BLUES WOODS
....snaží se malířství jen o vyjádření mysli a ega autora, nebo jsou obrazy také obrazem duše, či vyjádřením a dotekem její mocnosti?...snad je to vše dohromady... a možná i poselstvím či zprávou pro svět i ze světa „bezčasí“, kde duše žijí před vtělením na Zemi i po něm? ...cestovatel Monroe tam viděl mnohé, neznám jiného, který by tak systematicky mapoval a popisoval pro druhé prostor, který je dosažitelný, když se „duše“ za bdělého stavu od těla uvolní a vědomí a vnímání je plně aktivní... duše v těle po dobu vytěsnění není?...nebo se může nějak lehce pohybovat, či být na několika místech naráz?...viděl tam nějaké obrazy? či vyrábělo se v zásvětí také umění? ...myslím, že o tom Monroe nemuví... ...slovo duše...řekněte si to v duchu – to má zvláštní zvuk – řekněte si důůů-šáááá – první je dutý hluboký z hlubin a má tvar oblý...začátek zvuku slova zaduje a druhá část ve výdechu se v hlubokém šamanském altu nese hrdlem do temně modrých hlubin vesmíru bezčasí...nekonečná nezničitelná neumřitelná?...klidně odchází, dozašumí do dálky... ...chudák naše mysl...když na duši pomyslí...jednou jsem zkoušel automatickým písmem rozhovor duše s rozumem, rozum se jen tak nedal a argumentoval duši dobře a myslím ji i velmi odpověďmi zaskočil pojmenováním své dokonalosti, dokonalého stvoření, dokonalého stvořitele, který nese úděl tak jak je... ...ovšem s luštěním či pochopením významu napsaného automatickým písmem to občas může být jako se snem či zprávami v médiích a je nutné nedůvěřovat a prověřovat... ...jak říkají téměř všichni umělci – dobrý obraz se pozná během milisekundy...to zní jako miloše kundy...někdy to asi trvá dýl a někdy třeba léta...nic není dopředu jasné, dokud se nestane...a pak, ve chvíli zrození okamžiku, celá situace umírá, okamžitě zmizí, jak rychlé je mžiknutí oka, a nikdy už není – zůstane nebo může zůstat v paměti jako sekvence obrázků, většinou prořídlých a barev vybledlých... ...je duše po oddělení od těla stále plná informací, které si prohlédla a zažila společně s tělem, s využitím – či dokonce řízením – všech smyslů?... ...duch duše tělo bůh...bububu... ...kde sídlí paměť, je jedno – někde je...někteří vědci říkají, že někde v mozku, jiní, že také v buňkách těla, je nejasné, kde všude tam sídlí, a je velmi pravděpodobné, že ji
8/
uchovává také nehmotný svět prostřednictvím duše a možná i jiných úschovných systémů bezčasí... ...výtvarné umění celé má – a tedy i obrazy mají – v trojrozměrném světě svou nepřekonatelnou schopnost záznamu informací a možnosti je přečíst i procítit přes tisíciletí...dokonce desetitisíciletí...malířství je echt vynález záznamové techniky... ...možná nás můžou dojímat také jiné zachovavší se lidské věci, ale lidskost obrazů a některých soch překonají po tisíciletích vše... ...nevím, a nikde jsem nečetl, jaké dělali bohové obrazy, o architektuře s jejich plány a způsoby stavby; o jejich matematice, medicíně, znalosti hvězd a planet občas ano...možná umí malovat jen lidi a bohové ne?...měli jen levou?...nebo vše děláme v režii duše?...a duši řídí její režisér – hlavní inženýr pan Všechno?, který stvořil zákony všeho, všechny možné odpovědné za dokonalé fungování systému...zákony, které lidé jen popisují, a zdaleka nechápeme jejich pravou podstatu...zatím vědci kutaj v hmotě, krájí ji a doufají, že najdou nejmenší částici... pokaždé po rozkrojení jedné kuličky se objeví další kuličky a další a další...hledají odpověď v poslední částici...třeba se zadaří a najdou ji...to jsem zvědav, co jim řekne... ...všechna náboženství vidí systém víceméně podobně, bez rozdílu velikosti a místa, a jsou všechna vytvořena podle jednoho vzoru...některá se zdají složitá a také jsou, ale to je jen barevný obal, jejich jádro i slovní vyjádření či popsání tohoto jádra jsou si podobná... ...takže tomu máme věřit?...kráječům