Grs an Si ovanske Pad or lajecinotyStatu Texas.
E i k.k T P Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W st, Texa, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 hOt/fIX (VOL.) XXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 2, kvetna (May) 1933.
afsLo
PIZEKON&N't K D \ Frah1, 1 1ll ) 1'
zil prisahu president, statt jsme na vrcholu krise. Byly dlouhe debaty o krisi kapitalisrnu. Tvrdiio ge kapitalismus proZiva krisi, pkidiny jsou v nem samotnem a le teto krise nevyjde obrozen, nv t )] z naprosto zmenen ye st-em sloleni. Podstatou krise byl nepomer mezi vkrobou a spotkenti, "ktery se projevil v celem rozsahu v letech 1928 aZ 1930, a ktery byl dusledkem individualistickeho systemu, ktery praeuje na sklad a jde za vYrobou, jeZ slibuje okarnZite nejvyggi vS'nosy. Tato snaha po zvk'Senem vk-nosti pkinutila techniku k pod, tatnemu sni2eni v3',Trobnich te'tklada, (0; se projevilo easteene v cenaeli. Zlevnily se v3'rrobni naklady zlata klesly v kauduku, chemii, umele hed vabi pkineslo pokles cen ye textilu, ra zionalisace snilila cenu autornobilu byla by cela, Pada pokradovani, abychom ukazali, ze prvotni pokles cen byl zpasoben technikou. Byl to pkirozenk dusledek sniZenkch cen vSrrobnich nakladfi a vrastajici souteZe. NeZ vlastni zadatek padu cen byl neporner mezi vkrobou a danou spotkebou. V rote 1929 bylo ve svete vyrobeno vice zboZi — vetginy druha ne2 bylo mono spodebovat. Tlak nabidk: zpasobil pokles cen pod hranici mezdni vknosnosti a tim vykadi) ureitk okruh rukou z prate. To melo za nasledek nfirozene omezeni kupni schopnosti a tudi2 zvkgenj celkoveho mnastvi nabidky proti poptavee, opetnk pokles cen a vykadeni dalMeh podnikf, kde pfestala 14t vSToba v3"rnosna. A tak to po. kradovalo dale, vZdy v Sir g ich a girgich kruzich, pokles na jinYch stranach, a2 se data do pohybu cela hiadina cenova. Prvotni pokles cen zpasobila technika. A tato technika neustala ani v krisi, naopak, zdvojnasobila svoje a zpasobila, Ze jsou dnes vkrobni naklady niZSI ne2 byly pied demi roky. Musime tedy poditati s tire, Ze po pf-ekonani krise pkijdeme do nov-Srch pomere, ktere se vyjevi v niZ g ich cenach neZ byly ceny let pied rokem 1929, a Ze toto snizeni arovni cenove pkizpasobi se take 'vkrobni naklady. President Roosevelt dovedl si nalezti skutedne experty narodohospodakstvi,
oLchodu, mu podali informace i rady, kterak zakidit podatedni kroky k odadnuti straSnYch 'pomerti, krisi ve vgech vrstvach lidu nastalkch. Dle dosavadnich cinu na geho znameniteho presidenta je -nesporur . patrno, sobs pked 3vYm nastolenim a s napomoci vynikaiicich odbornikti sestavil hospodakskY plan. "New Deal" (nov3i system dili smer) F. D. Roosevelta, po prave odbNtS7ch poradach se zastupci Britanie a Francie, bude korunovan aspechem. Amerika pod vadeovstvim RooseveltoOm zdola krisi pkedne uvnid sv3-7ch hranic (dal g i veledalelitk farmakskk pomocnk zakon pro achranu markyd.ovan:kh farmaka, zajikeni v3irobnieh cen plodin Soo,i»ne bade uzakonen tyto ,11).) cinitelem pri obroc%:, ty budou Na konferencleh v Bilem domt". urojednavali se oticzky otlzbro:, s ni, novS7 svetov3i pomer zIL).ta, aprava eelnich hranic, manost zkizeni svetove kancelake pro rozi'Aikeni tiveru a konedne revise evrops1.47ch dluha. Dle zprav z Washingtonu ameridti, anglidti a francouzSti statnici do gli k upine dohode a nejbliZ gi dny vynesou na vefejnost podrobnosti teto veledalelite porady. pruniylu,pen-2'-iii,Avi
