04
PRVNÍ ROK EXISTENCE (1982–1983)
Během prvního roku existence Arakain příliš mnoho vystoupení neodehrál. V první polovině osmdesátých let bylo koncertních příležitostí pro hardrockové či heavymetalové kapely obecně málo. Velmi záleželo na místních národních výborech, zda akci povolí. Neboť většina společnosti se v časech reálného socialismu snažila přežívat a zbytečně na sebe neupozorňovat, nebylo snadné přesvědčit odpovědné funkcionáře, aby nechali heavymetalovou skupinu hrát v kulturním domě, za jehož chod byli zodpovědní.1
Zpočátku tak Arakain koncertoval pouze v Praze a nejbližším okolí. Kromě už zmíněného prvního koncertu vystoupil například v KD Novodvorská. V roce 1982 hrál i v Čestlicích, kde měl svého zřizovatele. První mimopražský koncert se uskutečnil v klubu Neprakta v Mostě, kde záhy po začátku produkce zasáhla Veřejná bezpečnost kvůli rušení klidu. Nakonec se však podařilo vyjednat, že koncert mohl proběhnout.
Sporadické vystupování v prvních letech existence skupiny umožňovalo snadno skloubit hraní s osobním i profesním životem. Skupina měla status amatérských lidových hudebníků a její členové zároveň měli svá občanská zaměstnání. Pouze profesionální skupiny a interpreti mohli provozovat hudbu jako povolání, ale ne všichni se tím dokázali dobře uživit. Přesto byl profesionální status, kdy interpreta řídila některá z oficiálních kulturních agentur, metou mnoha muzikantů.
Arakain také ještě zdaleka nehrál na takové úrovni jako v pozdějších letech a první roky jeho fungování lze jednoznačně charakterizovat jako amatérské období. Ne pouze proto, že skupina měla kvalifikaci amatérských hudebníků, ale také teprve hledala au-
torskou a interpretační identitu. Z nejstaršího období se žádné nahrávky nedochovaly, ale existují neprofesionální zvukové záznamy z roku 1984, které jsou dobovým svědectvím o tehdejší úrovni Arakainu. Z dnešního pohledu mají nahrávky velmi špatnou interpretační, a především zvukovou kvalitu, která souvisí s tehdejšími technickými možnostmi. Z dochovaných snímků je patrné, že kapela nebyla ještě hudebně vyzrálá.2
Členové skupiny měli ovšem velké odhodlání a ambice dělat muziku na dobré úrovni, a tak většinu volného času věnovali zkoušení, ve zkušebně byli mnohdy i několikrát týdně. Po zkouškách se scházeli v restauracích a pivnicích, kde diskutovali o hudbě a plánech kapely a vyměňovali si nahrávky ze světové produkce. Vše bylo samozřejmě na úkor osobního a rodinného života.
Díky častému zkoušení se produkce Arakainu postupně zlepšovala. Na počátku rozhodně nebyly ambice vydat desku, ostatně z ideologických důvodů to ani nebylo možné. Primární cíl byl dělat hudbu pro potěšení vlastní a svých příznivců a posouvat se muzikantsky kupředu. Dlouhodobou ambicí pak bylo zanechat „nesmazatelnou stopu v československé kultuře“.3
Zpočátku hrál soubor se třemi kytarami – Aleš Brichta kromě zpěvu také obsluhoval doprovodnou kytaru. V některých převzatých skladbách to umožňovalo zahrát složitější aranžmá, ale jinak Brichtova kytara pouze zdvojovala „beglajt“ Jiřího Urbana. Postupně tak Brichtova hráčská úloha pozbývala smyslu, až nakonec kytaru odložil úplně.
S tím souvisí také jeho textařská tvorba. V době svého působení v Arakainu byl Brichta výhradním textařem a nutno říct, že velmi talentovaným a kvalitním. Některé jeho texty se zpočátku sice nevyhnuly metalovým klišé, ale měly vždy jasnou myšlenku a objevovala se v nich nadsázka. Existují i názory, že za dalším postupem kapely stojí právě kvalita textů, jimiž se brzy Arakain odlišil od většiny souborů podobného ražení.4 S tím lze určitě souhlasit, ale jistě to nebyl jediný důvod. Důležitou roli sehrál fakt, že skupina reprezentovala a propagovala vyhledávaný a oblíbený hudební styl, který přicházel ze Západu a měl punc zapovězenosti.
