Page 1

Efektivní knihovna v digitálním prostředí: metodické doporučení Manažerské shrnutí O tom, že se knihovny mají věnovat zpřístupňování digitálního obsahu prostřednictvím nabídky e-knih není podle výsledků průzkumů sebemenší pochyby. Zájem veřejnosti je projevován poptávkou po službách zvláště v těsné návaznosti na schůdnost, přehlednost, přístupnost a srozumitelnost nabídky e-knih, a to dokonce i za předpokladu, že by se mohlo jednat o službu s poplatkem. Názory vedení vzorku knihoven napovídají, že k řešení zbývá celá řada otázek a témat: 1. 2. 3. 4.

schopnost formulovat srozumitelný akviziční profil digitálního obsahu zatím není samozřejmostí menší knihovny postrádají vlastní kapacity i metodickou pomoc pro aktivnější chování při tvorbě vlastních e-knih efektivní formy nabídky existujícího digitálního obsahu nejsou pro většinu knihoven samozřejmostí knihovny zatím nevyužívají potenciál využití digitálního obsahu pro rozvoj komunitní práce ani práce s tradičními cílovými skupinami

Předložený materiál je rozdělený na tři části: v první části jsou shrnuté základní informace o e-knihách v českých knihovnách, zkušenosti a vize oslovených představitelů managementu českých knihoven. Ve druhé části porovnává výsledky čtenářských průzkumů zaměřených na 2 digitální služby (výpůjčka e-knihy a e-kniha volně ke stažení) z pohledu preferencí, ale také nákladů. Tato první část slouží pro vedoucí pracovníky knihoven jako data k zmapování možností zpřístupňování e-knih v knihovnách a podklad umožňující rozhodovat se na základě dat. Porovnáním vybraných ukazatelů zjišťujeme, že za rok čtenáři v Praze „využijí“ v průměru 38, v Českých Budějovicích 59 knih. Čtenáři obou knihoven využijí v průměru za rok 17 e-knih. Shodně čtenáři z Prahy i z Českých Budějovic mají stejné preference při získávání knih. Pokud mají na výběr z výše uvedených možností k uspokojení hledaného titulu z oblasti beletrie, pak nejvíce respondentů volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu. U poplatků za půjčení a stahování e-knih jsou čtenáři v JCVK ochotni platit v průměru 18 Kč za půjčení 1 knihy na měsíc, čtenáři v MKP až 29 Kč za měsíc. Celkově platit za stažení e-knihy z webu by bylo ochotno v Praze 53 % a v Budějovicích 51 %. Ve třetí části přibližujeme na případě Městské knihovny v Praze workflow a nákladovou stránku vydávání e-knih v knihovně. Přílohy tvoří původní zprávy s daty z průzkumů.


Část první: e-knihy pohledem manažera v knihovně Jedním z dílčích cílů projektu bylo: “zpracovat studii nabídky ze strany veřejných knihoven, která ozřejmí náhled managementu veřejných knihoven na e-knihy, způsoby jejich nabízení a problémy s nabídkou spojené”. Plnění tohoto cíle bylo zrealizováno ve dvou etapách: 1. Sběr dat o současné nabídce e-knih v knihovnách v ČR 2. Série interview s pracovníky knihoven na manažerské úrovni

Východiska Z pozorování praxe je možné konstatovat, že veřejné knihovny by ocenily určitou metodickou pomoc, na jejímž základě by se dokázaly adekvátně rozhodnout pro způsob zajištění e-knih, jejich objem a způsob poskytování čtenářům, a to vše v kontextu omezeného rozpočtu, měnících se preferencí čtenářů a při stále aktuálním upřednostňováním papírových knih. Problematika začlenění nabídky e-knih do služeb knihoven je stále ještě „nová“, a to i v souvislosti s vysokou dynamikou vývoje technologií. Zároveň platí omezenost rozpočtů knihoven a současně i fakt, že existuje velké množství různých způsobů, jak e-knihy poskytovat. Rozrůzněnost v nabídce a její nekonzistence s poptávkou, resp. očekáváními čtenářů může způsobovat neefektivnost a chybné závěry či implikace. Přesto vycházíme z teze, že e-knihy a různé další digitální služby se víceméně zařadily do běžného porfolia knihovnických služeb a jsou standardně nabízeny (např. Ashcroft, 2011; Rao, Kumar & Tripathi, 2018). E-knihy tvoří doplněk, resp. představují jinou formu téže služby, ale se zcela jinou ekonomickou podstatou a efektivností. Knihovny v České republice mají v současné době několik možností, jak (začít) nabízet e-knihy. První možností je získat dotační prostředky z programů MK ČR VISK (Veřejné infrormační služby knihoven) a financovat distribuované výpůjčky e-knih. Tato veřejná podpora pomáhá zajistit nabídku e-knih ve vybraných veřejných knihovnách. Vedle toho je možné vyjít také z desetileté praxe s vydáváním e-knih v Městské knihovně v Praze (MKP). Druhou zmíněnou možnost se v předkládaném materiálu pokoušíme porovnat z hlediska kvality poskytované služby (vyhodnocení v rámci interview s managementem v knihovnách) a také z hlediska analýzy nákladů a přínosů - tato hlediska doplňujeme relevantními daty k preferencím uživatelů obou služeb.


Základní informace Půjčování e-knih je služba vázaná na registraci v dané knihovně, realizovaná prostřednictvím distributora - v ČR primárně Palmknihy (eReading) a dále EBSCO eBooks, Flexibooks, Levná knihovna a Proquest Ebook Central. E-knihy publikované a agregované v MKP jsou dostupné v režimu Open Access, tj. bez registrace. Metadata včetně odkazů ke stažení jsou u tohoto obsahu dále nabízeny knihovnám ke sklízení a integraci do knihovních katalogů prostřednictvím standardního protokolu OAI-PMH. Dle dostupných informací uvádíme seznam knihoven, které nabízejí službu půjčování e-knih a porovnáváme, zda jsou v těchto knihovnách poskytovány buď služba půjčování e-knih, nebo zpřístupňování volně dostupných e-knih Městské knihovny v Praze. Tabulka tvoří samostatnou přílohu tohoto materiálu.

Základní zjištění V návaznosti na získání základních informací o poskytování služeb spojených s e-knihami v knihovnách ČR jsme provedli sérii hloubkových rozhovorů s manažery vytipovaných knihoven a institucí s cílem získat informace od lidí z vedení vybraných českých knihoven a získat data o postojích knihoven k e-knihám. Stručné závěry jsou následující:

Vydávání vlastních e-knih V současnosti služba půjčování e-knih v knihovnách roste spíše pomalu, je vnímána jako doplněk ke klasickému půjčování knih. Ustálila se nicméně v trvalou službu, která pravděpodobně dále poroste a bude si svoji pozici upevňovat. Trend k elektronickým dokumentům je nezvratitelný, každá knihovna by měla nabízet digitální obsah. Knihovny mají příležitost i povinnost vstoupit do digitálního prostředí s nějakou přidanou hodnotou. Z kvalitativního výzkumu vyplynulo, že vedoucí knihoven doporučují vydávání knih velkým a středně velkým knihovnám, doporučují i pro začátek platformu EReading. Není to technologicky náročné a vyjednávání autorských práv může být paradoxně jednodušší pro regionální knihovnu díky osobnímu kontaktu s autory. Proto je možné relativně snadno vydávat regionální tituly s volnými autorskými právy. Orientace na tvorbu a zpřístupnění digitálního obsahu s regionální tématikou je bezesporu služba, kterou systematicky a v odpovídající kvalitě nenabízí veřejnosti k širokému využití žádný jiný subjekt.


Rozhodování o tom zda a jak zpřístupňovat e-knihy je pro řadu knihoven do značné míry určováno také faktem, jestli knihovní systém dané knihovny umožňuje jednoduchou implementaci stahování i půjčování. Stejně je to s doporučeným stahováním přes MKP – pokud to knihovnický systém umožňuje, je takové rozhodnutí o zpřístupnění a nabídce e-knih pro uživatele knihovny o mnoho jednodušší. Dalším obecně platným konstatováním, na němž se vedení knihoven dotazované v šetření, shoduje, je skutečnosti, že řešení problematických otázek v souvislosti vydáváním a půjčováním knih by usnadnilo vytvoření konsorcia knihoven, které bude vydávat e-knihy jako open access dokumenty. Shrnutím postojů vedení dotazovaných knihoven je závěr: Práce s e-knihami je a bude jedním ze základních služeb knihoven, bude její nedílnou součástí. „Jsem přesvědčen, že práce s e-knihami bude pro knihovny jeden z klíčových fenoménů. Vnímám to tak, že knihovna má několik pilířů činnosti. Dřív jednoznačně dominoval ten pilíř půjčování papírových knih a myslím si, že ještě nějakou dobu nepochybně dominovat bude, ale ta dominance se zmenšuje a čím dál tím více to začíná být i o těch ostatních pilířích. Tím jedním jsou pobytové služby, tím druhým jsou vzdělávací a kulturní akce. Podtrhnul bych slovo vzdělávací. A tím třetím jsou právě elektronické dokumenty. Těmi elektronickými dokumenty myslím celou škálu věcí od článkových databází přes webové archivy přes digitalizovanou hudbu, film, až po elektronické knihy.“ - z ankety ředitelů knihoven Je třeba zdůraznit, že knihovníci musí službu e-knih znát, i kdyby ji zatím nevyužívali, a to i proto, jak se trend e-knih nejen v knihovnickém prostředí stabilizuje a stává se součástí běžného života lidí. E-knihy: výsledky kvalitativního výzkumu – souhrn základních zjištění v rámci kvalitativních rozhovorů s managementem vybraných knihoven Kvalitativní rozhovory potvrdily, že nabízení e-knih knihovnami je již v současnosti přirozenou součástí služeb, je službou veřejnou a především strategickou službou knihoven. Proto je nezbytné, aby knihovny nějakou formu služby e-knih nabízely. Elektronická kniha je chápána jako demokratizační médium, které umožňuje dostat spoustu dobrých knih čtenářům s malými náklady. “E-kniha ve veřejném zájmu skutečně představuje naprosto unikátní příležitost k demokratizaci kultury a vzdělání, která tady nikdy nebyla.“ - z ankety ředitelů knihoven


Přínosy e-knih pro čtenáře:       

jsou dalším formátem nabízení knih jsou atraktivní pro některé čtenáře jsou pohodlnější pro některé čtenáře jsou speciálním formátem akvizice - u některých málo žádaných titulů je to i levnější než nákup papírové knihy, také např. u knih, které rychle zastarají (počítačová literatura)… znamenají rozšíření fondu knihovny - o knihy, které by jinak ve fondu knihovny nebyly řeší nejen školní povinnou literaturu – dostatek výtisků v jeden čas, které mohou uspokojit hodně zájemců najednou e-knihy mohou nalákat nové uživatele do knihovny

Přednosti půjčování e-knih v knihovnách:  mohou nabízet novinky ihned  znamenají nižší náklady na akvizici novinek  platí se pouze za zrealizovanou výpůjčku, oproti nákladům na akvizici tištěných titulů  čtenáři to mají zadarmo Nevýhody půjčování e-knih v knihovnách:  v současnosti je to víceméně monopol jednoho distributora - eReadingu  posiluje se monopol eReadingu  roztříštěnost nabídky oproti zahraničí  elektronická výpůjčka je digitální služba designovaná podle fyzické služby  není zde žádná přidaná hodnota knihovny – knihovna je jen jako dealer  je relativně malá nabídka titulů  není to ekonomicky výhodné  v knihovnách se registrují i čtenáři z jiných měst, kteří s knihovnou nemají ani nechtějí mít nic společného, jen chtějí e-výpůjčky zadarmo  z naprosté většiny jde o knihy v češtině, což je omezující Kompletní závěrečná zpráva z průzkumu tvoří samostatnou přílohu tohoto materiálu.


Část druhá: e-knihy a čtenáři 1. Porovnání základních modelů zpřístupnění e-knih formou stahování a výpůjček V rámci projektu jsme realizovali dotazníkové šetření mezi čtenáři Městské knihovny v Praze (MKP) a mezi čtenáři Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích (JVK). V MKP - s cílem získat data o postojích čtenářů k e-knihám, která jsou nutná pro další rozvoj této služby a dotazníkové šetření v JVK s cílem získat data o postojích čtenářů k e-knihám, která jsou nutná pro další rozvoj této služby a získat data pro výpočty ekonomické efektivity. Stručné shrnutí závěrů: Empirické šetření, které oslovilo 1334 čtenářů MKP je specifické tím, že MKP s e-knihami dlouhodobě a systematicky pracuje, knihovna nabízí čtenářům vlastní e-knihy, čtenáři jsou více seznámeni se nabídkou i s půjčováním e-knih. To dokazuje fakt, že o možnosti stahovat e-knihy z webu MKP ví 42 % respondentů (pozn.: v roce 2011 to bylo 25 %). Nejvíce respondentů (63 %) ví o stahování e-knih z webu MKP více než půl roku. O možnosti stahovat e-knihy z webu MKP se respondenti dozvěděli zdaleka nejčastěji z webu/katalogu MKP (73 %). Nejvíce by čtenářům vyhovovalo informování o nových e-knihách prostřednictvím e-mailu (40 %) či webu MKP (39 %).

   

Počet „využitých“ knih ročně je v průměru 38 knih Alespoň 1 e-knihu využilo za posledních 12 měsíců 32 % respondentů. Ti, kteří stahují e-knihy MKP, stahují za rok v průměru 6 knih. Alespoň 1 zařízení využitelné pro čtení e-knih používá 88 % respondentů. Chytrý telefon využívá 59 %.

Pokud mají uživatelé MKP na výběr z více možností k uspokojení hledaného titulu, pak na prvním místě nejvíce respondentů (64 %) volí „ihned vypůjčit tištěnou knihu“; s výrazným odstupem pak 15 % preferuje na prvním místě „stažení e-knihy na neomezenou dobu“, a poslední dvě možnosti „rezervace na pobočce“ a „vypůjčit jako e-knihu na 1 měsíc v aplikaci“ mají podobný podíl 11 % resp. 10 %. Nicméně e-knihu v nějaké formě překvapivě volí na prvním místě 25 % respondentů. Na druhém místě, tj. jako náhradní volbu, pokud nejvíce preferovaná možnost není k dispozici, volí nejvíce respondentů (39 %) „rezervaci na pobočce“. Zájem o čtení licencovaných e-knih v aplikaci nebo půjčování e-knih prostřednictvím aplikace by mělo 47 % ze všech respondentů, resp. 70 % respondentů ze současných či potenciálních čtenářů e-knih. Za půjčení e-knihy by bylo ochotno platit 53 % z respondentů ochotných

půjčovat si e-knihy. V průměru pak 29 Kč za 1 výpůjčku za měsíc.


2. Preference e-čtenářů Pokud jde o výběr e-knih, pak nejvíce respondentů (48 %) hledá konkrétní titul jako e-knihu; 33 % prochází seznam e-knih v katalogu. Pětina hledá eknihy podle autora, stejný podíl prochází seznam nových e-knih na webu MKP. Pokud respondent využívá e-knihy, pak e-knihy stažené z MKP tvoří v průměru 17 % podíl ze všech "využitých" e-knih (ze všech zdrojů) za rok. Důvodem pro stažení e-knih z MKP je: „Odpočinek, zábava“ (58 %), o polovinu menší počet respondentů zvolilo „školní četbu“ (30 %) a „odbornou literaturu pro studium“ (26 %). Po stažení jsou nejčastější využití rozdělená na třetiny: hned číst/studovat bude 29 %, jen k nahlédnutí stahuje 26 % a do zásoby stahuje 25 % respondentů.

3. Jaké by chtěli čtenáři e-knihy? Obecně by respondenti měli zájem o e-knihy, které: nejsou dostupné tištěné; jsou objemné; jsou rozpůjčované; nejsou volně k dispozici na internetu; povinná literatura; novinky. Současní a potenciální čtenáři e-knih mají největší zájem o: „Beletrii - český a světový román“ (60 %), dále „Odbornou literaturu - fakta a poučení“ (50 %) a „Beletrii - detektivky a napětí“ (45 %).


4. Potenciální čtenáři a nečtenáři Z těch, kteří zatím nečtou e-knihy, to v nejbližších 2 letech nevylučuje třetina těchto respondentů (31 %). Pokud čtenáři MKP nečtou e-knihy, je opět hlavním důvodem preference tištěných knih. Shrnutí Pokud shrneme aktuální výsledky kvantitativního výzkumu v MKP je zřetelné, že služba e-knih je již přirozenou součástí knihovních služeb, roste informovanost o ní a uživatelé této konkrétní knihovny jsou na ni zvyklí. To dokazuje například fakt, že pokud jde o výběr e-knih, pak nejvíce respondentů (48 %) hledá konkrétní titul jako e-knihu; 33 % prochází seznam e-knih v katalogu. Důležitý je také fakt, že čtenáři by chtěli e-knihu jako alternativu k chybějícímu tištěnému exempláři, nebo k nedostupnému na internetu, e-knihu povinnou literaturu nebo knižní novinky.

5. Závěry z výzkumu Jihočeské vědecké knihovny (dále jen JCVK)

Respondenti z knihovny JCVK jsou celkově vstřícní ke službám půjčování či stahování e-knih. Opatření ve formátu e-knihy – ať už stažení, nebo výpůjčku - volí na prvním místě v součtu 44 % respondentů.


Respondenti využijí za rok v průměru 17 e-knih, u e-čtenářů tvoří e-knihy v průměru 38 % ze všech "zkonzumovaných" knih za rok. Nejvíce e-čtenářů si e-knihy opatřuje půjčením přes knihovnu (83 %), až s výrazným odstupem následuje stažením z internetu zdarma (39 %) nebo stažení z knihovny (33 %). Čtvrtina e-čtenářů si e-knihy kupuje v e-shopu. Za stažení e-knihy z webu knihovny by bylo ochotno platit 51 % respondentů, v průměru pak 37 Kč za stažení 1 e-knihy. Zajímavé je rovněž, že půjčování e-knih bylo hlavní důvodem pro registraci v knihovně pro 20 % respondentů. Relevantní v rámci výzkumu je, že zájem o stahování e-knih z webu knihovny mělo 90 % respondentů z JVCK. Za půjčení e-knihy prostřednictvím knihovny by bylo ochotno platit 48 % respondentů, v průměru pak 18 Kč za půjčení 1 e-knihy na měsíc.

6. O jaké žánry by měli respondenti největší zájem (bez ohledu na současnou nabídku)? Největší zájem je o „beletrii - český a světový román“ (70 %) a „beletrii - detektivky a napětí“ (63 %). Na třetím místě pak je „odborná literatura - fakta a poučení“ (54 %). Nejvíce respondentů čte e-knihy na mobilním telefonu (58 %), dále na tabletu (33 % či čtečce (28 %), jen 14 % na počítači/notebooku. Nejvíce e-čtenářů (74 %) využilo pro knihovní e-výpůjčky alespoň jednou eReading, 25 % pak Flexibooks. Zcela dominantní platformou z pohledu absolutního počtu e-výpůjček je eReading, přes který bylo půjčeno 85 % e-knih.


7. Srovnání čtenářů u obou knihoven Nelze srovnat chování e-čtenářů obou knihoven vzhledem tomu, že JCVK nemá aplikaci na stahování e-knih jako má MKP, lze porovnat pouze určitá data. Za rok čtenáři v Praze „využijí“ v průměru 38, v Českých Budějovicích 59 knih. Čtenáři obou knihoven využijí v průměru za rok 17 e-knih. Shodně čtenáři z Prahy i z Českých Budějovic mají stejné preference při získávání knih. Pokud mají na výběr z výše uvedených možností k uspokojení hledaného titulu z oblasti beletrie, pak nejvíce respondentů volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu. Stejně tak je shodným nejčastějším důvodem čtenářů v knihovně Praze i v Českých Budějovicích pro čtení e-knih odpočinek a zábava. U poplatků za půjčení a stahování e-knih jsou čtenáři v JCVK ochotni platit v průměru 18 Kč za půjčení 1 knihy na měsíc, čtenáři v MKP až 29 Kč za měsíc. Celkově platit za stažení e-knihy z webu by bylo ochotno v Praze 53 % a v Budějovicích 51 %. Kompletní závěrečná zpráva z průzkumu tvoří samostatnou přílohu tohoto materiálu. Grafické shrnutí výsledků obou průzkumů tvoří samostatnou přílohu.


Část třetí: knihovna jako producent obsahu (kolik to stojí v MKP) Městská knihovna v Praze nabízí na adrese e-knihovna.cz možnost e-knihy zdarma prohlížet či stahovat. Obsah tvoří jak literární díla tzv. volná (typicky díla autorů zemřelých před více než 70 lety, tj. do konce roku 1948), tak díla autorů současných či z doby nedávno minulé. Pro tyto účely uzavírá Městská knihovna smlouvy s držiteli autorských práv, jejichž prostřednictvím získává licenci ke zpřístupnění díla na dobu určitou i neomezenou. Takto získaná díla poté podrobuje procesu digitalizace, jehož výsledkem je publikování díla elektronicky v několika základních elektronických formátech (ePUB, MOBI, PDF) - ty jsou pro uživatele dostupné v online katalogu Městské knihovny v Praze.

Jak se dělá e-kniha v knihovně? Vlastní tvorba sestává z těchto kroků: ● Výběr a obstarání licence k dílu ● Získání zdrojového textu ● Korektury ● Formátování textu ● Připojení náležitostí e-knihy ● obálka ● citace a licence ● obsah ● tiráž ● Konverze formátů ● Zpřístupnění


1. Výběr a obstarání licence k dílu Před samotnou výrobou e-knihy je důležité věnovat péči výběru titulu (ediční plán, strategické záměry knihovny pro budování a doplňování fondu, marketingové využití při výročích apod.). K vydání užíváme buď díla tzv. volná (tedy taková, u nichž u každého z autorů - autor textu, překladatel, ilustrátor aj. – uplynulo více, než 71 let od jejich smrti), nebo uzavíráme licenční smlouvu za účelem publikování v elektronické podobě (ať už prostřednictvím kolektivního správce, nebo autora samotného).

2. Získání zdrojového textu

Prvním krokem tvorby nové e-knihy je vždy získání zdrojového textu. K tomu využíváme buď převod z obrazové podoby textu do elektronického textu (OCR), nebo získání elektronické verze textu od autora, nebo nakladatele.

3. Korektury Korektury provádíme v programu MS Word ve formátu .rtf (případně .doc, docx) formou revizí.

4. Formátování textu Formátování textu provádíme v programu MS Word za pomoci předdefinovaných stylů (tj. formátování nadpisů, poznámek, odstavců veršů apod.).

5. Připojení náležitostí e-knihy

Co má e-kniha obsahovat, určuje zákon o neperiodických publikacích (č. 37/1995 Sb.), minimální klíčové údaje jsou: název, autor, rok vydání, ISBN (pro každý formát e-knihy zvlášť) a název a sídlo vydavatele.

6. Konverze formátů

Hlavním důvodem pro konverzi hotové e-knihy do různých formátů je to, že čtečky různých výrobců podporují různé formáty. Výslednou (naformátovanou) e-knihu ve formátu .rtf tedy konvertujeme do několika dalších formátů. Vlastní konverzi formátu provádíme automatizovaně s pomocí programů MS Word (export z .rtf do .html, export z .rtf do .pdf), Calibre (konverze z .html do epub a následně do .mobi/.prc).

7. Zpřístupnění E-knihy jsou zpřístupňovány uživatelům prostřednictvím webového katalogu s nahráváním formátů na web přímo prostřednictvím knihovního systému.


8. Náklady

Stávající průměrné náklady na vydání 1 e-knihy v MKP: Činnost

Personální náklady v Kč

Výběr a obstarání licence k dílu

1 500

Licence za užití

5 000

Výroba e-knihy (skenování, formátování textu, konverze a otestování formátů, obálka)

6 000

Korektury

4 000

Katalogizace, zpřístupnění na serveru

200

9. Náklady na vydání e-knihy bez specializovaných programů a skenerů

Jedná se o velmi hrubý odhad pro průměrný 300 stránkový beletristický titul, kde vycházíme z dosavadní praxe v MKP. Skenování: 150 minut OCR, přepis: 1 350 minut Úprava v MS Wordu (příprava pro formátování, základní sazba): 1 050 minut Úprava html/epub (formátování e-knihy): 100 minut Celkem = 44 hodin x 310 Kč (pt 10 po navýšení) = 14 000 Kč na titul.


Přílohy


Závěrečná zpráva E1 - 2019


Mgr. Pavel Černý pavel.cerny@sociores.cz www.sociores.cz

17 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Projekt „Spočítáme vám ROI“


1. Obsah

Úvod

1. Stručné závěry na jedné straně

18

1.1. Čtenáři a „nečtenáři“ e-knih

18

1.2. Znalost e-knih v MKP

18

1.3. Preferovaný formát knih

18

1.4. Potenciální čtenáři e-knih

18

1.5. Čtenáři e-knih

18

1.6. Preferované e-knihy a žánry e-knih

18

1.7. Licencované knihy, ochota platit

18

2. Podrobné výsledky

19

2.1. Čtenáři a „nečtenáři“ e-knih

19

2.2. Znalost e-knih v MKP

20

2.3. Preferovaný formát knih

23

2.4. Potenciální čtenáři e-knih

24

2.5. Čtenáři e-knih

28

2.6. Preferované e-knihy a žánry e-knih

32

2.7. Licencované knihy, ochota platit

35

2.8. Popisné/třídící proměnné, závěr

36

3. Metodologie

42

3.1. Čištění dat

42

3.2. Doporučení, úpravy dotazníku, komentáře

42

4. Údaje o výzkumu

43

2. 18 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Předkládaná zpráva obsahuje výsledky z průzkumu výpůjček v rámci projektu "Spočítáme vám ROI". Jedná se o údaje z dotazníkového šetření mezi čtenáři Městské knihovny v Praze, uskutečněného v roce 2019. Výzkum měl tyto cíle:  získat data pro projekt ROI  získat data o postojích čtenářů k e-knihám, která jsou nutná pro další rozvoj této služby Zpráva je rozdělena do těchto částí:  úvod,  přehled hlavních nálezů a zjištění,  údaje o výzkumu a detaily o sběru dat a použité metodě, Samostatnou přílohou je datový soubor.


3. Stručné závěry na jedné straně respondentů o možnosti e-knih v MKP nevěděla, nebo si nevybrala z nabídky.

3.1. Čtenáři a „nečtenáři“ e-knih   

Počet „využitých“ knih ročně je v průměru 38 knih, medián je 25. (Pozn.: jedná se o „využití“, nikoli „přečtení“.) Alespoň 1 e-knihu využilo za posledních 12 měsíců 32 % respondentů. Alespoň 1 zařízení využitelné pro čtení e-knih používá 88 % respondentů. Chytrý telefon využívá 59 %.

