studia comeniana et historica
Commentarii periodici studiis Comenianis colendis nec non saeculorum XVI–XVIII rebus gestis confiniique Moravorum Slovacorumque historiae indagandis
101–102
MUSAEUM COMENII HUNNO BRODENSE XLIX / 2019
Časopis Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě pro komeniologii, historii 16.–18. století a regionální dějepis moravsko-slovenského pomezí John Amos Comenius’ Museum in Uherský Brod reviewed journal of comeniology, history of 16th–18th century and regional history of Moravian-Slovak border region
Redakční rada / Editorial Board: Předseda redakční rady / Head of the Board: Pavel Floss Zástupce předsedy / Deputy to the Head of the Board: Martin Steiner Členové redakční rady / Members of the Editorial Board: Marta Bečková, Jiří Beneš, Karel Floss, Petr Horák, František Hýbl, Ondřej Jakubec, Jiří Just, Tomáš Knoz, Jan Kumpera, Jozef Matula, Jiří Mikulec, Jaroslav Pánek, Michaela Soleiman pour Hashemi, Vladimír Urbánek, Miroslav Vaškových Členové mezinárodní redakční rady / International Advisory Board: Andreas Fritsch (Berlín), Hans van der Linde (Naarden), Andreas Lischewski (Alfter), Roman Mnich (Siedlce), Schinichi Sohma (Hiroshima) Redakce / Editors: Petr Zemek, Lucie Urbánková, Lenka Pospíšilová
studia comeniana et historica historica
ISSN 0323-2220
OBSAH ČLÁNKY Steiner Martin, K výrazům spojeným s migrací v latinských spisech J. A. Komenského .................................................................................... Szymańska Kamila, Leszno/Lissa im 17. Jahrhundert. Ein Gelungenes religiöses, kulturelles und soziales „Experiment“ ........ Šolcová Kateřina, Politická teorie na reformované akademii v Herbornu a její reflexe v díle Komenského .......................................... Mnich Ludmila, Comenius as an Emigrant: Russian and Ukrainian Reception ................................................................................................. Mnich Roman, Comenius und das Jundentum .............................................. Borkowski Andrzej, The Comparative Contexts of Research on ‘The Labyrinth of the World’ by John Amos Comenius and Issues Related to its Polish Translations by Jan Petrozelin (1695) and Jan Pindór (1914) ............................................................................ Enghy Sándor, A Biblical Perspective on Migration: one history, one solution – with regard to Comenius’ understanding of the Bible Consequences of the mission and inheritance of Comenius in the “Sárospatak ‘schola’” ............................................. Richter Thomas, The Selectiveness of Cultural Transfer and the Problematic Natures of the Term “Migration” in Early Modern Europe – Preliminary Remarks ................................... Lyčková Tereza, Martin Luther v „Historii církevní“ Pavla Skály ze Zhoře .. Hubková Jana, Letáková publicistika k počátkům reformace na severočeských panstvích Salhausenů v kontextu s dalšími konfesně-kulturními rodovými aktivitami ................................. Kilián Jan, Migrace a emigrace ve městech českého Krušnohoří v první polovině 17. století ...................................................................... Holý Martin, Mezi Vitemberkem a Prahou. Absolventi Leucorey jako profesoři pražské utrakvistické univerzity v 16. a raném 17. století .......
9 23 35 47 57
69
80 87 101 118 149 162
Hoferka Martin, Kalich Jednoty bratskej z roku 1639? Hmotný doklad pobielohorskej emigrácie v Skalici ............................. Čadajeva Olga, Reception of Western Cosmological Models in the Seventeenth-century Russia ........................................................ Rajchl Rostislav, Koordinovaná spolupráce astronomů v 16. a 17. století při utváření představ o vesmíru na základě měření a pozorování kosmických těles ................................................. Matsuoka Hiroshi, Finding myself in Comenius ....................................... Steiner Martin, Petr Figulus a jeho role v životě Jana Amose Komenského ........................................................................................
179 195 214 227 238
RŮZNÉ Beneš Jiří, Vzpomínka na Wernera Korthaaseho ....................................... Richter Manfred, Würdigung Dr. phil. (Prag) D. hc. (Drohobyc) Werner Korthaase ................................................................................ Zpráva o činnosti muzea za rok 2018 ........................................................
