Vestnik 1935 05 29

gan 51 ovanske Po dp or j ciJedtotyStatuTexas. act to 44 4.

4

)11

BRATR..5T\ Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W5st.:, Texas, under the Act of Congress of August, 2 th, 1922 ROCNiK (VOL.) XXII;-.

WEST, TEXAS, y e stredu (Wednesday) 29. kve'tna (May) 1935.

YLO napsano, te u Lipan zvitezily "mravni a rozumove sily naroda".

B Spojily pry se: aby daltimu nettesti ueinily konec. Co vgak nam fikaji jasna a nezvratna fakta? 2e yitezem u Lipan byla spojena glechta katalicka a kali gnicka. Jednota panska. Na strane poratene byl Tabor a s nim spojena skoro vtechna eeska mesta.

Za dlouhe valky trpelo nejen obyvatelstvo y enkovske, ale tet hospodafstvo venkovske, ale tet hospodatskY tivot ye mestech. Na fijmu hospodafskou mestskY tivel reaguje velmi citlive. Je otazka, prod ytechna deska me8ta v rozhocinem boji gla s polnimi vojsky taborskYmi, byli-li to jen "kaidci zeme?" Neni tento fakt sam svedectvim, te ko u Lipan o vice net o zjednani potadku v zemi? Na 'Atesti dejepisec pro feteni otazky konce revoluce ma jette jine pomricky net je hrstka pisemnYch pramenri. soudasnikri. Historie zna konce cele lady revoluci. Vi, te po anglicke revoluci (1648-1610) dogo k opetnemu dosazeni krale, te totet se stab po dlouhe revoluci francouzske (1789-1814). Zasednuti krale Zikmunda na eeskY Wm po revoluci ma tu sve analogie. Tvrdi snad dejepisci" anglieti a francouz gti, te obnoveni monarchie po revoluci bylo dilem rozumovYch a mravnich sil? Nikoli. NazYvaji vec pravYm jmenem.

Pik, te po revoluci zvitezila reakce a vysvetluji tento fakt jako vec ptirozenou. Tak musi postupovati take historik revoluce husitske.

Musi pkedevtim vyjiti ad skuteenosti, to husitske hnuti bylo opravdovou socialni revoluci.

Nesmi husitske valky Haiti jen jako boj husitskYch cepti s yelikYmi yYpravami ktitakri.

Kdyby go jen o tohoto neptitele, husite snadno byli by zvitezili nad celym svetem. Nad elm vgak nemohli Upine zviteziti, byla ohromna sila politickych, socialnich a nabotenskYch pfedstav, zakolenenych v lidstvu 15. stoleti V torn je prave tragicka situace prvnich revolucionatri, te maji proti sobe mohutnou silu tradice, ktera se uplatriuje i v tadach stoustfedu dostavil se president Roosevelt do domil poslancri, kde se soudasne shromatdil i serial, a v feei logickY dolotene vysvetlil kongresu, pfidiny sveho veta (zapavedi) pfedlohu, znamenajici hotove vyplaceni bonusu vysloutilcrim ze svetove valky.

Jeho fed tifena byla rozhlasem po cele zemi a k informaci natich etenatt, kteti nemeli pfilektost ji na radiu vyslechnouti, uvadime ji v podstate: "Pied ognnacti lety americkY narod, eitajici 120 milionri lidi, stal y e valce sjednocen za fieelem viterstvi. Otyky a tfi Ctvrtiny milionu multi bylo v uniformach a ostatnich 116 milionri lidi pracovalo, aby ty etyry miliony mutt v uniformach meli vte potfebne. Hned na zadatku valky tehdejti kongres a president ueinil opatteni v zajmu tech, kdot z valky vyjdou zneschopneni k praci, nebot' byly v parneti ty osudne nasledky, jake pkinesla vysloutilciim obeanska, Bylo tedy ueineno naletite opatteni pro vojiny a jejich rodiny a pozdeji behem valky zaveden byl system dobrovolneho pojigteni

LIPNSTI VfTEZOVE. pencil revoluce. VtolYt' revolta se vede jen Ve prospech nekterYch spoleeenskYch zmen, vg em ostatnim husite jsou bide sve doby,, jatci tact svetoveho nazoru, tYcht mravri navykri jako ti, proti nimt bojuji. Z toho pfedevtim yyplYve., clatit revoluce. Neni motno, aby revoluce zvitezila razem. IVItislla by riphie zmeniti lid. Podleha sile stare tradica. starych sklont jet vna.teji rozklad a poohybnosti do vlastnich revoluenich fad. Pada tu ta-

Bud'

zdriva, oteino.

Bud' zdrava, otdino! Vern posledni lisr — ne jako omluvu, ja pled tebou jsern dist — jak pozdrav prostinkY, v nejt jsem zas sebe klad.

A moh' jsem krateej jej a lepe vyslovit, po starem zprisabu, jak likava na.t lid: Ja na te vzpominam, mne po tobe se stYska a mam te z cele due rad!

J. S. Machar.

ke na vahu nesnaz vybudovati lady novo na miste smetenYch lade starYch. Zejmena pr y ni revolucionaki nemaji vzort, dopoutteji se hezbytne chyb a umotriuji s yrtenemu retimu., aby se znovu upevnil. Nejlepe lze to pozo rovati na revolucich moderni doby. Iteloas novoyekY revolucionat neni zatiten praktickou i teoretickou neznalosti spoleeenskeho vyvoje, tfebas minule revoluce davaji mu \TYstrahu, jak si podinati nema, neoclold, east° fitoku reakce, podniknutemu v piihodne be. Tak tomu bylo i za revoluce husitske. Ukol, kterY husitske hnuti vzalo na sebe, byl

piredlohu na Senat vyplaceni bonusu. pro mute v uniforme. Pozdeji ueineno bylo vladou liberalni opatfeni, aby vysloutilerim dostalo se nalekte pede v nemocnicich a umotnila se vtem rehabilitate v obeanskem tivote. Mimo to kongres natidil, aby ye yefejne slutbe se vojintim dala ptednost. Jednotlive staty takovym vojintim vyplacely menti bonus a poskytli jim liberalni rilevu na danich. Pro dobro vysloutilYch vojinri vynalotila federalni vlada do konce Cervna 1934 bezmala 8 bilionri dollarri a do roku 1945 stoupne to suma 13 a 01 bilionu dollarri, cot je vice net tli Ctvrtiny sumy, co nas stala naSe Adast ye svetove valce. Tato ptedloha tada hotove vyplaceni certifikatk splatnych at v rote 1945. Znamena to yydani 2 billiony a dy e ste milionu dollarri. Niei se tim cela sada peolive pfipraveneho opatteni v za.jmu vojinft. V pledloze se pravi, to nekteli jsou

C SLO 29.

telkY. Byl nad sily rnaleho naroda. Musila se riezbythe dostaviti dnava a cela fada jcmnYch nasledkii, jet sehraly do rukcu reakce. To y te ma a mime dejapisec vysvetliti.

Neni vgak motno, aby historik stinne zjevy revoluce, zavinene pfedve gim nepfatelskYmi pokladal za dcklady, to reybulce byla ne g testim, neeim, co ptiji.ti nemelo a nemusilo. Sem naleti na p1. vYklad o ram a jakosti ta.borskeho vcjska na konci- valek husitskYch. Nestati jen lici, te, tato vojska byla no skionku revoluce promitena cizim tivlem, jemut valka byla kemeslem, ale tleba ti, kdo byl hlavni pfieinou, te se stale vo:,sko ltisitske vytvotil•, prod podnikalo zajezdy do sousednich zemi atd. Pri analyse revoludniho protest neni motho, aby sym patie potomstva nebyla na strane huSitskYch revolucionatal tfebas se ukazuje te revoluce degenero'gala a dostala se do situace, jet dala pfiletitost reakci, aby zavedla "polaclek" a pod tim svildnYm plattikem dostala se opet -k mod. Je znamo, to Francie tfikral se rozbihala pornoci revoluce k republice. Dvakret tenth pokus koneil viterstvirn reakce nasledkem "chyb' 'demokratickYch rePublikant. Nikoho vtak ve Francii nenapadne, aby vildce a privodce • reakce slavil jako spasitele naroda.

Proto marny je a bude pokus historikriv lakenesti sympatie, ktere narod ma k padlYm u Lipan, na konto yritezii. Vtdyt' nejde tu o histo •icky omyl, ale o hodnoceni„ patvrzene celYm daltim vYvojem evropskeho lidstva.

U Lipan byli porateni ti, kdo zastavali v 15. stoleti zasady, na nicht, jak to PalackY doble vylotil, byl zavisly darsi pokrok lidstva.

Na torn nic nezmeni dokate-li nam dejeptsec, te tito revolucionati proti rimske theokracii tonuli v takovYch a takovYch sudcich , sve doby. To milk jen slavu jejich zvYtiti, jetto jsou to prase doklady„ jak v 15. stoleti bylo nesnadno a nebezpeeno zvedati boj za nove spoleeenske Dr. Jan Slavik. nyni v nouzi a odkazani na podporu, ale tech neni mnoho. Daleko vice je tech, co nebyli v uniforme, trpi bidu a nebylo pro ne tolik ueineno jako pro vojiny. Mam za to, to prate schopnYm obeanrim ma se dostati stejnYcli vYhod, bez ohiedu na to, zdali nosili uniformu nebo ne. Pfedloha dava mnoho vYhod vysloutilYm vojinfim na fikor zmrzadenycli a prate neschopnYch vojin y.. Stane-li se latedloha tato zakonem, krute zasahne ty, kdot maji ureitY pkijem bud' ye forme slutneho nebo pense. Katda, zeme, kde se pokusili vy-rovnati sve zavazky timto zprisobem, toti yydanim papirovych, niCIm nezarueenych panez, doekala se katastrofalnich nasledicti.

Ptedloha tato ohrotuje fiver SpojenYch Sta.td. kterY nyni jest dobrY. Take upozorriuji, te kongres neueinil tadneho opatteni, aby vYmerem daltich dani opatfil se pitem ku kryti tohoto obrovskeho vydani. Nemyslim na minulost a nemyslim pouze na dfletek, ale na budoucnost. Myslim na ty, kdot zemfeli ye valce, na jejich vdovy a sirotky, ale my(Pokradovani na str. 9.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, je2 by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, poiadatel picedkieda y e singslu stanov Tiskovennu VSTboru k vlastninan rozbodnuti.

Wheelock, Texas.

Ctena. redakce Vestniku, mile sestry a bratti!

Jsem vyzSrvan nekterSrmi Oleny na gi Jednoty, bych napsal dopis do Vestniku, 2e prS, co se se mnou stalo a podobne, ie tak dlouho nic Tegi mne, 2e me dopisy nekteti nagi eleni radi etou, valim si toho, 2e mam u nich nejakou cenu. Bude-li bratr Moudka mit se mnou trpelivost, tak si dnes s vami spolusestry a bratti kapanek pohovotim.

Ptedne napi gi o podasi. To mame ted' ji2 ce1Sr mesic mokre, pr gi nam nekolikrat za tS(den ,tak 2e vge dosti hezky roste, trava nejvice. Pravil jsem ondyno mame: Jo, ten braterka Jos. Barton vyna gel patent jak ptivodit de g t', co2 si u mne jednou udelal dobre oko, ale ted' zase by mohl vynajit, jak degt' zastavit, by si u mne udelal je gte jedno dobre oko.' Pak kdyi bysme se /lady spolu segli, bysme to propili. Ov gem, 2e on by musel platit, ponevadi on ty patenty vynagel.

Ve Ctvrtek veCer pti gel k nam otec. Bydlime od sebe co by elytikrat kamenem dohodil.

Pravil mi: "tet1 jsi Barto gtv dtipis v dnegnim Vestniku?" Jatku: "Zadal jsem jej List, to zadalo prget a mama volala, tato honem pojd' mne pomoci zavtiti kutata! — tak jsem toho musel nechat. Pravil nam: "Doti, onu piseri bosenskou, co me. bratr Barto g v dnegnim Vestniku, u nas ye stare vlasti zpivavali pied 56 lety. Mne bylo tehdy 16 let, a v ge si dobte pamatuji. 0 neco pozdeji, kdy2 jsem byl odveden k vojsku, mnohokrate jsme onu piseri zpivali, ale ted' jsem na ni po dlouhSrch letech zapomnel."

Pravil jsem otci, ie jsem onu piseri slygel zpivat asi pied 20 lety na Smetane, toti2 tak se ono misto v Brazos okresu jmenuje, aby snad dtenat nemyslel, ie stall na smetane. Zpivali ji sokoli, meli tehdy jakousi slavnost. Byla-li by to ta maid piseri nevim, Deb jsem si zapamatoval jen prvni ver g, ten je ten samSt. Pravil jsem otci, by nam ji zazpival, tak nam ji zpival, ale ne celou, neb pro plat nemohl, mama plakala i deti, jen breeel. Otec mne 2adal, abych napsal do Vestniku, 2e en na to ji2 nevidi a ttese se mu ru• ka, 2e abysme my zde vychovani nemysleli, 2e je to pravda. 2e Turci nagim vojakam vylupovali odi a tezali u gi, ze pry to &elan rakougti clUstojnici mrtvSrm vojaktm a tikali pak nagim vojaktim, 2e to delaji Turci, co by je hodne na Turky rozlobili, neb hledeli Turky co nejvice nieiti. Rakou gti dustojnici pry naporudili Turky nezajimati a netivit. Otec pravil, ie z jejich vesnice jich tam bylo 16, z nich2 nekteti byli Turky zajati, a ti jak se vratili 6=0, vypraveli, 2e Turd k nim byli laskavi a lidsky s nimi zachazeli. Otec pravil, ie Turci byli utlaeovani od rakouske vlady jako nag narod, a proto se chteli odtrhnout, ale gpatne dopadli. Jeden ()taw kamarad, nejakS( Adamik, te2 byl v teto bitce a 02 byl Turky zajat. Kdy2 jsme byli pied 23 lety ye stare vlasti na nav gteve, dasto k nam dacha.zel a vypravel o torn povstani Turku, neb nevim jak bych to mel napsat, nemS ilim-li se, pravil, 2e to valka nebyla. Tento elovek, co jsem ho poznal, byl dobrST narodovec a zbo2r47, nejednou u nas pravil, pit tom plakal, 2e by si velice 0'0,1 net zemte, by se dodkal, aby se nag narod stal samostatnSrm. Doekal-li se toho Buh vi.

Kdy2 jsme pozdeji se vypraveli na zpateeni cestu do Ameriky, pti snidani otec pravil matte: "Mama, Cairo se nam loucilo pied 20 lety s na g im krajem, ale dnes to bude je gte bolestnej gi." `tkoda, 2e jsme sem jezdili" pravila matka. "No, zapomenem zas, aspott deti

VESTNIK

poznaly ten na g start kraj (tedy my dva, moje rnalidkost a sestra).

Po snidani pro nas ptijel sedlak s vozem, j eho jmene' vymizelo z pameti; veal jsem ho dobte, neb s jeho kluky jsem si hraval a chodil po muzikach. Tak jsme kufry a zavazadla nalo2ili na vta, matka se sestrou i s onim sedlakem ji.2 sedeli na ooze, jako Ze jig jedem. Otec pravi: "Poekej chvilku. Pojd' Frantiku, pitjdem je gte strYekovi Adamikovi dati posledni s Bohem. Byl jii nekolik dni upoutan na loci. Kdyti jsme prisli do svetnice, poznali jsme, ke ma dosti silnou horeeku, otec ptistoupil k loll, podali si ruce, tekli si cost, ale ja jsem jim vyrozumel jen jedno slovo: s Bohem! Pro plat nemohl mluvit ani jeden, ani druh'. Poznal jsem tehdy, ie jsou opravdu dobti ptatele, ac on byl star gi otce nekolik let. Mile pravil, kdy2 jsem mu daval s bohem: "Bull y am iehnej synku! Bud' hodnY a pamatuj tarn v cizine na na g narod; vzpomen si na stareho deskeho eloveka" Na onoho starce dasto vzpominam, ptal bych si vedeti, jestli je gte Zije, ale asi dtima vednY sen.

Kdy2 jsme pak vyji2deli z vesnice, prase 11desli z kostela, byl jakSrsi svatek, a vgichni na nas volali: S bohem, s bohem a ptali nam gt'astnou cestu. Ze na ge °di nebyly suche, si domysli kaidSr . I sedlak plakal s nami, pravil, 2e takove loudeni v teto vesnici, co on pamatuje, nebylo.

Snad nekterS, dtenat nebo etenatka by radi vedeli, jak se ta na ge vesnice jmenovala?

Vetetoy u Kyjova. Na nadraZi Ze bylo loudeni bolestne smutne, neni tteba podotSikat, neb tam 'name hodne ptibuzenstva. Opravdu jsem mel ten selskSr lid rad, neb jsem sezna.1, ze jich to te gi, ze nas poznali a 2e se s nami uprimne loueili. Matku velmi trapilo, 2e se vice nesegla s nejmladgim bratrem, kte02 pied tim pobyl u nas v Americe hezkou chvili, na to pak odjel zpet do stare vlasti.

My jim nepsali, 2e tam ptijedeme, chteli jsme je piekvapit, ale ptekvapeni bylo na obou stranach. Kdy2 my jsme nepsali, oni take ne. My tarn pfijeli v listopadu v roce 1911, a strSreek byl zerntel v srpnu, tak 2e nas takova zprava velice ptekvapila, matku v gak nejvice, neb ho stale vzpominala, mela ho velice rada. Zanechal man2elku a nemDim-li se, Best deti, nejstar gi 15 let. S timto nejstargim synkem, tei mu bylo Frantik, jsem si po nekolik let dopisoval, pak v eas valky byl tee odveden, pak byl tetice ranen a v poslednirn jeho dopisu psal mi ie je jiZ 13 mesicu v nemocnici, ze je jii dosti zdravY ,a Ze pa valce k nam zavita, cot byla vkly jeho touha, bohuiel nespinend, neb vice jsem od nich neslygel, a na posledni muj dopis nedostal jsem odpoved'.

Na lod' jsme vsedali v Bremenhafen, na toho stareho Hanovra, na kterou2 lod' si mnozi ptistehovalci pamatuji, jell jsme do Baltimore, pak do Galvestonu. Ja„ jsem na deti den na lodi onemocnel, aC jsme meli svoji kajutu, neb otec na dolar nehledel. Velmi nas na to daleke ceste opatroval, by jsme neonemocneli. Pravil: "Doti, penize si nadelame zas, zdravi nikdy." Ale me maliakosti co melo bYti lope, bylo hfite, dostaval jsem chvilemi silnou horeeku, Ze se mne zdalo, ie mi musi hlava puknout. Tti Micah ke mne chodili a ogettovatelky mne velmi opatrovaly. byli starostlivi a smutni, ja. se pokougel usmivat, ale casein to ne glo. Deset dni jsem nic nejedl jen pit konservovane mleko a medecinu. Rodietim jsem se nedivil, neb miti jen dve deti, byli by men smutnou upominku na cestovani do stare vlasti. Ze sem a tam nekdo na lodi zemiel, myslim t. e to je vklycky a pak o pulnoci neboaika goupnou do mote. Tito Micah a ogettovatelky byli nemeckeho pavodu, byli k nam velmi laskavi. Ovgem za penize je laska.vY kaidY. Lekati jsou na lodi zdarma, ale kdy2 se jim ptiplati, tak hledi pomoci. Po deseti dnech mne horeeka ptegla, bylo mi lope, ovgem slabs/ jsem byl a thud' ai — Nemohl jsem na loth nic jist, neb to jidlo meld divnou ptichut', asi proto, 2e bylo vateno parou

Ve stiedu, dne 29. kvetna 1935.

Pak kdy2 jsme ptijeli do Wheellock k tetiece Mikulcove, tatinkova to sestra, nemohla mne poznat, pravila, ze vypadam jako Lazarek. Te2 uZ odpoeiva: veenY spanek. Pak jsem se nadYcha,1 -Who texasskeho vzduchu, na' kter' jsem byl zvyklY a leail mne take jiZ zesnul', doktor Mondtich, tak 2e Ziji do dnes.

Tonto dopis z Vestniku vysttihnu a zaglu na starostu do one vesnice, kde moje rodiee pfebYvali, neb bych lad veal, kdo je-ste nagich znamYch, a dostanu-li odpoved', podam ji do Vestniku, kdy2 to bude atenate zajimat, neb doufam, ae mnozi etenati tento kraj znaji.

Jeate.mne otec natidil, Ze mam od nej P oslat pozdrav na celou Jednotu, zvlalte braterkovi Bartogovi, by psal zase, neb radi Vage dopisy Cteme. Otec pravil, Ze my mlad gi bychom meli vice dopisovat, 2e a2 ti stati odejdou na \leeriest, Ceske noviny budou mit dopistil poNdku., Vzpominam, kdy2 mne bylo 12 let, napsal jsem prvni dopis do Svobody, kterou vydaval zesnulY kraja.n Haidu gek. Otec mne trochu pomohl. KdyZ jsem dopis nesl na pogtu, srdce mne prudee klepalo strachy, ie mne to redaktor neuveiejni, a pak kdyZ mela Svoboda eekal jsem u testy na po g taka. Jaka byla moje radost, kdy2 jsem shledal, Ze redaktor maj dopis uvetejnil, a pod nim podotkl, bych psal zase, 2e mne vypoinfiZe; kdy2 udelam neja.kou chybu. Tehdy v mem dvanactiletem rortunkil jsem vetil, 2e mam v nem piitele, kterY je ochoten mne v Ceske keel poutit a vskutku jsem mel, neb nejeden jeho elanek mne poudil o Ceske veci. Gam est budi2 jeho pamatce!

Tak bratie Moudko, myslim, abych toho jig nechal. Dekuji ti piedem za trpelivost.

Do 'Ceske gkoly jsem Olt se nechodil. Ve stare vlasti jsem byl nejednou ve gkole, ale ne se &it. Slibuji yam, 2e a2 se sejdeme, ie Vas podastuji doutnikem, ale rozumte Ceske yeti, dobrSrm! Ptigel otec a sail' mi, 2e ten sedlak, a kte161112 jsem se zmirioval nahote v mem dopisu, jmenoval se Fr. Jandora.

Pozdrav zasila cele Jednote, Vag, Frank Vytopil.

Pozn. red. Dopisy va geho dru'hu Cteny jsou naai bratrskou vetejnosti s nemalYm zajmem.

StarSrm cdivi neZapomenutelne vzpominky na oteinu, mladYm zde rozenYm osvetli mnohe veci jim malo neb vtirbec nezname. Tann se na shledani s Vami i elenstvem va geho tadu pri nedaleke piile2itosti, toti2, al budete potadati vetai podnik tadovY. Zdravim Vas i vageho otce, pieji zdar!

Bieclava, 6eskoslovensko.

Ctend redakce Vestniku a etenati!

Letogi rok mame slibriej gi vyhlidky na firodu, vlahy spodni a vrchni dost, vae krasne roste, ale ov gem musi se Cekat, a2 jak vysledek dopadne.

Ted' jest velikY ruch volebni, 19. maje senatorni a poslancil a 26 zase okresni. Zde se odbYvaji jednou za 6 let a jeliko2 v dem.

Oeskosl. jsou vazane kandidatni listiny, tak mate jedny a ty same osoby ve vlade, ale stran snad 19. Pouze v Bteclave. pit poslednich o-becnich volbach jsem napobital stran 13.

Jeliko2, mluviti stfibro a mlaeti zlato, aby se pedestal pod okap, protoie jest zde zakon na ochranu republiky, a zmocnovaci tiskovY zakon. Pouze podotknu, Ze nejlep gich statnikii 6eskoslovensko pozbylo v osobach Ra gina a teti2 nebojacnS7ch. Od tech dab narostlo v oeskosl. 972 kartelir a trust', tak se domyslete. Jednotlivci 62asne bohatnou, stat se zadluZuje a ov gem vgechny vrstvy obeanstva velke dane a pfiralky plati. Zato ale 5000 vyvolenYch od Jordanu vlastni za 120 miliard toti2 polovieni cenu 6eskoslovenska. NezamestnaaVeh jest v rep. kolem milionu lidi a nevadi, aby sem nebyli vpougteni dalgi emigrant z okolnich sta y, jako by toto byla Palestina zaslibend, a ti ubiraji dal gi pravi lidu u soukmenovcir.

Tak Vy p. Brenner nevetite, 2e by se mohlo vest zle ruskemu lidu. Pravi vlastenci slovan-

Ve sttedu, dne 29. kvetna 1935. sti pteji vSem slovanskYm narodrim to nej lepgi a nejlepsi zarukou, aby nad nimi vladli zase vlastenci Slovane, ale v Rusku tomu tak neni. 0 to mmame ptesne doklady, vidyt' jit vgechny narody zaeinaji si vAimat tidd a tikat jim pravdu.

V katolickem amer. easopise "The Cross" klade universitni prof. Donald MacLean ur cite otazky Samuelu Untermayerovi, vedoucimu tidovskeho listu "World Jewisch Economic Federation".

Tyto otazky zabYvaji se pomerem zidu ke komunismu a bezbotecke propaganda a zni takto: "Mutete mirici, kolik je tier Kominternu?

Jest piehaneno, kdyi se tvrdi, ze 545 nej yySSich sovetskYch Atednikri je 447 t. j. 88% mai? Je pravda, to Jarosla yski, Sef bezboticke fronty i propagator atheismu je tidern?

Je pravda, to TrockY, Ziriovev, Kamenev, Litvinov a vetgina vedct jsou tide? Je pravda, ze vgeobecrie jako apo gtol komunismu, uznasally socialista Karel Marx byl tidem? Je pravda, to president bankovni firmy Kuhn Loeb a Cie v New Yorku daroval Leninovi milion dolartl k financovani komunistil?"