3.2. Znalost e-knih v MKP   

O možnosti stahovat e-knihy z webu MKP ví 42 % respondentů (pozn.: v roce 2011 to bylo 25 %). Nejvíce respondentů (63 %) ví o stahování e-knih z webu MKP více než půl roku. O možnosti stahovat e-knihy z webu MKP se dozvěděli zdaleka nejčastěji z webu/katalogu MKP (73 %), dále s velkým odstupem z „novin MKP“ (11 %). Nejvíce by čtenářům vyhovovalo informování o nových e-knihách prostřednictvím e-mailu (40 %) či webu MKP (39 %), pětina respondentů má zájem o roční ediční plán (21 %). A stejný podíl nemá o žádné informace zájem.

3.3. Preferovaný formát knih 

Pokud mají na výběr z následujících možností k uspokojení hledaného titulu, pak na prvním místě nejvíce respondentů (64 %) volí „ihned vypůjčit tištěnou knihu“; s výrazným odstupem pak 15 % preferuje na prvním místě „stažení e-knihy na neomezenou dobu“, a poslední dvě možnosti „rezervace na pobočce“ a „vypůjčit jako e-knihu na 1 měsíc v aplikaci“ mají podobný podíl 11 % resp. 10 %. Nicméně e-knihu v nějaké formě překvapivě volí na prvním místě 25 % respondentů. Na druhém místě, tj. jako náhradní volbu, pokud nejvíce preferovaná možnost není k dispozici, volí nejvíce respondentů (39 %) „rezervaci na pobočce“.

3.4. Potenciální čtenáři e-knih  

Z těch, kteří zatím nečtou e-knihy, to v nejbližších 2 letech nevylučuje třetina těchto respondentů (31 %, tj. 21 % ze všech respondentů), pětina neví (18 %). Zdaleka nejčastějším důvodem nečtení e-knih je „preference tištěných knih“ bez udání důvodu, ale podle dalších odpovědí je možné usuzovat na to, že hlavními důvody je: mají rádi tištěné knihy, chtějí držet knihu v ruce a moci listovat, mají rádi vůni a pocit papíru. Výrazný počet uvedl, že nemá vhodné zařízení a také, že si chce od obrazovek u knih odpočinout. Část

19 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

3.5. Čtenáři e-knih       

Počet „využitých“ e-knih ročně je v průměru 17 knih, medián je 8. Pokud respondent využívá e-knihy, pak e-knihy tvoří v průměru 38 % podíl z "využitých" knih (v jakékoli formě) za rok, medián je 25 % podíl. Alespoň jednou využilo nabídku e-knih v MKP 30 % ze všech respondentů, resp. 36 % z těch respondentů, kteří využívají e-knihy. Ti, kteří stahují e-knihy MKP, stahují za rok v průměru 6 knih, medián je 3. Pokud respondent využívá e-knihy, pak e-knihy stažené z MKP tvoří v průměru 17 % podíl ze všech "využitých" e-knih (ze všech zdrojů) za rok. Pokud respondent stahuje e-knihy z MKP, pak e-knihy stažené z MKP tvoří v průměru 50 % podíl ze všech "využitých" e-knih (ze všech zdrojů) za rok. Důvodem pro stažení e-knih z MKP je: „Odpočinek, zábava“ (58 %), o polovinu menší počet respondentů zvolilo „školní četbu“ (30 %) a „odbornou literaturu pro studium“ (26 %). Pokud jde o výběr e-knih, pak nejvíce respondentů (48 %) hledá konkrétní titul jako e-knihu; 33 % prochází seznam e-knih v katalogu. Pětina hledá eknihy podle autora, stejný podíl prochází seznam nových e-knih na webu MKP. Po stažení jsou nejčastější využití rozdělená na třetiny: hned číst/studovat bude 29 %, jen k nahlédnutí stahuje 26 % a do zásoby stahuje 25 % respondentů.

3.6. Preferované e-knihy a žánry e-knih 

Obecně by respondenti podle vlastních slov měli zájem o e-knihy, které: nejsou dostupné tištěné; jsou objemné; jsou rozpůjčované; nejsou volně k dispozici na internetu; povinná literatura; novinky. Pokud jde o žánry, pak je více vypovídající uzavřená otázka. Současní a potenciální čtenáři e-knih mají největší zájem o: „Beletrii - český a světový román“ (60 %), dále „Odbornou literaturu - fakta a poučení“ (50 %) a „Beletrii - detektivky a napětí“ (45 %).

3.7. Licencované knihy, ochota platit  

Zájem o čtení licencovaných e-knih v aplikaci /půjčování e-knih prostřednictvím aplikace by mělo 47 % ze všech respondentů, resp. 70 % respondentů ze současných či potenciálních čtenářů e-knih. Za půjčení e-knihy by bylo ochotno platit 53 % z respondentů ochotných půjčovat si e-knihy. V průměru pak 29 Kč za 1 výpůjčku za měsíc (min. 1 Kč,


max. 200 Kč, medián 20 Kč, kvartilové rozpětí 20-40 Kč).

4. Podrobné výsledky 4.1. Čtenáři a „nečtenáři“ e-knih Počet „využitých“ knih ročně je v průměru 38 knih, medián je 25. (Pozn.: jedná se o „využití“, nikoli „přečtení“.) Q. Pokuste se prosím odhadnout, kolik knih (odborných i beletrie) jste využil/a za posledních 12 měsíců?

Počet Průměr Minimum Spodní kvartil (Q1) Medián Horní kvartil (Q3) Maximum

1299 38,42 0 12 25 50 850

Alespoň 1 e-knihu využilo za posledních 12 měsíců 32 % respondentů. Q. Přečetl/a jste, prostudoval/a nebo si stáhnul/a v posledních 12 měsících nějakou „e-knihu“?

Ano Ne Bez odpovědi

Počet 423 887 24

Procent (%) 31,71% 66,49% 1,80%

20 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


4.2. Znalost e-knih v MKP O možnosti stahovat e-knihy z webu MKP ví 42 % respondentů. Q. Elektronické knihy tzv. „e-knihy“ je možné stahovat také přímo na webových stránkách Městské knihovny v Praze. Věděl/a jste o této možnosti?

Ano Ne Bez odpovědi

21 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Počet 556 760 18

Procent (%) 41,68% 56,97% 1,35%


filtr: ví o stahování z webu MKP O možnosti stahovat e-knihy z webu MKP se dozvěděli zdaleka nejčastěji z webu/katalogu MKP (73 %), dále s velkým odstupem z „kostkovaných novin MKP“ (11 %), od kamaráda/známého/spolužáka apod. (10 %), od knihovníka (8 %). Ostatní možnosti - sociální sítě, média, kampaň, jiné weby - uvedlo méně než 5 % respondentů. (Pozn. sběr dat proběhl před letní propagační kampaní na e-knihy.) Q. Odkud jste se o možnosti stahovat e-knihy z webu MKP dozvěděl/a? 

Od knihovnice / knihovníka Od kamaráda, známého, spolužáka, kolegy apod. Z webu knihovny, z katalogu knihovny Z jiných webových stránek (např. CBDB.cz, databazeknih.cz) Z e-mailového newsletteru „Kostkované novinky MKP“ Ze sociálních sítí Z médií Z propagační kampaně na plakátech atd. Jiné

22 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Počet 47 57 434

Procent (%) 7,94% 9,63% 73,31%

25

4,22%

68 23 17 13 17

11,49% 3,89% 2,87% 2,20% 2,87%


filtr: ví o stahování z webu MKP Nejvíce respondentů (63 %) ví o stahování e-knih z webu MKP více než půl roku. Q. Jak je to dlouho, co jste se o možnosti stahovat e-knihy z webu MKP dozvěděl/a? 

Asi týden Asi měsíc Asi čtvrt roku Asi půl roku Více než půl roku Bez odpovědi

Počet 8 35 62 74 374 39

Procent (%) 1,35% 5,91% 10,47% 12,50% 63,18% 6,59%

23 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Nejvíce by čtenářům vyhovovalo informování o nových e-knihách prostřednictvím e-mailu (40 %) či webu MKP (39 %), pětina respondentů má zájem o roční ediční plán (21 %). A stejný podíl nemá o žádné tyto informace zájem. Q. Knihovna může informovat o nových „e-knihách“ různými způsoby. Jak by Vám to nejvíce vyhovovalo?

Nijak, nezajímá mě to Posílat informace e-mailem Poslat ediční plán e-knih jednou ročně e-mailem Informovat na webu knihovny Informovat na Facebooku knihovny Informovat na nástěnce v knihovně Vytisknout ediční plán e-knih k rozebrání na pobočkách Prostřednictvím knihovníků a knihovnic Jiné

Počet 271 532 279 517 152 98

Procent (%) 20,31% 39,88% 20,91% 38,76% 11,39% 7,35%

101 71 16

7,57% 5,32% 1,20%


4.3. Preferovaný formát knih Pokud mají na výběr z následujících možností k uspokojení hledaného titulu, „Stažení e-knihy“ na prvním místě volí 15 % respondentů, jejich průměrný pak na prvním místě nejvíce respondentů (64 %) volí „ihned vypůjčit tištěnou věk je 42 let (oproti 45 celkově), není výrazně více mužů (24 % oproti 22 % knihu“; s výrazným odstupem pak 15 % preferuje na prvním místě „stažení ecelkově), nejde častěji o studenty (13 %, stejně tolik i celkově). Rozdíly jsou knihy na neomezenou dobu“, a poslední dvě možnosti „rezervace na až u druhé volby pořadí: častěji jde o studenty (24 %, oproti 13 % celkově), pobočce“ a „vypůjčit jako e-knihu na 1 měsíc v aplikaci“ mají podobný podíl nižší tedy je i jejich průměrný věk 37 let (oproti 45 celkově), není výrazně více 11 % resp. 10 %. mužů (22 % oproti 22 % celkově). Na druhém místě, tj. jako náhradní volbu, pokud nejvíce preferovaná možnost není k dispozici, volí nejvíce respondentů (39 %) „rezervaci na pobočce“. Q. Pokud byste si mohl/a vybrat u Vámi požadovaného titulu z těchto možností, jakou možnost byste zvolil/a nejraději a kterou nejméně rád/a?

24 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Vypůjčit ihned tištěnou knihu Stáhnout jako e-knihu na neomezenou dobu Rezervovat tištěnou knihu k vyzvednutí na pobočce za 14 dní (s poplatkem 10 Kč) Vypůjčit jako e-knihu na 1 měsíc v aplikaci na tabletu/telefonu

4.4. Potenciální čtenáři e-knih

Pořadí 1 Pořadí 2 Pořadí 3 Pořadí 4 64% 22% 11% 3% 15% 29% 40% 14% 11% 10%

39% 10%

23% 26%

30% 53%

 filtr: nečtou e-knihy Z těch, kteří zatím nečtou e-knihy, to v nejbližších 2 letech nevylučuje třetina těchto respondentů (31 %, tj. 21 % ze všech respondentů), pětina neví (18 %). Q. Uvedl/a jste, že v posledních 12 měsících jste nečetl/a či nestáhl/a žádnou „e-knihu“. Myslíte, že v příštích 1-2 letech budete číst, stahovat či jinak využívat „eknihy“?

Určitě ano

Počet 70

Procent (%) 7,83%

25 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím Bez odpovědi

210 325 114 159 16

23,49% 36,35% 12,75% 17,79% 1,79%

26 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Zdaleka nejčastějším důvodem, proč nyní respondenti nečtou či nestahují e-knihy, je preference tištěných knih bez udání důvodu, ale podle dalších odpovědí je možné usuzovat na to, že hlavními důvody je: mají rádi tištěné knihy, chtějí držet knihu v ruce a moci listovat, mají rádi vůni a pocit papíru. Výrazný počet uvedl, že nemá vhodné zařízení, jedná se o subjektivní pocit, tj. např. mají chytrý telefon, ale na něm jim čtení nevyhovuje. Výrazný počet také uvedl, že v práci tráví celý den u počítače a u knih si chce od obrazovek odpočinout. Část respondentů o možnosti e-knih v MKP nevěděla, nebo si nevybrala z nabídky. Q. Jaké jsou důvody, proč nyní nečtete či nestahujete e-knihy?

Další zajímavé citace:   

Nepřijdou (e-knihy) mi elegantní. Pro mě to nejsou knihy. Tištěné knihy mám více na očích a více mě lákají ke čtení.

27 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


28 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


4.5. Čtenáři e-knih

 filtr: čtenáři e-knih Počet „využitých“ e-knih ročně je v průměru 17 knih, medián je 8. (Pozn.: jedná se o „využití“, nikoli „přečtení“.) Pokud respondent využívá e-knihy, pak e-knihy tvoří v průměru 38 % podíl z "využitých" knih (v jakékoli formě) za rok, medián je 25 % podíl. Q. Pokuste se prosím odhadnout, kolik „e-knih“ jste přečetl/a, stáhnul/a či jinak využil/a za posledních 12 měsíců:

Minimum Maximum Počet 1. kvartil Medián 3. kvartil Směr. odch. Průměr

1 400 406 3 8 20 32 17

29 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Alespoň jednou využilo nabídku e-knih v MKP 30 % ze všech respondentů, resp. 36 % z těch respondentů, kteří využívají e-knihy. Q. Stáhnul/a jste si někdy nějakou e-knihu přímo na webových stránkách Městské knihovny v Praze?

Ano Ne Bez odpovědi

Počet 164 243 43

Procent (%) 36,44% 54,00% 9,56%


 filtr: stáhnul z MKP = ano Ti, kteří stahují e-knihy MKP, stahují za rok v průměru 6 knih, medián je 3. (Poznámka: platí pro čtenáře využívající e-knihy MKP, průměr pro všechny respondenty by po započtení nulových hodnot byl výrazně nižší.) Pokud respondent využívá e-knihy, pak e-knihy stažené z MKP tvoří v průměru 17 % podíl ze všech "využitých" e-knih (ze všech zdrojů) za rok, medián je 0 % podíl. Pokud respondent stahuje e-knihy z MKP, pak e-knihy stažené z MKP tvoří v průměru 50 % podíl ze všech "využitých" e-knih (ze všech zdrojů) za rok, medián je 35 % podíl.

Q. Kolik „e-knih“ jste odhadem stáhnul/a z webových stránek Městské knihovny v Praze za posledních 12 měsíců?

Počet Průměr Minimum Spodní kvartil (Q1) Medián Horní kvartil (Q3) Maximum

140 5,8 1 2 3 6 50

159 5,13 0 1 2 5 50

30 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Důvodem pro stažení e-knih z MKP je nejčastěji: „Odpočinek, zábava, čtení pro radost“ (58 %), o polovinu menší počet respondentů zvolilo „školní četbu/doporučenou literaturu“ (30 %) a „odborná literatura pro studium“ (26 %). Q. Jaké z následujících možností nejlépe vystihují Vaše důvody pro stažení eknih z webu Městské knihovny v Praze?

Školní četba - doporučená literatura např. k maturitě Odborná a studijní literatura - bádání, používání jako citační zdroj Odpočinek, zábava, čtení pro radost Četba dětem, četba pro děti Pracovní povinnosti a úkoly (ať jako zaměstnanec či podnikatel) Jiné

Počet

Procent (%)

59

30,41%

51 112 15

26,29% 57,73% 7,73%

11 4

5,67% 2,06%


Po stažení jsou nejčastější využití rozdělena na třetiny: hned číst/studovat bude 29 %, jen k nahlédnutí stahuje 26 % a do zásoby stahuje 25 % respondentů. Q. Která z následujících možností nejlépe vystihuje to, jak s e-knihami obvykle nakládáte po stažení z webu MKP?

Po stažení e-knihy rovnu celé čtu, studuji Po stažení do nich jen rychle nahlédnu a nechám na později Stahuji si e-knihy „do zásoby“ na později Jiné Bez odpovědi

Počet 56

Procent (%) 28,87%

50 49 8 31

25,77% 25,26% 4,12% 15,98%

31 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Pokud jde o výběr e-knih, pak nejvíce respondentů (48 %) hledá konkrétní titul jako e-knihu; 33 % prochází seznam e-knih v katalogu a z nich si vybírá. Pětina respondentů hledá e-knihy podle autora (20 %) a stejný podíl (19 %) prochází seznam nových e-knih na webu MKP. Q. Jak e-knihy ke stažení na webu MKP obvykle nacházíte?

Procházím seznam nových e-knih na webu MKP Procházím seznam nových e-knih v týdenním e-mailovém přehledu novinek Procházím e-knihy v katalogu a z nich vybírám Hledám konkrétní titul a zjišťuji, zda je dostupný jako e-kniha Hledám podle autora a zjišťuji tituly dostupné jako e-kniha Hledám podle tématu a zjišťuji tituly dostupné jako e-kniha Jiné

32 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Počet

Procent (%)

36

18,56%

10

5,15%

64

32,99%

94

48,45%

39

20,10%

19 6

9,79% 3,09%


4.6. Preferované e-knihy a žánry e-knih

 filtr: čtenáři e-knih + potenciální čtenáři e-knih Obecně by respondenti podle vlastních slov měli zájem o e-knihy, které: nejsou dostupné tištěné; jsou objemné; jsou rozpůjčované; nejsou volně k dispozici na internetu; povinná literatura; novinky. Pokud jde o žánry, pak je více vypovídající uzavřená otázka. Q. Popište prosím několik slovy, o jaké e-knihy byste měl/a největší zájem.

33 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Současní a potenciální čtenáři e-knih mají největší zájem o: „Beletrii - český a světový román“ (60 %), dále „Odbornou literaturu - fakta a poučení“ (50 %) a „Beletrii - detektivky a napětí“ (45 %). Q. Z níže uvedených žánrů e-knih vyberte prosím nejvýše 5 žánrů, o které byste měla největší zájem:

Poezie Drama Beletrie - český a světový román Beletrie - romány pro ženy (speciálně) Beletrie - historický román (speciálně) Beletrie - povídky a knihy pro děti Beletrie - detektivky a napětí Beletrie – humor Beletrie - sci-fi a fantasy Odborná literatura - fakta a poučení Odborná literatura – cestopisy Odborná literatura - osudy slavných

34 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Počet 70 150 540 134 242 134 404 262 265 449 225 159

Procent (%) 7,73% 16,57% 59,67% 14,81% 26,74% 14,81% 44,64% 28,95% 29,28% 49,61% 24,86% 17,57%


35 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


4.7. Licencované knihy, ochota platit

 filtr: čtenáři e-knih + potenciální čtenáři e-knih Zájem o čtení licencovaných e-knih v aplikaci /půjčování e-knih prostřednictvím aplikace by mělo 47 % ze všech respondentů, resp. 70 % respondentů ze současných či potenciálních čtenářů e-knih. Q. Městská knihovna v Praze zvažuje zavedení nové služby – „půjčování e-knih“, tedy možnost číst e-knihu prostřednictvím aplikace a jen na omezenou dobu. Jednalo by se zejména o knižní novinky současných českých i světových autorů. Měl/a byste o takovou službu zájem?

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím Bez odpovědi

Počet 307 323 125 25 105 20

Procent (%) 33,92% 35,69% 13,81% 2,76% 11,60% 2,21%  filtr: půjčení = ano Za půjčení e-knihy by bylo ochotno platit 53 % z respondentů ochotných půjčovat si e-knihy. V průměru pak 29 Kč za 1 výpůjčku za měsíc (min. 1 Kč, max. 200 Kč, medián 20 Kč, kvartilové rozpětí 20-40 Kč). Q. A měl/a byste o takovou službu zájem také v případě, že by šlo o placenou službu?

Ano Ne Bez odpovědi

36 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Počet 397 327 30

Procent (%) 52,65% 43,37% 3,98%


filtr: platba = ano Q. Jakou částku byste odhadem byl/a ochotný/á nejvýše platit za půjčení 1 e-knihy na 1 měsíc? 

Počet Průměr Minimum Spodní kvartil (Q1) Medián Horní kvartil (Q3) Maximum

4.8. Popisné/třídící proměnné, závěr Alespoň 1 zařízení využitelné pro čtení e-knih používá 88 % respondentů. Chytrý telefon využívá 59 %.

Chytrý telefon Tablet Notebook, stolní počítač Čtečka e-knih

Počet 789 333 765 304

Procent (%) 59,15% 24,96% 57,35% 22,79%

37 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

392 29,01 1 20 20 40 200


Žádné zařízení 1 zařízení 2 zařízení 3 zařízení 4 zařízení

Počet 164 453 461 208 48

Procent (%) 12% 34% 35% 16% 4%

Jste:

Žena Muž Bez odpovědi

Počet 1021 288 25

Procent (%) 76,54% 21,59% 1,87%

38 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Základní (včetně neukončeného) (1) Střední včetně vyučení bez maturity (2) Úplné střední s maturitou, vyšší odborné, nástavbové (3) Vysokoškolské (4) Bez odpovědi

39 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Počet 44

Procent (%) 3,30%

46

3,45%

482 742 20

36,13% 55,62% 1,50%


Jaká z možností nejlépe vystihuje Vaši situaci? Počet Ekonomicky aktivní – zaměstnanec, OSVČ apod. (1) Důchodkyně/důchodce (2) Student/studentka (3) Žena/muž v domácnosti, na mateřské/rodičovské dovolené (4) Nezaměstnaný/nezaměstnaná (5) Jiné Bez odpovědi

Procent (%)

786 233 176

58,92% 17,47% 13,19%

80 15 28 16

6,00% 1,12% 2,10% 1,20%

40 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Zvolte prosím kategorii, která odpovídá čistému měsíčnímu příjmu celé Vaší domácnosti:

Méně než 15 tisíc Kč (1) 15 000 Kč až 29 999 Kč (2) 30 000 Kč až 44 999 Kč (3) 45 000 Kč až 59 999 Kč (4) 60 000 Kč až 74 999 Kč (5) 75 000 Kč a více (6) Bez odpovědi

Počet 73 252 302 227 106 102 272

Procent (%) 5,47% 18,89% 22,64% 17,02% 7,95% 7,65% 20,39%


41 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Kolik osob žije ve Vaší domácnosti? Počet Průměr Minimum Spodní kvartil (Q1) Medián Horní kvartil (Q3) Maximum

1221 2,08 0 2 2 2 22

897 0,78 0 0 0 2 5

A úplně na závěr: pokud máte jakýkoli vzkaz či námět pro knihovnu, zde je prostor. Upozornění: všechny odpovědi budou hromadně anonymně zpracovány a na Váš podnět Vám nebudeme moci adresně odpovědět. Proto pokud máte konkrétní dotaz či námět, na který byste chtěli dostat odpověď, napište prosím email na knihovna@mlp.cz, nebo využijte kontaktní formulář na adrese: http://www.mlp.cz/cz/kontakty/napistenam/ . Bez odpovědi

42 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

207 1127

15,52% 84,48%


5. Metodologie 5.1. Čištění dat

5.2. Doporučení, úpravy dotazníku, komentáře

Byly odstraněny dotazníky, které byly jen částečně dokončeny. Počet využitých e-knih: a) někteří respondenti (N = 35) uvedli více využitých e-knih, než kolik využili knih v jakékoli formě. Uvedené počty využitých e-knihy nebyly upraveny, nicméně do výpočtu průměrného podílu e-knih na všech knihách v jakékoli formě bylo započítáno možné maximum, tj. „100 %“. b) Někteří respondenti (N = 7) uvedlo „0“, tj. chybně odpověděli na filtrační otázku. Tyto nulové hodnoty byly odstraněny. Počet stažených e-knih z MKP: a) někteří respondenti (N = 6) uvedli více e-knih z MKP, než kolik využili e-knih ze všech zdrojů. Uvedené počty využitých e-knihy nebyly upraveny, nicméně do výpočtu průměrného podílu e-knih na všech knihách v jakékoli formě bylo započítáno možné maximum, tj. „100 %“.

Doporučuji u některých otázek na zájem o knihy rozdělit otázku na beletrii a odbornou literaturu. Znamená to sice delší dotazník, nicméně z pohledu části respondentů pak budou jejich odpovědi bližší realitě, protože v případě e-knih toto odlišují. Pokud se bude chystat nějaká další kampaň na e-knihy, je možné udělat podrobnější rozbor těch, kteří mají o e-knihy zájem a nevěděli o této možnosti v MKP, tj. zjistit, jaké jsou charakteristiky této skupiny. Závěrečný komentář respondentů nebyl vyhodnocován.

43 Sociores: ROI E1.

E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


6. Údaje o výzkumu ev

E1. E-knihy - průzkum mezi čtenáři MKP

aha výzkumu

Kvantitativní

ladní soubor

Čtenáři MKP 15+

běrový soubor

N = 1 334

vratnost

17 %

běrová metoda

Náhodný výběr čtenářů MKP 15+

oda sběru dat

On-line dotazník (CAWI)

ka dotazníku

Průměrný čas: 9 min 12 s, medián 6 min 28 s

kutečnění sběru dat

2019

tupy

Zpráva Zdrojová data

dání dat a výstupů

Srpen 2019

[Zadejte text.]


Závěrečná zpráva E2 - 2019

45 Sociores: ROI

E1. E-KNIHY - PRŮZKUM MEZI ČTENÁŘI MKP 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Mgr. Pavel Černý pavel.cerny@sociores.cz www.sociores.cz

7. Obsah 1. Stručné závěry ............................................................................................................................................................. 46 1.1. Čtení, počet e-knih .................................................................................................................................................. 46 1.2. Preferovaný způsob opatření knih .............................................................................................................. 46 1.3. Čtení e-knih: kvantifikace, kanály, motivace, žánry, zařízení .................................................... 46 1.4. Půjčování e-knih jako hlavní důvod registrace v knihovně ....................................................... 46

Projekt VISK 2019

2.7. Popisné proměnné .......................................................................................................

2.8. Závěrečný komentář ..................................................................................................

3. Metodologie .........................................................................................................

3.1. Čištění dat............................................................................................................................

3.2. Doporučení, úpravy dotazníku, komentáře................................................

4. Údaje o výzkumu ................................................................................................

1.5. Zájem o placené půjčování e-knih, ocenění ........................................................................................ 46 1.6. Zájem o stahování e-knih, ocenění ............................................................................................................ 46 1.7. Závěrečný komentář ............................................................................................................................................. 46 2. Podrobné výsledky .................................................................................................................................................... 47 2.1. Čtení, počet e-knih.................................................................................................................................................. 47 2.2. Preferovaný způsob opatření knih .............................................................................................................. 48 2.3. Čtení e-knih: kvantifikace, kanály, motivace, žánry, zařízení .................................................... 51 2.4. Půjčování e-knih jako hlavní důvod registrace v knihovně ...................................................... 62 2.5. Zájem o placené půjčování e-knih, ocenění ....................................................................................... 63 2.6. Zájem o stahování e-knih, ocenění ............................................................................................................ 64

46 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

8.


 tabulky a grafy tzv. prvního třídění;  údaje o výzkumu a detaily o sběru dat a použité metodě. Samostatnými přílohami je datový soubor a dotazník.

