Paseka: Ediční plán na první pololetí 2024

Ediční plán 1. pololetí 2024

Obsah Beletrie Krvavý román......................................................................................................................... 6 Přechodné období............................................................................................................... 8 Letnice.................................................................................................................................. 10 Proč všichni odcházejí.....................................................................................................11 MANIAC.................................................................................................................................12 Červotoč................................................................................................................................14 Jak postavit loď...................................................................................................................15

Non fiction Dialog o umění a politice............................................................................................................................... 18 Umění, kterému rozumějí úplně všichni................................................................... 19 Prostě vztahy...................................................................................................................... 20 Slunce, voda, vzduch........................................................................................................22 Křesťanství........................................................................................................................... 23

Pro děti & Komiks Kolo......................................................................................................................................... 26 Luboš není čert.................................................................................................................. 28 Jak dědeček zachránil trolejbus.................................................................................. 30 Dům........................................................................................................................................32 Navzdory všemu.................................................................................................................34 Amulet 9: Na vlně.............................................................................................................. 36 Háček + Čárka.................................................................................................................... 38

Milé čtenářky, milí čtenáři, jsou otázky, které mě vždycky spolehlivě rozloží, i když na ně odpovídám pravidelně. Tak třeba proč se naše nakladatelství jmenuje Paseka. Mám-li věc objasnit zahraničním kolegům během krátké pracovní schůzky například ve Frankfurtu, svádím zpravidla tenhle šílený boj.

Začnu Váchalem. Mluvím o tvůrci, který vycházel ze symbolismu a expresionismu, a přesto si udržel svébytný umělecký výraz. (Herdek, jak se anglicky řekne „solitér“?) Pak přejdu k jeho fascinaci brakovým čtivem (hodí se tu výraz „pulp fiction“?) a dále k mystice a grotesce (už se v tom pěkně motám), až nakonec vyhrknu: Krvavý román. Bloody Novel.

Bizarnost, co se tváří jako literární studie, a přitom je to škvár. Přesněji pocta škváru. Klubko příběhů, jež se proplétají jak háďata a nikde nekončí. Prostor, který autor zabydlel spoustou postav, z nichž mnohé měly reálný předobraz.

Takže Paseka je – posluchači mi visí na rtech s nadějí v očích – nakladatel z románu. A také románový nakladatel toho románu. Jinak řečeno – Váchal sám. Světlo naděje pohasne.

Rozjíždím druhé kolo. Mluvím o Láďovi Horáčkovi a o prvním titulu jím založeného nakladatelství. Myslím při tom na čerstvé jaro roku 1990, kdy kolportéři nabízeli u stanic metra zvláštní knihu, která jako by se stala zhmotněním vlastního křivolakého děje. Uvnitř Paseka, na obálce Paseka.

Tohle je rébus se zrcadly hodný Umberta Eca. Zase slepá ulička.

Nakonec si stejně většina lidí myslí, že je to proto, že „děláme paseku“. Ale ani tenhle obrat se nedá cizinci jednoduše vysvětlit. Zkrátka, paseka je mýtina v lese, uzavírám rezignovaně. Ach so! Oči opět zazáří.

Letos to bude pětatřicet let, co vás vodíme čarovnou krajinou literatury.

Přinášíme příběhy, které se sbíhají v nekonečnu. Vaše Paseka. Váš Paseka.

Prostě paseka.

Jakub Sedláček šéfredaktor

Beletrie

Krvavý román Česká literatura se nemůže pochlubit mnoha knihami, které by dosahovaly významu tohoto díla. Krvavý román je nejen svéráznou poctou dobrodružnému a brakovému žánru, raritní bibliofilií a živelným textem, jejž Váchal rovnou sázel, aniž si předem vypracoval rukopis. Není to pouze přehlídka strašidelných a groteskních dřevorytů nebo artefakt, který inspiroval vznik divadelních představení i filmu. Je to také kniha, jež vyšla jako vůbec první publikace Paseky.

Ostatně na přeludných, kostrbatě působících stránkách Krvavého románu se zrodila postava nakladatele Paseky, která dala nakladatelství jméno.

Přesně sto let poté, co Váchal ve své vršovické dílně v sedmnácti exemplářích přivedl Krvavý román na svět, vychází kniha znovu, a to v jubilejní výpravě s esejemi váchalovské kurátorky Hany Klimešové a ředitelky Paseky Anny Horáčkové. vychází ve spolupráci s Portmoneem – Museem Josefa Váchala v Litomyšli březen 2024 pevná vazba 312 stran ISBN 978-80-7637-488-1

6

Josef Váchal (1884–1969), malíř, grafik, sochař, spisovatel, vydavatel, autor vlastnoručně rytých písem, jeden z nejoriginálnějších českých umělců 20. století.

