časopis Krasec č.13 by Helena Kujanová

číslo 13 zima 2009-10

JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

DOPORUČENÁ CENA 25 Kč

Portrét JAN KVĚT

Odjinud KLIMA V ARKTIDĚ

Příloha ZELENÁ STŘECHA

Téma: BOJ O KLIMA

PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC

CALLA

370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: calla@calla.cz, web: http://www.calla.cz Poradna: Po 10–14 h. (především energetika, Edvard Sequens, edvard.sequens@calla.cz), St 13–16 h. (především procesně-právní poradenství, Pavla Matějková, pavla.matejkova@calla.cz) Čt 14–17 h. (před. ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin, Jiří Řehounek, rehounekj@seznam.cz). Databáze instalací OZE na www.zdrojeenergie.cz.

CEGV CASSIOPEIA

370 11 České Budějovice, Jizerská 4, Tel.: 385 520 951, web: http://www.cegv-cassiopeia.cz Poradna: Út a Čt 10–12 h. Environmentální výchova dětí a mládeže, specializované poradenství pro pedagogické pracovníky k EVVO, budování školních přírodních zahrad.

ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU

379 01 Třeboň, Jateční 311 (Matouš Šimek – tel. 775 114 505, msimek@vydry.org, Marie Kameníková – tel. 739 233 081; web: http://www.vydry.org) Poradna: St a Čt 14–18 h. Průběžně konzultace v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (Marie Pacovská 775 364 625, mpacovska@vydry.org)

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS

390 01 Tábor, Převrátilská 330, Tel: 381 253 904, 545 575 229, e-mail: poradna@eps.cz, web: http://www.eps.cz Provoz poradny EPS v Táboře až do odvolání ukončen. S dotazy se můžete obracet na poradnu EPS v Brně – Markéta Višinková, tel: 545 575 229 (Po 13 – 18h., St 9 – 13 h., Pá 9 – 12h.) V Táboře pouze knihovna: Út a St 10 – 15 h.

Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.

MĚSÍC

VE DNE

Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna www.mesicvedne.cz

EKOCENTRUM – ELEKTRÁRNA KRÁLOVSKÉHO MĚSTA PÍSKU

397 01 Písek, V Podskalí čp. 2537, Tel. 777 061 224, 608 718 873, e-mail: marek.andel@quick.cz, web: http://www.elektrarna.info Poradna: Út a St 9 – 11 h. Poradenství v oblasti obnovitelných zdrojů energií, EVVO dětí a mládeže, spolupráce se školami formou exkurzí a seminářů.

EKOWATT

370 01 České Budějovice, Žižkova 1 (budova PVT) Tel.: 389 608 211, web: http://www.ekowatt.cz, www.energetika.cz Energetická poradna: Po a St 13 – 17 h. (tým odborných energetických poradců, kteří mají akreditaci České energetické agentury)

FLORIANUS

377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: 384 382 511, 774 690 755, e-mail: environment.florianus@seznam.cz, web: http://www.florianus.cz Poradna: Út 14–18 h., Čt 14–18 h. (Martin Charvát – specializace na oblast přírodních zahrad)

JIHOČESKÉ MATKY

370 01 České Budějovice, Nová 12 Tel.: 387 312 650, e-mail: jihoceske.matky@ecn.cz, web: http://www.jihoceskematky.cz Poradna: St 10–16 h., metodická pomoc při účasti ve správních řízeních, při zapojování veřejnosti do procesů EIA, při zakládání občanských sdružení.

OCHRANA FAUNY ČR

259 01 Votice, Zámecká ul. 390 03 Tábor, Žižkova 250 Tel.: 317 813 178, e-mail: info@ochranafauny.cz, web: http://www.ochranafauny.cz Poradna: Po – Pá 8-16 hod. (konzultace týkající se problematiky ochrany životního prostředí a metodická pomoc v oblasti ekologické výchovy a osvěty)

ZO ČSOP ŠÍPEK

381 01 Český Krumlov, Třída Míru 144 Tel.: 380 727 733, 720 296 336, 721 179 755, e-mail: sipek@roklinka.cz, web: www.sipek.roklinka.cz Poradna: Po 13 - 16 hod., Út + St 9 - 12 hod. a 13 - 16 hod., Čt 9 - 12 hod. (po domluvě i mimo tyto hodiny). Všeobecná ekoporadna, přírodovědně zaměřená knihovna a videotéka, fair trade obchůdek.

ROSA

370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: 387 432 030, e-mail: rosa@rosacb.cz, web: http://www.rosacb.cz Poradna: Po 13–17 hod., Út 13–17 hod., Čt 8–12 hod. (všeobecné poradenství, šetrná domácnost, ekospotřebitelství, komunitní a strategické plánování)

VYHLÍDKA

383 01 Prachatice, Rumpálova 999 Tel. 388 317 806, 724 081 117 (Vlastislav Kašpar), e-mail: eko.dripatka@centrum.cz, web: http://www.dripatka.cz Poradna: Út a Čt 16–18h., v prostorách CEV Dřípatka (všeobecné poradenství, podpora a realizace EVVO dětí)

SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI

VÁM NABÍZÍ:

OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK OTEVÍRACÍ DOBA: PO – PÁ 8,30 – 18,00 SO 8,30 – 12,00

v BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU v BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO v POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY v ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“ v VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB v BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY Bližší informace v BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS… na tel. č. 603 266 753, v VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ 387 315 856 v MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY v PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA… v SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU v VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE v KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU v KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU v EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“ v KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU

Jihočeský občasník o životním prostředí Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. V y d á v á: Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC A d r e s a r e d a k c e: KRASEC, o.s., Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice e-mail: krasec@krasec.cz O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a: Zdenka Jelenová R e d a k č n í r a d a: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Marie Pacovská, Josef Kadubec V e l k é f o t o n a o b á l c e: © Foto Marie Pacovská S a z b a, g r a f i k a a t i s k: Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov E v i d o v á n o: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE

Projekt na vydávání časopisu Krasec byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP a je spolufinancován Jihočeským krajem. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP, ani názor Jihočeského kraje. © KRASEC 2009 ISSN 1802-1441

EDITORIAL

Z OBSAHU

Milé a vážené čtenářky a čtenáři,

PORTRÉT Jan Květ: Lidstvo teprve začalo válku s mloky

KDO ZABÍJÍ ORLY?!

Str. 9

Dne 17. září 2009 byl na území Nové Olešné u Strmilova nalezen otrávený dospělý jedinec orla mořského. Po předání orla Státní veterinární správě, která zhotovila pitvu uhynulého jedince, byly v jeho žaludku a játrech zjištěny stopy karbofuranu. MARIE KAMENÍKOVÁ

GLOBÁLNÍ KRIZE JAKO (GLOBÁLNÍ) ŠANCE

Str. 16-17

„...proč se dnes vše podřizuje krátkodobým egoistickým zájmům různých lobbistů, ať to stojí, co to stojí? Řekl bych, že tito lidé v podstatě nemohou jinak a že chyba je systémová.“ RADOMIL HRADIL

6-7

Z REGIONU Jana DVOŘÁKOVÁ Cyklovýprava krajinou do historie

Edvard SEQUENS Nechceme jaderný odpad v Boleticích!

Jiří NEUDERT Péče o přírodu je nezbytnost i povinnost 10 Jiří ŘEHOUNEK Jak se žije v torzech?

PŘÍLOHA PRO RODINU Tajuplní zimní spáči Jak na zelenou střechu Makrela no limit! Výlety bez aut

I II III IV

TÉMA Matouš ŠIMEK Mění se klima v jižních Čechách?

Edvard SEQUENS Boj o klima

Jiří GUTH Proč nejsem klimatickým alarmistou

Radomil HRADIL Globální krize jako (globální) šance

16-17

ODJINUD Dopady oteplování Arktidy 18 NA NÁVŠTĚVĚ Ochrana fauny Votice

NA NÁVŠTĚVĚ VE VOTICÍCH

Str. 19

Stříbrná liška Andělka utekla pravděpodobně z farmy, našli ji zraněnou u silnice. Každé zvíře tu má originální pohnutý osud. A osudem se stala stanice zřejmě i pro Olinu Ziglerovou ZDENKA JELENOVÁ

POHLEDEM MATOUŠE ŠIMKA

Přizpůsobit se, nebo bojovat? Když je řeč na téma globální oteplování či klimatické změny, často se diskutuje o otázce, zda je lepší a smysluplnější bojovat proti příčině (a tedy snižovat emise skleníkových plynů a měnit nevhodné způsoby hospodaření v krajině, bojovat proti nadměrnému kácení lesů atd.), nebo raději prostředky věnovat na přizpůsobení se klimatickým změnám (opatření ke zmírňování povodní a such, ochrana před stoupající hladinou oceánu atd.). Buď to, nebo ono. To je podle mne omyl a nesmysl. Od několika českých klimatologů jsem slyšel, případně četl názor, že souhlasí s Václavem Klausem, že není jasné, do jaké míry změny klimatu způsobuje člověk a že se v různých částech světa projeví odlišně, a proto je skutečně třeba snažit se spíše změnám přizpůsobit (a protože člověk je šikovný a vynalézavý, tak to určitě zvládne), než

PANORAMA Tipy na webové stránky, nové knihy, recenze... 20-21 Irena KROPÁČKOVÁ Ekovánoce

snižovat emise a „ubližovat tím hospodářství“. Klimatické změny už přece běží, a i kdyby se lidstvo teď mávnutím proutku změnilo a začalo globálně vypouštět řádově méně skleníkových plynů, klima stejně bude nějakou dobu silně rozkolísané, čemuž bude třeba se přizpůsobovat. Tomu se zkrátka nevyhneme. Zároveň má ale smysl aktivně bojovat proti změnám klimatu, jinak se nám může stát, že změny a události budou tak silné, že už nezvládneme se jim přizpůsobit. V souladu s principem předběžné opatrnosti se nic nezkazí tím, když budeme omezovat prohlubování klimatických změn vypouštěním menšího množství skleníkových plynů, třebaže nevíme přesně, z kolika procent se na klimatických změnách podílí člověk. Argument, že nejsou finanční prostředky na obě strategie, neobstojí ve světle toho, kolik prostředků bylo možno (zejména v USA) investovat na boj s finanční krizí. Navíc mnohá opatření týkající se krajinného managementu pomáhají snižovat emise skleníkových plynů a zároveň účinně omezují projevy klimatických výkyvů v krajině. Takže žádné tábory „přizpůsobovačů“ a „regulátorů“ – potřebné je přeci obojí!

3 Jihočeský občasník o životním prostředí

tak už zase. Končí další rok. Rok, který mně osobně připadal nějak hodně krátký. Čas pádí, a ani nestačíme zaznamenávat, natož pak opravdu zpracovávat všechny změny... Máme málo času na sebe navzájem. Končí rok, ve kterém jsem poznala několik báječných lidí a uvědomila si znovu, že potkávání je na všech našich cestách to nejdůležitější. Končí rok, ve kterém jsem o jednoho velkého přítele přišla. Byl to“jen“ irský teriér, ale zmíním to tu třeba na připomínku skutečnosti, že nejniterněji se nás většinou dotknou události nepříliš kolosální a dějinné. Dnešní Krasec ovšem věnujeme tématu z nejglobálnějších. A je to dobře, i když se o tom, dávno před jeho vydáním, strhla debata mezi všemi, kteří obsah tohoto časopisu spoluutvářejí. Je to totiž zcela jednoznačně téma klíčové pro náš dnešní i zítřejší den – řečeno poněkud vzletně :-). Ale je to téma poněkud obtížné, pro mnohé „těžko uchopitelné“ – a vzhledem k aktuálním událostem propírané ve všech možných i nemožných médiích. Když jsem si jen tak pro inspiraci zadala sousloví „klimatické změny“ do jednoho z nejpoužívanějších internetových vyhledavačů, odpověděl (za 0,06 sekundy), nabídl odkazů „asi 198 000“. Na slova „globální oteplování“ už naskočilo odkazů 116 000. V globálnějším jazyce jsou pak samozřejmě výsledky monumentálnější: asi 9 470 000 na dotaz „global warming“ a 20 500 000 na dotaz „climate change“. No, takže abyste si o tématu udělali aspoň jakés-takés povědomí, zkuste si prolistovat řekněme prvního půl milionu stránek... Nu, chtěla jsem tímhle jen tak trochu odlehčit vše, o čem bude řeč. Vězte, že všechno už to bylo mnohokrát řečeno a prodiskutováno, oponováno a dokazováno. A stejně nemáte šanci najít opravdickou pravdu. Jenže stín obav na nás dopadá na všechny, a ať už jsme skeptičtěji nebo bojovněji naladěni, tohle téma prostě nemíjí nikoho. Pokud Vás při četbě cokoli zajímavého napadne, potěší nás, když se o to podělíte, například na webových stránkách www.krasec.cz. ZDENKA JELENOVÁ

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy od partnerských organizací 4–5

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Krasec na Ekofilmu Pokud jste zavítali do kina Kotva na některý z dokumentů letošního Ekofilmu, mohli jste v předsálí navštívit „terénní“ ekoporadenský stánek Krasce, akci v rámci projektu Pod korunou stromů (viz samostatný článek). Celé čtyři dny, vždy během odpoledního promítání pro veřejnost, ekoporadci a zaměstnanci Českého nadačního fondu pro vydru odpovídali na konkrétní dotazy návštěvníků a propagovali činnost Krasce. Nejčastěji padaly dotazy z oblasti biologie a ekologie živočichů, náhrad škod způsobených chráněnými živočichy, legislativy, ekovýchovy a odpadů. Ekoporadci se nevyhnuli ani složitým tématům jako je kůrovec na Šumavě nebo adekvátnost užívání pojmu „environmentální“. Kdo nestihl zeptat se během Ekofilmu, má tuto možnost stále otevřenou na www.krasec.cz/krasec/poradna. SOŇA FRANCOVÁ, ČNF pro vydru

korunou Pod korunou stromůstromů VÁCLAVA KAMENÁ, krasec@krasec.cz V květnu letošního roku občanské sdružení Krasec zahájilo projekt „Pod korunou stromů – Podpora environmentálních poradenských a výchovných center Jihočeského kraje“. Na projektu se partnersky podílí Calla, Cassiopeia, ČNF pro vydru a Rosa. Spolupracují také Ekocentrum – Elektrárna královského města Písku, Ekologický právní servis, EkoWATT, Flo-

Krasec: Za motýly do Mojského les. Foto Rosa

rianus – přírodní zahrada, Jihočeské matky, Vespolek, Ochrana fauny, Regio Písek, Vyhlídka a Šípek. Hlavním cílem je podpořit činnost, rozvoj a vzájemnou spolupráci neziskových organizací v kraji, které se zabývají environmentální výchovou a ekologickým poradenstvím. Součástí projektu jsou výukové programy od mateřinek až po střední školy, poradenství v poradnách i na webu, přednášky a diskuse. Uskuteční se exkurze, vycházky a s poradenstvím se setkáte na akcích Hobby, Země Živitelka a Ekofilm. Celý projekt je tématicky rozdělen do dvou let. První rok je zaměřen na ochranu klimatu a vodu, druhý rok na stromy. A co se již v rámci projektu uskutečnilo? Například přírodovědná vycházka „Za motýly do Mojského lesa“ s ukázkou různých metod odchytu hmyzu. V září to byl Ekotrh v rámci Dne bez aut, Zelený čtvrtek na téma „Jak vzniká papír“, Kroužkování ptáků na tankodromu – přírodovědná vycházka na bývalý tankodrom u sídliště Máj.

Jihočeský občasník o životním prostředí

Přírodovědné vycházky

Na konci září seminář „Globální změna klimatu – fikce a fakta“ o měnícím se klimatu a do-

Díky podpoře Magistrátu města České Budějovice uskutečnily společnost Rosa a sdružení Calla sérii přírodovědných vycházek – tu do Branišovského lesa vedli ornitolog Petr Veselý (PřF JU) a entomolog Jiří Řehounek (Calla) a byla zaměřená především na poznávání ptáků podle hlasu, ukázku odchytu a kroužkování. Druhou vycházku „Za motýly do Mojského lesa“ vedli entomologové Zdeněk Hanč (Správa CHKO Blanský les) a Jiří Řehounek. Výpravu za netopýry pokazil přívalový déšť, proto se změnila v hodinovou improvizovanou přednášku na autobusové zastávce. Náhradní termín již vyšel a akci jsme zapojili také do Evropské noci pro netopýry. Navíc jsme uspořádali Kroužkování ptáků na tankodromu, které vedl ornitolog Petr Veselý (PřF JU). Za skvělou organizaci je třeba poděkovat především Jiřímu Řehounkovi. Fotografie naleznete na www.krasec.cz v sekci fotogalerie.

padech, které lze očekávat nejen na přírodu, ale i zemědělce, v říjnu se konal seminář „Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukci budov“, ekoporadna v rámci Ekofilmu a také beseda „Kam se poděli denní motýly“. Projekt je realizován za podpory SFŽP, MŽP a Jihočeského kraje.

JOSEF KADUBEC, Rosa

Z vycházky „Do Branišovského lesa“. Foto Rosa

Autorka je pracovnicí o.s. Krasec.

novinky z Krasce Další novinky z Krasce JAROSLAVA PUPÍKOVÁ, pupikova@krasec.cz Krasec v roce 2009 uskutečnil projekt „Rozvoj environmentálního poradenství v jižních Čechách“, který byl podpořen grantem MŽP. Hlavním cílem projektu je zajistit další rozvoj a zvyšování kvality sítě environmentálních center Krasec. V rámci projektu byla uskutečněna řada akcí – výstava členských organizací „Krasec žije“ v Českých Budějovicích, vzdělávací Foto Krasec seminář pro poradce, dva semináře pro veřejnost, prezentace na veřejných akcích typu Den Země, Den OZE, Evropský den bez aut. Poradci odpovídali na písemné dotazy, v rámci internetové poradny i v tiskovině 14 dní, vyšly dva nabídkové katalogy a 12. číslo časopisu Krasec. Den Země – 22. dubna – oslavili členové ČNF pro vydru na vycházce s dětmi po stezce plné úkolů. Účastníci 4. ročníku Dne pro obnovitelné zdroje energie navštívili řadu tematických akcí. Seminář „Fotovoltaická elektrárna v rodinném domku“ uspořádal EkoWATT, seminář „Decentralizace energetiky aneb Šlo by to i jinak?“ zase Jihočeské matky. Evropský den bez aut v Českých Budějovicích byl zorganizován magistrátem a CEGV Cassiopeia. Děti ze škol se mohly zapojit do Odpadové olympiády s netradičními disciplínami. Letošní obnovenou akcí byl Ekotrh. Seminář k dotačnímu programu „Zelená úsporám“ zaměřený na vzdělávání ekoporadců, připravily Calla a EkoWATT. Na semináři o prospěšnosti včel v přírodě v píseckém Prácheňském muzeu měli účastníci možnost vidět praktickou ukázku života včelího společenství ve skleněném úlu. Seminář připravilo Ekocentrum-Elektrárna královského města Písku. Autorka je pracovnicí o.s. Krasec.

