jizdy kou, ktera vice stoji neg jede, piesunuje, sklada naklad na raznYch stanicich.

Viak zpogden napped o 30 minut a k tern pozdeji ptidano dalgich 30. Kdyg nas p. Beneg shledl pit vystoupeni z vlaku oslovi mne: Poslechni Tomagi, jseg to ty Tomag Vonasek z Chicaga? Nepodoba g se mu, to's muses ztratit na objemu, na vaze. Podobne mluvil s ostatnimi, zeal je vgechny. Pana Mikuleckyho z Traverse City, Mich., Ant. Blahu z Clevelandu, holival ho tam Blaha, &lade z Chicagga, Josefa Novotneho z ptibuzenstva nezapomenutelneho Tony Novotneho.

Cestou do Robertdale pti rozprave o dfivejgich stycich pozoruje krajinu, libi se mu ty borovice a pta, se prod maji tak o gklive zaseky, pada zda se mu lehkou, silnice se mu libi a kdy ge budem u deskYch farem?

Bligirne se k prvni krajana J. Dobrovolneho na prase strane silnice, pak `o neco dale p. Fr. Vaguty, na levo Nesporova, Kralt. Bli gice se ke Kohoutove, gofer madka sirenu, aby polozoufalemu tajemniku mistni odboeky byl oznamen ptijezd a aby mu byla Jana ptile gitost uvitat ho u sve farmy.

Jedem do Robertsdale, kde parkuje svtj vledflak p. Stanek ze Saskatchawan, Kanada, vzdalenY ptibuznY Vojty a kdy se domluvili, vezeme Vojtu na farmu NovotnYch a Votavt.

Zde ho vita pani Mina Novotna, pobizi, aby si udinil pohodli a tak odpodinul. Dodavam mu vYsttigky anglickYch novin upozorriujici te sve na jeho ptednagku a snahu pomoci domovine k svobode. Pak dopisy od uditelek z Queensville Atmore gadajici o autograf. My se ubirame do sine, kde zas pracuje p. Ciganek na vYzdobe sine. Toho vyzkou gime, uminili jsme si.

Prvni otazku, kde je Vojta?

Neptijel s nami.

Nelhali jsme, protoge jsme ho nechali u pani Novotne.

Optel se zady o nalevnu, zesinal, rty seviel a nevyglo mu slovo z fist, ad jindy je sotva mogno zastavit.

Hledime na to jeho zklamani soucitne, ale jig ho nenechavame v nem a jakmile ieknem, kde Vojta je, jako kdyg proud elektriky celYm telem projede, ogivi ho a jig kagclemu aye, tkol.

Blaha ma ptivezt kaminka, Doubrava zavesit velkY Masaryktv obraz, ja si mam vypiljdit dagi lavice atd.

Tak rychle se bligi hodina programu. -Nage "manly" ptina geji makove, tvarohove koladky, gitnY doma pedenY chleb, vaten je gulag.

Obecenstvo zadind ptiji gdet, dostavili se zpravodajove a fotografove novinat gti. K nim pinam Franka Vorla, silverhillskeho fotografa.

Pan J. Kohout s p. B. F. Kuderou uvadi cizonarodni hosty, p. Baldwin, fairhopeskeho patrnistra, s p. Bishopem, banketem, p. J. Gastona, okresniho komisate, p. H. Halla, okresniho navladniho, mame tu i reverendy. Koneene se dostavuje ten nam nejvzacriej gi host p. V. Beneg.

Seznamuji ho se zastupci tisku, jen g tak ochotne ptina gel zpravy o nem, pak s okresnimi fitedniky a mnohYmi krajany. V tom take mi doruden telegram oznamujici, ge bYv. guverner Bib Graves neptijde, prote ge mangelka jeho onemocnela zapalem plic.

Pan Jan Novak se svYmi dceru gkami koncertuje a bavi obecenstvo stale se podtem zvet gujici.

Zima — ne mraz, na kterY nejsme zvykli, kterY nadelal tolik gkod v zelenatskYch zahradach, zdriuje mnohe doma. Kratce po °slue hoctin6 p. J. AelikuleckS7 vita shromaidene a Clt-

V E STN 1 K kuje za ten projev adasti na osudu vlasti. Oini tak anglicky a eesky.

Nasleduje zpev hymny Star Spangled Banner, skupina tanednic Besedy, u piana pani Mina Novotna, hned nato "Kde domov infij" a "Nad Tatrou sa blYska". Obecenstvo vyslechlo v gechny v stoje.

Kdyg doznely pisne mala Potmegilova, piednagi deskou baseri, a ji nasleduje pani B. Rezkova, anglickou basal z deStiny ptelo genou a obema je dana pochvala obecenstva potleskem.

Pak krougeny osvetlene ku gele a to eislo zajimalo obecenstvo, zel ge posledni akt byl znemognen pogkozenim draft pti nastupovani na jevigte. Kdyg damy P.Z.K. zapely Benegovu piseri Zvitezime, piedsedka pi. J. MikuleckY piedstavuje na to p. Vojtu Benege. Ptistupuji k nemu zastupci mistnich spolka. eenik na to uvadi se anglickYch posluchadam omluvou sve anglicke vyslovnosti a projevem ptani, aby se mohi vyjadtovat tak, jak dovede desky, ze by tim ziskana byla je gte vetgi podpora nageho Odboje: -- Pak vysvetloval, jak Nemci snagili se namluvit svetu, ze podmanenim 6 eskoslovenska zmocnili se jen zeme po svetove valce jim odejmute. Zobrazoval hrtzy nacistickeho 'Mani ve vlasti. ft, ee jeho byla vyslechnuta s velkou pozornosti za hroboveho klidu, ru geneho jen potleskem provazejicim dtvody prod nutno postaviti se proti rozpinavosti Nemecka. Nevini pouze Hitlera, ale cell narod nerneckY, neb bez vale tehog Hitler by byl nemognY. V fedi deske nabadal krajany, aby svYm givotern cizincilm ukazovali svou vyspelost a tak pomahali ziskavat mravni pomoc, jig prive tak pottebi jako pene gite. Vysvetloval jak nutno nam penegite podporovat organisovani armady deskoslovenske ye Francii, at.

Za toto povzbuzovani byli mu fitednici odboe* ky vdedni a obecenstvo je ptijimalo, aby se tidilo nim. Kdyg skondil, odstran'eny lavieky a za zvukil hudby p. Kohouta ve gel zastup divek a hocht a piedvedl cvideni o tiech oddilech s americkymi praporeeky.

Pak nastoupily etyti kolony k ptedvedeni besedy. Divky byly v narodnim kraji. Dostalo se jim zaslougene pochvaly, kterou sdilela pi. A. Blahova za dobre nacvideni. Pak se rozvinula volna zabava, ktera trvala dlouho pies palnoc.

Nedelni Mobile Press Register piinesl ob girnou zpravu o fedi Bene gove. Abychom p. Vojty Benege ugili vice net' odjede v pondeli do New Yorku, rozhodli se krajane sejiti se opet v nedeli veder a promluvit si s nim neobtacIne. VYbor image bYt spokojen s vYsledkem a odbodka ziskala slu gnY obnos na kvotu etyt set dolart. Je nadeje, ge nagi krajane se ptidini, aby rozpodet na nas piipadajici byl co nejdtive sehnan dohromady. K tomu pieji Zdart Bad Svornost Jihu, Cis. 15., Buckholts, Texas.

Bratii a sestry! — Tfetiho fmora budeme mit magkarni pies. Budou tti cony dany, na nejpeknej gi, nejsmegnegi a nejSkaredej gi. PHA bych si, abyste se sadastnili v pinern podtu, at' svet vi, ge Buckholts je je gte na =IA Bude nam vyhravat pan Divi g a jeho sebranka. Teg si piineste nejake krejcary, budeme vybirat 25c a damy zdarma. Te g yam davam vedet, ze budeme davat naleVnu do najmu, kdo da vic, ten to dostane. Sestry a bratii, piijed'te do sine a dejte nabidku. Schtze bude 11: imora o druhe hodine odpoledne. Vag, Emil J. Voldan, tajemnik.

Bad Hvezda Mlidete, C. 102., Coupland, Texas.

Timto oznamuji, g e v posledni schtzi byli zvoleni nasledujici fikednici na tento rok: V. V. Adamek, piedseda; Pavel Holubec, mistopiedseda; Antonie Ad 'amek, taj., Raimund Machu, Adetnik; Ed. efelk; pokl.; teetni vYbor,: an Grigar, Frank Grigar a Enid Poslanec do sjezdu: C. V. Adamek, nahradnik Raimund Machu. Ponevadt mame usneteno, ge pkitti schtze se bude konat at v bieznu, tedy pkipominam ftem nag im elentm, aby si poplatky sve hledeli do to doby zaplatit, neb jinak jit nezbYva, easu na piaceni, tak by neplatici museli laSr t vyloudeni. Tii mesice je dost dam na obstarani si penez na poplatky. S pozdravem na deny zOstavara, Antonie Adele.

7Ve

stfectu, dne 3i. ledna 1940.

kid San Antonio, eislo 133.

Nic bych sobe neptal net to, by katcla schtte ✓ roku byla tak navttivena jako schtze • Skutedne se nas hezky hoclne se go, tot eleni D. 0. a hojne navgtevnikt nedlent. Prod by to nemohlo bjrt v katde schtzi? Zkusme to a ptjde to. Hezky se potom jednani projedna a promita. Motna, kdyby zabavni vYbor sem tam need ptipravil, ze by to lakalo a tahlo.

Chci take oznamit, ge byly jmenovany doclatedne vYbory a sice: Na vYbor uCetni jsou br.

Fred Novak st., Ervin Ratka a ses. Balvin. Na vYboru nemocenskem jsou: sestry E. Woellert, L. Novak a A. Dressler. Na vYboru zabavnim jsou sestry: J. SackY, H. Balvin a M. Bueek.

Na seznamu nemocnych je sestra Apolena Halutka, utrpela srdedni zachvat. Byl jsem ji navttivit v M. & S. nemocnici a hnedle bych ani tomu nevefil, ze je churava, neb jsem ji piistihl ph veeeki a vgechno nasvedeovalo, to ma dobrY, apetit. Zastihl jsem tam jeji sestru pani FaigloirtN r z Housto%ktera narychlo piijela a ujala se prace o gettovatelky a soude die toho, jak sestra Halugkova, rychle se ze zachvatu probirala, delala svou otetfovatelskou slutbu znamenite. S pi. Faiglovou jsme si nekolik minut popovidali a libil se mi jeji nahled, tail at se sestra Halutka lope zotavi, ze si ji vezme sebou do Houstonu, ge maji mista dost. Jsem jistY, tie dnes uz sestra je zase pine zdrava a ze se citi v domove FaiglovYch jako doma. Br. Faigi je jednim ze zaklaciajicich elentt kadu San Antonio els. 133., je tedy mezi zdejtimi Cleny a krajany znamY, tkeba uz je odtud dosti dlouho pryd, piece ho vtichni star gi pamatuji.

Rad bych se jegte zminil,ze v minule schuzi bylo usneteno, bylo totit odporudeno zabavnim vYborem, by tad uspotacial taneeni zabavu, a odporudeni to bylo vgemi schvaleno, proto uvedomuji vgechny eleny fadu, by se nechali chni videt na zabave v nedeli 4. tnora v Turner Hall na 217 Nacogdoches, v 8 hod. veeer.

Hudbu obstara Pioneer kapela; tu asi zna, katdY, je veimi oblibena tet i na radiu. Hraje vetginou Ceskou hudbu, ovtem i novodobou. Pozvete vtechny zname i nezname. Toto je zabava pro vtechny. Ovtem ge katclY rozumi, ze minim vtechny kdot vyhledavaji u glechtilou zabavu. Toto pozvani se vztahuje i na na ge krajany ve Floresville, Jourdanton, Poth a zkratka z celeho okoli. Piijed'te zase jednou mezi nas, fig ani nevixn jak tam vgichni vyhlitite.

A naposled pkipominam, 'te pfitti schfize phpada na druhou nedeli v imoru, t. j. 11. ve tit hod. odpol. v sini W.O.W. Louis Dressler, taj.

Na zdar vtem, vat Z odbodly Kingsville, T. A. t T. Prvni schtze odbodky Kingsville konala se za eteneho teastenstvi. Po dobrem obede, kterY nam sestry pkipravily, byla zahajena schtze. ttfednici byli zvoleni: Martin Lisy, pkedseda; Jerry Luka gtik, mistopiedseda; Joe J. Lukat, tajemnik; John Maca, pokladnik. Celkern mame 34 Cleny. Po schtzi byla ueinena dobrovolna sbirka pro S.A.C.T. Darovali: br. a ses. Karel Eltik 1 dol., br. a ses. Fr. Lata 1 dol., br. a ses. Martin List 1 dol. br . a ses. Fr. Horak 1 dol., br. a ses. John Maca 1 dol., br. Jerry Lukattik 1 dol., br. Fr. SlezinskSr 1 dol., br. a ses. Joe J. Lukat 5 dol., br. a ses. Joe Farek 50c, br. Josef Dvorak 25c, br. a ses. Joe W. Horak 1 dol, Faltejsek bratii 25c, dale bylo vybrano 1 dol. Celkem 14 dol. Vstupne od 34 Menu $8.50.

Celkem bylo zaslano na pokladnika F. Olexa ml. $22.50. Pkigti schtze odboeky S.A.6.T. Kingsville bude se konat tfeti nedeli v mesici tnoru v 8 hod. veeer.

Za odboeku Kingsville. S. A. C. T. Joe J. Lukat: College Station, Texas.

CtenS7 -bratte redaktorel Jako ptedseda tigioveho vjtoru, svolavam nal schtizi (t. j. tiskoveho vSrboru) na den 4. imora, t. j. prvni nedeli v imoru 1940 na 10 hodin dopoledne v mistnostech naeeho Vestniku ve West, Texas. Jak je yam znarno, v posledni schazi naeeho vStoru bylo odhlasovano mesto West jako misto plied nael schilze.

S bratrsk,frm pozdravem, Josef llorat, *dada.

Ve stkedu, dne 31. ledn.a 1940.

Taylor, Texas.

Tak by se bylo zdalo po poslednim sjezdu v East Bernard, ze uz je vg e v Jednote upraveno, take nebude u2 tkeba iadnYch °pra y, ale jak videt z poslednich dopisu ye Vestniku, tak se jit zas jakesi navrhy na oprav y stanov pked pkiAtim sjezdem objevuji, tak ze delegati budou mit zas se elm zabYvat a na eem si rozum brousit. Tak jako ten elm& neni dokonalY, tak ani ta jeho prace neni dokonala a bude potkebovati a potkebuje neustale opravy. A tak i ta nage Jednota bude potkebovati pokad oprav, aby aspoil na chvili po sjezdu se zdala dokonala. Beh Casu vkly pkinese nee° noveho, podle dehol se musi i Jednota zOkizovati. Br. Truksa pige, Jednota ztraci na farmach, aby se ty farmy prodaly. Br. Brenner navrhuje, aby se dluhujicim pkipujeilo, aby se mohli postavit na nohy.

To by bylo jako to eini nyni Farm Security Administration, a podle toho by se musela i Jednota kidit, aby tech pkipiljeenYch penez nebylo upotkebeno, jen na takove, veci, ktere maji nest nove pkijmy dluhujiciniu, ale ne se br. Hejl z Temple, le by se za ty penize pokidilo lepgi auto a postavil lep gi Cum. Takove yeci nenesou pkijmu, ktedm se ma dluh uplieet.

Navrh br. Brenner by byl dobd, jen ze by vyZa,doval pkisneho zavazku pro dluhujiciho, aby tech penez nebylo zneuZito. Kdyby se tak stalo, pak ovgem by Jednota o tolik vice ztratila, kolik by pkiptijdila. Jest pravda, ze mnozi farmaki se nemohou dostati z mista, ze je deprese pkivedla do dluhu, kted musi nyni splacet z to omezene trody a z to nizke deny co za tu malou firodu obdrZi. Takovemu faimaki je pak telko se postavit znovu na nohy, kdy2 nema, pen& na zakoupeni veci, ktere by mu pkinesly vet gi pHjem. Dobremu hospodati by se tou pujelou pomohlo, .2e by pak i Jednote mohl splacet.

Navrh br. Kelarka, aby eleni kteki maji vydluiene penize na sve certifikaty, nemuseli platit na tu east poplatky, kdy't z tech penez plati urok, jest spravnY, nemelo by se platit dvakra.te z jednech penez. Jest to jako kdy g si farmak koupi farmu na fiver, mai° na ni da sdch hotodch, ale dame musi platit jakoby ji mel • vyplacenou, a ten co dill noty na tu farmu, z tech take musi platit elan. Ja k tomu navrhu dodavam, ze kted dlen si netroufa svou pujeku na certifikat splatit, by si mohl, kdyby chtel, svou pojistku snizit na zbyvajici Cast, bez jakychkoliv sratek, tak by mu odpadly poplatky i procenta na yypAjdene penize.

Podporuji take navrh br. Teod. Dafia z Rogers, aby se schopni broth uchazeli o fikady do Hlavni tkadovny yekejne, jak to dini uchazedi do vekejnych uradu, aby delegati mohli vdas si uciniti svuj dber, neb kdyt' se kandidat ohlasi ve sjezdu teprve az pked samou volbou, tu je pak malo Casu na rozhodnuti, koho volit. Take podporuji navrh stakiela Barto ge, le by se jako mohla u2 ta Hl. tkadovna ddstehovati tkeba do Temple. Mesto Fayetteville bylo kolebkou nagi mile Jednoty a Hl. tkadovna tam zustavala jen z flay ku jejimu zakladateli J. R. Kubenovi, ktereho neni vice. A ponevaa Jednota je ji2 dvakrat dospela di pinoleta, tak by zajiste uz z to kolebky rada vylezla, aby se podivala i dale do sveta, do vet giho mesta jako jest Temple, neb mod velke 'nest° by ji pki g lo draho a ruch velkomesta by ji byl na za,v3.du. Nyni jiz nic nezdrZuje HI. Ur., aby se odstehovala jinam.

Br. Toupale, ja, podporuji Tvilj navrh o zavedeni nemocenske podpory pro v gechny eleny Jednoty stejne a se stejnYmi poplatky. V minulem sjezde jsem byl pro to, aby bylo dobrovolne pro 'deny se pojistit proti nemoci, neb jsem doufal, ze ta nemocenska podpora spilt projde, ale neprog la. Proto nyni bude tteba pracovat jednotne jen pro jeden ell, zavedeni to podpory. Ty poplatky, jak je uvadi g, by byly vlastne jen 50e na Clena, neb druhYch 50c by se dalo z pokladny z pkispevn, ktere kaldY elen.tOk jako tak plati. Plativali jsme jednou rodne $1.00 na tisic dol. do zaloZniho fondu a ZadnY nic nenamital, adkoliv jsme z toho rile nemeli, tak by eleni nemeli nic namitat proti tomu z Ceho mohou podporu v padu nutne potreby mit. Sem tam jeg te nektere sestry neb bratki zadaji fatly o podporu, ale ta pkichazi velice chudield, to by byla lepg i a iidinnej gi podpora navrhova• br. Toupalern. Ovtem ze budou pOtite s po.

VEST l'sti platky, vgechny je skolektovati od elenu, kteki nemohou sve poplatky pravidelne na pojistku zaplatit, ale tech 50c rodne maze kaki* ni jak ugetkit na tak dobrou vec. Take budou potiZe s rozdilenim to podpory, neb vim, 'le jsou nekteki je2 si radi pomahaji z takoveho fondu, ale na to by se dala zavesti pkisna pravidla, ze by vge pak dobie pracovalo. Dobre by to bylo, aby tuto podporu probraly kady pied sjezdem, aby to vzalo main easu ye sjezdu tu podporu upravit, jak navrhuje br. Jos. Vytopil z Ennis. Clenove by men tuto podporu uvaZit, tak ze ladnY nevi, co na nej &Ica a le v padu ne gtesti by mu bylo pomoleno tou podporou, a jestli ji sam nebude potkebovati, ze pomaha svemu bliZnimu bratru neb sestke. 1.72dyt' se v gelijak pomahalo a zase pomaha do 'Ceske vlasti, prod nepomahati doma svym, kteki toho potkebuji vie ne2 tam.

S pkanim zdaru nemocenske podpoke a vgem dobrYm navrhiim, kondim.

C. V. Adamek.

Dallas, Texas. ✓ minule schuzi kadu Pokrok Dallas Cis. 84. byly voleny dbory na tento rok. UCetni Vaclav Zastoupil st., Jerry HoupY, Adolf Je g ml.; zabavni, W. J. Vita, Frank Pokladnik, Frank Nestrojil ml., Jan Slovak a V. Kartous. fie OlgovskY, za barem: Karel Ol govskY. JellkoZ bylo ye Vestniku, ze kady mohou si zvolit jegte jednoho vyslarice do sjezdu, kdy2 do 30. derma budou mit poeet dospelYch elen0, jak stanovy pkedpisuji. Nag kad se o to pkieini, aby ten podet dosahl a proto jsme zvolili za druheho vyslance Vavkin Drobila a Bolenu Jetovou co nahradnici. Hudbu pro tento rok ma na starosti Jerry HoupY. Zabavni dbor hlasil celoroeni pkijem a vydemi. Usne geno, by dbor ten dplacel vgechny tely se sini spojene, staral se o opravy a zbytek odevzdal na konec roku kadu, jak Toni.

Ve schuzi zahavniho dboru jsme litovali nagich devdat, co jsou u vstupneho, a aby jim nefuCelo na noZiely, tak to bude do nedele spravene.

Rokovano o magkernim plesu, kted bude 4. iinora, ale co, o tom psat nebudu, jen ze 1 cenu ma dostat nejlep gi maska, druhou, co si sam nejlepgi upravi, tieti komik, etvrtou nejSkaredti, no a na tu patou jiz se nekdo najde, a to ostatni na dem se dbor usnesl, dozvi se kaZdY az v sini. Inu, bude to gvanda a legrace pro vgechny. Vstupne bude jak obyeejne, damy a masky 25c, pani 35c. Zadatek v 8 hod. veder.

Dopis kondim a byl bych yam zapomel napsat, ze ses. Embergrova ma na starosti kuchyri a vite, ze ona rada deli, kdyi hodne vydela. Proto kuchakky nezapomerite pkinest neco do kuchyne a ona to s radosti rozproda. Na V. Kartous. shledanou na "ma gkarnim"!

Rad Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Mile sestry a bratki! — Na ge pkigti kadova schtze bude konana pki gti nedeli 4. imora ye 2 hod. odpoledne, a po vykizeni spolkovYch zaleZistosti pd budeme mit spoleenou svaCinu. Tedy, mile sestry, hied'te nee° dobreho pkinest na zub a hodne mod! Ja u2 se pki vas vgech vim, nemyslite?

Pak veder tu samou nedeli 4. mame posledni taneeni zahavu v masopuste a tak se vgichni pkijd'te dobke vytancovat. Zima nam nebude, mame nod zahkival v sini, tak uz nemusite mit strach ze zimy. Kdo nepkijde na posledni tancovaeku, tak se mu neurodi zemaky a ani kukata; tedy pkijd'te v gichni kdo nejste moc chromY, budeme se mit dobke.

Dnes je pondeli a byli jsme vyprovodit na posledni odpodinek dobke znamou stakenku pi.

Kristynu RejCkovou, ktera pfebkvala hodne ye West. Byla to dobra a mils zena, ktera pomohla co mohla kaZdemu, a ze ji meli v gichni radi, ukazovala ta neptehledna, kada kar a piny kostel lidu pH jejim pohitu. Zanechava, 5 syn0, 2 dcery a mnoho vnukt a pravnuku, a celou Mdu ptibuznYch a ptatel. Zesnula pkijela do Ameriky, do Texasu, do Flatonie pied 44 lety z Nodch Dvorfi u Lipnika na Morave a nemela nikdy na ridich ustlano. Radii ji zeme lehka.

SrdednY pozdrav na v gecky Ctouci M. Klausova.

Dougka: FanuAko B. ye Fort Worth, dopis isem obdrtela a budu brzo Mat.

Strana 7 kid Anton J. t ermak, C. 56., Corpus Christi.

Cteni bratki a sestry!

Timto yam oznamuji dsledek na gi volby na rok 1940. Zvoleni byli nasledujici fikednici: John Nemec, pkedseda; Louis SackY, mistopkedseda; Betty Holasek, tajemnice; Chas.

Regmund, fieetnik; Henry Regmund, ml., pokladnik; Emil E. Elzner, prilvodei. Delegat do sejzdu Chas. Holasek; John Nemec, nahradnik.

Schtzi budeme konat druhou nedeli v imoru.

Several dorazil a do Corpus Christi ye Ctvrtek 18. t. m. a behem dvou hodin teplomer klesl na 23 stuprit a od toho dne zima potrvala. Farbyli mrazivou pohodou zle postiZeni, zimni zelenina zmrzla, nejhute ale utrpela firoda zeli, jeft nekteki rolnici podali sklizeti. P. Ed. Jukica kezal zeli posledni tki tYdny. Je z tech eeskych farmakil, kteki se venuji pesteni zeli a mel az dosud ftcly dobre dsledky. Cena zeli byla $10.00 tuna Len tu take zmrzl, nejniZ gi teplota byla tu 15 stupriii. Snehu napadlo tu 21/2 palce, zasnelene, krajina skytala rozko gne seeny, u nas v Pkimoki ojedinele a kidke. Nekteki tvrdili, ze do Corpus Christi zimna ulna nedolehne, ne2 letos nas pfekvapila, dnes topime zukive, zima na venku leze pod Nag tad Anton e ermak dekuje Hlavni tkadovne za kalendak, kted nam zaslala. Na zdar!

Betty Holasek, taj.

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, mill pkatele a etenati!

Opakuji yam, ze budeme pokadati magkarni pies v Sokolovni v nedeli 4. imora pki zdejSi dobre Ceske hudbe Joe Milana a jeho Czech Melodies Boys pod kizenim Pete Gosepe. Zaeatek v 8:30 veder. Tri penelite odmeny budou maskam rozdany, nejhezdi, nejsme gnej gi a nejoSklivejTak se ustrojte dle sve chuti. Budeme se tegiti na hojnou nav gtevu a mnoho masek. Bude to posledni zahava na dlouhY Cas, druha bude neldy po velkonoci.

Na nemocenskou listinu nam zde pkibyla pi.

F. Winters, Zena to noveho okresniho komisake precinktu 4. Naleza se ye zdej gi nemocnici.

Druhe jsou pani P. Fojt a Klara Shilerova. Pieji jim brzke uzdraveni a zaroveri pkeji i panu Jan Beranu v Barber, Ark. brzke uzdraveni v jeho nemoci, abyste mohl tech bramboru mnoho nasazeti, neb my zde v Texasu jich velmi mnoho spotkebujeme.

Nasledujici graduovali: Walter Hejl, Jane Korteff, Nadine JeZ, Jessie Sladovnik; William Pokluda, Leon Polinsky Pro dnegek koneim s pozdravem na redakci a vgechny ostatni. Zustavam vale sokolska Millie Polagek. zpravodajka, Rowena, Texas.

Cteni bratki a sestry v Placedo a okoli!

