Komu jde o znalosti a dovednosti, tomu plagiátorství nepomůže

Nikdy nebylo jednodušší opisovat cizí práce –články i celé knihy existují v elektronické podobě a mnohé jsou dostupné jednoduše online z pohodlí obýváku. Antiplagiátorské so wary, které detekují shodnost textu, se sice neustále rozvíjí, ale mají svá omezení. Jak lze tedy plagiátorství, hlavně u závěrečných studentských prací, kontrolovat? Na Provozně ekonomické fakultě, kde byly v roce 2021 odhaleny tři případy plagiátů u zahraničních doktorandů, má tuto agendu čerstvě na starosti Petr David, nový proděkan pro tvůrčí činnost a doktorské studium.

TEXT: Martina Šmídtová FOTO: Kristina Zapletalová

Pojďme si na začátek vysvětlit, co je plagiátorství. Existuje nějaká hranice pro to, co už je plagiátorství a co ještě není?

Obecně je plagiátorství převzetí výsledku činnosti někoho jiného pro vlastní účely, ve svůj prospěch. Existují obecně známá a přijatá fakta, která když uvedu ve své práci, tak je to v pořádku. Pokud ale použiji výsledek, který není takovýmto obecným faktem, a já sám jsem ho nezměřil, nezjistil, nespočítal, v tom případě musím uvádět zdroj. Když to neudělám, dopouštím se plagiátorství. Je třeba praktikovat nulovou toleranci, pokud daný případ naplní de nici plagiátu. Rozsah a úmyslnost jsou dva základní aspekty, které mohou hrát roli pouze při posuzování závažnosti plagiátorství.

Jakým způsobem lze tedy proti plagiátorství bojovat, zvláště u závěrečných prací?

Začnu z toho užšího pohledu: kontrola může být v zásadě fyzická anebo elektronická. Ani jedna z těchto cest však není samospasitelná. Fyzická kontrola je o dlouhodobé, pravidelné, cílevědomé práci se studentem ve chvíli, kdy dodává postupně vytvářený text a zapracovává změny, na kterých se se svým vedoucím domluví. Z toho by mělo být patrné, zda se student v problematice orientuje, zda rozumí tomu, co sám napsal a dokáže to vysvětlit a obhájit. Tomu se souhrnně říká prevence, což je nástroj ze všech nejúčinnější. Pak je menší pravděpodobnost, že student přebírá výsledky někoho jiného nebo že text zpracoval někdo jiný, ať už nezištně, nebo jako kontrakt za účelem zisku. Elektronická kontrola pak probíhá pomocí speciálního antiplagiátorského so waru.

A jak je to tedy z toho širšího pohledu?

Akademická obec je vzorkem společnosti. Jaká je společnost, taková je i akademická obec. Vychází to už jen z toho, jaký panuje ve společnosti přístup k podvodnému jednání. Malé podvody jsou obecně společensky často akceptované, pouze podvody velkého rozsahu jsou společensky spíše nepřijatelné. Takový přístup se rozvíjí už od dětství, od základních škol. Když žák něco opíše, může být v kolektivu považován za hrdinu.

Může to mít souvislost také s tím, že řekněme mladší demokracie se snaží dohonit ty vyspělejší i v oblasti tvůrčí činnosti a dělají to někdy na úkor kvality. Systém je u nás do značné míry nastaven kvantitativně, tedy podle počtu publikovaných výstupů. Souvisí s tím i pod nancování vysokého školství. Ve chvíli, kdy počet publikací může znamenat, a teď budu doufám přehánět, existenční problémy nebo naopak jejich řešení, tak začínající akademický pracovník bude mít větší tendenci hledět na kvantitu, spíše, než aby hleděl na to, jak moc porušuje pravidla.

Antiplagiátorské programy kontrolují shodnost textů.

Dokážou ale zkontrolovat třeba parafrázovaný text?

Velmi špatně. Problém je také v tom, že se mohou měnit algoritmy, tedy principy, jak se vyhodnocuje podobnost. I pro akademiky to může být hodně matoucí, když se dozvídají, že jeden rok jim bude ve výsledcích vyskakovat více shody v odevzdaných pracích, protože se změnilo něco v samotném so waru.

A jak je to v případě takzvaných překladových plagiátů, kdy pisatel přeloží odborný text z jiného jazyka?

Pro antiplagiátorský program přeci nejde o shodu textu.

Tady je nejlepší cestou právě fyzický způsob kontroly. Překladové plagiáty v různých jazykových mutacích není so ware schopen detekovat a manuální kontrola ex-post je v praxi nerealizovatelná vzhledem k obrovské časové náročnosti, což potvrzují údaje německé antiplagiátorské platformy Vroniplag. Řešením je tedy především průběžná, soustavná, mravenčí práce se studentem, konzultace, vysvětlování, doplňování, postupná precizace práce.