272 274 279
CONTENTS ARTICLES Steiner Martin, On Expressions Related to Migration in the Latin Works by J. A. Comenius ..................................................................... Szymańska Kamila, 17th Century Leszno as a Successful Religious, Cultural and Social “Experiment” ...................................................... Šolcová Kateřina, Political Theory at the Reformed Academy in Herborn and its Reflection in Comenius’ Work ............................... Mnich Ludmila, Comenius as an Emigrant: Russian and Ukrainian Reception .............................................................................................. Mnich Roman, Comenius and Judaism ..................................................... Borkowski Andrzej, The Comparative Contexts of Research on ‘The Labyrinth of the World’ by John Amos Comenius and Issues Related to its Polish Translations by Jan Petrozelin (1695) and Jan Pindór (1914) ........................................................................
9 23 35 47 57
69
Enghy Sándor, A Biblical Perspective on Migration: one history, one solution – with regard to Comenius’ understanding of the Bible Consequences of the mission and inheritance of Comenius in the “Sárospatak ‘schola’” ............................................ Richter Thomas, The Selectiveness of Cultural Transfer and the Problematic Natures of the Term “Migration” in Early Modern Europe – Preliminary Remarks .................................. Lyčková Tereza, Martin Luther in “The History of the Church” by Pavel Skála of Zhoř .......................................................................... Hubková Jana, Pamphlet Journalism on the Beginnings of the Reformation in the North Bohemian Estates of the Salhausen Family in the Context of Other Confessional and Cultural Family Activities .................................................................................... Kilián Jan, Migration and Emigration in the Cities of the Czech Ore Mountains in the First Half of the 17th Century .............................. Holý Martin, Between Wittenberg and Prague. Leucorea Graduates as Professors at the Prague Utraquist University in the 16th and early 17th Century ........................................................................... Hoferka Martin, The Kaunic Chalice from 1639 (?) The Tangible Evidence of post-White Mountain Emigration in Skalica ....................... Čadajeva Olga, Reception of Western Cosmological Models in the Seventeenth-century Russia ......................................................... Rajchl Rostislav, Coordinated Cooperation of Astronomers in the 16th and 17th Centuries in the Formation of Ideas about the Universe Based on the Measurement and Observation of Cosmic Bodies ................................................................................... Matsuoka Hiroshi, Finding myself in Comenius .......................................... Steiner Martin, Peter Figulus and his Role in the Life of John Amos Comenius ...............................................................................................
80 87 101
118 149 162 179 195
214 227 238
VARIOUS Beneš Jiří, In Memory of Werner Korthaase ................................................ 272 Richter Manfred, Appreciation of Werner Korthaase, Ph.D. (Prague), Dr. h. c. (Drohobych). ............................................................................ 274 Report on the Museum Activities in 2018 ..................................................... 279
články articles
STUDIA COMENIANA ET HISTORICA XLIX (2019), č. 101–102
K VÝRAZŮM SPOJENÝM S MIGRACÍ V LATINSKÝCH SPISECH J. A. KOMENSKÉHO1 MARTIN STEINER
Migrace je téma pro Komenského přímo osudové. Sám když se ve spise Unum necessarium (X, 10) ohlíží za svým životem, konstatuje, že „celý můj život byl putováním, neměl jsem vlast, neustále jsem měnil hostinec, nikdy a nikde jsem neměl stálé bydliště“.2 A vzhledem k tomu, že v jeho případě jde o stěhování a cestování většinou ne zcela dobrovolné, vyvolává to otázku, jak se na stěhování dívá ve svém díle, v jakých významových nuancích a kontextech užívá výrazů, jež se změnou pobytu, ať už dobrovolnou, nebo vynucenou, souvisejí. S tématem migrace se v Komenského díle setkáváme v nějaké podobě poměrně často, nicméně lze v latinských spisech, jimž se budu věnovat, vyčlenit několik děl, v nichž je pojednáno systematičtěji nebo alespoň podrobněji. Jsou to především učebnice (Janualis rerum et verborum contextus, Atrium, Schola ludus3 a Lexicon januale); několik definic najdeme i v Lexicon pansophicum; další poněkud nesourodou dvojici tu tvoří Historia persecutionum (není čistě Komenského dílem, ale na její konečné podobě se Jan Amos účastnil přinejmenším redakčně) a divadelní hra Abrahamus patriarcha; cestování v rámci celoživotního vzdělávání se věnuje Pampaedia ve své XII. kapitole; konečně se motivy putování a stěhování uplatňují významně v už zmíněném díle Unum necessarium. Vedle toho jsou samozřejmě motivy migrace v různé míře a v různých kontextech 1 Filosofický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky v rámci grantu GA ČR 14-37038G „Mezi renesancí a barokem: Filosofie a vědění v českých zemích a jejich širší evropský kontext“. 2 Tota mea vita peregrinatio fuit, non patria, mutatum perpetuo diversorium, nunquam et nusquam stabile domicilium; J. A. Comenii Opera omnia – Dílo J. A. Komenského (dále DJAK), sv. 18, s. 127 (česky autor). 3 Jde zejména o tyto pasáže: Janua LXXXII. Oeconomicae mutationes, § 762–763 (DJAK 15/ IV, s. 432); Atrium LXXXII. Rei oeconomicae metamorphoses (ODO III, sl. 679); Schola ludus III, 4, 1 (ODO III, sl. 900).
