Jednoty
'3
St tu Texas. C1- 1 D
BR.ATR,5T
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 a 1*.011.01■IMA■MI.MMS.W.
EodNia cvoL.) XXL
1,7"EST, TEXAS, ye
West, T xas, under the Act of Congress 0
21, bi,:zna (March) 1933.
NJ 1.1-1.1SIDE1,-.:: I-:oosevelt v nastolo' yaci feCi 1:),.,iitleil s.-.ier cesty k ,,brozeni naroda a sveta ze zoulaleho stavu hospocliCrskeho. Jeho pHme a jasne vyloleni pfiein krise yyvolab() obrovskY rozruch, nebot' zdaraznil, ze nikoll y pi•evYroba, nikoll y stroje, technicka vyspelost a nadbytek pracovnich sib, nYbrZ pochybne bankovnictvi je vinno depresi a celou pfitomnou mizeril. Na gi 6eini narodohospodaii a rtizni experti, vedornE's.-6i nevedome, prisuzo y ali virtu v gemu moZneinu, jen ne tomu pravemu. President Roosevelt nebojacne ukazal na prave vinnlky a jak znamo, neprodlene pia svem nastoleni u6.inil zakrok vyhla g enim bankovniho klidu a zakazem vY yozu zlata. Celt' americky- narod nepochybuje o nejlep gi vtili presidenta, pfieIniti se ze v gech sil na prekonani krise a prave jeho rozpoznani prave pfie'iny deprese (penknictvi), je zarukou, ze za jeho vedeni mtiZeme rychle pokraCovati z krise y en k lep gimu uspaadani spo le6enskYch pomeret. Nei, nesmirne zapominati, co nam naznaeil v nastupni reel, ze totiZ sam nic nezmitZe, "nebude-li narod stati pevne za nim a podporo yati jeho snahy silnYm, hlasitYrn vei-ejnYm minenim, projevovanYm po eele zemi." . Penkni moc v Americe jako v Evrope a na celern svete, smY gli a citi meziniirodne. Nezna vlasti ni naroda, je to druh zlate internacionaly, stragne rnoci, vlivu a valy. Penkni moc nelze jen tak pi•elornit a znila, anebo pfinutit, by pracovaia k dobru naroda. Oita .je tak zakof.enena, upevnena,, tol •k sil.na a malem v gemohouci, ze jednotlivec, skupiny neb organisace, a sam president Unie, .je oproti ni jako broueek — nerna-li podporu celeho naroda, jeho jednotnY souhlas, projevo yanY v novinach, v magazinech, zkratka ye vgem tisku a pi'ena genY do statnich zakonodaren a hlavne ,do sidla eachra penezoinencti, do spoikoveho kongresu. Svetova moc kapitalu je tak mocna,ze Yladne zakonodarnam, vladarn, vedoucim einiteitim v narode (prilmysiu, tisku, yYchove, reklame), a samozi-ejme v nag i zemi vladne i v kongresu, ovlada, SVS1111 zAsahem vadce vePejneho minerd, vysoke g koly, rozhoduje co a jak maji vefejnosti pfina geti noviny. Penknictvi je nemilosrdne, netiprosne, Zene se v2dy jen za svf7m v-hradnim prospechem, Ildi v g ude stejne ) vgude
August, 24th, 1922
..4.00SEVFL smauje za oli ‘anov.L.1-1m ,rodu a v;ad,6 a to moci z!ata, rozdymanim nep'1-ate.lstvi mezi narody, valkou a zahubou narodu. Dravost penevomericil dopusti l.a bednY sta y cele Ameriky, prosti.edriictvfm site Civernich spoleeriosti nechaia verejnou ciraZbou prodaYati nedoplacene fanny, domky a residence. PeneZni magnati Certa brali ohledy na, bedne postaveni rolnikU, delnictva. ob-
