#IT magazín č. 3 by Cleverlance

Jak vzniká budoucnost Jako děti jsme milovali představy o budoucnosti. Ani jsme nepostřehli, kolik se jich splnilo už za našeho života. Pojďte se s námi rozhlédnout.

20 let evoluce druhů Hrdě se hlásíme k superschopnostem, které mají svůj původ v živočišné říši. Darwin by z nás měl radost! U příležitosti oslavy 20 let Cleverlance tak vznikl speciální zvěrokruh – podle vlastností, které jsme našli u nás ve firmě. Více se o evoluci a našich dovednostech dočtete na blogu www.create-it.cz a sociálních sítích.

LET EVOLUCE DRUHŮ

E #edITorial

Vážené čtenářky a čtenáři!

Právě držíte v ruce další vydání magazínu #IT. Připravili jsme ho pro vás v roce, na který zřejmě nikdo z nás nezapomene. Pro nás v Cleverlance má tento rok ještě jeden význam – svět IT spoluvytváříme už dvacet let. A to vám řeknu, byla to jízda! Jak zazní v jednom článku tohoto magazínu, realita předbíhá fantazii. To, co jsme před pár lety četli jako science fiction, dnes naše týmy uvádí do života – a je to skutečnost. Věříte? Školení v prostředí virtuální reality, chatboty konverzující se zaměstnanci, inteligentní systémy řídící chod celých kancelářských budov i továren... Kompletně vyvíjené vzdáleně a věřte nevěřte – všechno funguje. Budoucnost je právě teď! Nahlédněte pod ruce našich týmů. Příjemné čtení! Petr

P. S. A stále platí, že kdybyste si přáli se mnou probrat byznys, najít si u nás práci, potkat někoho z našich odborníků nebo třeba pochválit náš obsah, tak mi napište. petr.stros@cleverlance.com

1/2020

Obsah 4

Clever News

Budoucnost je teď

Hravost je součástí naší firemní DNA

Evoluce chatbotů

Bez dirigenta to nejde

Tajný život dat

26 Virtuální, ale přitom reálné 30

Dívej se

32 Kde online potřebuje offline 36

Car UX – Divoký západ

#IT 38 Lepší kapka v moři pomoci, než abych jen přihlížel 42

Jak vzniká budoucnost

44 Bořislavka

Cleverlance Enterprise Solutions s.r.o. Voctářova 2500/20a 180 00 Praha 8 www.cleverlance.com www.create-it.cz business@cleverlance.com

Made in Vietnam

Pracuji. Doma.

hr@cleverlance.com

Lokální patrioti

Kamera, klapka, jedem

Redakce Viera Bohoňková Veronika Jandová Marek Jirsa Martin Paták Jiří Voldán

65 Superpotraviny Made in Czech 66

Zahrada doma

Pečem pecen

Editorka Alena Červenková

70 Swap! 72

Divoké a zapomenuté

10 Hravost je součástí naší firemní DNA Rozhovor s Petrem Brňákem a Petrem Škodou o posouvání technologických hranic

Design qub.digital Ilustrace na obálce Tomáš Zach Datum vydání 5. 11. 2020

Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

Při lovu dokážeme zrychlit i trojnásobně

Naší silnou stránkou je schopnost koncentrace a soustředění na cíl. Umíme se bez námahy pohybovat v TB dat stejně, jako orel skalní uletí desítky kilometrů bez jediného mávnutí křídly. Když pak spatří kořist, zrychlí při střemhlavém letu i na více než 150 km/h – a troufne si třeba i na kamzíka. Není divu, že je nazýván králem nebes a v některých kulturách je dodnes posvátný. Pokud se chcete ve svém oboru skutečně rozletět, křídla a drápy našeho orlího týmu jsou vám k dispozici.

LET EVOLUCE DRUHŮ

CLEVER NEWS 6

ARICOMA Group partnerem Národního centra Průmyslu 4.0

ŠKODA AUTO – rozšíření online prodeje o dealerské vozy

ARICOMA Group ze skupiny KKCG se stala partnerem Národního centra Průmyslu 4.0. „Toto partnerství vnímáme jako strategický krok k rozvoji našich firem, především AUTOCONTu a Cleverlance,“ uvedl Jan Matuš, výkonný ředitel jednotky ESA v Cleverlance. Podle něj je otevřená akademicko-průmyslová platforma, tak jak ji poskytuje Národní centrum Průmyslu 4.0, skvělým prostředím pro propojení inovačních leaderů, univerzit, firem i oborových organizací. „Nechceme být pouhým členem, ale chystáme se velmi aktivně zapojit do práce Národního centra. Prostor vidíme hlavně v napojení reálných projektů v průmyslu na aktivity centra,“ dodává Matuš. Národní centrum Průmyslu 4.0 poskytuje průmyslovým firmám prostor pro vyzkoušení technologií a pomáhá jim zorientovat se v trendech.

V průběhu jara, ve velmi složité situaci během nouzového stavu, se vývojové týmy Cleverlance nezastavily. Během měsíce se podařilo ve spolupráci se ŠKODOU AUTO vytvořit novou obchodní platformu. Jejím prostřednictvím mohou prodejci automobilů ŠKODA nabízet k prodeji online skladové zásoby vozů. Zájemci si tak mohli nové vozy pořizovat i v době omezeného provozu autosalonů vynuceného pandemií Covid-19.

text Jiří Voldán foto Shutterstock, Neirfy, wavebreak

Německá pobočka v Brémách rozjíždí nové projekty Společnost Cleverlance posiluje svou pobočku v německých Brémách. Tým zde participuje především na projektu Průmyslu 4.0, ve kterém je náš západní soused celosvětovým lídrem. Zájem je o technologii Splunk, pomocí které zákazníci získávají analytické řešení výroby, a která umožňuje zpracování dat sesbíraných z výrobních linek.

Technologii jsme nasadili i u našeho nového klienta, společnosti Viessmann Elektronik GmbH. Vývojové týmy v Německu se mimo jiné zaměřují na projekty z oblasti virtuální a rozšířené reality pro Deutsche Telekom či Volkswagen Group. Mezi klienty patří také Consileon Business Consultancy GmbH či Bombardier Transportation.

Cleverlance získala bezpečnostní certifikaci ISO 27001

V multibankovní aplikaci zapojeno přes 20 bank

Naši zákazníci kladou na bezpečnost informací a ochranu osobních údajů velký důraz. Abychom zůstali pro všechny naše zákazníky spolehlivým partnerem, prošli jsme procesem zavádění normy ISO 27001 (Management bezpečnosti informací) a během léta jsme byli úspěšně certifikováni. Certifikát dokládá, že informační bezpečnost bereme opravdu vážně, aktivně ji řešíme a zdokonalujeme.

V multibankovní aplikaci Cleverlance, využívající otevřené bankovnictví dle evropské směrnice PSD2, je připojeno už 15 českých a 6 slovenských bank, například Banka CREDITAS a Komerční banka. Zákazníci mohou s její pomocí spravovat své účty ve více bankách najednou, a to včetně možnosti poslat okamžitou platbu či kategorizovat transakce. Díky tomu mohou ještě lépe řídit své finanční portfolio. Multibankovní technologii Cleverlance mají banky bezpečně a přehledně integrovanou do svého mobilního a internetového bankovnictví. Poskytujeme ji buď formou přímé implementace v bance, nebo formou cloudového řešení. Výhody PSD2 lze využít i v jiných bankovních procesech a aplikacích, např. jako součást onboarding procesu nebo posuzování úvěrové kredibility.

#feelIT

NOV

TE C

LO HNO

GIE

Budoucnost je teď Falešných začátků a slibů nové, digitální éry už jsme zažili několik. Pandemie koronaviru ale způsobila, že tentokrát to už skutečně začalo. Teď už si můžeme říct, že fantazie nás doběhla, a jak vidíme na reálných projektech společností typu Cleverlance, někdy i předběhla.

text Alena Červenková ilustrace Tomáš Zach

mělá inteligence, propojení lidské mysli a stroje, implantáty zlepšující fyzické dovednosti lidí, přenosy ohromných balíků dat, jejich analýza a predikce věcí příštích. Před pár lety to měli tvůrci vědecko-fantastických románů vlastně docela snadné. My čtenáři jsme jejich knížky hltali a představovali si, jaké by to asi bylo, žít v takové době. Ti největší optimisté mezi námi věřili, že se takové technologie jednou stanou součástí už našich životů. A jen málo z nás přitom zaznamenalo, že budoucnost už nastala. Že právě v takové realitě žijeme, že technologické firmy, jako je Cleverlance, na podobných projektech pro své klienty pracují. Když se na jaře doslova otřásl svět, tak jak jsme ho znali, a prakticky všude na naší planetě lidé opustili svoje pracovní místa, právě tehdy mnoho z nás zjistilo, jak daleko už technologie pokročily. I když pandemie koronaviru hluboce zasáhla celosvětovou ekonomiku, technologický vývoj akceleroval. Ukázalo se totiž, že vzdáleně fungující systémy jsou schopné v pracovním prostředí fungovat a do jisté míry suplovat kontakt mezi lidmi.

Samořiditelné automobily Na silnicích už se testují, vývoj umožňuje i stále větší výdrž autobaterií, v současné době vidíme investice do nabíjecí infrastruktury. Firma Tesla už testuje autopilota schopného převzít některé ovládací prvky jízdy, blízká budoucnost by měla patřit řízení zcela bez dotyku lidské ruky.

#feelIT

Spuštění továrny na dálku Pracovní schůzky probíhaly po telefonu, prostřednictvím videokonferencí nebo dokonce ve virtuálních zasedacích místnostech. Nakupovali jsme online v e-shopech. Nejen potraviny, pro které si mnoho z nás v karanténě nemohlo dojít do obchodu, ale dokonce jsme online začali nakupovat i nová auta. Do banky ani jinam jsme nemuseli, využívali jsme mobilní bankovnictví a mobilní samoobsluhy. Mnoho učitelů a škol dokázalo na dálku zajistit i výuku našich dětí. Online jsme ovládali celé tovární komplexy s robotickými výrobními linkami. Servisní technici prováděli softwarem naplánované opravy a pokud nemohli cestovat, často přitom na dálku pomocí rozšířené reality naváděli své méně zkušené zástupce. To vše umožňovaly a podporovaly týmy technologických firem. Pracovat ve firmě, jako je Cleverlance, dnes občas vypadá jako psát scénář fantastického seriálu. Vstoupili jsme do digitální budoucnosti a teď se v ní také musíme naučit žít.

Solární panely budoucnosti Příklad běžné technologie v novém využití. Mobilní telefony, chytré hodinky a další elektroniku budou dobíjet sluneční články tvořící součást našeho oblečení, batohů, či slunečníků. Možnosti solárního napájení elektromobilů zkoumá i Tesla. Sluneční články budou součástí téměř každého povrchu.

Nositelné displeje Skládací smartphony? Možná slepá vývojová linka. Už dnes totiž existují miniaturní dotyková zařízení podobná projektorům, která mohou promítat obrazovku na zeď, oděv, pokožku nebo jiné povrchy. Smartphony se v blízké budoucnosti mohou přeměnit v něco, co nosíme na těle nebo máme implantované.

Rychlejší. Ale lepší? Digitální technologie umožňují to, co bylo před pár lety nereálné. Výrazně také zrychlují procesy i výrobu. Lidstvo však s oblibou své staré zvyky přenáší i do nových sfér, digitální prostředí není výjimkou. Technologie ještě potřebují doběhnout právníci i vědci. Otázkou totiž zůstává, co kromě rychlosti nám technologie přináší. Jestli a zda vůbec se díky technologiím můžeme také stát lepšími lidmi. První náznaky ukazují, že šance tu jsou. Psychologové barcelonské univerzity v prostředí virtuální reality oblékli pokusné skupině tělo jednoho z nejvýznamnějších vědců lidské historie Alberta Einsteina. Svoje nově získané virtuální tělo měli možnost testovaní vidět v zrcadle, kde přesně reagovalo na jejich reálné pohyby. Pod vlivem této iluze plnila skupina rozličné úkoly a testy. Výsledek? Docela překvapivý. Účastníci s nízkým sebehodnocením (což vědci otestovali už před pokusem) dosáhli lepších výsledků v kognitivních testech. Jinými slovy: ti, co si v reálném světě nevěřili, v kůži Einsteina objevili ve svém mozku nečekaný potenciál. Jak přesně a proč lidský mozek v digitálním světě reaguje, jak se přizpůsobuje a jak to ovlivní jeho další život? To jsou otázky, na které musí lidstvo právě teď hledat odpovědi. Protože budoucnost už je realita. ● 3D tištěné jídlo

Li-Fi S přenosem dat pomocí světla se experimentuje už několik let, technologie je teoreticky schopna přenášet data mnohem vyšší rychlostí a je také méně náchylná k rušení. Rovněž se předpokládá nižší cena. Jde o naprostou revoluci, technologie by lidstvo mimo jiné zbavila podmořských datových kabelů.

Zní to bláznivě, ale tento segment se rozvíjí raketovou rychlostí. Ještě nedávno se tisk v potravinářství využíval jen pro zdobení a náplně, dnes už i pro samotnou hmotu jídla. Výsledek je zatím omezený dostupnými materiály, používá se např. cukr, škrob, kakaový prášek nebo protein, potenciál tu ale je.

#feelIT

text Alena Červenková foto Johana Kratochvílová

Hravost je součástí naší firemní

Jsou kolegové. Sdílí společnou kancelář, vášeň pro golf (a křestní jméno). Společného toho ale mají mnohem víc. Petra Brňáka i Petra Škodu svět IT stále baví a baví je posouvat technologické hranice.

#feelIT

Na jaře jsme všichni během pár hodin přešli do online světa, co to pro vás a vaše týmy znamenalo? — Petr Brňák: Celá firma velmi rychle reagovala, do online vývoje jsme přešli v maximálně možné míře během jednoho dne. Reakce ve firmě byla velmi pozitivní, technologické zázemí bylo připravené. Všichni začali pracovat bez jakéhokoli dopadu na dodávku či na její kvalitu. To mne velmi potěšilo. — Petr Škoda: Moje týmy primárně řeší projekty ve velkých bankách. A jako by to v bankovnictví ve velkých uvozovkách tušili, že se něco stane, tak už mají naštěstí také nastavenou komunikaci a procesy pro režim vzdáleného fungování. To byla velká výhoda. Pro naše lidi to nebyl problém, jsou zvyklí. Jediné, co museli řešit hlavně kolegové a kolegyně s malými dětmi, byl pracovní režim doma. Takže vlastně nejsložitější bylo na začátku to, že přeci jen doma neměli tolik klidu jako v kanceláři. Asi všichni jsme zažívali humorné situace, kdy do online porad vstupovaly děti a dožadovaly se pozornosti svých rodičů.

