Bio@dítě 2. vydání

Page 1

Jaroslav Foršt

Bio&dítě Bio i nebio zdravá výživa

IFP Publishing & Engineering s.r.o. 2. vydání 2011


PROHLÁŠENÍ

Prohlášení o fotografování a jídle Všechny fotografie, tak jak je zde vidíte, byly pořízeny naprosto autenticky. Všechny potraviny byly nejdříve nakoupeny, pak zpracovány podle receptů, vyfotografovány a nakonec snědeny. Bez jakýchkoliv aranžerských úprav. Vše bylo testováno autorem, žádná jídla nebyla testována na zvířatech, s výjimkou masové kuličky, která upadla při jídle na zem a byla okamžitě sežrána jedním z našich psů. Prohlášení o zdravotních účincích Poznatky zde uvedené nemohou a ani nechtějí nahradit lékařská doporučení. V případě podezření na zdravotní problémy vždy nejdříve kontaktujte lékaře. Síla přírody je mocná, ale lékař bývá nenahraditelný! Prohlášení o reklamě Protože občas nebylo možné se vyhnout zveřejnění obrázků produktů různých výrobců a dovozců, prohlašujeme, že jejich zveřejnění v knize nebylo podmínkou zakoupení reklamního prostoru. Výjimku tvoří hlavní partner druhého vydání, společnost Freshbedýnky, a pak společnost Country Life s.r.o., PRO-BIO s.r.o. a společnost ASP Czech s.r.o., protože jejich produkty jsou natolik zajímavé, že odkazy na ně jsme několikrát umístili i přímo do textu.

Bio&dítě, bio i nebio zdravá výživa Jaroslav Foršt 2. vydání 2011 Copyright © IFP Publishing & Engineering s.r.o. ISBN 978-80-87383-08-7


PODĚKOVÁNÍ všem, díky kterým kniha vznikla. Jmenovitě: Mé ženě Lucii za neutuchající podporu, kontrolu textu a vaření spousty jídel, které v knize jsou. Našim rodičům za podporu a spoustu inspirace. Blance Dykastové za obrovskou víru a neskonale perfektní revizi rukopisu. Andree Lukešové a Monice Rubinstein za spoustu receptů. Paní doktorce Soně Hájkové za odbornou recenzi. Monice Loučkové za nezištné grafické návrhy a našim dětem, Terce a Ondrovi, které již zcela rezignovaly na to, že by byly ještě někdy puštěny k počítači.

Dík patří také všem našim inzerentům, kteří se nebáli podpořit druhé vydání knihy svými prostředky. Dík o to větší, že tyto jejich prostředky nejsou ani ze státního rozpočtu, ani z dotací, ale z jejich vlastních kapes.

A velké poděkování patří také hlavnímu partnerovi druhého vydání, společnosti Freshbedýnky.


Obsah Prolog Pro koho je knížka

Víme, co jíme a co jedí naše děti? Je život nebezpečný? Proč je vlastně všechno velko? Velkovýroby, velkochovy, velkojatka, širé lány Chemická válka GMO

O dětech a jiné zvířeně Jsou děti ohroženým druhem?

Malé odbočení ke glykemickému indexu

Co děti potřebují ve stravě

11 12

14 15 16 17 18 20

22 22 23

24

Bílkoviny

24

Sacharidy

25

Železo

30

Vápník

31

Vitamín B12

31

Vitamín D

32

Vláknina

32

Zinek

32

Antioxidanty

33

Kravské mléko

33

Kozí mléko

34

Potenciální alergeny

35

Několik poznámek k sóje a lepku

35

Čemu je dobré se vyhýbat

37

Přísady

37

Éčka

39

Co by děti měly a naopak neměly jíst

44

Nic není jednoduché

44

Nápoje

44

Maso a uzeniny

45

Pečivo a cereálie

45

Mléčné výrobky, sýry,

46

Sladkosti a dobroty

47

Těstoviny

47

Ovoce a zelenina

48

Ovoce a zelenina namátkou

48

Fastfoody (junk foods)

50


Konzervovaná a jídla a polotovary Tuky rostlinné a živočišné

Problémy s jídlem Alergie a intolerance Celiakie Chudokrevnost Intolerance laktózy Alergie na mléko

Rostlinné nápoje Provamel

50 51

52 52 54 54 55 55 55

Kolika Zvracení Obezita Nicméně…

56 56 56 57

Co jsou biopotraviny Obilniny, chleba, mouka pečivo v kvalitě BIO

58 58

BIO potraviny

Bílé versus celozrnné, versus tmavé

Výhody biopotravin Maso Srovnání konvenční a biošunky

58

59

59 61 62

Ryby Mléko a mléčné výrobky Ostatní Kontrola biopotravin a bio certifikát Jak jíst nebo nejíst biopotraviny – jaká je reálná šance být bio Negativní mýty o biopotravinách

63 64 64 65 66 67

Strava dětí Proč je důležité snídat Dopolední svačiny – ovocně zeleninový základ Oběd ve školní jídelně Odpolední ovocně mléčná svačina Večeře – středomořská strava bohatá na esenciální mastné kyseliny Děti, které jedí méně než čtyřikrát denně Závěrem kapitoly

71 73 74 75 76 77 78 78

V rodině to všechno začíná …

Výživa kojence 5-7 měsíců Kojení Kdy začít přikrmovat Kupovat nebo připravovat doma?

