Uzavřený cyklus hospodaření v praxi: Odpad z produkce biopotravin přemění na půdní substrát a část krmiva

Omezit, opětovně použít a recyklovat. Reduce, reuse, recycle. Takzvaná pravidla 3 R jsou součástí Zelené dohody pro Evropu a za své je při plánování výzkumu vzali také vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin se rozhodli v praxi otestovat uzavřený cyklus hospodaření. Společně vyvíjí novou funkční potravinu a odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát či krmivo pro prasata nebo drůbež.

TEXT: Ivana Chatrná

FOTO: PRO-BIO obchodní společnost s.r.o

„Rádi bychom napomohli změnit myšlení lidí. Chceme farmářům nabídnout jednoduchý a nančně dostupný model hospodaření, kterým by se mohli inspirovat,“ říká o projektu jeho vedoucí Sylvie Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.

Příštích pět let budou vědci spolupracovat se společností PRO-BIO s.r.o., která je prvním a jedním z největších výrobců biopotravin v Česku. Značnou část surovin pro její produkci zabezpečuje dceřiná rma EKOFARMA PROBIO s.r.o., která ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku ekologicky hospodaří na více než 350 hektarech půdy. V rámci společného projektu vznikne nová takzvaně funkční potravina. Jaká přesně, ale zatím vědci neví. „Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Zkoušet budeme cereálie i luštěniny. Základem může být bio špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka,“ vyjmenovává vědkyně.

Nutriční obohacení výsledného produktu má zajistit proces fermentace. „Je to pro nás stěžejní část výroby, kdy jsme schopní z běžné suroviny – například zmíněné špaldy nebo hrachu – která má určité chemické složení, vytvořit za pomoci mikroorganismů surovinu, která bude mít například větší zastoupení proteinů nebo minerálních látek. Tyto živiny přitom budou díky fermentaci pro tělo lépe vstřebatelné,“ vysvětluje Skaličková.

Veškerá produkce sortimentu rmy PRO-BIO pochází z certi kované ekologické produkce. Mlýnský odpad ze zpracování cereálií i luštěnin tak mohou vědci bez obav přetvořit v krmivo pro hospodářská zvířata nebo ho navrátit do půdy jako zdroj živin.

„Máme v podstatě tři cíle. Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu. A vzhledem k tomu, že má rma široké portfolio produktů, máme odpad z různých surovin. Jde nám o to, jak tento odpad využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy,“ říká Skaličková. Ideální proto podle ní bude prozkoumat všechny cesty.

V případě krmiva pro prasata nebo drůbež je hlavním cílem zajistit, aby byly živiny z odpadu pro zvířata dobře stravitelné. „Mlýnským odpadem se v současnosti zvířata krmí, není to tak, že by se vyhazoval. Problém ale je, že je z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ upozorňuje vědkyně. Odborníci se proto pokusí za pomoci mikroorganismů upravit vlákninu tak, aby se přeměnila na proteiny a z odpadu by se tím stala bílkovinná složka krmiva. „Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, s nímž je ale spojena poměrně výrazná uhlíková stopa,“ dodává Skaličková.

Producenti mlýnského odpadu by pak takto upravené krmivo mohli nabízet jiným farmářům nebo ho, jako v případě partnerské rmy, využít sami pro vlastní chovy. „V rámci společnosti to bude uzavřený cyklus. PRO-BIO má na dceřiné farmě svůj chov prasat, která by odpad mohla dostávat,“ zmiňuje odbornice.

Nevyužitý zbytek surovin by následně mohl zamířit na ekologicky obhospodařovaná pole. „I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit,“ říká Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a také zlepšovat výnosnost plodin.

Projekt podpořený Technologickou agenturou České republiky je zatím na počátku. Před sebou mají odborníci práci v laboratořích na MENDELU, nádobové i polní pokusy a experimenty na prasatech. V závěru je pak čeká samotný transfer technologie do velkovýroby.

„Usilujeme o čistý cyklus, což znamená takový, do něhož nevstupují chemické látky. Ekologické hospodaření je dobré nejen pro kvalitu funkční potraviny, ale samozřejmě také proto, že do půdy nebudeme vracet substrát s rezidui chemických látek,“ dodává Skaličková s tím, že už se těší, jaký bioprodukt si v obchodě za několik let koupí. Svého favorita prý ale dopředu raději neprozradí.