Vestnik 1935 04 03

Organ 51ovartskePodpo -

J e dnoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the At of Congress of August, 24th, 1922 (ISLO IL WEST, TEXAS, ye stiedu, ( W€ iincada Y) 3. dubta (:'gyp RaNili (VOL.) XXIII.

ROJ SE ZAF'ALEIVI PLIC. DOSTANETE-LI zapal OM ve veku, kdy poiar, zanicenY horeekou v plicich ma D etykicet mo2nosti ze sta vas zabit, bude jiste pro vas velkou Atechou zprava, 2e byl nalezen ptistroj, ktery dovede uhasit nebezpednY plamen.

V takovem veku se prase ja nalezam. Adkoli jsem °Olen jako Indian a zdrav jako buk, piece mne mohou kaldou chvili napadnout smrtonosne bacily pneumoniex a potom beda mYm plicim. Mohoif shoket jako papir. Nebot' tato nebezpeena nemoc zahubi ye SpojenYch statech ttikrat vice lidi, nei automobily.

Proto2e je pneumonie tak zhoubna, zajiste by se kaldernu zdalo rozumnYm, aby ka2da nemocnice byla vybavena pkistrojem, ktery ji dovede potirati. Led beda! Ze v gech pkipadii zapalu plic, ktery postihne v pki gtim rote zdatne syny a dcery na geho naroda, dostane se sotva dvema ze sta ogetteni onim zazradnYm ptistrojem.

Prod? Nedostava se snad zku genYch leKalil nebo je ten pkistroj pkili g talky, objemnY pro dlouhY transport? Nikoliv. Lekatt mame nadbytek a onen pkistroj mono dopravit do kahleho domova, kam je zavedeno elektricke svetlo.

Tato nova zbrari proti pneumonii je site stragliva zbrain ale za celYch tfinact let, kdy ji bylo pou2ito u tisice pkipadii plic, nikomu va2ne neubliiila. Pkistroj sam dovede obsluhovat ka2da zku gena, ogetkovatelka.

Zda se proto bedna situate lefty pneumonie fantasticky smegna, prase jako by se kademu zdalo sme gnYm, kdyby v ka2de vesnici byl vycvidenY hasielY sbor, ale pro stiikaeku by musel behat do vzdaleneho mesta..

II. Ale vac piece neni tak jednoducha, u2 pro samu svoji podstatu. Lidstvo je toti2 tisice let zvykle hasiti oheri vodou, a.'e ko..2dY se desi myglenky, 2e by mel potirat poiar litim benzinu do ohne. A prave tento vedecky nesmyslnY irkol ureil osud dru Harrymu Eatonu Stewartovi — jen vilbec nebyl odbornikern v pneumonii — za, telke zimy pied tkinacti lety.

Pochopite, 2e kdy2 start' plukovnik George B. Young, velitel vojenske namotni nemocnice na Staten Islandu, poMdal Harryho Stewo.rta, aby neco udelal pro mnolstvi vojakii, dusicich se nejtagimi zachvaty pneumonie — nechtel, aby je nebohY doktor vyledil. Tehdy, v rode 1921, vgichni lekaki souhlasili spolu v torn, ze zapal ` plic je nemoc, kterou dovede leZiti Jen Bith — a kdy On ne, tedy nikdo.

Ale ti nebozi namo •nici tolik trpeli, nemo houce \Tubed dYchat. Nemohi by jim proto le katskY poradce dr. Stewart nejak pomoci?

Stewart na to nemel odpovedi.

Tehdy panoval silnY skepticismus o moinosti ledeni pneumonie serem. V Rockefellerove irstavu nejstateenejSi bojovnici se smrti vstki kovali ohromne davky konskeho sera do 211 lidem smrtelne nemocnYm bacilem pneumonic

Paul de Kroft Typ I. a opravdu se zdalo, ze nebohe obeti pke2iji ittok smrtonosnYch mikrobt.

Lea beda. Lekaki nepoditali s proradnosti tech gipovitYch mikroskopickYch vralni. Jednoho roku zabijeli tficet lidi ze sta postite-nYch a pfigtiho zapalovali ve svYch obetech tak strag livou horedku, ze ji pke2i1 sotva jeden ze sta. To byla zahada.

Bylo smtilou veddi, ze vyzkou geli serum prave v- rode, kdy tento naladovy vrah byl nejmirnej gi. A tak start' plukovnik potadal Harryho Stewarta o nejakY prostkedek, ktery by utigil bolesti namotnikin cosi jako morfium, ale bez jeho jedovatYoh neinkii.

Stewart byl pro tento fikol mu2ern na svem miste ,nebot' bYval pornocnYm vojenskYm lekatem za valky a znal podivuhodnou schopnost raznYch elektrickYch ptistrojn, ulehf7;ovati bolesti nebo2akfr, zmrzadenYch pki hajeni demokracie. Ale v torn okarntiku Stewart nemel odpovedi.

III. Ale jegte teho2 odpoledne, kdy se vracel pkevoznim dlunem k domovu. Stewart dostal jeden z tech nahodnYch napadd, ktere nemaji nieeho spoleeneho s hlubokYm vedeckYni myglenim. NO se zadala pneumonic ledit studenym vzduchem a ledovYmi obklady, nesna2ili se staromodni doktoii udrieti vYheii he reeky v plicich nebohYch pacientii? Dokonce hokeidnYmi obklady a vatenou cibuli — ti smeg ni chlapici? Nebot', postavite• li vedu pied pouhe mirneni bolesti, je to zajiste vac, hodna opovr2liveho vYsmechu. Ale nebylo dokazanYm, ttebas naprosto nevedeckym faktern, ze ti stall nevedomi doktoki ulevili bo lestem pacientil, lapajicich po dechu? Delala to to horka cibule?

Tak se stalo, ze Harry Stewart pki sve pHg ti obchface po vojenskYch nemocniciall navrhnul staremu plukovnikovi, 2e by snad bylo dobre zkusit tu starou eibulovou metodu v modernim vydani a sloe pomoci elektrickeho ptistroje, ktery by nehtal jen kuzi, nybit pronikal sy Ym teplem 1 do rozpalenyoh plic.

Abyste rozumeli, to nebyl vynalez dra Stewarta. Jiz pked tficeti lety jej, navrhnul ten fantasticky genius Nikola Tesla, napsav: "Anil mohl ruditi za yYsledky, navrhuji, aby lidske telo bylo bombardovano stkidavYn-ii proudy o vysokem napeti a frekvenci."

SlavnY Francouz, Jacques Arsene d' Arsonval, vedl proud od dvou polo silneho dynamo k noze iiveho kralika a dokazal, ze kfale zustala neporu gena, ale svaly uvnitk nohy se upratly. A zapomenutY Ital Maragliano elektrickou iarovku livemu zviieti do hrudi a byl nadg en svYm uspechem, kdy spatiil, ze vysokofrekventni proud, menici mi. a probihajici lionkrat za vtetinu svfij sm & telem neboheho zvikete, iarovku rozsvitil. A toto teplo, 2hnouci v nitru obetovanych zvirat, bylo nazvano diathermii, ci prozakovanim.

A tak, vykladal dr. Stewart chmukicirmi se plukovniku Youngovi, bylo by snad mono

pou2it teto metody, jez byla docela vedecke., ale vleva.la blahodarne teplo do rozbitYch kloubfi a kosti valednych veteranO, aby se rozjasnily jejich bolesti ztrhane zraky.

Avg ak staremu plukovnikovi se to zdalo pHlig nebezpedne. Nevekil elektkine, ktera maloktere uzdravovala, ale mnohe zabijela. Ke sluchu stareho plukovnika v gak ve dne v noci dolehal te2kY, sipavY dech umirajicich nika, sti2enYch zapalem plic, ktery prosil, by bylo nee° udelano pro jejich utrpeni.

IV. A tak bylo koneene rozhodnuto na konferenci stareho plukovnika s mladYm lekakskYm Stabem, ze vyzkougi tu novou, pochybnou metodu na jednom ptipadu pneumonic, ktery byl bsolutne beznadejnY. .

Stewart vedel, ze kdy nemocnidni kancelat posilala telegram ptibuznYin, znamenalo to pro neho jistou rakev. Ale presto pHlozil jednu elektrodu na zacla a druhou na prsa odsouzeneho ne gt'astnika a nechal pornalu hudet diathermicky ptistroj. Kdyby byl dr. Stewart vetil, 2e tech tficet tisic volt, probihajicich Velem umirajiciho ne gt'astnika, by mu mohlo vratit 2ivot, byl by se u neho zditel pies not. Ale takhie se odebral do yzdaleneho domova...

Jake vgak bylo jeho pkekvapeni, kdy po tYdnu pkig el do te2e nemocnice a spatkil smrti zasveceneho mute, jak seal na lia'ku a cell.

Nic nemohlo bYti nahodnej gi, nad tento fispech dra Stewarta. A jeho nad geni by bylo uhaslo, kdyby byl veal, ze diathermii vyzkoug el u2 pied lety story doktor De Kraft na nekolika piipadech a upine ji opustil. Ale talchle tam dochazel kaalY tYden, prohlileje si zaznamy teploty, poklepavaje sipajicim na rameno a dohlf2eje, aby ogettovatelka, nemela velkYch nesnazi s primitivnim diathermickYm pkistrojem. V2dyt' to nebyla jeho zasluha. Byla to elektkina a odvaha vyzkoug eti jeji Adinky na jednom umirajicim Plukovnik Young toho pro gte nechapal. Prod ti chlapici dale neumirali? Mnozi z nich byli zbaveni resistence. To pillhodinove prohtivani jim vracelo 2ivot. Prod? Plukoynik Young si nelamal hlavu dlouhYmi teoriemi a iekl dru Stewartovi kratce: "Vite, uleheuje to bolestem a nechava, to lidi spat, ne2 je zapal plic opusti."

Bylo to stra gliy e nevedecke, ale konec konbylo tomu tak. I byli koneene ochotni podrobit diathermickemu leeeni ygechny pHpady pneumonic, pfichazejici do namoinicke nemocnice C. 21.

Ale dr. Stewart se tomu rozhodne Yzepiel. Ledit katdy pkipad pneumonie prohkivanim? Nikoliv! Co2 se tech devatenact chlapikft ze dvaceti nemohlo uzdravit samo i bez diathermia? Byly piece znamy takove pHpady.

Tak dr. Stewart hajil 2ivoty opilych, gpinavYch lodnikin sebranYch se vgech sedmi moki proti svemu vlastnimu vynalezu, nalehaje a 2adaje stareho plukovnika Youn-(Dokondeni na strane 9.)

Strana 2.

VESTNIK

Oddii dopisovatelskf .11.11.

1MP.

MO.

Dopisy, jea by obsahovaly nev6cnj, neb zivadne poleiniky, potadatel predkiadA ye sniyalu stanov Tiskaveanu V S . bora k vlastnimu rozhodnartf.

ZESMODRCHANE VER SE. 1. Zima je, zima je, zimou se ttesu, otvirej mi Mouelco, nee° ti nesu.

Nesu ti pisnieku, tak trochu svudn aby's ji otisknul v nynejaim dubnu.

A aby's nemyslel, ae jsem v ba-e, nesu ti na koat eerstve klobase.

2. Cervene vino a bile koldee, jak nynejai deprese pomaloudku skaee, kdya tak elovek na to hledi, skorem si zaplade, jak pak potom maji chutnat ty bile kolate.

3. Bude vojna, bude, kaadY do ni prijde, prijde mladY, pfajcle styy a sttilet se bude.

Kanoniti, oficiti, budem vaichni v seal, a ta aenska generace bude asi v Wadi.

Prvni den po ukoneeni prohibice, ktera dosud na 4. Pivo sem, pivo tam, genkyti nalivej, a ty chaso v hospode, pane nam zazpivej, jia easteend prohibice pti gla jednou v Certy, popijem si zazpivem si a zahrajem v karty.

Zpivali, zpivali, addnY nemel noty, eepice jim pochranili, tea vyzuli boty.

Pivo sem, pivo tam, muzikanti hrali, taneenici tancovali as se latiaka tfasly.

5. 2e penize svetem vladnou stare ptislovi, kterY je ma na hromade, tomu nic neni, kterY je ma, na hromade, tomu nic neni!

ChudobnY lid bidu trpi, neni pomoci, jak je vidno, dosud hromadi, jak je vidno, dosud hromadi!

6. Pane Bartok, zaslouail by's za ugi, aby's hledal hadisko, alespori jak beeisko, hned jej na fenc povesil, aby degtik pak si aadej odmenu, za praci zaslouaenri.

Puntik.

7. Na tej naafi hrazi, dolarem se hazi.

At' se hazi, chacha chada, aak nehazi gmodrcha. at' se hazi, chacha chada, tak se smeje gmodrcha.

Fort Worth, Tex. Ctend redakce, bratti a sestry!

Davam yam timto vadat, ae nacre tadova, schrize se bude odbYvat v sini Sokola, a sloe dne 7. dubna, ye 2 hodiny odpoledne. Timto vyzYvam bratry a sestry, aby se vaichni dostavili, neb mame uvadet nektere nova Cleny, tak aby nas bylo hodne ptitomno. Jest tak 'ape, nebot' vespolek se vice udela, a tea jeden druheho uvidi. Naptiklad my, jenom jednou za mesic uvidime se s bratry a sestrami ,a ja, se na to tak teaim, zvlaate kdya je nas vice pohromade. Tedy ptijd'te vaichni do teto schrize.

Po vYstave dobytka ua je tea a ted' je zde tak ticho a vae yypacia tak hole. My jsme tax hodne blizko, tak ae tech kar bylo okolo velmnotstvi, nic jineho nea same kary. My, se sousedkou pi. Foitovou jsme jenom hlidaly, zda pted jejich obydlim, ei pted naaim nachazi se peknejai kary. Byla jsem se tea na vystavu podivat, ale mne to moc nebavi, nebot' ja videla vie v Chicagu a Detroit.

Tea jsem to mela navatevu z West p. a pi.

J. Urbiaovi, p. a pi Maakovi a z Penelope pan a pi. Theodor Drozdovi a pan a pani F. Drozdovi. Byla jsem opravdu rada, ae k nam

ptijelk ale pied ,ou vYstavou v pdtek a v sobotu nam var prinesl hromada pi ku do domu a to je pro hospodyni nnutnY ndek kdy2 ma vae diste a deka besedu a vae do rana ma zapraaene, To se potom nechce smat, tak jsem se aspon ja ua asi toho nebude a brzy nam ptijcie to horko. Ja miti penize, bych odjela na sever, neb ja horka bojim. No, musime • to prijmout jak to jde, vadyt' jsme v Texasu, ae Duo! Asi toho ji g necham. Zdravim vaechny dy v Texasu a vas tea v redakci a na West vaechny mama ,bastes a (lost.

M. 11).,,,ulova, Houston, Texas., Cxena redakce Vestmku Chci se zminit par slovy o posledmm vadle, potada,nem u Stefanikri, na Cottage Grove, pod nazvem "Sladke milovani". Cely dej byl prodchnut opravdovou laskou. Takoy ou lasku bylo by ted' na svete teako najiti, lasku k chudobe. Byly tam dve bytosti, na ktere ten svetskY zlatY mamma nemel aadneho vlivu ani hypnoticke mod. Prvni byla mladieka a krasna. Boacnka, dcera bohateho tovarnika, mnohonasobneho milionate, ktera milovala chudy lid, pohrdala otcovYm bohatstvim, nejradeji se strojila jako chuda sluaka, jeji vychovatelka nemohla s ni nieeho svesti, mama bylo vaecko jeji domlouvani, aby se strojila do bohatYch oblekri, jejimu stavu ptislu gicich. Marne byly i otcovy domluvy a hrozby, na vae odpevidala s rismevem a laskavYmi slovy, ae ted' maji svobodnou republiku, ae jsou si vaichni rovni, jak bohati tak chudi. To nechtel jeji otec slygeti, zakazoval ji podobne tea, nazYval to blaznovstvim, pohrozil ji, jestli ae se nepodrobi jeho vuli, ae ji old zavtit do kla gtera. Boaenka se v duchu rozhodla, ae radai opusti otcovskY clrim, nea by se podrobila otcovu zlatemu molochu, a vstoupi nekde do sluaby jako chudobna. deveeka.

DruhY ptipad byl znazornen panem Svestkou, jako chudy inaenYr, ale velmi nadanY, pracoval na vynalezu k zdokonaleni vaduchoplayby, a pH tom konal rozmanite mechanicke prace, aby mel pottebny peniz k dokoneeni sveho vynalezu. Neat'astnou nahodou dostal se do slovni potYeky s bohatYm tovarnikem, jena po nem aadal nepatrnou spravku elektrickeho zvonku, coa nemelo ceny ani jednoho dolaru. Pracovni hodiny vaak jfa, byly minuly a inaenYr nechtel pracovat mimo pracovni hodiny. "Dam yam sto dolarri, kdya mi to spravite", pravil tovarnik. "Neni moano,"odvetil inaenYr. "Tak yam dam tisic dolarri," tekl mu tovarnik, ktery, kdya ho nemohl ptemoci svoji vrili, chtel ho premoci syYm zlatem. 'An! za milion neptekraim zakon pracovnich hodin, pane tovarniku, ani na mrij rozkaz, ani na vaa rozkaz, neb ja nepodleham pod vaai pravomoc!" prohlasil mladY inaenYr. "Mara ven!" zatval rozhnevanY tovarnik. "A neopovaaujte se nikdy vkrodit do mall° domu!" Inaenyr odvetil: "Jia jdu!"

U dveri se vaak °brat' a povida: "Pamatujte si, ae ptijde doba —a neni daleka, — kdy mne budete prosit, abych ptiael do vaaeho domu, ba prijdete jeate dale, budete mi nabizet vaai dceru, bych si ji vzal za manaelku!" Po tech slovech vykroeil yen. Tovarnik do nejvyggi miry rozhnevan, ptiskoeil ku dvetim a prudce je zavtel. Co vaechno povidal ji g nepamatuji. Jeate musim podotknout, ae vaechna ta prorocka slova inaenYrova se ku konci spinila.

Jeate jeden velkodu gny skutek proved' pan inaenYr. Kdya dokoneil s yrij vynalez, kterY mel cenu miliont, daroval ho do svatebniho vinku sve privabne sesttenici, pani Novotny, ktera podala svou ruelcu bohatemu tovarniku, a tak se stala maminkou jeho rozpustile, spanile deem:Sky. A velkoduany pan inaenYr Novotny pojal za manaelku sleenu Boaenku, dceru tovarnikovu, ktera, tak velice milovala chudobnY lid a jeho kroj. Pan inaenYr byl tea zaujat celou dual pro chudY lid, tak se k sobe vYborne hodili. Svatby se odbYvaly obe najednou, byl jsem ptitomen jejich svatbarri,

stiedu, dne 3. dubna 1935.

Vtele jsem potras1 pravici pani tovarnikove, s panem tovarnikem jsem se seznamil, a s panem inaenyrem jsme vypili jednu na Doslechl jsem, ae sluaebnik pana tovarnika se ailene zamiloval-tlo sledniny komorne, myslim, ae svatbu slavili nekdy pozdeji.

Pana Martinka a jeho synovce, kterY umel k krasne zpivat, je mi jich obou veinal ilto, ze dostali tak krasne ko giky", budia varn to utechou, ze i ja hluboce soucitim s yam', neb i ja byl olcduzlen tou spanilou vdovielcou. Vice neteknu, abych nepti gel do trublu.

Nemysli etenati, ae toto jest celY dej toho 'cranial° divadla. Kdybych celou hu podrobne popsal, vzalo by to nekolik stranek Vestniku a jeate by to nebylo upine, neb to vae se neda napsat ani povedet, to se musi videt. l3yla by to velka, gkoda, kdyby tento krisnY dej, tak dobte nacvieenY, byl sehran jenom jednou, a ja, jej vtele odporuduji sou sednim tadrim, kde maji jeviate, by pozvaly nage herce k sehrani onoho divadla tam u vas. Myslim, ae by tak ueinili, kdyby nekterY rad si pral, aby to "Sladke milovani" bylo u nich sehrano, at' mi dopi ge na nite udanou adresu, a ja, milerad vyhledam pana J. Suldu, a sclelim mu vase ptani, a dalai byste si vyjednali ptimo s nim. Rueim yam za to, ae nebudete toho litovati, neb pan Sulda jest mistrem ve vybirani kusri a jich nacvideni.

Na 21. dubna, totia na Velikonoce, maji zase vehni krasnY a tklivy kus, pod nazvem "Madre oei. To jest vae, co je mi znamo.

Tak vaichni na shledanou na Velikonoce a Stefanikil. a s pozdravem, J. Janug, 415 W. 22Str., Houston, Texas Corpus Christi, Texas.

Cte'ni bratri a sestry!

Vestnik a nektere Ceske easopisy oznamily zaloaeni noveho tadu Jednoty S. P. J. S. T. v Austinu. V one zprave byl dan kredit me maliekosti a panu Raymund Prasatiku za vynasnahu, zacea dekujem, ale prosim, dovolte dopiniti ten obrazek.

Na ceste do Austinu, hned v Caldwell, Dime Box, Gidings, Elgin a Manor, doptaval jsem se na jmena rodakri, aijicich v Austinu, tak ae jsem mel sluanY seznam, neali jsem ten kapitol uvidel.

Hned jsem se dal do prace a jak jsem jel k domovu pana. John B. Hejla, pani Hejlova mne ptivitala. Ja ji pravil, ae nacre Jednota ma tady ye vaech drileaitejaich mestech Texasu, jen v torn nejchileaitejaim — v Austinu — nema. Zde je sidlo statni university, tedy du g evni stied Texasu, sidlo jedine Ceske stolice v Texasu, a tea sidlo vlady nejvetaiho statu v Unii, nejstrategietejal misto, kde nacre budoucnost se ptipravuje, a my tam nemame aadnou organisaci, kde by se rodaci mohli sejit, seznamit a poradit se, kde a jak by mohli spoleene Wait sve zajmY. Ona pravila: "Mam postaeitelne pojigteni, ale jestli to mini novY tad zde, tak mne zapiate. Manael je den Jednoty a pracuje v kapitolu. bate za nim a on Vam pomriae."

Dale mne ptidala nekolik jmen k seznamu, a jo, jel do kapitolu. Pan Hejl mne tam seznamil s panem J. H. Kohutem ye "Blue Sky departmentu" a dale mne uvedomili, ae panova J. J. Mare z Highway departmentu, dr.

Mieek z university a Raymond Prasatik z Citizens Industrial banky jsou annYmi ny. Navativil jsem je a seznam jmen piestoupil 40.

Dale jsem navativil pana Ant. Kutalka, ktery ma nabytkovou dilnu na 2214 East Ave., a objasnil mu rieel me navatevy a on pravil: "Jake podminky musite spiniti, neali zaloaite ten novy tad?" Rikal jsem: "Musim miti nejmene 7 novYch elenri a tti stain jea by ptestoupili." On odvail: "Mam pojiateni nadbytek, ale nepteji si stati v ceste narodnimu podniku, tedy mne zapiate co eislo 7 a jestli naleznete jeate jinYch 6, tedy se vrat'te podepigi aadosti. Nav gtivte bratra, on ma dospele ditky a mo'and ae yam pomriae".

Pan Willie Kutalek, 61 East Ave., kontraktor, krasnYch dome, mne pravil: "ZapiAte

Ve stredu, dne 3. dubna 1935.

VESTNiK

6 a jestli naleznete ostatni, nechte nam \teat."

Pak jsem navgtivil pana Joe Mikulce a on pravil: "Byl jsem Menem, ale pro v gelike nehody elenstvi jsem pozbyl a oni asi by mne ted' neptijali." jej ujistil, to se budeme citit jako kdyi se ztracenY syn vratil Ve ptedbeine schrizi pani Hejlova slibila br. Mikulci zvla gte veliky kolad a koflik kavy, za to, to se vratil mezi nas. Ale drie :9ho musel odjeti k vatne nemocnemu otci a tedy nemohl se sneastniti uvadeni novella tadu dne 10ho. Vtichni toho litovali, to nebyl men nami, ale doufarne, to jeho otec je jiz zdrav, a pani Hejlova dodrii slovo v budoucnosti.