71

81 81 81 82

Kupované jídlo

82

Doma připravované jídlo

82

Nové potraviny

83


Jak potraviny zpracovávat a připravovat jídlo Vzorová příprava kašičky

Jak potraviny uchovávat Jakým potravinám se v tomto věku vyhnout Mléko Biovarianty

84 84

86 87 88 88

Hotové kašičky v BIO kvalitě

88

Ovoce a zelenina v BIO kvalitě

88

Rýžová kašička

90

Recepty pro první příkrmy

90

Zeleninové kašičky

90

Jablečné pyré

90

Jablečno-banánové pyré

90

Rýžové vločky s ovocem

90

Recepty pro malé gurmány

91

Banány a borůvky

91

Restovaná zelenina

91

Výživa dítěte 8 – 12 měsíců Potraviny Nebezpečí udušení Biovarianty Poznámka o masu Jablečno banánová snídaně

Recepty jednoduché

93 94 95 96 96 98

98

Ovocné horké cereálie

98

Banánovo fíkové horké cereálie

98

Rýžový pudink s meruňkami

99

Kukuřice a brambory

99

„Mléčný“ koktejl ze sojového mléka

99

Jablečná pohanková kaše

99

Rýže s kokosovým mlékem

100

Recepty pro větší gurmány

100

Mangobanánový coulis (kaše)

