Vyzkoušejte teplomilnou zeleninu
Zahrada plná bylinek
Záchrana při klimatickém stresu
Druhy ovoce pro budoucnost
Vítězové
Spotřeba vody u bylin
Spotřeba vody u ovocných dřevin 124
Divoké ovoce, které vzdoruje suchu i pozdním mrazíkům 125
R ejstřík
Z droje a ilustrační materiál
Španělsko a Itálie patří k největším producentům ovoce a zeleniny v EU. Horko a sucho tedy nejsou protimluvem užitkové zahrady – pokud je k dispozici voda a teploty nešplhají trvale nad 35 °C. Zásadním předpokladem ovšem jsou vynalézavost, otevřená mysl a odvaha ke změnám. Pružně se vyrovnat s danou situací nám pomůže široké spektrum rostlin. Zahradničit tak, abychom šetřili zdroje a zároveň vypěstovali co nejvíce zeleniny a dalších plodin, je výhra pro všechny.
Celkově se otepluje. Dlouhá horká a suchá období v létě jsou stále častější a představují pro řadu tradičně pěstovaných druhů ovoce a zeleniny obrovskou zátěžovou zkoušku, kdežto melouny, fíky a batáty si v teplém klimatu libují, tedy dokud nepřijde náhlý pokles teplot a studená vlna. Podle dlouhodobých a stále stabilnějších výhledů počasí nás však zřejmě čekají i delší chladná deštivá období, která mohou plán na vytvoření zahrady odolné vůči suchu nabourat.
Zimy se stávají kratšími, vegetační období naopak bývají delší. Ovocné stromy na jaře dříve obrážejí a pozdní mrazíky se jim mohou stát osudnými, protože severně od Alp „zmrzlí muži“ stále ještě pravidelně přicházejí v polovině května. Situaci v březnu jistě znáte. Teploty jsou na tričko a půda je oschlá. Všichni se vrhnou na zahradu a začnou s výsevem. Mám se k nim také přidat? Rozhodnutí je složité, protože to může klapnout – při brzkém výsevu navíc ještě využijeme zimní vláhu v půdě. Ale může se stát, že se v dubnu dlouhodobě ochladí, takže semena v půdě shnijí. Klimatické modely předpovídají i silné výkyvy počasí a teplot.
První mrazíky na podzim se nedostavují vždy v polovině října. Je však skutečně možné nechat hlízy celeru, které jsou ohrožené mrazem, ještě v půlce října venku?
Na druhou stranu například můj sklep je po letních vedrech na skladování zeleniny ještě stále příliš teplý. Takže celer nechávám venku a každý den sleduji předpověď počasí, abych mohla rychle zareagovat, pokud by se měly dostavit mrazy.
Užitkové rostliny jsou v různém stupni adaptovány na horko a chlad. Zatímco melouny reagují na teploty pod 15 °C šokem, batolka prorostlá si vesele roste v zimě pod sněhem i při 2 °C. Když znáte teplotní nároky jednotlivých rostlin, můžete při jejich pěstování efektivněji využít zejména podzimní, zimní a jarní měsíce s mírnějšími klimatickými podmínkami. Z tepla se ale radují i plevely a škůdci. Vrtalka pórková, mšice, ploštice, zavíječ kukuřičný, rzi a padlí – ti všichni mají teplo v oblibě. V teplé polovině roku bude v budoucnu méně pršet, s výjimkou lokálních silných lijáků. Právě během horkých letních měsíců potřebují ovšem rostliny hodně vody, s každým stupněm, o který se oteplí, se z nich vypaří o 10 % vody víc. Co se týče stresu ze sucha, jsou k němu rostliny různě náchylné. Merlík obrovský vydrží bez deště klidně i celé měsíce, zatímco brokolice vybledne a zastaví se v růstu. Většina našich druhů zeleniny potřebuje více vody než polní plodiny, protože musí vytvářet křehkou, šťavnatou dužninu. Mnoho druhů sice přežije s menším množstvím vody, ale téměř neroste.
A jejich tuhá dužnina, která se vlivem sucha tvoří, nebývá příliš chutná. Chcemeli tedy sklidit dostatek lahodné zeleniny, potřebujeme vodu. Samozřejmě jí nesmíme plýtvat, protože voda bude v budoucnu nedostatkovým zbožím. Také ovocné stromy potřebují pro tvorbu plodů vodu, i když ne tolik jako zelenina.