Byl jsem uvedomen na gi odboCkou v Rowena, abych yam vgem vzdal upkimne diky za vag i laskavost, kterou jste prokazali na gim elenum divadelniho krouZku, kteki u vas sehrali divadlo pod nazvem "U nas na decline". Prosim, nezazlivejte mne, ze s tim pkichazim tak pozde. Musim se yam pkiznat, ze moje stars mne kika, ze se do vaeho Zenu prudko jako rak.

Tedy i tohoto dopisu. Nechci se yam lichotit jak ta falegna, kodieka, ale techto par kadkil a slova, co yam pigu, jsou upkimne my glena. Ja vekim, ze kaldY vite, ze ti na gi lido nepodnikali tu cestu k yam pro sviij osobni zisk, ale bylo to jejich citeni k na gim milYm porobenYm za mokem. Ano, pro ne podnikli k yam tu dalekou cestu. Tedy, kdo jste je poctil svoji navgtevou, yam za na gi porobenou starou vlast tisickrate uptimne dekujem. A rodinam p. Emil Kruppa, J. J. Mikeska, John Marek, J. A. Shiller a Jos. Hnatek za vale ubytovani a pohosteni, at' neviditeina mod vas za vg e tisiceronasobne odmeni.

Bylo mne kedeno, ze p. bratki Marek a Hnatek se nalezaji na 102ku nemocnych; doufam, ze jiz z neho utekli, cog bych yam mili bratki uptimne prat. Pak-li se klamu a dosud jste neopustili sva, luzka, ja yam p •eji, az matieka zeme se probudi ze sveho spanku, by vydala svoji silu ke vzriistu jarni jeseni, aby i vy jste Cerpali nove telesne sily, abyste opustili sva liatka a mohli se venovat svkau povolani. To vain optima!

Violav Kvasnitka,

Strana 3

Finaneni zpriva iketnika Hlavniho PRITEM OD ttADt ZA MESIC PROSINEC 1939 tad Den Za D. 0. Na umr. H. t.

1. 12. list.

211.22 9.60 4.61 2. 4. pros.

6.50 52.59 3. 14. list.

23.70 .60 .30 4. 20. list., pros.

29.90 621.09 83.30 5. 14. pros.

3.51 5.60 8.05 6. 13. pros. .60 75.81 27.65 7. 15. pros.

2.46 153.12 34.45 8. 22. list. .80 75.82 1.95 .50 9. 6. list.

10. 17. list.

1.20 87.43 1.95 11. 11. pros. .80 63,97 14.20 12. 13. list.

27.75 11.40 13. 20. pros.

1.00 121.45 26.40 14. 11. list. pros., 1.80 66.30 2.70 15. 13. pros.

2.78 179.32 42.10 16. 17. cert. .50 16. 19. pros.

66.99 19.60 17. 13. pros.

11.71 465.26 109.50 18. 28. pros.

13.23 .50 6.55 19. 6. list.

118.99 3.30 21. 13. list.

2.44 39.82 2.55 22. 11. pros.

38.30 9.75 23. 6. cert .25 3.92 23. 13. list.

212.82 47.85 24. 4. cert. .25 .75 24. 8. cert.

24. 17. cert .25 52.74 623.85 45.90 24. 26. list.

25. 17. list.

23.43 427.36 27.50 38.64 2.70 26. 6. list.

7.86 87.80 43.75 27. 21. list.

15.91 392.91 28. 95. list.

34.70 .02 28. 15.

35.27 258.09 30.75 29. 19. list. .80 71.55 3.00 30. 6. list.

85.61 2.10 31. 28. list.

12.10 32. 17. list. .60 33.74 208.21 22.41 25.37 33. 21. list.

22.35 11.60 34. 6. pros.

109.97 2.46 7.80 35. 20. list. .40 22.94 7.45 37. 12. pros.

134.56 9.45 2.50 39. 1. fijen 13.14 434.35 73.30 40. 16. pros. .25 40. 21. cert.

12.14 77.34 27.00 41. 12. list.

43.86 11.75 42. 13. pros.

13.20 3.46 65.21 44. 9. list.

4.72 16.70 309.00 45. 12. iijen, list., 8.88 286.07 95.25 47. 23. list.

341.39 25.80 48. 21. fij., list., 32.60 .50 49. 14. cert.

48.75 .50 155.86 49. 22. list.

17.65 1.60 67.53 50. 7. pros.

69.00 6.30 1.00 51. 19. list.

74.00 3.30 52. 21. list.

2.57 194.31 51.00 11.30 54. 4. WI 19.35 5.61 86.03 55. 22. pros. .25 56. 14. cert.

16.75 47.08 .50 57. 7. pros.

46.12 15.55 3.70 58. 21. pros.

60. 14. led., -Calor, bfez. 134.69 13.25 .60 10.35 53.13 61. 18. pros.

1.20 45.43 5.55 62. 4. fijen 1.20 47.31 5.70 62. 10. list.

43.75 63. 21. pros.

96.87 8.38 4.50 75.45 64. 19. list.

65. 18. pros. .20 23.20 87.37 4.13 43.65 .75 66.13. list.

67. 21. pros.

1.57 120.43 37.20 15.49 55.05 68. 20. list.

181.23 12.15 69. 19. pros.

56.47 9.04 116.25 29.30 70. 19. pros.

71. 29. pros. .80 17.05 54.90 72. 19. pros.

1.87 30.85 87.17 72. 28. cert. .25 87.39 12.90 73. 8. pros.

74. 19. do pi. plat 17.24 14.40 75. 13. fij. ati pros.

7.45 64.35 75. 20. 2 eleni 41.94 77. 8. iij., list.

1.80 44.76 78. 9. pros.

3.45 80.29 9.93 79. 12. list., pros. 11.58 10.25 51.17 80. 4. fijen 68.91

Ve stiedu, dne 31. ledna 1940.

VESTNIK 4.16 177.95 81. 15. list.

78.27 83. 17. kij. a pros. 3.00 248.41 84. 29. pros.

13.61 8.25 85. 11. pros.

3.53 107.39 86. 23. list.

227.66 5.80 87. 22. list.

434.18 88. 26. list.

27.03 89. 13. pros.

4.63 90.16 33.23 90. 17. pros.

412.96 92. 20. list.

20.31 2.20 49.36 93. 14. pros.

94. 14. pros.

1.30 102.33 95. 19. pros.

46.10 73.10 96. 16. list, pros.

97. 12. pros.

2.10 71.64 98. 20. list.

60.31 100. 8. tij. at pros. 73.85 101. 13. pros.

30.95 102. 19. list. .40 29.34 103. 14. list.

46.95 .30 27.83 105. 13. list.

107. 1. list.

100.68 3.30 107. 27. pros.

3.30 97.35 1.90 47.74 109. 24. Men 110. 12. pros.

1.10 136.83 112. 19. pros.

12.24 155.74 113. 14. pros.

9.48 114. 13. Hu. at pros. 8.98 226.95 115. 14. 1 Glen 7.60 116. 13. list, pros.

101.20 4.80 117. 23. pros.

24.54 6.35 119. 20. pros.

111.23 120. 18. led. aZ" bkez. 1.20 121. 9. pros.

2.10 72.57 122. 20. pros.

44.52 3.82 123. 13. list, pros.

95.83 10.00 124. 23. pros.

41.98 125. 19. list. .60 26.95 128. 12. pros 2.20 43.89 129. 5. pros.

1244.82 9.84 130. 27. iij., list/ 131. 20. tij. list. pros. -28.70 13.08 132. 16. pros.

5.57 131.18 133. 19. list.

12.60 134. 18. 2 eleni 4.49 106.38 135. 22. pros. .87 135. 26. ptepl.

21.90 136. 21. list.

5.67 2.09 137. 15. pros.

70.11 4.06 138. 14. pros.

1.30 29.85 139. 20. pros.

1.10 19.82 140. 5. pros.

130.07 .50 141. 21. pros.

164.95 10.15 142. 22. list.

1.90 60.32 143. 16. pros.

15.15 144. 21. pros.

2.10 68.04 145. 19. pros.

4.10 60.76 146. 22. pros.

1.00 41.47 147. 6. pros.

14.02 162.75 148. 12. list.

26.80 149. 22. list., pros.

6.34 150. 12. do pr. plat. 16.40 50.65 151. 20. pros.

2484 1.60 153. 8. pros.

140.45 19.83 154. 20. list.

10.33 156.22. pros.

156.35 157. 18. pros.

7.22 .80 158. 27. pros.

217.24 4.40 159. 21. pros.

187.80 5.60 160. 21. list.

10.40 63.55 161. 7. pros.

3.40 38.61 162. 13. pros.

41.50 14.65 47.55 10.70 4.80 9.75 40.50 19.15 10.05 30.00 13.05 25.95 14.10 14.75 18.40 1.65 10.10 7.75 .45 1.05 1.50 9.15 27.90 2.55 15.55 30.80 3.15 30.65 .50 15.05 7.80 4.50 11.55 17.40 13.50 21.80 5.00 1.20 9.95 12.85 39.60 3.75 5.55 11.25

661.07 15,399.96

2,421.60

22.60 .75 14.00 22.50 9.70 5.20 15.35 16.30 19.30 6.00 19.95 11.20 3.60 19.70 4.65 1.50 5.75 7.20 14.00 2.10 11.65 2.95 10.40 4.05 6.60 4.65

PitEHLED PRIJMU A VYDANI ZA MESIC PROSINEC 1939.

PRIJEM: $ 15,399.96 Od fan 12,253.01 Splatky hypotek 158.01 Splatky hypotek collateral Splatky bondu 3,065.00 4,637.41 Splatky ptjeek certifikatu 13,012.49 Urok z hypotek Urok z hypotek collateral 95.97 1,780.47 Urok z pujeek certifikatti 7,373.50 Urok z bondil 789.63 Splaceno za praci v pfijekach 696.41 Najemne z majetku 31.90 ptenaeno z Tx ,

.08 10.00 10.00 2.00 301.79 1,000.00

Vracena dan majetku Splaceno na majetek VYdelek v prodeji bondfl Utedni, fleet hypotek Vracene timrtni Nevyplacend poukazka, puje. hypot.

Celkem Hotovost z min. mesice,

$ 60,617.63 43,771.64

$104,389.27 thrnem VYDANI: $ 6,341.46 Na timrti 60.68 Na fimrti nedospelYm dedicum 3.09 Na Yunrti nedospel. dedic. firok 400.00 Na timirti pd-up certifikaty 14,629.65 Hypoteky 2,000.00 Pienos na H. ft.

10,491.00 Pfljeky certifikata 534.12 Opravy atd. na majetku 11.75 ttedni, fleet majetku 39.46 tikedni, fleet bondu 20.76 Cestovne, fleet majetku 29.60 Vracene timrtni poplatky 27.00 Majetek 21.53 Vro.cena clan hypotek 38.93 PojiSteni proti ohni, fleet majetku 101.87 Dan majetku 8.00 Nevyplac. poukaz. na iirok pfij cert.

789.63 Splaceno za praci v pujekach HOTOVOST V BANKASH HLAVNI RAD: Ptijem od tadu Pienos z timrtniho fondu Prodej odznaku

$ 68,840.74 $ 2,421.60 2,000.00 55.00

$ 4.476.60 Celke,m 189.26 Hotovost v bance z min. mes. (debit) thrnem VYDANI:, Najemne z fitadovny Telefon Dary PoStovne Potteby a vyciani v Utadovne Bondy fitednikti Notar SluZne ittedniku Lekarske prohlidky Odmeny za nave oleny Schtize Express Vestnik, 6,362 odberatelfi Vestnik, poStovne Dail IX. Statni Pienos do iimrtniho fondu

$ 4,287.34 $

30.00 12.25 27.00 182.50 1,055.78 67.50 11.25 1,163.25 43.00 1,008.66 41.00 6.06 530.16 .64 54.23 31.90

HOTOVOST DETSKt ODBOR: Ptijem od tacit.

Urok bona.

Splatka bondt

$

22.16

Celkem Hotovost z minuleho mesice VYDANI: Odmeny za nove eleny Uspory Vracene fimrtni poplatky Koupe bona.

Urok pri koupi bondt Hotovost Pfijaky certifikatti Bondy

$ 2,056.07 1,255.01

661.07 395.00 1,000.00

8.40 37.05 1.50 1,000.00 8.75 2,255.38 138.00 33,477.08

$ 35,870.46 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY. $1,009,352.18 Bondy 1,486,222.12 Hypoteky 4,170.56 Hypoteky collateral 10.00 Podily 585,747.06 Piljeky certifikatt 208,643.40 Majetek 10.00 Sloteno za metitko 35,870.46 V Detskem odboru 68,8474 V bankach (Dokoneeni na stran6 17.)

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.

0.1111.0■04•00■0”0.01.00,.....•04.1.....•■■•.■■■••••ININK

JAROSLAV POKORlit:

SESTRA EVA Div& . rominek "Odpust', zapomnel jsem se trochu, myslil jsem si, ge jsi stale tim starYm Jirkou, a zatim jsi z porculanu. Nu, nemii geg vlastne zcela za to. A ted' jegte neco dillegiteho. Ale nevre a nech mne domluvit. Kdyg se tak na tebe diyam, myslim si, ge by sis mohl odpodinouti jig nadobro a nechati to leteckou zabavu jinYm. Vig , povidam to proto, ge to znam. Chraff to abys, ag to slepi dohromady, se hnal zpatky. Ptipravuje se dakladne peklo a ty nemusig bYt pii tom, ag derti zadnou tanditi etverylku. Necukej sebou. Nikdo ti nemil ge rici, ge by ses ulejval. Dokazal's dosti a zaslou gig si, aby sis odpodinul na bobkovem listi. Tak, co?" zeptal se vyzYvave.

"Je. se ti divim, Toniku."

"Co se divig?" vyjel Tonik. "Prof se divig?"

"Delali jsme nekdy neco, aby nas chvalili?"

"S timhle mi nezadinej. To se vi, ge ne, ale udean jsme dosti, kdyby udelal ka gdY tolik, bylo davno po Rakousku. Slib mi, ge se do toho nepogeneg."

"Dokud nebudu zdrav, tak ne."

Tonik se zamraeil.

"Pak ti pteji, abys le gel do ptigtiho jara.

10. se, ge na jate bude konec. Zatracene givobyti, neni s tebou mognolozumne si pohovoiiti.

Nemfigeg se hnouti a lig' myslig na Wince. A to tikag, ze mag Evu rad? Co kdy2 to zmrzadi?"

Jirka se dival do stropu.

"Nechme toho, Toniku, prof mysliti na tohle?

Vypravuj mi radeji o na gi letce."

Tonik se tvatil chvile nevrle a vypravoval kuse, ale pak za,pomnel na svou starost.

Kdy2 vgak rano se loud.' s Jirkou, zadal znoVU. "Jsem vojak, Toniku," iekl mu Jirka vagne, "a ne rakouskY. Nemluv mi, ge jsem udelal jig dosti. Budu-li zdrav, vratim se." "telt to vzal," zavrdel Tonik.

"A co ty?" usmal se Jirka, "ty by ses ulil?"

"Co mluvig o mne? Ja nelitam, je to tedy se mnou jine." `Pozdravuj vgechny a mej se dobte. Snad se uvidime, net bude konec."

Delgas byl piekvapen nahlYin odjezdem EvinYm. Zkisigilo mu to plany a mel proto mizernou noc. Ptevaloval se na lfi gku a proklinal zlou nahodu, jeg mu odvedla Evu, po nit tougil jako po gadne gene. Napadlo mu, ge by se mohl dati ptelogit za ni do Nancy, ale zavrhl ten napad, proto ge byl te gko proveditelny a protoge ptigel na jinY, vhodnej gi. V Nancy byl stan lotrinske armady, a neda mu mnoho prate, aby byl k nemu ptidelen. Zaslou gi si to a ma vlivne ptatele.

"Je to hloupe, kamarade, ge nage vila nom tak nahle odjela," aeal druheho dne, kdy g navgtivil Jirku.

Jirka pohledl na neho ironicky.

"Snad je tak dobte," iekl s Asmevem.

Delgas chvili se na neho dival, uva guje o ned'em. I.Tsiney Jirkuv se mu nelibil.

"Jste rad tomu?" zeptal se, ptedstiraje "Docela rad, proto ge ji nebudete mod. obtegovati, Delgase."

Delgas zrudl a uhodil ho pohledem.

"Jak to myslite, kapitane?" zeptal se chladne. To tarn bylo jeho ptedstirane ptatelstvi.

"Tak jak jsem to iekl. Vim ji g', co jste sledoval."

"Ale jdete," zasmal se nosem, "copak yam tekla?"

"Podivejte se, Delgase, kdybych nevedel jig, kdo jste, veal bych to ted'."

"A iekl byste mi, kdo jsem?" zeptal se ledovYm tonem.

"PraobyeejnYm mizera, jemu g nepodam jig ruku ani kdybych ji mel v dvojich rukavicich."

Delgas zbledl a kolem fist se ukazalo new draveiho. "Hte gite na to, ge jste bezmocny."

"Za nekolik mesicu budu zdrav", iekl Jirka klidne, hlede mu do nenavistnSt ch oCi.

"II az budete zditv," vstal Delgas, "pak se

Strana 9

VtSTNiK jednou setkame. Doufam, ge to bude jen jednou."

"Ja taky, Delgase."

Pozdravovani Jirkovo pokraeovalo zvolna, ale piece jen za dva mesice byl ji g natolik spraven, 2e mohl choditi a tekl se, 2e za mesic bude moci se rozejeti za Evou do Nancy. Dostaval od ni obden dopisy, ktere mu pometaly ke zdravi prave tak, jako pede noveho velitele plukovnika Gaudina. Veal o vgem, co tvotilo jeji tivot, o starostech, praci, myglenkach.

Na zaeatku Cervence dostal v gak od ni zpravu jeg ho zneklidnila. .

Psala mu, ge Delgas je v Nancy u gtabu.

"Povag, Jirko, ge ten drzY Cloy& se mne odvagil navkiviti. A byl na smrt ura2en, kdy2" jsem mu ukazala dveie a kekla, bude-li mne obtelovati, postaram se ji g sama o to, abych mela od neho pokoj. Tydfil se nevylieitelne, spadla s neho slupka zdanlive slu gnosti a ukazala se jeho prava podoba. Je je gte horgi, neg sis myslil, Jirko, nebojim se ho, znamend pro mne mend" ne'g nic, ale strachuji se o Tebe. kekl, g e jste men spolu neco a je to elovek bez svedomi. Vyhni se mu, a:2 bude g zdray. Nestoji ani za Tvilj jedinY pohled. Slib mi to, Jirio, abych mohla klidn'e spat."

Dlouho seal nad tim dopisem a jeho tvat byla chladna a °di potemnele.

Ne, nevyhne se mu — rozhodl po dlouhe chvili — yypotada se s nim. Eve vgak napsal tak, aby ji uklidnil.

Utekl Cervenec, prisel srpen a Jirka byl propugten jako vyleeenY a povolan zaroveri do Pail& do ministerstva valky.

Netugil, prof ho volaji prave tam. Jen aby mu neptidelili nejakou kancelatskou slugbu, myslil neklide. Ale to asi ne, proto2e je iizincem.

"Co si pkejete?" zeptal se nevlidne gedivSt plukovnik, kdy2 druheho dne se hlasil. Zmirnil vSak pohled, spatkiv kki2 "legie".

"Jsem sem volan, plukovniku. Kapitan Novak."

Chovani plukovnikovo, sotva nahledl do listiny, jig mu Jirka podal, se naraz zmenilo.

"Ah, to jste vy, odpust'te, nevedel jsem. Tak to jste vy?" opakoval, prohligeje si ho pozorne.

"Ale vgdyt' jste mladik, temet chlapec", tekl pak ugasle i obdivne: "Vola vas ministr. Chce vain osobne vysloviti uznani za vase hrdinstvi a dik za nedocenitelnou slu gbu, jig jste prokazal Francii. Hned vas ohlasim," a zmizel ye vysokYch dvetich.

"Prosim, kapitane, ministr vas eeka," vratil se za komgik.

Kdyg Jirka vegel, uvidel dva muge, sedici u stolu. MladSi vstal a popo gel mu vsttic. Jirka vgak dival se na belovlaseho, statneho starce, tyrdYch fist, s nedim vYsme gnYm v koutcich Stated si ho rovne g bystte prohli gel. Byl to "tygr" Clemenceau "valeeny", ministerskY ptedseda a ministr valky.

"Pane ptedsedo, povite to snad kapitanovi sam?" otoeil se s fismevem elegantni podtajemnik, vojenskeho, ptimeho tela.

Clemenceau give vstal a pokrodil k Jirkovi.

"Vyslovuji yam jrnenem Francie dik, kapitane, i jmenem syYm." Jirka se zardel radosti, tento mu g, jehog jmeno bylo nenavideno prave tak jako milovano, mluvil upkimne, nebyla to formalita.

"Nevim, Cim jsem si zaslou2i1," zakoktal se.

"My to vS"ak vime,' usmal se stated. "A abych nezapomnel, chce vas videti pan president. Dostavte se k nemu zitra v jedenact. A ted' jclete, mladiku, muj Cas patki cele Francii." Stiskl mu ruku i podtajemnik a Jirka nevedel ani, jak se dostal ven.

"Tak co, jak se yam libil "tygr"? zeptal se plukovnik tge. "Mnoho keel nenadeld, ale co kekne, to ma cenu. Dostanete fad, kapitane — a mimokadne slavnostne. Odevzda, yam jej sam president. Je malo tech, kteki by se mohli chlubiti takovou poctou. A pkirozene, 2"e budete co nej dkive povYgen."

Jirkovi se z toho vgeho toeila hlava. Clemenceau, fad, president, povy geni. Pro Krista, vklyt' to ani neni motne. Nechapal ji2 ani, co mu kika 8edivY plukovnik, jen ho doprovazel na chodbu. Teprve kdyt vyki na ulici, se vzpamgtml, ZamiA,%l 0,9 rue Lafayette, kde 5 schtt-

zivali pakiati tea ve vyhlagene restauraci, navStevovane jig pied valkou faemi Stfedoevropany, zamilovanYmi do deske kuchyne. Snad najde nekoho z tech. Ale neukl je6te ani sto krokri, kdyt ho nekdo chytil za rukay.

"Promirite, kapitane, Ano, nemylil jsem se.

Na zdar, Jirko." A jit ho boutlive objal vojak — s odznaky podporueika. "Nepoznava§ mne", smal se.

"Suk, ne?"

"Ano, Franta Suk. Kolikrat jsme mluvili o tobe kiuku. Kolikrat jsme si prali, abychom ti mohli stisknouti ruku a podekovati ti za to, cos udelal. Snad ani nevik jak tvuj Cin nam &chum pomohl. Ale, kam jda?"

"Chtel jsem se podivati do na gi restaurace "Ceske besedy", usmal se.

"Tam nechod', maji ji na oeich gpioni. Pojd' radeji se mnou, vim o dobrem vine."

Suk byl JirkovYm spolutakem, spolu narukovali, spolu byli v Liberci a Jablonci. Suka po rozpifSteni pluku hodili k Mad'arrim a od to doby Jirka o nem neslykl.

"A jak ses mel, Frantiku? Vypravuji", vyzval Jirka, kdy2" usedli si v male vinarne v postranni ulici.

"Welijak. Nejdfive gpatne, dostal jsem se k Mad'artim a mutes si ptedstaviti, te se mnou nezachazeli v rukaviekach. S prvni "madkou" jsem 'g el do pole. Ale jig za etrnact dral jsem byl ✓ ruskem zajeti. Rok jsem se mlatil v zajateckem taboke a pak jsem se dostal do "Ceske drutiny". o ni?"

"Ano, jeke v Rakousku."

"Nu, tak vik co jsme delali. A vi g take o legiich. Jsem z tech, kteki byli dovezeni sem do Francie, kdy2 se Rusko rozbokilo jako zpuchtechalupa. Jsem v Cognacu, formuji nes v brigadu, jeden pluk je ji2 "madberajt" a douMm, 2e nej dkive uvidime Nemce. Veichni se na to taime jako male deti. A co ty? Ty neriat chut' pkihlasiti se mezi nes?"

Jirka zavrtel hlavou.

"Myslim, 2e je to takhle lope, Frantiku. To bych byl radsi, kdybych byl mezi svYmi, • ale jsem letec a jako letec mohu dokazati vice.

A u gte,bu vedi, 2e jsem eech."

"To je pravda". A zamleel se na chvili. "Kolikrat jsme o tobe mluvili a kikali, jak by to Potkebovali na gi na Sibiki a u Volhy. Nu, tys tady taky na miste A zatracene dobke. Myslim si, .te kdyby to tak dostali Svabi, vystaveli by pro tebe extra Sibenici."

"To vig, 2e ano", usmal se.

"Ne, neni to pkijemne pomygleni, zvla:Ste ne pro tebe, protoie to to maze potkati spilt, ne2 jineho."

"To se mylis. Dostanou-li mne, budou mne mod jen poslouchati. Ale nechce se mi jette do hrobu."

Sean spolu a do vedera a pak Jirka • 2e se musi jit vyspat.

"Nejsem jeke zcela zdrav a musim zitra k presidentovi."

"K jakemu presidentovi?"

"Nu k presidentovi, k panu Poincaremu."

"Oloveee," vydechl Suk, "a co tam?"

"Jsem pozvan. Mluvil jsem dnes ji g s Clemenceauem.'

Suk se dival na neho uctive.

"Ale me:lt to styky, elovede."

Jirka se zasmal vesele.

"Vid', jestli bych si to byl pomyslil pied etykmi lety. Ale nejsem na to domfglivY, Frantiku.

Tegi mne to jen proto, ae si pkipomenu na chvili, to tam na vYchode jsou nak Cechy. Pozdravuj v§echny chlapce."

"A na shledanou v Frazer "V samostatnem eskoslovensku!"

Audience u presidenta trvala jen kratce. Jirka vg ak neeekal, 2e monsieur Poincare bude se s nim baviti. Divil se spik, ae ma pro neho, nepatrneho eloveka, nekolik minut Casu. Neuka mu unava, patrne. na tvaki i noich bystreho, energickeho lodivoda Francie a dojala ho laskavist, s jakou s nim mluvil.

Ke konci audience, pokYvl president rifedniku sveho kabinetu, jen stal opodal, v uctivem vyekavani. Jisl a uvidel cosi tkpytneho. Neslyriebo leDe sjoei, ale nerozumel, co mu presint

1Petratovila)

Strana 10 ADRESAit TAJEMNiKt ftADt. Slovansite Podporujici Jednoty Statu Texas.

Hlavni gfaclovna: C. H. Chernosky, pfedseda, Houston, Texas, g tepan Valeik, mistopiedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas, Bward L. Marek, deetni,- Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kati?, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vSrbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. KopeckSr, vrchni Lad., San Antonio.

TiskovSr vSrbor: Jos. Horfiak, College Station, J. J. KrueinskY, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hru...4ale, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Roinov. Chas. Hilscher, Fa2. Kopernik yetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

S. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schiize 1. nedeli v mes.

4. Karel HayWeek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. HejnST, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moraviti Bratii - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. &Mize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schfize 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. , Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schfiz. 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice -1- Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Schfize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baca, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schfize 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Buckholts, Tex., P. 0. Box 4 Schuze 2. nedeli v mesici.

Bila Hora. Frank Melnar, 16. Bile Hora Hallettsville, Tex. Scheme 3. nedeli v mes.

17. Novk Tabor -- Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

18. Jan tika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Mieulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schtze 2. nedeli v mesici.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Sehfize 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackSr - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schilz 1 ned.

