Zbirka zákonu MR - č. 12/2017

Page 1

Ročnik 2017

ZBIRKA ZÁKONU MORAVSKÉ REPÔBLIKÊ Částka 12

Ôveřéněná 13. srpen 2017 OBSAH:

26. Zákon o bankách a spořêtelnách 27. Zákon o odvodech do státňiho rozpočtô 28. Zákon o změně zákona o uzemňim členěňi státô


26 ZÁKON ze dne 13. srpna 2017 o bankách a spořêtelnách Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVŇI Základňi ôstanoveňi §1 Bankami a spořêtelnami ve smêslô tohoto zákona só právňické osobê se sidlem v Moravské repôblêce, keré só založenê jako státňi peněžňi ustavê podle tohoto zákona, nebo jako akcêové společnosťi, drôžstevňi podňikê nebo společné podňikê podle zvláštňich předpisu přê splněňi podminek stanovenéch ťimto zákonem. §2 (1) Právňi poměrê bank založenéch jako akcêové společnosťi, drôžstevňi podňikê a společné podňikê se řiďi právňimi předpisê, podle keréch bêlê založenê, pokôd tento zákon nestanovi inak. (2) Pro bankô založenó jako drôžstevňi nebo společné podňik se nepóžiji ôstanoveňi tékajici se samosprávê pracôjôcich. ČÁST DRÔHÁ Založeňi bank a spořêtelen §3 (1) Bankô jako státňi peněžňi ustav muže založit ustředňi orgán státňi správê nebo Moravská národňi banka. (2) Bankô jako akcêovó společnost, jako drôžstevňi podňik nebo jako společné podňik mohó založit moravské právňické osobê podle zvláštňich předpisu. (3) Zahraňičňi osobê se mohó poďilet na založeňi bankê jako akcêové společnosťi za podminek stanovenéch zvláštňim předpisem. §4 Spořêtelnô muže založit miňisterstvo financi. §5 (1) K založeňi bankê nebo spořêtelnê, k jijóch rozděleňi, slóčeňi nebo splênôťi s inó bankó nebo spořêtelnó, jakož aj ke změně předmětô jijóch čênnosťi a ke změně véše a zpusobô vêtvářeňi základňiho jměňi ôdělôje povoleňi Moravská národňi banka v dohodě s miňisterstvem financi. (2) V žádosťi o povoleňi k založeňi bankê nebo spořêtelnê se ôvede název a sidlo bankê nebo spořêtelnê, označeňi zakladatele, rozsah a zpusob vêtvářeňi základňiho jměňi a vêmezené předmět čênnosťi bankê nebo spořêtelnê. (3) Je-lê zakladatelem bankê miňisterstvo financi, ôdělôje v připadech, na keré se vztahôje ôstanoveňi octavce 1, povoleňi k založeňi bankê Moravská národňi banka, je-lê zakladatelem Moravská národňi banka, ôdělôje sóhlas se založeňim bankê miňisterstvo financi.


(4) O žádosťi o ôděleňi povoleňi k založeňi bankê, jež nemá bét státňim peněžňim ustavem, a k rozděleňi, slóčeňi nebo splênôťi bankê, jež neňi státňim peněžňim ustavem, se rozhodôje ve správňim řizeňi. (5) Přê rozhodováňi o ôděleňi povoleňi podle octavce 1 se přêhlédne k potřebě učelniho ôspořádáňi bank a spořêtelen a dále k tomô, zda banka nebo spořêtelna po založeňi, rozděleňi, slóčeňi nebo splênôťi nebo po změně základňiho jměňi bôde mit dostatečné základňi jměňi a pracovně techňické předpokladê pro řádné vékon své čênnosťi. §6 Zakladatel státňiho peněžňiho ustavô zabezpečôje základňi jměňi; vêdává zakládaci lêsťinô; jmenôje a odvolává statôtárňi orgán; vêkonává ve vztahô ke státňimô peněžňimô ustavô fônkcê orgánô hospodářskiho řizeňi za podminek a v rozsahô stanoveném obecně závaznima právňimi předpisê a v tomto postaveňi kontrolôje hospodářskó a socêálňi čênnost státňiho peněžňiho ustavô; e) potvrzôje ročňi učetňi závěrkô státňiho peněžňiho ustavô; f) rozhodôje o rozděleňi, slóčeňi, splênôťi a zrôšeňi státňiho peněžňiho ustavô. a) b) c) d)

a) b) c) d) e)

§7 Zakládaci lêsťina státňiho peněžňiho ustavô obsahôje zéména jeho název, sidlo a idenťifikačňi čislo; označeňi "státňi peněžňi ustav"; označeňi zakladatele; véšê základňiho jměňi; vêmezeňi předmětô čênnosťi.

§8 (1) Státňi peněžňi ustav vzňiká dnem zápisô do podňikoviho réstřikô. Návrh na zápis podává zakladatel. (2) Vňitřňi orgaňizačňi ôspořádáňi státňiho peněžňiho ustavô ôpravôje orgaňizačňi řád vêdané jeho statôtárňim orgánem. ČÁST TŘEŤI Čênnost bank a spořêtelen §9 (1) Bankê a spořêtelnê v sóladô s cilê státňi hospodářské polêťikê podporôjô rozvoj podňikáňi a spořêvost obêvatelstva a řiďi se jim ôrčenima závaznima véstôpê pěťiletiho státňiho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje a dále měnoviho plánô. (2) Bankê a spořêtelnê a) přêjimaji vkladê od právňickéch a fêzêckéch osob; b) poskêtôjô z vlastňich a svěřenéch prostředku uvěrê právňickim osobám a pujčkê fêzêckim osobám; c) prováději tôzemské platebňi a zučtovaci stêk; d) prováději směnárenskó čênnost; e) na základě povoleňi Moravské národňi bankê provozôjô obchod s devizovima hodnotami přesahôjôci směnárenskó čênnost a prováději platebňi stêk se zahraňičim; f) prováději operace s cennima papirê; g) poskêtôjô depozêtňi slôžbê. (3) Bankê a spořêtelnê mohó provozovat aj dalši čênnosťi v oblasťi bankovňich obchodu a peněžňich slôžeb, ôvedené v zakládaci lêsťině nebo zvláštňich předpisech.