9
MARTIN STEINER
zastoupeny i v dalších Komenského dílech, ukázky z některých budou použity i v následujícím přehledu. Výrazy vyjadřující migraci, její prostředky, cíle, účastníky apod. lze primárně dělit podle slovních kořenů, jež kolem sebe mají různé množství odvozenin; mimo tyto skupiny pak stojí řada dalších výrazů slovotvorně vzájemně nepropojených. Jako úvodní se přirozeně nabízí početná skupina kolem podstatného jména migratio a slovesa migrare s odvozeninami: emigratio emigrare demigratio transmigratio transmigrare immigrare commigrare semigrare remigrare Druhou také poměrně rozsáhlou skupinu tvoří slovesa peregrinari a peragrare se svými odvozeninami: peregrinatio peregrinari peragratio peragrare
peregrinus peregrinator
Třetí poměrně rozsáhlá skupina se váže ke kořeni slovesa fugere: fuga fugere effugere effugium perfugium profugere confugere confugium refugere refugium suffugere suffugium
profugus refuga
Čtvrtou skupinu tvoří výrazy exilium, exulare a exul. Zbývají výrazy bez příbuzných odvozenin jako iter, patria, domicilium, advena, alienigena, hospes, a původem řecké asylum, apodemia a apoekia.
10
STUDIA COMENIANA ET HISTORICA XLIX (2019), č. 101–102
LETÁKOVÁ PUBLICISTIKA K POČÁTKŮM REFORMACE NA SEVEROČESKÝCH PANSTVÍCH SALHAUSENŮ V KONTEXTU S POZDĚJŠÍMI KONFESNĚ-KULTURNÍMI RODOVÝMI AKTIVITAMI JANA HUBKOVÁ
Tento příspěvek je zaměřen na průběh, charakter, ohlas a dlouhodobé konfesní i kulturní důsledky jednoho z nejstarších průniků myšlenek německé reformace do Čech a úzce souvisí jak s migrací jednoho šlechtického rodu, tak s komunikací prostřednictvím specifického média, které od počátku své existence k šíření i konfrontaci různých názorů sloužilo. Jednolistové i vícestránkové letáky se v evropském prostoru osvědčily již v předreformačních náboženských i politických polemikách jako vlivný polyfunkční instrument.1 Jako příklad může sloužit lavinovitá mezinárodní reakce, jež vzešla z německy tištěné polemiky mezi židovským konvertitou Johannem Pfefferkornem a hebraistou Johannem Reuchlinem ohledně práva Židů vlastnit jejich svaté spisy,2 nebo reakce na působivou letákovou kampaň, která vedla až k bezprecedentnímu uvalení říšské klatby na knížete Ulricha z Württembergu, jenž úkladně zavraždil svého vazala.3 Nástup reformace pak přinesl zcela mimořádný rozvoj tohoto média. Sám Martin Luther napsal během svého života nejméně 200 různých letákových textů, které se vyznačují užitím rozmanitých literárních forem. Hned roku 1 Jana Hubková, Tištěný leták jako neperiodické polyfunkční médium v komunikaci raného novověku, in: Marta Hradilová – Marie Tošnerová (edd.), Jakž lidé hodnověrní zprávu činí. Formy písemné komunikace v raném novověku, Praha 2018, s. 133–158. 2 Ellen Martin, Die deutschen Schriften des Johannes Pfefferkorn. Zum Problem des Judenhasses und Intoleranz in der Zeit der Vorreformation, Cöppingen 1994; Johannes Schwittala, Flugschrift, Tübingen 1999, s. 49–52; Id., The use of dialogue in early German pamphlets. On the constitution of public involvement in the Reuchlin-Pfefferkorn-controversy, in: Andreas H. Jucker – Gerd Fritz – Franz Lebsanft (edd.), Historical Dialogue Analysis, Amsterdam – Philadelphia 1999, s. 111–137. 3 J. Schwittala, Flugschrift, op. cit., s. 52–54.