kuliček nebo milovníkům pekla?...nevím nevím... ...oba tábory jsou krásně prorostlé a neblaze proslulé častým lhaním, které prohlašují za pravdu...jednou z největších kuriozit dneška je stát Vatikán...průmyslový, obchodní, mocenský, nesmírně bohatý a vlivný komplex typu „chobotnice“ s vírou v Boha Ježíše Krista... každodenní dobře státem placená práce na výrobě mší – obětního magického rituálu, asijského pohansko-mystického charakteru...magický obřad pro uctění Boha lásky, co rád krev a kouř z těl obětí... samozřejmě opravdové oběti se přinášejí pravidelně ve válkách a v množném čísle, obludném, s patřičným pomazáním kanónů a bomb....a kdoví jak jinak ještě, a hlavně často
a pravidelně... ...duch duše tělo bůh...bububu... ...to jsem se to zaběhl s představami až běda děda... ...nechme bohy bohům a vraťme se ke katalogu a pokusu napsat text, který by doprovodil katalog výstavy a pokusil se nějak smysluplně mluvit o autorovi, jeho myšlení a zázemí, a třeba i nahlédnout vznik obrazů, o čem jsou, jakou mají formu, jak k té formě přišly a jak a kde vznikaly... ...první obraz, kde jsem začal hledat prostor řeky či vodní plochy s loděmi, jsem namaloval před třemi lety a vystavil v Jihlavě, má název Červená řeka, vznikl náhodou, když jsem chtěl nanést podmalbovou barvu, začala stékat a tak krásně tekla, až jsem ji nechal být, ať uschne, a věnoval se něčemu jinému...další den jsem mezi ztuhlými „rampouchy“ stečené barvy uviděl možnost hledat, promalovávat se jím a prohlubovat prostor, a tak jsem to zkusil, bylo to zábavné, ale nepokračoval jsem na dalším podobném a nechal jsem to být jen u jednoho pokusu... ...minulý rok, někdy v srpnu či září, jsem chtěl zkusit použít velké balení modré tiskařské barvy, které jsem dostal od Pepy Herčíka, který rušil otcovu i svou tiskařskou dílnu před stěhováním do lesů Kokořínska, na lazuru dvou již dávno namalovaných a dokonce vystavených již obrazů, které mě nebavily a cítil jsem, že jsem je uspěchal a vystavil nedodělek...vyrobil jsem lazuru ještě přidáním hnědi a zeleně a na modrou kresbu jsem lazuru začal nanášet...bohudík se stalo, co jsem nechtěl, kresba přeci jen pod příliš krycí lazurou začala mizet a nejasnět... nezbylo než pokračovat dál se štětcem v ruce měnit a domalovávat...nejasno pod lazurou přidalo tajemství... druhý nebyl už vidět téměř vůbec, a tak jsem přidával a modřil více, a také do plochy přidával stékající barvu... nechal jsem obraz na chvíli stát vzhůru nohama a odešel... vzniklý efekt po otočení zpět na nohy mně připomněl Leonardovy hory a také můj obraz z roku 1991 Pozadí...no a ten den jsem také do hor velmi tenkým dlouhochlupým štětcem začal tahat barvu a hledat prostor, vodní hladinu a lodě, a byla z toho fajn zábava konce léta...ale nedalo mi to a začal jsem vyrábět ještě jeden a pak ještě jeden, a jak už to tak bývá, trvalo to více než rok...při pomalé práci na obrazech jsem ještě nechal přestavět výměnek na ateliér s horním světlem a obnovil ke zdi přilepený přístřešek pro auto, který strhl sníh před pár lety...a jak už to tak bývá – stavba je věc krutá – práce na obrazech se zpomalila,
/9
i když i tak po tempech pokračovala celou stavební zimu i jaro...trochu jsem se poohlížel po další koleji a navazoval u pár obrazů na téma větviček a větví a třeba použil jako model kmínek uřezaného šípku, nebo některé větve maloval, a některé jen stavěl k namalovaným na obraze a vznikala tak zvláštní iluze... ...konstrukce s vařenými boby – konečně jsem se dotkl ve své práci tohoto pro mne od začátku začátků nejtajemnějšího názvu obrazu, kterému dodnes nerozumím, od božského Salvadora...jeden z prvních obrazů, který mě opravdu oslovil, Dalího Občanská válka, je v útlé knize Moderní umění, kterou jedinou měli doma moji rodiče o této oblasti Artu a která jediná mně v kostce od fauvismu po