Úvod Předkládaná zpráva obsahuje výsledky z průzkumu v rámci projektu "VISK – E-knihy 2019". Jedná se o údaje z dotazníkového šetření mezi obyvateli České republiky ve věku 18 a více let, uskutečněného v roce 2019. Výzkum měl tyto cíle:  získat data o postojích čtenářů k e-knihám, která jsou nutná pro další rozvoj této služby,  získat data pro výpočty ekonomické efektivity. Zpráva je rozdělena do těchto částí:  úvod;  shrnutí hlavních nálezů a zjištění;

47 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Děkujeme vedení Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích za vstřícnost při realizaci průzkumu.


9. Stručné závěry 9.1. Čtení, počet e-knih 

  

Pro zjednodušení budeme respondentům také říkat „e-čtenáři“, i když přesněji by to mělo být „e-půjčovači JČVKvČB“. Tedy je to nepřesné v tom, že mohou být i tací ečtenáři mezi uživateli knihovny, kteří si nepůjčují e-knihy prostřednictvím knihovny a tedy nebyli osloveni. Respondenti využijí ročně v průměru 59 knih. Medián je 50 knih za rok, kvartilové rozpětí je 20-70 knih za rok. Respondenti využijí za rok v průměru 17 e-knih. Medián je 10 knihy, kvartilové rozpětí pak 5-20 knih. U e-čtenářů tvoří e-knihy v průměru 38 % ze všech "zkonzumovaných" knih za rok, mediánová hodnota je 28 %, kvartilové rozpětí 13-53 %.

9.2. Preferovaný způsob opatření knih 

 

Pokud mají na výběr z následujících možností k uspokojení hledaného titulu z oblasti beletrie, pak nejvíce respondentů (44 %) volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu“; na druhém místě pak přibližně třetina respondentů volí stažení a stejně tolik výpůjčku e-knihy. Opatření ve formátu e-knihy – ať už stažení, nebo výpůjčku - volí na prvním místě v součtu 45 % respondentů. Pokud mají na výběr z následujících možností k uspokojení hledaného titulu z oblasti naučné literatury, pak nejvíce respondentů (46 %) opět volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu“; na druhém místě pak nejvíce respondentů (přibližně třetina) respondentů volí stažení e-knihy. Opatření ve formátu e-knihy – ať už stažení, nebo výpůjčku - volí na prvním místě v součtu 44 % respondentů.

9.3. Čtení e-knih: kvantifikace, kanály, motivace, žánry, zařízení  

Nejvíce e-čtenářů si e-knihy opatřuje půjčením přes knihovnu (83 %), až s výrazným odstupem následuje stažením z internetu zdarma (39 %) nebo stažení z knihovny (33 %). Čtvrtina e-čtenářů si e-knihy kupuje v e-shopu. Nejvíce e-čtenářů (74 %) využilo pro knihovní e-výpůjčky alespoň jednou eReading, 25 % pak Flexibooks.

9.4. Půjčování e-knih jako hlavní důvod registrace v knihovně 

Půjčování e-knih bylo hlavní důvodem pro registraci v knihovně pro 20 % respondentů.

9.5. Zájem o placené půjčování e-knih, ocenění 

Za půjčení e-knihy prostřednictvím knihovny by bylo ochotno platit 48 % respondentů, v průměru pak 18 Kč za půjčení 1 e-knihy na měsíc (medián 10 Kč, kvartilové rozpětí 10-20 Kč).

9.6. Zájem o stahování e-knih, ocenění  

Zájem o stahování e-knih z webu knihovny mělo 90 % respondentů. Za stažení e-knihy z webu knihovny by bylo ochotno platit 51 % respondentů, v průměru pak 37 Kč za stažení 1 e-knihy (medián 27 Kč, kvartilové rozpětí 16-50 Kč).

9.7. Závěrečný komentář 

48 Sociores: E2.

Zcela dominantní platformou z pohledu absolutního počtu e-výpůjček je eReading, přes který bylo půjčeno 85 % e-knih, nejspíše i více, protože u 5 % e-knih respondenti nedokázali uvést platformu. Podíl druhé platformy v pořadí Flexibooks - je jen 8 %. Jako důvod pro stažení uvedlo nejvíce e-čtenářů „Odpočinek, zábava, čtení pro radost“ (71 %). Až s velkým odstupem s četností 21 % následují e-knihy jako citační zdroj; 10 % z pracovních důvodů a 4 % je využívá jako školní četbu. Četba dětem a pro děti je důvodem pro 8 % e-čtenářů. Pokud jde o to, o jaké žánry by měli respondenti největší zájem (bez ohledu na současnou nabídku), pak největší zájem je o „beletrii - český a světový román“ (70 %) a „beletrii - detektivky a napětí“ (63 %). Na třetím místě pak je „odborná literatura fakta a poučení“ (54 %). Nejvíce respondentů čte e-knihy na mobilním telefonu (58 %), dále na tabletu (33 % či čtečce (28 %), jen 14 % na počítači/notebooku.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

V závěrečném komentáři jsou zejména vzkazy pro knihovnu. Častěji se – kromě poděkování za služby - opakují žádosti: o změnu limitu max. počtu výpůjček, možnost je vrátit dříve než po 30 dnech, možnost číst v jiných zařízeních než nyní.


10. Podrobné výsledky 10.1. Čtení, počet e-knih Pro zjednodušení budeme respondentům také říkat „e-čtenáři“, i když přesněji by to mělo být „e-půjčovači JČVKvČB“. Tedy je to nepřesné v tom, že mohou být i tací e-čtenáři mezi uživateli knihovny, kteří si nepůjčují e-knihy prostřednictvím knihovny. Respondenti využijí ročně v průměru 59 knih. Medián je 50 knih za rok, kvartilové rozpětí je 20-70 knih za rok. Respondenti využijí za rok v průměru 17 e-knih. Medián je 10 knihy, kvartilové rozpětí pak 5-20 knih. U e-čtenářů tvoří e-knihy v průměru 38 % ze všech "zkonzumovaných" knih za rok, mediánová hodnota je 28 %, kvartilové rozpětí 13-53 %.

Q2. Pokuste se prosím odhadnout, kolik knih (odborných i beletrie) jste využil/a za posledních 12 měsíců?

Q4. Pokuste se prosím odhadnout, kolik „e-knih“ jste přečetl/a, stáhnul/a či jinak využil/a za posledních 12 měsíců? Pozn. ke Q2, Q4: Někteří respondenti uvedli více e-knih, než knih, tj. podíl by byl více než 100 %. Tyto hodnoty byly upraveny na 100 %. Zdůvodnění: očekávaný rozpor, definice e-knih je relativně široká, tedy je možné, že uvedený počet e-knih je pravdivý, přestože je nezapočítali do Q2.

Počet Suma Směrodatná odchylka Průměr Minimum 1. kvartil (Q1) 2. kvartil (medián) 3. kvartil (Q3) Maximum

Knih 254 14999

E-knih 251 4260

59,31 59,05 2 20 50 70 400

18,49 16,97 1 5 10 20 120

49 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


10.2. Preferovaný způsob opatření knih

 filtr: čtenář = ano Pokud mají na výběr z následujících možností k uspokojení hledaného titulu z oblasti beletrie, pak nejvíce respondentů (44 %) volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu“; na druhém místě pak přibližně třetina respondentů volí stažení a stejně tolik výpůjčku e-knihy. Opatření ve formátu e-knihy – ať už stažení, nebo výpůjčku - volí na prvním místě v součtu 45 % respondentů.

Q. Pokud byste si mohl/a vybrat u Vámi požadovaného titulu z oblasti beletrie z těchto možností, jakou možnost byste zvolil/a nejraději?

Odpověď Vypůjčit ihned tištěnou knihu Stáhnout jako e-knihu na neomezenou dobu Rezervovat tištěnou knihu k vyzvednutí na pobočce za 14 dní (s poplatkem 6 Kč) Vypůjčit jako e-knihu na 1 měsíc v aplikaci na tabletu/telefonu Pořadí 1

Pořadí 1 44% 23%

Pořadí 2 24% 33%

11%

15%

22%

29% Pořadí 2

50 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Pokud mají na výběr z následujících možností k uspokojení hledaného titulu z oblasti naučné literatury, pak nejvíce respondentů (46 %) opět volí na prvním místě „vypůjčit ihned tištěnou knihu“; na druhém místě pak nejvíce respondentů (přibližně třetina) respondentů volí stažení e-knihy. Opatření ve formátu e-knihy – ať už stažení, nebo výpůjčku - volí na prvním místě v součtu 44 % respondentů.

Q. Pokud byste si mohl/a vybrat u Vámi požadovaného titulu z oblasti naučné literatury z těchto možností, jakou možnost byste zvolil/a nejraději a kterou nejméně rád/a? Odpověď Vypůjčit ihned tištěnou knihu Stáhnout jako e-knihu na neomezenou dobu Rezervovat tištěnou knihu k vyzvednutí na pobočce za 14 dní (s poplatkem 6 Kč) Vypůjčit jako e-knihu na 1 měsíc v aplikaci na tabletu/telefonu Pořadí 1

Pořadí 1 46% 24%

Pořadí 2 25% 36%

10% 20%

17% 22% Pořadí 2

51 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


52 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


10.3. Čtení e-knih: kvantifikace, kanály, motivace, žánry, zařízení

 filtr: čtenáři e-knih = ano Nejvíce e-čtenářů si e-knihy opatřuje půjčením přes knihovnu (83 %), až s výrazným odstupem následuje stažením z internetu zdarma (39 %) nebo stažení z knihovny (33 %). Čtvrtina e-čtenářů si e-knihy kupuje v e-shopu.

Q. Jakými způsoby jste tyto e-knihy – celkem XXXXXdynamickydoplněnoXXXX e-knih - získal/a?

Výpočet Součet Minimum Maximum Počet 1. kvartil Medián 3. kvartil Směr. odch. Průměr

Výpůjčka e-knihy prostřednictvím naší knihovny 2229 1 60 214 4 7 14 10 10

Stáhnutí e-knihy z webu knihovny zdarma 596 1 70 85 2 5 6 10 7

Stáhnutí jinde na internetu zdarma

Nákup v e-shopu

Nějak jinak

1154 1 100 99 2 5 9 19 12

487 1 100 64 2 4 5 14 8

210 1 50 29 2 4 9 10 7

53 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Výpůjčka e-knihy prostřednictvím naší knihovny Stáhnutí e-knihy z webu knihovny zdarma Stáhnutí jinde na internetu zdarma Nákup v e-shopu Nějak jinak

Využívá e-čtenářů

Nevyužívá e-čtenářů Celkem

83%

17%

100%

33%

67%

100%

39% 25% 11%

61% 75% 89%

100% 100% 100%

Jak rozumět této tabulce a grafu: pokud respondent uvedl alespoň 1 e-knihu k této možnosti, pak tuto možnost „využívá“ a je započítaný. Respondenti mohou využívat samozřejmě více možností.

54 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Nejvíce e-čtenářů (74 %) využilo pro knihovní e-výpůjčky alespoň jednou eReading, 25 % pak Flexibooks. Zcela dominantní platformou z pohledu absolutního počtu e-výpůjček je eReading, přes který bylo půjčeno 85 % e-knih, nejspíše i více, protože u 5 % e-knih respondenti nedokázali uvést platformu. Podíl druhé platformy v pořadí - Flexibooks - je jen 8 %.

Q3x. Pokud jde o e-knihy půjčené prostřednictvím naší knihovny, pokuste se prosím odhadnout, kolik půjčených e-knih jste si půjčil/a za posledních 12 měsíců přes jednotlivé platformy?

Výpočet Součet Minimum Maximum Počet 1. kvartil Medián 3. kvartil Směr. odch. Průměr

eReading / Palmknihy 2171 1 75 191 4 8 15 12 11

Flexibooks 216 1 30 64 1 2 3 4 3

55 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

EBSCO eBook Collection 21 1 6 6 2 4 5 2 4

Nejsem si jistý/á 137 1 25 26 1 3 5 6 5


eReading / Palmknihy Flexibooks EBSCO eBook Collection Nejsem si jistý/á

Využívá e-čtenářů 74% 25% 2% 10%

Nevužívá e-čtenářů 26% 75% 98% 90%

Celkem 100% 100% 100% 100%

Jak rozumět této tabulce a grafu: pokud respondent uvedl alespoň 1 e-knihu k této možnosti, pak tuto možnost „využívá“ a je započítaný. Respondenti mohou využívat samozřejmě více možností.

56 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


eReading / Palmknihy Flexibooks EBSCO eBook Collection Nejsem si jistý/á Celkem

Podíl platformy 85% 8% 1% 5% 100%

Vypůjčených eknih 2171 216 21 137 2545

Jak rozumět této tabulce a grafu: respondenti uvedli počet knih, které si půjčili přes jednotlivé platformy. Pro každou platformu je tak v řádku uveden součet knih, které přes ni byly respondenty vypůjčeny. Pokud všechny vypůjčené knihy sečteme, můžeme pak spočítat procentuální podíl každé platformy.

57 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Jako důvod pro stažení uvedlo nejvíce e-čtenářů „Odpočinek, zábava, čtení pro radost“ (71 %). Až s velkým odstupem s četností 21 % následují e-knihy jako citační zdroj; 10 % z pracovních důvodů a 4 % je využívá jako školní četbu. Četba dětem a pro děti je důvodem pro 8 % e-čtenářů.

Q3X. Jaké byly Vaše důvody pro půjčení těchto – celkem YYYYdynamickydoplněnoYYYY půjčených - e-knih? Uveďte prosím ke každému důvodu počet e-knih.

Výpočet Součet Minimum Maximum Počet 1. kvartil Medián 3. kvartil Směr. odch. Průměr

Školní četba 54 1 20 10 1 3 6 6 5

Odborná a studijní literatura 339 1 100 55 1 2 8 14 6

Odpočinek, zábava, čtení pro radost 2242 1 100 183 4 8 15 13 12

58 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Četba dětem, četba pro děti 134 1 50 20 1 3 6 11 7

Pracovní povinnosti a úkoly 114 1 20 26 1 2 3 6 4

Jiné 60 1 20 12 2 5 5 5 5


Školní četba Odborná a studijní literatura Odpočinek, zábava, čtení pro radost Četba dětem, četba pro děti Pracovní povinnosti a úkoly Jiné

Uvedlo ečtenářů 4% 21%

Neuvedlo e-čtenářů 96% 79%

Celkem 100% 100%

71% 8% 10% 5%

29% 92% 90% 95%

100% 100% 100% 100%

Jak rozumět této tabulce a grafu: pokud respondent uvedl alespoň 1 e-knihu k této možnosti, pak je započítaný. Respondenti mohli uvést samozřejmě více možností.

59 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Školní četba Odborná a studijní literatura Odpočinek, zábava, čtení pro radost Četba dětem, četba pro děti Pracovní povinnosti a úkoly Jiné Celkem

Podíl 2% 12% 76% 5% 4% 2% 100%

Uvedeno eknih 54 339 2242 134 114 60 2943

Jak rozumět této tabulce a grafu: respondenti uvedli počet knih, které si půjčili z daného důvodu. Pro každý důvod je tak v řádku uveden součet knih. Pokud všechny vypůjčené knihy sečteme, můžeme pak spočítat procentuální podíl každého důvodu.

60 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


61 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Pokud jde o to, o jaké žánry by měli respondenti největší zájem (bez ohledu na současnou nabídku), pak největší zájem je o „beletrii - český a světový román“ (70 %) a „beletrii detektivky a napětí“ (63 %). Na třetím místě pak je „odborná literatura - fakta a poučení“ (54 %).

Q. Z níže uvedených žánrů e-knih vyberte prosím nejvýše 5 žánrů, o které máte největší zájem:

Odpověď Poezie Drama Beletrie - český a světový román Beletrie - romány pro ženy (speciálně) Beletrie - historický román (speciálně) Beletrie - povídky a knihy pro děti Beletrie - detektivky a napětí Beletrie - humor Beletrie - sci-fi a fantasy Odborná literatura - fakta a poučení Odborná literatura - cestopisy Odborná literatura - osudy slavných

Počet 15 25 180 69 89 52 162 87 79 139 48 36

Procenta 6% 10% 70% 27% 35% 20% 63% 34% 31% 54% 19% 14%

62 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Nejvíce respondentů čte e-knihy na mobilním telefonu (58 %), dále na tabletu (33 % či čtečce (28 %), jen 14 % na počítači/notebooku.

Q9. Které z následujících zařízení obvykle používáte pro čtení e-knih? Odpověď Chytrý telefon Tablet Notebook, stolní počítač Čtečka e-knih

Počet 150 84 35 71

Procent (%) 58% 33% 14% 28%

63 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


10.4. Půjčování e-knih jako hlavní důvod registrace v knihovně Půjčování e-knih bylo hlavní důvodem pro registraci v knihovně pro 20 % respondentů. Pozn. Při interpretaci je třeba respektovat definici základního souboru, tedy „čtenáři knihovny půjčující si e-knihy“.

Q. Bylo půjčování e-knih prostřednictvím naší knihovny hlavním důvodem pro zaregistrování v naší knihovně?

Odpověď Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Bez odpovědi

Počet 23 29 31 170 4

Procenta 9% 11% 12% 66% 2%

64 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


10.5. Zájem o placené půjčování e-knih, ocenění

 bez filtru Za půjčení e-knihy prostřednictvím knihovny by bylo ochotno platit 48 % respondentů, v průměru pak 18 Kč za půjčení 1 e-knihy na měsíc (medián 10 Kč, kvartilové rozpětí 10-20 Kč). Tj. WTP „půjčení e-knihy“ e-čtenářů knihovny je 18 Kč pro ty, kteří o službu mají zájem a jsou ochotni za ni platit, tedy bez započítání nulových hodnot.

Q5Ax1A. Knihovna poskytuje službu „půjčování e-knih“ zdarma. Měl/a byste o takovou službu zájem také v případě, že by šlo o placenou službu?

Odpověď Ano (Y) Ne (N) Bez odpovědi

Počet 124 132 1

 filtr = ano Q5Ax1B. Jakou částku byste odhadem byl/a ochotný/á nejvýše platit za půjčení 1 e-knihy na 1 měsíc?

Procenta 48% 51% 0%

65 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Výpočet Počet Suma Směrodatná odchylka Průměr Minimum 1. kvartil (Q1) 2. kvartil (medián) 3. kvartil (Q3) Maximum

Výsledek 123 2168 13,83 17,63 2 10 10 20 99


10.6. Zájem o stahování e-knih, ocenění Zájem o stahování e-knih z webu knihovny mělo 90 % respondentů. Za stažení e-knihy z webu knihovny by bylo ochotno platit 51 % respondentů, v průměru pak 37 Kč za stažení 1 e-knihy (medián 27 Kč, kvartilové rozpětí 16-50 Kč). Tj. WTP „stažení e-knihy“ e-čtenářů knihovny je 37 Kč pro ty, kteří o službu mají zájem a jsou ochotni za ni platit, tedy bez započítání nulových hodnot.

Q5Bx1A. Veřejné knihovny, včetně naší, nabízejí službu „stahování e-knih“, tedy možnost stáhnout si zdarma e-knihy z webových stránek knihovny k využití na neomezenou dobu. Měl/a byste o takovou službu zájem?

Odpověď Určitě ano (A1) Spíše ano (A2) Spíše ne (A3) Určitě ne (A4) Nevím (A5) Bez odpovědi

Počet 160 73 15 1 6 2

Procenta 62% 28% 6% 0% 2% 1%

 filtr = ano Q5Bx1B. A měl/a byste o takovou službu zájem také v případě, že by šlo o placenou službu?

66 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Odpověď Ano (Y) Ne (N) Bez odpovědi

Počet 123 117 1

Procenta 51% 49% 0%


filtr = ano

Q5Bx1C. Jakou částku byste odhadem byl/a ochotný/á nejvýše platit za stažení 1 e-knihy z webových stránek knihovny?

Výpočet Počet Suma Směrodatná odchylka Průměr Minimum 1. kvartil (Q1) 2. kvartil (medián) 3. kvartil (Q3) Maximum

Výsledek 120 4416 31,47 36,8 5 16,25 27 50 200

67 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


10.7. Popisné proměnné Pohlaví

Nejvyšší dosažené vzdělání

Odpověď Žena (F) Muž (M)

Počet 206 47

Procent (%) 80% 18%

68 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Odpověď Základní Střední, vyučení bez maturity Úplné střední s maturitou, vyšší odborné, nástavbové Vysokoškolské Bez odpovědi

Počet 11

Procent (%) 4%

0

0%

70 172 4

27% 67% 2%


Ekonomická aktivita

Odpověď Ekonomicky aktivní Důchodkyně/ce Student/studentka V domácnosti Nezaměstnaný/á Jiné Bez odpovědi

Věk

Počet 180 18 23 28 1 3 4

Procent (%) 70% 7% 9% 11% 0% 1% 2%

69 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Jaký je váš věk? Výpočet Počet Suma Směrodatná odchylka Průměr Minimum 1. kvartil (Q1) 2. kvartil (medián) 3. kvartil (Q3) Maximum

Výsledek 255 10692 13,82 41,93 15 31 42 51 80


10.8. Závěrečný komentář V závěrečném komentáři jsou zejména vzkazy pro knihovnu. Uvádíme ty relevantní k e-knihám. Častěji se – kromě poděkování za služby - opakují žádosti: o změnu limitu max. počtu výpůjček, možnost je vrátit dříve než po 30 dnech, možnost číst v jiných zařízeních než nyní.

Věk Pohlaví Ek. akt. Komentář Možnost vrátit e-knihu před vypršením datumu vypůjčení (většinou e-knihu dočtu o dost dříve a chtěla bych si místo ní půjčit 17 Ž Stud. jinou) Na webových stránkách se mi eknihy těžko dohledávají. Bylo by skvělá databáze, která by byla určena pouze eknihám. Pokud 21 Ž Ek. akt. už něco takového existuje, tak se omlouvám. Moc si cením možnosti půjčit si na měsíc e-knihu, navíc JVK jich má na výběr velké množství, i díky tomu jsem začala víc číst. 24 Ž Ek. akt. Děkuju! :-) 24 Ž Stud. Moc děkuji za Vaši práci. Jste skvělí! :-) 24 Ž Stud. Děkuji, že jste :) Měla bych velký zájem o půjčování nebo stahování audioknih. Maminky na rodičovské nemívají příliš prostoru na čtení. Výbornou formou je pouštění si předčítaných audioknih. Osobně bych měla zájem o literaturu odbornou a populárně naučnou (psychologie, těhotenství, porod, poporodní doba, rodičovství, výchova, alternativní vzdělávání. Psychologie zdraví, vychova ke 29 Ž V dom. zdraví, osobnostní rozvoj). 29 Ž V dom. ne všechny knihy jsou dostupné jako e-knihy - poprosila bych více knih ve formě e-knih. Děkuji V současnosti využívám stažení všech 4 eknih za měsíc zdarma. Byla bych nejraději kdyby se dal limit za poplatek (napr. 20kc za 30 Ž V dom. každou další knihu) překročit. 30 Ž Ek. akt. CBVK je super knihovna s milými lidmi:-) 30 Ž Ek. akt. Chválím práci knihovny! Fandím vám a jsem s vaší službou spokojená. Děkuji JVK za možnost využívat výpůjčky e-knih. Stále preferuji tištěné knihy, nicméně jsou chvíle, kdy je elektronická verze 30 Ž Ek. akt. praktičtější, navíc je při dlouhé frontě rezervací na vybraný titul výhodou, že s e-výpůjčkou odpadá dlouhé čekání. U půjčení E knih mi vadí, že je nelze stáhnout do běžných čteček knih jako je Kindle nebo pocketbook ve formátu např. Epub , ale chápu že je problém ošetřit, aby nedocházelo k nelegálnímu šíření, tedy krádeži knih. Čtení na mobilu nebo tabletu něm a 31 M Jiné rád brzy se unaví oči. půjčování e- knihy nevyhovuje tím, že mužem půjčit max. 4 knihy. Kdy jsem už je nepotřebuji nemůžu smazat a půjčit novou. E- kniha zmizí jenom, kdy končí její 30 denní lhůta. Bylo by super, kdy mužem vrátit nebo smazat e- knihy z výpůjček a objednat si novou e-knihy. Nebo zvýšit limit pučených e- knih z 4 například na 20. Uvítám jestli půjčení e-knihy zůstane bez jakékoliv 31 Ž Stud. poplatku. 31 Ž Ek. akt. Duvodem, proc jsem si pujcila v knihovne pouze 1 e-knihu, je pro me osobne nepouzitelnost tohoto zpusobu vypujcky. Knihu si

70 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


32

Ĺ˝

V dom.

33

Ĺ˝

Ek. akt.

34 34

Ĺ˝ Ĺ˝

Ek. akt. Ek. akt.

35 35

Ĺ˝ Ĺ˝

Ek. akt. Ek. akt.

35 36 37

Ĺ˝ M Ĺ˝

Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt.

38 38 39

Ĺ˝ Ĺ˝ Ĺ˝

V dom. V dom. Ek. akt.

39 39 41

Ĺ˝ Ĺ˝ Ĺ˝

Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt.