Koncertní repertoár Arakainu v té době tvořilo na třicet písniček, přičemž polovina byly převzaté skladby a polovina vlastní tvorba. Z převzatých písní uveďme například Smoke on the Water od Deep Purple, 747 (Strangers in the Night) od Saxonu, It’s Hot Tonight od Alice Coopera, American Woman od Guess Who, Children of the Revolution od
Forrest Gump je poslední regulérní řadová deska, kde ještě zpíval Brichta. Pak už s ním coby frontmanem vyšla jen retrospektivní Archeology.
Recenze časopisu Rock & Pop nejlépe hodnotí skladby Hvězdář, Dežo či Vzdávám se.11 Autor této knihy řadí k nejlepším trackům alba písničky Dežo, Magor, Forrest Gump, Fčelka Mája a Černej švihák. Deska vyšla 2. dubna roku 2001 a v rámci turné, které následovalo, z ní skupina zahrála sedm skladeb – Magor, Forrest Gump, Zmizím pryč, Dežo, Černej švihák, Fčelka Mája a Peníze.12 Tour bylo výjimečné tím, že se Arakain více zaměřil na pódiovou show a použil do té doby největší množství pyrotechnických efektů.
Po letech se Brichta vrátil k akustické kytaře, i když na koncertech na ni hrál jen jednu písničku –titulní Forrest Gump z nové desky
ku stále ve velkém stahovali hudbu ilegálně a nebyli ochotni za autorská díla platit.
Album mělo speciálního kmotra – ředitele Národní protidrogové centrály generála Jiřího Komorouse, fanouška skupiny
1 KROFTA, N., Přes hranice potence, in: Melodie, 38, 2000, č. 3, s. 22.
2 KANIA, R. – NĚMEC, B., Arakain – 20 let natvrdo, Praha 2002, s. 237.
Název desky ctí tradici kapely, aby pojmenování vždy bylo mezinárodně srozumitelné a pokud možno reprezentovalo některou skladbu z alba. Z toho plyne, že možnými kandidáty na název byly tři písničky –Bulldog, 1.000.000 a Forrest Gump. Jako nejvhodnější nakonec kapela vybrala posledně zmíněnou, byť pracovní název nahrávky byl Bulldog.16
3 KOVÁČ, F., Arakain – starej bulldog, in: Rock Report, 11, 2001, č. 6, s. 37. Srov. Info, in: Arakain Report, 2001, č. 1, s. 5.
4 KANIA, R. – NĚMEC, B., Arakain – 20 let natvrdo, Praha 2002, s. 257.
5 KOVAČ, F., Arakain – starej bulldog, in: Rock Report, 11, 2001, č. 6, s. 37.
6 KOVAČ, F., Arakain – Forrest Gump, in: Rock Report, 11, 2001, č. 5.
Album Forrest Gump kapela propagovala už tři týdny před vydáním na svých webových stránkách formou krátkých ukázek všech skladeb a k poslechu nabídla i celou titulní písničku. Příznivci Arakainu také mohli desku s předstihem pořídit ve formátu MP3 na serveru Rocknet.cz, který spoluvlastnil Aleš Brichta.13 Zajímavostí je, že vlastnický podíl zde měla také firma Algo, jejímž spolumajitelem byl Václav Ježek, bývalý baskytarista Arakainu.14
Projekt se snažil bojovat proti internetovému pirátství a jeho cílem bylo umožnit fanouškům kupovat a legálně stahovat nahrávky. Server se zaměřoval na českou hudební scénu a dával prostor i začínajícím kapelám.15 Byla to jistě velmi ušlechtilá myšlenka, ale nesetkala se s přílišným úspěchem a projekt poměrně brzy zkrachoval. Na přelomu tisíciletí totiž lidé v Čes-
Titulní skladba je inspirována stejnojmenným americkým blockbusterem17 a odkazuje k němu i obal desky, který zpracoval Martin Herout. Jeho ústředním motivem je lavička v parku, nad níž se vznáší bělostné peříčko, což připomíná jednu ze scén filmu.
Nejvýraznějším sponzorem desky a doprovodných akcí byl Staropramen, v jehož prostorách vznikly také promo fotografie. Pivovar se podařilo coby sponzora získat díky Stanislavu Řehořovi, který byl dříve technikem Arakainu a nyní pracoval jako manažer propagace Staropramenu.
Deska byla uvedena do světa 9. dubna 2001 v pivnici Na Verandách, která pivovaru patřila. Tamním pivem ji pokřtil ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous, dlouholetý přítel Aleše Brichty. Křtu se zúčastnili také muzikanti ze spřízněných kapel Alkehol a Skwar (dnes Škwor) a bývalí členové Arakainu Daniel Krob a Karel Jenčík.18
7 KORÁL, P., Arakain – tradice versus moderna, in: Rock & Pop, 12, 2001, č. 5, s. 44–45.
8 VOTRUBA, V., Jsme příznivci silového a důrazného vyznění riffů, in: HardRocker, 2, 2009, č. 1, s. 6.
9 KANIA, R. – NĚMEC, B., Arakain – 20 let natvrdo, Praha 2002, s. 236. Srov. Zeptali jste se..., in: Arakain Report, 2001, č. 1, s. 16.