Ovlivněn expresionismem, mystikou, gotickým románem i literárním brakem vytvořil vlastní svět, v němž se potkává fascinace okultními vědami s parodií. Pro svého mecenáše Josefa Portmana vyzdobil interiér domu v Litomyšli, jenž byl po roce 1990 zachráněn zakladatelem Paseky Ladislavem Horáčkem a nyní v něm sídlí vyhledávané muzeum – Portmoneum.

zlom_2.qxd

12.12.2010

12:47

StrÆnka 151

151

Přechodné období Na dlouhých procházkách se psem hledá Kateřina klid, ale najde jen otráveného orla mořského.

Po tomhle nálezu jsou vyhlídky na klidné dny definitivně pryč. Do případu se vloží policie, která zjistí, že rozhodně nejde o ojedinělou záležitost, a rozvíří se sled událostí v malé vesnici na jihu Čech. Kdo za otravami stojí? A proč se vlastně Kateřina ocitla v ospalém Borkově? Dokáže se popasovat s výhrůžkami, které se najednou objevují ve schránce, ale i se stíny minulosti?

Debutový román s detektivními prvky se odehrává na cestě mezi lesem a vsí, mezi vsí a městem, v čase mezi ztrátou a novým začátkem.

Vypravěčskou suverenitou i melancholií upomene na díla Jiřího Hájíčka, Anny Bolavé či Viktorie Hanišové.

Veronika Bálková květen 2024 měkká vazba 256 stran ISBN 978-80-7637-462-1

8

vystudovala právnickou fakultu a žije v Českých Budějovicích. Na jihu Čech se odehrává i její prvotina Přechodné období.

Přijdu až k ležícímu zvířeti. Je to mrtvý dravec, veliký. Větší než káňata, která vídám teď v zimě často sedět na stromech podél silnice do města.

Mnohem větší. To bude orel. Vypadá divně. Pařáty má zvláštně zaťaté, jako by se pevně držel bidýlka a to mu někdo vyškubl. Křídla roztažená, hlavu divně vymknutou ke straně a zobák zabořený do mokré trávy. Nejdřív si myslím, že ho někdo zastřelil, ale nevidím krev. Asi by ho tu nenechal ležet.

Pak mě napadne, že je otrávený. Možná tu někdo nasypal hrabošům do děr jed a on snědl toho hraboše. A Sebi ho očichával, snad se mu nic nestalo. Až se vrátím domů, zavolám veterináře.

V kapse mám mobil, mohla bych mu zavolat hned, říkám si. Ten pták bude otrávený, neměl by ležet na louce.

Chvíli to vyzvání, ale vezme mi to: Marek, prosím.

Dobrý den, Finková z Borkova.

Dobrý den, paní Finková, co potřebujete? Jsem zrovna v kravíně.

Pane doktore, já našla mrtvého orla. Myslím teda, že je to orel. Vypadá divně, myslím, že je otrávený. Mám tu psa. Než jsem ho chytla, tak toho ptáka očichával.

Nesahala jste na něj?

Ne. Tak na něj nesahejte. Kde jste ho našla?

V louce nad kapličkou. Směrem na Chlumek.

Jak vypadá?

No, má zaťaté pařáty. A jakoby roztažená křídla.

Já tam zajedu. A zavolejte policajty.

Mám tu počkat?

No určitě, já přece nevím, kde tam leží.

Jasně.

Vezmu si psa na vodítko a odvedu ho kousek dál. Buší mi srdce, když vytáčím policajty. […]

Vytáhnu mobil a mrtvého orla vyfotím. Kromě zjevné křeče na něm nevidím nic divného. Je to nádherný pták. Jeho zobák je impozantní. Třeba je to orlice. Erbovní zvíře Moravy i Slezska. Vznešené a reálné, ne jako dvouocasý lev. Nejraději bych z něj vytáhla ocasní pero a vzala si ho na památku, ale vím, že na něj nemám sahat. Mám sice rukavice, ale nezkusím to. Je mi zima, a tak začnu se Sebim na vodíku chodit v kruhu kolem mrtvého ptáka.

Asi v půl páté vidím veterinářův teréňák. U kapličky to ohne ze silnice a dojede až k potoku, dál to nejde. Jdu mu kousek naproti. Nejde sám, ale s dalším mužem, je to pan Vondráček. Asi ho nabral v kravíně. Jsem ráda, že nejde s Michalem, ale se starým.

9

Letnice Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, dosud považovaný za mrtvého.

Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny.

Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese.

Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být.

leden 2024 pevná vazba 384 stran ISBN 978-80-7637-463-8

Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.

Miroslav Hlaučo vystudoval klinickou farmacii v Bratislavě, po ní také režii na DAMU a filmovou vědu na filozofické fakultě v Praze. Po krátkém období, ve kterém se živil uměním, pracuje už řadu let v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií.

10

Proč všichni odcházejí Zuzanka má dvě starší sestry, matku a otce, který píše scénáře k filmům a vštěpuje všem třem dcerám lásku k hudbě. Proto i o prázdninách v milované Konici Zuzka pečlivě cvičí na violoncello. Občas tátovi ukradne pár stránek ze scénáře, potají si je čte a přemýšlí nad útržky cizích příběhů. Také si vyměňuje dopisy se starší Monikou, kterou kdysi poznala v nemocnici.