Je pravda, že kdo by už měl být připravený na online fungování, když ne IT firma. Museli jste přesto něco na svých zavedených postupech vedení týmů měnit? — PŠ: Asi největší změnou bylo, že se výrazně zvýšil počet schůzek. Hodně věcí se v kanceláři vyřeší vlastně mimochodem, v kuchyňce, při obědě... Teď najednou musela být pro každou záležitost extra schůzka. Bylo toho tolik, že na úplném začátku se stávalo, že si někdo domluvil více schůzek zároveň, na jedné měl aktivní roli a na druhé chtěl jen poslouchat. — PB: Vážně? S tím jsem se nesetkal, to ani nejde zvládnout plnohodnotně dvě schůzky najednou… — PŠ: To také všichni rychle zjistili, takže bylo nutné začít lépe plánovat svůj pracovní čas, korigovat množství schůzek. — PB: Což bylo možné i díky tomu, že každá online schůzka začínala a končila v přesně určený čas, žádné protahování. A to včetně schůzek se zákazníky. Zjistil jsem, že jsou všichni soustředění na daný problém a snaží se ho v daný okamžik vyřešit, to bylo pro mne velmi pozitivní zjištění. A změnila se nějak komunikace dovnitř vašich týmů? — PB: To rozhodně. Obvykle máme jednu velkou poradu týdně, v nouzovém stavu jsme zavedli pravidelné statusy každé dva dny s celým týmem, také jsme se častěji scházeli s klíčovými architekty, analytiky.

Petr Škoda Vystudovaný inženýr, celý svůj profesní život se pohybuje ve světě IT. V Cleverlance je 15 let, dnes působí na pozici Executive Director business jednotky KB-C. Jeho týmy se zaměřují především na vývoj v oblasti bankovnictví.

Oblíbený sport

Golf a squash. Občas jezdím na jachtu, to je firemní specialita. Sportování mne hodně baví, ale ve srovnání s kolegou jsem na sporty nešika.

Oblíbené místo Jsem z Liberce, na Ještěd jsem koukal celé dětství. Je to unikátní skloubení designu, mistrovské technologie a přírody. To místo mne vždycky pohladí.

Oba dva se v IT pohybujete celý svůj profesní život. Co je podle vás předpokladem k tomu, aby IT firma byla úspěšná? — PB: Podle mne to je mít stabilní týmy. To se potvrdilo zejména v nouzovém stavu. Když se lidé znají, pracují spolu několik let, komunikace mezi nimi probíhá velmi dobře. Trošku obtížnější bylo zapracovat někoho nového, zaučit ho. Ale když nováček naskočil na naši vlnu, tak už to šlo. Mít nastavenou infrastrukturu je standard, ale přátelské vztahy jsou tím, co nakonec rozhoduje. Potvrdilo se mi, že když tým funguje, lidé jsou odpovědní, nedovolí si druhého podrazit. — PŠ: Je fakt, že o technologiích se nemusíme bavit, to má opravdu každá IT firma. Hodně se mluvilo v posledních letech o novém přístupu k práci, sdílených místech a také o home-office. Teď se to všechno vrátilo, kdybychom s tímhle trendem my ani naši klienti nešli, tak by se během pandemie svět vývoje zastavil. Před pěti lety, když všichni museli sedět v kanceláři, nikdo zvenku se nemohl do systémů přihlásit, a to by byl průšvih. Takže zásadní nakonec je dokázat se adaptovat, nebýt spokojený sám se sebou. Cleverlance je na trhu dvacet let. Jaké hodnoty v základech firmy jsou podle vás i po takové době stále platné? — PŠ: Vlastně jsou to tři vlastnosti, které se také pokaždé snažím hledat u nových lidí, které přijímám. Slušnost, spolehlivost a profesionalita. Taky se snažím, aby to cítil i náš klient. Takže usiluju o to, abychom vždycky splnili to, co slíbíme. Slibem nezarmoutíš, ale když bych třikrát nedodržel u našich dlouhodobých partnerů závazek, tak to by vztahy pochopitelně nabouralo. — PB: Souhlasím. A po celou dobu, co jsem v Cleverlance, je to ještě jedna věc: všechno stojí na zájmu o technologie. Zaujetí lidí, hravost, to je podle mne nejdůležitější součást naší firemní DNA.

Oblíbené místo Nejde ani tak o místo, ale spíš o chvíli. Nejradši mám vůni vzduchu po dešti. Všude je klid, ticho, čistý vzduch. To je uklidňující chvíle. Z toho čerpám rovnováhu.

A kromě toho? — PB: Když si vezmeme, že firma začínala v několika lidech na technologii Java a podíváme se, s jakým spektrem technologií pracuje dnes, tak je to hlavně chuť zkoušet nové věci. Rozvíjíme se velmi dynamicky. Všechny produkty, projekty, zapojení nových technologií, to vzniká organicky – na začátku je vždycky nadšení lidí v týmech pro novou věc. A pak ještě něco: firma roste, na všech pozicích se tým proměňuje, doplňuje, ale v jádru zůstává stabilní. Máme menší fluktuaci, než je průměr na trhu. To znamená, že lidé mají firmu rádi i proto, že jim umožňuje změnu. — PŠ: I tohle podle mne souvisí s ochotou dát lidem volnost vyzkoušet si inovaci. Což se firmě zpětně vyplatí, ale nejdřív musí prostě jít do rizika. Třeba téma virtuální reality je toho krásným příkladem. Kolik VR projektů dnes máme! Nebo téma mobility, také jsme byli ochotni do něj investovat, ne se vydat tradiční, bezpečnou cestou. Vyplatilo se to. Má Cleverlance nějaké společné principy? — PB: V Cleverlance vidím principy sportovního života. Mluvit spolu na rovinu, sounáležitost s týmem, to jsou věci, proč mne tahle firma tak baví. A pak ještě to, že se rád obklopuji lidmi chytřejšími, než jsem já. Stejně jako chci trénovat s lepšími hráči, to je věc, která mne posouvá. A tak to funguje i ve firmě. Dveře jsou otevřené komukoli talentovanému. — PŠ: IT máme jako hobby. Není to jen práce, která se udělá a konec. Naopak, sledují trendy, zabývají se IT i ve volném čase. V práci vypnou počítač a doma zapnou…

Oba dva máte na starosti řadu projektů v bankovnictví. Jaké jsou trendy, co je dnes pro tuto oblast zásadní? — PŠ: Stále se opakuje několik frází: online, digitalizace, simplifikace produktů, virtuální realita, bezpečnost… Ale tak to opravdu je, to jsou dneska směry, kterými vývoj jde. Vidím ale ještě jeden trend, který tu dlouho nebyl, a to použití opensource. Banky historicky používaly pro své IT projekty primárně jen korporátní technologie. Teď zjistily, že jim opensourcové technologie mohou mnohá řešení přinést rychleji a levněji. A ještě: dříve jsme na projektech pracovali zhruba dva roky, teď jsem zaznamenal, že se drobí na menší zakázky. Typický projekt je dnes v řádech několika měsíců.

Petr Brňák Počítačové vědy vystudoval a je jim stále věrný. V Cleverlance působí 15 let. Za tu dobu prošel nejrůznějšími pozicemi, nyní je na pozici Executive Director jednotek MCH&CPS.

Vyplácí se mi nedávat příkazy, nechat lidi dělat, co je baví. Jsem hrdý na to, jak spolu fungují.

Takže největším trendem je zrychlení? — PB: To ano, vidíme to ve vývoji čehokoliv. Žijeme díky IT rychleji, ale žijeme také lépe? Doufám, že až dojde k většímu online propojení jednotlivých oblastí našeho života, že tehdy přinesou technologie ten největší benefit. V tom vidím, že má IT svět pořád rezervy. Až mi ta chytrá lednička pošle prosbu o schválení platby za steaky, které mi došly, a které sama objednala a poslala platební příkaz do mojí banky. Tedy doufám, že se toho dožiju! Pořád musíme doufat alespoň ve zjednodušení. Co pro něj jako IT firma můžete udělat? — PŠ: Jako klienta různých bank mne třeba rozčiluje, když musím číst dlouhé dokumenty, nebo když musím jít něco zařídit na pobočku. Cílem by měly být v retailu jednoduché produkty, aby je člověk pochopil na deseti řádcích. My tomu jako IT dokážeme pomoci tím, že navrhneme srozumitelné uživatelské rozhraní. Tomu jdeme naproti kreativním týmem QUB, který se na design zaměřuje.

Oblíbený sport Jakýkoli! Dříve kolektivní, teď spíš individuální. Hrál jsem hokej, tenis, teď golf, squash. Rád lyžuji, mám kurz na kapitána jachty. I v těch individuálních mám nejraději soutěžení.

Na co jste ze své práce opravdu pyšní? — PB: Já jsem rád, že moje týmy rostou, přebírají další odpovědnosti, lidé sami mají zájem osobnostně růst. Vyplácí se mi nedávat příkazy, nechat lidi dělat, co je baví. Jsem opravdu hrdý na to, jak spolu fungují. — PŠ: Za moje týmy je úspěch, že se nám daří udržet dlouhodobou spolupráci s klíčovými klienty. Třeba naším historicky prvním velkým klientem byla Komerční banka a v principu s ní rosteme celých dvacet let. A druhá věc: děláme na aplikacích, které jsou v bankách vnímané jako úspěšné, ocenění dostávají i od odborné veřejnosti. ●

#createIT

Evoluce chatbotů Během posledních tří let se chatboty zabydlely ve firemním světě a ukázaly, jak efektivní jsou. Jejich nová generace dokazuje, že role zákaznické podpory či správců budov je jen začátek. TE

uhle výzvu přineslo budování nového firemního sídla německého telekomunikačního gigantu Deutsche Telekom. O co konkrétně šlo? Byl to rébus o dvou neznámých: na jedné straně zhruba tisíc zaměstnanců, kteří občas potřebují pracovat z kanceláře, občas na home-office, občas si potřebují zablokovat zasedací místnost na poradu. A na druhé straně je sedm set pracovních stanic, které jsou k dispozici. Je jisté, že si lidé musejí svá pracovní místa pro určitý den zamluvit. Jak zajistit komfort při rezervaci míst a předejít chaosu, který může snadno vzniknout? „Tenhle rébus jsme navrhli řešit pomocí chatbota, který má na starosti najít a zarezervovat pracovní místo i zasedačku,“ říká Milan Mitošinka, vedoucí jednotky mobilního vývoje a inovačního labu pro IoT a VR/AR

v Cleverlance. Před třemi roky tak odstartovala práce na první generaci virtuálního správce budovy, nebo lépe řečeno správkyně – Empeeny. Právě v té době začaly chatboty, tedy automatizované komunikační nástroje, pronikat z vizionářských postů na sociálních sítích do firemní reality. První společnosti si uvědomily, jaký potenciál chatboty mají a jaké benefity nabízejí. Samozřejmě, čím více šité na míru konkrétní firmě jsou, tím lépe se jejich potenciál využije. „Dostali jsme prostor k tomu, udělat chatbota opravdu ve velkém. Vzít existující budovu a vytvořit pro ni speciální aplikaci, nejen využít nástroje třetích stran,“ vzpomíná Mitošinka. Empeena v rodině chatbotů vyniká, jak naznačuje její jméno, svou empatií a schopností porozumět kontextu rozhovoru. Jejím poznávacím znamením je, že si jednoduše řečeno pamatuje,

VÉ

text Alena Červenková ilustrace Ivana Stránská

o čem s daným uživatelem už dříve mluvila. Neptá se tedy stále znova a znova na základní otázky. To samozřejmě pomáhá jak plynulosti komunikace, tak to zásadně zvyšuje ochotu uživatelů chatbota používat. V Deutsche Telekom měla první generace Empeeny zpočátku na starosti především rezervaci konferenčních místností. To zvládla velmi úspěšně, po jejím zavedení se zvýšila efektivita využívání konferenčních prostor v budově o 30 %.

„Díky Empeeně se klientovi zvýšila efektivita využívání konferenčních prostor o 30 %.“

Schůzka avatarů Protože se projekt ukázal životaschopný, získává Empeena nové funkcionality, tým Cleverlance pracuje na dalším zlepšování komunikace s koncovými uživateli. A už teď je jasné, že druhou generací vývoj neskončí. „Výzvou současnosti je zapojení robotiky.

#createIT

Vývoj humanoidních robotů se v poslední době hodně posouvá,“ ukazuje možný směr vývoje Mitošinka. Další možností, která může pro komerční sektor být mimořádně zajímavou, je propojení empatického chatbota s virtuální či rozšířenou realitou. Jinými slovy současná, flexibilní, ale stále ještě fyzická konferenční místnost se může proměnit ve virtuální zasedačku. „Virtuální místnost je dnes už připravená. V budoucnu by si uživatel mohl při komunikaci s Empeenou rovnou vybrat, jestli bude potřebovat reálnou místnost v budově, nebo bude vhodnější rezervovat si virtuální prostor.“ Na poradu v této virtuální místnosti bude možné pozvat až třicet účastníků. Každý z nich si následně vybere svého avatara, prostřednictvím kterého bude s ostatními komunikovat. „To výrazně zlepší existující videokonference, které

„Komunikace ve virtuální realitě zasedací místnosti je přirozenější a odpovídá reálnému kontaktu.“

mají své limity a omezení. Komunikace ve virtuální realitě zasedací místnosti je přirozenější a v podstatě odpovídá reálnému kontaktu,“ dodává Mitošinka. Nejde přitom jenom o klasické zasedací místnosti. Koncept umožňuje vizualizovat prakticky jakékoliv prostředí. Pokud zůstaneme v oblasti telekomunikací, tak například budování serveroven. „Pro ty už dnes existuje 3D model, který se může nahrát do virtuální místnosti. Účastníci schůzky se tak mohou společně doslova projít daným prostředím, prohlédnout si ho a přímo na místě vyřešit případné otázky,“ vysvětluje Mitošinka. Globální operátor, jakým je Deutsche Telekom, také často řeší stavbu nových budov. Právě tady nabízejí chatboty a virtuální zasedací místnosti doslova revoluci. Před zahájením stavebních prací je možné detailně si ji v trojrozměrné podobě prohlédnout. Kancelářské prostory současnosti je také možné si individuálně prostřednictvím chatbota přizpůsobit: nastavit požadovanou teplotu, vlhkost vzduchu i další parametry. „To je v současné době taková výkladní skříň moderní budovy, která využívá všeho, co my vývojáři dokážeme nabídnout,“ uvádí Mitošinka. Empeena proto bude nasazována postupně do všech budov německého telekomunikačního giganta. Využít novou generaci chatbotů napojených přes virtuální kancelář na virtuální či rozšířenou realitu přitom může prakticky každý segment. „3D modely používá běžně už celá řada firem, kreativitě se tedy meze nekladou,“ souhlasí Mitošinka. Potenciál automatizovaného správce budovy je mnohem větší, jeden docela nečekaný aspekt se ukázal v průběhu letošního roku. Kromě efektivity a snížení nákladů musí dnes každá korporace, každý zaměstnavatel po celém světě řešit (a vyřešit) otázku, jakým způsobem zajistit bezpečnost

a zdraví svých lidí. Jak jim kromě jiného zajistit bezpečné využívání kancelářského zázemí. Významnou roli zde našla právě Empeena. „Naše virtuální správkyně budovy má dokonalý přehled, kdo v jaký okamžik využíval kterou konferenční místnost. Pamatuje si, jak dlouho v ní pobýval, kdo se také schůzky zúčastnil,“ říká Mitošinka. Taková informace může sehrát zásadní roli ve vyhledávání kontaktů při případném výskytu nákazy a minimalizování dopadů na život společnosti. Firmy musejí reagovat na vývoj a dokázat se přizpůsobit momentální epidemiologické situaci. Systém jim umožňuje mít neustálou kontrolu nad tím, na kolik procent jsou budovy během dne zaplněné, zda je možné dodržet epidemiologická opatření. Empeena tak může spolurozhodovat o využívání práce z domova.

