www.nakliv.cz
INFORMACE O PŘEDNÁŠEJÍCÍCH + abstrakty příspěvků
PhDr. Hana Landová, Ph.D. V současné době působí jako odborná asistentka na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde rozvíjí témata týkající se vzdělávací funkce knihoven, rozvoje čtenářství, informační gramotnosti a vysokoškolských knihoven. Podílela se na rozvoji informačního vzdělávání ve Studijním a informačním centru České zemědělské univerzity v Praze. Mnoho let se podílí na aktivitách Odborné komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost Asociace knihoven vysokých škol ČR a od února 2011 je zároveň její předsedkyní. V akademickém roce 2004-2005 získala Fulbrightovo stipendium na pobyt na School of Library and Information Science, University of North Carolina – Chapel Hill. Má čtyřletou dceru a ročního syna.
Informační vzdělávání v novém hávu: jak budeme učit naše uživatele v příštích letech? Informační vzdělávání se stalo již tradiční službou poskytovanou knihovnami různého typu. Vzdělávací aktivity patří ke každodenním činnostem knihovníků a uživatelé si k nim nacházejí stále častěji cestu. Příspěvek charakterizuje informační vzdělávání jako jednu ze základních součástí konceptu knihovny jakožto kulturní instituce. A klade si otázku, jakým způsobem co nejefektivněji připravit uživatele knihoven na práci s nejrůznějšími typy informačních zdrojů. Budou zmíněny nejnovější trendy v oblasti informačního vzdělávání, zejména v prostředí vysokých škol a jejich knihoven. Cesta od plných přednáškových sálů a do značné míry anonymních a pasivně informativních prezentací k individuální práci s jednotlivými uživateli. Rozvoj informačního vzdělávání založený na úzké spolupráci knihovníků a vyučujících. Projekty, jejichž zadání je pečlivě
připraveno tandemem knihovník – pedagog tak, aby práce na nich co největší měrou motivovala studenty ke kritické práci s informačními zdroji. Velký důraz kladený na etické aspekty takové práce. A to vše ruku v ruce s využitím nejnovějších technologií a možná i s překvapivým dopadem na architektonické řešení moderních knihoven. To jsou náznaky možných cest, kterými se rozvoj informačního vzdělávání bude v budoucnu ubírat. Příspěvek se bude podrobně věnovat změnám, které by v následujících několika letech měly nastat v oblasti vzdělávacích aktivit českých vysokoškolských knihoven. A také dopadům, které to bude mít na práci současných učících knihovníků, jejich kvalifikaci a postavení v rámci knihovny a vysoké školy. Stručně zmíněna bude i problematika hodnocení kvality vzdělávacích služeb knihoven.
Mgr. Anna Mašková Interní doktorandka na Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze. Jejím domovským oborem jsou Studia nových médií, kde se zabývá problematikou gramotností pro používání nových médií a zaměřuje se především na cílovou skupinu dětí a dospívajících. Anna je součástí týmu Národního centra bezpečnějšího internetu, kde se stará o vzdělávací semináře a vytváří metodické materiály učitele a rodiče.
Mediální gramotnost a nová média v kontextu informačního vzdělávání • Nová gramotnost, gramotnost pro život v informační společnosti – mediální a informační gramotnost jako klíčové kompetence Evropského společenství • Informační gramotnost vs. mediální gramotnost: vymezení vztahu informační a mediální gramotnosti, styčné plochy a odlišnosti v přístupu, teorie informační gramotnosti jako součásti gramotnosti mediální
• „Nové“ kompetence v praxi: používání ICT, efektivní využívání novomediálních služeb, kritické přijímání informací, informační bezpečnost, sociální a emoční kompetence ad. • Mediální resp. informační gramotnosti v českém školství – zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu, programy a koncepce k rozvoji mediální resp. informační gramotnosti, realizované projekty, příklady dobré praxe.