42 42

M M

Ek. akt. Ek. akt.

lze precist pouze na telefonu/tabletu a jedine znacce ctecky, kterou zrovna bohuzel nevlastnim. Knihy na telefonu ani tabletu nectu, je mi to neprijemne, vlastnim ctecku Kindle a do te si bohuzel e-knihu pujcit nejde. Kdyby to slo, pujcovala bych si jich jiste vice a byla bych ochotna za vypujcku i platit. Za vypujcku tak, jak vypada dnes, urcite nic platit nechci. uvĂ­tala bych moĹžnost stahovĂĄnĂ­ e-knih do zařízenĂ­ "kindle" Nejvetsi problem pro me je, ze mam ctecku Kindle a na ni nejdou vypujcky cist. Koukat na eknihu do mobilu ci PC odmitam - i tak toho do obrazovek nakoukame az dost. Nekvalitni ctecky ereader si koupit odmitam. Sluzba eknih v knihovne je skvela, ale pro me nevyuzitelna. ocenila bych delsi cas pro vypujceni e-knihy, nestiham za 1 casove obdobi precist, takze jsem nucena vypujcit opakovane. Dale bych ocenila vice titulu ve forme e-knihy, malo ktery titul je mozno pujcit i v e-knize. Ocenila bych staĹženĂ­ e-knih do Ä?teÄ?ky, tĹ™eba i na omezenou dobu, protoĹže nemĂĄm Ä?teÄ?ku, kterĂĄ podporuje eReading. JiĹž nÄ›kolikrĂĄt jsem osobnÄ› dÄ›kovala pracovnĂ­kĹŻm knihovny, Ĺže jsem nadĹĄenĂĄ ze sluĹžeb, kterĂŠ knihovna poskytuje. MĂĄm dvÄ› malĂŠ dÄ›ti a zvlĂĄĹĄtÄ› pro nÄ› sluĹžby vyuŞívĂĄme opravdu hojnÄ›. TakĹže dĂ­ky za to! MoĹžnost kopĂ­rovĂĄnĂ­ velkĂ˝ch formĂĄtĹŻ napĹ™.strihy z Burdy. ProsĂ­m o vylepĹĄenĂ­ webovĂ˝ch strĂĄnek JihoÄ?eskĂŠ vÄ›deckĂŠ knihovny - cbvk.cz, zejmĂŠna o přívÄ›tivÄ›jĹĄĂ­ vyhledĂĄvĂĄnĂ­ knih. Jinak jsem se sluĹžbami knihovny moc spokojenĂĄ, i zamÄ›stnanci, se kterĂ˝mi pĹ™ichĂĄzĂ­m do styku jsou velmi milĂ­ (knihovna Na Sadech, ÄŒB). PříliĹĄ krĂĄtkĂĄ doba vĂ˝pĹŻjÄ?ek u audio nosiÄ?ĹŻ a her pro dÄ›ti. Ĺ koda, Ĺže e-vĂ˝pĹŻjÄ?ky z knihovny nemohu Ä?Ă­st na Ä?teÄ?ce Kindle. Kdyby s tĂ­m ĹĄlo nÄ›co udÄ›lat, zvýťilo by to komfort pĹ™i Ä?tenĂ­. Flexibooks jiĹž nefunguje (kdysi fungovalo) na platformÄ› iOS/Mac, takĹže i kdyĹž bych si rĂĄda pĹŻjÄ?ovala i tyto e-knihy, pro moje zařízenĂ­ to nenĂ­ moĹžnĂŠ. Eknihy bych dozajista vyuŞívala mnohem vĂ­c, kdyby bylo moĹžnĂŠ si je vypĹŻjÄ?it do zařízenĂ­ Kindle Amazon. I za drobnĂ˝ poplatek. Knihy nelze stĂĄhnout do jakĂŠkoli Ä?teÄ?ky, takĹže si je nepĹŻjÄ?uji. VadĂ­ mi, Ĺže lze za mÄ›sĂ­c pĹŻjÄ?it pouze 4 e-knihy. NÄ›kdy je mĂĄm pĹ™eÄ?tenĂŠ za 14 dnĂ­ a musĂ­m Ä?ekat. A jeĹĄtÄ› by mohli mĂ­t vĂ­ce novinek vydanĂ˝ch v aktuĂĄlnĂ­m roku. Jinak jsem moc spokojenĂĄ. đ&#x;˜‰đ&#x;‘? DÄ›kuji za skvÄ›lĂŠ sluĹžby a vĹždy vstřícnĂŠ panĂ­ knihovnice. Taky vĂ˝bornĂŠ aktivity pro dÄ›ti. MĂ­t moĹžnost zapĹŻjÄ?it si vĂ­ce e-knih bÄ›hem mÄ›sĂ­ce. DĂ­ky za VaĹĄi prĂĄci! :-) V případÄ› JihoÄ?eskĂŠ vÄ›deckĂŠ knihovny bych uvĂ­tal nÄ›jakou pÄ›knou aplikaci pro chytrĂŠ telefony (snad jsem tedy jejĂ­ případnĂŠ zavedenĂ­ nepropĂĄsl...) MoĹžnost uhradit roÄ?nĂ­ poplatek on-line, bez osobnĂ­ nĂĄvĹĄtÄ›vu knihovny.

71 Sociores: E2.

E-knihy – ÄŒtenĂĄĹ™i e-knih JVK v ÄŒeskĂ˝ch BudÄ›jovicĂ­ch 2019 – ZĂ VÄšREÄŒNĂ ZPRĂ VA


42

Ž

Ek. akt.

43 43 43 43 44 44

Ž Ž Ž Ž M Ž

V dom. Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt.

44

Ž

Ek. akt.

44 45 46 47

Ž Ž M Ž

Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt.

47

Ž

Ek. akt.

47 47 47

Ž Ž Ž

Ek. akt. Ek. akt. Ek. akt.

Při poslední výpůjčce knihy Mikrozelenina přes Flexibooks nebylo možné knihu na iPadu ani iPhonů v jejich aplikaci číst - vždy po několika přečtených stránkách se aplikace zavřela... Jinak moc děkuji za možnost eknih, mimo jiné to velmi přispělo k nižší hmotnosti kufrů na dovolené. V prvních otázkách ohledně způsobu vypůjčení knih nebyl zohledněn typ publikací. U beletrie pro dospělé např. preferuji nyní spíše e-knihy. V případě dětských knih dávám přednost papírovým. U odborných publikací záleží na způsobu zpracování ilustračního materiálu a příloh, např. výstavní katalogy, fotografiické publikace a knihy s bohatým poznámkovým aparátem preferuji v tištěné podobě. Velmi děkuji všem pracovníkům JVK za přívětivý a lidský přístup a za jejich ochotu a odborné rady...... Špatně se orientuji v mobilní verzi katogu vyhledávání e-knih Jsem se službami v JVK v Českých Budějovicích velmi spokojena, děkuji. možnost e-knih v různých formátech bez vazby na dodavatele e-knihy Uvítala bych do mobilu nebo tabletu aplikaci přímo knihovny, kde bych rovnou stahovala eknihy. Je moc fajn, že tahle služba půjčování e-knih funguje. Líbí se mi, že si můžu stáhnout knihu klidně pozdě večer, kdykoliv, v sobotu, v neděli, ve chvíli, kdy mám chuť číst a za pár minut už čtu... Dekuji Trochu mi vadí limit počtu současně půjčených e-knih. Často se mi stane, že mám vypůjčený a přečtený maximální počet eknih a další si vypůjčit nemůžu, protože výpůjčky se odmazávají až po měsíci. Bylo by dobré buď navýšit limit počtu knih nebo nějak umožnit dřívější odmazání výpůjčky. Vice titulu jako e-knih k vypujceni. Dekuji za moznost cist a vzdelavat se ze zdroju jinak nedostupnych. Byla bych moc ráda pokud by slo vypujcit vice knih nez 4... Dávám přednost klasické knize z papíru. Ale nebráním se možnosti půjčit si e-knihu, můžu si tak třeba zpříjemnit cestu v MHD a netahat těžkou kabelu s knihou, čtu z mobilu, ten mám s sebou vždy... takže to, že nabízíte možnost e-výpůjček, mi přijde jako SUPER NÁPAD!!! Přivítala bych více možností půjčit si e-knihu, co se týče nových, nebo čtenářsky oblíbených titulů, u kterých je veliká rezervační fronta. Vyhovovala Vyhovovalo by mi, kdyby bylo možno vypůjčit si více než 4 e-knihy měsíčně nebo MOŽNOST VRÁTIT e-knihu DŘÍVE NEŽ ZA MĚSÍC OD ZAPŮJČENÍ. Po přečtení nebo prolistování či odložení knihy tato blokuje možnost zapůjčení další. Uvítala bych možnost stažení odborných knih také přes aplikaci eReading v aplikaci flexibook se nedá pohodlně číst. Děkuji za všechny již vypůjčené a dosud ještě nevypůjčené knihy.

72 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


49 49

Ž Ž

50

M

52 52 53 53

M Ž Ž Ž

54 56 57 57 58

Ž Ž M Ž Ž

59

Ž

60 61 61

M M Ž

62 63 63

M Ž Ž

Ek. akt. Zlepšit vyhledávání pouze e-knih v katalogu Ek. akt. škoda, že stránky z e-knihy nejdou kopírovat - stáhla jsem si učebnici a chtěla jsem kopírovat některé stránky pro studenty. nota bene: nějak jsem nepochopil proč dotaz na zpoplatnění knih k trvalému stažení - buď jsou to tituly s volnými právy a knihovna by je měla nabízet jako veřejnou službu ke stažení zdarma; nebo práva k nim nejsou volná - pak se může jednat o výpůjčku zpoplatněnou za kus nebo paušálem, členstvím etc. nota bene2: Ek. akt. půjčování e-knih je naprosto skvělá služba; jen mám obavu, že současný ekonomický model moc dlouho nevydrží Vaše webové stránky jsou příšerně nemotorné a kostrbaté. Např. poté, co si vyhledám titul, chci si ho objednat a přihlásím se, Ek. akt. nepamatují si vybraný titul, což je opravdu hodně otravné! Jinak služby knihovny i výběr knih jsou výborné! Ek. akt. Služby českobudějovické knihovny jsou vynikající! Ek. akt. Knihovna je skvělé zařízení. Nevyhovuje mi vyhledávání, pomohl by našeptávač. Přeji hodně zdaru. Ek. akt. Poděkování! Ačkoliv jsem konzervativní čtenářka, eknihy jsem si velice oblíbila. Jsou vhodné především při cestování a večerním čtení, kdy si můžu navolit velikost písma a osvícení displeje. Přestože nadále samozřejmě čtu i tištěné knihy, přivítala jsem možnost k Ek. akt. vypůjčení eknih, kterou knihovna zavedla, a určitě bych podpořila rozšíření dalších možností - např. půjčování audioknih. Ek. akt. Diky, ze jste! Ek. akt. Slo by vratit knihu po docteni drive nez po mesici, aby bylo mozno pujcit si dalsi? Ek. akt. Knihovnu považuji za jednu z nejlepších možností pro studium, zdroj informací i klidovou zónu!dík Ek. akt. Knihovna v Českých Budějovicích je prostě super! I ve srovnání s některými zahraničními veřejnými knihovnami. Mám čtečku Kindle, ale bohužel není možné do ní stahovat knihy z knihovny. Ptala jsem se v knihovně a ani to prý není v plánu. Ek. akt. Myslím, že jde o dost rozšířené čtečky a proto je to škoda. Nezbývá mi než číst na tabletu, už jsem si zvykla ... Velmi by mi vyhovovalo, kdyby bylo možné "vrátit" vypůjčenou e-knihu, tedy aby nebylo nutno čekat měsíc, než si budu moci Ek. akt. půjčit další, když mám vyčerpaný limit. Ek. akt. 3 e-zápůjčky měsíčně jsou mi málo! Ek. akt. Děkuji za vaši práci. je škoda, že část e-knih je vázána na speciální zařízení (čtečka, verze OS na tabletu), mnohem lepší jsou knihy (Flexibooks), lze je Ek. akt. číst na PC nebo Notebook. Důch. děkuji za zavedení služby půjčování e- knih Důch. Bylo by dobré, aby knihovna nabízela jako e-knihy především novinky a bestsellery, na které se jinak v knihovně v tištěné

73 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


64 65 74 75

M Ž Ž Ž

75 80

Ž M

podobě dlouho čeká. Technicky tomu úplně nerozumím, ale e-knihy by měly být ve více formátech, aby je bylo možné stáhnout na co největší počet typů čteček a ne jen na některé. Ek. akt. Prosím pokračovat ve všech dosavadních bohulibých aktivitách a podle možností je i rozšiřovat. Důch. Bydlím 30 km od Č. Budějovic, proto je možnost okamžitého zapůjčení e-knih úžasnou službou. Ráda si e-knihy také kupuji. Důch. Se službami vaší knihovny jsem spokojená. Ek. akt. Oceňuji, že v e-knihách si lze vypůjčit i nové tituly, na které se musí v tištěné formě čekat. Jsem velmi spokojena s naší knihovnou, to platí i pro pobočky v Rožnově, SVrrbném, na Šumavě Vltavě. Knihovnice jsou milé, vždy nám (chodíme s manželem) poradí. Prostředí je všude útulné a klidné. A na Lidické ještě shlédneme i různé výstavy. Využili Důch. jsme i odd. kde mají mapy. Naše knihovna je zkrátka výborná!! Důch. Vaše služba v půjčování eknih je pro mne cenná.

74 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


11. Metodologie 11.1. Čištění dat

11.2. Doporučení, úpravy dotazníku, komentáře

Odstranili jsme respondenty, kteří nevyužili ani jednu e-knihu (Q1x2), tj. nespadají do základního souboru. Počet využitých e-knih: a) někteří respondenti uvedli více využitých e-knih, než kolik využili knih v jakékoli formě. Uvedené počty využitých e-knihy nebyly upraveny, nicméně do výpočtu průměrného podílu e-knih na všech knihách v jakékoli formě bylo započítáno možné maximum, tj. „100 %“.

„Q3xNabyvani - Jakými způsoby jste tyto e-knihy – celkem {INSERTANS} e-knih získal/a? (Nákup v e-shopu:)“ – 1) upřesnit i o možnost nákupu přímo ve čtečce, Google Playstoru, Amazonu, iTunes apod. 2) Zvážit, zda a jak zahrnout předplatní služby na principu měsíčního/ročního paušálu při neomezené konzumaci služeb.

75 Sociores: E2.

E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


12. Údaje o výzkumu E2. E-knihy – Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Název Povaha výzkumu

Kvantitativní

Základní soubor

Čtenáři e-knih JVK v Českých Budějovicích, 15+ (přesněji ti, kteří si půjčují e-knihy prostřednictvím JVK v Českých Budějovicích)

Velikost souboru

?1 300

základního

Výběrový soubor

257 respondentů

Návratnost

?20 %

Výběrová metoda

Vyčerpávající šetření – emailové pozvání všech čtenářů, kteří splňovali definovaná kritéria

Metoda sběru dat

On-line dotazník (CAWI)

Délka dotazníku

Průměrný čas: 9 min 56 s, medián 7 min 51 s

Uskutečnění sběru dat

2019

Výstupy

Zpráva Zdrojová data

Předání dat a výstupů

Listopad 2019

76 Sociores: E3.

E-knihy - Vedení knihoven 2019 – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Závěrečná zpráva E3 - 2019

Mgr. Pavel Černý pavel.cerny@sociores.cz www.sociores.cz

Projekt E-knihy VISK 2019


Obsah Úvod 77

2.3. Problémy nabízení e-knih obecně 84

1. Představení názorů ve stručnosti 78

2.4. Přínosy nabízení e-knih obecně 84

1.1. Služba „e-knihy“ v knihovně obecně 78

2.5. Používané způsoby a platformy zpřístupňování e-knih v knihovnách 85

1.2. Problémy nabízení e-knih obecně 78

2.6. Půjčování e-knih 87

1.3. Přínosy nabízení e-knih obecně 78

2.7. Problémy a přednosti stahování e-knih 94

1.4. Používané způsoby a platformy zpřístupňování e-knih v knihovnách 78

2.8. Náklady spojené s půjčováním e-knih 95

1.5. Půjčování e-knih 78

2.9. Náklady spojené se stahováním e-knih 98

1.6. Problémy a přednosti stahování e-knih 79

2.10. Vydávání vlastních e-knih 98

1.7. Náklady spojené s půjčováním e-knih 79

2.11. Doporučení knihovnám 102

1.8. Náklady spojené se stahováním e-knih 79

2.12. Budoucnost e-knih: v knihovnách i obecně 106

1.9. Vydávání vlastních e-knih 79

2.13. Doplněk: Čtenáři e-knih 112

1.10. Doporučení knihovnám ohledně e-knih 80

2.14. Doplněk: E-knihy a děti 113

1.11. Budoucnost e-knih: v knihovnách i obecně 80 2. Podrobné výsledky 81 2.1. „E-knihy“ obecně 81 2.2. Služba „e-knihy“ v knihovně obecně 82

3. Údaje o výzkumu 1 4. Metodologie Chyba! Záložka není definována. 5. Osnova rozhovoru Chyba! Záložka není definována.


13. Úvod Předkládaná zpráva obsahuje výsledky hloubkových rozhovorů provedených v rámci projektu z průzkumu výpůjček v rámci projektu "E-knihy VISK 2019". Výzkum měl tyto cíle:  získat informace od lidí z vedení vybraných českých knihoven  získat data o postojích knihoven k e-knihám Zpráva je rozdělena do těchto částí:  úvod,  přehled hlavních nálezů a zjištění,  údaje o výzkumu a detaily o sběru dat a použité metodě, Samostatnou přílohou je soubor se statistickými údaji zapojených knihoven. Další přílohou pak jsou kompletní přepisy provedených rozhovorů. Musíme upozornit na odlišnost kvalitativního průzkumu od kvantitativního: v tomto průzkumu nejde o to, abychom řekli, kolik procent knihoven či knihovníků preferuje jednu formu nabízení e-knih, a kolik druhou apod. Úkolem pro tento průzkum je předestřít paletu názorů a postojů, jaké lidé z vedení knihoven zastávají. Nehledáme ani neuvádíme většinový názor, nebo konsenzus. Proto např. u eReadingu se v jeho přednostech setkáte s názorem, že se rozvíjí; a přitom u jeho nedostatků naleznete názor, že stagnuje. Úkolem této zprávy není rozhodnout, jak tomu je, ale ukázat názory lidí z vedení různých knihoven, i když mohou být a jsou odlišné.

Zapojené knihovny a jejich zástupci Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Knihovna Kroměřížska

Mgr. Ivo Kareš PhDr. Zuzana Hájková PhDr. Šárka Kašpárková Mgr. David Zapletal

Městská knihovna Ústí nad Orlicí

PhDr. Jana Kalousková

Městská knihovna v Praze

RNDr. Tomáš Řehák

Národní knihovna ČR – Knihovnický institut PhDr. Vít Richter


14. Představení názorů ve stručnosti

V této kapitole najdete stručně převyprávěná stanoviska a názory.

14.1. Služba „e-knihy“ v knihovně obecně  

   

růst e-knih není tak rychlý jak se očekávalo. Roste zvolna, nebo neroste. tato služba nesebrala čtenáře, i když byly takové obavy, nezískala ale nejspíš ani nové čtenáře (ty, kteří dříve nečetli knihy), nicméně některé knihovny je používají k získání nových uživatelů knihovny, kteří mají zájem speciálně o e-knihy e-knihy jsou vnímány buď jako a) doplněk ke klasickému půjčování: z pohledu knihovny není/nemusí být podstatné, v jaké formě knihy /informace zpřístupňuje, ale také b) jako strategická služba knihovny, která bude v budoucnu jednou z hlavních činností knihovny důležité je e-knihy nabízet, aby knihovny byly relevantní pro uživatele e-knihy jsou demokratizační médium a i na nich by měla být vidět sociální role knihoven - e-knihy zdarma stejně jako jsou tištěné knihy e-kniha jako cesta jak bojovat za knihy české knihovny nejsou v e-knihách pozadu za světem

14.2. Problémy nabízení e-knih obecně   

odlišné zákonné ustanovení ohledně licence na půjčování e-knih oproti tištěným knihám – autor musí strpět půjčování tištěných, ale nikoli půjčování elektronických je potřeba zařadit e-knihy do katalogu, jinak je čtenáři těžko najdou – některé knihovnické systémy to neumožňují, nebo je to složité je potřeba propagace – mnoho čtenářů o možnosti půjčit e-knihy v knihovnách neví, i v knihovnách, které tuto službu poskytují už dlouho.

14.3. Přínosy nabízení e-knih obecně    

další formát nabízení knih, atraktivní a pohodlnější pro některé čtenáře e-knihy jsou dostupné 24/7 a jsou dostupné v neomezeném počtu kopií, řeší nejen školní povinnou literaturu – dostatek výtisků v jeden čas e-knihy mohou nalákat nové uživatele do knihovny představují rozšíření fondu knihovny

u některých málo žádaných titulů jsou levnější než nákup tištěné knihy. Také např. u knih, které rychle zastarají (např. počítačová literatura).

14.4. Používané způsoby a platformy zpřístupňování e-knih v knihovnách  

jsou tyto skupiny knihoven: a) nenabízejí e-knihy; b) nabízejí jen výpůjčky e-knih; c) nabízejí jen stažení e-knih; d) nabízejí výpůjčky i stažení e-knih Nicméně podstatnější je se podívat na objemy, např. MKP umožňuje i výpůjčky e-knih, nicméně je to zcela minoritní služba v porovnání se stahováním e-knih. U dalších knihoven to může být naopak.

14.5. Půjčování e-knih    

eReading: většina beletrie Flexibooks: odborná literatura Ebsco: malý objem, zahraniční odborné tituly je možná dotační podpora na rozběh e-výpůjček z programu VISK

   

čtenáři to mají zadarmo knihovny mohou nabízet novinky ihned nižší náklady na akvizici novinek platí se pouze za zrealizovanou výpůjčku, oproti nákladům na akvizici tištěných titulů

Přednosti půjčování e-knih

Problémy půjčování e-knih         

víceméně monopol eReadingu roztříštěnost nabídky oproti zahraničí relativně malá nabídka titulů (kolem 10 tisíc), z naprosté většiny jde o knihy v češtině, měli by zájem o i cizojazyčné není žádná přidaná hodnota knihovny – knihovna je jen jako dealer využíváním se posiluje monopol eReadingu není to ekonomicky výhodné knihovny musí omezovat max. počet e-výpůjček čtenáře za rok na cca 48, aby omezili náklady na službu e-výpůjček v knihovnách se registrují i čtenáři z jiných měst, kteří s knihovnou nemají ani nechtějí mít nic společného, jen chtějí e-výpůjčky zadarmo e-výpůjčka je digitální služba designovaná podle fyzické služby

Přednosti a přínosy platforem: eReading  

novinky a bestsellery nabídka se rozšiřuje


   

1) předplacení a z toho se strhává každý měsíc za výpůjčky, řádově nižší desítky tisíc vydrží knihovně na rok (Ústí nad Orlicí 10 tisíc Kč za rok, Kroměříž 30 tisíc Kč za rok) 2) platba na fakturu zpětně – např. JČVKvČB okolo 400500 tisíc Kč za rok

jsou k dispozici podrobné statistiky o využívání služby a čtenářích poskytují pomoc s propagací – banery apod. dobrá technická podpora náklady ztracených příležitostí – místo poplatku za e-výpůjčky by bylo možné vydat vlastní e-knihy využitelné i jinými knihovnami

Přednosti a přínosy platforem: Flexibooks 

nabízí odborné tituly

     

cena je přijatelná s výhradou – raději by levnější platforma se nerozvíjí, uvidí se po sloučení s Palmknihami omezení na zařízení s iOS a Android je to komerční služba dělaná za účelem zisku nejsou cizojazyčné tituly mohlo by být uživatelsky jednodušší pro čtenáře

 

komplikovanější obchodní model nepříliš přívětivé pro uživatele

Problémy platforem: eReading

Existuje paušální cena za e-výpůjčku?  

Existuje možnost roční výdaje knihovny pro dodavatele zastropovat?  

Problémy platforem: Flexibooks

14.6. Problémy a přednosti stahování e-knih Jaké jsou přednosti stahování e-knih pro knihovny?     

zdarma pro čtenáře i pro knihovny možnost prolinkování titulů v cizích jazycích rozšíření fondu knihovny rozšíření fondu knihovny o tituly, které není možné získat žádným jiným způsobem není to užitečné jen pro povinnou literaturu

Jaké jsou problémy/nevýhody stahování e-knih pro knihovny?  

statisticky je to výkon MKP, nikoli knihovny pokud to knihovnický systém neumožňuje, nemají je uvedeny přímo v katalogu, ale jen jako seznam na webu - pak je čtenáři hůře najdou, neukáží se jim titul ve výsledcích vyhledávání

14.7. Náklady spojené s půjčováním e-knih Společné náklady: 

tj. je možné zastropovat, pokud si knihovna předplácí dopředu knihovny se chrání omezením max. počtu současných e-výpůjček na 1 čtenáře, e-výpůjčky nejde „vrátit“, tj. 1 čtenář si může max. půjčit 48 (=4x12) e-výpůjček za rok. Tj. čím delší je výpůjční doba evýpůjčky, tím méně e-knih si čtenář může za rok půjčit. Flexibooks – možnost určit max. částku za 1 výpůjčku

Další k nákladům   

není stanoveno minimální roční / měsíční finanční plnění (eReading, Flexibooks) neplatí se udržovací ani jiné poplatky (eReading, Flexibooks) není možnost výběru konkrétních titulů k nabízení (eReading, Flexibooks)

Jak vnímají výši plateb  

není to nijak zatěžující výše je přívětivá

14.8. Náklady spojené se stahováním e-knih Jaké jsou náklady?   

MKP – neřešili jsme, doplní V. Vojtíšek. ostatní knihovny: nemají s tím náklady – jen na počátku zajištění provázání v katalogu, ale to je jednoduché ostatní knihovny: náklady na čas knihovníků na vysvětlování čtenářům, jak na to – ale dotazů je málo

Čas knihovníků – administrativní zajištění, účetnictví, propojování s katalogem – ale obecně hodnotili jako spíše jednoduché, málo zatěžující. Na druhou stranu zmiňují ušetření obsluhy: bez manipulace s knihou, e-půjčování probíhá „samo“.

14.9. Vydávání vlastních e-knih

eReading – jsou 2 způsoby platby:

Důvody pro vydávání vlastních e-knih

Platí se předem, nebo zpětně? 

eReading – ano, 49 Kč za výpůjčku Flexibooks – není, cena odlišná dle titulu, knihovna si může zvolit, kolik max. je ochotná zaplatit za 1 výpůjčku

Vydávají e-knihy?  

MKP – vydává asi 300 titulů za rok některé knihovny vydávají regionální tituly, ale nemají je převedené do formátu e-knihy, ani je nemají zařazeny v katalogu


  

snaha co nejlépe zúročit veřejné náklady zpřístupňování e-knih čtenářům s minimálními náklady vydávání e-knih jako služba knihovny regionálním autorů

není jednoduché optimalizovat proces výroby e-knih tak, aby neměla úzká hrdla když knihovna vydává tištěné knihy ve spolupráci s vydavatelem, tak mu pak nechtějí „konkurovat“ zdarma dostupnou e-knihou

Vydávání e-knih - problémy 

Uvažují o vydávání e-knih?  

některé knihovny - uvažují, ale nemají na to čas/energii/peníze některé knihovny o tom uvažují, ale potřebovali by podporu od krajských knihoven, aby jim zajistily výrobu, nebo aby to bylo možné uhradit z dotace

14.10. Doporučení knihovnám ohledně e-knih   

každá knihovna by měla něco digitálního nabízet, trend k elektronickým dokumentům je nezvratitelný knihovny musí vstoupit do digitálního prostředí s nějakou přidanou hodnotou stahování i půjčování: jednoduchá implementace, pokud to knihovnický systém umožňuje

Doporučení k e-výpůjčkám obecně  

e-výpůjčky (eReading/Flexibooks): je třeba dobře nastavit omezení počtu výpůjček, aby to šlo zaplatit záleží na rozpočtu knihovny

Doporučení: eReading a k eReadingu    

doporučuji začít s eReadingem – nalákání nových uživatelů, větší komfort pro stávající doporučuji eReading bez ohledu na velikost knihovny doporučuji eReading do větších měst, pokud to rozpočet utáhne eReading – počkat, jak bude služba pokračovat po spojení s Palmknihami

Doporučení: stahování přes MKP 

doporučuji stahování přes MKP – pokud to knihovnický systém umožňuje

Doporučení: vydávání vlastních knih

    

doporučuji vydávat vlastní e-knihy – pro středně velké a větší knihovny není to technologicky náročné vyjednávání autorských práv může být paradoxně jednodušší pro regionální knihovnu díky osobnímu kontaktu s autory je možné relativně snadno vydávat regionální tituly s volnými autorskými právy vytvoření konsorcia knihoven, které bude vydávat e-knihy jako open access

Další doporučení 

knihovníci a knihovnice musí službu e-knih znát, i když ji sami nevyužívají

14.11. Budoucnost e-knih: v knihovnách i obecně          

růst bude pozvolný, ale trvalý, časem počet přečtených e-knih převáží počet tištěných, v knihovnách to bude později než v populaci zatím jsou e-knihy doplněk tištěných, nezpůsobí zánik tištěných e-knihy resp. elektronické dokumenty budou jedním z pilířů činnosti knihoven v budoucnu knihovnám klesají počty výpůjček, ale počty elektronických výpůjček stoupají aby nakladatelé nabízeli e-knihy i nadále knihovnám k půjčování, musí o to být mezi knihovnami zájem, nakladatelé na tom musí mít možnost vydělat půjčování e-knih nelegální šíření snižuje, ale ne všichni nakladatelé to tak vnímají povinný elektronický výtisk přinese výraznou příležitost pro změnu v nabízení e-knih digitalizace českých knihovních fondů – čeká se na uzavření licenční smlouvy riziko změny e-knihy v multimediální aplikaci časem se všichni staneme hybridními čtenáři


15. Podrobné výsledky V této kapitole najdete shrnutí včetně celých úryvků rozhovorů.

15.1. „E-knihy“ obecně 

D4

základní problém je, že ne všechny e-knihy lze číst na všech zařízeních. Takže problém s těmi zařízeními obecně – co v čem půjde otevřít. A samozřejmě ten problém, že zatímco kniha, pokud je světlo, bude k přečtení kdykoli, tady jsme vázáni tím, že musí být k dispozici elektřina na dobití, ne za všech podmínek ty čtečky fungují, třeba na pláži to není vždycky ideální. 