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC

Ekotrh ekotrh v Českých Budějovicích Josef KADUBEC, kadubec@rosacb.cz

Cassiopeia a přírodní zahrady Od června jsme se zapojili do českorakouského projektu „Přírodní zahrady bez hranic – Nový prostor pro lidi, přírodu

Na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. se 22. září uskutečnil Ekotrh v rámci Evropského dne bez aut. Cílem ekotrhů je propagovat výrobky šetrné k životnímu prostředí, představit organizace a firmy, které se ekologickým tématům věnují, a informovat návštěvníky o možnostech individuálního omezování negativních dopadů na životní prostředí. Na Ekotrhu mohli návštěvníci získat informace od některé z ekoporaden sítě Krasec: o domácí ekologii, šetrných plenách a přírodních zahradách podávala informace Rosa, energetické otázky zodpovídala Calla a o ochraně přírody nebo náhradách škod způsobených chráněnými živočichy měl co říci Český nadační fond pro vydru. Představili se tu také Energy Centre České Budějovice, Konopa, Arnika a Hnutí Duha. Nebyl by to Ekotrh, kdyby na něm chyběla možnost nakoupit místní výrobky a potraviny (včetně bio). Své výpěstky a ochutnávky přivezla rodinná farma Mlýnec, biopotraviny a další nabídku představily budějovické obchody Slunečnice a BioObchod, nejen konopné speciality sdružení Konopa. Nejrůznější včelí produkty byly v nabídce Apicentra vzdělávání Václava Jakše. Zahrádkáři si mohli přijít na své u stánku Trvalkové školky Florianus nebo farmy Mlýnec, kde našli širokou nabídku sazenic. Řemeslné a rukodělné výrobky nabídlo rodinné centrum Ledňáček z Ledenic a další jednotlivci. Rodičům těch nejmenších neunikl stánek obchodu Babyšátky, prezentující ekologicky šetrné dětské pleny. Při Evropském dnu bez aut se představila řada organizací, probíhaly soutěže pro děti i celé školní třídy. Akci zajišťovalo CEGV Cassiopeia společně s Magistrátem města České Budějovice. Na soutěžní dopoledne navázal odpolední kulturní program, byly promítány filmy s ekologickou tématikou a vystoupily kapely Epy de Mye, JazZÍKAspol a JAM4U. Ekotrh 2009 organizovala Rosa v rámci projektu „Pod korunou stromů“ za finanční podpory SFŽP a MŽP. Autor pracuje v ekoporadně Rosa.

i cestovní ruch na dosah.“ V projektu spolupracují partneři z krajů Vysočina, Jihomoravský, Jihočeský a z Dolnlího Rakouska. Projekt má mimo jiné zmapovat síť soukromých a školních přírodních zahrad, nabídnout poradenství a podpořit jejich rozvoj. Majitelé mohou usilovat o plaketu „přírodní zahrada“ nebo „ukázková přírodní zahrada“ (ta musí být zpřístupněna pro veřejnost). V zapojených regionech bude podpořen tzv. „zahradní turismus“. Více na www.prirodnizahrada.eu. MONIKA PÝCHOVÁ, Casssiopeia

Jihočeské dny EVVO Český nadační fond pro vydru uspořádal v listopadu v rámci projektu „Pod korunou stromů“ Jihočeské dny EVVO. Připraveny byly odborné semináře Voda v krajině a Rybožraví predátoři, panelová diskuze na kontroverzní téma „Stromy a hmyz na Šumavě – souboj nebo soužití?“, výstava Prima klima a konference Podzimní dny EVVO, která nabídla inspiraci pedagogům. MARIE PACOVSKÁ, ČNF pro vydru

Decentralizace energetiky šlobyby i jinak aneb Šlo to ito jinak? MONIKA WITTINGEROVÁ, monika.wittingerova@centrum.cz Sdružení Jihočeské matky uspořádalo v červnu v Mydlovarech seminář na téma moderní trendy v energetice. Byla zde představena studie „Decentralizace energetiky – jak lze dospět k trvale udržitelné energetice“ Dalibora Stráského a projekt energeticky soběstačné obce Kněžice firmy Skanska. Účastníci semináře také navštívili solární elektrárnu v Dívčicích.

Dalibor Stráský při přednášce. Foto autorka

Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky.

Další Zelené čtvrtky Na zářijové besedě „Jak vzniká papír“ s Josefem Polívkou se návštěvníci mohli dozvědět o technologii vzniku papíru a jeho recyklaci. Hostem říjnového zeleného čtvrtku byl Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který svérázným způsobem přednášel na téma „Kam se poděli denní motýli?“, neboli proč denní motýli v české krajině postupně vymírají. Listopadové téma „Zdravé domy pro zdravé lidi“ připravila Gabriela Strnadová z Krajského úřadu Jihočeského kraje a prosincový zelený čtvrtek Jarky Lamačové byl tak trochu z daleka – o rozvojové pomoci. Na leden 2010 se připravuje kontroverzní téma lyžařského areálu na Smrčině v NPŠ. Zelené čtvrtky pořádají Rosa a Calla v galerii Měsíc ve dne (Nová ul. 3, Č. Budějovice). V roce 2009 byly podpořeny z prostředků Magistrátu města Č. Budějovice, NROS, Národní sítě EVVO (MŽP a MŠMT ) a v rámci projektu „Pod korunou stromů“ financovaného SFŽP a MŽP. JOSEF KADUBEC, Rosa

5 Jihočeský občasník o životním prostředí

Důvodem semináře byla pokračující diskuse o budoucnosti naší energetické politiky. Zatím to bohužel vypadá, že se bude ubírat po vyjetých kolejích – podpora klasických centralizovaných zdrojů a zároveň minimální důraz na úspory, na využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být aktualizovaná státní energetická koncepce (SEK), kterou vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem SEK je vytvořit podmínky pro to, aby se do roku 2050 energetika stala nízkoemisní, bezpečnou, s trvale přebytkovou bilancí. MPO mj. navrhuje prolomení limitů těžby hnědého uhlí, podporu výstavby nových jaderných reaktorů, těžbu uranu na nových ložiscích a výstavbu závodu na zpracování uranového koncentrátu. Návrh sice reflektuje moderní trendy v energetice (např. inteligentní sítě, zvyšování energetické efektivity), vypadá to ale, že zůstanou pouze ve stádiu vizí či realizace v malém měřítku. Ambiciózní návrhy SEK (např. zajistit do roku 2020 vybavení až 80 % odběrných předávacích míst inteligentními měřicími systémy) budou vyžadovat masivní investice. Ty však mohou spolykat plánované konkrétní návrhy projektů centralizovaných zařízení. Cesta k moderní energetice založené na menších, decentralizovaných zdrojích je složitá, bude vyžadovat kromě technických také společenské změny a změnu myšlení. Budeme se místo toho „pyšnit“ novými jadernými elektrárnami, uranovými doly a závodem na přepracování uranu?

Souboj nebo soužití v NPŠ? Foto Zdenka Jelenová

PORTRÉT

Jan KVĚT:

Lidstvo Lidstvo teprve začalo začalo svousvou válku válkuss mloky mloky

Foto autorka

Jakoby samotné jméno předurčilo jeho zájem o botaniku. RNDr. Jan Květ, CSc., přáteli zvaný „Hony“, je pracovníkem Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR a PřF Jihočeské univerzity na katedře biologie ekosystémů. Narodil se 26. srpna 1933 v Praze v rodině významného českého historika umění Jana Květa, od roku 1973 žije a pracuje v Třeboni, má dvě dcery a čtyři vnoučata. V říjnu 2008 mu jihokorejský ministr životního prostředí Maanee Lee předal v Changwonu mezinárodní ocenění „Recognition of Excellence“ – Cenu Ramsarské úmluvy za mimořádný celoživotní přínos pro mokřady.

Marie PACOVSKÁ, mpacovska@vydry.org Hony, jak se Vám daří v poslední době? Díky Bohu si nemohu stěžovat. 28. října jsem si kromě 91. výročí naší samostatnosti připomněl, že uplynulo 9 let od mé úspěšné srdeční operace, kterou vykonali zázrační lékaři v kardiocentru českobudějovické nemocnice. Prodloužili mi tak život a jsem jim za to nesmírně vděčný.

překrývají vlivy hydrosféry, geosféry a atmosféry a pro jednotlivé typy mokřadů se poměrně dobře dají vymezit hlavní řídící faktory. Jsou jiné pro říční nivu, přímořské mokřady, jezerní a rybniční pobřeží, rašeliniště. Tato rozmanitost prostředí a z ní vyplývající biologická rozmanitost mě fascinují, stejně jako jednotlivé funkce mokřadní vegetace: hydrologická, klimatotvorná, produkční, a další. Pro krásné zážitky z přírody si cením relativní přirozenosti mnoha mokřadů a toho, že se v některých z nich mohu cítit trochu jako v divočině, i když daný mokřad je vzdálen od nejbližších lidských sídel třeba jen pár stovek metrů. Ale imponují mi i člověkem řízené mokřady jako jsou rýžoviště, rybníky a jiné akvakultury, anebo umělé mokřady sloužící k očistě odpadních nebo jinak zatížených vod. Máte široký všeobecný přehled, umíte několik světových jazyků, jste oceňován za svou práci u nás i v zahraničí, jak je možné, že jste

Jihočeský občasník o životním prostředí

6 Jihokorejský ministr Lee předává Recognition of Excellence Janu Květovi, říjen 2008. Foto archiv

Jak jste se vůbec dostal k tomu, co dnes děláte? V letech 1951-56 jsem studoval botaniku se specializací na fyziologii a anatomii rostlin na pražské Universitě Karlově, a má diplomka byla mokřadní: týkala se stimulace růstu rostlin a řas výluhy z rašeliny. Uvědoměle jsem se ke studiu mokřadů přiklonil v době mezinárodního biologického programu (IBP) v letech 1965-74. Pod odborným vedením paní RNDr. Dagmar Dykyjové, mojí bývalé univerzitní učitelky, a zesnulého RNDr. Slavomila Hejného, ředitele Botanického ústavu, jsme se tehdy v Brně zabývali nejprve rákosem a orobinci, a pak i další mokřadní vegetací. A někdy kolem r. 1971 se prosadil komplexní výzkum rybničních pobřežních ekosystémů, či přesněji ekotonů, na jižní Moravě, a souběžně také na Třeboňsku a jinde v jižních Čechách, pod přímým vedením paní doktorky Dykyjové. Srovnávali jsme tedy strukturu a funkce obdobných ekosystémů ve dvou klimaticky, pedochemicky a hydrochemicky odlišných oblastech. Získané poznatky shrnuje monografie o rybničních pobřežních ekosystémech, již jsme si v r. 1978 troufli vydat v západoněmeckém nakladatelství Springer-Verlag.

zůstal tak skromný? Hraje v tom nějakou roli Vaše víra? Obávám se, že nejsem tak vzorně skromný, jak si mnohdy lidé o mně myslí. Musím občas přemáhat pokušení hodnotit se v příliš dobrém světle. A máte pravdu, pomáhá mi mé křesťanské přesvědčení, že hlavním posláním člověka je sloužit Bohu skrze službu svým bližním, ochranu Božího stvoření i cenných lidských hodnot. Ale má víra mě učí i to, že přitom nemám překračovat své možnosti zdravotní, časové a jiné, vlastně také v zájmu svých bližních, zejména těch nejbližších, tj. rodiny. Najít zdravou rovnováhu mezi pracovními a rodinnými povinnostmi pro mne nebylo lehké a je nesnadné dodnes. Loni Vám bylo uděleno Uznání za vynikající přínos ochraně mokřadů, co to pro Vás znamenalo? Nezbývá mi, než odpovědět tím, co jsem řekl při přijetí vyznamenání v korejském Changwonu: Považuji je za uznání nejen mně, ale celé obci českých „mokřadníků“ působících ve výzkumu a ochraně nejrůznějších typů přirozených i člověkem řízených mokřadů. Vždyť již v době IBP v 70. letech minulého století jsme spolu s kolegy z Polska a Rumunska stáli u zrodu mezinárodní spolupráce v ekologii mokřadů! O to bylo bolestnější, že komunistické Československo až do r.1988 přes naši snahu odmítalo přistoupit k Ramsarské úmluvě. Až rok 1989 přinesl změnu; teď jsme zemí, jež má na svoji rozlohu poměrně dost „Ramsarských“ mokřadů mezinárodního významu – dvanáct z celkového počtu 1869 na celém světě. Co se Vám osobně při vaší práci nejvíce povedlo, co naopak

Zasvětil jste celý život mokřadům, co Vás na nich tolik fascinuje? Mokřady jsou ekosystémy, v nichž se zřetelně a poměrně dost „čitelně“

považujete za neúspěch? Za úspěšnou považuji především svoji spolupráci při vzniku zákona

PORTRÉT č. 114/92 Sb. na ochranu přírody a krajiny v České národní radě, kde jsem poslancoval v letech 1990-92. Spolupracoval jsem i na jiných zákonech týkajících se životního prostředí, třeba na zákonu o hodnocení vlivu lidských činností na životní prostředí (EIA). Ve vědecké oblasti jsem měl radost z každé své vyšlé publikace, zejména z již zmíněné monografie o rybničních pobřežních ekosystémech a souhrnné publikace o výzkumu třeboňských mokřadů v programu UNESCO Člověk a biosféra (MAB), kde kromě mě byli redaktory Jan Jeník a předčasně zesnulá Lenka Soukupová. Neúspěchy byly také, a za ten hlavní považuji, že se mi nepodařilo včas publikovat mnoho výsledků, které jsou zaznamenány v protokolech, ale uveřejnění se už sotva dočkají. Jak se Vám pracuje na akademické půdě? Na akademické půdě, míníte-li jí vysoké školy a Akademii věd, se pohybuji po většinu svého života, již od r. 1951, a cítím se tam doma – u nás i v cizině. I v době komunistické totality jsme měli v Botanickém ústavu poměrně svobodné ovzduší. A dnes mě hlavně těší častý styk se studenty a doktorandy Jihočeské univerzity. S mnohými z těch, jimž jsem byl školitelem, jsme se stali přáteli. Je pravda, že existence mokřadů má vliv na místní klima? To je samozřejmě pravda, kterou znal již císař Karel IV. a uplatnil ve svém doporučení zakládat rybníky. Mokřady, a podobně i jiné plochy s vegetací dobře zásobenou vodou, mají významný vliv nejen na místní klima, ale na podnebí těch území, kde se hojně vyskytují. Poskytují nám neocenitelnou službu jako přírodní klimatizační zařízení svým celkovým výparem – evapotranspirací, jak to říká můj kolega Jan Pokorný. Souhlasím s ním, že úbytek mokřadů a vysoušení krajiny na velkých plochách patří mezi hlavní příčiny současného globálního oteplování. Velké množství biologů tvrdí, že Třeboňsko, proslulé vysokou druhovou rozmanitostí závislé právě na mokřadních biotopech, už není v tomto smyslu takové, jako před několika lety. Některé druhy

Co děláte ve volných chvílích, tedy pokud vůbec nějaké máte? Ale mám, a jak stárnu, je jich víc. V poslední době mě hodně těší bavit se s naším nejmladším vnoučkem narozeným loni v létě. Jinak se velmi dobře cítím při poslechu dobré hudby, návštěvách přátel, cestování za přírodními, historickými a uměleckými pamětihodnostmi. I když mé možnosti putovat za nimi na méně přístupná místa jsou dnes už omezeny artrózou.

Máte nějakou oblíbenou knihu, kterou byste doporučil nejen čtenářům Krasce? Z odborných knih je to učebnice „Ekologická syntéza“ již zesnulého belgického vědce a přítele Československa, Paula Duvigneauda, vynikajícího člověka, jehož jsem měl tu čest poznat. Ta kniha byla přeložena do češtiny a vyšla v nakladatelství Academia před více než dvaceti roky. Stále však poskytuje srozumitelnou formou zájemcům základní vědomosti o struktuře a provozu ekosystémů a částečně i o praktických aplikacích těchto vědomostí. Z beletrie doporučuji si přečíst „Válku s mloky“ od Karla Čapka. Ten ji napsal jako varování před ústupky demokracií nacismu a jiným diktátorským režimům. Vývoj postojů lidí k mlokům, kteří vinou dlouhé řady lidských ústupků ovládnou velkou část světa, je ale také podobný s dosud většinovými postoji současného lidstva k poškozování a ničení přírody a životního prostředí z různých „závažných a oprávněných“ důvodů. Chcete skončit takto pesimisticky? Ne, jsem svojí náturou optimista. A tak věřím, že lidi dostanou rozum, ale jako obvykle až když jim začne opravdu hořet půda pod nohama. Pak jakoby za pět minut dvanáct obrátí vývoj k lepšímu. Obrazně řečeno: z r-stratégů, jimiž jsou nyní, se musí lidé přeškolit na k-strategii. Mnoho se ovšem do té doby ztratí; obrat též bude vyžadovat hodně obětavosti a úsilí, na němž se ale už teď podílí například i Krasec.

V dnešní době není jednoduché udržet si při rychlém pokroku aktuální přehled nejen ve vědě. Mám pocit, že vy to všechno zvládáte. Jak to děláte? Obávám se, že se mi sledování vědeckého pokroku teď již příliš nedaří. Jsme zahlcováni informacemi ve stále nových publikacích. Z nich však některé opakují staré poznatky v novém a komplikovanějším kabátě, abych tak řekl. Na počátku svého studia ekologie mokřadů jsem znal snad většinu publikací týkajících se této problematiky, a mnohdy i jejich autory. Dnes už by to nebylo možné a je třeba si vybírat k citování ve svých pracích hlavně ty publikace, jež se bezprostředně týkají dané problematiky. Daní za to je častá jednostranná specializace vědců. Ovlivnil Vás nějakým způsobem skauting? Ano, myslím si, že hodně. Vstoupil jsem do Junáka hned po 2. světové

7 Jihočeský občasník o životním prostředí

odsud úplně vymizely... Asi největší vliv má celkové obohacování půd i vod minerálními živinami dodávanými ve formě minerálních i organických hnojiv, a také srážkami (především dusík). Spolu s tím má neblahý vliv pokles hladiny podzemní vody způsobený velkoplošnými melioracemi. V sušší půdě se také rychleji mineralizuje humus, na nějž je vázána voda, ionty minerálních živin a bohatá mikroflora. Na stanovištích víceméně suchozemských tak nastává ruderalizace – zaplevelení – za vzniku druhově chudých rostlinných a živočišných společenstev. Ve vodách, zejména rybnících, k eutrofizaci, tedy důsledkům nadbytku živin, přistupuje často ještě vliv přehuštěných rybích obsádek. A tak tam převládnou také jen druhy, jimž toto prostředí vyhovuje, zatímco citlivější druhy řas, rostlin a živočichů jsou potlačeny nebo vyhynou.. Třeboňsko je „stavěno“ jen na mírnou intenzifikaci zemědělství a rybničního hospodářství, ne na jejich maximalizaci, na niž se v dlouhodobém měřítku doplácí.

válce. Od začátku mi bylo vštěpováno, a já soudím, že správně, že stát se jednou skautem znamená snažit se být jím po celý život. Více či méně se mi to snad dařilo. Ve skautingu se ideálně spojuje výchova k poznávání a ochraně přírody i cenných výtvorů lidských, jak to praví skautský zákon. Na mne a můj způsob jednání s lidmi ovšem mělo také velký vliv vedení turistických a přírodovědných skupin mládeže v junáckém duchu, o něž jsem se na hranici dobou daných možností pokoušel ve svém mládí za stalinistické totality 50. let minulého století.

Hony při návštěvě Českého nadačního fondu pro vydru, říjen 2009. Foto autorka

Z REGIONU

Cyklovýprava krajinou do historie krajinou do historie JANA DVOŘÁKOVÁ, V druhém říjnovém nedělním odpoledni jsme se sešli u výpusti Malého Vajgaru vedle Jindřichohradeckého zámku – členové občanského sdružení Hamerský potok a pár příznivců z řad veřejnosti. Dali jsme si za cíl vydat se na krátký cyklistický výlet, při kterém budeme sledovat proměny krajiny za posledních asi 150 let. Na několika zastaveních jsme měli v úmyslu porovnat současný stav se stavem zakresleným v mapě zaměřované v roce 1828 (konkrétní údaje do ní pak byly zanášeny postupně během následujících let). Takzvané „Císařské otisky“ jsou mapy, které měly původně sloužit jako daňový podklad. Jsou barevné, velmi přehledné a v měřítku 1:2880. Podle legendy snadno zjistíte, jaký druh porostu se kde nacházel. Digitální podklady pro tisk map jsme získali legální cestou v internetovém obchodu ČÚZK (Český ústav zeměměřičský a katastrální). Již vyhledávání potřebných mapových listů na internetu je velmi dobrodružné, takže se stalo, že nám málem chyběly podklady. Naštěstí díky vstřícnému přístupu úřadu vše dobře dopadlo. Cykloakce se uskutečnila 11. 10. letošního roku za velmi nevlídného počasí. Pravda, ještě nesněžilo, jen chvílemi trochu pršelo, ale nás, otužilců a skalních příznivců, dorazilo na místo srazu pouze deset, k tomu jedno šestileté dítě. Jako poslední se objevil lektor a předseda sdružení, vždy dobře naladěný Jan Pokorný.