serualismus ukazovala svět tzv. moderního umění a která mě nepřestávala fascinovat jako šestnáctiletého „umělce“...každý směr po jedné dvou reprodukcích a s jednou reprodukcí Dalího na závěr knihy – obraz má podtitul konstrukce s vařenými boby... ...v posledních dnech jsem se pokusil o využití samotných větviček ke stavbě kompozice obrazu...opět trochu návrat do minulosti – osmdesátých let – k „Jiné civilizaci“...už ne z moduritu, ale z větviček poražených stromů na zahradě, většinou jabloní, višní a hrušní, a pokoušel jsem se jim dát jakýsi nový animální život...mísí se na kompozicích divní hmyzáci, zvířátka, postavičky panáčků, připomínající mně postavy šamanů nejstarších skalních maleb, znaky slunce a znaky nějaké divné, a také znaky písma, které se narodilo jakoby samo, a písmena rostla z pokroucených větviček sama od sebe, nehledám význam a nesnažil jsem se o smysluplná slova, připomíná to písmo arabské, hebrejské, azbuku, místy latinku a bukvy – z bukových větviček psané texty Praslovanů a jejich tzv. runové písmo, tedy nejstarší písmo civilizace, ze kterého se vyvinula všechna další písma i jejich vyslovený zvuk, alespoň tak píší vědci zabývající se našimi kořeny a starým praslovanským písmem, kterého je kupodivu všude po světě dosti...Antonín Horák popisuje ve své knize totéž, s chutí tomu věřím – dává to smysl...a pak najednou dává smysl, když si uvědomíme, jak se to Anglosasům a jejich přisluhovačům nelíbí a chtějí mazat a mnohdy úspěšně mažou dějiny Slovanů do zapomnění... ve svých školách o nich neučí téměř nic...na rozdíl od našich povinných evropských dějin narvaných zabijáky
anglických, francouzských, španělských či německých králů či jejich parevolucemi – tedy tzv. světových dějin jedné rozvětvené rodiny nejvyšší aristokracie... ...ale v posledku je dnes zřejmé a stále zřejmější: budeme to my, Slované, kteří si uvědomujeme naši úžasnou starou kulturu a slávu, a kteří budeme slavit úspěch a návrat k opravdovým a dnes úmyslně zamlčovaným dějinám lidstva...informovanost lidí je mimořádná, a i přes veškerá utajování, odmítání a snahu manipulovat vším a nejvíce ději-nami, našimi ději současnými i minulými, se pravda ukáže v jasném světle...a když neukáže, tak neukáže, krčím smutně rameny...stejně pravda zvítězí, ať se ji někdo snaží zamořit srdíčky a lží... ...tož to byla taková malá odbočka v mysli autora obrazů, které nazval Blues, když se díval na fotbal, hrála Chelsea, a on si uvědomil, že se jim kvůli barvě dresů říká Blues... momentální obrazy mají také modro v dresu, a tak vznikl název...haha...třeba by to mohl Abramovič vystavit v aréně, nebo rovnou celé koupit a vyzdobit si kanclík nebo loďku... ...vrstvení horizontu a mnoho perspektivních úběžníků, průhledů za stožáry barev, opakující se pole vody, ostrovy a lodě, hemžení figurek na lodích, opakování všeho v různých tóninách, mně v začátcích práce v mysli připomínalo barokní fugu...fuga a blues...blues je to kvůli barvě, a možná také kvůli náladě...název výstavy je tedy odvozen od hlavní barvy, fotbalu, pocitů při práci a dřeva... ...opakování třeba i jednoslovných manter v duchu při malování je mojí libůstkou a pracovní pomůckou, vytváří se tím jakýsi ochranný obal či pole úsilí a směr a taky cíl cyklu a nechává mě klidným i nad pomalostí nebo rychlostí i marností... ...inspirací jednoho obrazu byl mrakodrap v Dubaji – ten jsem nechal jako sloup uprostřed a kolem stavby plují v noční barvě lodě a přelévá se modrá a dole se procházejí bytosti dvounohé... ...další jsem nazval Tři řeky a v hlavních třech pásech nad sebou se prolínají prostory i drobné detaily...další je romantický a další trochu divoký...neustálé opakování podobného...drobný detail mě při práci fascinoval, hrál jsem si s ním a nechal jsem často na něm, aby dával obrazům smysl, často viditelný opravdu jen zblízka...