Tatínek, Monika, ale i sestry nebo první láska, to vše formuje prázdniny, během nichž Zuzka přestává být malou holčičkou. Poznává, že ti nejbližší nás často opouštějí a že čas s nimi můžeme znovu prožít pouze ve vzpomínkách.

Hořkosladká a nostalgická prvotina známé spisovatelky Zuzany Dostálové vychází v novém vydání. Vypráví o zážitcích, které z dětí dělají dospělé a na které se nedá zapomenout.

únor 2024 pevná vazba 160 stran ISBN 978-80-7637-459-1

11

Zuzana Dostálová (1976) je violoncellistka a spisovatelka. V roce 2016 publikovala svou prvotinu Proč všichni odcházejí. Zuzana Dostálová také založila projekt Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní. S autorkami Pavlou Horákovou a Alenou Scheinostovou vydala novelu Johana (Paseka 2018) a ve stejném roce vyšel v Pasece její druhý román Hodinky od Ašera. Roku 2020 vydala třetí román s názvem Soběstačný. Jejím nejnovějším literárním počinem je Karneval zvířat (Paseka 2023), který s nadhledem popisuje těžký život hudebních umělců.

MANIAC Nejnebezpečnějším vědeckým vynálezem 20. století byla atomová bomba, nyní jí šlape na paty umělá inteligence. Když sledujeme příběhy těchto dvou objevů dostatečně daleko do minulosti, zjistíme, že se protínají v osobě Johna von Neumanna, který bývá označován za nejchytřejšího člověka, jaký kdy žil.

Maďar von Neumann byl zázračné dítě, jehož nadání lidem nahánělo strach. Jeho objevy přispěly k rozvoji kvantové mechaniky i genetiky.

Založil teorii her, sestrojil první programovatelný počítač, který dostal jméno MANIAC, a přes účast na Oppenheimerově projektu Manhattan se dostal až k základům umělé inteligence.

z angličtiny přeložil Michal Prokop

Labatut nás podobně jako ve své prvotině Strašlivá závrať nechává nahlédnout do mysli člověka, jehož vědecké objevy posouvají lidstvo kupředu, ale zároveň s sebou nesou hrozivé následky, jež nelze dohlédnout. Strhující příběh kombinující fakta a fikci konfrontuje čtenáře s nejhlubšími otázkami, kterým jako živočišný druh čelíme.

květen 2024 pevná vazba 300 stran ISBN 978-80-7637-466-9

12

Benjamín Labatut (1980) se narodil v nizozemském Rotterdamu.

Dětství prožil v Haagu a Buenos Aires a ve dvanácti letech se s rodiči přestěhoval do Santiaga de Chile, kde dnes žije se svou ženou a dcerou. Jeho předchozí román Strašlivá závrať (2020, č. Paseka 2022) byl v roce 2021 nominován na Mezinárodní Bookerovu cenu a přeložen do dvaatřiceti jazyků.

Ráno 25. září 1933 vešel rakouský fyzik Paul Ehrenfest do Pedagogického institutu pro postižené děti profesora Jana Waterinka v Amsterdamu, střelil svého patnáctiletého syna Vasilije do hlavy a poté zbraň obrátil proti sobě.

Paul zemřel okamžitě, zatímco Vasilij, jenž trpěl Downovým syndromem, se trápil ještě několik hodin, než ho prohlásili za mrtvého lékaři, kteří o něj pečovali od jeho přijetí do institutu v lednu téhož roku. Do Amsterdamu chlapec přijel poté, co jeho otec usoudil, že klinika v Jeně v srdci Německa, kde strávil většinu předešlého desetiletí, již po nástupu nacistů k moci není bezpečná. Vasilij – či spíše Wassik, jak mu téměř všichni říkali – se během svého krátkého života potýkal s těžkým mentálním a fyzickým postižením; Albert Einstein, který měl chlapcova otce rád jako vlastního bratra a býval pravidelným hostem v domě Ehrenfestových v Leidenu, Wassikovi přezdíval „trpělivý plaziveček“, protože chlapce někdy postihly tak silné bolesti v kolenou, že nemohl stát. Ani tehdy však dítě neztrácelo zdánlivě bezmezné nadšení a plazilo se po koberci, jen aby u dveří přivítalo svého oblíbeného „strýčka“, přičemž nepoužitelné nohy táhlo za sebou. Wassik žil převážně po ústavech, a přece byl veselý a často rodičům do Leidenu posílal pohlednice s malebnými německými krajinkami nebo dopisy, v nichž nejistou rukou popisoval každodenní život, například co nového se naučil, že jeho nejlepší kamarád onemocněl, jak moc se snaží být hodný, přesně jak ho to učili, a že je zamilovaný ne do jedné, ale hned do dvou dívek ze třídy a navíc do učitelky slečny Gottliebové, té nejstarostlivější a nejskvělejší osoby, kterou kdy poznal, což jeho otci vehnalo slzy do očí, protože Paul Ehrenfest byl především učitel.