22. J111 Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schtz. 2. nedel. kaide 3 mesice.

28. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. &him. 2 nedeli.

24. ees14r Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

25. Ennis -- Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zavesk35., Moulton, Texas.

28. Karel Jonie - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinaeh.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Saline 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schfize 1, nedeli v mes.

81. Pokrok Slovanfi - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Saline 2 nedeli kaidST 3. mesic.

Schillerville. F. J. Schiller, 32. Naiinee Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. &him. 2, n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Jos. F. Mikeska, Bellville, Tex., Rt. 3. Schfize 2. ned.

34. Slovaniti Bratki - Morava. J. C. Charanza, Caldwell. Tex., Rt. 4. Schilze 2 nedeli.

35. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex, Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

86. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Scheme 2. stfedu v mesici.

87. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jet', Sealy, Tex., Rt. 1.

38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, Smithville, Texas. Schfize 3. ned. v mes.

VtEiTN11C 39. Bedkich Smetana - Bryan. John Homola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schtize 2. nedeli v mesici.

40. Cechoslovan - Hillje. E. K. HajovskY, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schfize 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drgae, Port Lavaca, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schuze 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cati Bratti Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schfize 2 nedeli v 46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schfiz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex, Schtize 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schfize 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schuz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Barton, Rt. 1, El Campo, Tex. Schfize 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar. Chas. Vyvjala, Smithvilla, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

-53. CeskY Lev -- Frelsburg, T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schilze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. Louis SvaCina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Germak - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Ci gek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Matugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

59 Bratfi Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

60. Bratii Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schfize 2. nedeli kaidSr fret mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. Schtze 1. nedeli kaZdY treti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schfize 1. stfedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. mall.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, 2100 Lyle Ave., Waco, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici.

67. Bratfi Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Schfize 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schilze 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schfize 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

71. NovY Raj - Penelope. Tom Pfikryl, Penelope, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schfize 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe WaSek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes.

Lovelady. Martin Svoboda, 74. BorovY Haj Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaielY treti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kflian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schiize 2. nedeli v 77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pribyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

Dobrowolski. John Dorfiak, 78. Dobrota Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KrueinskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Schfize 1. nedeli v mesici.

80. Tyr - Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

Needville. August Tejkl, S Rozkvet Rffie Needville, Texas.

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.

82. t echfi Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jei, 3516 So. Fitzhug h. Dallas. Tex. Schfize 3. ned.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stuli•, Weinert, Tex., Rt. 1. Schfize 1. ned. v mes.

86. SlovanskY .Svaz - Ziikov, 0. V. Vanieek, Temple, Tex., Rt. 4.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, N. 2nd str., Temple, Tex. Schfize 2. etvrtek v mesici v lifadovne br. A. Kacife.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

89. RiliovY Dvfir - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. &Mize 2 nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovskk, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schuze 2. nedeli v 91. San Jacinto - Crosby. R. J. Loet'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanti - Ft. Worth. Frank Kratky, Ft. Worth, 2511 Ross Ave., Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovsk3i, Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex. Schhze 1 nedeli v mesici.

95. Cesk3'r Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schhze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Eleik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schfize 2. nedeli.

99. Radhost' Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schhze 2. nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladeie Sebesta. J. S. ebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schilz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville Gainsville. John Samek sr., Gainsville, Tex. Schfize 2. ned.

102. Hvezda Mlacleie - Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schfize 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk tech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schfize 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John PlaAek, C'hriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schfize 2. ned.

106. Cecho-Moravan - La Grange. John S. Pfatka, La Grange. Tex. 107. Rozkvet Zapadu Floresville. Jaroslav F. Bayer, Floresville, Tex., Rt. 5, Box 27.

Schtize 2. nedeli v 108. Jiri Podebradsks'7 - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schhze 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan RosickY - Kaufman. Steve St'astnY, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schfize 1 ned. v Ines.

111. Jaroslav VrchlickST - Sugerland. gtepan Valeik, Alief, Texas. Schfize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrilbek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schhze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West. J. F. Lukagik, George West, Texas.

Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, 114. Vyzovice Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Scheme 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schhze 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schhze 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe Lukag, Kingsville. Tex.. P. 0. Box 587.

119. Slovanska Prileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

Deanville. Jos. Balcar, 120. Pokrok Deanville Caldwell, Tex., Rt, 1. Schhze 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schiize 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 84.

123. Veeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schhze 2. nedeli v mes.

124. Slovanskjr Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukas, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schhze 2 nedeli.

126. DubovS7 Hai - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. Schhze 1. nedeli v mesici, (Dokoneeni na strane 11.)

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.

V soumraku.

Karel NovY. ROBI■12, ale huste mtilo ternek pa cely den, D ye svetnici Treyidela hnedle na vlastni slova, nekku-li na papir. Ctli jsme u okna, ale vice pkechexeli kolem kamen tam a sem. A najednou je svetnice male a fizka,, strop nizkY - znate takove day, jakpak ne; a at' je jak chce, je nutno vyjit, pocitit volnY prostor a vzduch, nebo, zda se yam, byste onemoeneli.

Cesty jsou pkepity, misty se kalidiny podobaji talikiim hnede polevky, a na rovinkach jsou hotove rybniky di dokonce fjordy! Cot to \reek vadi, kdyt jsou dobre boty! Ve vrbi nad potokern nepiskne ani stkizlik, ani eitek se neobjevi v tmavem prouti olein. Mrtvy les, potok neeumi, mrtve, krajina. Jen s konedkil smrkovYch yetvi v nestejnYch intervalech se sesouvaji nabotnale krupeje do vyzableho podrostu, a s javolt a jiv se hrne listi; jeete se zoufale drtelo, ale ted' jit nemilte vzdorovati tlaku vlhka a stkemhlav se kiti k zemi, prima dohe ke kokentm; jestlite je nehrabou baby pro podestylky bradatYm kozam, zarodni kmeny, z nicht krev mateki.

Pkestavalo mtit, den se prosvetlil, a jako by ticho s velikou namahou se snail° zvednout ktidla. Vskutku, v ten raz nahoke na hibetu strane zaznel vitr, koruny starch jehliein se zvolna a nevrative rozhoupavaji, a ut to hudi na yeech stranach a v prfitesu modtinti poletuje snih. - Hned je veseleji!Netve se biji, strom narati na strom, jdu pod nimi nahle tak malt'.

Co jsem v to nenaddle vichflci? A piece jsem dosti silen, abych se nepolekal fidera aivlu. Kolik ut jsem jich pketil? Kdo by podital. Listi v celYch hrstich a narueich se yznael ve vichkidne vine a jehlidi a suche vetevky, s nimi zajiste i semena, ted' mrtve, smet', ale z jara klid k novemu tivotu.

Co jest lidskY dech v tom zukivem vodapadu zvukii?

A piece se mi Oche, volneji!

LeSy veak ut se utieuji; ut se domlouvaji a usmikuji. Vztek vichkice pkeeel, i snih zmizel, znovu ukazuje den sve melancholicke ()bal.

Cestou nad potokem, kudy jezdival pied valkou knife kodarem o dernern spketeni, s nesmirnou tetkosti se vlede volskY potah. Veze l'epne skrojky. Jeho kola vrzaji ke dvoru, kterY se skryl za clonou temna. Tueim jen jeho obrysy. Jevi se mi jako neztetelna stopa daleke a unikajlei vzpominky. Chtel bych ji dohonit!

Ale dim jdu rychleji, tim vice pkibYva, soumraku. Dnes ut neuzkim branku nad vjezdem a bile obytne staveni s vitkou vprostked stkechy a sYpku u dvora z let cisake Josefa Druheho; vim to, a piece jdu rychle, abych vide' ty bile zdi!

Jak blahove podinani! Ano. Olo yek je poeetilY. Ale to neni dour, to jest jen kus meho detstvi, ktere se kdysi potulovalo kolem jeho zahrady a makoveho pole: mak sviti eervene, rude a bile do soumraku znaveneho listopadu, jitro rozkveta, dervnovYm sluncem! A vzpominam si na bledeho chlapce, ktereho jsem velice miloval pro jeho pkekrasne hnede °di, pro jeho skromnost a ostYchavost, pro jeho zaplatovane cajkoye eaty, pro jeho touhu po dteni, pro zruenost, s kterou umel robit piet'aly o nekolika dirkach a piskat na ne pisnieky. Kdyt jsem odchazel do mesta na gymnasium, on mel filevu od ekoly a zadinal sloutit jako pasak. Ptieel jsem kdysi za nim a seal s nim nad ohYnkem v pastvinach, u testy, jit prave jdu a dohanim nakikavy vat s pachnoucim chrastem. Co se s tim hochem stalo? Tenkrat jsem mu snad chtel povedet, to se mi po nem zastesklo. Nekekl jsem. Ptal se me s tivYm zajmem na ekolu, na knihy, jake 'name, na profesory. Listi y e evestkove aleji tefavelo a traviny v ceste tuhly, za pastvietern svateli posledni jetel a v oboke se objevily srny.

Divali jsme se na ta krasna, zvitata, a on pravil, to vtdycky toutil bYt myslivcem, ale ted' by rad byl v meste. Kdyby tam tak jeho matka mohla dostat posluhu! Chtel by se ueit krejeovskemu kemeslu. Studovat by piece nemohl! Na studie je zapotkebi mnoho penez!

Ale je to vice ut soumrak, blizkost vedera a noel zaroven. Dohanim volaka, kYvajiciho se vedle potahu, a zdravim. Nerozeznavam, je-li

VESTNIK miad, di jit star. Chtel bych se tazat na sveho davneho ptitele, aveak nemohu si vzpomenout, jak se jmenoval, ani jeho kkestniho jrnena jit neznam. Byl to Frantieek ei Jan? "Kam tudy jeete jdete?" pta se me, a ja, podle tihy a barvy hlasu okamtite vim, to je to dobrY dtykicatnik.

Co mam odpovedet?

Vidim blede celo, tiznive odi, lehce pihovatY nos, hubene prstiky, hrajici si s bieem. Jmenoval se Antonin di Vaclav? Za rok pote, kdy2 jsem pkieel za nim, uzkel jsem ho v polich. DrteI a jak vzdorovala Vida pluhu, jeho detske telo se kymacelo. Klee spice iidila jeho slabe sily, net on ji. Zustavaly za nim klikate brazdy, podivne pismo, jimt zapisovalo svilj osud do tvake 'zeine dite panske ratejny.

"Psi eas," Mira podruh. Zastavuje se, aby si voli odpoeali. Ohliteji se a funi, u Vern se jim bele, koeik z peny jejich dechu a potu. Vitr piv k •ovisku, je to, jakoby si nekdo ironicky pohvizdoval. A k •ovi ma opravdu podobu podezteleho mute s kohoutim perem za pentli klobouku, a nepodivili bychom se patrne zhola nic, kdyby se pohnulo a elo pies ptikop sem k nam, ke klanici vozu.

"Tak zas dal", vole, podruh a povoluje oprat'.

Zyikata se pomalu optou a vaz praeti a vrza a sktipa. Po malem okamtiku mizi, pohlcen soumrakem, i zvuky povozu mizeji, zapadaji, po nekolika krocich nedolehaji. Je tma, a ptesto stale jasne vidim kvetouci makove pole, slunce nad nim, ale pak jen chudeho chlapce za klikatinou temne hnedYch brazd. Co je s nim?

Ztratil se mi v polich, zmizel, jako mizi tento povoz s tepnYmi skrojky, jako zvuk jeho pray a kol, jako mizeji listy z jiv a javorii a biiz, smieeny s jehlicim, s uschlYmi yetevkami, se smetim a se zemi.

Snad jsem ho potkal vdera na silnici. Set z Trieste s batohem na zadech, a vedl maleho chlapce za ruku. Zdal se mi ten oblidej povedomY, i ta jeho chew. Kolebal se zrovna tak, jako by 'Sel pii tatnem dobytku v tetkYch bkeznoyYch polich. Snad jsem ho videl pied tYdnem na pasece iezat prouti z biiz na koeiky a jeho Lena sbirala do nose meth, jimt se opevfluji kraliCi chlivky proti mrazum. Jak potom eel a napedal na nohu . . . zde, se mi veru, to ten milj pkitel z detstvi mel chybne koleno; kdot tedy vi, nebyl-li to prave tento mut, o jehot osudu bych nyni tak rad nee° zvedel!

Ale kolik je lidi, jicht osudy bych tuze rad chtel poznat, nahlednout do jejich srdci, do jejich stradani, do jejich tivotnich tale i radosti a etesti.

Bate mtj, co je to etesti?

Slyeim rozhovor; bide jdou z dilen, vracim se s nimi. Nesou si prazdne bandasky, kYvaji se jim v rukou podle Vela. Nejstarei, kterY o krok o dva zustava, vzadu za nami, protote ma ut slabei zrak a na ceste obeas tape, mluvi vie pro sebe, net k nam: "Tak jsem mel pet klukii a ted' jsme s mamou sami. Mysleli jsme, to je ani nevychovame. To si tak &of& vtdycky dela horei myelenky; takovi ut jsou lidi, vic se ekaredi na svet, net maji. A vida, ut i ten nee vejekrabek .. . cot bych se byl kdy nadal!"

Ti, s nimit jdu vpkedu, mi ochotne yysvetluji: "Starej Bartak je dnes veselej. Jak by nebyl, je ut po dvanactY dedeekern. Zrovna mu to psali."

Zapadaji do soumarku, do tmy a vlhkeho tithe, pod nimt jsou skryty jejich domovy jako pod mechem.

Lidske etesti, co je to? ptam se wet. Posleze zajiste vedomi, to jsem nebyl mrtvou smeti, ale klieem k novemu tivotu a jeho rozrodam.

Arras, Francie. - Jak oznamila zpravodajslutba Havasova, bYvali francouzeti bojo y -nicdepartmuPsClivzpomnaj, to za posledni svetove valky vlaly po prve prapory deskoslovensky a polskY prave ve zdejeim artoiskem kraji, a zfidastnily se zde po prve bou Neuville Saint Vaas dne 19. kvetna 1915.

Proto po2adali bS7vali bojovnici tohoto kraje, aby jim byla vyhratena Best, aby smell venovati prvni prapor deskoslovenske armade obnovene ve Francii a take nove armade polske. Tato jejich nabidka byla pkijata iftednimi autoritami obou narodu, deskoslovenskeho i polskeho.

Strana 11 (DOKONtENI ADRESAftE SE STRANY 10.)

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mardak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schfize 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schfize 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bou gka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 82. Schiize 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schine 2 nedeli v 133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

134. Brati-ejov - Crowell. Chas. MachaZ, Crowell, Texas.

135. Volno, Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schilz,e 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. grubaf, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schfize 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. C. echoslovak - Mixville. Jos. Ta gka, Sealy, Texas, Rt. 1. Schfize 1. ned- kai. 3. mes.

142. 8tefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353. Schfize 1. ned.

143. Primori - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada Jourdanton. Tom Ventri:ek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schfize 1. nedeli.

149. Tomzie Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidu gek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schaze 1. ned.

151. Wharton - Wharton, Henry HolegovskST, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Scheme 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schaze 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ella, La Salle, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. Anna Milan, 2216 Loving Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schfize kaide treti pondeli v mesici veeer.

157. Rozkvet na Plains - Eddie Silhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. Texaskr Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Scheme 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles Podlipt47, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schilze treti nedeli v mesici.

161. La Parita - Jourdanton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. Schfize prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - 1 owa Colony. Albert Jei. Iowa Colony, Tex., Rt. 1. Box 39.

Pali . - FrancouzskY rozhlas oznamil, to nemecke diady v protektorate Cechy a Morava zatkly 55 osob, veteinou dustojniku bYvale deskoslovenske armady, a to jedine v dobe od vdnodnich svatkti do Noveho roku. Woven bylo oznameno, to don() take k zatknuti 40 nazistickych diistojnika na obvineni, to se kamaradili s deskYmi clastojniky Jestlite zprava o zateeni nazistickYch dilstojnikti je pravdiva, pak by svedeila, to rozkol v kadach nazistd ut take pokraeuje ate mezi Nemci jsou take bide, kteti nesouhlasi s tim, co nazistickY retim provadi proti narodu, kterY se mu podatilo ovladnouti lsti.

Strana 12

17tedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Origan of Slavonia Benevolent Asso. elation of State, of Texas.

BEDAKTOR—FRANTA MOIJCSA—EDITOB Vydavatel4 — Publishers tECHOSLOVIS PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres sasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velkere dopisy, pfedplatn6, oznamky, adresovItny na Wan14k. West, Texas has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Vistafk

Rozmnoime vase rady! V sjezdovem roce mime nejkrisnejei pkiletitost sesilit poeet elenstva a zdvojnisobit rady macleie.

OsIniva hvezda. Mysli-li elovek na tivot Milana Rostislava gtefanika, neubrani se pocitu tajupinosti a zahadnosti. 8tefanikova prudka a skvela tivotni draha, jeho podmariujici, vyjimeenY duch, earovne kouzlo osobnosti, jeho tragicka smrt — kde je ptiklad pro takoveho mute? Kde je klid, ktery by nam otevtel dvitka do due tohoto eloveka, jehot kratitY tivot staell, aby vytvotil historii, ktera, se rovna slavne baji? Ve 8tefinikovi uz jako studentovi byla obrovska y ule a nezkrotna touha po vedomostech. Touha to ueinila ho, synka ze dvanacti deti chudeho evangelickeho kneze slovenskeho — y e 24 letech ueencem a spolupracovnikem teditele hvezdarny Jansena v Pah& Ptieel po doktoratu do Patite a pomahal asistentovi na hvezdarne. Pfi nahoclile schuzce poznamenal jansenovi, ze je mono zdokonalit vYvevu na samoeinnou. Jansen s nedrivetivYm fismevem odvetil, at' se o ni pokusi. 8tefanik za 14 dni byl s vYvevou hotov a ptekvapeny teditel hvezdarny nabidl ,rnu pracovnu a teleskop. Tou chvili poeind Stefanikova zavratna draha y edecka. Petadvacetilety gtefanik vede hvezdatskou vYpravu na Mont Blanc, za rok zfizuje hvezdarnu v Turkestane, tii Leta potom bada v Aliiru a jako tficetiletY stavi si hvezdarnu na australskYch ostrovech tahitskYch, kde chtel znstati navkly. Jeho vedecke prate jsou sledovany celYm vedeckYm svetem, podivujicim se tryskajicimu ohriostroji 8tefanikova ducha. Na Tahiti byli Stefanik at do zaeatku valky a hned po prvnich vYpadech na bojieti vstupuje do francouzske armady co prostY vojak-letec. Vime, ze plany pro bitvy u Arrasu byly zpracovany die StefanikovYch vYzvednYch zprav, vime, ze Foch jej po bitv y ptedstavil slovy: "Vzdejte test, panove !" Jako leteckY porueik padl s letadlem pfi hroznern Ustupu Srbu, byl leeen v Rime a osmkrat operovan. Italska kralovna mu posilala do nemocnice kvety, francouzsky president sveril ho nejproslulejeimu Micah. Stefanik v to dobe je slavnY ut nejen jako vedec, ale i jako hrdina. Roku 1915 stava se Menem presidia Csl. narodni rady a nastupuje ptidu diplomatickou. I tu je skvelYm zjevem, i tu vynucuje si naprostY obdiv. Sjednocuje politicks hnuti v gech zahranionich Cechil, ptijitdi roku 1916 do Ruska jdko francouzskY major, v Rumunsku osvobozuje Ceske zajatce pro armadu ye Francii, jedna s carem a pomaha eeskemu revoluenimu hnuti k viterstvi. Roku 1918 vraci se do Francie jako general. Na Sibit k esl, legiim jel pies Ameriku v srpnu 1918, ponevadt bylo nutno, ahy byl s esl. viteznYmi legiemi. Byl tehdy teice ne: mocen a mnoho legionate si tehdy tine ie 8tefanika uz asi tiveho do Evropy riedovez01.1. Ale 8tefanik byl siiny. Vida pals, e je nezbytno, aby legie byly co nejdfive tioprayelly

Ve stkedu, dne 31. ledna 1940.

VESTN18 dom9 a spechal znovu kolem zemekoule, aby o torn podal v Patiti doklady. Loueil se slovy: "Vtdyt' ja vas mum tak rad, moji hoei, ani nevite; jestli dYcham, tak to pouze pro vas tiji, nebot' stale jen myslim na vas." 8tefanikav vot mel svfij sloh, jent se neporueil ani v smrti.

Dne 4. kvetna 1919 letel jakotto prvni esl. ministr valky na italskem letadle k osvobozenernu narodu. Sotva mu Osud dovolil s vYee popattiti na rodny kraj a milou domovinu, padl s vYee a zemfel, ani ne devetatticetiletY hroznou a krasnou smrti, hlubokou az k nepochopeni. VelikY borec dobehl sveho cile a na prahu vlasti klesl pod praporem viterstvi . . . VYjimeenY elovek, genius, za 6echoslovaky nil, ve veech dilech sveta pro ne pracoval a za ne zemtel, dlovek jakoby ne z tohoto sveta. Osobne csl. narodu neznamy, vynotil se na tmavem nebi jako tajupina hvezda. Vdeeny narod k ni vziral a divil se, piny pokornych dikt, jeji oslnivosti. — Neopomerite shlednouti nadhernY film "Stefanik," promitanY po nakch osadach behem nastavajiciho fmora. OistS7 y Ytetek venovin bude fondu Sdruteni Proved`me nabor noveho elenstva a tak nejlege zdfrraznime vYznam sjezdu noel S.P.J.S.1.

Vzpominka na slavneho osla Jacka, kterY 80 letech minuleho stoleti objevil ve state Idaho silnou 'Mu stfibra neobydejne vydatnosti — zatadena byla nedavno nekolika listy v Soustati. Jako tada jinYch prospektort, kteti tamnejeich koncinach hledali zlato, obratili se take Kellogg, Phil Rourke a Sullivan na spoleenost Copper a Park, ktero, jejich vYpravu vybavila vim pottebnYm a dala jim take nakladniho osla Jacka, kterY veem teem ptines1 etesti.

Jednoho veeera tito tti prospektoti taborili u prament potoka poblite testy, ktera, tehdy spojovala Washington s Montanou. Osla nechali jako obvykle pasti volne po celou noc. Jindy se chytrY osel rano vtdy y eas vratil, kdetto tentokrat se ho nemohli doekat. Po dlouhem hledani nalezli Jacka na male rovince, kde osel se upfene dival na zahadne leskle misto. Veichni tri chteli s poeatku oslovi namlatit, kdyt si veak blite prohledli misto, ktere vzbudilo oslovu pozornost, zjistili, to je to sttibrna tila, ktera tu vystupuje na povrch. Radosti zaeali osla objimat. V techto mistech zanedlouho vybudovany sttibrne doly, ktere dnes ptedstavuji majetek 120 milionfi dolaru. S tim je spojeno i tivotni etesti etvrteho prospektora, Wardnera, kterY pozoroval z nevelke vzdalenosti nahodny objev slavneho osla. NeZ se mohli tri et'astni prospektoti ze sveho ptekvapeni vzpamatovat, od'Skrabal Wardner ktru z jednoho stromu na btehu potoka a vynaeil na tomto mists sve pray() na vyuZiti veekere vody potoka. Jelikot Vetba stfibra bez tekouci vody byla nemoZna, museli si majitele stkibrne zily pravo na vodu za 50,000 dolarri od Wardnera odkoupiti. Svou pohotovosti si tedy. vydelal Wardner rovne2 takoy e jmeni, aby mohl do smrti klidne a berstarostne Vyzdvihneme smele piednosti pojistek flak Jednoty a hrde poukazujme na vykonanou sluibu, jii na g emu lidu behem, svoji 421ete sobnosti prokizala.

Zrcadlo z 20 tun skla. V corningskYch sklarmach v New Yorku bylo vyrobeno nejvet:si zrcadlo. V prilmeru men 15 stop a vati 20 tun. Je ureeno pro dalekohled hvezdarny v Mount Palomar v Kalifornii. Drive net bylo ptikrodeno k liti tohoto nesmirneho skleneneho kotouee, bylo y e sklarnach provedeno mnotstvi laboratornich zkoueek a ptes tisic , pokusnYch taveni.

Chladici proces-ohromneho bloku skla, z ktereho zrcadlo bylo vybrou g eno, trval pine dva mesice. Pro dopravu bloku skla byl sestaven zvlavriz, aby mohl bYt ptevezen do stni brusiren v Pasadene v Kalifirnii k broueeni a leeteni. Naklad na zhotoveni celeho dalekohledu na Mount Palomar je rozpoeten na dvanact milionu dolarri.

Odkud ptichazeji Finove? Zajem celeho skoro sveta je dnes upten take k male severske zemi — Finsku. Nebude tedy jiste bez zajimavosti povedeti neco o privodu jejich obyvatel. Finove naleteji k ugrofinske ethnograficke (na, rodopisne) skupine. K vetvi mad'arske naleteji 1Vlad'afi, Voriulove a Ostjalove celkem asi 12 miliona lidi. Pinsk& VeteV se dal na tti sku. piny: 1, *jpinu permsitou, It nit aid! Zyrja,

ni, Permove a Vojtaskove, tijici vesmes v Rusku; 2. skupinu baltskou, jsou Yepsove, Ingrini a Votove, vYchodni Karelci, Livonci, Estonci a Finove — celkem pies pet miliont di; 3. skupinu povoltskou, k nit naleteji eeremisove a Mardvini — celkem asi dva miliony lidi, tijici opet v Rusku. Finis tije v Rusku dye ste tisic, y e gvedsku pies 30 tisic, v Norsku pies 10 tisic a temet 350,000 ve SpojenYch Statech a zde tvoti vYznamne, hospodatsky velmi silne kolonie. K Finiun bYva take poditano 40,000 Laponce, kteti jsou veak privodu mongolskeho, a*Mak ptijali fee, ptibuznou finetine. Je tedy narodopisne skupiny ugrofinske pies dvacet Nekdejei teorie, kterou jests v 19. stoleti zastavali nekteti vedci, ze je ptibuzenstvi mezi jazyky . ugrofinskYmi a skupinou turkotatarskou a mongolskou — byla poptena pfesnYm zjietenim, ze i ugrofinske jazyky souvisi s kmenem jazykti indoevropskYch. Pkijimejme a vitejme eeskou knihu ve svem dome jako nejliptimnejkho ptitele, kterY nikdy nezradi, jako dobreho radce, kterY v nejistotad' vidycky poradi i jako etedreho posla, ktery prinagi krasu, radost a moudrost, vklada je do naeeho srdce a OM je Diamantove Jubileum na podest zaloteni Sokola v St. Louis a tim i podatku Sokolstva v Americe ptipravuje oslaviti sokolske hnizdo v St. Louis uspotadanim "Jubilejni slavnosti" ye dnech 28., 29. a 30. eervna 1940. Slavnosti clan vYraz konanim zavodil a sletu 2upy Stiedni A. O.S. die nasledujiciho potadu: V patek 28. dervna zavody 2upy Stfedni, uvitani a ubytovani hostri; veeer sok. veselice v Narodni Sini. V sobotu 29. dervna zavody 2upy Sttedni, projitd'ka mestem; veeer Sokolska Akademie, provedeni zpevohry "V studni", vystoupeni Sboru "Lyra" z Chicaga, ukazkova a vzorna cvieeni navStevnike. V nedeli 30. eervna dopoledne rrizne vyjiid'ky a seznamovani se v Narodni sini; odpoledne y e 2 hod. slavnostni prilvod mestem do Municipal Auditorium, kde bude konan tupni slet a vetejne cvieeni, vystoupeni newt "Lyra", vystoupeni "Bardenicke Obce"z Chicaga a 6s1.

