312
PRVNÍ POLOVINA 20. STOLETÍ
díla. Místo procesu tvorby tak kladl důraz na myšlenkovou stránku a bývá považován za praotce konceptuální ho umění, v němž hraje nápad závaž nější roli než hmatatelný artefakt. Po přesunu do New Yorku vystavil Du champ svoji slavnou Fontánu, tedy porcelánový pisoár, a mezi lety 1920 a 1923 pracoval na Velkém skle, slo žité a tajuplné konstrukci připomína jící okno. Jeho pracovní tempo bylo pozvolné a hodně času věnoval ša chu, mezi umělci 20. století si však zajistil význačný status svým vlivem na konceptuální umění, kinetické umění, surrealismus, pop-art a mini malismus.
Oskar Kokoschka 1886–1980, Rakušan Kokoschka se narodil v Pöchlarnu a vyrůstal ve Vídni, kde od roku 1905 do roku 1909 také studoval akademii. Intelektuální prostředí hlavního města, a především spisy Sigmunda Freuda, se promítly do jeho „psychologických por trétů“, jimiž si od roku 1910 začal získá vat pozornost: vnitřní energii modelů na nich zachycoval omezenou barevností a lehkými, nervními tahy štětce. Ve stej né době také začal přispívat do avant gardního berlínského periodika Der Sturm (Bouře). V roce 1915 byl zraněn na bojišti a následně se přestěhoval do Drážďan, kde od roku 1919 do ro ku 1924 také učil. Ve dvacátých letech začal Kokoschka s tvorbou světlých, projasněných kraji nomaleb a často cestoval. V roce 1935 uprchl před nacisty a našel útočiště v Británii. V roce 1953 se definitivně usadil ve Švýcarsku, kde se nadále věnoval výuce a pokračoval v nanejvýš osobité expresionistické tvorbě.
STĚŽEJNÍ DÍLA: Akt sestupující ze schodů, č. 2, 1912; Fontána, 1917; Nevěsta svlékaná svými mládenci, dokonce (Velké sklo), 1920–1923
Naum Gabo 1890–1977, Rus
STĚŽEJNÍ DÍLA: Snící chlapci, 1907; Větrná nevěsta, 1913–1914; Prometheovský triptych, 1950
▷ Diego
Rivera
1886–1957, Mexičan Diego Rivera se narodil v Guanajuatu a od roku 1896 do roku 1902 studoval umění v mexickém hlavním městě. Následně odcestoval do Evropy a v ro ce 1911 se usadil v Paříži, epicentru umělecké avantgardy. Zde se seznámil s několika dalšími výtvarníky, například s Pablem Picassem, jehož styl jej zpo čátku ovlivnil. Po návratu do Mexika v roce 1921 se Rivera ve svém díle ob rátil k domorodé kultuře a předkolum bovskému umění Mayů a Aztéků. Při táhlo si jej rovněž mexické revoluční hnutí a následovaly první nástěnné malby na veřejných místech, jeho nej známější práce. Pod vlivem renesanč ních fresek, s nimiž se seznámil v Evro pě, využíval Rivera na monumentálních výjevech z mexické sociální a politické
△ AUTOPORTRÉT V ŠIRÁKU, DIEGO RIVERA, 1907
historie výrazné, dekorativní barvy a zjednodušenou zploštělou perspekti vu. Jeho expresivní realismus si kladl za cíl vzdělávat a podněcovat prostý lid. S nástěnnými malbami neslavil Rivera úspěch pouze v Mexiku, od roku 1930 do roku 1934 pracoval na zakázkách v USA. V roce 1928 se oženil s malířkou Fridou Kahlo a v pozdějších letech života se věnoval ateliérové tvorbě. STĚŽEJNÍ DÍLA: Stvoření, 1922–1923; cyklus fresek Detroitský průmysl, 1932–1933; Člověk, vládce všehomíra, 1934
Marcel Duchamp 1887–1968, Francouz Duchamp, rodák z Normandie, se v roce 1903 přestěhoval do Paříže, kde se zamýšlel prosadit jako malíř. Roku 1913 vyvolal ostré diskuze jeho Akt sestupující ze schodů, zachycující zpola abstraktní postavu vytvořenou z překrývajících se součástí. Už v ro ce 1915 se však Duchamp místo mal by věnoval tvorbě takzvaných „ready-mades“: vybíral všední předměty typu stojanů na lahve nebo kol z bi cyklu a vystavoval je jako umělecká
Gabo se narodil v Bělorusku a v ob dobí 1910–1914 studoval medicínu a techu svého bratra Antoina Pevsne ra, který se v Paříži věnoval výtvarné tvorbě, objevil Gabo avantgardní umění, a během pobytu ve Skandiná vii, kam jej zahnala první světová válka, vytvořil v roce 1915 své první sochy inspirované kubismem. Po vál ce se Gabo i Pevsner vrátili do Ruska a sepsali manifest konstruktivismu, v němž prosazovali čistě abstraktní sochařství. Od roku 1923 tvořil Gabo z průhledných materiálů nefigurální kinetické sochy, prostorové konstruk ce, které jako by nic nevážily. Komu nistické vedení státu však vyzdvihova lo společenskou funkci umění a Gabův zájem o citovou a estetickou stránku materiálů nesdílelo. Po poby tech v Berlíně, Paříži a Anglii se Gabo přestěhoval do USA, a aniž se zřekl svých konstruktivistických východisek, stal se vyučujícím na Harvardu. STĚŽEJNÍ DÍLA: Konstruovaná hlava č. 2, 1916; Kinetická konstrukce (Stojící vlna), 1919–1920; Lineární konstrukce v prostoru č. 2, 1949/1972–1973