10 Zeptali jste se..., in: Arakain Report, 2001, č. 1, s. 16.
11 KORÁL, P., Metalománie zdaleka nekončí, in: Rock & Pop, 23, 2012, č. 3, s. 86.
12 KOVAČ, F., Arakain – starej bulldog, in: Rock Report, 11, 2001, č. 6, s. 37.
13 Info, in: Arakain Report, 2001, č. 1, s. 5.
14 NĚMEC, B., Arakain – Pilní jako včeličky, in: Big Beng!, 5, 2000, č. 5.
15 Info, in: Arakain Report, 2000, č. 1, s. 6.
16 NĚMEC, B., Arakain v hluboké propasti, in: Big Beng! 6, 2001, č. 5, s. 14.
17 KORÁL, P., Arakain – tradice versus moderna, in: Rock & Pop, 12, 2001, č. 5, s. 44–45.
Info, in: Arakain Report, 2001, č. 2, s. 5.
Archeology (2002)
Automat
Vroce 2002 si Arakain připomínal dvacet let existence. Při této příležitosti se mimo jiné rozhodl připravit vydání takzvané „nulté“ desky, kde by představil nezveřejněné skladby ze svých začátků. Dostala název Archeology.
S nápadem natočit retrospektivní album přišel publicista Bohumil Němec už v roce 1997.1 Vznik projektu také velmi podporoval tehdejší vedoucí fanklubu
Robert Kania, který v Arakain Reportu v roce 2000 vyhlásil anketu, kde mohli členové fanklubu doporučovat skladby, které by chtěli na albu mít.2 Ohlasy na výzvu byly poměrně velké, což nakonec pomohlo rozhodnout, že se kapela do projektu skutečně pustila. Uvažovala i o tom, že by šlo o bonusové CD, jež by bylo součástí knihy, kterou plánovala k výročí.
Přesto v souboru o smysluplnosti takového alba nepanovala shoda. Například Zdeněk Kub nebyl nápadem příliš nadšen a podle svých slov by se raději zaměřil na novou tvorbu než se vracet do minulosti a nahrávat už překonané skladby.3 S tím lze do jisté míry souhlasit, ale na druhé straně mohla být takto pojatá deska pro mnoho fanoušků satisfakcí. Jejím smyslem bylo připomenout tvorbu Arakainu jednak z raných dob, kdy byl sklepní kapelou, která se hudebně a autorsky teprve formovala a neměla možnost nahrávat, a jednak z období, kdy už sice hrál na velmi dobré úrovni, ale kvůli panujícímu režimu nemohl točit a vydávat.
Album mělo být určeno především starším fanouškům, kteří skladby znali z koncertů a podobný projekt dlouhodobě poptávali. Pro ty se mělo stát nostalgickou vzpomínkou. Zároveň však cílilo i na mladší ročníky, které tak mohly slyšet a posoudit tvorbu skupiny z doby, kdy začínala.4
Výběr skladeb na „nulté“ album byl jednak výsledkem hlasování fanoušků na webových stránkách Arakainu, v rámci fanklubu a v anketě časopisu Big Beng! a jednak se opíral o uvážení členů kapely.5 Anketu v Arakain Reportu podpořili i fanoušci, kteří ranou tvorbu kapely v podstatě neznali. Objevilo se v ní celkem devětatřicet skladeb a sedmnáct z nich se pak dostalo na album. Neboť deska má osmnáct tracků, je zřejmé, že anketa měla na její výslednou podobu podstatný vliv. Písničkou, která se v anketě vůbec neumístila, a přesto ji kapela do výběru zařadila, je Otec z rozhodnutí komise. Jde o jednu z prvních skladeb Jiřího Urbana, v bookletu alba je však autorství chybně přisouzeno Aleši Brichtovi.
V anketě se navíc objevily i písničky, které nemělo smysl publikovat, protože už v nějaké podobě na oficiálním nosiči vyšly. Jde například o skladby z History Live – Půlnoční Hollywood, Symfonie pro elektrický křeslo, Ruce zla, Myšlenky, Ďáblovi soustružníci, Jáma a kyvadlo, Motýl noci nebo Snaž se –, dále sem patří Machova instrumentálka Anonym, jež byla na kompilaci Czech Masters of Rock Guitar (viz kapitola 25), a také Pokusná myš, kterou na svou debutovou sólovou desku použil Aleš Brichta (viz kapitola 29).