Od mlýnů k troskám restaurace

Jihočeský občasník o životním prostředí

Jako vodítko nám tedy sloužily zalaminované historické mapy katastrálních území Jindřichova Hradce, Buku a Políkna, pro snazší orientaci a pro porovnání jsme měli k dispozici mapu turistickou a ortofotomapu. Celková délka trasy činila jen něco málo přes 10 km. První zastávku jsme učinili u Devíti mlýnů na mostě přes řeku Nežárku. Ani nás příliš nezarazilo, že původně zde vedl most jinudy, nebyla tu elektrárna ani jez v současném uspořádání. Překvapivější bylo zjištění, že původně se řeka za mostem rozdvojovala a znovu spojovala, vytvářela jakýsi ostrov. Na druhou zastávku jsme se dostali přes v minulosti neexistující cesty. Stáli jsme pod loukami a poli v blízkosti lesa, zatímco historická mapa na stejném místě ukazuje hojnost mokrých luk, ale také ovocné zahrady a sady.

Tápání nad mapou, vlevo doc. Jan Pokorný. Foto Hamerský potok, o.s.

mapě zakreslený rybník, který dnes již neexistuje. Jeho přítok se dříve vinul v mokrých loukách, dnes je zde les.

Od dřeva k uhlí... Jistě každý z nás očekává, že se změnila velikost polností. Historická mapa Buku připomíná pavučinu – z vesnice vycházela hvězdicovitě velká spousta cest, jež probíhaly mezi úzkými políčky. Původně se jednalo z velké části o zelinářské zahrady, dnes zde samozřejmě najdeme jedno velké zmeliorované pole. Jedno z mála větších polí, které si uchovalo svůj tvar do dnešních dob, je pole náležející k dřívějšímu Černínskému statku (dnes je na jeho místě prasečák). Pokračujeme směrem na Buk a na Frankův Dvůr. Obrázek se všude opakuje – mizí cesty, ubývá rybníků, zelných a ovocných zahrad, ovocných sadů, vysouší se krajina, přibývá výrazně lesů. Krajina odráží posun od topení dřevem směrem k uhlí a zemnímu plynu. Cesta se pomalu chýlí ke konci, na chvíli přestává krápat a my zastavujeme u rybniční soustavy nazvané „Polívky“. Tento název odráží skutečnost, že místní rybníčky napájely od 16. století do 50. let minulého století svou vodou městské kašny, ze kterých se odebírala voda na vaření. Jaký pohled vám poskytnou Polívky dnes? Porovnáním s historickou mapou je zjevné, že jedna z původních nádrží se proměnila v mokrou loučku. Takovýto proces ostatně není ničím zvláštním, neudržované rybníky tímto způsobem mizí. Horší už je představa, že bychom si z úživné vody současných Polívek chtěli uvařit oběd. Hladina byla koncem léta hustě pokryta vodním květem. Vysvětlení opět podává pohled do historické a současné mapy. Současné Polívky jsou obklopeny odvodněnými poli. Dříve bylo okolí rybníčků pokryto mokřady. Tyto mokřady fungují stejným způsobem jako dnešní kořenové čističky, očišťují protékající vodu od živin, které se v mokřadech hromadí. Vysušením mokřin dochází k rozkladu živin a jejich rychlému odplavování vodou dál do povodí.

Vodou proti povodním

Nejmladší účastník.Foto Hamerský potok, o.s.

Třetí zastávka byla poblíž Lišného Dvora. Pamětníci ještě zažili výletní restauraci Rudolfov, ze které zde zbývají již jen trosky. Objekt byl navržen architektem Josefem Zítkem, kterého později proslavilo Národní divadlo či Rudolfinum. Opodál také býval hamr a ve staré

Poslední zastavení bylo na hrázi rybníčka ve Zbuzanech. Byl to poslední ze čtyř původních, ostatní zmizeli pod navážkou a byly nahrazeny novou zástavbou. Rozloučili jsme se celí zkřehlí. Zůstal v nás ale dobrý pocit z hezky stráveného odpoledne a několik myšlenek: Je třeba vrátit vodu do krajiny, všude, kde je to možné. Voda potřebuje nivy, které ji budou zadržovat, ovlivňovat příznivě kvalitu vody a život v celém povodí, mírnit povodňové vlny a působit příznivě na mikroklima. Na naší vycházce jsme si také uvědomili, že by bylo dobré využívat starých mapových podkladů pro hledání a budování nových cest tam, kde již dříve byly. Takové cesty by měly sloužit pro pěší a pro cyklisty, aby důmyslná síť stezek přivedla lidi k možnosti bezpečných přesunů v rámci měst a jejich bezprostředního okolí. S těmito závěry jsme se rozloučili a ukončili tak letošní sezonu akcí občanského sdružení Hamerský potok pro veřejnost. Autorka je členkou o.s. Hamerský potok. Mezititulky redakce.

Z REGIONU

zabíjí Kdo zabíjí orly?!

orly

Marie KAMENÍKOVÁ, mkamenikova@vydry.org Dne 17. září 2009 byl na území Nové Olešné u Strmilova nalezen otrávený dospělý jedinec orla mořského. Po předání orla Státní veterinární správě, která zhotovila pitvu uhynulého jedince, byly v jeho žaludku a játrech zjištěny stopy karbofuranu. Není to bohužel první orel, který byl otráven. Karbofuran je nervový jed. Jeho působením dochází k blokování nervových vzruchů, což vede k ochrnutí dýchacího svalstva a ke smrti udušením. Karbofuran je vysoce toxický nejen po pozření, ale také po inhalaci nebo po potřísnění kůže. Může tedy dojít samozřejmě i k otravě člověka. Na webových stránkách www.karbofuran.cz můžete nalézt databázi nahlášených otrávených jedinců zvířat. Přestože je pokládání otrávených návnad zakázáno, v poslední době se stalo často užívaným a snadným prostředkem, jak se zbavovat tzv. „škodné“. Nejčastěji bývá zneužíván dnes už zakázaný insekticid FURADAN, jehož účinnou látkou je karbofuran. Pár kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě zabít nejen škůdce, proti kterým byl přípravek vyroben, ale prakticky vše živé. Prostředek bývá zneužíván k likvidaci lišek, kun a často i vyder. V některých případech nechtěně, v dalších cíleně jsou tráveni i dravci a domestikovaná zvířata. Trávení lze považovat hned za několik trestných činů. Přesto doposud nebyl usvědčen žádný z pachatelů. Česká společnost ornitologická vypsala vysokou odměnu za informace vedoucí k jejich dopadení. V posledních dvou letech bylo v ČR otráveno více než deset u nás kriticky ohrožených orlů mořských (a to se jedná pouze o evidované, dohledané jedince – skutečný počet může být vyšší). Tento druh u nás hnízdí v počtu 30-35 párů. Pomalu se tak dostáváme do situace, kdy orlům mořským hrozí bezprostřední vyhubení. Dalšími oběťmi

karbofuranu jsou orli skalní, sokoli, káňata lesní i rousná, luňáci, straky, vrány, krkavci, ale i domácí psi a kočky. Nedávno byl nalezen otrávený orel skalní nedaleko Olbramovic v okrese Benešov. Jednalo se o mladou samici, která byla vypuštěna v Beskydech v roce 2007 v rámci projektu, jehož cílem je vytvoření stabilní hnízdní populace orlů skalních v ČR. U orlice byla opět prokázána otrava karbofuranem. Cílenou likvidací orla mořského by se dal nazvat další případ, který se stal 13. září 2009 na Strakonicku, kde u rybníka Kohoutovský byl nalezen zastřelený jedinec orla mořského. Tento jedinec byl postřelen a na základě posttraumatického šoku, který průstřel zobáku zavinil, pak uhynul. V případě nálezu uhynulých zvířat nebo podezřelých návnad na nic nesahejte! Je-li to možné, vše vyfoťte nebo jinak zdokumentujte a zavolejte Policii ČR (158). K odebrání návnady nebo uhynulých zvířat by měla policie přivolat Státní veterinární správu (SVS). Autorka pracuje v ČNF pro vydru Třeboň. Část informací čerpána z www.karbofuran.cz.

Orel mořský. Foto Małgorzata Szreter

Nechceme jaderný

jaderný odpad odpad v Boleticích! Edvard SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz

Sdružení Calla, Jihočeské matky a Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí v sobotu 18. září formou happe-

Boletice. Symbolicky jsme přivezli první jaderný odpad na zastávku v Hodňově do vojenského prostoru. V ochranných oblecích odění nosiči žlutých sudů s výstražnými znaky vystoupili z motorového vlaku od Budějovic a odpad přenesli v průvodu až na hranici vojenského prostoru pod hrází rybníka Olšina, kde proběhl happening s „uložením“. Nedaleko odsud, poblíže Polné, by totiž mohl být umístěn povrchový areál hlubinného úložiště. Akce se zúčastnilo asi 80 lidí včetně místních obyvatel. Protože lokalita je v blízkosti hranic s Rakouskem a Německem, kde záměr vnímají rovněž negativně, přijely akci podpořit i nevládní organizace z obou zemí. Stát prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů našel potenciálně vhodné geologické podmínky pro odpad z českých jaderných elektráren na šesti místech republiky. Všude však narazil na výrazný odpor starostů a veřejnosti, ohrožené obce odmítají požadavek státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložit vysoce radioaktivní materiál. Vláda tak přišla s nápadem hledat úložiště ve vojenských újezdech, kde samosprávy obcí nemají pravomoci. Po

Z happeningu v Boleticích. Foto Calla

prvotním posouzení byly pro další zkoumání vybrány Boletice v Jihočeském kraji a Hradiště v Západočeském kraji. Jasno by mělo být do roku 2015. Případné umístění úložiště v boletickém prostoru bude mít dopady pro celý region. Především však takový záměr je pro danou lokalitu zcela nepřijatelný – jde v podstatě o hlubinný důl, nepatří do přírodně cenné oblasti, která se zde nachází. Boletice jsou unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává ochrany v rámci soustavy Natura 2000, do více než poloviny pak zasahuje CHKO Šumava. Výstavba úložiště by se bez negativních vlivů na přírodu neobešla. V každém případě dokud nebudeme mít jasno, co uděláme s jaderným odpadem, jsou jeho další produkce a úvahy o nových reaktorech velkým hazardem. Vůbec nevíme, zda si s ním dokáží poradit naši potomci. Autor pracuje jako ekoporadce v Calle.

Jihočeský občasník o životním prostředí

ningu ukázaly na hrozbu umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva ve vojenském výcvikovém prostoru

Z REGIONU

Péče o přírodu

Nový „zelený“ obor na PF JU Katedra biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích letos poprvé otevřela nový obor Přírodovědná a ekologická výchova. Obsah studia je zaměřen zejména na biologii a ekologii rostlin a živočichů, základy geologických oborů, ochranu životního prostředí, environmentální výchovu, pedagogicko-psychologické a metodické základy pro mimoškolní zájmové činnosti. Informace o přijímacím řízení lze získat na http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/bi/ a u sekretářky katedry paní Šramhauserové – tel. 387 773 010, nebo e-mail sramhaus@pf.jcu.cz.

JIŘÍ NEUDERT, neudert@kraj-jihocesky.cz Mít rád přírodu – každý pod těmito slovy vidí něco jiného. Vnímání přírody a přístup k její ochraně je velmi rozmanitý. Každý však, kdo má přírodu jen trochu rád, vidí, že kladný vztah k přírodě není samozřejmostí a její ochrana je potřebná.

Po celý říjen se konala na jedenácti místech v Českých Budějovicích a v prostorách MÚ Hluboká nad Vltavou výstava RecyklArt. Jde o tvůrčí spojení recyklace odpadů a umění. Zbytkový materiál pro výtvarné zpracování poskytlo českobudějovické grafické studio Galileo Production, které celou výstavu spojenou se soutěží zorganizovalo. V kalendáři na rok 2010 budou zveřejněny obrázky vítězných prací a vytvořených objektů. Vyráběly především děti, ale krásná dílka v rámci projektu vytvořili i senioři. Po ukončení dílčích výstav budou všechny práce do konce ledna 2010 vystaveny v zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Jihočeský kraj podpořil projekt RecyklArt částkou 40.000,- Kč. LIBUŠE JOZKOVÁ

Autor je pracovníkem Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Mocný spojenec?

Jihočeský občasník o životním prostředí

je nezbytnost i povinnost

Ochrana přírody má oporu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, který ukládá krajům povinnost zajišťovat péči o přírodní rezervace a přírodní památky, jež se nacházejí mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma. Na území Jihočeského kraje bylo takových zvláště chráněných území postupně zřízeno 178; do kategorie přírodní rezervace spadá 53 lokalit a v kategorii přírodní památka je to 125 území. Řada těchto zvláště chráněných území (ZCHÚ) je součástí evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Jihočeský kraj se úkolu zajištění péče o ZCHÚ zhostil zodpovědně, přičemž je v tomto případě reprezentovaný odpovědným radním Ing. Karlem Vlasákem a odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví, konkrétně oddělením rozvoje venkova, péče o krajinu a koncepcí v čele s vedoucím oddělení Ing. Zdeňkem Klimešem. Každý rok jsou vynaloženy velké finanční prostředky (za rok 2009 cca 20 mil. Kč), které jsou z části využity k odborným inventarizačním průzkuPřírodní rezervace Nad Zavírkou – orchidejová louka. Foto archiv KÚ mům, ke zpracování plánů péče a na přípravu projektů pro čerpání financí z evropských fondů. Největší část těchto finančních prostředků je však využita pro údržbu, vycházející ze schválených plánů péče. Pravidelná údržba je nezbytná pro zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany u 70 zvláště chráněných území. Tento aktivní management spočívá především v pravidelném kosení bylinné vegetace ve vhodných termínech. V řadě případů se jedná o mokřadní louky nebo místa jinak těžce přístupná, kdy nelze použít těžší mechanizaci ke kosení a zpracování biomasy. Těžší mechanizaci nelze použít mnohdy také z důvodu ohrožení zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. V těchto případech je nutné ruční kosení, které je finančně náročnější. Kromě pravidelného aktivního managementu realizuje Jihočeský kraj řadu jednorázových zásahů ve zvláště chráněných územích. Jedná se například o obnovu či tvorbu tůní, odstraňování náletu dřevin apod. Na jednorázové akce se snaží Jihočeský kraj shánět a čerpat finanční prostředky zejména z evropských zdrojů, ale pravidelnou péči o ZCHÚ nelze zajistit jinak, než z vlastních prostředků. Jihočeský kraj se také snaží řešit majetkoprávní vztahy v ZCHÚ zejména výkupem pozemků tak, aby nebyli zbytečně omezováni soukromí vlastníci. Odměnou nám všem může být například pohled na louku plnou kvetoucích orchidejí, krásné květy vzácného hořečku českého, tůně ohlušující vábením kuňky či plné obřích pulců blatnice. Ochrana a péče o tyto ,,střípky“ v jinak mnohdy druhově chudé krajině, toliko upravené k uspokojování lidských potřeb, má smysl.

VĚRA SOUKUPOVÁ

nezbytnost, povinnost

Vzhledem k výrobním lhůtám našeho časopisu jsme v jarním čísle Krasce nezaznamenali, že rada Asociace krajů ČR jmenovala jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu svým zástupcem v Radě vlády pro udržitelný rozvoj. Těšíme se, že aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje ČR, jejíž přípravu má výslovně pan Zimola sledovat, přinejmenším nebude horší než ta dosud platná. Aktualizace SUR je proces sice otevřený veřejnosti, ale při rozhodujících jednáních zatím bývali úspěšní spíše obhájci zájmů velkých korporací a ideoví odpůrci ochrany životního prostředí: prosazovali jen neurčité formulace a obtížně kontrolovatelné cíle. V říjnu se konala valná hromada poradenského střediska Energy Centre České Budějovice. Jiří Zimola byl jednomyslně zvolen jeho novým místopředsedou. Blahopřejeme a věříme ve stále mocnější podporu úspor energie a její produkce z obnovitelných zdrojů. JIŘÍ GUTH

Výstava RecyklArt

Z REGIONU

MRKVIČKA –

konference konference EVVO pro školyškoly pro mateřské LIBUŠE JOZKOVÁ, jozkova@kraj-jihocesky.cz V úterý 13. října 2009 proběhlo na Krajském úřadě v Českých Budějovicích setkání více než padesáti pedagogů z jihočeských mateřských škol, které se zajímají o ekologickou výchovu. Šlo již o třetí podobnou konferenci EVVO na jihu Čech. Akreditovanou akci připravilo CEGV Cassiopeia ve spolupráci s krajskou koordinátorkou EVVO. Na úvod byly představeny národní a jihočeská síť Mrkvička, sdružující mateřské školy se zájmem o ekologickou (environmentální) výchovu, a regionální novinky v oblasti EVVO – nové výukové materiály, metodické a didaktické pomůcky (tentokrát

především z dílny NP Šumava), ekologické výukové programy vhodné pro MŠ, možnosti využití služeb ekologických poraden sítě Krasec při pedagogické práci a krátce se prezentovalo Centrum ekologické výchovy, které vzniklo v Táboře. Následovalo vystoupení paní Magdaleny Kapuciánové, ředitelky Ekologické mateřské školy Semínko z Prahy. Pět let provozu ekologické MŠ je dostatečně dlouhá doba na to, aby bylo možné zodpovědět mnoho konkrétních dotazů. Přítomné pedagogy mimo jiné zaujalo praktické řešení zdravého stravování dětí. Odpolední program pokračoval ve třech tvořivých dílnách. Bylo možné se seznámit s tématem zvykoslovného pečiva a prakticky si některé druhy pečiva zkusit vytvarovat a upéct, v další dílně se šily hračky z přírodních materiálů a v poslední se zpracovával zbytkový materiál z výroby grafického a reklamního studia. Program doplňovala výstava zaměřená na děti předškolního věku a jejich životní prostředí a to, co z této vazby vyplývá. Výstavu zapůjčilo MŽP ČR. Jihočeské mateřské školy, které mají trvalejší zájem o ekologickou výchovu, mají možnost zapojit se do sítě Mrkvička. V rámci jižních Čech je koordinátorem sítě CEGV Cassiopeia, kde je možné získat bližší informace. Jihočeský kraj podpořil realizaci vzdělávací akce pro pedagogy mateřských škol částkou 20.000,- Kč. Autorka je pracovnicí Krajského úřadu Jč kraje.

Jak se žije v torzech? jak se žije

JIŘÍ ŘEHOUNEK, jiri.rehounek@calla.cz

Asi bychom těžko hledali člověka, který by veřejně popřel obrovský význam zeleně v našich městech. Málokoho by však napadlo, že právě stromy v městských parcích či stromořadích se v poslední době staly klíčovými stanovišti pro přežití řady druhů původně lesního hmyzu. Obyvatelé Českých Budějovic si mohli v posledních měsících všimnout, že některým stromům se namísto úplného pokácení pouze odřízla koruna.

Autor pracuje v ekoporadně Calla.