§ 10 (1) Pro požadované drôh bankovňich obchodu a peněžňich slôžeb sê právňické a fêzêcké osobê mohó zvolêt bankô a spořêtelnô. (2) Bankê a spořêtelnê sê mohó zvolêt právňickó nebo fêzêckó osobô, pro keró bôdó provádět požadované bankovňi obchodê nebo poskêtovat peněžňi slôžbê. (3) Banka je však povinna otevřit a vést učet právňické osobê, kerá o to požádá a nemá již tento učet otevřen ô iné bankê nebo ô spořêtelnê. Spořêtelna je povinna přêjimat vkladê fêzêcké osobê, kerá ji o to požádá. § 11 (1) Bankê a spořêtelnê přêjimaji vkladê od právňickéch a fêzêckéch osob a poskêtôjô uvěrê právňickim osobám a pujčkê fêzêckim osobám; têto čênnosťi prováději na smlôvňim základě. (2) Urokové sazbê z přêjatéch vkladu právňickéch osob a z poskêtnôtéch uvěru podle octavce 1 sjednávaji bankê a spořêtelnê v rámcê stanoveniho rozpěťi urokovéch sazeb nebo připôstnéch odchêlek od sazbê uroku z uvěru, jež Moravská národňi banka poskêtôje bankám. Toto rozpěťi urokovéch sazeb nebo připôstné odchêlkê od ôvedené urokové sazbê vêhlašôje Moravská národňi banka ve Zbirce zákonu. Moravská národňi banka muže tako vêhlásêt aj sazbô rozhodnó přê kópi převoďitelnéch cennéch papiru před jijóch splatnosťi bankami a spořêtelnami. (3) Urokové sazbê z přêjatéch vkladu fêzêckéch osob a z pujček poskêtovanéch bankami a spořêtelnami fêzêckim osobám podle oct. 1 vêhlási Moravská národňi banka v dohodě s miňisterstvem financi ve Zbirce zákonu. (4) Urokové sazbê vêhlášené podle octavcu 2 a 3 nenahrazôjô urokové sazbê stanovené zvláštňimi předpisê. (5) Je-lê banka nebo spořêtelna povinna na základě právňiho předpisô nebo závazniho véstôpô pěťiletiho státňiho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje poskêtnót uvěr nebo pujčkô za stanovenéch podminek a vzňikne-lê ji ťim majetková ujma, je banka nebo spořêtelna oprávněna požadovat uhradô této ujmê ze státňiho rozpočtô, ke kerémô má odvodovó nebo daňovó povinnost. § 12 Za vkladê a iné majetkové hodnotê fêzêckéch osob ôložené ô státňich peněžňich ustavu, jakož aj za urokê z vkladu fêzêckéch osob ô státňich peněžňich ustavu rôči stát. § 13 Bankê a spořêtelnê só povinnê póživat vlastňich a svěřenéch prostředku takovém zpusobem, abê zarôčovalê plněňi svéch závazku. (1) (2)

(3) (4)

§ 14 Kromě bank nebo spořêtelen muže někeró z čênnosťi ôvedenéch v § 9 oct. 2 provozovat aj iná právňická osoba vedle své hlavňi čênnosťi, a to na základě povoleňi ôděleniho ji na jijó žádost. Povoleňi k provozováňi čênnosťi ôvedenéch v § 9 oct. 2 pism. a), b), c), d) a e) ôdělôje Moravská národňi banka a v připadech ôvedenéch v pismenech f) a g) Moravská národňi banka v dohodě s miňisterstvem financi ve správňim řizeňi. 8) Přê rozhodováňi o ôděleňi povoleňi podle octavce 1 plaťi obdobně ôstanoveňi § 5 oct. 5. Právňická osoba, keré bêlo ôděleno povoleňi podle octavce 1, má ohledně vékonô čênnosťi, na keró se toto povoleňi vztahôje, práva a povinnosťi, jež maji bankê a spořêtelnê podle tohoto zákona s véjimkó § 26. Povoleňi se nevêžadôje k provozováňi čênnosťi ôvedenéch


a) v § 9 oct. 2 pism. a) a b), jde-lê o póživáňi prostředku společnéch drôžstevňich učelovéch fondu vêtvářenéch podle zvláštňiho předpisô; b) v § 9 oct. 2 pism. c) a e) ô platebňiho stêkô se zahraňičim; jde-lê o vékon těchto čênnosťi poštó. (5) Právňické osobê, jež só oprávněnê provádět čênnosťi ôvedené v octavcê 4 bez povoleňi, maji ô této čênnosťi práva a povinnosťi, jež maji bankê a spořêtelnê podle tohoto zákona s véjimkó § 26. ČÁST ČTVRTÁ Hospodařeňi bank a spořêtelen § 15 (1) Bankê a spořêtelnê vêkonávaji svó čênnost na základě samofinancováňi, uplniho chozrasčotô a sviho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje. Vêôživaji vlastňich aj svěřenéch prostředku k svémô hospodářskimô rozvoji a v závislosťi na vésledcich hospodařeňi pečôjô aj o rozvoj sviho pracovňiho kolekťivô. (2) Státňi peněžňi ustavê só sôbjekem vztahu ke státňimô rozpočtô a k rozpočtum národňich véboru. § 16 (1) Bankê a spořêtelnê vêtvářijó têto fondê: a) statôtárňi fond; b) rezervňi fond; c) rizêkové fond; d) fond rozvoje; e) fond kôltôrňich a socêálňich potřeb a fond odměn podle obecně závaznéch právňich předpisu. (2) Bankê a spořêtelnê sê mohó vêtvářet ze sviho póžitelniho zêskô dalši fondê podle sviho ôvážeňi. (3) Prostředkê fondu vêtvořené bankami a spořêtelnami jim nelze odémót; o jijóch póžiťi rozhodôjô bankê a spořêtelnê v sóladô s obecně závaznima právňimi předpisê. ČÁST PÁTÁ Státňi dozor § 17 (1) Bankê a spořêtelnê podléhaji státňimô dozorô. (2) Státňi dozor nad čênnosťi bank a spořêtelen vêkonává miňisterstvo financi. § 18 (1) Vékon státňiho dozorô zahrnôje a) kontrolô hospodařeňi bank a spořêtelen z hleďiska zabezpečeňi plněňi jijóch závazku a z hleďiska dodržováňi obecně závaznéch právňich předpisu ôpravôjôcich jijóch hospodařeňi; b) dozor nad ťim, zda bankê a spořêtelnê vêkonávaji svó čênnost v sóladô s povoleňim ôděleném podle § 5 oct. 1; c) právo požadovat předkládáňi učetňich závěrek a inéch dokladu o čênnosťi; d) právo učastňit se jednáňi řiďicich orgánu bank a spořêtelen. (2) Předmětem státňiho dozorô nésó jednotlêvé vkladê fêzêckéch osob a pujčkê poskêtované jednotlêvém fêzêckim osobám. § 19