100

Těstoviny s rajčetem a bazalkovou omáčkou

100

Těstoviny s boloňskou omáčkou

101

Těstoviny s rajčetem a sýrovou máčkou

101

Zeleninové a kokosové korma

102

Středomořská zelenina s kuřecím masem

102

Ovocná rýže s kuřecím a meruňkou

103

12-18 měsíců Potraviny nové Biovarianty

105 106 106


Snídaňové překvapení

107

Ovocný kompot

107

Jahelník

107

Pečený banán

107

Recepty pro snídaně a přesnídávky

107

Jablečná ňamka s řasou AGAR

107

Dip z avokáda

108

Grilované ovoce

108

Tyčinky

108

Bezlepkové piškoty

108

Ovesné mléko

109

Recepty pro polévky a hlavní jídla

109

Jarní zeleninová polévka

109

Ovesné výrobky Oatly

109

Kukuřičná rýže

110

Kapusta s rýží a houbami

110

Dušený dýňový kotlík

110

Těstoviny se smetanovo-houbovou omáčkou

111

Čočková polévka se zeleninou a těstovinami

111

Filé s bramborami a cuketou

112

Jahelné škubánky

112

Mončiny těstoviny

112

Masové kuličky v bylinkovo rajské omáčce

113

Hovězí rendlík Casserole

113

18-36 měsíců Biovarianty

115 116

Pohankové palačinky

117

Pohankové rohlíčky

117

Pohankový ovocný koláč

117

Recepty pro snídaně a přesnídávky

117

Zdravé ovocné narozeninové mafínky

117

Tofu dezert s jablky

118

Italský chleba a máslový pudding

118

Středozemní jehněčí

118

Jahelná majonéza

119

Bramborový salát s jahelnou majonézou

119

Salát s bulgurem

119

Salát plný vitamínů

119

Recepty pro hlavní jídla a saláty

119

Jablečný salát s kuřecími kousky

119

Zelný salát s pomeranči a jablky

120

Gratinované opékané limské fazole

120


Hummus

120

Bramborovo sýrové křupavé prsty

121

Jablečné šišky-šlejšky

122

Mrkvové lívance

122

Jablkové lívance

122

Předškolák

125

Babička a dědeček Školka

126 127

Francouzské toasty

129

Banánové francouzské toasty

129

Výživa školáka a teenagera Recepty pro snídaně a přesnídávky

128 129

Celozrnné hrozinkové mafínky

129

Letní pečené ovoce

130

Čerstvý ovocný koktejl

130

Recepty pro hlavní jídla

130

Krůtí guláš na houbách

130

Mrkvové nudle s kuličkami

131

Tuňákové toasty

132

Kuličkáda

132

Sýrové makarony malého gurmána

132

„Stew“ s houbami

132

Jemné zeleninové korma s kuskusem

133

Bulgur s cizrnou

133

Italské toasty

133

Kukuřičné chowder

134

Indický Dahl

134

Zdravé sladkosti BIO svět Ekologické značky Dětský pokoj

135 137 138 139

Matrace

139

Nábytek

141

Podlaha

142

Hračky

143

Plenky

144

Oblečení z biobavlny

147

Dětská kosmetika a vlastně kosmetika vůbec

148

Konvenční produkty

149

Ekologická drogerie

150

Ekologické produkty

150

Jak fungují eko čistící prostředky? Co je dobré a čemu se vyhnout

151 152


Závěrem Příloha Kde nakoupit? Rejstřík Literatura a zdroje

153 154 155 164 167


10


Prolog „Já nic celozrnného jíst nebudu“ prohlásil čtrnáctiletý teenager a odsunul talíř s rýží. „Ale vždyť je to rýže jako každá jiná!“ oponujeme mu s vědomím, že náš boj nevypadá nadějně. A taky že ne. „Nejím ani celozrnný rohlíky!“ triumfuje a odsune talíř s rýží. No nezabili byste ho? Naučit děti jíst zdravou stravu není lehký úkol. Tím víc, když vaše děti vyrůstaly dříve, než se člověk o zdravé výživě a biopotravinách vůbec dozvěděl. Navíc děti v jakémkoliv věku, snad s výjimkou kojeneckého, mají neomylné vlohy cpát se nadšeně něčím, co zdravou výživu nepřipomíná ani omylem, o bio kvalitě ani nemluvě. Dítě od 4 do 18 let je nejšťastnější v McDonaldu se svým Happy meals a hromadou hranolků s kečupem. Většina z vás jistě ví o čem mluvím a pokud to nevíte, děkujte přírodě, že se vám fastfoodová pohroma vyhnula. Málo platné, na zdravou výživu nebo i biovýživu je ideální zvykat potomky od malička. Svět ale dokonalý není a například u nás se zdravá výživa objevila až v době, kdy naše děti měly své stravovací návyky pevně zakořeněné a ač nám v minulosti nepřipadaly nijak nedostatečné, dnes nad nimi vstávají vlasy hrůzou. Znáte to:. Hromady rohlíků, salámy, čokoláda … no vyčítat to můžeme asi jen sami sobě. Naučit celou rodinu jíst zdravě není rozhodně lehký úkol. Každý člen rodiny vyžaduje většinou individuální přístup, dost nepředvídatelný. Na děti, zvlášť když jsou malé, můžete působit výchovně i vahou své autority neomezené vládkyně kuchyně a domácnosti. Ovšem na druhou stranu se ratolest umí pěkně zapřít a když na věc přijde, jíst prostě nebude.

U vlastních dětí jsme prvních několik let jsme zůstávali v úžasu nad tím, z čeho že vlastně rostou. Z toho, co nechávaly na talíři, bylo jasné, že z jídla to být nemohlo. Platilo to ovšem pouze do puberty. A rázem jsme stáli před okřídlenou otázkou. Je lepší šatit nebo živit?

11


Ovšem takový manžel nebo partner mužského pohlaví naopak jíst musí a také to dělá. Ovšem pokud dojde na vážnější výměnu názorů nad talířem červené řepy, může se klidně sebrat a jít do hospody. A co pak s tím? (s manželem i talířem?) Přesto je výživa – a já podotýkám zdravá výživy – velmi důležitá. Naším trávícím traktem prochází potrava, kterou musí naše tělo zpracovat a co se nehodí, vyloučit. Za léta profiltrujeme obrovské množství jídla a obrovské množství živin v nás zůstane. Pokud je ale kvalita stravy špatná, tak v nás zůstane i obrovské množství cizorodých látek. Je logické, že čím více cizích látek sníme, tím jsme ohroženější. A nejen my, ale také naše děti. Ignorovat výživu dětí se dnes stává stejným hazardem, jako ignorovat dopravní značení. Ano – nemusí se nic stát. Ale asi se dřív nebo později, většinou, něco stane. Dnešní doba je naštěstí otevřená a každý má do určité míry možnost volby. Můžeme svobodně říct, co si myslíme, že je špatně a můžeme se podle toho (většinou) zachovat. Můžeme žít podle našeho rozhodnutí, máme svobodný přístup k informacím. Není to skvělé? Víte, že 90% lidstva takovou možnost nemá? Můžeme rozhodnout o ledasčem a můžeme se rozhodnout, co jíst a co dávat jíst svým dětem. A tahle knížka by měla pomoct v tom, aby to, co jim dáváme, bylo to nejlepší.

Pro koho je knížka

Naši knihu jsme psali nejen pro ty, kteří mají doma malé děti, nebo se mít děti teprve chystají. Ale i pro ty, kteří mají doma děti větší a rádi by je naučili jíst zdravěji. Pomocnou ruku v ní najdou všichni, kdo si přejí, aby jejich děti byly zdravé a chutnalo jim a všichni, komu je jasné, že v dnešním světě je nutné vzít rozum do hrsti a správné

12


cesty hledat. Správné cesty jsou málokdy přímé a pohodlné. Ty správné se totiž vinou do kopců a skal a někdy jsou tak zarostlé, že je snadné je minout. Ale protože držíte v ruce zrovna tuhle knížku, cestu jste neminuli. Přechod rodiny na zdravou výživu, byť i jen částečný, může být složitý proces a tato kniha je zde, aby vám pomohla a podpořila vás.

Autor a všichni, kdo pomáhali

13


Víme, co jíme a co jedí naše děti?