Jihočeský občasník o životním prostředí

Stromová torza jsou domovem vzácných druhů brouků, které pro svůj vývoj potřebují kmeny starých stromů. Samozřejmě by bylo vhodnější ponechat na místě celý strom, tomu však často brání ohled na bezpečnostní rizika pro občany procházející v okolí. Několik torz stromů zůstalo z důvodu ochrany vzácného hmyzu zachováno v okrajových částech Českých Budějovic, v blízké době bude po jednom torzu k vidění také v ulici F.A. Gerstnera a v parku Háječek poblíž letního kina. Péče o městskou zeleň a kácení stromů ve městech tak získává novou dimenzi v podobě záchrany ohrožených brouků. I v centru Českých Budějovic se můžeme setkat s řadou vzácných a zajímavých brouků vázaných na stromy. K relativně častým druhům zde ještě patří asi půlcentimetrový krasec lipový, nápadný kovově lesklými krovkami převážně zelené barvy. Mimo jižní Čechy je však tento brouk mnohem vzácnější. V dutinách starých dubů zde nachází útočiště páchník hnědý, kterého chrání česká i evropská legislativa. V jírovcích či topolech se zase vyskytuje ohrožený tesařík Rhamnusium bicolor. Výjimečně můžeme v krajské metropoli pozorovat i největšího českého brouka roháče obecného, jehož larvy žijí nejčastěji v zemi kolem kořenů starých dubů. Podobně i v dalších jihočeských městech poskytují staré stromy útočiště nenápadným, ale zajímavým broučím obyvatelům. Ponechávání stromových torz samozřejmě není jedinou alternativou ke kácení stromů. I vysoké pařezy mají pro udržení hmyzí biodiverzity velkou roli. Navíc mohou být i zajímavým způsobem začleněny do městského prostředí, např. jako součást laviček nebo základ pro vyřezávané sochy. I když je strom pokácen, ať už člověkem nebo vichřicí, stále ještě zbývají možnosti pro záchranu uvnitř žijících brouků. Při správném uložení kmenu mohou larvy či kukly v dutinách i ve dřevě

dokončit svůj vývin. Krajní možností je přenos ohrožených brouků a jejich vývojových stadií do jiných vhodných dutin. Ve Velké Británii se stalo populární formou ochrany hmyzu vázaného na staré stromy tzv. loggery. Jedná se o skupinu kmenů či větví různých rozměrů, které jsou částečně zapuštěny do země. Různé instituce či jednotlivci vytvářejí loggery naprosto cíleně nejen kvůli ochraně biologické rozmanitosti, ale využívají je i v ekologické výchově. Existují i jednoduché návody pro veřejnost na zřízení zahradní varianty. Nabízí se otázka, zda by alespoň část vynuceně pokácených stromů z našich měst nemohla skončit jako součást těchto svérázných hmyzích příbytků. Občanským sdružením i úředníkům je určena brožura „Stromy a hmyz“, kterou Calla letos vydala. Obsahuje praktické rady pro účast ve správních řízeních o kácení stromů s ohledem na ohrožený hmyz. Publikace je zdarma k dostání v kanceláři Cally, její elektronickou verzi si pak mohou zájemci stáhnout na www.calla.cz/publikace v sekci Ochrana přírody.

Roháč obecný v městském prostředí. Foto autor

Z REGIONU

Graselovy stezky 2009 Baobab na Lannově třídě?

OLGA ŽAMPOVÁ

Projekt rozvoje šetrné turistiky na česko – rakouském pomezí. Od roku 2003 je možné procházet se krajinou česko-rakouského příhraničí po tak zvaných Graselových stezkách. Tyto vzešly z procesu veřejného plánování kulturního dědictví Slavonicka. Hlavní linkou projektu je pěší stezka, pojmenovaná po Johanu Georgu Graselovi, skutečné historické postavě nechvalné pověsti – loupežník, zbojník, špína chlap – po němž zůstala dodnes v českém slovníku nadávka grázl. Překvapivé je, že v Rakousku se toto jméno do nadávky neotisklo. Pěší stezka na sebe váže další přírodní, kluturní, řemeslné a další zajímavosti, okolo kterých vede, nebo na ně odkazuje. Časově tvoří podstatnou část ukázek dědictví z období Graselova – romantismus přelomu 18. a 19. století - vodní pila Penikov, zaniklý park Česko-rudoleckého panství i ruina zámku v Českém Rudolci – tzv. Malá Hluboká. Od roku 2003, kdy byla vybudována první stezka Slavonice Český Rudolec se počet stezek značně rozrostl. K dnešnímu dni existuje sedm Graselových stezek, pěších výletních okruhů kolem sedmi obcí a měst v Čechách i Rakousku. Nejkratší je Graselova stezka ve Vratěníně – 7 km, nejdelší okruh 43 km kolem rakouského Dobersbergu. Stezky jsou určeny pro pěší turistiku, vedou po cestách i pěšinách, často jsou jimi zprůchodněny zaniklé cesty. Informace o projektu naleznete na webu Slavonické renesanční, o.p.s. www.zdrojslavonice.cz, v kapitole Graselovy stezky.

Globální změna klimatu – fikce a data Matouš ŠIMEK, msimek@vydry.org Stejnojmenný seminář uspořádalo sdružení Calla, Ekologický institut Veronica a Heinrich Böll Stiftung v září v Českých Budějovicích. Se současným stavem i výhledy ohledně klimatických změn přítomné seznámil RNDr. Jan Hollan (Veronica). Přednáška Změna klimatu, její příčiny, dopady a projekce mimo jiné poukázala na fakt, že účinky globálního oteplování spouštejí zpětné vazby, které efekt dále prohlubují.

Jihočeský občasník o životním prostředí

Nejpravděpodobnější projevy klimatických změn v rámci České republiky – to bylo hlavní téma příspěvku RNDr. Ing. Jaroslava Rožnovského, ředitele brněnské pobočky ČHMÚ. O tom, co budou tyto změny znamenat pro rostlinné a živočišné druhy žijící u nás, přednášel Mgr. Zdeněk Faltýnek Fric z Entomologického ústavu AV ČR. Dopolední část zakončil alarmující příspěvek Mgr. Marka Vaculíka z Glopolisu ohledně dopadů klimatických změn na nejzranitelnější část populace – chudé v rozvojovém světě. Diskuze pokračovaly i v čase oběda. Většina odpoledního programu zůstala na bedrech Mgr. Kláry Sutlovičové z Centra pro dopravu a energetiku, která zvládla skvěle i přednášku Kjótská dohoda na konci, co dál?, s níž měl původně vystoupit RNDr. Martin Bursík. Tématu ochrany klimatu v našich politických podmínkách se věnovala v dalším příspěvku, ve kterém nechyběly osobní postřehy. Motivační bylo vystoupení Ing. Martina Mikesky z Hnutí Duha, který představil program Velká výzva, jehož splnění politiky a obyvateli by mohlo utlumit proces změn klimatu. V posledním příspěvku Ing. Ivan Beneš z organizace City Plan seznámil přítomné s výsledky průzkumu postoje české veřejnosti k energetice (nejskeptičtější ohledně alternativních zdrojů byli překvapivě studenti), a především s ambiciózním projektem DESERTEC, který by spoluprací se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky umožnil využití sluneční energie a vylepšil bezpečnostní situaci. Troufám si tvrdit, že seminář byl pro všechny zúčastněné zajímavý. Škoda, že účast veřejnosti a jihočeské akademické obce nebyla o něco vyšší. Autor pracuje v ČNF pro vydru.

Edvard SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz V rámci letošního ročníku jihočeského Dne pro obnovitelné zdroje energie vyrostl na Lannově třídě v Českých Budějovicích šestimetrový baobab. Tedy jen nafukovací, symbolizující plíce planety – živou flóru jako zásobník oxidu uhličitého, který je hlavním činitelem globálních klimatických změn.

Přidej se k záchraně planety! Foto Calla

Tři až pět lidí najednou muselo přiložit ruce na otvory/rány v kmeni baobabu, aby se oživily jeho uvadlé větve, a tak záchrana stromu znázorňovala význam osobní odpovědnosti a sílu společného úsilí. Stejně tak jako musí veřejnost spojit své úsilí při snižování emisí CO2 a řešení klimatické krize. Baobab přivezla maďarská skupina Messzelato Association v rámci mezinárodní kampaně 350.org. Hlavním cílem kampaně je zvýšit vědomí a úroveň informovanosti obyvatel střední Evropy o klimatických změnách a zdůraznit důležitost každého člověka. Chce též upozornit na prosincovou konferenci Organizace spojených národů v Kodani, která se bude zabývat klimatickými změnami. Jejím posláním je celosvětové uspořádání podmínek, limitů a standardů v oblastech týkajících se životního prostředí. Jedná se o rozhodnutí, která ovlivní naše šance zabránit potenciálním klimatickým katastrofám, např. zvyšování hladiny moří a oceánů, extrémní výkyvy počasí v podobě záplav a sucha či zvyšující se počet klimatických uprchlíků z řad lidí i zvířat. Číslo 350 na baobabu představuje 350 miliontin jako limit obsahu CO2 v atmosféře, ve kterém by zemské klima mělo podle vědců zůstat relativně stabilní. Úspěšné dosažení globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů letos v Kodani by mělo zajistit postupný návrat pod hranici 350 ppm. Více informací o kampani najdete na www.350.org . Vedle baobabu byl též informační stánek Cally, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a Informačního centra OSN s materiály o ochraně klimatu a řešeních v energetice. Nutno ale přiznat, že návštěvnost byla typická pro České Budějovice – spíše slabší. Úspěšnější bylo dopolední promítání tematických filmů pro školy v kině KOTVA, které Calla také zorganizovala. Nejprve děti a jejich učitelé shlédli švýcarský dokument Drsné procitnutí – Ropný krach a jiné třídy zase kanadsko-francouzskou fikci z roku 2075 Změna klimatu – blýská se na časy. Celkem filmy shlédlo 345 diváků. Více informací: www.calla.cz/DOZE2009. Autor pracuje jako ekoporadce v Calle.

D Ě L A T,

K D Y Ž ...

Tajuplní zimní spáči Dnešní rada Ochrany fauny ČR je apelem na veřejnost: Nerušte zimující netopýry! Tato tajemná skupina ze živočišné říše je historicky opředena mnoha mýty. V České republice byly zjištěny 24 druhy netopýrů, ale tři z nich u nás nežijí trvale, jen se k nám občas zatoulají. Všechny druhy i jejich úkryty jsou chráněné. Netopýři žijí v lesním i nelesním prostředí. Mnohé druhy se přizpůsobily životu ve městech a na vesnicích. Právě tato skupina si zaslouží v zimních měsících velkou pozornost. Netopýři a jejich blízcí příbuzní vrápenci vyhledávají pro svůj zimní spánek klid a stabilní teplotu v podzemí, kterou nacházejí zejména ve starých sklepích, štolách a jeskyních. V posledních letech jsou případy zimování známé také z větráků panelových domů a nebo z dutin starých stromů. Zimující netopýři jsou ohroženi rušením člověkem, např. focením, svícením, přímým buzením, ale také rozděláváním ohňů v podzemních prostorech. Každá minuta, kdy tohoto zajímavého tvora vzbudíte, jej stojí tři dny energie pro zimování. Jak vyřešit některé problémy spojené s výskytem netopýrů v domě? l Hromadění trusu pod kolonií na půdě lze předejít umístěním plastové fólie na podlahu před příletem kolonie, kterou na konci sezóny snadno sbalíme a odneseme i s trusem. Trus lze následně využít jako výborné hnojivo na zahrádce. l Znečišťování

l Náhodnému vletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze předejít použitím okenní sítě na komáry, pokud to nelze (u vyklápěcích oken), nechat při větrání alespoň přes okno zataženou záclonu. l Pokud

vám netopýr vletěl do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít okno, zhasnout světlo a počkat – netopýr si většinou najde cestu ven sám. l Šramocení a hlasovým projevům netopýrů nelze zamezit. Doba přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období v roce a nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti.

Pokud jsou vaše problémy s netopýry takové, že je nelze jednoduše odstranit některým z uvedených způsobů, většinou přesto existuje řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům. Každá situace však vyžaduje individuální přístup a odbornou pomoc. A tak si, prosím, zapamatujte: Pokud naleznete někde zimující netopýry, nebo si z minulosti uvědomujete jejich výskyt, nerušte je. Podejte zprávu o jejich výskytu Ochraně fauny ČR na tel. 603 259 902 a nebo na e-mail info@ochranafauny.cz. OLINA ZIGLEROVÁ, Ochrana fauny ČR Votice Text byl doplněn informacemi z http://www.ceson.org.

LÍBOU

Špaldové koláčky 1 kostka droždí (cca 40 g), 100g třtinového cukru nejlépe ze sítě Fair Trade (může být i bílý cukr krupice ze supermarketu nebo naopak med od známého včelaře), 0,1 l vody, dvě lžíce instantního ovesného mléka, 250g másla nebo ztuženého rostlinného tuku, dvě celá vejce, 500 – 650g hladké celozrnné špaldové mouky, špetka soli, trochu bílé mouky na podsypání těsta na vál + suroviny na náplně Droždí rozdrobíme do misky, přidáme 50g cukru (medu), zasypeme ovesným mlékem, přelijeme 0,1 l vlažné vody a necháme na teplém místě vzejít. Ve větší míse nebo kastrolu utřeme vejce, máslo (rostlinný tuk) a 50g cukru (medu), k utřené hmotě přidáme vzešlé droždí, promícháme a postupně přisypáváme mouku se špetkou soli a vymícháváme těsto, které je v závěru hladké, nelepí se ani nedrobí (ke konci je lepší místo vařečky použít na hnětení těsta vlastní ruce). Z těsta ihned vyválíme plát silný cca 0,5 cm (tj. nečekáme, až těsto v míse vykyne), vykrajujeme menší koláčky, které klademe na plech vyložený pečícím papírem a v každém koláčku vytlačíme důlek pro náplň. Koláčky plníme různými druhy povidel (švestková, jablková, hrušková), hustým džemem, tvarohem (1/2 tvarohu na pečení, 1 žloutek, cukr/med podle chuti, hrozinky na ozdobu), mákem (100g mletého máku, polévková lžíce švestkových povidel, špetka mleté skořice, cukr/med podle chuti, trochu vody – povařit na hustou kaši a nechat vychladnout, spařené oloupané mandle na ozdobu), oříšky (100g ořechů umlít, cukr/med podle chuti, trochu vody – povařit na hustou kaši a nechat vychladnout). Pečeme při teplotě 200º C. Koláčky vydrží v chladu vláčné, chutné a jedlé po dobu celého následujícího týdne. Z uvedeného množství upečeme přibližně 70 koláčků.

Barevné (bezmasé) rizoto 400g rýže (druh podle chuti), voda, sůl, olej, dvě středně velké cibule, cca 100g másla, dva sáčky mražené zeleninové směsi mrkev-hrášekkukuřice, čerstvá paprika „bílá“, červená paprika nebo dvě kapie (podle velikosti), mletý bílý pepř, 250g sýra eidamská cihla Rýži vysypeme na plech nebo na jinou větší plochu a zkontrolujeme, aby byla čistá (nebyly v ní malé kamínky), přebranou rýži propláchneme vlažnou vodou a částečně tak vymyjeme škrob. Do hlubšího pekáče nebo do kastrolu dáme šest polévkových lžic oleje, přidáme rýži, osolíme, promícháme, rýži urovnáme a zalijeme vodou do výšky asi 1 cm nad vrstvu rýže. Nádobu s rýží dáme do trouby a „pečeme“ při teplotě 170 – 200º C, až je rýže měkká, v případě potřeby doléváme teplou vodu. Cibuli nakrájíme na drobno a na másle osmahneme do růžova. Papriku očistíme, omyjeme a nakrájíme na drobné kostičky. Mraženou zeleninu vsypeme do misky, přelijeme teplou vodou, chvíli necháme odstát, a pak přes cedník přecedíme. Sýr nastrouháme na nudličky. K hotové rýži přidáme cibuli osmahnutou na másle a ostatní zeleninu, dochutíme bílým pepřem, vše promícháme a v případě potřeby ještě dosolíme. Jednotlivé porce sypeme strouhaným sýrem. Dobrou chuť a klidné Vánoce Vám přeje LIBUŠE JOZKOVÁ

I Jihočeský občasník o životním prostředí

oken pod výletovým otvorem padajícím trusem, případně močí, lze zamezit tím, že pod otvor nainstalujeme plechovou stříšku.

VAŘÍME

Příloha pro rodinu

Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme rady a náměty „trvanlivé“ a motivující. Otevíráme tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře. Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s., Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany obálky), nebo ještě lépe e-mailem: krasec@krasec.cz.

Příloha pro rodinu

DOMÁCNOST

Jak na zelenou střechu

plevelů jinak, než opakovaným užitím herbicidů, nemluvě o dvoj-

JAN NOVÝ, novyja@fm.vse.cz

násobném zatížení střechy. Určitou nevýhodou naší volby bylo, že

Další přírůstek v rodině nás před čtyřmi lety dovedl k poznání, že

o objemu 2 m3. Zeminu jsme museli na střechu dopravovat ručně, neboť

stávající minikuchyňka zděděná po předcích už opravdu každodenním

pozemek zahrady je pro jakoukoli techniku velikostí převyšující ruční

substrát není dodáván pytlovaný, ale pouze v tzv. „Big Bag's“, tedy žocích

potřebám rozpínající se rodiny nestačí...

sekačku na trávu nepřístupný. Substrát jsme nakonec navrstvili jen do průměrné výše 8 cm, což je méně, než je doporučováno, ale při západní

Bydlíme v přízemí staršího dvougeneračního rodinného domku

orientaci střechy (přeci jen nedochází k takovému přehřívání) a osázení

vsazeného do uliční zástavby, takže jedinou možností, jak řešit naší

rostlinnými druhy snášejícími úpal i přeschnutí jsme doufali, že to bude

prostorovou tíseň, byla expanze na úkor úzkého pruhu zahrady

stačit. Pro pěšinky umožňující pohyb po střeše bez poškození rostlin a

navazující na zadní část domu. Abychom opticky dále nezvětšovali masu

pro okraje sloužící jako drenáž zabraňující vyplavování substrátu a proti-

dvoupatrového objektu a zároveň co nejméně zastínili sousední

požární ochrana jsme nakonec místo doporučovaného jemného kačírku

pozemky, zvolili jsme jednopodlažní přístavbu. Na myšlenku zkusit

(valounky o velikosti do 8 mm) použili valounky o velikosti zhruba 25-

zelenou střechu došlo ve chvíli, když jsme si představili pohled z okna

35 mm. Protože střecha je mírně šikmá, brání splachování substrátu do

bytu ve druhém patře. Místo zahrady by byla vidět jen fádní střešní

dešťového svodu kromě valounků i perforovaný pásek z nerezového

krytina.

plechu. Na necelých třicet čtverečních metrů jsme rozložili zhruba 2 t substrátu a 1,3 t valounků.