obdobne jahoby liase zine uhroena byla vpiidern cizi moci, t. j. nepkiteiem"! A eela, zeme byla ve skutanosti obrolena "cizi moci !" Proto musi narod stati za presidentern, kterY bude mai proti sobe nepomyslitelne zaludnST boj kapitalti, jen: zasahuje svYm vlivem i do kongresu, ma ve svSrch sluIbach tisk i zaproclane, organisovane "verejne mineni". Naod musi presidenta podpo •it, on musi ho silne, dUrazne, okazale posiliti• Bu-110 de-li celk- narod stati svorne za nim kongres, kapital, tisk a publicita se p •eK svedei, ze narod za nim stoji, tu noq president ko osevelt zvitezi. Toto vitezstvi bude netu gene (mnohYm) dalekosahle, jehoz vSr- siedky motiou yyjeviti Tam pod horn inn, pod vy,ok .<. ina. . se v neco, co dneg kem je gte n'eureite Melee a jasn6, ;jako sti41)111 zvonechapeme. zaznely z (1- . 1 Marketky Pastrnkove Bezrn•ovy v "A z etc) neMusime proto neodkladne jednat.-0b;;Ilistne .6ane musi jednat rychle, dfirazne. Delk M.W farmai., obchodnik z nas pozdra y . Z knisne a. bolial a v g ichni spole6ne musime jednat. Lizeme pokia dy eernao demantu a du • sloulici tisk musi vyjadfovati nage na aezmerue )i• e ;Ionfalst stanovisko a na gi ditYeru v postup pro-a bidy• pozdra v z eele ware -sidentem zapoCatY. Na g e spolky musi z ,jeji poloviec. Tu druliou puli nitro odesilat do Mello domu a novinarn •esoluce oznamujici na gi &wen' v presiVza 1 mini ji Biih, vzali, n€int ji kic• byli v>',dy vysoko a data°. denta, cluveru v jeho dobrou vuli, poMisrre ! Vy ,;e4.6 nest/lite (ilornoci narodu. Nafg e lady jsou sice sdrupero. historic eesk∎•ell zeinf nevi Zenimi nepolitickkmi neZ svrchovana c;:,16 dokon•ena. tkee zkott;-ii dblelitost mohutne, silne a pi'esvedei-y e podpory president' Rooseveltovi v narod. !irate mu u10,i1, ahy se o tutu pokladniei rozdidil se soused/11m brat rjeho zapoi.:atem boji.- proti hydfe pesk:c7m niirodem slovansk:c , in. Ne, o teto nanictvi vyZaduje akce neodkladne. tkke rime se nesmi mluvit, by10 by Nebudeme piece lhostejnSTmi, kdy proto ronbaui, . . MistFe, nritavu,ii Vain Zivame dny historicky • cllelite, kdy jedsee 41o. 1)ojte, at Fits polibek, v me nd se o to, marne-li miti zaji gten sviij mysli roxiM;t1 u otAzku, chleb, mame-Ii byti svobodnSrmi obakterou I ak straote ti ko ec:,ketm, ny di nevolniky, nadeniky, otroky'kapiveku odpovedet. talu. Tato ohromna nestvfira, ktera hyzdi nag svet a pfina gi hospodarskou, spochodnikfi, •nerneli jako nemaji uznani, leeenskou, mravni a v geobecnou bidu soucitu• Pomery vrcholily k vAeobecne- do na gich Zivotfi, musi byti ovladnuta, mu bankrotu lidu tiid d'elnch a stied- podrobena koritrole. Nepokoje v Nemecku, valeene choutky Italie nesou nich. Meli se z nas stati nevolnici, roboti. znak zasahu svetove moci penezomenctl. State6nSr Roosevelt oznaeil finan- Nebojacnk na g president slibil lidu vy6nictvi a peneZni moc zridlem dosavad- nalozit svoje schopnosti, ve gkerou enerni bidy a nasleduje v tradicich Jeffer- gii, na zdolani krise. Otevfene poukasona, Jacksona, a Lincolna — kte rs i od- zal na vfed, zavinujici polovinu vgech soudili prosnechar'stvi hiasane peneZni- na gich potili a dal se v"toj• Zadd o ky, jeZ vrcholi v soustfedeni bohatstvi podpor y naroda, protole jeho boj bude v nekolika rodin, ohroluje a nese ne- teZkY.r, nebot' cela, moc svetoveho pebezpe6 lidovlacle — vyhlasil "Money neZnictvi postavi se mu na odpor a changers" boj a chce je potirati. Mu- bude pracovati skryte, zakeime, zlosirne si pi-ipornenout slova Rooseveltova 6inne". JednotnS, hlas naroda musi zveZe, "narod musi stati za nim, ze situace stovati svetu, ze stojime peva za je zla a vytaduje razneho zakroetni, presidentem.
dev atko Mi-u Al.Jiretskov
1141 l'OZel /41(1111 SI.-