Milan Mitošinka Head of Mobile & VR/AR Development

„V praxi to bude fungovat tak, že každý zaměstnanec dá ráno Empeeně vědět, jestli chce jet do kanceláře nebo může ten den pracovat z domova,“ říká Mitošinka. Systém následně vyhodnotí obsazenost jednotlivých částí budovy. Pokud bude obsazenost nad určité procento, doporučí vybraným pracovníkům (kteří například nemají naplánovanou schůzku s týmem či klientem), aby v zájmu bezpečnosti ten den využili home-office. „Některé moderní budovy také umožňují tzv. floating office. Lidé nemají svoje pevná pracovní místa, ale najdou si je podle svých aktuálních potřeb. V takových budovách jim Empeena vhodné místo najde sama, aby byly zachovány všechny bezpečnostní a epidemiologické standardy,“ dodává Mitošinka. Empatický chatbot dokazuje, že ještě zdaleka neřekl poslední slovo. ●

Omezené cestování? Žádný problém Na trhu jsou již nyní zařízení (headsety), která umožňují snadný vstup do virtuální místnosti a jsou dostatečně výkonná pro pracovní konference. Dostupné jsou i verze určené pro firemní potřeby. Zařízení jsou integrovatelná, lze nastavit role uživatelů a přizpůsobit vlastní firemní kultuře a postupům. Ovládání takových zařízení je jednoduché, zvládne je každý uživatel bez pomoci technika či jiného specialisty. Jedinou podmínkou je připojit se k wi-fi.

#createIT

text Alena Ä&#x152;ervenkovĂĄ foto Shutterstock

Bez dirigenta to nejde 22

Z konferencí a odborných skupin se téma Průmyslu 4.0 dostává do reálného života, tedy do průmyslových hal. O tom, jaké jsou možnosti a budoucnost chytrého průmyslu jsme hovořili s Davidem Řehořem, Business Development Managerem společnosti Cleverlance.

a jedné straně automatizovaná výroba, na druhé straně data. Když se stala před několika lety digitalizace průmyslu velkým tématem mezi odbornou veřejností i v médiích, bylo to i zásluhou Davida Řehoře. Působil v té době v týmu, který zakládal Národní centrum Průmyslu 4.0. Hlavním průkopníkem Průmyslu 4.0 je nejen u nás automobilový průmysl, velký potenciál má i v dalších oborech, například v potravinářství, a podle Řehoře má zásadní přínos i ve farmacii. „Lídrem inovací jsou finální výrobci,“ říká Řehoř s tím, že to je logické vzhledem k jejich velikosti. „Teď se už inovace ale postupně propadají i do dodavatelských řetězců,“ popisuje Řehoř. „Jedním ze skvělých příkladů, kde se podařilo nastartovat digitální transformaci špičkového výrobního podniku, je BRANO Group,“ uvádí Řehoř. „Díky osvícenosti managementu této perly českého průmyslu se podařilo zahájit cestu k digitalizaci jako dalšímu z významných milníků ve více než 160leté historii podniku.“ Zájem průmyslových podniků o digitalizaci výroby se zvyšuje. „Poslední dva roky byly opravdu frenetické, průmyslový růst byl obrovský. Všichni si stěžovali, že už skoro nemohou dostát rostoucí poptávce, že nemají lidi. Ale ještě při tom všem investovat do digitalizace?“ říká Řehoř s tím, že právě digitalizace je klíč, jak na celou situaci reagovat. Pandemie koronaviru pak vývoj doslova akcelerovala. „Najednou je to nutnost,“ podotýká Řehoř. Firmy ze dne na den musely řešit takové otázky, jako například jak seřídit linku, když je servisní technik v karanténě.

#createIT #createIT

Průmysl 4.0 verze 2020

Je založený na digitálních dvojčatech. Všechno fyzické má svůj předobraz v kybersvětě, digitální obraz má stroj i lidský operátor. To umožňuje v digitálním prostředí simulovat fungování, komunikaci, řízení i procesy reálné výroby.

„Takové věci právě díky digitalizaci dokážeme, stejně jako zprovoznění velkých výrobních celků na dálku,“ dodává Řehoř. Spustit z Česka průmyslový komplex doslova na druhém konci světa, bez fyzické přítomnosti, bylo před pár měsíci skoro z říše fantazie. Dnes je to jediná možnost, jak se vyrovnat s omezeními v cestování. Umožňují to aplikace fungující na principu rozšířené reality, které jsou aktuálně jedním z velkých trendů Průmyslu 4.0. „Pracovník na místě snímá reálné prostředí běžným smartphonem, obraz se promítá na notebooku nebo tabletu servisnímu technikovi, který může být vzdálený tisíce kilometrů. Přesně zakreslí a označí místo, kde, co zmáčknout, dotáhnout a jak danou technologii nastavit. Při pohybu nebo pohledu jinam zakreslené údaje zůstanou, nezmizí,“ vysvětluje Řehoř. Aplikace tak funguje na jednoduchém principu, kdy moderní technologie umožní seniornímu odborníkovi předat své know-how juniornímu technikovi na dálku a bez rizika chyb.

Železo a data Tahouny v inovacích jsou industriální země, v Evropě je to tradičně Německo a Švýcarsko, dále ve světě Japonsko nebo Izrael. Česká republika si ve srovnání s nimi stojí dobře.

Pozitivní roli v digitální a robotické revoluci průmyslu u nás sehrálo Národní centrum pro Průmysl 4.0. Trendem současnosti jsou datově řízené továrny, které jsou řízeny na základě analýz získaných prostřednictvím takzvané orchestrační platformy.

Česko je nejprůmyslovější zemí Evropské unie, na podnikové ekonomice se tuzemský průmysl podílí více než 40 procenty. „Je samozřejmě skvělé, že u nás roste význam IT, stále ale platí, že na úspěchu průmyslu stojí a padá úspěch celé naší země,“ říká Řehoř. „Je nádherné, že propojujeme oba dva tyhle světy, svět železa a svět dat.“ V mapách světa dat se ostatně tuzemský průmysl musí rychle naučit číst. Budoucností jsou podle Řehoře datově řízené továrny.

Dnešní továrny jsou skvěle technologicky vybavené, je to filharmonie, plná špičkových hudebníků. Jenže kdyby každý z nich hrál jinou skladbu, tak by to nefungovalo. Je potřeba dirigent.

Datová analýza jako základ V některých případech je nutné zrychlit výrobu, někdo potřebuje zvýšit kvalitu produktů, v některých výrobnách je potřeba snížit energetickou náročnost, optimalizovat procesy. „Opravdový přínos je, že do výroby nasadíme jednu orchestrační platformu. Dnešní továrny jsou skvěle vybavené, je to filharmonie plná skvělých hudebníků. Jenže když každý z nich hraje jinou skladbu, tak to nefunguje. Je potřeba dirigent,“ osvětluje Řehoř a dodává: „Ze systémů vypadávají miliardy dat, které spolu ale nekomunikují, nejsou provázané.“ Vznikají datová sila, kde se výstupy jen shromažďují, bez užitku a přínosu. „Sesbírat data je snadné, to není problém. My z nich ale uděláme informace, které pomáhají továrnu řídit,“ vysvětluje princip Řehoř. Datová analytika je tak aktuálně vrcholem současného digitálního průmyslu. „Nejenom, že data umíme orchestrovat, ale dokážeme nad nimi vytvářet složité matematické modely, využít princip umělé inteligence a predikovat. Tyto modely dokáží zjistit, jaké bude nejlepší nastavení, jaký bude optimální stav zásob. Vypočítají, jaký dopad vyvolá změna dodavatele.“ Projekty datové analytiky či orchestrace pro průmyslové podniky pochopitelně představují často významnou investici. „Návratnost investic je nejdůležitějším parametrem, který zajímá každého podnikatele. Bavíme se o částkách v řádu milionů, to jsou velké sumy. Přínosy jsou ale obrovské. Dnes se pohybujeme v návratnostech kolem jednoho roku,“ uzavírá Řehoř. ●

Více informací najdete na www.cleverlance.com/cz/CleverIndustry

David Řehoř Business Development Manager

#createIT

TR E

Online svět může na uživatele působit jako chaotické mraveniště. Může se v něm velmi rychle ztratit – pokud uživateli cestu nenavrhneme jasně a intuitivně. Tím, jak by taková cesta měla vypadat a jak z chaosu vytvořit místo příjemné a funkční, se zabývají kromě dalších disciplín i webová a mobilní analytika.

text Aneta Hejnová foto Radek Jína

uvažoval, zda má na svých webových ro mnoho zákazníků stránkách během marketingové akvipředstavuje online svět ziční kampaně vést uživatele rovnou dnes jediný kontaktní na formulář pro objednání produktu, bod s firmou. O to nebo nejprve na stránku s podrobdůležitější je pro nás nějšími informacemi. Sledovali jsme jejich zpětná vazba a schopnost jejich tedy, která varianta povede k většímu pohyb a reakce v online světě rozklíprodeji tohoto produktu. čovat. Jak? V první fázi je třeba mít Třetí a byznysově nejzajímavější správně nastavenou webovou, případčástí webové analytiky je již zmíněná ně mobilní analytiku. Získáváme interpretace dat. Důležité je umět opravdu všechna data, která z dat vyčíst takové informace, potřebujeme? Na to nám odpoví které byznysu pomohou audit dat. Jiné údaje jsou a posunou ho kupředu. důležité pro marketing, jiné Sledujte chování Nechceme se spokojit pro produktové manažery určitých segmentů s obecnými metrikami, a jiné pro oddělení risku. vašich uživatelů. které často reflektují průV druhé fázi měříme měrné chování uživatelů. a sbíráme data. Díky nim Je nutné jít do hloubky. Zkouvidíme, jaké jsou kroky konmat data na úrovni jednotlivých krétního uživatele, jak se chová, stránek webu, obrazovek aplikace, kterým částem webu věnuje pozornost nebo na úrovni segmentů uživatelů. a kde se naopak ztrácí. Pokud máme Pouze tak může webová analytika k dispozici CRM databázi, hledáme sloužit jako opravdu nápomocný vodítko – propojení mezi busianalytický nástroj. ness a webovou analýzou. Pomocí dat a vizualizačních nástrojů můžeme Integrujte data výstupy upravit do na jedno místo uživatelsky přívětivěja automatizujte. ší formy. Výsledkem jsou pak analytické dashboardy, které mohou mít jinou podobu pro manažera a jinou pro obchodního zástupce. Podstatné je, že oba dva s nimi mohou pracovat opravdu na Kdybychom měli charakterizovat denní bázi, jako online nástroj jsou dnešní online svět, je to prostředí, které k dispozici neustále v aktuální podobě. stojí na datech, testování a ověřování Oproti klasickému vyhodnocování hypotéz. Není náhodou, že se daty je to velká časová a finanční úspora. intenzivně zabývají největší globální Další výhodou analytických firmy. Podnikat se dá samozřejmě i bez dashboardů je také vizualizace dat na analytiky. Ale optikou malých firem: jednom místě. To je dobrý odrazový pokud děláme jakýkoli marketing, můstek pro další podstatnou fázi, interpotřebujeme vědět, jak funguje, a optipretaci dat. Při ní lze vyjít i z klasické malizovat kampaně na základě dat. metody A/B testování, kdy vytvoříme Pro velké firmy to je pak absolutní hypotézy, které potom na základě Aneta Hejnová nutnost, jinak se v bludišti online světa dat ověřujeme. Příklad? Náš klient, Web & Mobile pohybujeme se zavázanýma očima. ● významný český virtuální operátor Analyst

Znát přesný pohyb a chování svých klientů v online prostředí je pro firmy klíčové.

#createIT

NOV

OL CHN

OGI

Virtuální, ale přitom reálné 28

Na první pohled tato místnost vypadá sice docela normálně, ale lidé, kteří v ní jsou, se chovají přinejmenším poněkud neobvykle. Stojí v prostoru, na očích mají nasazené brýle, či spíše headsety, v dlaních drží černé plastové ovladače, pohybují rukama, občas se celým tělem otáčí na druhou stranu, zaposlouchají se. Právě probíhá školení pokladníků České spořitelny.

text Alena Červenková foto Veronika Jandová, Cleverlance

ohle školení je unikátní. Místo klasického výkladu jej totiž zaměstnanci České spořitelny absolvují v prostředí virtuální reality. Jedná se o pilotní kurz. V první části školení čeká na účastníky výklad školitele, v dalším bloku si nasadí brýle pro virtuální realitu, díky které si vyzkouší situace téměř jako v reálném prostředí. Kurz obsahuje i testy. „Právě to zaručí, že se pracovník naučí nebo si připomene všechny postupy pro práci s hotovostí,“ vysvětluje Robert Šourek, Customer Journey Expert České spořitelny, který za celým projektem virtuálního vzdělávání v tomto bankovním domu stojí. Projekt přichází v době, kdy se bankovnictví zásadním způsobem začíná proměňovat. Pobočky v podobě, jak je po dlouhá léta známe, nahrazují postupně tzv. cashless, tedy bezhotovostní. „S kolegy z Cleverlance se o tématu virtuální reality bavíme už dlouhou dobu, a nejen bavíme, máme za sebou i některé společné projekty,“ doplňuje Antonín Kratochvíl, Product Owner týmu Kontakt s bankou z Tribu Asistované kanály v České spořitelně s tím, že banka virtuální realitu již nějaký čas využívá při modernizaci své pobočkové sítě.