Konstrukce střechy Po bouřlivých rodinných diskusích jsem dobrovolně a s nadšením při-

Vlastní výsadby

stoupil na dva základní požadavky – zelená střecha musí co nejméně

Pro výsadbu jsme si s ročním předstihem (abychom zároveň otestovali

navýšit náklady stavby, a především musí být nenáročná na následnou

odolnost jednotlivých druhů) předpěstovali v truhlících na terase saze-

údržbu. Přítel projektant navrhl relativně nejlevnější variantu v podobě

nice netřesků a rozchodníků. Sadbu jsme získávali postupně, něco ze

dřevěné ploché střechy s jednostranným pozvolným spádem. Při výpočtu

zahrádek od přátel, většinu však postupným dokupováním a vzájemným

zatížení uvažoval s obvyklou výší tzv. extenzivní vegetační vrstvy, tedy

obdarováváním se zakoupených sazenic při všemožných příležitostech.

cca 15-25 cm a se speciálním substrátem (jeho měrná hmotnost činí cca

Naštěstí výhodou netřesků je jejich neuvěřitelné snadné vegetativní

1000 kg na m3, což je dvakrát méně, než v případě ornice). Střecha je

množení pomocí odnoží i úlomků, takže nás sadba vyšla relativně levně.

dimenzována tak, aby odolala i extrémně vysoké sněhové pokrývce či

Část rozchodníků se nám dokonce podařilo namnožit i přímým výsevem

případnému pádu sněhu ze sedlové střechy stávajícího domu (máme sice

po první sklizni. Polovinu výsadeb jsme stihli provést ještě na podzim,

instalovány zábrany, ale již jsme zažili situaci, kdy nestačily a padající

což byla zjevně lepší volba, protože rostliny stihly přes zimu dobře

sníh je strhl se sebou). Určité navýšení nákladů na stavbu přineslo

prokořenit substrát. Již první rok po výsadbě nás střecha obdarovala

vyztužení překladů všech stavebních otvorů (okna, dveře) ocelovými

neuvěřitelnou pestrostí barev a květů.

nosníky. Ty jsme posléze museli zateplit polystyrenem, abychom minimalizovali „tepelný most“. Při konstrukci střechy byly užity krokve z dřevěných trámů o průřezu 12x22cm a rozteči přibližně 80cm. Střešní trámy byly shora pobity prkny

a na ně byly našroubovány impregnované dřevovláknité desky. Na desky

Jihočeský občasník o životním prostředí

byla položena ochranná textilie a navařena střešní hydroizolační folie. Folie musí odolávat prorůstání kořenů a UV záření, proto jsme zvolili folii speciálně určenou pro ozeleněné střechy (z cenových důvodů jsme použili folii tuzemské produkce, typ Fatrafol 808). Navaření folie jsme svěřili profesionální firmě, riziko případné netěsnosti jsme rozhodně nechtěli podstoupit. Na folii byla opět položena ochranná textilie (ochrana folie proti průrazu) a na ni nopová folie (drenáž a zadržení vlhkosti), na ni opět byla umístěna ochranná textilie (aby nedošlo k zanesení komůrek nopové folie substrátem). Samozřejmě existuje množství doko-

Detail květu rozchodníku. Rozchodník bílý (Sedum album).

První zkušenosti

nalých materiálů a technologií vyvinutých speciálně pro vegetační

Jarní výsadby zjevně více trpěly úpalem nebo vyplavováním při prudších

souvrství zelených střech, ale vzhledem k ceně se nám jevily ne-

deštích. Nepodařilo se naplnit podmínku bezúdržbové střechy, bohužel

dostupné....

musíme střechu pravidelně zbavovat vysemeněných pampelišek a dalších větrem šířených druhů a také musíme tu a tam poupravit hromádky a

Příprava střechy k ozelenění

jamky pečlivě vyhrabané našimi a sousedovými kocoury. Také jsme až po zabydlení zjistili, že kovové nosníky nepropouštějí

Zeminu jsme na střechu dopravili a po její ploše rozmístili svépomocí,

signál našeho Wi-fi routeru, a protože nechceme riskovat poškození

použili jsme odlehčený substrát pro extenzivní střešní zeleň z produkce

střešní folie vrtáním otvoru pro anténní kabely a ani nechceme sekat

společnosti Rašelina Soběslav. Ostatně jsme neměli příliš na výběr, pak

vedení do nové omítky, nemáme v přístavbě dostupný internet:-)

už jsou na našem trhu dostupné jen neskonale drahé speciální substráty většinou zahraniční provenience. Vlastní zeminu, byť jí máme dostatek, jsme zavrhli, protože bychom nedokázali důsledně odstranit semena

Pro více informací navštivte http://plants.usda.gov. FOTOGALERII K ČLÁNKU NAJDETE NA STR. 22

Příloha pro rodinu

DĚTI PRO NEJEN

III

Jihočeský občasník o životním prostředí

Příloha pro rodinu

VÝLETY

BEZ

AUT

Poznejte Jistebnickou vrchovinu Trasy vycházek jsou jen několik kilometrů dlouhé, zaměřené spíše na detail, pozorování dění v přírodě a poznávání vzájemných souvislostí. Proto je vhodné vycházku absolvovat s průvodcem. Výchozím místem může být registrovaný významný krajinný prvek „Za kostelem“, tvořený terasovitými políčky s protierozními mezemi s porosty nejrůznějších odrůd ovocných stromů. V jedné z mezí je studánka – jak asi vznikla? Suché trávníky na Kopcové mezi, na Holodrbu, na kazech a Na jistebnických vrších jsou stanovištěm pro rostliny a drobné živočichy, kteří z krajiny v důsledku eutrofizace půdy postupně mizí. Proč se asi pozemek jmenuje Holodrb, Kopcová mez? Na chřadnoucí bříze najdete plodnice hlívy plicní, na úhorech a pastvinách plodničky zajímavých druhů hub, na podzimních pastvinách zase čarovné kruhy plodnice čirůvky dvoubarvé. Když roztaje sníh, v okolí říčky Smutné se objevují číšky sytě oranžového ohňovce šarlatového, nahodile se ukrývá ve spadaném listí kačenka česká (to je houba nebo pták?). Ve starých třešních s dutinami a trouchem se může vyskytovat xylofágní hmyz (co to je?). Na mezi nad Holodrbem je mraveniště, ze kterého mravenci vynáší válečky trusu neznámého původu. Bílé „šplíchance“ a tmavěšedé chomáče vývržků (z čeho pocházejí?) pod stromem svědčí o večerní a noční přítomnosti puštíka. Má svůj čas, kdy večer přilétá a ráno zase mizí.

Jihočeský občasník o životním prostředí

Na mezi jsou balvany a kameny různé struktury, barvy a tvarů, které byly odstraněny z polí při obdělávání. Některé kameny nesou stopy po práci skalníků (kdopak to byl?). Z kamenů najdete křížky u cesty, schody, zárubně dveří, koryta, sloupky u starých dřevěných plotů. Mraveniště (hliněné kopce) mravence zemního v loukách možná ukrývají přezimující housenky modráska bahenního, který koncem léta poletuje v porostech krvavce totenu. Staré duby a hlohy se zajímavě pokroucenými kmeny a bizarním větvením vytvářejí všemožné tvary, popustíte-li uzdu vlastní fantazii, kdo ví, co v nich uvidíte? U potoka je možné zahlédnout vodní myši (rejsec vodní) škádlící se na břehu a běhající pod vodou po dně. Pramen v louce pod třešní ptačí napájí malý rybníček s různými vodními rostlinami, dají se zde pozorovat vážky, žáby, vírník. Ve volné krajině lze sledovat hnízdění ptactva, obsazenost budek a dutin stromů ptáky, netopýry a čmeláky. V mokřadu u říčky Smutné můžete spatřit obojživelníky, plazy, vodní rostliny, hnízdí zde divoká kachna. V krajině je také řada drobných sakrálních staveb, které upoutají vaši pozornost. Ke kapli sv. Máří Magdalény na vrchu stejného jména vede křížová cesta s restaurovanými kamennými kříži vysekanými místními kameníky v okolních lesích. Po kraji jsou rozeseté kapličky, křížky, boží muka. U Pohoří najdete židovský hřbitov. Náhrobky jsou opravené, obnovená vstupní brána, celý hřbitov je udržovaný. Za pozornost stojí i nedávno postavená kaple Panny Marie Růžencové v Hodkově, citlivě zasazená do venkovské zástavby. Je odtud krásný výhled do údolí říčky Smutné. V textu jste našli několik otázek. Kdo bude mít zájem Jistebnicko navštívit, najde nejen na ně odpověď při výpravě s průvodcem, který je zasvěceným znalcem přírody a místní krajiny. Vycházky bezplatně organizuje o.s. Jistebnická vrchovina. Podrobnosti a kontakty najdete na www.jistebnickavrchovina.ecn.cz. JANA MADĚROVÁ, KAREL URBÁNEK, o.s. Jistebnická vrchovina

Máte už pohádkový pas? Občanské sdružení Pohádkové království vám v Krasci představujeme od počátku našeho časopisu. Tahle zajímavá českobudějovická neziskovka, pracující při Turistickém a mapovém centru Marcela Goetze na nám. Přemysla Otakara II., nám mimo jiné pomáhá s distribucí Krasce po celém kraji, v rámci svých Pohádkových kanceláří. Více informací o celém projektu a velkém množství akcí, které v průběhu celého roku pohádkáři připravují, můžete vždy aktuálně najít na internetových stránkách. Pohádkové království je projekt na rozvoj domácího cestovního ruchu se zaměřením na děti a dospělé s fantazií a vzniklo již v roce 2002. Dětem i dospělým nabízí členství v klubu, které opravňuje k odběru zboží podle speciální klubové nabídky na www.mapove-centrum.cz a k účasti na akcích Jihočeského pohádkového království. Obzváště zasloužilí členové získávají po splnění podmínek titul Jihočeský pohádkový vandrovník. „Vandrovní knížka, cestovní pas a mapy království nabízejí ve všech Pohádkových kancelářích, kde mají poskytovat i výhodičky pro vandrovníky, ale musíte si o ně říci. Klub je založen, zlepšení jeho fungování plánujeme na nastávající jaro. Není vybírán žádný poplatek, jen si musíte za drobný peníz zakoupit pas, do něhož pak sbíráte pohádková razítka při vandrování krajem. Po získání titulu Pohádkový vandrovník pak můžete pokračovat ve studiu na České pohádkové akademii,“ vysvětlil pohádkový kancléř Marcel Goetz. Pohádkových kanceláří po celém kraji stále přibývá, dnes jich jsou asi dvě stovky – aktuální seznam najdete na http://jcpohadkovekralovstvi.sweb.cz/kancelare.html. Jihočeské pohádkové království se při pořádání svých akcí vždy snaží propagovat maximálně šetrný přístup k přírodě a životnímu prostředí a aktivně šířit tyto myšlenky i mezi děti – jak dokládají lesní skřítci Jehlička a Lupínek ve svém Desateru chování v lese. Na projektu spolupracují jako generální partner Lesy ČR, s.p.

TÉMA

Mění se klima

klima Čechách v jižníchvČechách? MATOUŠ ŠIMEK, msimek@vydry.org Na tuto otázku může dát jasnou a nezpochybnitelnou odpověď jen podrobná klimatologická studie. Podle mých informací se takovéto studie zpracovávají pro širší území (střední Evropa, potažmo ČR), závěry pro náš kraj je třeba upravit podle místních klimatických specifik. Kdo je vůči počasí a jeho změnám vnímavý, názor si udělá sám. Osobní, byť nutně subjektivní zkušenost nás obvykle ovlivní více, než odborný článek.

Budu tedy vycházet hlavně z osobní zkušenosti a ze sdělení starších (jejichž zkušenosti jsou vzhledem k delší době pozorování rozhodně cennější.)

Aprílové počasí na houpačce Podle statistik ČHMÚ se dosud neprojevuje silný trend růstu ročních srážkových úhrnů a průměrná roční teplota vykazuje zatím jen mírně vzestupný trend. Co se ovšem v posledních přibližně patnácti letech změnilo, je rozkolísanost klimatu s častějším výskytem extrémů. Tomu přizvukují i lidé hospodařící ve venkovské krajině, kteří říkají, že počasí je v poslední době nevyzpytatelné, klasický řád chodu čtyř ročních období je prý narušený. Počasí „blázní“, mráz i vedro může přijít téměř kdykoliv. Nasněží v půli října, obleva trvá nejen kolem Vánoc, ale skoro celý leden, v dubnu je místo aprílového počasí vedro odpovídající červenci apod. To prý dřív nebylo. I mně za můj kratší život přijde, že počasí je zkrátka jako na houpačce. Naprosto nevyrovnaný je roční chod srážek. V některých letech nás trápí sucho, jindy kroutíme hlavou nad enormní silou srážek a množstvím vody, které pak kolem nás protéká. Dlouhodobé předpovědi dle mých zkušeností meteorologům v poslední době moc nevycházejí a rovnají se v podstatě věštění z křišťálové koule (schválně, jestli se tak nejmenuje software, který používají k modelování :-)).

Jak jde čas...

z let 1961–1990. Rok 2001 byl u nás po delší době bez velkých výkyvů a extrémů, snad jen překvapil po delší době deštivější duben. Pak přišel rok 2002, kdy opět bylo v zimních měsících povětšinou teplo, a po suchém a teplém jaru přišlo mimořádně deštivé léto i podzim, dvě silné vlny srážek v srpnu navíc způsobily v celém regionu katastrofální povodeň (nejextrémnější za posledních minimálně 550 let). V at-

mosféře obav z dalších povodní přišel rok 2003 a s ním opačný extrém: od jara do podzimu velké sucho a vedro. Vysušená půda nerodila. Tam, kde se před rokem valila povodeň, teď lidé marně hledali aspoň čůrek vody. Příští rok už byl příznivější, sucho se omezilo jen na srpen. Také v roce 2005 teploty a srážky nijak zásadně nevybočovaly z průměru. Možná jen rekreanti nebyli nadšeni s celkově deštivějšího léta. Zimním měsícem byl už po několikáté daleko více únor než leden. Lyžaři ovšem netušili, že pravé mrazivé a sněhové království je čeká příští rok. Taková zima, jako v lednu až březnu 2006, tu už nebyla nejméně 25 let. Neobyčejně velké zásoby sněhu ležícího i mimo vyšší polohy způsobily po rychlém tání velké povodně. V nejpostiženějším povodí Lužnice a Dyje ještě netušili, že v tomto roce zažijí ještě dvě povodně z letních silných dešťů. Počínaje zářím se počasí najednou úplně změnilo. Přišla série suchých a teplotně silně nadprůměrných měsíců. Po suchém podzimu zima nedorazila. Místo sněhu jen trochu deště a katastrofa jménem orkán Kyrill.

Od orkánu k vichřici Kromě března a května pokračovaly i v roce 2007 teplé a suché měsíce. Změna nastala až v září, tedy po celém roce. Podzim byl již chladnější a deštivý. Milovníci zimních sportů byli opět zklamáni z chabé zimy. Lyžařská střediska prodělávala druhým rokem nejen u nás, ale i v Alpách. Republikou se ještě prohnala vichřice Ema. Pak už byl rok 2008 poměrně přívětivý, bez extrémů. Zima v lednu 2009 přinesla mráz, a únor dokonce i sníh. Zase jsme zažili jeden podivně teplý a suchý duben a v červnu až červenci nebývale vytrvalé proudění teplého a vlhkého vzduchu s výskytem mnoha silných bouřek a přívalových dešťů, jež způsobily lokální extrémní povodně, zejména v Moravskoslezském kraji, v jižních Čechách v povodí Blanice. Bouřky jsou v posledních patnácti letech obecně čím dál častějším jevem. Všechny překvapil první sníh a mráz, který dorazil v roce 2009 už v polovině října. Tento výčet, spolu s téměř jarním letošním listopadem, snad dostatečně poukazuje na to, že klima v poslední době není ani v našem regionu stabilní. Je rozkolísané a můžeme se jen dohadovat, čím nás zase v dohledné době překvapí. Nic nezkazíme, budeme-li se snažit na extrémy lépe připravit, aktivně zmírňovat jejich projevy v krajině i omezovat příčinu klimatických změn. Autor pracuje v ČNF pro vydru. Mezititulky redakce.

Použité zdroje: http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html; prezentace RNDr. Ing. Jaroslava Rožnovského, CSc.: Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky.

13 Jihočeský občasník o životním prostředí

Pojďme se na počasí v poslední době podívat trochu detailněji. Pro ověření vlastních vzpomínek jsem použil územní teploty a srážky porovnané s dlouhodobým normálem přístupné na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Již v 90. letech se začala projevovat vyšší rozkolísanost klimatu oproti předcházejícím desetiletím. Kolem poloviny 90. let byly poměrně chladné zimy, na rozdíl od těch na počátku a na konci desetiletí. Jaro 1996 bylo velmi deštivé a na mnohých tocích jižních Čech vyvrcholilo povodní. Horká léta se v 90. letech střídala s chladnými a deštivějšími. Extrémní srážky a následné povodně přinesl červenec 1997 na Moravu. 1998 byl rokem, který v jižních Čechách ukázal, že zima někdy také vůbec nemusí dorazit a jaro může být velmi teplé a suché. V roce 1999 si lyžaři museli počkat až na únor a zemědělci se pak potýkali s výjimkou července s velmi podprůměrnými srážkami. Jižní Čechy trápilo sucho. Roku 2000 po srážkově výrazném březnu následovalo velmi suché a teplé jaro a rok byl celkově o 1,4° C teplejší než dlouhodobý normál

Foto Marie Pacovská

TÉMA

BOJ O KLIMA Edvard SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz Pohledem z okna zjišťuji, že je něco divně. Je říjen 2009. Jabloně ještě plné listí a některé i plodů, které jsme nestihli otrhat a uložit, ořešák Ferda a další stromy i keře se kloní pod těžkým mokrým sněhem. Ten se najednou snáší z těžkých mraků, ačkoliv ještě před pár dny jsem na zahradě chodil v krátkém rukávu. Z léta do zimy. I v dubnu to bylo tak – ze zimy skokem do skoro letních dnů. A najednou si uvědomuji, že to sedí. Ano, tohle přeci říkají klimatologové už dlouho, že v důsledku celkové změny klimatu tady ve střední Evropě budeme muset zapomenout na jara a podzimy, tak, jak jsme je znali. K tomu jako bonus dostaneme více extrémních jevů – horka a sucha, prudké bouře s přívalovými dešti, silné vichry. Navzdory pochybám některých politiků bychom se měli začít rychle přizpůsobovat. V první řadě zemědělci, lesníci, ale také zdravotníci, energetici, vodohospodáři, stavbaři, ale v podstatě všichni. Nejspíše bychom se též měli připravit i na vlnu uprchlíků z rozvojových zemí a v budoucnu i z těch částí Evropy, kde dopady budou mnohem výraznější. Už jsme do atmosféry přidali takové množství skleníkových plynů, že změna klimatu je nevyhnutelná. Ještě ale můžeme ovlivnit, jak moc se nám starý svět promění, abychom se vůbec dokázali adaptovat. Vědci nepochybují, že klíč leží v našich vysokých emisích oxidu uhličitého, metanu a dalších plynů, které svými vlastnostmi zesilují skleníkový efekt. Česká republika se v jejich množství v přepočtu na hlavu řadí mezi největší světové špindíry. Musíme proto zásadně přebudovat naši energetiku, dopravu, snížit spotřebu energie v průmyslu i v budovách, změnit hospodaření s vodou v krajině. Možnosti máme, jsou i spočtené, stačí jen rozhodnutí. Na osobní úrovni, ale i na té společenské – firemní, obecní, krajské, republikové… Uvidíme také, co nám předvedou státníci v prosincové Kodani, kde se bude domlouvat nová celosvětová klimatická dohoda. Letošní ročník Ekofilmu otevíral film Čas hlupáků, který z pohledu roku 2055 hodnotil dobu, kde ještě bylo možno předejít katastrofě. Náš čas. Budeme těmi hlupáky?

Možná změna klimatu klimatu nazměna našem území Jaroslav ROŽNOVSKÝ Pohodlí, které nám přináší na základě vědy technický pokrok, je příčinou toho, že zapomínáme na proměnlivost počasí a podnebí. Často i vlivem médií potom přirozené projevy počasí považujeme mylně za něco neobvyklého.

