Page 1

Vydalo © město Slaný / připravil odbor kultury MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný www.pamatky.slany.cz / grafická úprava cowart.cz / tisk Tiskárna Kočka Slaný, AD 2015

VLASTIVĚDNÉ MUZEUM VE SLANÉM

Masarykovo náměstí 159, 274 01 Slaný Otevírací doba: Muzeum je otevřeno celoročně. pondělí / zavřeno úterý / 9–16 hod. středa / 9–16 hod. (listopad–březen) / 9–18 hod. (duben–říjen) čtvrtek / 9–16 hod. pátek / 9–16 hod. sobota / 9–16 hod. (listopad–březen) / 9–17 hod. (duben–říjen) svátky / 9–12 hod. neděle / zavřeno Velvarská brána – expozice opevnění města vstup po dohodě dle návštěvních hodin Kontakt: telefon: (+420) 312 522 209 e-mail: muzeum@slansko.cz / www.muzeum.slansko.cz

Velvarská 136/1, 274 01 Slaný Pouť za slánskými památkami doporučujeme zahájit ve slánském infocentru, kde je možné vedle praktických aktuálních informací získat propagační materiál města Slaného a slánského regionu. Otevírací doba: listopad–březen / pondělí–pátek / 9–16 hod. duben–říjen / pondělí–pátek / 9–17 hod. sobota, neděle a svátky / 9–16 hod. Kontakt: telefon: (+420) 312 523 448 e-mail: ic@infoslany.cz www.infoslany.cz

INFOCENTRUM POD VELVARSKOU BRANOU

INFOCENTRUM POD VELVARSKOU BRANOU

Velvarská 136/1, 274 01 Slaný Pouť za slánskými památkami doporučujeme zahájit ve slánském infocentru, kde je možné vedle praktických aktuálních informací získat propagační materiál města Slaného a slánského regionu. Otevírací doba: listopad–březen / pondělí–pátek / 9–16 hod. duben–říjen / pondělí–pátek / 9–17 hod. sobota, neděle a svátky / 9–16 hod. Kontakt: telefon: (+420) 312 523 448 e-mail: ic@infoslany.cz www.infoslany.cz Masarykovo náměstí 159, 274 01 Slaný Otevírací doba: Muzeum je otevřeno celoročně. pondělí / zavřeno úterý / 9–16 hod. středa / 9–16 hod. (listopad–březen) / 9–18 hod. (duben–říjen) čtvrtek / 9–16 hod. pátek / 9–16 hod. sobota / 9–16 hod. (listopad–březen) / 9–17 hod. (duben–říjen) svátky / 9–12 hod. neděle / zavřeno Velvarská brána – expozice opevnění města vstup po dohodě dle návštěvních hodin Kontakt: telefon: (+420) 312 522 209 e-mail: muzeum@slansko.cz / www.muzeum.slansko.cz

Vydalo © město Slaný / připravil odbor kultury MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný www.pamatky.slany.cz / grafická úprava cowart.cz / tisk Tiskárna Kočka Slaný, AD 2015

VLASTIVĚDNÉ MUZEUM VE SLANÉM

S

laný laný a kraj kraj

Slaný a kraj ve znamení kalicha

Alois Moravec, Táborité a sirotci u Slaného v roce 1425. (1941, Vlastivědné muzeum ve Slaném)