Oblast vzdělávání jako vstupní brána do virtuálního světa Virtuální průvodce po zónách v nově rekonstruované pobočce umožňuje zaměstnancům dopředu vidět, jak bude jejich pracovní prostředí vypadat a jakým způsobem ovlivní způsob jejich práce. Projít se po budoucí pobočce mohou i klienti, kteří se tak sami přesvědčí, jaké benefity jim nové prostředí přinese. „Do virtuálního prostředí jsme převedli celou pobočku v Benešově – teď jsme tento prostor využili i pro projekt virtuálního školení,“ vysvětluje Robert Šourek. Virtuální pobočka našla uplatnění také v dalším společném projektu, který pro Českou spořitelnu Cleverlance vyvíjela, a to v gamifikované aplikaci Abeceda peněz pro školáky.

Uživatel si nasadí brýle pro virtuální realitu, díky které si vyzkouší situace téměř jako v reálném prostředí.

#createIT

Pandemie nám paradoxně pomohla. Díky ní mohli třeba lektoři věnovat projektu více času, než se plánovalo.

„Po diskuzích s managementem banky jsme si definovali okruhy, kde by nám mohla být virtuální realita v blízké budoucnosti nejužitečnější. Shodli jsme se na tom, že bychom se chtěli soustředit na interní záležitosti. Oblast vzdělávání je podle nás velmi vhodným kandidátem,“ popisuje Robert Šourek. Jako zásadní přitom vyzdvihuje fakt, že projekt si vzaly za svůj týmy napříč bankou. „Pro mne je velmi pozitivní zjištění, jak dobře funguje interní spolupráce. Cestu k optimální podobě kurzu s námi hledali kolegové ze vzdělávání a nešlo přitom jen o pouhé překlopení existujícího kurzu.“ Ten ve fyzické podobě dnes trvá dva dny a je určen pro nové pokladníky jako zaškolení, využívají ho ale i lidé pro oživení dovedností. „Naši lektoři si kurz nadesignovali přesně podle toho, co chtějí s kolegy natrénovat. Veliká výhoda je v tom, že mohou nastavit reálné situace, ke kterým v provozu dochází,“ vysvětluje. „Při vývoji školení jsme čerpali z podnětů od kolegů z Cleverlance. Jejich zkušenosti napovídaly, že vnímání kurzu účastníky by mělo být lepší než v těch klasických. Rozhodli jsme se proto technologii vyzkoušet,“ říká Robert Šourek. Vývoj projektu odstartoval v lednu tohoto roku. Práce probíhaly agilním způsobem, prostřednictvím tzv. sprintů (malých celků, do kterých se kompletní projekt rozpadá a které na sebe navazují).

Dost času na přípravu 30

„Práce ve sprintech nám hodně pomohla, soustředili jsme se na dodávku a věděli jsme, že máme omezený čas na to problém vyřešit a odvést v daném sprintu co nejvíce práce. Výhodou také je, že se do podoby projektu dá v průběhu prací zasahovat. Je tak menší nebezpečí, že na konci dostaneme něco, co jsme nechtěli,“ vysvětluje Robert Šourek. Díky této metodice bylo navíc možné pracovat na vývoji i během nouzového stavu. „Pandemie nám paradoxně pomohla. Díky ní mohli třeba lektoři věnovat projektu více času, než jsme původně

plánovali, měli prostor intenzivně se zabývat obsahem, připomínkovat. Motivace lektorů byla velká, vidí totiž potenciál virtuálního školení,“ říká Robert Šourek. Virtuální kurzy teď mají za sebou pilotní provoz. „Zájem o účast na nich byl velký, virtuální školení je pro lidi atraktivní. První běhy byly ‚vyprodány‘ prakticky hned, přidali jsme proto ještě další termín,“ říká s úsměvem Stanislav Coufal, který má v České spořitelně na starosti vzdělávání nových zaměstnanců. Po skončení kurzů sbírá tým zpětnou vazbu jak od lektorů či poradců, tak od účastníků. Na základě ohlasů mohou být kurzy odladěné do optimálního stavu.

Modulový systém

Více lidí za kratší dobu „Komfortně by se měli cítit i lektoři. Skvělé je, že virtuální školení neberou jako svou konkurenci, ale jako pomůcku pro vlastní práci. Jedna věc je atraktivita virtuálního školení, druhá věc je, že umožňuje efektivně proškolit více účastníků za kratší dobu,“ dodává Stanislav Coufal. „Pevně věřím, že lektoři a zaměstnanci nebudou muset za nějaký čas na školení cestovat. Díky takovému kurzu si mohou pracovníci rychle doplnit kvalifikaci i v takových případech, když kolega onemocní nebo má nařízenou karanténu,“ doplňuje. Do kurzů se také postupně mohou přidávat další moduly i celé tematické bloky. „Já osobně jsem příznivcem inovací, to téma mi je blízké. Když dávají smysl dovnitř banky, když mají byznysový přínos, tak se vyplatí do nich investovat. Investice to rozhodně nejsou malé, ale vrátí se,“ vysvětluje Robert Šourek. Technologie se postupně adaptuje, nakonec je to tedy celé o odvaze lidí do podobného projektu jít a najít si v něm benefit pro sebe. „Spolupráce s Cleverlance nám ukázala, že se něco podobného dnes dá vyvíjet velmi kvalitně i na dálku, že kolegové mohou pracovat ze vzdálených míst.“ ●

Aplikace byla vytvořena podle scénářů, které navrhli školitelé České spořitelny. Jedná se zejména o postupy, které se hůře vysvětlují tradiční cestou psaných instrukcí a je tak těžší se je naučit, zároveň odpovídají běžnému provozu. VR aplikace od Cleverlance má zaměstnancům k efektivnější výuce pomoci svým interaktivním přístupem „slyším, vidím, dotknu se“. V rámci školení se zaměstnanci setkají s moduly jako vklad, výběr, kontrola bankovek nebo uzavření pokladny. Plánuje se zařazení scénářů se stresovými situacemi (jak reagovat při záchytu falešné bankovky apod.).

#feelIT

text Alena Červenková Foto DegImages, TV Kuki

Dívej se

Jestli si někdo před pár lety vsadil na konec televizí, asi se se svou investicí už dávno rozloučil. Naštěstí pro nás diváky, protože technologie vystřelily sledování televizního obsahu do nové galaxie.

N RE

zpomínáte si, co na začátku tisíciletí znamenalo podívat se na oblíbený film? Byl to program minimálně na půl dne: najít nejbližší videopůjčovnu, vypravit se tam, mít štěstí (aby byl film na skladě), vypůjčit si videokazetu, zaplatit zálohu a honem zpátky domů. A to hlavní: nezapomenout zase svoji videokazetu s filmem vrátit, protože pokuta za prodlení byla nemilosrdná (Jednou se mi doma zatoulaly hned tři kazety skoro na rok!) a dala by se za ni pořídit s nadsázkou nová televize. Zdá se to neuvěřitelné, ale v roce 2001 fungovalo jen v Praze na tři stovky videopůjčoven. Tenhle pravěk sledování filmového obsahu už je dávno zapomenutý. Na trhu je hned několik hráčů, kteří umožňují za minimální poplatek přístup do rozsáhlých archivů obsahu, včetně klasických televizních stanic, filmů a seriálů. Jedním z takových hráčů v Česku je TV Kuki, za kterou stojí významný poskytovatel internetu a chytré televize Smart Comp. a Planet A. Internetová (IP) televize Kuki je k dispozici na nejrůznějších zařízeních, telefonu, tabletu či chytré televizi. Digitální tým Cleverlance vyvinul aplikaci pro sledování této televize na platformě AppleTV, na iPhonech a na iPadech. Aplikace je zároveň ukázkou toho, oč se vývojáři Cleverlance dlouhodobě

snaží – o efektivitu. „Aplikace píšeme tak, aby byly použitelné pro co nejvíce technických platforem,“ říká Ondřej Fabián z Cleverlance. „V případě práce pro Kuki jsme vytvořili aplikaci, jejíž jádro je stabilní a lze ho s drobnými změnami použít pro nejrůznější prostředí. Jediné, co se upravuje, je tzv. front-end, tedy grafické rozhraní,“ vysvětluje filosofii práce svého týmu Ondřej Fabián. V praxi to znamená, že 85 % zdrojového kódu aplikace je totožných, mění se pouze zbylých 15 %, která připadají právě na uživatelské rozhraní. Jelikož je architektura aplikace nezávislá na cílovém zařízení a platformě, mluví se o tzv. čisté architektuře (Clean Architecture). „Jediné, co uživatel pro bezproblémové sledování potřebuje, je dobré připojení k internetu.“ To je podle Fabiána klíčové pro jakoukoli IP televizi. ●

Blízká setkání televizního druhu Díky IP televizi si divák může namixovat obsah. Tím, co rozhoduje, je stále častěji přehlednost nabídky a možnost intuitivního procházení rozsáhlých databází obsahu. Významným krokem vpřed je možnost využití internetové televize na takové platformě, jakou je AppleTV.

#createIT

Kde online potřebuje offline 34

Technologie mají jednu zajímavou vlastnost. Mohou posloužit jako prostředek, který dokáže přinést do firem něco úplně nového. Nový obor, nové využití, nové možnosti. Pokud mají firmy odvahu překročit své současné hranice, technologie jim pomohou. Jak taková cesta neprozkoumaným územím probíhá, jsme se zeptali Jana Schmiedhammera ze SAZKAmobilu.

text Alena Červenková ilustrace Ivana Stránská

a začátku byla úvaha o dalších možnostech rozvoje, na konci nejsilnější virtuální operátor v zemi. „Nápad vytvořit SAZKAmobil vznikl v roce 2013, kdy se mateřská společnost SAZKA zamýšlela nad možnostmi, jak se dále rozvíjet,“ říká Jan Schmiedhammer, který odpovídá za vedení virtuálního mobilního operátora SAZKAmobil a za finanční a transakční služby SAZKY. Důvodů pro hledání nových obchodních modelů bylo více, podstatné ale bylo i to, že dosavadní klienti SAZKY pro ni byli anonymní. Z loterijního tiketu se toho zkrátka moc vyčíst nedá. „Jednou z myšlenek, jak SAZKU a její vnímání posunout, bylo vytvořit virtuálního mobilního operátora,“ říká Schmiedhammer. Ti se právě v té době začali objevovat na telekomunikačním trhu. „Pro tento projekt jsme vytvořili separátní tým. I po letech se stále snažíme fungovat v režimu start-upu,“ vysvětluje Schmiedhammer. To podle něj klade vysoké nároky na technologické partnery. „Musejí být flexibilní, agilní, jen tak mohou udržet krok se způsobem práce start-upu. Vývoj tu jde kupředu daleko rychleji, než umožňuje systém korporací.“ Takového partnera našli podle jeho slov právě v Cleverlance, která dodává pro SAZKAmobil tři zásadní části: produktový katalog, oblast billingu a systém správy dat o zákaznících (CRM). Zároveň vytvořila také e-shop, systém pro dobití SIM karty a webovou a mobilní aplikaci samoobsluhy. „SAZKAmobil měl papírové předpoklady pro úspěch: silnou značku SAZKA a dobrou distribuční síť, máme

Kontrola v každém okamžiku Pro jádro služby SAZKA balíky jsme použili systém CleverBUS. Jde o námi vyvinutou platformu Enterprise Service Bus (ESB), která zde zprostředkovává komunikaci mezi provozovateli prodejních míst Sazky a logistickým partnerem, který jim doručí balík. V současné době do systému připojujeme dalšího přepravce,

Českou poštu. A pokud bude potřeba, vše je připraveno pro napojení dalších partnerů. Kromě CleverBUSu pomáhá provozu také aplikace SAZKA Balíky, kterou využívají pro denní operativu pracovníci SAZKY. Díky této aplikaci má provozovatel kontrolu nad celým procesem. I když jsme na české poměry velká IT společnost, nejsme svázáni

8000 prodejních míst. Chtěli jsme být zároveň nezávislejší, nejen přeprodávat SIM karty zavedených operátorů. Proto jsme potřebovali vlastní technologické zázemí,“ vysvětluje Schmiedhammer. „Spolupráce dnes běží sedmý rok a pořád nám to spolu funguje,“ hodnotí. „Předpoklady k úspěchu jsme dokázali využít. Je to hodně o týmu, který jsme vytvořili a také díky podpoře managementu SAZKY i KKCG, do jejíž skupiny patříme. Že jsme teď na trhu virtuálních operátorů nejsilnější, je i díky tomu, že jsme se vždy snažili chovat férově k zákazníkům,“ dodává.

Doručení na první dobrou

Divize, kterou Jan Schmiedhammer řídí, se zaměřuje i na finanční a transakční služby. „K těm se dají naše terminály dobře využít, třeba pro placení složenek či faktur nebo pro dobíjení virtuálních peněženek pro online platby. Výhody pro klienty jsou jednoznačné: na mnoha místech máme otevřeno i o víkendech, nejsou u nás fronty,“ říká. Hledání nových cest ale pokračuje. „Naše strategie je pod heslem: Kde online potřebuje offline. Když jsme hledali nové služby, které dávají pro naše obchodní místa smysl, vyšly nám z toho výdejny balíků z e-shopů. E-commerce teď roste raketově, prodejci řeší, kam balíky doručit s jistotou na první pokus. Z těchto důvodů vznikl pilotní projekt SAZKA balík, na kterém jsme se domluvili s DPD,“ říká Schmiedhammer. „Pro novou službu jsme potřebovali i technologického

byrokratickými procesy. To nám umožňuje rychle reagovat na potřeby zákazníka. Dokážeme je řešit agilně a přizpůsobovat řešení tak, abychom v maximálně možné míře využili potenciál klienta. To je hlavní výhoda, kterou vidím na spolupráci mezi námi a společností SAZKA. Ondřej Župka, Head of Customer Support Services

V tom je podle mne přidaná hodnota Cleverlance. Vezme limity na straně partnera a umí z nich udělat funkční řešení.

partnera, který propojí SAZKA svět se světem logistického partnera. Vzhledem k dobré zkušenosti vyšla z výběrového řízení Cleverlance jako partner, na kterého se můžeme spolehnout,“ dodává. Přebírání balíků je pro SAZKU něco nového. „Jsou to nové procesy, mnoho malých obchodních míst takovou zkušenost vůbec nemělo. Potřebovali jsme vytvořit nový obchodní model, který muselo technologické řešení reflektovat,“ říká Schmiedhammer. „V tom je přidaná hodnota Cleverlance. Vezme limity na straně partnera a umí z nich udělat funkční řešení,“ dodává. Projekt se v pilotní fázi osvědčil, v plánu je jeho růst a hledání dalších partnerů. „Přihlásili jsme se do zakázky České pošty a nyní finalizujeme spolupráci,“ dodává Schmiedhammer.