Z

hlediska výživy funguje dětský organismus trochu jinak než organismus dospělého člověka. Zejména v době těsně po narození a v dětství je dětský organismus citlivý na vnější podněty a zejména na jídlo, které konzumuje. Je to logické. Vynecháme-li prenatální vývoj, který je nejrychlejší, pak dítě roste nejbouřlivěji v období raného dětství a v pubertě. Zdravé miminko se narodí velké kolem padesáti centimetrů a do dvou let dosáhne velikosti poloviny dospělého člověka. Takový překotný růst vyžaduje potravu a asi nepřekvapí, když napíši potravu kvalitní. Organismus je možné přirovnat ke stroji, který musí bezchybně fungovat po dlouhou dobu. Je jasné, že „palivo“, které do něj dáváte, musí být co nejlepší. Copak byste do auta úmyslně lili nekvalitní benzín a špatný olej? Další období překotného růstu dětí je puberta. V takovém období (mimo další průvodní jevy, které každý, kdo má doma puberťáka, zná) rostou děti až 12 cm za rok. To období poznáte neomylně, protože váš mazánek, andílek a chlapeček najednou zjistí, kde je doma lednička a bouchajíc jejími dveřmi hlásí hlubokým hlasem „Je tu vůbec ještě něco k jídlu?“. A dcera se slovy, že musí držet dietu, spořádá dva obědy a není to na ní vidět (zkuste něco takového udělat v pětatřiceti). Správná výživa v období dospívání je tedy rovněž velmi důležitá. Strava může ohrožovat děti více než dospělé z několika důvodů. Především je to proto, že některé orgány se během dětství teprve vyvíjejí a správná strava má na jejich vývoj velký vliv. Například ledviny dítěte zdaleka nepodají stejný výkon jako ledviny dospělého člověka. Nebo porovnejte tuky u dítěte a dospělého jedince. I když obsahuje dětské tělo v raném dětství velké procento tuků (až 50%), již u čtyřletých se velmi rychle ztrácí, a výjimkou není u odrostlejších děti obsah tuku pod 5%. Tuky však zároveň fungují jako lapače pesticidů a čím je tuku méně, tím více pesticidů pak zůstává v těle v oběhu. Také jsou děti ohroženy dětskými nemocemi a díky méně vyvinutému imunitnímu systému není možné pominout i riziko alergií.

14


V prvním roce, respektive po dobu kojení je dítě závislé výhradně na mateřském mléce. Zdálo by se tedy, že je vše v pořádku a že je chráněno před škodlivými vlivy. Bohužel to není tak jednoduché. I když je mateřské mléko stále nenahraditelné a jako výživa kojenců stojí nejvýše, výzkumy ukázaly, že až 350 druhů škodlivých látek je schopno se přenést z těla matky do mateřského mléka. Záleží tedy nejen na tom, co konzumuje dítě přímo, ale i na tom co konzumuje jeho matka.

Po celý lidský věk až donedávna, de facto až do poloviny 20. století, byla úmrtnost dětí velmi vysoká. Kombinace často nesprávných životních podmínek (zejména hygieny), předsudků, pověr a tehdejší úrovně medicíny se podílely na tak vysoké úmrtnosti dětí, která nám dnes připadá šokující. Vždyť například Josef Václav Myslbek, významný český sochař 19. a 20. století, měl 8 dětí, z nichž se dospělosti dožily jen tři.

Z povahy dětské stravy vyplývá, že děti jsou ohroženější kvalitou stravy a zejména cizími chemickými látkami. Dětská strava má obsahovat a obsahuje hodně ovoce a zeleniny, bohužel však právě tyto dvě skupiny potravin mohou být nejvíce vystaveny působení chemikálií, ať už jde o zbytkové pesticidy, dusičnany, nebo látky, kterými se voskuje povrch ovoce, aby byl krásnější.

Je život nebezpečný?

Život okolo nás je nebezpečný. Sice už nám nehrozí shledání s medvědem (tedy jak kde) a ani (doufejme) války, život z podstaty však nikdy nebyl a není bezpečný. Bohužel, staré reakce na nebezpečí, které jsme si po tisíce let pěstovali, se stávají anachronismem. Stále sice máme dědičné reakce, kdy naše tělo v ohrožení zaplaví adrenalin a my bez ohledu na cokoliv jsme připraveni buď utíkat nebo na smrt bojovat – ovšem k ničemu nám to moc není. Co taky dělat, když zrovna vězíme v obleku s kravatou, nebo v šatech a v lodičkách a tím nebezpečím je starý známý predátor – váš šéf? Sice by bylo fajn praštit ho sešívačkou mezi oči, ale k ničemu to nebude. Naopak – zdá se, že pro reálně hrozící nebezpečí nemáme reakce vypěstované žádné – stačí se podívat na silnice nebo do zakouřených restaurací. Stali jsme se mistry v sebelikvidaci bez příčiny.

15


Naše prostředí je zamořeno nebezpečím, ke kterému jsme více méně lhostejní. A i když naše druhá signální soustava neustále křičí „Nedělej to! Nedělej to!“., klidně si zapálíme, klidně dáme nohu na plyn, klidně se nacpeme bůčkem, klidně si dáme mobilní telefon k uchu. Však ono to nějak dopadne. Důsledky takového chování pocítíme stejně až „za někdy“, což vnímáme stejně jako „nikdy“. Je velmi snadné říct – vždyť na tom nic není. A kdyby to bylo škodlivé, tak oni to zakážou. Oni na to přece musí mít nějaké výzkumy. Ono se to přehání. To si zas někdo něco vymyslel.

Nevymyslel, nepřehání. Vzpomínám si na svého přítele lékaře, který vždycky říkal: „Když jdou lidi z té onkologie s pozitivním nálezem, jak rádi by všechny ty cigarety vrátili zase zpátky. Ale ono to nejde.“

Žijeme v toxickém prostředí – ať už jde o toxické prostředí dopravní (hustota dopravy a její nebezpečí), atmosférické (znečištění), elektromagnetické (mikrovlny) a bohužel i potravinovém. Pokud nesouhlasíte – a nemusíte se mnou souhlasit – zkuste tzv. test zdravého rozumu: Položíme jednoduchou otázku a zkuste na ní upřímně odpovědět: • Je skutečně dobrý nápad dávat si zdroj mikrovlnného záření těsně k hlavě, tedy k mozku? • Je skutečně v pořádku, když na dálnici havaruje skoro 200 aut najednou? • Může být zdravé běhat vedle silnice nacpané motorovými vozidly? • Skutečně je dobrý nápad jíst vždycky až do přejedení? • Vážně mají reklamy na jídlo na mysli jen mé dobro? • Je skutečně dobrý nápad dívat se osm hodin denně do blikající obrazovky?