13

Červotoč Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní. Babička tráví dny rozhovory se stíny, které přebývají za zdmi a uvnitř skříní. Vnučka se do domu vrací po incidentu s místní nejbohatší rodinou. Při rozplétání tajuplného děje se do mysli vkrádá podezření, že postavy, dům i samotné vyprávění se rozpadají, jako by je rozežíral červotoč.

V ohromujícím debutu kombinuje autorka černý humor s folklorem a katolickou tradicí. Babičce s vnučkou propůjčuje silné hlasy, které nám střídavě líčí příběh o odplatě, násilí a třídním boji.

Layla Martínez ze španělštiny přeložila Blanka Stárková vychází s podporou Španělského ministerstva kultury a sportu prostřednictvím generálního ředitelství pro knihy a podporu čtení leden 2024 měkká vazba 128 stran ISBN 978-80-7637-485-0

14

(1987), jak se autorka podepisuje, je španělská intelektuálka, esejistka a spisovatelka. V Madridu vystudovala politologii a sexuální vědy, pravidelně píše články o společnosti a kultuře do španělských médií a v současné době pracuje jako nakladatelská redaktorka. Prozaický debut Červotoč vychází ve více než dvou desítkách zemí.

Jak postavit loď Třináctiletý Jamie O‘Neill miluje červenou barvu.

A k tomu vysoké stromy, déšť s větrem, knihy s přebalem, kočky, řeky a Edgara Allana Poea.

Přeje si především dvě věci: sestrojit perpetuum mobile a komunikovat se svou matkou, která zemřela, když se narodil. V jeho mysli jsou tyto věci úzce spjaty. A na nové škole, kde ho vše jen mate a zahlcuje, najde dva lidi, kteří by mu mohli s tímhle přáním pomoci.

Působivý román Jak postavit loď vypráví o tom, jak jeden chlapec a jeho poslání promění životy učitelů Tess a Tadhga. Něžný i silný příběh pojednává o lásce, rodině a mezilidských vazbách, o síle představivosti a o tom, že největší dobrodružství nikdy neprožíváme sami.

Elaine Feeneyová z angličtiny přeložila Alena Snelling vychází s podporou Literature Ireland duben 2024 měkká vazba 280 stran ISBN 978-80-7637-461-4

15

pochází ze západního Irska. V roce 2020 debutovala románem As You Were, který byl nominován na několik cen, například na Irský román roku, a obdržel mimo jiné ocenění Kate O‘Brienové. Elaine Feeneyová je známá i jako básnířka – doposud publikovala tři sbírky – a píše také povídky. Vyučuje na Irské národní univerzitě v Galwayi. Jak postavit loď je její druhý román a objevil se v širší nominaci na Bookerovu cenu.

Non fiction

Dialog o umění a politice Mohou film a literatura vyřešit společenské problémy? Jak by se měla proměnit levice, aby dokázala čelit tomu, že se čím dál víc frustrovaných lidí obrací k populistům a extremistům? Uznávaný britský režisér a angažovaný francouzský spisovatel se v živém rozhovoru dotýkají i mnoha dalších bolestí současného světa: původu nesnášenlivosti, předsudků či homofobie, negativní role sociálních sítí, bezdomovectví, násilí, postavení žen či gayů. Úderný rozhovor staví most mezi generacemi levicového myšlení a bezděčně připomíná, co vlastně znamená etika dialogu.

Ken Loach z francouzštiny přeložila Sára Vybíralová březen 2024 pevná vazba 104 stran ISBN 978-80-7637-467-6

(1936) je britský filmový režisér a scenárista. Ve svých dílech se věnuje sociálním tématům, jako je chudoba nebo práva pracujících. Jeho filmy Zvedá se vítr (2006) a Já, Daniel Blake (2016) získaly Zlatou Palmu na Filmovém festivalu v Cannes. Loachův film Kes (1969) byl v anketě Britského filmového institutu zařazem mezi deset nejlepších britských filmů 20. století.

Édouard Louis (1992), je francouzský spisovatel. Jeho románový debut Skoncovat s Eddym B. (2014, č. Paseka 2018) mu vynesl postavení nejoceňovanějšího francouzského prozaika své generace. Na úspěch knihy navázal literární zpovědí Dějiny násilí (2016, č. Paseka 2019) a pronikavými knižními esejemi Kdo zabil mého otce (2018, č. Paseka 2021) a Boje a proměny jedné ženy (2021, č. Paseka 2022). Hluboce osobní román Jak se stát jiným (2021, č. Paseka 2023) ocenili čtenáři i kritika jako pozoruhodný návrat autora, který má co říct a nešetří ani sám sebe.

18

Umění, kterému rozumějí úplně všichni Výtvarné umění je plné zákulisních bojů. Tvůrce se neproslaví jen díky svému talentu, píli, fantazii, zvládnutému řemeslu, vizi nebo zásluhou neotřelých nápadů. Kromě toho musí být šikovným obchodníkem či ještě lépe – reklamním agentem sebe sama. Musí znát ty „správné lidi“.