Samortejme, ze univer. prof. MacLean nepottebuje eekat na odpoved', protote tato odpaved' je dana samotnYmi otazkami.

Ana, p. Brenner, v tom sovetskem raji se vede dobie take jen jednotlivcrim, tak dobte jako v kterekoliv burtoasni zemi, jak to komuniste nazkvaji. Dala-li tidayska firma milion dolarti z New Yorku na propagandu komunistskou, kolik darovali teprve v celem svete tide? Le by to daroVali, aby ruskemu narodu vytvotili raj? Pravda je, aby pomodi ruskeho naroda a ruskeho bohatstvi se do-stali k svetovlade. KatclY proziravY arijec by mel dist "Protokoly" ze shromaideni SionskYch mudrcil z roku 1897 v Basileji vydane, ktere byly ziskany z tajneho iikrytu ye Francii a jsou ye vkch jazycich ptekladane, ye sta tisicich exemplatich v katcle zemi. Ve .814catich zioniste podali talobu proti tomu, ale nemohli dokazat, ze nejsou pravdive, tieba maji pyramidy zlata. Jak interntionalni vlada yypada, vidime z bezpravi pachanem v Rusku na slovanskem narodu. Co odveta nastala nova era arijskYch narodri, jakotto stavovska demokracie dnes jit skutkem v Italii, Nemecku, Rakousku, Polsku, Bulharsku, Portugaisku, Estorisku a v celem svete je na velkem vzestupu. OvSem tidovske a poloiidovske tisky nazYvaji to u vas Hitlerism, a vytYkaji Hitlerovi, to je vrah. Carske Rusko bylo tat vrahem, adkoliv za poslednich 58 let bylo za cart 55 poprav politickYch, ale nepodotknou kolik milionu Slovanti bylo zmateno za pouhYch 16 let.

Nevette velkokapitalistickYm tiskum, ty se zakladaji na "Talmudu 8ulchan Aruchu", ktere by mel Cisti katclY arijec pro svoji zachranu. Mame obchodni a velkotiskovou velmoc ponejvice v tidovskYch a polotidovskYch rukou, knitni obchod jest taktka v jejich rukou, slukie eetby mai°, zato ale gpatneho braku nejvice. Zaleti na vas tatici a matky, aby vase dorilstajici mladet to neeetla. Prato Hitler, kdy2 distal se k mod, tak to jednoduge spalil a vice takovY brak nesmi tisk chrlit a otravovat narod.

A jegte yam neco vysvetlim z na geho tisku, kterY vydavaji ponejvice hebrejci, najdete tyto slova: tendence, tolerance, frekvence, sensanse, subvence, sanace, diference, benevolence, inflate, deflate, reflace, devellace, deposit, deficit, humanita, disponovat a jinx slova a ptam-li se nekoho co to a to slovo znamena a 2adnY takika nevi, proto se laskave obracim na pana Bartok, co na tu zkomoleninu tikate. Pravda br. red. Moueka napomina dopisovatele, aby psali co nejspravneji Cesky a x tomu v Americe, a v Ceske vlasti 'name packovat pies spitvotend slova, proto takove platky vribec nekupuji, ttebas je to lacine, ale odebiram od pravYch arijct nezprznene a vecne, tieba hodne draik, nebot' nag e trusty to umi zacenit, a pak skrz censuru to musi projit.

Ani svoboda tisku, slova a tat ne shromat-

VESTNIS

dovaci a petieni. Hany se kydaly na Slechtu za Rakouska, ale dneSni, to jsou samci, obzvliSte ti, kteii tam pti gli s rortrhanYmi kalhoty a dnes pobiraji 1 sta tisice, a vtibec tolik karupci a afar nebylo za celYch 300 let za Rakouska, co ted' v pouhYch 16 letech.

6, ket by se mohlo vgechno Slovanstvo spojit, kdyi Germani zaeinaji vystrkovat rotky "Drang nach Oesten".

Ku konci zdravim redakeni spolubratry a celou Jednotu, ale obzvligte tady: San Antonio, Vyzovice a Robstown, jejich dlenem jsem byl. Zdar S. P J. S. T.!

VAS spolubratr, Vaclav Podegt.

Louise, Texas.

Mill dtenati!

Prase nam zapr gelo, tak napik par tadkii.

Napik par mojich zku genosti z meho mlacli.

Pochazim z Chvalsovic, do Dobk jsem chodil do gkoly, asi slabou hodinu testy. Pochazim z chudobnYch rodiefr, men jsme chaloup-ku a asi dye rnetice pole. Deti jsme byli ety11, 3 kluci a 1 balks,. To bylo mot skromne tivobyti, otec vydelaval kde se dalo co vydelat, a take jezdival do Pruska za praci zednickou, pti ktere pome.hal. Tam plativali za pro.ci lepSi mzdu. Kdyt jsme dorustali, stark bratr jezdival s otcem do Pruska. Jelikot se byl vyudil zednikem, tak vydelaval vice net otec. Tu prislarada. na mne, to si mohu vysloutit nejake kalhoty a kabat, ze to bude lehdi pro rodide. Mileho Francka zavezli do Nemec, za osm zlatYch. To si nemyslete, to skutedne zlato. Byly to takove hadry, byl na nich vytitten Franz kaiser Josef, a ten piedmet jsem nenavidel ut tenkrat.

Past dvacet kusti hoveziho dobytka a asi 30 ovci, udriet to pahromade, byla to pro mne dost velka svizel, a stavalo se, to dasto jsem dostival nejake ty neberne. Byl jsem zjed nank u Nemce. To jsem vyhanel stado rano a po poledni. Mezi Arodami nebyl tadnY plot, tak nekterY dobytek skodil tam nebo onam do ilrody ,a to bYvalo k moji gkode, neb kdyt se k tomu objevil majitel, tu bylo hned par pohlazeni pa tvati a hlave, to vSak jsem jrt byl s takovYm povolanim obeznamen z domo-va. Bylo mi teprve 10 let, a toho dobytka bylo na mne mot. Ti Nemci byli jako dobytek, samY platdeutsch a nebudu podotYkat jak na t. narod nazYvali; to iaden narod nedoke,2e pkezdivat naSinctim, jenom Nemci. To byla takova tee', to se nemohli domluvit. Krum loy to bylo pal Ceske a pill nemecke, a Nemci miuvili spravneji. Prachatice take pill a pill, a bylo tam take stale vojsko, myslivci.

MnohY ze dtenittl si pamatuje. to Prachatice mezi kopci. Husinec, to je blize vYchodu, pak Vlachovobtezi, tam jsem si Casto koupil cerbulaty. MnohY se bude divit co to je? To jsou kollske vutty nebo psi. Tam ten kraj jsem znal co malt' kluk. V Oekine tarn byli sami tide a meli tam tidovsky hibitov, na nemt byly takove velike kameny. Jednou jsem se ptal starkho tidaka, prod mail ty velike kameny a on povidal, to takove kameny pokladaji na zemteleho, by tam odtud neutekl.

Byl jsem rid, kdyt leto uteklo, neb moje svizele piestaly. Milo jsem se naudl, neb ti ()Wane neCetli tadnYch novin. Kdyt se segli nekdy dohromady, tak men velkou polemiku o samYch ojexen a Kue, o torn miuvili celeho puldne.

Kdyt ptigel podzim, to jsem musel snaget jehliei v lese na vuz. To se nahrabalo na hromadky a vozilo dorriti, by vystadilo pies zimu na stlani pod dobytek. To byla price obtitna pro velikeh.o ne tak pro maleho. Kdy2 se nedalo to Mat, tak se mlatilo, a ja take musel mlatit; byvalo nag obydejne pet, a ja jsem to skOro vtdy spletl, a take jsem ihned dostal vYplatu. Mtitete si ptedstavit, jak se mi to price zamlouvala. Ten sedlak byl udinenY grobi a' n. Jednou jsme spolu naplriovali tit° do Pytle, ji driel pytel a sedlak naplrioval.

Mne se chtelo zakaSlat, tak jsem hlavou uhnul na bok a pytel se ph torn drobet skiivil, a tu jsem dostal tolik nebernYch, ze jsem

Strana 3 zapomnel kde jsem. DruhY den jsem se obudil, a vette mi, to jsem byl pfekvapeny, nab jsem ltele v posteli v petinach. Tam maji zvyk, to katclY eeledin leha v ma.Stali na tezance ,a proto jsem byl ptekvapeny. Byl jsem sama boule a modkina. Kdy2 jsem se troehu vyloupal, tak jsem Sel ku ptedstavenemu, tak mi totit natroubili star gi lide, a jsem je tet poslechl. PtedstavenY mel starkho delnika, a ten mi pfetlumadil, co se mi stale, on napsal nejaky protokd, a povida, ze je mu divne, ze jsem tarn vydrtel celY eas, neb to jim katde let° kiuk utekl. Ten sedlak totit katdemu klukovi natbauk, aby mu nemusel dat tadnou slutbu. Mne vSak doma ptikazali, to at' posloucham, to byla od redid:I obytejna nauka. Mne take nezaplatil, at kdyt jsem ptikl s otcem, a pak mne musel vice zaplatit net jednou tolik.

To je vychovani chudeho kluka ye stare vlasti: same otloukani a postrkovani. OvSem vSichni nejsou tak urputni, a jsou tat Nemci, to se jim musi dat v gecka test. To byl jedink neglechetnY Nemec, co nernel tadnY cit.

Budu pokraeovat.

V Acte, Frank Churan.

Moulton, Texas.

Ctene. redakce Vestniku!

Bud'te tak laskavi a melte strpeni s timto dlouhYm dopisem. A cteni etenati a denatky pozor, etete opatrne a ptiletitostne dvakrat.

Jak je ted' ticho o dr. Townsendove planu.

Ale on tije, a jeho ptiznivci, a doufejme, ze budou titi. Kdekatere noviny o prosperite, ale bud'to nechti neb do Townsendova navrhu nevide neb se boji vetejne vyslovit.

Komu by ten Dr. T. navrh ugkodil? Tedy nahledneme drobet dal a ptedloime sobe katdY zvlagt', jestli by Dr. T. navrh byl prospeSnY pro prosperitu nebo ne.

Co jest Dr. T. navrh? On chce, aby katclY statedek nebo statenka po 65 letech obdrteli 200 dolarft mesieni pense, ale jest podotknuto, ze z tech pellet by tadnY nesmel hotove. penize tadnemu davat a pak ze ty penize by musel katclY mesic utratit. Jest mnoho lidi, ktei-i tikaji: "Ja bych tolik penez nebyl vstavu utratit za mesic." Oni ale by se nautili, to by je utratili tieba je gte vice. A to by zbudovalo prosperitu rychleji net cokoliv Arida°, ponevadt by penize ptiSly do obchodu.

Kolik asi je tech starych lidi„kteti nemaji tadne deti, praditky a tak dale, a ptibuzne? Ti stateekove a ty babieky by tem ditkam nesmell dati hotove penize, aby je ty ditky mely rady. Ale kdyt bych ja„ tolik dostal katclY mesic, ja, bych jel katclY den k nekte-rYm ptateliim a ptines1 bych jim dost, aby mi mohli dati dobrY abed. A ditkam bych dovezl ledacos: puneogky ,obleky atd. Pak 'name Red Cross. A katdY alovek patti k nektere vineb spolku. neb ma velikou pojistku k placeni katdoroene. To by mohl pak platit mesidne. NekterY se pazastavi a tekne: "Ja bych nemohl ani na kostel nic dati", atd.

Ja bych to alai nasledovne: kdyt by sta r -velinaykost,jbchmplaode motnosti cement, cihly a pisek, nechal navest atd., a to by take pomohlo.

Kdo by z toho mel ptijem? Ja mam zato, to obchodnlci by pti tom netratili ani novineb ti stati radi Ctou. NekterY tekne: "No, to je dobre, ale pro naSeho velebneho bych nemel hotove!" Ja bych nakoupil slepic, kachen, husi a nechal bych to dovezt na faru, a velebnY pan by mi za to tak podekoval jako za hotove penize.

Ptatele, ukatte mi jednoho obchodnika neb temeslnika, neb kterehokoliv jednotlivce, kdo by pt-i torn trpel, kdo nema vie net 100.000 do-that. Farmatske vyrobky by byly dobte plaeerie, delnici by byli dobte placeni. Dr. T. to ma dobie vypoditane, on jest pro chudY a prosttedni lid. A proto ten chudY a prostiedni narod by mel ocenit dr. Townsenda navrh, ponevadi on vi, kdo trpl a jest utiskovan.

Ale pti tom Dr. T. nechce dat pensi jen chudYm lidem, on si pteje, aby katdY elovek,

Strana 4.

VASTNIK

bez rozdilu, kdyt dosahne 65 rota, aby dostal pensi, a oboji pohlavi. A ten, kdo dostaVa Deb jest opravnen k pensi, totit po 65 letech by se musel vadat veeho obchodu neb kernesla a prate. Pratele to jest k uvateni, to neni tadna maliekost. Ani neni tadne ptieiny, aby to bylo zavrhovano a bourano, a katclY kdo chce dati sve hineni o teto veci, mel by do toho dobte nahlednout ,a dobte o torn ptemYelet, dtive net pods sve mineni. Kdo Yeti v jednu vec, to jest: It a nechat tit, a aby svet varbsta.1 k leptimu, pak musime nahlednouti te Dr. T. jest velikS 7, rozumnY elovek.

A jestli se mu poda • i ten plan provesti, pak jeho jmeno blaho a prosperity, hlaeeno bude po tisice let prostkednim a chudYm narodem.

Nekteti mysli, ze kterak by to mohlo bYt, aby chudY elovek dostal $200.00 mesiene. Pomyslete na to, to od 65 let katclY elovek se chysta neb musi ptipravovat na tu dalekou cestu a te, pouze asi 10 ze sta, doeka. se 75 rokri a 10 a tisice se cloaca, 85 neb 90 let. Tedy svet se men' katcIS,r rok, to ale neme, nit co delat se svetovYm neb se Spoj. Statt majetkem.

Spojene Staty maji dosti majetku, o kterem mu chud'asi nemame ani poneti. A pak, kdyi

by Dr T. vyhral svirj trumf, kolik by ubylo tech sanatorium? Kde lezi tisice sta •eekil z bohatYch rodin a Sp. Staty a jednotlive staty je vydriuji. Kdyi by ta pense ptiela, tak aby kaadY dostal jistou dastku v jistem veku, bez rozdilu pohlavi a pytneho bohatstvi. Kolik by ubylo poplatkil, ktere kdyt by se daly do pokladny pro starobni pensi, pak by male se dodavalo z jinYch fondri. To-by katdY ()bean a obeanka melt vziti na uvatenou. A pak, jesty e sve mysli, to Dr. T. by mel bYt li podporovan, pak se neclat tacinemu ptemluvit a jednat podie sveho rozumu a ptedseyzeti. KatclY mute jednat jak sam za nejlepti uzna, ja veak doufam, to Dr. T. zvitezi a dokate lidu, ae to jest mine a bude to mine, at se to dokate a eim spit to ptijde, tim spice bude prosperita zde mezi farmati, obchodniky a delnYm lidem musi tato zaeit a dokonait. A jestli chudY lid nebude driet dohromady, pak drazi neoeekavejte prospe-ritu, neb ji sami hubite a zahanite.

NekterS7 elm& si mysli, ze kdyt on neb ona mail par tisic dolart, se oni jsou, bohati a ze Mit tadnou podporu nepottebuji. Ale Dr. T. na to hledi timto okem. On chce, aby katclY bez rozdilu dostal pensi. A kdo llama ptatel a chce bYt lepe postaven net $200.00 mesiene, ten aby se sam o sebe pastaral, cot' je spravne.

Tak si dobte rozvatte a ptemfelejte o torn a nebud'te aarlivi na ty chud'asy, ae by tech par let mohli v leheim tivobyti skoneit. Jest dosti tech, kteti stradaji celY aivot, odchovaji deti a na stars kolena, jak se to tika, ptijde nejake neetesti: pozbudou majetek, vyhoti, pak jsou takovi chud'asi nuceni otroeit na star& leta. Ja znam dosti ptipadii, co jsou potadni lide a neet'astnou nahodou ptitli o yea, co nahaspodatili za mladeich let ,a jsou z nich takita &bract. Ale Dr. Townsand tomu chce udelat ptitrt a ueiniti ty neet'astrie chud'asy et'astnYmi a neorIvis1Srmi, tak ze by na ne bylo pohliteno se cti, jako na sobe rovne obeany. Kteki se pak ,zahodi, to bude jejich vina. Dr. Townsanda navrh vyeisti Spoj. Staty, tak ze nebude tadnYch trampri a pobuchl. Pak katclY Okres a stat bude miti sve lidi doma.

A kdo by se chtel pkejet po svete, ten by mueel miti prrivodni listirm a musel by se ji vykazat odkud jede a kam jede, cot zatehna mnoho zla a podvoclit a (piny.

Ja jeete jednou opakuji, aby si to i miadi lide dobte rozmysleli a uznali zdravem rozumu, ze Dr. Townsanda navrh ptinese prosperitu a etesti pro celY svet a pro Spojene Staty vtibec. KatclY elovek by se mel o to zajimat a se pkesveddit, jestli to mute laSt a neb ne. A co mate bYt a co ne. Jestli jedna, tkida lidi ma pravo brat podporu a druha to ttida lidi na ne hleclet, a myslit si: No, jinak nejde, vtclyt' to ut tak je zatizeno, a ja to sam rteptevratim. Ale rrilltete pornoci to

a

pfevratit. Kdo nezaene, pak nemute ani pfestati, ani to dilo dokoneit.

Ku konci yam ptikladam dopis od pana, John Kellera, ze San Diego, Calif. A jest velmi n► oho dopisovatelft, kteti se zajimaji Dr' plan.

S fictou a pozdravem.

F. L. Filipp.

Moscow, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Take chci napsat par tadku do Vestniku, neb dasu je vice net pellet.

Nevim, jest-li yam, mili bratti a sestry, prei stale jak zde u nes. Jen to obeschne a zadnem nee° delat v poli, zas pref. ,ale 'east° leje jako z konve. Nevim, jestli ua nebudeme museti zavolat sem bratra Bartaee, aby nejake hadisko obratil na fenci bud' na jednu di druhou stranu aby uz pkestalo. On br. Bartoe ma kapanek jako etesti v tech vecech.

Pied deseti lety melt zde dva spiritisty, co deft' aahaneli prye, ale i oni ut jsou prye, tak jsme tu bez rady, leda nechat preet jak na Rusave v Evrope: kdyt preelo ,nechali preet.

Jo ono by se teklo, ze je to tert, ale co je moc, veecko skodi. Tak by 'de jeete na ty deete pane rostlo, jen ze zemaky nam asi shniji v zemi, jestli se to neobrati. Jeete nebylo tak ale, aby nebylo zas dobte!

Bratr Barton pine, ze kdo by potteboval puntik, no, necht' mu dopiee neb br. Mora y -kovi.Tamybcho teli,abyndet,' zastavil, aby ptestalo preet, neb korny urostou, ze kolovetrem nebudeme moci v nich orat, a baviny zarostou do travy. Ale jeete je tu dost baviny nezasete. Bratte Bartok., pitete o to pisni, jak ten kramak ji zpivaval na 'jarmarku. Je to asi takovY pkipad, jak u ne.s jeden prodival obrazky panny Marie a ptiely tenske a ohledaly, kterY je pelmejei a pravily tomu eloveku co je prodaval: "Pantato, kterou si mame koupit?" No, on jim na to odpovedel: "Vezmete si kterou chcete, eak je to jedno: deft, nebo d'abel". Nevim, cosi ty tetky myslily, kdyi ty obrazky tak pojmenoval. Tam prodaval obrazky a zde v Americe byl spiritistou.

Bratte Bartok, povim yam o tech dvou, co umeli ten deft' zahanet. Ti ze pry se umluvili, ae v jistou hodinu se budou duchovne bleovat. Tot katclY u sveho hausa elehal snad na zahrade ye plate. Na druhY den, kdyt se seeli tak se ptal jeden druheho, jest-li to bolelo. Tak si dejte br. Bartok dobrY pozor v to 2enske Hlidce, aby jako tento neptielo na karabae, neb jste tam , sam. Ale na druhe strand mate asi z toho radost, — ae jste potehnanY mezi tenami. To se asi pot'ouchle smejete do hrsti druhYm. t' e? No, jen piste a obveselujte br. a sestry, snad katdY rad vat dopis vyhledava a s chuti se zasmeje.

Vesela mysl, ze pry je pal zdravi, pravi prislovi, ale kdyt nekdy yam ledajaky darebak tu mysl zakali, a to east° takovy,ze neni hoden ani pohledu eloveka spravedliveho!

Bratte Bartok, Vy jste poslal piseri hodne starou a ja posilam piseri z teto posledni valky. Ale ptijedte sem k nam jako na be-sedu a zajdem si, jako tento za emuk ei -co to pie' — do dmuku a tam vas naueim pane notu to pisne, motna, to ji neumite, to bude epos, at ptijdete donna' se zpevem.!

1.At porria:siruj em, tou ruskou branou ven, vzkatte tam me mild pozdraveni, aby se vdavala na mne neeekala, ze jsem si namluvil holku jinou.

2. To holku takovou, tavli ocelovou, ta bude flamovat veude se innou, kde zrozen jsem to vim, kde zemru to nevim, kde ja svoje mlade kosti slotim.

Ku konci zdravim vS'ecky 'aloud Vestnik a pteji veern to nejlepti.

Louis Zvonek.

Ve sttedu, dne 29. kvana 1935. ftid San Antonio cis. 133.

San Antonio, Texas.

Pripomenuti vecm krajaninn v San Antonio a okoli!

Jit prieti nedeli, 2. eervna, budou hrat Ceske divadlo deeti studenti ze Statni university z Austin pod rizenim profesora deetiny Dr. Eduarda Mina u nas v San Antonio, a proto zncvu apelujem na krajanskou vetejnost u nes- a veech krajanskYch osa,clach v okol S. A., by se co motna v nejvatim podtu oeeti studenti cvidi deska divadla pro svou zabavu a zaroven propaguji Ceske ekolstvi, a vS7tetky jsou-li jake, °pet venuji eeskemu tkolstvi, tedy ut ta okolnost„ ze ac zde rozeni, sami snaai se probudit nadeeni mezi naeim dem, probudit je z narodni neteenosti, melo by kaideho povzbudit ba ptinutit a tim se za jejich snahu odmenit.

Divadlo zaene v 7:30 veeer v Albert Hallu na Wyoming a Indianola ulici. MnohYrn krajanrim zaslany byly listky (pozvanky), te veak nejsou nam znamy jmena a adresy veech, tedy mnoho krajanii pozvani nedostali, cot veak neznamena ,ze nejsou avant, ze o ne nikdo nestoji. Listky byly rozeslany znamYm a jejich povinnosti je jine zname, nam nezname, pozvat. Proto veichni bez rozdilu jsou avant na Ceske divadlo v nedeli druheho e'ervna.

Pri stvrzeni nemoc. podpory pro br. J. 8rubate 'tenni jsem chybu a site: uvedl jsem 50c od br. Jos. Hrueky od kadu Cis. 83., ye skutednosti melo bYt br. Jos. HrubSi, eimt timto opravuji.

S bratrskym pozdravem, Louis Dressler, taj.

Corpus Christi, Tex. Jihozapadni okrsek 2upy Jizni Americke Obce Sokolske uspokada, vetejne evident a za.vody v Narodni sini v Corpus Christi, v nededne 9. eervna. Okrsek portistava„ z jednot Corpus Christi, Floresville, Placedo a San Antonio. Veechny jmenovane jednoty sUdastni se zavoda, jet budou v neciell rano , a odpoledne verejneho cvieeni. Zupni risttedi z Dallas k nam vyele dye vzorna, drutstva cvidencri, neast pkislibily i jine jednoty vadalenejet — Taylor a Guy — take bude to podnik vYznaenk, a nikdo jiste nebude litovati zajezdu knam v tu dobu, ahlednouti ukazky nadeene prate sokolske, vyyspelosti a kazne telesne i narodne kulturni. Oinime velike pkipravy a jsme ptesveddent, ae eeska, vetejnost z blizka i zdali aetnou navetevou projevi uznani a cceni nezietne snahy pracovnikti sokolskYch. PodrobnY program slavnosti bude uvetejnen v naRch dasopisech pkitei tYden. OistS, vYtetek — bude-li — urden jest k vyslani cvitencil naeeho okrsku na zavody a slet sokolskY do Clevelandu ptieti Trieste, jakot i na uhradu vydani mesieniho kursu cvieitelskeho v Clevelandu po sletu, jeho se sildastni nekolik bratti a sester z naeeho okrsku. Z Corpus Christi budou vyslany Annie Regmundova a Bettie Holaskova. Bratte Moueto, at' ptivezet podetnou vYpravu z West! Teeime se jit na Vas veechny.

6teme o zhoubnYch lijavcich temet v celem Texasu. My jsrne zde meli take dostatek deetti, ekody veak aadne nenadelaly. Urody jsou neobyeejne slibn.e. Bavina kvete a na leheich puclach jiz zavira kadky. Korny jsou jit zajietene a tadkove krmivo jia zraje. Nikdy jsem nevidel tolik a tak pekneho majzu, hegari a pod. jako letos zde. Veechen vladni pozernek jest obset krmivem a farmati pry krmivo mohou prodati. Aspori obchodnici krmivem tak praVi a zakupuji jia krmiyo v poli pro suchem postitene krajiny.

Tace nemocna je sestra Bettie Krueinska, manaelka br. Antona Krutinskeho. Musela se v kratkem ease podrobiti druhe take operaci, i k transfusi krve se muselo sahnouti.