Největší zásobárnou vody na zahradě je půda. Čím kvalitnější půda je, tím více vody v sobě dokáže zadržet. Kvalitu půdy můžeme významným způsobem zlepšit. Pokud navíc ještě mulčujeme, tak vodou šeříme, ale o tom později.
Naše zeleninové záhony musíme vyzbrojit i proti silným lijákům a krupobití. Čím lepší je půda, tím větší množství vody dokáže přijmout. Mulč brzdí sílu úderu velkých kapek, takže půdní struktura se tak snadno neporuší. U krupobití nezbývá než zůstat v klidu. Mnoho rostlin se z něj zotaví rychleji, než bychom si mysleli. Zbytek můžeme případně nahradit rychle rostoucí zeleninou. Nejlepší je mít vždy po ruce pár semínek.
Do budoucna má být více bouřek, což je problematické zejména pro rajčatovníky a konstrukce na fazole a obecně pro vyšší rostliny. Nízké druhy zeleniny můžeme chránit výsadbou vyšších rostlin, které poslouží jako větrolamy. Mulč je možné posypat hlínou a listí zase před shrabáním posekat sekačkou na trávu. Silný vítr často přinese na naše zahrady i cizí škůdce a výtrusy hub, které se pak u nás v důsledku klimatické změny mohou cítit jako doma .
Na světovém klimatu toho mnoho nezměníme. Mikroklima v naší zahradě však můžeme ovlivnit zásadním způsobem a optimálně ho využít. Melouny vysázíme do záhonu chráněného před větrem při jižní zdi nebo do skleníku. Celer umístíme do blízkosti sudu s vodou. Ale jak poznáme, jaké máme v zahradě mikroklima?
Rozdíly v oslunění poznáme tehdy, když taje jinovatka nebo sníh. Na jižní straně už kvetou první krokusy, zatímco severní strana pořád ještě spí. Dříve byly velmi oblíbeným stanovištěm pro pěstování ovoce a zeleniny jižní svahy, ale dnes jsou to spíše svahy přikloněné částečně k severu, protože zde tak rychle nevysychá půda. Na jižní stranu domu patří teplomilné druhy. Pomocí suchých zídek a pahorků můžeme zachytit více nebo méně slunečního svitu, pomocí výsadeb naopak místa trochu zastínit. Obecně vzato, většina druhů zeleniny a ovoce ale potřebuje opravdu hodně slunce.
Směr proudění větru, větrné víry a závětří poznáme podle víření sněhu nebo podzimního listí. Teplomilné rostliny jako okurky nebo meruňky mají rády místa chráněná před větrem, tedy potřebují relativně hustou výsadbu kolem, která je chrání. Odolné rostliny jako kedlubny, mangold nebo jabloně mají rády mírné větříky, které rychle vysuší jejich listy. Mrkev dokonce vítr preferuje, zejména proto, že se díky němu od ní drží dál pochmurnatka mrkvová.
Tam, kde ráno leží jinovatka a jsou přízemní mrazíky, je v zimní polovině roku nejchladněji a drží se tu studený vzduch. Možná by pomohla mezera v živém plotě, aby se studený vzduch spodem dostával pryč. Někdy také stačí, když zeleninu choulostivou na mráz vysadíme do zvýšeného záhonu, a tím pádem mimo dosah studeného vzduchu při zemi. Na rozvolněném mulči nebo na trávníku se také vytváří jinovatka snadněji než na zemině nebo hornině, protože chybí kontakt s půdním teplem. Mulč a trávník totiž dobře izolují. V noci, kdy jsou mírné přízemní mrazíky, může mulčovaná mladá rostlina zmrznout, zatímco nemulčovaná díky teplu z půdy přežije.
Když v létě za slunečného počasí podržíme teploměr nad štěrkovou zahradou a pak ho přemístíme nad trávník, naměříme často rozdíly až 10 °C, protože zeleň vyrovnává výkyvy teplot. Tmavá půda se také ohřívá silněji než půda pokrytá zeleninou. V rukou tedy máme spoustu nástrojů, jak ovlivnit mikroklima ve své zahradě.