Legionatri; veder v Narodni sini veselice a rozdileni cen zavodnikam a rozloueeni se s hostmi.

VYznam Jubilea ma, pro celou Csl. Ameriku nemalou driletitost a zdatilY priibeh teto oslavy pfinese dobre'ovoce pro dalei spolupraci na naSem poli narodnim i sokolskern. Mesto St. Louis jest kra,sne mesto s mnoha historickymi i modernimi zajimavostmi a jsme si jisti, ze na Diamantove Jubileum vyda se cela fada take z naSeho Texasu. !Lek sjezdovy necht' zri nejvetSi rozmach Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas!

Hoene bliisi net kabat. Peknou lekci obeaSpoj. Statil a dfiraznY pokyn narn 6echoslovaktim v Americe podala koncem tYclne prvni demo zeme, popularni pani Eleonora Rooseveltova. Mluvila k velkerriu shromatdeni a v znamenitem proslovu dotkla se i hnuti na Pomoc Finsku. Pomahati trpicim je skutek NechetnY, krasny rys lidske povahy, doklad pochopeni humanity. Finove pomoci zajiste potfebuji a pomoci se jim v hojne mite dostava„ protote hnuti zachvatilo celou Unii, penetite dary, eatvo a pradlo hrne se do sberen v neoeekavanem mnotstvi a to je chvalitebne. Net na fled° se zapomina. Samaritanska slutba kupi se na jednu stranu, pro jednu zemi a do neg testi a nedobrovolne poroby uvrteny byly veak ' lechetna drutka velikeho presizeme dark. S denta Unie tadnou zemi ptesne neoznaeila net posluchaei a etenati jejiho proslovu v novinach zcela spravne vystihli, ktere zeme a jich stradajici betence mela na mysli: ttechoslovaky a Polaky! Je jich statisice v fade state Evropy.

Utekli z rodne zemi pied barbarstvim nacismu a bloudi svetem bez prosttedkri, odkazani jsouce na milosrdenstvi srdci soucitnYch. Na tyto treba tet pamatovat, oni rovnet oeekavaji, bohata Amerika jim straenY tivot ulehei alespori kusem eativa, tepleho pradla atd. Je treba k teto ptipomince cokOliv ptipojovat? Nejsou slova pani Rooseveltove doslova polnici, jeji2 hlahol mel by dolehnout do katde Ceske osady?, Jsme-li ochotni darovat Oast zaehovaleho Latstva di pradla, poeleme je zajiste shernain pro dsl. belenee, pfislu gnikihn n0, i krve!! SviiJ evit r §topt9:-sire= ntlis! y t oillt)0 yip* oenta.

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.

Sovety proti Ceskoslovensku? tstfedni list zahranidnich 'Oecht a Slovaku, yydo,vany v Paptine,g i v eisle ze dne 23. prosince tvahu dle hofej gi hlavidky, ktery k informaci na gich etenaffi otiskujeme. "Z Moskvy .se nam oznamuje, ee Sovety ueinily dali krok, jime se odchyluji od pilvodniho sveho stanoviska k Oesiwslovensku. Po uznani samostatneho Slovenska a akreditovani zastupce bratisla yske vlady vyslance Tisy, sovetska, vlada se rozhodla pfetrhnouti i dali svazky s Oeskoslovenskem, a nakidila vyslanci Dr. Fierlingerovi, aby do Noveho roku opustil budovu deskoslovenskeho vyslanectvi, kterou odepfel vydati N'emcum po 15. bfeznu, a mimo to zapovedela, chce-li poutivati moskevskeho pohostinstvi, jakoukoli politickou a vefejnou dinnost. Tato zprava site nernate pfekvapiti toho, kdo yeti ye sblieeni se Sovett s Nemeckem a utueovani yzajemne aliance, nicmerle je velmi mnoho Oechoslovaku mezi nerni za hranicemi i doma, jich se opatfeni hluboce dotkne, nebot' nepfestavali doufati, ie Stalinova vlada ye veci eeskoslovenske uchove, sve stanovisko, ktere bylo yyjadfeno jejim odporem proti Mnichovu a neuznanim okupace 6eskoslovenska 15. bfezna 1939. Tehdy, jak znamo, ministr zahranidnich veci Litvinov pravnicky nezvratne oduvodnil thesi, te nejen okupace, ale i tak zvand tmluva presidenta Hachy s Hitlerem v Berline, je bez nejmen gi pravni ceny, platnosti a ifeinnosti. Je gte pied nekolik dny nam sdelil jinY dopisovatel na podklade rozhovoru s diplomatem vrativ gim se z Moskvy, ee Sovety jsou rozhodnuty obnoviti 6eskoslovensko v ptiwodnich hranicich i-s Podkarpatskou Rusi a ee take sleduji se sympatii zahranieni odboj eeskoslovenskY. Vgechno je jen kouf, kter' dasno ui roznesly vary." teski, kniha je zdroj na geho iivota narodniho, pramen, z nehoi musime piti, abychom gt'astne a veene iivi byli!

Letadlem, autem a sanemi. Byrdova expedite k jienimu po/u vytiada, si cestu 11,000 mofskYch mil dlouhou a je to nejvet gi expedite, jaka, se kdy vypravila k probadani polarni pevniny. Ma dye Lodi — Bear a North Star — na jiche palubach je nalodeno 125 mat, 160 psir, 5 letadel, 3 armadni tanky a obrovsky snehovY automobil, sane, radiove phstroje, potraviny a mnoestvi jive yYzbroje, jee umotni yyprave pivot v Antarktide po dobu dvou ai tti let. VYprava bude vychazet ze dvou zakladen. Prvni, zapadni zakladna je na Male Americe, druha na Alexandrove zemi. Obe budou v pravidelnem styku prostfednictvim radia, letadel a sani. 8edesat mai/ bude it od ledna 1940 do kvetna 1941 v Antarktide. Admiral Byrd neztiistane tentokrat pies zimu v polarni oblasti, nYbre vrati se s lod'mi po vylocleni materialu do teplych vod. NavAtivi °be zakladny ai na poeatku antarktickeho jara. Byrdova polarni vYprava ma probadat a zajistit pro Soustati trojithelnik jihotodfiove pevniny. Antarktida je semi, skrYvajici civilisaci netu gena pfirodni bohatstvi. Stale je gte dokonale neprobadand, je dosud mrtvou zemi. Neeli bude moeno eerpat z jejich pfirodnich bohatstvi, bude civilisaci treba si dtirkladne znalosti zeme. Je to jedine, polarni pevnina — nebot' severni polarni zonu pokrYva ocean, obklopenY pevninami. Mys nejjienej gi vybetek pevniny, je vzdalen 600 mil od nejbliegi, ryze antarkticke zeme: Jitnich ShetlandskYch ostrovii. Nejbouflivejgi oceany obklopuji Antarktidu se v gech stran a brani pfistupu. Tato pevnina se dosud naleze. v ledove dobe, podobne te, jet' pled 50,000 lety svirala severni polokouli. Tuto pevninu pokrYva nejvetgi ledova spousta na svete, takee z ni vystupuji jen nejvy ggi vrcholky hor. Hold skala je tam tak vzacna, ie kdye na ni yYzkumnici ptijdou, jevi stejnou radost, jakoby na gli zelenou louku. S techto nesmirnYch prostor ustaviene postupuji spousty vnitrozemskeho ledu, pohanene ileasnYm ynittnim tlakem a prodiraji se udolimi a prtirsmyky okolnich hor v podobe mohutnYch a nadhernYch ledovctir a ledovYch vodopada. Pomalu byla odkrYvana tajemstvi nove pevniny Teprve Scott na sve vYprave v letech 1901-1903 zakreslil nekolik set mil je-. jiho pobteei. Objevil semi krale Eduarda VIII. a 11.chodni konec velke ledove bariery, kterou v letech 1840-1841 tahlkil ROSS, (Teti tfi vS?pravy dosahly donut t1 to by, Pv6 pUlty jedna

VESTNiK letadlem. Amundsen stanul na jiini toene 14. prosince 1911, Scott 34 dntit po nem — 18. ledna 1912. Byrd pteletel todnou 17 let pote — 29. listopadu 1929. Ve svem dile o leteckYch vS rzkumech v Antarktide, 1161 admiral Byrd tyto okamZiky takto: "V 1:14 hod. greenwichskeho easu nage yYpoety ukazovaly, ze jsme na pelu.

VYSkomery ukazovaly 10,500 stop. Setrvali jsme nekolik okameiktii nad mistem, na nemZ' stanul Amundsen a kde stanul i Scott po 34 dnech, eta zpravu, kterou tam pro alio Amundsen zanechal. Na jejich podest jsem rozvinul na toene vlajky jejich zemi. Ted' tam nebylo nic, co by oznadovalo ono yYznamne misto: jen bila pustina a prazdnota, hlu gena hlukem nagich motor . POI se nalezal uprostfed nesmirne planiny. Nikde nebylo videt iadnYch hor. Smerem k Male Americe byla dobra viditelnost, prave jako nalevo od nas. Ale na pravo, to jest k vYchodu, obzor byl zahalen mraky. Byly-li tam hory, jak se nekteki geologove domnivaji, byly zakryty a nevideli jsme jich. A to je struene v ge, co lze fici o jienim palu. 'Cloy& se tam dostane, a je to jedine, co na torn je. Zajimave je pouze sill, dostat se tam. Zanechali jsme pal za sebou a uhaneli k domovu." Admiral Byrd pfispel svYmi leteckYmi yYzkumy nejvice k probadani Antarktidy. Jeho prve yYpravy v letech 1929 ae 1931 se zirdastnil take tech dr. Vojtech, utonuvgi pozdeji ph koupani v Labi v oechach. Druha vYprava Byrdova diela v jihotodfrove oblasti v letech 1933-35; nedosahla jieni toeny, nebot' to nebylo jejim diem. Byrd hlavne mapoval zemi, jee odkryl a pojmenoval ph sve prvni YYpray& Ukol nynejgi yYpravy je daleko sirsi. yedle prate vedecke ma Byrd zajistit Spoj. Statue naroky na tuto pevninu velke budoucnosti. Ma k tomu vgechny prostkedky, ktere poskytuje civilisace.

Do West a okoli! Nasledkem desetidenni mrazne viny ve gkera, einnost pochopitelne utrpela, obchod vatl, cesty do mesta West skoro osifely. A take sberna odloeeneho pradla a gatstva pro Cs!. belence zustala na mrtvem bodu.

Protoee chcem z West odeslati prvni bednu co nejdfive — prosime snaene — kdo chce g neco darovat, pkines veci do tiskarny techoslovalta co nejdfive. Jmenem Cs!. be'Zencil dekujeme soucitnYm dugim za darky ue dnes!

Vojta Bene g ve West a Waco ve dnech 3. a 4. beezna. V pondeli do gel redakci telegram od ptedsedy S.A.O.T. pana Vlad. Maudra, sdelujici, ee pro eeskou pfedna gku Vojty Benege ye West zajigtena nedele 3. bfezna, anglickou ye Waco pondeli 4. bfezna. Cele, krajanska osada westska te gi se na apo gtola pokrevni soudruenosti, buditele rodove uvedomelosti a vYborneho teenika Vojtu Benege, kterY bude uvitan co nejsrdeeneji. Pfedna gka senatora Bene ge bude pravdepodobne v sini sv. Josefa. Podrobnosti pfineseme ptigte.

Vstupenky na fie gtefinik v piedprodeji. tkednici westske odbodky Sdrueeni A.O.T. dali natisknouti vstupenky pro film S. tefanik, jet* deny do rozprodeje do nekolika obchodtir ye West. Film bude promitan 7. Unora v mistnim divadle a ireast, bude-li pfiznive podasi, bude dle pfedpovedi obrovska. Vstupne obna gi 25c a 10c, distY yYteeek ptipadne fondu S.A.6.T. Staii nam odchazeji. Z Caldwell dog la nam zprava o smrti br. Jos. D. Drgade, dlouholeteho ptedsedy fadu Rozkvet Cookes Point els. 116.

ZesnulY zanechal 12 ditek, jeZ jsou vg ichni eleny nag i Jednoty, byl starYm harcovnikem fraternalismu, obeanem vzornYm, sousedem a phtelem upfimnym. Pozustalym vyslovujeme timto nag i hlubokou freest, test pamatce br. Jos. D. Drgaee. Budie mu zeme lehka!

ZMENY ADRES posilejte v nastivajici dobe stehovani se (bud' na zakoupenf pozemek na neve pronajatou farmu) nikoli na Vestnik do West, Texas — ale pfimo br. neetnikovi Uiadovny Ed. L. Markovi do Fayetteville, Tex. Neopomente udati starou adresu a take isid k nernui pateite. S hr. pozdravem, Vydavatele Vestniku, Jeden Skot se po patrideti letech rozhodl, ze si koupi novY kloboult. Vstoupil dg jednohc3 klAotionickeho obchodu a ryolal! urra8: tz7 jw.n tiA wel"

Strana 13

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni vYbor fadu Nova Morava, Cis. 23., S.P.J.S.T., timto vyslovujeme hluboce citenou soustrast pozustale man2elce, ditkam a pfatelfun nad funrtim Va geho mangela, otce, ptitele a nageho bratra Antona Janaka, kterS' zemfel nahle a neocekavane dne 18. ledna a pohfben byl dne 20. ledna na Moravii.

ZesnulY bratr byl jednim z na gich starch elentir, kter' ph sv'ch 70 letech staid byl vedy pfitomen fadove schuze a podilel se na jednani jejim, neb povaeoval to za svoji povinnost.

Proto i my, spolkovi bratfi a sestry eelime velice odchodu jeho a budit yam to utechou, ie citime s Vami zarmutek Va'S. test budit pamelee jeho!

Deno za fed Nova Morava, els. 23. S.P.J.S.T. v Moravia, Texas, dne 29. ledna 1940.

Frank J. OlgovskSr, John Kahanek, Paul Broi, resolueni vYbor.

Pafie. — Podle zprav, ktere se sem dostaly z Vargavy, je tamej gi polske obyvatelstvo znepokojeno povestmi o moenosti, ie sovetske Rusko pfeda Nemecku vojvodstvi stfedniho Polska po feku Vislu, po pfipade i s mestem Vargavou.

Nahradou za tuto Cast Polska pod nemeckYm zaaborem ma pry Nemecko dostati Cast ruskeho zaboru v Malopolsce, to jest ye vYchodni kde se nalezaji naftove„ zridla. Zpravy tom dostaly se sem z verohodnych prament v neutralnich zemich. Zaroven doily zpravy, ee ye Lvove a pak na raznych mistech vYchodniho Polska pod ruskYm zaborem je mnoho Nemctir jak v uniformach vojenskYch, tak i v uniformach nazisticke strany. — Nemci jsou hlavne na hranicich mad'arsko-rumunskych.

Pies 13,000 rodin vari elektricky.

V Praze je nyni, jak oznamuje rodenka ElektrickS7ch podnin, 13,500 elektrickYch kuchyni a letogniho roku bylo pkipojeno 245 novS7ch elektrickch domt. Krome toho se v Praze ve 2,500 domacnostech vytapi elektfinou zasobniky horke vody. Praeske elektrick y podniky dodavaji take paru. Kupuje ji jii dve ste zakaznikil a rozvadi je potrubim meticim 18 kilomeOd r. 1934 dodava soukromS7m podnikateHn paru na vytapeni take vysoeanska spalovna. Ta vgak ji prodava pouze prilmyslovSim a tovarnim podniktm ve svem nejbliMim okoli.

Dye ste basni o Praze.

Kulturni soutei mesta Prahy se setkala s velkSrm ohlasem. Do stanovene lhiity se se go v osvetovem odboru mesta, kam soutelici posilali sve pfispevky, 200 basni, 120 fejtonil, 50 grafickYch listu, 30 hudebnich skladeb pro sborovS7 zpev, 48 navrht na pametni medaile a 30 pojednani o umeleckem bohatstvi Prahy. Porota bude mit s posouzenim doglSrch pfispevkil velkou praci. Vitezove soutne ziskaji thrnem 35 tisic K. Narodil se po druhe.

V lese u strani za UherskYin Brodem kacel 201etY Josef Vinter ze Strani je gte s jinSTmi delniky stromy. Jeden strom ph padani zmenil smer a fitil se pfimo na Vintera. Ten ji2 nemel eas uteci. V poslednim okamhku si proto lehl za stars, patez. Jeho vetve zlomily Vinterovi ruku, zpiisobily zraneni na hlave a pohmadily "ebra. Pfes to v gak mil2e Vinter mluviti o gtesti, nebot' nebYti pafezu, padl by strom celou svoji vahou na nej a byl by ho rozdrtil.

Tfi sourozenci — 283 let veku.

Ve Spelkove na Horacku zemfel vYmenkat Josef Tep1S7 v po2ehnanem veku 102 let. Byl to nejstarg i mud nejen na Horacku, ale snad na cele Morave. TeplY ma dosud d ye sestry ye veku 93 a 88 Wt. Celkem tito tti sourozenci dosahli

pekr6ho Okla 283 let. Red Tepthh patil rody DeVtl.,ch kotnir,

Strain 14

VESTNift

Rozmanitosti.

PitiSTAV Sri. Prag ske pristavy jsou opateny a v zimnim pristave z Cisarskou loukou jsou shromagdeny parniky pragske paroplavby k prezimovani.

Opugtene, se sklopenYmi kominy, paluby pokryte snehem, jeden vedle druheho uvazany a celek pasobi jako zamrzla vYprava v ledovern nebo skupina vraka v sargasovYch chaluhach.

Jen tu a tam je spatrit jednotliveho mute v beranici, odhazujiciho snih s lodnich mastka a prken, nahrazujicich pristavni mustek. Take opozdeneho lakyrnika, ktery predelava napis a fouka si do rukou, aby si trochu zahral skisehle prsty. Vedle nejvetkch dvou parniku `Svehly" a "Labe" se krei prakopnik pra gske paroplavby, malt' parnidek "Vltava" a ten ted' je chudinka na suchu. Vyta gen na brehu deka na novy altraban ut je a bude se delat, jen co mrazy polevi.

Parniky budou v zime postupne prohligeny, opravovany, natirany, aby na jake, a g se opet rortodi jejich kola a propelery, zahajily v sla y -nostimhavuplb orec Nedaleko parniku stoji velkY bagr, z jeho pride pronikave syei para. Nevytahne v gak jig letos kotvy, aby nekde nad Branikem prohluboval clno a bagroval pisek. Je to letos labuti piseri jeho pamiho kotle a budou dakladne odistena a promazana vSechna jeho koleeka, depy a pay, take bagr se ulo gi k zimnimu spanku. Ale misto bagru se jakO "Sysel zavrta do kabiny jeho zimni kapitan pan Burnus a bude si za skudici bory a treskutYch mraza varit namornickY grog pro zahrati, anebo bude se straki ostatnich plavidel hrat eervene dragSi di goliky.

Brehy pristavu jsou pine vytahanych klad, pristavnich mastkil, piskovYch pramu, pramic, ginagla a lodidek. Na hladine jsou vedle sebe uvazany cllouhe rady voru, ktere se ji g take letos nevydaji na dark pout'. Wechno opuSteno, ale jak rikal pan od porieni spravy, jen co zamrzne reka a pritav o gije; brusle, kanada, sariky! V lodenici na Smichove pod zimnim pristavem je druha east vltayske flotily, vytagene na brehu Jsou to parniky, ktere potrebuji vetk opravy, vYmenu plata, kol, lodnich groubil, spodni nater. Vypacla to zde jako v zakletem Jen odkudsi z *Carob zaznivaji temne rany kiadiv.

Jako posledni vzpominka leta stoji u lodenice spodek letni plovarny a etyli mor gti vici s patronem dumaji nad kostrou a premYkeji, stoji-li to vabec jeke za to plovarnu rozbirat.

Vance na krku, pfehoupne se NovY rok, uteee leden, imor a rig aby to davali zase dohromady.

Vgichni etyri odnesli jednu drevenou podlagku a ki se o dal gi poradit naproti ke "Korune".

Tak nevim.

Posledni Cast parniku prezimuje spolu s obchodnim lod'stvem, v holeAovickem pristave.

Vledne tendry a "bard ge" (vleene lodi pro naklad) svorne eekaji na jaro.

Zatim na pobregi se jig pilne pripravuji a spougteji na vodu sadky pro vanoeni trh a jig se objevuji prvni vozy s nakladem treboriskYch i jinYch kapril. Tech pry bude letos dost. Na pobregi nechybeji ani obvykle lodi s ovocem a maminky chodi jig nakupovat jablka na stromedek a na "Wadi".

a

Tu'enY vept mel neblahe tuteni a ukryl se.

Rolnik Vaclav Neufus z Oseeka u Priova na eetnickou stanici, ze mu nekdo ukradl tudneho a tetkeho vepte. 6etnici se tedy vypravili do statku. Celt' dvur je obehnan vysokou zdi. Pfi podrobnejti prohlidce byl vept nalezen zalezlY v slam& Asi mel neblahe tuteni a chtel se spasit pied teznikem.

Prostejov dostane mestskou hudbu.

V posledni dobe vytvorilo se z mistnich hudebnikil v Prostejove velke hudebni teleso, ktere se svolenim mestske rady ponese jmeno "Hudba mesta Prostejova". Dirigentem je byvalY dirigent vojenske hudby Skrobak.

Vyroba hlinenSrch nadob na hrneliskein kruhu.

Tak jak mnoha temesla behem staleti se naramne zdokonalila, zmechanisovala a dnes se provadeji vyhradne jen strojove a po tovarnicku, tak zase jina — verte tomu nebo ne — se dries provadeji stejne tak, jako pied 2000 roky. Jednim z techto "zaostalych" remesel je hrneitstvi. A piece uz v praveku byl tento obor na vySSim stupni, net na priklad vYroba odevu. Dnes se vyrabeji strojove latky, niti, knofliky a dokonce i ta jehla, kde gto hlinene nadobi, hrnce a vasy vyrabi se na hrneirskem kruhu stejne dnes, jako si delali lido nadoby a popelnice pied tisiciletimi. Oim to je, kladete si mane otazku, to v jednom odvetvi jde technickY pokrok tak prudkYm tempem, kde gto v jinem, jakoby apine ustrnul? Predne, prave proto, ze hrneitstvi udelalo uz tehdy mohutnY skok, mohlo se ye vYvoji na das zastavit. HreirskY kruh musel bYt v to dobe rigasnY vynalez. Presto, ze je tak jednoduchY, umo gnil rychlou vYrobu dokonale formovanYch nadob, ktere vyhovuji i pog adavkam dneSnich lidi. Ten dnekii hrneirskY kruh neliti se v podstate vabec od kruhu pravekYch hrndiru..At na to, to ma snad o neco vetSi poeet "obratek". Pak zvolili si k vYrobe hrncil takovou surovinu, ktera je i dnes pc) tisiciletich lidstvu k disposici v neprebernem mnogstvi. Je to hlina. Z tohoto dfivodu nebylo tedy nutno menit surovinu a s tim, jak to bylo east° u jinYch vYrobnich odvetvi — menit soudasne zpilsob vYroby. A drivod posledni, ale ne nejmenti — v hrneitstvi je i kus umeni, nebo aspoti velke individualni zruenosti, kteretto vlastnosti nelze dobte zmechanisovit, ani rozmnokt, di znasobit. Videli jste uz hrneire praci? Je to celkem yzacna podivana. Zajdete si na Kampu. ZylaStni hlina, ne sypka, ne vSak zase priliS vladna, se dobte prohnete. Z kusu tvarne hmoty se zhotovi veneeek, prilepi na kruh. Noha slape, kruh se rychle todi a ruce hbite , jedna zevnitr, druha zvendi, modeluji a vytahuji nadobu do vY S . e. Jeji tvar se pied vakmi zraky nekolikrat zmeni, az nakonec dostane vzhled vasy, hrnce a pod. TenouekYm dratem ji mistr odrizne od kruhu, cla usukt a vypali v peci.

Lanovka na LomnickY ttit hotova.

V techto dnech byla vykonana prvni zku gebni jizda na ttetim aseku lanovky na Lomnicky Je to posledni asek lanovky Strbske Pleso — Podpradske pleso, Popradske pleso — Skalnate pleso, Skalnate pleso — LomnickY kit. 0ba predchazejici useky jsou pribli gne 5 a pal km dlouhe, posledni asek je dlouhY 1800 metro a lano je skoro v cele deice volne. Teprve 100 metro pied koneenou stanici na stite — 2634 metro vysoko — je posledni podperna konstrukce. Na vrcholu Lomnickeho Attu byl vybudovom S'estiposchod'ovY hotel, jen g path k nej yySe pologenym staybam evropskYm. NovS7 kostel v Praze.

Rad salesiana venujici se vYchove chlapecke mladege, bude stavet v Praze svuj druhY kostel. Vyhledl si vhodnou parcelu v Holegovicich a jedna nyni s pra gskou obci o jeji koupi. Obec pozemek proda pod podminkou, ze stavba nebude rukt s yYm vzhledem okoli, ate k ni bude prikrodeno nejpozdeji do 31. prosince prikiho roku. Salesiani zakotvili v Praze pied nekolika lety. Usadili se v Kobylisich, kde vystaveli kostel spojenY s ueriovskym domovem a velkYm sportovnim hrikem. U sveho noveho kostela v Holegovicich hodlaji take zridit ueriovskY domov.

Washington, D. C. — Vyjednavani o uzavreni nove smlouvy mezi Spojenymi Staty a Kanadou o zrizeni vodni testy z velkYch jezer do Atlantickeho oceamu s pou gitim reky sv. Vavrince, jak se jevi, patrne se shroutilo, kdyg kanadska delegace vratila se do Ottawa. Predpokladalo se, ze delegace zilstane zde, dokud smlouva nebude apine vypracovana. Na zaeatku tretiho dne porad statni department oznamil, delegati obou zemi reti in genYrske problemy a budou se tim zarnestnavati po nekolik dni. Pozdeji asistent statniho sekretare Adolph A. Berle vykonal chvatnou nav gtevu v Bilem dome.

Povaha konference nebyla oznamena, ale vyrozumiva se, ge jednalo se o tomto \rod/11m projektu,

Ve sttedu, dne 31. ledna 1940.

VdeenSr iikol lidovfehornSreh instituei.

Rozhodnuti sokolske gupy Plzenske,ze ka2d/' dramatickY odbor jednoty musi mit k sehrini kterekoliv hry schvaleni gupy, setkalo se i mimo oblast Plzeriske gupy s velkYm zajmem. Toto rozhodnuti bylo St'astne z nejedne prieiny.