forma každého jednotlivě si diktovala náladu i směřování vznikání obrazu...pocit vytváření cyklu byl zřejmý a později i jeho „množství“...jako vždy bral bych jich více, ale to už znám – počet jednotlivých obrazů v různých mých zacyklováních je si velmi podobný – cca deset... některé vznikaly několik měsíců, některé relativně brzy, a některé stály opřené o zeď několik měsíců v první fázi, než se začaly topit do fáze druhé, která vymezila možnost prostoru, a vlastně ta už jen rozvíjí nebo dohledává vztahy tvarů a jejich „prostorová“ uspořádání a určila tu trochu jinosti od ostatních...jeden z posledních jsem nechal bez dalších zásahů – nebylo co dodat...velitel zavelel, já vykonal...momentálně je cyklus ukončen, ale možnosti rozvíjení či nacházení dalších obrazů je, zdá se, velký, a po čase může být opět i zajímavý, takže nemohu vyloučit, že se třeba ještě rád vrátím a budu pokračovat... nevím...no tak nějak... ...jistě se dá číst různě obsah obrazů a jistě by se našel lepší než takto jednoduchý autorský pokus o slova, která snad přeci jen něco přiblíží jinému člověku, který má zájem se podívat a číst... ...ovšem je to tak, že píše autor sám a v textu ťuká na různé klávesnice a zaplétá se do různých melodií... ...milý čtenáři, budiž ti vřelé díky za trpělivost, a snad jsem alespoň trochu řekl podstatné o své práci a myšlenkách při ní, a z celého srdce ti přeji, ať tvé dny jsou jasné, dobré a krásné a noci klidné a plné laskavých snů... ...martin mainer 3. 12. 2014
10 /
Archanděl / Archangel / komb. technika / 37 X 27 / 2014
BLUES WOODS
...do paintings strive to only express the author’s mind and ego or do they also give an image of the soul or an expression and touch of its power?...maybe all of this... and perhaps they bring a message or some news from the world of “timelessness” where souls live before and after their incarnation on Earth?... ...Monroe, the traveller, saw many, I don’t know anybody else who would so systematically map and describe the space reachable after the “soul” releases itself from the body in a state of full awareness with the consciousness and perception fully active...isn’t the soul in the body during this displacement?, or can it move easily or be in as many places as it chooses at the same time?... ...the word “soul”...“duše” in Czech...just say it in your head – it sounds peculiar – just say doo-shaaa – at first the sound is hollow and deep from deep down and rounded...the beginning sound of the word is a blow and the second part moves through the throat on the exhale in a deep shamanic alto into the deep blue depths of the timelessness universe... ...endless indestructible undieable unified...it leaves calmly, rustling off into the distance... ...that poor mind of ours...when it comes to think of the soul...once I have tried to write a dialogue between the soul and the reason using automatic writing, the reason would hold its ground arguing well against the soul and I think it even took it by surprise with its answers naming its perfection of the perfect creation of the perfect creator accepting its fate as it is... ...however, trying to solve or to understand the meaning of automatic writing can sometimes be like interpreting a dream or news in the media and it is indispensable not to trust and to verify... ...as most artists say – a good painting can be told in millisecond... sometimes it may take a bit longer and sometimes years...nothing is clear in advance before it happens...and then in the instance when the moment is born the whole situation dies, disappears immediately, as fast as the blink of an eye never to appear again – it stays, or can stay, in the memory in a sequence of images, often sparse and with faded colours...I think there is nothing on this Earth to preserve them but memory... ...and the soul after separating from the body still carries
12 /
