88
obojživelníci BEZOCASÍ
Australská rosnice nosatá doskočí až na vzdálenost padesátinásobku své vlastní délky.
Bezocasí obojživelníci Bezocasí obojživelníci – žáby, které každý pozná podle velké hlavy a široké tlamy, tlustého těla bez ocasu a dlouhých zadních končetin, – jsou vývojově nejúspěšnějšími a nejrůznorodějšími obojživelníky.
50–70
dní – doba, po kterou nosatka Darwinova nosí mladé v hrdelním vaku.
7,7
mm – délka dospělců nejmenšího žabího druhu Paedophryne amauensis z Nové Guineje.
89
HRABATKA DRSNÁ
KUŇKA VÝCHODNÍ
PABLATNICE NOSATÁ
ROPUCHA PRÉRIJNÍ
Tato podsaditá žába žije na suchých místech, kde většinu života tráví zahrabána v zemi, aby si udržela tělesnou vlhkost. V období dešťů vylézá na povrch a loví malé savce, ptáky, plazy, jiné žáby a v podstatě vše, co se dá chytit. Obrovskou tlamou pozře jakoukoli kořist vcelku.
Mnohé druhy žab se brání pomocí jedovatých kožních sekretů. Tato východoasijská kuňka upozorňuje na svoji jedovatost zářivým červenočerným břichem, které někdy dokonce předvádí nepřátelům vleže na zádech. Červené zbarvení získává z pigmentů obsažených v ulovené kořisti.
Tato žába má mimořádně dobré maskování. Celkový tvar těla s rovnými hranami a růžky nad očima připomíná odumřelé listí tak dobře, že žába je na zemi v tropickém lese téměř neviditelná. Toto maskování využívá pro lov drobných živočichů.
V období rozmnožování samci soupeří o samice hlasitým voláním. Samci této severoamerické ropuchy zesilují nafukováním hrdelních vaků svůj kovově znějící trylek, trvající i několik minut.
PRALESNIČKA MNOHOBARVÁ
NOSATKA DARWINOVA
ROSNICE BĚLOSKVRNNÁ
Jasné zbarvení této tropické jihoamerické prales ničky naznačuje, že jde o jednoho z nejjedovatějších živočichů vůbec. Místní lovci používají její jed pro výrobu otrávených šípů.
Některé druhy žab našly originální způsob, jak se vyhnout rozmnožování ve vodě. Samečci této nosatky naberou před líhnutím pulců vajíčka do tlamy a larvy přechovávají v hrdelním vaku až do jejich proměny v malé žabky.
Tento druh je jedním z mnoha, které se potýkají se suchem tak, že se zahrabou do země, vodu si uloží do těla a obalí se nepropustným slizem. Takto jsou schopny pod zemí přežívat celé roky, než jim vzácný déšť umožní opět vylézt na povrch.
PIPA AMERICKÁ
Pyxicephalus adspersus Výskyt: Afrika Délka: až 24,5 cm
Bombina orientalis Výskyt: východní a jihovýchodní Asie Délka: až 8 cm
Megophrys nasuta Výskyt: jihovýchodní Asie Délka: až 12 cm
Anaxyrus cognatus Výskyt: Severní a Střední Amerika Délka: až 11 cm
Hrabatka drsná má pověst
někdy sežere i vlastní mláďata. kanibala, neboť
Zuby Dolní čelist nese tři zubovité útvary, kterými si hrabatka přidržuje zmítající se kořist.
Dendrobates tincturius Výskyt: Jižní Amerika Délka: až 4,5 cm
Rhinoderma darwinii Výskyt: Jižní Amerika Délka: až 3 cm
Cyclorana alboguttata Výskyt: Austrálie Délka: až 7 cm
Těžká váha Samci jsou mnohem větší než samice a váží až 1,4 kg. zavalité, tupě zakončené prsty
ROSNĚNKA VALERIOVA
SKOKAN HNĚDÝ
LÉTAVKA ČERNOBLANNÁ
PAROSNIČKA RAJSKÁ
Skrze průhlednou kůži na spodní straně těla rosněnky lze pozorovat její červené tepající srdce. Samec přivábí několik samiček, aby nakladly vajíčka na spodní stranu listů, a ta potom hlídá až do vylíhnutí pulců.
Jako většina obojživelníků tráví i skokan hnědý většinu života na souši lovem hmyzu, slimáků a jiných malých živočichů, v noci na vlhkých místech. K páření se vrací do vodních nádrží. Samci přicházejí první a sborovým kvákáním soupeří, kdo z nich přivábí samičku.
Velká široká chodidla s plovacími blánami této stromové malajské žáby fungují při skákání mezi stromy jako padáky. Létavka může plachtit i přes 15 metrů a přistát na jiné větvi, aniž by musela slézt na zem. Díky lepkavým bříškům prstů se udrží i na hladkých listech.
Parosnička rajská, žijící pouze na Madagaskaru, vděčí za své jméno červenému zbarvení, které varuje nepřátele, že její kůže vylučuje lepkavé toxiny. Většinu času tráví nehnutě čekáním na hmyz či jinou kořist, která se jí přiblíží.
Hyalinobatrachium valerioi Výskyt: Střední a Jižní Amerika Délka: až 2,6 cm
Rana temporaria Výskyt: Evropa, Asie Délka: až 9 cm
Rhacophorus nigropalmatus Výskyt: jihovýchodní Asie Délka: až 10 cm
Dyscophus antongilii Výskyt: Madagaskar Délka: až 10,5 cm
Pipa pipa Výskyt: Jižní Amerika Délka: až 18 cm
Nízký profil Tělo pipy je zploštělé, takže vypadá téměř jako list.
Drahocenný náklad Vajíčka se zanořují do zduřelé kůže na hřbetě samice.
Samice pipy americké má jedinečný způsob péče o potomstvo. Oplozená vajíčka se jí uhnízdí v kožních kapsách na hřbetě a tam se také vyvíjejí mláďata. Časem se larvy promění v malé žabky, které vylezou ven a začnou žít samostatně.