Proč je vlastně všechno velko?

• Skutečně musím jíst to, co produkují velké koncerny, jejímž hlavním zdrojem zisku (při dnešní cenové válce) je snižování nákladů? (a pokud znáte velké firmy, víte, že tak to skutečně je). Upřímně. Asi souhlasíte, že to nejsou úplně zdravé věci. Ale abychom si rozuměli. Nechci tady brojit proti civilizaci a civilizačnímu pokroku. Nehodlám vám radit, abyste se odstěhovali do lesů a zůstali tam za svitu loučí a voskovic. Já jen říkám – používejme zdravý rozum. A tak jako nám instinkty zděděné po předcích velí před medvědem prchat – nechť nám náš vyvinutý mozek radí rozumné věci. Máme rozum – tedy jej používejme.

Od druhé poloviny minulého století, tedy nějakých cca padesát let, trvá malý zázrak, že Evropa nemá hlad. Do té doby byl občasný hlad a nedostatek potravin běžným průvodcem života Evropana. Pravděpodobně poslední vážný hladomor se odehrál těsně po druhé světové válce v Německu a od té doby se díky mírovému uspořádání Evropy, spolupráci USA (pro západ) a spolupráci bývalého SSSR (pro východ) hladomory začaly Evropě vyhýbat.

16


Po druhé světové válce vznikla potřeba nasytit válkou zasažené generace. Nešlo jen o vojáky, ale i o civilisty, ženy a děti v zázemí. Evropa se stala jedním velkým tržištěm mouky, masa a mnoha dalších potravin. Když pominula bezprostřední potřeba nasytit celé národy, stalo se jídlo velmi vyhledávanou a posléze běžnou komoditou, která byla (a je) obchodně výhodná a která vedla a nevyhnutelně vede k pozvolnému přejídání populace. Nesouvisí to bezprostředně jen s válkou v Evropě – i Spojené státy jsou zasaženy vlnou velkovýroby potravin a tedy i pohodlnou velkospotřebou. Obilí se koneckonců používalo (a používá) jako politický prostředek – vzpomeňme na dobu, kdy dal Nikita Chruščov přednost americké pšenici před americkými strategickými cíli. Potřeba a spotřeba jídla je v globálním měřítku obrovská. Konkurence také, a chce-li velká potravinová firma udržet konkurenceschopnost, použijete všechny legální prostředky pro udržení nákladů pod kontrolou a udržení pozice na trhu. Lze se potom divit, že se dostávají ke slovu technologie sice legální, ale z různých úhlů pohledu kontroverzní?

Velkovýroby, velkochovy, velkojatka, širé lány

Kdo jste poněkud dříve narození, možná jste měli v okolí někoho, kdo pracoval v pekárnách, v masně, na jatkách, v drůbežárně atp. Také vám vykládal historky z práce? Můj kamarád pracoval před rokem 89 v pekárnách a po tom co vyprávěl, bylo problematické sníst rohlík. Nebo párky či mleté maso – o tom se rovnou vykládalo, že je v něm pes i s boudou. Byl? Nebyl? Kdo

17


T

uky obecně

Tuk je vedle sacharidů a bílkovin třetí nezbytnou složkou potravy. V lidském těle slouží jako zásobárna tzv. „pomalé“ energie (na rozdíl od cukrů, které jsou využívané při „rychlé“ zátěži, třeba běhu). V nadbytečném množství se tuky ukládají v nejrůznějších tělesných partiích a tam čekají, až tělo požádá o jejich energii. Současně jsou ale tuky důležitou součástí potravy pro správné využití některých vitamínů, které se rozpouštějí právě v tucích. A ze spousty dalších důvodů. Tuky (nepřesně lipidy) jsou dvojího původu – živočišného a rostlinného. Živočišné tuky obsahují většinou nasycené mastné kyseliny (s překvapivou výjimkou husího sádla) a rostlinné tuky jsou tvořeny většinou z nenasycených kyselin (s výjimkou palmových a kokosových olejů). Živočišné tuky (s výjimkou rybího) jsou v poslední době považovány za výrazně „škodlivější“ než tuky rostlinné právě díky tomu, že obsahují nasycené mastné kyseliny, které jsou zdrojem tzv. škodlivého cholesterolu (LDL cholesterol) na úkor „dobrého“ cholesterolu (HDL). Zdrojem živočišného tuku je zejména maso a celá řada dalších potravin včetně sýrů, mléka atp. Přesto i jejich konzumace je důležitá, jde zejména o to, aby jich nebylo mnoho. Pokud konzumujete výhradně živočišné tuky ve více jak 40% stravy, povede to stoprocentně k vysokému cholesterolu a nebezpečí kardiovaskulárních onemocnění. Ke zdrojům kvalitního živočišného tuku patří ale máslo, nejlépe samozřejmě v BIO kvalitě.