information which it had examined and experienced together with the body using or perhaps even driven by all human or even animal senses?... ...spirit soul body god...ho ho ho... ...it doesn’t matter where memory resides – it is somewhere...some scientists say it is somewhere in the brain, others that it is in body cells, it is unclear where exactly it stays there and it is highly probable that it is also kept and preserved in the immaterial world through the soul and perhaps in other storage systems of timelessness... ...his Majesty Everything is simply everywhere and in everything... ...let’s leave gods to themselves and let’s return to the catalogue and the effort to write a text to accompany the exhibition catalogue which would try to speak meaningfully about the author, his thinking and background and perhaps offer a glimpse of the birth of the paintings, of what they are about, their form, how they got this form and where and how they originated... ...visual arts as a whole, and therefore even paintings, have the unbeatable ability to record information in the threedimensional world and allow it to be read and felt across millennia... even tens of millenia...painting is “the” invention of recording technology... ...you may be moved by other human objects which have been preserved, but the humanness of paintings and some statues will surpass everything else over the millennia... ...I don’t know and I have never read anywhere what the paintings gods made were like, I have sometimes read about the gods’ architecture, their plans and ways of construction, about their mathematics, medicine, knowledge of stars and planets...perhaps only people can paint and gods can’t?...since we are directed by the soul in everything we do?...and the soul is directed by its director – the chief engineer?, who created the laws of everything, all those laws responsible for the perfect functioning of the system...laws which people only describe without understanding their true substance...in the meantime, scientists dig into matter, cut it hoping to find the smallest particle...every time they cut a ball more and more little balls appear...they search for the answer in the last particle...perhaps they will be successful and find
it...I wonder what it will reveal to them... ...all religions view the system in a way more or less similar, regardless of their size and place and all are created from one template...some seem to be complex and they actually are, but it is only a colourful wrap, their core as well as their verbal expression or the description of the core are similar... ...so is it this we should believe?...believe the ball cutters or hell lovers?....I really don’t know... ...both parties are beautifully interspersed with and infamous for their frequent lying, which they claim to be the truth...one of the greatest oddities of today is the Vatican state...an industrial, commercial, powerful, immensely rich and influential complex of the “Octopus” type with faith in the Lord Jesus Christ...an everyday well-paid government job for creating masses – the magical rite of sacrifice, of an Asian pagan-mystical nature...a magical rite to honour the God of love who likes blood and the smoke rising from sacrificed bodies...obviously, real sacrifice is regularly offered in wars and in atrocious numbers yet with the appropriate anointment of the cannons and bombs...and who knows in what other manner it is offered as long as it is done often and on a regular basis... ...spirit soul body god... ho ho ho... ...I got carried away by my projections way too much... ...I created the first painting, in which I started looking for a river space or a water area with boats, three years ago and exhibited it in Jihlava, it is called The Red River and it was created by accident; when I wanted to apply the underpainting it started to run and it ran down so beautifully that I let it dry and went to do something else... the next day, among the solid “icicles” of paint, I discovered a possibility for searching, painting through and deepening the space and so I tried it and it was fun, but I did not continue with another similar one and stuck to this single experiment... ...last year, sometime in August or September, I wanted to try a large package of blue printing ink Pepa Herčík had given me when winding down his and his father’s printing workshop before moving to the forest near Kokořín on the glaze of two finished and long ago exhibited paintings, which I found boring and felt that I had rushed them and exhibited them unfinished...I made the glaze by adding