Jan H. Vitvar se pouští na dobrodružnou výpravu do míst, kam oko návštěvníka galerie nedohlédne, a přináší čtenářům svědectví o skutečné podobě uměleckého provozu.

Jak se stal z někdejšího rebela české kultury Milana Knížáka umělecký diktátor? Proč se Cena Jindřicha Chalupeckého, která má podporovat začínající tvůrce, vyvinula v elitářský podnik?

Kdo se dnes může dostat na uměleckou vysokou školu a co všechno musí udělat pro to, aby ji absolvoval? Kteří galeristé umělce podporují, a kteří naopak zneužívají? A platí v umění, že peníze nesmrdí? srpen 2024 měkká vazba 224 stran ISBN 978-80-7637-487-4

19

Jan H. Vitvar (1977) vystudoval žurnalistiku na FSV UK, poté pracoval jako výtvarný kritik, v roce 2006 začal řídit kulturní rubriku týdeníku Respekt.

Roku 2012 vydal knihu o svém dědovi, legendě československého motorismu, nazvanou Antonín Vitvar – 20 let na Jawě a Nortonu a v roce 2017 mu v Pasece vyšla monografie David Černý – Fifty Licks. Přispěl do unikátního souboru esejů o městské cyklistice Je to jízda (Paseka 2021).

Značnou čtenářskou pozornost vzbudila jeho kniha Umění, kterému nikdo nerozumí (Paseka 2021), na kterou nyní volně navazuje další provokativní publikací o současném umění.

Prostě vztahy „Jsem opravdu stejná jako matka?“ „Máš radši zvířata než lidi!“ „Nemít prachy? Vadí!“ „Ty jsi víc v práci než doma…“ Že důležité vztahy v našem životě nejsou jen ty partnerské či intimní, ukazuje nejnovější kniha psychoterapeuta Honzy Vojtka. Dívá se na vztahy z širší, pro někoho možná překvapivé perspektivy: navazujeme je totiž s živými bytostmi i neživými předměty. Dovedeme si vytvořit pouto s časem, s bohem, ale podobné vazby vytváříme také k penězům a s vervou kupíme majetek. Jak moc nás při vytváření jakýchkoli vztahů ovlivňují pouta v rámci rodiny? Proč je pro někoho práce nutné zlo a pro jiné druhý domov? Proč nás rozčilují zlozvyky některých kolegů? A můžeme vztahy nenavazovat? duben 2024 měkká vazba 184 stran ISBN 978-80-7637-460-7

20

Honza Vojtko (1975) se jako psychoterapeut věnuje převážně párové a individuální terapii. Absolvoval výcviky v kognitivně-behaviorální terapii, schéma terapii, využívá ve své praxi bodyterapii, zabývá se vzděláváním dospělých. Kromě terapie také píše knížky pro děti či články pro dospělé. Občas ho můžete slyšet v rádiu. Spolu s Ester Geislerovou vystupuje na interaktivních přednáškách v rámci projektu Terapie sdílením. V Pasece mu vyšly knihy Vztahy a mýty (2020) a Vztahy a pasti (2022).

Pamatujete, jak jsem psal o vztahových lanech, karabinkách a tanci? Jak vztahovost, vztahování se a naše vztahy budou v dospělosti vypadat, záleží na tom, jak silné lanko napojím sám k sobě.

Lanko není přesný výraz. Potřebujeme silnou, pulzující tepnu vyživující naše psychické srdce, naše já.

Ať už se nám v dětství navázala tahle lanka jakkoli, vypadá to, že je můžeme v dospělosti rozvíjet, upravovat. Ne z gruntu, ale můžeme něco přidat, zpevnit je, ale také něco ubrat, ztenčit nebo třeba oslabit.

A k tomu, abych se na svoji vztahovost, na to, jak se vztahuji, a na to, jaké mám kvůli tomu vztahy, mohl podívat, potřebuju mít zdravou tepnu. Tepnu bez tukových usazenin, ze kterých bude hrozit, že dostanu každou chvíli psychický infarkt. Ne tenoučkou, podvyživenou, po každém větším stresu krvácející a s dlouhou rekonvalescencí.

A jak už všichni víme, o naše zdraví (i to psychické) musíme pečovat. Není možné si v 21. století myslet, že se ta péče o naše zdraví „nějak“ stane. Jestli chcete mít svaly nebo být ohební, musíte se hýbat a musíte trénovat.

Dobrovolně. Pravidelně. Neustále.

A čím víc trénujete, tím to jde snadněji. Tím snáz si z toho mozek a naše tělo vytvoří algoritmy, vzorce, které se začnou projevovat automaticky, a už to nebude taková dřina.

Jenže co si mám pod tím krucifix představit? O čem to Vojtko a ostatní pořád mluví?

Ve stručnosti řečeno, vztah k sobě samé či samému zahrnuje především to, jaké pocity chovám a vnímám vůči sobě. To je první tepna vyživující moji hlavní vztahovou arterii. Dokážu vůbec pojmenovat a vyhodnotit pocity, které se objevují vůči mně samému? Když je druhému smutno, pravděpodobně většina z nás dokáže určit, dle své kultury a výchovy, co se v něm odehrává.

