





nebo ve školce, ale venku v lese. Že by tam s vámi mohla být i celá vaše rodina. A že by vám rozvrh připadal tak zábavný, že byste každou vyučovací hodinu považovali za malé dobrodružství.
Posaďte se na nějaký kmen stromu a podívejte se, co je dnes v rozvrhu.
Už jste někdy mixovali lesní koktejl? Prozradily vám už někdy zvířátka
a rostliny, jaké bude počasí?
Máte chuť vyzkoušet si lesní šampón nebo provést zkoušku sluchu díky
ptáčkům?
Tak hurá do lesa! Ale ještě chviličku počkejte: Bude lepší, když si na každý výlet do lesa vyberete jen jednu kapitolu. Pak se zvládnete lépe připravit.
Na některé vyučovací hodiny v lese si totiž potřebujete s sebou přinést něco z domova. Také si knížku užijete delší dobu, protože vám vystačí na celých 30 zábavných lesních dobrodružství! Možná dokonce i na víc –nápady vás tak zaujmou, že je budete chtít zopakovat.
Přeji vám napínavé a zábavné lesní vyučování!
Stromy také cítí
28 Jak se brání ostružiníky
Les se probouzí
Kdo bydlí v lese? 40 Jak se stěhuje strom
Kolik pater má strom?
26 Chlupatí a zelení kamarádi
32 Jaké bude počasí?
38 Všichni mají žízeň
44 Les naboso
50 Co dělá les v noci?
56 Pod hvězdnou oblohou
62 Lesní zprávy
68 Les potřebuje vaši pomoc
70 Stromy
72 Listy, rostliny a plody
74 Zvířata
Rostlinám u vás doma prospěje, když je občas jemně pohladíte nebo se jich opatrně dotknete. Často totiž nemají dostatek světla. Proto pak rostou křehké a slabé. Pokud se jich sem tam dotknete, zesílí. Dá se to říct i jinak: Když rostliny pohladíte, postaráte se o jejich zdravý růst, protože vaši zelení miláčci si myslí, že jste divoká prasátka.
Věděli jste, že i stromy cítí, když se jich dotknete? Podobně jako vy vnímáte, když vás někdo šťouchne. Ovšem vnímají to jen mladé stromky, které jsou ještě ohebné.
Pokud se jich někdo dotýká častěji, jejich kmen zesílí. Tím se chrání. Například když se o stromky často otírají divočáci, musí zesílit, aby se nezlomily.
CO MÁ DNES PETER V ROZVRHU:
OHMATÁVÁNÍ STROMŮ
Stromy mají rády jemná objetí. I pro vás může být takové objímání stromu opravdu moc příjemné, takže se budete cítit šťastně a spokojeně. Máte chuť společně se seznámit s nějakým stromem?
Pak je pro vás následující hra to pravé!
POTŘEBUJETE:
• šátek nebo šálu
JAK NA TO:
Při dnešním lesním vyučování pořádně ohmatáte strom. A to se zavázanýma očima! Potom se s otevřenýma očima pokusíte strom poznat. Vyberte jednoho nebo jednu z vás, kdo začne. Pak se rozhlédněte kolem a vyberte strom, s kterým se má daná osoba zblízka seznámit. Zavažte dotyčné osobě oči šátkem nebo šálou.
Pak ji jeden člen rodiny povodí několik metrů po lese, ale hodně pomalu prosím: Se zavázanýma očima by jinak mohla dostat strach. Kličkujte,
aby dotyčná osoba nevěděla, jakým směrem jdete. Ostatní členové rodiny musí být potichu jako myšky. Zhruba metr před vybraným stromem zastavte. Osoba se zavázanýma očima nyní natáhne ruce a může se dotýkat kmene. Může ho vydatně ohmatávat a hladit. Dopřejte si čas a nespěchejte, ať strom dobře osaháte: Je kůra drsná? Rostou z kmene větvičky nebo jsou v něm suky? Je kmen křivý nebo rovný? Poté odveďte vybranou osobu klikatou cestou zpátky do výchozího bodu. Sundejte jí šátek. Zvládne znovu najít svůj strom? Pak se vystřídejte.
HODNĚ ZÁBAVY
PŘI VAŠICH SETKÁNÍCH SE STROMY!
Stezky zvěře vedou k místům s hojnou potravou, ale také do jejich ložnice. Srny mají ložnici každý den na jiném místě. Tam si odhrabou listí a lehnou si na holou lesní půdu. Taková místa snadno najdete i po několika dnech. Když se podíváte přesněji, možná tam ještě najdete pár chlupů ze srnčí srsti. Stejně jako lidé používají celá desetiletí cesty a silnice, zvířata v lese používají dlouhé roky stezky divoké zvěře. Když po takové pěšině půjdete, dávejte pozor na klíšťata! Tento drobný bodavý hmyz tady obzvlášť rád číhá na srny.