/ 13
brown and green and stared to apply it on the blue drawing...fortunately, something I did not want to happen happened, the drawing started to disappear beneath the glaze which would cover up too much...there was no other choice but to continue with the brush in my hand and to alter and add...the unclarity beneath the glaze added some mystery...on the following day, almost nothing could be seen and so I added more and used more blue and I also added runny paint to the canvas space...I let the painting stand upside down for some time and left...the resultant effect on turning the canvas right side up reminded me of the Drakensberg mountains as well as my painting of 1991 “The Background”...well, and that day using a very thin long-haired brush I started to add paint to the mountains looking for space, the water surface and boats and it turned out to be a nice past-time at the end of the summer...but I could not resist and so I started painting one more and then another one and, as it happens, it took me more than a whole year...during this slow work on my paintings I also had a part of the house reconstructed for a studio with overhead light and I renewed the shed for the car attached to the wall which had collapsed under snow a couple of years ago...and as it usually happens – construction is a tough matter – my work on the paintings slowed down, even though it went on in leaps throughout the winter and summer despite the building works...I started to look round a bit for a new trail and with some paintings I picked up the theme of twigs and branches and perhaps I would use a wild rose log as my model or paint some branches and put some real ones near the painted ones creating an interesting illusion...in the last days, I tried to use the twigs as such to build the painting composition...again returning to the past a little – the 80’s and Other Civilisation...this time not using polymer clay but twigs and branches from trees cut down in the garden, mostly apple, sour cherry and pear trees and I tried to give them a new animal life...in the compositions there appear weird bugs, animals, human figures reminding me of shaman figures from the oldest rock art, sun symbols and some strange symbols as well as symbols of letters which originated seemingly by itself with the letters growing out of crooked twigs all by themselves, I am not searching for a meaning and
I did not attempt to create meaningful words, they evoke Arabic or Hebrew writing, Azbuka and in some parts the Latin letters and Bukvas – the text written in beech twigs by ancient Slavs and their so called rune writing, that is, the oldest writing of the whole civilization from which all other scripts and their pronounced sounds developed, at least that is written by scientists dealing with our roots and ancient Slavic scripts which, surprisingly, can be found abundantly in all parts of the world...Antonín Horák describes the same in his book and I am strongly inclined to believe him – it makes sense...and then suddenly it makes sense when we realize how the Anglo-Saxons and their minions dislike it and how they want to remove Slavic history into oblivion and often succeed...almost nothing is taught about it in their schools...in contrast to our compulsory European history packed with the assassins of English, French, Spanish or German kings or their pseudo-revolutions – that is, the so-called world history of one extended family of the highest aristocracy... ...but ultimately, it is apparent today and becoming even more and more apparent that it will be us, Slavs, who worship this land, this ancient territory of all the Slavs, who like them and are aware of their amazing culture and renown and who will celebrate the successful return