Další vize Nápadů, co dál, je spousta. „Musíme se ale dívat i na to, jestli ten nápad dává smysl ekonomicky. A chceme se pořád držet kontextu offline pomoci online světu. Hledáme momenty, kdy se můžeme potkávat,“ říká Schmiedhammer. Takovým propojením může být třeba možnost dobíjení dárkových karet, boom zažívá také hráčský sektor. Bude určitě zajímavé sledovat, kam až se docela tradiční loterijní firma může rozrůst. „Ukazuje se, že digitální prostředí náš reálný fyzický svět opravdu potřebuje. Flotila kurýrů, terminály s širokou otevírací dobou. To všechno jsou věci, bez kterých se online svět současnosti v žádném případě neobejde.“ ●

#feelIT

text Michal Hořava foto Shutterstock

CAR UX DIVOKÝ ZÁPAD

Design displejů, které jsou už stálou součástí interiérů automobilů, je vzrušující disciplínou. Důvod? Neexistují žádné standardy. Každý výrobce dnes experimentuje s využitím digitálních displejů, s různými počty i různými rozměry obrazovek, z mechanických tlačítek se stávají tlačítka virtuální a stěhují se na obrazovky. Je to tak trochu podobné počátkům mobilních telefonů.

dyž se během jedné dlouhé noční cesty autem moje děti nudily, počítaly svítící popisky jednotlivých fyzických tlačítek. Napočítaly jich nakonec skoro 150. Dá se očekávat, že do budoucna bude fyzických tlačítek ubývat. Aktuální trend je totiž zřejmý: tlačítka nahrazují displeje. Ty zabírají stále větší plochu a roste i jejich počet, například Honda E je vybavena pěti různými obrazovkami. Použitím displejů výrobce ušetří výrobní náklady a přitom jeho produkt v očích zákazníka vypadá moderně. Z pohledu designerů to pak znamená vyřešit, jakým způsobem na displej umístit všechny ovládací prvky a jak je seřadit do různých menu. Dnešní tlačítka jsou v podstatě v první úrovni menu. Shromážděna jsou podle žánru v určité části vozu (například ovládání teploty je obvykle na středovém panelu) a po jejich stisknutí následuje akce. Displeje sice mají také tendenci sdružovat prvky podle funkce na jedno místo, mnohem více ale pracují jak s první, tak s druhou úrovní menu. To vytváří podobný způsob navigace známý z prostředí webů. Do automobilů ale vhodný není. Vede totiž k tomu, že displeje vyžadují až příliš řidičovy pozornosti, a to může skončit dopravní nehodou. Precedens už tu máme: německý soud letos pokutoval řidiče Tesly za to, že se během jízdy věnoval nastavení frekvence stěračů, a kvůli tomu havaroval. Možnou cestu, jak podobným věcem zabránit, naznačila jedna čínská automobilka. Naistalovala přídavnou kameru kontrolující řidiče a jeho chování: když místo provozu sleduje obrazovky, prostě mu je vypne. A další problém: do automobilů se zavedlo ovládání, které sice běžně používáme na telefonech, ale při řízení nás rozptyluje. I z toho důvodu, že dotknout se za jízdy obrazovky na přesném místě je téměř nemožné. Jaguár proto přišel s fyzickými tlačítky umístěnými přímo v obrazovce, BMW pak s nepříliš úspěšným ovládáním gesty. Asi největší designérská výzva ale je, aby s nově nadesignovanými displeji nezmizely z aut emoce, které průmyslový design vždy přinášel. Dokonalé tvary, materiály příjemné na dotyk, zvukové efekty klapnutí či cvaknutí potvrzující provedenou akci. To všechno hraje roli už při výběru nového auta. U mobilních telefonů různorodý průmyslový design vyústil v jednu obrazovku, a tím udělal všechny smartphony téměř identické. Teď riskují podobnou ztrátu identity automobilky. Tím se sníží možnost vizuálně s klienty komunikovat a budovat jedinečnost své značky, brandu. Boj o zákazníka může vyhrát ten, kdo pro něj vytvoří co nejpřívětivější design. To si automobilky uvědomují, stejně jako fakt, že se jim do designu stále nedaří prolnout brand esenci značky. Řešení? Větší spolupráce všech, kteří se na vývoji nových generací aut podílejí: od průmyslových designérů a expertů na uživatelské rozhraní až po marketingové odborníky. ●

#liveIT

PŘ

ÍBĚ

Lepší kapka v moři pomoci, než abych jen přihlížel

text Alena Červenková foto Veronika Jandová, Shutterstock

Proč to dělám? Lidi si mají pomáhat. Tak vysvětluje svůj neobvyklý koníček Jan Rulíšek, Compliance Manager v Cleverlance. Řídí firmu, která dává práci lidem v těžké situaci. Ironing ladies žehlí s láskou. Jak se vlastně manažer IT firmy dostane k žehlicí firmě? Díky mojí přítelkyni. Má syna autistu, aspergera. Tahle diagnóza je poměrně tíživá, na rodinu vytváří velký tlak. Chodit do práce, byť třeba na zkrácený úvazek, je pro pečující obtížně realizovatelné. Chtěla ale být nezávislá, mít svůj příjem. Snažila se tedy získat práci, kterou je možné dělat výhradně doma. A tak narazila na inzerát Ironing ladies, firmy, která se specializuje na žehlení. Její tvůrci ji založili s myšlenkou smysluplné pomoci těm, kteří nemohou do práce docházet. Odpověď na pracovní inzerát tedy způsobila, že teď provozujete firmu se sociálním rozměrem? Je to tak. Moje přítelkyně začala s Ironing ladies spolupracovat a práce ji těšila. Vyžehlené prádlo u nás občas vyzvedával majitel firmy. Jednou se zmínil, že se svým společníkem zvažují, co s IL dál. Nenaplňovalo to zřejmě

Ironing ladies je projekt dávající zaměstnání lidem v tíživé životní situaci, do níž se dostali kvůli péči o blízké nebo vlastnímu handicapu a mohou tak pracovat výhradně z domova.

jejich očekávání, tak zvažovali, jestli všechno ukončit, nebo prodat. Hodně by mne mrzelo, kdyby takový projekt měl skončit. Je to možný zdroj výdělku pro lidi, pro které je práce z domova jedinou šancí, jak se na trhu práce udržet. A tak se ve mně postupně usadila myšlenka projekt převzít. Nakonec jsem se rozhodl ten krok do neznáma udělat. Už to je pět let. Co pro vás Ironing ladies znamenají? Je to takový morální závazek společnosti. Mám obrovské štěstí v tom, že můžu chodit do práce, vydělávat, plnit si sny. Díky svojí přítelkyni a jejímu synovi, díky dalším příběhům z Ironing ladies si uvědomuji, jak moc se mám dobře. A že ne všichni takové štěstí mají. Takže podle mne je důležité něco společnosti vrátit zpátky a pomoci těm, kterým se v životě tak nepoštěstilo. Podstatou Ironing ladies je pomoci ženám v složité situaci? Ano. Když je člověk zdravý, chodí do práce, zajistí si pohodlný život. Nedokáže si pak vlastně ani představit, co to znamená řešit denně problémy, kdo se postará o dítě, zatímco já půjdu vydělávat. Nedokáže si představit, jak vlastně funguje nebo spíš nefunguje pomoc státu v oblasti péče, jaké nedostatky má. Sociální politika je tragická. Když poslouchám příběhy našich spolupracovnic, vidím, že stát se sice snaží pomoct, ale nezohledňuje konkrétní situaci, konkrétní potřeby. Třeba když někdo pečuje o autistu, tak náš sociální systém vychází z faktického stavu. Umí se dítě najíst? Umí se obléknout?

#liveIT

Skvěle, tomu tedy odpovídá stupeň závislosti, od kterého se odvíjí podpůrné programy i příspěvky. Jenže při takovém hodnocení už nikdo nevidí, jaké úsilí pečujícího stojí, aby se autista sám najedl a oblékl. Jaká zátěž je neustálé nastavování a dodržování režimu. Jaký dopad na život rodiny tahle péče má. Takže typicky je spolupracovnicí Ironing ladies žena, která pečuje o svého blízkého? To je jedna velká skupina, druhý typický profil je žena v předdůchodovém věku, která má nějaký lehčí zdravotní handicap. Rovnoprávnost tu bohužel vůbec nefunguje, pracovní trh ji absolutně nedává šanci. Každá členka našeho týmu má silný příběh. Nikdo ji nechce zaměstnat, nebo ji rodina nechá na holičkách bez pomoci. Je pravda, že se nám hlásí hlavně ženy, mužů bylo za celou dobu jen pár. Jak si projekt po pěti letech stojí? Není to výdělečný podnik, který by mohl a měl generovat nějaké závratné

Podle mne je důležité něco společnosti vrátit a pomoci těm, kterým se v životě tak nepoštěstilo.

Jedná se rozvážkovou službu. Zákazník připraví prádlo, které u něj doma vyzvedne řidič a v domluveném termínu opět přiveze zpět vyprané a vyžehlené.

zisky. Pro mne je důležité udržet jej v černých číslech, aby si projekt sám přivydělával na investice a svůj rozvoj. Aby se projekt udržel v podobě, jak byl nastavený – tedy jako pomoc těm, kteří to potřebují. Sociální stránka věci je to, proč jsem se do takového podnikání pustil, mým cílem rozhodně není budovat tradiční firmu. Přesto, věnovat se rozvoji takového projektu stojí hodně energie. To máte samozřejmě pravdu, je to náročné. Ironing ladies spravujeme spolu s mojí přítelkyní. Ta má na starosti celou denní operativu, díky ní to celé funguje. Já se starám o rozvoj, příjmovou stránku, o spokojenost zákazníků. Jsme sice sociální projekt, ale výsledkem musí být dobře a kvalitně odvedená práce. Jinak by se zákazník k nám už nevrátil. Je obtížné udržet podobný projekt v chodu? Nikdy jsem nebyl zastáncem toho čerpat dotace, granty nebo využít cizí kapitál. Když jsem projekt přebíral, nastavil jsem ho proto jako klasické s.r.o. a investoval jsem do něj svoje vlastní prostředky. Pořídili jsme kvalitní parní žehlicí systémy, nové auto na rozvoz prádla – auto se musí upravit, aby se v něm prádlo nezmuchlalo, napočítává se to… Ale pomocí pro fungování Ironing ladies je podpora od profesionálů z oboru a od mé mateřské firmy. Jaký vlastně máte vztah k žehlení? No, jak to říct… Mě žehlení nebaví. Já hrozně oceňuji náš tým – ano, žehlení je pro ně možnost přivýdělku, ale je

PŘ

to opravdu velmi náročná práce. Naše spolupracovnice mají můj obdiv. Už jsme doma měli párkrát diskusi, že bych si měl sám vyzkoušet zakázku vyžehlit, ale asi by to skončilo reklamací. Jak velký je v současnosti váš tým? Momentálně máme pět žen, se kterými pracujeme pravidelně a hledáme další tři. Určitým limitem při výběru spolupracovnic a spolupracovníků je sociální příběh, to dodržuji. Protože lidi si mají pomáhat? Je to tak, protože lidi si mají pomáhat. Mít citlivost vůči sociálnímu aspektu. Ani mne samotného to dřív nějak netrápilo. Když jsem poznal, jak těžký je život pro toho, kdo pečuje o svého blízkého, hodně mne to ovlivnilo.

ÍBĚ

Pokud dítě má diagnózu autismu, se vzrůstajícím věkem je péče čím dál tím více náročná. Děti mohou být samostatné, osvojí si návyky, z těch se ale nesmí vybočit. Školy se tomu přizpůsobují s obtížemi, na inkluzi nejsme připraveni. Jakékoli vybočení z rutin znamená afekt. Když jsme přešli na domácí výuku, 80 % všech afektů odpadlo. Jenže to je za cenu toho, že moje žena obětuje svůj čas a svůj profesní život. Co dávají Ironing ladies vám? Vlastně jsem překvapil sám sebe. Bál jsem se, že takový rozsáhlý projekt nedokážu uchopit. Držíme si stálé zákazníky, přibývají noví. A pak je tu morální stránka. Ironing ladies jsou jen kapkou v moři pomoci. Ale lepší kapka, než abych jen přihlížel. ●

#feelIT

Jak vzniká budoucnost Internet věcí Vedle počítačů a mobilních telefonů používáme stále více dalších chytrých zařízení – chytrá už jsou auta, prodejní automaty, zabezpečovací zařízení i dálniční známky. Mobilní operátoři se starají o jejich připojení k internetu a my v Cleverlance pro ně tvoříme softwarové systémy potřebné k tomu, aby vše běželo, jak má, a vy jste neplatili nic navíc.

Mobilní banky V roce 2002 jsme vytvořili první mobilní bankovní aplikaci a po skoro dvacet let tuto technologii stále posouváme vpřed. Pomáháme bankám zavádět do běžného provozu takové inovace, jako je třeba Apple/Google Pay. Zároveň hledáme cesty, jak jejich zákazníkům připravit co nejpříjemnější zážitek s bankou.

Školení ve virtuální realitě Nasaďte si brýle a vstupte do virtuálního světa, ve kterém se můžete stát bankéřem, automechanikem, operátorem jaderné elektrárny, chemikem nebo třeba špičkovým ortopedem. Naše aplikace vám totiž umožní nahlédnout do míst, která byla dříve přístupná pouze těm nejzkušenějším expertům.

text Jiří Voldán ilustrace Ivana Stránská

Digitální továrny

Umělá inteligence pomáhá plánovat

Výrobní linka v digitalizované továrně je vlastně také chytré zařízení, které poskytuje mnoho užitečných dat. Dříve se jen shromažďovala, bez propojení a užitku. V Cleverlance proto pomáháme jejich využitím v podnikových systémech dosáhnout úspory času i peněz, a zároveň efektivní kontroly kvality.