Jihočeský občasník o životním prostředí

Pojem možná změna klimatu se využívá pro odhad klimatu podle matematických modelů. Predikce budoucího podnebí je velmi složitá, protože jde o komplexní postižení klimatotvorných procesů na Zemi a všechny procesy nejsou zatím ani dostatečně známy, ani dostatečně matematicky vyjádřeny. Hospodářskou činností člověka rostou emise skleníkových plynů, které významně ovlivňují energetickou bilanci soustavy atmosféra – zemský povrch. Samotné zesilování skleníkového jevu je přitom přirozenou vlastností atmosféry. Vývoj emisí a jeho další odhady do konce 21. století jsou základem tzv. emisních scénářů, znázorněných mnoha matematickými modely. Navazují na ně scénáře predikce možné změny klimatu, jejichž součástí jsou v posledních letech i cirkulační modely, které předpovídají cirkulaci atmosféry na Zemi. Výzkumem se sice modely stále zpřesňují, nicméně nepomíjejí určité rozdíly v odhadech změny teploty vzduchu (nejvíce propracovaný

klimatologický prvek) a dalších prvků. Proto se setkáváme s termínem klimatická senzitivita, který vyjadřuje rozpětí modelované změny teploty vzduchu. Podle podkladů IPCC (2007) se při dvojnásobné koncentraci CO2 pohybuje od 1,5 do 4,5°C, nejčastěji se jako střední změna teploty vzduchu uvádějí 3°C. Pro teplotní změny uvažujeme tedy dosti široké rozpětí, které odráží rozsah teplot vzduchu na našem území. Existuje velké množství modelů postihujících nejen proměnlivé hodnoty teplot vzduchu či dalších prvků, ale také jejich chodu v roce. Ani v této oblasti však zatím není jednoznačně stanoveno, jak se bude měnit rozložení teplot v létě a v zimě.

Konkrétní odhady změn Z teorie zesilování skleníkového jevu podle klimatických modelů jednoznačně vyplývá (budoucí) ovlivnění našeho podnebí. Vyhodnocením současných scénářů změny klimatu můžeme u nejvýznamnějších klimatických prvků vyvodit: Na našem území dojde ke zvýšení slunečního záření v maximu až o 10%. Teplota vzduchu poroste, a to v rozpětí 1,5 až 4°C. Přesto nelze vyloučit výskyt mrazů v počátku a konci vegetačního období. V každém případě je nutné počítat s holomrazy (jak reálně doložil průběh teplot v únoru 2003). Velmi výmluvným ukazatelem změny teploty vzduchu jsou dřívější nástupy a pozdější ukončení vegetačních období. Výše uvedené údaje znamenají, že můžeme očekávat zvýšení teplot vzduchu a počtu letních a tropických dnů. Naopak poklesne počet dnů mrazových a dnů ledových s tím, že jejich výskyt nelze vyloučit ani ve vegetačním období.

Jaké to bude mít dopady Lineární trendy průměrných teplot a úhrnů srážek vykazují tendenci potvrzující domněnku o postupné aridizaci našeho území (nárůstu suchých období). Pro naše podmínky se odhad ročních průměrů srážek pohybuje v rozsahu ±10% stávajících hodnot. Studie naznačují, že se zvýší zastoupení srážek s denními úhrny nad 10 mm, tzn. dojde k nárůstu intenzivních a přívalových dešťů, zejména v květnu, červnu a září. Výpočty scénářových hodnot potenciální evapotranspirace výrazné zvýšení suchosti klimatu ČR jednoznačně potvrzují. Ve větší míře budou suchem ohroženy části střední a jižní Moravy, ale také střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví. Přetištěno z časopisu Veronica, jehož číslo 5/2009 vyšlo v říjnu 2009 a bylo tematicky věnováno klimatickým změnám. Více na www.veronica.cz/klima. Foto archiv

TÉMA

Proč nejsem klimatickým alarmistou alarmistou klimatickým JIŘÍ GUTH, jiri.guth@ecn.cz

Nejsem přesvědčený o odůvodněnosti vynakládat tolik úsilí a prostředků na omezování antropogenních emisí oxidu uhličitého. Přitom připouštím určité zvýšení extremity počasí na Zemi v minulých desetiletích a hlavně ani v nejmenším si nepřeju škody na životech, zdraví a majetku lidí. Podle toho, co vím, není ale usilovné omezovaní antropogenních emisí CO2 nejúčinnější cestou k omezování těchto škod. Pokusím se popsat tři hlavní slabiny skleníkové hypotézy.

Nevím, jestli je skleníkový efekt hlavním hybatelem klimatických změn v minulých desetiletích. Pokud ano, je pro mě metodicky nepřijatelné ignorování nebo podceňování významu vodní páry v ovzduší (oproti oxidu uhličitému). Přitom podíl tohoto plynu na skleníkovém efektu je odhadován na 60-70%. Např. Metelka a Tolasz (2009) klidně uvádějí „čtyři hlavní plyny v atmosféře“ bez vody a z přehledu vývoje koncentrace a radiačního působení hlavních skleníkových plynů ji přímo vyjímají. Podle Bedřicha Moldana (2009) se prý nepředpokládá, že by se průměrná koncentrace vodní páry v ovzduší v důsledku lidské činnosti měnila. K tomu ale Moldan neuvádí vůbec žádné argumenty ani citace. Pokud vím, podle různých studií na lokální a regionální úrovni (souhrn a literatura v Kravčík, Pokorný, Kohutiar, Kováč a Tóth 2007) se koncentrace vodní páry, zejména její dynamika mění v důsledku lidské činnosti (především v důsledku změn využití půdy resp. povrchu země) značně.

Od středověku k dnešku

Další pochybnosti? Další dílčí pochybnost o síle skleníkové hypotézy se zakládá na zpřesněné kauzalitě koncentrace CO 2 v atmosféře a teploty – v měřítku stovek tisíc let. Novější výzkumy napovídají opačnou než skleníkovou kauzalitu, tedy že koncentrace CO2 rostou se zpožděním oproti růstu teploty, patrně jako důsledek biologických dějů (Kutílek 2008). Opačně při nástupu glaciálu (tedy při poklesu teploty) přetrvává s jistou setrvačností zvýšená koncentrace CO2. Poslední z respektabilních – aspoň pro mě – argumentů je uveden v nedávném (26. července 2009) dopisu asi tří set německých vědců a aktivistů kancléřce Angele Merkelové. Jeho hlavními autory jsou Friedrich-Karl Ewert, geolog, a Holger Thuß, historik. V dopisu se píše doslova (lehce upravený překlad Michaely Dvořákové): „Ta část záření v infračervené oblasti, kterou může CO 2 absorbovat, je vzhledem k jeho současné koncentraci již téměř vyčerpána. I kdyby CO2 nějaký účinek měl a byly by spáleny všechny zásoby fosilních paliv, pohybovalo by se další oteplování dlouhodobě v rozmezí desetin stupňů Celsia.“ V dostupné alarmistické literatuře jsem k tomu zatím nenašel protiargument. V úvodu avizované tři slabiny lze formulovat ještě úsporněji v jednom podvojném tvrzení: Je přeceňován jednak význam atmosférického CO2 pro skleníkový efekt (a klima obecně), jednak význam emisí CO 2 ve srovnání s jinými vlivy člověka na klima. Já osobně mám dost jiných důvodů, než jsou dosavadní a údajně hrozící klimatické změny, proč se snažit o omezování spotřeby fosilních paliv a proč ho propagovat a prosazovat. Zároveň soudím, že větší část úsilí a prostředků než dosud by měla být věnována na nejrůznější tzv. adaptační opatření (adaptační na možné klimatické změny, zejména na srážkové epizody extrémní v obou směrech).

Špinavá hra o hokejku Mediálně významná „hokejka“ E. M. Manna je graf průměrných teplot na severní polokouli od r. 1400. Zpopularizovala ji zejména zpráva IPCC z r. 2001. S. McIntyre a R. McKitrick částečně zpochybnili metodiku a nejstarší Mannem použitá data a vyšla jim namísto „hokejky“ spíše „kolébka“. V 15. století totiž doznívala středověká teplá perioda a v 16.-18. století byla tzv. malá doba ledová. Obhájci hokejky (Metelka a Tolasz) zdůrazňují, že reakce McIntyra a McKitricka byla odmítnuta v recenzním řízení časopisu Nature (kde byla v r. 1998 publikována první Mannova zpráva s hokejkou), což její kritici (Kutílek) zamlčují. Reakce nakonec vyšla v časopisu Energy & Environment, což Metelka s Tolaszem označují poněkud dehonestující a tuze nepřesnou formulací „v jednom ekonomickém časopisu“. Větší část polemiky ve skutečnosti proběhla na stránkách časopisu Geophysical Research Letters, který je pro Manna dost dobrý (publikoval tam článek s hokejkou už v r. 1999) a pro který naopak jsou dost dobré i práce McIntyra a McKitricka (2005).

Literatura: F.-K. Ewert a H. Thuß: Otevřený dopis kancléřce Angele Merkelové, 26. 7. 2009 M. Kutílek: Racionálně o globálním oteplování, Dokořán, 2008 M. E. Mann, R. S. Bradley a M. K. Hughes: Global scale temperature patterns and climate forcing over the past six centuries. Nature, 392: 779-787, 1998 M. E. Mann, R. S. Bradley a M. K. Hughes: Northern hemisphere temperatures during the past millennium: Inferences, uncertainties, and limitations, Geophys. Res. Lett., 26(6), 759–762, 1999 S. McIntyre a R. McKitrick: Corrections to the Mann et al. (1998) Proxy Data Base and Northern Hemisphere Average Temperature Series." Energy and Environment 14, no. 6 (November 1, 2003): 751-772. S. McIntyre a R. McKitrick: Hockey Sticks, principal components and spurious significance, Geophys. Res. Lett., vol. 32, 2005 L. Metelka a R. Tolasz: Klimatické změny: fakta bez mýtů., Univerzita Karlova v Praze, 2009 B. Moldan: Podmaněná planeta, Nakladatelství Karolinum, 2009 M. Kravčík, J. Pokorný, J. Kohutiar, M. Kováč a E. Tóth: Voda pre ozdravenie klímy Nová vodná paradigma, Municipalia, 2007

15 Jihočeský občasník o životním prostředí

Minulé“ (poslední) oteplení zemského povrchu resp. atmosféry není “ vysvětlitelné skleníkovou hypotézou. Mám na mysli tzv. středověkou teplou periodu (STP) v 9.-13. století. Její existenci dokládanou mnoha různými nepřímými údaji z různých částí světa (Kutílek 2008) nepopírají ani alarmisté, ale snaží se o ní psát co nejméně a zdůrazňují, že dosažené teploty byly zřejmě o něco nižší, než na začátku 21. století, a že neproběhla zároveň na celé zeměkouli (Metelka a Tolasz 2009). Nestejnoměrnost a nerovnoměrnost je ale charakteristická i pro současné klimatické změny a hlavně skleníková hypotéza nevysvětluje, proč byly teploty v STP stejné nebo vyšší, než v letech cca 1850-2000, kdy zejména v závěru toho období už dávno zuřila průmyslová revoluce naplno a během něhož se odehrálo asi 95% celkového dosavadního nárůstu antropogenních emisí CO2.

Foto archiv

GLOSÁŘ

ESEJ

K těžbě uranu na Strakonicku Podle informací zveřejněných v jihočeských médiích již nikdo reálně nepočítá s těžbou uranu na ložisku Mečichov (Bratronice) na Strakonicku. Ministr průmyslu Tošovský však představil svůj návrh energetické politiky, která stojí na vytěžení všech paliv, které v republice máme. Hnědého uhlí pod severočeskými vesnicemi, černého uhlí v Beskydech, ale i uranu. Jeho těžba má být čtyřikrát větší, než je tomu dnes, a jsou žádány investice státu do tohoto odvětví. I přesto, že jen na sanacích po té dosavadní zaplatí daňoví poplatníci ještě nejméně 60 miliard korun. Pokud by něco takového vůbec mělo těžařům projít, pak jsou ale v republice vydatnější ložiska uranu, než je Strakonicko. V Mečichově je totiž udáváno pouze 1200 tun těžitelných zásob, a proto nebude prioritně v hledáčku zájmu uranových firem. Tím „Eldorádem“ má být Liberecko, kde se začíná zmiňovat i obnova chemického loužení. Ale kdoví, co přinesou další roky, pokud by politici kývli na naši cestu do energetické minulosti, tak, jak je popsána v návrhu energetické koncepce státu. EDVARD SEQUENS

Co proti zneužívání významné tržní síly?

Jihočeský občasník o životním prostředí

Lidé z Potravinářské komory prý napsali a poslanci z ČSSD – bezpochyby – předložili návrh nového zákona za tím účelem. Někteří pravicoví poslanci proti němu dosti vášnivě vystupovali v rozpravě, ale jiní umožnili jeho schválení. Senátoři upřesnili, že regulace se vztahuje jen na zemědělské a potravinářské zboží a velkou většinou ji také podpořili. Prezident republiky návrh vetoval. Je to mnohem víc ideologický nežli obsahový spor. Podle navržené úpravy je povinností obchodních firem s čistým obratem větším než pět miliard korun dodržovat určitá pravidla fakturace a určité podmínky všeobecné, smluvní a prodejní a vystříhat se určitých praktik. Pravidla, podmínky a praktiky (např. dumping) jsou vypsány v přílohách zákona, jehož dodržování má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Skutečný efekt – vedle symbolického, deklaratorního – nového zákona je obtížné předvídat. Je velmi pravděpodobné, že poněkud pomůže několika potravinářským a obchodním firmám (zemědělcům jen zanedbatelně) bez ohledu na jejich velikost a vlastnické poměry. Poslanecká sněmovna nakonec přehlasovala prezidentovo veto (ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a všichni zelení) a zákon pod číslem 395/2009 Sb. nabude účinnosti 1. února 2010. JIŘÍ GUTH

Globální krize jako

globální (globální) šance

šance

RADOMIL HRADIL Globální změny klimatu nedávají mnoha lidem spát, je toho však mnohem více, co nám dělá vrásky na čele. Vedle často skloňované finanční krize se problémy dotýkají i dalších oblastí života, takže se dnes hovoří o krizi společnosti, o krizi lidské civilizace jako takové, o krizi hodnot či krizi identity. Krize s sebou ale vždycky přináší také šanci, příležitost ke změně toho, co ke krizi vedlo. V čem tedy hledat příčiny a jaká z toho vyplývají východiska?

Taky jsem tomu oteplování dlouho nevěřil... Grafika Jitka Klimešová

V letošním roce si připomínáme 20 let od takzvané sametové revoluce. Naděje, které jsme tenkrát vkládali do společenských změn, se v lecčems naplnily, v mnohém však zažíváme zklamání. V provolání nazvaném „Několik vět 2009“, které se v souvislosti s chystanými volbami šíří po internetu a jehož autorství je připisováno známé socioložce Jiřině Šiklové, je výstižně charakterizováno, co nám vlastně na současném politickém systému vadí: jako jeden z pohoršujících jevů je zde uvedena korupce na komunální, krajské i centrální, tedy celostátní úrovni. Různé firmy se propojují s politickými orgány, podplácejí je a na oplátku dostávají výhodné zakázky. Mnohá politická rozhodnutí jsou zřejmě již od samého počátku motivována právě udělením zakázky a konečným podílem na zisku. Uměle se tím vytváří spotřeba, staví se silnice a dálnice, které devastují krajinu, takže se stává téměř neobyvatelnou, průmyslové zóny rostou jako houby po dešti, aby pak jednotlivé objekty teprve hledaly své nájemce, zavádí se internet do škol, vyzbrojuje se armáda atd. Tato korupce či klientelismus je nejen pohoršující, ale působí v konečném důsledku destruktivně na přírodu i společnost. Přesto bují dál a člověk se nemůže ubránit otázce, proč se jako civilizace chováme sebedestruktivně. Máme možnost chovat se jinak? Proč to tedy neděláme? Vždyť je přece zřejmé, že si podřezáváme větev, na které sedíme – všichni do jednoho.

Od malé korupce k velké destrukci Jenže mají vůbec podniky v konkurenčním prostředí možnost chovat se jinak? Když se vžiji do situace, v níž se nachází šéf velké firmy s milionovými zisky, pak budu především uvažovat, jak zajistit pro firmu maximální zisk, tedy co největší a co nejvýhodnější odbyt. Vedle reklamy budu mít samozřejmě ještě druhý mocný prostředek, a tím bude právě lobbing. Budu tedy lobbovat, abych dostal ty nejvýhodnější zakázky, případně aby takové zakázky vůbec byly vytvořeny. Čím větší kapitál budu mít k dispozici, tím větší bude má lobbovací síla, tím lepší zakázky budu schopen získat a tím větší budu mít zisk. Velké nadnárodní koncerny, takzvaní globální hráči, mají k dispozici nikoli milionové, ale mnohamiliardové zisky ročně, s nimiž se už mohou do lobbingu řádně opřít. Co by jim v tom také mělo bránit? A tak se zaměřují na vlády, národní parlamenty, ale také na mezinárodní organizace: Vždyť co může být lepší zakázkou pro farmaceutický gigant, než když WHO vyhlásí nějakou pandemii a k její léčbě doporučí vakcínu právě tohoto gigantu – jehož zástupce samozřejmě nechybí v poradním sboru WHO. Co může být lepší zakázkou než válka, vyhlášená třeba mediálně vytvořeným teroristům? A jestliže korupce v malém je v konečném důsledku destruktivní v malém, pak tento lobbing globálně operujících firem působí destrukci globální.

Kauza mobilní telefony Uveďme si příklad: V 90. letech minulého století se začala prudce šířit technologie mobilních telefonů založená na mikrovlnném záření. Operátoři a výrobci mobilů zaznamenávali a dodnes zaznamenávají pohádkové zisky, které jen v ČR jdou ročně do desítek miliard korun. I když se velmi rychle zjistilo, že toto záření poškozuje mozkovou tkáň, ale také buněčná jádra, chromozomy, pohlavní buňky atd., a to nejen u lidí, byla

ESEJ

GLOSÁŘ

zřízena mezinárodní „vědecká“ komise, která zaštítila hygienické limity natolik benevolentní, aby se tato technologie mohla bez překážek šířit, a to bez ohledu na zdravotní dopady. Nad touto „nezávislou“ a nikomu se nezodpovídající komisí drží ochrannou ruku právě WHO. V zemích, kde odborníci bránili zavedení měkkých limitů, např. v ČR, byli tito lidé odstraněni z odpovědných míst a nahrazeni loajálními, povolnými úředníky. I přes silné protesty významné části odborné obce proti nevyhovující legislativě byla tato legislativa prosazena; klíčová místa ve státních vědeckých ústavech a na ministerstvech byla obsazena podle politické vůle, která je ovšem zcela poplatná vůli ekonomické. Globální destrukce, kterou to přináší a přinese, budeme moci brzy pozorovat na vlastní oči i na vlastní kůži.

Zrcadlo duše a ducha A znovu se vynořuje otázka „proč?“, proč se dnes vše podřizuje krátkodobým egoistickým zájmům různých lobbistů, ať to stojí, co to stojí? Řekl bych, že tito lidé v podstatě nemohou jinak a že chyba je systémová, že je tedy součástí našeho systému a tento systém tak má již ve svém základě vloženu svou vlastní destrukci a zánik. Nedomnívám se ale, že by tato chyba spočívala již v základě systému zvaného člověk. Ten je podle mého názoru v pořádku, tedy až na jeden problém… I když si to příliš neuvědomujeme a nepřipouštíme, uskutečňuje se svět kolem nás nejprve v naší mysli, v našem vědomí. Všechno, co jako civilizace vytváříme i jak měníme přírodu, se odehraje nejprve v našem duchu, v našich myšlenkách, dříve než se to „zhmotní“ venku ve světě. Svět kolem nás je tak odrazem, zrcadlem naší duše a našeho ducha. A co žije v našem duchu? Bohužel jsme uvěřili darwinistické poučce o tom, že boj o přežití je hybnou silou evoluce, tedy pokroku. Věříme, že konkurence, boj jednoho s druhým, boj všech proti všem povede k obecnému blahu. Cožpak to je vůbec možné? Cožpak nevidíme dostatečně jasně, že to je omyl? Jako lidstvo jsme jeden organismus, respektive jeden orgán v organismu Země, v němž jsou jinými orgány další přírodní říše. Když spolu začnou bojovat jednotlivé buňky, může snad takový organismus prosperovat?