Specifické klimatické podmínky mají v oblibě nejen naše užitkové rostliny. I my sami jsme rádi, když nám kolem domu roste chladivá zeleň, protože každý lístek působí v horkém letním dnu jako malá klimatizace.
STROMY A KEŘE
Strom přináší do zahrady stín a chládek. Stromořadí vysazené kolmo k hlavnímu směru větrů brzdí jejich proudění, takže půda za stromy tak rychle nevysychá. Hluboce kořenící dřeviny čerpají vodu hluboko z půdy, celková vodní bilance bude tedy i přes odpar ze dřevin pozitivní. Po několika letech je dokonce možné v půdě prokázat vyšší obsah živin a větší množství humusu. Díky vyššímu obsahu humusu dokáže půda zadržet více vody. Také se tak snadno nevyplavují dusičnany. V lesních školkách a hospodářských lesích tuto výhodu cíleně využívají. Samozřejmě, že u nás ve střední Evropě zelenina neroste přímo pod dřevinami, až na pár výjimek potřebuje naše zelenina hodně sluníčka a nesnese konkurenci jiných kořenů. Ochranné stromy nebo keře, jejichž větve končí několik metrů od zeleninového záhonu, ale dokážou výnosy výrazně zvýšit, především v zahradách, které jsou
hodně vystaveny větru. Opravdu nenáročné na údržbu jsou stromy, které si dobře poradí se suchem, například jeřabina, jeřáb břek, mišpule nebo hlošina. Do užitkové zahrady jsou vhodné třešně, hrušně nebo kdoule. Z opadavých keřů jsou mimořádně odolné dřín obecný, muchovník, růže a komule. Stálezelené živé ploty chrání záhony i v zimní polovině roku a keře jako ptačí zob, tis nebo bobkovišeň snesou i silné sucho. Já mám jako ochranu proti větru velmi ráda ovocné špalíry a keře, které plodí bobule, nicméně ovocné stromy i keře vyžadují dostatek vody. Vítr samozřejmě zbrzdí i formálně zastřižené živé ploty. Za takto střiženými ploty se však vítr často obrací přímo k zemi. Vítr přibrzdí i volně osázené suché zídky a také mrtvý živý plot z větví a větviček, který je přínosný pro zvířata. Takový plot je pohodlný, protože na něj můžeme vršit vše, co se nehodí do drtiče nebo na kompost.
TVAR TERÉNU
Kdo chce pěstovat zeleninu na svahu, měl by na něm udělat terasy, protože při pěstování zeleniny je okolní půda neosázená a snadno se sesune dolů. Kromě toho by neměla dešťová voda stékat po svahu, ale měla by se vsakovat do záhonů. Pokud je sklon jen mírný, zakládám záhony a řádky šikmo ke svahu. U strmějších svahů pak stavím suché zídky. Až do výšky 80 cm je člověk s trochou znalostí schopen postavit takové zídky sám. Kolem čerstvě zasazených rostlin vytvořím prohlubně na zalévání, kolem ovocných dřevin udělám kola, tak aby zachycovala dešťovou vodou po mnoho let.
V rovných zahradách vystavených větru můžeme proudění zbrzdit díky vytvarování terénu. Lze vytvořit třeba záhony se zemními valy, více či méně vysokými. V prostoru mezi valy nefouká vítr tolik a půda zde zůstává déle vlhká. Tento typ záhonů je výhodný i v případě těžkých půd, protože hlína navršená ve valu je lépe provzdušněná. Podobně fungují kráterové záhony, více o nich a dalších tvarech záhonů se dočtete na straně 20.
1
Volně stojící ovocné špalíry brzdí vítr především tehdy, když jsou umístěny na západní straně.
2
Kdouloně snášejí dobře horko a sucho, zároveň poskytují stín a ochlazují své okolí.
3
V závětří za mrtvým živým plotem se daří teplomilné zelenině. Hmyzí hotel nabízí ubytování divokým včelám, které zeleninu opylí.
Netkaná textilie chrání salát před ledovým větrem.
Vyvýšený záhon s plůtkem proti slimákům a s fóliovou stříškou.
Tyto miniaturní skleníky potřebují přes léto dobré větrání a zastínění.