Husitské památky ve Slaném a okolí Návštěvník města Slaného, který bude hledat památky spojené s husitským obdobím, bude možná tak trochu zklamán. Mnoho se toho totiž nezachovalo – archeologických nálezů je málo, středověký kostel sv. Gotharda byl po polovině 15. století podstatně přestavěn, gotické domy na náměstí podlehly pozdějším požárům a středověké opevnění města časem ztratilo svou funkci a postupně téměř zaniklo. Máme však po ruce zprávy z husitských kronik, které vyprávějí o velikosti i tragičnosti slánské historie té doby. Tu nám dodnes výmluvně připomínají tři kříže na dlažbě náměstí a dejme tomu i symbol hvězdy na věži radnice. Upoutá i pozdně gotická nástěnná malba Krista s velkým kalichem v rukou na klenbě kněžiště kostela sv. Gotharda; kalich = symbol doby husitské i pohusitské. Při pohledu na mapu okolí Slaného se nám mohou vybavit i dramatické okolnosti v životě Mistra Jana Husa. Nedaleko se totiž nachází obec Páleč – asi rodiště Mistra Štěpána z Pálče – zpočátku jeho věrného přítele, později úhlavního odpůrce. Zpět do vlasti se po Husově smrti vrátit nemohl, odešel do emigrace v Polsku. A jsou tu i novější slánské dějiny ve vztahu k husitské minulosti. Máme na mysli literární dílo Václava Beneše Třebízského, kterého husitská doba zaujala; děj několika jeho povídek z tohoto období se odehrává ve Slaném a okolí. Slaný se stal v roce 1900 svědkem významné přednášky o Janu Husovi od předního českého historika Josefa Pekaře – zdánlivě nepodstatné akce, která však, jak se později ukázalo, stála na počátku polemiky ohledně způsobu interpretace husitství. Husitské dějiny a prostředí bývalého husitského města oslovily i dva budoucí vynikající historiky, kteří studovali na slánském gymnáziu – Vlastimila Kybala (*1880, †1958) a slánského rodáka Rudolfa Urbánka (*1877, †1962). Je třeba uvést, že v městě pod Slánskou horou měl být také postaven Husovi pomník, ale hodnotný návrh slánského sochaře Václava Nejtka (*1899, †1958) nakonec nebyl realizován. V poslední době proběhly ve Slaném také dvě konference, které se věnovaly tomuto období – nejprve kolokvium M. Jan Hus a M. Štěpán z Pálče (2000) a deset let nato VII. Slánské rozhovory – Česká husitská reformace (2010).

Slaný „městem Hvězdy“ Po smrti M. Jana Husa (†1415) se situace ve společnosti radikalizovala a navíc se v ní prosazují chiliastické nálady. Vavřinec z Březové ve své Husitské kronice píše … hlásali někteří táborští lidu nový příchod Kristův, při kterémžto příchodu mají prý všichni zlí a protivníci pravdy zahynouti a býti vypleněni a dobří jen v pěti městech býti zachováni … A svým kázáním divně ohlupovali lid, vyzývajíce, aby se všichni i každý zvláště, kteří se chtějí zachrániti před hněvem Boha všemohoucího, jenž měl podle jejich mínění přijíti co nevidět na celý svět, vystěhovali z měst, hradů, vesnic a městeček jako Lot ze Sodomy a hledali útočiště v pěti městech. Jejich jména jsou tato: Plzeň, která byla u nich nazvána městem Slunce, Žatec, Louny, Slaný a Klatovy … A tak i do Slaného – vyvoleného města – přicházelo nalézt útočiště mnoho lidí z okolí. Plzeň však nesla označení města Slunce pouze krátce, brzy přešla na katolickou stranu. Proč se v pozdější tradici Slaný nazýval „městem Hvězdy“, historické prameny mlčí. Sousední město Louny v tomto duchu označovali „městem Luny“ a nedaleký Žatec „nahradil“ Plzeň a stal se tak „městem Slunce“. Otéto tradici nepřímo vypovídá mimo jiné i vyobrazení na jednom ze středověkých kachlů. Je otázkou, kdy se symbol hvězdy objevil na slánské radniční věži. Na Willenbergově vedutě (kolem roku 1600) sice spatřujeme motiv připomínající hvězdu, ale spíše se jedná o běžný ukončující architektonický prvek, který nemá s husitskou tradicí nic společného. Radnice byla několikrát přestavována a dnes skutečně nad sluncovým motivem vidíme drobnou hvězdičku, která by nám tak mohla připomínat i dramatickou husitskou minulost města.