Pteji teace zkoueene sestte brakeho uzdraveni.

Na zdar!

Chas. Holasek.

Ve sttedu, dne 29. kvetna 1935. tad Pokrok Sweet Home eis. 63.

Sweet Home, Texas.

Oslava 291eteho trvani tadu Pokrok Sweet Home, ktera byla potadana 19. kvetna, se velmi pekne vyda,tila vzdor tomu, ze podasi byo velmi neptiznive, neb chodily silne coarse degt't katclou chvili, obzva gt! jak meal obed, meal() prget nejvice, ale ptece pti glo hodne lidi k obedu. Take piijel br. Ed. Marek, fleetnik HI. tie, a litujeme, '2e nemohl br. er• noskY. ptedseda HI. U. bYti ptitomen. Dr. Ed. Midek, profesor de gtirty na Texaske universite, take se jenom na kratko zasiavil, nemohi ztistat„ neb ye Fayetteville men brat divedlo ye 3 hodiny odpoledne.

V 1:30 hod. zaaala vetejna schtze. Br. ptedseda tadu oslovil navgtevniky a podekoval vgem ptiteinnYm za navgtevu a odevzdal vgechno dalgi tizeni na gemu ceremoniati soudci Motisovi. Br. Motis udelal krasnou a dojemnou tee, potom ptedstavil br. Ed. Marka, teetnika Hl. tt. a ten vysvetlil v ge, jak si nage Jednota, stoji, a Ceti protokol z roku 23.. ledna, 1906, jak byl tad Pokrok Sweet Home zaloten. Kdy't ptiglo se na jmena bratti, kteti jsou jit na druhem svete a nebyli mezi nami s vzdala se jim ficta 1 minutu trvajicirn povstanim.

Na to bylo ptistoupeno k uvadeni novYch elent, kteti byli nasiedujici: Alphons Morris, Harvey Joe Pollack, Henry Haidaker, Joseph. Vanek, Jan Maliriak, Franti gka Haidaker, Ludvik Friytag, Joe Krpec, William BerkovskY, Frank BerkovskY„Victor Slanina, a Adolf Matugtik co destny Glen. Po uvedeni byli novi eleni vzati v kruh a po bratrsky ptivitani VYbor dekuje vgem navgtevniktm za navgtevu, a obzvla gte nagim tenugkam vzdava-me srdeene diky za ptineseni rtznYch jidel a za obsluhu u stolt. Talc vite„ bratti„ te bet na,gich polovieek nemitteme nic zadinat a podruhe jak budeme neco podobneho delat, musime je pozvat do schtze a dati je na vYbor. Ne gkodilo by, kdyby na ge sestry navgtevovaly schtze tak jak bratti, neb nage schtze by byly lep gi a zabavnejgi.

Bratti a sestry, jest-3i jsem neco opomenul musite mi odpustit, neb jsem mizernY skladatel dopist.

Ale bratru Barto govi z El Campo by se nemelo odpustit neb zajiste toho hada nechal na fenci. Well, tentokrat mu to je gte odpu-stime, ale dale at' si da pozor, neb ja.k se s nim sejdeme mohlo by to ptinest gpatne ndsledky.

Taneeni zabava naveeer se dobte vydatila. prodalo se asi 212 taneenich Volam: "Na zdar a na shledanou v ptig.ti schtzi!"

Joe N. Morrs, taj.

Houston, Texas.

Ctend redakce„ bratti a sestry!

Zase se jednou musim podivat do mileho Vestniku, nebot' mi sestry ulozily tkol, te pry muslin napsat dopis. Ono se to tekne, ale co honem psat? Jak zde pokraaujeme, to ut vi-. te od druhych dopisovatelti, ja jen k tomu dodam, to mriteme v gichni bYti spokojni vYsledkem, dosavadni prate. Nav gtevy divadel jsou skvele, a taneene zabavy tet se dobte daft talc si nemilteme nic lep giho ptati„ net aby to tak stale pokraeovalo, cot doufam se nam i nadale podati, si na ge ptiznivce udrteti, cot jest na gi nejvetgi snahou.

Ve etvrtek byla sehfize kroutku sester Pakroku. Setlo se rids jen malo, katcla ma asi hodne prate ,neb je Gas zavatovani, tedy varn vgem oznamuji na Gem jsme se usnesly. Na tadost mnohYch, te kdy zase budeme Olaf, jaternieky, sdeluji, te v sobotu, 1. e.ervna bu-de zase jatenncova veeete, ku ktere jste v gichni srdeene zy 'arti. Cena jak obyeejne 25 centta a 'te jsme meli pekne porce, to jste rnnozi videli. Vite, jak sestra. Olexova to mCri, talc ja ji ruku trochu postraim, ale ona o torn nevi, talc ji to neprozrad'te, ona by pti gte davala pozor.

Bratte Subik, tentokrate jich nadelame vice, tak aby se dostalo na kattleho, kolik bee-

VESTNIK de chtit. Zvu tet rodinu Steinerovic a pi. Kozovou z Dallas, aby nam pirisk zase pomoci, ale trochu dtive net posledne, ne zase at bue dou hotove! Motna, to nekdo, tekne: delaji jaternice v lete., — ale to na nas, neplati„.ri bratrt► Hogkov-Ych mrzne i v lete, a oni jsou vtdy ochotni nam dati jejich ledriici k disposici. Tak sesttieky nechystejte tadnou vedeti na ten den a ptijd'te mezi nas, ono to jinde vtdycky . lepe chutna, a my yam za to rueirne, ze chutnat budou.

A co pi. Polivkova z Galvestonu? Tana jsem se, te se s Vami seznamim pti nagi slavnosti, ale to poda,si bylo jak uearovane. Divadlo, jak vite, se opakovalo, ale zase v sobotu nalilo, te nebylo motno se mnohYm dostavit. Doufejme, te pti gte bude lepe. Pi. Svitakova, dekuji za upozorneni, dopi gi na Vault udanou adresu, a at zase zavitim do Dallas, tak se k yam ptijdeme podivat. Va gi sesttieku ut znam, neb jednou byli u nas, a jak mi sdelila, jsme trochu krajanky. 0 tom si pohovotime, at se sejdeme. Pteji Vam mnoho zdaru k Vatemu bazaru.

Take sesttiekam dallaskYm gratuluji k zaloteni vageho kroutku a pteji yam zdar! Se-stra Valeikova se tate, jak my zde v Houstone pokraCujeme? Jak vite, mame na g kroutek sester, schazime se die potteby, ale vegkera nage snaha jest prospeti na gi nave budove.

1Viotna pozdeji se znitteme na neco podobneho, ale ted' to prozatim nejde, doposud tech schtzi bylo mnoho, a jak se kika, to v geho Moe gkodi.

Sestram na geho kroutku sdeluji, te ptigti se/lute bude ye etvrtek, 6. 'derma.

Na zdar!

A. Svaeinova. kid Fort Worth cis. 154.

Cteni bratti a sestry!

Davam yam \Teat, te tad eislo 154, se usnes1 oslavit jednoroeni jubileum zaloteni, a to ptipada na druheho eervna. Chceme to oslavit chistojne v Sokolovne, kdyt byl zaloten loni 10. eervna. Tak jsme ho zaotili u bratra a sestry KotefovYch, pak katdY mesic odbYvaly se schtze u dal gich bratril at do postaveni krasne Sokolovny. Je to lepgi net po tech domech se schazet. Tot bratti a sestry a cela vetejnost, co jsou okolo Fort Worth i vzda-leni, a chteli by sem ptijet na slavnost, bude o vas dobte postarano, jak jidlem, tak pitim, jido zdarraa. Zaeatek ye 4 hodiny odpoledne.

Bude to ptatelske, oslava. Tim tet yyzYvam sestry od tadu GIs. 154, aby new dobreho ptinesly do kuch,7ne a bratti se postaraji ut o neco druheho, te ano? Tet, aby jsme trochu ty eleny nave, co jsou ptijati ut davno, ale ne s oslavou, tot jim to bude tet mile Ket se nas hodne sejde je ptivitat. Dnes nebudu davat jejich jmena at pti gte. Je nag tad za ten rok 40 'dent dospelYch a 20 ditek. Mohlo by nas byti vice, ale nekteti se vymlouvaji, ted' nemaji penez platit spolek. NekterY ten otec nemysli, 'te kdyby zemtel a nebo ho him zabila, co ty siroty a tena budou delat.

Nate Jednota Texaska je velice dobra pro nag narod zde. Ty americke jednoty jsou dobre tet, ale tam zajiste tomu Menu neukati, jak s nag imi penezi zachazi a co s nimi delaji, kdetto Jednota S. P. J. S. T., tam vite,, cose jedna a jak pokraeuje a hledi svojim ream, kdyt pottebuji pomoci, tuto poskytnouti „at' ut jste nemocni nebo jinni pohroma na vas ptijde. Proto broth a sestry, hled'te aby nas piabYvalo. Hled'te tet tern fitedniktm v jejich tetke praci uleheit a to tim, kdyt jdete vg ichni do schtize- aspori jednou za mesic. Pti torn se i pobavite a zapomenete na celo tydenni starosti.

Dnes tat chci napsati jrnena tech co mi darovali na ten na g' bazar, a sice: pi. Skragek peknou la.hey na vino; pi. Riski, gaty printove na holku; pi. Uza,revieova, podu gku; pi.

8tepan. 8tastna, puneogky pro nemluvne; pi.

Wasgues, Cepec pro derail; pi. Rostiska, vygivane polgtate.

Tak ptatele, prosim vas zas o nejakY ten clareCek a nezapomente na ten Bazar, on bu-

Strana 5 de oznamen.„ az budeme se v gim hotovi, a teti.

Se ptijed'te na na spodivat na, oslavu a sice 2. Cervna, v kterYtto den bude se s tet odbYvat i tadova schtze, a proto bratti a sentry, dostavte se vgichni.

M. Paul, dopisovateka tadu Cis. 151, 2313 Houston Str., Ft. Worth, Texas.

Dou gka. — Na te slavnosti bude hrat Vitaskova kapela, ktera ut nehrala asi tti nebo etyti roky zpatky, tak ze budeme miti muziku peknou. VyzYvam aby byly tet zastoupeny Ennis a Dallas, a Vy tet ptijedte, totit z reda,kce. Nezapomerite na 2. dervna.

Needville, Texas Ctena redakce Vestniku!

Nejdtive musim napadnout br. Bartok z El Campo. Prof ty hadiska ut neschova, nob nekde nezakope? Vtdyt' ut toho de gte je asi "dost, nemyslite? No, letos se ten kveten vydatil, asi nemusi taden natikat, to je sucho.

Ma kaidY te vlahy dost. Asi to ptiroda se o nas rolniky sama bude starat, aby se baviny mot neudelalo.

Pied ttemi lety byli jsme na zlate veselce u p. Franka SitovYch star gich a dne 20. kvetna jsme jej vyprovodili k veenemu spanku.

Byl uloten na jeho pozemku, kterY sam daroyal k tomu teelu. A tak jmenem jeho man telky a ditek vzdavam srdeenY dik pantra faraitm Nesvadbovi a p. Hanakovi za tee, jak v dome smutku, tak v kostele a na hititove. Tet plati srdednY dik darcOrn kvetin a vgechnem tern, kteti byli jim napomocni v jeho nemoci a kteti jim podali pomocnou ruku ✓ Cas pohtbu. A vgechnem tern, kteti jej vyprovodili k jeho vetnemu spanku.

2e byl zesnulY laskavY a mirumilovnY, a kdo ho potadal o pomoc, take mu ji neodeptel.

To dokazovala tak velike, fieast na jeho pohtlau. Zanechava, truchlici mantelku a ditky, vg echny ut zaopattene, potom vnuky a pravnuka. Prodet vyslovuji portistale rodine moji hiuboce citenou soustrast a zesnulemu at' je zeme lehke„.

Na zdar!

R. Horak. tad Pokrok Gainesville cis. 101.

Gainesville, Tex. Ctene sestry a bratti!

Tak ten, Cas Teti. Ja vas opet zvu na oslaveni vYroei, zaloteni na geho tadu Cis. 101. To bude ut dvacate dtvrte. Oslavime to spoleenym obedem, tak piijed'te katdY hned rano.

Sestry, necht' katcla ptinese neco dobreho ✓ kogiku a bratti slibili, te °path maso a postaraji se aby tadnY tizni netrpel. Btde to opet u Jiraskt jako vtdy, a to druhou nedeli ✓ dervnu.

Take jsme tu 18. maje dostali velky neb do rana spadlo 5 1/2 palce vody. Jilem kryk a Pecan kryk se tak rozvodnily, to bylo mnoho pole pod vodou, a hodne dobytka se potopilo. Take dervena keka byla velika, mnolidu se sjelo na ni divat na kolik mil z Ovsy a pknice jsou uchazejici, ale bavinu jeke malo kde videt, ad nekteti rolnici seli ttiluat, nekteti jefte neseli. Jina leta se tu bavina ut pkekopava.

Tak neza.pomerite na 9. Cervna, katclY vemte rodinu a pfatele, at' mame peknou besedu.

Od br. Bartok puntik vypiljeovat nebudu, neb kdyt ja jsem chodila do gkoly, tak jsme na konec vety vtdy dean teeku.

S pozdravem a na shledanou, Agnes Paclikova.

Kaufman, Texas.

Davam timto vedet. to na g ochotnickY kroutek sehraje pane divado: "Nevesta legionale", a to v nedeli„ dne 2. Cervna. V padu dente o tyden pozdeji. Dostavte se v g ichni a nenechte si ujiti ptiletitost spat& tak pane divadlo.

Vstupne bude velice levne, totit 20 centil dospell a 10 centa ditky.

Tedy nezapomente na prvni nedeli v Cervnu!

VSechny uctive zve Zabavni VSrbor,

Strana 6. c VETOVA zasoba baviny v mesici bteznu L.) tohoto roku ukazuje 22,600.000 balikii proti lonske zasobe 26,350.000 balikilm a desetilete prilmerne zasobe 22,600,000 baliktim. Jak a posud pohoda ukazuje, tak ye SpojenYch Statech mnoho baviny nebude, a cena by mela bYti dobra.

Rolnici, kteti broil tleast na vladnim programu, obdr2eli $690,728:712 do 7. btezna t. r. ye vladnich fondech.

Oteme„ 2e 675,000 rolnikti podepsalo tak zvanou "Corn and Hog" smlouvy. Stat Iowa je na prvnim mists se 125.000 rolniky. Stat Iowa nepestuje bavinu a vede se tam rolniktim dobte, 2e nejsou otroky baviny. Ve statu tomto rolnici co vypestuji, skrmi to dobytku: hovezaktim a vepitm a tyto prodavaji za lepgi ceny. A Texane plati vysoke ceny za jejich produkty.

V Texasu behern poslednich tki let rolnici meli oseto 28,137.000 alit zeme. V Iowa melt oseto 20,911,000 okra. tiroda v Texasu obnag ela vice jak deset dolarit po akru. V Iowe obnag ela $9.50 po akru v surovinach sklizenYch s farem. Ale Iowa utr2ila za sve celkove produkty skrmene doma o $4,439.000 v hotovosti na dolarech vice net utrzili Texane. Nasled kern toho, 2e iowSti rolnici skrmili sve krmivo dobytku a tento prodali za hotove, ptinesla jim jejich Oda $15.55 po akru, kde2to Texane obdr2eli pouze $11.35 po akru. JinYmi slovy iowSti rolnici utrzili, eili zvet gbi sve produkce o padesat procent, kde2to Texane pouze tfinact a pal procenia po akru. Texas ma rianYch farem vice jak dvakrate tolik co Iowa. Iowa ma, o 4,500 vice mlekafskYch farem net Texas. Texas ma 5.228 specielnich dobytoich farem. Iowa ma jich 101.898, a ma 5.952 zvlagtnich farem k pestovani koni a mull, tak zvanYch "horse farms, life stock dealers lots". Texas ma takovYch stock lots pouze 667. Texas ma v e t a i c h "Ranches" 15,632, kdeito Iowa me. pouze tti. Za posledri tki roky Iowans str2ili prumerne $274,857,000 za dobytek spracovanY v hotove produkty, kde2to Texane str2ili pouze $100,352,000. Toto jsou cislice udane z vladnich raportt a ty mluvi tak zketelne, ze kaklY Texan musi doznat, 2e bude zapottebi udit se od rolniku z Iowy, jak by se daly nage bohate a rozsahle zdroje lepe zpene2iti bez baviny. Iowa bavinu nepestuje a ma deli a ta gi zimy, a take ma horeejki leta. Tedy na gi Texane v ptimotskem kraji a ye stiedni a severni Cast Texasu by mohli pkedeit iowske rolniky pfi lepgi spoleene dohode. Zapadni Texas trpi snad 15. t m., v gedesati okresich posud maji such°, kde2to v na gi ni2gi krajine mame dealt o2 nazbyt.

Okres Harris ma spoleene nakladarny ye t •inacti osadach, kde mohou rolnici vegkere sve zelenin,y ovoce a ve gkere pfebytedne veci nechat zavatit a do plechovYch krabic ulo2it pro dalgi upotkebeni aneb pro trh. Toto se deje pod dohledem okresniho kterY do kahle osady na po2adani vy gle zku gene fiditele, kteti fidi vateni, nakladani a peeeteni krabic, do riich2 se veci ukladaji.

Z tech mnoha veci, ktere se daji dobte u-pottebiti jak pro domacnost tak pro trh, jsou nasledujici: Jarni dobu. maliny, jahody, zeli, cibule ,Spenat, tepa bila a eervend. Pak nasleduji: fazole, hrach, korna, slivy, broskve, fiky, okurky, melouny, okry a jine a take, chteji-li rolnici miti zasobu masa pfipraveneho, bud' hoveziho nebo veptoveho, toto se take pi'ipravuje a uklade, do krabieek, take na ka2de, dobre vedene forme rolnici mohou miti kaIdY den v roce zasobu dobrYch jidel doma, a take mohou tern me gt'antim nee° odprodat. , Podivate-li se do obchoda, v gude vidite velke zasoby nakladaneho zbo21 ze severnich statu, kde2to u nas v Texasu na mnoha mistech necha se velika: Cast podobneho zbo'21 shnit aneb sluncem upeci a tak ptijde k znieeni.

Z toho co zde udano jest, poukazuji pouze na to, 2e v Texas je posud giroke pole pro mnohe opravy, ktere se nechaji napravit pti spoledne dohode mezi rolniky v kalde osade.

Rolnik zivi celY svet. S pluhem poeina civi-

VESTNIS

Z rolnicke einnosti.

Pige I. J. Gallia, Houston, Texas. lizace, a tam, kde neni pluh spravne upotte-ben, tam civilizace hyne.

Kdyt jsem zalotil zelinakske spolky v okoli Engle v roce 1904, od tamtud jsme vyslali prvni cele kary cibule a bramborli do severnich trht. Take jsem zkou gel pestovani tomatfi pro trh a domaci potkebu. Melt jsme dornaci zavatene tomaty, tomato catchup, fazole a jine ovoce, ktere jsem prodaval v Manger hotelu v San Antonio za prve tkidy zboti, a take jsme odesilali smetanu ye vetgim do trhu. Ale to tkideni a ukladani zdraveho a eisteho zboti pro trh se rrinohYm nelibilo a jakmile bavina poeala lepe platit, nagi farmeti zelinakstvi odlozili stranou, co zbyteenou praci.

Nekolik tech proziravej gich rolnikii mi kikalo: Vate nahledy jsou fipine spravne, prakticke a lehce k provedeni pri trochu bedlivejg im pochopeni, ale ten beinY lid necha se lehce svesti k pesteni to baviny. Va ge na.hledy budou dobre at ten mlad gi lid doroste, tak asi za petadvacet let, ale nyni celkove neda se moc ocekavat. Od to doby vidime ku pt. v Yoakum. Jejich "Tom-Ttom" oslava, eili pH vice spoleene pilei a lep gim porozumeni ty tomaty ptina geji dobre penize osadnikfun v okoli Sweet Home, Yoakum, Ballets\dile a okoli. V ten das tam byl jediny deskY obchodnik Jare g, kterY fipine se mnou souhlasil, ze nejen na bavinu mame spolehat, ale take ty jine rnaliekosti mimo bavinu pestovat a ueit se, jak se tyto maji pro trh pkipravovat, aby na g texasskY rolnik nezavisel Opine jen na bavine.

DobrY keenik a dobrY, oblibenY dopisovatel musi vg ecko jen chvalit a nesmi poukazovat na chyby tadneho okoli, aby sam chvalen byl. To je dobra politika, ale ja, jsem nikdy nebyl politikatem, tedy kdy etu ty rtizne zpravy a vidim ty thine rozdily, co se jinde deje, a vetim, ze se to take u nas de. provesti ,tedy to povatuji za svoji povinnost k mojim spolulidem, kteti ty zpravy jests neeetli, abych na to poukazal, co se u nas v Texas mezi krajany provesti mute, pH lepgim promygleni a lepgi spoleene praci.

S radosti poukazuji na fispech na gich mladYch lidi v okoli Schulenburgu a Engle, odkud mi byly poslany pozvanky ku graduaenim slavnostem, kde mnozi studenti nagi rodnosti jsou na seznamu mezi prvnimi graduanty anglicke vyggi gkoly. A zvlagte pochvalu mam pro rodinu Franka Bednarka v Engle, jejicht syn dostal prvni vyznamenani v Rolnicke a temeslnicke kolleji v College Station, asi ze dvou tisic studentil. MladY Frank Bednarek a dva anglickeho pfivodu obdrteli prvni odmenu za jejich pilnou praci v take hodnote, to jeden z profesoril je provede po vgech rolnickYch hlavnich statech a poskytnou jim cestu do Washingtonu, New Yorku a do Evropy na Otraty one kolleje.

Otec jeho, Frank Bednarek st., pracoval pro mne v obehode a take byl velice prospegnV pro nag i divadelni spoleenost, a vtdy kikal, to je to jeho ptani aby dal svYm detem lepgi vzdelani, net se v ten eas dostavalo rnladikfim v tom okoli. Ale nedoekal se, aby vide' jeho pkani v skutek uvedene. Ale jeho verna mantelka take nikdy nezahalela, a einila vg e, co ji bylo motneho, aby jejich ditky mohly nekdy vystoupit mezi ptedni lidi, nejen v jejich okoli, ale mezi ptedni lidi celeho statu.

Jen tim zpfisobem mfiteme oeekavat, to nage ditky mohou se zastat naroda nageho v teto nave vlasti, kdy tyto budou dobke vyueene v mluve teto vlasti, aby na kaidem mists, kde toho potteba kale, mohly se slu g -nYmzpilsobenj hait,lekMou hanu na nas durazne odsoudit.

Nag e ienske pokoleni, mlade i stare, by se melo zaopattiti volebnimi listky, a lope 130ueit jak se ma hlasovat, aby na ge hlasy mely vetgi vahu v nastavajicich volbach pkigtiho roku, kdy budou presidentske volby — a

Ve stkedu, due 29. kvetna 1935. take mnozi mutove, kteti posud nehlasovali, meli by einit podobne. Na ge Jednota S. P. J. S. T. neni politicks, ale nahlitim, ze by nem to bylo prospe gne pro celek, aby se obeas svolaly zvla,:stni schtize pro spoledne poueeni o politickYch otazkach.

Mame dues nekolik dobrYch, eeskYch pra yuditelfi a Miceli a jinYch graduantii vyggich gkol a nagi Ceti novinati by se take mohli pticinit, aby z techto graduantii nekteki se dostali do lepgich okresnich a statnich fikadti.

Od roku 1870 nage narodnost udelala velikY pokrok v Texasu, a kdyt nastavajici pokoleni bude nasledovat v praci, ktera jest dnes silne v behu, mohou vice dokazat net nam starym mono za dob minulYch — memo materialu vice a lepe vy gkoleneho, net jsme mivali, tedy jen trochu vice trpelivosti — ostatni se provede snadneji.

Na zdar dobre praci, vole Vag, (jmenuji mne nyni start') Gallia.

Historicke, vistraha, Benito Mussolini.

ELA historic zapadni civilisace od kimC skeho imperia at po moderni dobu, od Diokletiana at po Bismarcka uci, z kdy se stet postavi proti nabo2enstvi, nakonec je to stat, jen vyjde z boje poraten.

Boj proti nabolienstvi je bojem s nepochopitelnYm a nepostihnutelnYm. Je to boj pro ti duchu v jeho nejhlub gi a nejryzej gi forme: i je historicky bezpedne dokazano, ze v tomto boji ani nejostkej gi zbrane statu nezasadi smrtelne rally nabotenstvi, ktere — zvlagte katolicke — vychazi vitezne z nejtetgich zkougek.

Stat mute zvitezit jen v boji s jinYm statem. MU& korunovat svoje viterstvi nasilnou zmenou retimu porateneho statu, odzbrojenim jeho armady, pkedepsanim ne nahrady nebo uzavtenim politickYch hospodatskYch alianci.

Kdyt stat bojuje proti statu, bojuje s materialni realitou, kterou mute uchvatit. rozvratit, znieit nebo ptetvotit, ale kdy nekdo bojuje s nabotenstvim, nema tadneho pevneho terse, na nejt by se mohl sousttedit.

Postael pouhY pasivni odpor knell a yeticich, aby se fitok statu zlomil.

Bismarck za osm let sveho Kulturkampfu — kterY meal prohla genim papetske neomylnosti v cirkevnich vecech — uveznil nekolik desitek biskupu„ zavis el sta chramil, rozpustil eetne katolicke organisace a dokonce i zabavil jejich jmeni.

Tato protikatolicka kampari zadala heslem "los von Rom", ale jejim vYsledkem bylo zvYgeni poetu katolickYch poslana. v Reichstagu na eels sto a vetg i odpor nemeckYch katolikti.

