Esej // Kožmínovské nápovědy aneb prakticky o tvůrčím psaní
tioborové přesahy do jiných disciplín, nutnost precizně formulovat své myšlenky či nezbytnost procvičování argumentačních dovedností. Pozoruhodné rovněž je, že ačkoli učebnice čtenáři předkládá množství ukázek ze slohových prací Kožmínových studentů, na žádném místě nenarazíte na hodnocení, které by se vyslovovalo k tomu, že by ten který žák něco učinil špatně. I v tom byl profesor Kožmín velmi moderním pedagogem, který rozuměl potřebám svých žáků. Neboť tvořivé psaní, vedeme-li jej správně, je především hrou, která by měla v prvé řadě bavit, navádět účastníky dílen k plodnému vztahu k literatuře a světu vůbec. Není totiž nic fatálnějšího, než když nabírá výuka literatury pro mladého člověka podobu strachu před prázdnou stránkou. Slovy samotného Zdeňka Kožmína, „hra má naopak mobilizovat aktivitu žáků tak, aby je každý jejich text posunul o kousek dál nejen v jejich slohových dovednostech, ale také v pronikání do lidských vztahů, do reálné magie jazyka, do odkrývání vazeb skutečnosti“ (Kožmín 1995: 18).
Petr Kuběnský
Literatura Dvořáková, Dagmar – Cholastová, Jitka – Kuběnský, Petr 2012 Od modelu k vzdělávací praxi. In: Tvůrčí psaní v literární výchově jako nástroj poznávání. Brno: Masarykova univerzita, s. 19-36. Fišer, Zbyněk 2001 Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido. 164 s. Fišer, Zbyněk a kol. 2012 Tvůrčí psaní v literární výchově jako nástroj poznávání. Brno: Masarykova univerzita. 226 s. Kožmín, Zdeněk 1995 Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. Praha: Victoria Publishing. 102 s.
34 // PULSY - studentská literární revue