Sleduje v prvni rade dosa geni vy'agi arovne ochotnickeho divadla, ktere neztidka z obchodnich drivodu ptizprisobilo se tpatnemu vkusu obecenstva a kazilo jej dim dale tim vice. Hry pro ochotniky rostly jako houby po detti. Dramaticke odbory jednot jsou. zavaleny nabidkami a prospekty divadelnich her, jet jsou ubohYm zpracovanim venkovskYch ptibehri s cenou obydejneho klepu. Je jisto, ze v katde Ceske vesnici je aspori jeden elovek, kterY dovede rozliSit vec dobrou od Spatne, ale obydejne zmage velmi malo proti padnemu dfikazu prosteho seeitani 'distal° zisku. Kdo si uvedomi, ze tento zisk je platen tegkYmi moralnimi ztratami? Neni pochyby, to vzdelavaci odbor sokolske tupy Plzeriske je podrobne obeznamen s potitemi, se kterymi pracuji sokoltti a vribec vtichni ochotnici na venkove. Ze katda koruna je pro ne jmenim, ktere je tteba nekolikrat obratit na dlani. Proto tim vet& vYznam a cenu ma jeho rozhodnuti. Postavil hraz silnemu proudu pohodli, kterY podemilal nebezpeene nejzakladnejti sokolske mytlenky o telesne a mravni vYchove. Nebylo by opravdu na tkodu, kdyby byly vyslyteny hlasy vetejnosti a ostatni sokolske tupy nasledovaly ptiklad tupy Plzeriske. Vtclyt' toto rozhodnuti svedei o bystrozraku vzdelavaciho odboru, kterY volil nejvhodnejti okamtik, vyutivaje pti torn nesporneho semknuti mravnich sib naroda. A nejenom sokolske tupy mely by dat navy surer ochotnicke praci. Vtechny 11dovYchovne institute, nachazejici se vesmes v obrodnem pterodu, musi pamatovat ye svYch organisaenich ripravach na tuto povinnost. Vyskytl se Lit na Plzerisku ptipad, to okresni kulturni referent Narodniho sourueenstvi velmi spravne rozhodl, aby vtechny divadelni hry byly mu pied nastudovanim ptedloteny k schvaleni. Snad by se tu dobte vyjimal take okresni osvetovy sbor, snad by se prave pti tomto okresnim osvetovem sboru dal vytvotit divadelni referat, kterY by pinil tento velmi nalehavY rikol. Je pravda, ze by tim propadlo hnilobe velmi mnoho divadelnich her, ze by leckdo pocitil ureitou fijmu, ale to ut by bylo jenom risiko jeho vypoeitavosti. Driletitejti je, ze by nepropadl hnilobe celY narod, ta jeho drivetiva east, nag deskY venkov, y eenY pramen nak sily. 'Kulturni" obchodnici jsou pro nas dnes tim vettim nebezpeeim, dim vetti jsou jejich obchodni spechy.

Jak iila a unikela stoleta Praianka.

Na 01SanskYch hrbitovech v Praze byla pohtbena nejstark obeanka Velke Prahy 1021eta Marie Humpolakova ze 2rtkova. Byla to, jak di Nam Noviny, skromna, mils statena, eiperna a elle, do posledni chvile. Vychovala test ad.

Tri z nich zemrely v dospelem veku, dve jsou Americe. Dcera je tam farmatkou, syn cukratem. Zel, nevzpomneli si na matku a nepsali ji.

Snad, sami rit stati, ziji-li, ani nevedeli, to je'Ate jejich matka byla tiva. Mantel statenein zemtel pied padesati lety. Slou gil na glechtickem zamku jako lokaj. Po jeho smrtizila statena u jedine dcery, ktere. ji z Ceti doma zustala, nyni 691ete Anny Herynkove. Humpolakova, se narodila jegte v dobe roboty, bylo ji deset let, kdyg bylo zrifSeno poddanstvi. Nikdy v givote nepotrebovala lekare a kdy g k ni zavolali mestskeho lekare dr. Kvitka ze 2iMcova, mohl ji jen vystavit umrtni list. V den pied smrti si dala uvarit krupicovou kaSi a snedla ji s chuti. JeSte pub hodiny pied smrti si zazpivala: "Nanynko, Nanynko, ty jsi trucovita". Potom 'le se to na starou osobu ut nesluk a pomodlila se. Kdyg se pomodlila, ztichla, schoulila se v perinach. Po chvili se dceri zdalo, to matka je nejak dlouho ticha a pristoupla k posteli. Starenka ut nedYchala. Za prostou rakvi stolete Sla dcera a nekolik sousedek.

Mezi nami deveaty.

Maja: "Jak se ti libi maj novY kiobouk?"

Jojo: "ObrovskY! Ka gdYrn rokem je elegant:OA'!"

Ve sttedu, dne 31. ledna 1940. .

alsw■oase... rmsolow vow

, Am am. ss,

VESTNiK .111.01=0.

■11.01111W

VLASTA 8TERNOVA

Rozvouova, Advorkiatka ROMAN MODERN± 2ENY

"Podivej se, 8arko," vzchopila se zaktiknuta Liba piece jen k otcove obrane, "prave proto, se ecla vec piece tYka v prvni fade matky a ne nas, bylo by snad na mists, aby ses napied ji zeptala po jejim nahledu, ne2 sama takto ptimodate rozhodneS!" "Nic se nemusim ptat, vim, 2e jste obe dye piny touhy odpustit! Ale jde tu o test cele nag rodiny — znovu opakuji — a pro tu mam tu smysl ja jedina." "best nag rodiny? Ale my jsme mely otce tolik rady!" Liba znovu se pokoueela o obhajobu sveho otce.

"Hnusi se mi takovato psi povaha. Ten take je zbit a pkijde lizat ruku. Necitie, jak je to od vas ponilujici — takova sentimentalita!"

"Je to cit, 8arko, a ne sentimentalita. TakovYch oSklivYch ptirovnani v2dy u2ijee. 2ena musi umet odpouetet — a eini to rada, milujeli," stara pani se piece jen pokusila ptemluvit svou dcerou k lidStejeimu jednani.

"V tom se tedy nikdy neshodneme. Nerozumim takto lasce. Aekni mi jedno: Jak bys pak mohla takovemu muZi v budoucnu \refit, mae nejakou jistotu, 2e se jeho ptipad nebude opakovat v novem vydani, tiebas jots horSim. Divim se yam obema, jak se divate na lasku. Nemohla bych se na takoveho eloveka ani podivat. NevernY mif2 v rodine! Jak' hnus! blevek aby se bal mit pak slu2ku jen trochu k svetu podobnou!"

"Sark°, pamatuj se, jde o tveho otce, jak to mluviS!" Liba se pojednou prudce ozvala.

"Jen pomalu, tYka se to zrovna tak tveho mute! Je to veechna jedna chaska! Jen trochu ptemYelej, a uznaS, ze mam pravdu. Nevermu2 je vkly stejnY, at' jeho .nevera mitt: k 2ene jakekoliv. Je to mor a pied tim se musi zdravY elovek chranit!"

"Sark°, neeetly jsme spolu Dostojevskeho?

Nebyla jsi i t ydojata kdysi silou pokani? A neg' e ely 2eny za svYm muzem i na galeje?"

Pani Mellanova nepoznavala svou tichou Libu — kde nabrala pojednou to odvahy postavit se na odpor starei sestre?

"Romanove fantasie! Nam jde o 'givot! Mam piece sve zkueenosti, vim, 2e takovehle pokani nemiva dlouheho trvani. S takovYm elovekem neni nikdy mcdnY klidnY 2ivot. Jako by se rodinnY 2ivot zakladal na podkopu — a ka2dou chvilku hrozila katastrofa!"

Obe 2eny videly davno, t'e se nede. nic delat.

Rozvodova advokatka byla stejne neptistupna k rodinnYm, jako k cizim ptipadrim.

"Dovezee mne domri nebo mam telefonovat, ze tu zristanu pies noc?" ptala se smutne Liba.

"Jak si ptejee, rada se Projedu, beztak dnes budu divne spat," svolila 8arka, "ma to elovek stale nove a nove starosti!"

Po vederi, ktera dnes nikomu nechutnala, odjely obe sestry. Liba se loueila s matkou a Sepptala ji: "Nic se neboj, maminko, my spolu jests zvitezime, ona si to jests Sarka easern rozmysli.

Napie otci — a 2e ho libam — nezapomeri!"

Pani Mellanova se v slzach usmala. Aspori nekdo s ni citi uptimne! Maid, zlata, Liba — a sama nevi, jak to s ni veechno dopadne!

Jests dlouho potom hovotily obe 2eny, kdy se Sarka vratila domri. Ale bylo to veechno marno. Jako posledni drivod, pied nimz musila i pani Mellanova kapitulovat — byla 86x6ina znamost.

"Jsem rada, 2e se tu v Praze tak mad° o vgem torn mluvi, ze se na to skorem zapornnelo — 2e nde otec dosud 2ije. Ted' by mi to prave pkielo vhod — to snad sama uznae!"

"Jak bych mela jen odvahu, napsat mu, '2e mu nem:Herne odpustit? Devol aspori, abychom mu daly ureitou lhiztu . . . " snaLla se pani Mellanova, aspori trochu smitlive svou dceru naladit.

"Ne, pravda se mu musi sdelit tak ptimo a nemilosrdne, jako to ueinil kdysi on sam. Neboj

Strana 15

se, napiSu mu ji2 sama!" rozhodla se 8arka.

To bylo, aeho se matka nejvic obavala. Ale ani se nepokusila nee° namita.t.

Skoneilo to tak, te ten weer psaly obe teny dlouho jests ye syYch pokojich. Zcela odliene to byly dopisy. Jeden zly, odmitavY — dopis "rozvodove advokatky" — poratenemu DruhY nesl stogy slz a cele mote tenske dobroty a lasky. — Ktera, z obou ten zvitezi?

VI. 8arka si rozhodne neptala, aby jeji zasnoubeni bylo uvetejneno v pratskYch Casopisech.

Pokladala to za pouhou formalitu. A tak ptika se svou matkou jednoho odpuldne na navStevu k svemu snoubenci. Leo Janak mel ptipravenu ceiou malou hostinu. Jeho stara, hospodyne chtela ukazat hned na ptivitanou sve ptisti velitelce, co dovede. A tak se stala z pouhe navgtevy maid zasnubni hostina.

To staeilo. Od to chvile, kdy se jeji matka pozdravila se s yYm ptiStim zetem, a kdy se nemohla dosti doma vynadivit nad veSkerou tou krasou celeho jeho zatizeni, od to chvile povatovala se Sarka za Leonovu nevestu a chodila jiz zcela bez rozpakii zave gena v thine sveho snoubence po pratskYch ulicich.

Leo jen velmi nerad svolil, aby se svatba konala at v 'fete, at o soudnich prazdninach. Pro neho to byla cela, vednost. lqeuzna,val naprosto nutnost, to by se melo Cekati at na dobu menti price v kancelan. Pro neho to bylo v:Sechno zbyteenost. Snahu sve nevesty, provozovati dale axlvokatni praksi, pokladal za jeji rozmar, ale neodvatil se ani zdaiek rozmlouvat ji jeji r pady.

A tak se snatil aspon co nej yice easu prodlit v jeji ptitomnosti. Sioutival jako dUstojnik kdysi u jizdy, a tak mu bylo hra rdkou otivit sve jezdecke znalosti a doprovazet denne svou nevestu na jejich projitd'kach Strornovkou. Take katdY yeeer travili snoubenci pohromade. Hudebni vedirky ptestaly. Leo mel hudbu rad, sam vSak nehral tadnY nastroj. Jen nerdy sedla '86.rka ke klavirti a pkehreila mu sve oblibene veci.

Ubohy koncipient, doktor Singer, chodil ted' jako matoha. Stalo se mnohokrat, ze i ve syycch povinnostech dtednich dopouStel se mnohych ptehmattl, ale jeho krasna velitelka mu nikdy nieeho nevytkla. Dbala sama, aby mela ptehled o jeho einnosti, aby se , tak nemohlo na nee° clitletiteho zapomenouti. Chapala dobte rortrtitost sveho jindy tak zdatneho iitednika.

Ervin Singer musil bYti piece davno na vie ptipraven. Co je to veak vSechno piatno, odekavana, rana boll stejne tak, jako bolest nenadala. MCI Sarka velmi rad, ceiou svou don duk. i thavYm temperamentem toutil po tato kiasne tene. Zdalo se mu, te se nebe nad nine zavtelo, ze ut nikdy se nebude moci na tadriou jincu tenu ani podivat. Ani race jej neteSila, videl sve Caste chyby, a neschazelo mncho, te by byl dal vYpoved'. Nebyl ci vSak jist, to by jinde, v jinem prosttedi, se mu jeSte vice nestYskalo.

Za to Sarce nastal nejkrasnejk Cas jejiho tiyota. Po katcle se tekvala na ptiki schtzku a ochotne chvatala i nekolikrat za piildne k telefonu, kdyt ji Leo volal.

Jako by se °fed jejim udivenYrn zrakem, zvyklYrn jen sttizlivym vyhlidkam, otevtel pojednou celY novY zazradnY svet. Nikdy by byla, netuLla, to najde ye sve dun tolik zajmu pro Lesti diste tenske — pro rnynenky na milovaneho mute. easto se pinstihia nad cifiletitYm spisern soudnich akt, 2€., se pojednou jeji myLenky zatoulaly docela jinam. Kolikrat za ptidne podivala se na hodinky, kolik easu ji deli jests od .shledani s jejim tenichem.

TO

V ne,deli si vyjitdeli take autem do pra,2,sleho okoli, ale 8arce so stab., obzvlaLe drahYmi jejich vederni prochazky starou Prahou. T'esne k sobe ptituleni prochazeli se zapadlYmi malostransk.Ymi, vystoupili east° i na HradCany a cbje.vovali stale no a nova krasy v te,chto rornantickYch zakoutieh.

Takove prochazky setmelou Prahou tenvaly oba zamilo yane lidicky mr.ohern vie net ddsavadni navkevy anglicke.ho kroutku a -spoiedenskeho klubu. Tern se stall oba docela neverni, bylo jim vyslechnouti mnohe jemne i ne,jemne.

naratky, kdyt je pak nekdo znamY nahodou spolu potkal.

Sarka jindy milovala tanec, ale ted' se mu spite vyhYbala. 1Vinohem krasnejk se ji zdala takova, prochazka liduprazdnymi misty v tichYch Ctvrtich velke Prahy. Kdy-2 se tak nerdy vysoko nad osvetlenou Prahou ptituliia do Leonova narudi, at hlava se ji zatoeila pod jeho polibky. Nikdy neokusila Veto sladkosti jests v tivote — a proto se ji to zdalo vSe tak krasnym a nenahraditelnYm. Pod nimi v dalece letelo cele to milovane mesto — jejich obou rediSte — ale hluk jeho tivota zmiral kdesi v dalce — jeho horeene tempo posilalo jim na hraddanskou battu jen slabou ozvenu. A tak tu stall odarovant krasnou pohadkou pratskYch svetel a jests vice ton, jet se jim zjevovala v zracich, ty zla, prod jsi stanovila tak dlouhou lhatu. Tolik po tobe toutim, chtel bych to zvat naprosto svou. A musim eekat — cot ti to neni ani dust malo lito?" geptal ji mezi polibky mlady mut, tiskna k sobe jeji Stihlou postavid"Dodkaine se, milij Leo, vgechno pkijde — je piece talc krasne tekt se na ptichod Stesti — ne.zd.a. so ti?" Iconejkla jeho horkou touh.i, ale i ona jiz tounla poznati reechnu tu tuSenou rozna•ued. 1 jeji bytost ch y ela se touhou k‘ napmeni Civotnino poslani — uziad yala ut ena, Ze katda, tena najde sve vrchoiv.6 =a:esti e.r, a jen u milovaneho mute.

I,nkciy se jim sejit case man davy spechajicich lidi, nikdy se jim ne.chtelo Chedival ovSem pravidelne k nun katd' veder, ale to at neb,,,1 se t,iarkou sam. Stara pani okiivala ye spolec'Mosti mladS7ch Lcli pti pohiedu na -jejich Stestl a zapominala tab jedine na sve vlastni trapeni. jedna cesta 6ekala na oba snoubence. piece take navStiviti mladti sestru 8arejnu, ale doktorka stale odkladala tato podivncu na-v'Stevu. Cosi ji zdr:zovalo od toho, aby ptcdstavila svemu snoubenci domov sve mladk sestry, brie nebylo zjevne vSe v potadku. Jiste nezastihnou doma Libukna chote; jak omluvi jeho neptitornnost? A bade-1i dolma, tim hate, jiste si Leo poykrrine jeho pomeru k jeho chorica se stydela za sveho gyakra, a chvela se hrazou pouhem ponay gleni, 'Za by se mohl Leo dovadet c jeho nevUe z clzicth V ta,kovem okam2iku zdalo se v .2dy, 2e by jedineene e'istY poorer k snoub,--!nci byl poskrnen Apinou cizi neCestnos:i. nyla hrda na onen hluboce naravni zaklad sveho pHStiho chota, jen2 vlastne byl hlavr.i ,z dUvodem, ze si ho toli.k zamilavala. Ano - na takoyam zaklada je mo:'fno badovati 1. 7otni Stesti bez obavy, Ze se jednoho krasnato clne elovek Gotha, napolo mrtcv pod jeho troskami.

A tak odkladala stale seznameni svC sestry se svyrn snoubencem, doufajic stale, 't.e snad piecc nahoda svede oba Ildi n a: kde trzimo domov sestfin. Edyt stara pani sama ji upozornila, Liba nezna dosud sveho budouciho Svakra, zasmala se jen, te je na to vtdy dosti Casu. dst.

Leo pozval nyni skorem ka.tdou nedell veder obe damy do sveho byte, aby si 8a,rka pry zvykla pomalu na svitj domov, jab se smal,-ukazuje ji s pYchou nova zatizeni, ktere pomalu chystal k dopinani trochu mladeneckeho sveho bytu. Tab pteclei.7nrn jednoho takovelho vedera cla.my upine noveu zakizenou Vybral pro ni nejkrasneji rohavY pokoj — a checlil, jak se sam ptiznal, ceiou veikou Prahou, ne2krasnejM, co natiZe poskytnouti arnclecky pr'Lnysi nabytkov Sarka ne.raohla radosti a ddivem najiti sloe k vyjadtcni sveho ptekva,peni. Stale dlouho mleby ve dvetich, zatim co stara pani vclaia: "Pohadka I" Ani na nejrn.en:4:1 podrobnosti nezapar,r,fal Leo see snaze stvoliti co nejkrasnajAi onu zlatou klic;ku, do ktsre apouto.ti e:arovneho pta- StL'sti. Na. toaletnm stoic u tranila rozko S: na japonska zahraollc.a, oblibena, to braCka `1,,l4aritina, a v rohu poi oje stal vysokY stromek "Vf'. dyt' to zatim zvadne a odkvete, net se sem istehuji," st3l*skaia Si mlada zena, hiadic net-

Btrana 16 ne beloueke kvitky opojne vune, kterou milovala ze vtech vilni nejvice.

"Najdeme new jineho, zatim budou rate, zasypu jimi cely pokoj tobe na pkivitanou," sliboval ji, divaje se na ni uptene planoucimi zraky.

Jeho hospodyne, pani Zapotocka, ktera potivala zvlagtnich vYsad uz za tivota jeho otce a byla povatovana spike za alena rodiny, net za podtizenou osobu, sptatelila se zatim srdeene se starou pani Mellanovou. Byla totit vdovou po venkovskem ueiteli a protote i pani Mellanova pochazela ze statku, na gly obe zahy sviij spoleenY oblibenY ptedmet hovoru: chvalu venkovskeho tivota proti mestskemu. Hospodyne sklidila po vedeti se stolu a usedla na vybidnuti Leonovo se svou rueni praci do jidelny a bavila 8arOinu matku yypravenim, jak se tu krasne tije, ale jak nemilte zapomenout na stare, ladsne easy kdesi v podkrkono gske visce, kdy jegte zil jeji mut. Pani Mellanova zase obratne stodila hovor na jejiho nynej giho velitele a bYvala pani uditelova nemohla si ho vynachvaliti.

Vypravela matce sVe budouci velitelky, jak je to uznaly &ova, jak ji ye v gem getti a jak je se vgim spokojen. Vedla mu celou domacnost sama, jen katdeho dne ptichazela domovnice ze sousedstvi k iiklidu velkeho bytu. Pan pry nem& rad kolem sebe pilli g mnoho slutebnictva, a nechtel zase, aby hospodyne priliS tetce pracovala.

Pani Mellanova poslouchala rada tyto zpravy. Tegila se, ze jeji dcera dostane hocIneho, skromneho mantela, ktery ji jiste bude nosit na rukou.

Sarka mezitim stafa u okna a divala se daleko pies teku na protej gi bteh. Otevtela okno do chladne noci. Zdalo se ji, ze by se zalkla. Bylo uz k jaru, co nejdtive rozkvetou okolni strane.

Nabteti tichlo — jen Casem ptejel tu opozdenY automobil.

Mlada doktorka optela si hlavu o thine sveho milaeka a zadivala se na svetla nad Prahou.

Vysoko na nebi plaly malieke body — ceie nezname svety. A tam na protej gich stranich planuly jine malieke body ozatena okna ve To byly take male svety — rodinne lampy — svetla rodinneho tivota. I ona co nejdfive bude ut take pani takoveho maleho kralovstvi.

"Vet mi, Sark°, east() si myslim, ze je moje gtesti piilis velike, zrovna takove, o nemt vypravuji, ze je stall bohove stihali svou zavisti.

Wady se opravdu bojim — jako by mi cosi iikalo — ze se mi je gte nee° v cestu postavi, ze jsem si toho gtesti jegte dosti nezasloutil, ze mi spadlo tak samo do klina!" Leo tiskl svou nevestu k sobe, jako by se opravdu bal, te mu ji nekdo vyrve.

"Blahoyoueky — co si to mysli g ? Nage gtesti jsme si stvotili sami — oba dva — a jsme za ne oba odpovedni. Nage laska neni piece nagim rozmarem, vi g dobie, ze spoeiva, i na nagich myglenkach, stejne jako na na gich citech. Nemtte proto zmizeti Ja se nebojim, jsem jista, se oba doekame Stesti v pinem rozkvetu. Nevetim ptedtucham, to se ti jen neco zda," tegila Sarka sveho snoubence, ztetelne citic, jak se opravdu jeho hlas chyeje obavou pied Cimsi neznaraYm. "MiIte se piece tolik yea ptihodit. Osud je tak zlomyslnY," ptipominal znovu teditel Janak.

"Osud? Nevetim v osud. Ode dnegka svetim ti tedy vtdy i volant sveho vozu, abys nem& o nine strach. Bez tebe nikam nepojedu, a tak snad se trochu uklidni g," slibovala mu Sarka.

"Ano, Vilbec se sveho vozu laskave vzda g nadobro. Podivej se, mam sviij a v gude to zavezu.

Beztak ma g prate, net jej vyvede g z tech Uskych malostranskYch ulieek, kdy jej nerntiteg garatovat doma, jako ja tady. Vet mi, tam main o tebe vtdy vice strachu, net na otivene ulici."

"Ale ano, i toho vozu se tedy vzdam, kdy ti to dela. starosti, jen ut se divej klidne do nagi budoucnosti a nepoddavej se deriVm my glen'cam. Uteee to jako voda — a budeme svoji. Pak nebude nieeho bat, ty maj malt' hrdino." se Umlkli. V dalce glehl chvilemi zablesk — to Leo vysvetlil, ze nove vYleti gte nad Barrandem vrha reflektor. Ale vypadalo to, jako by se kde., si v dalee ptece jen AIN z1041.7s1 pSr, *1110V

a

blest

VESTNIE

Zafteli okno a ode6li radeji do jidelny ptipit si jegte jednou na ptigti gtesti.

Kdyt je pak pozde v noci odvalel dome, tikal si Leo, ze je opravdu mute nedustojno, poddavat se takovYm bezpodstatnYm chmurnYm Neveze si tu s sebou cele sve gtesti? Neni sam jeho panem? Nezaleti jen a jen na nem, aby si je dovedl take udrtet? * arka tikala si cestou, divajic A stejne tak S se na dernou silhuetu krasne hlavy pied sebou — jak je to krasne, jeti tak berstarostne, svetiti se pevne ruce milovaneho mute, jeho ji piece nic na svete nemilte odejmout?

Malym okenkem vzadu vozu ohledla se jegte jednou na dernou budovu, splyvajici s temnou vyg ehradskou skalou v jeden celek. V oknech do ulice svetla pohasla, jen vysoko nad tekou mihl se zase 2lutY blesk reflektoru na Barrandem.

VII. Pani Mellanova, mela rada tyto nav gtevy v byte sveho pti gtiho tete. Jednak si rada prohledla vgechen ten blahobyt a ptepych, jen tu byl piipraven jen pro jeji dceru. Take hovory s pani Zapotockou ji vtdy pote gily. Pani Mellanova nemela ptitelkyfi ani znamych, nikdy nikoho nenavgtevovala a stejne neptijimala tadnYch navgtey. Odvykla si takove spoledenske styky tenkrat, kdy ji mut opustil, a kdy by byly no,vgtevy jen mnotily negetrne jeji bolest.

Ale je-li bolest samotatkou, je gtesti stragne povidave. A pani Mellanova byla ted' opravdu docela gt'astna.

V tajne zasuvce jejiho stolku rostla hromadka jejich milostnYch dopise, peelive skrYvand pied stargi dcerou. Jen kdy Liba ptigla vgtevou, Cetly obe teny dychtive ty mile tadky vedne milovaneho mute, po nemt se jim obema tolik uz stYskalci.

Ale tally se na yzajem a Atechu tu i jemu do dalky posilaly, ze se easem jiste v gechno zmeni k dobremu, ze Sarka, at sama rodinneho ttesti okusi, nebude miti odvahy odepiiti ho sve vlastni matce a 6. jiste svoleni k smiteni rodidu.

Za dva, za tii mesice odstehuje se do sveho noveho domova a jiste dovoli, aby se otec vratil.

Chtel jiti teditel Mellan jit do pense.

Liba se jft take tekila, jak se zavesi s jasotem na giji sveho milovaneho otce — sveho dayneho kamarada — jak mu v gechno sve hofe vypovi.

Ano — Liba nebyla gt'astna. Netekla pied sestrou jit nikdy nieeho, naopak snatila se pied ni piedstoupiti vtdy jen s usmevnou tvati. Znala piing dobie povest "rozvodove advokatky", videla jeji piisnost k vlastnimu otci. Bala se, ze by i v jeji rodiny doglo ureite k rozvratu, kdyby se pfisna Sarka vlotila do urovnani pomeril.

Ptigti nedeli oeekavali v zameeku Btezi navgtevu sveho noveho ptibuzneho. Libu ge potadala sveho chote, aby ten den vYjimeene zustal doma, ze by jeho neptitomnost tetko omlou‘ arka totit zcela ofivala pied syYmi hostmi. S cielne oznamila jim pisemne svuj piljezd. Dopis umyslne adresovala svemu gvakrovi.

A tak Milanovi nezbylo, net tuto nedeli vYjimeene zustati doma. Je gte, ze mu to ohlasili yeas, ze si mohl sve pratske nav gtevy odfici. Ale i tak byl velmi mrzut, te gival se vtdy zylagte na nedele, kdy bylo v Praze na ulicich i v zabavnich mistnostech nejtiveji. Dnes musi zilstat doma — zde na torn stra gnem venkove.

