Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at Wes t , Texas. under the Act of Congress of August. 24th, 1922 ROCNiK (VOL.) XXIII.
II
WEST, TEXAS, ye stkedu, (Wednesday) 14. srpna (AUGUST)
EJSTARSt a nejvetk kritikou demokra.eie byla kritika aristokratal. Odsuzovali ji jako smer, neschopnY tivota: vtd ‘ yt' glo o pokus nahrazeni po staleti ptirozene nerovnosti a rozdilnosti mezi lidem a aristokraty za umelou a nestalou rovnostt politickYch pra y a moci. Demokracie je organismus bez hlavy; je Vladou vkch, provozovanou ptedaky chaotickYch stran, v nit lokte a ramena utladuji vtidcovstvi mozku. Demokracie — tikaji lordi — dave, motnost lidera prilmernYm, podezira, inclividualitu a inimotadnost, nastoluje davove mravy a zvyky a snituje tivotni troven i zpilsob tivota. Demokracie je nestala, ponevadt opira svoji mot teoreticky na majorite, ktera, ye skutednosti nikdy neexistuje, vyjma, snad v ptipade voleb a proto nikdy nedovoluje zfizeni stale a pevne organisace. Ponevadt zajmy lidi anebo skupin se malokdy shoduji, je slotena dnegni spoleenost ne z majorit, nYbrt z minorit; a nejsilnejk, a nejlepe organisovana minorita se pak zmocni vlady. Napoleon se dovedl vyjadtit o tato veci velmi vYstitne, i kdyt uvatime, te to byl vla.stne take jen pouhY plebejec. "Mezi narody a revolucemi", pravil velikY realista, "bude aristokracie vtdycky existovat. I kdyt se ji pokusite zavrhnout, potlaknim stare vrchnosti. vytvoti se zahy vrchncst nova a to z bohatYch a vlivnYch sttednich vrstev. Znidte ji i tam, ptenese se na vildce delnictva a lidu." Spolednost nema proto tadnY vYber mezi aristokracii a demokracii, nybrt jen mezi aristokracii jednou anebo jinou. Zapadni Evropa a Amerika potlaeily rodovou aristokracii jenom proto, aby na jeji misto nastolily aristokracii prtimyslovou a obchodni. Rusko vypudilo aristokracii bojaril, aby za ni dosadilo aristokracii komisatt. Rodova, aristokracie znamena„ vymezeni vtidcovstvi starYm rodUrn a rodinam, jejicht elenove jsou k tomuto it-konu vychovavani hned od narozeni a jit po cele generace. Je to institute stars oproti mladYm a chaotickYm vladam prinnyslovYch, nebo finanenich skupin. Nakonec tivot, kterY zvolna a jiste reei veechny problemy, udela konec demokracii zrozenim nave aristokracie z tad obchodnich a prtimyslovYch rodin, ktere nerozh'azi sve jmeni spekulaenimi vYsttelky, nYbr2 premeni je postupem generaci na nzemni vlastnictvi a vladu nad nim. Demokracie je jen mezihrou mezi dvema aristokraciemi, mezihrou, ktera bude brzy dohrana. Je zajimave, ze komuniste souhlasi s mnohyni z techto tvrzeni, nebot' oni take yeti Ye vladu minorit a nenavidi demokracii z hloubi dirk. Demokracie je na vymteni, tikaji kornuniste, ponevadt se zvrhla ve ,slutebnika hell, kteti mohou platit sve tiaty. Organisace stran je nakladna. Volby jsou pak dramatem, ktere si mohou dovolit financovat jenom milionati; ti pak tadaji za ueinene yYdaje svoji pattienou odmenu a to hned, jakmile Po skoneeni hry opona spadla. Koneene farkste ptechazeji ihned k Utoku a dochazeji tim k zavertim, jako kornuniste,
1935.
eiSLO 40.
UTOK NA DEMOKRACII, i kdyt vychazeji ze zcela opaaneho stanoviska. "Va.S. komunismus, iikaji, "je nebezpeeim pro spoleenost a civilisaci. Dokud demokracie se (lava ohlupovat vaSimi sliby zemskeho raje, musime ji potirat. Katdy, kdo rozumi lidem a uddlostem vi, te delnici nemohcu Edit stat. A nechaji-li za se.be vladnout nejakou polltickou kliku, ovladne je tato brzy sama. Ji2 kaalY student vi, z historie, te dcbrcty tohoto sveta se dcstancu jen lidem schopnYm a chytrYm a ae neni moan najit cestu, umotriujici slabYm ovladnout silne. Slain se dovedou spajit jedine k nideni; nikdy v2ak nedovedcu nic vytvorit. Proto revoluce nemohou realisovat ∎utopie; ptindeeji pouze nova tridni pravidla na misto starYch. Jedno je mimo to jiste ae totit revoluce nesou s sebcu vtdycky nepotadek a krutosti — i kdy2 ne hned pti svem propuknuti, tedy jste pti svem uplatiiovani. Rolnick stat, jako na ptiklad v Rusku, mute tyto krutosti pfetit, ponevadt jeho tivot zavisi ptedevSim od ptmly a jeji Urodnosti. A tem& pokraeuje ye vydavani avYch plodu i tehdy, kdyt nova pravidla krvave potiraji stars. Ale v priimyslovYch statech jako je na ptiklad Nemecky, Velka Britanie a Spojene Staty, musi komunisticka revoluce, slibujici rovnost, pasobit na v'Sechny schopne muae. Ti, kteti ji budou cdporovat, budou bud' zastteleni, nebo uvezneni jako podezreli. anebo obetovani jako