Tuky mohou v lidském organizmu hrát někdy i velmi překvapivou roli. Nedávno vysílali na kanálu Discovery rekonstrukci události, kdy mladá rodina – otec, matka a asi devítiměsíční dítě, zabloudili autem v horách ve vánici, ztratili cestu a byli nuceni absolvovat pochod v hlubokém sněhu a mrazu v liduprázdných horách bez vybavení, jídla a vůbec bez základních pomůcek pro přežití. Šli celých devět dní a dítě táhli za sebou na kusu nárazníku od auta jen zabalené v dece a provizorním spacím pytli. Na oba rodiče měl pobyt v drsné přírodě devastující účinek a přežili jen zázrakem naprosto vyčerpaní a s těžkými omrzlinami. Naopak jejích miminko přežilo strastiplnou cestu mrazem bez újmy a jen naštvané, protože většinou hladové. Zatímco u dospělého způsobí mráz

28

omezení krevního oběhu v končetinách na úkor důležitých orgánů, což vede postupně k omrzlinám a odumření tkáně končetin, má dětské tělíčko zvláštní funkci, která mu dovoluje přežít bez úhony i v tak nehostinném prostředí. Krevní oběh kojence je rovněž omezen tak, aby obhospodařoval zejména důležité orgány, ale zároveň je zajištěno pomalé spalování tuku v končetinách miminka tak, aby udrželo celé tělo v ideální teplotě pro přežití bez následků. Miminko také z celého dobrodružství vyšlo bez následků. Nutno podotknout, že se tato funkce s batolecím věkem ztrácí,stejně jako spousta užitečných funkcí (například plavání pod vodou bez nebezpeční nádechu) a které z miminek dělají úplně fascinující tvorečky.


Naopak rostlinné tuky (označované někdy také jako oleje) jsou obecně považované za prospěšné protože tzv. špatný cholesterol snižují a tím jsou považovány za prevenci kardiovaskulárních chorob. Zdrojem rostlinných tuků jsou zejména oříšky, oleje, ovoce a zejména za studena lisovaný panenský olej (olivový, slunečnicový, lněný atp..), označovaný v Evropské unii jako extra virgin

Vhodné tuky s příznivými účinky poznáte tak, že za pokojové teploty jsou tekuté. Naopak zdraví méně vhodné jsou tuky, které jsou za pokojové teploty tuhé, například tuky obsažené v margarinu. Takové tuky mají pevnější molekulární vazby (proto netečou) a jejich stravitelnost Do prvních zeleninových příkrmů je je tím pádem obtížnější. Tyto možné přidat kapku kvalitního za stutzv. transmastné kyseliny nemají dena lisovaného oleje. To ostatně platí pravděpodobně pro člověka i dále – pro děti vaříme čí dusíme bez žádný přínos a zvyšují hodnoty tuku a ten pak přidáme do hotového špatného cholesterolu. Naopak pokrmu za studena. třeba olivový olej hodnoty špatného cholesterolu snižuje.

T

uky ve výživě dítěte

Tuky jsou ve stravě dítěte vysoce důležité a první dva až tři roky života by děti neměly místo plnotučných variant mléčných produktů konzumovat varianty nízkotučné.V prvních šesti měsících přijímají děti veškerý tuk z mateřského mléka, případně z umělé výživy mateřské mléko nahrazující, pak přijímají tuk z potravy. Zdrojme kvalitních tuků jsou zejména rostlinné oleje. Jejich kvalita je závislá na tom, zda lisování probíhá za tepla či za studena a kolikrát se opakuje. Ty nejkvalitnější jsou získávány výhradně lisováním za studena a z prvního lisování. Takový olej je označován jako „extra virgin“ (extra panenský). Název je závazný pro všechny

země Evropské unie. Označení „panenský“ pak platí pro lisování za studena, ale nemusí být první. Při lisování za tepla je sice olejová výtěžnost semen či plodů větší, ale zničí se velká část výživných látek, nehledě na to, že takový olej se musí dále za tepla rafinovat a čistit, což jejich kvalitě neprospěje. Nepanenské oleje jsou tak považovány za méně kvalitní. Používají se buď jako obyčejné oleje stolní, případně se z nich ztužováním vyrábí margarín. Zde na obrázku vlevo je extra panenský olej avokádový.

29


I když se příjem tuků nesmí přehánět, bylo by velkou chybou tuky ze stravy vylučovat. Při sledování televizních reklam a televizních pořadů vůbec se může zdát, že tuky jsou nepřítelem lidstva - není to pravda! Vyloučení tuků ze stravy, zvlášť v případě dítěte, by se mohlo vymstít. Vyloučit by se mělo spíš nadměrné mlsání, ale o tom dále.

Přibližně do jednoho roku tvoří příjem tuků dítěte asi 50% stravy, pak postupně klesá. Okolo třech let by neměl překročit 30%, kdy děti mohou přejít na varianty přirozeně nízkotučné.