Dale jsem nav gtivil pani Grohmanovou, ktera bydli na farme s ditkami, asi 8 mi1.od Austinu. Ona pravila: "Davno jsem_fikala, bychom men miti nejakY spolek zde. Synu, nech se zapsat". A take se tak stalo.

Pan Frank Janeeek zapsal mantelku a dale jsem zapsal mladeho Lee Roy C. Zapalake a Win. Yerdermana a tad byl zabezpeden.

Nasledujici slibili vyzvednouti si ptestupni listiny k novemu taclu: John B. Hejl. Dr. MiCek, J. J. Mareg, Raymond Prasatik a S. H. Kohut. Dale jegte tti dobti vlastenci mne pravili, to ted' by je ptistoupeni velice finanene zatitilo, ale to jsou hotovi trpeti v gelike nemaze, jen aby tad byl zaloten. Na gtesti se to zdatilo a nemusel jsem je obtetovat, ale dekujeme jim tat, neb takova obetavost dobra yule mi dodavala shut' do prate.

Tedy mile sestry a bratfi, nejvet gi zasluha o zaloteni noveho tadu v Austinu patti tamnej gim rociakin, neb Tepgiho vlastenectvi cbetavosti pro dobra celku jsem nevidel. Jedine obtite bylo nalezti jmena krajanu a zastihnouti je doma, ponevadt jako dbali krajane vgichni byli zamestnani a tedy se muselo Cekat at ptigli z prate. Celkem jsme nalezh 60 rodin a jednotlivcri v Austinu a jsem si jist, le aspori o 10 vice bych jich tam nalezl. Ale vgechen Cas_ jsem pilne vytiiitkoval.

Kdyt jsem musel eekati na prospekty, tak jsem nav gtivil zakonociarnu a hral si na "10byistu". Pracoval jsem pro dobro malYch rolnikU a delnickeho lidu. Poukazoval jsem jim na nespravnosti, za ptiklad Life Line Co. donuti rolnika pustit ji pies jeho majetek, ale kdyt ten sam rolnik si pteje zaopattit plyn a vodu pro svrij domov, tak musi mnohem vice platit netli vedlej gi megt'ak, jen ,ptes hranice.

Kdy't mi chud'asi si prejem zaopattit vnadidlo (bait, shrimp- tak nesmime mit sit' pies 20 stop dlouhou, ale obchodni rybat neni v torn ohledu obmezen, tedy jsme donuceni kupovat vnadidlo atd., atd.

V poslednich 15ti letech jedinY zakon byl prosaden ye prospech chudoby, a sice ten, co zbavuje statni clan z domovin do vYge tisIc dolart.

Jestli mall rolnici a delnici se nespoji a nebudou spoleene hajit sve zajmy a prava, tak ✓ kratkosti budeme pouze otroci velkYch

kdetto kytice kvetin jsou velmi drahe a p"'l chazeji pozcle. uvadeni tadu, dne 10. btezna, ptedseda ChernoskY krasne vyslovil zasloutily dik Dr. Miekovi za vernou praci pro narod. A dovoluji si pH teto ptiletitosti ter vysloviti vdeeny dik vgem bratrrim a sestram a neelenrimpratelftm, za ptatelske pohosteni na dlcuhYch cestach. Kdyby nebylo toho pohodli a ptatelstvi mne prokazaneho, tak ma prate by byla vilbec* nemoina, neb muj okrsek je tak, slabe osazen na ginci a tak rozsahly, ze jinak by se nedalo pracovati.

Jit 25 let jsem toutil nav gtiviti Klub (echii, ale vtdy pomery nedovolovaly. Koneene a neoeekivane se ta ptiletitost dostavila za meho pobytu v Austinu.

Jak obyeejne, mrij dopis bude prilis dlouhY, ale due poznamky udelam, vzdor jeho deice.

Hlavnim teenikem pro ten veeer byl dekan Taylor, ze zememetieskeho odboru. "Karakter" bylo jeho terra, ale pH to ptiletitosti nom ukazal dar vdeku, kterY obdrtel ad krale a kralovny Jugoslavia, za ptatelstvi prokazane jihoslovanskYm studentrim v Austinu behem svetove valky a po ni. Mne to bylo piing zajimave a poudne, neb to nezvratne dokazuje, ze lidske srdce je vtcly a liguch stejne a to dim platime, obyeejne ty same penize dostaneme zpet.

A vy rodide, co doma diete a odpirate si mnahe, kdyby jste vedeli za jak krasnych povzbuzujicich pomerfl ta na ge mlaclet pracuje, jigte by yarn to vase btemeno zleheilo.

Vge zaleti na torn, jestli to mladet dosahne toho karakteru a idealu, co na ge nova a stars vlast oeekavaji.

Dale jsem pfigel na kousek informace, ktera mne ptekvapila a podavam ji k rivaze rodakilm bez poznamek. Jeden zakonodarce mi pravil: "Vy, co narod, by jste stall vfge v oeich druhYch, kdybyste vybrali a odporuClii vlade pouze vynikajici lidi. Zde se hlasi tank va geho lidu, to kdyby guverner vgechny ustanovil, tak by nezustalo jedno misto pro druhe".

Well, well, toto mne ptekvapilo! Ja nevedel, ze 'name tolik vynikajicich rociakil! A neb to jsou z vet giny rodaci kteti se k nam doma nehlasi, neb by odporueeni nedostali, ale v Austinu se ptedstavuji, co zastupci eeskoslovenskeho naroda?

Byl jsem ubytovan u pani Joe Tydlaekove, 1502 Manor rood, ktera, yydrtuje stravni clfim pro studenty a mohu ji odporueiti jakotto dobrou kuchatku a iislutnou clamu. Studenti pro ptigti rok by moll nav gtivit jeji domov, nein se umisti.. Tech 10 dni prodleno v Austinu ptineslo mne bohate zku genosti a objevilo mnoho tech tivlft, ktere hraji kolem lidskeho srdce a nuti na nas ygelike osudy. Mill etenati, prosim za prominuti, to jsem yam zase tolik snopU to slimy ptedlatil, ale doufam, to jegte nejake zrnieko tam zristalo.

V ncte, Frank Kadanka.

Jeden veder jsem nav gtivil Dr. Mieka v jeho fitadovne. Byl jsem velmi viele ptivitan a po nekolika dotazech ohledne tamnejgich obeami v zajmu Jednoty a kratkeho hovoru bral jsem se domfl, ale Dr. Mieek pravil mi abych se posadil. Zapodal hovor o zajmech studujicich a o narodu zde a v 6eskoslovensku, tak to jsme na Cas zapomeli. Nahodou se kouknu na hodiny a ono bylo pies 11. Kde se ten Cas ztratil, nevim. Vim tolik, to jsem poznal glechetnost Dr. Mieka. On je ryzi vlastenec, ptistupnY a rislutnY do krajnosti.

Zkratka stoprocent. demokrat. Jake pornery on musel ptekonati, kdyt se tarn dostal, neneeha se lehce popsati, ale jeho glechetnostnost a horlivost piekonaly v ge, tak to dnes ma actu a chlveru jeho kolegu. Sam doznavam, to jsem neohapal, jak vernal° pracovnika tam mime, aC jit dra. Mie'ka znam mnoho let a obavam se, to vy, studujici, jste ✓ torn samem postaveni. Davejme kytice lasky a vdeku za tiva, a ne kytice kvetin na rakev. Kytice lasky a vdeku obohacuji oba,

Crosby, Texas Milemu etenitstvu Vestniku, i tem, kteti To Cisti nebudou!

Prune budu pall moc zdravi a bohate letogi ine, abysme se zas nejak protloukli a doekali se roku pti gtiho, nebot' to je vgecko, Cim se Nov& pote gi, ze na rok snad bude lepe a tak ten eas, rok od roku utika, a my co nevidet budeme na ge mista opoug tet, tak jak.to delaji na gi ptedkove. Mlade pokoleni tu nechaji a sami odjedou na ten yeenY odpoeinek. Ale chrari Huh, co to pi gi? Vtclyt' ja jsem jegte mla.cla a nechci unitit! A k tomu main takove Pane jmeno: Anieka. Jak mne moje kmotheka u kttu drtela, tak panu f aguAlcala, to ji davaji jmeno AniCka. Pan farat radosti se usmival a byl velice rad, ze to neni jedno z tech jmen, na ktere dlovek musi pub dne vzpominat a jak si nej vzpomene, zas se boji, to si na nem jazyk zlomi.

A tak od tech kitin uplynulo Best rokri, co jsme se sestrou staly u late, na kterem nago

aceru co cisio

Strana 3 (liana inamenka letela a pfavila, nam po:. cdni slova: "Maru gko a Anidko, ja yam brzy umin, bud'te tady hodne!" A na tteti den jsme tu nag i milou matieku vezli na htbitov; a to byl konec toho pekneho Mena, neb nine potom volall: Haneo, Hario, Anug o a bilhvi jak. At v minulem eisle Vestniku mne vola netnarna Johanka z Rogers, Texas, znovu Anidkou. Ale prod mne tak pane nazYva, kdyt zrovna pti torn mne tak urain a na ati utrha, ze jsme pry je gte v torn mckrem Crosby zam.otane v pavueinach. sestro Trampotova, nedejme se tak poniiit! Cot at kdybychom se vymotaly a na misto motYlri byly z nas intry anebo nejaci chrcbaci?! A za druhe "v mokrem Crosby", jake to divne slovo! A my jsme mysfeli, te loni a letos nas ty vetry zahnaly na Saharu, a tolik volame a degt1 Ale to nic. Tentokrate to sestte Johance prominu, a jsem rada, to nine nema za nebotku, a pti gte mne dejte \Teat, jak se dale jmenujete. Ja na vanoce jsem byla v Rogers, Texas, u me sestry "5„ mela jsem se dobte. To vite, moc nas povozili po sousedech ale jsem se zaporrinela zeptat, jestli ktere jmeno Johana.

No, ja tady tak zbotne sedim a mudruji, co bych jim do toho Vesstniku napsala, kdyi to tak radi etou. 0 to bide, co v gude hledi, se nechce psat a bla.hobytu tu neni, leda si ho tetko dobYvat, a nekdy je gte i to se s elovekem skrouti a je zas tam, kde byl pted tim a nebo nekdy par krokri je gte zpatky.

Ale nae se podarebne starat, v gak vlacla rozdiva. Mnozi si teknou, v gak kdyi tivi eernochy, tak at' tivi i belohy. Ale nedej Bate, aby na g morayskY narod byl prvni za demochy. Neb vidycky byl a jegte je Moravan za toho nejlep giho farmate vychvaleny ,tak prod se sam neutivi. Jiste na nekoho ptijdou zy, smrt, nemoci a jin gi pohromy. TakovY &wok je k politovani a takovemu se ma pamoci. Ale kterY jsme si nail bidu ptivedli svevolne a videli jsme, to padame a nedbali jsme na to. Valyt' elovek jak se zrodil, Pan Brill mu dal rozum, abychom ho poutivali a zdokonalovali ,a kdyt vidime, to padame, mame se optit tteba o sloup a nedat svemu telu padnout. Vtdyt' zde byli na g'i ptedkove, kteti ptigli chudi z Evropy, rok neb dva sloutili za to, to jim sem z Evropy pomohli a byli take tivi a podpory nemeli od nikoho.

My jsme takove vYhody nemeli jake maji nage deti, to je svata pravda, my jsme men kolaee a buchty jenom na nejakY svatek nebo kdyi se Cekala nejaka yzacria, beseda dnes nage (let to maji ptedloitene na katde jidlo. Nema-li matka Cas to upect, tak proto pogle do Story a jak ptijde nejaky svatek, tu matka p •emygli, co by jen uvaiila dobreho di upekla, aby se detem zavdeeila a oni jegte nad tim ohrnuji nosik, to to nechteji. Reknete mne mnohe z vas, to to neni pravda. Mne kdyi to chlapei udelaji, tak druhY den jedi chleb s melasem a jestli se mu to nelibi, tot at schladne, tak mu to pies ptilig gmakuje.

0 to parade je to same. Si rada vidim pekne obledeneho eloveka, devee jak panenka nastrojenou ale ne napolo nahou, jako to nyni pil..zabavach vidime, kde nektera ma na sobe drahe gaty z tetkeho atlasu, ale ma je na sobe jenom kousek aby ji vnady zakryly a nektera ani to. Takova moda se mi pratvi. Kdyt se tena pane nastroji, slu gne pobavi, to je radost a druhY den ma o eem ptemYglet, net mnohokrate si delame plany, jakY klobouk si koupime a kdyt ptijdete do cbchodu, shrnou se na vas prodavaelcy, kaida varn nabizi nejakY "plcak", jeden gkaredgi net druhY, tot si potom vyberte. A nechcete-li chodit s holou hlavou, tot musite chodit na smich lidu a potorn to jsme hrdi. Inu kaidY elm& je hrdY, to jsme si uir ptinesli na svet sebou, jeden je py gnY na tim a druhy zase nad neeim jinYm. Matka je hrda, to byla v nedeli v kostele, a to souse& ji tam videli jiti, dcera zase, to je pane., a to se za ni viici ohleciaji a ten otec je hrdy, to vypil dosti a jegte ho to nepolotilo a tak mime vgici Pokradovani na strane nasledujici

Strana 4. chybu, proto je teZko svetu vyhovet. Kdyby Jane byli vgici stejni, tak bychom nevedeli co to je same ktiky a mrzutosti.

Jsme tu na torn svete jenom na tak kratkY eas, a jsme tu jako na nejake besede.

V2dyt,' ptijde eas a my musime jit tarn, kde je ten na g' domov. Kam pajdeme, kdy jsme tak hti2ni ,neb mnozi z nas jdou i v ten past na ty tance. Kdyby tam jindy neSel, tak v paste se tarn jde podivat, jestli tam neScl jeho ptitel. Mn j ty 13o2e, v2dyt t pted chviikou jsem yam psala o kostele a o2 jsem zas na, zabave. Vite lidicky, musite mi to prominout, 2e to tak pletu. A jestli to bude mot zkomolene, to2 to ostane na panu redaktorovi. jsem slysela, 2e on je hodnY elovek, a tak toho hodne unese.

Pane Barto21, kde jste Vy s term pletka-ma. Neochabujte, nebo oni etenati by si patorn yzali . mne na mu2ku!

Tak se mi ten dopis velice prodlou2i1, a ja jsem chtela jen par tadka psat. To si nada •ekne: "Hled'me, kde se to v to 2enske yzalo, tak dlouhY dopis?" jak na ni hledime, vypada, ze neumi ani do desiti napoeitat. Tak jak mne to jednou pan farat kekl, 2e Ceti maj dopis a 2e si myslel: jej jej, kdy na ni pohlednu, vypada, ze ji v2dy hlava boll a poeita vkcky svate a tady takovY dopis!

A tak uz mne nechte na pokoji a ja, yam dam dobrou noc! Puntik a dost.

Aniela Orsag.

Rosenberg, Texas.

Mill bratti a sestry!

Po dvacet pet dni bylo zde pekne. suche paeasi. MnohYm rolnikam kukutice Spatne vzeAla, proto2e neustale suche vary pado vystgily. Te2 'demi ptaci a kavky kukutici vytrhe,vali, tem, kteti je nestfileli. Bavinu maji rolnici ji2 povet2ine zasetou, nekteti jiminili seti a2 v dubnu, ale je2to videli, sousede seji, self take, a nekteti hodne hluboko, a2 do vlgthy a ta mo2na ze nevzejde, neb dne 29. bkezna k yeeeru zaealo htmet prAet a prgelo celou noc, a co toto pi gu, je 8 hodin a pr21 je2te. V mem nejbli2Aim okoli jsou arody pane, jsou zde polsti rainier.

Pfedeglou sobotu jsem v meste mluvil s jistym Neincem. V rozmluve jsme prisli take na to jsou velmi dobti rolnici. Snad jeden Ameriaan se ptal druheho, jak' je nejlep21 zpilsob vyka,zit "johnsonku". A on mu poradil toto: Ohrad'te pole, kde se nachazi a dejte tarn prasata a nebo Palely". Jak z toho videt, udelal Nemec Polakam poklonu pro jejich pilnost, ale zaroveri je v tom asmegek. Musime jen litovat toho, ze Polska tes.koslovensko stoji proti sobe neptatelsky, co2 je ku prospechu Minot.

Tento Wen denni listy podavaly zpravy z Evropy, ze Hitler paiaduje ptipojeni k Reichu nemecke easti tech a Rakouska. Hned z poeatku k jak se zaeinal Hitler dostavati do poptedi, jsem mel podezteni, ze za nim stoji jista silne, mocnost, on '2e jen vykonava jeji rozkazy. Nemecko ma 22.000 katolika, Rakousko asi deset miliona, nemecka Cast tech 3,500.000. To by einilo dohromady 35,000,000.

Dale Hitler se postaral o to ,aby nerneeti protestante se roz gtepili na dye easti. Minot v nisi je 65,000,000. Odpoeitame-li 22,000,000 katoliku, tak ostava 43,000,000 protestant& Kdyby z techto ostala jen ttetina protestant& to jest asi 14,000,000, toZ" spoleene s 35,000,000 katolin Nemecka, Rakouska a nemecke Usti tech by bylo 49,000,000, kteti by podporovali politiku one cizi mocnosti. Nemci si mysli, kdy ptipoji k tisi Rakousko a Deutch Boehmen, 2e budou mitt o to veal tin, ale kdo jim bude ye skuteenosti vladnout„ to nevidi. 2e politika one mocnosti jest teskoslovensku nebezpeend, musime kazdy doznat, neb nada se mysleti, 2e by teskoslovensko bez boje on Cast Nemcitm vydalo. Myslim, ze politika eeskoslovenske vlady ohledne teto Cast tech mela b'ti jina, od valky by se bylo mohlo mnoho vykonat a na opevneni hranic proti Nemcam melo bYti ji2 davno zapoeato ne teprve nyni.

V.ESTNiK Die vSech znamek, Anelie podporuje NCmecko ve vySe zminenYch podadavcich. Neb jak se pravi, ze z ciziho krev netec.'se. Radeji neZ by Nemcflm dali bYvale jejich kolonie, tak jim radi at' si vezmou Rakousko a east tech a kdy by si vzali kus Ruska, to jim ne bode Skodit, beztak tem lordam delaji bolSevici jen nesnaze. A ne jen anglickym tor-dam a nemeckYni industrialistarn ale i nab° bum v jinYch evropsk'ch zemich a Anierict ;,sou Rosove "ne2adouci" narod a teskoslovensko jig od davna nadr2uje Rusku a proto by se mu melo kus zeme vzit; a tak se podoba, 2e to "Icti2acke" ta2eni na tyto dva nalady, doop•a,vdy zaeina..

Nedavno byly zpravy v anglickYch easopisech, ze Nemecko zmotorizovalo svoji armadu, • 2e by se dostali do Moskvy za dva dni. Prot prave byla zminka o Moskve? Kdy2 by se Nernci dostali do Moskvy za dva dni, tak i Rosove by se mohli dostati do Berlina za dva cini. Nebezpeei pro teskoslovensko a Rusko nelai tak v tom, 2e proti nim bude pordito bombovacich pom, del, rychlopalnYch puSek, luenich granata a bajoneta jako spi ge v torn, 2e neptatele pou2iji choroboplodnYch bacilil, jak proti lidem tak i dobytku; neni to davno, co byl o torn elanek ve Vestniku. A co proti tomu bude delat Rusko a eskoslovensko?

Pripust tme, 2e by neptatele, obyvatele na2i zerne a Ruska nakazili chtipkou a sami by znali prosttedek, ktorY by je einil odolnymi prat teto chorobe a vpadli by do zeme, kdy vetSina lidi je nemoend a slabe., je jisto, by zvitezili. V easopisech byly zpravy, 2e v techach a na Slovensku neda yno kadila • chtipka. Musime se tazat, tadila chtipka i v Nemceku a meat echonemci?

Posledni roky ptichazely zpravy z Ukrajiny — obyeejne nejaka, teska poslala dopis -sve ptitelkyni do Spoj..Stata, a ta jej zasla,la k otiSteni do Hlasatele — byly to zpravy tajemne, toti2 2e na Ukrajine panuje hlad a • toho 2e se vyvinula tyfova horeeka. Tyfova horeeka jiste nebyla z hladu, ale mohli v torn miti podil neptatele Ruska.

Nedayno pustili Memel do "luftu" dvacet, pry "pokusnYch" balont, spodni Cast jednoho i se jmenem byla nalezena v poll v techach.

Skoro vS'ecliny balony se "vratily, tam kde byly vyptigteny mo2na 2e melo stati, byly vraceny. Ale je otazka, proc je yypouStely, a pros prave, kdy vanul vitr do tech?

Ze nastave, vaInd doba pro Oeskoslovensko, to musime v2ichni uznat, a proto musime pilne sledovat rozliene zpravy v anglickYch a kdo odebira nemecke ,tak i nemeckYch, kdo ete 2panelsky i 2panelskYch easopisech..

Jak nam vgem znamo, Nemecko pted neclavnem vyslalo sveho veivyslance Hanse Luthera do nemeckYch osad v Texasu, teenil v Houstonu, Austinu, San Antonio a jinYch nemeckYch mistech, zajiste sem byl vyslan nemeckou vladou, aby poueil a pHpravil zdejSi Wince na uddlosti, ktere maji nastati v Evrope. Mimo p. Luthera bylo vy: slano do Texasu jeSte vice feenikt, kteri "bilstovall" Nemecko.

TeZ je naSi povinnosti rozmlouvati s na§imi sousedy Nemci o techto paleivYch ota,zkach, a snaZiti se vyzvedeti jejich mineni, a kteti z nick jsou prote.stante, vysvetlit jim pravou ptieinu, pros ma Rakousko a Cechonemecko bYti pfivteleno k Mg. Netfeba, abychom byli Skaredohlidy a domnivali se, k nak stud vlast bude ptemo'Zeno, od Nemci, Polak-Li a Mad'arii. Oeskoslovensko jest silno vojensky a to same i Rusko, spojenci. Jihoslovane a Rumuni jsou dobfe vyzbrojeni a pokud budou drkti dohromady, nemusi se nieeho ob6,vati. Spojene Staty pravi, ze budou neutralni. Byla doba, kdy naSi in-dustrialiste a penHnici chteli Rusku prodati 1,000,000 bahl baviny a to se vi, ze i jinak peneZne podpoilt, ale za to chteli, aby se "pustili do Japoncil. Chteli totiz, aby za ne vy-tahovali ka gtany z ohne. Kdy2 to Rusove nechteli udelat, tak jim neprodali bavinu a je po lane.

S bratrskYrn pozdravem, J. L,- Brenner.

ve siteciu, dne 3. ctubna 1935: Fort Worth, Tex. Ctena, redakce!

Muslin napsat par tadlal a podekovat vAem co nam darovali na slavnost otevteni nagi Sokolovny. Na nadobi darovali pti tido-ye schtzi fadu Cis. 154 nasledujici: Jan 11.1as $1.00, Mary Paul $1.00 Joe Pola g ek $1.00. Joe Milan $1.00, John Vruble $3.00, Joe Mrlik $1.00, Joe Svitak $1.00, Mary Edward $2.00, B. Ku-. chat $2.00, Mary Chorich 50c, Mary Haba $1.00, Anton Tobola 50c, Anton Tirek $1.00.

Take Mary Noris ze St. Louis poslala $2.00.

Pani Geore Kotif darovala krasnou pro givanou deku, ktera ptinesla $25.00; Mary Paul darovala haekovanou deeku na stolek, ktera ptinesla $9.35 a pani Juranova ml darovala krasnY kej k se sokolem, ktery tez ptinesl $4.85.

Zde jsou rodiny, ktere ptispely dobrYm jidlem do kuchyne: Mary Kruka, BL Krupka.

Craloupkova st., Polatkova st., Joe Polagek, S. Belik, Fr. Pola gek, Mrlikova st.„ Fred Mrlik, Joe Svite,k, Hlasova, Joe Kubafi, Frank Kuban, L. Kret, Geore Kotef, A. Ermis, S. Polanovi§, A. Totobola, Sivkova, J. Vruble; BeIota, SkraSkova, Berta Ermis, Kito Brother, Beeanova, L. Habova, Fr. Tirkova, Paposova, Vaneurova z Dallas, Milanova, Hejlova, Mary Paulova, Mils, Jeemenkova a Hou'aviekova.