Nakonec Bismarck, zakladatel nemecke kite, kapituloval pked Lvem XIII.. dovolav se ho jako arbitra v mezinarodnich rozeptich a napsav mu dopis, kterY zaeinal oslovenim "Sire".

Politika Napoleona I. vuei cirkvi byla stejne negt'astna. Z nejvetg ich omylti velkeho Korsikana byla jeho touha "zkrotit" dva papete a celY Vatikan. Pro eloveka tak povereiveho, jako byl Napoleon, byla to jiste pozoruhodna vYstraha, kdyt jeho prvni poralka u Esslingu se udala tesne po uvezneni papete Pia VII. V organisaci fa gistickeho statu je nabotenstvi naprosto svobodne a neodvisle. Nikdy mne ani mozkem nepro gla myglenka na zaloteni statniho nabotenstvi, nebo podrobeni nabotenstvi statu.

Povinnosti statu neni delat pokusy s vytvokenim novYch dogmat, svrhavanim starch boistev a naitolovanim novYch "eistokrevn Ych." FagistickY stet nema, teologie, nYbrt poll• tickou vedu, ktera je nee° docela jineho.

FaSisfickY stet nepovatuje za svoji povinnost vmegovati se do nabotenskYch veci a Pokradovani na strane 7.

Ve sttedu, dne 29. kvetna 1935.

HLIDKA ZEN MLUNLIVOST. Vgeobecne teny mluvi vice net muti — to jest tvrzeni, jet prave neptina gi nijakY nalez, aby mohlo bYti 'zvano duchapinou riovinkou aC ma jiste opravneni. Mezi jsou velike lady jednotlivcti, kteri svoji mleenlivosti prozrazuji zvla gtni stranku svYch pcvah. Tito dovedou dristojnY, vzacnY klid uprostved hlueneho, vtiraveho sveta kolem sebe gititi, mohou vgak take bYti neoblomnYmi flegmatiky, mohou bYti muti energickeho einu, neptateli povrchniho tivota a v myglenky pohisigenYmi ueenci; mohou to byti jasne, svetle povahy k mlaeni nachylne, jakcal i povahy uzavisene, chladne, rortrpeeni .neptatele spoleenosti a drutneho, spoleeenskeho tivota. Pres to v gak piece tiji. 2enam vg ak by se zdalo, to maji tivotni koiinek podvazanY, kdyby, podobne jako mIdelivy mut, nemely otevriti iista vicekrate net k jidlu, a abyste takovou na gli, museli by.ste opravdu hiedati se sviakou Cnost prili gne mIdenlivosti slugi bytosti teny tak malo, to by si ji. May& spige vykladal za necnost, ktera jen na. ritraty du gevnich piednosti jeji existence jest namitena. .

2enu a mleenlivost, to dovede si °love& jen gpatne ptedstaviti, tteCa by se tim nemyslelo, to hned vgechny teny musi bYti oznaeeny jako "nabrougene."

U mute by vg eobecne nestala mleenlivost ten naprosto ve velke cella ji g' prate, to by zahada tenSke clu ge zdala se bYti jegte jegte nepochopitelnej gi. Avgak on ptirozene take dovede oceniti onen vzacnY klid u g eny, kterY odpovida vnittnimu pokoji a dodava onu krasnou rovnovahu du gevni, ji prilis girokY rozsah malYch a nejmen gich starosti a bolesti tak . snadno poru'guje.

Jsou mug i, kteti pti volbe teny kladou mleenlivost za jednu z hlavnich podminek. ZnamY basnik chtel miti jen takovou term, ktera by pisincsla venem do mantelstvi vynikajici dar mleenlivosti. Neni znamo, zda se mu kde podatilo nalezti ideal teny v jeho smyslu, jisto v gak jest, to se neatenil; motna, to nejklidnej gi mezi tenami byly pro p jegte hlasite, tak to videl ohroten proud sveho basnickeho tvoieni, moana v gak take, to narazil na ztelesnenou mleenlivast, jejihog klidu se zhrozil a jet , ptivedla jej k nahledu, te jeho vira v jeji s mleenlivosti spojene cnosti byla omylem, klamnou ideou.

V Ustech lidu jest, jak znamo, ona Lena nejlepgi, ktera nejmene teal o sobe nadela, dle eehot mogno s vetgi jistotou ptedpokladati, to dovede drteti jazyk na uzde. Za moudre bude katdy beze v geho povatovati ony ktere veenYm ptilivem slov neptelevaji brat rozumu, ale i pti napadeni jich citove miry dovedou piece katcle pohnuti v sobe stlumiti.

Je-li mut velmi hovornY, cot caste bYva jen v torn pis ipade, kdyt jeho pocity ptili6 mnohostranne reaguji, lide jsou lehce nachylni prohlasiti jej za bezcharakterniho Cloveka.

Aby se mu v g ak takova vYeitka prilis east° nepiihodila, o to peduje tetkopadnost, jednostrannost my glenkoveho pochodu, jet jsou mu snad za tim neelem vrozeny, aby skrze svoji vYmluvnost nepodlehal prilis snadno pakug eni, svoji phrozenost nerozptyloval a svoji povahu nenechal ptili g volne rozvijeti; nebot' jest jisto, to v teei obratnY mu g klade prilis velkou vahu na moc sveho slova a tim ztraci cestu k svemu vlastnimu ureeni. Ne snad to by mleenlivost bezpodmineene naletela cennemu a charakternirnu muti, i kdy pisipustime, to dvojice .mute pfi potkani nebo loueeni vice si tekne tichYm vYrazem Is e nebo nemYm pohledem a hloubeji a uptimneji dovede citit net kdy z obavy, aby neme-

VESTNtK li male slov pro fitechu, k dakum, ku vzpomince, vyhrnou ze sebe tadu rozpaeitYch, suchYch frazi Nikoli, svet by byl rozhodne chudg i, kdyby muti chteli spolu zavoditi v mleenlivcsti, bylo by mene drutnosti, mene vtipu, mene humoru. Ale vedle umeni vYmluvnosti jest take umeni midenlivosti a bylo by rovnet o svet lope postarano, kdyby poslednejgi nebylo mene pestovano ne gli prvnejgi.

"Mleeti jest zlato", tato katdemu begna slova mohou prave tak dobte bYti vylogena ye vlastnim jako v ptenesenem smyslu slova. Clovek, kterY umi v eas Usta otevtiti jako i v das je zavriti, musi v sobe skrYvati vysoky stuperi intelligence, musi bYti opatrnY a thou drY a, vyzbrojen takovYmito vlastnostmi, bude moci snaze dosahnouti §-testi v givote:netli jeho svet k smrti umlouvajici spolublitni. A elcvek, kterY jest ku ptemY gleni naklonen a jent nabyl kritickY asudek o cen es mluveni a mleeni, ptijde velice brzy k nahledu, to jig polovice vgech promluvenYch slov jest vice net mnoho ate drahocennY eas ptili g lehkomyslne se marni pisebyteenou keel.

Neni tadnou pochybnosti, to nage, tak pilne pracujici geny ztratily mnoho ze gvatlavosti at posud jim vytYkane a snati se liestovati vetgi zdrtenlivost v mluveni. To jest rozhodnY pokrok jak naaem rodinem tivote, tak v povolani tivotnim, i kdy zajmu drutnosti rozkogne Stebetani hezkYch a duchapinYch ten nikdy neztrati svoji cenu prave tak jako lahodna, ku vysvetlovani a lieeni, ku vypraveni pohddek i k teal:1m vkly hotova, vYmluvnost mateina.

Bennview, Texas.

Mili spolubratti, sestry a vgichni etouci!

Musim napsat par tadkri, jak tu pokraeujeme.

Nag tad Pokrok Benview eislo 153 prospe g -nepokraujdpte.Kyijsmetadz na Bennview zalotili, dital jenom asi 8 &enu, a nyni je na g tad jenom new pies rok mladY a ut mame asi 25 dent', totit s detskYm odborem ,a tak se citime. to to je uspokojive.

A ja se tegirn, to v kratkosti ziskame natere nove eleny. V ptedminule schrizi jsme ziskali dva nove 'deny. totit pani Henry Str-miskovou a naaeho dtinate pana J. R. Bartu, a nekolik jinych elenri s pisestupnimi listinami.

A kdyt p. Barta platil svrij mesidni poplatek, tak se vyslovil: "Ja chci platit a 001 si mac dlouho platit". To jsou slova, co by si melo mnoho elenti a elenkyri vziti v rivahu.

Snad by nemeli nagi Utednici tak moc obtiti s upominanim, aby se elenove dostavili do pfigti schrize a zapravili svoje poplatky a tak dale. Nemyslite?

Co se tYde podasi, to mame letos hodne mokre. Minulou sobotu, 18. kvetna odpoledne, dosta.vil se lijavec, o kterY jsme nestali, ale to mame zde dobre odvodneni ,tak se naval vody brzo ztrati k Co se tYee firod, ty jsou dosti pane, p'rekopavani baviny je v pinem proudu, korna, ta rannedi, se ut vymeta, zemakt jsme take udobrou firodu a zahradku mame take na projiti. Ale letos se nam maminkam, gpatne chovaji ta maid kutatka, velice to vytaduje trpelivosti je vychovat ph tom mokrem podasi. Ale jak tikavaji, to pr givalo a zase ptestalo, tak ja mam pevnou driveru, to se to i nem zde v ptimoti podati.

Dne 21. dubna byli telefonicky volani p. a pi. Joe Ellegovi, statieek Ella a p. a pi.

Pat. Bosakovi z Littlefield, Texas, aby se stieastnili pohislau pani A. termakove, totia se-stry p. J. Elle ga a pi. Pat Bosakove, ktera zemtela v nemocnici, ale nevim ureite v ktere nemocnici byla, ale jeji telesne portistalky byly poslany do Seaton, Texas, kamt se sjelo mnoho ptatel a znamYch. Pan farm Hegar vysluhoval smuteeni obtady. Pani Cermakova byla provdana za p. Adamka, z toho mantelstvi zanechala 6 ditek. Pan Adamek ji ptedegel pied nekolika lety na veenost. A pak se provdala za p. A. Oermaka, z kterehoi mangelstvi zanechala d ye male ditky, holeidku 2

Strana 7. roky starou a synadka 2 mesice stareho, ktereho si sebrali k vYchove p. a pi. Joe Elgikovi, totiti bratr zesnule.

Pani Cermakova byla jeate v mladem yeku 42 let. Jest to smutne, kdy matka musi odejit ten nejdrat gi zaklad sveta, tong sveho maniela a mile nedospele ditky. Pisatelka techto tadkti projevuje uptimne citenou soustrast cele pozfistale rodine nad ztratou jejich, mantelky, matky, stafenky a sestry.

Dne 17. kvetna se tu zastavili navativit rodinu a zname, pani John Du gkova se synern Cliftonem z Granger. A v sobotu brzo rano si pfibrali pani P. A. Bosiikovou, totit sestru pi. DuSkove, a vette mne, rozebirali to Fordku V-8 na celo, do Beeville, Texas, kdet jell navativit jejich tis eti sestru, pani John Holubcovou st., a jeji rodinu. Bylo to asi mile shledani, neb se sestry Bosakova a Holubcova, nevidely pies 20 let. Pani Holubcova byla mile ptekvapena, a men se tam moc Mate.

Pan a pani 0. D. Heinatzovi se zastavili navativit rodide pi. Heinatzove, p. a pi. A. F. Bosakovi v nedeli. Odjeli k jejich domovu do Houstonu a ptibrali s sebou sestru pi.

Heinatzove slednu Violet, ktera s nimi stravi nekolik dni.

Dne 19. kvetna, byli telefonem povolani p, a pani P. A. Bosakovi, aby se srieastnili pohtbu pana Frank Sitta st., z Needville, Texas.

Nebylo motno se jim vaak vydat na cestu pro dektive poeasi a gpatne testy. Pan Sitta byl velice oblibenY a mel mnoho pratel a znamYch. Budd jemu zeme lehkou.

Na zdar!

Mrs. A. F. Basal:.

HISTORICKA VYSTRAHA. Pokraeovani ze strany 6 kdyg talc dini, pak jen v tom ptipade, kdy2 naboienskY einitel se dotkne politickeho nebe mravniho radu ye state.

V moderni dobe a civilisaci stet mute zauj mout jen dvoji stanovisko vudi cirkvim: bud' je ignorovat a soueasne trpet, jako se to deje ye SpojenYch statech, nebo ovladati jemne styky s cirkevnimi systemem smluv a konkordatti, jako se to deje v Italii a rade jinych evropskYch st .tit.

Fatisticka doktrina v tete) veci je docela jasna: stat je suverem a nit nesmi bYt pod-. niknuto proti nemu, ani nabotenstvim. Z toho drivodu italgti biskupove skladaji ptisahu vernosti statu.

Naopak, cirkev je suverenni ve vecech nabotenskYch, zvla gte pokud se tYee spaseni dual. Vyskytnou se ovaem okamtiky a uddlosti, kdy se obe tyto moci srazi. V takovYch ptipadech je nejprospe gnej gi uptimna spoluprace.

Jak by byl groteskni koncil kardinalti, kterY by se obiral kalibrem pevnostnich del nebo tonati valeenYch lodi! A ministerskY kabinet by byl stejne smegnY, kdyby se pokou gel rozhodovati ye vecech teologie a dogmatu. Stat, jent nechce gitit duchovni rozbroje mezi svYmi obeany, musi se vystihati katdeho zdsahu ye vecech nabotenskYch. K teto pravde po kratgi nebo delgi dobe clan a dojdou val-chni statnici a budcu muset uznati svrij omyl.

Ve sve teal pied vYrodnim shromadenim vlady jsem rimyslne prohlasil, to ka gdY, kdo ruai nabotenskou jednotu lidu, dopougti vlastizrady. ° Inkoustove studanky. V Kalifornii byla, zalotena spolednost pro zutitkovani horkych ztidel. Parou z nick. ziskanou bude se nyni topit po cele zemi. Udoli bude provrtano neseiselnYmi studnami. Nektere visid/o vyrati ze zeme ptimo straaidelne: Je docela derne, prysti ptirodni inkoust, smes geleza a kyseliny sirove. Haste a turiste v "Udoli tisice studni" ut jim pigi. Inkoust prYgtici z horskYch studanek„ stal se sensaci. * * * Kdo vyekaVa vhodne doby, ztraci Cas. • * * Nevetit pravde je nejhor g ze vgeeh zel.

Strana

VESTNiK

*low

C-stnZlosonsl.

Alfedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assodation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA EDITOR Vydavatele Publishers OECHOSLOVAIK PUBL. CO ., NI est, Texas P(.edplatne 65c ran g. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni 'Otadovny, Fayetteville, Texas.

Ve'tkere dopisy, pkedplatne, oznainky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the lamest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Detske pcji gteni je zirukou vag ich dal a nasi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Mesicni vykazy novSrch elenti uvideji tapfiliv dorostu do na geho D. Odboru, net procentne uvateno, jevi se tu velkSr nepomer mezi 12 sty ag ent a dosavadnim p#6tem ditek. JS01.1 tu a tam opodstatnene omluvy, kde etyfleta hospadats. tisen zasahla face a zlepgeni dostavuje se zvolna. Jsou v gak nemale kady tech, jimt poplatek 20-30c meSidne za jednotlivou cletskou pojistku nebyl by tadnYm zatitenim rozpoetu. Nezapominejme na zavatnY problem ziskani, zachyceni nati omladiny pro nate spolky a zvlatte pro nate Bratrstvo. Katcla organisace dorost •nutne vytaduje a ktera si ho nedovede ei nedba veasne odsouzena je zaniku. Mnohe jsme v minulcsti zanedbali„ propisli. Net neni do posud vte ztraceno! Mame v tadach dorostu zasobu hojnou. Je toliko tteba jen dobre vide, pevneho rozhodnuti k yydatne, planovite agitaci.

U Lipari padlo Dne 30 kvetna 1434 svedena bitva u Lipan ( jihavYchodne, od Ces. Brodu). Dvoje hradby vozove staly proti sobe. Viterstvi mohlo se dostati tomu komu se zdati. neptitele z hradeb vylouditi. Velitel vojska panskeho Divit Botek z Miletina. obelstil Tabory strojenYm irtekem z boje. Taboti se domnivali, te jest ptedni boj panskY poraten, a volali radostne "Bet. ' neplitel, hair' dali se podvodem tim ze hradeb vylakati. A hnedle nentatelska jizda za. skodivti, odtrhla je ad vozil a sama do nick vrazila. Nastal boj krutY a nelitostnY; bylo to talostne a hkitne vrattieni stoupenct dvojiho ptesveddeni v jednom narode, ktere nevedlo hrdinstvi, nYbrt, nenavist at na tivot a na smrt: tlo o znideni a vyvraceni te moci, ktera potlaeila moc vrchnosti a pant, pkevratila tad z davna jit moci zavedenY a moci iidrtovanY, osvobodila nevolniky a poddane, vynucovala rovnost a bratrstvi, vy yra,ceni moci liclove. tot demokracie .. A toho cile s Pomoci mast bylo dosateno: Husitska tlechta, s bohatYm mett'anstvem, majic ptevahu proti lidu, zvitezila. Zah3rnulo 13 tisic rekovnYch Sirotkil a Tabort, padli nejlepSi hejtmani jejich a zahynul i proslavenY Frokop Zlomena byla mac, ktera pochazi z lidu! Pcbito v g e, az na, nepaTtrne zbytky Jana Rohaee z Dube a pan g Lanka ze San; co nepobito, ohavne vlakano Rotmberkem Menhartem z Hra.dce Jindfichova do stodol a mrzce spaleno... Husitska revoluce oeistila mesta v chide ptedevtina Prahu, ad tivlu nemeckeho. To samo o sobe bylo pro zachovani deskeho naroda velka, udalost. Hlavni vtak, tad husitske revoluce dekujeme, je popohnani vYvoje -naroda v modernim smyslu. Husitska revoluce zmnohonasobila sily naroda tim, te strhla k verejne einnosti vetkere vrstvy naroda, zatlaeila na jistou dobu do pozadi mot 6lechty. Tim vSak zaSla k politickm zmenAm,

pro net doba nedotrala. Proto zcela pfirczene se dostavil pad.

Ncstaei, ze jste pracoviti! Co pracujete a jak pracujete je nejcifiletitefai.

Painatce mrtvS,ch. Jest jen velice malo tak posvatnch lidem jako pamatka na mrtve. Tato udela z dobrS7ch lidi lep'gi a nekdy udela i ze gpatnSTch lidi dobre. Jest to vdedmi a blahodarny obyeej venovati jeden den v roce Den veneeni hrobil — zvlagte vzpominkam na cnosti a tivot natich zemte1Srch. Vzpominka na ne dostavuje se nam at' zvana nebo nezvana. V rodni dobe, kdyt pHroda nam ptipomina, noq tivot, nave nadeje, zastavujeme se spaledne na htbitove, kde se snoubi nate vzpominky na ty, kdat pled nami till a nyni tam odpodivaji. Ty tithe hroby k nam mluvi, te i my jsme zde pouhSimi hasty. Ptipaminaji nam, te pokoleni za pokoleniin vznika. ptichazi, yykono, svilj cliff prate na te mohutne velestavbe lidstvi a zase odchazi. Nam tet ptipada urdity dil pre.ce v te velke soustave, k nit zaklad polotili nati pkedchtdci. Oni nam zanechali odkaz, ktery take my zase mama zanechati poko-lenim ptittim jako dedictvi a timto dedictvim jsou zasady obsatene v prohlateni neoolvislosti i v konstituci, zasady svobody, rovnoprav:nosti, lidskosti a spoleeenske spravedlnosV, jet vesti maji lidstvo ku ttesti. Za tyto idealy vedli zapas lide a zajistiti je pro nate a budouci pokoleni. Vzpominame vdedne, kdot v obdanske valce hajili celistvost a nerozdilnost Soustati, mezi nimit bojovali take nati detti bide, posvecujeme v srdcich natich vzpominku tern vernYm synihn naroda eeskoslovenskeho, kteti ye svetave valce ptinesli abet nejvetti za osvobozeni nati rodne vlasti nebot' z jejich smrti yzetla utiskovanernu narodu svoboda. Vzpominkne koneene tech„ ktere jsme milovali a ztratili. V obtadnem venovani dne vzpominky veneeni hrobt davame na, jevo vnejtim znamenim Uctu ktera je naletitYm a stale nes provazejicim pocitem Lasky k tern, kteti nas pfedegli.

Organisovana price u sveho cile. Senat schvabil t. zv. Wagnerovu ptedlohu, kterou se ma zfiditi trvalS7 system pro ptedejiti a vytegeni pracovnich spore. Stala rada dohliteti bude na vztahy delnictva k zamestnavatelum a soudasne bude miti dozor na volby zamestnand' pH vSrbert zastupet pro vyjednavani.

Tento tribunal bude miti tti dleny s platem pa $10,000 merle, ktere ustanovi president, ale musi bSti senatem potvrzeni. Rude-li tato ptedloha ptijata domem zastupcii, nov zakon bude znamenat konec tern delnickYrn uniim, ktere jsou ovladany tovarniky a zarudi voinost kolektivniho (hromadneho) smlouvani prostiednictvim zastupeil delnictva zvolenSmi vet ginou zavodnich zamestnancii.

Ptestoupeni natizeni . podlehaji pokute do $5,000 nebo vezeni do jednoho roku neb oboji za kalciSr ptestupek, anebo kdo by se pokougel nedovolenSm zpilsobem vme govati se ye vStkony elent tribunalu nebo jeho ztizencu. Pracujici lid uvite. pfiznive vyfizeni tohoto •paldiveho problemu, nebot' bude dobry.m tvoticim zatizenim, jet chra.niti bude delnictvo proti east° provadenemu natlaku pti dojednavani kolektivnich smluv. Tovarnici pochopitelne oznaduji Wagnerovu pkedlohu jako netstavni, protote pry vynucuje spoleovani se delnikt, odstrature unie zavadni (t. j. tovarniky kontrolovane) a povzbuzuje zavadent uzavtenYch dilen. Mohou-li se tovarnici srnlouvat, spoleovat v kartely prod stejneho prava ochrany a hajeni spoleenYch *mil by nemeli miti ttidy delne, many pracujiciho du?

Postavme misto obvykleho hesla svornosti heslo: snigelivost a opravdovost, snigelivost k opravdovemu piesveddeni a opravdovost v kaidem jednani.

Za bratrem Jos. F. UrbanovskSrm. Morana nezna slitovani, zasahuje neuprosne, krute.

Minuleho tSidne zasadila drasavou ranu rodine, ptibuzenstyu, osadnikam West a po uvedom.eni i lady nageho Bratrstva. Bratr Josef UrbanovskS7 nahle nam ode gel, zahynuv tragickou snirti pod koly nekladriiho ylaku

Ve sttedu, dne 29. kvetna 1935. kolem desate hodiny veder, ubiraje se z mesta k domovu. Jak tato stratne nettesti. se pkihodilo nisi neize. Nejpravdepodobriejti pkieinou bude jeho zadumeivost, jit posledni doby podlehal. Ubiraje se hluboce zamytlen, asi nezpozoroval znadnou rychlosti blitici se viak, kterY ho na ktitovatce hlavni, ulice mesta zasail, pod svYmi kolesy drtil . . . Rychlosti blesku raznesla se rnestem hrozna udalost, budivte vtude paleivY bol, hlubokY zarmutek, protote br. UrbanovskY milovan byl vtemi a zaslouteiie. Slouzii obeanstvu i osadniktm nezittne, obetave a v mnoha funkcich. Byl komisatern mesta, podilel se v ptsobnosti ohchodni komory, byl neetnikem a ptedsedou tadu Jaromir Cis. 54. pa mnoho let, v kaidern kulturnim snateni bral opravdovou teast a ptispel znaonou finaneni napomoci, byl sveho dasu tspetnYm obchodnikem — nett'astna deprese i jeho tetce zasahla — byl vernYm mantelem a peelivYm otcem, koneene, zde rozen a vychovan — citil, hajil, rortitoval poctive CeSstvi, Josef UrbanovskY byl zativy typ uvedomeleho techoslovaka. Zivot pkinajas i stiny. Nati blizni jsou vrtkavi, nestali a neveleeni. Jste-li na itsvitu ttesteny, mate ptatel a obdivovatelt habadej. Obratem, strhne-li vas neptiznivY osud dolt — poznate osamocenost, ptehliteni, nezajem mnohYch, jimt jste byli kdysi pomahali, jich vzestup podepirali . . . Josefa F. Urbanovskeho bude dlouho vzpominano. Lasku a fictu projevili mu asadnici a dale nelidenou toast v hodiny hrozne ttraty jeho ptedobre mantelce a d yema dorostlYm detem dali jim na jevo obrovskou tidasti pH smutednich obtadech v dome smutku, v presbyternim kostele a na hititove.

•PortstalYm patti nate hluboka soustrast. Zesnulemu br. J F. Urbanovskemu budit eestna Lidski zavist je z hlavnich htichti, na ktere cirkev pfedpisuje trest velmi tetItST, ale i kdyby slibovala nevim co, tuto lidskou vlastnost nevymSti. Nebot' zavist se stala taktka soueasti lidske povahy, je .s ni nerozluditelne spjata, a kdyby alovek byl sebe spravedlivej gi, vyrovnanej gi, moudtej gi a rozumnejgi, kdyby elovek byl vskutku Clovekem, piece jen nekdy a nekde na dne srdce. v kouteeku duse zahlocla ztirajici bolesti der y — lidska zavist.