D5

D5

D5

odlišné zákonné ustanovení ohledně licence na půjčování e-knih oproti tištěným knihám

U tištěných knih existuje v autorském zákonu licence na půjčování knih. To znamená, že žádný autor nemůže zakázat, aby se jeho knihy půjčovaly. Ale pokud jde o elektronické knihy, tak je to vždycky rozhodnutí autora nebo držitele práv, jestli elektronickou knihu někomu poskytne, za jakých podmínek a k čemu, jestli jenom ke čtení nebo k tisku a tak dále. Ještě možná k té legislativní záležitosti, teď nedávno vyšla nová evropská směrnice o digitálních dílech na jednotném evropském trhu. Knihovny hodně lobbovaly, aby získaly právo na elektronické půjčování. Nakonec ten hlavní tlak se soustředil na to, aby vydavatelé měli povinnost poskytnout knihovnám licence, byť se to bude platit. Řada komerčních nakladatelů, ať už u nás nebo v zahraničí, knihovnám licenci poskytnout nechce. A byla snaha, aby měli povinnost licenci ze zákona poskytnout, byť ty knihovny zaplatí. A nepodařilo se to. Takže je to pořád závislé na ochotě. 

D1

nelze všechny e-knihy číst na všech zařízeních

je rozdíl ve čtení e-knih a čtení tištěných knih?

Mediálně je to vděčné, objevují se články, že podle výzkumu nějakého psychologa je čtení z elektronických médií psychologicky úplně jiné než čtení z papírového média. Já jsem zatím neviděl studii, která by mi připadala v tomto směru hodnověrná. Řada těch studií je už několik let stará, kdy elektronické čtení bylo natolik nezvyklou záležitostí, že jakýkoli kvantitativní výzkum na toto téma nutně narážel na nemožnost vyrobit vhodné vzorky populace, na kterých to vyzkouším. Buď budu brát lidi, kteří už s tím mají zkušenost, a potom mám nereprezentativní vzorek populace, anebo beru lidi, kteří s tím nemají žádnou zkušenost, a pak na nich zkouším elektronické čtení, se kterým se ještě nepotkali, versus papírové čtení, které dělají řadu let, to také o ničem nevypovídá. Chci tím říct, že já zatím za sebe (ale nejsem neurolog, psychiatr ani psycholog) nevidím žádný důvod, proč by čtení z elektronického média mělo mít nějak výrazně jiné dopady než čtení z papírového média. Tak si myslím, že je to otázka, která by měla být dobře prozkoumána a je zapotřebí o tom něco vědět. Ještě bych zmínil skupiny vědců, kteří se zabývali problematikou čtení a čtenářství a vlivem digitálních dokumentů. Oni konstatovali, že na základě dosavadních průzkumů se ukazuje, že existují dva druhy čtení. Na jedné straně se jedná o tzv. hluboké čtení. Používá se u odborné literatury, tam je tištěná kniha nenahraditelná. Nezjistily se zvláštní rozdíly ve vnímání textu u beletrie, mezi použití čtečky a tištěné knihy. Takže


beletrii lze bez problémů konzumovat na čtečce, ale v okamžiku, kdy jde o hluboké čtení, pochopení textu, tj. když chybí příběh, je tištěná kniha vnímatelnější, akceptovatelnější. Formulovali dokonce varování zejména ve vztahu ke školám, aby se nesnažily nahrazovat tištěné texty elektronickými. Tištěný text má z hlediska lidské psychiky své výhody a přednosti oproti vnímání elektronických knih, tj. nemělo by se to paušálně nahrazovat. Zároveň ale zdůrazňují, že každé médium (elektronické, tištěné) má své výhody a z hlediska budoucnosti nemá cenu říkat, že elektronická kniha je nesmysl. Jedná se o plnohodnotné varianty a měly by se užívat ve vzájemné kombinaci a každý by měl volit formu, která je nejvýhodnější. Asi to vnímáme i na sobě, že elektronického textu moc nepřečteme, jakmile to přesáhne pár stránek, tak si to musíme vytisknout.

15.2. Služba „e-knihy“ v knihovně obecně 

D2 D2 D3A

počty výpůjček nerostou Půjčujeme na 3 týdny, statistika je asi 14 stažených e-knih za měsíc. Zhruba dva čtenáři denně si u nás půjčují e-knihu. Během let postupně mírně zájem o e-knihy narůstá. Sice pomaličku, než jsem já třeba očekávala, ale lidé se o této možnosti postupně dovídají. Během posledního roku se zájem zvyšuje více.

D3A 

D1

e-knihy jako doplněk ke klasickému půjčování

Pro nás je to doplňková služba, nenahradilo to výpůjčky tištěných knih. Nebral bych to nikdy, že to je něco proti, ale je to doplněk, je to jiný způsob nabízení knih. 

D4

nesebralo to čtenáře, i když byly takové obavy, nezískalo to ale nejspíš ani nové čtenáře (ty, kteří dříve nečetli

Ti, kteří tuto službu využívají, jsou čtenáři knih, stáhnou si e-knihy pouze na cesty. Není to tak, že ti, kteří si půjčují e-knihy, si přestali půjčovat tištěné knihy. Dříve se říkalo, že díky e-knihám začnou číst knihy i lidé, kteří dosud nečetli, ale to se nestalo; ti, co nečetli knihy, nezačnou číst knihy jen proto, že je nyní mohou číst díky e-knihám.

D2

D2 D4

růst e-knih není tak rychlý jak se očekávalo. Roste zvolna, nebo neroste.

z pohledu knihovny není/nemusí být podstatné, v jaké formě knihy /informace zpřístupňuje

Vždycky bych to bral, že půjčování e-knih a klasických knih jsou vlastně dvě formy téhož. My tu zpřístupňujeme literaturu a není až tak podstatné, na jakém nosiči. Myslím si, že elektronické knihy mají mít pro knihovnu obzvláštní důležitost, protože na rozdíl od spousty lidí ve svém okolí se nedomnívám, že je zapotřebí nějak bojovat za papírovou knihu. Prostě papírová kniha je pro mě kniha na papíře. Jestli je ta kniha na papíře nebo na něčem jiném mi nepřipadá úplně důležité, protože kniha v historii už několikrát změnila médium a není důvod, aby ho neměnila dál. Co mi připadá důležité, je fenomén knihy jako takové. To znamená, že to je netriviálně velké, není to klipovité, není to článeček, je to nějaké dílo, je neměnné. Když si


otevřu dneska stejnou knihu, jakou jsem četl před čtyřiceti lety, tak je to pořád ta stejná kniha. Že tehdy jsem ji četl na papíře a teď ji čtu elektronicky, tak je to jedno, vracím se do stejného příběhu, bavíme-li se o beletrii. Vracím se ke stejným postavám, se kterými už mám nějaký vztah, je to součást nějakého pevného životního kánonu. Tohle mi připadá strašně důležité. Myslím si, že zatímco za papírovou knihu nevidím důvod bojovat, tak za knihu jako fenomén vidím mnoho důvodů bojovat. Považuji ji za strašně důležitou v historii lidstva a myslím si, že za ni bojovat máme. 

důležité e-knihy nabízet, aby knihovny byly relevantní pro uživatele

důležité je nabízet veřejnosti jako službu knihovny. Protože jakmile by to nabízel jiný subjekt, ať už komerční nebo nekomerční, tak by knihovny o tuto možnost přišly. A to by byla pro knihovny velká škoda, protože knihovníci vědí o dostupných a hlavně ověřených zdrojích. A to se podařilo a je jedinečné, že e-knihy jsou v knihovnách a přes knihovny dostupné pro všechny zájemce.

D3A

e-knihy jako strategická služba knihoven

elektronické knihy jsou do budoucna, kam až moje předvídavost sahá, strategickou službou, která se bude rozvíjet, má se rozvíjet a je pro knihovny důležitá. Je zapotřebí dělat to tak, aby to skutečně byla veřejná služba a byla to veřejná služba ekonomicky pojatá.

D1 

e-knihy jsou demokratizační médium

Elektronickou knihu já vnímám jako demokratizační médium, které umožňuje dostat spoustu dobrých knih k lidem se strašně malými náklady. A tohle si myslím, že aby se k lidem dostala spousta dobrých knih s nízkými náklady, je zájem knihoven. Protože to, aby se dostala spousta dobrých knih k lidem bez ohledu na to, jak si stojí ekonomicky, si myslím, že je veřejný zájem. A jako veřejný zájem to má knihovna provozovat a má se snažit dělat to co nejlevněji a v tomto směru si myslím, že jsou e-knihy jedna z cest. Ne každá cesta, jak to dělat, je z hlediska benefitů a z hlediska nákladů srovnatelná, k tomu se asi ještě dostaneme. Na druhou stranu si myslím, že e-kniha ve veřejném zájmu skutečně představuje naprosto unikátní příležitost k demokratizaci kultury a vzdělání, která tady nikdy nebyla. Není to tak, že každý měl přístup k dobré beletrii bez ohledu na to, jestli bydlí na malé vesnici nebo ve velkém městě, bez ohledu na to, jestli je chudý nebo bohatý a jestli je ze vzdělané nebo nevzdělané rodiny. Ta stratifikace podle toho, kde a komu jsem se narodil, je v této společnosti strašně velká a elektronická kniha je prostředkem, který tu stratifikaci může do značné míry rozbíjet. To si myslím, že obrovský úkol, a je to něco, o co se knihovny mají snažit. Zatím si myslím, že to vlastně prohráváme. Ty výzkumy čtenářství, které dělá pan profesor Trávníček, ukazují, že sice nijak dramaticky, ale čtenářství upadá, aspoň v těch metodikách, které používá on. Samozřejmě bychom se mohli bavit, jak moc jsou ty metodiky univerzální. Já jsem zrovna nedávno seděl u oběda s mladými lidmi na nějakém skautském kurzu a byli tam maturanti a maturantky. Bavili se o maturitě a jedna holka říkala, že se hrozně bojí hlavně češtiny. Že nejenom nemá přečtenou ani jednu knihu z povinného portfolia, ale že za celý život přečetla jednu jedinou knihu. Maturantka na střední škole, au. Tak si říkám, že možná jsou elektronické knihy součást toho, co může představovat dobrou zbraň v rukou přesvědčených knihovníků, kteří se budou snažit s tímhle něco provést.

D1

D1

sociální role knihoven - e-knihy zdarma stejně jako jsou tištěné knihy


Já odhaduji, že za elektronické knihy a jejich čtení se bude vždycky platit. Knihovna má mimo jiné sociální roli, tj. odstraňuje ekonomickou bariéru. Když někdo nemá dostatek finančních prostředků, tak si může jít do knihovny půjčit knížku a číst ji. A nevidím důvod, proč by to nemělo platit i pro elektronické publikace. Víme, že to má z podstaty věci limity, protože to vždycky bude za peníze.

D5

e-kniha jako cesta jak bojovat za knihy

Podle mě práce s elektronickou knihou je jednou z cest, jak bojovat za knihu, protože především je to strašně laciné médium. Náklady na produkci elektronické knihy jsou zlomkem toho, co stojí papírová kniha. Je zapotřebí si uvědomit, že to fakt není jenom papír, ale jsou to všechny logistické náklady s tím spojené. My jsme to měli spočítané, ta data dneska už nejsou úplně aktuální, ale víme před šesti lety, když jsme počítali ROI, že náklady na vypůjčení jedné knihy byly 37, 38 korun, z toho jenom zlomek - asi jen 7 korun byly akviziční náklady a největší položkou byla manipulace s tím předmětem. Z tohoto pohledu i práce s elektronickou knihou v knihovně vychází na zlomek v řádu málo desítek procent nákladů na práce s papírovou knihou.

D1

D3A

české knihovny nejsou v e-knihách pozadu za světem

na projektu o e-knihách mě těšilo, že jsme začínali s těmi Španěly i Slováky stejně. Že jsme nebyli ani o krok pozadu, ani o krok vpředu.

15.3. Problémy nabízení e-knih obecně  

potřeba zařadit e-knihy do katalogu, jinak je čtenáři těžko najdou – některé knihovnické systémy neumožňují nebo je složité potřeba propagace – mnoho čtenářů o možnosti půjčit e-knihy v knihovnách neví, i tam, kde je tato služba už dlouho.

I když u nás už pár let e-knihy fungují, vždycky mě překvapí, když někdo neví, že si v knihovně nebo respektive přes knihovnu může půjčit eknihu. Máme v propagaci stoprocentně ještě malou rezervu. když se knihovna dá na elektronické půjčování a pokud to aktivně nenabízí a nepropaguje, tak zájem veřejnosti je v podstatě mizivý.

D3A D5

15.4. Přínosy nabízení e-knih obecně     

D2 D4

další formát nabízení knih atraktivní pro některé čtenáře pohodlnější pro některé čtenáře u některých málo žádaných titulů je to i levnější než nákup papírové knihy. Také např. u knih, které rychle zastarají (počítačová literatura)… rozšíření fondu knihovny - i knihy, které by jinak ve fondu knihovny neměli

Hlavní výhoda služby je v tom, že nám rozšiřuje knihovní fond. Například nikdy jsme neměli ve fondu knihu „Závěť“ od Villona a ani bychom neměli šanci ji získat, ale studenti se o ní učí ve škole a my jim ji nyní můžeme poskytnout díky e-knihám z MKP, je to tedy pro nás i akviziční zdroj. ZH: Ale myslím si, že jak se jim rozšíří možnost nabídky, jak platí za výpůjčky, to je věc, která se opět velmi těžce finančně zdůvodňuje. Ale ve


skutečnosti to, že místo 10 tisíc knih ze svého fondu nabídnou čtenářům dalších 5-10 tisíc elektronických knih, to je výhoda, která se dá těžko finančně vyjádřit. 

D2

D3A

Studenti si tedy nestahují v elektronické podobě jen povinnou literaturu jako např. knihu Krysař, ale nabídka e-knih rozšiřuje i nabídku knih, které jsme neměli ve fondu knihovny a neměli bychom je kde jinak získat Doporučujeme e-knihy studentům, když přijdou s doporučenou (povinnou) literaturou, nemusí na knihy čekat. Je to obrovská výhoda pro studenty. To my jsme neměli, museli jsme si knížky půjčovat z ruky do ruky. Dnes si e-knihu stáhne najednou tolikrát kolik lidí ji potřebuje. Studenti hlavně vysokoškoláci jsou už na elektronickou formu zvyklí. Myslím, že pro tuto cílovou skupinu jsou e-knihy nenahraditelné. Možná časem se to bude dál zvyšovat.  

D4

D3A

e-knihy jsou dostupné 24/7 e-knihy jsou dostupné v neomezeném počtu kopií

Přínos je určitě to, že knížka je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, v podstatě kdykoli, pokud ten systém funguje tak, jak má. Čtenáři to umožní, aby se dostal ke knížce i v době, kdy je knihovna zavřená nebo kdy ta kniha je vypůjčená jiným čtenářem. A pokud ta dotyčná platforma nabízí i novinky a knihy, o které je zájem, tak je to vlastně ideální doplněk k půjčování knih klasických. 

D4

řeší nejen školní povinnou literaturu – dostatek výtisků v jeden čas. mohou uspokojit hodně zájemců najednou, dřív měli problém, když si všichni školáci najednou chtěli půjčit knihu na povinnou četbu

e-knihy mohou nalákat nové uživatele do knihovny

ZH: A zdůraznila bych, že tím, že oslovím současné čtenáře, tak u nás se právě ukázalo, že ta služba oslovila i jiné čtenáře, jiné obyvatele města, kteří nás do té doby nepotřebovali. To považuji za velké plus, že se knihovně rozšiřuje okruh zájemců o jejich služby. Lidé najednou zjistí, že to je služba, která jim vyhovuje, kterou potřebují. Když se mě novináři ptali na to, jestli se nebojím, že nám to vezme čtenáře, tak myslím, že nám to čtenáře nevzalo a nevezme a také jich možná díky e-knihám přibylo, ale nezjišťovali jsme jejich počet.

15.5. Používané způsoby a platformy zpřístupňování e-knih v knihovnách Stahování Ano-Ne

Městská knihovna v Praze

ano

Platforma

MKP

Půjčování Ano-Ne Platforma

ano

ProQuest eReading Flexibooks Bookport Ebook Central n n n ano

Ebsco eBook Collection n


Městská knihovna Ústí nad Orlicí ano Knihovna Kroměřížska ne Jihočeská vědecká knihovna ano v Českých Budějovicích 

MKP -

ano ano

ano ano

n n

n n

n n

n n

obálky knih/MKP ano

ano

ano

n

n

ano

skupiny knihoven: a) nenabízejí e-knihy; b) nabízejí jen výpůjčky e-knih; c) nabízejí jen stažení e-knih; d) nabízejí výpůjčky i stažení e-knih

Nicméně podstatnější je se podívat na objemy, např. MKP umožňuje i výpůjčky e-knih, nicméně je to zcela minoritní služba v porovnání se stahováním e-knih. U dalších knihoven to může být naopak.

D1

V zásadě cest, jak knihovna může s knihami pracovat, je několik. Ten první, který se nabízí a je logický, je, že knihovna zprostředkovává obsah, který vyrobil někdo jiný. Tam jsou dvě velké podoblasti, jedna je, že zprostředkovává obsah, který je k dispozici zdarma nebo za nějakých velmi výhodných podmínek za nějakou paušální licenci. (….) vidím tam přidanou hodnotu v tom, že ta knihovna nějakým způsobem vybírá, má nějakou dramaturgii toho, co zpřístupní. Zejména v jazycích, jako je angličtina, je v tomhle směru takřka nepřeberná zásoba knížek, které jsou zdarma dostupné, nebo jsou dostupné za velmi dobrých podmínek v rámci nějakých hromadných licencí a tak dále. V češtině je to samozřejmě výrazně slabší. V češtině jsou k dispozici nějaká díla, která jsou volná, a to je v podstatě takřka všechno. Necháváme stranou nelegální zdroje, se kterými knihovna nepracuje a pracovat ani nesmí. Pak je ta druhá podcesta, kdy knihovna využívá nějakou komerční službu a tu zprostředkovává čtenářům. Je to cesta, kterou jde řada knihoven u nás i v zahraničí, je velmi populární, čtenáři to mají rádi a já s tím mám velký problém jako ředitel knihovny (…) tam vlastně nevidím žádnou přidanou hodnotu knihovny. Ta knihovna vlastně vezme nějakou hotovou komerční nabídku a stává se v podstatě dealerem této komerční nabídky s tím, že na rozdíl od klasického dealera ona to ještě zaplatí. Kdybychom byli v Anglii, tak si možná vystačíme s volnými zdroji, tak nezbylo, než jít úplně jinudy a začít elektronické knihy publikovat. To znamená stát se producentem e-knih s tím, že jsme se od začátku rozhodli, že nechceme být dalším komerčním subjektem, který by to dělal jako byznys, ale že nám jde o to, dostat komerčně málo atraktivní tituly ke svým čtenářům co nejjednodušeji a co nejlevněji. To znamená, že vybíráme věci, které sice nejsou out of copyright, protože out of copyright jsou až 70 let po smrti autora, ale už nejsou žhavým komerčním zájmem. Už jsou součástí toho – to jsem slyšel poprvé od Holanďanů – toho „longtailu“, to je to, co ti nakladatelé, pokud to ještě mají na skladě, tak se toho zbavují, a nikdo se nevrhne na to, aby to znova vydal, protože už to prostě není tak zajímavé. A v tuto chvíli přicházíme my a uzavíráme normální nakladatelské smlouvy s držitelem autorských práv a říkáme: my to vydáme, vydáme to jako volné, to znamená, že si to bude moci stáhnout kdokoliv, bude to bez jakýchkoliv ochran. Vlastně tím definitivně uřízneme ten „longtail“, protože už z té nepříliš komerčně atraktivní záležitosti uděláme definitivně komerčně naprosto neatraktivní záležitost, protože proč by proboha někdo vydával knihu, která je k dispozici zadarmo. Ale na druhou stranu řadě velmi hodnotných a zajímavých věcí takto dáváme nový život a posíláme je čtenářům. Tam já prostě vidím tu veřejnou službu a vidím tam i tu zodpovědnost vůči daňovému poplatníkovi, protože náklady na jedno stažení jsou v řádech jednotek korun. To znamená, že náklady jsou skutečně o řád nižší, než jsou náklady na papírovou výpůjčku. Přitom si myslím, že hodnota benefitu stažené e-knihy je prostě dobře srovnatelná s výpůjčkou papírové knihy. Můžeme se bavit o tom, jestli je pro někoho atraktivnější to a


pro někoho ono, ale v zásadě je to dobře srovnatelné. Chtěl jsem si něco přečíst a přečetl jsem si to. Někdo má radši to, že si to může stáhnout zadarmo a nemusí kvůli tomu vstávat z postele, někdo zas chce papírovou knihu a nevadí mu, že jde do knihovny. Ale myslím si, že je to prostě srovnatelná služba. Ale nákladově tato služba vychází mnohonásobně lépe. My to využíváme, dokonce jsme všechny e-knihy, které nabízí ke stažení městská knihovna, dali do našeho katalogu. Když čtenář, většinou student, potřebuje nějakou povinnou literaturu, třeba Cirkus Humberto, tak u všech vydání, které my máme v katalogu, se mu objeví, že si také může stáhnout tuto e-knihu. To také považujeme za důležité u studentů, aby si uvědomili, pokud nejsou našimi čtenáři, že tu je knihovna, která jim může poskytnout literaturu, aniž by pro ni museli chodit.

D4

15.6. Půjčování e-knih 

Většina z nabídky je beletrie, ale i je tam naučná, protože já mám rádu literaturu faktu, historii a tak vím, že je v nabídce. Ale určitě větší procento tvoří beletrie. Čtenáři si tam vyberou, vím, že tam bylo pár desítek bestsellerů plus pár stovek dalších knih, které už nezajímají zdaleka všechny. Dobré je, že se nabídka stále rozšiřuje.

D3A D3B 

D4

Flexibooks – odborná literatura

Flexibooks mají velice zajímavou nabídku zejména odborné literatury Takže jak říkám, je to spíš na to odpočinkové čtení, zatímco ty knížky u Flexibooks jsou spíš laděné odborně, ty si zase přečtete na zařízení, které neumožňuje to příjemné čtení – natáhnout se do křesla a číst si – ale nejspíš budete sedět u stolu a koukat do počítače nebo do nějakého většího zařízení. Pokud jde o Ebsco, tam platí ještě mnohem důrazněji to, co jsem říkal u Flexibooks, je to navíc omezené jazykově, ty knížky jsou zpravidla v angličtině, pokud vím, a jejich nabídka je mnohem menší.

D4

Ebsco – malý objem, zahraniční tituly

ot.: Ebsco? ZH: To jsou spíše okrajové záležitosti z hlediska počtu výpůjček, podstatné je, že tady máme zahraniční literaturu přes tuto platformu.

D4 

D5

eReading většina beletrie, nabídka se rozšiřuje

dotační podpora na rozběh e-výpůjček z programu VISK

Veřejných knihoven v ČR, které nabízejí elektronické půjčování, je velmi málo. Ještě se to podporuje z dotačního programu VISK 3, každá knihovna si může zažádat o podporu. Má možnost si nakoupit balíček licencí. Pro menší knihovny je to pravděpodobně jeden balíček za 20 tisíc korun, pro ty větší pak dva nebo tři balíčky. V rámci toho projektu si knihovny můžou zažádat i o čtečku nebo něco s tím spojeného. Ale nějaký dramatický zájem o to není. Je to dotace na začátek, není to na opakování, ale na zahájení.


Přednosti půjčování e-knih 

mohou nabízet novinky ihned

Čtenáři si půjčují hlavně novinky, kde u tištěných knih musejí čekat na rezervaci. Třeba nyní na knihy Hany Mornštajnové máme 10 rezervací na tištěnou knihu a asi 3 půjčení přes eReading. Tedy většina čtenářů si raději počká 2 měsíce na tištěnou knihu, jen někteří si ji půjčí jako e-knihu.

D2 

nižší náklady na akvizici novinek

Zdůraznila bych výhody toho způsobu z hlediska finančního. Můžu to zase rozdělit z hlediska akvizice. Pokud se jedná o titul, o který je v případě tištěné knihy enormní zájem, tak díky tomu, že to půjčujeme elektronicky, to nemusíme kupovat tolikrát. Aby nám stejně po tom, co zájem opadne, zůstávala kniha na regále a zase by s tím byla další práce. To znamená, že na jednu stranu máme náklady na akvizici, ale na druhou stranu šetříme v tom, že nemusíme tu knihu kupovat tolikrát. S tím je spojeno samozřejmě spousta další práce. Tím, že ta kniha se nemusí zpracovat, zabalit, dát do skladu, revidovat, to znamená i ty skladové prostory – to všechno jsou náklady, které tady v tom případě ušetříme. Stejně tak je nutné si uvědomit, že šetříme i pracovní sílu u pultu. Protože čtenář si tuto knihu půjčí i „vrátí“ sám, nemusí do knihovny. Máme tady nějaké množství tisíců výpůjček, které knihovna eviduje, ale ve skutečnosti s nimi v tuto chvíli u výpůjčního protokolu neměla práci. Ta práce byla ukázána jinde, ale musíme si uvědomit, že to je další věc, která se těžko finančně vyjadřuje. Ale může to být pro knihovnu výhodné, stejně tak jako jsem se zmínila u Flexibooks, jsou typy knih, které nekupujeme, protože víme, že jejich využití by bylo minimální a ta částka za výpůjčku nám šetří náklady oproti tomu, kdybychom koupili knihu tištěnou.