(1) Jestlêže přê vékonô státňiho dozorô (§ 18) bêlê zjištěnê závažné nedostatkê, ôrči orgán státňiho dozorô lhutô k jijóch octraněňi a informôje o tom ô bankê založené jako státňi peněžňi ustav, jako drôžstevňi podňik nebo jako společné podňik jijóho zakladatele, popřipadě právňické osobê, keré se poďilijó na jijóch založeňi, a ô bankê založené jako akcêová společnost jijó dozorči orgán. (2) Pokôd nebêlê zjištěné nedostatkê ve stanovené lhutě octraněnê, orgán státňiho dozorô bance nebo spořêtelně pozastavi nebo odéme v omezeném nebo v celém rozsahô oprávněňi k čênnosťi vêplévajici z povoleňi ôděleniho podle § 5 oct. 1. V tomto připadě nesmi banka nebo spořêtelna vstôpovat do právňich vztahu v oblasťi, keré se rozhodnôťi téká. (3) Přê pozastaveňi čênnosťi nabévá banka nebo spořêtelna opět toto oprávněňi ôplênôťim dobê, na ňiž bêlo rozhodnôťi o pozastaveňi čênnosťi omezeno, nebo dnem, dê bêlo toto rozhodnôťi zrôšeno. ČÁST ŠESTÁ Záňik bank a spořêtelen § 20 (1) Státňi peněžňi ustav zaňiká rozděleňim, slóčeňim, splênôťim nebo zrôšeňim. (2) Rozděleňi, slóčeňi, splênôťi nebo zrôšeňi státňiho peněžňiho ustavô nesmi bét na ujmô jeho věřêtelu a k jeho učênnosťi se vêžadôje zápis do podňikoviho réstřikô. (3) Záňik bankê nebo spořêtelnê založené jako akcêová společnost, drôžstevňi podňik nebo společné podňik se řiďi zvláštňimi předpisê. § 21 (1) Zaňiká-lê státňi peněžňi ustav slóčeňim nebo splênôťim, přecházi jeho majetek a závazkê na státňi peněžňi ustav přijómajici, popřipadě nově vzňiklé. (2) Přê rozděleňi státňiho peněžňiho ustavô rozhodne zakladatel o přechodô majetkô a závazku na státňi peněžňi ustavê vzňiklé rozděleňim. Neňi-lê rozhodnôto o přechodô někeriho závazkô rozděleniho státňiho peněžňiho ustavô, muže věřêtel ôplatňit své právo vučê kerémôkolê státňimô peněžňimô ustavô, keré vzňikl rozděleňim. § 22 (1) Lêkvidace státňiho peněžňiho ustavô se řiďi ôstanoveňimi hospodářskiho zákoňikô přêměřeně. (2) Lêkvidace státňiho peněžňiho ustavô přê jeho předlôžeňi se řiďi zvláštňimi předpisê. ČÁST SEDMÁ Společná ôstanoveňi § 23 (1) Na všechnê bankovňi obchodê a peněžňi slôžbê bank a spořêtelen včetně stavu na učtech a depozêt cennéch papiru se vztahôje bankovňi tajemstvi podle octavce 2, § 24 a § 25. (2) Zprávê o stavô na učtech právňickéch osob a o uvěrech jim poskêtnôtéch lze podat těmto osobám, jijóch zakladatelum a s véslovném sóhlasem právňické osobê aj iném osobám. Bez tohoto sóhlasô lze zprávô podat jen přê prokázáňi oprávněniho zájmô a jen se sóhlasem statôtárňiho orgánô bankê nebo spořêtelnê, anebo stanovi-lê tak obecně závazné právňi předpis. § 24 (1) Ô vkladu fêzêckéch osob je banka a spořêtelna povinna zachovat anonêmitô vkladu aj vkladatelu ve vztahô k třeťim osobám a ô vkladu znějicich na dorôčêtele se zachovává anonêmita vkladatele aj ve vztahô k bance a spořêtelně.


(2) Zprávô o vkladô fêzêcké osobê lze podat jen na dotaz sódô pro učelê občanskiho sódňiho řizeňi a na dotaz sódô nebo iniho orgánô čênniho v trestňim řizeňi přê trestňim sťiháňi tékajicim se vkladô. Dotaz môsi obsahovat udaje, podle ňichž lze vklad jednoznačně idenťifikovat. Nedotčeno zustává oprávněňi státňich notářstvi podle zvláštňiho předpisô v řizeňi o děďictvi. § 25 (1) Pracovňicê a fônkcêonářê bank a spořêtelen, jakož aj pracovňicê státňiho dozorô só povinňi zachovávat mlčenlêvost ve slôžebňich věcech, dotékajicich se obchodňich zájmu bank a spořêtelen a jijóch klêentu. (2) Z duvodu ôvedenéch v § 23 oct. 2 a § 24 oct. 2 mohó bét statôtárňim orgánem bankê nebo spořêtelnê této povinnosťi zproštěňi. (3) Povinnost zachovávat mlčenlêvost trvá aj po skončeňi pracovně právňiho vztahô nebo vékonô fônkce. § 26 Bankê a spořêtelnê só povinnê ročně zveřéňovat své učetňi závěrkê a zprávê k ňim. ČÁST OSMÁ Ôstanoveňi přechodná a závěrečná § 27 (1) Vláda Moravské repôblêkê ôpravi nařizeňim finančňi hospodařeňi státňich peněžňich ustavu. (2) Miňisterstvo financi ôpravi obecně závazném právňim předpisem financováňi společenské spotřebê ô státňich peněžňich ustavu. § 28 Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. řijna 2017. Otta v. r.