Velkostatkat Zahorsky pochazel ze severnich oech, kde jeho otec bYval zamotnYm nikem. Stargi bratr byl urden za &dice otcovych zavodil. Mila jevil jiz v mladi velkou zalibu pro venkovskY tivot; absolvoval proto hospodatskou akademii a koupil si za sirtj podil po rodieich tento rozko gny velkostatek poblit Ktivoklatu. Byl tu prvni Cas velmi spokojen v ttulnem zakouti a venoval se celou svou bytosti svemu oblibenemu zamestnani. Katdeho jitra objitdel v lete sam v gechny sve pozemky a dohlitel na pracujici lidi. Velkostatek u tamedku velmi byl vYnosnY a zajigt'oval mu pekne pravidelne ptijmy.

Kdy2 se pak seznamil na Slovanskem °strove v taneenich hodinach s dcerugkou pratskeho profesora, zamiloval si tithe deveatko se zlatovlasou hlayiekou tak, ze ji brzy ueinil svou choti. Pryni rok til St'asten jenom sve rocline.

Ale brzy potom, kdy se jim narodil malt' Jitik, ggs,1.0 se mu, veulsu atfiakat: ZdAle se mu, to

Ve stkedu, dne 31. ledna 1940. jeho mlada tena venuje diteti prilik mnoho Casu, to se jit tak nezabYva svYm chotem a proto poeal tally se ohliteti po jine zabave. Prace na velkostatku ho jit nezajimaly. Najal spolehliveho inspektora a sam dojiidel east° autem do Prahy, kde. si tally nagel svou spoleenost.

Dnes obchazel mrzute od rana celYm zameekern. Byl takovY krasnY den, od rana svitilo slunce — v parku kolem zameeku uz rozkvetaly kete forsytii a japonskYch sli y . Ale Milana tento krasnY koutek ut nijak nepoutal.

Take Liba byla dnes podivne vzrugena. Divala se potaji na sveho chote, dovede-li piece aspon pied hosty ptemoci svou Spatnou naladu.

Vedela, jak nerad zilstaval doma. Ale mel piece jen pied svou gvakrovou velky strach. S tozvodovii advokatkou" nebylo radno si zahravat!

JedinY Jitik se tegil uptimne na dnegni navgtevu babieky, tetinky a noveho strYeka. Slibili mu, ze mu dovezou noveho medveda, tak velMho, jako je sam, jakeho je gte nemel mezi svSTmi hraekami. Proto dnes vyhlitel na silnici vedouci od Prahy uz od rana, hned, jakmile vstal ze sve postYlky.

"Prod td nejedou, mamieko? Vtdyt' jsem se ut dam° vyspal!" trapil ut po kolikrate svou matku tout otazkou.

"No, musi se vypravovat, musi pekne zabalit medvika, aby se cestou nepo gkodil," pani Liba veru nevedela, jak by dite upokojila.

"Tatieku, ty jsi 'vetgi, jegte je nevidig?" °bratil se Jitik na otce, kterY tet piistoupil k oknu.

"Nevidim, det'atko, ale ut tu budou brzy, uvidig. Nechtel bys se mnou zatim do parku? Je tarn dries hezky, podivej se, jak hezky slunieko sviti."

Milan byl by take rad, aby tu uz host y byli. ftikal si, ze kdy dtive ptijedou, ze snad take brzy se rozlouei. Mohl by tak aspori k \Teem jegte zajeti do Prahy, kde by ye zname kavarne nagel jiste nekoho, komu se dnes take asi stYska.

Ale hogik nebyl zvyklY na prochazky s otcem, proto se mu ani yen nechtelo. Nehnul se od okna, az velke auto ptijelo koneene pied samedek.

Sarka mohla bYti spokojena. Seznameni jejiho snoubence s rodinou jeji mlad gi sestry dopadlo dobie. Svagr byl velmi milt', nikdo by netugil, ze mezi mladymi mantely nepanoval mir.

Take pani Mellanova byla piekvapena rortomilosti sveho tete. Milan byl zase takovY pozornY a zabavnY, jako kdysi pied lety, kdy se s Libou seznamil.

Maly Jirka dival se chvili nejiste na velkeho strYeka, ale brzy se s nim skamaradil. Provadel ho po vgech koutech sveho pokoje, ptedstavil mu vgechny sve medvedy, z nicht opravdu dnegni stryektv darek byl nejmohutnej gi — a zavedl ho pak i ven, kde mel na dvote svou malou kralikarnu.

Leo byl nadgen timto rozkognYm ditetem. 0mluvil se damam v solone a gel zcela rad s malYm klueinou, ktery ho tahl za ruku a nemohl se ut doekati, az ukHe s chloubou take sve tive zviiectvo.

V salone zatim hovor j aksi vazl. Milan se ztejme ptetvatoval a nutil se do vlidnosti jen k viili sve gvakrove. Ale jeji odpovedi byly velmi kuse.

Vycitil brzy, ze se "rozvodova, advokatka" dovedela asi nejake pratske klipky, a ze se na neho hneva.

Sarka skutedne nutila se i k tern kusYm odpovedem. Nemohla se ani podivat na sveho neverneho gyakra, zdalo se ji, ae i jeho hovor jest uratkou jejiho snoubence. Byla mu v gak vdeena, ze se tak slugne choval, ze se vilbec ztekl sveho obvykleho zajezdu do Prahy, a ze tak zachoval aspoti zdani, ze je v jeho rodine vgechno v potadku.

8arka, svetila se DI dam° se s yYmi obavami Leonovi, ze v rodin y jeji sestry jest skryt zarodek ptigtiho negtesti. Leo sam ji konej gil, ze na vgem torn nemusi nic bYt skuteene zleho, ze jeho pan gyakr jiste jen nevinne rozptyluje po venkovskem tichu a nude. Sam si pti tom tajne vzdychl — nechtel ani se Sarce ptiznat, ze ma sam mnohem vice dilvodu bat se o mantelske, Atesti sve sestry.

(Pg4cArvA111),

Ve sttedu, dne 31. ledna 1940. ;

°SAM. Itahid cesta Miko

VESTNIK

Alge.

LI6NOU novoroeenku vydal letos pro rek S 1940 Melantrich. Jmenuje se Italska cesta Mikelate Alte. Napsal k ni ptedmluvu dr Emanuel Svoboda, jen tu otiskuje dva dopisy Al g ovy z Italie, jakot i 11 Arg ovS7ch kreseb, inspirovanSTch jednak prohlidkami musei a chra.jednak timskSrm tivotem.

Na cestu do Italie se vypravil Ales r. 1879 s Fr. 2eniMcem, kdy dostali spoledne prvni cenu v souteti na vS7 zdobu Narodniho divadla s pcdminkou, aby navAtivili Italii a seznamili se s malbou a la tempera a al fresco. Cesta trvala od 11. eervna do 20. Cervence, a byla to tedy spite kratka, turisticka prochazka, net opravdova cesta studijni. Vedro v dervencovem Rime unavilo Al g e, i pike humorne statkati Brandejsovi do Suchdola: "Tak jsem zul boty a sundal krogn, abych Jim mohl opet par tadek poslat. Veteji mi, te by Jich to ut dothralo, kdyby as 3 nedele nevideli ani listek se pohnout! veru nevim, jak tu nem) mute rust! A piece na tej nejsurti strani u drahy roste rakosi.

Koukam ut do toho slunce skrz Cerny cvikr jako nejakS7 blbec. — Nejni holt piece jen nad Oeskou zem!" Nedivi se AltoVi, kdo videl jako on Italii po prve v letnim fipalu!

Zapisnik, z nehot eerpal dr. Svoboda pro libeznou rodenku, sveddi vtak, to Alet, nedbaje vedra, prohledl dfikladne timske pamatky, kde mu nejvice imponoval Michel Angelo svSrmi gigantickSimi vidinami v sixtinske kapli, pti nicht se Ala rortoutil po vlastnich monumentalnich cyklech, z nicht prvnim mela 1DS7ti "Vlast".

Walt take si ertal vedle aktfi MichelangelovSrch do zapisnieku Ceske postavy, od sv. Vaclava po krale Mika. LidovS7 Ala se nezap•el sv3"rin kresebn3"rm zajmem o postavy z italskeho lidu, o italske uniformy a plodiny timskeho trhu.

Vte se jen kmitlo, 20. eervna 1879 ptijel Alet do itima, 17. eervence odjel ut z Florencie. Chodil po tomto meste pin ficty k nahromademim umeleckSan pokladilm. "Bete, je to zeme, vlast umeni!", povzdechl si v dopise do Oech. "Jako kdyt jsem jel z Benatek po gondole, tak ten gondolier na vae strany btehu okazoval palace a jmena jich. Vzpomnel jsem si na nate drotkate, zdali vedi, kdo byli Brandl, Skreta, Brokov. A ti chlapi jsou zde holt na sve mistry pytni," dodava. Cesta utekla, italske dojmy vyprchaly — zbyl zapisnidek, krasnST doklad, jak eesky lidovS7 malit reagoval na ohromujici zkutenosti italske.

ANTONINA DVORAKA MBE D-DUR. Antonina Dvoraka inte D-dur op. 76, psana r. 1887 k vysveceni kaple na zainkfi Jos. Hlavky v Lutanech a pozdeji instrumentovand, poinerne mane znama z dosavadnich kfirovS7ch a take koncenrtnich provedeni v Plzni a v Praze, byla hrana o hlavnim svatku vanoenim v chrame sv. Jakuba u minoritu. Na Mite posvecenem pamatkou slavneho eeskeho mistra Boh. Oernohorskeho a v nadhernem prosttedi rozsahleho kostela bylo dilo na svem nejlepkim a take jeho nevtedni provedeni sluCovalo v sobe raz velke liturgicke slavnosti i dokonale koncertni prddukce oratni. Menti skladba Dvotakova objevila se v takove mohutnosti a bohatosti sveho hudebniho i ideoval° obsahu, ze bychom ji malem mohli prohlasit za eeskST protejtek Beethovenovy "Missa solemnis". Je take vedle Toma g kovy Korunovaeni mte a nekolika male jimich z nejvettich vS7 tvoril toho typu v nati hudb y cirkevni, a je z nich po dnetni den nejmodernejti a take nejdestejti. 0 tak vSrznamnem provedeni ma tu zasluhu ptedev g im velmi iniciativni teditel tototo kfiru dr. J. Pelikan, jent zde znovu pedal dtkaz o svSrch umeleckYch snahach

schopnostech. Pravou rukou je mu v tom nag prvni mistr varhan prof. Bedtich Wiedermann, zfidastriovanS7 zde reprodukene i svSrmi skladbami. Ze sof:distil je to pevec Mil. Jenik z Narodniho• divadla, jakubskemu ktru od let co nejvernejti, a nyni nove vzchazejici pevecka, hvezda M. Dvotakova. ZnamenitST v poCtu hlasove kvalite i vVcviku je zde chramovS i sbor, kterY se ostatne osvedeuje i na koncertnim podiu a rovnet z nejleptich hrada 13S7va tu sestavovari orchestr. Dojem skladby a jejiho podani byl v huste napinenem chrame velkoleiV. — Smim snad k teto pkiletitosti pHpojit i svou osobni vzpominku z dob, kdy toto tehdy nove dilo provedl Hlahol pratskS7 o svem VSTIetu do Olomouce na dome sv. Va.clava v rote 1889. Pamatuji se podnes na hotovS7 fitas, jakSrm tato mte pizsobila na nas male eleny Netverova kfu'u, vedenem v ptisnem cecilianstvi, ttebas bylo dile na ktite zasadne jen vokalnim provedeno bez orchestru.

H. D. DVE LASKY J. B. FOERSTERA: DIVADLO A MALMSTVit. Josef Bohuslav Foerster se v mnohem patorensadnim umelciim z minuLVch dob. Neni jen vynikajicim skladatelem, je stejne vynikajicim basnikem a tvarcem libret pro sve zpevohry. Od sveho detstvi s velkou laskou lnul k divadlu a se stejnou laskou a dovednosti kresli a maluje. Je proto nutne znati J. B. Feorstera nejen jako hudebniho skladatele, ale i jako spisovatele, netneho basnika, psychologa, filosof a, znalce chemie, essayistu, kritika, maid. ° a teenika, abychom dostali upiny pohled na nestora oeskS7ch skladatelfi, jehot osmdesatiny oslavujeme.

Foerster se ye sv9-ch vzpominkach vyznava, '4 divadlo bylo v detstvi jeho nejvetti laskou.

Naklonnost k divadlu byla mu vttepovana jeho p • edeasne zemtelou matkou. -Foerster jako Koch chodil do Prozatimniho divadla. Pr y -nimjehoutlzpvbynrisaPotimniho divadla Vecko a tete znamosti Foersteer vdedil, to se smel podivat za kulisy divadla a pozdeji, jako statista i vystupoval na jevitti. V tomto ovzduti se citil mlacIS 7 Foerster nejspokojenejti. Netoutil divat se jen na divadlo ,chtel divadlo i hrat. Jako vY7pomoc z nouze vystupuje aspen na domacim divadelku sveho soolutaka Pavia Nebeskeho, kde take po prve ptichazi do styku s dilem Goetheho, Shillera a Shakespeara.

Ale ani to mu nestadi. Po ptikladu sveho spolutaka ztizuje si sve vlastni divadelko doma, v nemt mu herecky vypomahaji i vtichni jeho sourozenci. Sam pro ne pike divadelni hry, re2iruje, kresli sceny a hrozne se zlobi, kdyi jeho sourozenci neberou sve role s ptislutnou vatnosti.

U Macann, v recline sveho spolutaka z vytrealky, hraje Foerster veselohry "jemneho konversaCniho humoru" a zde se setkava s osmnactiletou Hanou KubeLovou, pozdeji slavnou hereekou Kvapilovou. Divadlo to take bylo, ktere mladeho Foerstera odvratilo od fimyslu vstoupit do benediktinskeho tadu za mnicha. Staeilo, aby videl na scene vynikajiciho italskeho trageda T. Salviniho a vS7kony meinigenskeho divadla, a Foerster na sve mnitstvi jit ani nevzpomnel. A pak zde byl vliv a pkiklad strS7ce Antonina, kterS, pasobil u divadla v Lublani a napsal Slovincilm operu "Gorenski slaveek". V recline Foerstrove to byla velka udalcst, nee°, co mlademu Foerstrovi ptimo ukazovalo cestu do budoucnosti.

Vtak take Foerster, ani jako hudebni skladatel nic nezanedbal ve sve stale tive lasce k divadlu. RozenS7 dramatik a vS7teen7 znalec literatur, nene zavis1V pri komposici sveho hudebne dramatickeho dila na libretistech. Sam si pi s e libreta pro sve opery, a jak pile! to hotova dramata, ktera by se mohla i bez hudby hrati na divadle. Tedy aspori tak platil Foerster clan sve velike lame a my dnes muteme dolotit, ze to byla krasna a ttedra dais.

Ale bylo zde i malitstvi. Bratr Foersteriiv Viktor, jit v detstvi toutil stati se malitem, a tyto jeho pozdeji spinene touhy znadne ovlivnily i Foerstera. A zase tak, jak ptilnul k bud-.

Strana 17 be a k divadlu, zivil v sobe naklonnost k maKdyt maloval bratr Viktor, maloval i on. V knihovne obou batti ptibVvalo del o malitstvi, se sten jejich bytu divaly se na ne obrazky Tiziana, Manesa a Schwaigera. Tvotilo se ovzduti, v nemt Foerster v sobe objevoval vtechnu rozkot a radost z tvfirdi malitske prate.

Po letech, kdy skladatel a basnik Foerster na chvili ustal psati na pet notovSTch linkach, sahal po thlu; ttetci a palete. Divame-li se dnes na nespodetne mnotstvi FoerstrovS7ch kreseb a maleb, na katcle teto jeho qtvarne praci tamer citime, jak Foerster i timto zpfisobem toutil po vyjadteni vaeho, aim ptekypovalo jeho nitro umelce a dloveka a co jinde nemohl tici net prase zde. To neni jen nejake malovani pro zabavu. V jeho kresbach je pevna, ruka zrueneho kresliie, jeho oleje prozrazuji jeho malitskST pohled pin3i svetla a ttpytiveho koloritu. Je to samostatna Cast dila Foerstrova, nutnST dopinek k jeho velke osobnosti a konano i blizka ptibuznost s geniem Smetanov3im. Nebot', jak znamo, i Smetana rad kreslil a dobte kreslil. I pro Smetanu bylo kresleni vic net pouha kratochvile, jak nam to dokazuji jeho dochovane kresby.

Mezi vynikajicimi deskYmi osobnostmi, jima se podatilo uniknouti ze sparil nacistu, lze jmenovati inaenYra Jaromira Neease, kterY byl po tti Leta ministrem socialni pace v Hodaove kabinetu a od eervna r. 1939 kontrolorem cen v `protektoratu". Je jit ve Francii. Byl jednou z nejvice vynikajicich postav deskeho politickeho aivota po ztizeni 'protektoratu". Byl r. 1937 ptedsedou mezinarodni delnicke kancelate, vtidcem Ceske socialise demokraticke strany a poslancem. Ziskal si popularity mezi sudetskYmi Nemci spravou fondu pro nezamestnane v dobe deprese. Z to ptieiny Nemci po okupaci Prahy pozvali jej, aby s nimi kooperoval. Jeho zdanlive usmiteni bylo vyuaivano nacisty jako jej east() staveli pied oei delnikam, aby je primeli k desko-nemecke kooperaci a jak se vyrozumiva, bylo mu nedavno nabidnuto i ptedsednictvi Ceske vlady. InaenYr Nedas byl na konferenci s "protektorem" baronem von Neurath hodinu pied tim, net opustil Cechy.

Belehrad. — Mnoho Cechu a Slovaka p • echazi hranice a prochazi tudy na testa do Francie.

V nekolika poslednich dnech projeli Mehradem tti eeSti generalove. Nebezpeei takoveho fiteku jsou ohromna. Ze skupiny 25 dilstojnikti, kteti vydali se z Prahy, aby dostali se za hranice, podatilo se pouze deseti dostati se do bez.peel. JistY aeskY redaktor, kterY ptijel sem z Prahy, pravi, to Nemci hodlaji v dobe co nejkratg i zriditi nucene pracovni oddily a zavesti obecnou nucenou praci. To je tea jednou z hlavnich ptidin uteku, jinou ptieinou je kampan, kterou vedou nacist y proti eeskYm vojakilm, kteti jsou neustale zavirani. Uprchlici ae tato zatYkani maji ptivod v jiste motorcyklove nehode, pti nit nernecke autority nalezly u mrtvoly jedne z obeti seznam elenfi tajne protinacisticke skupiny.

Reorganisace slovenske armady a fakt, mnoho nemeckYch dustojniku je vtazovano do slovenskYch pluka je ptieinou velmi eetnYch deserci. Jugosla,vti Utednici, kteti se vratili ze Slovenska, pravi, ae nacist y ueinili dtkladna, opatteni, aby zabranili spojeni mezi Slovenskem a Cechami a Moravou. Vaechno prime te• eno a vaechna poata lefonni spojeni bylo pteru S je dopravovana do Vidne, kde je censurovana.

PREMED MAJETKU JEDNOTY. (Pokraeovani se strany 8.)

22.16 Hotovost H. R. 3,111.78 Zatizeni v Utadovne Celkem Dluh nedospelYm dedictm

$3,402,000.46 26,800.92

MAJETEK '0-CET AUTOMOBILU:

$3,375,199.54

$986.00 Auto Bilance hotovosti dne 1. ledna 1940 .... $240.08 Tent() fleet jest draen samostatne.

Strana 18

Ve sttedu, dne 31. ledna 1940.

VESTN1S

ODDil DOPISOVATELSKT Odboeka C. N. S. Svornost Houston.

Clenstvu do pozornosti!

Byli jsme pocteni navgtevou vS7boru einovniku houstonske odboeky S.A.O.T. a v dtiverne schuzi usneseno bylo, by v fadne schtizi odboeky "Svornost" o.N.S. byla elenstvu dana pfile2itost schvaliti na ge usneseni o spoleenem uvitani senatora br. V. Bene ge a zvoliti zastupce, ktefi by se podileli na pfedbe2n3ich poradach odbodek S.A.O.T. a C.N.S. Jest doba va2na, v tomto rote bude se rozhodovati a doufalue i rozhodne osud tak te2ce zkou geneho lidu nageho ye vlasti a nas musi tento eas nalezti v teto nove vlasti, do ktere nas pfiznivSr osud zaval hotovSrmi k eintim a ochotnS7m k obetem, ktere by byly nas diistojny. Pfistupte za Many odboeek, pomorte na.m hojit rany lidu na gemu ve starch viastech, a i vy ktefi jste rozeni zde a dychali jste jedine vzduch svobodne Ameriky, vas my obzvlagte potfebujeme, vy na,m va gi pomoc zajiste venujete pri pamatce va gich rodiet.

Vas do prace vola hlas va gi krve. Pfijd'te s pomoci vagi. Zvitezime!!

Rud. Lein, pfeds. odboeky "Svornost". ltad Pokrok Gainesville, Cislo 101.

Timto yam oznamuji tisledek volby pro rok 1940 nagich idednikii. Jan Paclik, ptedseda; Frank Jirasek, mistoptedseda; John Samek st., tajemnik; Charlie Sykora, ifeetni; Joe Reiman, pokladnik; Ane2ka Paclik, ,prtivoclei; delegat do sjezdu, John Paclik; nahradnik Charlie.Sykora. — Musim se yam te2 pochlubit, 2e nage mesto Gainesville udelalo rekord, me bylo za tuto zimu asi dvakrat nejchladnej gim mistem v Texasu, jak radio hlasalo. Nag syn pravil, '2e nage farma byla nejchladnej gi v okresu, a ja, bych mu byl dal za pravdu, neb to v ge pragtelo. Nejhorgi strach jsem mel o me vousy. Ne2 jsem dogel z domu do staje, tak kahlfr vous pinSr ledu, a to vite jak se v ge s ledem lame, ale 2e jsem byl dost opatrn3"/ tak jsem o ne nepfi gel. Vypada, tie ta zima nadelala mot Skody, ovsy yypadaji ie jsou prye, pg enice mo2na, ie obstoji, ale vypacia gpatne, te2 i lidem dobytek pomrzl. — Vzpominam pri to zime na to vojsko na to rusko-finske fronte, 2e by mohli takovou zimu vydr2et, 56 pod nulou, rozum se nad tim zastaJohn Paclik. vuje. S pozdravem, gkolni perlieky.

Kdy2 se pani uoitelka na rueni prace ptala nepozorne Anieky, co jsou to klucky, odpovedela: "Kbacky jsou mall kluci." eteni pohadek se pan ueitel zeptal Jardy, pros spisovatel pohadky se domniva, me kahla ves je Kocourkovem. TazanSr odpovedel: "Proto2e maji v ka2de chalupe kocoura nebo koeku."

Od tadu J. VrchlickSr, cis. 111., Alief, Texas.

V kteremsi z minulVch else]. Vestniku ma br.

S. Kelarek z Crosby navrh do sjezdu, aby elentim je2 maji Vijay proti certifikatum, byl poeitan jen polovieni firok z techto piljeek, jelik62 Umrtni poplatky plati na pinV obnos certifikatu. Toto jest velmi rozumnST navrh, a sjezd Jednoty by se opravdu bratrsky k takoqm /ram zachoval, kdyby takove zlep geni pro ony eleny zavedl. Jsou to beze sporu elenove potfebni, nebot' by jinak sve certifikaty z rukou nepustili, kdyby je nenutila nalehava potkeba. A na takovVch Jednota snad uz nemusi svaj ani be2nS7 fond zvygovat, jeliko2 by to bylo pak ize nazvat lichvatstvim.

Tak mama nadeji, 2e u2 bude po zime, ne2 pfijde druha. Po to posledni zime u2 asi vic prasat na zabiti neztistalo, tak s jitrnicemi a klobasy bude konec a kahlo, z nich dostane svilj sednni a posledni konec te2.

Chtel bych te2 nejakV navrh na zlep geni nejake dat, ale bojim se toho, 2e by potom zlep geni to mohlo byt o hodne hor gi. Nebot' posledni dobou je vgeobecna, snaha po zlep geni, a zatim je to elm dal horgi. U2 ta laska k bli2nimu na torn svete je tak horli ya,, 2e by ti bli2ni se nejradeji samou laskou jeden druheho snedli. Podruhe napi gi vic, dues je toho dost.

8tepan Valeik.

Fayetteville, Texas.

Mill bratki a sestry!

Dues, v nedeli yeeer mame tak trochu pfijemnej gi poeasi po to tuhe zime a snehu, ktereho nam napadlo prtimerne 4 coule; tak jestli se stare pfislovi vypini, tom mame na ptigti dobrou nadeji. My jsme na tom gpatnem poeasi nemeli dost, tak neoeekavane moje manMika musela podstoupit velmi temkou operaci v patek rano v nemocnici v La Grange. Operaci pfedr2ela dobfe a dobfe pokraeuje, tak se tegime, me ji budeme mit brzy zas doma.

Take jste asi eetli zpravu, me jsem se tajemnictvi vzdal u faclu Pokrok Texasu eislo 1. Tak chci zde trochu podat pfieinu. Za prvni, br. mne vmdycky vyplatil jen $6.00 na rok co slu2ne, misto slibenVch $12.00, me kdy2 26.dn3"7 do schfize nechodi, tak mne ujimat; a za druhe, eas v mem obchode mi nedovoloval svou povinnost spravne konat. Tak touto cestou vam bratki a sestry vzdavam dik za to, me jste mne zvolili a po celV eas spoleene pracovali. Uji gt'uji vas, me celkove ye spolkovem mivote jsem ten samS7Eda, jako2 jsem vmdycky byl. A bratru novemu tajemnikovi P. P. Baronovi pfeji zdaru.

Ed. L. Hrugka.

S bratrskSim Na zdar!

Nepomlouvava.

"Marie," pravila pani sluice, "nepomlouvala jste mne u hokyne?"

"Ne, ne," popirala Marie, "ja si thyglenky nechavam pro sebe."

kid Stefanik, eislo 142., Houston, Texas.

Magkarni zabava, raz na severni todne,_ bude poradana tadem 8tefanik S.P.J.S.T. v fadoVe sini na Cottage Grove v nedeli 4. imora, zadatek v 7:30 hod. veder.

Zima se snad jim z Houstonu vystehovala a ta studena vina odeSla, kdy se zde potadne ohfala. Raz maSkarni veselice byl dobfe volen, ponevad2 jsme v gichni do jiste miry tomu zimnimu trochu privykli. Masky jsou vitany.

Budou -CM ceny rozdany maskam. Zajiste navgtevnici se lepe pobavi, kdy2 jsou zahadne zastfeni tajupinSm zavojem merendy. Zabava jest volnej gi, ano i rozpustilej gi a vylaka k tanci kahleho, kdo by se jinak branil nebo ostSrchal. Zabavni vS7bor fadu 8tefanik upfimne zve celou tance i zabavy milujici vefejnost a zarueuje v gem mile pobaveni. Dobra vedefe a hudba Joe Zatopka z Baytown.

Zabavni vSrbor tadu Protokol sedme schiize odbodly S. A. t. T. v Taylor, Texas.

Schilze byla zahajena pfedsedou v sini S.P.J. S.T. kadu Praha. V gichni Afednici byli pfitomni, mimo mistopfedsedy. Protokol z mini le schtize schvalen.

Po rokovani ujednano, aby Ceske divadlo odboeky bylo sehrano ye etvrtek dne 1. imora v sini S.P.J.S.T. Dr. Mieek, profesor destiny na Statni universite v Austin, ma, byt pozvan, aby pri teto prilemitosti k naeim dlenum promluvil.