www.nakliv.cz
Mgr. Pavla Kovářová Vystudovala bakalářské a magisterské studium na KISK FF MU, které ukončila v červnu 2009, od září roku 2010 studuje doktorské studium na ÚISK FF UK. Během celého studia se zaměřovala na téma informační bezpečnosti a vzdělávání v této oblasti, což dále rozvíjí i v rámci své disertační práce, která se věnuje tématu digitálních stop a jejich vlivu na soukromí a významu vzdělávání uživatelů internetu pro jeho ochranu. Je členkou redakce elektronického časopisu Ikaros, ve kterém v roce 2010 působila jako výkonná redaktorka. V současnosti spolupracuje s projekty PARTSIP a NAKLIV. Od roku 2010 se podílí na výuce na KISK FF MU.
Ochrana soukromí na internetu Základním cílem příspěvku Ochrana soukromí na internetu by mělo být ukázat odborníkům a zájemcům o informačním vzdělávání, proč by se měli tímto tématem zabývat, a poukázat na různé možnosti, jak ho lze uchopit v rámci vzdělávání uživatelů v oblasti práce s informacemi a ICT. Protože účastníci konference budou především z řad zástupců vysokoškolských knihoven, bude kladen důraz na zasazení tématu do tohoto kontextu, pokusím se ale také poukázat na odlišnosti ve srovnání s jinými knihovnami. V rámci příspěvku se pokusím zodpovědět následující klíčové otázky: • Co to obnáší? – Vymezením toho, co znamená soukromí, soukromí v prostředí internetu a jeho ochrana (tj. v podstatě objasním téma celého příspěvku). • Co si pod tím představit? – Na reálných příkladech odpovím na tuto otázku.
• Jak velký je to problém? – Tato otázka bude vyřešena představením výsledků různých výzkumů v této oblasti, které byly provedeny v ČR. • Proč? – Zamyslím se nad tím, proč by toto téma měli řešit různé skupiny lidí (spojené s účastníky konference), konkrétně uživatelé, knihovníci, vysokoškolští knihovníci a vysokoškolští knihovníci specializovaní na IV (zužování). Aplikace tématu do vzdělávání bude spíše naznačena několika ukázkami, co se již děje ve světě či v ČR, a tématy, které by bylo možné řešit v prostředí vysokoškolských knihoven. Bude se jednat opravdu spíše o nastínění, které, jak předpokládám, bude konkretizováno při diskuzi (nepochybuji, že někteří účastníci budou toto téma ve srovnání se zakoupenými EIZ považovat za okrajové, nezajímavé a podřadné).
Mgr. Iva Burešová Absolvovala v roce 2008 Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Od roku 2005 pracuje v Knihovně AV ČR, v.v.i. v Oddělení elektronických informačních zdrojů, kde má na starosti správu elektronických informačních zdrojů, doplňování údajů o fondu KNAV do souborného katalogu VPK (Virtuální polytechnická knihovna) a poskytování informačních služeb v oblasti EIZ. K oblastem jejího odborného zájmu patří především otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access).
Open Access Příspěvek bude věnován otevřenému přístupu jako způsobu přístupu k informacím. Otevřený přístup je definován jako trvalý a bezplatný přístup k dokumentům, zejména pak k plným textům pro všechny uživatele. Tento statut v sobě zahrnuje volné a neomezené čtení, stahování, kopírování, sdílení, ukládání, tištění, vyhledávání a hypertextové propojování.
Autorská práva ovšem tímto nezanikají - jedním ze způsobů jak licencovat* díla s otevřeným přístupem jsou tzv. creative commons = sada předem připravených licenčních ujednání (nabízených bezúplatně), které vlastník autorských práv může přidat ke svému dílu. Jsou poskytována neurčitému okruhu osob a to po celou dobu trvání ochrany díla (www.creativecommons.cz).