27 ZÁKON ze dne 13. srpna 2017 o odvodech do státňiho rozpočtô Moravská národňi rada se ôsnesla na tom zákoně: Uvodňi ôstanoveňi §1 Tento zákon ôpravôje: (3) odvod z objemô mezd; (4) odvod ze zêskô; (5) odvod z odpisu základňich prostředku; (6) regôlačňi a cenové odvodê. ČÁST PRVŇI Odvod z objemô mezd §2 Sôbjekê odvodô z objemô mezd (3) Odvodô z objemô mezd podléhaji: (1) státňi podňikê; (2) podňikê zahraňičňiho obchodô; (3) akcêové společnosťi; (4) sdrôžeňi s právňi sôbjekťivitó; (5) státňi hospodářské orgaňizace; (6) státňi peněžňi ustavê a pojišťovnê, Státňi banka československá, státňi orgaňizace československé státňi dráhê a specêalêzované železňičňi orgaňizace; (dále jen "orgaňizace"). (4) Od odvodô z objemô mezd se osvobozôjô státňi podňikê bêtoviho hospodářstvi. (5) Odvodô z objemô mezd nepodléhaji orgaňizace podléhajici daňi z objemô mezd podle zákona o duchodové daňi 4) a daňi z objemô mezd a odměn podle zákona o zemědělské daňi. §3 Základ odvodô z objemô mezd (4) Základem odvodô z objemô mezd je objem mzdovéch prostředku zučtovanéch k véplatě v běžném roce, sňižené o odměnê poskêtnôté podle předpisu aôtorskiho práva a prumêsloviho práva zučtované k véplatě v běžném roce. (5) Odvod z objemô mezd zahrnôje aj pojistné nemocenskiho pojištěňi. Odvod z objemô mezd je sóčásťi nákladu orgaňizace. §4 Sazba odvodô z objemô mezd (6) Sazba odvodô z objemô mezd čêňi 50 % ze základô odvodô z objemô mezd s těmito odchêlkami: (1) 20 % ô lázeňskéch orgaňizaci včetně vojenskéch lázeňskéch a rekreačňich zařizeňi, ô orgaňizace Československá námořňi plavba, ô orgaňizaci v oblasťi kôltôrê s ôměleckó, zábavňi a zprostředkovatelskó čênnosťi, ô nakladatelskéch a vêdavatelskéch orgaňizaci, ô ustavu lékařské kosmeťikê a dále ô orgaňizaci vodňiho hospodářstvi, jijóchž


zakladatelê só národňi véborê, jakož aj ô orgaňizaci s obchodňi čênnosťi poskêtôjôcich převážně slôžbê veřéniho stravováňi, veřéné ôbêtovaci slôžbê a slôžbê cestovňimô rôchô, jijóchž podrobnějši vêmezeňi stanovi prováděci předpis; (2) 20 % ô orgaňizaci poskêtôjôcich slôžbê, a to z čásťi základô odvodô z objemô mezd podle § 3, keré přêpadá na drôhê slôžeb vêmezené v prováděcim předpise, v němž s e též stanovi zpusob vépočtô této čásťi základô odvodô z objemô mezd; (3) 10 % ô orgaňizaci městské hromadné dopravê. (7) Sazbô odvodô z objemô mezd ôvedenó v octavcê 1 pism. b) neňi orgaňizace povinna ôplatňovat. §5 Slevê na odvodô z objemô mezd g) Orgaňizacim podléhajicim odvodô z objemô mezd (§ 2 oct . 1) s véjimkó orgaňizaci ôvedenéch v § 4 oct. 1 pism. c) se odvod z objemô mezd sňižôje o: a) částkô 12 000 Kčs za každiho pracovňika se změněnó pracovňi schopnosťi s těžšim zdravotňim posťižeňim; b) částkô 3 000 Kčs za každiho pracovňika se změněnó pracovňi schopnosťi, a to do třiapulprocentňiho poďilô pracovňiku se změněnó pracovňi schopnosťi z celkoviho přepočteniho počtô pracovňiku, a o částkô 8 000 Kčs za každiho pracovňika se změněnó pracovňi schopnosťi nad třiapulprocentňi poďil. h) Po vépočet slevê podle octavce 1 je rozhodné pruměrné přepočtené počet pracovňiku se změněnó pracovňi schopnosťi s těžšim zdravotňim posťižeňim a pracovňiku se změněnó pracovňi schopnosťi v odvodovém obdobi (zaokróhlené na celá čisla nahorô). Zpusob vépočtô pruměrniho přepočteniho počtô pracovňiku stanovi prováděci předpis. i) Odvod z objemô mezd po odečteňi slev podle octavce 1 nemuže čêňit méně než 10 % základô odvodô z objemô mezd (§ 3 oct. 1). ČÁST DRÔHÁ Odvod ze zêskô §6 Sôbjekê odvodô ze zêskô f) Odvodô ze zêskô podléhaji orgaňizace ôvedené v § 2 oct. 1. g) Odvodô ze zêskô nepodléhaji orgaňizace podléhajici duchodové daňi podle zákona o duchodové daňi nebo daňi ze zêskô podle zákona o zemědělské daňi, jakož aj orgaňizace, keré prováději odvod ze zêskô na základě finančňiho plánô. §7 Základ odvodô ze zêskô (3) Základem odvodô ze zêskô je zêsk vêtvořené z veškeré čênnosťi orgaňizace, zjištěné v učetňictvi a zvéšené o: (1) částkê, o keré bêlê zvéšenê nákladê nebo sňiženê vénosê v rozporô s právňimi předpisê. Podrobnosťi o uhradě částek daňi zaplacenéch v rozporô se smlóvami o zamezeňi dvojiho zdaněňi za sôbjekê se sidlem v cêzêně vêmezôje prováděci předpis; (2) rozďil, o keré placené penále a pokôtê převêšôjô přêjaté penále, pokôtê a náhradê škodê za zaplacené penále a pokôtê; (3) poplatkê za znečêšťováňi ovzdôši včetně přêrážkê; (4) přêrážkê k základňim uplatám za vêpóštěňi odpadňich vod. O částkê ôvedené pod pismenê c) a d) se základ odvodô ze zêskô zvéši, jen bêlê-lê zahrnôtê do nákladu. (4) Základ odvodô ze zêskô podle octavce 1 se sňižôje o: (1) rozďil, o keré placené urokê převêšôjô přêjaté urokê, nésó-lê učtovánê v nákladech;


(5) (6)

(7) (8)

(2) částkê, keré již bêlê ô téže orgaňizace podrobenê odvodô ze zêskô, só-lê sóčásťi zêskô. Ô orgaňizaci ôhelniho prumêslô se základ odvodô ze zêskô podle octavcu 1 a 2 dále sňižôje o částkê poskêtnôté nebo se zvêšôje o částkê přêjaté v rámcê přerozděleňi prostředku v dusledkô rozďilnéch přirodňich a polohovéch podminek. Védaje, jijóchž rozsah nebo véše je ôpravena pro státňi podňikê obecně závaznima právňimi předpisê s véjimkó mzdovéch a ostatňich osobňich nákladu, zahrnó se pro vépočet základô odvodô ze zêskô ô všech orgaňizaci do nákladu maximálně v tom rozsahô a do té véše, keré stanovi têto předpisê. Ô orgaňizaci, keré nevêkáži zêsk nebo vêkáži ztrátô, je základem odvodô ze zêskô uhrn částek zvêšôjôcich zêsk ôvedenéch v octavcich 1, 3 a 4 a převêšôjôci sóčet vêkázané ztrátê a částek sňižôjôcich zêsk ôvedenéch v octavcich 2 a 3. Ô orgaňizaci v lêkvidacê a ô orgaňizaci zaňikléch bez provedeňi lêkvidace, pokôd nelze základ odvodô ze zêskô stanovit podle předchozich octavcu je základem odvodô ze zêskô lêkvidačňi přebêtek.