D4

platí se pouze za zrealizovanou výpůjčku, oproti nákladům na akvizici tištěných titulů

Flexibooks i u eReadingu, jednu věc, a to že platíme za výpůjčku ve chvíli, kdy si ji čtenář vypůjčí. To znamená, není to jako u tištěných knih, kde se může stát, že koupíme knihu, která pak není využívána. Stojí nám ve skladu a nebyla nikdy nebo jen minimálně využívána. Tady platíme opravdu jen za to, že čtenář knihu chtěl a mohl si ji půjčit. Každá knihovna se pak musí rozhodnout, jestli je to hodně nebo málo. Ono je to pořád asi šestkrát lacinější než papírová knížka, průměrná cena tištěné knihy se pohybuje okolo 250-300 Kč. Řekl bych, že řada knihoven kupuje knihy v této průměrné ceně a stane se jim, že knížka, kterou koupí není půjčená nikdy, nebo jednou, nebo dvakrát.

D4

D5 

D3B

čtenáři to mají zadarmo

Jinde by za to museli platit, tak proč by si stěžovali.

Problémy půjčování e-knih 

D3B

Asi by neškodilo, kdyby ty firmy byly dvě a konkurovaly si. Protože mají víceméně monopol, když chtějí knihovny rozšiřovat své služby. 

D5

víceméně monopol eReadingu

roztříštěnost nabídky oproti zahraničí

jeden velký problém z hlediska knihoven v ČR, a to je především roztříštěnost nabídky. Protože třeba v USA existuje systém OverDrive, který je


D5

vlastně navázán na Amazon, je to jeden zdroj, jeden systém. Zase je tam určitá nevýhoda monopolu, že ceny jsou vyloženě diktovány. Ale když chce knihovna půjčovat, tak si zaplatí licenci u OverDrive a může půjčovat. Totéž je v Německu, tam je také specializovaný systém DIVIBIB na půjčování e-knih, kde jsou nasmlouvány licence od různých nakladatelů. Druhým systémem je TOLINO používaný i v Itálii. Jsou to mohutné zdroje, dneska jsou tam nejen elektronické knihy, ale i zvukové knihy. Takže z hlediska knihoven třeba v Německu nebo v USA je to dneska běžná a jednoduchá věc, a je to čistě otázka peněz, ničeho jiného. Když jste zmínil ty dvě firmy, tak na tom je právě typická ta roztříštěnost, různé licencování, různé zdroje, vyjednávání a tak dále. Kdyby se podařilo, že by v ČR existoval jeden zdroj, tak by do e-půjčování šlo mnohem více knihoven. Protože bude velmi málo knihoven, které si dovolí mít více dodavatelů.


D5

není žádná přidaná hodnota knihovny – knihovna je jen jako dealer

druhý, který jsem říkal, je pak takřka filozofický, a to je to, že tam prostě nevidím přidanou hodnotu té knihovny. Že ta knihovna dělá něco, co si myslím, že není to, kvůli čemu si ji daňoví poplatníci platí. Na to, aby dělala dealera nějakému komerčnímu subjektu.

D1 

posiluje se monopol eReadingu

Což by se dalo nazvat třetím důvodem, že si myslím, že to nějaký způsobem narušuje hospodářskou soutěž. Sice v zásadě na všechna ta jednání, aspoň co vím, knihovny přistupují s tím, že nikomu neslibují exkluzivitu. To znamená, že když uzavřou smlouvu s eReadingem, že mu neslibují, že neuzavřou smlouvu s nikým jiným. Ale ono reálně těch subjektů, které tuto službu pro knihovny dělají, není mnoho, a vlastně se tím posiluje jenom zase někde nějaký silný hráč za peníze daňových poplatníků, což si myslím, že je špatně. Myslím, že když my tvoříme nějakou zajímavou konkurenci v tom trhu, tak je to dobře i z tržního hlediska.

D1

není to ekonomicky výhodné

To je jeden z těch důvodů, proč některé docela populární cesty, jak zpřístupňovat e-knihy v knihovnách, jsme odmítli, protože se domníváme, že, mimo jiné, to není nákladově efektivní. Je to sice atraktivní z pohledu čtenáře, ale není to atraktivní z pohledu daňového poplatníka, kterému se nějakým způsobem zodpovídáme ze všeho, co děláme. Upřímně řečeno, všechny tyhle důvody bych dokázal oželet, kdybych měl pocit, že poskytujeme dobrou veřejnou službu za dobré náklady. Ale já tu službu takhle nevidím a nemyslím si, že bychom v dohledné době změnili názor. To by museli ti poskytovatelé dramaticky změnit podmínky pro knihovny, cože si neumím představit proč, nebo jak by to dělali, protože by tím ohrozili svůj vlastní byznys. Že by elektronickou knihu, kterou prodávají za dvě stovky, knihovnám dávali výpůjčku za pět korun, tak pak bychom se o tom mohli bavit, ale z jejich pohledu taková věc nemá nejmenší smysl, a proč by ji proboha dělali. Takže to neudělají a tím pádem my nemáme důvod měnit názor. Když jsem se zmínil o eReadingu. Dneska už to nedělá, ale do nějaké doby nabízel i komerční e-výpůjčky, bez jakékoli knihovny on přímo nabízel tu stejnou službu (...) za komerčních 49 korun. A za úplně stejných 49 korun to dával knihovnám. Takže je to skutečně přesně totéž, jako když ty pomeranče koupím v tom velkoobchodě a za peníze daňových poplatníků je rozdávám komukoliv, kdo přijde, bez ohledu na to, jestli je to milionář nebo bezdomovec. Tam já si myslím, že to nemá smysl.

D1

D1

D1

D2

relativně malá nabídka titulů

Z hlediska veřejných knihoven se nejvíc využívá dodavatel nebo systém eReading, za kterým je dneska nakladatelství Albatros. Nyní je tam přístupných více než 8 tisíc titulů, ale to je z hlediska objemu vlastně málo. Když si to představím, tak 8 tisíc knížek, to je malá knihovna někde na malé obci.

knihovny musí omezovat max. počet e-výpůjček čtenáře, aby omezili náklady na službu

Původně jsme neměli počet výpůjček nijak omezen, ale pak si jeden čtenář půjčil 10 knížek najednou, tak jsme pak omezili výpůjčku


na 3 e-knihy pro čtenáře najednou. Omezení je pouze na počet vypůjčených e-knih na maximálně 3 stažené e-knihy na čtenáře na 25 dní. Třeba na dovolené to může být omezující. Ale čtenáři si můžou potom stáhnout volně dostupná další díla, třeba Čapka nebo Němcovou (www.mlp.cz).

D3A 

v knihovnách se registrují i čtenáři z jiných měst, kteří s knihovnou nemají ani nechtějí mít nic společného, jen chtějí e-výpůjčky zadarmo

Máme tu dokonce přihlášené čtenáře i z jiných měst, dokonce i z některých velkých měst, protože tam knihovny e-knihy nenabízí. Větší knihovny než je ta naše by e-knihy měly mít ať už vlastní nebo je nabízet formou služby. Proto máme i čtenáře z většího okolí než jen z území města. Kdyby rozdávali zadarmo pomeranče, tak je to taky služba pro některé čtenáře a někteří čtenáři by byli rádi. Nedej bože, aby se nějak rozkřiklo, že tam mají ty pomeranče zadarmo, možná by se pak přihlásila do knihovny spousta lidí. Já už dneska znám lidi, kteří jsou přihlášeni v nějaké knihovně jenom proto, aby mohli využívat jejich eReading, protože je baví, že knihovna v Kotěhůlkách za ně platí jejich výpůjčky, přestože oni s Kotěhůlkama nemají nic společného.

D3A

D1

el. výpůjčka je digitální služba designovaná podle fyzické služby

e-výpůjček nepůjdeme, že je to vlastně nesmysl. Je to pokus naroubovat do digitálního světa něco, co dává logiku ve světě fyzickém, ale v digitálním světě to logiku nemá. Markýruju digitálními prostředky něco, co v tom digitálním světě je vlastně nesmysl. Mně připadá, že v digitálním světě se má vycházet z toho, co jsou vlastnosti digitálního světa, a na to designovat službu. Tak jako dnešní knihovna funguje jinak, než fungovala knihovna před vynálezem knihtisku, protože knihtisk změnil práci s informacemi a nemá smysl předstírat, že se nic nestalo. A rozdíl mezi ručně psanou knihou před knihtiskem a knihou po knihtisku je menší než rozdíl mezi fyzickým a digitálním světem. Je zapotřebí ty služby designovat tak, aby odpovídaly digitálnímu světu.

D1

z naprosté většiny jde o knihy v češtině, měli by zájem o i cizojazyčné

E-knihy cizojazyčné by také nebyly na škodu. Mít vstup do nějakých cizojazyčných databází. Když propagujeme tu cizojazyčnou literaturu v knihovnách. Možná by se někdy v budoucnu podařilo dostat do těch databází. Já vím, že přepočítávat výdaje na dolary a eura je něco jiného, ale možná by to stálo za to. Třeba německou nebo francouzskou literaturu. Lidé si to stahují, ale platí za to. Kdyby to šlo přes knihovnu, za těch 49 korun… je to námět.

D3A

Přednosti a přínosy platforem: eReading 

D4

novinky a bestsellery

Pokud jde o přednosti, výhody a nevýhody, z mého pohledu vychází nejlépe eReading pro čtenáře běžné literatury. Čili pokud si chci přečíst knížku beletristickou nebo literaturu faktu, tak jak z hlediska formátů, tak z hlediska jednoduchosti stažení a dalšího zacházení s tou knihou, vychází nejlíp eReading. U eReadingu je výhoda, že jsou tam novinky, české i zahraniční, bestsellery, takže čtenáře to dokáže oslovit. I třeba ti, kteří by na klasickou knihu čekali několik týdnů či měsíců, tak tady to dostanou okamžitě.


D3B

Čtenáři si tam vyberou, vím, že tam bylo pár desítek bestsellerů plus pár stovek dalších knih, které už nezajímají zdaleka všechny. 

D3B 

jednoduchá implementace

My jsme byli první knihovna, která to začala využívat, takže se dá říct, že se nám ten knihovní systém musel přizpůsobit. Lépe řečeno, ta forma byla přesně podle našich požadavků, takže nám to vyhovuje a myslím si, že tam není žádný problém. A je i poměrně jednoduchý každodenní export záznamů do našeho katalogu a tak, aby to tam bylo aktivní.

D4

statistiky o využívání a čtenářích

Právě díky tomu, že je to propojené s knihovnickým systémem, tak já z toho můžu vyjíždět statistiky. Kdo čte, kolik čte, v jakých kategoriích, které knihy se nejvíc čtou. Ale to je jenom díky tomu, že je to rovnou propojené s naším katalogem a s našimi automatizovanými systémy.

D4

pomoc s propagací

malá výhoda, co mě teď napadá, ale eReading, respektive dneska Palmknihy, jsou velmi aktivní, co se týče spolupráce s knihovnami, připravují i bannery se zajímavými novinkami, které pak už knihovny jenom vystaví na své weby. Takže z jejich strany se snaží podporovat e-výpůjčky.

D4

dobrá technická podpora

IK: Také jsou náklady na technickou podporu, to je podobné, ono to zpravidla běží, ale někdy to neběží. I tam jsme to odhadli na hodinu týdně. A to děláte vy, nebo eReading či Flexibooks? IK: Především to začneme řešit my, přijdeme na to buď my sami, nebo čtenáři napíšou, proč nejde půjčit e-kniha. A pak zjišťujeme, jestli je chyba u nás. Když to není u nás, může to být v systému, v Cosmotronu. A když to není tam ani tam, tak to může být u eReadingu. ZH: Ale ze všech stran je vždycky rychlá odezva, včetně toho eReadingu, to se musí nechat, že to řeší okamžitě.

D4

D1

nabídka se rozšiřuje

Dobré je, že se nabídka stále rozšiřuje.

náklady ztracených příležitostí – místo poplatku za e-výpůjčky by bylo možné vydat vlastní e-knihy využitelné i jinými knihovnami

Otázka: z pohledu menší knihovny to možná smysl dává, protože ten náklad (na e-výpůjčky) není tak velký. No jasně. A co kdyby se za těch 20 tisíc poskytla služba desetinásobku čtenářů nebo desetkrát větší služba?


Otázka: Ale poskytla by se? Jasně, protože ve chvíli, kdy ta knihovnice někde v Kotěhůlkách bude umět pracovat s tím, že tady bude existovat deset tisíc knížek jako open access, protože budou výsledkem práce nějakého knihovnického konsorcia nebo konsorcia knihoven, všechny knihovny tohle budou nabízet a každý člověk v této republice bude vědět, že těchto 10 tisíc knih si může stáhnout. Tak to je služba, která má nesrovnatelně větší dopad při stejných nákladech. Ale nesrovnatelně větší. Bavíme se tady o literární gramotnosti populace, nebavíme se o ničem menším.

Přednosti a přínosy platforem: Flexibooks 

odborné tituly

Flexibooks je pro nás výhodný třeba i v otázce nabídky učebnic pro základní a střední školy, kdy i my jako velká knihovna samozřejmě nenakupujeme veškeré učebnice a pokud čtenář potřebuje výjimečně jednu učebnici přírodovědy pro druhou třídu, tak je pro nás jednodušší, aby si to takový čtenář půjčil elektronicky, než abychom tady takový dokument kupovali.

D4

Problémy platforem: eReading 

D3A

Kdyby se časem podařilo ten poplatek snížit, tak by to pro knihovny bylo příjemné, protože čtenář neplatí nic. U eReadingu je problém cena. U někoho to není žádný problém, u někoho to může být velký problém, záleží na rozpočtu knihovny. Pro čtenáře je to určitě přínos. Pro knihovnu – záleží, jak se na to podíváme. Cena za výpůjčku je doufám všude stejná, platíme 49 Kč. Ale třeba 39 za výpůjčku by bylo lepší.

D3B D3B 

platforma se nerozvíjí, uvidí se po sloučení s Palmknihami

E-knihy nejsou tak velkým „trhákem“ jak asi v eReadingu čekali, teď to vypadá, že se služba přestala rozvíjet, uvidíme, jak to bude dál po spojení eReadingu s Palm knihami.

D2 

omezení na iOS a Android

EReading použijete pouze na přístroji, který má Android nebo iOS, nestáhnete tu knížku třeba do Kindlu, což je poměrně zásadní problém, a nepřečtete si ji v počítači.

D4 

D2 D3A

cena s výhradou – raději by levnější

je to komerční služba dělaná za účelem zisku

Je to služba na komerční bázi, je z ní poznat, že je dělaná jako byznys: aby se na ní vydělali peníze, nejen z lásky ke knihám. Jediné co mi vadí, je, že je to na komerční bázi, ale s tím se asi nedá nic dělat.


 

nejsou cizojazyčné tituly mohlo by být uživatelsky jednodušší pro čtenáře

Z pohledu čtenářů je trochu obtěžující a nepohodlné, že pokaždé při půjčení e-knihy musí na webu knihovny udělat všechny kroky registrace u eReadingu včetně zadání čísla legitimace, přihlásit se, kontroluje se, jestli je uživatel čtenářem knihovny. Představovali bychom si jednodušší registraci, ale čtenáři si na to již zvykli.

D2

Problémy platforem: Flexibooks  

komplikovanější obchodní model nepříliš přívětivé pro uživatele

(…) pro mě osobně je trochu překážkou ta platforma, na které fungují. Ten formát mi nepřijde zcela ideální z hlediska čtení, zejména pro čtení na čtečkách. Je to už lepší s tabletem, je to lepší s počítačem. (Flexibooks)Je tam trochu složitější způsob půjčování knížek, méně uživatelsky příjemný.

D4 D4

15.7. Problémy a přednosti stahování e-knih Jaké jsou přednosti stahování e-knih pro knihovny?   

zdarma pro čtenáře i pro knihovny jednoduchá implementace, pokud to umožňuje knihovnický systém možnost prolinkování titulů v cizích jazycích

Myslím si, že to zatím zahraniční knihovny moc nedělají. Ale samozřejmě my prolinkováváme z našeho katalogu elektronické zdroje, které jsou open access v cizích jazycích a za nimi, myslím, vesměs nestojí knihovny.

D1  

rozšíření fondu knihovny rozšíření fondu knihovny o tituly, které není možné získat žádným jiným způsobem

. Hlavní výhoda služby je v tom, že nám rozšiřuje knihovní fond. Například nikdy jsme neměli ve fondu knihu „Závěť“ od Villona a ani bychom neměli šanci ji získat, ale studenti se o ní učí ve škole a my jim ji nyní můžeme poskytnout díky e-knihám z MKP, je to tedy pro nás i akviziční zdroj.

D2 

není to užitečné jen pro povinnou literaturu

. Studenti si nestahují v elektronické podobě jen povinnou literaturu jako např. knihu Krysař, která je z našeho fondu stále půjčena, ale nabídka e-knih rozšiřuje i nabídku knih, které jsme neměli ve fondu knihovny a neměli bychom je kde jinak získat

D2

Jaké jsou problémy/nevýhody stahování e-knih pro knihovny? 

někdy nemají ve svém katalogu, pokud to knihovnický systém neumožňuje, ale jen jako seznam na webu - pak je čtenáři hůře najdou, potřebují propagaci, neukáže se jim titul ve výsledcích vyhledávání


D3B

E-knihy, které jsou k dispozici ke stažení z pražské městské knihovny, tak ty tam jsou, a spousta lidí o tom neví. 

statisticky je to výkon MKP, nikoli knihovny

Jedna nevýhoda ale je, že statisticky – z pohledu statistiky služeb, které naše knihovna poskytla, jsou e-knihy službou MLP, tedy nevykazujeme ji ve statistikách jako službu naší knihovny, ale není to pro nás nijak zásadní.

D2

15.8. Náklady spojené s půjčováním e-knih Společné náklady: 

D3B D3B D3B

D4

D4

Čas knihovníků – administrativní zajištění, účetnictví, propojování s katalogem – ale obecně hodnotili jako spíše jednoduché, málo zatěžující. Na druhou stranu zmiňují ušetření obsluhy: bez manipulace s knihou, e-půjčování probíhá „samo“.

U nás se půjčuje zhruba 60 knih měsíčně. A já mluvím tak jednou měsíčně s někým, komu radím, jak na to. Víceméně to teď funguje samo. (…) a aby to bylo zahrnuté v rozpočtu. A je potřeba se starat o propagaci, například aktualizovat plakáty. Ze začátku to bylo časově náročnější, bylo potřeba vytvořit nějaké návody, protože jsme byli jedni z prvních. Ne úplně první, ale úplně se mi nelíbilo, jak to někde mají, tak jsem to zkoušel sám a ptalo se na to víc lidí. Samozřejmě je možné zjistit konkrétnější statistiku, to není problém. Ze začátku víc lidí chtělo pomoct, teď už je to jen jeden, dva lidi měsíčně. Ty další náklady už se tak jednoznačně spočítat nedají. Největší počet hodin ročně se spotřebovává na implementaci. Čili na to, abychom nové tituly dostali do našeho elektronického katalogu. Probíral jsem to s kolegyní, která to má na starosti, dá se to odhadnout na plus mínus hodinu denně, která se tím stráví. To jsem rozpočítal, že bychom se mohli dostat na nějakých 50 tisíc ročně. IK: U dalších nákladů, personální zajištění od kolegyně, která se tím zabývá, je plus mínus hodina týdně. Takže jsme třeba na 10 tisících ročně. IK: Propagaci jsme se výrazně věnovali v okamžiku, kdy jsme to rozjížděli, to jsme udělali velikou kampaň. Dnes ji v podstatě v případě potřeby oživujeme. Takže ten počet hodin, které tomu kolegyně věnuje, není moc veliký, odhadli jsme to tak na hodinu týdně. Jsou to spíš nárazové akce, kdy se třeba objeví nějaká horká novinka, na kterou stojí za to upozornit. Teď třeba před časem se dostal do eReadingu spisovatel Vondruška, kompletní, tak to stálo za to, abychom to dali vědět, protože ten se hodně půjčuje. IK: Také jsou náklady na technickou podporu, to je podobné, ono to zpravidla běží, ale někdy to neběží. I tam jsme to odhadli na hodinu týdně. IK: Poslední věc, kterou nejsme úplně schopni hodinově rozklíčovat, je, jak se to vysvětluje čtenářům a odpovídá se na dotazy. To jsou věci, které zpravidla probíhají na pultech, když jsou registrováni noví čtenáři, nebo když se přijde někdo zeptat, tak dostane do ruky materiály, nebo se mu něco vysvětlí. Někteří se ptají i přímo na e-mail knihovny, tak těm se samozřejmě odpovídá. Takových dotazů jsou řádově jednotky týdně. Z nových čtenářů v podstatě každý tu informaci dostane.


D2

obojí téměř žádné, jen vysvětlit čtenářům, jak na to

Platí se předem, nebo zpětně? 

D2

eReading – jsou 2 způsoby platby: 1) předplacení a z toho se strhává každý měsíc za výpůjčky, řádově nižší desítky tisíc vydrží knihovně na rok (Ústí nad Orlicí 10 tisíc Kč za rok, Kroměříž 30 tisíc Kč za rok) 2) platba na fakturu zpětně – např. JČVKvČB okolo 400-500 tisíc Kč za rok

Platíme 10 000 jako „dávkovou zálohu“, cena výpůjčky e-knihy je 49,- Kč za výpůjčku, dávková platba nám stačí přibližně na rok. ZH: U nás je to trochu jinak, my dostáváme jednou za měsíc fakturu, kde je uvedeno, jaké knihy se půjčily a kolikrát. To je mimochodem pro nás dobrá zpětná vazba, že vidíme, co se nejvíc využívalo. Je zajímavé, že ta částka se mění v řádu 200-500 Kč měsíčně. Takže už se to ustálilo v určité výšce nákladů a nejsou tam nějaké výraznější výkyvy. ZH: Ty mají systém toho, že si předplatí. Jak mám informace od Palmknih nebo eReadingu, tak většinou to malým knihovnám pak vydrží rok až dva. To znamená, že nedošlo k tomu, že by museli v polovině roku říct, tato služba končí. Ono je vždycky nepříjemné spíš službu končit než ji rozšiřovat.

D4

D4

Existuje paušální cena za e-výpůjčku? 

Na začátku půjčování e-knih je smlouva, musí se zaplatit částka předem, ze které se odečítá paušálně 49 korun za každou výpůjčku. Při dočerpávání částky je knihovna upozorněna a postup se opakuje. platí se za každou uskutečněnou výpůjčku eReadingu nějakou stálou cenu 49 Kč.

D3A D4 

D4

eReading – ano, 49 Kč za výpůjčku

Flexibooks – není, cena odlišná dle titulu, knihovna si může zvolit, kolik max. je ochotná zaplatit za 1 výpůjčku

U Flexibooks je to odstupňované. My jsme si dali jakýsi horní limit, který je nižší, než jsou ty nejvyšší ceny. U Flexibooks to není paušálně, je to od 10 Kč až po asi 700 Kč za výpůjčku, takže my jsme si dali limit, za kolik to pro nás je ještě únosné.

Platí se nějaké udržovací, nebo jiné poplatky?  

eReading – ne Flexibooks – ne

Existuje možnost výběru konkrétních titulů k nabízení?  

eReading – ne Flexibooks – ne

tj. je možné zastropovat, pokud si knihovna předplácí dopředu

Existuje možnost roční výdaje knihovny pro dodavatele zastropovat?


D4

D4

D4 D2

IK: U nás se ty náklady docela stabilizovaly. My jsme začínali půjčovat na tři týdny a půjčovali jsme dvě knihy, pak tři, pak jsme to zvedali na čtyři. To se zatím ukázalo jako optimální varianta. A výpůjční doba se prodloužila ze tří týdnů na čtyři týdny. Zatím se to ukazuje jako varianta, která je schůdná pro naše čtenáře. Protože tu knížku tady jakoby nemůžete vrátit. Půjčíte si ji, a když si vyčerpáte tu kvótu, tak novou knížku si půjčíte teprve, až vám propadne ta nejstarší výpůjčka. Ale když to vezmu po týdnech, tak kniha na týden je tak akorát, s tím se dá pracovat. Takže se nám to podařilo nějak stabilizovat. ZH: Já si myslím, že by asi čtenáři chtěli, aby těch knih bylo víc, ale už jsme se obávali, že by docházelo k tomu, že si ji stáhnou, aniž by si ji přečetli. V tomto nemáme samozřejmě jistotu ani u knížek vytištěných, že to, co si čtenáři odnesou domů, si přečtou. Takže to omezení čtyři knížky na čtyři týdny, které vzniklo, je dáno nejen finančními důvody, ale právě i proto, aby se zbytečně nečerpaly peníze na e-knihy, které nejsou využity. Sice některým náruživým čtenářům čtyři e-knihy na měsíc nestačí, ale bohužel. ZH: Ne nejsou. A právě i díky tomu, že jsme zjistili, že tam nedochází k nějakým výkyvům, tak to nemáme zastropované. IK: Měli jsme z toho obavy, ale zdá se, že se v tom našem množství 19ti tisíc registrovaných čtenářů vygenerovalo 7-8 % těch, kteří mají zájem číst tímto způsobem, a ten počet se nějak výrazně nemění. ZH: Oni mají to omezení na čtyři knihy, takže proto ta částka je tak podobná. Mě i překvapilo, že, teď si vymyslím příklad, když jeden měsíc platíme 15 400 Kč, tak druhý měsíc třeba 15 200 Kč. Je to pořád velmi srovnatelné. ZH: Ano, tam je ta částka podstatně nižší, ta se pohybuje plus mínus kolem tří tisíc. A opět je tam asi jen sto korun v rámci rozdílu mezi měsíci. Takže to taky nemáme zastropované. My máme daný jakýsi interní limit. Že si na poradě na začátku roku sdělíme, jaká částka plus mínus by měla být určena na e-knihy a snažíme se s tím pracovat tak, abychom se do ní vešli. Platíme 10 000 jako „dávkovou zálohu“, cena výpůjčky e-knihy je 49,- Kč za výpůjčku, dávková platba nám stačí přibližně na rok. 

D4

knihovny se chrání omezením max. počtu současných e-výpůjček na 1 čtenáře, e-výpůjčky nejde „vrátit“, tj. 1 čtenář si může max. půjčit 48 (=4x12) evýpůjček za rok. Tj. čím delší je výpůjční doba e-výpůjčky, tím méně e-knih si čtenář může za rok půjčit.

Flexibooks – možnost určit max. částku za 1 výpůjčku

U Flexibooks je to odstupňované. My jsme si dali jakýsi horní limit, který je nižší, než jsou ty nejvyšší ceny. U Flexibooks to není paušálně, je to od 10 Kč až po asi 700 Kč za výpůjčku, takže my jsme si dali limit, za kolik to pro nás je ještě únosné.

