Z historie slánských kin Libor Dobner foto: Karel Vidímský
Na počátku byl pan Ponrepo, který se se svým „kouzelnickým divadlem“ představil ve Slaném již v roce 1880. Pozdější zpráva v místním tisku dokládá že: Pan Viktor Ponrepo, český eskamontér, produkuje se dnes v pátek 29. března 1895, zítra v sobotu a v neděli ve dvoraně hotelu „U bílého beránka“. Pan Ponrepo, jediný český eskamontér, který se může vykázati takovým množstvím skvostných aparátů, a výkony jeho jsou překvapující… Na produkce pana Ponrepa navázala první skutečná „kineto-fonografická předvádění živých obrazů v přírodních barvách [pouze zabarvených barevnými filtry, pozn. aut.] ve spojení s nejnovějším, nejhlasitějším Edisonovým fonografem, s pyramidálním šířením zvuku bez sluchátek“, jež se uskutečnila v roce 1896 v sousedním hotelu U černého orla. Kolem roku 1900 byly v plátěném stanu, postaveném proti sokolovně ve Slaném, promítány několikaminutové filmy, provázené hudbou a slovním doprovodem muže před plátnem, který vlastnoručně doplňoval iluzi skutečnosti ranami na buben a činely. Krátce před první světovou válkou a také v letech válečných hostoval ve Slaném biograf Skálův, který hrál na sále i na zahradě restaurace Střelnice. To byl první slánský biograf v přírodě, který měl pokračování v promítání na zahradě hotelu Hamburk. To bylo krátce před otevřením prvního stálého biografu.
První stálé kino První stálé kino Humanita bylo slavnostně otevřeno v hotelu U bílého beránka 4. června 1921. Němé filmy v té době doprovázelo salónní kvinteto Humanita. Za protektorátu by bylo kino Humanita přejmenováno na kino Viktoria a po válce na kino Stalingrad. Od roku 1950 se v kině Sta Stalingrad pořádaly Filmové festivaly pracujících. V roce 1957 bylo kino rekonstruováno na širokoúhlé. To zahájilo provoz 18. ledna 1958 filmem Římské povídky. Velké slánské kino sloužilo veřejnosti až do roku 1997, kdy bylo zrušeno a nahrazeno menším městským kinem v někdejším piaristickém gymnáziu na náměstí, slavnostně otevřeném 17. října 1997. Druhé stálé kino Jen o rok později (1922) bylo ve Slaném otevřeno druhé kino. Otevřela jej Československá obec legionářská v sále své restaurace Na Střelnici. Toto kino se jmenovalo Legion a v prosinci 1939 bylo přejmenováno na kino Čas. Za druhé světové války bylo kino zabaveno Říší, produkce byla na čas zastavena a na sále byl sklad obilí. Restaurace Na Střelnici byla v roce 1948 znárodněna a přešla do majetku Restaurací a jídelen Kladno se sídlem ve Slaném. Promítání filmů se v té době začalo pravidelně střídat s loutkovým divadlem, po kterém se pak začal nazývat Domov loutek. Filmová i divadelní představení zde skončila v roce 1961, kdy se sál začal využívat jako školní jídelna a pořádaly se zde příležitostné zábavy a tancovačky.
Letní kino V roce 1957 bylo přistoupeno k výstavbě přírodního divadla na Hájích, při které byly vytvořeny předpoklady pro umístění plátna na promítání širokoúhlého filmu. Bylo zbudováno jeviště, propadlo pro orchestr a upraveno hlediště. Letní kino zde začalo fungovat 1. června 1961, kdy se v přírodním amfiteátru promítal snímek Rocco a její bratři. Krásnou scénu celého amfiteátru navrhl slánský rodák, inženýr architekt Karel Neumann (v roce 1967 byl prohlášen čestným občanem města Slaného). Od roku 1961 se také na letní scénu přestěhovala tradice Filmových festivalů pracujících Kladenska (o nich a nejen o nich píše ve svém článku Karel Vidimský, s. 24). V současné době slouží letní kino veřejnosti od června do září. V jeho prostorách se konají také příležitostné koncerty rockových nebo country-westernových skupin, a také již tradiční srpnový Rock na valníku.
Libor Dobner (1952), absolvent SOŠ knihkupecké v Luhačovicích, původním povoláním knihkupec (začínal v Kladně v knihkupectví pana Zimy proti kinu Oko, 1976–1985 vedoucí prodejny technické a odborné literatury u divadla, dnešní Frank), od 1985 metodik sportů TJ ČKD Slaný. Amatérský badatel v regionální historii, redaktor Slánských listů, publicista, divadelní ochotník a jednatel Slánské scény, o. s., místostarosta Sokolské župy Budečské v Kladně, starosta TJ Sokol Slaný, městský radní ve Slaném.
strana: 23
+