118
LETÁKOVÁ PUBLICISTIKA K POČÁTKŮM REFORMACE NA SEVEROČESKÝCH...
[2] Matthis Blochinger, Clag an konigliche| Maiestet Ungern| vnd Behem/ wider eynen Lutherischen| Münch/ Prediger ordens/ vber viertzig| artickel/ von yh.m geprediget/| zů Tetzschen ym Behemer| landt, Wittenberg 1523, tisk: Niclas Schirlentz, VD16 B 5735.
125
různé various
VZPOMÍNKA NA WERNERA KORTHAASEHO
V květnu roku 2018 uplynulo deset let od úmrtí významného německého komeniologa, zakladatele a čestného předsedy „Německé společnosti Komenského“ Wernera Korthaaseho. Jeho cesta ke Komenskému nebyla právě přímočará, začal ho pro sebe objevovat až ve zralém věku ve druhé polovině osmdesátých let. Zpočátku se k němu přibližoval jako amatér, ale amatér v nejvlastnějším smyslu tohoto původně latinského slova (amator – milovník), a Komenský se posléze stal pedagogem jeho srdce. Své mládí prožil W. Korthaase (nar. 1937) v oblasti Magdeburku, kde i s vyznamenáním maturoval, nicméně pro jeho nevhodný třídní původ mu v tehdejší Německé demokratické republice bylo vysokoškolské studium odepřeno. V polovině padesátých let ovšem bylo mladým lidem z NDR ještě povoleno zcela legálně se ucházet o přijetí na vysokých školách v Západním Berlíně. Této možnosti tedy čerstvý maturant využil a na Svobodné universitě vystudoval politické vědy a pedagogiku. Přitom pociťoval jistý morální závazek vůči svobodné společnosti, jež mu studium umožnila, a intensivně se již jako student zapojil do praktické politiky. Jeho „cursus honorum“ (tj. zvyklost, která ještě po vzoru antického Říma zaručovala, že nebylo možné tak jednoduše do úřadu dosadit občana, který by se již dříve nestaral o veřejné záležitosti, a jež byla ještě v minulém století obecně respektována), je úctyhodný: zemský předseda studentské odborové organizace; předseda spolku „Pracovní kruh berlínských studentů“; člen berlínské Poslanecké sněmovny a mluvčí její sociálně demokratické frakce pro oblast vědy a vysokého školství; člen pedagogického výboru „Německého vysokoškolského svazu“; místopředseda zemské pobočky občanské iniciativy „Europa-Union“ v Berlíně; člen rady v Zemské centrále pro politické vzdělávání.
272
Dvacet let byl ředitelem největší berlínské Lidové vysoké školy (Volkshochschule) v městské čtvrti Neukölln. Právě v Neuköllnu přišel do prvního, a pro jeho další směřování rozhodujícího, kontaktu s potomky českých exulantů, když byl v roce 1987 městskou radou přizván k aktivní účasti na akcích připomínajících 250. výročí jejich příchodu do Rixdorfu, jenž je součástí Neuköllnu. V té době navázal úzké a stále intensivnější kontakty s řadou československých, německých a zahraničních komeniologů. Jeho prvotní zájem směřoval k recepci Komenského v Německu, proto se věnoval dějinám Comenius-Gesellschaft, založené v roce 1891 a působící až do nástupu nacistického režimu (v roce 1934 byla její činnost ukončena). Odtud zřejmě přišla inspirace založit novou, „Německou společnost Komenského“, jež by se ovšem ve svém programovém zaměření podstatně odlišovala od oné původní, jež se ve třicátých letech programově vyčerpala. Korthaaseho kulturně historický zájem se obracel také k potomkům J. A. Komenského. Na základě jeho vlastního výzkumu byla podstatně obohacena a upřesněna genealogie rodů Figulusových a zejména Jablonských. S některými žijícími potomky se osobně seznámil a v roce 2000, při příležitosti 300. výročí založení Braniborské společnosti věd (na němž měl jako pravá ruka G. W. Leibnize lví podíl vnuk Komenského Daniel Ernst Jablonski), též zorganizoval rodinné setkání jeho potomků. S recepcí Komenského v Německu též úzce souvisí historie uchování jeho spisů. Je proto pochopitelné, že se W. Korthaase také zabýval historií objevu a dalších osudů nejzávažnějšího díla Komenského, Obecné porady o nápravě věcí lidských. Osobnost ukrajinského exulanta, profesora Dmytra Čyževského, který celý korpus Obecné porady v knihovně