Jaro 1420 / Na pomoc Praze a pobyt krále Zikmunda ve Slaném V květnu roku 1420 se shromažďovali radikálně ladění husité z Lounska a Žatecka poblíž Loun, snad někde u obce Smolnice. V jejich čele stáli dva zemané – Záviš Bradatý a Petr Obrovec, kteří patrně působili v Lounech; z kněží je pak uváděn Petr, řečený Špička. Žatečtí a Lounští nejprve vyrazili vyplenit důležitý benediktinský klášter v Postoloprtech a pak se vydali na cestu ku Praze. Ve Slaném je, kromě místních husitů, očekával i pražský sbor, který jim přišel naproti pod vedením Hynka z Kolštejna. Na další cestě pak dobyli tvrz katolického příznivce Petra Meziříčského v Makotřasech, kde v plamenech nalezli smrt i dva katoličtí duchovní – farář Mikuláš z Domažlic ze Středokluk a Václav, bývalý kaplan ze Starého Města pražského. Do Prahy dorazily všechny husitské sbory 23. května. Avšak v téže době prozíravý hejtman krále Zikmunda Vilém Zajíc z Hazmburka se svými vojáky obsadil 25. května Slánskou horu a bezprostředně ohrožoval oslabené město. Když se mu navíc podařilo polekat měšťany falešnou zprávou o tom, že Praha se poddala Zikmundovi, vstoupil se svými druhy celkem bez problémů branou do města. Dva dny nato, 27. května, přijel do Slaného sám král Zikmund v doprovodu papežského legáta Ferdinanda a pražského arcibiskupa Konráda z Vechty a zdržel se zde několik dní. Jeho pobyt neušel tvrdé kritice Václava Vavřince z Březové, který s lítostí konstatuje, že vedle různých ohavností, které se zde s jeho příchodem opět rozmohly, byla při vizitaci kostela sv. Gotharda stržena nová husitská archa. Tragickým vrcholem pak bylo upálení kališnického kněze, který se nechtěl odříci přijímání z kalicha. Král Zikmund odtud po několika dnech odjel přes Křivoklát na hrad Točník. Slaný se stalo opět husitským městem v březnu 1421.

Jaro 1425 / Slaný v plamenech Po smrti Jana Žižky z Trocnova v říjnu 1424 se do čela táborského svazového vojska dostal Jan Hvězda z Vícemilic, zvaný Bzdinka (†1425), který se spolu s vojevůdci Janem Roháčem z Dubé a Bohuslavem ze Švamberka (†1425) pokusil dobýt Nové Město pražské. Neuspěli a navíc prý utrpěli značné ztráty. Proto se dohodli, že za trest pokoří jeho nedalekého spojence – Slaný – husitské město umírněného křídla pražského svazu. Obléhání města začalo ve čtvrtek 5. dubna a oddíly táborsko-sirotčího svazu navíc tehdy posílili bojovníci ze Žatce a Loun. Obránci zpočátku statečně odolávali, ale i uvnitř hradeb se našli někteří radikálové, díky jejichž zradě nakonec pronikli nelítostní útočníci do ulic města a v urputném boji pak potřeli muže pražského hejtmana Hynka z Kolštejna. Z historických pramenů (Staré letopisy české) víme, že z pražských služebných panošů tehdy padli Jan Srsa Jednooký, Petr Kamenec a Zdeněk Haramule. Několik obránců zahynulo v zapálené věži kostela sv. Gotharda, ve které se dodnes můžeme dotýkat kamenů s patrnými pozůstatky tehdejšího smrtonosného ohně. Konšelé spolu s rychtářem a dalšími předními měšťany byli upáleni v masných krámech na slánském rynku. Stalo se tak v úterý po provodní neděli (tzn. po první neděli po Velikonocích) – 17. dubna. V historických pramenech se píše, že v Slaném byli zabiti zanícený kazatel Křišťan s knězem Václavem ze Zvíkovce, kaplanem, kteří oba podávali Tělo a Krev Pána „pod obojí způsobou“ (!). Je třeba zdůraznit, že toto tažení proti Slanému se vyznačovalo krutými represemi a požár způsobil městu značné škody. Bartošek z Drahonic ve své Kronice pak „lapidárně a syrově“ sděluje, že po dvanácti dnech dobývání Slaného zajali útočníci na 200 šlechticů, panošů a měšťanů pana Hynka z Kolštejna. A jen málo jich propustili živých, ostatní spálili i s městem. Na paměť tragické události z dubna 1425 byly později zasazeny do dlažby náměstí tři kamenné kříže. Traduje se, že mezi většími kříži se nacházela dvojitá řada 26 dřevěných masných krámů, do kterých prý byli měšťané vehnáni. A menší kříž pak označuje místo, kde byli upáleni rychtář, primas a městští radní – výmluvná památka na krvavý duben roku 1425.