Je to vlastnost nepekni a je dvojnasobne nepekna proto, ponevadt se stala vlastnosti typicky deskou. Ne dnes. Jiz davno pted yeky. A zase ne zavist k cizimu, nYbrt, cot je .nejbolestnejti — zavist eeskeho eloveka vtai eeskemu oloveku. tech nikdy nezAvidel cizaktm. Jejich mot, silu bohatstvi, povatoval za samortejmou. Vlotil ochotne cizi jho na svou tiji, dobrovolne rozdaval sve statky, dobromyslne ustupoval vtude, kde by se jinY branil zuby nehty a nedomytlene pomahal zaktm proti s yYm. Cizinec, alovek cizi krve, at' ut byl jakykoli, byl sacrosanctus. Jernu se nezavidelo, jemu se podlezalo a jemu se iibali ruce.

Komu se vtdy zavidelo a zavidi prave tak dnes, jako pied lety, jak pied sto, dveste, petisty a tisici lety, to jest dlovek vlastni krve. tech zavidi techovi. Rolnik rolnikovi vetti kus pole nebo lepti kravu, tivnostnik tivnostnikovi, kdyt ma vice price, delnik schopnejtimu delnikovi vetti kus c h le b a. Zkratka zavidi jeden druhemu, ze zavisti vznikne pomluva, z pomluvy neptatelstvi a ut to jde typicky deskYm tivotem, zvlatte kde jeden druhemu vidi do fist.

Becla tern, kdot se vytinuli svou praci, vzdelanim, schopnosti, talentem a podobne. Beda tern, kdot svYm pkieinenim ziskali statky pozemske, byt' i ty statky byly dtive v rukou cizackYch. A ttikrate be'da tem. kdot nee() umeji, co neumeji ti druzi. Prislovi, te nikdo neni ye aye vlasti prorokem, je at ptilit pra y dive.

Lidska zavist je hrozne, a vteho schopna.

Mejte strpeni a ptijmete omluvu, te pro naval dopisy znovu posledniho tSrdne nam donemohli jsme v gechny do tohoto disla Vestniku zataditi. Uvetejfiujeme dopisy potadem ,jak doSly a misto dovoli,

Ve stredu, dne 29. kvetna 1935.

1111.7411111■04R04111111,04•IO<A110.0011.041•11.0.111111.0 ■•••00•1.111.13.011111,041P1m011.1•10111..M011

Oddil do Anx......■■■■■•■•mnoolsoo.o.:4■■•■■ ••11.o.caso•Soeleam,ste•ocas.oammo•awoloseq.

Shiner, Texas. ✓ sobotu, 18. kvetna sehrali studenti eeetiny ma Texaske universite v Austinte, veselohru "Zlata Katetina'. Ale z patku na sobotu v noel jsme dostali pravy lijavec, rano kdyt jsme vstavali. use bylo pod vodou a y eeer tehot dne jsme se veichni milovnici deskeho divadla teeili na Ceske divadlo. Pti snidani moje pra,vi: "Z toho nic nebude, kdo by se tam dostal."

Velmi jsme litovali, zvlaete tech studenta, te tak talekou cestu snad nadarmo delali. Je mi podotknout, te naee sin je nekolik mil mimo hajvej a boCni testy ad hajvej k sini jsou take Cernice. A te snad katdY se nad tim mradil jako my, hle slunko se ukazala a vesele htalo di svitilo, jako kdyby se nechumelilo.

Ja jel do mesta za obchodem, ale vlastne vie k vuli divadlu a byl jsem zvedav, zdali z toho co bude, nebo to bude adlotene na jinY den. Ale veteina tech, ktere jsem potkal, tecesty nejsou nejhorei a te tak mile hteje, te do vetera budou 0. K. Ja tedy honem doma a poklidili jsme a ell jsme s moji lepei polovidkou k naaemu zeti Ed Vincikovi, kteti tit na nas Cekali. Tedy Vincikovi dva jejich Met* hoch a my Lukaai 2 osoby, to jsem Cital aleorat dolt velkou faru na tu epatnou cestu ,ale cestou jsme ptibrali Emila Vincika, bratranka Ed 'Vincika s jeho mantelkou a 7 letym hochem, a kdyt jsme sc chteli veichni smestnat a veichni vent, tot jsme museli jeden druheho pestovat a nic jsme se nestydeli. A et'astne jsme i mnoho luzh ptejeli a et'astne a v Cas na misto dorazili, kdet jsme nalezli jiz detne shromatdeni ze Sweet Home, Yoakum, Hallettsville a okoli.

To mile slunko eini divy a take i ten mily a vesely elovek dojde dal net ten mrzutY. Kdyt prune opona se zdvihla, stalo 12 eeskYeh studenta na jevieti a profesor Mitek„ jejich uCitel, v aele. Pak Jos. F. Botka, okresni klerk okresu Lavaca, ptedstavil prof Mieka s jeho studenty a pak p. Mieek dekoval, jsme jej pozvali a te se vynasnati, aby nas uspokojili. Pak prof. Mieek piednes1 delei led k posluchadam, ktere jsem dobie netozumel, an jsem hodne nedaslYchavY. Pak z tech 12 studenta jednoho katdeho z yleat' predstavil, jeho jmeno a o katdem neco pekneho po veal a tak jeden katclY jeden pa druhem na pokyn s milYm a blahYm asmevem odchazeli za oponu. 0 jedne, a to snad byla to zlata, Katetina, nechal ji otec studovat Cesky, ad nebyla naei narodnosti, hrala 'Ceske divedlo, a tadnY by nepoznal, ze neni naaeho ptivodu.

Ku konci tea vyslovil se, te kterY elovek se za svaj pavod stydi, te je potupy hodin vaech lidi, a te takovY elovek nestoji za kopanec. A ja dodavam-a lituji, ze nemame vic podobnYch uditelti, kteti se neboji nam povedet vetejne pravdu. Snad z jeho takti mnoleY a mnoha se dle jeho udeni zachovaji. cot by bylo nejlepei jeho odmenou. ✓ sobotu, 17ho, po delsi nemoci zemtel kra• jan Cyril Darriak 711etY, otec naeeho spolu-bratra Jana Dorriaka a v pandeli jeho pozastatky byly uloteny na katolickY htbitov v Shiner. Puntik.

John Lukae, dap!. kid Fort Worth cis. 154.

Fort Worth, Texas Ctena redakce, sestry a bratti!

Nejsem dopisovatel na geho tadu, ale piece chci par tadlea naernarat; zdali nedostanu po frriaku., to nevim! ✓ posledni kvetnove tadove schazi bylo ptipomenuto, te bychcm melt oslavit primicie nag eho tadu ors. 154. Totit nee tad byl talcten dne 10. Cervna 1934, tedy v eervnove schazi, dne 2. Cervna nam ptipada upominka pryniho vYrodi zalateni. Pti te otiletitosti nekOlik novS7c11 dlenn, kteil nebyli jeAte

Stratia 9

:STNkB formaJne uvedeni, tedy jim chceme uetedtit tu maliekou zabavu. Zaroven vyzyvame einovniky Hl. ttadovny z Fayetteville, take z West, by si cestu k nam nevatili a ptijeli. Taktet nate organi.satory severniho okrsku S. P. J. S. T. Nate sestry chteji bYt tentokrat nejak atedre jak jsem slyeel, chteji ptipravit veem ptitomnym yedeti zdarma. Tedy upozorriuji veechny, kdoi jste nebyli ye schazi, by jste byli tak laskavi a pomohli jim s ton kuchyni, net) za dneenich pomera jde to trochu ztetka.

VyzYvame veechny na tento den k tidasti, tim neminime veak jenom eleny, ale veechny nase zaroven sousedni tad 'Oslo 92.

Hudbu obstard ptedseda John Vitasek, pro auto zalaavu ,daufame, te vas uspokoji, jenom veichni ptijd'te. Vstupne *lea vtdy. Toto se odbYva, v Sokaloyne na kopci. a_zaroven atulku tadu die, 154, kamt jit veichni cestu zajiste znate.

V poslednich mesicich minuleho roku jsme zapoeli stavet Sokolovnu a hovotili jsme raznych pottebach a potadavcich, ktere budou nasledovat. Taktet jsme meli na programu bazar pki otevteni Sokolavny. K tomu ale nedoela, nebot' atevteni jsme potadali v anoru, kdy jest nejiste padasi, tedy jsme odlotili bazar na dobu pozclejei, dobu letni. Ted' se jit doba blizi k uspotadani bazaru, tak si naei laskavi darcove' musi s temi darky ptispieit.

Zas jsem vlezl tern naeim sestram do tcmesla. A jak z toho ted' yen? Abych se dostal z te bryndy ven ,tedy vpletu do toho i mutske pohlavi. Mame mezi naehni kraj any temeslinky razneho oboru: stolate, sklenate, soustrutniky, tezniky, strojniky, tkalce, kovate, rolniky, obuvniky a krejei. Kdyby katcly z tech nejakou maliekost stvatil, tak nam to pomate, kdyt to bude nee° noveho, , ttebas by to bylo menecenne, katdY to rad koupi.

Tedy si pospeete, kdo Qhcete na bazar nee° darovat ,a potlete darky na sestry, ktere sve adresy jit davno oznakily. Ptedem vtele diky \Teem darcam i vee bude kvitovano v naeich deskYch listech.

Drazi krajane, jit jsem nekolikrat vyz3:val, byste posilali sve ditky do cvieeni do Sokolovny, bez rozdilu jak male, tak i dorostle. Jste-li Cleny Sokola a nebo nejste, my tam vase ditky chceme. At dorostou, by .nevidely mezi sebou rozdilu, jak ho vidime ustaviane na sobe my. Ja jsem toho vyznani a ty jineho --ja mam v kapsi dollar a ty nemae. Toto pozemske bohatstvi a nebo chudoba nikomu neprospeji ani neponiti. At se budem ubirati z toho slzaveho Udall, veichni s sebou poneseme stejne. A jestli z naeich Clena Sokola nada tekl ,te jenom ditky Clena mohou chodit do cvieeni, tedy udelal chybu, a doufana. te ji bude hledet napraviti. Zadny elovek nemate bYti bez chyby.

SdruienVm HAI= S. P. J. S. T.!

Behem doby roCni, objevi se v naeem organu Casem dopis, v nemt jsou jmena suspendovanYch elent od jistYch tadu. Motna, jsem v chybe a druhou stranou myslim, to ekodi jednotlivYrn tadarn a Jednote take.

Zajiste jest malo tadu v Jednote, ktere by platily za sve Cleny poplatky na Hl. it ad. A jestli ty jiste tady, ktere oznamuji suspendovane Cleny ye Vestniku, plati za eleny na HI. Red, tedy ja, beru sve slava nazpet. Olen„ kterY neplati a tad za nej take neplati, on se sam suspenduje a Hi. Rad vi, jak s takovym elenem nalatit v padu amrti. Jedine katcleho neplaticiho Clena ma adetni a nebo tajemnik tadu uvedomit dopisem, by se vyrovnal, a kdyt se nevyrovna, ,tedy za nej nepoelete na.

HI. tad. Hlavni Red ma OCetniho a on ma tyto veci k vytizeni.

Ja bych se o torn nezminil, ale slyeel jsem tu stitnost od jednoho Clena, kdyt nemate zaplatit, ze je vystaven vetejnosti. Kdyt to potom ten uratenY Clen tekne neelenu, tedy to ekadi jednotlivYm teclarn a Jednote take.

KatclY Clen, kdyt vstoupi do Jednoty vi, musi sve poplatky platit a sve povinnosti plnit, jinak pozbyva vYhod, kterYch Jednota poskytuje. 13 velikYch pojiet'oven se to nedeje, te uyedorni jestli neplatit a vie se eleny

tedne caviky nedelaji, pozbude pojistku a basta.

S pozdravern na yeechny etenate, A. Tobola.

VYZNAMENAN1 NASICH STUDENTI.J. Krajany jiste poteei zprava, ze naSi testi studenti na Texaske statni universite path mezi nejlepei nejen v natI matetske nYlart i v jinYch ptedmetech. Ze studentrl, kteti se zde nein Ceske fedi, je nyni krajan Vilem Pokorny z Chicago instruktorem obchodni nauky a ,sleena Ella Koemelova z West tutorkou botaniky. Je to jiste velikY spech. Jini studenti eeetiny stali se asistenty pro jejich vYborny prospech ve studiu.

Tak bratti F. A. a Arnoet Hora,kove z Caldwell jsou asistenty ye fysice a Allen Chernosky z Ro,senbergu je rovnet asistentem ve fysice. Neel krajane budou jiste Oath-tent zprevou o aspechu naeich student0. Oeekava se, te o ptietim ekolnim race poeet asistent0, naeeho pavodu, se jiste zvyei. Natal z vyznamenanych naeich studenta pomfSleji kraeovati ve studiu na staroslavne universite Karlove v Prate a net profesor Dr. Week bude jim jiste pomehati, aby se jejich uskutednil.

VZHURU DO PLACEDO! Studenti eeetiny na Texaske statni universite v Austin sehraji na veeobecnou Zadost v pondeli, dne 3. Cervna, ptesne v 7:30 hodin weer v mistni sini v Placedo okres Victoria, krasnou, dosud v Americe nehranou veselohru "Data. Katetina". Studenti hraji z pameti, takte hra yypada jako skuteenost.

Pted divadlem promluvi Dr. Miaek, jenZ divadlo nacvieil a ptedstavi studenty—hercc, kteti se velice teei na shledanou s krajany z celeho okoli.

Poverste ptatelam a znamYm o divadle a bkatte studentam. kteti z daleka ptijedou, te jste s nimi. V mladeti je naSe budoucnost!

GEES. HUDBA NA STANICI KPRC HOUSTON. Jan P. Cavula z La Grange oznamuje, jeho kapela bude na rozhlasu KPRC v Houston pod jmenem use orkester v sobotu dne 1. Cervna od 4:30 do 4:45 odpoledne a budou hrati same Ceske kusy.

Emil J. Moths.

SENAT POHRBIL PREDLOHU NA VYPLACEN1 BONUSU. (Pokradovani ze str. 1) slim take na ty milliony mail a ten kteri dome pracovali behem valky, pestovali hirodu, vyrabeli potteby a zasoby, pracovali v dolech a na teleznicich, v tovarnach a na lcdich. Vetim, te take na ty nutno pamatovati a pomoci ma se dostati NT -gem skupinam stejne a spravedlive. Myslim take na ty milPony naeich obeana a jejich rodin, kteti nemaji praci a trpi bidu. Neni spravne miti jen s jednou ttidou nebo skupinou obeanil a nechat bet poveimnuti druhou. Vim ovSem. ze nelze zachovati se veem, ale jako president a vrchni velitel vojska na zemi i na moth jsem vazan jednati spravedlive vuCh skupinam a ttidam naeeho abeanstva.

Nebyl bych veren sve ptisaze a povinnosti, kdybych naroky yeech ttid nevatil na vahach rovnocennosti a spravedlnosti. Od tohoto moralniho zavazku ustoupiti nemohu a proto ptedlohu Oslo 3896 vracim nepodepsanou."

Dam zastupcu v zapeti po teei presidentoy e hlasoval o ptedloze: pro jeji uzakoneni pies presidentovo veto hlasovalo 322, proti 98 poslancie V senate hlasovano ye Ctvrtek a vYsledek byl: 54 hlasa pro 40 proti eili dvouttetinove veteiny nutne k prosazeni ptedlohy pies veto — dosateno nebylo a osud jeji v tomto zasedani kongresu zpeeeten. Ptivrtencj bonusu chteji ptedlohu ptipojit k nektere deletite co dodatek, net president roznodnymi siovy dal na jevo, ze katcla bonuspoienft ptedlona bticle jim vetovana,

Strana 10.

VESTNili

VICHRICE Jan Vrba ROMAN

Jeho klid jako by byl vnikal i do tkoly prolinal pani tidici, ba jette vic net to — jako by se v ni promerioval v bazlive tuteni a trapnou nejistotu. Jeji vzepiate sebevedomi bylo zakkiknuto spravcem sanatoria,, kdyt navttivila Rritenu, a jette vic se schoulilo, kdyt se dovedela, ze neet byl bez namitek Karlem zapraven. Nemlee' o torn Ha, nern/del ani Brotek, a tak se rozneslo po vsi. Po tete vsi, pa nit &l y e rozkfikla, ze jim — TvidikovYm — neni tteba tadnYch milasti od panstva ze statku. Ani se ji nechtelo vyjiti z domu, aby neslytela zvedavYch poptavek a nevyvolavala na tvatich jizlitrYch posmetnYch itsrnevt.

Mnohem horti vtak bylo, ze si nebyla jista, neprovedla-li nejakou nenapravitelnou hloupost . Kdyt totit tenkrat po odjezdu -tenine do sanatoria vypovedela advokatu Konklovi, jak vec zafidila, ujistil ji sice, te vetkere vYlohy bude nakonec nucen zapraviti Karel jako mantel, ale nicmene schvalil jeji rozhodnuti. Pi-Ts to vtak nejistota v ni Ponoukalo ji„ aby se zminila muti, ale neudinila. Vedela, te by ji podratdene odbyl, nebot' odsuzoval vtechno, co se od knina !sriatku udalo. Pa tu dobu, co letela doma, se jette jak tak krotil, ale po jejim odjezdu trybuchl tak prudce, k ho ani nemohla poznat. A od te doby jako by se byl proinenil; east° fadu dnti na ni nepromluvil...

Dny, tYdny odkladala, ale nakonec ji nezbylo, net vypraviti se se svou nejistotou a hlodavYmi pochybami na poradu k advokatu.

Nevybrala si k ceste ani etvrtek, ani nedeli, kdy obydejne lide ze vsi si vytizuji veci v meste. Take nevytla tally z roma, jak bylo zvykem, nYbrt k devate — a to vtechno,.proto, aby se s nikYm nepotkala, aby se k ni nikdo cestou nepfidal, a zustala tak utettena vtetednYch poptavek. Ale d'as tomu chtel, te sotva vytla za yes, potkala se s Karlem. Jel v koearu, a kdyt ji mijel, velmi zdvotile pozdravil. . .

Ji hnecl meal vaznouti krok, a opravdu se rozmYtlela, nema-li se vratit, nebo se ji nezdalo byti dobre znameni. A byla-li jeji nalada neValna, promenila se v pochmurnou. 0 dobron pith hodiny dole ji trvala testa do mesta., a kdy posleze dasla, vlekla se ulicemi, jako by mela nohy svazane...

Tuteni je veru prazvlattni vec; obyeejne se ukate te na nem nee° bYva. I kdyby bylo sebe nepochopitelnejti a sebe nezdrivodnejukate se.. .

Ut to se ji nelibilo, ze musila skoro hodiny bekati, net byla pfijata Take advokat nebyl tak libeznY a fismevnY, jak si na neho zvykla. Zkejme ptemftlel jette o demsi driletitejtim, co patrne souviselo s obtloustlYm mutikem, kterY pled ni vytel z kancelate. Jeji vYklad vyslechi skoro nendastne a jen poznamenal, te to vcelku na veci nic nemeni, lepe te by ovtem bylo... A tu se pojednou vyrutil se sve lhostejnosti a zeptal se, prod vlastne nenechala, jak ptivodne Trapne bylo pani Tvrdikove, kdyt po pravdy musila pfiznati, te nemohia vribec zapraviti, pcnevadt nemela ani tuteni, te vYlohy v sa• natoriu jsou tak naene. A jette trapneji ji bylo, kdyt zahledla mihnouti se pa tvati doktorove ironickY fismev. Ten postfeh zpOsobil. te se ji hned zdalo, jako by byl naramne ochladl.

Tot' se vi — advokati... Jenom tehdy se mazes na, ne spolehnouti, kdyt pied nimi potta..sat metcem penez a prozrazujet ochotu platiti, kolik se jim Zlost ji p opadala, ze ji donutil pfiznati se k chUdObe- .

Jeji nakvateni vtak netrvalo diouho. Advokat Ronk' se pojednou naptimil v ktesle za psacim stolem a zahovoill, jako by si byl prave vzpomnel. .

Take vain musim prozraditi, ze jsem ye vatem zajmu, ei vlastne v zajmu yak pani dcery pfedbetne jednal s doktorem Laudatem.

Nabidl totit jmenem sveho klienta smirne vyrovnani sporu. A mohu fici. ze nabidka je ptijatelna — odpfirei strana pti rozvodu rozluce navrhuje odtkodne we vYSi etyficeti tisic jednou pro vtdy. Podle meho nazoru je to vice, net bychom mohli dosahnouti sporem, pfi d'emt by znaenou dastku dosateneho penizu pohltily vylohy, nebot' neni jisto, zda by vetkere titraty sporu byly pfisouteny strane odpfirei. Obavant se totit, te i v pfipadu pro nas nejptiznivejtim bude nalezena vina na obou stranach."

Pani Tvtrdikova sebou prudce hnula a jjt chtela vpadnouti advokatu do keel Zarazil ji vtak' prudkYm potrhnutim hlavy a odmitavYm gestem. — "Vim, co chcete namItnouti; ale prave tu musime bYti velmi opatrni. Cela ta afera s o nou lehkou holkou vypada, trochu jinak, net jste mi vylicila. Ptedevtim t byl onen domek na ptedmesti najat teprve po odchodu pani z domu mantelova, a je tedy nemotne clokazati, te cizolotstvi bylo pohnutkou odchodu manteleina. Mimo to najimal domek pan spravce Brotek, a nikoli pan intenYr TupY. Pan Brotek take kotipil onen nabytek a krom toho zaplatil za ono devde i nejake dluhy. Tolik jsem vytetfil, a tolik chce pan Bratek podle sdeleni kolegy Lauclata dosvedeiti i pted soudem. A jette vic — pfiznava se i ke svY'm stykilm s tim deveetem. Pan. Brotek je site odvislY od pana intenYra, ale musili bychom mu dokazati ktive svedectvi, abychom vahu jeho vYpovedi pted soudem. ZbYva tedy pouze, co yam ono device teklo me-zi dtytma oeima — a to nema, prtikaznosti, ponevadt yam maze stejne pied soudem do oci zaptiti, jako yam dtive feklo. A nepodafi-li se nam provesti v tom smeru drikaz pravdy, hrozi nebezpeei, ze budeme talovani sami, a nic by nemohlo hate patkoditi vlastni pit Ano, jak jsem tekl, yea je pfilit otehava. a proto nutno postupovati s krajni opatrnost.i At' je skuteenost jakakoli, plati pted scudem jenom drikazy — a tech tu neni aspori ne tolik, abychom se mohli o ne opfiti."

Uz hezkou chvili bylo mezi nimi ticho, ale pani tidici sedela jako zkameneld. Zlate mtieky ji tihaly pfed odima husteji, net jiskrnY dett' svateho Vavfince. Teke se probirala z ohromeni...

Tedy Brotek,t kteremu pomohla do tepleho hnizda na ktereho se tolik spolehala, ji pine zradil. 61 chleba ji, toho piseri zpiva. 0vtem, kdyby byla Rritena zristala ye mlYne, bylo by jinak. A prave ta mytlenka ji napovedela, kde byl pobatek pochybne cesty...

Skoro uratene vstala. Zmatene protekla cosi, te se jette pokusi dokozati, te ne Brotek ale prave pan intenYr...

Ale doktor Kontel, kterY jit take vstal od stolu, pokrdil jen pochybovadne rameny.

To ji dodalo. Zdalo se ji, jako by ji tim gestem neptimo vykazoval za dvete. Naptimila se uratene, vytekla studene nekolik dekovnYch slay a vytla.

Jette kdyt schazela pa schodech, bylo ji, jako by mela hlavu v mlze. I takova, zvlattni litost ji ptepadla.

— Chudinka Rritiena! To ma za vSecko! Nakonec bude ona vtim vinna — a on jako lilie v rukou svateho Aloisa! — Ale jen vytla z domu na ulici, jen ji ovanul eerstvejti vzduch. spadlo s ni takika rdzem, a popadlo ji nove odhodlani.

— Ne a nepovoli. Podobna vec se neda, jen tak lehko shladiti s povrchu sveta. Kdyby tteba stokrat chtel vziti Brotek na sebe, zhati mu ten plan. Hned, jette ted' pujde k te ce a donuti ji, aby opakovala, co ji tenkrat tekla. Ale tot' se vi, ze nepnjde sama, vezme si s sebou svedka! — A nepfemYtlejic diouho, zamefila ulicemi k ptibytku tvadleny, u ktere tila. Poraclila • si

Ve sttedu, due 29. kvetna 1935. dobte, nebot' tvadleny jsou jako had. Potfebuji vedle dovednosti i hojnost zajimavYch a vzrutujicich novinek pro zakaznice. A zejmena novinka, ktera aspori trotku zavani skandalem, je nedocenitelna.

Oirou nahodou se stale, ze dosp'ela k bytu tvadleny prave ye chvili, kdy udefil poledni zvon. Prato na schodech div nevrazila do houfu deveat, ktera, se hrnula ze tit domu. Mohla se tak dohovofiti se tvadlenou mezi etytma °alma. Ta i tteba, dosud neobedvala, naslouchala ladne, nebo takove sousto melo ccnu deseti obedri. A hned byla pina ochoty, ji doprovodi. te s ni prijde.

Jak by take ne! — Pouhe struene vypovedeni staCilo, aby zvatila hodnotu skandalniho klipku. Prvni zakaznice, ktere vypovi, prijde s tim po meste, a katda, ktera tteba jaktetiva u ni netila, zatouti vyslechnouti ptimo u pramene. Nejrieinnejti reklama, jaka mute bYt. A kdyt dokonce bude moci prodavati jako piimo zneastnend, jako oditY svedek — jaka teprve tref a. . .

Nechala abed obedem 6, jiz za tidici se zaeala pkevlekati na zajimavou cestu...

A litovala potom, diouho litovala, te se nezdatilo, jak si ptedstavovala.