Po divadle ma byti tanedni zabava, pri ktere bude udinkovat orchestra "Czech Melodians".

Ujednano pozvat senatora Vojtu Benek do Taylor, Texas, a jestli pozvani pkijme, aby se tato vec patriene oslavila.

Pokladnik podava zpravu, me je dnes v pokladne $65.30. Ujednano, aby pokladnik a tajemnik, die vYsledku divadla, poslali penelitY obnos oblastnimu pokladniku do Houstonu.

Od posledni schtze mumi ziskali 20 novYch elent a meny ziskaly 8. VYsledek soute-Ze dosud je nasledujici: meny 60, mumi 55. Bylo rozhodnuto, aby souteZ byla prodlouZena do pfigti schiize, ktera bude konana posledni nedeli v ilnoru. — Schtze ukoneena pfedsedou.

R. Bartosh, tajemnik.

Stars vtip!

Na strome sedi vrana a v zobaku drtii s'yr.

Lig ka jde kolem a dostane chut' na sST. I vece k vrane: "Jak jsi krasna! Jake nadherne nemgg ! Jak uglechtilS7 vzrust! Jen Akoda, umig zpivati."

Vrana vezme sS7r do drapkia pkidezi si ho a zadne zpivati. take Zklamand liSka pravi: "Tak ty jsi eetla La Fontainovy bajky."

"Prot vmdycky smekate klobouk, kdy2 pravuji nejak vtip?"

"Zdravim vgechny stare zname."

wow.

40411004.100411111•041•11.40.4inwswoO•IMOIN00∎04111 ►041•14,0

POSLEDNI NEDELI V MASOPUSTE KAM?

k Stefinikilm! v nedeli 4. anora ikADOVE V SIN' itADU 'STEFANIK NA COTTAGE GROVE Raz: na Severni toene Hudba

Joe Zatopka z Baytown, Texas ZACATEK V 7:30 VECER Uctive zve Zabavni vSTbor. maelleuamoammtdraoesseis

Velikonoce nejeasneji, jak jen Pozoruhodnosti letogniho ptestupneho roku jsou velmi easne velikonoce a svatodu gni svatky. Nejeasnejg i, jak jen kdy mohou byt. Kvetna, nedele je ji2 17. bkezna, Bo21 hod velikonoeni 24. bfezna. To loSrva, velmi east° je g te hodne snehu a zimy. Svatodug ni svatky pfipadaji na 12. a 13. kvetna. Pfesne takov3i kalendat, jak budeme mit pfed sebou leto g -nihorku1940,bylposedntr pfed peti stoletimi; kalendalni rok 1448 je upine shodnSr s rokem 1940.

Pied tim to byl rok 1363 a pak am rok 916. Bylo site jeg te devet mkt, kdy velikonoeni datum pfipadlo stejne jako letos na 24. bfezna, ale ta leta nebyla pkestupna. Masopust bude letos kratkST, nebot' od Tfi kraNI do Popeleeni stfedy je pouze 30 dnti. Svatek Tri krala ptipadal letos na sobotu. Josefove maji letos svatek v iatery, Anny v patek, Jana Nepomuckeho je ye etvrtek po svotodugnich svatcich. Cyrila a Metodeje je v pat a Hasa v sobotu, VAclava

je take v sobotu a tak se tyto svatky s nasledujicimi je nedelemi zdvojnasobi. Vgech svatSrch je v patek.

Silvestra — ten posledni byl, pokud pamet saha, v nedeli — bude letos nasledkem ptestupneho roku (29 dna v Unoru) am v inters.

0 Kostely byly piepineny Znamenim letognich vanoc byly ztichle ulice. Lide se nautili vic tit klidu rodinneho domova a slavili vanoce u rodirmeho krbu. vgteva drahS7ch na latbitove path um k zvyklostem na gich 'StedrVch driu a tak v odpolednich hodinach pfichazelo mnoho lidi ozdobit hroby. Ve svateeni dny byly vgechny kostely pine veficich. Bez nehody byla take zdolana doprava obecenstva na svatky. Pote gujicim zjevem je Uspech knitiniho trhu i to, me vyprodany byly prave knihy hadnotne.

0 Blazni fikaji, me se udi ze zku genosti, ale ja se radeji t m ze zkuIiismare4 8enosti druhkch,

Do Dallas Haiti sch mistni odboeky SdruZeni A. T. svolava se na 'etvrtek v 8 hod. y eeer do Sokolovny. Mame velice dillezitou poradu ohledne pkiprav na na g Bazar a take jine jednani. Dostavte se k teto schfizi v poetu nejhojnej g im, pozvete i sve tele, byt' doposud dleny S.A.6. T. se nestaii.

Na shledanou ve etvrtek ye'der v Sokolovne!

Franta Rendl, pfedseda odboeky. ltkaxaiswasmeeawsotowtrwlmgPxwmim*kimm*OP"0"."'"•4 '"""""f

V2EITNtIE

Ve stredu, dile 31. ledna 1940.

r• inpravujme se na scitani obyvatelstva.

(Tiskova sluZba Csl. N. R.) Vlada SpojenYch state proyadi ✓ r. 1940 °pet seitani lidu, ktere v teto mimokadne dobe bude mit pro vgechen na,a` eeskoslovenskY lid v Americe neobyeejne dulezity vYznam.

Hlavni seitani zahajeno bude v mesici dubnu armadou 120,000 seitatelt, kteki budou zjiet'ovat podet obyvatelstva, jeho ptiyod a rozvrstveni, poyolani, zamestnanost atd. "uvodem k tomuto ykobecnemu seitani obyvatelstva je soupis obchodni a prumyslovY, kterY je provaden od 1. ledna.

Pki hlavnim seitani lidu bude zjiAt'ovano jak je pravidlem i narodnostril rozyrstveni americkeho byvatelstva podle zemi, z nichi amerieti obyvatele pochazeji.

Amerieti CechosloYaci jiz pied valkou, kdy nebylo jeSte Ceskoslovenske„ republiky, usilovali a dosahli toho ,aby nebyli pki seitani lidu zapisovani za Ralcaany.

Ji2 v r. 1910 pkislu§nici deskeho naroda zapisovani byli podle vladniho rozhodnuti jako Cechove, nikoli jako RakuSane, ad se narodili ✓ tehdy jeAte trvajicim Rakousku.

Po vzniku oeskoslovenske republiky otazka tato byla je gte jednoduggi. Oechoye a Slova,ci zapisovani byli jako obyvatele pochazejici z oeskoslovenske republiky.

NasilnY zabor Cech a Moravy a vytvokeni tak zv. samostatneho Slovenska z milosti Hitlerovy na tomto faktu nit nezmenilo.

Vlada SpojenYch state dodasnou okupaci nak stare vlasti neuznala, naopak uzna ya dale 6eskoslovensko. Zeynim cliikazem toho je uznavani eeskoslovenskelio vyslance ye Washingtone, pluk. Vladimira Hurbana.

"Protektorat" pro Am,eriku pra y• neexistuje.

"Protektorat" neexistuje proto ani pro seitani obyvatelstva.

Na otazku, kde jste se narodili odpovi proto ka'ZdY American 'desskeho a slovenskeho puvodu: v eeskoslovensku!

Lee" saitani obyvatelstva neni provadeno v'Aude lidmi, kteki jsou znajak by meli bYt mezinarodnich pomert. Je a bude mezi nimi mnaho takovYch, kteki maji jen povrchni znalosti evropskYch pomerti a to se mule stat pkidinou rfanYch nedorozumeni. Stalo se u't pki provadeni pkedbelnYch mistnich soupistil obchodnich a priimyslovYch, seitatele zapisovali Cechy za Nemee, jelika pry "Protektorat" Cechy a Morava path Nemecku ... V nekterYch pkipadech tito seitatele odpirali, ad to odporovalo vYslovne stanovisku ylady SpojenYch state, zapsat Cechy jako Cechy.

Proti tempo pkehmatiim nedosti informovanYch seitatela tteba bYt na KaZdY tech a Slovak necht' trva pevne na svem privu, vladou SpojenYch statii nam piiznanem, aby za svou vlast mohi uvest 6eskoslovensko, nikoli Nemecko! Na poukaz, 'tie protektorat path de fakto k Nemecku, jest odpovedet, Z"e jen podle nemeckeho prava, ktere mute site — doeasne platit v okupovane zemi, ale nikoli podle prava americkeho, ktere uznava, dosud Ceskoslovenskou republiku, jeji2 fakticke obnoveni je otazkou Casu, pravdepodobne ne dlouheho.

V Americe se pravem nemeckSrm Ent nebuderne. Nagi hlavou je president Roosevelt, nikoli diktator Hitler.

Posleze seitani obyvatelstva podle ptivodu bude brat v podet, jak sdeleno v Census Bureau kongresniku Sabathovi, sta y z r. 1937, kdy Ceskoslovensko existovalo, nikoli 1940.

Neni tedy naprosto 2adnYch pkiein, prod' bychom men pkehmaty podkizenYch Ukednikii trpeti.

Aby na.§e narodni vac nebyla poAkozena je tkeba, by vkchni krajane byli o pravem stavu veci in-

0111■041111111.111■0411111•04111111.1=1.0.0.0111.0•1110.1.1111•041■00■04■■■•00•11.04■04■0011100■0001.0411111•0■041.0.4.0...:*

FILM "STEFANW BUDE SE PROMITATI: GRANGER — 2. Cmora, v patek od 6:30 hod. do 8:30 hod. veeer.

ROBSTOWN — 4. imora, v nedeli ve 3 hod., v 7 hod. a 9 hod. veeer.

WEST 7. tinora, ve stredu 2 hodinach a 6 hodina,cbl veeer.

TEMPLE — 8. &kora,

e eltvrtek

y od 2:30 do 11 hodin veeer.

CROSBY — 11. imora, v nedeli od 3 hodin, v 6:30 a 8:30 hod. veeer.

Eh NIS- -- 15. imOra,

e Ctvrtek

y ye 3 hodiny, v 7 hodin a v 9 hodin weer.

SEYMOUR 18. fmora, v nedeli v 6 hodin weer.

22. imora, ve etvrtek

SMITHVILLE ye 2 hodiny a ye 3:30 hod.

Strum 19

formovani. Apelujeme proto na v'echen eeskoslovenskY tisk a na v§echny krajanske kruh y spolkove, aby p11 ka&le pkile2itosti inforMovali o tato zalektosti naAe krajany a radii" jim, jak se pki seitani obyvatelstva zachovat. VS'echny pkipadne pkehmaty pak neprodlene jest hlasit nakm narodnim organisacim, aby mohlo bYt proti nim zakrodeno a sditani lidu aby bylo provadeno tak, jak je v intencich nak americke vlady.

Stejne necht' nail krajane trvaji na syem pravu, bYt zapisovani jako Cechoslovaci, kdy se uchazi o

nabyti obeanskeho prima v Americe, necht' jde o prvni nebo o druhSr obeanskY list. KdyL neuznava "Protektorat" a Tisovske Slovensko 0vladane Hitlerem vlada SpojenYch state tim mane je nniZeme uznavat my sami! eeskoslovenski narodni rada v Americe, 2608 S. Central Park Ave.; Chicago, Ill. MnohY mug se nestane myslitelem z jedineho prosteho diryodu, ma, pkilfa dobrou pamet'.

esky mluvici film

Pater Voitech ZajimavY a napinavY dej ze tiy ota chudeho vesnickeho s i r o t k a, dle romanu teho2 jmena od Jana Klecandy. Ukazuje Jos. VaAut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

SHINER, ye etvrtek 1. anora, o 7 hodinach veeer.

SCHULENBURG, v patek 2. &lora, o 2:30 hod. odpol. a o 7:30 weer SEALY, v netted 4. anora ,o 2:30 odpol. a o 7:30 hod. veeer.

NEEDVILLE, v pondeli 5. anora, o '7 hodinach veeer.

CALDWELL, v liter* 6. Unora, o 3 hod. odpol., 0 7 a o 9 hod. veeer.

EL CAMPO, ve etvrtek 8 Unora, zaeatek o 2 hod odpol. as do 11 hodin veeer.

OSLAVU 5. OTEVRENi SVE itADOVE BUDOVY uspokada

red Pokrok Houston eislo 88, na Studewood

v nedeii, dne 11. kora 1940 PROGRAM: Proslov bratra ptedsedy Frank Olexy, ml.

Sborove zpevy Peveckeho krou&u.

Houslove vYstupy bratra Henry Hlavateho.

DIVADLO POD NAZVEM

"JA BYCH SE VDAVALA" Veselohra o tkech jednanich OSOBY: br. E. Zan Herbert VeleckY, majitel dvorce "VYrov" br. St. Valdik Hugo Doubrava, jeho ptitel Richard Velecky, velkostatkal br. Joe Kabar Drahohovska, statkakka sees. F. Olexova ml.

Makenka, ses. Ela Mikeska Mates, hostinsky br. J. 8ulda Josef, "device pro ygecko" br. Al. Hoek Deje se v menk Ceske vesnici na dvorci VYrove Mexi I. a II. dejstvim uplyne asi mesic; mezi II. a III, asi dva mesice.

Doba ptitomna.

ZACATEK VE 3:30 ODPOL. — VSTUPNE: PAN 40c, DAMA 25c Odpoledne i veeer hudba

Houston Czechs',

" 0 zabavu a pohosteni jest vAestranne postarano a proto zalai jenom na Vas, byste toho s nami uZili, k &ma Vas vAechny zve Zabavni vybor.

RR . RR

OOOOOO ..... ..

Strana 20 Z DALLASKE OIDBOSKYS.A.t.T. Mili etenati!

Byla jsem poladana, abych podala naert, co by ktera mela praktickeho pro ten nas bazar zhotovit.

Pokusim se o to, jak nejlepe dovedu ze zkueenosti drivejeich bazart, kdy v naeem domove bylo za nekolik set dolard Velmi dobre jdou na odbyt: povlaky na poletare, rueniky s hdekovanYmi krajkami, domaci praci eaty ruznYch eisel, detskYch eatb pro deveatka i obleeky pro chlapce, zdsery kuchyriske — (pisatelka jich ueije a daruje 1 tucet), spodniaky, menei deeky kulate neb dlouhe, tak zvane scarf, vyeivane s krajeekou; pedivo, zavareniny, vajleka, drubeZ, maslo a jine domaci produkty.

Zaslechla jsem, ze kdesi na dallaskem moste i rozmarynka roste, a zkueeny milovnik kvetin ji rozmno21 a take si budete moci koupiti ruzne sazenieky kvetin.

Obchodnici daruji grocerii, vubec vee, Cello je k dennimu Zivotu zapottebi.

Vetei veci, jako jsou kvilty. Jeden uz mame, Zhotovily jej 2,eny Krou2ku CeskYch Zen v Sokolov)* a 81ei krouZek Zen radu Poki,"Ok C. 84, slibil take 1 kvilt zhotovit a darovat.

Ty se obsadi na eisla; a treba bude tech cennejeich veci vice. Pi. Hubaekova darovala deeku a pi. Matelova z Houstonu mne zaslala velmi peknY ruenik s haekovanou krajkou a koeikem, v nemZ" je Zinenka na MnYvani. Pi. M. jej mela na vystave, kdel dostal II. cenu. Teel nas pozornost pi. M. a dekujeme srdedne za darek.

Dalei darky budou uverejnene s dovolenim redakce as po bazaru.

Vee se zapisuje do knilek.

Prosim, abyste nebraly meritko, 2"e jenom veci mnou vyjmenovane se budou prijimat, ale je na ka2Zdem jednotlivci co chce darovat.

Sledujeme se zdjmem peknou dinnost houstonskYch dam, pi. Ho11ubove, Olexove a me jmenovkyni Valeikove.

Nam dallaskYm na dobre vtli take neschazi a verim pevne, ze je potreba jenom nektere z nas zaeit a ze by se zde take dost eatstva sebralo. Kdybych nemela tolik rbznSich povinnosti, uchopila bych se toho a vYsledek by byl dobrY. Ale co neni, reuse jeete byt, neni pozde, neb potteby pro flak ubohe be2ence potrvaji delei dobu.

KronZek OeskY Zen se ujmul pleteni pro eervenSi KiT2 a za dobu 4-5 tYdnd odevzdal zdejk odboace 21 kust upletenYch sweatrb, ponolek a eepic, ktere jsou velmi hezke a hlavne teple. Sestry Kopeekova a Toberna praci odvadely a dostalo se narn pekneho uznani, a privezly °pet velkou hromadu viny k zpracovani. Ted' mame pied sebou bazar, na kterY chceme rrizne veci zhotovit, tedy .prate dost. Prejeme yam ye vaei elechetne praci dlakch bspecht.

Jeke varn chci zde prozradit tajemstvi bspechu nak eampionky v prodavani medaili, pi. Zderiky Skotakove. (Jestli je zde nekdo v Texas, kdo prodal vic jak 50, prihlas se.).

Nate sestra S. to dela takto: TJmi takov3im peknYm zpOsobem, jen ji vlastnim, privesti red na naafi zaprodanou vlast i jeji zakaznikb. Americana, Ze 'ZadnY neodola, aby si medaili od ni nekoupiL A v Krou2ku

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.

Vt5T N f ii

Zen nam site nevyklada o nutnosti, ponevad2 to v gechny vime, ale to zase tak jemne se zepta: Vite, sestry, ja varn nechci nabizet medaile, ale ktera ji jests nemate, tak si ji kupte, nechte si do ni provrtat dirku, kupte si retizek, a mate peknou ozdobu na krk; je to letos moderni.

— Tak to take zkuste jinde, snad se vam to take podari.

Dnes veeer je schaze nael odboaky. Teeim se, to mne nekdo zbavi toho bkadu dopisovatelky za zdejk odbodku.

Dodateene za Sici krou2ek radu Pokrok els. 84, byla zvolena pi. Jan Slovak, 2823 Medill St., a za Zpov-ni krouZ"ek, pan a pi. Cyril Pokladnikovi, 2922 Elm St. (Drivejk adresy vYboru jsem yam jiZ oznamila.)

Srdeene etendre zdravi, Bo‘Zena Valeikova. )0( Skolni perlieky.

Byla komposice. Ka2dY student mei kratce naznaeit svaj dosavadni 2ivotopis. Jeden psal: "A narodil

jsem se 24. kvetna roku 1939" misto 1922. — Zajic je hlodavec a proto se pravem poeita mezi veverky. — TedobrY legraf je stroj, kterY klape. j en tehdy, kdyZ" nekdo um .re. V LonOne mt.& bYt za minutu. — Ueitelka vypravela detern pohadku o Mikulaei. Maly Jenieek to nemohl dale vydrZ'et a propukl v hlasitY smith.

"Jeniku", pravila ueitelka prisne, "vie, pros jsem to feera potrestala?"

"Ponevaa jsem lhal," odvetil Jenieek hbite. "A ted' si myslim, kdo asi potresta vas." )o( Olomouc ma 32 rodiny s vice jak '7 detmi.

Olomoucke, Ndrodni pomoc provedla soupis v gech rodin s vethim paotena deti. Ve Vel. Olomouci jsou celkem 32 rodiny s vice jak 7 cletmi.

Nejpo'eetnejS'i jest rodina zamestnance mestskYch elektrickYch podnikt p. J. Babice z Noveho Sveta, kterY se vzorne stard celkem o 12 deti, jez jsou ye stall od 1 roku do 22 let. Ma sice celkem slu§nY

jem, pies to se ma rodina co ohanet, aby nasytila a oblekla svYch 12 ratolesti. VSechny jsou zdrave a maji se elle k svetu, nejstarSi se prave oaenil a 'Zivi se u‘Z sam. Dark rodinou s nejvice detrni v Olomouci jest rodina delnika Spanera v 010mouci-Povlu. Ma celkem 9 deti. Otee vycleld pemerne malo, ale deti jsou vzorne vYchovany a dr2eny v aistote. 0 veechny tyto socialne slard. \Teem byla z bstredi vyplacena vYponioc po 300 K, olomoucka Narodni pomoc jim pridelila nekolikrate brambory po 300 kg a rodiCovska sdruZeni peduji podle svych 511 0 oeaceni. )O( Poeetne rodiny na Valagsku.

Pri soupisu poeetnYch rodin pro Narodni pomoc na Valaesku bylo zjikeno v 7 °belch ve 120 rodinach 991 ditek. Nevice v jedne rodine by10 13 deti. Je to v Zaeove rodina Ladislava Cana, v Poliene Rudolla Llinskeho, v Lesne Jos. Kulajta a v Solanci Frant. Chrbjata.

HLEDAME JEDNATELE g, Cckych oznimek

y

PRO VESTNiK A ECHOSLOVAK e viech osadich!

Letos jest rok voleb. Ziskejte Politicks Oznameni ode veech kandidatb ve Vakm okresu a precinktu.

Zaplatime komiSne za ziskani techto. Udelate dobrou slu2.bu Vakmu kandidatu, kdy2 odporueite Vestnik a 6echoslovak k k oznamoyani jeho kandidatury.

Ceny Pot tickich oznameni Stitni Chad Okresni Chad Okresni kornisaiPrecinktni fitiad

Ma

MI

a

of

a

$25.00 15.00 - 10.00 7.50

Stejna cena jest pro kterYkoliv z vY'S'e uvedenYch easopisa.

VAechna Politicka oznameni musi bYti zaplacena pkedem.

Za tento obnos kandidat dostane peknY clank odporueeni, kterY si sam mute pkipravit a my pkelo2ime do eeAtiny, pak jmeno jeho jest vkazeno do sloupee politickYch oznameni, dle okrest a toto tam zastane at do voleb.

Jednejte nyni, neb oznameni nestoji nic vice dnes, ne21i tyden pied volbou.

Dalk informace ochotne poda

eechosiovast P ublishing Co. Vydavatele Vestniku a techoslovika

WEST,

Ell ino ••

TEXAS

...Lart=ltna 111.11111 V NNNNN ttttttttttt VOISIIIMSVONMVVIIINIVVIMIMIMM* tttttttttttttttttttttttttttttttttttt ttttt

vtairsta

Ve stiedu, dne 31. ledna 1940.

Slovanskir Vzijemne Pops u (S. V. P. S.) Proti Ohni a Sour .

Btrana

Kounic do Maraivic zmrzl 781etfr

Spolek' FrantiSek Zimmerman, kteremu se

NONAT LEtIVA MAST.

Detroit, Mich., 22. ledna 1939. po ceste udelalo nevolno a omdlel.

Nekohkrat jsem zaslala sestram 0 do vlasti Nonat, kdyi jsem jim poV eepiece a zasteke u genku. silala nejake gatstvo. Jedne sestke V Mnichove HradiSti zemtel je- velice pomohla, kol3z se ji vrazila den z typickS7ch muzi starSi doby, zima do prsu pri kojeni. Druhe seZaloien I. eervence 1926. hostinskS7 Vaclav Simon. Byl maji- stte lekat tezal ruku. Mela jeLte ZPRAVA OD 1. CERVENCE 1939 DO 31. PROSINCE 1939. telem hostince "U zlateho beranka" jednou jit k disteni rany. Ona vzpoa schazeli se u neho stark obeane mnela na Nonat a to to zahojila bez PitiJEM: z mesta, kteki nnsli u genkfte ft'dy- bolesti a doktora. $ 2,175.22 Novo pojiAteni proti ohni cky dobr' vtip a humor. Simon, to 232.12 Nove pojigteni proti bou •i Mary MatouSek, 6820 Mack Ave. byla jedna z razovitS7ch postav, kte3,459.61 Splacene ptjeky hypotek Na rozliene, at' suche neb otevteSenkovala jeSte po zvyku starSTch ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera, Splacene troky z hypotek 689.46 cechovnikt. Obsluhoval svoje hos- vytahne dtevene i ocelove tkisky, Assessmenty proti ohni a bouti 13,994.61 ty v kulate §epiece a ve snehobile steely a jine ptedmety uvazle v terkoky z building stock 225.00 zastete. A jeho dlouha, gypsova le, ale musi to b't Uroky z cestnich bondil 675.00 . dSimka, to byl vklycky vyktienik za Vraceno statem poplatku 6.29 dobr'm vtipem a 'Zertem. Simon P •enosy, Builder's risks, Gas explosion poplatky 37.52 v posledni dobe na odpoeinku a nyZa knihy, dopisnice a jine drobnosti 30.33 ni ho vyprovodili jeho eetni denni hoste i ostatni obeanstvo na posled$21,525.16 ni ceste.

V bankach 30. eervna 1939 1,646.17 Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55e a $1.05. Ptejte se Va geho lekarTAROK!: Souhrnem $23,171.33 Hra tarok0, nejleng jakosti, ny- nika nebo jednatele, ale nic jineho VYDAN!: ni za $1.50, patou vyplacene. Ob- neberte, radeji piSte ptimo na nagi .Vyplaceno pojistne proti ohni $ 5,943.30 lednavky adresujte na: Cechoslo- adresu: Vyplaceno pojistne proti bouki 43.47 141.1.1 Mari* Lablinger & Co.. Mtailadast.Cal West, Texas. vik, Dieta a cestovne fitednikiim a delegattm (sjezd) 1,267.19 Dieta a cestovne organizatort 18.03 Najemne, sin pro sjezd 10.00 Potteby do fitadovny 269.90 Oznamky 21.70 Darovano 20.00 Tax Social Security Act 146.22 Tax Texas Unemployment Compesation Commis.

181.79 POStovne vAech iitednikt Hl. tkadovny 90.15 Notatska price v'Sech fitednikt 11.25 Sluine vSech fitednikt 685.00 Vracene poplatky 59.98 Telefon a express 11.52 Ptjeky udinene 3,650.00 Vyplaceno odboekam za kolektovani assessment a j. 896.47 Za elenstvi v Texas Mutuals 13.00

es4 Mluvici Film

Milan R. Stefadk

thrnne vydani

$13,338.97

ZbS7va v bankach dne 31. prosince 1939 FINANtNi VYKAZ 31. PROSINCE 1939.

ZDROJE: Hotovost v bankach $ 9,832.36 Bondy a stock v building loans 24,539.58 Ilypoteky 23,613.39 Zatizeni v fitadovne 348.00 thrn

$ 9,832.36

$58,333.33 POVINNOSTI:

ZADNE

'ADNE Gist' majetek $58,333.33 oistS7 majetek 31. prosince 1939....$58,333.33 Gist' majetek 30. dervna 1939.... 49,989.28

Pkibylo eisteho majetku v 6 mesicich $ 8,344.05 Robert Cervenka, Jos. Kalousek, Will A. Nesuda a John Kahanek, Jr. teetni v'bor.

Houston, Texas, dne 20. ledna 1940.

Ze zabav nagich

bude ukazovan

V BEST DIVADLE VE WEST VE STIIEDU, 7. UNORA ODPOLEDNE I VEER

potom viz zase snesli. Dnes by jiste pki takovem iertu asistovali pii nejmenSim obecni starosta se stra2nikem a nekdy jiste i eetnici. Inu, naSi dedove se dovedli sna.get, rozumeli tertu i taSkatici a nejvice sami sobe.