a mohl tak i ovlivňovat názory obyvatel nedalekého Lounska. V roce 1414 odchází na koncil do Kostnice, kde byl uvězněn a dne 6. července 1415 upálen. Štěpán z Pálče (*kol. 1365, †po r. 1422) Významný teolog, který se narodil patrně v Pálči u Slaného (duchovní správu zde měl klášter augustiniánů v Roudnici). Páleč zpočátku obhajoval názory Viklefovy a byl Husovým přítelem. V roce 1399 byl děkanem artistické fakulty a v roce 1400 dokonce rektorem Karlovy univerzity. Společně se Stanislavem ze Znojma odchází v roce 1407 do Říma obhajovat sporné teologické názory spojené s Viklefovým učením, byl však zatčen jako podezřelý kacíř v Bologni. V roce 1412 již vystupuje proti Husovi. Na koncilu v Kostnici (1413–1418) svědčí proti němu a vycházejí rovněž jeho protihusovské teologické spiͲ sy – De ecclesia (1413) a Antihus (1414). Po ukončení koncilu odchází do Polska; poslední zpráva o něm je z roku 1422. Václav Beneš Třebízský (*1849, †1884) Rodák z nedaleké Třebíze a student slánského gymnázia (1862–1866), katolický kněz a spisovatel, který ve svých dílech také přiblížil období doby husitské nejen na Slánsku (soubory povídek V červáncích kalicha a V záři kalicha). O dobytí Slaného viz jeho povídka Ancikrist (1878); o vztahu Husa a Pálče pak statě – Závěť Štěpána z Pálče (1882), Dva přátelé (1883) a Tři hlasy a jeden (1883). Jan Roháč z Dubé (†1437) Žižkův druh, který se záhy přihlásil k táborskému radikalismu, v roce 1424 se zúčastnil bitvy u Malešova. Po bitvě u Lipan (1434) se stáhnul na hrádek Sion, odkud Roháč – jako opovědník – vystupoval proti králi Zikmundovi. Sion byl dobyt v roce 1437 a Jan Roháč 9. září téhož roku v Praze popraven. Hynek z Kolštejna (†1427) Účastnil se bojů při obraně Prahy (1420, bitva pod Vyšehradem) a řady politických jednání a ozbrojených střetnutí; působil i na Moravě. Nepohodl se s radikálním křídlem husitů (Slaný, 1425). V roce 1426 bojoval v bitvě u Ústí nad Labem; byl zabit v Praze v roce 1427. Jan Hvězda z Vícemilic, zvaný Bzdinka (†1425) Druh Jana Žižky z Trocnova, po jeho smrti v letech 1424–1425 zastával funkci vrchního hejtmana. V roce 1425 se Jan Hvězda spolu s Janem Roháčem z Dubé pohyboval ve východních a středních Čechách. Při obléhání Mladé Vožice utrpěl zranění, kterému podlehl. Z literatury k dalšímu poučení: Václav Vavřinec z Březové, Husitská kronika / Píseň o vítězství u Domažlic, Praha 1979. Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi, sborník z mezinárodního sympozia konaného 22.–26. září 1993 v Bayreuthu, SRN; ed. Jan Blahoslav Lášek, Praha 1995. František Šmahel, Husitská revoluce I-IV, Praha 1995–1996. Vladislav Razím, Opevnění města Slaného v minulosti a dnes, in: Slaný – české město ve středověku, Sborník příspěvků z kolokvia k 700. výročí královského města Slaného, Kladno–Slaný 1997. M. Jan Hus a M. Štěpán z Pálče, sborník z kolokvia uspořádaného referátem kultury Okresního úřadu Kladno 25. května 2000 v klášteře bosých karmelitánů ve Slaném, Kladno 2000. Slánské rozhovory 2010 – Česká husitská reformace, sborník příspěvků ke kolokviu, které proběhlo 5. října 2010 v bývalé kolejní kapli Zasnoubení Panny Marie ve Slaném, Slaný 2011. František Šmahel, Jan Hus, Život a dílo, Praha 2013.