Dotly spolu na ptedmesti, kde uz z dalky ji pani Tvrdikova uka.zala onen domek. Jette nekolik uchvatanYch krokil — a byly u tile. t el Bohu vtak, te pouze u cile. . .

ZahradnI dvitka byla zameena. Marne tiskla pani tidici jejich kliku, marne ji pomahala zvedava, tvadli. Dvikka nepovolila. — Staly chvilku bezradne pted nimi, kdyt tu tvadli napadlo, te by nekde mohl bYti knoflik zvonku. — A byl! Hned na sloupku yedle dveti: jent zakryt nekolika olistenYmi pruty loubince. Stiskla nekolikrat pani T yrdikova,, pomohla ji i netrpeliva tvadlena. Ale domek byl jako zadarovanY. Slytely sice obe, te zvonek uvnitf hlaholi. ale nikdo se praci; pfilit silna byla pfedstava nedalekeho ze dvou oken, vedoucich na ulici. . .

Tak tu staly hodnou dobu, marne se dohadujice, co by znamenalo. Pani tidici uz poklesala na duchu, uz byla zase trapena nepitemnou ptedtuchou, te i zde nepekne pohofi, ale vira tvadleny byla hlubti. Minila, snad ta holka chodi na stravu nekam do hostince, a te by proto bylo nejlepti, kdyby si tu na ni pookaly, at se vrati. Neptekatelo ji, ze jette neobedvala — a te snad i zanedba praci; pfilia silna byla ptedstava nedalekeho rozmnoteni poetu zakaznic a jejich objednavek. Pani Tvrdikova, se pak chytila jeji domnenky, jako tonouci stebla.

A piece i ono; chatrne, ji bylo vyrateno z ruky...

V tu chvili vytla pted vratka zahrady protejtiho domku nejaka slutka a ochotne volala pies ulici, te zvoni marne, hledaji-li tu sleeinku, ktera tu zristavala...

Jeji tuze ureite napovidajici vela zpilsobila, te na pani tidici sly mrakoty .. .

Ona to tutila — ona to vedela...

Ale tednejti tvadli hued zahajila se slutkou rozhovor. — Tot', te hledaji. Myslily, ze je ta slei-J.nka nekde u obeda..

"Ale kdepak!" — zahlaholilo devde, houpajic se k nim ochotne na drivernou rozpravku.

"Ut tomu bude pomalu mesic, co tu nebydli.

Podekovaly ji a 'Sly...

8vadlena dost zvesela, ponevadt pfece jenom bylo zhruba potvrzeno, ze na skandalnim klipku deco je. Bude tedy motno vypraveti...

Zato pani Tvrdikove bylo zle. Ani dobte nevidela na cestu, ani si neuvedomila. kudy jde a jak diouho jde. Z tuposti ji vyrutilo teprve, kdyt se s ni zadala pted dcmem tvadlena louCit. — A zase Ma a Ma, at teprve hon za Pardubicemi ji napadlo, te mela te tvadli ri i, aby nikomu neprozrazovala. To ji leklo pc myt'eni na advokata. Malieko se i zastavila, nema-li se za tim neelem jette vratiti. V dru he chvili vtak se sebe settasla jako ()Mane mameni.

(Pokraeovanl)

Ve stfedu, dne 29. kvetna 1935.

Chthin O&M(' Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky "Tak je to piece pravda," povidala prvni feenice. "Taky jsem to tit pied nekolika dny elykla, ale nechtela jsem uvefiti. At kdy jsem si vypoeitala, jak je stard, to ja. Pamatuji podle s‘ve dcery, se kterou byly ye stejnem staff., fekla jsem si, ze to motile je. Bude ji letos etyficet let, a to neni tadny vek.

Tamhle moudrovska kovafka mela posledni dite ye dvaapadesati letech."

Ty z delnic, ktere byly vdany„ zaely vykladat, kde ktera stark tena dite mela, a usoudily spoleene, ze pani Olga miti jeate deti celY houfek. A ptaly ji to.

"At' ji Panbth pctehna.," keenila jina, "ma co detem dati : naudi je pracovat a dobte Je vychova. Ona je zdrava, jeji pan je piny tivota a budou miti deti jako malovane."

Kdyby byla mohla Gabriela z louky uteci, byla by nekam za kkovi utekla. Chtelo se ji kfidet, plakat, ,spilat, ale tady ji drtela telezna nutnost, nic ze sveho souaeni neprozra• diti a zachovati na venek naprostY klid. Matka tedy bude chovati; d'elnice prorokuji houfek deti a ratyriskY majetek rozplyne se jako snih na jate, nic ut svyin dceram necla, o vkchno je ptipravila, jen aby mohla sama hodne rozkoSi utiti. Zlost mela na matku, nenavist vital ni ji zmitala, kdyt vaak asi po hodine pfgel na louku Madas, zahrala komedii spokojene tenu2ky.

"Neboli to ruce?" ptal se ji, jako by se mezi nimi nic nestalo.

"Boli, nejsem tomu zvykla, ale ja zvyknu," odpovidala lhostejne.

"Ovkm, zvykne se tomu," souhlasil. "Napoprve to neptehanej, odpoeiri si a drt se vza-du. Za nejakY den pfijde ti to jako hraeka.

Jen aby nam podasi vydrtelo, krasne bychom sena domil dostali." easy budou," hlasila se prvni fednice. "0bloha na to ukazuje a aspori tYden bude jasno. Dobytek bude miti dobrou pici a bude hodne dojiti."

"Vtak ut je toho tteba, mel jsem mleko v nepotadku, a doufam, ze to tenuSka vSechno spravi."

"Jak by nespravila, maskolu ratyriske panieky," lichotila babka.

"OvSem, to byla vyhlakna hospodyne a ma tena je po ni. Nu, musim za sekael a v poledne, Gabinko, poekam na tebe s obeclem."

Odchazel a Gabriela slykla, jak si, kdyt poodekl, pohvizduje. Netvor, term bije a pied lidmi si hraje na zamilovaneho. Ani ho nechce bidnika, nepromluvi s nim ani slova a vyhne se mu, kde bude mod. Radeji bude k lidem choditi, aby se s nim nemusila stYkati.

Kdyt 21a k obeclu, cele tel.° ji bolelo, byla by se rada polotila a spala, ale uminene usedla ke stolu a malieko pojed2i, beze slova odchazela na louku. Po pet dni si tak poeinala a Madas jako by jejiho hnevu nevidel. Byl vesel, tu a tam prohodil sluvko, upozornil na tu di onu okolnost a jako by se rozurnelo samo sebou, upozorrioval ji, kdy a jak ma ve dvote pii dojeni dohlednouti a slutky kontrolovati. Cinila, co si pill, ale stale se v jeji duSi opakoval umysl, ze zde nebude, ze odtud odejde, jen co ji napadne vhodna mySlenka, co by mela potom poeiti.

Kdyt v sobotu pfiSla domti a usedla k yeeeti, Madas si liboval, kolik vorti sena pod stiechu dostal a ze se poeasi bude kaziti.

"Pani Albina pfiSla do Moudrova na Spatnou, bude ji na jeji prochazky prkti."

Neopanovala se a zvednuvSi odi, podivala se na mute, jako by se tazala, co jeho slova znamenaji.

"Ty o tom neviS, ae se veera veeer do Moudrova pfistehovala? Videl jsem ji dnes jiti polni cestou k lest= a lide povidali, ze si pronajala sviij start' letni byt".

Strana

VESTNIK

"Albina? tazala se se zvYknou patravosti. "Co zde chce?'"

Jeji hlas byl pinY nepokoje a jeji odi byly zneklidneny.

"Nemohu ti fici, snad si chce odpoeinouti od opatrovani bratrova."

"Prod nezilstala u neho? itikalo se, ze on pojede do nejakeho sanatoria a ona ze si nekde blizko neho najde letni byt."

"Nic ti nemohu Nei," pokreil rameny, "snad si toho on el ona nepfali."

"Poslechni, vy jste se spolu jit setkali," razila prudce.

"Zbyteene mne podezirdS, opravdu pfiSla teprve vdera veder, neni vaak vyloudeno, se s ni nesetka.m."

"S tou prodejnou tenskou, zrudla v oblieeji a jeji odi se leskly rozeilenim. Polo-211a a vidlidku a vstavala, chystajic se odejiti.

"Divim se ti, ze se tak rozeilujek" povidal klidne. "Sama mnou pohrdak se mnou nemluvik abys naznaeila, ae jsem ti odpornY, a najednou to rozeiluje, ae bych snad hovoiil s tvou bYvalou avakrovou. Co mi jineho zbYva? Abych byl po klafternicku ziv, na to jsem piilis mladY a zdravY a abych si snad neco s nekterou delnici ze dvora zaeinal, to bych si uakodil na sve cti. Nefikam, ze budu s PeSulovou se stYkati, ale abych se zatikal, se tak nestane, to si rozmyslim."

"Prod sis mne bral?" kiikla zlostne. "Mohl sis vziti hned ji, byli byste se k sobe vYborne hodili."

"Ted' se mi skoro zda, ze jsem chybil," pfisvecleil, nedavaje se strhnout k vYbuchu.

"Albina by byla netadala, abych se s ni dal oddati, byla by ala ke mne ochotne jen tak a byl bych mel aspori tenu a ne neptitele.

Vefil jsem tvemu ujiat'ovani, ze mne maa rada a ae se vynasnatiS bYti mne hodnou tenou, jente sliby se delaji a skutky mluvi o nedem jinem."

"Tys take sliboval lasku, horoval jsi, jak' krasnY tivot povedeme a tve sliby byly take chyby."

Byla vSecka znepokojena, ruce se ji tkasly, ale neodchazelo. Stala u okna napolo k Madasovi poobracena a zdalo se, ae dusi "MyliS se, nelhal jsem a mohli bychom b'ti krasne zivi, kdybyst dovedla v sobe zlomiti svou nezkrocenou vYbuS"nost. Brala sis yenkovskeho statkate, kterY nemrite choditi po zabavach a promenadach a chce-li si ze dlupomocit musi se pfidiriovati on i jeho zena. Mohli bychom miti opravdu krasnY tivot, zadind se mi dobie vae datiti, ale ty jsi zde neWastna, neni ti mile, ze maa pomoci a chojako mrak pin' boute. TakovYm zpriscbem byl by ovkm nag spolednY tivot hotovym peklem a nedivim se ti, ze se ti to take nelibi. Ani mne se to nelibi."

"Protote jsi surovY. Kdyby svet veal, ae jsi dva dny po sriatku svou tenu bil, tadnY sluSnY Nova by ti ruky nepodal.

"Pketahl jsem to prutem, protote jsi vyzyvave odepfela samozfejmou povinnost a poeinala sis jako dama, ktera mute celY den lenoSiti. Snad se pamatujea, co jsi tehdy mi kikala a co jsi delala. M -bude'S nekomu vy-pravovati, jak jsem to Svihl, povez take, co pfedchazelo; bude to aspori jinak vypadati.

Ja se k tomu prutu ptiznam."

"Slu'SnY mut svou tenu nebije," volala podratclene, ale nebylo jit v jejim hlasu tolik nenavisti.

"Souhlasim, neni to sluSne, ale tadna tena statkaiova neodepte pii nutne praci pomoc, jako jsi ji ty odepiela. Napted jsi horovala, jak' krasnY tivot povedeme, jak se teSIS na aivot navenku, nemohla ses toho ani doekat1 a ala jsi ke mne jeate pied oddavkami ale piedstavovala sis, te budeS aiti jako v Prate, ze budeS choditi po pokojich a ja ze budu delati na polich. Sama ses mohla v minulYch dnech pfesvedditi, ze tve pkitomnosti na louce i v mlekarne bylo nezbytne tfeba, a ze bychom utrpeli velike akody, kdybys mi nepo-mohla. Co jsem mel Mat', kdyt jsi mi posluS'nost odepfela? Bylo by ti bYvalo milejSi, abych to vyhnal a vefejnou ostudu ti naiad?"

11

Chvili mleela mradic se a zjevne zapasic.

"Mohl jsi mi laskave domlouvati a pookati, at bych sama uznala, ze je to nutne, abych take pomahala," povidala potom mime31.

"Bud' spravedliva, a hlavne pravdomluvni a kekni si poet/ye, byla-li bys pa dobrem si dala tici. ViS jiste o sobe, ze jsi prudka, a tvrdohlava, a marne bych byl ztracel slova. yedel jsem to a iozzlobilo ;pine to. Nemldelas ja take nemleel."

"Jsi hodne hrubY," pronesla jako pro sebe.

"A ty hodne svehlavo, a vaaniva."

"Znal jsi mne, nemel jsi mne klamati."

"A tys nernela klamati mne Zda, se mi,te bychom radi jeden druheho obvinili a pH tornzapominame na vlastni viny."

"JO, jsem ti vyhovela, delam ted' Slfafku a mei bys slySeti, co si delnice pti praci o mne povidaji, ale ty jsi stale stejnY a dokonce se chytaS to pobehlice."

"Pomalu s tim obviriovanim, nikoho se nechytarri a budu-li se ji chytati, bude tim vinna ty."

"Ja? Posilam to snad k ni? Zvu ji sem?

Mluvim s ni?"

"Ne, ani nemluviS. ani nezvea, ani neposilaS mne k ni, ale chodiS kolem mne jako mrak. Nemluvik vyhybaS se mi, okazale chodiS veeer spat na pohovku vedle lotnice. Co mom delati?"

PfiSel jsi snad nekdy za mnou a pokusil ses nine udobiiti?"

"Bal jsem se, ze mne vyteneS a ze se v noci, kdy je ye dvote ticho a kdy mohou lido slySeti, co se u nas mluvi, strhne kfik, kterY deladka uslySi. Kdybys byla nechala dvete oteviTny, byl bych pfiSel, stYskalo se mi Po tobe a myslil na tvou neat'astnou tvrdohlavost, ktera, naai spokolenost mati."

Obratila k nemu hlavu a divala se na neho patrave.

"Mut, ma-li term opravdu rad, neda, se tenou dobfiti," povidala potom ku podivu laskave.

"Toho take netadam," kaki a povstav blitil se k ni. "Opakuji, se se mi po tobe stYska a ze stale na tebe myslim. Chybili jsme oba a nebylo by lepe, abychom takovYch detinskYch veci nechali?"

Vzal ji za ruku a ona site ueinila nabeh, jako by chtela ruku odtrhnouti, ale ponechala mu ji a kdyt ji blize k sobe pfitahl, zvedla k nemu "Odpros nine za tu ranu," tadala prudce.

"Promiri mi to, ja take zapomenu na tva pkikra slova. A umoudfi se, dej mi polibeni."

Volnou rukou jeji hlavu blize naklonil a polibil ji.

"Ty jsi tyran," podivala, ale ut bez hnevu.

"Jak jsi mne mohl po celY tYden tak tYrati?

Mladou tenu ma a nic si toho nevati."

"Zdraveho mute maa a nic ti to mile neni.

Pojd'. sedneme si a dokondime tuto episodu, ktera nas oba hnetla."

Dala se jim k pohovce donesti a kdy si ji na klin posadil, polotila hlavu na jeho rameno. Zhluboka vydechla a Madas citil, jak se k nemu tesne pfitiskla.

"Jsme oba blazni," povidal netrie, "nevatime si atesti, ktere marne. Uz ses mohla lakesvedditi, ze jsem snad site drsnY, ale ze jsem take pofadnY mut. Vidik jako hezke hospodatstvi mame a budeme-li v nem svorne pracovati, mriteme ziskati blahobyt. Jakmile doplatim svuj dluh, budeme moci si dopfati trochu pohodli, poskytnu ti vie penez na tve toalety, v time si zajedeme do Prahy a jakmile to trochu prijde; koupim ti konika, jako ma syrakovska. Milena."

"Nevefim ti, ty mne cited pouze slutku ze mne udelati, abys mel hodne pen& na svou vlastni ritratu. Kup mi toho kone hned."

"Neni to moano, via, ze jsem jeate hodne dluten a dluh je zlY soused. Vet mi, ze tt neoklamu, hospodat se mnou, hied' si mlekarny a drribete a co z toho vytetik ukladej si. Naptesrok kone miti budek" (Pokradovani.)

Ve stkedu, dne 29. kvetna 1935.

Strana 12.

g

Cert v ak nepte.staval darodeje ptemlouvat at' on piece o tom podal ptemY let, ze by to snad piece jen nebylo patne, kdyby mel aspon malt' domeeek misto to jeskyne..

A tak poeal brat za rady a leky penize, ale jen od bohatYch, kdyt videl co pen& dostava, jak jich ma stale vic a vice, zadinal bSrt vy poeitavY. "Prod bych nemohl brat i chudYch penize. chteji pomoci, at' take zaplati a kdyt nemaji penize, at' na mne nic nechteji!" A tak se staval earodej lakomYm a i chude ptipravoval o penize. Nebral ohledu na to, ze chudak musi torte pracovat, net nejakY ten peniz vydela. Jen kdyt sam mCi hodne penez. Nejprve si dal vystavet chaloupku, po ktere touzii. Opustil jeskyni a ptestehoval se do chaloupky. Ale po ease mu ani ta nestadila. To bylo malo. Koupil za.mek a ptestehoval se do neho. Kdyt se tarn zatidil, povida si: "No, kdyt main takovY zamek, talc piece nebudu ut pracovat. Ted' musim mit slutebnictvo, to bude za mne pracovat a ja, budu jen na ne d'avat pozor. Kdyt pomoci proutku mohu mit jednoho Berta, prod bych jich nemohl mit i vice. Vic dertu zastane vic prace, a ja budu mit je te vice pen& net mam." Uhodil ttikrat proutkem a skuteene se objevil jeden Cert. A kolikrat tlikrat uhodil, tolik se mu objevilo Certu. Nyni mel sluhu pinY zamek a v ichni meli prace dost. oarodej jen poroudel a daval pozor, aby sluhove nezahaleli. Ted' ut byl tak lakomy,ze myslel, ze sluhove mu malo pellet vydelavaji a proto museli i v noci pracovat.

To se ale eertiim nechtelo libit. Pan jejich jim tolik prace uklada., sam za ni penize bere a jim za slutbu neplati. Proto se usnesli, 2e se earodeji pomsti a Cekali jen na ptiletitost.

A ta se brzo naskytla. earodej unaven sta.1Srm dohlitenim nad praci svYch sluhu, chtel si jednou z veeera odpoeinout v ktesle. Jak usedl do ktesla, Unavou usnul. Tu Certi toho • seskupili se kolem earodeje a usnesli se na tom, to ho odnesou do pekla. A take se do toho hned pustili. Uchopili kteslo i s earodejem a ut s nim leteli.

Ale tu jim svatY Petr zastoupil cestu, vzbudil earodeje a povida: "J6, 'jsem ten stared, co ti tenkrat dal ten kouzelnY proutek. Ty jsi toho ale zneutil, zapoinnel jsi na dobro, ktere jsi dtive lidem prokazoval a patne by se ti to bylo vyplatilo. Nyni se vrat' zase do sve jeskyne, sve jmeni rozdej chudYm a stare se zase takovYm jakSrm jsi byl &five.

Oarodej podekoval svatemu Petrovi za zdchranu a udelal jak mu svatY Petr porueil.

g

g

tARODIEJ KTEItEMU CERT SLOUZIL. V lese mezi skalami til v jedne jeskyni earodej, kterY .byl moudrSr a znal ruzna kouzla. Proto byl lidmi vyhledavan a daleko iroko nesla se o nem povest, jak je dobrY udenY a fide k nemu east° ptichazeli o radu.

Jedni prisli prosit o leky, jini zase to se jim ztratila husa, nebo prasatko a prosili, aby jim svou earovnou moci zjistil zlodeje, jini zase. ze jim krava nedoji a prosili o ra-du. A tak mel earodej prace stale dost. Nejhezei v ak od neho bylo, to za sve slutby nebral tactile odmeny.

Jednou pti el k earodejovi stateeek, kterY prosil o nejaliSr lek na sve stare nohy, ktere tuze boll od chute po svete. "Sly el jsem o tvern ledeni a proto k tobe ptichazim!" pravil statedek.

Oarodej mu ihned ptipravil lek a kdyt mu jej daval, pravil: "Zde vezmi tuto mast a vtcly net se na cestu vyda- , nohy s ni path.

Tak kus testy ujde a nepociti bolesti!"

Statedek vzal mast a tazal se: "Co tadag za svou slutbu?" "I nic, dedeeku!" pravil darodej. "Ty jsi chudY a sam nic nema a ja jsem rad, ze ti mohu pomoci!"

"ChudY jsem, ale piece bych se rad nejak odmnil za tvou dobrotu!" telil stateeek. "Zde vezmi tento proutek, kterY ma tu vlastnost, to kdyt jim tkikrate o zem uhodi objevi se ti eat, kterij ti bude napomocen pti tve praci. Kdyl uhodi jednou, Cert odejde I', Po tch sloVech statejeek zmizel a earodej videl, to to nebyl jen obyeejnY dedougek.

A take nebyl. Pan Bith, kdyt se clo ed& o earodejove dobrote, poslal k nemu svateho Petra, aby vyzkou el earodeje a odmenil ho tim proutkem, aby mel v stall pomocnika.

6arodej byl rad, nebot' dost east° ptemYlel o toms jak v e zastane, kdyt mu prace vic a vice ptibYva a let take.

"Musim ten proutek hned vyzkou et, zda je pravda, co dedeeek kikal!" bruei si pro sebe earodej. "Bylo by dobro, kdybych mel nejakeho pomocnika!"

Udetil ttikrat proutkem o zem. Po tfetim Uderu ozvala se ohromna, rana, zakoutilo se a kdyt se kout rozplynul, sta.l pied nim Cert, kterY se tazal: "Co tada od sveho sluhy, pane?"

6arodej se nejprve lekl, jak usly el ranu a myslel, to mu jeskyne Teti do povetti. Ale kdyt videi Berta, vedel ze je pravda co deda tikal ate proutek ma opravdu tu mod, to si mute sluhu zavolat.

Nyni bylo earodejovi dobte. Rano Certa zavolal a veeer zase propou tel. A Bert mel prace dost. Skoro celY den behal po lese a shanel earodejovi ritzne byliny a kotinky na leky. Jindy zase sbiral ro ti, aby jeho pan met pti eem vatit leky,, nebo musel michat maste a pak zase misky a kelimky vymyvat, takte byl cel.V den zamestnan.

Ale ani &rode) nezahalel. Lido k nemu ptichazeli stale vic a vice a earodej nestaeil ani leky vatit a v darodejnYch knihach studoval, aby mohl katelemu pomoci a katdemu poradit.

6ert v ak nemohl pochopit, to earodej mute tak pracovat a tolik pomahat lidem a tadne odmeny za, to nebere. Proto mu podal na eptavat: "Nebud' hloupY, pane intj. Prod bys pracoval zadarmo? Lide, pottebuji-li pomoci a chteji-li °pet zdravi miti, radi ti zaplati.

Ty bude bohat, bude mit penize a mutes pak mit co bude chtit. Takhle jsi chudY, jen tu jeskyni ma , zatim co bys mohl v krasnem zarnku bydlet a pino slutebnictva kolem sebe mit. Nemusel bys nic delat a 'tit si jako kral."

Oarodej nechtel ani sly et. Vedel, to uent dobro, co Cert mu tika, On nic nepotteixte pomoci, je rAtl,

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

i

y

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

Caldwell, Texas.

M116, Detska, Besidko!

Ptijmete ode mne srdeenST pozdrav Za,dna nepi ete do to na i Besidky, tak ja musim par tadkil napsat.

Co v chni delete? My ne mnoho, neb stale zde pr i. US je tu tak mokro, se kdyby elovek el do pole, tak by tam v blate uvaznul.

Vyueovani v na i kole koneilo 23.-kvetna. ✓ fitery veeer meli jsme program v na i sini, a jmeno kusui kter3i jsme hrali jmenuje se "Auntie up", a e etvrtek veeer, dne 23. kvetna, meli jsme zase graduadni program.

Jake mate v ichni zahradky a kviti. My mame krasnou zahradku i kvetiny, korn bavina rostou pane, ale trava roste nejvic.

Musim jit ukoneit, abych nechala misto pro druhe.

Vage etenatka, Lydia Ktupaia.

g

g

g g g

g g

g

g

y g

VESEIS ROUTER

Deveice ptijde se vzkazem, se pan prosi o nejake broky. Ptltei marne uvatuje, jake broky. AS na to pfi el, ze jeho ptitel (sttelec) by rad — broky!

g

g

Prakticky. Ve kole vypravi ueitel pohadku "StoleCku, prostil se!" — "Vojti ku, co bys kdybys takovY stoledek mel?" tate se • uditel Mica. "Zatidil bych Si hostinec s jidelnou!"

g

eiTANKA 2ELEZO.

Kam se kolem sebe podvime, iziude je neco ze leza: klie, zimek, hrnce, mrize, hrebicky, kamna a jine. 2elezne %Ted jsou take, cede, nekdy se miiky, lesknou. divko, kovadlina, Ora jsou ze eleza veinal tvrdeho, z ocele. Rif ieleznSr na kole vozovem v mokru zeerveAby ni, rezavi a kazi rez hrnce nekazila, diva se na ne polevini, zibradli se natira a note se lesti, Kos va chee-li ze ieleza &ea) vykovati, di je dive do ohne. Tam ielezo zeerveni a zmelne tak, ze se rozmanite veci z neho mohou vykovati, proto imenuie se ielezo kov. Kovii dovede take dva kusy eleza dohromady spojiti. Di je do ohne ai zmeknou, pak je polozi z eisti na sebe a kla.divem do -flitch bul. Ma kusy spojii, svaii se tak, tvoii pak kus jedinff. Veci ze ieleza deli take zimeenik a klemplr. Pled) ieleznsr vyvaluje se z kusii ielezOch ye valcovnef elezne, kde se take drity vytahuji.