ˇ
Když jdete na výlet do lesa, většinou používáte zpevněné cesty. Nezakopnete na nich tak často a v dešti se nerozbahní moc brzy. Také vám boty nepromoknou tak rychle, jako kdybyste procházeli mokrou trávou. Pro lesní zvířata je chůze skrz keře a mokrou trávu podobně nepříjemná, proto používají své stezky – stejně jako vy. A stejně jako vám se ani jim nelíbí, když mají mokré nohy. Jejich stezky ale nejsou tak široké jako pro lidi. Většinou jsou to úzké pěšinky, které sotva postřehnete. Stezky zvěře nejlépe rozeznáte, když stojíte ve svahu. Vypadají jako tenké stužky nebo úzké pěšinky.
CO MÁ DNES PETER V ROZVRHU:
CHŮZE PO STEZKÁCH DIVOKÉ ZVĚŘE
Když chcete najít stezku divoké zvěře, jděte nejprve po lesní cestě. Sledujte, zda se z ní někde neoddělí úzká hnědá pěšinka. Obzvlášť dobře to lze vysledovat ve svahu, protože zvířata musí vyšplhat na násep. Přitom odkopnou hodně zeminy, takže jejich pěšinku dobře uvidíte.
JAK NA TO:
Na pěšině se rozhlédněte po překážkách. Když přes cestičku leží kmen stromu, snadno odhalíte, kde o něj zvěř při chůzi zavadila kopýtky. Ani zvířata nechodí ráda do strmého svahu, takže jít na výlet po jejich pěšinách je příjemné.
„Srnčí postýlky“ najdete na místech, odkud je dobrý rozhled po lese. Kde je les díky starým stromům temný, neroste skoro žádná tráva ani byliny. Tam se můžete dobře rozhlédnout po okolí – stejně jako srny. V kopcích nebo na horách je nejlepší vyjít až na hranu svahu. Odtud je výborný výhled do údolí. Proč se srny tak rády rozhlížejí do dálky?
Aby včas postřehly vlky nebo rysy, kteří srny rádi loví.
Líbí se vám pestré věci? Barvy nejsou jenom krásné, v přírodě hrají navíc důležitou roli. Pomáhají zvířátkům a rostlinám si spolu povídat. Například květiny říkají svými pestrobarevnými květy včelám, že je v nich sladký nektar k pití. Vosy svými žlutými a černými pruhy zase varují ptáčky, aby je nežrali. Jinak dostanou žihadlo! A některým stromům na podzim zčervenají listy. Tím se snaží schovat před mšicemi. Pomocí červené barvy? Ano! Vydaří se to proto, že mšice nevidí červenou barvu. Takže takové stromy přehlédnou a na jejich listy nenakladou vajíčka. Také některé plody zčervenají, když jsou zralé. Stromy a keře tím zvou všechny živočichy (i vás) k jídlu. Když takové plody sezobnou ptáčci, musí se někdy vykakat. A v ptačích bobcích jsou pak semínka, která předtím byla v plodech. Díky tomu mohou děti stromů a keřů vyrůstat úplně jinde než jejich rostlinní rodiče. Bez barev by v přírodě nic nefungovalo.
CO MÁ DNES PETER V ROZVRHU:
SBÍRÁNÍ BAREV LESA
Na procházce po lese se rozhlédněte, kolik barev odhalíte! Kde barvy najdete? Všude! Kůra stromů je hnědá nebo šedá, listy a jehličí jsou zelené, květy kvetou všemi barvami duhy. Zkuste také nasbírat co nejvíc odstínů zelené. Douglasky jsou modrozelené, smrky žlutozelené a jedle tmavě zelené.
POTŘEBUJETE:
• kousek kartonu pro každého
• oboustrannou lepicí pásku
JAK NA TO:
Na sběr si vezměte jednu kartičku z kartonu. Na ni nalepte několik proužků oboustranné lepicí pásky. Tak budete moci své nálezy snadno přilepit na karton. A teď hurá do lesa! Později můžete své kartičky s nalepenými nálezy položit vedle sebe a porovnat, jaké všechny barvy jste našli. Buďte opatrní na rostliny, listy a květy oddělujte jemně. Dávejte pozor, abyste nesbírali žádné vzácné nebo jedovaté rostliny.
KNIHA PRO VŠECHNY MILOVNÍKY PŘÍRODY OD 4 LET.
prírody
Pod korunami stromů na vás čeká ta nejúžasnější učebna na světě. Pohodlně se usaďte na pařezu a vyzkoušejte, co všechno se můžete naučit s oblíbeným lesníkem Peterem Wohllebenem! Nechte si od zvířat a rostlin vyprávět, jaké bude počasí, poznejte, kdo s kým v lese kamarádí, zjistěte, proč si buky spolu povídají – a objevte spoustu dalších tajemství přírody.
30 napínavých lesních dobrodružství pro celou rodinu a spousta překvapivých poznatků o fascinujícím světě stromů a zvířat.
www.knihykazda.cz
ISBN 978-80-7670-237-0
Poznejtetajemství života v lesní škole.