Potřebujete připojit k internetu nebo opravit pračku? Dnes už není třeba brát si (v lepším případě) na jeden den dovolenou. Aby servisní technik přišel přesně ve chvíli, kdy se vám to hodí, a měl u sebe ty správné součástky, pro které se tak nebude muset vracet, o to se stará People at Work, náš systém pro řízení pracovníků v terénu.

Financování bydlení přes mobil I financování rekonstrukce nebo pořízení vlastního bydlení můžete nyní zařídit jednoduše přes mobilní aplikaci. Online zvládnete všechny kroky, od výběru nemovitosti na realitním portále, přes financování formou stavebního spoření či hypotéky, až po přehled čerpání finančních prostředků.

Online nakupování aut Nákup nových a ojetých vozidel z pohodlí svého domova jsme pomohli přenést ze stránek sci-fi literatury do denní praxe. Internetový e-shop pomůže se vším – s volbou vozu, s výběrem výbavy, s ověřením termínu dodání, s platbou či zařízením leasingu, dokonce pomůže i dohodnout místo a čas předání s vybraným prodejcem.

#feelIT

Vytváříme městské centrum. Místo, kde se přirozeně schází lidé. Místo, kde se cítí příjemně. Tak popisuje Bořislavku ředitel KKCG Real Estate Group Petr Pujman. Stavba, která má být otevřená od příštího jara, už stihla získat několik architektonických a developerských ocenění. Budovu oživí aplikace, která bude sloužit jako průvodce.

BOŘISLAVKA

Pozemek o velikosti

12 200 m2

text Alena Červenková foto KKCG

ejlepší architektura vzniká většinou na pozemcích, které jsou náročné svým tvarem, výškovým profilem, nebo umístěním v okolní zástavbě. Platí to i v případě Bořislavky. Pozemky, které byly zhruba čtvrt století zakryté nevzhledným plotem, leží přímo nad novou stanicí metra v Praze 6. Z jedné strany vede rušná třída Evropská, rovnoběžně s ní pak obytná ulice Kladenská. „Jenže kde má Evropská přízemí, tam má Kladenská druhý suterén. Výškový rozdíl je 12 metrů,“ vysvětluje Petr Pujman. Pozemek koupila společnost v roce 2012 s plánem na výstavbu obchodního centra.

„Původní plány ale nedokázaly úplně využít potenciál místa. Naše vize pro toto místo byla úplně jiná, proto jsme se ještě ten rok rozhodli vypsat mezinárodní architektonický workshop, soutěž na novou podobu Bořislavky,“ říká. Ze soutěže vyšlo vítězně pražské studio Aulík a Fišer, což je známá pražská architektonická kancelář dlouhodobě se zabývající urbanismem a projektováním administrativních a rezidenčních budov.

Prostupný a klidný Výsledkem je prostupný objekt, který je napojený přímo na vestibul stanice metra. Výškový rozdíl vyrovnává deska, která vertikálně dělí objekt na dva světy. Suterén je vyhrazený supermarketu

Kancelářské prostory

24 000 m2

47 Místo pro setkání obyvatel

100 000

Více informací najdete na www.borislavka.cz

Obchodní plocha

9 000 m2 a prodejnám, nad úroveň terénu vystupují objekty kancelářských prostor. „Obchodní prostory jsou přiměřeně velké, přitom významně rozšíří nabídku a možnosti nákupu pro místní komunitu,“ říká Pujman. „Lokalita je pro celou Prahu 6 významná. Je na metru, to z ní dělá přirozené místo pro setkávání lidí. Zároveň se sem hodí větší objekty. Tak v minulosti vznikala přirozená centra města a městských částí. My jsme od začátku k projektu přistupovali s touto myšlenkou,“ vysvětluje Pujman. Pro jeho týmy bylo hlavní to, aby byl dům, jak Bořislavku nazývá, příjemným a přívětivým místem pro místní lidi. Aby to byl dům prostupný a průchozí, aby nevytvářel pro lidi překážku v cestě, ale naopak jim vytvořil cesty nové.

Aplikace jako průvodce světem Bořislavky 48

„Už teď vidíte, jak to místo ožívá. V ulici Kladenská je téměř ticho, hluk z Evropské se utlumil. V létě jste mohli vidět, jak se do okolních ulic vrací život, lidé sedí před domy, to dříve nebylo. Právě to byla naše vize, zvelebit okolí, vytvořit něco hodnotného a vrátit do okolí život,“ říká. Kladenská ulice byla podle něj historicky obchodní třídou. „Jednalo se o hlavní cestu na Kladno, jezdila tu tramvaj, bylo tu hodně rušno. Ruch později odklonila Evropská třída,“

vysvětluje Pujman. Bořislavka tak Kladenské vrací její původní význam. „Je to naše radost, projektem žijeme deset let,“ dodává Pujman. Projekt už získal několik mezinárodních ocenění, on sám si nejvíce váží ceny Best International Office Development. „To je developerská cena, která hodnotí celý komplex práce na tomto projektu. Že někdo ocenil ten nápad, vizi, architekturu, komplexní využití projektu, jak zapadá do okolí… To mne opravdu hodně potěšilo.“ Do budovy podle něj vkládají coby developeři více, než by museli. „Od použitých materiálů po interiéry. Chceme vytvořit trvalou hodnotu,“ vysvětluje Pujman. I z toho důvodu pro objekt vzniká speciální aplikace, která bude sloužit jako informační kanál pro každého návštěvníka, zaměstnance či nájemce. Aplikace vzniká ve spolupráci s Cleverlance, která je také součástí skupiny KKCG. „Já jsem hrdý na to, že naší součástí je IT firma, která už něco dokázala,“ říká Pujman. Týmy teď vytváří aplikaci, která bude obsluhovat celou budovu. Což také podporuje koncept propojenosti jednotlivých částí. „Potěšilo mne, že vývojáři vzali vizi takové aplikace za svou, šli do toho a prozkoumali možnosti, snaží se tomu dát maximum,“ hodnotí Pujman synergii při vývoji aplikace šité na míru Bořislavky. „Chceme, aby ji lidé opravdu využívali, chtěli si ji stáhnout, protože díky ní něco získají,“ dodává. ●

Jsme zarytí v IT Ano, i tohle jsme my! Máme mimořádně vyvinutý čich pro dobrá řešení a jako mravenečníci se umíme zahrabat do toho, co nás zajímá. Civilizace 21. století je trochu jako nepřehledné termitiště. Navrhujeme a zlepšujeme systémy, které zajišťují, abyste se k chutným termitům dostali i vy — ani nemusíte mít jazyk dlouhý 60 centimetrů. Půjčíme vám ten náš.

LET EVOLUCE DRUHŮ

#liveIT

Made in Vietnam

text Jiří Voldán foto Jiří Voldán, Johana Kratochvílová, Osabee Top View

Na začátku loňského roku jsme byli úspěšní hned v několika velkých výběrových řízeních. Takové projekty obvykle dokáží zrealizovat jen dodavatelé, kteří mají dostatečné týmy testerů, kodérů, analytiků a dalších potřebných IT profesí. Tedy specialistů, kterých je na tuzemském trhu práce klasicky nedostatek, a už dávno nejsou soustředění na jediném místě. Proto do našich projektů zapojujeme i odborníky z našich poboček v dalších zemích.

řed rokem a půl rozhodně nebyla pro každého zákazníka samozřejmost, že pro něj týmy pracují na dálku – zpočátku byl problém před zákazníky s kancelářemi v Praze obhájit i tým pracující v Brně. Slýchali jsme, že vzdálené týmy nebudou efektivní, bude nemožné je řídit, nebudou pracovat naplno, práce bude nekvalitní… Dnes vidíme, že tyhle obavy nebyly oprávněné, spíše naopak. Hlavně díky tomu, jak dnes vývoj softwaru probíhá, jak je řízen a kontrolován. Celková zakázka se rozpadá do malých kroků a navazujících úkolů, které programátoři zpracovávají na denní bázi. Každý den také probíhá revize hotového kódu, provádějí se rovněž automatické testy. Pokud se vyskytne nějaká chyba, vrací se příslušná část kodérům okamžitě k opravě. Projektový manažer má díky tomu doslova v každém okamžiku

kontrolu nad tím, jak vývoj pokračuje, a stejně tak zákazník. Při takovém standardu řízení nezáleží na tom, jestli týmy kodérů nebo testerů sedí s projektovým manažerem v jedné budově, nebo na druhém konci světa (doslova). Rozhodli jsme se udělat ještě jeden významný krok, a to zapojit vývojáře ze zahraničí a celý projekt převést do angličtiny jako základního komunikačního jazyka. IT experti jsou nedostatkovým zbožím globálně. S ohledem na platové hladiny jsme hledali specialisty v několika zemích, mimo jiné ve Vietnamu. To je v našem oboru jedna z mála zemí se srovnatelnými náklady práce jako u nás.

Osobní schůzka je základ V této asijské zemi jsme na začátku měli jen několik kontaktů. Kromě nabídkových emailů, které občas z vietnamských firem chodí, jsme

postupně získávali i osobní doporučení od vietnamských podnikatelů, kteří působí a dnes žijí v Česku. V první fázi bylo nejdůležitější všechny kontakty ověřovat. Někdy složitě přes obchodní rejstříky, někdy docela jednoduše zadáním adresy do Google Street View. Pokud je sídlo firmy na sídlišti, jedná se s největší pravděpodobností jen o zprostředkovatele práce, to v případě velkých projektů nemůže fungovat. My jsme hledali partnery pro dlouhodobou spolupráci, s dostatečně odborným týmem schopným zajistit kontinuitu. Některé firmy také doslova zmizely, když jsme si s nimi chtěli domluvit schůzku. V okamžiku, kdy jsme avizovali náš příjezd, přestaly náhle komunikovat. Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že zásadní je vypravit se přímo do místa sídla firmy, ověřit si realitu a především se přesvědčit o jejich znalostech v oblasti vývoje softwaru. Jakým způsobem týmy pracují, jaké mají kompetence. Na začátku jsme měli kolem 15 vytipovaných partnerů. Na místě jsme navštívili 4.

Spolupráci jsme navázali s jedním, v průběhu času se přidala ještě další společnost. Při výběru konkrétních členů týmu jsme postupovali způsobem, který jsme později využívali i během jarní práce z domova: ze zaslaných životopisů jsme již zpátky v Praze předvybrali konkrétní lidi a s těmi absolvovali online pohovory. Dalším krokem bylo zadání online programátorského testu. Ten jsme záměrně koncipovali nejen na potvrzení toho, že „umějí programovat“. Také jsme si na něm mohli ověřit, jak si uchazeči umějí vyhledat informace o věcech, které jsou pro ně nové. Tedy jak jsou na sobě schopni pracovat. Zjistili jsme, že jsou na tom po individuální odborné stránce velice dobře. Na druhou stranu systém řízení životního cyklu vývoje softwaru je zde zatím v počátcích. Metodiky a postupy práce jsme museli své vietnamské kolegy nejdříve naučit. Pak je také nutné brát v úvahu rozdílný přístup k řešení obtížných pracovních úkolů mezi Evropou a Asií. Pokud se manažer výslovně nezeptá, tak nezjistí, že člen týmu může mít s určitou částí

Je nutné brát v úvahu rozdílný přístup k řešení obtížných pracovních úkolů mezi Evropou a Asií.

#liveIT

práce problém. Je tedy nutné opakovaně přesvědčovat, že není třeba se bát a obrátit se na ostatní pro radu či pomoc s konkrétním úkolem. Pro české pracovní prostředí zvyklé na osobní odpovědnost za svůj díl práce to může být komunikační zátěž. Ani ne tak ve vztahu k zákazníkovi, jako spíše k české části týmu.

Hanoi

Rozdíl mezi IT specialisty? Žádný

Ho Chi Minh City

Tip pro první den ve Vietnamu

Kde se najíst: Nebojte se pravého vietnamského street foodu – improvizované restaurace v podobě plastových židliček na kusu chodníku nabízejí vynikající a přitom levné jídlo. V lepších restauracích zaplatíte za to samé i 4x více. Jiří Voldán Solution Delivery Executive Director

Pozitivní však je, že naše metodiky kolegové přejímali rychle. Výhodou je, že technologie obecně jsou ve Vietnamu zdomácnělé, téměř každý člověk na ulici má v ruce některý z novějších modelů iPhonu. Mezi programátorem z Česka a z Vietnamu není téměř žádný rozdíl, ať už mluvíme o odborné stránce či zájmech a způsobu života. Řada z vietnamských kolegů má příbuzné v Evropě, kam často jezdí, a Evropu dobře znají, orientují se, mají podobné zájmy. Jejich odborné znalosti jsou na vysoké úrovni, mají vysokoškolské vzdělání, mluví dobře anglicky. A protože jich ani v tak velké zemi není nekonečný počet, velmi dobře znají také svou cenu a hodnotu.

Při hledání partnerů je také dobré vědět, že existují velké rozdíly mezi severem a jihem Vietnamu. Zatímco jih země je ekonomicky vyspělý již tradičně, sever v současné době zažívá obrovský boom podobný tomu u nás v 90. letech. Velké rozdíly jsou i v dialektu a způsobu života. A celkové hodnocení naší zkušenosti s náborem v zahraničí? Celý proces byl náročný, ale naše firemní DNA nás podporuje ve zkoušení nových věcí, které nás posouvají. A věnovat poměrně velké množství času a energie náboru v tak vzdálené zemi se nám vyplatilo z mnoha důvodů. Především to zvýšilo naši připravenost na to, co nás potkalo v letošním roce. Když jsme museli ze dne na den všichni přejít na homeoffice a pracovat vzdáleně, byli jsme v Cleverlance připraveni. ●

#liveIT

Pracuji. Doma.

Když přijde na trendy ve způsobech práce, jsou IT firmy těmi, kdo je nastavuje. Přesto i pro technologický svět byla polovina letošního března šokem, ze kterého se ale velmi rychle vzpamatoval, a začal dělat to, co vždycky. Pracovat.

text Alena Červenková foto undrey, MBPD Stock

Klíčem je stabilní a rychlý internet

ejdřív si v tom pojďme udělat trochu pořádek. Opravdu nejde o slovíčkaření: jakou zkušenost jsme to vlastně dostali? Vyzkoušeli jsme si, co to je home-office, tedy práce z domova, nebo jsme prošli zkušeností s working remotely neboli vzdálenou prací? Nouzový stav nám ukázal, že v tom je rozdíl. A také velmi rychle odhalil výhody a nevýhody obou trendů v pracovním uspořádání. Pracovat z domova, být na home-office, totiž není nic jiného než dočasná situace, zatímco práce na dálku s sebou nese odlišný přístup a vyžaduje odlišné řízení. A právě vzdálená práce je to, co s sebou uzavření kanceláří a provozoven přineslo.