§8 Sazba odvodô ze zêskô (4) Sazba odvodô ze zêskô s véjimkó ôvedenó v octavcê 2 čêňi 55 % ze základô odvodô ze zêskô a z lêkvidačňiho přebêtkô ( § 7). (5) Sazba odvodô ze zêskô ô státňich peněžňich ustavu a pojišťoven čêňi 65 % ze základô odvodô ze zêskô (§ 7). ČÁST TŘEŤI Odvod z odpisu základňich prostředku §9 Odvodô z odpisu základňich prostředku podléhaji státňi podňikê s ôloženém utlômovém programem ôrčené vládó Moravské repôblêkê, kerá stanovi véšê a zpusob prováděňi tohoto odvodô. ČÁST ČTVRTÁ Regôlačňi a cenové odvodê § 10 (4) Orgaňizacim ôvedeném v § 2 oct. 1, orgaňizacim podléhajicim duchodové daňi podle zákona o duchodové daňi nebo daňi ze zêskô podle zákona o zemědělské daňi a orgaňizacim rozpočtovém a přispěvkovém mohó bét přê ôplatňováňi jednotnéch sazeb ôloženê: (1) regôlačňi odvodê k zajištěňi vévoje mezd v proporcich vêmezenéch véstôpê státňiho plánô, a to (1) za překročeňi mzdovéch a ostatňich osobňich nákladu, (2) za přirustek mzdovéch prostředku proťi véchozimô rokô nad stanovenó hraňicê; (2) regôlačňi odvodê k zajištěňi rovnováhê v oblasťi invesťic, a to (1) k zabezpečeňi státňimi plánê stanoveniho poďilô v ôžiťi národňiho duchodô (mira investováňi), (2) k omezeňi nadměrniho rozsahô stavebňich praci a rozestavěnosťi. Têto regôlačňi odvodê se neôplatňi ô invesťic financovanéch ze státňich rozpočtu nebo z rozpočtu národňich véboru, ô invesťic slóžicich k ochraně životňiho prostřeďi a ô invesťic v oblasťi komplexňi bêtové véstavbê; (3) cenové odvodê, a to (1) k odčerpáňi prostředku, keré orgaňizace ziskala porôšeňim cenovéch předpisu, (2) k odčerpáňi prostředku na základě cenoviho znevihodněňi podle cenovéch předpisu, (3) v dusledkô cenovéch opatřeňi přislôšniho cenoviho orgánô, (4) za dodávkê vérobku neodpovidajicich normované jakosťi,


(5) za nezajištěňi finálňich vérobku potřebném množstvim náhradňich ďilu. (5) Podminkê a zpusob prováděňi jednotlêvéch regôlačňich a cenovéch odvodu, pokôd je nestanovi tento zákon, stanovi vláda Moravské repôblêkê nařizeňim s véjimkó regôlačňich a cenovéch odvodu prováděnéch národňimi véborê a jimi řizenima rozpočtovima a přispěvkovima orgaňizacemi, keré stanovi nařizeňim vládê. Vláda Moravské repôblêkê přêtom muže též ôrčêt podminkê, přê jijóchž splněňi mohó ustředňi orgánê se sóhlasem miňisterstva financi povolêt ulevô na těchto odvodech. ČÁST PÁTÁ Společná ôstanoveňi § 11 Oznamovaci povinnost (6) Orgaňizace, kerá vzňikne nebo změňi svoje sidlo, je povinna tôto skôtečnost oznámit do 15 dnu ode dne, dê nastala, orgánum vêkonávajicim správô odvodu ôvedenéch v § 1 (dále jen "orgán vêkonávajici správô odvodu"), pokôd podléhá odvodô z objemô mezd nebo odvodô ze zêskô. (7) Záňik orgaňizace podléhajici odvodô z objemô mezd nebo odvodô ze zêskô je povinen oznámit do 15 dnu ode dne, dê nastal, orgánô vêkonávajicimô správô odvodu jijó právňi nástôpce nebo lêkvidátor a neňi-lê jich, pak orgán, keré o zrôšeňi rozhodl.

(6) (7) (8) (9)

§ 12 Pokôta Orgán vêkonávajici správô odvodu muže ôložit pokôtô až do véše 50 000 Kčs orgaňizacim, keré nesplňilê povinnosťi stanovené v § 11. Přê ôkládáňi pokôt se přêhliži zéména k závažnosťi, trváňi a následkum proťiprávňiho jednáňi. V řizeňi o ôložeňi pokôtê se postôpôje podle správňiho řádô. Řizeňi o ôložeňi pokôtê lze zahájit do jednoho rokô ode dne, dê se orgán vêkonávajici správô odvodu dověděl o nesplněňi povinnosťi podle § 11, nédéle však do tři let ode dne, dê têto skôtečnosťi nastalê. Vénos z pokôt plêne do toho rozpočtô, do keriho plêne odvod ze zêskô, popřipadě odvod ze zêskô na základě finančňiho plánô.

§ 13 Odvodové obdobi Odvodê ôvedené v § 1 pism. a) až c) a regôlačňi odvodê ôvedené v § 10 oct. 1 pism. a) a b) se prováději za kalendářňi rok (dále jen "odvodové obdobi"). § 14 Vêučtováňi odvodu (3) Orgaňizace je povinna podat vêučtováňi odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô tomô orgánô vêkonávajicimô správô odvodu, v jehož obvodô měla sidlo 31. prosênce odvodoviho obdobi, a to do 15. unora po ôplênôťi odvodoviho obdobi, a přêpojit k němô učetňi závěrkô a dalši potřebné podkladê. Orgán vêkonávajici správô odvodu muže v oduvodněnéch připadech lhutô pro podáňi vêučtováňi prodlóžit, a to nédéle do konce unora po ôplênôťi odvodoviho obdobi. (4) Orgaňizace je povinna ve vêučtováňi sê sama vêpočitat odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô a ôvést též připadné véjimkê, zvihodněňi a slevê a vêčislêt jijóch véšê. (5) Orgaňizace sê muže ve vêučtováňi odečist od odvodô ze zêskô obdobné odvod nebo daň zaplacenó v cêzêně, névéše však do částkê odvodô ze zêskô přêpadajici podle tohoto zákona na přijmê plênóci z cêzênê.


