72
ARMÁDA , SLANÝ A SLÁNSKO VE . STOLETÍ
své domovy a přesídlit na dobu války do vnitrozemí. Někteří z nich mimo své domovy i zemřeli. Jediným z nich, který je prokazatelně ve Slaném pohřben, byl Abraham Rammer, válečný uprchlík ze Solotvina v Haliči, který zemřel v okresní nemocnici ve Slaném dne 26. dubna 1915 ve stáří 50 roků a je pochován na židovském hřbitově ve Slaném. Další větší skupinou zemřelých v souvislosti s válkou jsou českoslovenští legionáři, kteří mají na Slánsku dvě oficiální pohřebiště – ve Velvarech a ve Slaném. Přestože je na slánském IV. hřbitově zřízeno legionářské pohřebiště (legionářský hřbitov byl založen 10. 9. 1932(15))45 se jmény 101 legionářů46, obsahující 54 hroby (z toho 2 beze jmen) a hlavní pomník47 s 41 urnami a 8 jmény na něm zapsanými48, pouze 13 z těchto legionářů můžeme považovat za padlé a zemřelé za války či v souvislosti s ní. Ostatní legionáři zde pohřbení zemřeli v letech 1927 – 1977. 49 Podobné pohřebiště ve Velvarech zůstalo torzem 6 hrobů50. Celkem je na Slánsku zapsáno 20 padlých a zemřelých legionářů51 – nejsou k dispozici. 45 Jiný zdroj tvrdí, že hřbitov legionářů z 1. světové války ve Slaném byl zřízen roku 1920 na IV. oddělení hlavního slánského hřbitova a pomníky byly zhotoveny podle návrhu Jana Štursy. (http://www. kr–stredocesky.cz/portal/odbory/volny–cas/historie/pamatna–mista/hrbitov–legionaru–z–1–svetove–valky–ve–slanem.htm) 46 102. legionář – František Šnajberk – rodák ze Slaného, desátník 1. stř. pluku ruských legií, zemřel 15. 1. 1953(14) a je pohřben v jednom ze dvou hrobů, na kterých není uvedeno žádné jméno (informace ing. Šuhaje, zaměstnanec pracoviště zvláštních úkolů Městského úřadu Slaný). Šnajberk Frant. je s datem 18. 11. 1953 uveden v matrice slánského IV. hřbitova.(16) 47 Práce kamenosochařů Josefa Pejse a Gustava Frice(15). 48 Jména jsou zde zapsána, ale těla leží pohřbena jinde. Z nich 6 legionářů – zapsaných společně na desku umístěnou na přední straně – přišlo o život během válečných událostí v Rusku mezi roky 1914 – 1919 (Adolf Adam, Ladislav Ballý, Josef Chaloupka, Karel Kastl, Josef Náhlovský, Bedřich Paur). Dva další, jejichž jména byla umístěna společně na zadní straně pomníku, zemřeli později – v době, kdy již nebyli legionáři (Karel Urbánek a Václav Chýlle). Kromě těchto mužů jsou v seznamech padlých, jejichž domovskou obcí (či místem narození) je Slaný, uvedeni i další legionáři. Jejich jména však na památníku zapsána nejsou. 49 Posledním zde pohřbeným legionářem byl Alois Zámek, zemřelý 19. 4. 1977 a pochovaný 21. 4. 1977.(16) 50 „…v roce 1932 požádala místní jednota Čs. obce legionářské vedení města o přidělení 50 hrobových míst pro svoje členy. V té době žilo ve Velvarech a okolí asi 40 legionářů. Městský úřad žádosti vyhověl, ale jen šest náhrobků prozrazuje, že šlo o přemrštěnou žádost. S nacistickou okupací byla legionářská obec rozpuštěna a její bývalí členové se potom nechávali pohřbít do rodinných hrobů. Koncem 50. let minulého století byly do blízkosti oněch šesti hrobů legionářů přemístěny ostatky sovětských vojáků padlých při osvobozování Československa v roce 1945“ (http://www.slanskelisty.cz/sl/zpravodajstvi/19–08–zlodeji.php). 51 Podrobnější informace v příloze, Tabulka č. 8 – Padlí a zemřelí legionáři na hřbitovech na Slánsku. Někteří legionáři, v tabulce neuvedení, nejsou uvedeni na hřbitovech, ale pouze na památnících. Mezi ty můžeme řadit kromě desky u bílichovského památníku i pamětní desku ruskému legionáři Františku Náprstkovi na jeho rodném domě čp. 13 na náměstí ve Zlonicích, příslušníku čs. legií ve Francii Václavu Vernerovi v Hořešovicích a ruskému legionáři Karlu Plachému na jeho rodném domě v Jedomělicích.