www.nakliv.cz
Zdroje s otevřeným přístupem se dají rozdělit do tří skupin: • Předmětově profilované archivy a institucionální repozitáře (uložiště) – do této skupiny patří archivy a repozitáře jednotlivých univerzit, akademií věd a dalších výzkumných institucí. • Online časopisy s otevřeným přístupem – do této kategorie patří komerční vydavatelství jako je např. BioMed Central, stejně tak jako neziskové projekty vydávání OA časopisů mezi které patří např. digitální knihovna PloS. • Povrchový web – tzv. „viditelný“ web, jedná se zejména o osobní stránky autorů, kteří vystavují své práce, problémem je v tomto případě menší viditelnost a nízká životnost takových stránek. Kromě výše uvedeného dělení existují dvě hlavní cesty, kterými lze dojít k otevřenému přístupu – pojmenovala je již Budapešťská iniciativa: • Zlatá cesta (golden road) – publikování v open access
časopisech, recenzní řízení a otevřený přístup zajišťují vydavatelé • Zelená cesta (green road) – autoarchivace v otevřených repozitářích, otevřený přístup zajišťují autoři. Ve stručnosti bude také nastíněna historie a vývoj hnutí otevřeného přístupu včetně klíčových iniciativ, důvodu proč otevřený přístup (OA, open access) vznik, co OA přinese knihovnám a také budou nastíněny některé otázky, které ještě zbývá dořešit. V praktické části bude ukázáno jak fungují vydavatelství s otevřeným přístupem, popisu vydavatelské politiky komerčního vydavatelství BioMed Central, jeho charakteristice a informačnímu profilu a zejména pak práci redakční rady, průběhu recenzního řízení odborných článků a modelu financování tohoto vydavatelství. Krátce také bude nastíněn přístup AV ČR k OA a vývoj v této oblasti.
RSDr. Petr Krajáč, PhD. Vychází ze 17leté zkušenosti vedoucího pracovníka, 10 let praxe v obchodní činnosti a 14leté vědeckopedagogické činnosti vysokoškolského učitele. Deset let byl lektorem managementu a obchodních dovedností, v letech 1995/96 pracoval na pozici profesora v Českém manažerském centru v Čelákovicích. Je autorem publikace Úvod do řízení lidských zdrojů, IMS, Praha 2005, čtyř odborných článků v oblasti managementu, které vyšly postupně v Hospodářských novinách, množství manuálů (pracovních sešitů) tvořících podklad pro vedení seminářů k managementu a obchodním dovednostem. Přednášel vybraná témata managementu na Vysoké vojenské škole ve Vyškově, je externím učitelem managementu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Kreativita ve vzdělávání 1. Úvod – základní východiska a rámec tématu, definice klíčových pojmů v kontextu tématu 2. Jak efektivně rozvíjet kreativitu – metodologie a metodiky využitelné ve vzdělávacím procesu, tvořivý přístup ke vzdělávacím procesům a aktivitám • Kreativita vzdělavatele a vzdělávaného (vzdělávajícího se) • Tvořivá příprava vzdělávací akce • Kreativní vedení vzdělávací akce • Kreativita při examinaci „konzumenta“ vzdělávacího procesu • Boj s barierami kreativity při vzdělávání
3. Závěr – v kreativním procesu rozvoje vzdělanosti jde vesměs o schopnost „jinakostního“ pohledu na předmět, na studovanou látku. Tím se zpravidla fixuje to, co potřebujeme pro řešení problémů (a tato schopnost je podstatou vzdělání) v nových souvislostech, v sítích analogií, asociací, v nových tvarech atd. Nejde o úplné popření rutiny, funkčních návyků a paměťového učení. Jde o to ze vzdělávání učinit dobrodružnou, prakticky nesmírně užitečnou a produktivní aktivitu.
www.nakliv.cz
Ing. Michal Martoch Managing partner společnosti Idealine Solutions, která pomáhá jednotlivcům a organizacím snižovat náklady a zvyšovat produktivitu práce. Konzultant pro efektivní procesy práce na dálku a/nebo práce z domova s využitím moderních informačních technologií jako jsou videokonference, webináře, online kanceláře, databázové cloud aplikace a další online služby. Své zkušenosti získal během dlouholeté manažerské praxe ve společnostech Procter&Gamble a Hyundai, kde vedl nebo byl součástí virtuálních týmů lidí, kteří pracovali na projektech z celého světa, aniž by se fyzicky setkávali.