0 Dva lide na osamele ceste zmrzli.

Na nagem venkove tegi se nemale pozornosti vypravovani na gich den i babioek, kteti vzpominaji, jak se druhdy zilo. Bylo to srdeene a ptatelske a je ziejmo, ze na..§i piedkove zertu rozumele. Tak v Hradigt'ku vzpomina deda Vab, jeho 2ivot je velmi poutavou historii, na Tti kusy hovezihe dobytka hnali mlada leta. Bydlel v Kotenicich, kde pro2i1 valnou east sveho mladi. z Jehnedna do Pisku Stanislav MeJako mladi provedli rtzne oertovi- zera a Jan NovotnSr. Aby si nadegli, ny. Tak jednou posadili na stfechu rozhodli se, .2e polenou pies Mehelvateneho souseda ce13 . viz. Museli nik. Mezera, unaven cestou v zdjej pied tim rozebrat, po eastech jej vejich a mezi vSwraty, si sedl na vynesli za noeni doby na sttechu, patez, ae Novotneho dohoni. Usnul, kde viz slo2ili a rano mela cela, o- svezl se do snehu a smrtelne omrbec veselou podivanou. A sam posti- zl. Haji4 jej drub' den na gel a ienSr, spatkiv svfij viz na htebenu nechal ptevezt do nemocnice, ale sttech. se zasmal a mladenci mu Mezedo, zemkel. - Na ceste z Dol.

V GEM DIVADLE VTEMPLE VE 8. ONO RA

eTVRTEK,

OD 2:00 ODPOLEDNE DO 11:00 IIODIN VEER

Cisty vytezek bude venovan mistnim Odbodcam Sdruieni Americkfrch techoslovakii v Texas Film tento laskave propiljeuje PRAGA FILM CO. z Chicaga, ktere jsme povdeeni za jeji ochottu pomoci osvabozovaci akci nag i stare vlasti, jakoi i majiteliim GEM DIVADLA V TEMPLE, kteki ochotne propitjeili misto k ukazovani tohoto eeskeho mluviciho filmu.

Otrana 22

VkSTNiK

Dan Hru PRAVNiK Vyizuje veSlere pravni zaletitosti kdekoliv v Texasu.

ROENSCEI BUILDING BELVILLE, TEXAS

C. FL CIL OS PRAVNIK Vytizuje voSkere soudni zaletitosti. tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pees ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

FRONT

Jidelaka, Restaurace rivnic• 714 PRESTON AVI,:NUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ke,iat, majite3.

Te./eft3b.: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a luriee NejlepSi soudkove a lahvove p1vo, razne druhy vina a doutniky.

ItIluvirrse eesky.

Hoboko stale na sklad6.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

CcskY Lelia. a Operate'. 'ill Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fltadovny: Preston 2553 Telefon rP::itienee! telTiel 9745 SPRAVNE VYKONANA POHikEBNi SLUIMA. El hodine toin zarmouceni nalezaou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickemu vytizeai nezbytmYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadcu.

EDWARD PAC 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3506.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Legika oESKt PRAVNIK tiadovna Butler - Grimes Bldg.

ROSEN'B.ERG, TEXAS.

DR. THOMAS N. DeLANEY OONI T AKAA Brle spravne ptipraven6.

Clas dle fimluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

% °lido okresu Fort Bend!

D. "G em"Myers v. a velke o podporn za okresniho s U1i CC. C. D. "Glem" Myers z Richmond svoje jrneno do sloupee poIi Vestni'ku oznamuje svoji kanLudo okresnii/o s pudse (Ccunty ..judge).. Fan Myers jest narozeri a -vj .r CliC qall byl v okresu 'Fort :end, a jest dobre znam toho okresu, a 'Zelda by j • nastaxajicich volch. f'an Myers ma ne'kelikaletau zkunost v urade, o kterY se uchazi, esiauZil ilrade okresniho scudce od roku 1S20 do 1923. On take v hodnesti tajem hika pod okresnim soudcem John core Jr., d.obu jeloo prvniho -term/nu okresniho kierka, okresninc auditora, a smile/no sal/dee rvuiho precinktu, okr. Fort Bend.

Kandidat dale oznamuje, e obeznamen se zelkony t-,c ,i/a/ se tmzoto Uradu. Prato, ze po ceh) 21vot Ml v tomto okresu, jest Joule obeznamen s potrebami lidu, ate/1 piciahelzi do court housu k vyrLerii svych obehodnich zaietitoPan Myers jest vtdy pohotove k exmoci s poradou ko,tdenau, ketyliv kdo poti:eauje jakekoliv poray v court housu. Jakekeliv infermace taclane nestoji niecho a vtdy udaien,y ochotne.

Fan Myers oznamuje svo j i kandidaturu pod un'.konenirn "Jaybird Association" primarnich voleb V kvetnu a v demokraticke primarni eervenci 1940. t.Pol. Adv. pd.)

C. D. MYERS. 0 Z 1.-KED/4. SO ➢OL DALLAS.

2PKI

V nedeli 14. ledna odb3;•: vala se sakolska schU/e, jtU Jolovic piedse..' .1 acIstupujici starosta br. Ben Pievratii, za (lost: dobre u'easti brata ses ter.

Utednici podali sve vYreeni zprolzabavni; finaneni, cvieebni. Katci e'en Sokola by je mei slyeeti, aby posoudili rczsah teto neriaroeno prace na jejicht bedra ty ti •tady siozili. Misic oct mesice, roil: cc rote. Byl by udiven, /2/ Casa no, to ti vYiceti venuji a jak sumy penes pfijmou, ale tavydaji, aby bylo vSe v poradku.

Litujeme, te nelze doznati lepSi vYkonnosti eviceCal. Nekde neco vazive, cvieeni dorostu pokulhavet, a to je pro Sokola velka ztrata moral/1i. Slibil br. na•eeinik zlep'Seni, tak doufejme,'Le slovu svemu dostoji.

Jrnenem Sokol Ltka., dekuji odstupujicim Urednikum za jejich do v'Sech detailti presne vykonanou praci, s kterou tak verne Sakolu eloutili a trosim, by i naddle ve tern sokolskeem 130611(1111 napomocni byli. Nevcieku se nelze vyhnouLi. Ten je zde po vay a katclemu vetejnem-a pracovniku je nutno s aim poeitat!

• NovezvolenYm idednikum pteji

ranch trpelivosti, aby za kat'dch hrde a zmutile nesli ten prapor sokaiskY, za katde neptizne va spolcich se vyskytujicich, It mete nejvySSI. Terito dopis jsem mela napsat hned Da schtIzi sokolske, ale ph nejle/ vuli mne to nebylo mot• /lotili mne tcho vice, net • zastat. Jsem take dopisovatelEcu za odbeeku SA6T., a pro tento odbc.',r jsern psala do 8 easopisti; to • neni osvetenim pro mne, ale nave:a. VSak je nutno i teto Slechetne y en/ nekornu slouLti. V de'Slem dopisu jsern vas semanilla s novSr mi -dtedniky Sokola. a/dateene byl volen domovnik; zvolen br. Anton Rotrek, jenZ tote mist: It Upine spokojenoCleat zastava, po nekolik a a bylo by za ndj tetko najit, radu. Knihovni zustala stard, einci s-vedarnita na svern miste ve ,;pclkovem tivote, ses. Dolfi Strand. W/de ram schazi jeji draha olovieko., veined teinnY, svedomitY Franta Stransky st. Doufame, at to mr§ka nemoc natolik polevila y mohl op:A pracovat mezi nami s y Yrri SirokYrn rozhledem a yeelamostmi iiyti napomocen joke sireeasu, sokoiske -mySlence.

Do tieetniho vYberu zvolen stars' sokel a spolkovY hareeNnik br. Jan Flemtal. Stal poslednj dobu stra-

-Ve sttedu, dne 31 ledna 1940. nou, ac neni tak star, aby uz id•rnenkatil. Misto vzdelavatele dosud neni obsazeno, cot je Skoda.

VYbor zabavni se sejde brzy, aby udelal rozvrh zabay.

Dale byla vzpomenuto, aby - zde byla opet prazdninova, Ceske Skola, a hromadnY zdjezd do St. Louis, jejich 50 let jubileum trvani Sokola.

Ptipravy it ptednaSkam br. Vojty BeneSe. Po2aciani pana VaSuta pro ukazku ,filmu Stefanik, ye prospech S. A. C. T. 8koda, '2e byl zde v Dallas tak malt' zdjem na yStev deskYch ktere zde ptedvddel pan VaSut, ale nevydelal zde asi ani na to vycldni ,a tak 2 posledni filmy zde ani neukazcval.

1.sleza,porrierite na MaSkarni merendu dne 11. imora v Sokolovne.

Ptipravte se hromadne, budou rozdavarly pekne ceny a lekrace je 1 -jr:i torn dcst. Je to site v paste, ale neda, se to zmenit.

Stafiekovi BartoSovi dekuji za dobrou ran s tim vanoenim ptanim. Dostali jsme tech vanoe. pozdravil bezmala cele sto. Zda, se, Z'e came Rae na dlouhou dobu dost ptatel.

Redakci srdeene diky za uvetejAovani sokolskY,Tch zuray.

S pozdravem se znamend, Botena Valeikovd.

:LOB1-LI VAS V RODINE KASEL VZNIKLt NASTUZENIM, PAB ■TEOEKEJTE DO ZITRKA, ALE JESTS DNES SI POSLETE DC EKARNY ANEBO PRIMO PRO

Severilv

BALSAM PROTI

Ka 3h (SEVERA'S COUGH BALSAM) JE LAHODNt; PUSOBIV/ — ptipravenY z NEJELEPSICH PRISAD Deti nemusite nutit, nebot' jej maji rady!

Vet'Si lahev

SOc C

60 LET VYTRVALEHO U2IVAN1 nejlepSim doporueenim naSemu lidu.

SEVER-1DV NEMUETE-LI KOUPIT V LEKARNE NTIS77PSOL NEBERTE NIC JINEHO A PO- NA VYPLACHOVANI HRDLA SLETE OBJEDNAVKU NA DO50c a 35c LEJSI ADRESU! POSTOVNE SEVEROVY PLACENO NA VSECH OBJEDTABLETKY PROTI NA.VKACH ZA $1 NEB VICE. NASTUZENI 30e krabice.

UeLii"TE TAK DNES!

Ve stfedu, dne 31. ledna 1940.,

POMOCNA AKCE S. A. 0. T., HOUSTON. Pravidelne schtze zdejk odboeky jsou odbYvany vtcly posledni sobo tu kaideho mesice v osm hodin ye.eer. Pti techto sclrazkach planuji té 1 nak teny program pro dalk zasilky S"atstva betenctim a potteb deskoslovenske armade ve Francii.

Ptedekou sobotu jsme se pki senazi v sini tadu "Pokrok Houstonu" usnesly, e ptiSti zasilku vypravime v patek, dne 9. imora weer.

Mame jit po ruce znaene mnotstvi odevti, ktere nam tentokrate zaslaly krajanky z Caldwell, prosttednictvim obetave vlastenky pani Marie Wondrashove. Svou mluvou ziskala velkou bednu obnogeneho Satstva, ktere nam poslala ptimo do nak sine, odkudt se bedny vybavuji. Tet podpotila nak pomocnou akci finanane, o demt podam podrobnou zpravu po odeslani pkiki zasilky. V posiednim 'aisle "Vestniku" tet napsala povzbuzujici elanek a v nem podrobne vyjmenovala darovane \reci se jmeny darkyri, eimt ml praci velmi usnadnila. Jmenem naSeho pomocneho vYboru v Houstonu dekuji soucitnYm krajankam v „Caldwell za zaslanou nam bednu Aatst ya a vetim, tie i v jinSich ,osadach se najdou Tide dobre rale, kteti se ochotne uchopi prace ye prospech vygtvanSTch bratril a sester, tijicich nyni v Anglii a ye Francii. — Adresuite zasilky bud' na: S. A. 6. T., Houston, 1140 Robbie St., Houston, Texas, — anebo: Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg.. Houston, Texas.

Z nekolika mist nam doky penetite ptispeyky (podrobnou zpravu o nich podam v piitim elanku), za ktere jsme nakoupily nekolik tuctil pare ponotek z eiste viny a krom techto opatiena tet yak ■zasoba viny na pleteni sweatra. Nak teny se s radosti uchopily tato prace a ptedhaneji se, ktera uplete co nejvice techto vS7robka. Na jeden svetr bez rukavtil je tieba 5 ptaden viny ✓ eerie $1.25 a poutivame koStenSrch jehlic dislo 6 nebo 7, ktere se dostanou za 10 centn par. Vitame pomoc krajanek, ktere by se chtely saeastniti teto zajimave a pottebne prace. Nemelo by bYti ani jedine divky, neb ieny, ktera by v techto vainYch dobach jen lhostejne • anii by priloiila ruku k dilu. Konejme svoji narodni povinnosti Utvotte Si kroutly, pozvete krajanky na odpoledni kafieko a pod dozorem zkuSene vedouci upietete pit mile zabave mnoho natepnidek, Ml, ponotek a svetra. Vykonate tak neocenitelne slutby pro ná S" druhST odboj a pii tom ztravite mnoho ptijemmich chvil.

Val obetave praci zdar!

C. J. Hollubova.

Na ko1e v Blatne vyetfihi actvo roentgenem.

Stuns 2

V2STNIK

ODBOtKA S. A. t. T., V GALVE- Pierov potiebuje nevi siroteinee. veg kerou snahu se nepodatilo tuto STONE. Stay pterovskeho siroteince je jit mytdlenku uskuteenit. V cestu se takovY, te bydleni v nem ohrotuje stay ely ptekatly jednak razu fizdravi chovancu. Mesto proto uva- naneniho a jednak nebylo pro sta y Mili ptatele!

-buvhodnemista.Nynei budou pokatuje o rozsahlSch adaptacich, kteCleni odboeky nag dati magkarni pies v aterY 6. imo- re by postihly znaenou eastku. Pro- skyta nejlepk ptiletitost, tuto myti tomuto innyslu se stavi eetne glenku uskuteeniti. Okresni peee o ra, zaeatek y 8 hod. weer. hlasy, ktere jsou pro to, aby byl po- mladet ma ut na stavbu asi 100.Pana R. Dybaly kapela bude 000 K a krome toho pamatovaly na staven sirotainec novSr. Nekteli v sini K. P. na G-2120. ptispevek take eetne obce, ktere zanitele socialnich instituci ptichazeVstupne jak obyeejne. dist* vSTtetek bude zaslan bezodkladne pa- ji s navrhem, kter3i by se opravdu tadily ureite eastky na stavbu onu F. Olexovi, pokladniku Sdruteni dal uskuteeniti. Denni tisk jit ne- kresniho detskeho domova do kolikrat pouka,zal na nutnost posta- svYch rozpoetia. Penize, jet by poA. C. T. Zveme vas vSechny bez rozdilu, veni okresniho detskeho domova, hltily adaptaeni prace na pterovpiijd'te se pobavit, vytaneit a pki kterS7 je v mestech daleko menkch, skem siroteinci, mohiy by se venotorn pomoci nam v gem vlastni, 0- net Pterov. Whody, ktere by z to- vat na vYstavbu detskeho domova, svobozovaci akci. Piedem yam de- ho plynuly socialne nejslabkm ro- ye kterem by mohl bSrt umisten take kujeme a tekme se, te budete me- dinam, jsou znamy. Bohntel pies siroteinec. zi nami.

Odbodka naS'e pracuje od zaloteni, ale stale mnozi otali ptistoupit, proe!? as je syrchoyane zralY pro vkchny ,aby ptistoupili a tak spoleene by se vice dalo udelati. Vida je, jak v mnohSich osadach horeena — ne pracuji, ykchna test jim za to.

Doufam, k i u nas piece se to zbudi k vetk. einnosti.

V patek weer Galveston hostil yzacneho hosta, byl to Rt. Hon. Alfred Duff Cooper, bSi yaiY. prvni lord briticke admirality, kterY odstoupil po mnichovskem ujednani, kde nak zeme byla zak,ntrokna, jen proto, aby byl zacho yan mir.

On mel tolik kurate, te se postavil a neschvaloval to, proto pro nas ma on zajiStenST vela, tieba te nemohl jak sam by chtel, pomoci. Mel ptednakm v auditorium v Loven5 CEN BUDE ROZDANO berg vyki Akole ,a tieba to se platilo $1 vstupneho, siA byla zapinena do posledniho mista. On je keenik prvottidni. MnohS7 jisté e1 z ptednaAky jinak smfalejici. 8e1 jsem s br. Adolfem Du gkem, ptedsedou zdejk odbodky, abychom ho poZAtATEK V 8 HODIN VEUR slechli. Noviny psaly, te mnoho z Houstonu pkijedou, neb on odsud jede at do Fort Worth, kde bude mlti dalk ptedna gku. Doufa, te FortworthSti si nenechaji ujit tak vzacnou ptiletitost a pujdou poslechnouti znameniteho statnika a nakho ptitele.

Doufali jsme, te nak tet ptije.101•01,10. dou a skuteene jsme byli mile prekvapeni, kdyt kratce joked 8 hod.. kdy jit sin byla zpola napinena, vidime ptichazet Dr. K. Holuba, eechoslovenskeho konsula, jeho pani a jeho netei sl. Hollubovou, hned za nimi soudce C. H. ChernoskStho a pana Vlad. Maudra, piedseda S. A. O. T. Jestli jeSte jini ptijeli nemohl jsem zjistit, neb brzy ptedr nagka zaoala, a po ptedna'ke vkchni spechali domil. Po ptednake jsme s vfSe uvedenSani promluvili Nite uvedene orchestry hrati budou tancechtivm die nanekolik slov, neb oni spechali, aby sledujiciho potadu:— je'Ste panu Al. Duff Cooperovi a jeho pani pottasli pravice, a jiste mu Syncopators 4. IETNORA za nas yeechny podekovali, co pro 6. tNORA — Junior Club Dance — Floor Show — Joe Young na tlid ueinil a eini.

Modern Orchestra Dik yam y'Sem za to. Kat vkchni R. Zatopek 11. iJNORA — Divadlo — Zabava naknci oceni yak neziknou, °betavou praci.

Vine Nesvadba 18. tNORA S ptatelskSrm pozdravem a hesZatopek z Baytown 25. UNORA lem: Zvitezime,

Jos. VeseV., tajemnik. )o( Na obecne Skole v Blatne bylo vkchno tactvo prohlednuto roent- Tele s dvema hlavami a gesti nohami. genem. Bylo tak vy getteno 269 ta„kii a zjigteno ,te ternet devadesat Zcela zylaStni zrada telete vyprocent ma, na plicich zhojene sto- lihla se v hospodaistvi rolnika J. py po infekci tuberkulosy. U dva- VSTrayskeho v 6ernaicich u Jaronacti deti byla, zjiStena tuberkulo- mete. Tele mei° d ye pkedni, etyti sa nevyhojend a u Sesti déti srded- zadni nohy a d ye hlavy. Tele vgals vacla, U01119 40110,

Uctive pozvani —

Maikarni Pies!!! v nedeli, dne 4. imora 1940 v sini iidu as. 84, na Floyd e'is. 2631 Dallas, Texas Vstupne: Pani 35c — Damy a rnasky 25c Hudba: br. Jerry Houpy

vtBoR.

rIMINIMMINAMMIII

IIIM..00■101111

11■••111

1111.

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy

Pokrok Houston

VSTUPNE: PANI 40c — DAIVIY 25c O pohodli a obslouieni et. nav'Stevnikit bude naleiite postarano.

PORADATELE. Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptini se jest — 20th and North Main.

Strana 24

Vt

Ponfivejte k oznamovini

Volicum okresu Brazoria.

Maly Ozhamovatel Pravadia V MalOm Oznamovatell tietujeMe e centy za slovo za kakie uvekejneai. NejrnenAi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zylattnim listky a 1)rib:rite k oo;,ednavce prishany obnoe bud' ponovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte Sc na jeho vYmena. ma-li byti linens) oznamovatele zatajeno a r.abiciky posilany administraci pod na l znaekou, totujeme za oznamky "Na prodej", "Slut,za ' by a prate" a podobne 25c zvliit znadku a na pottovne, aby dale doptpy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k aftatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnag doplatek za znaku a poitovne 50 cent& Dopiatek za mean budlis pt110ten k obnoSu, kW* PoSnate za 0znamku.

Mr= TABAK na posilani a slabs', zasilam ho 10 lib za $2.00, a cigaretovY za $2.50, a dopravu vyplatim.

Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(5-pd) Mr TABAK listovST mam na prodej; kdo by si pied, cena je 10c a 15c libra, paStovne neplatim John Hradek, Portland, Tenn. (5-7pd). tallr, Samotni pani pfijme sporadanou, zdravou Z'enu v 'prosttednich letech za spolednici a na malou yYpomoc v domacnosti. Dam stravu a tichY domov. Ta, ktera, je sama, opugtena, ma ptednost. Sama jsem vdova. Pi gte pod znadkou: "Spoleenice", % Vestnik, West, Te(5-7pd). xas. arm TABAK — stars', lehke druhy prodavarn: 10c, 15c, 20c. CigaretovY, 25c a 30c libru, nevyplacene. — Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn.

(4-7-p) air MALA KURATKA: — Barred a White Rocks, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Buff a Black Minoreas, Bile, Buff, Hnede a 6erne Leghornky, Anconky a michane 1 druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a kohoutci. Z kvalitnich "bloodtested houffi Piste si pro na,'S zvlagtni cennik. — VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

(3-dz.)

Taneeni Zabavy U PRAHA i51SLO 29 S. P. J. S. T.

Pi. Ethyl (Corrigan) Kerr, oznamuje o znovuzvoleni do uradu okresniho pokladnika V tomto eisle Vestniku naleze. se politicks oznameni pi. Ethyl (Corrigan) Kerr o znovuzvoleni do Ufadu okresniho pokladnika, okresu Brazoria, kterai volba jest stanovena dle rozhocinuti "Taxpayers Union Primary" v sobotu, dne 4. kvetna 1940.

Pi. Kerrova zde oznamuje, ze se uchazi do fitadu na zaklade rekordu, ktereho docilila, a ten jest — prace spravne vykonane, rekord pfesnosti a getrnosti. Po dobu jejiho fitadovani a zastavani tohoto tadu, spravne shostila se s yYch povinnosti bez jakekoliv dalLi yYpomoci pfirudiho neb poinocnika, a tim zpfisobem uktfila poplatnikum dani mzdu dark sily.

Pi. Kerrova se pokusi nayStiviti kaaleho volide osobne a po2.adati ho o podporu a hlas v nastavajicich volbach v celem okresu Brazoria, zdali ji ale eas dovoli, by nezanedbala syStch povinnosti, ktere nyni zastava.

Ptedem zde si take pfeje podekovati za odekavanou podporu, jakoi, i vSem, kteii ji poctili hlasem neb jakYmkoliv jinYin zpusobem ji pomohli ke zvoleni v minulosti.

ETHYL (CORRIGAN) KERR. (Pol. Adv.)

OZNAMENI KANDIDA.TO. V tomto sloupci uvetejilujeme seznam kandidatu v demokratickYch primarkach v roku 1940, kteti gadaji volide o hlas a laskavou podporu.

6. unora — Texas Pioneers z Austin, Texas. Radiova orchestra stanice KTBC. Vstupne: Pani 40c - Damy lOc zAnavid VtBOR.

■:•,111■011111.

0411111■0411111.04111.0411.

REGISTROVANk HEREFORD DOBYTEK

PROD'uli A DRA 2BA 37 hlav s rohy a 8 hlav bezroheho Hereford — 45 hlav nejlep'Si jakosti.

• REGISTROVANtCH Bt10:1 • 23 22 REGISTROVANiCH KRAV • 22

BELTON, TEXAS

V SOUR ONE 10:11iNORA 1940 Piste si o

Central Texas Hereford Breeders Association Belton, Texas •••■0•11/••■0•1=1.0.010.4.0.01111111•11V1111110411■111.0.111111MA

DRAZBA REGISTROVANEHO HEREFORD DOBYTKA V BELTON. V patek dne 9. unora bude usporadana vYstava registrovaneho Hereford dobytka v Belton, s kterou bude spojena take verejna dralba. V teto bude prodano 23. registrovanYch bykti a 22 registrovanYch krav a jalovic. Jest to prvni verejna draZba, kterou usporada organisace "Central Texas Hereford Breeders Association", a jiste bude detne navStivena.

VYstava i drana budou se odbYvati v Confederadnim parku v Belton a Col. Earl Martin, znarnY Hereford akcionaf bude tuto mit na

.1111.4111111.00.11140

starosti. Organisace tato existuje nee° pies rok a bude mit k vystaveni kolem 100 hlav dobytka.

"Future Farmers of America" gkolaci, take budou stejneho due vystavovat svoje telata. Experti Hereford dobytka budou soudci a •udeli ceny. VSimnete si oznainky teto organisace na jinem mists t. 1.

0 Ani smrt je neodloueila.

V Prostejove zemteli v techto dnech dva bratii Kratochvilove.

Celt' Zivot 2ili verne spolu a take ve smrti si zustali verni. Kratochvil Ignac, sedmasedmdesatiletY, zemiel prvni. DruhY den odael za nim jeho bratr Leopold, kteremu bylo 85 let. Budou pochovani do spoledneho hrobu.

VELKE VA LO ye prospich Sdruieni AmerickYch echoslovakit v Texas bude sehrano —

v sini radu Praha, S.P.J.S.T. v Taylor y

e avrtek unora Hrati se bude

"Z NAP ZENI BYTOVE" KOMISE" k

OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za. gerifa.

OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce FRANK KUNZ za okresniho komisaie 2. precinktu

TAYLOR, TEXAS. 3. unora--Maglarni Ples, 3 ceny budou rozdany. Ili hudlie Geo. Moody Orchestra z Taylor Texas.

Ve StkedU. dne 31. ledna 1940.

OKRES BRAZORIA ETHYL (CORRIGAN) KERR o znvuzvoleni za okresniho pokladnika.

Denni jidla bez Svaz hoteliertl a velkorestauratere pro Oechy a Moravu v Praze vyda pro sve elenstvo a restauraeni podniky jednotne jidelni listky v ieci a nemecke, ktere maji pHslu§ne rubriky pro pbtadovane odberni listky. V restauracich se zavadi tak zvane "denni jidlo", ktere bude vydava.no bez listku. Budou to na pt. lidova sekana s ptilohou, pokrmy z vnittnosti, jidla z ryb, jaternice, brambory, zeli, bramboroe knedliky a pod.

y

veselohra ye tiech jednanich OSOBY: Jan Svoboda, legionalskY kapitan ze Sibire Jerry Pavlik Ema, jeho chot' pi. Vilemina Pavlik JUDr. Eduard Roubal, jeji bratr Lee Pavlik Karel Svoboda, statkat z Chrudimi Louis BoucinST Inocenc Pudivitr, ministerskY rada Jerry Chalupa Matylda, jeho chot' pi. Ruby Holly Klara, jejich dcera, sl. Amalie OvesnY Rezi Fajnova, organisovana sluZka sl. Eleanora Drozda Alois Petrnou'Sek ,jeji milovnik Stanley Pavlik Dej v Praze. — Doba pritomna.

ZAtATEK PItESNE V '7:30 VEtER. — VSTUPNE 25c A 10c Divadlo iidi p. Jerry Chalupa. — Napoveda p Dan tuba.

Mezi 1. a 2. jedninim promluvi Dr. Eduard Mieek o Ceskoslovensku Po divadie taneeni zabava teinkovati bude

kapela Czech Melcclians z Granger Krajane z blizka i daleka jsou zvani, by se pti gli pobavit na toto krasne divadlo a podporovali tak akci za ifdelem osvobozeni naSi stare vlasti z rukou hrozneho nazismu.