Podkroví kostela sv. Gotharda ve Slaném

PODKROVÍ KOSTELA SV. GOTHARDA VE SLANÉM Památky Slaného a Slánska (

)

Památky Slaného a Slánska ﹙ ﹚

D

ěkanský kostel sv. Gotharda, stojící v jihovýchodním cípu historického jádra města, skrývá pod svou střechou skvosty středověkého stavebního a řemeslného umění přelomu 15. a 16. století. Krovy i zvonice chrámu jsou (ač zrakům běžného návštěvníka skryté) významnou historickou památkou.

CHRÁM SV. GOTHARDA Někteří autoři nalézají nejstarší zmínky o slánském kostelu sv. Gotharda v roce 1137 v Letopisu Kanovníka vyšehradského, který údajně zaměnil město Slaný za ves Slapy, přičemž se rovněž uvádí, že celá starobylá skupina svatogothardských kostelů vznikla v krátkém čase po svatořečení benediktina – svatého biskupa a vyznavače Gotharda († 1038) – po roce 1131. Ve Slaném však k založení kostela došlo přece jen později, a to na sklonku 12. století, kdy jeho zakladatel – benediktinský klášter v Ostrově u Davle – získal tento majetek, přičemž nepochybně záhy po založení chrámu vznikla zde i expozitura kláštera, tzn. zárodek proboštství, která zanikla za husitských válek. V roce 1331 se v písemných pramenech uvádí slánský klášter a kostel. Z původní románské stavby byly zatím nalezeny pouze úseky kvádříkového románského zdiva a patrně jedno štěrbinové okno, více napoví budoucí archeologický průzkum. K rozšíření a zásadní přestavbě chrámu došlo po požáru města Slaného v roce 1371. Na starším půdorysu postupně vznikala dnešní podoba trojlodního chrámu s věží. Čtyřboká věž s vysokou jehlancovou střechou je organicky přisazena v severozápadním koutě kostela a po pozdějším zvýšení střední lodi jen o málo převyšuje stavbu. Podruhé kostel vyhořel v dubnu 1425, kdy se město hlásilo k umírněnému křídlu husitů. Bylo však dobyto a vypáleno radikálním husitským vojskem. Tehdy několik obránců města uhořelo v zapálené věži kostela, pozůstatky tohoto požáru jsou ve věži dodnes patrné.

KROV Po druhém požáru byl obnoven krov a krytina věže a bylo navýšeno zdivo střední lodi kostela. V té době byl na jaře roku 1452 vztyčen dodnes dochovaný jedlový krov. Po zastřešení krovu a položení krytiny se pokračovalo ve zdění kleneb, přičemž krov sloužil jako ochrana stavby a zároveň jako jeřábová konstrukce, pomocí níž byly zdvihány klenební prvky do budoucí pozice. Veškeré spoje jsou řešeny celodřevěnými tesařskými spoji „na rybinu“ a spoje jsou jištěny jasano-

Pohled na zvonici a strmé střechy hlavní lodi kostela ze západu

vými kolíky Nad zdivem vítězného oblouku, který odděluje presbytář a hlavní loď se nachází novější část krovu, která byla vztyčena až roku 1477. Unikátním dochovaným prvkem z této doby je (dodnes funkční) stavební vrátek.

ZVONICE Ve věži je nejstarší dochovaný krov chrámu dendrochronologicky datovaný letopočtem 1446. Samotná věž je však starší a pochází pravděpodobně z vrcholně gotické fáze stavby, její zdivo v jihovýchodním nároží nasedá na kvádříkové zdivo.

Vzhledem k výšce dochovaného fragmentu šlo patrně o věž románské fáze kostela.

Přístup ke zvonům a krovu dnes zajišťuje barokní schodiště při západním průčelí kostela. Původně se používalo kamenné šnekové schodiště, přizděné zvnějška k věži, které umožňovalo vstup do patra věže nad klenbou. Dále se stoupalo vnitřkem věže po (dnes zaniklém) dřevěném schodišti.

Podkroví kostela sv. Gotharda ve Slaném ZVONY Zvonové patro se nachází v horní partii zvonice. Dubové dříví na zvonovou stolici vzpěradlové konstrukce bylo skáceno v zimě 1495/1496.

Největší zvon zavěšený ve věži je Gothard (spodní Ø 154 cm, ladění E1), odlit byl roku 1494 mistrem Jiřím Konvářem z Nového Města pražského. Váží asi 2600 kg a je zavěšen v tzv. rohatinách – původním pozdně středověkém předchůdci valivých ložisek.

Zvon Vojtěch (spodní Ø 114 cm, ladění G1) je z roku 1508.

Váží asi 1000 kg. Odlil ho mistr Bartoloměj, pražský novoměstský zvonař, a je také zavěšen v rohatinách.

Třetím a nejmenším historickým zvonem je Erasmus, „umíráček“ (spodní Ø 50 cm, ladění H2, cca 80 kg). Byl odlit roku 1545 zvonařem Stanislavem pražským.

V krovu věže je zavěšen ještě čtvrtý zvon, nazývaný Michal nebo Dominik (spodní Ø 60 cm, cca 130 kg), který je zhotoven z litiny. Pochází z Vřesiny u Hlučína (dar farnosti při kostele sv. Viléma), kde společně s dalšími dvěma zvony sloužil jako prozatímní do roku 2005. Byl odlit po 2. sv. válce slévárnou R. Sýkory v Mariánských Horách v Ostravě. Jeho instalace proběhla roku 2007.

Vzpěradlová konstrukce zvonové stolice ve věži

Podkroví kostela sv. Gotharda ve Slaném Posledním známým zvonem věže, který se ale nedochoval, byl zvon Dominik (hlava 96 cm, spodní Ø cca 85 cm) z roku 1521, roku 1876 přelitý Josefem Diepoldem. Jako nejméně cenný byl za první světové války v dubnu 1917 zrekvírován.

Nedochoval se ani zrekvírovaný zvonek ze sanktusníkové věžičky.

SLÁNSKÝ FENOMÉN POZDNÍ GOTIKY Zmíněné prostory krovů, věže a zvonice rozšiřují unikátní soubor dalších uměleckých památek, který vznikl v průběhu zhruba padesáti let na přelomu 15. a 16. století. Obdivujeme klenutí presbytáře s pozdně gotickou malbou a svorníkem hlavy Krista, kterého si tak cenil francouzský sochař Antoine Bourdelle při své pražské návštěvě, obnovenou cínovou křtitelnici (1511) a nedávno rovněž opravené původní vstupní dřevěné dveře s plaménkovou kružbou. Jedná se o pozdně gotickou etapu, která nemá v širším regionu obdoby. A to je také důvod k dalšímu poznávání historie kostela sv. Gotharda a zajištění nezbytné péče o tuto slánskou „katedrálu“.

Zvon Vojtěch (1508)

Památky Slaného a Slánska ﹙ ﹚

Zvon Gothard (1494) Památky Slaného a Slánska (22) • Podkroví kostela sv. Gotharda ve Slaném Vydal odbor kultury a památkové péče MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 01 Slaný Text Jan Hacker ve spolupráci s Vladimírem Přibylem Foto Pavel Vychodil • Grafická úprava Ivo Horňák Tisk KOČKA Slaný AD 2022 • www.pamatkyslany.cz