Jeden z kamenných křížů na slánském náměstí, který připomíná dobytí města na jaře roku 1425.

Slaný po roce 1425

ve znamení kalicha

V dalším období pak Slaný spolupracoval se severočeským husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic a spolu s táborskými a sirotčími polními vojsky se Slánští účastnili obléhání Plzně a bitvy u Lipan 30. května 1434. Záhy po lipanské porážce polních vojsk se Slaný poddal zemskému správci Aleši Vřešťovskému z Rýzmburka a roku 1436 i císaři Zikmundovi.

Z galerie osobností Mistr Jan Hus (*kol. 1371, †1415) Rodák z jihočeského Husince, v roce 1396 mistrem na Karlově univerzitě. Vyznavač názorů Viklefa a od roku 1402 kazatel v Kapli betlémské. V roce 1409 patřil mezi mistry, kteří stáli u zrodu Dekretu kutnohorského; v roce 1412 vystoupil proti odpustkům, přičemž opět obhajoval Viklefovo učení. Hus byl donucen odejít z Prahy. V té době působil na Žatecku Část středověkého kachle se symboly vyvolených měst – Žatce, Loun a Slaného.

Václav Nejtek, Mistr Jan Hus, studie hlavy nerealizovaného pomníku ve Slaném, po roce 1925. (Vlastivědné muzeum ve Slaném)


LEGENDA

Ó 1420

Libochovice

ƒLOUN LOUNY Y

Postoloprty

klášter benediktinů

Tažení husitů ze Žatecka, Lounska a Slánska na Prahu / naproti do Slaného jim vyjel Hynek z Kolštejna (květen 1420)

SLANÝ A KRAJ VE ZNAMENÍ KALICHA

Záviš Bradatý Petr Špička Petr Obrovec

Vojska hejtmana Viléma Zajíce z Hazmburka (květen 1420)

Tažení pražsko-táborského vojska (březen 1421)

Táborsko-sirotčí unie a radikální husité z Lounska dobývají Slaný, poté postupují na Roudnici (duben 1425) Libochovice / Jan Žižka zde dal 1. 9. 1424 upálit několik kněží; jedním z nich byl Václav, řečený Passer, z Vraného. Louny / Královské město, důležité centrum husitské revoluce. V blízkosti Loun patrně pobýval v letech 1412–1413 při svém exilu Mistr Jan Hus. Ještě před rokem 1420 opustili Louny dominikáni, v roce 1420 byl vyvrácen konvent magdalenitek a Lounští společně s husity z okolí vyrazili na pomoc Praze, přičemž je cestou posílili bojovníci ze Slaného. n Makotřasy / Tvrz Petra Meziříčského v Makotřasech poničena husity při tažení na pomoc Praze v roce 1420, zahynuli zde dva kněží – farář Mikuláš z Domažlic ze Středokluk a kněz Václav. Tvrz opět dobyta v březnu 1421 spojenými vojsky táborskými a pražskými. n Okoř / Hrad dobyt v březnu 1421 spojenými vojsky táborskými a pražskými. n Páleč / Kostel Narození Panny Marie; gotický, přestavěn v roce 1891. Na průčelí znak biskupa Jana IV. z Dražic. V interiéru gotická kamenná křtitelnice. Tradičně uváděné místo rodiště Mistra Štěpána z Pálče*. n Panenský Týnec / Klášter klarisek založený na konci 13. století byl vyvrácen, když táhli Žatečtí a Lounští na pomoc Praze v roce 1420; stavba kláštera zůstala nedokončena. Významná památka gotické architektury v regionu. n Postoloprty / Významný klášter benediktinů (Porta apostolorum), centrum středověké kultury v regionu. Konvent byl vyvrácen husity z Lounska a Žatecka v květnu 1420. n Slaný* / Významné královské město a centrum husitského hnutí; někdy nazýváno městem Hvězdy. n Smolnice / Obec u Loun, patrně shromaždiště husitů z Lounska a Žatecka před dobytím kláštera v Postoloprtech; následovala cesta do Prahy. Pozn.: Červeně tištěný text s hvězdičkou (např. Mistra Štěpána z Pálče*) viz další informace na zadní straně mapy. n n