To, co dnes svet proZiva, je dek krise systemu, krise, ktera byla pkedvidana, tIeba i ve zpasobech jinStch, neZ jakymi se projevila. Nebot' uZ dlouho pied tim bylo spravne odhav samotnem systemu kapidovano, talismu je zarodek jeho apadku. Take kapitalismus je podroben zakonu v3:woje. 2ijeme v dobe, kdy se pied nami utvaki dvacate sto.leti. Bylo by mylne domnivati se, Ze toto pristi hospodakstvi, ktere je pied nami a ne nekde, daleko, nkbr2 na dosah ruky,. ktere je kolem nas, ktere se to tvoki a ktere my spolutvokime, bude takove, jake bylo hospodakstvi minuleho stoleti. 2ivot jde kupfedu a nikoli zpet. Trvala testa z krise je moZna jen organisovank-m zasahem do vkroby a spotieby. CoZ se snaze keltne nez vykona. Ale jsou zde piece jen cesty, kterkmi lze pasobit v torn smyslu, alespon tak, ze v nekolika letech by se pomery podstatne zlep gily. je to pkedev gim pla novita finaneni politika statu a zamerna tiverova politika eedulev3-T ch bank,
ktere navzitom se dopinujice mohoo pkipravit padu pro lepAi or g.anisaci v3roby a spotteby. Vefejne hospodakstti pkedstavuje dnes ye v gech statech eta rtepomernt'- i p si z:tinaoq okruh kdv Z planu, ktere se v dolo, projedna\ a ii v mezinarodnim th,[,o nemaZeme nikde vystihnout snahu po ucelne aprave distribuce dachoda. Nen! tedy snad bezdavodna obava, Ze se vkchodisko z krise hleda, cestou, ktera mute podaki-li se — znamenati pke chodne oiiveni a snad i pfechadnou vetmi dobrou dobu zamestnanosti vkrob. ale nakonec muSi vesti °pet v depres, a vyvrcholiti opet v krisi, kterkito proces se bude opakovat tak dlouho, az bude vykazeno z hospochifstvi vse, co rihn nema za dne gniho stavu mista. Do:krise, je7 vznikla z nepomeru vkroby k spotrebe dostal se svet tim, Ze byla podnikateli pfecenena schopnost trhu spodebovati “,robky, ktere budou robeny. V dobe velke poptavky a po merne male nabidky, to jest v dobe, jeZ nasledovala po skoneeni svetov(valky, kaidSr v3".r robce podital se ziSkem Jeden se nestaral o druheho, nikdo se neptal, kam povede neustale roz gikovani kavavkch a kaueukovkch kam rozgikovani osevne plochy pgenice, baviny, korny atd. VS7roba je bezhlava Mame jen malo priklada zarnernosti produkci; shledavame se s nimi jen tam, kde je produkce soustkedena v nekolika rukou (viz na pkiklad niki, aluminium) nebo kde do g() k aprave v:(Troby a odbytu rozsahlkmi dohodami mezinarodnimi (trust Zarovek). Podita se s vzestupem cen a soravne se odekava, Ze zvk g eni cenove hladiny plodin a hospodakskSrch produktu podniti vy'robu. Ale kde mame zaruku, Ze toto zvk§eni Alroby bude cestou z krise? Mame 1.-etSiny statka •vSTrobnich nebo spodebnich stale jests na sklade tolik, Ze i zvYgena spodeba, zesilena novou vSTrobou, mute Uti pkedevAim hrazena z techto starch zasob a nova v3;'roba bude znamenat aiveni produkdnich statka, ale nedovede zatirn nikterak uvolnit zasoby statka spotkebnich, ktere bude jests rozmnoZovat. Sveto\-,, hospodakska porada v LondS.r ne musi tyto otazky tak onak vyresiti. Doufejme, ie cesty k obrode svka na /11, bt.•dou nalezeny.