Tak yam vgem jrnenem Sokola srdeene dekuji.

Jestli jsem nektere jmeno zapomnela, tak mi musite odpustit.

TeZ darky z Houstonu na Bazar nas potenly. UreenY eas na bazar je gte nevim, to cznami pozdeji nage dopisovatelka, ale kdo by chtel neco poslat, v gechno bude s povdekern ptijato a jmena darct budou uvetejnena ye Vestniku. Ptala bych si, bychom meli gtedre darce, tak jak meli houston gti, neb zai\atek je ka2dY teak', obzvle.2te nam, kdy je nas jen hrstka, jak psala sestra Ondru g c ale drazi ptatele, davate /lam vet gi chut'-kova do price a my chceme pracovati s odvahou dale. Neb nevime, kdy kdo budem pottebovat pomoci, dnes vy nam, a my zitra. Vim, to ma2eme oplatit.

Cvidenct nam °stale ptiby've,, a je to radost se na ne divat, jak se uei eesky. Tet bychom pottebovali knihovnu v Sokolovne„ ale musime pookat, neb neni penez. Ale kdyi by chtel nekdo nejakou knihu darovati, tak ji s radosti ptijmeme.

Bratte redaktore, diky za pochvalu a tegi rids, ze se yam v Sokolovne libilo, a doufam, ze nas zase brzy navAtivite.

Zdar Jednote i Sokolu pteje, Anna. Milan, 2216 Loving Ave., Fort Worth, Tex. CESTOU NECESTOU. Behem prve polovice roku 1934 v'voz Ameriky obnagel sumu $1,036,000.000 a dovoz $863,000.000.

Socialni spravedinost mideme si porovnati z pkijmu jednotlivYch vrstev obyvatel Unie.

Roku 1929 melo 36.000 americkych rodin stejnY ptijem jako 11,000.000 rodin s malymi ptijmy. Odpiirci NRA maji padnY doklad sveho tvrzeni, ze napomohla velkYm korporacim ye zprav y sekretate vnitra, v nit se udiva: roku 1934 podet 418 vedoucich korporaci vytelilo celkern $911,000.000 cili o padesat procent vice nee v rote 1933. Mzda delnictva v stejne dobe byla zvY gena o 6.7 procenta; cent potravin za to stouply o 11.3 proc. a 'Salvo 0 15.3 procenta.

V-Yhody sloueeni telegrafni sluby_ pod jednu spravu udavany jsou velmi odliAne: Utednici Western Union tvrdi, ze mohou peevziti sluZbu Postal Telegraf spole6nosti and by rozmnoZili dosavadni poe'et ztizenefi, naproti eemu2 iitednici Postal Teleg., ze o jejich zfizence bude dobte postarano. Budou patrne zatazeni do seznamu vladni podpory. Wsledkern sloueeni bude toto: zfizencum Western Union ptibude vice price, velkYm majiteltim tohoto obrovskeho koncernu — vice profitu,

ve sttedu, dne 3. dubna 1935.

Rid Karel Jonitg cis. 28.

East Bernard, Tex. Cteni bratri a sestry:— IN nekteki mne povidali, pros ze nepi gi vice do Vestniku, ze vkly hledi, jestli je tam dopis z nageho tadu, ale ja jsem spolehal, jak jsem posleclne psal t ze bychom melt v2ichni vie dopisovat, a 2e ta mladeZ" by vie Cetla nag Vestnik, ale jak se mile zda, 2e je to same jak to bylo. Ze asi tern jinYm inkoust vyschnul, anebo ty vetry odnesly ze sklenekkdovi kam.

Bteznova schfize na geho tadu Karel JondS, byla eerie nav gtivena vgemi eleny, jak muk,skYmi tak ienskYmi. Byla to, jak kikame etvrtletni, tak se to je gte u nas udrtuje starem., ze aspon ty etvrtletni schfize se vice navgtevuji. Tak bratti a sestry, nehled'te na tuhle schuzi v mesici dubnu, 2e to neni Ctvrtletni, nav'Stivte ji tak dobte a ba je gte lepe net tu etyrtletni, neb nam ptipada, se uradit kterY den, ja minim nedeli, budeme chtit odbYt tu na gi besedu, co bylo o ni kikano uZ nekterYmi bratry, Ze to bude kdysi v mesici kvetnu. Ale bude to zaleteti, jestli to budeme chtit udelat na pravidelnou nedeli, co mivame schuze, anebo si vybereme nedeli nekterou -jinou k tomu. Tak ptijd'te a pomorte vybrati tu nedeli, ktera, se yam bude zamlouvat nejlepe, a porokovat o tom co ph torn budeme chtit mit. Natal byli toho nahledu, aby se dostavili vSlchni elenove a elenkyne, i ti, v Novem Yorku, Dakote, v Bloomington, v Houstone, Iowa Colony, z Miles, Rowena, Taylor( Needville, Cedar Lane, El Campo, Beasley, Dayton, Crosby, Lolita, Sandy Point, Talton, Jourdanton o Hindes, Overton, Barnum, Vidor, to se mini i ti, co jsou jegte dlenove sine a le se nechame i vyblejsknout s celou sini. Pak by kaklY jeden obraz koupil a mel na pamatku pro sve deti, 2e tam ma podil. Ale tomu je gte nevette, to bylo jenom mluveno yen ze sine. Ale jak jsem shora ttvedl, ze to se vge ma upeci v ptigti Tak bude na vas zale2et, kdy'2 piijdete a jak si to budete ptat. V pkiSti sebuzi vas budou poditat a ptal bych si, aby nas tam bylo aspoil. 150, a pak na to besedu dvakrat tolik.

V Cmorove schuzi sestra Irene Sklar, deem na2ich elen0 br. a ses. Ed. E. a Frant. Sklatc, ptestoupila z detskeho oddeleni do velkeho oddeleni. Tak to ma bYt. Kdyi je ditko v detskem oddeleni a kdy2 dosahne veku tak ma, ptestoupiti do oddeleni dospelYch, neb tam path, a ne jak nekteti teknou: "Vstup si jestli chceg a jestli nechceg, take dobte." Vite dobte, ze katcle dite do sveho pinoleti podleha, rotkazam rodiCii kdyt otec neb matka tekne, ze tam pajde, tak jsem jistY, 2e 2adne netekne 2e ne. A kdybychom bYvali men detske oddeleni pied 20 roky, tak dnes jsme nernuseli ztratit tolik nakho lidu odchodem k cizim spoleenostem.

Nag tad od noveho roku byl navgliven zarmutkem v ka2dem mesici. V lednu jsme pohtbili sestru AneIku Genzerovu, ktera byla zakladajici elenkyni na geho tadu a za tti tYdny, v mesici imoru jejiho syna Aritona. Genzera, kterY byl nejstar2im z jejich tri ditek, a v2echny byly a jsou na gimi eleny. A v rr' sici bteznu jsme zase pohtbili br. Jana Jochce, kterY take byl na2im dlouholetYm Clenem i s jeho nebo2kou 2enou, ktera, jej pfedegla asi o tti leta dtive.

Psal jsem doposud jen tadove zpravy, tak vain zase musim podat ' neco jineho. Pti gti so-. botu, jsou volby gkolnich davernika po celem statu Texas. V nekterYch 2kolich se voli jetlen davernik, v nektere dva a zase v neterYch tti. V nagem gkolnim okrsku se volt letos kterYm dogla lhata, a to jsou moje kost, p. L. H. Schaaf a p. J. R. Peace, ale ti dva panove se neuchazi o znovuzvolenI, a ja na mnoha nalehani od obeanta jsem se upozvolil se uchazet zase, a dva jini, totit p.

Frank J. Warning, a John A. Koym, kteti beiime o ta tti uprazdnena, mista. Nevim to jiste, ale bylo mi teeeno, 2e postavi tti jind proti nam, tak budete miti na vybranou. Jen bude na va.5' z6.1e2et, abyste e destpvil;

VESTNIK volbam dne 6. dubna, prvni sobotu v mesici dubnu. Volba se odbYva v na gi sini. Tak si pamatujte datum.

Nagi, br. a ses. Dom. Nezvalovi navratili se ze statu Kansas, karat odjeli asi pied gesti tYdny. Br. Nezval byl tam volan zatidit jeviSte a kulisy pro Narodni Sokolskou sin. Jegte, jsem s nirni nemluvil, ale jiste nam bude muset neco povedit sve zkugenosti zatite tam v praci a tet po caste, jiste to bude zajimave.

Jak jsem jenom tak neco z lehka zaslechl, to pry tarn byli nejdtive zapadli ye snehu a pak byli zase zarneteni v prachu a pisku.

Nevim prof to, ie jakmile zaCnu psat do-pis nemohu pak najiti jeho konec. Ale ja bych yam skoro vaechno povedel a pak byste pekne znstall dorna a do schfize byste proto na shledanou ye schuzi, a dost.

S bratrskym pozdravem na v2echny „jsem j ako v'Zdy, F. V. Urbik fieetnik.

Ravi San Antonio cis. 133.

San Antonio, Texas.

Vyjeli jsme si do Floresville v nedeli„, 24. btezna, kde byla, svolana sena° Jiho-zap.

Okrsku, s br. Mikulou a byl s nami pan Jos. Vanek z New Prague, Minn., a brzy se za nami vydali br. F. Maly se svou pi., p. a pi. Kalus a byli jsme opravdu mile pfekvapeni krasuo jars,. Wechno myti nadherou rilznoba..-revnYch kvetil a ze v gech nejkrasnejel vynikaji, krasne more Blue Bonnets, jet se rozleva po rovinach a svazich daleko po obou stranach silnice. Skuteene elovek pookteje a rozradostni se krasou pkirody.

Schilze byla hezky nav g tivena, vgechny jednoty byly zastoupeny a ptipravy k sietu, kterY bude v Corpds Christi uspotadan dnc 9 de.rvna, jsou v proudu. Po schuzi pan Jos. Vanek z New Prague, Minn., podal prosiov narodne historickY, kterY se vgem lined potorn nasledoval nacvik prostnYch, pro pti gti zavody a slety a cvicici si hezky poCinali za vedeni okr. nadelnika br. Jana Hrne a po nacviku na ge floresvillske maminky a sesttieky po cele sini rozio'Zily pino nejraznej gich pochoutek (nebudu v gecko jmenovat, to by zabralo mnoho misty a easu), te nebylo ani mista mezi vim tim projit, a o obderstveni (ani nevim, kdo se pl'asknul ptes kapsu), bylo naletite postarano." Dekujeme yam, bratti a sestry, za krasne pohogteni a pobaveni se mezi \Tann; hezky se nam to povicialo, hezky se bavilo i zpivalo. jen 2e 6as nemel slitovani a museli jsme se loueit. Corpusgti a pla.ceti gti jegte dele pobyli, my ale zase pospichali shlednout tu krasu modreho more Blue Bonnets, net se setmi. ✓ pondeli, 11. btezna navetivil nas. Dr. Frant. Havlik z Prahy (jsou na ceste po vg ech dilech sveta po pet let), za adelem pkednagky. Narychlo svolana schazka a ptednagka uspotadana na Ctvrtek veder 14. btezna. Navgteva byla uchazejici na kratky Cas k agitaci. Finaneni fispech ptesahoval vae ostatni. Zasluhcu Dr. Jos. Kopeckeho, ptedsecly rnistniho tacit/ a starosty mistni Sokolske Jednoty, kterY v posledni chvilce s namahou ehanel hudbu po meste na vlastni naklad, a kterou tet ziskal, ptedvedeny byly Dr. a l_ ant ,Havlik tance ruskeho Kozadka, umirajiciho Kozadka, brazilske a jine tance, cot bylo zlatYm htabein vedera. Motna, le se Dr. Kopeckemu dostalo uznani za Wet' a namahu? ✓ nedeli, 17. btezna oslavil na g tad San Antonio Cis. 133, 18. vYroe,i zaloteni, v novena dcmove na geho br. pkedsedy Dr. Josefa Ko-peckeho.. Br. piedseda v krataim proslovu shrnul historli a trvani tadu, vyvolana jmera, zakladajicich a rovnet vzpomenuto dlena a tad naaich odejitYch do neznama.

K radosti nas v gech, zjevil se mezi naini br. Edw. L. Marek, adetni Hl. E. se svou pant.

Na vyavu br. ptedsedy prorniuvil, poukazav r a alhody a nutnost pojigteni.

Pet rozproudila se volna, nenucena bava a pak v gichni se hezky po domacku r,obavili hovorem, zpevem, pti kterem sestra Dr.7opeeY= -1 c-7eL-1:-T. Lziclm!7:71 7:737). 1.r7,

8trana 5 krasnym, zvonivYm hlasem vynikala; vgemi byla obdivovana. PeveckY krou2ek, tizenY Dr. KopeckYm, zapel nekolik pisni a na kratkou dobu trvani, hezky to no. Myslim, ze pisne sleeny Kopecke a peveckeho kroutku vdeene ptijaty, neb po kattle pisni zaburacel potlesk. Bezesporne, bez chvaly, ale uznani a dik /IAA path Dr. Kopeckemu a jeho pani, za krasne pobaveni pti na g °slave'. Diky!

Tak minaochodem poznamenavam, 'ie nag!, jinondrodovni velikani a .ptedaci by einili lepe, kdyby lidi neklamali a nepsali 2adnYm cizim, at' naSim neb jinonarodnim svetopodnikajicim ptednaSkove testy, Cad-ne Vi ETA odporueeni na osady„ jestli se 0 lidech tech nejdtive neptesvedei, zda jsou odporudeni hodnl. Dela to pak nedtiveru podnicich daMich, jak potadatelstvu mistnimu, tak jejich odporuditelum. Dostavame te2-ke zku2enosti z toho. ✓ nedeli 7. dubna potadd na g tad San Antonio els. 133 svou pravidelnou schuzi v sini W. o. W. ye tti hodiny odpoledne.

Na zdar a na shledanou ve schuzi!

Louis Dressler.

DIVADLO VE FORT WORTH. ✓ nedeli, dne 31. btezna sehral se peknY divadelni kus "Tulacka krev", jeden z nejlepSlch kusit v posledni dobe. Divadlo tote je lidova hra se zpevy a katclemu se libilo, a mnczi si ho chvalili,. to kdyby se opakovalo, to by ho jegte jednou chteli videt. Ano, divadelni tento kus se bude opakovat tuto nedeli, dne 7. dubna, v nove Sokolovne ye Fort Worth, zaeatek o 4 hodinich odpoledne. ✓ divadle hlavni roli hraje opu gtene devde. sirotek, ktere 'se stalo tulaekou. Jeji hlavni zaStance je Vendelin Behounek, brusid, neboli spravne desky tedeno glejfit, kterY nikdy nechodi, ale jezdi, ne na automobilu, ale piece iezdi. Zbrousil ji g celY svet a lidem brousi natky, note, btitvy, vidlidky a poslancilm jazyky.

Tula,dka najde si zamestnani v hostinci, kde se velmi dobte uplatni, at konedne ptijde tam obecni starosta a varuje hostin-skeho, by byl na pozoru takovYch devdat. Hostinsky hued si vezme radu k srdci a najde si minku, prod by dal holce yYpoved'. Zavola si obecniho statnika, by vyvedl tulaeku z vesnice pryd. Obecni stratnik, ktery ma povinnost tuto vykonat, propil, svoji, v salone, a brusid vi jakYm zpasobem, a ptivede obecniho stratnika do velke nesnaze.

Dal gi sceny, ktere se odehravaji, neni motno vypisovat, neb by vzaly mnoho mista, a proto ptijdete se podivat na tento krasny kus do neve Sakelovny ve Fort Worth, v nedeli, dice 7. dubna na 4 hodiny odpoledne.

S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

OZNAMENI V gEM NAgINC1DIVI V ROVENF, A OHOLNi31 tESKOSLOVENSICkM OSADAM! Timto se vgem oznarnuje, to pristi nedeli, due 7. dubna o 4 hodinach odpoledne, bude miti ptedna6ku Rev. Joseph Van& z Nove Prahy, Minnessota, na tema: "Nabotenstvi nagich slavnYch ptedkii". Kazatel Van& je znam pc) SpojenYch Statech i Kanade co narcdovee. V Texasu letos pilsobi od polovice anora. Rednil v nedeli, 24. btezna ye Floresville, a ze se to libilo ptitomnYm, je dilltazem to., te byl potadan i do San Antonio na pondeli, dne 25. btezna. A tak ptijd'te vgichni petgti nedeli, 7. dubna ye 4:00 hodiny odpoledue do deske sine KomenskY v Rowan& KatdY jest srdeene Ferdinand Machotka.

"Ted' mladi lide ptilig dlouho dekaji na teneni —". — "Ano, ale zato se tent dasteji." * * "Prodpak se kritik X. tvati dnes na svuj svatek tak kysele?" "Olenove mestskeho divadla mu poslali darem fitr is kovy kalendat, protoCe je ne2Vasten, ka2dY den nCco trhot!"

Strana 6.

DO DRAHEM a slavnem Janu Zitkovi Trocnova z Kalicha, na g nejva gi a nejslavnej gi valeenik. Rodem tech, z Hetmanic.

Srdcem? Kdot to mute kid? Kdot mute yedet, jake pohnutky mel k odpadnuti od viry • zdedene?

Jeho tivot je oslnivY roman lasky, vzestupu, moci, slavy, paclu, a krvaveho zakoneeni.

Vaclay Albrecht z Valdgtyna, hrabe, margal vevoda, diktator, pry chtel bYt deskYm kralem. proto ho dal Ferdinand zabit! Vkladne! Hezky po tichu. S vYslovnYm rozkazem, nedelat hiuku. Proto ho probodli v noel,. kdyt of letel. A byl bez zbrane. A vzali na to katovskou praci halapartny. Pistole by byly htmotily a vzbudily deska, srdce tam v Chebu.

Jedno z prastarYch lidovYch reeni povida, to komu pfeje Panbuh, tomu v gichni svati.

ValdStYnovi pfalo Stesti. Vojensky stoupal a zafil na deskem nebi, jako nejskvelej gi meteor. Netugilo se tehdy, to take na Ceske pude zapadne, pomerne brzy, a v krvavYch soumracich.

ValdStYn nebyl bohate nadan pozemskYmi statky, ale v Praze ho "potkalo Stesti."

Seznamil se s bohatou vdovou mOrayskeho podkomotiho Pfemysla z Vidkova, svobodnou pani Lukrecii Neky govou z Landeka. Bylo ji neco pies dvacet a byl zamilovan do pile. Pani Lukresie byla "romanticka, vesela vdova."

Chudieka jako kostelni my g, provdala se jako divenka dvacetileta za pana z Viekova, ktery byl po kniteti Lichtenstejnovi nejbohat gim panem morayskYm. Ctyri ohromna panstvi vlastnil. Ale bylo mu ut pies pet a padesat let. Myslelo se, te mantelstvi s divenkou mladinkou mu neposlouti, ale zatim jako novomantel okkal a omladl. Byl tin/ at do osmdesati let. A nerad jen se 1011611 s milovanou tenou a s milovanYm tivotem, a s milovanYm panstvim. Musel ptece jit, odkud neni navratu.

A Lukrecie byla svobodnou. A bohatou.

Kdyt ValdgtYna poznala srdce jeji prudce, dive zahokelo. Mladieky kavalir ji udaroval.

Krasa jeho stepila ji omamila. Hiava se ji zatoeila. Srdce i rozum ztratila. Vzala, si cio hlavy, ValdttYn musi bYt jeji a gla na to zcela moderne. Zjistit si dala kdo ma na neho vliv, a kdyt ji bylo oznameno, ge stoji pod ochranou hierarchie, spojila se s touto. Dle zprav sam pratiskY arcibiskup domlouval branicimu se ValatYnovi, a tak byla svatba. Na Strahove. Ticha, v jedne z kapli Vaid gtYn se stal bohadem. Tehdy ov gem netugil, to to jeho zavidone velke gtesti bude pfieinou jeho negtesti.

BohatY, udatny, ye valeenem temesle dobte cvidenY ValdaYn byl velkou oporou Ferdinandovi. V dobe belohorske, i pobelohorske, tficetilete valve.

Bylo v Cechach jit pied Bilou horou zle a bylo Ferdinandovi zle. Ferdinadovi Cegti panove byli proti Ferdina,ndovi a s Ferdinandem jen Lobkovicove, Vratislavove, Kolovrati, ValdgtYnove, Vartenberkove a podobne kolem Martinice a Slavaty shroma g gen za zba--denpastvo.Ferdina prohla vena trilnu, a boje zaely. Plzen byla Mansfel-dem zrazena a cisafskYm vydana, ale ostatni mesta jihozaPadni se branila zufiva.

Kdyt bylo nejhiite, veleni prevzal na Upenlive prosby Ferdinandovy — Vald gtYn. To ut Krumlov, Budejovice, Prachatice, Klatovy byly v ssutinach. Pisek se zufive, stra gne branil, ale cisafgti ho dobyli, primatora st'ali, obhajce mesta povesili a Pisek pro vYstrahu zapalili. Udegene Su gice, Strakonice, Vimperk se na milost a nemilost vzdaly Svet byf, stejne jako dnes, vzru gen a podratden bezcitnosti a surovosti rakouskych, cisafskYch. Kdyt meli s Plzni v rukou zeme,sli na. Prahu. Sarvatky, surovosti, pleneni, loupete pusto gily Prahu.

A tak jednou vze glo z hustYch mlh krvave slunce, nejosudnej giho dne deskYch dejin. 0smY listopad, 1620, Bila Hora. Oe gi zvitezili, ale pak Uhfi zadali drancovat cisafske, mist° bojovat. A pfigla katastrofa. Moravane vykrvaceli u Hvezdy, Ce gi leteli pobiti, jen je -

VESTNIK

Nevocla Frirdlandskk.."

Terezie Brasilska. std 1\flatyas Thum, bYvaly purkrabi KarNtejnsky se bil jako lev. Proti nernu vudce dra.gounskY, se spu g tenYm hledim volal na neho: "Vzdejte se, hrabe!"

"Ne, to byste mne museli zpfera get hnaty!"

DragounskY diistojnik probodl kone Thurnova a seskoeil sam se sveho. Zah ! edel se na Thurna, kterY kiesi s bolcstivYm, historickym vYkfikem: "Finis Bohemiae!"

Dragounsky cisakskY vudee sejmul bu, blizil se Thurnovi, podavaje ma ruku Thurn vyktikl pfekvapenim, ruku nepfijal: Albrechte! Ty?" Nemohl domluvit. Dival se na, ValdgtYna iako na, pfizrak. Pak smutne poznamenal: -Nebyl bych nikdy vefil, Albrechte, to bys mohl se pfieinit o to, aby potupeno bylo valeene jmeno Cechn, nebyl bych nikdy vekil, Albrechte, ze bude bojovati na strand tech, kteki olupuji eeskou zem, a nikdy, nikdy bych nebyl vefil, to pomilie g lupieum, kteki kradou deskou korunu! Albrechte z ValdgtYna, neveril bych, kdybych nevidel, a nesly gel, co vidim a slyg im. Beda mne, beda zemi a beda, tfikrate beda tobe, Albreehte!"

Zaraten stal ValdgtYn. Zdrcen, Matyag z Thurnu. Pak hlavu zvedl a smutne, skoro zoufale, ale hrde, nezlomene prcnesl: "Jsem t yYm zajatcem!"

ValdStYri se vzpamatoval, zadival se na Thurna a odhodlane odpovedel: "Ne! Ctim v tobe stareho Iva, propou gtini te, snad mi to jednou odplatig!"

Thurn se vzpfimil, a kdyi pochopil, spravne‘ sly gel, odpovedel slavnostne: "Jestli ti to jednou odplatim? Hned! Zde pod tim smutnYm nebem, ph torn zapadajicim slunci volam tvoje svedomi na soud, a pfi pamatce tveho otce te zaptisaham, abys se zbavil tech Habsburkil &l ye net oni se zbavi tebe! Ferdinand se ti gpatne odmeni! Parnatuj myth slov a pfeji ti, abys si jich pfipomnel, net bude pozde, Albrechte Vaclave z ValdgtYna!" Skodil na jednoho z koni, kteti bojigtem bez 'Dana bloudili a odcvalal ku Praze. ValdgtYn za nim dlouho hledel, pak se dal opienYrn smerem, k Hostivicim za zapadajicim sluncem deske slavy a 'Ceske samostatnosti.