Doma V případě práce z domova děláme vše stejně, jako v kanceláři. Jedinou změnou je, že ve středu zůstaneme doma. Vezmeme si pracovní notebook, položíme jej na kuchyňský stůl a dopřejeme si změnu tempa i pracovních rutin. Ale s jistotou, že když bude potřeba něco zásadního vyřešit, můžeme to nechat na druhý den a za šéfem dojít osobně. Jednou za čas může podobné vybočení z obvyklostí být velmi přínosné a efektivní. Proto je také možnost občasné práce z domova, jak to popisují pracovní inzeráty, přitažlivým benefitem. Ale pracovat doma, tedy vzdáleně, to už je úplně jiný vesmír. Vyžaduje celou sadu jiných dovedností, návyků a zdrojů. Aby byla taková práce efektivní, musí být podpořena vůlí a sebeřízením, pole odborníků klade také nároky na pracovní sebevědomí a jistotu. Zcela nezbytná je proaktivní komunikace. To potvrzuje i Petr B.: „Je potřeba více delegovat, důvěřovat, ale zase na druhou stranu i více reportovat a proaktivně komunikovat – nejen kontrolovat.“ Od manažerů tedy řízení vzdálených týmů vyžaduje doslova přehnanou pozornost jednotlivým členům týmu. Extrémní nároky klade vzdálená práce na technologické zázemí, a jak jsme všichni zjistili, i na stabilitu internetového připojení.

Technologie? Připraveny „Kdyby se to stalo před pěti lety, byla by to katastrofa,“ říká Petr Š. Naráží tak na dvě věci. Tou první je, že před pár roky v korporátním světě tradičních firem platilo, že o práci na dálku se spíš (opatrně) mluví, než se skutečně dělá. Na trh práce nově nastupující generace ale začala tento vzácný benefit vyžadovat, rovnováha mezi profesním a osobním životem se postupně stala velkým tématem. Jenže velké korporace stále neumožňovaly takové věci, jako přihlásit se do firemních systémů jinak než od pracovního místa v kanceláři. I v tom se však začaly věci měnit a přechod ke konferenčním hovorům nebyl až takovým šokem.

#liveIT

Druhým důležitým faktorem pro (skoro) hladký přechod na práci online byla připravenost technologií. A hlavně také způsobu, jak jsou dnes velké vývojové projekty řízeny. Agilita, sprint, backlog – podobné termíny dnes nikoho nepřekvapí, a to i na straně poměrně konzervativních firem. Díky tomu, že se projekty ve světě IT rozdrobují do malých bloků, které se odbaví během několika málo měsíců a výsledky práce jsou denně k dispozici online pro kontrolu, testování a opravy, nebyl problém občasné fyzické týmové schůzky domluvit na Skype či jiné platformě. Když se 16. března 2020 prakticky zastavil veřejný život, začalo se v Cleverlance pracovat vzdáleně, jako ostatně na celém světě. Ze dne na den tak jednotlivé týmy musely najít optimální režim, aby práce pokračovaly, jako by se nic nedělo. Kromě nastavení osobní rutiny je jedním z průvodních jevů také mnohem častější týmová interakce.

Sluchátka na uších znamenají nerušit

Červené uši jako symbol

„Mám na starosti dva týmy testerů. Myslím, že jsem s nimi více a pravidelněji komunikoval, než když jsme vedle sebe v kanceláři,“ říká Ondřej Ch. „V běžném pracovním provozu běhám mezi kolegy a vše řešíme operativně dle potřeby. Na jaře mě každý večer bolely uši ze sluchátek a volání téměř bez přestávky,“ dodává Ondřej Ž. Že by mohly být červené uši symbolem nouzového stavu, potvrzuje i Zbyněk D.: „Nečekal jsem, že se až tak zvýší komunikace klasickými telefony. Některé dny mi večer manželka opravdu říkala, že mám doslova červené uši.“ Od prvních dnů nouzového stavu pokračovaly práce dál, bez přerušení či jakýchkoliv omezení. Naopak. Jedním z unikátních projektů, který v Cleverlance na jaře tohoto roku vznikl, je virtuální školení pro velký tuzemský bankovní dům (více informací se můžete dočíst na straně 26). Týmy, které na straně klienta připravovaly obsah, měly nakonec více času věnovat se přípravě kurzů, než by tomu bylo v dobách předkoronavirových. Největší výzvou se především v rodinách s mladšími dětmi stalo, jak se vyrovnat s faktem, že doma pracují oba rodiče a do toho se tam vyskytují i jejich potomci. „Nejdřív jsme si museli najít systém, jak pracovat. Já jsem systematik, takže jsem to nutně potřebovala. Naštěstí jsme se sladili velice rychle a všichni brzy věděli, co mají dělat. Sluchátka na uších znamenají nerušit,“ usmívá se Jana B. „Když jsou děti dohromady a nejsou nemocné, zlobí,“ podotýká Marek Š. „Výsledkem je, že část práce nezbývá než přesunout na večery nebo víkendy, takže se z celé karantény stává monotónní období, kdy člověk už ani neví, co je právě za den,“ dodává. To je jednou z věcí, kterou nás vzdálená práce naučila. Být odpovědný k práci, ale také k sobě a svým blízkým. ●

Naučit se řídit a organizovat svůj čas. Díky tomu mnozí z nás po letech viděli, jak vlastně vypadá české jaro.

J akmile se přilepíme k úkolu, nepustíme. Jak to děláme? Kromě van der Waalsovy síly je v tom i trochu rebelství: běžné limity prostě nebereme jako definitivní. Vytrvalost nás udrží třeba i na stropě. Jako GEKONY. Ale v zasedačkách máme židle většinou nohama dolů, abychom neuváděli návštěvy do rozpaků. Nebojte se stavit!

LET EVOLUCE DRUHŮ

#liveIT

Lokální patrioti

PŘ

ÍBĚ

Představa typického zaměstnance IT firmy bývá, přiznejme si to, poněkud stereotypní. Nahlédli jsme do života několika z nich, kteří tu představu velice rychle změní.

Náš zvon

V té době v zemích Koruny české vládl král Ludvík Jagellonský, kterému se podařilo na čas urovnat náboženské spory uvnitř svých zemí. Kryštof Kolumbus při cestě do Indie narazil na nový kontinent a jen před pár lety skončila v Anglii občanská válka známá jako Válka růží. Právě v této době, na konci 15. století, Jan Konvář odlil pro kostel v Popovičkách zvon. Ten zvon tam visí dodnes, byť je poškozený. „Lidé se dohadovali, proč ten zvon nezvoní. Smí se to, anebo nesmí?“ říká Martin Paták. Hádky ukončila až revize zvonaře Rudolfa Petra Manouška: zvonu chybí koruna k zavěšení a na mnoha místech je od častého zvonění zeslabený. Jeho oprava vyjde zhruba na milion korun. „Aby se zvon zachránil, je třeba ho sundat, odvést do zvonařské dílny. Tam ho zahřát na 500 stupňů, provést opravy a nechat pozvolna vychladnout, a to celkem čtyřikrát,“ líčí Martin Paták. On sám je rodilý Pražák z Maiselovy ulice, ve středočeských Popovičkách začal žít před 14 lety. Rozhodl se, že zvonu pomůže získat jeho

zdravé srdce. „Rozhoupali jsme se v momentu, kdy arcibiskupství zaplatilo renovaci vnitřních prostor našeho kostela. A když je kostel krásný uvnitř, zasloužil by si, aby byl úplně funkční, i se zvonem,“ vysvětluje impuls k záchraně zvonu. Navíc renovovaný kostel poskytuje zázemí pro setkávání. „Uspořádali jsme tu několik koncertů, vystupovaly místní děti, scházíme se na půlnoční mši. „Výtěžek z akcí přidáváme do sbírky, kterou jsme pro zvon vyhlásili. Přispívá hodně jednotlivců. Za to bych jim chtěl poděkovat, že se zajímají a ke sbírce se připojí,“ říká. Do aktivit se spolu s ním zapojila i celá jeho rodina, manželka mimo jiné hraje na varhany, dcera zpívá. Za rok se podařilo vybrat skoro polovinu potřebné částky. „Všem, kteří přispěli nebo se podílejí na našich aktivitách, velmi děkuji,“ říká Paták. Na zvon podle něj přispívají hlavně ti, kteří mají sami málo. Byl by šťastný, kdyby se více zapojili i místní podnikatelé, z nichž někteří mají navíc zvonici ve svém logu. Je to totiž opravdová dominanta celého okolí. „Já si říkám, že je skvělé, že máme takové místo, kam je možné zajít,

text Alena Červenková foto Alžběta Patáková, archiv autorů

„Byla by ostuda, aby zrovna v naší pohodlné době, po tolika stoletích, kdy se o něj lidé starali, zvon praskl.“ — Martin Paták uspořádat koncert. A přál bych si, aby tuhle možnost, slyšet svůj historický zvon, měli i naši potomci za sto, dvě stě let. Ve snaze o jeho záchranu vidím smysl. Vlastně by mi to přišlo jako ostuda, aby zrovna v naší době, kdy žijeme v takovém pohodlí, zvon praskl, my ho vyhodili a nechali roztavit,“ říká. Zvon je podle něj symbol celého okolí. Kromě kostela sv. Martina v Kostelci u Křížků kolem žádná starší památka není. Mimo opravy velkého zvonu by také rád získal prostředky na výrobu

zvonu menšího, který se v Popovičkách používal na pravidelné denní zvonění, a který byl roztaven za první světové války. „Zvuk zvonu rozděluje den, dává nám řád,“ říká Martin Paták.

Manuální práce jako záchrana duše Vztah k místu, snaha vrátit mu smysl, to je motivací i Michaela Čakrta. Do krkonošských Sudet jezdil celé své dětství, po revoluci byl svědkem nástupu volného kapitalismu, který horskou krajinu začal přetvářet k obrazu svému. Vesnici, v níž žila část jeho předků, se stavební boom naštěstí vyhnul. „Bolkov je takové trochu zapomenuté místo. Když jsem se začal zajímat o jeho historii, zjistil jsem, že to byla kvetoucí obec s několika hospodami, velkými statky. Z řady z nich zbyly jen základy a na stálo tu žije jen pár lidí,“ říká. Kromě touhy vrátit tomuto místu dřívější život, má ale ještě jednu, docela soukromou motivaci. „Už mnoho lidí z IT zjistilo, že pro vyrovnání mentální rovnováhy potřebují dělat manuální práci, aby se nezbláznili,“ říká Michael. Záchrana podobného místa je tak podle něj

Za rok se podařilo vybrat skoro polovinu potřebné částky

Více informací najdete na www.naszvon.cz

#liveIT

možným receptem pro řadu lidí, kteří pracují v kancelářích, mají slušné příjmy a zároveň prostor věnovat se i něčemu jinému. Byť si prý mnozí místní říkají, že „to stejně jednou prodá“, velmi rád by místu vdechl alespoň z poloviny takový život, jaký mělo před válkou. „Vsunout tam prvky kvalitní architektury, nabídnout služby, které komunitě chybí. Je to jako počítačová hra, kdy stavíte vesnici a snažíte se ji rozvíjet,“ směje se. Energii a prostředky zatím věnoval scelování území, které se dnes pohybuje kolem jednoho hektaru. Teď pro něj hledá to nejlepší využití, sází ovocné stromy. Při otázce na vysněný cílový stav neváhá: „Aby místní lidé získali práci a krajina se vrátila do normálu. Vzít si zpátky její podobu.“ Že je pro něj osud Bolkova důležitý, ukázal už před více než deseti lety, kdy se stal jedním ze zakladatelů spolku Přátel Bolkova. „Tehdy jsme se spojili, abychom zabránili masivní výstavbě na cenných bolkovských loukách, které jsou součástí krkonošského národního parku,“ říká. „Jsem rád, že se to povedlo.“

Historické fotografie Bolkova

Tvoříme budoucnost „Jednou se mi dostala do ruky knížka Kapitán Nemo, kterou napsal český autor sci-fi literatury J. M. Troska. A už mne to nepustilo,“ popisuje Pavel Mikuláštík svoji cestu světem vědecké fantazie. Ten svět spojuje nadšence všeho věku, a Pavel je v něm velmi aktivní. Patří mezi pořadatele velkých srazů, conů. „A protože jablko nepadá daleko od stromu, tak můj syn David je už také v organizačním výboru Fenixconu a má na starosti webovou prezentaci a přihlášky,” říká Mikuláštík. Sám Pavel si v komunitě našel jednu podstatnou oblast, na kterou se zaměřuje. „Cena Karla Čapka je literární soutěž pro začínající autory a také velice prestižní záležitost. Je srovnatelná s velkými a tradičními soutěžemi v mainstreamové literatuře,“ uvádí. V regulích soutěže stojí, že dílo nesmí být dosud publikované, a to ani na internetu. Díla posílají autoři do soutěže

Komunitu vytvořila už generace našich prarodičů, kteří postupně zapojovali své děti a ty pak zase nás.

anonymně. „To víte, že porotci někdy poznají, kdo to píše,“ usmívá se. Soutěží za 37 let prošla spousta autorů, řadě úspěšných spisovatelů nastartovala kariéru. „Hodně se jich uchytilo, píše a vydává knížky,“ říká. Sci-fi je pro něj krásným propojením s jeho profesí. „V Cleverlance tvoříme budoucnost. To, o čem čtu, tak my tu vytváříme. A někdy i předbíháme fantazii autorů.“ A to je podle něj to největší dobrodružství. „To, co děláme v našem oboru, fantazie stíhá tak tak, s vyplazeným jazykem.“

Nejhezčí osada, co znám Askalona, Dashwood, Havran, Rewaston… Tyto trampské osady fungují již téměř sto let na principech soudržnosti a komunitního způsobu života. „Já jsem se narodila na Dashwoodu, kde měla chatu moje mamka. Takže jsem tam vlastně vyrůstala – a na Askaloně si našla manžela,“ říká Dana Šimáčková. Týden co týden z Prahy odjížděla k říčce Kocábě a trampský způsob života jí přešel do krve. „Komunitu vytvořila už generace našich prarodičů, kteří postupně zapojovali své děti a ty pak

„To, o čem čtu, tak my v Cleverlance vytváříme. A někdy i předbíháme fantazii autorů.“ — Pavel Mikuláštík

zase nás. Dnes už do vedení přibíráme naše děti.“ říká Dana. „Aby viděly, že má smysl žít pro druhé. Byla by škoda nechat to vyšumět kvůli svému pohodlí,“ vysvětluje Dana. Na otázku, jestli ona sama někdy uvažovala o tom chatu prodat a osadu vyškrtnout ze svého života, odpovídá: „Když naše chata těsně po rozsáhlé rekonstrukci vyhořela. To jsem měla chuť skončit.“ Právě v tu chvíli se ukázala síla komunity. Vybrali mezi sebou část peněz na opravu a pomohli jim s ní. „Když jsem viděla ty podané ruce, bylo to hezké. Dokázalo to, že lidé z osad si skutečně pomáhají, že to je víc než místo, kam se jezdí na chatu.“ ●

#feelIT

Kamera, klapka, jedem

text / foto Veronika Jandová

Naše práce stojí na technologiích. Stejně důležití pro nás jsou ale i lidé, kteří tyto technologie vytvářejí, ovládají, a především ti, co je používají. Náš úspěch je založen na tom, že nás baví vytvářet nové věci a pomáhat tak našim zákazníkům i jejich klientům. Chtěli jsme se o naše hodnoty podělit formou videa, ale usilovali jsme o trochu jinou formu snímku, než jsou běžné IT reklamy. Posuďte sami.

https://www.youtube.com/ watch?v=0WMh1oXVIN4

Jedna věc je společná všem malým i velkým přáním: každá vteřina, než se vyplní, se zdá být nekonečná. Proto vyvíjíme pohodlné aplikace, které fungují rychle a bezpečně. Pssst. Je to jen mezi vámi a vaším telefonem! Už dvacet let zajišťujeme, abyste měli ke všemu podstatnému snadnější cestu. Milujete staré věci. Ale denně stokrát oceníte ty nové. Od nás. Možná nás neznáte — pro nás je to tím nejlepším znamením, že věci běží bezchybně a lidé neztrácejí čas. Cleverlance žije uvnitř. Uvnitř vašich aut, mobilů, počítačů i strojů. Rádi pomáháme, aby se všechna důležitá přání plnila okamžitě. I našim lidem se to tak líbí!

