Ad Notam 2/2021
ČLÁNKY
Vydědění po rekodifikaci v praxi JUDr. Lucie Kovářová
II. ZMĚNY VYDĚDĚNÍ, KTERÉ PŘINESL OZ
Ačkoliv je vydědění tradičním institutem dědického práva, jeho interpretaci a aplikaci doprovází zásada „EXHEREDATIONES NON SUNT ADIUVANDAE – vydědění se nemá podporoVydědění je tradičním institutem dědického práva, který byl vat“.2 Uvedená zásada se zjevně promítá do znění některých znám již právu římskému a o jehož existenci panuje obec- ustanovení OZ, avšak u části podstatných změn je tomu dle né povědomí. Nikoliv však o jeho obsahu, resp. o konkrét- mého názoru přesně naopak. Příkladem může být zrušeních důvodech k vydědění a zejména jejich správné inter- ní povinnosti uvádět v prohlášení o vydědění jeho důvod. pretaci. V praxi není výjimkou, že se vůle zůstavitele a jím Dle důvodové zprávy k OZ totiž nemá být účelem nepomitvrzené okolnosti směřující k vydědění potomka střetávají nutelného dědice denunciovat. 3 Nemá-li se však vydědění v notářské nebo advokátní kanceláři s výkladem příslušné podporovat, měl by k němu být vážný a právem předvídaný judikatury. Má-li přesto zůstavitel zájem prohlášením o vy- důvod, který bude dobře znám nejen zůstaviteli a vydědědědění pořídit, jistě mu v tom po relevantním poučení nelze nému potomkovi, ale zejména potenciálním dědicům. Z hlebránit. I v těchto případech totiž nelze vyloučit, že jím proje- diska aplikační praxe a důkazního břemene je nutné mysvená vůle vyvolá zamýšlené právní nálet l na ty, u nichž zůstavitel chtěl, aby sledky. Neboť kde není žalobce, není ani po něm dědili, nebo s tím byl případp JUDr. Lucie Kovářová soudce. Bude-li se však potomek svému ně srozuměn. Dle § 1648 OZ totiž nen notářská kandidátka, vydědění, které neodpovídá současné vysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má v trvalá zástupkyně Miloše Habrmana, výkladové praxi, bránit, způsobí to děnepominutelný dědic právo na povinn notáře v Ústí nad Orlicí dicům zůstavitele nemalé obtíže, což ný díl, ledaže se proti němu prokáže zán jistě nezamýšlel. konný důvod vydědění. Obdobný dok pad má § 1651 odst. 2 OZ připouštějící tzv. vydědění mlčky S účinností nového občanského zákoníku (dále též jen nebo podmínečně, neboť, dopustil-li se ten, kdo byl opominut „OZ“) prošel institut vydědění řadou změn. Z běžné pra- nikoliv omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vyděděxe však relevantních změn není mnoho, alespoň tedy ní, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčz mého pohledu. To, co bylo již dříve předmětem kritiky, ky a po právu. Dá se předpokládat, že v praxi bude vydědění a to zejména obecnost, abstraktnost a obtížná interpre- bez uvedení důvodu méně časté, neboť notář či advokát zůtace jednotlivých důvodů k vydědění,1 se rekodifikací ne- stavitele poučí o případných následcích takového právního změnilo. Nicméně je třeba si klást otázku, nakolik skutečně jednání pro jeho potenciální dědice. Pokud si však zůstavimůže být právní norma konkrétní a stále plnit svou funk- tel uvedeným způsobem sepíše prohlášení o vydědění sám, ci. Vzhledem k tomu, že prohlášení o vydědění není pod- domnívám se, že často převáží negativa této právní úpravy míněno veřejnou listinou a ani jeho pořízení logicky není nad jejími pozitivy. Samotný soudní spor totiž fakticky může jinak vázáno na právní pomoc, je abstraktnost jednotli- denunciovat mnohem více než prohlášení o vydědění. Uvevých důvodů u zůstavitelem vyhotovených prohlášení stá- dení důvodu k vydědění s popsáním významných okolností le problémem. Naštěstí se nejedná o častý jev, a vyhledá-li má navíc potenciál důvodně vyděděného od soudního spozůstavitel pro vydědění svého potomka notáře či advoká- ru odradit. ta, nelze se v zásadě při aktuální judikatuře na abstraktJako pozitivní změnu, která reflektuje zásadu, že vyděnost důvodů ohlížet. dění se nemá podporovat, lze hodnotit úpravu důvodu S ohledem na to, že od nabytí účinnosti OZ uplynulo již více než sedm let, je smyslem tohoto článku s odstupem vyhodnotit některé změny a interpretovat jednotlivé dů- 1 Srov. např. Šubrtová, J. Důvody vydědění. Ad Notam, 1999, vody k vydědění. Z hlediska judikatury bude pozornost č. 5, s. 95–99, a Kawulok, J. Vydědění – právní úprava a praxe. Ad Notam, 1999, č. 4, s. 73–74. zaměřena zejména na neprojevování opravdového zájmu a trvalé vedení nezřízeného života, které jsou v pra- 2 Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 347. xi nejčastěji využívány. Současně je cílem článku nastínit některá doporučení pro vyhotovení prohlášení o vydědě- 3 Srov. důvodovou zprávu ze dne 3. 2. 2012, s. 409 [online], Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 13. 3. 2021]. Dostupné z: ní, případně jiné možnosti, které může zůstavitel pro řešehttp://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodovaní situace zvolit. zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf.
I. ÚVODEM
www.nkcr.cz
13