Hvezda vojenske slavy ohromne moci ValdStYnovi vzchazela. Ferdinand byl na mizine.

ValdgtYn nejen to slavu a viterstvi mu dolaYval, Valcl gtYn i finanane zachranil Ferdinanda. Z "armady" 12,000 mute, kteti zbyli, nic se nedalo Mat. Vydupal Vald gtYn tedy silnou armadu novou 60,000 mutt a — sam ji platil. Prahu cisati dobyl, Cechy zajistil. Cisat 'mu dal vysoke titule, z plukovnika davno byl generalissimus a z hrabete z Valdgtyna ut davno byl knife, pak vevoda FrYdlandskY, kterY dostal v zastavu vevodstvi meklenburske a smel v pfitomnosti cisate bYt s hlavou pokrytou. Cisat jmenoval ValdgtYna margalem, ale byl to ValdgtYn, ktery cisati dal vojsko, a sam je platil. else' ho jmenova.1 vevodou, ale byl to Vald gtYn, kterY udelal v Cechach cisate panem, v tech Oechach, o kterYch Ferdinand kikaval, to by byly rajem, kdyby v nem nebylo Cechfr. Stra givaly ho pHzraky popravenYch pawl a bidovalo zle svedomi.

ValdStYnav vliv rostl, hvezda jeho slavy pine zatila. Kdyt svou term do hrobky v Kartcuzich u Mina ulog il, kde kostel postavil a klagter zalotil, °terra se podruhe s komtesou Isabellou Harrachovou.

S rostouci slavou rostla i zavist lidske..

Hrabe Octave Piccolomini, chtel bYt take jeneralissimem. A myslel, te dovede co VaIdg tyn svedl. A tak zadal intrikovat. Ve Vidni u cisate. Ten byl rad, ze na gel koneene neco. Nemel rad Vald gtYna, Ferdinand jako Habsburg byl tradiene nevdednY, a kdyt pak Valdg tYn v rote 1632 vyhnal Sasy z Cech myslel Ferdinand, te ut ValdStYna nepotkebuje. A meal mu davat zfejrne na jevo svou nelibost a svou nemilost. Vald gtYn se branil.

Historicka badani mu tadnou zradu nedo-

Ve sh'edu, due 3. dubna 1935.

kazala, Vald gtyn byl si vedom, ze to byl on, kdo udelal z Ferdinanda dim tento byl, panem Zemi Koruny Ceske a nechtel si dat libit habsburske nizkosti. Postavil se na odpor.

Dle jlnYch badani vide, te Habsburg Spatne hospodati, zem vyssava, niei, jmeni Ceske utraci, konfiskuje, rozdava cizakinn, vzbudilo se v nem svedomi a elite' zachranit co se jeate dalo. Evangelici v cizine dlici, mezi nimi i KomenskY, touzili po vlasti a domove, a snatili se domaci Cechy pfivest k rozumu.

Piccolomini intrikoval, a namluvil Vidni, Valdkyn chce uzavfit na vlastni pest separatni mir se gvedskYrn statnikem Oxensternjem. Probudilo se v nem pry svedomi, snad myglenka, to nerd& opouttet viru otcu, snad touha napravit, snad laska k zemi, kdot vi?

Kdot vi? Napeti ale rostlo, a do glo to tak daleko, te v Plzni pluky hrabete Tray strhaly oriidky rakouske a ptipevnily si znaky Valdg tYnovy. A snad by bYvalo bylo dobte, snad by se byl KomenskY a exulanti szneli vrati. Ale Praha, to ude gena Praha, ktera je gte v dersty e pameti mela popravu Staromestskou, bola se, odvahy nemela a tak vernost projevila znovu Fcrdinandovi. A po Praze, Budejovice, Tabor, Beroun, Hradec Kralove, Brno, Znojmo... Vald gtYn odtahl z Plzne. Mel namiteno do Chebu. Tarn prY se chtel spojit s bliticimi se Svedy.

A cisaf nafidil zmocnit se ValdaYna giveho ci mrtveho.

A tak dog lo k te smutne slavne hostine v Chebu.. Velitel Chebu Gordon uspotadal banket a pozval v g echny velitele i ValcigtYna. Sel hrabe Vilem KinskY ze Vchynic, Cech tipfimnY, g el hrabe Treka z Lipy, pfitel oddany ValdgtYntiv, gel mar gal Illo, oddanY druh ValclgtYnilv, a tada jinych. Vald gtyn byl unaven a g el si lehnout. Net odeg el do lotnice, pfigla hrabenka Trekova a snatne ho prosila, aby byl na sebe opatrnY, to mela stra g -nYse,thovidlazkrenhovcaztd hrobky v Jieine, kterou si dal postavit v Kartouzich. ValdStYn se smal. Julius Cesar se take srnal, kdyti ho Calpurnia, jeho gem zaprisahala, aby nechodil do senatu, te se ji zdalo, to ho probodli. Hrabenka Trekova, videla, ze s ValdStYnem nepotidi, odegla.

Kclyt jej komornik svlekal, pfetrhl se tetkY zlatY fetez fadovY. Komornik se vydesil. ValdgtYn se zahledel na ketez a klidne fekl: "To je znameni, te mam pfetrnout svazky, ktere mne viii k Habsburgilm. ftetez jsem dostal od cisafe, kdyt byl je g te arcivevodou StYrskYm. Take hvezdy mne varuji. Jupiter na pravo, Venuge v levo, uprostked zlovestnY Mars. Od faleg nYch pfatel nebezpeei ve gti. Dobra! Bote, chrafi mne pied mYmi pfateli, od nepfatel si pornohu of sam!"

A byli to , fale g ni pfatele, kteti ho Na zeanku hodovali. Najednou tam vtrhli cisalgti s kfikem: "Vivat Ferdinandus! A dali se do vratdeni y e velkem. Illo chtel skoeit po meei, zaveSenem na zdi, ale still na neho pfevzhii a ubodali ho. Treka se bil jako eeskY le y , pebil jich dost, ale vrazili mu hala.paztnu do oblieeje. Upadl. Probodali ho.

A kdyt se ie gre hybal, zjistili, to ma kotenY kabatec, Deveroux natidil kabatec nazdvidnout a bodli ho je g te ze spoda nahoru. Ubili Kinskeho. V celku pobili 24 panil. Nova pohana naroda deskeho. Pak a1i na ValatYna. Potkali glechticke pate, ktere mu v gcly pfed ulehnutim nosilo vino. Ubodali je. Ho gik vyKomornik vydeg en piibehl a prosil, aby nehlueeli, te pan vevoda jit spi. Deveroux a Macdonald, ValdgtYnovi hejtmani se dali do smichu, Buttler odpovedel, te ted' neni eas na spani, to je eas kfidet.

Zamkem zaznel prudky plat. Hrabenky Trekova. i Kinska, se jit dovedely o smrti svYch mutU. Butler, Deveroux a Macdonald vpadli v komnatu vevody.

Vedel ihned co 'se deje? Vstal, a zahledel se spige pry udivene, net ulekane. Deveroux mu vytkl, ae chtel jeho milost cisafskou pHpravit o korunu, a te musi zemkit. ValdStYn neodpovedel. "Musite zemfit!"

(Pokraeovani na str. 7) .

Ve stredu. dne 3. dubna 1935, ODATT uceleny obraz socialniho, myelenP koveho a citoveho deni soudobe vesnice neni dost dobte moene. Splyva tu pfilit =oho rriznoroOeh prvkri, ktere se navzkjeni doplriuji a rozrueuji, osvetluji i zatemriuji, a je veru WI° nalezti tu pravou tvak.

Stara, vesnice mela svilj Md. Vytvafel le' vztah k pude, ktera byla eimsi posvatnSna — a pak symbolika pfirody, kterou doplrieval katolicism svym bohatstvim symbolfl, ur dhoti jednotnosti nazort a slavnostnostni Si liturgie. Stavelo se na starS7ch osvedeenS'cn zkutenostech, ktere pfedavala generace generaci a vesnice byla svet sam pro sebe. Sopfesuny tu jiste take byly — ale podstatne tolik neptetvately. Vztah k pride zmenily nave vfrobni prosttedky. Start' selsla potadek byl porukn v zakla,dech, pilda nebyla cimsi nedelitelriSim a posvatnSun. stala se zboeim — a sedlak zaroveri uveclomelSim vS,robcem. Racionalisace hospodafeni, vpad strojfi do ve.snic zmenily nejen jcji hospodafskou, ale i myelenkovou a citovou oblast. To ostatni bylo jen dusledkem. DneSni zemedelec nereguluje yS7sledky sve grace - ale bursa — obchod poptaYka jako prrimyslu. (Myslim, ze by nebylo nespraynin ptirovnanirn: stard femesla nynejti koncetrace vSrroby., Zastavme se jeete u toho vttahu k pudc.

Valka jej ponekud komplikovala. Po valce nastal zase hlad po pride, jejie cena se zvyeovala a pozemko ya reforma byla jen hubesoustem k jeho ukojeni.

Nemrieeme zase generalisovat. Vybiram z mnoha ptipadii dva nejcharakteriatejei, jimie bych ehtel aspori easteene ,osvetlit tuto oblast.

V jedne vesnici pied 4 lety se zaealo v chalupach cosi vypthvet o parcelaci jednoho statku. Nic ureiteho nikdo nevedel — az najednou cela Yee stala se pfedmetem nejvet:ti Utast', a zajmu. Tueeni stalo se skutkem.

Strych pole byl prodavan za 8000 KC — tedy za cenu zfejme ptemretenou, pomyslimeli na zapadlou vesnici v chudem pahorkatem kraji. A kdo kupoval -- a jak kupoval? drobni zemedelci domkaki — a nejzajimayejei: veteinou z vhoiljeek. A to ut bydo i na vsi citit bidu. Veteina kupujicich linanene zakrvacela. Obytne a hospodalske budovy se zbytkem pozemkil koupil jeden chalupnik — a jeho bkvale hospodafstvi -chalupu vtiasti cifevenou a veteinou pokrytou doeky jeden domkaf za eastku pfevyeujici 30.000 KC ( s pozemky ye vSmiefe asi 4 strycirri) -- a zase na .c/Tpfrjeku. Toto hospodafstvi neni s to, aby uzivilo sveho vlastnika, jineho vSrdelku neni — a ted' si seetete ky na dluh, poditejme s Umorern kapitalu s nutnosti opravy budov. — Mluvte se veemi temi kupci —a neuslyeite eadne zoufalstvi — ale vytueite fispornou snahu, neprodat ani pid" --naopa:k mluvi i o jakemsi etesti. Urnotit ty dluhy — to neni maliekost dnes — vfeaduje to nadlidskS7ch obeti, stradani, vytlouka se kiln klinem — ale pudy se nikdo nezbavi, i kdybyste mu nejrfreoveji malovali nevim co na svete. Politicky jsou agrarnici — zemedelei. ding pfipad tYlta se lesni reformy. Mel se pacelovat les. Zase zajem cele obce —ktere. se naraz rozetepila na dva tabory: jeden .byl pro to, aby les pfeeel do vlastnictvi ()bee — druhST pro druestvo, v nemt by byl katc1S7 vlastnikem ureite easti lesa. Zaleeltost stala se politickou. Pfijiedeli feanici, ob. Cane chodili do sekretariatri veech moenych stran — kratce rozboufene ovzduti. Zaken byl na strane obce. Domkali, majici ye sprave obce vettinu, pfesvecidovani sekretariaty a poiitickymi einiteli — veichni s poeatku byli ptimo nadeeni mytlenkou, Ze les pievezme obec. Tabor zdal se bSrt nezlomnSim, ucelenS/m. Druha, strana nelenila. Agitovala od chalupy k chalupe. A co se nestalo? Jeden domkak po druhem, nedbaje eadneho varovneho hlasu, pfechazel do nepfatelskeho bora —a kaedSr chtel piece jen sam pro sebe kus vlastniho lesa. A va gina z nich byla, prosim, soueasne kameniky, veteina z nich

VESTNIK

0-10) solid° e vesnice.

Ladislav Stehlik raela za sebou dlouhe ekoleni v socialisticIjch odborovVch orga,nisacich — ye vsi ctli socialistick tisk — schrizi bylo nenoel L -- a ze veeho: nic. Reforma provedena, b,-IR. Prod — tpatne se pfedpoklacialo.

Nezamestnani.

Zaleei na typu vesnice. V eiste zemedelke vsi prilis necitime jejich pfitomnost. Domkati, ktere puda neueivila, odjiedeli vedycky • mest za praci. Pravda. Vraceji-li se dnes • • jo to jriV typ nezamestnanS7ch, nee toto slovo vyjadfuje. Jejich navrat snail tivotni urovei rodin, ktera nikdy nebyla v.y, oka -- ale o naproste bide nemilteme ,nluit. z nich ina barak, kousek polidka, kravo = a nejnutnejSi aivobyti inn. doma.

Ndco jindho uz je, vrati-li so dorostli synod t'eba ila s rodinami. Tady je to kompli1zovanej Si. Co s nimi -Doma jich neni potfebH a krajic nestadi pro vSechny. V senach a o 'ankh pracuji nekolik dni u sedlakil — ale to dohromady nle neni. Tito fide pfijali weak tie Ye meste jine nazory, odeizili se vesnici, citi, ze sem oa nepatki —a pohled do budoucna nideho neslibuje. Tlaei se na ne dorustajici souioenci — a nasledek: s poda.tku rozmiSky v rodine, pozdeji? teeko domyslit.

V jinStch vesnicich, tfeba kamenickSich a podobne, kde delnici jsou bezze'mky, vypada cela vec jinak. Tam opravdu byli aivi jen ze Ztratou zamestnani ztratili veeclano — odmyslite-li podporu nezamestnanosti. A ta„ jak vite, neni V chalupach a baracich domkaft byla fuoveri odjakeiva uboha. — Mam-li fici pravdu: delniktim — byla-li jejich mzda pravidelna, vedlo se mnohein lepe. Tady byla bida veena, beziiteena, vlekle, — novS7 krov na baraku citilo cele pokoleni. Mezi tetnito dvema tabory nebylo vedycky neptatelst yi -to ne — ale zavist. Ty delniky vedycky povaeovali za cosi ciziho — a katcle, sklenice piva zjittovala jejich pkedsudky. Nyni se pomery zmenily. V baracich bida zristala — ale kdye nic jineho maji v nich aspori brambory, mleko, Zivobyti proste — a stfechu nad hlayou. Tem oboaakilm, najednou vyfazen 'Yin, vyeitaji jejich dfivejei lepei krajic chleba; pfedhazuji, prod si nenaeettili, prod nepoeitali "na zadni kola" --- kratce, tady jsme fteastni smutne podivane, jak chndS7 vyeita chudemu.

Delnik delniku rozumi — ale tohle jsou dva svety. A eivot zbyteene ztrpeovanY. — Pomyslete, jak asi yeechno vypacla, — kdye obec musi ptispet — koneim bez poznamky.

Kalendaf.

Vy, co pohrdlive mluvite o kalendafich -nezapominejte — ze jsou nejetenejSi knihou vesnice. Kupuji ji nejen pro kalendarium — ale hlavne pro oznameni vYrodnich to uaitkove: kniha pfedevSim. Slouei hlavne jako za.pisnik o prodeji, stavu dobytka a po-dobne. Teekou rukou zapsane yety v poznamkach odhaluji mnohdy kus napjateho eivota.

Beletrie jo v nich vlastne jen naskokem, ale je hodne etena. A velice pozorne.

Mist() rfizn;kh manifestil by bylo spin na miste, kdyby udelali pofadny kalendaf — napsoli do neho hodne dobre veci. Bude-li nekcly take potadana anketa o kalendelfich jake mnoestvi yktiskti je roz — ueasnete prodanc kaed ; rok. Nebylo by bez zajimavo-sti ani odpovedi na otazku o detbe — co se ncjvice libilo.

Spolkakeni.

Nemyslete, ze ve vsich jsou jen hasieske sbory. I v pomerne mai*ch .belch bYvaji ne narodni jednoty (Poeuma yske), yeelakske spolky, reiffeisenky, druestva sdrueeni mladeee katclicke, agrarni, odborove a politicks organisace, telocviene spolky a tak dale. Sic-dujeme-li pozorne tuto oblast, neunikne nam skuteenost, ze eivot jaksi se pfenftei z rodin

Strana 7. do hospod. To je take jeden podstatnY rys vesnice — hospoda.

Mluvi se -o pkepolitisovani vesnice. To bych nefekl — spie pkespolkafeni je to.

Dilsledky: Zneklidriovani vesnice east° pro malicher-nosti. V naeich lidech je prilis mnoho touhy po funkcich. Mnohdy je zakla.dan spolek jen proto, ponevade XY chteji moci mermo miti nejakou funkci. Cinnost techto spolkfr se leckde redukuje na poMelani balu, vytIoukani Pon& a tak dale. I divadla ochotnicka jsou hrana ne z nejake potieby vnitini, ale aby se vydelaly penize. Volby funkcionalfi jsou veci leckde nechutnou.. Hraji tu nejduleeitejei roli mnohdy osobni nesvary. Neklid a ear vatky se pak pfendeeji z hospod do rodin, znervosnuji a ztrpeuji divot i tam, kde by toho bylo nejmene tfeba. Kdyt ua spolek — to takovY — kterY opravdu ma nejakY &el. Tech vklijakYch spoledkil Mame vice net dost.

Hika-li se, ae dtiv byl na vsi tivot tvrcigi, a le spokojenejSi — vefim tomu a hloubi srdce.

Tehdy jests ncbylo tolik Zaver.

Musil bych popsati jests hodne papiru, abych mohl vyjacifit veechno deni vesnice.

Neni to mS7 m frkolem — ale osvetlil-li jsem aspon nejpodstatnejei jevy — a ukazal na novS7 material — to stadi. Dedukce —necht' si tvoti katclY sam — pc) svern. Dojit ke koneenSan zaverUm potfebovalo by cele knihy jich vytvofit z techto nekolika premis — a to jests rfiznorodrch.

BAMBUSOVE VRTULE. JistY japonskY leteckY intenYr vynalezl zpiisob, jak moeno vyrabeti velmi trva,nliy e a lehlte vrtule z bambusu, ktere uz byly podrobeny nejtvrcleirn zkonekam.

Tento vynalez ma veliki vSrznam pro Japonsko, kde suroviny pro - y robu leteckS7ch vrtuli zadinaly ua bS7ti vaenS 7m problemem.

Vrtule se zpravidla vyrabeji z ofechoveho 6i m.aliagonoy eho dfeva nebo duraluminia. Aveak ani ofech ani mahagon nerostou v Japonsku a aluminium je tam nutno dovaleti.

Nove vynalezenou vS7 robni metodou je bambus rovnam na zvlaet' konstruovanem valci do ploch'3.7ch ploten, ktere pted va,lcovanim byly prosyceny -parami chemikalii, zamezujicich hniti. Potom jsou jednotliye plotny slepovany kaseinovS7m lepidlem a podrobeny vysokernu tlaku.

Podle zprav leteckeho vSlzkumneho Ustavu tokijske cisafske university, jsou takto vyrabene bambusove vrtule nesrovnatelne trvanlivejei a pruenejei nez z mahagonoyeho neb ofechoveho dfeva, o 20 a2 30 procent levnejei a vedro ani vlhko na ne prakticky nevisobi.

"VEVODA FREDLANDSKi".

(Pokraeovani ze str. 6.)

Valdet3in neodpovedel. Nepovaeoval je za hodny.

Vrahove se na chvili zarazili. Kdyby byl ValdetSm slovo prornluvil, snad by byli na kolena padli, vedyt' se pfed nim tfaslo Evropy. Nejvetei vojevridce tficetilete \Talky.

Rho hejtman Deveroux se prvni vzpamatoval. Vrazil mu halapartnu prudce do hrudi. Bez zastenani vevoda klesl. Proud horke krve zbarvil steno mezi okny, po.stel, nebesa.

Zustali vCichni zkameneli, snad ani - nechapali co dini.

Velitel Chebu, Gordon, pfibehl. Naiidil mrtvolu ukrYt. Zabalili ji do rudeho koberce a odnesli na dvur. Byl prudkY mrat.

Noc 25. Unora 1634.

Mrtvola vevody FrYdlandskeho, Vaclava Albrechta z ValdStS7na, letela dva dny v krutern mrazu na dvafe zamku v Chebu. Aby ji dostali do rakve, museli ptelomit kosti.

Nej yySSi purkrabi vydal pfisnY zakaz mluvit o zloeinne feznidine chebske.

Hrabe Octav Piccolomini byl jmenovan knitetem. Jmeni hrabat Troky, a Kinskeho bylo zkonfiskovano.

Strana 8.

bkedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.A.K PUBL. CO ., West, Texas Pfedplatne 65c rodn g. Do stare vlasti $1.65 robe.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Tjfadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pkedpIatne, oznainky, bud'tei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Jsmc diislcdni? Poznani, to jednotlivec niteho neznamena v lidske spoleenosti, pokud se tyee vlivu na stale se menici jeji utvar a zakizeni — vedlo k tomu, te se lids organisuji dill sdrutuji. My Cechoslovaci se zylatt' radi spoldujeme, mame name organisace — narodni, vzdelavaci, dobrodinne, politicke, zabavni a nejsme zrovna podednim mists ani po strance obchodni a hospodatske. VOak 'ekes to v teto obchodni a hospodakske strance jests mnoho zbYva k dopineni. Nak podpfirne jednoty jsou pateti nateho spolkoveho tivota teto zemi a pkedstavuji nate uvedomeni a naOi silu na poll hospodakskem.

Bratrske podpilrne spolky to jsou, ktere v sobe shromatcruji spoleene bohatsivi naSeho lidu, bohatstvi jdouci do mnoha milionu dolarii, bohatstvi, ktere cele a jedine patfi elentun techto. bratrskYch jednot. Z toho plyne, dim vetai, silnejOi a rnohutnejai budou nate podptrne jednoty, tim silnejOimi a samostatnejOimi budeme co celek po strance hospedatske. Nate SPJST. zaujima mezi bratrskYmi podpOrnYmi spolky misto eelne. Z cela zasloutene nebot' je to v pra y& jednota moderni, ktera nejen to diva vyhody moderniho pojiOteni, ale pki torn i zaruduje pinou jistotu vyplaceni v gech zakonitYch narokii.

Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas je spolednYm podnikem nas lien rozdilu a jen na nas samYch zalezi, zda dovedeme Si vybudovat tento spoleenY podnik vaeho naaeho lidu do takove miry, abychom se stall samostatnYmi v ohledu pojiOt'ovani na tivot sami si tento nadmiru daletitY obchod kidili a spravovali. Neni tadne pkieiny, prod bychom nemohli se osamostatniti v teto hospodelske otazce. Je tteba jen pochopiti, to neni nutno hledati poj gteni na tivot u cizich nam pojitt'oven a te rnfiteme ziskat pro sebe .sve rodiny vYhodne pojistky u sve vlastni SPJST.. Je tkeba pochopiti, ze mimo prospechu vlastniho docilime tim i spoleaneho prospechu na poli hospodakskem, nejenom pro nas same v dobe ptitomne ale i pro ty, ktefi po leas ptijdou. Budeme duslednymi, sorganisujeme-li se nejen na poll osvetovem narodnim, ale i na poll hospodakskem. Poznejme a uznejme koneone, so polovidatY boj je marnYm a takovYm je i boj bez vnittniho Pkesvedeeni. DneOlem veden je urputnY boj boj o o zmenu v zakizeni lidskeho prava maleho eloveka a jeho zaji gteni Ye Na jedne strane zasildme petite zako• nodarciim v • zajmu Upravy zakorra a pr,ay:del a .na druhe strane podporuji mnozi pojiWovny, ktere jsou jednim ze sloupu dosavad-niho systemu, kterY se *dem snaham o tivotniho iidelu malYch lidi zuby nehty brani. Je to chislednost? Jak mnoho prate, dobre prate a utiteene pro vkchen lid se zde skyta pro uvedomele nate mute a teny. Ja • nalehava potkeba pochopeni zakladniho lozdiolu mezi lidovou organisaci — bratrskYm epolkem SPJST — a kapitalistickYmi poji-

VESTNIK Vovnami se zde jevi. Kdokoliv etea tyto ildky a chapel podstatu zkejrne nedfislednosti hokeji naznadene jdi a piesvede sveho souseda, sve ptatele a zname, to je nejenom jejich povinnosti, ale te je v jejich vlastnim zajmu, aby se stall eleny nag jednoty, ktera pine patki natemu lidu.