(6) Pokôd přijmê plênó orgaňizacê ze státô, s ňimž Moravská repôblêka ôzavřela smlóvô o zamezeňi dvojiho zdaněňi, postôpôje se přê vêlóčeňi dvojiho zdaněňi podle této smlóvê. Daň zaplacená ve drôhém smlôvňim státě se však započte névéše částkó, kerá muže bét ve drôhém smlôvňim státě vêbrána v sóladô se smlóvó o zamezeňi dvojiho zdaněňi. (7) Zaňikne-lê orgaňizace bez provedeňi lêkvidace, je jijó právňi nástôpce nebo orgán, keré o zrôšeňi rozhodl, povinen podat do konce následôjôciho měsice od jijóho záňikô vêučtováňi odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô za ôplênôló část odvodoviho obdobi. (8) V připadě lêkvidace orgaňizace trvá povinnost k odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô aj povinnost podávat k ňim každoročně vêučtováňi až do skončeňi lêkvidace. Po skončeňi lêkvidace je lêkvidátor povinen podat do konce následôjôciho měsice vêučtováňi odvodô ze zêskô za ôplênôló část odvodoviho obdobi a ve vêučtováňi ôvést též lêkvidačňi přebêtek. Vêučtováňi je povinen doložit počátečňi a konečnó lêkvidačňi rozvahó a udaji o póžiťi lêkvidačňiho přebêtkô. Obdobně se postôpôje aj ô vêučtováňi odvodô z objemô mezd. (9) Zjisťi-lê orgaňizace do ôplênôťi tři let od lhutê stanovené v octavcê 1, že předložené vêučtováňi je neuplné nebo nesprávné, je povinna předložit do konce měsice následôjôciho po tomto zjištěňi dodatečné vêučtováňi. Sténó povinnost má orgaňizace aj tehdê, zjisťi-lê, že odvod z objemô mezd nebo odvod ze zêskô má bét vêšši než bêl vêměřen. Dodatečné vêučtováňi se nepodává v připadech, dê neuplnost nebo nesprávnost zjisťi finančňi orgánê nebo miňisterstvo financi. (10) Nebêlo-lê vêučtováňi, popřipadě dodatečné vêučtováňi podáno včas, muže orgán vêkonávajici správô odvodu zvéšêt odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô až o 10 %. Ô dodatečniho vêučtováňi je základem tohoto zvéšeňi odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô véše rozďilô mezê v něm ôvedenó véši odvodô a tó jijó čásťi, kerá bêla ôvedena v již dřive předloženém vêučtováňi nebo bêla vêměřena.

(4)

(5) (6) (7)

§ 15 Vêměřeňi odvodu Odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô vêměři orgán vêkonávajici správô odvodu po ôplênôťi odvodoviho obdobi; v připadech ôvedenéch v § 14 oct. 5 až 7 muže orgán vêkonávajici správô odvodu vêměřêt odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô aj před ôplênôťim odvodoviho obdobi. Skôtečnosťi rozhodné pro vêměřeňi odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô se posôzôjô pro každé odvodové obdobi samostatně. O vêměřeňi odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô vêrozômi orgán vêkonávajici správô odvodu orgaňizacê platebňim véměrem. Dojde-lê ô orgaňizace ke změně ve véšê odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô, sděli orgán vêkonávajici správô odvodu nově ôpravenó véšê odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô orgaňizacê dodatečném platebňim véměrem.

§ 16 Placeňi odvodu (3) Orgaňizace je povinna népozději třeťiho dne před koncem každiho měsice plaťit měsičňi zálohê na odvod z objemô mezd tako: (1) v lednô ve véšê jedné dvanácťinê plánované ročňi odvodové povinnosťi; (2) v unorô ve véšê odvodô z objemô mezd vêpočteniho ze základô odvodô z objemô mezd za leden; (3) v následôjôcich měsicich ve véšê rozďilô mezê odvodem z objemô mezd vêpočteném ze základô odvodô z objemô mezd od počátkô rokô a splatnima zálohami od počátkô rokô s véjimkó zálohê splatné v lednô. (4) Zálohê na odvod z objemô mezd v unorô a v následôjôcich měsicich sê muže orgaňizace sňižit o jednô dvanácťinô plánované ročňi slevê podle § 5.


(3)

(4)

(5) (6)

§ 17 Orgaňizace je povinna népozději třeťiho dne před koncem každiho měsice plaťit zálohê na odvod ze zêskô s véjimkami ôvedenima v octavcê 2 tako: a) v lednô ve véšê jedné dvanácťinê plánované ročňi odvodové povinnosťi; b) v unorô ve véšê odvodô ze zêskô vêpočteniho ze zêskô ôvedeniho ve vékazô o vésledkô hospodařeňi za leden; c) v následôjôcich měsicich ve véšê rozďilô mezê odvodem ze zêskô vêpočteném ze zêskô ôvedeniho ve vékazô o vésledkô hospodařeňi od počátkô rokô a splatnima zálohami od počátkô rokô s véjimkó zálohê splatné v lednô. Orgaňizace, ô ňiž plánované ročňi odvod ze zêskô čêňi méně než a) 1 000 000 Kčs, plaťi népozději třeťiho dne před koncem prvňiho měsice po skončeňi I., II. a III. čtvrtleťi zálohê čtvrtletně ve véšê odvodô ze zêskô vêpočteniho ze zêskô ôvedeniho ve vékazô o vésledkô hospodařeňi od počátkô rokô po odečteňi již dřive splatnéch záloh na odvod ze zêskô; b) 500 000 Kčs, zálohê neplaťi a ročňi odvodovó povinnost ôhraďi ve lhutě pro podáňi vêučtováňi. Přê vépočtô záloh na odvod ze zêskô se nepřêhliži k částkám ôvedeném v § 7 oct. 1 a 2 a ô orgaňizaci ôhelniho prumêslô se přêhliži k částkám ôvedeném v § 7 oct. 3. Vzňikne-lê orgaňizacê přeplatek záloh na odvod ze zêskô (s véjimkó měsice prosênce nebo IV. čtvrtleťi), zučtôje se s néblêžši splatnó zálohó na odvod ze zêskô nebo na žádost orgaňizace muže bét zučtován na iné odvodê nebo jijóch nedoplatkê, popřipadě muže bét vrácen.