to the real and currently purposely withheld history of humankind...the information people share is exceptional despite all the concealing, refusals and efforts to manipulate everything but especially the history, our stories of the present and past, and the truth will be displayed in full light...and if it won’t, well, it won’t – I shrug sadly...still, the truth is going to win even if someone is trying to contaminate it with little hearts and lies... ...well, that was just another small Slavic digression in the mind of the author of paintings he decided to call Blues, while watching football; Chelsea was playing and he realized that they are called the Blues because of their team kit colour...even the monumental paintings have a blue kit and hence the title...haha...maybe Abramovich could display them in the arena or just buy them all and decorate his office or yacht with them... …the layering of the horizon and many perspective vanishing points, views through, repeating water areas,
islands and boats, swarming figures, repetitions of everything in various tonalities at first reminded me of a Baroque fugue…fugue and blues…blues it is because of the colour and maybe because of the mood…the exhibition title is derived from the dominant colour, football, feelings accompanying the work and wood… repeating even single-word mantras in my head while painting is a fancy and a working tool of mine, they create some kind of a sheath or add a field of drive and direction and also a goal for the cycle and keep me calm even when facing slowness or speed or even futility… …one of the paintings was inspired by a skyscraper in Dubai – I let it stand in the middle like a pillar and around it, in the colour of the night, boats are sailing and waters are flowing and at the bottom two-legged creatures are walking… …I called the next one Three Rivers and in the main three strips above each other spaces and fine details merge… another one is romantic and yet another is a bit wild… I was fascinated by fine detail when working, I played with it and often allowed it to give meaning to the paintings, even though often visible only from up close…I strived for a bit of a counter-current and using a small brush… oftentimes the process was really slow, day by day, step by step… …the contents of paintings can definitely be read in various ways and certainly a better one could be found than this simple authorial attempt at words, which might hopefully give a person willing to take a look and read a slight insight… …naturally, the author himself is writing the text and in doing so he taps on various keyboards and gets tangled up in various melodies… …dear reader, let me thank you sincerely for your patience and I hope I have shared at least some of the substantial information about my work and thoughts accompanying it and I wish you from the bottom of my heart that your days may be bright, good and beautiful and your nights calm and filled with gentle dreams… ...martin mainer 3. 12. 2014
14 /
Bílé ostrovy / White Islands / olej / plátno / 200 X 230 / 2014
16 /
Lodฤ a ostrovy / Ships and Islands / akryl / olej / plรกtno / 180 X 230 / 2013
/ 17
18 /
Sever / North / olej / plรกtno / 200 X 250 / 2014
22 /
Věže / Towers / olej / plátno / 200 x 250 / 2013
/ 23
24 /
Noc / Night / olej / plรกtno / 200 X 250 / 2014
28 /
Tři řeky / Three Rivers / olej / plátno / 200 X 250 / 2014
/ 29
30 /
Nahoล e a dole / Up and Down / olej / plรกtno / 200 X 250 / 2014
/ 33
Zimní vody / Winter Waters / olej / plátno / 200 X 250 / 2014
34 /
Dar života / Gift of Live / akryl, olej / plátno / 200 X 200 / 2013
/ 35
36 /
Blues / Blues / olej / plรกtno / 200 X 240 / 2014
/ 37
Kolem a kolem / Around and Around / olej / plรกtno / 200 X 250 / 2014
40 /
Konstrukce s vařenými boby / Construction with boiled Bean / akryl, olej / dřevo / 180 X 230 / 2013–2014
42 /
Jรก tu Ty tam / I am here, You are there / dล evo / plรกtno / 200 X 220 X 20 / 2014
/ 43
44 /
Dopis / Letter / dล evo / plรกtno / 200 X 220 X 30 / 2014
/ 47
Větve – Duše – Obrazy / Branches – Souls – Pictures / komb. technika / plátno / 200 X 220 X 35 / 2014