R

ybí tuk – Omega 3

Samostatnou kapitolu tvoří tuk rybí, který je z hlediska vývoje dětí nezbytný a který je důležitým zdrojem vitamínu A (podporuje růst) a vitamínu D (působí protikřivičně) a zejména Omega 3 mastných kyselin EPA a DHA, které působí příznivě na kardiovaskulární systém a na mozkovou činnost a které jsou pro člověka nezbytné. Zdrojem rybího tuku jsou mořské ryby, žijící zejména ve studených mořích, například makrela, sleď, případně losos, které tímto tukem disponují v dostatečné míře. Kdo jste kdy ochutnal rybí tuk ochutnal na lžičce, asi budete souhlasit, že je výjimečně hnusný a dostat jej do dětí je skoro nemožné. Nicméně za dostatečné dávkování se označuje jedno až dvě jídla s mořskou rybou týdně. Pokud není možné takový jídelníček realizovat, existují kapsle s rybím tukem, které se rozpouští až v žaludku a jsou tedy daleko lépe konzumovatelné než tuk samostatný.

Železo Železo je důležitý prvek, který podporuje krvetvorbu (tvorbu hemoglobinu). Se zdrojem železa se děti rodí, přibližně po šesti měsicích však tento zdroj zaniká a železo je nutné doplňovat z vnějšku. Stravou bohatou na železo je hovězí maso, krůtí maso a kuřecí maso. Z neživočišných zdrojů vhodných pro malé děti lze jmenovat například

Sušené ovoce je vynikajícím zdrojem živin, zejména pokud je v biokvalitě, to znamená nesířené. Obsahuje vlákninu, vitamíny, stejně jako ovoce čerstvé. Je sladké a děti je mají rádi. Je nezastupitelné v zimních měsících, kdy je nedostatek tuzemského čerstvého ovoce. Je však třeba si uvědomit, že obsahuje také ovocný cukr (fruktózu) a to v poměrně vysoké koncentraci. (plod se při sušení zmenšil, ale obsah cukru zůstal stejný). Sníte-li tedy dvacet sušených meruněk, snědli jste množství cukru obsažené ve dvaceti meruňkách čerstvých. Dětem to vůbec nevadí, spíše pozor při dietách rodičů.

30


Kdoví, jak to přijde, že je pro nás rybí tuk tak důležitý. Ukazuje to na naše velké sepětí s vodou v dávných dobách. Jedna teorie dokonce říká, že když naši předci slezli ze stromů, nezačali žit na souši, ale ve vodě. A žili tam dlouhé věky. Důkazem jsou údajně mimojiné třeba zbytky plovacích blán mezi prsty, proudnicové ochlupení těla a ochota se kdykoliv koupat (to prý opice vůbec nemají). Přiznávám, je to moje oblíbená teorie. A když se podíváme na mořské pláže v letních měsících... možná jsme z vody vlastně nikdy na souš pořádně nevystoupili.

hrášek, mrkev, brokolici a samozřejmě zelený salát a pro větší děti sušené meruňky.

Vápník Vápník podporuje mimo jiné růst kostí a samozřejmě zubů. Zpočátku je všechen potřebný vápník obsažen v mateřském mléce, kdy jej dodává matka. Později je nutné vápník dodávat v potravě. Zdrojem je kravské mléko, případně obohacené sojové mléko, sýry, zelená listová zelenina, fazole, čočka, vlastně lušteniny obecně a například i tofu.

Vitamín B12 Vitamín B12 je jeden z velmi důležitých vitamínů nutných pro správný rozvoj dítěte. Přispívá zejména k tvorbě červených krvinek a při jeho nedostatku hrozí chudokrevnost. Je možné jej získat pouze potravou a to zejména konzumací masa, vajíček a mléčných produktů. Oproti nejrůznějším očekáváním není obsažen ve vegetariánské stravě (tedy v zelenině apod.), i když výzkumy prováděné s některými druhy mořských řas vypadaly slibně. V současnosti mohou vegani konzumovat vitamín B12 pouze v uměle obohacené vegetariánské stravě, například obohaceném sojovém mléku nebo ve vitamínem D obohacených cereáliích, sojovém mase a sojovém mléce. Pozor tedy na B12, máte-li veganské sklony a rádi byste, aby je vaše dítě mělo také.

31


Historickou zajímavostí je, využití působení vitamínu D při řešení historické otázky vztahu Oty Braniborského a mladičkého prince, pozdějšího krále Václava II. Ota Braniborský byl po smrti Přemysla Otakara II určen Václavovým poručníkem a mezi historiky panují spory, zda Václav byl či nebyl

Vitamín D Vitamín D vzniká působením slunce na kůži, proto je pravidelný přiměřený pobyt na slunci pro děti důležitý. Potravními zdroji vitamínu D je samozřejmě mateřské mléko a dále drůbeží maso, játra, rybí tuk, vajíčka mléko. U nás dostávají všechny děti vitamín D od lékaře. Nedostatek vitamínu D se může podepsat na špatném vývinu kostí vedoucí až ke křivici (předchozí generace pamatují podávání rybího tuku dětem – dělo se tak právě z důvodu prevence křivice), naopak předávkování může být i nebezpečné. Nutno však podotknout, že pobytem na slunci k předávkování nemůže dojít a upozornění je myšleno především na případnou velmi nadměrnou konzumaci potravních preparátů s vitamínem D, které by děti stejně za normálních okolností konzumovat neměly.

vězněm při svém pobytu na hradě Bezděz. Analýza kosterních pozůstatků dokázala, že Václav II trpěl od mládí křivicí a tedy nedostatkem vitamínu D a tedy nedostatkem slunce. Velmi pravděpodobně tedy byl na Bezdězu dlouhá léta vězněm.

