Trendy v informačním vzdělávání
97
přihlásit. Řada univerzit (či spíše oborů) žije v iluzi, že jich se to přeci netýká, protože převis zájemců nad přijatými uchazeči je veliký. Jenže i v těchto případech přeci chce škola získat ty nejlepší adepty a ti si pečlivě vybírají, kam podat přihlášku. Doporučení – nebo naopak negativní zkušenosti – jsou velmi často rozhodujícím faktorem a proto není radno podceňovat důležitost toho, jak studenti o škole píší – a kde jinde, než na sociálních sítích (lze jen připomenout, že Facebook vznikl jako univerzitní síť nejprve na Harvardu a později na dalších prestižních univerzitách v USA). Samozřejmě je nutné také podniknout kroky vstříc: vesměs všechny české akademické knihovny již jsou na Facebooku, ale jejich stránky vykazují velmi různorodou úroveň. Od těch velmi kvalitních (mohu doporučit stránku knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, 2011), kterou má na starosti Olga Biernátová, mimo jiné autorka diplomové práce na téma makretingu knihoven v sociálních sítích a řady prezentací na toto téma (Biernátová, 2011) až po stránky opuštěné tvůrci nebo fanoušky, které jsou smutným „hrobečkem“ a důkazem, že někdy neprobíhá monitoring ani na té nejelementárnější úrovni – tedy sledovat případné ohlasy na vlastní počínání v sociálních sítích. Akademické knihovny existují jako součást složitého systému a informační specialisté mohou využívat svých zkušeností i znalostí ve prospěch svých mateřských institucí a získat tak neformální cestou určitý vliv – například včasným odhalením toho, že se o instituci z nějakého důvodu šíří negativní informace. S daty ze sociálních sítí lze dále pracovat a pro vyškoleného a kreativního specialistu se zde otevírají netušené možnosti. Predikce pomocí data-miningu je dnes vysoce inovativní oblastí, která má jak neziskové využití, tak jasné komerční implikace (Boček, 2011). Monitoring samozřejmě slouží nejen k výše uvedeným kvantitativním výzkumům, ale lze jej použít jako vynikající zdroj pro kvalitativní analýzy. Lze nacházet nová témata, vytipovat si zajímavé respondenty a podobně. Sociální sítě můžeme také monitorovat s cílem nacházet informace nejen o knihovně, ale o literatuře jako takové – například o zajímavých autorech. Během nedávno proběhlého národního semináře zazněla podle mého názoru velmi trefná připomínka: že je podstatné v edukaci informačních profesionálů nezapomínat na to, co je pro knihovny snad nejdůležitější: knihy, jejich příběhy a emoce. A spisovatelé a knihy – to je (nejen na Facebooku) téma v sociálních sítích velmi oblíbené. Své fanouškovské stránky nemá jen Harry Potter, ale najdete zde příznivce skutečně širokého spektra autorů. Od středověkých ság, přes Shakespeara až po moderní autory všeho druhu. Jako autor stránky věnované Egonu Bondymu (Zbiejczuk, 2011) vím, že fanoušci této stránky jsou za ni vděční a jedním ze spoluadministrátorů se stala Helena Machovcová, dcera Milana Machovce (editora výboru z Bondyho tvorby), takže fanoušci dostávají pravidelný přísun unikátních dokumentů (například skeny samizdatových průklepů Bondyho poezie). Podobných stránek (samozřejmě nejen českých, ale i v dalších jazycích) existuje celá řada – a nejen věnovaných jednotlivým autorům, ale i stránek obecně věnovaných literatuře (například Miluji knihy a další). Ty mohou sloužit jako nekončící přísun inspirativních odkazů a informací všeho druhu, které jistě každý milovník literatury ocení. Jako příklad zajímavého průniku literatury a nových médií, který se setkal