Zelezo se deli v ielezne hud

ti z rudy ielezne. Tam se rudy pomoci rortopi a ohnive zelezo z nich vyteki.

Zelezo jest nejuiiteen6iiim ze viech kovii pro eloveka, nebot' beze zlata a stiibra , ale bychom mohli volike bez ieleza nik.olio budovy a koriby stavi nyni ze

Ve stfedu, dne 29. kvetna 1935.

711■ 041.....100.004211.11/790•0.04011111.41111.-011111.0.1111.411100004/11/0111R/0111111141.11.1

Oddil 1.0■11-11211.0•111.....0111/0.0•115111.1.1.041111.....04311.41110.061111.04.90•1110.4•11.0•1111.o.

"PEPIeKA Z MALE HOSPUDKY'.

Je-li kdo zapta gen do spolkove einnosti je ve slutbach velike crganisace, jakou je nase Jednota, jeho volnY eas, dny nedelni svateeni jscu vice mend' ku picedu zadany. I pti nejlepgi vuli musi odkladati, co by udiniti tougil a si pkal. Teprve po uplynuti dvou a pUl roku jedno moje neskrotitelne pkani, zaroveri nepsand povinnost, mohly bYti sphieny.

A to navStevou divadla ochotnikU Sokola K. H. BorovskY v Ennis. Tam je mUj bYvalY do-mov, tam v drutine bratii Sokola a 'dent. naM Jednoty dlouha, leta snatili jsme se o setbu osvetove kulturni, povzneseni iirovne vota a dinnosti spolkove. Spoleena, snaha a cil nas nerogludne sdrutovaly, bratrstvi uptimne pojilo, snagelivost krajanska, behem roku vytvoilla mnoho a mnoho ptatel. Na takove tidal tivota se ptirozene nezapomina, bratrstvi a ptatelstvi nezna vzdalenosti ba ,naopak ptivadi caste vzpominky, touhy pa shledani zrovna jak je to v basni: "dornu dojako vdelky k lipovemu stromu!"

Ohlagene divadlo "Pepieka, z male hosptdky" melo a bude poslednim v teto div. sezono. To rozhodnuti k zajezdu bylo pohotove a ureite. Na ge Vlasta u volantu auta, pi. Demkova a moje tens v prvnim sedadle, bratr A. Demek a ja, v zadnim, urani jsthe vzdalenast 65 mil za hodinu a pill. Dojeli shledati se s mYmi v Ennis pfebYvajicimi detmi (Chas. t aludkovi a Oldtich Moueka), pobesedovali, bypohosteni a za soumraku zdravili li se lit v nadvoki sokolovny s bratry, ptateli a znamYmi. fispech vedera byl pronikavY. Nav gteva ptehojna a divadlo? Znamenite! Radostne uspokojive a k budoucnosti pote gitelne. Dramaticky Sokola pusobi v Ennis vice net etvrtstoleti a mnohdy byl jedinou patrnou einnosti Sok. Jednoty. Tva, tit aye tradice, tadu vYbornYch pkedchtidctir-hercti, jet postupem doby doplriovali mladgi jejich odchovanci a nasledovnici. Za, tohoto ptedpokladu irroven ptedstaveni byla vtoly v pomeru k jinYm mladgim ochotnickYm kroutkiim zajiste vy ggi, hodnotnej gi. Nedelni piedstaveni bylo dokladem, co mladi pti cilevedomern vedeni, gkoleni zmohou, dovedou. Napinene hledi gte ptimo "viselo" na ptedvadenem, podatene spletenern deji, v humornYch scenach boutilo opravdovou veselosti, v lyrickYch ani nedutalo. Stargi herci uspokojili, cot u nick). samozrejmosti.

Mladi novaeci vgeobecne ptekvapili.

Pepieku z hospody ptedvedla rozkognYm zpilsobem velmi nadand ochotnice si. Libuge Petrova. Shand, ovladajici skoro bezvadne degtinu, svilj ktest na prknech jevi gte nedavno ptestav gi, je v katde hte, ozdobou a thrukou jejiho Uspechu. Ma. krasnou vYteenost, mode-lace hiasu je vicera, odli geni dugevniho sta-vu v situacich hry podmanive. Novickou podruhe na jevi gti vystoupiv gi byla mladidka sledna, M. Latnovska, .subtilni hezounke postavy, krasnYch oei a kadeti. ttloha naivni bohate dceru gky tovarnika na tvYkaci gumu, padla ji naprosto. Spravne odli govala promeny sveho rozpoloteni v odli gnYch milostnYch situacich hry, vedla si behem celeho veePra statne a pochvalne. Vdovu Koevarovou ptesveddive sehrala osvedeend ochotnice pi. W. Latnovska. Mela krat gi roli, net jeji ptispeni nemalo pomohlo celkovemu Uspechu diste, bodrym humorem a pkirozenYmi zapletkami napsane veselohry.

HostinskY Brudoun zpodobnenY znamenitYm hercem br. W. LatnovskYm nena gel by tak snadno soupete. U nej katde gesto, postoj, mimika ma. svoji ptirozenost. Odligeni dikce je bezvadne. Fat Filoun v rukou re gisera a ei- novnika-nezmara, br. Jos. Vytopila — byl rdzovitY, dobrack:/, k "cucnuti' nachylnY typ opatrovatele lesu dle autorovy pfedstavy.

Frantik Koubek, co intenYr mel nadmernou

VESTNIIE

Strain

roli, ze ktere vyteiil v ge dle svYch dasavadnich hereckrch schopnosti. Bude dobrYin hercem, ma k tomu vgechny ptedpoklady. Mel by byti stale k divadlu zaptaten, ma nejlep gi vyhlidku k umeleckemu rust% budoucim vavtintitm.

Karel Peter, co nesmelY, na.mlouvajici si Frantigek, byl ptekvapenim vedera. Vystoupil poprve a strhl nedelni publikurn na.raz. Uloha mu zrovna selda. Nentel pate ne u hazejici se tremy, gohaje dobraka, make, poddajne povahy zahral neuvetitelne zdatile. Br. Slava Houdek v Maze tovarnika tvYkaci gumy byl v ramci hry. Start ,obetavY ochotnik, spodobitel roli 'tanrowYch ma o divadelni pilsobnost nemale zasluhy. Nahluchleho starouge pfedvedl Fr. LainovskY jr. uspokojive.

Retie veselohry byla pat :Honk souhra mela tadouci uelenenost a dle potteby i sped. Pied a v meziakti vyhraval sok. orchestr. Nutno je bez zdani komplimentu pochvaliti. Ma.ji sladenost, zpevnost melodie, dobre obsazeni a ptislugnou poddajnost, raz temp skuteene "muzikalni". f.Tspech hry byl skuteene opravdovY. Obecenstvo take neskrblilo pochvalou behem hry i po jejim skoneeni. JednotlivYm ochotniktirm i retiserovi dostalo se uptimne minenYch slov uznani, gratulaci. Nasledoval taneeni rej. M do jedne k ram'. Nikomu se nechtelo z takove srdeene, zkaznenou veselosti napinene zabavy.

Ni nam ne. Jeden v kruhu bratti a ptatel citi se blatene. Je toho takova spousta k rozprave, Cas nedovoli net s tim onim starSrm kamaradem vymenit nekolik slov. Behem povidani tu a tam se rozhovor odkloni k zaletitostem nageho Bratrstva. Bratti jevi o svoji organisaci zajem a to jest ukaz radostnY. 0 co je zajem, to roste a vytrva.. Musime ten zajem g ifiti a k jeho prohloubeni dle sil usilovat. im? Praire osvetovou setbou a snahou o ziskani mladete. Ona chce a vyekava„ na pkidel Cinnosti v nakch fadech. Nedelni pkedstaveni Sokola bylo dalkm dakladem, to motno dosahnouti tadouciho cile, ae na g Ukol je koneene dosti snadnY. Jen dobrou vali a planovitost fteba projeviti a uskutednovat.

K dalgirn metam, vY ge a stale bratti nejen v Ennis, nYbri v katde krajanske osade!

Skoly nastava.

Po teto Cesky pronesene reel byl patadin sestrou Velmou Chernosky, dcery feditele Liberty Loan and Building Association net mlady pravnik a e'en kadu„ br. L. A. Kudera. V anglicke fedi poukazal na to, to ty °heti, jet rodidove na sve ditky vynakladaji ad jejich utleho detstvi jsou jimi ocehovany vie a Vice postupem stati a ae doufa, to nak graduanti zajiste se v tivote vynasnati, aby tu peel Pin venovanou oplatili a za ty starosti, jet jim jejich vYchova zpasobila se oakodnili laskau a oddanosti k nim.

Po ukondeni teto east programu zasedali pfitomni ku obeerstveni a pak se rozvinula pfatelska zabava pti hudbe kapely pana Michalce z Needville. Mame radost, te ta nate deska omladina nechava za sebou na to ceste tkolni doby tak zativou stopu, ae se vykazuje tak peknYm prospechem a ae ti jeji rodidove o to peduji, aby nak mladeti dostalo se co moans, nejvyStiho ekolniho vzdelani. To je skvelY rekord nateho naroda zde v Texasu a i po veld' Americe, jent slouti ku cti .naeemu narodu, ku cti rodieh, jent dokazuje, heslo "V praci a vedeni" je pevne vetipeno v tu Ceskoslovenskou mysi.

Nasledujici deti deskoslovenskYch rodieh graduovali letos z houstonskYch kcal: Bede, 'n Frank, Cerny James, Chernosky Velma, chudej Henry, Foyt John, Hamuskova, Marie, Hankova, Johanna, Hozova Alice, Herzik Fr. Jr., HoSkove, Ella, Kalauskove, Marie, Kneblova Loraine, Malinakove. Hortense, PrOska, Marie, 8veterova Ruth, Vocelkova Sylvie, Topekova Anne, Yanoushkava, Annie, Brunekova Christina, Mikakove, Marie(?). Z nit gich tkol graduovali nesledujici: J. E. KopeckY, ilhanova Marie, gvestkove. Hilda a Helen Valdikave.. To jsou jmena, jet jsem mohl at dosud zjistiti, nebyl-li jegte nekterY zanesen; oznamte jeho jmeno redakci tohoto listu. Ktefi Mei budou graduovali z Houston Junior College a z Rice Institute doposud nevim, aznamim jejich jmena pazdeji.

Graduanthm i jich rodidum vyslovujeme ku teto vzacne pfiletitosti srdedne blahopfani.

S P. StucinidnY.

NAgI GRADUANTI. Koncem gkolniho roku vyroji se z houstonskYch gkol zastupy mladete s diplomy graduace. Ty diplomy jsou cestovnim pasem do tivota, doba mladi bete na se jinY raz, at posud vetg inou berstarostni, stoupaji pomalu, ale jiste branami vychozenYch gkol do tivota vatnej giho a take trochu drsnej giho net at dosud protivali. To co se nautili, to co do svYch mladych hlav naskladali behem uplynulYch Skolnich dob bude jim zbrani pottebnou v jejich dennim zapasu o chleb.

Spravne podotkl soudce C. H. Chernosky, ptedseda Hlavni tfadovny nazi velke SPJST. Jednoty, to vyjitim ekoly nekondi jejich uCeni, to ta zbran v podobe gracluadniho plomu neni dokonalou, to se nyni musi ve Skole tivota, kde udeni je trochu tetkm, mane piljemnYm ate musi ti mladi Ede se OW, jak tu zbrah vedomosti maji poutivati, jak ji maji zdokonalovati, aby ji fispetneji mohli v zapase o tivot poutivati.

Pravil take mezi jinYmi radami, jet nakm deskYm graduanttun ude eloval na slavnostnim vedirku poildanem graduanthm rodidi a jejich pfately, jsa vyzvan mladiakou graduantkou ekoly John Reagan, sestrou Marii Kalouskovou, aby ku graduanthm promluvil o jich pfieti a jich nastava.jicich povinnostech. Byla to slavnost dojemna, kdyt ta fada graduantil odenYch v graduadni togy s birety na hlavath se setadila . ria pcxliu jeviSte v budove fadu Pokrok Houstonu. Rev soudce C. H. Chernoskyho vyslechli . se zajmem nejen oni, ale i jich rodide a pfatele. Saudce Chernosky pak dale v 'fedi zdtiraznil, to vy'Sti vzdelani, jet nabyli, neni snad jirn Ididem ku lehdimu obhajeni tivobyti, ale klade na jejich bedra yak mint zodpovednasti pro slutby lidstvu a narodu a take zodpovednosti vuci sobe, aby se udrteli zpilsobilYmi pro ty iikoly, jet je odelvivaji, pro tivot jet jim nyni po ukondeni

tleniim a bYvalYm elenum fillu Moravia Bratii, Cislo 6.

West, Texas.

Bratti a sestry!

V minule schilzi, konane 12. kvetna 1935, net kad se rozhodnul ,aby k pkiSti schtzi jsme se sail ye dvanact hodin a ptinesli s sebou neco k obedu a dat na stul, kterY bude pfipraven k tomu hoelu. Jak ty budou deny na stuff na svem miste, co by jsme mohli abedvat jako jedna rodina, dleni nyn'ejel i bYvali. ikad se postara o neco k zapijeni ph abed& Po obede bude adbYvana schtze i nejakY zabavnY i paudn'y program. Veder v 7:30 hod. zadne taneeni zabava. Z vYtetku ze zaleavy budou kryty vYlohy obeclu. Pfljd'te jednou jako dome do sine fadu Moravati Bratfi 6, na Cottonwood, dne 9 Cervna 1935, sejiti se zase s pfateli.

J. A. Hegar, tajemnik.

Rad Velehrad Cis. 19.

Mili bratil a sestry!

Upozornuji bratry a sestry naaeho Mau, ae pravidelnou schuzi budeme odbYvati prvni nedeli misto druhou nedeli v Cervnu, za pkieinou, ae kola Velehrad hodla potadati svou vYrodni slavnost na druhou nedeli v Cervnu. a jak se doslYcha, bude to ta nejvetei slavnost Co tkolni osada kdy pofadala, totit 60ti lete jeji trvani, VSak uvidite jeji oznamky a program.

S bratrskYm pozdravem, E. V. Gallia, taj.

MedrY Orel dill NRA a Frazier-Lemke zakon, povolujici petilete moratorium na zadlutene farmy — uznany NejvySSim spolkovYm soudem za neustavni. NovY Deal utrpel nalezem nejvyAkho tribunalu tetkou ranu.

Zprava tato vyvolala rozruch jak v zemi, tak v Evrope. Na burse,ch nastal zmatek,

ADRESÁŘ TAJEMNiKú

ŘÁDÚ,

Slovanské Podporující Jednoty Státu Hlavní úřadovna.

Texas.

C. H. Chernoský, předeeda, Houston, Texas.

Jos. Mikeska, místopředseda, ,vesley, 'l'ex, Eng. Jelínek, místopředseda, Granger, 'řex, J. R, Kuběna, tajemník, Fayetteville, Te:ir:.

Ed. L. Marek, ůěetník, Fayetteville, Tex. Jos. N. Vávra, pokladník, Caldwell, 'I'exas, Aug. Kacíř, prúvní rádce. 'l'emple, 'I'exas, Učetní výbor: Rob. Cervenka, West, Tex.;

Will A. Nesuda. Dallas: Štěpán Valčík,Houston.

Dozorčí výbor: ,J. H. Hurta, Temple, 'I'ex.; 1'. H. Skrabánek, J~nnis,; li', Ančinec, Houston.

Tisk, výb.: Karel Lnžnovský, Enuis ; John Gajevský, Orchard; Jos. KmiíÍnský, C. Christi.

1. Pokrok Texasu, Jun Horňák, Payette­ ville, Tex. Schůze se koná 2. neděli v měs.

2. Koperník, Jos. Pokorný, Fayetteville, Rt. 1, Tex. Shůze se koná první neděli v měsíci.

3. Novohrad, A. J, Mika, Moulton, Rt.l., Texas. Schůze se koná první neděli v měs, 4. Ka1·el Havlíček, Anton Holý, Hallettsville, Tex. Schůze se koná první nedělí v měs, 5. Tioga. Chas. Hejný, Tioga, 'I'oxas,

6. Mor. Bratí·I. J. A. Hegar, Rt. 4, West, Tex. Schuze 2. neděli v měsíci.

7. Rovnost, Frank B. Dušek, Culd\\·ell, Rt. 1., Box 152, 'I'ex, Sehůze 2. neděli v měs.

8. Pranor Svobody, Adolf Barta. Schulen­ burz, Rt. 7, Texas. Schůze 2. neděli v měs.

9. Slovan, Dr. Jos. H. Kozar, Rt. 2., Somer­ ville, Tex. Schůze L neděli v měsíei.

10. Texaský Mír. Aug. l\fodaln, Rt. '.!, Box 102, · Yoakum, Tex. Schůze 2. neděli v měsíci 11. Svojan. Aug. Jalufka, Rt 4 Box 159 Schu­ lenburg, Tex. Schůze 2 ned, v měsíci.

12. Dubina, C. A. Habcmal, ·Weimar, Tex. 13. Texaská Orlice. Vinc Marek, Dime Box, Tex. Schůze 2. neděli v měsíei.

14. Veselí. Ed. G. Vávra, Rt. 1 Brenham, Te­ xas. Schůze 2. neděli v měsíci.

15. Svornost Jihu. L. S. Světlík, Rt. 2, Buck­

holts, Tex. Schilze 2. neděli v měsíci.

16. Bílá Hora. Frank Meuar, Sublime, Tex,, R. 1. Schů:1:e 3. neděli v měsíci 17. Nový Tábor. Jos. Sipták, Caldwell, Tex., Rt. 3. Schůze 2. neděli v rněslci.

18. Jan Žižka. Wm. Marek. Išlein. Texas 19. Velehrad. E. V. Gallia, l:lalletsville, Tex., Rt. 6. Schůze 2. neděli v měsíci, 20. Komenský. Jno. P. 'I'rliea, Granger, Tex. Schůze 2. neděli v měsíci.

21. Fr. Palacký, Chas. Jaluflrn, Rt. 4., Box 159, Schulenburg, Tex. Schůze 1. neděli.

22. Jiří. Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex.

Schůze 2. neděli každý 3. měsíc.

23, Nová Morava John Trlica, Rt. ii. Sehulen­ burg, Tex. Schůze 2. neděli knř.dý měsíc.

24. Ceský Prapor. Chas Navrátil,, rt. 3, box 47, Temple, Tex. Schúze, 1 ned. v 1 hod.

2~. Ennis. John Hrabina, Rt 4 Ennis, Texas.

Schůze 2. neděli v měsíci.

26, Slovan ,Jihu. -Iulius Šumbera, R. 1, Skid­ more, Tex. Schůze 1. neděli v měsíci.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavoský, R. 3,Shiner.

28. Karel Jonáš. Johu Holeček, nt. 1, Wallis, Tex. Schůze 2. neděli v měs. o ~. hod. odp, 29. Praha. Prank Kolenovský, R 2, Box 43, Taylor, Tex. Schůze 1. neděli v měsíci, .30, Hvězda Jihu. Edw. Poliuský, 'l'aiton, Tex, Schůze 1. neděli v mě:,íci.

31. Pokrok Slovanů. E. E, Bul:lhek, Nnt'I. Bldg., Yoakum, 'rex. Schi'1ze 2. ned. kař.. 3. měs.

32, Našinec. P. ,J. Shiller, R. 2, b. í8, Victoria Schtize druhou neděli v měsír.i.

33, Hvězda míru. Jo;;. P. Mikeska, H,. 3, Bell­ ville, Tex. Schi'tze 2. neděli v měsíci.

34. Slovanští BratH. J. G. Charanr.a, Rt. 4, Calldwell, Tex. Schůze 2. neděli v měsíci.

35. Nové Květy. Adolf ~Inch, Rt. 1, Axtell, 'rex. Schťtze 2. neděli v měsíci.

36. West. Jos. Holásek, West, Tex. 2. středu.

37 Nová Vlast. Norbert Jež, Rt. 1., Sealy, Tex. 88. Světlo. Jos. Ii'. Sluvík, Kirtley, 'l'ex. Schi"1ze 1. úterý v měsíci večer.

39. Becu-ich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schi'tzc 2. ned. v mčs. v 1 odp, 40. Čechoslovan. E. IC Hajovský, l!1l Campo, Tex. Schftze 2. ned.ěli v měsíci.

41. Nová Ratolest. Vlasta Charbula, Port Lavaca, Tex. Schůze 2. ned v měs.

42. l\Ioravan. John. Machač, R, 1, Brookshire, Tex. Schůze 2. neděli v miísíci, 48. Bratrská Podpora. Fr. Dressler, El Campo &4. Ceští Bratr·i. Fr. Langer, New Ulm, Star Route, Tex. Schůze 2. neděli v měs.

45. Vlastenec. J. II. Elšík, R. 2, Yoaknm, Tex. Schůze 2. neděli v měsíci.

46. Volnost. Žofie Tiln<'ltaň, Box 354, Sealy, Tex. Schůze 1. neděli v měsíci, 47. Hvězda Texasu. Jel'l'y Dana, R. 3, Temple, 'fcx. Schf1ze 1, neděli v měsíci. · 48. Vyšchrnd. Auton l\Iichalík, Box 165, Hol­ land, 'fex. Schi'ize 1. neděli v měsíťi, odpol.

49, Pokrok Roweny. Václav Kvasnička, Rt. 1, Rowena, '.l.'ex. Schi'1zc 2. ned. v měsíci.

50. Pokrok Pierce. Jos, Bartoš, Taiton, Tex. Schí'tze 1. neděli v měsíci.

51. Věrnost. Petr Pončík, R, 2, Fayetteville, 'rex. Schůze 2. neděli v měsíci.

52. Osvěta. Chas •. Vyvjala, Smithville, Texas Schtize 2. neděli v měsíci. fi:l. Český Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, 'rex. Schi1ze 1. neděli v měsíci 54. J aromÍl'. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott, 55. Hvězduat.f Prapor. Louis Svačina, Pene­ lope, 'fex., · Rt. L, h0x 55. Schůze 1 neděli.

56. Anton J. Čermúk. A. B. Janošek. Clark­ wood. Schi'tze 2. ned. v měs. ve 2. h. odnol.

57. ,Tun Hus. Jakub (;ížek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schůze l. neděli ·v měsíci.

58. Columbus. A. L. Mntušek, R. 1, Wharton, '.l'ex. Schť1ze 1. neděli v měsíci. rm. Bram Jihu. J. J. Ji'mlrn, New Ulm, Tex. Sehiize 3. neděli v mě~íci v 9 hod. c1o:pol.

60. Bratfi Svornosti. J. M. Vašina East Ber.­ nard, Tex. Rtl B 86. Schúze 2 ned. každe 3 měsíce. (il. Ve,,mír. J!'rank Vontur, R. 4, Box 207 A,, Flol'csvílle, Tex. Schůze 1. neděli v měsíci.

62. Rozkvět. Marie Cordray, 3923 Ave Q l/2, Galveston, Tex. Sch'ítze 1. středu v měs.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Mo~~is, Sweet, Home, Texas. Schťtze 2. neděli v měsíci.

6-1. Pokrok Piumn. Louis M. Matocha, R. l, La Grange, Tex. Schůze 1. neděli v n1ěs.

05, Pťapor Magnolie. l\Irs. Albina Balcar, Sheldon, Tex. Schiize 1. neděli v měsíci

66. Slovanská Lípa. Jos. Narovec, 122, S. 4th

Str., ,vaco, Texns, 67. BrutH Svobody, l•'rank Holub, R. 7, Box 16. Schulenburg. Schi'ize L ned. v měs. 2 h. '.l.'ex. Schůze 1. neděli v měsíci.

68. Vel:llllČťno::;t, B. W. Schiller, U,. 3, Bellville, '.l~cx. Scl11izc 2. neděli v měsíci dopoledne.

69. Nová Osada. Hy. Dušek, Roger. 2 neděli.

70. Lask:wost. John J. Zemánek, Needville, 'l~ex. Schitze 1. neděli v mě,,íei.

71. Nový Rúj. Tom Přikl'yl,Penelope.

1. ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Gmmer, Rt.I. Cameron, 'fcxas. Schůze 2 neděli v měsíci. rn. Sum Houston. Joe Wašek, R. 3, Seymour, '.l.'ex. Schftzc 2. neděli v měsíci.

74. Borový Háj, Mart. Svoboda, taj. Lovelady,

Texas.

75. Svoboda. Joe Pacha, R. 3 B. 18. Bartlett, Tex Schůze 1. ncd. v měs. každý 3tí měs. í6, Neodvislost. Chus. Křížan, 2409, 8th Str., Wichita Falls, 'rex. Schilze 2. ned. v měs.

77. Hvězda J>ruporu, Raymoucl PHbyla, R.2, Bomnrton, '.l.'ex.

78. Dobrota. John Dorúák, Jourdanton, Tex. Schúze 1 neděli v měsíci. · i!). Corpus Christi. Karel Holúsek Rt. 2, Cor· pus Christi. '.l.'ex. Schi'tze 1. neděli v měs, 80. 'l'yrš. 'J:om Hunka, Rt. 3, Holland, Tex. Schí'izc 1. neděli v měsíci.

81. Rozkvět Rtiže. August Teykl, Needville Tex. Schuze 2. neděli v měsíci.

82. Cechů Domov. Václav Strunc, R. 6, Ennis, · Tex. Schi'tze 2. neděli v měsíci.

83. Srdce Jednoty. Chas. J. Hruška, Rt. 2, Columbus, Tex. Schúze 2. neděli v měs.

s,t }Jokrok Dallas. l!'rant. Vodička, 2107 2nd

Ave., Dnllas, '.l.'ex. Schůze 3. neděli v měs.