Na planetě egoistů?

Autor absolvoval VŠZ, angažoval se v ekologickém zemědělství, hnutí přírodních zahrad a ve waldorfském školství, překládá a píše knihy s ekologickou a duchovní tematikou. Ta obleva nám zničila všechny dárky až na jeden... Grafika Jitka Klimešová

JIŘÍ GUTH

Ekotrh bez aut i návštěvníků? Letošní Ekotrh v Českých Budějovicích, který se uskutečnil po několikaleté přestávce díky síti Krasec a pořádající Rose, byl jakýsi hybrid, protože se akce konala 22. září na Den bez aut pořádaný magistrátem. A tak se na náměstí Přemysla Otakara II., uzavřeném pro auta, vedle sebe ocitly stánky ekologických a dalších neziskových organizací, drobní prodejci ručně vyráběného zboží, prodejna zdravé výživy či biozeleniny, stánky institucí (např. Lesů ČR, jejichž zaměstnanci nesměli mluvit o problematice kůrovce), EKO-KOM se soutěžemi pro děti, Cassiopeia se svým programem pro školy, historické trolejbusy, aj. Co chybělo? Zájem českobudějovické veřejnosti – a tak je otázkou, kde a kdy pořádat Ekotrh 2010. EDVARD SEQUENS, Calla

Václav Klaus umí být oblíben veřejností. Mnoho lidí oceňuje jeho kritický postoj k problémům a říká: „Vždyť pan prezident má pravdu, třeba za ty klimatické změny nemůže člověk, ale je to přírodní proces, vždyť klima se na planetě už mnohokrát změnilo i bez nás!“ Zapomněli, že ještě před pár lety Václav Klaus říkal, že: „Ledovce tají jen v Al Goreových filmech.“ Když zjistil, že tato pozice je neudržitelná, najednou „zmoudřel“ a začal zpochybňovat skutečně daleko diskutabilnější problém dominantní příčiny klimatických změn (člověk k nim minimálně přispívá). Zajímalo by mě, co bude Václav Klaus říkat za 15 let. Kdyby nedejbože skutečně stoupla hladina oceánu, možná: „Vidíte, já to říkal – modrá, nikoliv zelená planeta!“ MATOUŠ ŠIMEK, ČNFV

17 Jihočeský občasník o životním prostředí

Americká profesorka Lynn Margulisová dospěla k poznatku, že základním principem života ekosystémů na Zemi je symbióza, nikoli konkurence. I symbiózu však můžeme nahlížet dvojím způsobem: jako vzájemné využívání, nebo jako vzájemnou službu. Zatím žije v našem duchu představa, že egoismus je vším. Věříme, že Země je planetou vzájemně se vykořisťujících egoistů, a tak ji z ní děláme. Až poznáme, že základní hybnou silou je ve skutečnosti vzájemná služba a láska, dávání, a nikoli braní, budeme moci tento poznatek a tuto vizi i realizovat. Změně světa, změně bytí musí předcházet změna mysli, změna vědomí. Zkušenost ovšem ukazuje, že pouhá změna myšlení nestačí ke změně jednání, pokud se nové představy, nový obraz světa nestanou skutečným prožitkem. Dokud neprožijeme, že jsme jedno tělo s celou Zemí a všemi jejími obyvateli, nezačneme se k ní podle toho chovat. Nestane-li se tak, nepomůže nám ale žádná jakkoli šetrná a ekologická technologie, žádná výměna politiků, dokonce ani sebetvrdší legislativa a represivní aparát. Naopak stane-li se tak, potom altruismus, solidarita, vzájemná služba nebudou žádným mravním imperativem dosazeným zvenčí, ale poznanou a prožitou objektivní nutností. Společnost založená na těchto hodnotách pak bude mít perspektivu, kterou ta dnešní nemá.

Bílá móda? V naší republice se začínají objevovat tzv. mlékomaty, automaty na prodej syrového chlazeného, případně i pasterovaného mléka do přinesených nádob. Není to žádná novinka, v Osvětimanech u Uherského Hradiště funguje takový automat už několik let k všestranné spokojenosti – a bez většího ohlasu. V rámci současné „módní vlny“ už byly nejméně dva kusy nově instalovány na Vysočině. Výrazné zkrácení vzdálenosti (fyzické cesty i ekonomických prostředníků) mezi produkcí a spotřebou by mělo mít blahodárné důsledky ekonomické, společenské i pro životní prostředí. Naopak rizikem jsou případné zdravotní potíže po požití syrového mléka bez průběžného chlazení, například až několik hodin po nákupu v mlékomatu. Těsně před uzávěrkou byl v Českých Budějovicích u hypermarketu TESCO zprovozněn mlékomat zásobovaný z družstva Podkleťan se sídlem v Křemži a další mají vbrzku následovat. Uvažuje o tom například společnost Bemagro provozující biofarmu v Malontech na Kaplicku.

ODJINUD

Dopady oteplování

oteplování Arktidy předstihují

Arktidy prognózy

ZDENKA JELENOVÁ, jelenova@piseckysvet.cz

Foto archiv

Oteplování v Arktidě by podle nejnovější studie WWF, zveřejněné začátkem září na 3. světové klimatické konferenci Světové meteorologické organizace (WMO), mohlo vést k záplavám postihujícím čtvrtinu světové populace, podstatným nárůstům emisí skleníkových plynů z velikých rezervoárů uhlíku a k extrémním změnám počasí po celém světě. Zpráva nastiňuje hrozivé globální jevy působené oteplováním Arktidy, jež jsou mnohem horší než dřívější projekce. Bezprecedentní recenzovaná studie „Arctic Climate Feedbacks: Global Implications“ (Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky) dala dohromady špičkové klimatické vědce, kteří vyhodnotili aktuální vědecké poznatky týkající se oteplování Arktidy. Studie ukazuje, že mnohé klimatické zpětné vazby v Arktidě – negativní jevy působené dopady oteplování – učiní globální klimatickou změnu krutější, než uvádějí ostatní současné projekce, včetně těch ze zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007.

Tání ovlivní i Evropu

Jihočeský občasník o životním prostředí

Dramatické ztráty mořského ledu způsobené oteplováním Arktidy rychlostí přibližně dvojnásobnou oproti zbytku světa ovlivní proudění v atmosféře a počasí v Arktidě i mimo ni. To podle projekcí pozmění rozložení a chod teplot a srážek v Evropě a v Severní Americe, s důsledky pro zemědělství, lesnictví a zdroje vody. Kromě toho v zamrzlé půdě a mokřadech Arktidy je uloženo dvakrát tolik uhlíku, než je v atmosféře. S pokračujícím oteplováním bude půda stále více roztávat a uvolňovat uhlík v podobě oxidu uhličitého a metanu. Obsah metanu, obzvláště účinného skleníkového plynu, v atmosféře poslední dva roky stoupá a někteří tvrdí, že nárůst je dán oteplováním tundry v Arktidě. V prvním hodnocení svého druhu, které zahrnuje osud ledových příkrovů Grónska a Západní Antarktidy do projekcí výšky hladiny moře, dochází studie WWF k závěru, že hladina moře do roku 2100 velmi pravděpodobně stoupne o více než jeden metr – to je více než dvojnásobek hodnoty udávané zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007.

Pomůže Kodaň? „Musíme nyní naslouchat těmto signálům z Arktidy a v prosinci v Kodani podniknout kroky nezbytné k dosažení dohody, která rychle a účinně omezí emise skleníkových plynů,“ říká James Leape, generální ředitel WWF International. V dánské Kodani se setkají zástupci vlád 191 zemí k závěrečnému kolu jednání o nové globální dohodě o změnách klimatu. První období současné dohody, zvané Kjótský protokol, skončí v prosinci 2012. Od vyjednávání v Kodani se očekává schválení nového právního rámce celosvětového postupu ve věci klimatu po roce 2013. Podle WWF musí tento rámec zaručit mnohem hlubší a rychlejší poklesy emisí v průmyslových zemích a financování kroků na ochranu klimatu v rozvojových zemích.

Co tání Arktidy působí? Hlavní zpětné vazby působené změnami klimatu v Arktidě jsou: l Změny v proudění vzduchu – mnoho světových atmosférických procesů je poháněno rozdíly mezi teplým rovníkem a studenými póly. Oteplování Arktidy má vliv na chování počasí včetně výskytu cyklón a srážek.

l Změny mořských proudů – oceány, stejně jako vzduch, přenášejí teplo mezi rovníkem a póly; oceánské proudy jsou ovlivněny také slaností vody. Jak v Arktidě taje led, voda se stává méně slanou, což způsobuje změny oněch proudů. l Nárůsty skleníkových plynů – půda a mokřady v Arktidě obsahují dvakrát tolik uhlíku, než je v atmosféře. Jak se Arktida otepluje, uhlík, který byl zamrzlý a zablokovaný tisíce let, se začíná uvolňovat jako metan a oxid uhličitý, čímž se zvyšuje zatížení atmosféry. l Vzestup hladiny moře – o tání grónského ledového příkrovu a dalších zdrojích v oblasti pólu se nyní vědci domnívají, že přispějí k nárůstu výšky hladiny moře o více než metr během příštích sto let.

Tyto zpětné vazby vcelku mají schopnost způsobit vážné celosvětové změny v zásobování potravinami, dopadech nepříznivého počasí i v dodávkách vody. Je velmi pravděpodobné, že určitá míra změny klimatu a s ní spojený vzestup hladiny moře v příštích desetiletích jsou již nevyhnutelné. Nyní je v sázce to, k jak kruté změně klimatu dojde v polovině století, na jeho konci i po něm. Evropa a Severní Amerika by se podle odhadu autorů studie mohly dočkat nezvykle chladných zim, zatímco Grónsko může prožívat zimy teplejší.

Čtvrtina lidí žije příliš nízko Vzestup hladiny moře je hlavní starostí populací žijících v nízko položených pobřežních oblastech (okolo 25 procent lidí), protože způsobí inundace (jak dočasné, tak trvalé záplavy), ztrátu mokřadů, erozi břehů, průnik slané vody do povrchových vodních těles a podzemních zásob vody a zvýší hladiny spodních vod. V mnoha pobřežních oblastech světa se zvyšuje hladina moře a terén klesá. To zesiluje účinek vzestupu hladiny moře v těchto oblastech, takže například půlmetrový nárůst výšky hladiny moře a pokles země v místě o půl metru vytvoří dohromady relativní vzestup hladiny moře o celý metr. Zrychlené klesání půdy je hlášeno z mnoha oblastí, buď v důsledku místního vyčerpání spodní vody (např. Tokio pokleslo během posledních desetiletí o pět metrů, Šanghaj o tři metry a Bangkok o dva metry), nebo následkem těžby ropy a plynu (např. podél pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech, kde půda klesá rychlostí pět až deset milimetrů za rok). Podle tiskové zprávy WWF z 2. září 2009. Další materiály, včetně videonahrávky rozhovoru s Dr. Sommerkornem a klipů z doprovodné multimediální prezentace jsou k dispozici ke stažení na http://www.divshare.com/folder/587835-7d0. Modelová klimatická smlouva je dostupná na http://www.panda.org/climate a studii „Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky“ lze nalézt též na http://www.panda.org/arctic.

NA NÁVŠTĚVĚ

Ochrana fauny ochrana fauny Votice Zdenka JELENOVÁ, jelenova@piseckysvet.cz Občanské sdružení Ochrana fauny České republiky, člen Krasce, vzniklo v roce 1998, kdy organizace získala do pronájmu část zdevastovaných prostor bývalého zahradnictví ve Voticích. Díky mnoha dobrovolníkům se postupně přeměnily na stanici pro zraněné živočichy, která dnes poskytuje své služby na území obcí s rozšířenou působností Tábor, Soběslav, Benešov, Vozice, Sedlčany, Příbram a Dobříš. Současně zde vzniklo centrum ekologické výchovy – stanice se otevřela veřejnosti, a dnes zde probíhají exkurze, přednášky, besedy, výstavy... Po vstupu do stanice se mne ujímá Olina Ziglerová – vedoucí CEV – a začíná vyprávět: „Když někdo najde zraněné zvíře, tak nám zatelefonuje a my si pro něj do dvou hodin přijedeme. Pohotovost funguje nepřetržitě 24 hodin denně a ročně projde stanicí přibližně sedm stovek zvířat. Pokud je to možné, tak je samozřejmě co nejdříve vracíme do přírody.“ Daří se to přibližně ze šedesáti procent. Občanské sdružení má dnes celkem sedm zaměstnanců, kteří zvládají mnohem víc aktivit než „jen“ péči o poraněné tvory. „Tohle samozřejmě není práce na osm hodin denně, na lidi klade velké nároky, ne každý to samozřejmě vydržel, ale teď se nám tu vytvořil dobrý a spolehlivý tým,“ pochlubí se Olina Ziglerová.

Co zvíře, to pohnutý osud

Stovky nadšených dětí a nový projekt V rámci EVVO působí Ochrana fauny ČR na na území sedmi pověřených úřadů: Benešov, Příbram, Tábor, Soběslav, Dobříš, Votice, Sedlčany, Písek a Milevsko. „Zájem o naše programy je obrovský, školy si nás mezi sebou doporučují,“ dodává Olina Ziglerová. Po stanici se právě

pohybuje skupinka dětí. Jsou právě podzimní prázdniny a odehrává se tu další z příměstských táborů. A za chvíli dorazí skupina předškoláků s učitelkami. Koncem srpna získalo Centrum ekologické výchovy OF ČR grant z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt s názvem „EVVO a průřezová témata na klíč“ bude sídlit ve městě Táboře, kam se přemístí jako hlavní koordinátorka i Olina Ziglerová. „Ze zkušeností při naší práci ve školách víme, jaký problém často mají učitelé se zapojením průřezových témat do výuky,“ přibližuje záměr koordinátorka. Aby správně odhadli potřeby učitelů, rozeslali před zpracováním projektu dotazníky, kde učitelé mohli vyplnit, co by pro ně na doplnění výuky bylo nejlépe využitelné. Celkem se jich vrátilo asi 300.

Pět balíčků a počítačové hry Během tří let trvání projektu bude postupně zpracováno šest okruhů témat – vždy EVVO s dalším průřezovým tématem (např. EVVO a mediální výchova, EVVO a multikulturní výchova). Ke každému tématu bude vytvořeno pět výukových „balíčků“, které budou obsahovat pomůcky, hry, metodiky, pracovní listy a prezentace k pochopení tématu. K okruhům budou zpracovány i počítačové hry a programy pro interaktivní tabuli. Projekt bude mít své vlastní webové stránky, kde si pedagogové budou moci stáhnout materiály a zároveň autorům poskytnout zpětnou vazbu, hodnocení. Vytvořené balíčky s pomůckami a materiály v tištěné podobě budou několikrát otestovány přímo ve školách, poté upraveny dle doporučení učitelů a od každého balíčku bude vyrobeno 100 kusů. Výrobu budou zajišťovat tělesně postižení lidé. Balíčky mohou učitelé získat na pravidelných seminářích – podmínkou bude písemné informování o využívání balíčku ve výuce. Do projektu jsou zapojeni dva partneři: CEV Zvoneček z Vraného nad Vltavou (zpracuje některá témata) a město Tábor, které poskytlo prostory v budově v centru města. Bude vytvořeno osm nových pracovních úvazků. „Přihlásily se nám více než čtyři stovky zájemců, na dvanáct finalistů teď čeká závěrečné team-buildingové odpoledne. Vybíráme pečlivě, potřebujeme z těch lidí vytvořit dobře fungující tým,“ vysvětluje Olina Ziglerová. „Doufáme, že se nám podařilo správně odhadnout potřeby dnešních pedagogů a v projektu se podaří naplnit všechna očekávání. Chceme využít získaných více než 20 milionů maximálně efektivně,“ končí vyprávění koordinátorka. Kontakty: www.ochranafauny.cz, info@ochranafauny.cz, tel: 317 813 178, 603 259 902.

19 Jihočeský občasník o životním prostředí

Samotná stanice je rozdělena na dvě části. Veřejnosti přístupná je expozice, kde jsou umístěna trvale handicapovaná zvířata. V zadní části je pak zvířecí nemocnice, kde zvířata léčí – tam samozřejmě návštěvníci přístup nemají. Ptám se na nejkurioznější „klienty“: „Tak zajímavý byl třeba odchyt chameleona v lese, i když ten aspoň nikam nepospíchal, zatímco hodně rychlý leguán dal kolegovi docela zabrat. Přibývají hadi, kteří uniknou z chovů, stále častěji se k nám dostávají vodní želvy, které si lidé koupí jako malé a když jim pak vyrostou, vypouštějí je do přírody“. Procházíme expozicí. Výra přinesli lidé jako mládě, které přišlo o oba rodiče. Bohužel se nepodařilo najít mu adoptivní hnízdo, a tak zůstal v kleci. Stříbrná liška Andělka utekla pravděpodobně z farmy, našli ji zraněnou u silnice. Do lesa samozřejmě nepatří, a tak zůstala – „Myslím, že z návratu na farmu by asi radost neměla, zatímco tady přináší radost mnoha dětem,“ dodává O. Ziglerová. Sova pálená, poštolka a krahujec se špatně srostlými zlomeninami, čáp s popálenými křídly, kuna skalní, vypadlá z hnízda a uměle dokrmená, puštík sražený kamionem a druhý, zmrzačený elektřinou, liška obecná alias Boženka, kterou jako malé lišče vyhrabal z nory lovecký pes, moták pochop bez křídla, které mu usekla sekačka... Každé zvíře tu má originální pohnutý osud. A osudem se stala stanice zřejmě i pro Olinu Ziglerovou. „Když mi bylo třináct let, tak mne sem rodiče vzali na výlet, a já si tehdy řekla, že tu budu jednou pracovat. Začala jsem jako dobrovolník, pak brigádnice, no a teď už jsem tu čtvrtým rokem zaměstnanec,“ směje se. Dodejme, že pro neziskovku je určitě velkým přínosem její ekonomické vzdělání.

Foto Ochrana fauny ČR Votice

PANORAMA

Jihočeský občasník o životním prostředí

Klima: Budiž slyšena…

Radomil Hradil: Lidstvo na rozcestí

Miroslav Kutílek: Racionálně o globálním oteplování, Dokořán 2008, 188 stran, 20 ilustrací a grafů, 250 Kč. Ona to není tak docela druhá strana. Pedolog Miroslav Kutílek a jiní tzv. skeptici se od hlavního názorového proudu ve věci klimatických změn neliší zásadně. Nezpochybňují probíhající změny a pochopitelně ani princip skleníkového efektu. Zpochybňují ale „skleníkovou hypotézu“, jež praví, že hlavní, rozhodující faktor probíhajících klimatických změn jsou skleníkové plyny uvolňované do atmosféry v důsledku lidských aktivit. Kutílkova argumentace je převážně historická. Na rozsáhlé a přiměřeně proměnlivé časové škále (od desítek miliónů k desítkám let) předvádí spoustu protipříkladů: situací, někdy i velmi dobře doložených, kdy proběhly obdobné změny klimatu bez jakékoliv korelace s koncentrací CO 2. Pro toho, kdo respektuje moderní popperovskou metodologii přírodních věd, by stačil, přísně vzato, jen jediný protipříklad. Politická rozhodnutí ovšem vznikají jinak – a přiznejme, že je to tak dobře. Kutílkova knížka začíná solidním popisem klimatologických metod a zdrojů dat. Dále v textu vícekrát poukazuje na sporné postupy při zpracování zpráv Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC – krátce řečeno, že v pochybnostech se přiklání k politickému zadání) a krátce polemizuje i s populárními hrozbami – důsledky klimatických změn. Ne všechny jeho vývody jsou přesvědčivé a zejména didaktické (?) analogie a příklady z běžného života zhusta „nesedí“. Kdo hledá „celou pravdu“ a úplný a objektivní přehled, může Kutílkovi právem vytknout, že ze spousty dat a publikací na dané téma vyhledává nebo zdůrazňuje ty, které svědčí jeho závěru resp. názoru. Jenže spor už je příliš vyhrocený a zastánci opačného názoru dělají běžně totéž. Ve hře je politická moc a velké peníze, takže najít vyváženou, úplnou publikaci je prakticky nemožné. Pro doplnění a problematizaci zpráv z hlavního proudu lze tak solidní práce „klimaskeptiků“, jako je recenzovaná knížka, rozhodně doporučit. Nikoliv je apriorně dehonestovat nebo ignorovat, ale co možná nepředpojatě vyslechnout všechny argumenty. Bez toho není vlastní názor, natož politické rozhodnutí zodpovědné. Čtěme takové práce, přestože je doporučuje Václav Klaus. JIŘÍ GUTH

V nakladatelství Fabula vyšla nová kniha Radomila Hradila „Lidstvo na rozcestí“. Autor se v ní věnuje tématům, jako je televize, mobily, radar, prenatální diagnostika, 11. září 2011, ale také působení ducha v přírodě.