Ale dokážu vnímat smutek sám v sobě? A to nejenom v rovině, je mi smutno, ale třeba i: je mi ze mě smutno, protože…?

21

Slunce, voda, vzduch Zrod moderního turismu

Devatenácté století zrodilo zcela nový typ cestovatele. Moderní turisté prahnou spatřit děsivou vznešenost velehor, zažít středověk uvnitř tajuplných hradních ruin nebo nasát kosmopolitní atmosféru a technologickou vyspělost velkých měst. Cestování je i zdrojem hluboce tělesných prožitků: Bleskurychlá jízda vlakem dává zakusit zcela nově časoprostor, lázně slibují nejen upevnění zdraví, ale i sexuální povyražení. Na plážích zaručují na přelomu 19. a 20. století naprosté soukromí koupací vozy.

Božena Němcová si přitom úzkostlivě chrání svoji alabastrovou pleť před opálením. A Franz Kafka si s Maxem Brodem na cestu do Paříže plné nevěstincůdo kufru přibalí proti pohlavním nemocem Odol.

vychází ve spolupráci s Ostravskou univerzitou

Originální, bohatě obrazově dokumentovaná historická monografie čerpá z desítek deníkových a cestopisných záznamů slavných i zcela neznámých Středoevropanů. A své čtenáře vezme na jedinečnou pouť po proměnách moderního turisty a jeho tělesných prožitků.

srpen 2024 pevná vazba 320 stran ISBN 978-80-7637-484-3

22

Jan Pezda (1990) působí jako odborný asistent na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a učí dějepis na Základní škole ČSA v Bohumíně.

Věnuje se dějinám turismu, sportu a tělesné kultury v 19. a 20. století.

Křesťanství Velké dějiny zemí Koruny české

Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky, slavnostmi a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Autoři nového svazku Velkých dějin chápou křesťanství jako systém vidění světa a jako kulturní živel, který více než tisíc let formuje území českého státu a jeho obyvatele.

Křesťanství přichází do pohanské střední Evropy jako politická síla, která rozrušuje staré kulturní i mocenské vztahy a zakládá nové. Církev lze těžko oddělit od státu, avšak paradoxně s ním záhy začne svádět zápas o vlastní emancipaci a obě instituce se utkají v nejednom sporu.

srpen 2024 pevná vazba 832 stran ISBN 978-80-7637-483-6

Husitskou revolucí počíná střetávání idejí a ze soužití konfesí se později rodí koncept náboženské tolerance, jejž některá období přijímají a jiná odmítají. Sekularizace, kterou vnímáme jako produkt nové doby, má kořeny již na konci 18. století. Tehdy, s rozvojem industrializace, ustupuje sakrální čas času „průmyslovému“.

Dlouhé 19. století je ovšem i příležitostí pro první vědecké reflexe náboženství, jež stojí u základů moderní religionistiky.

Dějinnou syntézu počínající 10. stoletím a končící rokem 1989 připravil zkušený tým historiků z akademických pracovišť Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.

Pracoval ve složení Eva Doležalová, Jiří Hanuš, Petr Husák, Pavel Kůrka, Jiří Mikulec, Petr Sommer a Jaroslav Šebek. Odborným editorem svazku je Jiří Mikulec.

23

Pro děti Komiks

Kolo Dopravní prostředek budoucnosti

Na kole je člověk jen jedno šlápnutí od vzletu.

Skoro každý si vzpomene, jaké to bylo, když se poprvé rozjel sám. Čím to je? Co vlastně kolo dělá s naším tělem a pocity, s našimi cestami krajinou i městy, ve kterých žijeme? A jak vůbec nápad vyrobit kolo vznikl?

Kolo je zdánlivě všední věc, která nám dává nevšední zážitky. Už více než 200 let je naším průvodcem na silnicích, v ulicích i po lesních stezkách. Pomáhá nám, ale potřebuje naši spolupráci, sílu, energii a zručnost. Malí i velcí díky němu cestují nejen terénem, ale i říší fantazie. Kolo je symbolem svobody a zdravého a ohleduplného života.

Autoři v této bohatě ilustrované knize vyprávějí příběh skromného dopravního prostředku, který dokáže měnit svět.

květen 2024

Ondřej Buddeus

pevná vazba 128 stran

(1984), cyklista tělem i duší, který na kole jezdí do práce i na výlety do přírody. Píše a připravuje knihy pro dospělé i děti, překládá z němčiny a norštiny, vyučuje na Akademii výtvarných umění.

Získal Magnesii Literu za dětskou knížku Hlava v hlavě (2013) a Cenu Jiřího Ortena. Pro Paseku uspořádal knihu příspěvků od lidí, kteří si kolo zamilovali Je to jízda (2021).