On-line semináře, technologie pro podporu práce na dálku Práce na dálku se s rozvojem informačních a mobilních technologií stává běžnou součástí našeho pracovního i osobního života. Pro efektivní práci na dálku existuje celá řada podpůrných nástrojů mezi které patří především online kancelář, online databáze přístupné odkudkoliv, videokonference, nástroje pro online vzdělávání a další. Mezi klasické metody online vzdělávání patří především e-learning. Ten je často postižen malou zpětnou vazbou a vyššími nároky na disciplinu posluchače. V poslední době se začínají objevovat tzv. webináře – online semináře, které kombinují výhody vzdáleného vzdělávání a přímého kontaktu s lektorem a dokáží
eliminovat nedostatky tradičního e-learning přístupu. Tato webově založená technologie umožňuje přístup ke vzdělávání v reálném čase s pomocí webového prohlížeče s využitím videokonference, prezentací, sdílení plochy, chatu, anket a s přímým zapojením posluchačů do výkladu. Výhodou je nejen způsob přístupu k informacím, ale také ekonomická efektivita celého řešení. Příspěvek přináší ucelenou představu o možnostech webinářů v kontextu komplexního online vzdělávání a práce na dálku. Stále existují situace, kdy je přítomnost živého lektora nezbytností, ale technologie webinářů tyto situace minimalizuje.
Mgr. Michaela Buchtová, Mgr. Vít Šisler, Ph.D. Mgr. Michaela Buchtová je absolventkou magisterského oboru Andragogika a personální řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studovala magisterský program Studia nových médií na katedře Informačních studií a knihovnictví na FF UK. Věnuje se vzdělávání a možnostem využití nových médií v rámci metodologie vzdělávání. Svou diplomovou práci věnovala Vzdělávání pomocí výukových her (Game Based Learning) z hlediska metodologie vzdělávání, nyní se podílí na výzkumu vzdělávacích efektů počítačových simulací. Mgr. Vít Šisler, Ph.D. působí jako odborný asistent na Ústavu informačních studií a knihovnictví a Studiu nových médií FF UK v Praze. Zabývá se zejména využitím nových médií a simulací ve výuce, kulturními a sociálními aspekty počítačových her a informačními technologiemi na Blízkém východě. Je jedním z autorů výukové simulace Evropa 2045 zaměřené na podporu výuky společenských věd. Působí jako redaktor recenzovaného časopisu CyberOrient zaměřeného na problematiku ICT na Blízkém východě, který vydává American Anthropological Association ve spolupráci s FF UK v Praze.
Digital Game-Based Learning: Zkušenost s praktickou implementací výukové simulace Evropa 2045 Klasické vzdělávací metody bývají v posledních letech již běžně doplňovány aktivitami využívajícími počítačové programy. I tradiční formální vzdělávání může velice dobře čerpat z možností, které tyto metody nabízejí. Obecně definují širokou škálu aktivit od e-learningu, přes edutainment, až po tzv. serious games („vážné hry“), jež v různé míře kombinují prvky vzdělávání, hry a simulace. V našem příspěvku se
zaměřujeme na fenomén vzdělávání pomocí počítačových her a simulací, jeho možnosti, limity a nejaktuálnější poznatky z vědeckých výzkumů. Zaměříme se na nejvíce diskutované problémy, jako je přijetí her a simulací na školách, praktické překážky v rámci implementace her a simulací do školních formálních systémů a plánů a tzv. transfer problém, tj. schopnost her poskytnout studentům znalosti, které
www.nakliv.cz
budou schopni následně využít v reálných životních situacích. Naše závěry mj. vycházejí z případových studií implementace vzdělávací simulace Evropa 2045 do českých škol. Evropa 2045 je počítačová simulace zaměřená na podporu výuky společenských věd na středních školách. Svou formou připomíná strategické počítačové hry, ovšem snaží se hráčům co nejvěrněji
přiblížit politické, ekonomické a sociální otázky sjednocené Evropy a současného světa. Kromě získání faktických informací podporuje rozvoj tzv. klíčových kompetencí: schopnosti vyjednávat, kriticky myslet a pracovat v týmu. Více informací lze nalézt na http://www. evropa2045.cz.