MoudrY dloyek neeeka, piing mnoho od tech, kteki jsou kolem neho. Chce-li titi s nimi v mint, musi shovivat, a hovel, nebot', kdo z Lao je dokonalY? Kdo z nas nepotiebuje eascm odpugteni a prominuti?

AllarlYim lidem. Co od vas, mla.di, chce dnetni doba? Nechce od vas zazraku. Chce od vas, abyste byli opra ydu mladi. Abyste byli prutni telem i du g . Abyste meli kurat a odvahu.

Abyste se nebali tivota. Abyste necouvali.

Abyste Sli kupfedu pevnYm krokem. Oekaji ras eelike ukoly. NeuhYbejte se jim! Nebojte se jich! Nebojte se odpovednosti. Vette sobe! Spolehnete se na sebe! NeuhYbejte ne• bezpedi! Mejte ctitadost. Chtejte si vydelat poctivou, Usiloynou praci. Nechtejte bYt nikomu za nic vdeeni net sobe, s yYm schopnostem, svernu nadani, sve pili. Nebud'te malomyslni, jste-li chudi. Vette s Franklinem: BYti chud je bYti vhozen do klina atesti. — BYti chud neni hanbou ,naopak: nejvetOi vzpruha k praci. Hled'te bYti hospodalsky sobestateeni. Neni vetOi hrdosti nat hrdost, jste svYm vlastnim panem, hospodakem. A niteme-11 yam radit, venujte se krajanskemu spolkoyemu tivotu, ucinne praci v kadech nati S. P. J. S. T. Nate Jednota roste, rozmaha se po celem Texasu. Pottebujeme ptiAtich tadovYch cinovniku, muzu, kteki organisovat, vest, spravovat spolkovou einnost, kteti umeji jednu z nejtettich veci: vesti elenstvo tak, aby byla radost je nasledovat. Kdo chce vest, tidit spolokovou dinnost musi znat dtikladne svou vec, musi ji mit v maliku a musi rozumet elenstvu. Toho je to a tam dosud malo.

Festrach Evropy. Dva tiny Nemecka: vpad do Belgie a rozdrceni Ruska ukazaly svetu, te se v nem o mod pokouai bezohledna slabest. Svet videl, co jej deka, kdyby se ocitl pod nemeckou patou, tkeba jen na kratko, porevacIt ta.dna, slabost se u moci dlouho desem neudrti. Nemci cti jen hluenou slavu.

Nemecko je dnes tam, kde bylo pied dvaceti lety. Je skvele vyzbrojene ale stoji tu bez pHtele. NemeckY lid je velmi skromnY, pilnY a ueenlivY, ale nemeckY narod, to je tvor zahadnYch motnosti a vtcly schopnY vyrabet des. NemeckY narod, to 3e apatna sloudenina rozpaeite pile s romantismem neurvalosti, ktera. v Nibelunzich byla vtcly silnelai, net opevovana vernost. NemeckY narod bude tak dlouho postrachem Evropy, dokud rozpaditou surovost nenahradi sebevedoma jemnost, jakou nachazime u Anglidana a Francouze.

Dokud vgak tento pkerod nenastane, je nemecky narod narodem neirtiznejSich motnosti. Jeho souse& musi bYti proto ptipraveni na vaechno.

Jen sedm lidi — a co by bez nich znamenal eeskosloYenskY narod? Hus. KomenskY, PalackY, Smetana, Masaryk, Tyra, Havlieek Uvatujte o torn a hledejte co ueinilo tyto vesmes mute z lidu, syny nebohatYch — velikany naroda a lidstva? jazyce oteii syYch citime i jejich silu, jej,ich oehranu, a pokud si ho budeme rctud bude nam podilem i jejich stateenost, cdvaha a vytrvalost.

Pkirovnani. KatclY mame sve povolani. jinat si opatkujeme prostkedky k vYtive kterYmt sloutime jinYin a zase od nich jejich slunti pkijimame. Musime se snatiti, aby tato no.:§e prate byla navzajem dobra — kdy2 jsme pracovali s dull a radi, bade prospetha., zpiisobi radost. Je to jako v kapele: katdY hudebnik ma .jinY nastroj, odliOne noty, ale doplhuji se a &Nail soulad — krasnou budbn KatdY z nas ma jinou podobu i povahu — nechtejte, te musi stejne smf get ja-ko vy — ale ma se snatiti bYti pravdivYm. Pak bude take soulad v tivote i pti ruznych iciealech, a katdY mute miti jinou oblibu jaLo iiucicbnk mtstroj_ ale musi miti Iasku

Ve stredu, dne 3. dubna 1935. dilu: a je-li vOechno dobte zlacieno a katdY sve noty bude spravne hrat, bude dilo dokonale, ze poskytne uspokojeni a radost vOem. KatdY jedinec ale mei za sve dilo nesmime zklamat, nic pokazit.

Ze penize nejsou dobre, vidite z tohoto: vyhazujete-li je, nazvou vas marnotratnikem; je, nazvou vas lakomcem, a schovavate kdyt je rozdate, nazvou vas pitomcem.

Kdc ie se to stale? Daleko ve vnitrozenii Floridy tila deska babidka. Neumela Gist, ani psat a padesat rola' nesly gela desky mluvit.

Cesky vtak nezapomnela. Nemajic nikoho, s kYm by se ye sve rodne kedi smluvila, hos koelcou. Kolik kodidich generaci se vystkidalo v jejim domove, aby babieka svemu mytleni dala pruchod, nikdo nevi. Zda se to bYt temet neuvekitelne, ale je to pra y -da,telovkpmusdrzivate sYYm okolim v keel jedne a myslit v Vtdycky pak jeho lepai east tije ve svete myglenkovem. V tom svete touti, sni a vzpomina. A vzpominati nelze jinak, jenom keel mladosti.

Trest vlastni viny. Obrovske prattle bouke v Kansasu, Nebrasce., Coloradu a menti na yysokYch planich v kade dalOich statil byly podivanou a zjevem z nejhortich v historii od doby svetove valky. Je to jedna z cen, jet jsme zaplatili a budeme platit je gte kadu let (v prerijnich. statech) za vYsadu, obetovati sve mlade mute molochu valky. Kdyt miliony muzu v Evrope byly povolany do zbrane, tam-• nejOi pole zartistala plevelem, cena obili stoupala at na $2 bull, amerieti farmati spetne osazovali se v polosuche krajiny vYchodniho Kolorada, Wyomingu, Novell° Mexika a zdpadnich okresii Kansasu. Nebyl to hlad po pilde nYlart hlad po rychlem zbohatnuti. Zaoravali travniky, osivali ptenici, obdelayali novou phdu t. zv. suchYm farmatenim. Sklidili trochu zrna, strzili neco dolaru, ne vaak mnoho, i kdyt ceny byly nejvyMi a to proto, te dobra, &oda pki gla sotva jednou za tki roky.

Zato vAak pada, jet byla drtena pohromade travou a kokeny pelyiiku a podrostem, domacim v techto krajinach, nyni byla zbavena sve ochrany a prst' drobila se v prach. Pokud panovaly mokre roky, neproziravost farziistavala tajena, dostavenim se obdobi sucha — nespodetne tuny prachu byly yetry odneseny. Pratne houke zastavily kadnY proces civilisaci; Olojy se zaviraly, teleznidni a silnidni doprava vazla, ohromne oblasti byly pokryty kidkYm pratkem barvy kosti, zelenajici se pknice, trava a prvni kvety jara dostaly natet tlutoaedY.... Prachem nasycene ovzduai zavinilo take mnoho onemocneni. Skody pra gnYmi boukemi zpusobene jsou obrovske, vladni experti alarmo yani, neproziravost a nerozurn vertada si kadu let, net patkidnYm zasahem opakovani pra gnYch boubude zvladnuto, zamezeno.

Kde je vetgi zaji2tenost? Na dotaz nejmenovaneho bratra odpovidame mu timto vy svetlenim: Dejme tomu, 2e by na2e Jednota utrpela takove ztraty na nmrti, nasledkem epidemic ei jinou katastrofou, te by solven-ce Jednoty klesla pod 100 proc. Takova pahroma by stihla stejnou dobu i pojia'ovny.

Co by se stale? Nate S. P. J. S. T. by po2adala sve eleny, aby kaZdY z nich prispel jistYm obnosem ku nahrade zrat a tim by vec byla urovnana, a pojistky vtech elenu zachraneny. PojiSt'ovny, ktere by se octly ye stejnem postaveni, by nemohly tadati o riejakY poplatek a nezbYvalo by nic jineho, , net prohlasiti Upadek. (fled-end srnlouva nag jednoty znamena: te vAichni elenove S. P. J. S. T. mei vSem dedictun s yYch elent, to irmrtni podpora po zemkelem dlenu bude v pine sums vyplacena. Uzavkend smlouva poliOt'oven znamena, te jestli spolednost bude nucena likvidovat. te ptipadne ztraty budou vrteny proti pojistkam a budou zadrtnYm pravem oproti tenet°. A to znamena, ze v pads umrti pojiatence nebude vyplacena pina 5,tima poijstky. Kde je tedy vet§1 zajgtenost?

Vc stredu, dne 3. dubna 1935.

BOJ SE ZAPALEM PLIC. (Dokoneeni ze strany 1.) ga, aby nezkou8e1 diathermickou ledbu u y 8ech nemocnYch zapalem plic. Jeho tvrda ohledupinost nebyla ani lidska. Av8ak plukovnik Young ut veal, to Stewartova metoda zachranila nekolik tivotti. Nebylo tudit monstrosnim neriskovati jediny ohroteny tivot jen proto, to Stewart& svedomity fanatismus chtel mit naprostou jistotu. A tak se koneene ,hohodli, to na katde dva namoiniky, leeene diathermii, ponechaji jednoho bez tohoto leeeni.

V. Lze si tetko pkedstaviti viterstvi smutnej8i a piece zativej8i nadeje. Smutne proto, ze z to ttetiny ubotakd, jimt bylo odepteno ledeni diathermii, dvadtyticet jich opoatelo remocnici v rakvi, kdetto z tech, kterYm se dostalo diathermickeho zakroku, umiralo jen sedmnact procent. Ted, kdy tento vedeckY pokus byl podepten tak znamenitYmi vYsled ky, kdo mohl zabranit, aby to spasonosne teplo nebylo poskytnuto nespodetnYm tisienm jinych trpitelti? Stewart to byl, jen tomu branil.

Bylo by snadne jej ted' vykreslit jako opornijcneho pionYra, posmivaneho vedeckYrni autoritami, jen zlornyslne nechtel lidem pomahati pki zapalu plic, kdybychom nevedeli, co dr. Stewart potom udelal. Vratil se do sve malieke 8koly fysikalni therapie v New Havenu a brzy jej bylo videt jak jezdi po celem kraji s velikou bednou, obsahujici diathermickY ptistroj. Kdyby jeho vuz bYval byl nateen eervene a opatten sirenou ,mohl jej kdo mit spi8e za venkovskeho haside, net clUstojneho doktora.

Jezdil od jednoho smrtelneho lote ke druhemu, museje eelit zoufalYm, zpola vyeitavYm pohledum matek, act, ten a mantelii, jejicht clrahym ptinaSel posledni a k tomu velmi chabou nadeji. Casto se utkava.1 s kouzelnickYin munilanim rodinYch lekatt, kteti ut ptipravovali rodinu na nejhor8i. A potom meal ternne hudet jeho kouzelnY ptistroj.

A kdyt ptistroj hueel pet minut, nemocnY ptestal sipave oddychovat a zamumlal: "Doktore, ut — uz— je — mne — lip."

A kdy rozpalenYmi plicemi pacienta nechal pul hodiny kmitat tficet tisic volt, dr.

Stewart spattil, jak jeho zmodrale rty tad.naji dervenat.

A za hodinu pote zaaala pomalu opadati horeeka ,kterou nebylo mono srazit tadnYni lekem, ani serem. A soueasne srdce, oblehane jedovatYmi mikroby, se zpomalilo o pet at deset tepil za minutu.

A za dve, za tti hodiny se uti8i1 ten straAnY, sipavY ka gel a dostavil se spanek a odpoeinek k boji, kterY vlastne teprve zaeinal.

Ale po ttech hodinach horedka zaeala, da, znovu stoupat. Tu dr. Stewart zapjal znovu elektricky proud a celY pochod se opakoval, jente tentokrat horeeka trochu vice o-padla.

Stewart vide', ze path e- h pneumonie se jeho zasahem nezkratil ani o hodinu, ale zoufaly tapas tela s mikroby nedospel ke kritickemu bodu, kdy srdce zpravidla selhavalo.

To Stewart znovu a znovu zji8t'oval. Ov8em ptieiny toho neznal a tak mu nezbylo, net vetiti tomu, co na vlastni oei videl a co jeho pacienti katclodenne potvrzovali.

VI. Dr. Stewart ted' napsal malou, nenaroenou knitku o svern objevu, ktera vedecky byla blamati a lekatsky nezpAsobila tadnou sensad. A piece je podivuhodne a soudasne nadejepine, jak na tomto bidnem svete se pra y -daoveshit,nkolvumirat.Tkselo, to Stewart& diathermickY ptistroj se rozhudel v ptepychove lotnici jednoho z nejvet8ich finandnich magnatti Ameriky, ye ety •icatY dcvatY den jeho nemoci.

Byl to beznadejny pkipad. Bohad trpel ut nekolik let cukrovkou, ktera jej einila snadnou kotisti pneumonickYch Potom dostal prudkou tyfoidni horeeku a no to druhort. Tyto ztichvaty mu znidily v krvi

VESTNIK skoro v8echny bile krvinky, potirajici mikroby. Z toho se vyvinul ohnivY netit. A dvaadvacet dni pted timto beznadejnYm etyticatym devatYm dnem souhvezdi nejlepAich lekaiskYch kapacit, seSedtich se ke hruzne drahemu konciliu, pot •asalo nad nim hlavami s bohorovnou lekaiskou -dtistojnosti.

Od to doby az k tomuto pametihodnerqu dni zukila v bohadovYch plicich horda jedovatYch pneumonickYch mikrobil. Ale od okamtiku, kdy mu telem meal prochazeti tajupinY proud, jeho vzdechy ustaly, starostlive vrasky na de/e se uhladily, at koneene usnul.

Tak meal skuteenY boj. Posleze steho dvacateho gesteho dne teto zoufale nemoci, kdy tajemnY proud honil mikroby z jednoho plicniho laloku do druheho, koneene je pottel a vyhnal ze sutovaneho tela.

Je podivne. to zachraneni takoveho na• boba nepovzneslo dra. Harryho Stewarta na pedestal lekatske slavy. Stejne je divne, Stewartovf to bylo naprosto lhostejno. Zatim se ueil, vytrvale ueil a poznal, ze kdyt nautske srdce ut podina oehabovat dlouhou otravou, diathermie piisobi, to zaene biti pomaleji a silneji: to kdy srdce teny stale ochabuje rites dvoji prohtivani denne pet diathermickych zakrokfr je ratite udrieti pri tivote.

Zatim tit se vAech stran Spojenych statii dochazeti zpravy o nspariem le-eeni horeeky diathermii. Prot' ted' dr. Harry Stewart neptinesl svoji novou vedu na vynikajici fakultu university, na nit sam vystu: doval a kterou opravdove miloval? Jeden z yYznadnych profesoril pravY kouzelnik v diagnose a potvrzovani diagnosy pitvou — byl zavolan k loti smrtelne nemocrre teny, jeji rodina na nem tadala, aby ji zkusil Wit diathermii.

Vynikajici lekat na prvni pohied zjistil, ona Lena se naleza ye stadiu, kdy je dobre pomYSleti na pitvu. Vidyt' Oda se pitvou tolik uei. Aby vyhovel mantelovYm tadostem, svolil k diathermii. Slytiel ut o ni. Dr. Stewart byl mraynY mug, bezvadne povesti. Ale nebyla diathermie jen bludem, kterY to se lido domnivali, ze jim je lepe? Nebyl jeji ireinek diste psychickY? Ten ueenY prof esor byl docela v pravu se svYmi pochybnostmi, nebot' diathermii nikdy nezkougel.

WI. Byli v8ak mnozi, jet Stewart nezachoval pri tivote. Vtidyt' jen tapal v temnotach vlastni nevedomosti. Bal se sve elektkiny. Rikal si, to se t •iceti tisici volty neni radno si hrat a proto poutival ptili8 malYch elektrod, ktere. nekryly celou plochu zasatenYch plic. A tak zatim co jejich stied se leeil, nemoc se 81kila na kraje. Proto smrt byla jeho ueitelem.

Ale neptehledna ta,da tech, kteii zOstali na tivu, ueinila jej mezinarodne slavnym a tak se roku 1926 dostalo dru Stewartovi potty, to byl pozvan, aby se osobne pfedstavil ueenYin cioktortim Elektrotheraputicke sekce Kralov ske spoleenosti lekatske v LondYne. Byl nadmiru konservativni a poctive skromny, "My neledime, nYbrt telo se na gim zakrokem letekl jim tam. A nejvice jej potailo, kdy sly8e1, to jini badatele dosahli je gte yet8iho poklesu horeeky net on sam ate katdY, kdo vyzkoug el diathermii, musel potvrdit jeji blahoclarne freinky.

Tak se stalo, to diathermicke ledeni je povinne zavedeno ve etytech vedoucich londYnskYch nemocnicich a diathermie bylo take poutito k yyleeeni stra8live vlekle bronchopneumonia anglickeho kale Jitiho V.

Rid Jaromir cis. 54.

West, Texas.

Ctena redakce, sestry a broth!

V nedeli, v 1:30 hod. odp. bude se konati pravidelna, schtize, do nit zavitaji hoste z Temple a die motnosti i eleni •ad0 okolnich.

Je nag i povinnosti, bychom mile na,v8tevniky uvitali v na81 sini v poetu hojnem. Dostavt• se proto v udanou dobu i s va8i rodinou. Po schuzi bude nitsledovat ptatelskY rozhovor.

S br. pozdravem, Emil IV, Popp, taj.

Strana J SKOLNI VOLBY V CROSBY! Zase ptiblitila se doba vaina, vatnel8i net kdy doposud. Uchazeell. o * •ad 8kolnich dozorcil jest tentokrate zase velice mnoho a 8pinave politiky je8te vice. Mezi jinYmi uchazi se tet pted 2 roky vami zavrteny a voliei vyvr2enY "take hospoclat", Mr. Allen. Vite sami nejlepe jak hospodakil, v jakem stavu ten nag 8kolni majetek, zyla8te pokladnu zanechal. Byl navrten a bude podporovan polltickou klikou v Highlands a za to jim slibil zase 50 tisic bondfi na postaveni "High School" v Highlands. Za to zase highlandSti vyboki, kteti by meli vet8inu, by Utadu se pak vzday 'Simu Mr. Allenu zadali contract na postaveni one 8kolni budoy y, Highlands se pak odtrhne a Crosby bude platit po 50 neb vice let na neco, co neni vubec potteba. Nat' 2 Highschool v tak malem distriktu? Necht' se Highland odtrhne, postavi si tteba universitu a zaplati si ji. Dokatte Mr. Allenovi, to dosloutil pro vtdy. Nadavat jako pohan pozdeji nepomilte nic, proto konejte svedomite svoji povinnost nyni. Nevolte tadneho pro to, to jest soused neb pritel, to chodi pekne ustrojen, neb to zaplatil trochu toho piva. Main csobne Mr. Allena rad a vatim si ho jako obeana a souseda, ale milj hlas pro vetejny nedostane nikdy. Pamatujte si, to "if we don't hang togather now — they will hang us seperate later", a proto jeden kai0 bez vYjiinky se dostavte a zvolte tyto 3 bandidaty a budete spokojeni FRED LINTLEMAN, W. C. LORD, THEO E. (Mike) REIDLAND. Vezmete s sebou i dedeeka a babieku, na katclem hlase velice zaleti.

Ve sjednocenost a ptiznivy vYsledek techto voleb doufe.

Frank Cream, Rt, 1, Crosby, Texas.

SCHUZE KLUBU CECHIE.

Z Austin, Texas, sdeluji nam na gi studenti to dne 27. btezna konala se tam pravidelna, 'schfize klubu Cechie pti Texaske statni univerte. Schtizi zahajil Ptedseda Arthur Lo8Vak z Crosby a zazpivana byla narodni hymna "Kde domov milj?" Program schilze pkipravili: Irena Buelcova z Hallettsville, Josef Barton a Josef Labaj z Granger. Nejcitive za• zpival Texasky kvartet d ye anglicke pisne.

Potom student Conrad Fath, mlad81, kro,sne zahral nekolik kouskir na tahaci harmoniku a byl odmenen boutlivYm potleskem. Potom byl pkedstaven kednik Claude D. Teer, p•edseda statniho kontrolniho ttadu. Tft upozornil, kdysi byl ueitelem. Mezi jeho taky bylo mnoho krajanu a krajanek. Rekl, 'tie si vats eeskeho lidu. Pomoci eeskeho 8kolniho dtivernika dostal prvni uditelske misto. Pott5in vypravoval o praci uradu, jehot je ptedsedou a zvlatte o pornocne akci, dili tak zvanem reliefu, ktera, stoji na g stat a vladu pet milionu dolarn mesione. Dosud neni znamo, kdy to pomocna akce bude ukoneena, avAak fednik vyslovil nadeji, to hospodatska situate se zlepAi. Sleena Olga Kocurkova z Dime Box, zapisovatelka, pfeeetla zapis o posledni schdzi, kterY beze zmeny byl ptijat. Potom Arthur Fojt ze Snook promluvil o taneeni zabave klubu, ktera bride dne 26. dubna. Vstupne stanoveno na $1.25. PtiAti program schtime ptipravi sledna Kocurkova, na8e zapisovatelka, a sama si ustanovi pomocnice. Potom rozhodnuto, aby studenti a studentky vice psali do novin. Krajane se zajimaji o na gi dinnost Da. universite. Podle stanov tteelem nakho klubu je pestovati a podporovati studium dejazyka, literatury a vzdelanosti Nikobecne. Dale buditi zajem o toto studium zvia'Ste mezi studenty a lidem v Texasu skeho i nedeskeho ptivodu. Potorn sdrutovati studenty deskeho pavodu i jine studenty na Taxaske statni universite, tet jejich ptatele, kte •i se zajimaji o podobne studium, pro UCely vzdelanosti, informaeni a spoledenska.

Schizo klubu se konaji druhou a etvrtou du ka2deho mesiee a na gi krajane a krajanky jsou na schaze srdeene zvani.

Strana 10,

VESTNIK

VICHRICE Jan Vrba ROMAN

A pani kidici clivAtala od inlYna umrzlou a snehem lehce popra g enou vozovkou, ze div podpatkil neztratila v nepovolnYch, hluboce vrytYch kolejich. Tteba mrazivo bylo, vytra-tila se ji hned par krokfi za brankou deryen z tyake, kterou pokryla popelava, zelen nejinak, net jako by se ji byla rozlila v gechna Mud' po fttrobach.

A jen dobehla zaeala chrliti na hla-vu pan g ridiciho, co musilo yen, aby se nezadusila. Rekla mu vtechno, co si myslila o to pyg ne a lakome selske spreai, mezi kterou se z botiho dopu g teni Rtitiena dostala.

— Vg echno, co vlastne by byl mel sly.geti Karel, kterY v gak na g testi nebyl Tvrdikem a vriei nemut by si nikdy nebyla troufala. To take vedela, a prave proto, ze vedela, dusi-lo a mokilo ji tim vic...

X.X.