48 /
Montenegro / akryl / plรกtno / 35 X 35 / 2014
/ 49
/ 51
Úsvit / Dawn / olej / plátno / 100 x 100 / 2013–14
52 /
Tanec šípku / The Dance of Rosehip / akryl, olej / plátno / 180 X 230 / 2013–2014
MARTIN MAINER
54 /
Narozen 1959 v Ostravě. Od narození žiji s rodinou v Havířově, kde navštěvuji základní školu a gymnázium. Od roku 1978 do 1981 studuji na VŠUP obor textilní výtvarnictví, kde se věnuji malbě a kresbě, a přestupuji na AVU, kde 1985 diplomuji. Již za studií vystavuji a zapojuji se do veřejného výtvarného života. Od roku 1990 na volné noze, předtím restaurování kostela Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně a tvorba figurín z železného pletiva pro oděvní výstavy. 1990 1991 1993 1995 1998 2002 2005 2010 2011 2012
dcera Marie vybrán na prestižní výstavu Wanderlieder ve Stedelijk Museu v Amsterodamu cena J. Chaloupeckého dcera Karolína začínám učit na FaVU VUT v Brně – vedu malířský ateliér – malba 2 docentura jmenován řádným profesorem svatba s Ninou ukončení výuky na FaVU VUT v Brně vedoucí ateliéru Malba 4 na AVU v Praze
Společné výstavy 1984–86
Konfrontace Praha, Kladno
1988
Malířství generace 80. let, Palác mládeže, Moskva
1990
Česká introspektiva, Int. Monatery Fund, Washington DC Polymorfie, Martin Gropius Bau, Berlin
1991
Příspěvek ke štěstí, Galerie der Künstler, Mnichov, Sedm malířů, Art academie, Brusel
1991–92 1994
Wanderlieder, Stedelijk Museum Amsterodam Celebrate Pratur, Galerie World Finance Centrum, New York Open haus – Sausalito, Ca
1995 1995–97
Der Riss im Raum, Martin Gropius Bau, Berlin a Warsava Po sametové revoluci, Helsinky Art Museum, Finsko Beyond believe, Chicago Museum of Contemporary Art, Alen Memorial Art Museum, Oberlin College, Institut of Cont. Art, Philadelfia, Joslyn Art Museum, Omaha, Nebraska
1997
Nositelé Ceny J. Chalupeckého, Praha, Budapešť, Waršava
1999
Nositelé Ceny J. Chalupeckého, Bukurešť, Moskva, Kyjev
2001 2006
New Connection, World Finance Center, New York
2009
Galerie Waňkovka, Brno, 80. léta
2014
Nová galerie, START
Amor Vincit Omnia, Galerie im Palais am Festungsgraben, Berlin - mitte Nositelé ceny J. Chalupeckého, Drážďany
Samostatné výstavy 1988
Klub Delta, Praha
1990
Galerie u Divého Muže, Praha
1992
Galerie MXM, Praha
1993
OG Cheb Kulturzentrum Binz 39, Scuol, Švýcarsko Dům Umění, Ostrava
1994
Galerie MXM, Praha Cena J. Chaloupeckého, Galerie V. Špály, Praha
1996
Do Indie Západní cestou, Galerie Nová Síň, Praha
/ 55
1997
Galerie Zelená Žába, České Budějovice
1998
Vánoce, Galerie Behemot, Praha
1999
Vlek lesa lesů, Galerie Rudolfinum, Praha
2000 2002 2003
Let lesa, Černý pavouk, Ostrava
2007
Klid tká klid, Galerie Mánes Prag meets Leipzig (s Haroldem Hoffmannem), Galerie Schlien & friends
2009 2010
Hle, ttt, Galerie města Trutnova
2011
Vize pro tebe, Wanieck Gallery, Brno Márnice 11. 9. 2011, Tismice
2012
Mainer (Křoví), OGJ, Jihlava Vize pro tebe, Plazmy pro týnec, Zámek Letovice, Letovice Sama Doma (s Karolína Mainerová) , Galerie FotoGrafic, Praha
2013
Slovanská epopej 2012–2013, Vize pro Tebe, Sama doma, Galerie Václava Špály
Vlek lesa lesů, Moskva – galerie Českého kulturního centra, výstava na setkání Evropských kosmonautů u příležitosti prvního internacionálního letu do vesmíru Remek – Gubarev Světla čar, Galerie Pecka, Praha
Galerie kritiků (s Nina Hedwic), Kalendář
56 /
Výstava / Exhibition 8. 1. – 7. 2. 2015 Katalog / Catalog 2015 © Martin Mainer: Blues Woods Text: Martin Mainer / www.mainer.cz Korektura: Ing. Vladimíra Krejčíková
Překlad / Translation: Helena Pecháčková
Fotografie / Photographs: Martin Polák, Marcel Rozhoň, Lukáš Erba
Grafická úprava a DPT / Layout and DTP: Patrik Svoboda / www.visualperfect.eu Tisk / Print: Jiskra
Tisk katalogu proběhl díky vřelé podpoře hlavního sponzora, firmy Mondi – Uncoated Fine Paper Czech Republic, s. r. o. The catalogue has been printed with the kind support of our main sponsor Mondi – Uncoated Fine Paper Czech Republic, s. r. o. Nová galerie Balbínova 26 120 00 Praha 2 Czech Republic www.novagalerie.cz ISBN 978-80-260-7455-7