Existuje nějaké minimální roční / měsíční finanční plnění?  

eReading – ne Flexibooks – ne


Jak vnímají výši plateb 

není to nijak zatěžující

Pro náš rozpočet to není nijak zatěžující, je to asi 10 000,- Kč za rok. Bereme e-knihy jako rozšíření služeb knihovny, tedy hradíme z rozpočtu jako službu, nikoli z rozpočtu na nákup knih.

D2 

výše je přívětivá

My, když jsme začínali, byli jsme první, tak jsme čekali dva extrémy. Buď že se to nikomu líbit nebude a ta služba skončí, nebo jsme se báli toho, že ten zájem bude tak enormní, že to nebudeme schopni finančně i jinak zvládnout. Naštěstí hned v průběhu prvních měsíců se ukázalo, že ani jeden z těchto předpokladů nebyl správný, a že se to vyrovnalo na určité hladině, která je pro knihovnu velmi přívětivá. Myslím si, bez ohledu na velikost knihovny, že tohle je přívětivé i pro jiné typy knihoven.

D4

15.9. Náklady spojené se stahováním e-knih Jaké jsou náklady?  

D2

D4

náklady na stahování MKP - žádné IK: U toho stahování je ještě složitější ty náklady vyčíslit. Jak jsem říkal, do katalogu se e-knihy dostanou díky operaci, kterou shodou okolností děláme vlastně my. IK: I tam jsme to odhadovali, že je to tak hodina týdně, takže náklad deset tisíc ročně. IK: U stahování jsou akviziční náklady nulové, personální jsme teď řekli. Propagace… tu tady neděláme, protože v tomto případě si myslím, že jede automaticky, když někdo najde v katalogu knihu, kterou potřebuje, tak to tam prostě vidí. 

D2

MKP – neřešili jsme, doplní V. Vojtíšek. ostatní knihovny: nemají s tím náklady – jen na počátku zajištění provázání v katalogu, ale to je jednoduché

ostatní knihovny: náklady na čas knihovníků na vysvětlování čtenářům, jak na to – ale dotazů je málo

jen vysvětlit čtenářům, jak na to

15.10. Vydávání vlastních e-knih Vydávají e-knihy? 

D1

MKP – vydává asi 300 titulů za rok

Kdybychom byli v Anglii, tak si možná vystačíme s volnými zdroji, tak nezbylo, než jít úplně jinudy a začít elektronické knihy publikovat. To znamená stát se producentem e-knih s tím, že jsme se od začátku rozhodli, že nechceme být dalším komerčním subjektem, který by to dělal jako byznys, ale že nám jde o to, dostat komerčně málo atraktivní tituly ke svým čtenářům co nejjednodušeji a co nejlevněji. To znamená, že vybíráme věci, které sice nejsou out of copyright, protože out of copyright jsou až 70


D5

let po smrti autora, ale už nejsou žhavým komerčním zájmem. Už jsou součástí toho – to jsem slyšel poprvé od Holanďanů – toho „longtailu“, to je to, co ti nakladatelé, pokud to ještě mají na skladě, tak se toho zbavují, a nikdo se nevrhne na to, aby to znova vydal, protože už to prostě není tak zajímavé. A v tuto chvíli přicházíme my a uzavíráme normální nakladatelské smlouvy s držitelem autorských práv a říkáme: my to vydáme, vydáme to jako volné, to znamená, že si to bude moci stáhnout kdokoliv, bude to bez jakýchkoliv ochran. Vlastně tím definitivně uřízneme ten „longtail“, protože už z té nepříliš komerčně atraktivní záležitosti uděláme definitivně komerčně naprosto neatraktivní záležitost, protože proč by proboha někdo vydával knihu, která je k dispozici zadarmo. Ale na druhou stranu řadě velmi hodnotných a zajímavých věcí takto dáváme nový život a posíláme je čtenářům. Tam já prostě vidím tu veřejnou službu a vidím tam i tu zodpovědnost vůči daňovému poplatníkovi, protože náklady na jedno stažení jsou v řádech jednotek korun. To znamená, že náklady jsou skutečně o řád nižší, než jsou náklady na papírovou výpůjčku. Přitom si myslím, že hodnota benefitu stažené e-knihy je prostě dobře srovnatelná s výpůjčkou papírové knihy. Můžeme se bavit o tom, jestli je pro někoho atraktivnější to a pro někoho ono, ale v zásadě je to dobře srovnatelné. Chtěl jsem si něco přečíst a přečetl jsem si to. Někdo má radši to, že si to může stáhnout zadarmo a nemusí kvůli tomu vstávat z postele, někdo zas chce papírovou knihu a nevadí mu, že jde do knihovny. Ale myslím si, že je to prostě srovnatelná služba. Ale nákladově tato služba vychází mnohonásobně lépe. MKP dělá jednak volné věci, které jsou zajímavé, jako povinná četba. Pokud ta práva vykupuje, tak si asi taky vybírá tituly, o které je zájem. Pak je na rozhodnutí autora, jestli licenci poskytne. Myslím, že to je jedna z možných cest, jak to dělat. Otázkou je, když tady na jedné straně bude obrovský zdroj s díly nedostupnými na trhu, jestli se to vyplatí nebo jestli to bude mít smysl. Faktem je, že to, co bude nabízeno přes Krameria, tj. díla nedostupná na trhu, tak to jsou publikace, které byly digitalizovány. To znamená, že se tam objevuje původní podoba knihy nebo periodika, nedá se to přizpůsobit na displeji, je to v podobě pdf nebo obrazu, tj. musíte to číst tak, jak to je. U některých starších knih může být problém i s čitelností. Zatímco MKP z toho dělá klasickou elektronickou knihu, převádějí to do textové podoby a dělají se na tom ještě korektury a tak dále. Kvalitativně je to podstatně vyšší a tím pádem více využitelné na speciálních zařízeních. Já bych řekl, že obojí je možné a třeba pro některé tituly se to vyplatí.  

D3A D3A D3B D4

některé knihovny vydávají regionální tituly, ale nemají je převedené do formátu e-knihy, ani je nemají zařazeny v katalogu některé knihovny - uvažují, ale nemají na to čas/energii/peníze

Vydaly jsme několik knih v tištěné formě, ale zároveň je máme uloženy i v elektronické formě (v pdf), nesplňují tak plnohodnotnou eknihu. Museli bychom z nich vytvořit e-knihy. Proto je ani v této podobě nemůžeme nabídnout. Budu nad tím více přemýšlet, jak s tím pracovat dál a více. Nejsou to kvanta, je to do desíti knížek. Jsou to regionální knížky, různé sborníky. My jsme pár let zpátky měli projekt, který se týkal e-knih, přes Erasmus. V rámci toho jsme e-knihu vydali, ale v angličtině. Ten proces výroby e-knihy jsme se tehdy tři lidi, mezi nimi já, naučili. Bylo to přínosné, ale pak na to nebyl čas, ale já bych povzpomínal na všechny ty nástroje a formáty. IK: Plánujeme, děláme. My dlouhodobě děláme vlastní elektronickou knihu. Ale to není e-kniha, formátově to není to, o čem tady


mluvíme, to je kniha internetová. My provozujeme elektronickou internetovou knihu věnovanou regionální šumavské německé literatuře, která je dostupná každému prostřednictvím internetu. V podstatě je to elektronické publikování, byť trochu jiného druhu.

Důvody pro vydávání vlastních e-knih  

D1

snaha co nejlépe zúročit veřejné náklady zpřístupňování e-knih čtenářům s minimálními náklady

Z našeho pohledu je to snaha jednou vynaložené veřejné náklady co nejlépe zúročit. Je tam ten problém, který jsme museli řešit, jestli máme právo za peníze hlavního města Prahy poskytovat celosvětovou službu, ale ve finále jsem přesvědčen, že ano. Přišlo by mi nefér, kdybych vynakládal peníze Prahy za něco, co pro Prahu nemá efekt. To bych si říkal, že to není fér, sice je to veřejný zájem, ale já se zodpovídám pražským daňovým poplatníkům. Ale vzhledem k tomu, že tady to s vynaložením minimálních nákladů zpřístupňujeme mnoha dalším daňovým poplatníkům, tak já za sebe jsem si to rozhodl, že to je v pořádku. Ale samozřejmě by se mi líbilo, kdyby to tak nedělala jenom Praha, ale také zbytek republiky, protože si myslím, že tak by to mělo být. Líbilo by se mi, kdyby toto byla věc, kterou by platilo ministerstvo kultury ze státního rozpočtu, kdyby na to byly dotace a tak dále. Rozhodně by mi to přišlo mnohem smysluplnější než dotovat e-výpůjčky. 

vydávání e-knih jako služba knihovny regionálním autorů

Já vím, že v zahraničí některé knihovny poskytují službu autorům, že jim poskytnou nějakou platformu nebo se na tom spolupodílí. Výsledkem potom je třeba elektronická kniha. Otázka: Kterou pak půjčují? Je to primárně služba autorům, aby ji vydali. A pak to závisí na autorovi, co s tím chce dělat. Já jsem to chápal tak, že je to pomoc regionálním autorům nebo hobbystům, kteří by neměli peníze na to, aby šli za velkým nakladatelem a vydali to, nehledě k tomu, že to mohou být věci, o které trh nemá zájem. Myslím, že je to spíš druh pomoci a tam bych odhadoval, že asi není problém, aby knihovna to pak nějakým způsobem půjčovala.

D5

Vydávání e-knih - problémy 

D1

není jednoduché optimalizovat proces výroby e-knih tak, aby neměla úzká hrdla

Snažíme se designovat tu výrobní linku tak, abychom měli ty potíže rozprostřené po celé té výrobní lince. Když máš výrobní linku a někde máš výrazně úzké hrdlo, že to všechno naráží v jednom bodě, tak máš špatně nastavenou výrobní linku. Takže snažili jsme se vyrobit výrobní linku tak, abychom stíhali na všech frontách zhruba srovnatelně. Není jednoduché shánět licence a dojednávat autorská práva, není jednoduché dělat korektury, protože pokud to naskenujeme a proženeme OCRkem (optické rozpoznávání znaků), tak to musí projít zevrubnými korekturami. Není jednoduché zajistit výstup produkce, protože těm knihám dáváme nějakou obálku. E-kniha má nějak vypadat, má být atraktivním kusem digitálního obsahu. Myslím si, že výrobní linka je v tuto chvíli dobře


designovaná, není nikde jedno úzké hrdlo, ale všichni dělají a stírají si pot z čela, aby to stihli. 

D4

když knihovna vydává tištěné knihy ve spolupráci s vydavatelem, tak mu pak nechtějí „konkurovat“ zdarma dostupnou e-knihou

IK: Pokud jde o e-knihy jako takové, tak to jsme zatím nevydali. My máme svoji vlastní edici klasické papírové literatury. Musím říct, že už několik let uvažujeme o tom, že některou z těch knížek vydáme jako e-knihu, ale ještě jsme se k tomu nedostali. Jednak samozřejmě z hlediska autorských práv nebo z hlediska vydavatelských práv. Buď je ta kniha volná z hlediska autorských práv, ale my jsme ji vydali nějakým způsobem, například ve spolupráci s vydavatelem, který má část nákladu proto, aby ji prodával. A potom my samozřejmě nemůžeme vydat e-knihu. Což je absolutní většina knížek, které my vydáváme, protože my knížky sami neprodáváme, my prodávat nemůžeme, takže když je chceme dostat na trh, tak se vždycky domluvíme s nějakým tiskařem, který převezme část nákladů za nás. To nás trochu omezuje. Přesto máme asi dva tituly, které jsou volné a které máme v hlavě, že bychom, až bude čas, z nich e-knihu udělali.


Uvažují o vydávání e-knih? 

některé knihovny o tom uvažují, ale potřebovali by podporu od krajských knihoven, aby jim zajistily výrobu, nebo aby to bylo možné uhradit z dotace

máme vybraných 50 knih z regionálního fondu, které bychom chtěli zdigitalizovat. Například hradecká krajská knihovna hodně knih zdigitalizovala. Na úrovni pověřených knihoven máme knihy vhodné k digitalizaci vytipované. Bylo by dobré, kdyby regionální zdigitalizovaný fond byl k dispozici. Krajské knihovny by to měly garantovat, buď mají digitalizační pracoviště, nebo to mohou pověřeným knihovnám zařídit jako službu., potřebovali bychom s tím pomoci, nebo musíme využít grant MK.

D2

15.11. Doporučení knihovnám 

každá knihovna by měla něco digitálního nabízet, trend k elektronickým dokumentům je nezvratitelný

každá knihovna by se měla snažit, aby v digitálním prostředí svým čtenářům něco nabízela. Protože ten trend je naprosto jednoznačný, dlouhodobý a nezvratitelný. Přesouváme se do digitálního prostředí. To samozřejmě neznamená, že přestane existovat fyzický svět. Knihovna by to měla mít v nabídce. Byť se na to dívám s rezervou, že podíly e-knih asi ani do budoucna nebudou nijak dramatické.

D5

knihovny musí vstoupit do digitálního prostředí s nějakou přidanou hodnotou

Knihovny by určitě do toho měly jít a e-knihy nabízet. Protože když se na to člověk dívá z dlouhodobé budoucnosti, tak se v trendech i v zahraničí projevuje, že klasická knihovna s tištěnými zdroji přežije, protože lidi nepřestanou číst a papírové knížky pořád budou mít význam. Ale knihovny musí vstoupit do digitálního prostředí s nějakou přidanou hodnotou. Buď nabízet nějaké zdroje, které jinde nejsou, anebo mají nějaké znalosti, dovednosti, které lidem usnadní digitální prostředí využívat. A potom jim už zbývá jedině to, o čem se nejvíce mluví, tj. o knihovnách jako o vzdělávacím, kulturním, komunitním centru.

D5

stahování i půjčování: jednoduchá implementace, pokud to knihovnický systém umožňuje

U nabídky pražské Městské knihovny se víceméně jedná o stejný základ, který je neměnný a přijde tam občas několik desítek nových záznamů. Ale u eReadingu se to celé neustále mění, takže každou noc musí jít nový export, protože se může stát, že nějaká výpůjčka už není, že skončí licence. Tak to je jiné. IK: To propojování s katalogy běží trochu jiným způsobem. Tady je to prostřednictvím služby nebo projektu Obálky knih, který mimochodem administruje taky naše knihovna, my jsme s tím spojení. Ve chvíli, kdy se objeví propojení na e-knihu z Městské knihovny v Obálkách knih, tak se potom objeví ve všech katalozích, které propojí tu dotyčnou obálku podle ISBN nebo nějakého čísla v katalogu. máme Tritius, takže je to (eReading) propojené v katalogu. Čtenáři to v katalogu rovnou vidí, co je e-kniha a co ne. To je výhoda, že nemusí hledat někde v jiných zdrojích. Žádné problémy jsme s implementací do katalogu neměli.

D4

D3A

Doporučení: eReading a k eReadingu 

doporučuji začít s eReadingem – nalákání nových uživatelů, větší komfort pro stávající


IK: Rozhodně bychom doporučili, aby do toho šli, protože tím osloví část svých čtenářů, kteří za to budou vděční. Výrazně zvětší komfort služeb a budou pro čtenáře potřebnější a nabídnou službu, která bude lidi zajímat. Měli by oslovit svého dodavatele knihovního systému, aby zjistili, co mají udělat technicky a pokud bych měl navrhnout platformu, se kterou by měli začít, tak pro městské nebo obecní knihovny by to měl být v současné době rozhodně eReading. Aspoň jako ta startovací platforma. ZH: Určitě souhlasím, jít do toho. A zdůraznila bych, že tím, že oslovím současné čtenáře, tak u nás se právě ukázalo, že ta služba oslovila i jiné čtenáře, jiné obyvatele města, kteří nás do té doby nepotřebovali. To považuji za velké plus, že se knihovně rozšiřuje okruh zájemců o jejich služby. Lidé najednou zjistí, že to je služba, která jim vyhovuje, kterou potřebují. Takže určitě se nebát toho, že je to věc, která by nějak finančně narušila chod knihovny.

D4

D4

doporučuji eReading bez ohledu na velikost knihovny

My, když jsme začínali, byli jsme první, tak jsme čekali dva extrémy. Buď že se to nikomu líbit nebude a ta služba skončí, nebo jsme se báli toho, že ten zájem bude tak enormní, že to nebudeme schopni finančně i jinak zvládnout. Naštěstí hned v průběhu prvních měsíců se ukázalo, že ani jeden z těchto předpokladů nebyl správný, a že se to vyrovnalo na určité hladině, která je pro knihovnu velmi přívětivá. Myslím si, bez ohledu na velikost knihovny, že tohle je přívětivé i pro jiné typy knihoven. Myslím si, že každá knihovna by tohle měla nabízet.

D4

doporučuji eReading do větších měst, pokud to rozpočet utáhne

Doporučila bych e-knihy do veřejných knihoven ve všech větších městech. Naše město má 30 tisíc obyvatel, knihovnám jako je ta naše, to rozhodně doporučuji. Záleží samozřejmě na financování, zda to stanovený rozpočet knihovny utáhne. Částka 20 tisíc není sice velký náklad, ale není ani zanedbatelný. Prvotně jsme e-knihy pořizovali z projektu, který byl na e-knihy zaměřen, z tohoto důvodu nám to prvotně moc nezasáhlo do rozpočtu. Nyní už s tím nákladem počítáme v rozpočtu.

D3A

eReading – počkat, jak bude služba pokračovat po spojení s Palmknihami

eReading – počkala bych, jak bude eReading pokračovat po spojení s Palmknihami. Je to komerční služba a pro nás to je od začátku jen doplňková služba. Musí se s ní jako s doplňkovou službou počítat, protože když skončí, nebo když na ni nebudou peníze, tak do knihovny musí chodit stále stejný počet čtenářů, tedy aby knihovna poskytovala své klasické služby bez úbytku čtenářů. A záleží také na tom, zda knihovní systém umožňuje půjčování e-knih, my využíváme na webu open source Vufind.

D2

Doporučení k e-výpůjčkám obecně 

D4

e-výpůjčky (eReading/Flexibooks): je třeba dobře nastavit omezení počtu výpůjček, aby to šlo zaplatit

IK: Otázka je, jak nastavit počet výpůjček povolených čtenáři z hlediska toho, aby se to uplatilo.


ZH: Tohle je třeba věc, které jsme se obávali. Ale vidíte, že počet čtenářů, kteří využívají tuto službu, není ani deset procent. Proto si nemyslím, že by to i pro malé knihovny bylo finančně vysloveně smrtící. Ale samozřejmě záleží na tom, kolik je ta malá knihovna ochotná tomu věnovat. 

D5

záleží na rozpočtu

Každá knihovna se pak musí rozhodnout, jestli je to hodně nebo málo. Ono je to pořád asi šestkrát lacinější než papírová knížka, průměrná cena tištěné knihy se pohybuje okolo 250-300 Kč. Řekl bych, že řada knihoven kupuje knihy v této průměrné ceně a stane se jim, že knížka, kterou koupí není půjčená nikdy, nebo jednou, nebo dvakrát.


Doporučení: stahování přes MKP 

doporučuji stahování přes MKP – pokud to knihovnický systém umožňuje

Smlouvu s MKP bych doporučila všem. Ale možná to bude v některých knihovnách narážet na používaný knihovní systém, který stahování eknih neumožňuje, ale třeba to některé knihovní systémy dotlačí, aby umožnily nabídku e-knih ve svých systémech. Nám to náš systém – používáme Kohu a VuFind – umožňuje, nabízíme nejen e-knihy z MLP a e-knih z eReadingu, ale třeba i možnost stahovat si z webu plné texty zákonů. Pokud jim to technické možnosti dovolí, tak mohou knihovny samozřejmě využít to, co dělá MKP, je to bezplatné a mohou to mít ve svém katalogu. A potom asi jedině eReading. Protože to je zatím nejvíce využívaná, čitelná služba. Myslím, že ostatní systémy zatím ve vztahu k veřejným knihovnám nejsou moc komfortní.

D2

D5

Doporučení: vydávání vlastních knih 

doporučení bude stejné, jako je rozhodnutí pro naši vlastní knihovnu. (…) Myslím si, že to, co jsme začali dělat my, to znamená publikovat e-knihy, je cesta téměř pro každou středně velkou knihovnu. A myslím, že je strašná škoda, že to zatím děláme jenom my. Kdyby bylo hodně knihoven, které tohle dělají… toho, co by se mělo tímto způsobem publikovat jako public domain, jako open access, je mnohem víc, než kolik my stíháme zvládat. My máme v tuhle chvíli nastavenou kapacitu na nějakých 300 knih ročně. To je už fabrika, kterou už neumíme rozumně zvětšit, leda že bychom do toho investovali další, poměrně velké prostředky, které momentálně nejsou. A je to samozřejmě problematické v tom, že za peníze hlavního města Prahy poskytujeme nějakou celostátní nebo fakticky celosvětovou službu. Kdyby tohle dělaly všechny knihovny, které si to můžou dovolit, a já si myslím, že si to může dovolit každá městská knihovna, tak společně vytváříme nějaký fond, který by byl k dispozici lidstvu. Každá knihovna by do něj podle svých možností přispívala a všechny by z ní pro své čtenáře čerpaly. Už dneska je to tak, že naše e-knihy jsou prolinkované z katalogů mnoha různých knihoven a ty knihovny nad tím staví svou službu. A je to v pořádku, z našeho pohledu v tom není problém. Ale vlastně by mi přišlo hrozně fajn, kdyby do toho balíku knížek, které takto existují, nepřispívala jenom městská knihovna, ale přispívaly aspoň všechny středně velké a velké knihovny.

D1

D1

 

D1

doporučuji vydávat vlastní e-knihy – pro středně velké a větší knihovny

není to technologicky náročné vyjednávání autorských práv může být paradoxně jednodušší pro regionální knihovnu díky osobnímu kontaktu s autory

Není to technologicky náročné. Nehledě na to, že velký podíl té práce je vyjednávání a shánění práv a tak dále. Ale to může dělat i vesnická knihovna. Protože když vědí, že nějaký autor tam u nich má chatu a že v osmdesátých letech napsal něco, co je dobré, a dodneška do té chaty jezdí, tak oni jsou zrovna ti, kteří s ním můžou dojednat licenci. To, že technicky to pak zprocesuje třeba krajská knihovna, to už je přesně ta dělba práce, kterou by knihovny mohly dělat. A myslím si, že tohle je cesta. Že tudy máme jít. A všude, kde o tom mluvíme v zahraničí, tak o tom říkají: „To je úžasné, to nás nenapadlo“. V tom má Česká republika ještě pořád náskok. Ale tím, že to u nás dělá jedna knihovna, tak se ten náskok


rychle vytratí. Kdyby se do toho pustily české knihovny jako celek, tak jsme velmoc. 

D4

ZH: Trochu to doplním. Já poměrně často o e-knihách povídám a ukazuju zajímavé příklady z praxe a ukazuju právě Moravskoslezskou knihovnu, která vydává regionální autory a moc pěkně. Takže na tom ukazuju knihovnám, že tady je myslím ta cesta, kde se knihovny mohou s relativně malými náklady podílet na ediční činnosti. Vydáváním regionálních dokumentů, třeba průvodce po Budějovicích z minulého století, kde ta autorská práva už jsou volná, také šetříme ten tištěný exemplář, který tady máme. Druhá věc, dovedu si představit spolupráci s místními mladými autory, kteří by mohli tímto způsobem, spoluprací s knihovnou, publikovat. Myslím si, že tady ty možnosti určitě jsou, ale u nás je to omezení personální, jiný důvod k tomu myslím není. ZH: Na tuto cestu, kterou by knihovny měly jít, upozorňuji. Myslím si, že je to jedna z velkých oblastí, které by knihovny měly dělat. Měly by soustředit regionální knihy, které už nejsou na trhu, nebo ty místní autory. To je věc, kde si myslím, že nám ty e-knihy mohou pomoct. Ale personálně už to nedáme. 

D1

je možné relativně snadno vydávat regionální tituly s volnými autorskými právy

vytvoření konsorcia knihoven, které bude vydávat e-knihy jako open access

Já si netroufnu říkat žádnému řediteli v České republice, že ve své knihovně nemá provozovat eReading. To nemám žádné právo a opravdu se k tomu nechystám. Tys mi položil otázku, co bych doporučil ředitelům knihoven. Tak mám-li doporučovat, tak mám jasno, co doporučuju. Ale zcela jistě neříkám „když poskytujete eReading, tak to děláte špatně a měli byste se nad sebou zamyslet“. Ne, můj názor je, že já bych to nedělal, nedělal bych to ani jako ředitel malé knihovny, nedělám to ani jako ředitel velké knihovny. Mám pocit, že moje odpovědnost vůči daňovým poplatníkům mi velí to nedělat. A můžou existovat mraky legitimních důvodů, proč takovou věc dělat. Třeba potřebuju změnit image knihovny jako něčeho, co se bojí elektronizace, tak budu půjčovat e-knihy proto, abych ukázal, že se toho nebojím. Tohle si myslím, že je motiv celé řady knihoven, ukázat knihovnu v jiném světle. A to může být v daných lokálních podmínkách naprosto legitimní důvod. A můžou existovat další legitimní důvody, které já ani neznám, a netroufnul bych si to posuzovat. Ptáš-li se mě, co bych doporučoval, doporučoval bych vybudování velkého a silného konsorcia, které bude vydávat knihy z longtailu jako open access.

Další doporučení 

D3A

knihovníci a knihovnice musí službu e-knih znát, i když ji nevyužívají

Je důležité, aby i ostatní personál knihovny věděl o této službě, i když třeba sám e-knihy nestahuje.

15.12. Budoucnost e-knih: v knihovnách i obecně 

D1

růst bude pozvolný, ale trvalý

Zatím myslím, že nic nesvědčí o tom, že by došlo k nějakému skokovému nárůstu, ale tomu nikdy nesvědčí nic dopředu. Kdyby člověk věděl, že přijde skokový nárůst, tak na tom zbohatne. Skokové nárůsty skoro vždycky přicházejí s něčím, s čím nikdo nepočítal, že se stane. Takže v tuhle


chvíli nevidím nic, ale není překvapivé, že nic nevidím, tak prostě takhle to je. Že ten nárůst bude plynulý a možná tu a tam skokový, ale v zásadě to bude nárůst, o tom nemám žádné zvláštní pochybnosti. Ale když někde čtu, že elektronické knihy se ukázaly být slepou uličkou a že už vyčerpaly svůj potenciál, tak to se směju, to mi připadá velmi legrační. 