V noci pak, ktera nade gla, vyktiklo giroke okno "hvezdarny" svetlem daleko do tmy kraje... Kdyti se byl Karel vratil do pokoje, vyprovodiv pani tehyni, a zahledl vzdornY postoj Rtienin, pochopil se zamrazenim, ze nadegla chvile, kdy mezi nimi musi nastati jasno. Ale diiv, ne2 se mohl rozhodnouti, vegla matka. Z placheho a nejisteho jejiho chovani poznal, ze citi stejne, jako on — a ae snad jit mezi ni a Rfftienou doglo k nepi'ivetivemu vystupu, zatim co byl venku. Proto odlotil, budou spolu sami...

V dusne napiatem tichu se dockai vedete, pki niti sedeli za stolem, jako by se jim nad hlavami vzna gelo tajemstvi spoledneho zloeinu, ktere site polotilo mezi ne nentatelstvi, ale pkece nuti zUstati pospolu a hlidati druh druha, aby nebylo prozrazeno a potrestano.

Raliena se prvni zvedla a ode gla do lot nice.

Sotva za ni zapadly dveke, poclival se na matku a po kratiekem valia,ni se geptem. zeptal, nehovokila-li s Rritenou po odchodu pan! kidici. Stalo se sice bezdedne, ale jen se stalo — a dkiv, net mu mohla odpovedeti, zrudl prudce, uvedomiv si, ze septa, aby snad ne zaslechla, Intena. Nikdo nikdy u TupYch negeptal, nebot' geptani bylo povatovano nejen za vec neslu gnou, nYbrti pkimo hitignou.

Sama matka, ke ktere nyni za geptal, ho la v detskYch letech o gklivosti k takovemu poeinani pkislovim, ze co geptem, to je dertern. Jiste pochopila, nebo zrudla take.

Z jeji odpovedi pak nezvedel nic...

Ne, nehovokily u2 spolu. }Mena jenom vstala, jako by byla pohnevana, a ode gla k oknu...

Pave&la take geptem — a Karlovi bylo po -jednou lito sebe i ji. Tak to tedy vypacla u nich za par tYclnri pa veselce, ze musi oni dva ve vlastnim staveni geptat...

Byla z toho stare, pani skuteene nejak nesva, nebot' ode gla na lote easneji, net obvykle.

Osamev tak, zaeal pkechazeti se svegenott hlavou pokojem , sbiraje myglenky, jak by nejlepe a v dobrote Ettene povedel...

—Nelz,e tak dal titi. Musi piece pochopit. tie sriatkem stali se oni dvo, celkem pro sebe.

Mantelstvim nevchatieji povinnosti jen muti, nYbrt take gene. Prave proto, ae jsou celkem pro sebe, musi se ona nauditi chapati v gechny zajmy mutovy, jako by byly jejimi vlastnimi — a koneene take takovYmi jsou. V gecko, co do to chvile bylo, je zpketrhano. ostatne nebranil by se ani radam nani kidici, jenom kdyby byly rozumne, a ne ztke gtene. Zasahovani s to strany tedy ntusi pfestat nebut' kdyby dale trvalo, ohrozilo by nejen mfr a pokoj mezi nimi, nYbrti i mantelstvi saNejlepe by ovgem bylo kdyby se ut RAtiena mohla ujinouti veleni domu. Matka

by tak ustoupila do pozadi „;, zmizelo by posiedni zdani, ae ona zasahuje svYni vlivem o j • jich zivota — zmizelo by co snad drubon st • anu dratdi. Rutena musi tohle 1)0chopiti, a ho opravdu rada, take pochcpi -- a potom nib nein:ate pieekateti, aby spolu netili skoro jako v poliadce. Podobne neshody, jako bYla dne gni, it seji mezi ne rozladeni a znusobuji jim naprosto zbyteond utrpeni. — Nekolikrat si to leSte zobak.oval, ne2 se rozhodl vejiti k Rutiene.

Ulehl jia, ale ona se potad tvarain jako by spala. Nedal se zmasti jeji pkeds-tiranirn.

Vztahl ruku a pkitahl ji k sobe, aby ji pavedel. Nebylo v nem druhe myglenky,Ale prase tehdy se uddlo, co ho navYost poboutilo, urazilo a ponailo...

PrudkYm pohybem se mu vytrhla, z ruky so zasydenim mu kekla, ze je hor gi, ,net 2,y] aby ji dal aspori ted' pokej.:.

Vgechno se s nim zatoeilo, jako by byl uth fen palici do temene hlavy. Vlna hnusu a osklivosti se pies neho Ale jit byl zase silnY a svid, jak davno nebyl. Beze slova vstal, pbtme se oblekl a vy gel z lotnice. gel i tmou pokoje, vygel do chodby — a stoupal vzhtiru do sve podkrovni svetnieky, aby se tam vyspal jako za svobodna...

Dosud neod yyklYm hmatnutim otoeil knoflikem vypinade, a v gecko, co bylo tak cluv'erne zname, yyskodilo ze tmy, aby ho radostile pozdravilo. Knihy no, giroke polici, dalekohled u okna, jak tam netknute stab od neblahe otcovy smrti, stub se tiidli... Jenom postel byla jina. Ne rozestland, jak bYvala vtdycky, kdyt sem veder pfichazel, ale upravena a pokryta, pkikryvkou. ,Tenom ta byla nejak cizi a tvatila se udivene...

A prave ona zprisobila, 'tie v to chvili si uvedomil pravY sta y. — Ne, neprohrala svoji psi jenom pani prohral ji take on. Po torn, co mu dole Rtitena tekla, je mezi nimi v gecko pketrteno k nenavazani. Nemtite piece zapomenouti on — a musi pro cely tivot zfistati vryto i v jejirn vedomi. Nejak hokce vzpomnel na otce, kterY• jeho zameru branil — ale vzpomnel take, ae i matka se 'Wee smifila, ae se zapkela k villi nemu. A nebyl dalek toho dati jim obema v to chvili ze, pravdu.

Nasilim se vg ak vzpamatoval. Neni a nikdy nebyl hney dobry racice. Nutno vyekati, at pomine, a potom teprve v gecko stkizlive posouditi. Trpce se usmal, nebo pies ten zaver citi!, ze vykdene, slova smazana nebudou...

To jia chodil podle sveho zvyku svetnici kolem stolu. A zastavil se...

Kus pravdy v jeji tee/. take bylo. Takove leta til a nikdy necitil, ze je mu tkeba teny Od to chvile v g ak, kdy ji pitivedi pod svou stfechu, v nema v gecko vzhokelo. Dost moana, ze prase proto, ponevadt netil tak, jak tila vag ina jeho druht. Matka podle sveho nabotenskeho pkesvedeeni ho vychovala k pkisnemu nazoru na ty \T eel — a zejmena prodejnou lasku ho naudila miti v o gklivosti. Jistila ho dokonce, ae nemuae bYti opravdoveho atesti tam, kde neni lidske distoty...

Ctil jeji nazor a yekil mu, vic a i v nem ye vie, net obsahoval; nebot', pravda svetita, p ikdy matka nekikala, ae ta lidska, eistota ono gtesti zaruduje. Nyni vaak to stoji, vaecek jako by na sebe ptevrhl hokici lampu — nyni je mu tfeba zeny, ktera prave proto mu vmetla ye tvak, ae 'je horgi zvikete...

Rozhiedl se — a do oei mu zacivel dalekobled...

Zavrtel hlavou...

Hvezdy ho trapily, ohromna slunce ho desila, vitici spiralove mlhoviny v dernYch propastech yeena. Clovek ' — co byl proti tern ohromujicim telestim, ztravujicim se nepkedstavitelnYm tarem. Co eloyeku? toted co mravenec, betici travou ke svernu kopeeku. Ba v porovnani jegte min, nee, mravenec, nebo sama zeme je pra gne zrno, ztracene na bludne pouti za s yYm sluncem, trpaslikem mezi livezdam.i v nekoneenem prostoru...

A nyni — do jakYch bezednYch hlubin po-

Ve st •edu, tine 3. dubna 1935.

Medi v cloveku! Vsecko se toci, ye vSem je propast yeena — i v to di gt, ktera se tajemstvim tivota vybiji v dloveku prave tak, jako v efemernim kvetu, nebo v taneenim rejepic nad vodni hladinou. Na tech sluncich, v tech mlhovinach je ygechno v nem letu, hmota v revoluci, nejpaleivojgi chvat ke konci a klidu. Ale let je, ze klid je znakem hmoty teto zeme. 2houci oheri vysviti/, ale jinY laor gi a dravej gi se probudil. tady je vsecko strhovano pti gernYm virem do bezedna veenosti. Pohlavi stvotila zeme k novemu gileni hrnoty...

Telesne ho zabolela v to chvili myglenka, by skuteene mel ziastati vzdalen teny po takovou kadu mesicu...

Zapomenout se mu chtelo. zaspat — aspoii rana zaspat.

Prikro it k loti a shrnul pokryyku...

A piece by bylo stadilo, kdyby byl otevfel zavferie, dvete, kdyby byl dovolil vyglehnou Li proudu svetla na schodi gte, aby pozval k nemu Betu.

Sedela tam na poslednim schodu, a srdce ji tlouklo. Naslouchala jeho krokfn, jak pkechazel, a byla od hiavy az k pate zahalena, hoficim plagtem tadosti...

Nikdo y e staveni nevedel o jejim novem krutem utrpeni. Marie, ktera s ni spala, vedela sice, ae pkichazi na late do komory jiti dlouhou tadu dnft pozde k ptilnoci, ale byla pkesveddena, ae si mezi eeledi nebo mlYnskou chasou naala sveho. Soudila, ze- jenom pioto v2d,cky okouni a hlecla nejakou zbyteenou praci v kuchyni, aby tarn ztistala posledni a mohla potom jiti po svem.

Ktivdila ji. Nepotliaukala se ani kolem staje, ani nechodila ke dvekim galandy. Jakmile zhasla svetlo v kuchyni, vplitovala se potichu do tmy pokoje, sousediciho s lotnici mladYch, aby lapala katdY zvuk, kterY by zaftenYmi dvekmi pronikl. Novou bolest si zamilovala, a v jeji pronikavosti nalezla nahradu za rozkog.

Kdyby byl Karel, kdy2 vy g el z loznice, si rozsvitil na cestu pokojem, byl by ji jiste skrdenou u steny. Pouhe tri kroky peeg el mimo ni. Umirala v to chvili strachem, aby se nestalo, nebo vedela, ae by ji nebylo odpug teni. Stala se bezdeenYm svedkem, slyg ela, co mu tamta kekla. Sliena my glenka ji vnukla virus ae nyni se mute doekati...

Pkeg el mimo, aniti vytu g il jeji pkitomnost.

A ona, sotva doznely kroky po schodech, a nahoke se zavkely dveke, vyklouzla jako lasieka za nim do chodby a bosa opatrne po schodech vzhitru, aby jedinY schudek nezapraskal. UdYchana narnahou a vaecka rozechvela dimsi nevypoveditelnYm usedla na posledni schod, aby si odpodinula. Jupku i sukni svlekla a zchumlane polotila do rohu schodu pod sebe, aby byla stejne polo yysyleeena, jako tenkrat rano, kdyt pfichvatala s neblahou novinou prave sem k jeho posteZdalo se ji, to tak si snad lepe vgimne..

A ten iimysl mela A2 si odpoeine, vejde k nemu, jako by prave vstala z lote v komoke ,aby pospi gila mu ustlat. I vYklad mela pitipravenY, kdyby se snad udivil, nebo ptal.

Slig ela ho, ze jde nahoru, a napadlo ji, ze se dice vyspati v pokojiku...

Ale jak sedela, pfichystana na poslednim schodu, pojednou se kladlo cosi jako dubova, zavora mezi ni a ty dveke. Jednak neodchazela od ni Unava, a udYchana byla vie a vic, tim vie, cim Usilneji tajila dech, aby on nczaslechl, a neprozradila se tak, ze je tki kroky od neho za dvetmi. A jak odpoeivala, tig e sice, ale teace se zasouvala ona dubova za,vora. Zasouvaly ji my glenky, kterYch si sloe neaadala, ale ktere pfichazely.

— Tuze pekne si to vymyslila. Ale jak mohla vedeti, tie jde, aby nahoite spal. Mohl si jiti jenom pro knitku, jak se stalo jit Casteji. Kdyby tedy fekla, co kici chtela, musil nezbytne pojati proti ni podezkeni, ae vi, co so pied chvili udalo dole.. A potom...

Nechtela domysliti. Cltila prilia urcite. tic by se ztitilo v g ecko, co se podivnou hrou jit zd6lo no dosah ruky.

,(Pokreovani.)

Ve strcdu, doe. 3. dubna 1935.

Chram Usvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky Po obede, kdy spravce odejel, putovaly obe teny po dalaich nakupech. Pani janulovd se site branila. kdy Milena se avadlenou vyjednavala, jak ma, to et ono uaiti. Pkipadalo ji to nernistne a skoro nesitane, aby nosila jemne pra.dio, ale rada ustoupila doetine diktatu. Ve sve dual mela radost, te bttde miti vae tak slicne, protote v jeji dui rostl us onen nepokoj, kter9 zachvacuje term, kdy bliti hodina, ve ktere bude naleteti muti.

Spokojene se vracely a cely veder trvala porada o svatebnim obede a o torn, jak po sriatku si domov zakidi. Statkakka, ze se ji bude po hospodakstvi stS7skati, to mnoho ?Ailed,* ale Milena v jakesi bujne veselosti ji akadlila a Ulla, jak jim bude doma krasne a jak teprve stane se domov milym ritulkern.

Den po dni utikal, spravce obden byl v Ra tyni, nespokojoval se vaak pouhou navatevou, ale po vestal cast naystevy venku po hospodarstvi ptechazel, od aafele dal si vylotiti, jakeho druhu to ktere pole je, co tarn 13Srvalo pestovano, jakSani hnojivy hnojeno a jaka sklizeri kde byla. Cinil si poznamky, nic nehanel a o svSich ptiatich planech nic ne• povidal. Porueil, ktere kusy dobytka maji se postaviti aby byly ptikrmovany k prodeji, a take nekolik koni ze na pfiati trh povedou.

"Spatne jsem hospodatila?" ptala se ho pani kdy se domri vracel.

"Ne, na tent' pkimo vStborne, mnohy hospodat a keknu pkimo, mnohy hospodaksky fikednik mohl by si vzlti pkiklad. Ale v neeem to bylo piilis staromodni a nedocililo se ta,koveho vYtetku, jako se mute dociliti. To se vaak velmi brzy napravi, do roka pobehne vae vesele. At bude jednou hezky den, vezmu to s sebou a vylotim ti vae."

"Mne ne?" smala se Milena.

"Mutes take s nami jiti, neuakocli, poznaa-li vae, protote nikdo nikdy nevi, kdy bude novS7 ch skuaenosti pottebovati. Statek pattil rodine Janulove, a doufam, to ji zase bude pa"Nernam takovou povahu jako matinka a ostatne mam pro sebe dost."

"Nebudeme se pi'iti, budoucnost je nezno,ma,, a bylo by detinske, abychom staveli nova hrady, kdy nevime, co s nami bude. Moje zasada je, ze katdS7 se ma vaemu naueiti, k dem ma pfiletitost, protote se nevi, kdy toho mute potkebovati. Nu, za tti dny budu zde trvale a budu rad, at svilj dvilr zitra odevzdam. Rada se pokouael pkimeti mne, abych Ratyni pronajal a s Olgou se na panstvi odstehoval. Nabizel mi, to mne udini svSrm zastupcern a zvfai mrij plat, ale poclekoval jsem se mu .Zde budeme v klidu 2iti, ale na panstvi dostali bychom se do vosiho hnizda intrik."

"Neala bych tam i kdybys chtel," ozvala se statkakka rozhodne. "Vim to doloke od otce, jak to chodi na panstvich a co vedouci rikednik zkusi. Prot bychom sloutili a o cizi zajmy se starali, maine-li sve vlastni hnizdo a svitj vlastni chieb."

"Zajiste, zde budeme klidne titi na svem, a nepotka-li nas nejake neatesti, hlavne ztrata zdravi, dolake nam bude."

"Ale na ples v zime pojedeme?" pobizela Milena.

"Samo sebou se rozumi, nejen ty, ale maminka musi take. Aspori ji ukatu svetu a pochlubim se ji."

"Budou videti starou term," bramila se durdive.

"Kdyt starou, tedy starou se starSim mutem."

Vesele se rozchazeli. Spravce namel ut sem pfijiti at o sriatku. Pohnute se se svou pflati tomi touch a Milene dojat domlouval, a-

vEsTritit matte v techto ruanSrch dnech pomohla..

Rano pkijely povozy s nabytkem, ktery si spravce ze sveho bytu ponechal, a aekoliv poslal dostatek delniku,, byl pkece chvat az do odpoledne. Neco nabytku se postavilo do pokojii a zbytek slotili na ptidu.

Pozde v noci ulehala pani Olga. Byla unavena, ale vice net rinava znepokojovalo ji vedomi, ze zitra bude uz provdana a zaene titi novy oddil, tivota. Vim rortouteni ji chvilemi rozpalovala, ptedstavovala si chvile rozkoae, ktere ji oeekavaji, ale take stare obavy se hlasily. Nebyla, si jista, dobfe a budeii jeji krok at'astrrST. Obavy se ji hrnuly do hlavy, na sve dvery vzpoininala a yyditala si, ze je snad sobecka, pamatujic na sebe a ne na (Mt. Take ji napadala Milenou tartan' pronesena domnenka, ze bude jeate snad dite, a ttebate vidy ji pki to mytience sladce zatrnulo, desila se, ze se ji svet vysmeje ate dcery ji nikdy toho neodpusti. Bylo po prilnoci, kdy se ji oei zavtely, aby easnS?m jitrem se probouzela, a at starostlive se oblekala, aby pled pkichodem hosti v dome vae nutne zafidila.

Nechala Milenu spati a teprve, kdy byla snidane hotova, donesla ji kavu k posteli. jsi ut vzharur divila se Milena do illtova vyspala. "Co jsem to delala, ze jsem zaspala? Nebudea snad hotova yeas a bude 2ma,tek."

"Zadnfr zmatek riebude, vaechno bude v pokadku. Vsichni ut,jsou vzhilru, zaridila jsem prace a piljdu se oblekati. M se nasnidaa, take se oblekni. Venku bude krasny den, mlha Teti na dolicich a na den bude krasne."

"Protote se budes ty vdear ati. Kraj to mel rad a chysta se to uvitati. Maminko, ty 13udeg at'astna a ja jsem tolik raft!"

"Ket bys dobte prorokovala; snad bych noye zklamani neptetila. A budu-li ja at'astna, i ty bude at'astna. Nic to to nemrzi, to se vdavam?"

"Maminko, netrap inner zvolala a zavear y -atsekolmhrdatein,vroucjielovala. Pani Ja,nuloyou slzy polily ale jeji oblieej byl at'astmi. Pomodlila se s Milenott potom ut je obe horeeka pkiprav zachvatila.

Dum byl jako ale kdy pkijel prvni Popelik, byl ut vaude pokadek. Olga byla uz obleeena a Milena s pSrchou ukazavala na matku.

"Neradila jsem ji dobke? Nevypada jako deveatko? At' nekdo kekne, to je ji vic net tkicet let; slept' by musil "Hezky ji to sluai, mam radost," souhlasil a netne svou nevestu libal. "Budu vedle ni vypadati jako stars? pan."

"Ty? Ty jsi take jako mladik, mnoho miadYch pane musilo by ti ustoupiti. A mne netikate tadnST nic." "robe neni tteba lichotiti, jsi jako kytiaka. A jak jsi doma tn.:1200'1a a jake maa jasne oei. To asi proto, te bude na svathe tak miadS7, hezkS? svedek."

"Co je mi po torn, je to svedek a ne mla denec a ma ut jiste vyhiednutou nejakou mestskou sleenu. ani si ho nevhmnu."

"Nu, nu, jen se nedurdi, nesluai ti to, a bud' k nemu pozorna. Start pan natal by ti potom driel kazani."

"Nebojim se ho!" zvolala rozjakene a odbehla, protote venku zahreely tamer soueasne dva koeary. Pan rada a pan doktor Zdislav Keklik pkijitdeli. Pan rada vypadal jako nejaky start' kavalir a Zdislav byl jako skutee'ny miady lev salon& Spravce sebehl je uvitati a vedl je do salonu, kde eekala pani Olga s Milenou. Kdy2 spravce je pkedstavil, rada velmi obtadne polibil ruku statkakeinu a zkuaeriSrm pohledem ji zmetiv, poobratil se ke pravci.

"Ted' se yam nedivim, to jste zanechai kniteci slutby a gel do Ratyne," povidal nasladle. "Vase pani je krasavice."

"Dekuji za poklonu, ktera je v den sriatku pkirozene., ale etykicetileta Lena neni ut krasavici,"odpovidala pani Olga s rismevem.

"Pardon, krasa se nemeki podle let," odpo-

Strana 11 royal rada, trepaje rukou. "Jsou dvacetilete stakeny, aspori zevnejakem, a etykicetilete, krasky. Milo vette, 13Srval jsem za mlada dobrSrm znalcem a jeate dnes se rad po sliene pani ohlednu. To to je vase dceruaka? Nemotno! Vypada jako vase mladai sestra."

TJklonil se Milene a podal ji ruku, kterou na chvili ye sve podrtel.

"Kdybych mei svobodneho syna, jeate dries bych ho s vami zasnoubil. Jste jako poupe vedie rotkvetajici rule. Krasne jste to, pane spravce, chytil, vekim yam, to bude v takoye spoleenosti lepe, net plahoeit se po knizecich dvorech a zlobit se s cizi eeladkou."

Miadeho notate znal z kancelate strSicovy a zadal se ho vyptavati na strSrce. Slyae, to je v Plzni, vykladal, jak v miadaich letech Cast° v Plzni byl a ktere ritedniky na blizko zna.

Pani Olga pobidla 'Amy, aby all do jidelny vypiti elaku vina, jelikot do kostela jeate Casu dost. Pan rada nepohrdl, posadil se pohodine vedle pani Olgy a meal vykladati o svS7ch zkuaenostech ye zdejai krajine.

Zatim notak staff s Milenou, snate se ji pobaviti. Byla trochu nervosni a nemohla se mu dobte do tvate divati. Nechtela laSti nezdvokilou, ale marne mueila svou hlavu pkemitanim, co zdvottleho mu kici. At kdy usedla vedie nth° do koearu, otivila. Kone rychle po utuhle caste beteli a proroctvi o peknera dni se vypinilo. Site siunce vypadalo jako ospale a nehtalo, kraj vypadal veselejai.

"Mate zde skuteene krasne," horoval dok tor Zdisla y . "V late, kdy2 stromy jsou zelene a pole obdelana, musi zde bYti rozkoane." `Je opravdu zde rozkoSne," ptisvedeila take jeji pohled ptehledl kraj. "Vy jste u nas jeate nebyl?"

"V Ratyni jsem dosud nebyl, stry'c obvykle na komise jezdi sam, protote je znam s obyvateistvem a rad si s lidmi popovida. Marnli nekdy chvilku easu, chodivain po silnici mezi lesy, protote je testa schricinejai. NC kdy. kdyt Jo merle prate, jezdivam na den ei dva do Prahy na navatevu rodieri, nebo do divadla se poclivam, v Syrakove je velmi ticho a nudno."

"Toutite tedy po zabavach?"

"Nekdy se mi zachce trochu ruanejaiho tivota, ale abych byl uptimnSlm, nejsem pkitelem takoveho ptekotneho chvatu a ruchu.

Zdet se mi, to lide zbytedne bicuji sve nervy a to vlastne tivot ani nechutnaji. Rad bych obe nejak spojil. Na venku se klidneji tije, je to zdravejai a klidnejai, ale ye meste zase se nasbira vic dojmii. Pro vzdelaneho eloveka je nutno, aby byl s kulturnim tivotem ve spojeni. Myslim, si ze kdyby vedla zdejai krajinou draha, ae by zde bylo zcela snesiteine titi."

"Kupte si automobil, to je nejrychlejai spojeni se svetem."