beranci na oltat byrokracie. Vet2ina se jich vystehuje do zemi, neptedpojatYch proti schopnostem. A nak zamotand fysicka nebo ekonomicka vYrobni a dopravni machinerie se podstatne thorSi neodbornYm anebo nedbalYm zachazenim. Bude-li mozno najit yeas nove vedouci a techniky, kteti by tomuto npadku zabranili, pak neni pochyb, ae se z nich za par let stane vladnouci statni oligarchie. Nebude-li mono najit podobne muae v eas, pak fie ne...k prilmyslove zatizeni zhrouti, nak mesta rapidne upadnou a nastane doba hrozne bidy a chaosu. Kdyt naafi ptedkove tvokili Ustavu, podcenovali jednak nose hlupactvi a jednak nedovedli ptedvidat nebezpeenou komplikovanost moderni spoleenosti. Jak take mohli tito prosti lide, pine zamestnani den ze dne sharikou po skYve chleba, honbou za zlatem a sttibreni, .najit teeeni anebo ureit mykenkove pochody o problemech, ktere dolehnou jednou na stat? Podivejme se na mute, ktere si volite k yedeni sy Ych mest! Podivejte se na korupci, rozhazovani a vYstrelky techto mestskYch spra ycu! Vizte, jak rdousi rok od roku vice obchod vyggimi poplatky a ptiratkami. Hled'te, jak si ustaviene vymYSleji nova mista a sinekury pro sve ptatele, ptibuzne a zname, bez ohledu na to, ae ptetetovanim poplatkovYmi latemeny vedou mesto k upadku. Neni divu, te pak slukli a poctivi muti jsou temito pomery znechucenl a pochopitelne nestoji o souteae-ni na mista ve vedeni inesta; z yldete kdyt vidi, ae tito lide se nekiti ani zloeinu, ba te mnohdy pit nich pracuji ruku v race s vedoucian politiky. Mnohcly ziska yaji sy 2a-1 jed-
,nanim moo a vliv, te se tadnY iikad neat:IvaZuje prat nim neco podniknout. ‘ 6..dnY °bean, tadna rodina nejsou pied nimi jisti a bezpedni. Tito gangsteki tadi zcela neruaene, ania by byli vetejne pronasledovani. Nikdy nebYvaji obvinovani a kdy2 zemrou, jsou zpopelneni s pompami a ceremoniemi, obvyklymi u za,sloutilYch mutt. Proi:.' by se mel spravnY onus rmoutiti nad tim, te by nejakY silnY Ameriaan, se zdravou, prerijni krvi v tilach, udelal jednou konec vSemu tomu otravnemu politickernu kalu, vSemu tomu chaosu naafi prtimyslove valky a dal nam — i za cenu krvaveho kftu — vladu discipliny a jednoty, potadku a poeestnosti? ZlovestnY nadech :tohoto iitoku na demokracii je dnes veden na velmi rozlehle fronte ;je nutno si ptiznat, te mnohdy je v techto titocich hodne pravdy. Touti-li opravdu tolik naeich starch rodin po aristokracii, tolik prisluaniku stkednich vrstev vytrvale po faksmu, a padaji-li nejvYmluvnej§ich z nakch proletatil v prach pied modlou diktatury, pak se zda osud demokracie zpedeten; spojene neptatelske sily zdaji se bYt ureeny k tomu, aby svrhly nejzakladnejk instituci americkeho aivota. Nikdo se nevzchopuje k razne a vydatne obrane, a latest°, ae stale jeke nejvet gi Cast nakho lidu yeti v demokracii, je jako vetkna majorit neorganisovana a bezmocna, a proto v nebezepei, ze bude odplavena katdYm okamtikem silou hesel a hypnotismem Nebot' to je nutno hned v cliivodu zdfiraznit, te vae, co stavi oolpfirci demokracie proti jeji nehonosne a jednoduche skuteenosti, nejsou nic vic net sny a zase jen sny. Aristokracii rozumeji jen ctnosti aristokracie, nikoliv i jeji chybne, py§ne a nezodpovedne zakony a ustanoveni, za ktere je pak historie musela trestat guilitovanim; diktaturou proletariatu mini vidinu oestneho statotvorneho vladnuti, bratrstvi mute v miru a hojnosti .— ne any tragicke sceny terorti udavaestvi, hladoveni, bidy a intelektualniho otroctvi, ktere zachvatily na tolik let Rusko. Fagismem rozumi diktatora, nadkne vitaneho zfanatisovanYm davem, diktatora, staviciho autostrady pro turtsty, elektrusijici aeleznice, usilujiciho o ziskani modre stuhy Atlantiku nikoliv diktatora, udilejiciho ptisne tresty s yYm kritikiim, pripadne i smrt s yYm odpurcum, udilejiciho honosne funkce a fitady s yYm stoupenctim, diktujiciho existeneni podminky italskemu tisku a ptipravujiciho nezvyklY chaos sve zemi, at odejde. Naslouchame lakavYm reeem techto hlasa,telti krasnYch snt s oeima dokon ale otevtenYma, nebot' oni sami jsou skolebani v polosneni, i v tom ptipade, kdyt se nam chteji postavit v Belo a vest nas. Mushme nalehati na srovnani skuteenosti se skutednostmi, ne skuteenosti se slibovanYmi anebo chtenYmi idealy. Musime osvelit svoji parnet' a pripomenout si historii. Teprve pak si udelame dokonalou ptedstavu o torn, co ma, lepti vYsledek — zda despotismus, at' Pt v jakekoliv forme, anebo na,§e mirna, skromna, ale lidska demokracie.