ISBN 978-80-7637-489-8

Jindřich Janíček (1990) na cyklistice oceňuje především její společenský rozměr. Zajímají ho však také velké sportovní osudy, jak ukázal v komiksových příbězích B jako běžec (Paseka 2019), za něž dostal cenu Muriel. Kredit předního výtvarníka stvrdil i netradiční reportáží Na západ severozápadní linkou (Paseka 2022), díky níž byl podruhé jmenován Ilustrátorem roku.

26

Luboš není čert Franta Čížek bydlí v domku u trati a spolu s ním tam žije maminka, tatínek a pes Šlupajz, který vlastně za všechno může. Kdyby se na dlouhé procházce v místě, kterému se říká Peklo a kde vždycky Franta raději přidá do kroku, Šlupajz nerozběhl po stopě, nepoznal by Franta Luboše.

Luboš není čert, i když tak trochu vypadá. Luboš je kovář a Frantu vezme hnedle jako svého učně.

A tak Franta poznává taje kovářského řemesla, kovárnu, ve které je horko jako v opravdovém pekle a kde se ukuje i opravdové přátelství.

květen 2024 pevná vazba 72 stran ISBN 978-80-7637-458-4

Frantův příběh doslova vtáhne čtenáře ke kovářské výhni a k pozapomenutému černému řemeslu. Na velkých barevných ilustracích se před našima očima z dýmu vyloupnou nejrůznější nářadí a nástroje, naučíme se kovářskou hantýrku a zjistíme, jestli se z Franty stal opravdový kovář.

Klára Břicháčková (1989) vystudovala katedru animované tvorby na FAMU. Dětská fantazie ji nepřestává fascinovat.

Asi proto ráda vypráví pohádky a příběhy, které pak ilustruje. Přesně tak vznikl Smrkovec, velmi malý obr. Bohatě ilustrovaná kniha pro děti, která o něm vypráví, vyšla roku 2021 v Pasece. Klára Břicháčková vede také kroužek animace pro děti.

28

Jak dědeček zachránil trolejbus V muzeu v pražských Střešovicích obdivují malí i velcí tramvaje, autobusy, a dokonce trolejbus.

Jenže chybělo málo a tenhle nádherně červený Praga TOT 303 by rezivěl a zarůstal křovím kdesi za humny. Naštěstí ho vypátral děda Honza a postaral se, aby opět zářil krásou jako téměř před stoletím, kdy se poprvé rozjel ulicemi hlavního města.

Vychází ve spolupráci s Dopravním podnikem hlavního města Prahy

Zasvěcené vyprávění, inspirované skutečným příběhem, přibližuje dětem pozapomenutou historii pražské hromadné dopravy – historii, která se díky plánům na obnovení trolejbusových linek opět začíná vracet.

duben 2024

Lenka Arazimová

plochá vazba 22 stran

(1990) je obdivovatelka vláčků, především těch parních, i ostatních vozidel. Vystudovala dopravní školu, a když se jí narodil syn, často mu vyprávěla o jeho dědečkovi Janu Arazimovi, který zachránil trolejbus. Díky tomu se zrodil nápad na tuto knihu.

ISBN 978-80-7637-490-4

Pavla Brinkmann (1986) je architektka, co odmalinka miluje knížky a kreslení. V trolejbusu seděla všehovšudy jednou na výletě v Jihlavě a moc toho o něm dřív nevěděla, ale práce na knize ji nadchla. Nyní umí trolejbus nakreslit zpaměti a ze všech možných pohledů.

Aleš Briksí (1988) je ve své práci ponořen do krás mikrosvěta. Jeho zájem se však soustřeďuje i na makroskopické radosti v podobě vlastních dětí. Nabídka na spolupráci na dětské knize mu nejprve vykouzlila úsměv na tváři a pak i zvýšila tlak a zavařila mozkové závity.

30

Dům Staří známí z městečka, které si oblíbili nejmenší čtenáři celé Evropy, se vracejí. Tentokrát v knize, která vám ukáže, jak bydlí a co dělají, když se zrovna netoulají. Jirka jede na blešák, Standa se chystá vymalovat, Květa mlsá marmeládu. Je tu ale i spousta malých zvířátek: netopýři, pavouci, veverka i rozpustilý papoušek Niko.

Obrázky ožívají v příbězích všedního dne. Poutají a bystří pozornost, podněcují fantazii a řečové schopnosti, ale hlavně baví malé i větší, ba i největší. Tentokrát knihu navíc doprovází veselé verše.

Knížka ze světa populární řady Jaro, Léto, Podzim, Zima a Noc je zárukou kvality, zábavy, a navíc hravé výchovy. z němčiny přeložil Radek Malý únor 2024 pevná vazba 14 stran ISBN 978-80-7637-464-5

32

„Dům je jako na dlani, můžeš dál – přijmi pozvání.“

Rotraut Suzanne Bernerová (1948) vystudovala v Mnichově grafiku a design.

Třikrát získala Německou cenu za literaturu pro mládež a obdržela prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena, nejvyšší ocenění pro tvůrce dětských knih za celoživotní dílo. Patří mezi nejznámější a nejúspěšnější současné ilustrátory a autory knih pro děti v Evropě i v zámoří.