Ing. Jan Wagner Pedagog, novinář a konzultant zabývající se zaváděním moderních informačních a komunikačních technologií do výuky v základních a středních školách. Aktivně se angažuje v komunitě Google User Group CZ (www.gug.cz) a v Jednotě školských informatiků (www. jsi.cz). Od roku 2001 spolupracuje s portálem pro základní a střední školy Česká škola (www. ceskaskola.cz), kde je od roku 2007 šéfredaktorem. V posledních letech se angažuje v přípravě a realizaci projektu EU peníze školám a nově i v řadě dalších projektů (například MyšlenkovéMapy.cz, Malotřídky.cz, Škola21.cz, Školní.tv).
Google - Škola 2.0 - Práce 3.0 Rychlý vývoj informačních technologií ovlivňuje všechny oblasti života společnosti a především klade nové požadavky na obsah vzdělávání. Deklarovaná mise Google je zorganizovat informace světa a zpřístupnit je všem. Přednáška organizátorů Google
User Group ČR se pokusí odpovědět na otázky: Jaké jsou praktické výsledky této snahy Google a jak se dají využít ve vzdělávání? Jaké nové služby Google přinesl či inovoval v v období 2010/2011? Jak mění technologie Web 2.0 pracovní postupy?
Mgr. Olga Biernátová Vystudovala ISK na FF MU a pracuje v Knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (PR, marketing, lektor IV, terénní knihovník, pracovník ve službách, projekt Tomasbata.com atd.) Mimo jiné je aktivní také v rámci skupiny Guerrilla Readers (Kalendář „Knihovna je sexy“, Čtenářské placky, komerčně: f-marketing, grafika) a dlouhodobě pracovně spolupracuje také s nakladatelstvím KNIHA ZLIN. Zajímá se zejména o online marketing a PR a využití sociálních médií v knihovnách.
Sociální média jako prostor pro vzdělávání Příspěvek by měl představit různé druhy sociálních médií a jejich specifika se zaměřením na sdílení znalostí a informační výchovu. Sociální média nabízí mnohé možnosti v oblasti sdílení informací a dat. Lze je využít v rámci interní komunikace organizace, pro síťování odborníků z určité oblasti, pro výuku informační výchovy apod. Jedná se o prostředí pro vzájemnou komunikaci a budování vztahů, proto je nelze striktně chápat a používat pouze jako systémy na distribuci novinek či výukových materiálů. Pokud je v tomto prostředí realizována např. výuka, je třeba ji vnímat a plánovat odlišně, než např. při použití LMS. Sociální média jsou častou využívána také k nepřímému
vzdělávání (např. neexistuje specifická fb-stránka pro IV, ale částečně je IV realizováno přes oficiální fbstránku organizace, která sleduje několik různých cílů). V takovém případě je nutné pečlivě promýšlet strategii, volit vhodnou formu a dbát na atraktivitu a vhodné grafické zpracování konkrétní informace. Mnohem častěji se v těchto případech setkáváme s vizualizací dat. Využití sociálních médií pro distribuci jakýchkoliv informací má tu výhodu, že maximálně podporují sdílení. I přesto se však nelze spolehnout na podporu a nabídku konkrétních nástrojů. Do této oblasti by vždy měl být zapojen účinný marketing.
www.nakliv.cz
Mgr. Adam Zbiejczuk Adam vystudoval mediální studia na FSS MU, na základě své diplomové práce na téma Web 2.0 získal práci jako první bankovní bloger v ČR pro mBank, nyní se ve firmě Ataxo/H1.cz stará o přípravu a realizaci strategií v oblasti sociálních médií a podílí se na projektu Ataxo Social Insider - monitoring sociálních sítí. Studuje prvním rokem doktorandské studium na UISK FF UK.
