Bioekonomika, cesta k udržitelné budoucnosti

Lidstvo čelí jedné výzvě za druhou. Nejde jen o války, klimatickou změnu, chudobu některých rozvojových zemí spojenou s migrací, ale také o stav Země, od níž chce stále více a více. Jedním z řešení je bioekonomika, je o tom přesvědčený Vojtěch Tamáš z Ústavu regionální a podnikové ekonomiky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

TEXT: Vladimír Klepáč

FOTO: Archiv FRRMS, Adobe STOCK

GRAF: ©United Nations, DESA, http://population.un.org/wpp (redakčně upraveno)

S pojmem bioekonomika se budeme setkávat často. Zpřesněte prosím jeho de nici. Kombinuje udržitelnost, cirkularitu a efektivitu. Často je mylně označována za „něco jako“ biozemědělství, ale tak to není, to by byla naprosto slepá ulička. Samotné biozemědělství nebo řekněme ekologické zemědělství nám totiž ještě nezaručuje, že se při produkci zdravých a kvalitních potravin chováme z hlediska využití všech zdrojů i šetrně k životnímu prostředí.

Zpět k pojmu bioekonomika. Udržitelnost spočívá v hospodaření tak, abychom se chovali maximálně šetrně k životnímu prostředí, abychom jen nebrali s touhou po maximálním zisku, ale chovali se šetrně v tom smyslu, že krajinu sice využíváme, ale na druhé straně ji udržujeme v dobré kondici. V ideálním případě bychom se měli snažit její stav zlepšit.

Cirkularity dosahujeme snižováním množství odpadu, který při produkci vytváříme. Ideou je nemít žádný, ale v dnešním světě jde zatím jen o sen. Snažíme se proto vyprodukovaný odpad snížit na únosné minimum. Do této kategorie lze přidat i výrobu recyklovatelných obalů, zálohování PET lahví nebo zamezení naprosto zbytečné produkci.

Proč si například k novému mobilnímu telefonu musíme pořizovat i novou nabíječku a nestačí nám ta stará?

Třetím pilířem je efektivita. Naše zdroje nejsou nevyčerpatelné a s vědomím toho potřebujeme nakrmit, ošatit a postarat se o stále větší zástupy lidí. S využitím nejmodernějších technologií, chytrých nápadů a zkušeností, čerpat můžeme například z Japonska, musíme být současně po všech stránkách efektivní. Zdůrazňuji po všech, nejde jen o ekologii a nanční zisk.

Je bioekonomika jakousi novou lozo í? Zůstaňme u toho, že jde o moderní, holistický a v mnoha směrech inovátorský přístup, který by mohl lidstvo dostat na vyšší úroveň. Uvědomují si to i představitelé Evropské unie (EU). Státy EU jsou již nyní schopny při využití nejmodernějších technologií uživit několikanásobně více obyvatel, než kolik jich v EU žije. My si ale samozřejmě s ohledem na budoucnost musíme klást otázku, zda je tento stav udržitelný a zda je to v souladu s přírodou. Intenzi kací, tedy snahou dosáhnout maximálních výnosů od pěstování zemědělských plodin až po dobývání uhlí, bylo poznamenáno dvacáté století, přesněji řečeno několik desetiletí po druhé světové válce. Tuto etapu máme ale už za sebou.

Do roku 2030 bude lidstvo potřebovat o 50 procent více potravin, o 45 procent více energie a o 30 procent více vody. Do roku 2050 bude podle odhadů OSN na planetě 9,8 miliardy lidí.

Nyní hledáme chytrá řešení pro Zemi, přírodu i sami pro sebe. Termín bioekonomika vychází z anglického termínu bioeconomy, ten samotný pojem vyznívá dost „ekonomicky“. Z mého pohledu by bylo přesnější označení biohospodářství. Je to holistický přístup kombinující více vědních oborů včetně například sociologie, environmentalistiky a využívání nejmodernějších technologií. Bez nich to nepůjde.

Řeší se bioekonomika i v akademické sféře?

Podílíme se na projektu Bioera+. Vznikl v rámci programu Erasmus+ KA2 a jeho hlavním řešitelem je Zemědělská univerzita v Krakově. Mendelova univerzita v Brně je spoluřešitelem. Na projektu se podílejí také naši kolegové ze Španělska a Portugalska. Zkoumali jsme povědomí o bioekonomice v akademickém prostředí. Dotazníky jsme se na ni zeptali akademiků i studentů.

Je nutné snížit závislost na fosilních zdrojích, zmírňovat dopady klimatických změn, využívat obnovitelné biologické zdroje v rámci udržitelné produkce a udržitelného využívání těchto zdrojů a maximálně omezit negativní dopady na životní prostředí. Podtrženo a sečteno, jednou z cest řešení je bioekonomika.

TÉMA: REDUKOVAT, RECYKLOVAT, ZNOVU

Předpověď vývoje světové populace

Graf je odvozen z pravděpodobnostních prognóz OSN celkového počtu obyvatel světa. Tyto prognózy jsou založeny na pravděpodobnostních projekcích úhrnné plodnosti a střední délky života (naděje dožití) při narození.

Zjistili jsme, že je to termín téměř neznámý a že se často zaměňuje s biozemědělstvím. Na druhé straně si část dotázaných uvědomuje, že souvisí s cirkulární ekonomikou, což je dobře. Dobrou zprávou pro nás je to, že když jsme termín respondentům vysvětlili, označili bioekonomiku za důležitou, s tím, že má smysl se jí zabývat. Jsme tedy na pomyslné startovací čáře, ale zároveň víme, že perspektiva je dobrá. Samozřejmě potrvá, než se principy bioekonomiky v širší míře dostanou do praxe, tedy například mezi zemědělce, lesní hospodáře nebo třeba do potravinářských podniků.

Bude se o bioekonomice i přednášet na vysokých školách?

Pracujeme na tom. Nejprve by mohlo jít o určitou inovaci některých existujících odborných předmětů a v budoucnu pak i o samostatný akademicky zaměřený studijní obor. Měl by kombinovat fyzickou výuku, která by byla co nejvíce v souladu s principy agilní výuky, s online výukou. Za pandemie koronaviru jsme zjistili, že tato kombinace úspěšně funguje. Konkrétně v projektu Biomaster, na němž spolupracujeme s polskými kolegy z Krakova, jsme již na něj získali nanční podporu. Našim cílem je připravit nový společný magisterský obor (vyučovaný v angličtině) mezi MENDELU a Zemědělskou univerzitou v Krakově. Bude se přednášet na obou školách, tedy v Brně i Krakově, což by mohla být atraktivní forma vzdělávání zejména pro zahraniční studenty ze zemí mimo EU, na které cílíme. Velkou inspirací nám je univerzita v nizozemském Wageningenu, která se tomuto tématu věnuje dlouho a je světovou špičkou. zdroje: www.enviwiki.cz, https://bioeconomy.czu.cz/cs

Bioekonomika, často překládaná jako biohospodářství, je relativně novým ekonomickým konceptem, v němž jsou přírodní zdroje využívány inovativním způsobem a který je součástí oběhové ekonomiky, čímž přispívá k trvale udržitelnému růstu. Ústřední myšlenkou bioekonomiky je nahrazení fosilních zdrojů a jejich produktů obnovitelnými zdroji a produkty z nich. Evropská unie de nuje bioekonomiku jako komplexní přístup pro řešení současných výzev, ať už ekologických, energetických, nebo týkajících se potravinové bezpečnosti. Základem bioekonomiky je zemědělství, lesnictví, akvakultura, potravinářský a chemický průmysl nebo energetika.