"Pravda, je to nejrychiejai spojeni, ale take nejdratai. Nejsem tak bohat, abych. si mohl neco takoveho popfati. A mimo to me povolani ani neptipotiati stale jetdeni. Chci-li udrteti kancelak, musim v ni pracovati, takte nil pravidelne pouze nedele zlaSivaji. A samotnemu jezditi se nechce."

"Nemate tadnS?ch znamSlch, kteti by s mi jezditi?"

"ZnamSrch mam dost, ale pkatel mezi nimi malo. Ne133va, radno katclemu drivetovati, jsem opatrnS7, abych si nezjednal pkitele, kterY by mi byl na obtit. Vy snad jste at'astnejai a mate dobre pkitelkyne."

"Ano, mam velmi dobrou pkitelkyni, ktere diivetuji; to je ma matinka."

"Vekim yam, ze sve pani matte pine drivetujete. mai strY'c o ni miuvi s nadaenim.

Mel jsem vaak na mysli jine pkitelkyne, ktere Jsou yam vekem rovny."

"TakovYch ptitellOri, bohutel, nemam a netoutim po nich. Velmi ztidka najde so device, ktere dovede hovokiti o nedem jinem net o nova mode a o znamostech s mutt, to mne nebavi."

"Chcete snad znovu do klaatera?" tart° vol.

(Pokradovani.)

VESTNIK

b'trana 12.

Detski Besidka RUDOVOUSEK.

Nag kocourek, rudovousek, vyvedl nam pekny kousek, ano, vyved' kus!

Nag kocourek, rudovousek, nesned' nam jen husy kousek, on sned' celou hus!

Nag kocourek rozmrzelji, sned' jen husu, nechal zeli, to mu bylo mdle; kdyt jsme se to dovedeli, na g kocourek v gdycky bdely yodel, ae je zie.

Vedel, ze je nebezpeei, ze as husa byla nedi, a on, nezvan, host.

Hned pomyslil na zajedi na cestu v gak mezi keel posledni vzal kost.

J. V. Sladek, PAK JIM NECO VYKLADEJTE!

K. Polman.

Tak ale ted' uz dost! Sednout a ticho! Zopakujeme si nee() z mluvntee. emu jsme se udili?

Prosim, ja to vim, ja to vim.

Tedy nem to prozrad'!

Kde kikame "o", tam pigeme kroutkovand "a". Na pkiklad: Kopic kop.

Je, to neni pravda, tak to neni.

Ano, je to tak!

A neni a neni, ze ne, pane Often?

Prosim, neni to pravda, von ho Kopic ne kop. On ani nehral, von u g je voddelanej.

To Bufka ho kop.

Koho?

A ne, nekop. Bufku kopli, voni vtdycky vod Aefka stragne surovej.

A Polabanisti take, jen se jich nezastavej, tuhle tam pferazili jednomu d ye gebra.

Prosim, to on ma vztek, ze jim to vod Aefka vg dycky nandaji a von je stra gnej Fanda Polabakh.

A ty zase vod Aefka. A v ktere tkide hrajete, hed?

Dost, dost, tohie neni tactila mluvnice, si povezte at na ulici.

Prosim ano a vo tom "o" a "A" to jsme meli davno, nekdy na zadatku roku.

Ano, ano!

Ted' ut /name pkecejc v torn, kde lidi kikaji ei, ze tam musi bejt mekke "i''!

Je to neni pravda, prosim, pane Often, pane uditeli ,ja, to vim.

Tak nam to povez!

Kde lide kikaji ej tam piteme tvrdj, Ktere?

TyrdY! Prosim, prosim, ja, mu to keknu.

Tyrde.

Ano, tak je to spravne.

Prosim, ja vim pkiklady.

Tak nam neco povez!

Maminka mi kekla: "Franti gku, podej sejto!"

Ve slove sejto bude tvrde "y", protote maminka kika sejto.

A ne, toneni v tech slovech.

Tady tetneplati.

A 3o, plati, pan ueitel to povidal. Ze je to pravda„ pane ueiteli!

Ne! Honzik ma pravdu, bude tarn make "i".

Prosim, ja vim pkiklad, Sejsel Ma! Je, smejte se, sysel pfece nelita.

A jo ,tatinek kikal, ze ho videl, jak vletel do diry.

A \Tag tatinek kik& sejsel?

Prosim ne, sysel. Ale mel by spravne fikat sejsel, kdyt to je tech slovech.

To ne ,tak to neni.

Ja to vim.

V noel lital sejoek.

Ja ho videl, je takovej maliekel.

Jakjr?

Takovjt rnaliekj7.

A ne, ten je jegte vetgi net holub. Jako slepice.

Prosim, na g tatinek ho zasttelil.

To neni pravda, prosim, on postkelll yyra.

Prasim, melo by se kikat vejra.

To neni pravda, v nabotenstvi je v ueeb nici vira s mekkjim "i" a tam to je jiste dobke.

Prosim sejra, tam pigeme tvrde "y".

Fuj, ten smrdi, ja bych to nejed'!

At' si smrdi, ale tvrde "y" tam pi geme. ze jo, pane uditel?

Vtdyt' je to 'v tech slovech, ktera mate a-met.

Prosim, tady nekdo zapacha.

To snad se ti jen zda, ze jsme mluvili o torn Prosim ne, tady to citim easteji, i kdyt vo sejru nemluvime.

Prosim, tuhle Tonda vo mne psal na pisek, ze jsem prase.

A ne, to neni pravda, von mi nadaval hovado.

S tim se nebudeme ted' zdr govat. Znstanete oba po Skole, vy gettime to. Ze umite takoye veci na jedniCku, to vim, radeji mi, Tondo, povez ktere "i" bys napsal ye Move pisek.

Tyrde.

Prod?

Protote Tide fikaji pejsek.

Je, to neni pravda ,tak to neni.

Prosim, to na g Rek nam segral •housata.

To ale my mame kozla, ten by vas, pane eiteli, potrkal.

Ja bych se mu nedal.

Vlastiveda by byla lepti ne g mluvnice.

Ano, Horymirilv skok nebo Divel valka. To byla legrace.

Anebo chodit po meste a psat si na listedek, jak se jmenuji ulice. To je psina.

Tady nada neeim stkill.

To Dalibor ma takovou trubieku a fouka z ni rejgi.

Dej to sem!

Kde jsi ji vzal?

Ja ji dostal vod Tondy za kanara.

A kde jsi vzal kandra?

Prosim, van nam chcip.

A ty, Tondo, kde jsi vzal trubieltu?

Mne ji dal Honzik za takovej vozejCek, von kikal, ze si do nej zapkahne my gi, ze uz voprate ma.

A kde ty jsi sebral vozejCek? Prosim, ja ho dostal vod Ferdy za havrana.

Von se nazobal morolu a byl votravenej.

To neni pravda, prosim, von kdyt si na zlodeji a raubiki tak...

Na koho?

Na zlodeje a raubite.

Prosim, von byl za to bit, a ja mu to p•eju.

Chyba! Rikame pfeji.

A ne, pan president kekl v radju: "Ja vain pfeju mnoho zdravi" a on to pfece vi, kdyt je presidentem, ne?

Prosim, von toho havrana dostal vod...

Dost, dost. Tohle bychom nevy gettili ani za hodinu.

Rozdejte segity a budeme nsat.

Novohrad, Tex. ftid Novohrad Cis. 3.

Cteni brat1!

Timto jste tadani, aby jste se do pkigti schOze co mono v nejvettim poetu dostavili, neb mame dulegite jednani stran opravy spolkove sine a jine zalegitosti jsou je gte k projednani, a take fidetni vYbor je tadan, aby se do schitze dostavil a svoji povinnost Schtize se odbYva, prvni nedeli v dubnu o 2. hod. odpoledne.

S bratrskSrm pozdravem,, Adolf J, Mika. Tat

stredu, dne 3. dubna 1935.

eiTANKA RYBA. Rybai chyta ryby ve yodich, a rnivel kapry v eerstye vode ye yanach, aby mu nelekly a procla yi je podle vahy. Kapr ye vod poploutverni polyka vodu a pod Skielema ji zase vyw:=,uiti, K.dyi se vezme ka.pr z vody, hizit sebou a protoie ma hladke iupiny, vysmekne.

SF,a dna se z Nedy l iva kapr jen malo yelik5rch gupin a i ty snadno ztraci, proto se jrnenuje Telo kapra kapr chladi, mat' studenou krev v sober . Hiasu iadne:ho neyydati, je nemy. Aviak i nema ryba citi, kdyi ji neldo *line a proto sebou heal. Kdyi u nas zabiji rybu' tesim se, ze dostanu z ni nadnwite dva rnechkiky. ty bouchaji, jak se na ne g ame nebo uhodi.

Nekterk'i ryba ma v sobe vajieka, jikry z nichi se dela dobra rybi. pole yka. Jirn rad maso z kapra, ale mivim strach, abych nepolkl n ekt er ou tenkou kost' jich je mnoho v rybim maw. Ryby chytaji se na udici nebo do site.

V moil chytaji se velike a ✓zicne ryby, z nichi lososi Udi se neb jsou se nak 1 _aji do konvic.

Ttad Prapor Magnolia Cis. Mili bratki a sestry!

Vg ecky vas svolavam do pki g ti schuze, ktera bude zase jak obydejne prvni near: v dubnu odpoledne, ye dye hodiny.

NaS organisator bratr Frank Kadanka z Corpus Christi nas navStivi v teto te-dy se dostavte vaichni.

S bratrskYm pozdravem, Mrs, Albina Balcar.

Ve sttedu, dne 3. dubna 1935 .

IIMeam mow/ .1011.0■0-0110.111110.010.411M01111.0•111111.0 ■ 01111•..

Ne

Meng 07/

/0

roene, ptipoeitavali jsme a rozde lovali jsme pololetne jako divider= du podilniktim na gi krajanske LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Nage solidnost a stabilita eini podily nagich podilniku velmi dobrymi jistinami, jeg svou stoprocentni hodnotu podrgely i v nejteg:§ich obdobich hospodatske tisne. liberty Loan and Building Association po devet let sveho trvani vyplacela vidy nejvyggi mo'g nou dividendu a jeji podilni jistiny, tifikaty, svou hodnotu v gdy podrgely, mely vgdy svou Jistotu a hodnotu.

Porovnejte je s jinYmi druhy investic a shledate, 'ge se osveddily a jsou terni nejodporuditelnej gimi, zvlagte nyni, kdy je ji g patrnYm vzrust cen nemovitYch, zvelebenYch majetkO, ktere kryji ky na ne nami udinene.

Dopigte si o dalSi podrobnosti.

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Prvni deskoslovenske pajdovni a stavebni drugstvo v Texasu.

823 Banker's Mortgage Building, Houston, Texas.

11.0•1111041•1111111 ■ 04:111.041111:111,4•111-0111111.0•111124.610.0.004

Kvetiny z gumy. Jedne tc•varne v Leningrade se podatilo technicdokonalYm zpusobem zhotoViti umele kvetiny z gumy. Prozatim jest zatizena jen vYroba rail a karafiatt. Tvar a barva kvetft a jsou tak ptirozene, ge umele kvetiny bude tegko rozeznat od pravYch. Zptsob barveni jest phsnYrn _vYrobnim tajemstvim. Na zdokonaleni umelYch kvetin se pilne pracuje, aby umele. kvetina mela take pattienou vani. Pro rune byl k tomu heelu objednan z Bulharska zylaatni druh rO goveho 0leje.

—a Vynalez, ktery zr‘rgil bezgednost drab. Odbor pro udrgovani drahy v Novem Byclgove sestrojil, jak oznamuji Cs. "2eleznieni listy", novY jednoduchY, levnY ptistroj. Je to aparat na trat'mistrovskem kole namontovany, kterY za jizdy stale ukazuje trat'mistrovi rozchod ( g itku) koleji a na milimetrovem papirovem prou gku tento rozchod

NASTUZENI

KASEL!

Cleveland, 0. 15. btez. t. r.

Mrs. H. Anderson, 3341 E. 145 St., napsala,: Jakmile muj mug dostane z chlazeni ka gel, dam mu na prsa z Nonat naplast' a v nekolika dnech je po ka gli. Mam Nonat davno vyzkousenou Asi pted 18 roky muj malY bratr mel kagel.

Kdyg kagdou medicinu hned gyre,til, povidal: Maminko dejte mi flg,str z Nonat. A to pomohia. Nyni i v me rodine na ka gdou bolest ji poug ivame. Ta namugettila mnoho penez, ktere by jive leky stab/.

Na suche bolesti nedava se ne,plast dokud prvni na tele dr gi. Praye, mast' je s timto Trade Mark:

Bolave Dame Daji Se Vyhojit!

Nebudete se bati za,sme.ti se po poutiti LETO'S PYORHEA REMEDY. Tato preparace jest pougivana a odporudena delnymi zubnimi lekati a jiste pomage. Vrati se penize, kdyg. neporrrage. Ve va gi lekarne neb LETO REMEDY CO., Box 15,, San Antonio, Texas.

Strang, 13

VESTNIK

NONAT a& fr. . Cie Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, maji pigte ptimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., P. 0. B. 285, Altadena, California.

ve forme ktivky registruje. Ph torn pochazkate usnadnena, ponevadti jevi se projeta, deka na grout- by odpadlo Caste ohYbani ph meku v metitku 1:1000, kde gto roz- teni rozchodu a ptevy geni koletedy zmeny rozchodu, je- je, ph eemg vYsledky museji byvi se v metitku ptirozenem. Kro- ti ktidou na kolejnich zaznameme toho ma kolo je gte zatizeni, navany, nYbrt byla by take zvy gektere trat`mistrovi umogriuje ry- na bezpeenost geleznidni dopravy, chle a snadno na kaidern mist4 ponevadg se ph tom mefi rozchod zjistit ptevY geni koleje, anig musi na kaidem miste koleje, co g se s kola sestoupit. Pougivanim to- dosud delati nemohlo. Ptistroj je hoto phstroje byla by nejen slu g- pomerne levnY a bude ph seriove ba trat'mistru, stragnika trati a vYrobe stat nekolik set korun.

•:•.111111.0•111111.0•11.1141.04011.41•11•0411111■00111.0411111.411110.11111.0.11111■1

CELO-NOtNi

Tanecni Zabava V "LEGION" PARKU

BELLVILLE V SOBOTU VEtER, 6. DUBNA Hudbu obstaraji dva nejpopularnej gi orchestry z okresu Austin

"Happy Cousins" od 8 do 11:15 hod.

"Rudy's Orchestr" z Bellville, od 12 do 4:00 hodin rano Smigene, hudba po 11:30.

Jste laskave zvani, byste se siteastnili teto celo-noeni taneeni zabavy a pobavili jste se meal ptateli, kteti se dostavi na mile z daleka. Nejlep gi hudba, dobra podlaha, dostatek mista k tandeni.

Vstupne: 25 centtl za osobu, ktere vas opravimje k tanci go celou noc.

DRAMATICKY ODBOR TEL. JEDNOTA SOKOL V DALLAS, TEXAS sehraje

2IIKA

V NEDELI, DNE DUBNA 1935

01001.1•■•■••,■■■"*.

o 4:00 hodine ndpoledne

tad "Tokrok Houstonu" oznamuje vgem pfiznivcum, ge jeho nova budova jest odevzdana svemu heelu. 2adame vgechny ptiznivce u glechtilYch zabav a divadel, by neopomenuli sledovati oznameni ve Vestniku pti ptilegitosti nas nav gtivili pti progra.mech jak nasleduji:

V sobotu, 6. dubna. Banket poiaoraladinou us.,1.11101111•11MMICI

V nedeli, 7. dubna. TafIe 6n1 zabava.

Lleinkuje Zatopek Orchestra.

Dalgi oznimeni bude nisledovati Pkijd'te vgichni, stati i mladi a rudime yam, ge budete odchazeti domu s uspokojenim a budeme se tesit z va gi ptigti navgtevy. V budove najdete v gechno k vagemu pobaveni, vzornou a aslu gnou obsiuhu jak u obeerstveni tak i v kuchyni vas sestry s ochotou obslou gi. Tegime se na va gi navgtevu.

Jed'te na 20 a Studewood a jste u sine.

Zabavni virbor.

e Fort Worth v Sokoloyne

y

divadelni ptedstaveni

"TULACKA KREV" Lidova hra se zpevy a tanci o ttech jednanich.

Regii tidi br. Lud. TobernY. Napsal: Karel Fott.

Doprovod na plane — ses. Olga Krutilkova.

OSOBY: Neprag, hostinskY br. Mira Jureik Marie, jeho gena pi. Baena Valeikova Jenik, jeho syn br. Lud.• TobernY Verunka, tuladka ses. Marie Kraftova Viktora, statica' br. Jos. Mica jeho syn br. Jos. Jurdak Pi. Vagikova z Prahy ses. Marie Vandurova Milada, jeji dcera ses. Mary Macova Vendelin Behounek, brusid br. Vac. Kueera Kalfus, starosta oboe pan Vavfin Drobil Martin, obecni stra gnik br. Fr. 8ebestik Vagek, deledin br. Ben Ptevratil ml.

Anidka, devedka ses. Marie Toberna ml.

Dej odehrava se v zapadle vesniece na Plzehsku.

ZACATEK VE 4 HODINY ODPOLEDNE Veder taneeni zabava Spoleone, veeete — chutna jidla a fizne napoje.

Vstupne: 35c osoba.

Hudba Sokolska.

Uctive zve, PORADAJICI

Strana 14.

YESTNIK

HLiDKA ZEN STRACH PEED ZUBNIM LEKAEEM. Mile* Mila natikal, to ho boll zoubek.

Kdyi se to opakovalo easteji, rozhodla se marnieka, ze s nim pujde k'zubnimu lekari, nebot' i prvni zoubky, tak 'zvane mleene, vytaduji peee, a je-li potteba, i lekatskeho ogetteni. • Mamieka s tatiekem se radili, jak to zatidit, aby maleho klueinu, kterY je pornerne zhYekan a ponekud nervosni a dosud s lekatern neptigel do styku, co motna bez strachu a rortileni gel k vlenbeen6 obavanemn zubnimu lekati.

Ale zdatilo se to nad oeekavani!

Jednoho ra.na tekla mamieka Mi l ovi: "Airs, ty mtij malt' hogitku, to to boll east° zoubek? To se mi nijak nelibi a prat° piljdeme dnes odpoledne nav gtivit strYeka zubniho lekate. Vig ptec dobte, j e to ten, kterY rnamiece vtdy pomohl, kdy2 ji bolel zoubek. 2e mam pravdu?"

A pak mu vysvetlovala zpirsobem, ktery yhovoval jeho detskemu rozoumku, jak se zuby piombuji a te ye spravenem zoubku nebude jit miti tadnYch bolesti. "Milo, music vsak sedet pekne tile, jinak by ti strYeek nemohl pomoci"atd. — Nijak mu v gak mamieka, nezatajila, te ei gteni zoubkil ponekud boli!

"A budeg-li zpilsobnY a bude g-li pane drlet, koupim ti neco pekneho," tekla nakonec. Dival se v prve chvili po mamiece trochu Uzkostlive a nedilvetive, pak se mu v odkach zablYsklo a po del gim ptemYgleni prohlasil: "Mamitko, budu drtet zcela ti ge, pan doktor by si jinak rnyslil, to jsem rniminko!"

Kdyt rnamieka ptivedla Milu k pa.nu doktorovi a seznamila je oboustranne, Mila zeela hrdinne si vylezl sam na operaeni ridli po cliikladne prohlidce. Pusu otevtel, dal si zoubky prohlednout a tazal se, co s nim pan doktor bude Mat. Lekat byl ztejrne prekvapen, a to velmi ptijemne, nebot' byl pa,trne ptili g zvyklY, tak mall caparti strachy tropili valy velkY natek. Ale malt' Mila dodrtel, co byl slibil.

Byl stateenY. Arcit', freel katdeho nastroje, kterY lekat vzal do ruky, si dal klueina vysvetliti. "StrYeek zubat" milerad uspokojoval jeho zvedavost.

Maly hrdina si dal vyvrtat tt. zoubky a klidne si je dal vyplombovat. Mnohemu dospelemu mohl bYt pilkladem.

Proto nernaji rodiee deti lekatem stragit.

Naopak mail jim vysvetlit, ze "strYeek lekat" jim pomfite od bolesti. Mirnou domluvou a vyvracenim motnasti, te by to bolero, ulehei lekati praci a diteti jen poslouti.

Marie Preisova.

N

El Campo, Texas.

• Ctend redakce a v gichni etouci Vestnik!

Vyzvan jsa sestrou Johankou z Rogers, bych jako take tentonoc, do Hlidky Gen neco povedel, to jsem tady! Ale hned sestte Johance najdu, ne chybieku, ale stragnou chybu, a to — to eerno-okYm deveattim se ve tme sviti oci, jako kocourovi — tam je ta strains chyba! Kdyt tenskeho rodu, melo spravne stall — jako koekam! Motna, to si toho nikdo nepov giml, ale vite, ja chci mit vgecko akorat, aby to pasovalo.

Kdybych mel do Z. enske Hlidky neco povidat, to bych mel take neco vedet o tenske »rad, ate vim, to je jiste, jinak bych nebyl vybizen. Ze s detmi znam zachazet, to ut vite z toho, jak jsem bratru Luka gi naznaCii, ze nejsem jako ten start' Pepik s temi Kaeami. Ze se ye vateni stra gne yyznam, to se nebudu chvalit, ale takto vejce na tvrdo uvatit trefim, a je g te tak ledacos, jako kafe atd. Kdysi bYvala moje prate nadobi um'vat, ale vet g inou utirat, ale ted', co se stal kdysi ten kluk Eman mutern a tatikem, jsou s nami potAd pohromade, tak ted' ke kuchy-

m mne nenechaji ani pfignupnout. Ovgem, ja mirumilovny, nasilim se tam netlaeim.

Ostatne mam dost prace "vartovat" deti.. Ze ismo kdysi s Ernanem, terikrate klukem, kdy2, vase mama byla u dcery na dalekern severozachode, kdez Cekali kluka a sklaplo jim, byla to dcera, a to u2 druha. Mama o torn rada J.yklada, jak sedala v El Campo na vlak, jak jsem, slzel, nekdo by ttebas tekl radosti, ale la opravdove, to Ilia vette! Kdyt ptijela do Rosenberg, vlak byl opozden, musela eekat nekolik hodin, a pti torn pada]. snih. Dodam, ze u nas v El Campo sni p nepadal, ale bylo (lost zima. Ptijela do Fort Worth, ut bylo vie pod snehem a poledovatice, a jeli dale k Chillicatte, kde koneila jeji teleznieni testa. Sttechy teleznienich vorti byly pokryte snehem a tarn svitilo slunce. Jaky to rozdil!

Jo paneeku, z Chinicotte, kdet pro ma'am zet' Vilem s bratrem ptijeli, jeti na kate 60 mil v noci, a kdyt ptijitdeli k domovu, meal padat snih a padal celou noc. Rano to bylo vge pod snehem. Mama pravila, ze jell pies jakYsi novepostaveny most, te museli Platit mkt() dolar, a jak jeli tam, museli Platt take dolar. Ja bych se jim byl vykaglal. dat jim dva dolary! Mne by to byli museli udelat za $1.50 jako "rauntrip". Ale jako kdy2 takovi si neumi na takove kramy zajit. Tak jako mama je tam, a ostatek ut nebudu povidat. Ted' zas jsme s Emanem doma a haspodatime dlouhe tti mesice sami. Ja kuchtil.

To se vi, to jsme nenabirali mnoho na sadale take jsme hladern neumteli, jinak by jsme tady nebyli, a haspodatili jsme vYborne'.

Jednu vec, co si nemuteme vysvetlit je to, ze jsme vyrejzovali ptes dve ste kutat, a co by jste na to tekli, vet ginou same kohoutky!

Nekdo rika, ze jsme vybirali ty nejvet gi vejce k nasade, ale take nekdy si myslim, kdo vi naposled, jestli to neudelalo, te pti torn nebyla tenska.! Pti prani pradla, to jsem jit kdysi tekl, te k vfili tomu aby se tekio, u Bartogfi mutskY co maji pradla, ja kaidY tYden vyvesil pradlo na drat, jete to, co mama vyprala. Ted' ut bych to neudelal, protote si na tu chvalu ut tak nepotrpim.