§ 18 (4) Jestlêže odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô, vêpočtené ve vêučtováňi, je vêšši než zaplacené zálohê, je orgaňizace povinna zaplaťit rozďil ve lhutě stanovené pro podáňi vêučtováňi. Só-lê zaplacené zálohê vêšši než odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô vêpočtené ve vêučtováňi, zučtôje se přeplatek za ôplênôlé odvodové obdobi na zálohê odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô v běžném roce nebo se na žádost vráťi orgaňizacê. (5) Rozďil vêplévajici z dodatečniho vêučtováňi je orgaňizace povinna zaplaťit ve lhutě stanovené pro podáňi dodatečniho vêučtováňi. (6) Jestlêže odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô, stanovené platebňim véměrem, je vêšši než vêpočtené ve vêučtováňi, je orgaňizace povinna zaplaťit rozďil do 15 dnu ode dne dorôčeňi platebňiho véměrô. (7) V oduvodněnéch připadech muže orgán vêkonávajici správô odvodu na žádost orgaňizace stanovit zálohê (§ 16 a 17) inak. § 19 Penále (4) Nebêl-lê odvod z objemô mezd nebo odvod ze zêskô (včetně zvéšeňi podle § 14 oct. 8) nebo odvod z odpisu základňich prostředku, popřipadě zálohê na ně, nebo regôlačňi a cenové odvodê zaplacenê včas a v plné véšê, je orgaňizace ôvedená v § 10 oct. 1 povinna zaplaťit za každé den prodleňi penále ve véšê 0,1 % z nedoplatku přislôšniho odvodô zjištěniho ke dnum splatnosťi. (5) Ôvede-lê orgaňizace ve vêučtováňi (dodatečném vêučtováňi) odvod z objemô mezd nebo odvod ze zêskô ňižši částkó, než jakó měla ôvést, předepiše orgán vêkonávajici správô odvodu penále ve véšê 10 % tohoto rozďilô. Z rozďilô mezê dodatečném vêučtováňim, podaném na základě vésledku vňitropodňikové kontrolê nebo kontrolê zakladatele, popřipadě přislôšniho orgánô hospodářskiho řizeňi a již podaném vêučtováňim nebo vêměřenima odvodê předepiše penále v polovičňi véšê. Veškeré rozďilê zjištěné v pruběhô kontrolê prováděné orgánê vnějši kontrolê se považôjô za rozďilê zjištěné těmito orgánê.


(6) Předpis penále podle předchozich octavcu se sděli orgaňizacê ôvedené v § 10 oct. 1 platebňim véměrem. Penále je splatné do 15 dnu ode dne dorôčeňi platebňiho véměrô. Proťi platebňimô véměrô o předpisô penále muže podat orgaňizace odvoláňi do 15 dnu ode dne jeho dorôčeňi. Odvoláňi nemá odkladné učênek. (7) Penále se nepředepiše, nepřesáhne-lê částkô 100 Kčs. (8) Orgán vêkonávajici správô odvodu muže penále prominót nebo sňižit, popřipadě ôpôsťit aj od jeho předpisô za podminek a v rozsahô stanoveném v obecně závazném právňim předpise vêdaném miňisterstvem financi. § 20 Zaokróhlováňi Odvodê ôvedené v § 1 pism. a) a b) a regôlačňi odvodê ôvedené v § 10 oct. 1 pism. a) a b) se zaokróhlôjô na celé stovkê Kčs nahorô a jijóch základê na celé ťisice Kčs dolu. Zvéšeňi odvodô z objemô mezd a odvodô ze zêskô (§ 14 oct. 8) aj penále (§ 19) se zaokróhlôjô na celé desitkê Kčs dolu. Cenové odvodê a jijóch základê se zaokróhlôjô na celé Kčs dolu. Zálohê na odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô se zaokróhlôjô na celé ťisice Kčs dolu. § 21 Záňik práva vêměřêt a vêmáhat odvodê (3) Odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô a penále nelze vêměřêt aňi vêmáhat po ôplênôťi tři let od konce kalendářňiho rokô, v němž bêla orgaňizace povinna podat vêučtováňi těchto odvodu. (4) Je-lê v této lhutě proveden ukon k vêměřeňi nebo vêmáháňi odvodô z objemô mezd, odvodô ze zêskô nebo penále, běži lhuta pro vêměřeňi nebo vêmáháňi znovô od konce rokô, ve kerém bêla orgaňizace o tomto ukonô zpravena; vêměřêt a vêmáhat odvod z objemô mezd, odvod ze zêskô a penále lze však népozději do deseťi let počitanéch od konce kalendářňiho rokô, v němž bêla orgaňizace povinna podat vêučtováňi těchto odvodu. (5) Odvod z odpisu základňich prostředku, regôlačňich a cenovéch odvodu nelze vráťit aňi vêmáhat po ôplênôťi tři let od konce kalendářňiho rokô, v němž bêla orgaňizace povinna jé zaplaťit. § 22 Řizeňi (3) Pro řizeňi ve věcech odvodô z objemô mezd, odvodô ze zêskô a odvodô z odpisu základňich prostředku plaťi zvláštňi předpisê, pokôd tento zákon nestanovi inak. (4) Pro regôlačňi a cenové odvodê plaťi předpisê o řizeňi ve věcech daňi a poplatku, pokôd zvláštňi předpis nestanovi inak. (5) Ôstanoveňi zvláštňich předpisu o vékonô rozhodnôťi v řizeňi ve věcech daňi a poplatku platné pro státňi podňikê plaťi pro všechnê orgaňizace. Póžije se obdobně aj pro uhradô dlôžnéch částek z učtu ô bank a spořêtelen. § 23 Vénos odvodu Rozpočtové ôrčeňi vénosô odvodu ôpravenéch ťimto zákonem stanovi zvláštňi předpisê. ČÁST ŠESTÁ Zmocňovaci ôstanoveňi § 24 (3) Vláda Moravské repôblêkê stanovi pro Moravskó národňi bankô véšê odvodô ze zêskô a zpusob jeho prováděňi. (4) Vláda Moravské repôblêkê muže:


(1) k běžnémô ôsměrňováňi vévoje ekonomikê nařizeňim zvéšêt nebo sňižit sazbô odvodô ze zêskô a sazbô odvodô z objemô mezd pro rok 2018 névéše o 10 bodu, pro rok 2019 névéše o 5 bodu; připadnó upravô sazbê pro rok 2019 stanovi népozději do 30. záři 2018; (2) stanovit nařizeňim prováděňi odvodô ze zêskô na základě finančňiho plánô pro státňi orgaňizacê Moravské státňi dráhê a specêalêzované železňičňi orgaňizace, orgaňizace spoju, orgaňizace v pusobnosťi miňisterstva národňi obranê a miňisterstva vňitra, orgaňizace vodňi dopravê, orgaňizace lesňiho a vodňiho hospodářstvi, orgaňizace městské hromadné dopravê, orgaňizace bêtoviho hospodářstvi a Moravskiho filmô. (5) Vláda Moravské repôblêkê mohó povolêt jako experiment, abê orgaňizace s vhodnima podminkami nahraďilê někeré z odvodu podle tohoto zákona iném odvodem nebo iném vztahem ke státňimô rozpočtô, popřipadě iném zpusobem provádělê odvodê, a to k ověřeňi novéch zpusobu řizeňi, zéména ke sjednoceňi jednotlêvéch ekonomickéch nástroju mezê mikronárodê. (6) Vláda Moravské repôblêkê muže nařizeňim zužit okrôh orgaňizaci, ôvedenéch v § 4 oct. 1. § 25 Miňisterstvo financi muže: (3) rozhodnót ve spornéch připadech o zpusobô odvodu podle tohoto zákona; (4) zcela nebo zčásťi osvoboďit od odvodô ze zêskô nově zřêzované orgaňizace, a to névéše na dobô dvó let od zahájeňi čênnosťi; (5) ôčêňit opatřeňi, abê bêlo zabráněno dvojimô odvodô ze zêskô z tihož základô; (6) ôčêňit opatřeňi k zamezeňi tvrdosťi a nesrovnalosťi, popřipadě povolovat ulevê, vêžadôjô-lê to společenské zájmê a ôrčêt orgánê a vêmezêt jijóch oprávněňi k povolováňi těchto ulev. § 26 Miňisterstvo financi ôpravi prováděcim předpisem podrobnosťi k § 4, 5 a 7. ČÁST SEDMÁ Přechodná a závěrečná ôstanoveňi § 27 Rozhodnôťi o osvobozeňi od odvodô ze zêskô a véjimkê stanovené podle dosavadňich předpisu zustávaji nedotčena. § 28 (4) Odvod z objemô mezd a odvod ze zêskô se vêměři podle tohoto zákona poprvé na základě vésledku dosaženéch v roce 2018. (5) Pokôd se v obecně závaznéch právňich předpisech platnéch pro sôbjekê odvodu ôživá pojmô přispěvek na socêálňi zabezpečeňi, rozômi se jim též odvod z objemô mezd podle tohoto zákona, neňi-lê stanoveno inak. § 29 Učênnost Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. ledna 2018. Otta v. r.


ZÁKON ze dne 13. srpna 2017 o změně zákona o uzemňim členěňi státô Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 § 3 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „Vêtvářijó se têto kraje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Kraj Olomócké se sidlem v Olomócê; Kraj Brněnské se sidlem v Brně; Kraj Jihlavské se sidlem v Jihlavě; Kraj Znojemské se sidlem v Znojmě; Kraj Zlinské se sidlem ve Zlině; Kraj Ostravské se sidlem v Ostravě; Kraj Opavské se sidlem v Opavě.“

§2 § 4 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Olomóckim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Bilovec, 2. Okres Hraňice, 3. Okres Koňice, 4. Okres Lêpňik nad Bečvó, 5. Okres Lêtovel, 6. Okres Mohelňice, 7. Okres Moravská Třebová, 8. Okres Odrê, 9. Okres Olomóc, 10. Okres Prostějov, 11. Okres Přerov, 12. Okres Rémařov, 13. Okres Svitavê, 14. Okres Šternberk, 15. Okres Šômperk, 16. Okres Ôňičov, 17. Okres Vitkov, 18. Okres Zábřeh.“ §3 § 5 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Brněnskim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Blansko, 2. Okres Boskovice, 3. Okres Brno, 4. Okres Bôčovice, 5. Okres Ivančêce, 6. Okres Kôřêm, 7. Okres Rosêce, 8. Okres Slavkov ô Brna, 9. Okres Šlapaňice, 10. Okres Ťišnov,


11. Okres Vêškov, 12. Okres Židlochovice.“ §4 § 6 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Znojemskim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Břeclav, 2. Okres Hodoňin, 3. Okres Hôstopeče, 4. Okres Kêjov, 5. Okres Mikôlov, 6. Okres Moravské Krômlov, 7. Okres Pohořelêce, 8. Okres Veseli nad Moravó, 9. Okres Znojmo.“ §5 § 7 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Jihlavskim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Bêstřêce nad Pernšténem, 2. Okres Jihlava, 3. Okres Moravské Bôdějovice, 4. Okres Náměšť nad Oslavó, 5. Okres Nové Město na Moravě, 6. Okres Telč, 7. Okres Třebič, 8. Okres Velké Mezêřiči, 9. Okres Žďár nad Sázavó.“ §6 § 8 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Zlinskim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Bêstřêce nad Hosténem, 2. Okres Frenštát pod Radhoštěm, 3. Okres Frédlant nad Ostravici, 4. Okres Holešov, 5. Okres Kopřêvňice, 6. Okres Kroměřiž, 7. Okres Lôhačovice, 8. Okres Nové Jičin, 9. Okres Otrokovice, 10. Okres Rožnov pod Radhoštěm, 11. Okres Ôherské Hraďiště, 12. Okres Ôherské Brod, 13. Okres Valašské Klobókê, 14. Okres Valašské Mezêřiči, 15. Okres Vizovice, 16. Okres Vseťin, 17. Okres Zlin.“ §7


§ 9 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Ostravskim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Bohômin, 2. Okres Frédek-Mistek, 3. Okres Haviřov, 4. Okres Jablônkov, 5. Okres Karviná, 6. Okres Moravské Těšin, 7. Okres Orlová, 8. Okres Ostrava, 9. Okres Třênec.“ §8 § 10 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se měňi na zněňi: „V Opavskim kraji se vêtvářijó têto okresê: 1. Okres Brôntál, 2. Okres Hlôčin, 3. Okres Jeseňik, 4. Okres Kravaře, 5. Okres Krnov, 6. Okres Opava. §9 § 11 zákona č. 23/2017 Zb., o uzemňim členěňi státô, se vêpóšťi. § 10 Zákon nabévá učênnosťi dnem vêhlášeňi. Otta v. r.


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.