D1

časem počet přečtených e-knih převáží počet tištěných, v knihovnách to bude později než v populaci

Myslím si, že nevyhnutelně přijde doba, kdy elektronické knihy z hlediska přečteného objemu převáží nad papírovými knihami. Netroufnu si říct, kdy to bude, budou to určitě ještě roky. Byla doba, kdy jsem se sázel, že to bude něco málo po roce 2020. Teď už si myslím, že to jde o něco pomaleji, ale přijde to. Jednoho dne e-knihy budou tvořit většinu, to je, myslím, naprosto jednoznačné a nevyhnutelné. A to jsem mluvil celkově o populaci. V knihovnách to bude trvat o něco déle, protože knihovny tradičně ten fond papírových knih mají a budují na něm svou službu. V době, kdy už celopopulačně budou e-knihy tvořit většinu, tak v knihovnách pravděpodobně ještě pořád nebudou tvořit většinu, ale i to prostě přijde. Připadá mi to jako naprosto logický a jednoznačný vývoj.


IK: To je takové věštění. My tady sledujeme nějaké procento lidí, našich čtenářů, kteří čtou naše knihy. Začínali jsme přibližně se třemi tisíci knihami v nabídce, dneska jich máme 10 tisíc, což už je slušná knihovnička. Na druhou stranu, co si budeme namlouvat, když se podíváte na uložto.cz, těch ukradených knih tam najdeme ještě o násobek více. My jsme docela určitě alternativou pro čtenáře e-knih, kteří chtějí být poctiví. Netroufám si říct, kdybychom podobný průzkum dělali ne v naší knihovně, ale obecně v celé populaci, kolik lidí čte e-knihy ve skutečnosti. Možná to bude větší než těch 8 % u nás, ale možná taky ne. K tomu nemáme data, abychom to zjistili. Myslím si, že to rozhodně nejde tím směrem, že by e-knihy měly způsobit v budoucnu zničení a konec knih klasických. Dneska už několikaletá zkušenost ukázala, že je to doplňkový způsob četby, který je někdy ideální, někdy méně ideální, někdy vhodný a někdy méně vhodný, ale je to jiný způsob, který doplňuje klasický papír. ZH: Já mám asi stejný názor, jsem optimista, co se týče budoucnosti tištěných knih. Dovedu si představit určitý typ literatury, který není vhodný na čtecí zařízení, např. obrazové publikace, kde si myslím, že to vždycky bude klasická tištěná kniha. Na druhou stranu si dovedu představit tituly, které jsou vhodné pro elektronické publikování, ať už knihy, které vycházejí v hodně nízkých nákladech, a jejich tištěná podoba by byla drahá. Stejně tak si dovedu představit takové knihy, jejichž platnost je omezená. Třeba se to týká počítačové literatury. Tam než něco vyjde, tak už pomalu vycházejí nové verze. Tam si dovedu představit, že podoba elektronické knihy je výhodnější. Ale opravdu, co se týče budoucnosti tištěné knihy, jsem optimista. Ač se e-knihám poměrně hodně věnujeme, i my ji máme jako doplňkovou část. Je to zkrátka další šíření informací na jiném nosiči. Jako máme zvukové knihy, tištěné knihy, tak elektronické knihy.

D4

e-knihy resp. elektronické dokumenty budou jedním ze třech pilířů činnost knihoven

Jsem přesvědčen, že práce s e-knihami bude pro knihovny jeden z klíčových fenoménů. Vnímám to tak, že knihovna má několik pilířů činnosti. Dřív jednoznačně dominoval ten pilíř půjčování papírových knih a myslím si, že ještě nějakou dobu nepochybně dominovat bude, ale ta dominance se zmenšuje a čím dál tím více to začíná být i o těch ostatních pilířích. Tím jedním jsou pobytové služby, tím druhým jsou vzdělávací a kulturní akce. Podtrhnul bych slovo vzdělávací. A tím třetím jsou právě elektronické dokumenty. Těmi elektronickými dokumenty myslím celou škálu věcí od článkových databází přes webové archivy přes digitalizovanou hudbu, film, až po elektronické knihy.

D1

D3A

zatím jsou e-knihy doplněk tištěných, nezpůsobí zánik tištěných

další možnosti možná přijdou s portálem knihovny.cz, i když zatím zájem o centralizované portály moc velký není

Myslím si, že v budoucnu bude určitě větší rozsah této služby a že se knihovny dostanou ještě do dalších možností, možná i přes portál www.knihovny.cz. Určitě to přitáhne další čtenáře. Pro běžné uživatele, ale i pro odborníky, je knihovna jedinečný zdroj informací.


D5

Zatím se nějak nedaří přesvědčit veřejnost k využívání centralizovaných zdroje, jako je třeba portál knihovny.cz. Asi je to pro lidi moc složité. Ono je to tak, že člověk chodí do nějaké knihovny a primárně využívá její zdroje, což je nakonec správně. Většina lidí víc nepotřebuje, a pokud něco občas potřebuje, tak se jim to asi zdá moc obtížné. Možná se to ještě časem změní. My jsme si mysleli, že portálem knihovny.cz vytvoříme něco jako knihovnický Google. Když něco hledám, tak jdu na nějaký velký zdroj. To je stejné, jako když si jdu něco koupit, tak jdu na velké, ověřené eshopy. Nebudu blázen, abych kupoval v těch malých, když je to k dispozici ve velkým e-shopu, abych riskoval nejistotu, že mě tam ošidí a tak dále. Normální smrtelník prostě nemá čas, schopnost a ochotu, prohledávat desítky webů. Knihovny toho nabízejí poměrně hodně, ale kdo by hledal ve stovkách či tisících katalogů, databází a digitálních knihoven, to normální člověk dělat nebude. Takže pokud nebude nabídka jednoznačně centralizovaná, tak to bude komplikované.


My si dneska stěžujeme, že knihovnám klesají počty výpůjček, ale počty elektronických výpůjček stoupají a je to podstatná část statistických čísel.

D5 

ideální pro knihovníka by bylo, aby všechno fyzicky dostupné v knihovně bylo i jako e-kniha

Úplně ideální pro knihovníka by bylo, kdyby všechno, co je fyzicky v knihovně jako kniha, bylo i jako e-kniha. To asi ještě dlouho nebude. Myslím, že ta nabídka je logická. Mohl bych si stěžovat, že tam něco není, ale chápu to a myslím, že je to tak v pořádku.

D3B 

aby nakladatelé nabízeli e-knihy i nadále knihovnám k půjčování, musí o to být mezi knihovnami zájem, nakladatelé na tom musí mít možnost vydělat

I z hlediska toho knihovnického výhledu, ty subjekty, se kterými tady spolupracujeme, jsou samozřejmě firmy, které chtějí vydělávat. Pokud se ta služba má rozvíjet, tak musí mít zákazníky. Nechci teď lobbovat za ty firmy, ale pokud chceme, aby na svých platformách nabízely zajímavé knížky, aby se nám rozšiřoval počet e-knih, které touto formou můžeme nabízet, tak tu musí být i nějaká odezva. Někdo ty e-knihy musí nabízet a někdo si je musí půjčovat. Čím víc knihoven se do toho zapojí, tím ta odezva bude větší, a tím se dá docela pravděpodobně předpokládat, že bude i zajímavější nabídka. zájem nakladatelů elektronické knížky pro výpůjčky nabízet. Palmknihy v současné době nabízí přes 20 tisíc e-knih, ale jen 10 tisíc, nebo ještě méně, je určeno pro půjčování. Zkrátka jsou nakladatelé, autoři a tak dále, kteří si vymínili, že si to nepřejí. Důvodem je pravděpodobně obava z toho, že se elektronické knihy nebudou tak prodávat. Nebo i papírové. Ale některé knihy vycházejí jenom elektronicky. Jsou obavy, že tam bude nějaká možnost kopírování. Je pravda, že u tohoto půjčování je to ošetřeno tak, že možnost kopírování je minimální. Na druhou stranu si myslím, že jakmile se objeví nová e-kniha, tak ta možnost stáhnout si to z pirátských serverů, je stejně vysoká, bez ohledu na to, zda to půjčování v knihovnách je povoleno nebo nepovoleno. Ale to je věc úplně jiná.

D4

D4

D4

půjčování e-knih nelegální šíření snižuje, ale ne všichni nakladatelé to tak vnímají

Z mého pohledu my to nebezpečí nelegálního šíření spíše snižujeme. Ale ne všichni nakladatelé to tak chápou. Tím, že čtenáři mají možnost si to u nás legálně půjčit, tak to je možnost, kterou by jinak neměli, pokud tu knihu nechtějí kupovat. V mnoha případech by jinak hledali ty nelegální cesty.

D4 

D5

knihovnám klesají počty výpůjček, ale počty elektronických výpůjček stoupají

povinný elektronický výtisk přinese výraznou příležitost pro změnu v nabízení e-knih

Určitou šancí by mohla být nová legislativa elektronického povinného výtisku. U tištěných knih je to tak, že každý nakladatel má povinnost odevzdat každou knihu a časopis, který vydá, do Národní knihovny a do okruhu příjemců povinného výtisku. Ale pokud jde o elektronické


publikace, tak to zatím neexistuje. Teď se opět blíží návrh novely legislativy do sněmovny, snad v příštích dvou, třech letech se to nakonec bude realizovat. Dříve nebo později to bude. V tom případě by se Národní knihovna stala centrálním zdrojem pro e-publikace, ale budou platit jen velmi omezené možnosti šíření. Zákon samozřejmě zakáže jakékoli kopírování a bude to přístupné v Národní knihovně na jednom počítači. Když to dobře dopadne, tak i v síti krajských knihoven, zase jenom na místě samém, na čtení. To znamená, že to bude plnit pouze informační funkci. Lidé zjistí, co je v nabídce a případně si přečtou něco přímo v knihovně. Myslím si, že pokud ten systém bude vytvořen a bude fungovat, pak by se Národní knihovna mohla pokusit sjednávat licenční smlouvy na zpřístupnění. Zatím, když jsme mluvili o půjčování elektronických knih v knihovnách, tak jsme mluvili o komerčních dodavatelích. Ale předmět povinného výtisku bude širší. Nedokážu říct, jaký poměr v celkové produkci jsou knihy, kde se držitel práv nebo nakladatel zajímá o výdělek a do jaké míry jsou to knížky nekomerční. Vychází samozřejmě spousta elektronických knih i časopisů bezplatně, z různých důvodů. Tam by nemusel být zvláštní problém. Pokud nakladatel má zájem na tom, aby se to obecně šířilo, a netrvá na nějakém příjmu, tak se mu bude nabízet, aby ve chvíli, kdy to odevzdá do Národní knihovny, zároveň zatrhl způsob licence pro zpřístupnění. Potom by Národní knihovna mohla být centrem, přes které by se zpřístupňovaly i nekomerční publikace. Kdyby potom nasmlouvala třeba to, co dneska nabízí eReading nebo Bookport, tak by se možná podařilo vytvořit silný zdroj, který by nabízel služby ostatním knihovnám. 

D5

D5

D5

digitalizace českých knihovních fondů – čeká se na uzavření licenční smlouvy

V ČR se zhruba od poloviny 90. let se digitalizují knihovní fondy, ať už knížky nebo časopisy. Původně to byla digitalizace zaměřena na historické fondy, takže z hlediska autorského práva se jednalo o volná díla. Nyní jsou zde i velké projekty, na kterých pracují Národní knihovna, Moravská zemská, projekt Národní digitální knihovna, jsou i digitalizace jednotlivých krajských knihoven. V těchto projektech se už digitalizují publikace, které jsou chráněny autorským právem. Je to v podstatě produkce minulého i současného tisíciletí. Teď se snad blížíme k nějakému finále, kdy dojde k uzavření licenční smlouvy mezi Národní knihovnou a kolektivními správci autorských práv. Ministerstvo kultury zaplatí licenci na zpřístupnění děl nedostupných na trhu, mělo by to být k 20-30 milionům korun ročně, to by potom umožňovalo, že všechny digitalizované publikace budou zpřístupněné prostřednictvím knihoven. V první fázi by to mělo být ve všech knihovnách takzvaně na místě samém. To znamená, že kdokoli by mohl přijít do kterékoli knihovny a číst. V druhé fázi by to mohl číst i na svém zařízení doma, ať už na tabletu nebo na počítači. V první fázi by to měly být knihy a časopisy domácí produkce vydané do roku1989, po dvou letech by to mělo být rozšířeno do roku 2007 a pak by se to mohlo čím dál víc blížit současné produkci. Dnes máme v autorském zákoně ustanovení o zpřístupňování děl nedostupných na trhu. Dílo nedostupné na trhu je tam definováno tak, že to je například knížka, která na trhu není dostupná půl roku. A myslí se tím běžný trh, ne antikvární. Teoreticky vzato, po půl roce, když už kniha bude vyprodaná, tak Národní knihovna by ji mohla zdigitalizovat a zařadit do takové licence. Ale do jaké míry se to bude blížit současnému datu, to uvidíme. Knihovna nechce vyvolávat nějaké spory s nakladateli a držiteli práv. Jde o to, aby se nabízely publikace, které jsou z hlediska ekonomického využití nezajímavé. Pak taky bude velmi zajímavé, když knihovny budou nabízet díla nedostupná na trhu, protože tam bude možnost, že si to člověk bude číst na svém počítači nebo tabletu, doma nebo v zaměstnání. Uživatel v tomto případě vždy bude muset jít přes určitou knihovnu, protože bude muset


být registrován. I když službu nabízí Národní knihovna, tak uživatel se bude muset registrovat v místě bydliště, protože knihovna ho bude muset autentifikovat. Do budoucna tedy nebudou muset lidé sedět v knihovnách a číst si to z obrazovek, ale budou muset mít kontakt s knihovnou a využívat ji. Když tady bude k dispozici obrovský systém s nabídkou rozsáhlých informačních zdrojů, tak by v knihovnách měli být lidé, kteří veřejnosti poradí. Protože vyhledávání může být velmi komplikované. Když člověk přijde z pole a bude chtít e-knihu, tak pro něj vyhledávání nebude tak úplně jednoduché. V tomto smyslu knihovny získají další funkci. 

elektronické médium bude vždycky svádět k tomu, aby kniha ztratila své podstatné atributy. Už dneska je vidět, a pojďme do toho místo obrázků dát film, aby to mluvilo, mohlo by se to i hýbat a mohlo by se to podle počasí vyvíjet různě, to znamená, když tu knihu otevřu za deště, tak to bude probíhat jinak než za sluníčka. To je strašně lákavé, protože to je cool, ale ve skutečnosti si myslím, že tohle zabíjí knihu. Já jsem vlastně ještě neřekl tu nejdůležitější vlastnost knihy, protože mi přišla úplně samozřejmá. Bavíme-li se o beletrii, je to narativ. To mi připadá úplně nejdůležitější, aby lidstvo neztratilo schopnost vnímat příběh narativu. Ne že to vidím, ne že sleduju postavy, jak něco dělají, ale vnímám řeč nepřímou a na jejím základě si musím něco představit. Z tohoto pohledu je pro mě mimochodem audiokniha v podstatě rovnocenná textové knize. Protože pořád je to narativ, řeč nepřímá v naprosté většině, nenabízí mi žádný vizuální vjem, musím si to kompletně celé odpředstavovat. A tohle mi připadá strašně důležité z psychologického hlediska i z hlediska sociologického. Protože schopnost vnímat jinou postavu v narativním vyprávění dramaticky rozšiřuje moji schopnost empatie. Trénuju se v tom, býti někým jiným, a to je podle mě strašně důležité pro mezilidskou komunikaci. To znamená, jestli se vytratí ten narativní formát z naší kultury, tak si myslím, že budeme mít strašlivý problém. To je jeden z důvodů, proč si myslím, že je potřeba bojovat za knihu, ať už je to audiokniha, e-kniha nebo papírová kniha, za každou cenu. A ten digitální formát svádí k tomu, aby byl zaplevelen těmi nenarativními prvky a tohle mi připadá, že bude důležité nějakým způsobem ustát.

D1

D5

riziko změny e-knihy v multimediální aplikaci

časem se všichni staneme hybridními čtenáři

dříve nebo později se všichni staneme hybridními čtenáři, to znamená, že budeme číst papírové i elektronické knihy.

15.13. Doplněk: Čtenáři e-knih Toto nebylo téma rozhovoru, nicméně připojuji několik zajímavých úryvků z rozhovorů.

D3A

Veřejnost a i naši čtenáři se rozdělují do tří kategorií. Jedni čtou jenom a pouze e-knihy. Máme tu dokonce přihlášené čtenáře i z jiných měst, dokonce i z některých velkých měst, protože tam knihovny e-knihy nenabízí. Větší knihovny než je ta naše by e-knihy měly mít ať už vlastní nebo je nabízet formou služby. Proto máme i čtenáře z většího okolí než jen z území města. Další skupinu tvoří lidé, kteří e-knihy využívají stejně jako já – na dovolenou nebo na cesty si je vezmou v Ipadu z praktických důvodů, ale jinak mají radši tištěné knihy. Poslední skupinou jsou lidé, kteří čtou jenom tištěné knihy. A nejsou to jenom staří lidé, je to střední věk. Když jsme se jich ptali a e-knihy jim


nabízeli, říkali, že je nechtějí v elektronické podobě, že musí mít klasickou knihu a obracet listy. Ale jak už jsem říkala, e-knihy jsou praktické. Nemůžu říct, že e-knihy miluju, ale jako zdroj mi připadají dobré a také jsou rychle dostupné a nestane se například, že jsou vypůjčené.

D3A

D4 D2

Doporučujeme e-knihy studentům, když přijdou s doporučenou (povinnou) literaturou, nemusí na knihy čekat. Je to obrovská výhoda pro studenty. To my jsme neměli, museli jsme si knížky půjčovat z ruky do ruky. Dnes se e-kniha stáhne najednou tolikrát, kolik lidí ji potřebuje. Studenti hlavně vysokoškoláci jsou už na elektronickou formu zvyklí. Myslím, že pro tuto cílovou skupinu jsou e-knihy nenahraditelné. Možná časem se to bude dál zvyšovat. Hezky to ukazovaly statistiky, že náruživí čtenáři tištěných knih se stali náruživými čtenáři e-knih. Zkrátka si jenom našli další čas, kdy můžou číst, využívají ty možnosti, že můžou číst u doktora, v autobuse, kdykoli, a že nemusí s sebou nosit tištěnou knihu. Ti, kteří tuto službu využívají, jsou čtenáři knih, stáhnou si e-knihy pouze na cesty.

15.14. Doplněk: E-knihy a děti Ani toto nebylo téma rozhovoru, nicméně připojuji několik zajímavých úryvků z rozhovorů.

D1

D1

D3A

Podle mě chybí metodiky a postupy. Zatím psychologové akorát říkají, proboha nedávejte dětem do ruky mobil a tablet, dávejte jim do ruky papírovou knihu. Zatím jsem neslyšel psychologa, který by říkal: zkuste dětem číst z mobilu. Ukažte jim, že ten mobil není jen zařízení na hraní her a chytání pokémonů, ale ukažte jim, že se z toho dají číst knížky. Podle mě s tím zatím neumíme zacházet. Když si vezmeme, jak čerstvý je to fenomén, tak není překvapivé, že si s tím nevíme rady. Když lidstvo zjistilo, že železo je tvrdší než bronz, že meč ze železa je tvrdší než z bronzu, tak měli asi tak tisíc let na to se s tím srovnat a přizpůsobit tomu svůj život. Digitální technologie jsou tak rychlé, že není překvapivé, že si s tím nevíme rady. Když vnímám veřejný diskurz, tak jako by to byly dva tábory proti sobě. Jedni říkají, ty digitální technologie jsou nebezpečné, snažme se je někam zatlačit, do ohrádky, pojďme se tvářit, že to neexistuje. A ti druzí jsou z toho okouzlení a říkají, je to báječné, super. Mě tam chybí někdo, kdo by na základě hodnot, které brání ti obranáři, se pokoušel vytvořit modus operandi v tom světě, který reálně existuje. Řešení není nedávat to dětem do ruky, řešení je ukázat jim, co se s tím dá dělat a předvádět jim to na sobě. Není překvapivé, že to nezvládáme, protože všichni vychováváme své děti plus mínus tak, jak vychovával někdo nás. S tím, že to zlehka modifikujeme podle svých názorů a podle toho, co jsme si od té doby přečetli a co jsme se dozvěděli. Ale do značné míry kopírujeme vzorce, které jsme zažili sami na sobě, protože takhle je lidská bytost nastavená. Vyvíjeli jsme se milión let a teď se po nás chce, abychom vychovávali děti v jiné geologické éře, než ve které vychovával někdo nás. Ilegálně je (e-knihy pro děti) seženeš, ale legálně zatím ne. Mnoho toho neseženeš. My už jsme vydávali nějaké dětské knihy, i když ne moc pro ty malé děti. Vydali jsme pohádky, třeba Boženu Němcovou a tak. Ale pro teenagerovský věk už jsme některé věci vydávali a šli jsme po nich celkem cíleně, protože mimochodem tohle je žánr, ve kterém v sedmdesátých, osmdesátých letech vycházela řada velmi kvalitní beletrie. A stojí za to ji revitalizovat, ať už je to Hanka Bořkovcová nebo tyhle lidi. Já osobně jsem se o literaturu pro děti v elektronické podobě moc nezajímala. Ne že bych byla propagátorem této formy, právě jsme se i zamýšleli nad tím, zda je dobré, aby si děti stahovaly e-knihy, že rodiče ani nemusí vědět, co za knihy si děti stáhly. Já jsem na druhou stranu


říkala, že bych se nebála, co si stáhnou z knihovny, tady je to aspoň chráněné. Ale co si stáhnou odjinud, na to by se měli rodiče dívat. Že si stáhnou knížku, která nepřísluší jeho věku, to tolik nevadí. To jsem četla jako malá i já, ty rodiči zakázané knížky jsem si vždycky brala, když naši nebyli doma, to tak prostě v životě je. Ale myslím si, že kdybych byla mladší, tak bych uvítala pohádky, které bych četla svým dětem. Nemusela bych je nikde shánět a rovnou bych si je stáhla. Samozřejmě ilustrovanou knihu pro děti nic nepřekoná, ale zase jsme u toho, že o prázdninách se jich do kufru moc nevleze. Jestli mají děti zájem o e-knihy, takový průzkum neznám. Možná by to bylo zajímavé, zeptat se dětí. Můžeme se jich někdy zeptat.


16. Údaje o výzkumu Název

E3. E-knihy – Vedení knihoven

Povaha výzkumu

Kvalitativní

Výběrový soubor

4 knihovny, celkem 7 osob

Metoda sběru dat

Hloubkové rozhovory

Délka rozhovoru

Přibližně 50 minut

Uskutečnění sběru dat

2019 Zpráva Přepisy rozhovorů Formulář se statistikami k e-knihám Datové soubory: výpis citací a kódů Listopad 2019

Výstupy Předání dat a výstupů


Tabulka – e-knihy v knihovnách Název knihovny Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Středočeská vědecká knihovna v Kladně Krajská knihovna Vysočiny Krajská vědecká knihovna v Liberci Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem - pobočka Klíše Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Městská knihovna Rychnov u Jablonce nad Nisou Městská Knihovna Most Městská knihovna Krnov, příspěvková organizace Městská knihovna v Morkovicích Městská Knihovna Jindřichův Hradec Jiřetín pod Bukovou (Pouze online) Regionální knihovna Karviná Knihovna Kroměřížska Městská knihovna Klatovy Městská knihovna Kostelec nad Orlicí Městská Knihovna Benešov K3 Bohumin, p.o. - stredisko KNIHOVNA Obecní knihovna Boršice Knihovna Eduarda Petisky Knihovna Jiřího Mahena v Brně Městská Knihovna Bruntál-regionální Knihovnické Centrum Městská knihovna Břeclav Městská knihovna Česká Lípa Městská Knihovna Česká Třebová Městská knihovna v Chebu Městská knihovna Chodov Středisko knihovnických a kulturních služeb Městská knihovna Cvikov Městská Knihovna Dačice Městská knihovna Děčín, příspěvková organizace Místní Knihovna Dobrá Městská knihovna Dobříš, příspěvková organizace Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice Městská Knihovna Slavoj Ve Dvoře Králové Nad Labem Městská knihovna Frenštát pod Radhoštěm Městská Knihovna Frýdek-Místek Městská knihovna Havířov Městská knihovna Hodonín Knihovna města Hradce Králové Městská knihovna Jablonec nad Nisou Městská knihovna v Českém Krumlově Městská Knihovna Jevíčko Knihovna Václava Čtvrtka Městská knihovna Jihlava Městská knihovna Kunovice Městská Knihovna Kutná Hora Knihovna Kynšperk nad Ohří Knihovna Karla Hynka Máchy Městská knihovna Litovel Městská knihovna Litvínov Městská knihovna Loket Městská knihovna Lysá nad Labem Městská Knihovna Milevsko Městská knihovna Milovice Knihovna města Mladá Boleslav Knihovna Městská Mohelnice Městská Knihovna Neratovice Městská knihovna Nový Bor Knihovna Nový Jičín Městská Knihovna Nymburk Knihovna města Olomouce Knihovna Petra Bezruče v Opavě Městská knihovna Městská knihovna Ostrov, p.o. Knihovna Kryštofa Haranta, Pecka Městská Knihovna Pelhřimov Městská knihovna Písek Knihovna města Plzně Městská knihovna Prachatice Městská knihovna Prostějov, příspěvková organizace Městská knihovna v Přerově Knihovna Jana Drdy a Informační centrum Městská knihovna Rokycany Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm Husova knihovna Ricany Městská knihovna Sedlčany Městská knihovna Sezemice Knihovna Václava Štecha Městská knihovna Slavičín Městská knihovna Sokolov Šmidingerova knihovna Strakonice Městská Knihovna Ve Svitavách Městská knihovna Šumperk Městská Knihovna Tábor Regionálni knihovna Teplice, přispevkova organizace Knihovna Trutnov Knihovna Třinec Městská knihovna Antonína Marka Městská knihovna Týn nad Vltavou Městská knihovna - Týniště nad Orlicí Knihovna B. B. Buchlovana Městská knihovna Ústí nad Orlicí Městská Knihovna Úvály Městská knihovna Valašské Klobouky Městská knihovna Valašské Meziříčí Mestska knihovna Velvary Masarykova Veřejná Knihovna Vsetín Knihovna Karla Dvořáčka Městská knihovna Smržovka Městská knihovna Desná Městská knihovna Čelákovice Městská knihovna Vimperk Místní knihovna Zruč-Senec Městská knihovna Kolín Městská Knihovna Beroun Městská knihovna Klecany Městská knihovna Veselí nad Moravou Knihovna Boženy Benešové Napajedla Městská knihovna Litomyšl Městská knihovna Blansko Městská knihovna Doksy Městská knihovna Tišnov Místní knihovna Zbraslav Městská knihovna Choceň

Poskytuje eReading? ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne

Poskytuje e-knihy MKP? v přípravě

ano ano ano

ano

ano

ano ano ano

ano

ano ano ano

ano

ano

ano ano

ano ano ano ano ano

ano ano

ano

ano

ano

ano

ano ano

Profile for Městská knihovna v Praze

Efektivní knihovna v digitálním prostředí: metodické doporučení  

Efektivní knihovna v digitálním prostředí: metodické doporučení