V zahradce ted', kdyt mama veter ei v noci pH mesidku `struts", a zaleva, ja, se vadim: Ma kozla, co tam paid MAO Eman tikava,: "Vgak Vy, jak mamka byla na zapade, Vy jste zaleval v zahradce 'lady at do 11 hodin v noci".

Jegte toto sestte Johance, s tema ternookYmi fazolemi -- co pletu — minim deveaty.

To vzalo zaeatek asi pted dvema neb ttemi roky, kdyi sleena Macikova, z Grisrnan, mne Bala hadat, kdyt jsem tak chytrY, abych hadal, co jim jako Mikula g clones' neb nadelil!

Ja hadal, bud' holku nebo kluka! To jsem jako sleenu neuspokojil. Po druhe nabidka byla jeji podobenka, kdyi uhadnu, jak to pojmenovali. Dale, abych hadal jak je star, ale vlastne, kolik je mica jejimu deseti letemu brattielu. To ja. tku: "Mamo, pojd', dame vgechen figtron dohromady, via podobenka, ta ua bode stat za to, a bude tvoje, Tak jako jsme hadali, te ten malt', co ten Mikula g nadelil, je oga.rek, pojmenovali ho, jestli se ted' nem y' lim, Jindtigek, a ten lOti let' brattieek, te jestli se zas nemYlim, Karlik; vite jaka je pamet' na starost. Tak se nam zdalo, te jsme spravne vae uhadli a na ptidavek jsme i udali sleeny stall. Ono to jako melo bYt 2cet, ale v gak vite, jak to ted' chodi, udelali jsme to 8nact, aby to nebylo moc, ani mai°, ale tak akorat. Sleenu jsme uspokojili, slibu dostala, poslala jeji peknou eernookou podobenku. Od toho easu ptestala do Detske Besidky dopisovat. Radi by jsme vedeli, jestli se ut take "otentovala,", nebo je je gte svoje to tak nebo tak, at' da o bodna? At' sobe vedet! Vite, mne na tom nezitleti, ale na ge mama je takova zvedava, ale netikejte ji to, to jsem to na ni povedel, ji by to nebylo "akorat recht"!

Kdyt do Zenske Hlidky, to take, te naae mama si chvali zahradku, a Mira: Podiv se, jak mne to tam v gecko pekne roste!" Ale ja zas tikam: "Kdo ti to v gecko pane pHpravil?!,

a

Ve st •edu, dne 3. dubna 1935.

Z polske Vol es RED 6 lety slygel jsem jednou v Dubne na, Volyni krasnou eeskou koledu zpivanou Rusy. Jiste kdybychom ted' poprosili nektereho taka, aby nam zazpival nejakou deskou koledu, stal by pted nami se svegenou hlavou a mleel by; poprosili-li bychom 'to o nejakou jinou, ihned yam spusti "Bog sie rodzi, noc truchleje..."'

A ei je to vinou, to naae Ceske dite nezna Ceske pisne? Jsme tomu easteene vinni my Cechove, ponevadt stalyrn zapasem o chleb vezdej gi jsou naae deti pripravovany o vychovani doma. Je gte dnes, mluvi-li se v Ceskoslovensku o Ce gich na Volyni, mluvi se o bohatYch kolonistech, kteti prY tam dostali od ruske vlady pildu zdarma a mimo to dostali jeate mnoho vYsad. Na gi dedove zde mohli sice za mal' peniz koupiti si hodne pudy, ale zapomina, se na to, v jakem stavu tenkrate byla volyriska, krajina, zapomina se, to orne pudy zde bylo velice mak), to cele tti petiny byly porostle ktovinami a pokryty batinami. Co potu naaich den a otcti vsaklo se do teto zeme, net byla ptivedena do dne g -nihostavu!

Koloniste pracovali dale, zatizovali zase sva hospodatstvi, a kdyt se jit trochu staveli na nohy, ptigla nova rana: krise, a tak stali na holiekach.

Tak jsme dospeli k tomu,ze volyriskY gkolni kurator pronesl o nas vetu: "Cechove jsou stale jeate na Volyni v poptedi kultury hospodatske, ale nikoli kultury duchovni." Co zna mena to "jeate"? Z toho je zjevnYm, co se neekava ad nas i po strance hospodatske.

Mar: jeate 22 gkol, kde je vetaina eeskYch deti, v nicht vSak Ceske dite za celou gkolni dobu neslygi ani slava eeskeho. Vezmete na ptiklad osady Dembrovku, kde na 61 akolnich (eti ptipada 60 eeskYch, Martinovku, kde vaech 50 deti je eeskYch, Podcurkov a Sofievku, kde mezi Akblnimi detmi neni ani jedno jine narodnosti net Ceske. A jak je tomu na jinYch gkolach, kde se vyueuje 6e gtine jako ptedmetu bud' povinne nebo nepovinne? Zde na sedrni gkolach vyueuji 6e gtine Polaci, na dvou Ukrajinci a na jedne Nemec. Mame jen 13 obecnYch gkol eeskYch (pane ptirovnani s 11 polskYmi megt'ankarni, 91 obecnYmi a 1 gymnasiem polskYm v CSR.). Je tedy samortejmYm, ae takovY tak, ktery ma vedomosti nabYvati jen v palatine, nemute se naueiti vgemu, ponevadt dlouho to trva,, net takove Ceske dite dovede rozumeti tomu. •co mu pan ueitel povi polsky.

Nedivme se tedy, te Ceske dite si radeji zazpiva jinou pisen, jen ne Ceskou, protote ji proste neumi.

Vl. Knop.

Rad bych, kdyby se sestra Johanka podepsala pravYm jmenem. Vite, kdyt ja tak nekdy ra.zuji a jel nahodou skrz Rogers, a napadlo mi zastavit se na koflik kafieka, dehot jsem milovnik, a tak vite, ptat se na pi. Johanku, asi by mne zaala chut' na kafieko, ale jinak bych zakousl, to se vi, kdyby byl, i do makovniku!

Upozorfruji, panove v redakci, te tato nejsou tadne pletky, a tak to nehazejte 'nazi chlapske dopisy, ale dejte to pane do 2enske Hlidky!

Pi. Mikeskova z Caldwell take udelala Bartog& puntik, cot je "6 kej"! Strojime se do Caldwell na "korthaus", optat se tech chlapcii, prot nam ten tax tak odhaduji vysoko?

Jestli figruji na tu olejovou studnu, co no.

Kralovem vrtaji, tak bych ani nemuk, ohzvlagt' kdyby to tarn vyletelo do "luftu".

Bratr Senkytik mne vybidl, abych s nim jel do Nelsonville, neb tam kdesi, a pak do Jourdanton a San Antonio, tak 'aufpasujte", jak budeme ptijitdet, budeme troubit!

Vetginou korna se v poli zelend i baying se zatina tadkovat. Motna, net toto budete eisti, bude na kopani.

Pozdrav a na zdar! vSem Ctoucim toto, Jos. Barton.

Strana 15

VESTNiK

Ve sttedu, dne 3. dubna 1935.

Wilson & Flruglia

Porad'te a obrat'te se na nas, kdykoliv se zajimate o rnajetek a pozemky, nalezajici se kolem Littlefield a v okolnich okresech.

Box No. 204, West of Post Office Bldg., LITTLEFIELD, TEXAS.

EMIL J.MOTIS ES111' PRAVNIK Office nad NARODNI EANKOU Plee dYty, posledni rale, ptehlai abstrakty, zastava soudy vSude.

Porady, ptfeky, notatstvi.

Yoakum, Texas.

GEO.E.KACIR PRAvNix Vvtiznie veiker6 soudni a nravni zaleiitosti. abstrakty. nosledni vale. atd.

WEST. Telefon 146.

TEXAS

C.H.Chernosk PRAVNIK

Vyfizuje ve§kere soudni zfilditosti firadovna: 821 Bankers Mortgage Building. des ulici nauroti Kress Wove HOUSTON. TEXAS.

A. A. LEgliCAlt. ESKt PRAVNIK, Vytizuje veekere soudni a pra y -nizaletosi,pledniva td.

Telefon - Fx. 2345.

Doma telefon -- H. 5309 1206 Texas Ave. HOUSTON, TEXAS.

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni itstav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu. Levne ceny jsou naei zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohfebni elenem S. P. J. S. T. - Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT &ski, jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

NejlepAi soudkove a lahvove pivo, retzne druhy vina a doutniky.

Miuvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaetni stoly pro rodiny.

)ZNAMENI fimwri Os. 2222. DO Zyyiujte 2238. VOETIVIO. 2222. Marie Rohaii od i-adu Bratit Svobody cis. 67. zemiela dne 23. 'Mora 1935, v stati 78 letech, nasledkem se glosti vekem. K Jednote ptistoupila 1. eervence 1897. tislo certefikatu 18528. a dle stanov opravnena jest k podpote v east& $250.00 2223. St. gkrla od tadu San Jacinto cis. 91. zeintel dne 26. ra 1935, star jsa 43 roku, na rakovinu. K Jednote ptistoupil 19. pros. 1917. Isla certefikatu A-15040 a B-554. a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $2500.00.

2225. Aneika Polieek od tadu Cechoslovan eis. ' 40., zemiela dne 26. &lora 1935, v stati 50 letech, na rakovinu. K Jednote ptistoupila 14. dervna 1908. tislo certefikatu 4318. a dle stanov opravnena, jest k podpote v eastce $1000.00.

2226. Frantigka Bravenec od tadu Vesmernost dis. 68. zerntela dne 27. unora 1935, v stati 57 letech, na Coronary thrombosis. K Jednote ptist upila 25. list. 1906. Cislo certefikatu 4788. a dle stanov opravnena jest k podpote v Castce $1000.00.

2227. Ant. Havadik od isadu Tex. Orlice cis. 13'. zeintel dne 28. imora 1935. star jsa 86 roka, nasledkem seelosti vekem. K Jednote ptistoupil 1. eervence 1897. Rolnik. 6islo certefikatu 674. a dle stanov opraVnen jest k podpote v eastce $1000 00 2228. MI Machala od taciu Jaro cis. 130. zemtel dne 3. btezna 1935, v staff 75 letech, na srdedni vadu. K Jednote ptistoupil I. eervna 1902. Rolnik. tislo certefikatu 19651. a die stanov °pray-ntn jest k podpote v eastce $250.00.

2229. Wm. Pophanken od tadu teskY Lev Cis. 53., zemiel dne 5. biezna 1935, star jsa 54 rokti, na *pal plic. K Jednote ptistoupil 2. tijna 1904. Rolnik. Oislo certefikatu 3408. a dle stanov opravnen jest k podpote v dastce $1000.00.

2230. Frant Vraiel, od tadu J. Hus eis. 57. zeintel dne 8. btezna 1935, star jsa 66 roku, na srdedni vadu. K Jednote ptistoupil 24. list.

1897. DZinat. eislo certefikatu 557. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2231. Veronika Holy od tadu Nova Ratolest cis. 41., zemiela dne 28. anora 1935, v stati 69 letech, nasledkem seelosti vekem. K Jednote ptistoupila II. list. 1906. Oislo certefikatu 2647. a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1000.00.

2232. Jos. Klapuch od tadu Nova Morava Cis. 23. zemtel dne 10. biezna 1935, star jsa 67 rokil, nasledkem seelosti vekem. K Jednote ptistoupil 1. eervence 1897. Rolnik. tislo certefikatu 1830 a dle stanov opravnen jest k podpote v dastce $1000.00.

2233. Jan Vivra od Mehl Rovnost Cis. 7. zemtel dne 11. btezna 1935 star jsa 65 rat, nasledkem seelosti veltem. K Jednote ptistoupil 10. ledna 1904. Rolnik. tislo certefikatu 3005. a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

2234. Marie M. Vrla od tadu Ennis 'els. 25. zemiela dne 15. btezna 1935, v stati 65 letech, na eukrov-

silu odporu sve'rn systernu!

ve Po zimnich nastuzeninach a po Utocich flu zastalo ye vaeem tele mnoho nakazy. Jedina, pomoc jak se ji zbaviti je vyeistiti cely system co nejdukladn'eji a zvYeiti jeho silu odporu.

TRINEROVO HORKE VINO je nejlepeim vekem k tomuto teelu. Vyeisti ialudek a vnittnosti dakladne. vypudi ze systemu veechny jedy a zyYei jeho silu odporu.

Proto Trinerovo Hake Vino je nejlepSim lekem pro dnegni dobu tnivejte je a nepropadnete novym atokum nemoci! Mnoho lekata je dnes doporuduje. Ve veech lekarnach Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.

Vdekna Matka.

"Nemohu opomenouti. vyjadtiti Varn sve diky za Dra Petra Hoboko," piSe pani Louise Lapinova Boundary Falls, B. C. "Moje dye ditky mely zvyk, moditi do postele, jestliZe jsem je dvakrat nebo ttikrat za noc nevzbudila. Leeeni nemelo Uspechu. Mela jsem Dra Petra Hoboko doma a ptielo mne na mysl abych zkusila lek na detech a it inemu ptekvapeni docilila jsem dobrYch vYsledku. Deti se zbavily nesnaze a spi celou noc zdravYm spankem." Tento blahodarny bylinnY lek jest dobte znaraY syYm prospeenYm fieinkem na pochod vymeeovani, nejen ze pravidluje stteva, ale te2 zvyeuje tok mode a tim poma,ha ptirode k obnovern pravideine einnosti techto ustroja.

NemuZete-li jej dostati ye vaeem sousedstvi, piste Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago; Ill.

ku. K Jednote ptistoupila 14. list.

1897. Oisio certefikatu 8114. a die TAROKY mOete °pet dostanov opravnena jest k podpote stati za $1.50 hru, poetou vyplav dastce $1000.00. eerie. Objednavky posilejte na ee2235. Aneika Kaller od tadu Sve- choslova,k, West, Texas. (clz) tlo cis. 38. zemiela dne 23. btezna 1935, v stall 44 letech, na souchote.

Jednote ptistoupila dne 7. kvetna 1913. Oislo certefikatu 4357. a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1000.00.

2236. Marie Kocian od tadu Pok. Flatonia els. 103. zemiela dne 20. btezna 1935, v stati 61. letech. otravila se. K Jednote ptistoupila 18. Unora 1912. Oislo certefikatu P-up-138. a dle stanov opravnena jest k podpote v dastce $564..00.

2237. Katetina Miktfg od tadu K. HavliCek Cis. 4. zemiela dne 23. btezna 1935, v stati 83. letech, na nemoc ledvin. K Jednote ptistoupila 10. srpna 1902. Oislo certefikatu 19646. a die stanov opravnena jes k podpote v eastce $250.00.

2238 Jan Martinak od tadu Pok. Pierce Cis. 50. zemtel dne 25. biezna NEHRAJTE SI S TIM 1935. star jsa 75 rokt, byl ranen mrtvici. K Jednote ptistoupil 15.

NACHLAZENIM! eervence 1905. Rolnik. Oislo certejej zastaviti rychle a fikatu 3291. a die stanov opravnen bezpeene easem vyzkougenYmi jest k podpote v eastee $1000.00.

S bratrskYm pozdravem SEVEROVV1VII TABLETKAJ. R. Kubena.

MI PROTI NACHLAZENI taj. H. itaclu.

Stara Vlast Vas Vold NAVSTIVTE VAS-I RODNOU ZEM NEJRYCHLEJI DO CESKOSLOVENSKA

Bremen - Europa RYCHLiK ceka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete ptimo do PRAHY -4Nebo cestujte na oblibenych Expresnich Parnicich DEUTSCHLAND HAMBURG NEW YORK ALBERT BALLIN VYtedne zelezniinI spojeni z Hamburku Informace u mistniho agenta nebo u HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch. Sidg.Houton, Tex.

Strana 16.

Poutiveite k oznamovani

Maly

Ve st edu, One 3. clubna 1911,

YESTNIK

ovatel

01110111111.

111ri Prodam kateny druhu imperial Pekin Ducks, krasni ptaci k chovu. Hlaste se hned na: Agnes Skupin, Rosebud, Tex., Rt. 3, (20-22pd.)

IMF" Hteda se aena se siroty, prosttedniho veku neb stark, k vedeni domacnosti na farme. Bliaai podminky poatou. Plate na "Hospociyne" % Vestnik, West, Tex. (20-21p) SIPMala kutatka, Barred, Partridge Rocks, Reds, Silver Laced, White Wyandattes, Australorps, White, Brown, Buff, Black Leghorns, Anconas, michane, die yak ho vYberu, 100 za $7.50, pokovne vyplaceno. Vaechny houfy drfibeae vyzkou'aene pro "B. W. D. (stained antigen). Von Minden's Hatchery, (20-dz) Fayetteville, Texas.

Kuiatka vybirame kaade ftterY a prodavame za levne ceny.

Objednejte si je do ptedu. Vajidka nasazujeme kaade pondeli Bartlett Hatchery, F. J. Pavel red.

(19-22-pci,) Hlecla sluibu v domacnosti sluana aena prosttedniho veku, mluvici desky, nemecky a easteene anglicky. Ptipadne ala by oaettovati stare lidi. Pike na "Slutbu", (19-21pd.)

Vestnik, West, Texas.

Nur Na prodej, z druhe ruky upottebene natadi, kultivatory, sazeeky, talitove brany, pluhy chodici a rajtujici, tuplaky chodici a rajtujici, svibovaky, senove presy, Mei senove stroje a jine, tea muly a kone, coz je v sa e vymeneno za traktory, proda se za lacino, obzvlakt kdyi si vyberete vice yeci najednou, uaettite penize. Mnohe natadi bylo pottebovano od 1 do 5 let. Hiaste se u Urbiae a on vas pi• atelsky obslouai, u Farmers Lumber & Implement Co., East (11-dz.)

Bernard. Texas.

29111r4 TABAK LISTOVV, peknY, na prodej: 10c a 15c libra, nevyplacene. Charlie Nesvarba. Rt. 5, (18-21pd) Franklin, Ky. Nabidnuti k snatku. Hie dam touto cestou, vdovu bezdetnou neb jiz samostatnou, neb svobodnou divku, dobrou Oeaku, dobre a mile povahy, do 45 roki\. Rozvedena. pani vyloudena. Jsem vdoved 50IetY, otec dvou ditek, divky 13 a 14 r. st. Laskave nabidky s podobenkou v prvem dopise, ktera se vymeni neb vrati. Pike na adresu: Rudolph B. Sebek, 1530 Y str.; 0(13-dz.) maha, Nebr.

TR2Nt CENY y e Waco, dne 2. dubna 1935.

Bavina str. middling 11.60-11.95 Kukutice v klasech, bual $1—$1.02 60c-62cl Oves v pytlich, bual 95c—$1.00 Paenice, bual 87c-90c Jeemen, bual .... 13c Take slepice, libra 14c Kutata k smaaeni, lib.

17c Vejce, tucet

Novy automobil jezdi bez benzinu. Tiskem proala zprava united Press, ae jeke leto, uvede na trh jedna velka amencka tovarna automobil, sestrojeny Edgarem Wardsem z Toronta. Automobil je pohanen akumulatorem, odkud je veden proud do 4 elektromotorit, ktere jsou narnontovany v kaadern kole. Automobil nerna, hridel, kardany, ani diferencial. Provozni klad je nepatrn, asi 20 halehl na 1.000 km. Akurnulator vydrzi, ania by vyaadoval obsluhy a dobijeni, velmi dlouho. Prumerna hodinova, rychiost tohoto noveho vozidla je piles 120 km, coi bylo osveddeno ph zkuaebnich jizdach. Jedinou nevYhodou je prudkST zaber a vy-1

e LER

DRY GOODS

u V BIVALEM MISTE PAPA GE ORGE — TEMPLE, Celohedvabny tiatenY

CREPE 36-pal. silky, novych

yard 49c 9-4 PEPPERELL

SHEETING yard 31c

OTEVI1ENt JARMHO

VYPRODEJE ktery nym nyni jest j vplatnosti. oas Velikonoeni jest easem k nastrojeni.

Pani F. F. Laikarova a pani Jannie 8imkoy e, zvou vas k navateve naaeho obchodu /30 dobu naaeho Jarniho VYprodeje a budou vam napomocny ph vybra.ni vaech velikonodnich pot•eb.

12 Momme hedvabne

DAMSKE

PONGEE yard za 16c

Praci Saty

36- pal. silky stejnobarvene

Damske nave svatee.

TEXAS Damske Rayon PANTIES a STEP-INS

kus 10c Jen v patek a sobotu

Stokivka standartni silky, steinobarevne. i ozdobna.

yard 19c

Jedna smes muiskSrch SVATEtNICH

Muiske athleticke

'Coal kus 39c

velikosti 34 do 44

Celo-hedvabn ■,',

Damske Taffeta

Slippersy

Flat Crepe

Spodnice

v lo rinnS,ch barvich

k Velikonocim

yard 9 1-2c

$1.49 do $2.95

39-pal. gi •ity novych jarnich odstiny

"SLIPS" obruba z 3 pal. krajek

yard 44c

kus 89c

TENTS STREVICE

Muiske celovInene

barvy hnede a eerne, eisla 2V2 do 6

Obleky

Broathcloth

para 49c Pro mla.cle mule NOVE BILE

Stievice

zarueet4ch barev

kus 39c

novych sportovnich vzorii

6-oz.

PLATNO NA CiCHY "Feather Ticking"

yard za 15c

$14.85

10 yardii odkupniku

Muiske svateeni

Ozdobne

KALHOTY

Cretones

nejnovejSi mody,

svetle-cede a tinkle nove stiihy

para $1.79

$1.95 - $3.95

yard za 6c

Detske "PLAY SUITES" velikosti od 2 do 8

Muiske "plain Toe" sirttEvicE DO PRACE dobre jakosti

DETSKE, STR,EV10E k velikonocim, bile, derne a ozdobne

kus za 39c

para $1.49

95c do $1.95

Nove "Sheer"

Damske nove, hedvahne

36-pal. prava.

LNENA LATKA modra, derma a tak dale

LATKY Prints a Plaids,

TAROKY mete opet dostati za $1.50 hru, pokou vypla eerie. Objednavk y posilejte na 6e(dz) choslovak, West, Texas.

pfistroj transiormaeni. Energie pelna se meni ptimo v elektrickou bez podstatnYch ztrat. S ptistrojem se provadeji zatim pokusy na Sicilii a pohani se jim elektromotor. Ptistroj podina pracovati ph teplote 24 st. C. Podrobnosti technicke se zatim taji. Pokusfirn jsou p •itomni vynikajici italki fysikove a technidti odbornici.

• —0 Hleda se krajan Josef Jochee st., z Novell° Hrozenkova, CSR-, kterY je padesat rokil star a pied peti lety se zdraoval nekde v Texasu. Kdo by o nem vedel nejakou Novy. stroj na vyuiiti sluneeni e-; zpravu, necht' to laskave oznaini nergie. ItalskY intenYr Palini vy- na adresu: Czechoslovak Consulate, nalezl novY stroj na vyualti slu- 711 Medical Arts Bldg., Houston, heard energies Je to v podstate Texas.

Z'aduje zvlaatnich zesilenYch pneumatik, zpilsobilych vydraeti velke t •eni ph rozjia'kach. Pravi se, ie vynalez byl z,akoupen velkou automobilkou v Detroit a ae byly jia ueineny kroky k jeho VSTrobe. Pro-1 zatim bylo objed. 30.000 akumulatoa 120.000 zvlaatnich pneumatik.

Zprava zni sensadne a bude do-1 bite ji brati s reservou i pies to, ie se tvrdi, nove auto vykonalo jia velke zkuaebni jizciy po americIcYch silnicich. Znamena.lo by to fapinS7 p •evrat v konstrukci automobile. j

10c do 25c

SATY k velikonocim, bile a a svetle odstiny,

$1.95 - $4.95

novych jarnich ru

yard 59c

Kogle kus 10c

hneclk

DOMESTIC dobre, Cake jakosti

yard za 7c Damske "Moccasin" DOMACI STREViCE

para 25c Velike "Crinkled" POKRYVKY NA POSTELE rifiove, zlate, zelene a modre

kus 59c Damske celohedvabne "Full Fashioned"

Funeochy para 49c