85. Pokrok Haskell. Adolf Havran, I{t. l, Knox City, '.l.'ex. Schůze 2. neděli v miísíci.

86. Slovanský Svaz. O. V. Vaníček, R. 4, Tem· 4, Temple, 'rexas.

87. Hvězda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd St.,

Temple. Kaž. 2. čtvrtek v měs. v úř. br.

Aug. Kacíře.

88. Pokrok Hooustonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston, Tex. 1 ned. v měs.

8!). Riiř.ový Dvůr. Anton Uličník, R. 1, Box :t 01, lfosebud, Tex. Schůze 2 neděli v měs.

90. Slovanské Sdružení. li'rank Pustějovský, 'l'nxedo, b. 76, 'fex. Schůze 2. ned. v miís.

91. Sau Jacinto. R. J. Lošt'úk, b. 306, Crosby, Tex. Schi1zc 1. neděli v měsíci dopoledne.

92. Svaz Cechoslovanii. Albert Silhavý, 2218 Loving- Ave., Ft, Worth. Schůze 2. neděli.

93, Knrues. F. L. !Justě.iovský, Hobson, Tex. Schůze 2. nediíli v měsíci 94. Dennice. T. J. Pecena Wheelock, Texas.

Schůze 1. neděli v měsíci.

95, Coský Den. Ant. Holub, Bomarton, Te:r Sclnize 2. neděli v měsíci 96. Krásná. John 1\farek, R.1, Rosenberg, Tex, Sť.hílze 2. neděli v měsíci 97. Plaeedo Joe. L. Elšík P.O. Box 105 Da

'I;.

Costa, Te-as.

Schůze 2. ned. v m.ěsiei 98. Vítěz. Ant. B. Sme.iknl, Rt. 1, Box 311, Victoria, '.l.'ex. Schůze 2. neděli v měsíci.

99. ltadhošt'. Eddie Neuvur, llallctsville, Tex •• 4. 8chi'tze 2. ueděli v měf:!íci.

100. Pokrok Mládeže. 'l'om l~lšík, H,. 2, · Somer­ ville, '.l.'ex. Schf1ze 1. neděli v mčs. v 1 h.

101. Pokrok Gainesville. :i.\Irs. Agues Paclík, Gaine:-;villc, 'l'ex. Schůze 2. neděli v měs.

102, l:Ivčzda l\Ilá<leže, Jos. l!''. Mnehi't, Box 44, Coupland, Tex. 103. Pokrok l!'latonie. F. J. Fojtík, Flatonia, '.l.'ex. Schi'tze 3. uediíli v měsíci.

104, '.l~exasští Bratři. Aug. Ceťnota, I~. 2, York­ town, Tex. Schi'tze 1. 11eděli v měsíci.

106. 11<~.i Slované. John Plúiíek, R. 1, Box 104, Uhrismau, Tex. Schi'tze 2. neděli v měsíci.

106. CeehomMavan. Fruuk Dočekal, La Grange, 'J'cx. Schůze 1. neděli v měsíci.

107. H,ozkvi'.~t Západu. J~. Mičulka, Floresville, '.!'ex. Schůze 3. neděli v měsíci.

108. ,JiH Poděbmdský. J. J. Vyvial, Richmond, Texas. Schťtze 1. neděli v měsíci.

109. Gen. Radecký Em. Fojtík Rt 4 Granger 110. ,Jnu Rosickf. l<'ra11k Kofnovec, R. 2, Knu.f­ mnu, 'l'ex. Schi'ize 1. neděli v měsíci.

111. ,Jm'-OH!av Vrchlický. Stěpán Valčík, Alief, '.l'cx. Sd1íh:e 1. neděli v měsíci.

112. l•'. U. Zdrftbck. Hozi 1\likeskn, Guy, Tex. Schi'tze dmhou neděli o 1. hod. odpo.

m.

113. Svépomoc. J. F. Lukašík, George West, Tex 114. Vyzovice.Mrs. Marie Kaděra, Rt. 1, b. 70, Hichmond, Tex. Schi'1ze 2. neděli v měs.

l:t5. Pokrok Garwood. P. J. Bouška, Garwood, 'J'<;xn::<. Sehůr.e 2. neděli v měsíci. lHi. Hozkv{•t Cooks J>oiut. W. J. Drgáč, R. 3, Caldwell, Tex. Schtize 2. ned. v měs. odp, 117, HohBtown. Jnn P. Ve"elka, R. 1, Robsto,vn, 'l~<·x. Sd1í'ize 2. 1wděli v měsíci.

118. Kingsville. F. ,J. J.H!:iík, Kingsville, Tex, 110. Slovuuská PHlcxitost. li'. L. Gregor, Rt. 1, Broolrnhire, '.l.'ex. Schí'1ze 1. neděli v měs.

120. Pokrok Dcnnville, ,Jos. Bnlcnr, R. J, Ca.Id~ well, 'l'ex. Schůze 2. neděli v měsíci.

121. Spravedlnost. ,Jos. P. Novosad, 1·t.3, Shiner, 'ft~x. Seh11zc ]. nNliHi v měsíci.

122, Nová Dohn. ,Jos. li'. l11elcnrn11, R. 1, Box 84·, Wnllis, Tex. 123. Všeslovan. E. V. Janečka, Cistern, Tex, Rt. 3 B. 56. Schtize 2. neděli v měs.

124. Slornm;ký Dilworth. Anton lfonzalík, Dil· worth. 'l'exas.

125. 'l'ouha. Louis Lukáš. Box 36. Westhoff. '.!~ex. Schi'rne 2. ueclčli v měsíci.

126. Dnhový llíi.i, Jo,;ef 1roit, R. 1, West, Tex. 127. Pokrok Kencd.,·. H. W. .Mnrčúk, Kenedy, Tx. 128. Brntrské Spoj<mí. Frauk Vaněk, Rt. 5, Mart, 'l'ex. Schůze 2. neděli v měsíci.

12!). Latlimír Klácel, Prank Zikeš, Wheelock; 'l'ex. Sch ftze ] . neděli v měsíci.

130. Jaro. ,1. 1•1• Bou;ika, G5B6 Richard St., Dnllns, Tex. Schí'tze :t. neděli v měs.

131. Alamo. lly. Sládek, Jr., R. 2, Box 82, Thrull, '.l:ex. Sehi'tze 2. neděli v měsíci.

132. Svntopluk. Joe Ko:Wák, R. 3, Waller, Tex. Sclnize 2. neděli v měsíci 133. San Antonio Louis Dresler, 122 Dulling Court, San Antonio, Texas. Schtize 1. ned.

134. Bratfojov. Chas. Machač, Crowell, Texas. rnri. Volná Cechle, ,fos. Vytopil, Eunis, Tex. Rchůze 1. neděli v měsíci.

136. Liberty. l~rant. Kalenda, R. 2, Dayton, Texa;;. Sehůze 1. neděli v měsíci.

137. Lili<', Amm V. Kubala, Louise, Texas.

Schůze 2. neděli v měsíci 138. Vytrvalost. C. l\L Sruba1·, Ganado, Tex.

139. V Boji Svoboda. V. Landa, Danbury, Te­ xas Schúze 2 neděli v měsíci

140. Rozkvět Svobody. J. F. Michna, Halletsville 141. Čechoslovák. Jos. Taška. Sealv. Rt. 1. Tex. Schůze 1. 1rnděli každé tři měsíce.

142, Mefilmk. ,J. J. Kelúrek, 5348 Nolda Str. Houston, 'l'ex. Schůze 1. neděli v měs.

L·t3. PHmoN. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Sehft:rn 3. ncdiíli v měsíci.

144. Slavie, Robert Skucn, .rfacla, Texas.

Sehi'tze 2. neděli v měsíci.

1413, Moravská Orlice. Frnnk Hegar, Penelope, Tex. Schi'ize 1. neděli v mčs., ve 2 hod.

146. Woodrow Wilson J. Vesely 3505-PY2

st. Galveston, Tex. Sch'ítze 1 ned v měs.

147 Veselú Osada. Tom Ventrček, Joardanton, Tex., Rt2. B. 66. Schtize 1. neděli.

148. Elmaton. Jos. Zemánek, Blessing, Tex. Schttze 1. neděli v měsíci.

149. Tom Jefferson. J. O Strouhal, Alvin, Tex. 2. neděle.

150. Aug. Haidušek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro, Tex. Schůze 1. ned. v měs.

151. Miss Leona Holesovsky, Wharton, Tex. P.O. Box 513. Schťtzf\ 1. ned. v měsíci.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Bartoú, Rt2,

box 116, Alice, Texas. Schtize 1. neděli 153. Pokrok Benview. Alb. V. Franek. Benvie'W,­ Texas.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Colum­ bus Ave., Fort Worth, Texas 155. Hlava Texasu. Raymond Prasatik, 2402 Rio Grande, Austin, Texas.

Ve stiedu, dne 29. kvetna 1935,

GEO. E. KACIR PRAvids Vvilzuie veglero soudni a nravrd zaleitosti. abstraktv. uosledni vide. atd.

WEST. Telefon 146.

TEXAS ........................................................,.

Ne Mene Jak J :

V

0

roene, ptipoe.itavali jsme a rozdelovali jsme pololetne jako dividendu podilnikum nagi krajanske LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Nage solidnost a stabilita eini podily nagich podilnika velmi dobrYmi jistinami, jet svou stoprocentni hodnotu podrtely i v nejtetgich obdobich hospoddiske tisne.

Liberty Loan and Building Association po clef& let sveho trvini vyp/icela vidy nejvy ggi motnou dividendu a jeji podilni jistiny, certifikaty, svou hodnotu vtdy , podrtely, mely vkly svou Jistotu a hodnotu.

Porovnejte je s jinymi druhy investic a shledate, te se osvedeily a jsou temi nejodporueitelnej gimi, zvlagte nyni, kdy je jit patrnYm vzrdst cen nemovitYch, zvelebenYch majetka, ktere kryji piljeky na ne nami u'einene.

Dopigte si o dalgi podrobnosti.

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Prvnl eeskoslovenske piijeovni a stavebni drutstvo v Texasu.

823 Banker's Mortgage Building, Houston, Texas. ..0■04.11•041110.410.o.ww■ ••■=b0■0•61043 ■111•1■0•1111•041111141...

Rolnici Pozora , vi. ,

\

\,_ /\ Chceme agenty vgude. Pigte. k dostani u na gich agentil. — Tento jednoduchY pfistroj da se pkipraviti na notky kolovetru a zniei v gechnu travu, kterou sviby nemohou. zahrnuti.

Tisice spokojenYch rolnika dosveclei iteinnost nieitele. Ugetii Vam mnoho prate. Mae bYti utivan jak troda dosahne osmi palcii nebo vic. T:Tpine zarueen. Kdyt nebudete spokojeni, penize se vrati.

CENA $1.85 Jestli ye vagem okoli neni agenta objednejte pfimo od

ED. DOSKOtIL Vyrabitel Burlington, Texas.

Strana 15,

vEsTNUE

I FRANCOUZI HOUR! NYNI 31E1%1E. Celt' svet dnes kouii — vtdyt' i 'ieny se dnes neostYchaji vyjiti s cigaretou v Ustech na ulici. A piesto obchod taba,kem prodelava krisi. Je to prozatim velmi lehka krise, ale ve statistikach se jevi jako znadnY skok dole.

Statistiky nas poueuji, te net byl obchod tabakem piejat tabakovou statni retii. stouply pijmy z tabalm na d ye a etvrt miliardy frankit I potom stale stoupaly az na etyti a Mil miliardy.

Ted' vgak jit puldruheho roku milteme pozorovati pravidelny pokles zisku z prodeje tabaku, kterY dela asi 100 milionu. frankil merle.

Proti iihrnne sume ziskii to neznamend temei nic, ale je to znamenim, ze lide se uei piece jenom zflkati se svYch va gni, cot uz samo o so-be stoji za komentat.

---101 LETECKi ROBOT. Na letisti v Tempeihofu u Berlina byly provedeny zkougky s automatickYm pilotem — mechanismem, konstruovanYm SiemensovYmi za.vody.

Je to elektro-hydraulicky aparo.t, instalovanY v letadle, ktery ma nahraditi funkci pilota. Automat musel prodelati zkou gku nejvagich obtiti pro pilota a \tidy fungoval bezvadne. Tak na pt., kdy silnY vitr zmeni nahle posici letadla, automatickY pilot se postard, aby se stroj vratil do puvodni polohy a smeru. Robot ovlada vgechny druhy letu, ride libovolne rychlost letadla a nahrazuje iispe gne i mnoho jinYch funkci tiveho pilota s absolutni piesnosti.

Pokusy ptinesly skveIe vYsledky a byly sledovany s velikYm jmem. )0( RezatSrm pluhem zpiisobeni rina.

Pi. J.Zanek, Industry, Tex., R napsala: " Pied 18 roky nag malt' hoch si rortizl patieku o rezatY pluh, hodne hluboko. Leen ho lekat. Zdalo Se, ze je jit dobie. Ale znovu se patieka za,palila a hoch 8 tYdnil cele noci nespal. Ctouc o Nonat, tuto jsem objednala. Ten veeer, kdy Nonat dog la, chlapee stale velkou bolesti plakal. Dala jsem mu z ni naplast. Ani se nesvleknouc v piedpokladu, ze zas celou noc s nim sizfati nebudu, uspala jsem jej na kline, pak ho polotila jen na pile postele a se k nemu polotila v to jistote, ze za chvili budu nucena k nemu vstavat. Probudila jsem se • e 3 hodiny a hoch spal. Potegila jsem se a pak jsme spali oba at do rana, po tolika probdelYch noci.

Rano na flastkiku byly kousky rezu. Tak jegte nekolikrat a pak se patig ka bez boiesti zahojila. DruhY hoch mival dasto nesnaz, bud' si zarazil tiisku neb bodlak a i jinou bolest udelal. Tu hned volal: maminko, honem Nonat. Od to doby stala jsem se jednatelkou. Za tech 18 rokil kaidY, kdo Nonat koupil, tuto chvali. I Nemci tikaji, ze to aeska mast' je dobra.

Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, day& se naplast vieekrat net dvakrate denne. Prase. mast' je s timto Trade Mark:

NONAT Cena Nonat jest 50e a $1.00, poSlou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte ptimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., P. 0. 8.285, Altadena, California.

FRESKY V POMPEACH. "Pompejske fresky nejsou freskami, prohlasil Michele Pozzi, ktery restauroval mnoho platen v museum Louvru. Opira se pti torn o texty architek•a Vitruve a historika Plinia a tvrdi, ze jsou to malby barvami, rozpagtenYmi pomoci vosku. Toho dilkazem je jejich skvelY vzhled, tak rozdilnY od jinych antickYch fresek. Stall autoil zanechali nem seznam 21 barev, poutivanYch maliki, a to pra,ye v Pompejich.

Pri zkoumani se shledalo, pompejske fresky musely byti malovany jinou metodou net normalni a byl to asi prave mastnY charakter, jent jim dodaval poutitY vosk, kterY umotnil, 'te tyto malby zustaly netknuty, vzdor pusobeni povetrnosti cele veky.

Bolave Diane Daji Se Vyhojit!

Nebudete se bati zasmati se po poutiti LETO'S PYORHEA REMEDY. Tato preparace jest poutivana a odporueena eelnYmi zubnimi lekali a jiste pomifte. Vrati se penize, kdy nepomfite. Ve va gi lekarne neb LETO REMEDY CO., Box I. 15,. San Antonio, Texas.

Krajanske vetejnosti v Temple!

Preji si oznamiti, to jsem sviij obchod zvetgil a moderne zatidi1,1 tak to narn ize vykonavati mnohem lepgi praci a clati yam rychlejgi slutby. 26,clam krajany, by se na nine obratili kdykoliv pottebuji noye obleky dle miry. Krejeovske price, eisteni a iehleni odevfi.

Praci vykonavame levne, neb vge jest pouze za hotove a bez dovalky, za to ale prate jest vykonavana pod zarukou Upineho uspokoj eni.

J. W. JUROgKA, krejei a eistirna °devil Mill 6. ulice, Avenue G., Tel. 4692.

Temple, Texas AENIN.KOUSNUTI uleyl

AtENI

itEl

C.H.Chernosk PRAvNfic Vykizuje ve'gkere soudni zfilaitosti tiadovna: 821 Bankers Mortgagi Building. Dies ulici nanroti Kreai badovg HOUSTON. TEXAS

EMIL J. MOTIS eESKt PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pie dSrty, posledni yule, ptehli21 abstrakty, zastava soudy vgude.

Porady, pOjeky, notatstvi.

Yoakum, Texas.

DR. N. B. McNUTT zubni lekat 1.TRADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS. (27-30)pd) SPRAVNE VYKONANA POSUU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnS7ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne cent' jsou na gi zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohkebni iiditel— dIenem S. P. J. S. T. — Tel, 3606 TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT geski jidelna, restaurace a pivniee 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime gesky.

Hoboko stale na skied& Zvlagtni stoly pro rodiny.

•PIIVNI ViG PRO PRVNI POMOG'

Stara Vlast Vas Vold NAN8' TIVTE VA. 1 RODNOU ZEM NEJRYCHLEJI DO 5ESKOSLOVENSKA

Bremen - Europa RYCHLiK eeki v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete pkimo do PRAHY _ 4 —

Nebo cestujte na oblibenYeh Expresnich Parnicich

DEUTSCHLAND HAMBURG NEWYORK ALBERT BALLIN VS■teene g eleznigni spojeni z Hamburku Informace u mistniho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch. Bldg. Houston, Tex.

Strana 18.

VESTNt1

Poufiveite k oznamovini,

TiehY a PokojnY Spanek, iy azde tti tYdny uZivam le.hev Maly Oznam ova iDra Petra Hoboko,," pile sleena , elena Sonnemanova z Rochester, N. Y. "Nejsem nemocna, ale pomapravidlovati stteva a dava or-; Prods se velmi lacino.

160 akrova farma 2 mile od West, ,iine zdravY spanek. Trpela jsem dobrY pozemek zvlaSte dobrY Ulm dlouhYmi bezesnYmi nocemi, ktery stal deset tisic a jine dobre i ivSok posledni dva roky, co u21-!stavtly, dobte zarizene, plechove ! y arn Hoboko, teSim se dobremu „kurniky s cementovou podlahou. pc !3ilujicimu spanku. Pti mem po-Farina tato byla pfivodne prodan musim bYti skoro neustale po $225.00 za akr a nyni se pro- aa nohach a to mne znadne vydd za pouhych $85 za akr. V pt?-- ',•erpavalo, nyni ale se citim v2dy pa& vymeni se za menSi farmu. iilou a Cipernou." Poznate dobrou.

Take se prods dobrY obuvnickY poinficku k .uditeni dobreho zdraci stroj (Singer) lacino za hotove v uZivani tohoto easem vyzkou-aneb na splatky. Pi'Ste desky na The t 'Tieneho bylinneho leku; jest urWest National Bank, West, Texas :!en povzbuzovati pochod za2iva(29-30 ni a vymeSovani. Neintftete-li jej dostati ye va'Sem sousedstvi, pike Bur Oznameni pro vg echny de- informace Dr. Peter Fahrney & ske muiske studenty, kteti hodla- Sons Co., 2501 Washington Blvd.. ji ptijiti na Texasskou university. Chicago, Ill. pies leto 1935. Mame byty ze straEar TAROKY milgete opet dovou. Misto je blizko university no 1906 Wichita St., telefon 7703. Pf!- stati za $1.50 hru, poStou vyplajd'te se podivat, ne2 si najdete byt. cene. Objednavky posile3te na (dz) Mrs. W. F. Peters, manager and choslovak. West. Texas.

House-mother, Mrs. Agnes Spaniel, OZNAMENi! majitelka.

(29 Timto oznamuji vSem ptatehlm, krajantim a zakazniktim, 2e jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat to nejlepSi a nejrychlejSi praci.

Dolr' Hledam priei vyudovan; STEVE MARINiK, Skoly, "Public school", jsem stu.

Oesky krejei a distid, dent ze State Teacher's College of (dz.)

Temple, Tex. Huntsville, Texas, mom High stool certifikat na 4 roky vyueovani.

OZNAMENi! Roy Malcik, Rosebud, Texas, Rt. 3.

Pfej si oznamiti vS'em krajaniim, (26-29) 2, jsem zamestnan znamou autoVIPMal y kuiatka Barred, Par mobilovou spolednosti tridge Rocks, Silver Laced, White JOHNSON BROS CHEVROLET CO. Wyandottes, Australorps, sto za 1917 Ross Ave., $7.00 - White, Brown, Black, Buff DALLAS, TEXAS Leghorns, Anconas, sto za $6.85 a bude nine tat, kdy2 moji ptamichane sto $6.50, poS"tovne vypla- tele se na mne obrati, kdykoliv se ceno. Vgechny houfy drilbe2e vyz zajimaji o kup neb vYmenu autokougene pro "B. W. D. (staned an- mobilu. tigen). Von Minden's Hatchery, LESLIE JANOVSKt. Fayetteville, Texas. (dz1. shegna divka hleda mistc na domaci praci v menS'i rodine neb u starSich lidi. Nabidky posilejte na` Emily Jarmon, Columbus, Texas, Rt. 2, Box 100.

(26-28pd)

Ve sttedu, dne 29. kvetna 1035.

ZajirnavY lov pstruh y kormorany. su, upevnenemu kolem Vela ptaka.

W. Weston lidi, jak v Japonsku Vedle neho stoji pomocnik, kterY ma na starosti jeSte etyti kormoralovi pstruhy za pomoci kormorany. Tteti Olen posadky udrZ"uje ()nu. Tento sport nazYva se japanheti ve visutem Z'eleznem koSiku, sky:• "ukai" a jako rnnohe jine vekterY ma vabit a ktikem a dudeci, pochazi z tiny. Zminku o nem . nim do bambusove hole povzbuzuptinaSI 1.12 nejstarai kniha japanje ptaky.

Aby kormoran nespokl ska Kodtiki z roku 712. Lidi se tam vetSi ulovene ryby, upevnili mu kolov na tece Nagara-gawa v letni riem krku dost tesny krou2ek z tmave noci. Kazdy elun mel olennou posadku. Na zadi byl ko • - kovu nebo •chu. Po lovu donesou midelnik, ktery ridil elun. Na se ptaci do domovil v koSicich. Lov di Lodi stoji obratnY loved; na je tak hbity, ze elovek nestadi ani pevnYch provazcich tucet ptaky sledovat. Kormorany chyta.statnYch kormoranii;dr2i provazky jsou privazany ke konopnernu pa- ji na lep na skalach.

•■•■••namv....,111110.omo.o•Noorma..,•anwiail.......o.oalOsoars,o....o•esolasaoamowaawa.i.pow,‘, ■■■•>oso....11■■■•01111.411

P ZVANi vaem krajanum na oslavu FRVNIHO VYROO ZALO'2ENi RADII FORT WORTH CiSLO 154, S. P. J. S. T. ktera bude konana V NEDELI, DNE 2. itERVNA V SOKOLOVNE VE FORT WORTH, TEXAS. 0 dobrou hudbu, pobaveni a obderstveni bude nalette postarano.

VSechny okolni tady, jakc)2 i vSechny krajany vubec, k srdeane zve, Poialdajici Vybor.

V. SokoiskST S et JIHOZAPADNIHO OKRSKU, "iUPY JItNi, A. 0. S. y

e dned 1. a 9. cerna 1935 v Co pus ChL Texas V ZAHRADE NARODNI KLUBOVNi SINE

Rod "Pokrok Houstonu" oznamuje potad spoleeenskYch zabav, jez od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajan y a jejich pratel. pern,weso•11•11■041.c+0.0-0.1•04111110,0•010.0.

Ve etvrtek, 30G kvetna - Sweet art of the South. Girls Band.

V nedeli, dne 2. eervna Boof_s; Randall Orchestra.

Ve Ctvrtek, 6 eervna Baea's Ori ginaJ Orchestra V nedeli, dne 9. eervna Orchestra. kmial.041■1•0•121.04..0.1041 ■1•0411110...0.11•13

Vstupne na divadla a slavnosti spojene s taneeni zabavou, pani: 40c - damy 25c.

Vstupne na v'Sechny obydejne sobotni a nedelni zabavy: pani 30c - damy 25c.

Zibavni vibor.

04111.0.111.0.111.0110111141

PORAD SLETU: ✓ sobatu ubytovani cvidencii a hostt.

Veder v 7:30 hod. - spoledna vedete. ✓ 8:30 hod. - zo.hajeni schilze. ✓ nedeli rano v 7:30 hod. - zavody. ✓ 10:30 hod. - nacvidovani pti hudbe. ✓ poledne - chutnY abed.

Ve 2:00 hodiny adpoledne - zahajeni slaNnostniho programu.

1. - Hudba.

2.- Uvitani a proslov.

3. - Basne a zpevy.

4. - Nastup sokolt a sokolic.

5.- Slavnostni tee:- Redaktor br. Pr. Moueka.

6. - Pohostinne vystoupeni SokalskYch Jednot ze 2up3% 7. - Spoleend Sletova prostna.

8.- Cvideni na natadi.

9.- Spoledny zpev.

10.- Zaver. .1.11•110.041■00f1.41110.0•0•34141•9

Veer Sokolski. Veselice Ve dne i veder ifeinkovati bude chvalne znama hudba BRATRA E. MItULKY Vstupne do zahrady: 25c - IVIladei pod 16 let vstup volnk.

NaSi deskoslovenskou vetejnost uptimne zvoU Jednoty: SAN ANTONIO, FLORESVILLE, PLACED() a COR. CHRISTI. SLETU ZDAR!