Nové publikace o jihočeské přírodě Na podzim vydal Jihočeský kraj informační skládačku o přírodní rezervaci Kladrubská hora a orientační mapu Příroda Táborska. Na rubu přehlédné mapy s legendou je možné najít stručnou informaci o CHKO Třeboňsko, která na území Táborska okrajově zasahuje, a více informací o šesti přírodních parcích, třiceti zvláště chráněných územích a deseti evropsky významných lokalitách – Kladrubská hora je jednou z nich. Další informace se týkají památných stromů, naučných stezek, lesních obor a dalších přírodních zajímavostí. Mapa i skládačka vyšly v edici informačních materiálů „Zvláště chráněná území Jihočeského kraje“ financovaných z rozpočtu Jihočeského kraje. LIBUŠE JOZKOVÁ, jozkova@kraj-jihocesky.cz

Kniha má 240 stran, stojí 218 Kč a skládá se ze dvou hlavních částí. V první z nich Radomil Hradil poukazuje na působení ducha v přírodě, tedy na řadu jevů, které lze pomocí materialistické vědy jen velmi obtížně vysvětlit, resp. je uspokojivě vysvětlit nelze. Jsou to jednak stavby v živočišné říši, dále migrace zvířat, a potom zvláštní chování sociálních druhů hmyzu, zejména mravenců a včel. Ukazuje, že se v těchto vybraných oblastech setkáváme s velkou, překvapivou moudrostí a také ovšem s jevy, které nelze vykládat jako projev či výsledek boje o přežití, nýbrž které jsou aktem obětování se a lásky. V první části se autor věnuje dále otázce vzniku tvarů zejména v rostlinné říši a také otázce podstaty organismu. Na příkladu půdy ukazuje, že i ekosystémy můžeme chápat jako organismy, což platí i pro náš největší ekosystém, pro Zemi. Dalším tématem této části je evoluce a polemika s darwinismem, tedy s Darwinovou teorií vývoje organismů na základě boje o přežití. Zatímco tedy při nezaujatém pohledu nalézáme všude v přírodě – ať už v evoluci, ve tvarech, ve „fungování“ organismů, v chování zvířat nebo v rovnováze ekosystémů – působení ducha a vidíme, že hnací silou i základním duchovním a přírodním zákonem je služba, láska, oběť, lidská civilizace propadla iluzi, že je třeba vše postavit na hmotě a jejich zákonech, především na zákonu konkurence, boje a smrti. Kapitola Nemoc našeho sociálního řádu tvoří přechod ke druhé části knihy věnované lidské civilizaci. V kapitole o televizi se R. Hradil podrobně zabývá nejen působením televize na tělo, ale také na duši a ducha. Především se ukazuje, že dlouhodobé sledování televize ničí lidskou schopnost imaginace, tedy aktivního vytváření vnitřních obrazů. To je zkušenost, kterou dnes mají i terapeuti – náruživí televizní diváci si nedovedou představit ani ty nejelementárnější věci. To má své příčiny, ale i důsledky, pro jednotlivého diváka a další vývoj jeho vědomí, ale i pro celé lidstvo. V kapitole o mobilních telefonech dokumentuje autor nejen působení elektromagnetického pole na živou tkáň, ale opět i na vyšší složky lidské bytosti. Ukazuje se, že tato technologie zbavuje člověka schopnosti intuice a inspirace, které by právě v dnešní době měly být rozvíjeny. A tím už se dostáváme k rozcestí avizovanému v titulu knihy. Půjdeme dále technickým směrem, hlouběji do hmoty, a necháme si vzít možnost kontaktu se světem ducha, anebo se budeme věnovat vědomému rozvíjení imaginace, intuice a inspirace? Naléhavost této otázky podtrhují další kapitoly: o radaru v Čechách, o prenatální diagnostice a porodech, o echolokaci a o pozadí událostí 11. září 2001 v USA. V závěrečné kapitole Radomil Hradil nastiňuje východiska – možnost cesty k nové civilizaci. S využitím textu od Radomila Hradila IVANA JONOVÁ

TIP KRASCE Lhenická ovocná šťáva Lahodná, 100 % ovocná štáva bez chemické konzervace, bez barviv a sladidel, balená vakuově buď v papírové krabici, nebo v igelitovém pytli, který má ventil-pípu, takže se šťáva pohodlně čepuje, po otevření se nekazí a obal se dá zrecyklovat. Navíc je zdejší, z místní produkce – ze Lhenic. Díky balení po deseti litrech za 200 Kč je i cenově velmi výhodná. Díky způsobu výroby má zachovány všechny vitamíny. Kdo jezdíte přes Lhenice, zapište si kontakt, pro ostatní rada: mají ji např. v Intersparu v Č. Budějovicích, a to v pětilitrovém balení. Kontakt na výrobce: Karel Gregora, tel. 602 834 160, e-mail: karelgregora@centrum.cz. Dětem štáva velmi chutná! IRENA VACKOVÁ

PANORAMA Stopy a Domečky – nové publikace pro mateřinky Pro rozšíření nabídky publikací nejen pro žáky základních škol se v novém sortimentu Ochrany fauny ČR objevily publikace pro nejmenší návštěvníky stanice a zároveň nový naučný doplňkový materiál pro pedagogy v mateřských školách – publikace Domečky a Stopy. Obě byly vydány Ochranou fauny za podpory města Tábor. Knížky jsou rozděleny do dvou částí, v jedné se dá listovat a prohlížet si jednotlivé zástupce zvířecí říše žijící v naší přírodě a v druhé části děti hledají danému živočichovi příbytek nebo otisk stopy. Děti se tak zábavnou formou blíže seznámí s charakteristickými znaky jednotlivých živočichů – tvarem stopy a způsobem života. Pro kontrolu správných odpovědí slouží nápověda na zadní straně listů. Publikace je možné zakoupit přímo ve stanici nebo si objednat na dobírku. V. Melounková, OF ČR

Geologujeme s Petrem Rajlichem 30 plnobarevných a 37 jednobarevných listů v šanonu A4. Publikace obsahuje pět částí: I. Soubor bloků některých hornin z jižních Čech II. Paleontologická sbírka Jihočeského muzea III. Geologie v duchu škola hrou – pomůcky, didaktická část. IV. Geologické zajímavosti jižních Čech. V. Psychologická sonda do povahy a vývoje geologie. Publikaci doplňují obrázky, fotografie a paleontologické vzorky. K zakoupení na Stanici Pomoc přírodě, Týn n. Vlt., tel.604 626 894, www.pomocprirode.cz, nebo v ekoporadně Rosa. (red)

Poradna EPS rozšířila služby

Voda nad zlato Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala nový leták nazvaný Voda nad zlato. Zájemci v něm naleznou srovnání balené vody a vody z vodovodu, rozdělení balených vod i rady, co dělat, když vám voda z kohoutku nechutná či nevoní. Prozrazuje také, co je černá a šedá voda. Voda z vodovodu je stejně kvalitní, je vždy čerstvá, okamžitě dostupná, a navíc levnější. Z pohledu udržitelné spotřeby voda z kohoutku nezatěžuje životní prostředí výrobou a likvidací obalů, přepravou vod a zároveň je nejkontrolovatelnějším potravním produktem. Ekoporadci Rosy jsou schopni zodpovědět další otázky k tématu. Letáky zdarma distribuují ekoporadny STEP po celé republice a jihočeské ekoporadny KRASEC. Jejich vydání bylo podpořeno z grantového programu Jihočeského kraje. Věra Soukupová, Rosa

Cenia o životním prostředí Zajímá vás, jaký dopad na životní prostředí mají vaše každodenní aktivity? Právě pro vás připravila Cenia – česká informační agentura pro životní prostředí – volné pokračování publikace „Životní prostředí pro život?“ s názvem „Životní prostředí – prostředí každého z nás?“ Stejně jako v prvním dílu autoři pomocí stručných textů, schémat a dalších grafických prvků popsali souvislosti mezi naším každodenním chováním a stavem životního prostředí. V mnohých případech však také stavem našich peněženek. Publikace je sestavena z témat (ekologická stopa, energie, voda, doprava, potraviny a odpady), nepřímo navazujících na první díl publikace. K publikaci je přiloženo CD obsahující i dalších pět titulů, které Cenia vydala. Více informací na info@cenia.cz nebo na www.cenia.cz. IVANA JONOVÁ

Zvířata a lidé „Jak se žije zvířatům s lidmi a lidem se zvířaty“ je název metodické publikace, kterou vydala Ochrana fauny ČR. Prostřednictvím pracovních listů učitelé dostanou do rukou materiál, který jim pomůže podívat se spolu s žáky na různé aspekty chovu hospodářských zvířat, objevit proměnlivé role zvířat v odlišných kulturách, seznámit se s historickými proměnami postavení domestikovaných zvířat i porovnat je s pěstováním plodin. Vztah lidí ke zvířatům mnohdy vypovídá daleko více o lidské společnosti, než o samotných zvířatech... -zaj-

21 Jihočeský občasník o životním prostředí

Poradna EPS, která doposud poskytovala bezplatné poradenství v otázkách životního prostředí, nyní radí i v dalších právních oblastech. Lidé se na ni mohou začít obracet v případech, kdy se domnívají, že správní orgán vykonává své pravomoci v rozporu se zákonem, a tím poškozuje jednotlivce či větší skupinu lidí. „Stále častěji se na nás obracejí lidé, kteří na vlastní kůži zažívají aroganci a neschopnost správních orgánů, a to nejen v oblastech týkajících se jejich životního prostředí. Rádi bychom proto rozšířením služeb Poradny pomohli nejen těmto jednotlivcům, ale napomohli také tomu, aby všechny úřady skutečně sloužily občanům,“ vysvětlila vedoucí poradny Markéta Višinková. Více na www.eps.cz. (red)

Informační listy o OZE Calla vydala trojici informačních listů, která je zaměřena na problematiku obnovitelných zdrojů energie a jejich vlivu na ochranu přírody a krajiny. Konkrétně se věnuje bioplynovým stanicím, větrným a malým vodním elektrárnám. Tiskoviny jsou určené především budoucím investorům a provozovatelům těchto zdrojů a měly by je upozornit na možné střety a poradit, jak jim předejít již ve fázi plánování, ale i provozu. Informační listy jsou završením cyklu, ve kterém Calla uspořádala tři tematicky zaměřené workshopy s odborníky, provozovateli, zástupci veřejné správy a nevládními organizacemi a také exkurzi do Horního Rakouska na příkladné zařízení. To vše se uskutečnilo v rámci projektu „Aktivně pro jihočeské přírodní zdroje“, podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Informační listy zasílá Calla zdarma, nebo je lze stáhnout na www.calla.cz. EDVARD SEQUENS

FOTOREPORTÁŽ

Jak se rodí zelená střecha Další fotografie k článku, otištěnému v dnešní příloze. Foto Jan NOVÝ

Pohled na strop. Kulatý otvor je určen pro vedení světlovodu (použit světlvod značky „Lightway“). V konečné úpravě byl realizován snížený sádrokartonový strop (sádrokarton, parotěsná folie, kamenná vlna, tloušťka cca 25 cm, vzduchová vrstva)

Netřesky vytvářejí stvoly s růžovými nebo bílými květy. Po odkvětu růžice netřesků odumírají. Vyšlechtěných kultivarů a hybridů netřesků dnes ve světě existuje několik tisíc, takže je z čeho vybírat. Pohled na osázenou vegetační vrstvu. Půdorys přístavby kopíruje hranici pozemku, atika na bocích převyšuje rovinu střechy o třicet centimetrů. Uprostřed vyčnívá kupole světlovodu, na okrajích je patrna použitá střešní folie.

Pohled na zařízení interiéru kuchyně, ve stropě je patrný obdélníkový světlík. Výsadby si nejvíce oblíbil náš kocour.

Jihočeský občasník o životním prostředí

FEJETON Ireny Vackové Vánoce, ekovánoce přicházejí... Musíme jít s dobou. Nová doba si žádá novinky a změny. Nyní frčí vše eko, bio, přírodní… Napadl mne proto nový marketingový slogan – „Slavte ekovánoce - vánoce ekologické, zdravé a úsporné“. Jak by asi vypadaly? Chcete-li slavit ekovánoce, potom: 1. omezte odpady – ekologické Vánoce jsou bezodpadové. Tedy – dárky zásadně nebalte! Ušetří se tím značné množství obalů, tedy potenciálních odpadů. Jako dárky pak vybírejte vše z místní produkce, FSC dřeva, fair trade, se značkou Czech made nebo Bio. 2. chraňte stromy – místo živého uříznutého stromku udělejte na Vánoce opak – běžte do přírody zasadit strom! Ano, když bude tuhá zima, půjde to špatně, o to víc užijete legrace. 3. zamezte utrpení zvířat – nepřecpávejte domácí mazlíčky vánočním cukrovím a hlavně – nic nepečte – pokud nemáte přísun domácích vajec, podporovali byste vánočním pečením velkochovy, kde nosnice trpí. Pokud bez vánočního cukroví být opravdu nemůžete – vyzkoušejte bezvaječné špaldové, grahamové, pohankové… Že se jím tříbí chrup? Ekovánoce přežijí jen zdravé zuby, co mají tuhý kořínek. 4. chraňte čistotu vody - o ekovánocích neperte, nemyjte se a nádobí nechejte ve dřezu (však ono neuteče). 5. šetřte energií – ekovánoce jsou svátky bez světel a přebytečného „svě-

telného znečištění“. Zapomeňte tedy na světelné řetězy, girlandy do oken, blikající Santy, ale i na svíčky a prskavky. Ekovánoce šetří energii fosilních paliv a elektřinu – teple se oblečte, protože topit se při ekovánocích nesluší (ani přitápět elektrickými přímotopy). 6. omezte dopravu – o ekovánocích hlavně nikam nejezděte, neskutečně by to zvýšilo vaší ekologickou vánoční stopu. Letadla jsou naprosto nepřípustná, automobily také, vlaky a autobusy by se daly s přimhouřeným okem dovolit, bohužel o vánocích obvykle moc nejezdí. Přesuny při ekovánocích jsou tedy možné jen pěšky nebo na dopravních prostředcích spalujících vlastní energii (kolo, běžky, sáňky). Ekovánoce se tedy tráví za domácími kamny! Připomínám, že vystydlými (viz bod 5). 7. pohlednice k přání spokojených ekovánoc posílejte zásadně na recyklovaném papíře, chcete-li se řídit heslem „šetřím naše lesy“, pošlete pohlednici jen jednu (cca 1- 2 měsíce před ekovánoci), kterou pak váš známý po přelepení obálky zašle na další adresu! 8. ekovánoce se rovněž neslučují s několika dřívějšími staročeskými zvyky např. lití olova (nebezpečného těžkého kovu a polutantu životního prostředí) je značně neekovánoční…. Že vás ty ekovánoce zmáhají? Že vás docela omezují? Že cítíte nostalgii při vzpomínce na klasické staré neekologické vánoce? Na návštěvy vzdálených blízkých, které vidíte jednou do roka právě na Vánoce, na chuť tradičního cukroví a namáhavé povánoční hubnutí, na vůni jehličí opravdového stromku, na potěšení při rozbalování dárků, na praskající dřevo v kamnech a na světýlka svíček? Nebojte, člověk si zvykne. A kdyby náhodou ne, nějaký bod ekovánoc vynechejte, já to na vás neřeknu a Ježíšek vám za to dárků neubere, však on taky není 100% bio, „eko“, Czech made a fair trade! Autorka je spolupracovnicí Krasce.

Jasné a čisté světlo v celém roce 2010 Vám všem přeje redakční rada Krasce

AKTUALIZOVANÝ KALENDÁŘ PŘEDNÁŠEK, SEMINÁŘŮ A DALŠÍCH AKCÍ PRO VEŘEJNOST NAJDETE NA

www.krasec.cz/kalendar

Na internetových stránkách www.krasec.cz je provozována on-line ekologická poradna, v níž je nejširší veřejnosti nabízena možnost zeptat se na otázky z následujících tematických oblastí: - Ochrana přírody - Přírodní zahrada - Biopotraviny a místní potraviny - Energetika - Ekologické stavění - Odpady - Zelená kancelář - Správní řízení / účast veřejnosti - Zvířata - Zákony - Komunitní a místní rozvoj - Ekologická výchova (školní i mimoškolní) - Šetrná domácnost - Zemědělské alternativy - Jiné

Mám zájem o objednání publikace: INZERCE V ČASOPISU KRASEC Soukromá řádková inzerce - do 3 řádků sloupce (musí být uveden kontakt) - 50 Kč Komerční plošná inzerce - celá strana A4: 3 000,- Kč - 1/2 strany: 1 800,- Kč - 1/4 strany: 1 000,- Kč - 1/8 strany: 600,- Kč - inzerce na obálce (vpředu, vzadu): + 50 % Slevy pro opakované zveřejnění inzerce: - 2 x zveřejnění sleva 10% - 3 x a více zveřejnění sleva 15%

o informace k akcím (seminář, přednáška, výstava aj.):

Jméno: Kontakt (adresa, telefon nebo e-mail):

KONTAKT: krasec@krasec.cz

Dne:

Podpis:

Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu Krascem, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb EVVO a jejich evidence. Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, Jihočeskému kraji a kontrolním orgánům. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně.

Po vyplnění formuláře je otázka odeslána specializovanému poradci, který tazateli odpoví. Otázky a odpovědi, které mají širší platnost, jsou zároveň zveřejněny na internetu.

TÉMA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:

Z LAVIC DO PŘÍRODY Ekologická a globální výchova – hledání cest, jak sebe i ostatní, a hlavně ty nejmladší, učit zodpovědnosti a lásce k planetě Zemi...

Jihočeský občasník o životním prostředí

Pokusíme se vám přinést pestrou mozaiku informací o nejrůznějších metodách a programech environmentální výchovy v jižních Čechách i jinde. Pokud máte k tomuto tématu tipy, zkušenosti, komentáře, nápady pro inspiraci ostatních, ozvěte se nám do redakce nebo do kterékoliv z ekoporaden Krasce.

Kde můžete získat časopis Krasec? l České Budějovice

Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3 Obchod Slunečnice, Chelčického 21 l Jindřichův Hradec

Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I l Strakonice

Zdravá výživa JEČMÍNEK, Velké nám. 219 Šmidingerova knihovna, Husova 380 Městské infocentrum, Velké nám. 2

KRASEC, o.s.

l Vodňany

Městské muzeum, Nám. Svobody 18

Senovážné náměstí 9

l Písek

Prodejna NATURAL, Budovcova ul. l EKOPORADNY sítě KRASEC

ČESKÉ BUDĚJOVICE

l SÍŤ kanceláří Pohádkového království l Krajský úřad JČ. kraje – odbor ŽP l knihovny v jižních Čechách

l školy zapojené do sítě MRKEV l objednat na www.krasec.cz