Navzdory všemu Většina příběhů plyne od A do Z, od začátku do konce. Tento oceňovaný evropský komiks jde opačným směrem, od Z jako Zeno po A jako Ana. Začíná kapitolou dvacet a postupně se pročítáme proti proudu času až k momentu, kdy se hrdinové poprvé setkali a začalo jejich osudové míjení.

Zeno je starý mládenec, knihkupec, světoběžník a doktorand fyziky, jemuž trvalo čtyřicet let, než dokončil svou práci o cestování časem. Šedesátnice Ana byla celý život starostkou, matkou a manželkou a nyní je připravena začít novou etapu. Jak se ale v mládí potkali a jak začala jejich nenaplněná láska?

Komiksová romance ovlivněná stylem animovaných filmů od studia Disney vypráví příběh dvou srdcí, která vibrují v jednotě napříč prostorem a časem. z francouzštiny přeložila Šárka Belisová květen 2024 měkká vazba 152 stran ISBN 978-80-7637-447-8

34

Jordi Lafebre (1979) se narodil v Barceloně, kde také studoval komiks a výtvarné umění. Jako ilustrátor debutoval v roce 2001, přispíval do španělských časopisů a objevil se ve slavném frankobelgickém magazínu Spirou. Se scenáristou jménem Zidrou vytvořil komiksy Lydie, La Nondaine nebo Les Beaux étés. Navzdory všemu je jeho autorským debutem, za nějž získal například nominaci na Cenu Willa Eisnera.

35 6

Amulet 9: Na vlně Dlouho očekávaný závěr příběhu Amuletu je tu! Po střetu s Ikolem Emily konečně pochopí, jakou má kámen moc a co musí udělat, aby ochránila Alledii před stíny. Zatímco cestuje na Typhon, aby pomohla své matce a Navinovi, princ Trellis se vrací do království elfů zachránit své krajany – a postavit se podvodníkovi, který se v nepřítomnosti panovníka chopil moci. Hrozivá temnota bedlivě sleduje všechny pány kamene a bude zapotřebí síly nových přátel i starých nepřátel, aby ji přemohli… a přežili.

Kazu Kibuishi

z angličtiny přeložil Michal Prokop květen 2024 pevná vazba 256 stran ISBN 978-80-7637-294-8

36

(1978) se narodil v Tokiu, ale už jako dítě se s matkou a bratrem přestěhoval do Spojených států. Vystudoval filmovou vědu na Kalifornské univerzitě, v jeho tvorbě došlo ke splynutí japonského a západního přístupu k popkultuře, vizualitě i komiksovému vyprávění. Za prvotinu Daisy Kutter: The Last Train získal cenu YALSA za nejlepší titul pro děti a mládež. Je editorem oceňovaných komiksových antologií Flight a Explorer, ale nejvíc ho proslavila fantasy série Amulet. Byla přeložena mimo jiné do němčiny, estonštiny, francouzštiny, hebrejštiny, italštiny, nizozemštiny či norštiny.

Háček + Čárka Kreslený seriál Háček + Čárka vycházel na poslední straně Sluníčka v letech 1972 až 1974.

Ačkoliv se jednalo o časopis pro předškoláky, autorský komiks Jaroslava Maláka nebyl běžným obrázkovým příběhem pro nejmenší. Představil totiž dvojici dětí, které si uvědomovaly, že účinkují „v nějakém seriálu“. Jejich příhody tak lze číst nejrůznějšími způsoby: jako veselý obrázkový seriál, hru s výrazovými prostředky komiksového média i jako netušený pohled na československou společnost přelomu 60. a 70. let. V každém případě jde o jedinečný doklad toho, jak vyzrálých poloh u nás komiks dosáhl již před padesáti lety.

Kompletní knižní vydání příběhů Háčka a Čárky doprovází rozsáhlá studie Pavla Ryšky o Malákově tvorbě, ilustrovaná bohatým obrazovým materiálem. vychází ve spolupráci s Fakultou výtvarných umění VUT v Brně duben 2024 měkká vazba 112 stran ISBN 978-80-7637-499-7

Jaroslav Malák (1928–2012) byl malíř a ilustrátor, autor komiksových seriálů. Spolupracoval s dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, přispíval do Dikobrazu a Mladého světa. Kreslil oblíbený komiks Polda a Olda, publikovaný ve Čtyřlístku, v magazínu Ahoj na sobotu tiskl romantickou komiksovou novelu Břetislav a Jitka.

Pavel Ryška (1974) působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Zabývá se historií československé vizuální kultury, dějinami animovaného filmu a komiksu.

Je mj. autorem monografií Pionýři a roboti (spolu s Janem Šrámkem, Paseka a FaVU VUT 2016) či Karikaturisti. Polylegran a obrazový humor 60. let (Paseka 2018).

38

Nakladatelství Paseka Vítkova 286 186 00 Praha 8 knihy@paseka.cz paseka.cz facebook.com/knihypaseka instagram.com/knihypaseka

Ediční plán ilustroval František Štorm Tisk FINIDR, s. r. o., Český Těšín