Cleverlance. We create IT.

Když se zakousneme do problému, všechny překážky v panice prchají. Když lovíme řešení, spoléháme jeden na druhého. Spolupracujeme a pomáháme si. Chráníme mladé talenty a zároveň si vážíme zkušeností starších. Pro své týmy hledáme bezpečná teritoria. Jsme silná a soudržná smečka. Jako vlci.

LET EVOLUCE DRUHŮ

#liveIT

text Alena Červenková foto Shutterstock, archiv firem

Superpotraviny Made in Czech Posílení imunity. Tenhle termín určitě bude v top 10 vyhledávaných slov letošního roku. Jestli nevěříte vitamínům z drogerie, dejte na českou přírodu.

Kolostrum

Děkujeme, že klíčíte Na počátku všeho byl ... klíček. Je to vlastně takový dokonalý mikrosvět, ve kterém se skrývá všechna chuť a síla budoucí rostliny. Takže ano, klíčky jsou samozřejmě velmi zdravé, ale pozor – hlavně skvělé. A navíc si nemusíte kupovat drahé vaničky v obchodě, klíčit můžete klidně i doma nebo v práci. Nadšená propagátorka klíčení Barbora Cornelio doporučuje pořídit si klíčící nádobu, koupit kvalitní semínka, zalít je vodou, dvakrát za den vodu vyměnit. Dohromady stačí minutová péče a za pár dnů je hotovo.

Neboli mlezivo. Tekutina, která vzniká bezprostředně po porodu, než se začne tvořit mléko. Je v ní všechno, co novorozenci savců potřebují k přežití, imunoglobuliny, laktoferin, cytokiny, vitamíny, biominerály, růstové faktory, speciální antivirové a antibakteriální látky, interferon… Kolostrum dokáže doslova nastartovat imunitní systém při únavě nebo po namáhavém tréninku. V Betule ve spolupráci s několika vědeckými pracovišti vyvinuli šetrnou metodu zpracování mleziva do tobolek, takže svou porci imunity můžete mít stále při ruce. www.betula.cz

Bezinky Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni, praví bylinkářská moudrost. Černý bez je magická rostlina. Bezinky dokáží bojovat s viry, od pradávna se využívá jejich příznivý účinek na odkašlávání. Samozřejmě platí, že šťávu lze konzumovat až po převaření, jinak může být jedovatá, upozorňuje Marek Motyčka. Bezinkovou šťávu a jiné přírodní produkty vyrábějí v Klášterní officíně dle tradičních receptur. Officína navazuje na odkaz Benediktinů a jejich kláštera v Rajhradě u Brna, který svou produkcí pomáhá rekonstruovat. www.klasterniofficina.cz

Zahrada doma TR E

Tuhle řasu chceš!

Absolutním hitem sociálních sítí je sice monstera, ale kdo hledá něco extra, může vyzkoušet řasokouli (něco mezi pokojovkou a domácím mazlíčkem). Podvodní rostlina připomíná mechovou kuličku a roste v jezerech v Japonsku nebo na Islandu, kde ji proudy omílají a udržují její kulatý tvar. Stačí jí studená voda (vyměnit jednou za týden) a minimální světlo. Potřebuje občas vytáhnout a pokoulet, jak doporučují Anet, Rozi a Zuz z projektu Pokojovky. S touhle trojicí vám už žádná kytka doma neuvadne! www.pokojovky.co

text Alena Červenková foto archiv firem

Jedlé balkony (a ti šťastnější skleníky a záhony) už jsme sice uložili k zimnímu spánku, zahradničit se dá ale celý rok. Vytvořit si vlastní domácí zelený mikrosvět je výzva!

Zahrada na niti Sama dostala první levitující rostlinku jako dárek od svého muže, který ji pro ni koupil před deseti lety v Amsterdamu. Kouzlu japonského umění pěstovat rostliny zavěšené na niti Lenka Hrubá úplně propadla. Postupně vymyslela koncept, jak kokedami přizpůsobit našim domácím podmínkám. Dnes říká, že pěstovat tímto způsobem lze jakákoli rostlina, jen musíte vědět, jaký substrát a jakou péči potřebuje. Limitem je tak vlastně jen velikost. Vyzkoušet můžete i aerium, skleněnou baňku, ve které si můžete vytvořit vlastní mikrosvět. www.zahradananiti.cz

3D květník Technologie se potkávají i v takovém oboru, jako je zahradnictví. Pokud si chcete pořídit do bytu originální a přitom ekologický obal, řešení pro vás mají Zuzana Pacourková a Martina Tománková z květinového studia Plantárium. Na 3D tiskárně tisknou autorské závěsné květníky, ve kterých je kytkám fajn a navíc, když vás květník časem omrzí, dá se třeba zkompostovat. Do květníků doporučují autorky zasadit hlavně sukulenty, dodají vám ho i s vhodným substrátem a šňůrkou k zavěšení. www.plantarium.cz

#liveIT

Pečem pecen

text Alena Červenková

foto Viera Bohoňková

Lidé na tuhle věc přišli už před osmi tisíci lety. Jako u mnoha jiných převratných vynálezů, i kvašený chléb byl vynalezen s největší pravděpodobností omylem: staří Egypťané nechali těsto příliš dlouho ležet na slunci a ono vykynulo. Po tisíciletí je kváskový chléb základní potravinou pro mnoho národů všude po Zemi. V posledních letech se ve velkém začal vracet i do českých domácností. A spolu s ním samozřejmě i kvásek, který kvasí, bobtná a je opečováván v mnohé domácnosti.

ezi evangelisty kváskového pečení u nás patří foodbloger Martin Kuciel versus Pan Cuketka, podporovatelky domácího pečení Juliana Fisherová neboli Maškrtnica a Michala Gregorová. Tato trojice patří mezi zakladatele projektu Pečem pecen, který podporuje kváskové nadšence už osm let. Vychovat si (a udržet při životě) vlastní kvásek není napoprvé nic snadného, jak zjistili mnozí z nás při jarním lockdownu. Vždycky je pro začátečníka bezpečnější přinést si domů kousek od zkušeného chovatele. Právě v tom mu pomůže kvásková mapa. Stačí zadat svoji polohu a najít si nejbližší možnost, kde od dárce kousek kvásku získat. Ani zdaleka přitom neplatí, že by kvásek byl k mání jenom v Praze nebo velkých městech. Najdete je i v té nejzapadlejší vesničce u nás. A jestli vás chuť na kváskový chléb dožene při cestách v zahraničí, ulovit kvásek můžete na Slovensku, Německu, Itálii, Rakousku, nebo dokonce v Libanonu či na Filipínách. Všude tam najdete české a slovenské kváskové fandy. A protože krom kvásku (a tedy spousty dalších věcí, jak všichni pekařští amatéři vědí) potřebujete i mouku, najdete na stránkách i kontakty na české a slovenské mlýny. Když už péct, tak pořádně! https://www.pecempecen.cz/

#liveIT

SWAP!

text Alena Červenková foto Floral Deco, Shutterstock

V současné době až horečnaté produkce dostalo swapování ještě jeden podstatný rozměr, a tím je podpora udržitelného životního stylu. Když něco funguje, je škoda to vyhodit a koupit nové. Daleko lepší je udělat radost někomu jinému. A na oplátku si domů přinést něco, co bude zase sloužit nám.

Prague swap Vzájemná výměna je možný návod pro ty, kteří věci nechtějí hromadit a hlavně nechtějí neustále nakupovat něco nového. Swap je totiž životní postoj. „Swapy to jen začíná. Je to cesta ke změně návyků,“ říkají Lucie a Kristýna. Před pár lety uspo-

řádaly první několikadenní swap v Praze, dnes řídí neziskovou organizaci zaměřenou na udržitelnou módu, pořádají workshopy a hlavně, pořád swapují. Termín aktuálních swapů najdete na jejich webovkách www.nekupujiswapuji.cz

Zelený swap Pokušení říct, že swap kvete v zeleném světě, je docela veliké. Výměna rostlinných přebytků je totiž po oblečení dalším segmentem, který je na swap jako dělaný. Pokojové rostliny prožívají díky mladé generaci úplnou renesanci. Tchýnin jazyk, fíkus, monstera… kytky, na které se prášilo v každém

normalizačním úřadě, se staly díky mileniálům hvězdami sociálních sítí. Městské děti chtějí mít kousek přírody samy pro sebe, o něco se starat, vidět něco růst. Od sdílení přebytků je jen krok k vytvoření komunity. Green swap je facebooková skupina, která výměnu zprostředkovává už více než tři roky. V současnosti má 14,5 tisíce členů a pořád se utěšeně rozrůstá. Princip swapu se dá samozřejmě použít nejenom na vaše oblečení nebo květiny. Jsou lidé, kteří mu doslova propadli a nakupují vlastně už jen jídlo. Swap je příjemná forma sociálního kontaktu stejně jako zodpovědného přístupu k životu. ●

Na řadě trendů je krásné to, že je vlastně známe. Jen je současná doba objevuje jinak, v jiném kontextu. Takovou recyklací trendu je i swapování. Prostě to nevyhodíš, ale pošleš do oběhu. S největší pravděpodobností už jste něco podobného ve svém životě zažili. Ano, burza dětského oblečení je vlastně takový swap.

#liveIT Bez černý (Sambucus nigra)

Divoké a zapomenuté Brslen evropský (Euonymus europaeus)

Je to vlastně takový malý zázrak. Stačí vzít malé semínko, zasadit ho, zalít a začnou se dít věci. Napoprvé si možná koupíte na vysetí sáček v hobbymarketu, napodruhé už možná začnete hledat něco méně obvyklého.

Permasemínka

Málo místa? Zasaď keř!

Právě tenhle přístup před lety zvolil Marek Kvapil a založil Semínkovou farmu. Cíleně hledá a postupně vytváří kolekci starých, krajových či zapomenutých druhů, které se bez chemie dají pěstovat na české zahradě. Hodně času tráví skoro detektivním pátráním po vzácných odrůdách, všechny pak testuje a množí. I když to je možná překvapivé, v semenářství panují přísné regule a vytvářet nové odrůdy nejde bez jejich registrace. Což je takové stavební povolení na novou odrůdu – stejně administrativně náročné, trvá rovněž i několik let, stojí hodně peněz a výsledek je nejistý. I tak u Marka najdete lahůdky, jako divoké rajče mnoha odrůd nebo černý kořen.

Zkuste spočítat, kolikrát jste už slyšeli termín nepůvodní druh. Vášnivé vysazování exotických dřevin a keřů má na podobu české krajiny docela zásadní vliv. Možná je na čase udělat krok zpátky, a naopak vysadit něco, co tu bylo dřív než my. Jestli nemáte na stromy na své zahradě dost místa, vysaďte keř! I ty původní české jsou krásné, dokonce jsou i užitečné. Kdo chce do krajiny vrátit třeba žluťáska, vysadí si keř řešetlák. Housenky žluťáska totiž nic jiného neokusují. Pořídit si můžete rovnou i celou sadu keřů poskládaných tak, aby k sobě ladily. Některé jsou namíchané přímo na míru chutí včel, plody jiných slouží hlavně jako potrava pro ptáky, nebo jsou jedlé (tedy pro lidi) a další prostě a jednoduše krásně voní. Pozor, ten nejlepší měsíc pro výsadbu keřů je listopad!

www.permaseminka.cz

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)

www.puvodnikere.cz

Cleverlance je členem ARICOMA Group. Firmy skupiny pokrývají celé portfolio IT služeb počínaje návrhem ICT architektury, přes infrastrukturní a cloudové služby, implementaci podnikových aplikací až po vývoj vlastních rozsáhlých softwarových řešení a outsourcing. Všechny tyto obory navíc propojuje problematika kybernetické

bezpečnosti. Skupina zaměstnává téměř dvě tisícovky lidí.

Milan Sameš Group CEO a předseda představenstva ARICOMA Group

800 specialistů pro vaši digitální transformaci. Cleverlance dodává komplexní IT služby a end to end řešení. Když říkáme „end to end“, myslíme od nápadu k úspěchu. Náš tým tvoří více než 800 IT specialistů se zkušenostmi z řady odvětví, kteří jsou připraveni splnit požadavky z oblasti zadání, analýzy, návrhu, vývoje a implementace softwarových aplikací, včetně projektového řízení, bezpečnosti, podpory či úplného outsourcingu.

Analýza

UX Design

SW Architektura

Bezpečnost ICT

Vývoj software

Quality Assurance

Integrace

Deployment

Outsourcing

#IT magazín č. 3

Articles inside

Budoucnost je teď