Monitoring sociálních sítí Monitoring sociálních sítí vnímáme v současnosti primárně jako aktivitu, která je důležitá pro komerční subjekty. Jaká je role sociálních médií a potažmo jejich monitoringu pro vzdělávací instituce? Jedním z důležitých důvodů je vzrůstající důležitost komunikace s absolventy - alumini univerzit mohou být zdrojem
financí, podpory a prestiže - a právě v tomto případě jsou sociální sítě velmi důležité a je třeba je sledovat. Ovšem word-of-mouth na internetu je podstatný i v jiných závažných oblastech: např. při rozhodování středoškoláků, kam se přihlásit na vysokou školu.
Mgr. Josef Šlerka Josef Šlerka je zběhlý divadelník, vystudovaný estetik, šéf softwarového vývoje ve společnosti Ataxo Interactive a vedoucí programu Studia nových médíí na UISK FF UK. Všechny jeho zájmy se protínají v jednom bodě: symbolické analýze. Způsob, jak člověk žije symboly a jak tento svět analyzovat, mapuje jak ve svých sémiotických textech, tak ve vývoji analytických nástrojů. V současnosti se proto věnuje především strojové analýze přirozeného jazyka a nejrůznějším aspektům sociálních médií. Kromě vědecké práce mimo jiné zakládal překladatelský časopis Plav, podílí se na organizaci festivalu českého jazyka Šrámkova Sobotka, píše pro Mediář.cz a Deník Referendum a nedávno spustil novou geolokační službu Ghostsquare.com.
Geolokační služby ve vzdělávání LBS služby jsou zajímavé pro vzdělávání z celé řady důvodů. Nejde jen o jejich primární využití (příkladem může být čerstvě spuštěný projekt Geokarlovka studentů StuNoMe, sdružující univerzitní místa v rámci LBS sociálních sítí), ale zejména o jeijch další možnosti. Prostor -> herní místo (historické objekty ve
městě, gamification), díky využití API - a vytváření mashupů s primárně edukativním cílem hravou formou (ideální pro výuku dějepisu, zeměpisu, společenských věd ap.). Vytvoříte si vlastní vrstvu nad existujícími mapami / daty a můžete se přiblížit k augmented reality...
www.nakliv.cz
ZAHRANIČNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Susan Barnes Whyte (Linfield College) Susan Barnes Whyte is the director of library and media services at Linfield College where she also has an appointment in the Department of Mass Communication. She has served on the faculty of the Association of College and Research Libraries (ACRL) Institute for Information Literacy since 1999 and is the ACRL liaison to the Council of Independent Colleges. She is a member of the Online Computer Library Center (OCLC) Global Council. She’s on the editorial board of College and Undergraduate Libraries. She has published in Reference Services Review, College & Research Libraries News, and Reference Librarian. She’s on the faculty of the Emporia State University School of Library Information Management Program in Portland, OR. Barnes Whyte frequently makes presentations and conducts workshops for librarians on teaching and information literacy. Susan is known for her warm, engaging teaching style.
Jean Caspers (Linfield College) Jean Caspers is a reference and instruction librarian at Linfield College in McMinnville, Oregon. Caspers has served as chair of the ACRL Instruction Section and as chair of the ACRL Distance Learning Section’s Guidelines Committee. She is a member of the editorial board of the journal Communications in Information Literacy. Caspers has a Master’s degree in Library Science from the University of Arizona. She has published in Reference Librarian, Serials Librarian, College & Research Libraries, and the Journal of Library Administration. She is currently updating her chapter on faculty-librarian collaboration for the second edition of the award winning book Information Literacy Instruction that Works. Caspers is known for her writing and presentations on the topics of facultylibrarian collaboration, information literacy, and services for the distant student.