• • ••

pobyt Mistra Jana Husa na Žatecku (1412–1413)

Smolnice

shromaždiště husitů na jaře 1420

• •• • • • • • • •• • •

Vraný

• Ó1420

Páleč

Panenský Týnec klášter klarisek

rodiště Štěpána z Pálče

Zlonice

Třebíz Dolní Ročov

rodiště V. B. Třebízského Vilém Zajíc z Hazmburka (1420)

klášter augustiniánů

Velvary

směr Roudnice

Ó1420

SLANÝ Ó142 1425 5

¬ Ě

radikální husité z Lounska (dobytí Slaného 17. 4. 1425)

proboštství ostrovského kláštera benediktinů ve Slaném zaniklo v roce 1419

3 4

Slaný

Ě

král Zikmund přijíždí do Slaného ze Staré Boleslavi (27. 5. 1420) Jan Roháč z Dubé, Bohuslav ze Švamberka a Jan Hvězda z Vícemilic (dobytí Slaného 17. 4. 1425)

5

2

1

Hynek z Kolštejna (1420)

PĚT SLÁNSKÝCH ZASTAVENÍ 1. Opevnění města Slaného – dodnes se zachovaly úseky opevnění, které ve své většině bylo dobudováno přibližně v letech 1450–1470. Rozšíření hradeb souviselo se zkušeností při obraně města v době husitské revoluce. Zachované úseky hradeb jsou u kostela sv. Gotharda a za budovou pošty – místa střetů obránců slánského města proti útočníkům (1420, 1425)*. 2. Kostel sv. Gotharda – původně raně středověká stavba, stavebník klášter benediktinů v Ostrově. Benediktini vyhnáni ze Slaného husity v roce 1419. Kostel poničen při požáru v roce 1425. Ve věži kostela dodnes stopy po požáru. Po roce 1450 opraven, z té doby nástěnné malby na klenbě kostela. Postava Krista s velkým kalichem – symbolem husitství. 3. Masarykovo náměstí – kříže v dlažbě – na paměť dobytí města táborsko-sirotčími vojsky 17. 4. 1425, kdy hejtman Jan Roháč z Dubé s dalšími nechal město vyplenit a konšely upálit na náměstí v masných krámech; na paměť byly později zasazeny do kamenné dlažby tři kříže – památka na dobytí města v dubnu roku 1425*. 4. Radnice (Masarykovo nám. čp. 3) – v jádře gotická stavba, v pramenech poprvé zmiňována v roce 1378. Dnešní novorenesanční podoba z roku 1890 (R. Štech) – historické místo samosprávy města. Na báni věže malá hvězda reprezentuje tradičně udávaný chiliastický symbol Slaného – místo městské samosprávy a symbol vyvoleného města Hvězdy* na báni věže radnice. 5. Muzeum Slaný (Masarykovo nám. čp. 159) – bývalá kolej piaristů (založena roku 1658), přestavěna v letech 1877–1878. Na schodišti rozměrný obraz Aloise Moravce Táborité a sirotci u Slaného (1941) a v expozici některé památky na dobu husitskou (kachel, přilba atd.). Studoval zde kněz a spisovatel Václav Beneš Třebízský*, v jehož díle se odráží pohnuté dějiny husitství, a později také dva historici Vlastimil Kybal (*1880, †1958) a Rudolf Urbánek (*1877, †1962), kteří se husitským a pohusitským obdobím soustavně zabývali – místo spojené se studiem spisovatelů a historiků, kteří se zabývali dobou husitskou.

Okoř

tvrz katolického patricije Petra Meziříčského

Kladno

Makotřasy

Ó1421

Ě

Ó1420 Ó1421

benediktinský klášter Ostrov u Davle, vypálen husity 10. 8. 1420

PRAHA

Profile for Ivo Horňák

Slaný a kraj ve znamemí kalicha  

Průvodce (text a mapa) památkami spojenými s husitským hnutím ve Slaném a okolí.

Slaný a kraj ve znamemí kalicha  

Průvodce (text a mapa) památkami spojenými s husitským hnutím ve Slaném a okolí.

Profile for ivohornak
Advertisement