Dále se v anketě umístily například Pročisti si hlavu, Rocker, 730, Útěk, Oáza, Propadák, Kladivo či Zůstaň, které se však z různých důvodů na desce neobjevily.6 Proč na albu nejsou poslední dvě jmenované skladby, je nasnadě: Kladivo byla introdukce, jíž skupina zahajovala koncerty, a písnička Zůstaň dokonce ani neexistovala a na koncertním playlistu byla pouze z formálních důvodů (viz kapitola 04).
I když složení desky Archeology výsledky ankety Arakain Reportu ovlivnily, rozhodující slovo měla kapela, respektive Aleš Brichta a Jiří Urban coby jediní původní členové a pamětníci. Ti při finálním výběru zohlednili popularitu písniček v době, kdy byly součástí setlistů, ale také to, jak vyzní v novém pojetí a s novými aranžemi.7 Proto nakonec vypadla skladba Pročisti si hlavu, která při pokusu o „oživení“ nezněla podle představ muzikantů. Místo ní skupina nahrála písničku Žádnej metal, která je jí textově blízká. Další podmínkou bylo, aby žádná z položek desky nikdy předtím oficiálně nevyšla.
Do výběru zasáhl také Zdeněk Kub, který byl jednoznačně proti natočení skladby Démon alkohol, jež mu nepřišla dobrá, byť v anketě fanklubu skončila na jednadvacátém místě. Na popud členů kapely byla také vyřazena Urbanova Cherchez La Femme, která se ve stejné anketě umístila dokonce na šestnáctém místě.8
svět svý kola otáčí, automat svět stále ještě běží dál...
Vyvrcholením celoročních oslav ke čtyřiceti letům Arakainu byl koncert v pražském O2 universu, který proběhl 28. ledna 2023. Na první pohled je to zvláštní datum, neboť kapela slavila výročí v předchozím roce. Nicméně prostory O2 universa bylo nutné rezervovat s více než ročním předstihem a v té době nebyla jistota, že bude možné pořádat velké kulturní akce. Proto Arakain zvolil až počátek roku 2023, kdy bylo pravděpodobné, že se nepřehledná situace související s pandemií koronaviru vrátí k normálu. Po Novém roce také nebývá přesycena nabídka koncertních akcí, a navíc lednový termín nabízel fanouškům možnost koupit vstupenky jako vánoční dárek.
K účasti na výročním koncertu kapela tradičně pozvala oba bývalé zpěváky, Brichtu a Koláře. Aleš Brichta ale i tentokrát – stejně jako v případě třicátého a pětatřicátého výročí – pozvání odmítl. Svým rozhodnutím potvrdil, že jeho postoj vůči skupině, u jejíhož zrodu stál, se pravděpodobně nezmění ani v dalších letech.
Koncert byl více než měsíc před datem konáním vyprodán – 4437 fanoušků si tak nenechalo ujít výjimečnou událost, které se jako hosté zúčastnili Petr Kolář a samozřejmě Lucie Bílá. Playlist bezmála tříhodinového vystoupení tvořilo dvaatřicet skladeb.
Show zahájila nejstarší položka setlistu Jsem trochu jako, poté následovaly písničky z thrashového ob-
dobí – Amadeus, Thrash The Trash, Strážci času, Pán bouře a Gilotina. Po skladbách Hlas krve a Půl století přišel na pódium první host – Petr Kolář, který zazpíval Muzeum zla a Prázdnej kout a duet s Toužimským Strom života. Následoval akustický blok, podobně jako při jarním a podzimním tour ke čtyřiceti letům. Nejprve Toužimský zahrál a zazpíval písničku Chtěl bych ti říct a pak celá kapela akusticky odehrála skladby Farao, Nenávidím a Černý koně, kde se k Toužimskému opět připojil Kolář.
Po unplugged bloku Jiří Urban pozval na pódium bývalé členy kapely, které krátce představil a poděkoval jim za přínos Arakainu. Do O2 universa dorazili bubeníci Miroslav Nedvěd, Karel Jenčík a Marek Žežulka, baskytaristi Oldřich Maršík a Václav Ježek
Pyrotechnickou show zajišťovalo šestnáct ohňostrojů Safex Flame Jettt
Jako vždy okouzlující Lucii Bílou přivítala zaplněná hala ovacemi
Urban vykročil na molo představit divákům novou kytaru Snakebyte James Hetfield
Projev každé metalové kapely se opírá o dokonalý výkon bubeníka. Lukáš Doksanský držel show bezpečně v rukou.