Vláknina Vláknina je další velmi důležitou složkou potravy. Sice je nestravitelná, ale vstřebává vodu a váže na sebe některé látky, například cholesterol. Díky své nestravitelné podstatě dokáže čistit zažívací trakt a být tak prevencí onemocnění této části těla. Existují dva druhy vlákniny. Prvním z nich je rozpustná vláknina, jejímiž zdroji jsou hrách, sojové boby, fazole, oves, žito, ječmen, z ovoce zejména banány a jablka a ze zeleniny mrkev a brokolice. Druhý druh, nerozpustná vláknina, je obsažena v celozrnných obilovinách, ořeších, semenech, květáku, celeru a například ve slupkách rajčat. Doporučená dávka vlákniny denně pro dítě je dle Americké potravní asociace (zdroj Wikipedie) jeho věk plus pět v gramech. Tedy pro pětileté dítě je doporučeno 10 g vlákniny denně. Odpovídá to přibližně 1,5 celozrnného rohlíku denně. Pozor však u malých dětí – protože vláknina ráda bobtná a je nestravitelná, není rozumné dodávat jí při jídle příliš. Může dítě snadno zasytit před tím, než se dostatečně nají a navíc může vést ke střevním potížím, jako jsou bolesti břicha a průjem.

Zinek Zinek je důležitý prvek zejména z hlediska imunitního systému a také v růstovém období, kdy jeho nedostatek může vést

32


k opožďování ve vývoji. Lidské tělo zinek nevytváří a tak je nutné jej dodávat v potravinách. Vynikajícími zdroji zinku jsou tmavé maso, krůtí maso, mléko a vaječné žloutky. Z rostlinných produktů to jsou pšeničné klíčky, fazole, hrách, kukuřice, dýňová semena a olej, třešně i višně. Bohužel – zinek z rostlinných zdrojů se hůře vstřebává a tak vegetariánské maminky musí dát pozor, aby jejich potomek měl dostatek i tohoto důležitého prvku.

Antioxidanty Antioxidant je termín poměrně mladý. V obecné rovině lze říct, že antioxidanty jsou látky, které ruší volné radikály vznikající při buněčném metabolismu. Tyto volné radikály, nejsou-li „odloveny“, mohou napadat buněčnou strukturu. Lovci těchto volných radikálů jsou právě antioxidanty. V zásadě jde o vitamíny A, B6, C, E a prvky jako je zinek nebo selén. Nejlepším a přirozeným zdrojem antioxidantů je ovoce a zelenina, například sladké brambory, mrkev, kiwi, brokolice, avokádo nebo borůvky. Antioxidanty lze konzumovat i v podobě potravinových preparátů – jejich vstřebávání je ale horší a někteří odbornící před umělými antioxidanty vyloženě varují! Z hlediska vývoje děti jsou antioxidanty nezbytné pro správný vývoj DNA zejména u malých dětí.

Kravské mléko Mléko, tedy kravské mléko, je po desetiletí věrným průvodcem prakticky všech z nás. Kravské mléko jsme pili jako děti, dostávali ho ve škole, vařili nám z mléka krupicovou kaši. Je faktem, že člověk je jediný tvor, který v dospělosti konzumuje mateřské mléko cizího druhu.

Máloco je tak populární a tak považované za zdravé, jako mléko. Kravské mléko je vynikajícím zdrojem vápníku, draslíku, fosforu a dalších prvků. Jeho konzumace malými dětmi však nemusí být úplně úplně bez rizika. Především je tu nebezpečí laktózy a alergie na mléko (VIZ kapitola o alergiích). Současně se hovoří o alergii na bílkovinu kassein, která může být příčinou různých problémů – od ekzémů a ž po astma. Poslední výzkumy ve Finsku (Marcia Goldfarbová v časopisu Journal of Proteome Research) dávají do přímé sou-

33


vislosti podávání mléka před ukončeným druhým rokem dítěte a zvyšování rizika cukrovky typ 1 (tzv. dětské cukrovky). Odborníci se v otázce mléka značně liší v názorech, ale zdá se, že je-li dítě normálně kojeno, nepotřebuje další bílkoviny z mléka a ani tolik vzpomínaný vápník. I v případě správných nemléčných příkrmů a pozdějších jídel není zřejmě důvod k masivní konzumaci kravského mléka. To by se mělo ocitnout na jídelníčku na konci prvního roku dítěte, ale klidně i později. (Zdravá výživa malých dětí, O. Illková, L. Nečasová, Z. Vašíčková) Vzhledem k tomu, že kvalitu kravského mléka ovlivňuje krmná směs dojnice, je nutné doporučit mléko v kvalitě BIO, protože jen tak má konzument jistotu, že krmné směsi neobsahují chemické látky, o krmení kostní moučkou ani nemluvě. Dnes již je kravské BIO mléko běžně k dostání, byť je pasterizované, čímž je ochuzené o některé enzymy pomáhající trávení a má snížený obsah některých vitamínů.

Kozí mléko Pravděpodobně ještě vhodnější pro konzumaci než mléko kravské je syrové mléko kozí. Složením je podobné, obsahuje však více tuku. Je považováno za lépe stravitelné než syrové mléko kravské.

Asi ideální formou mléka je mléko syrové, tedy nepasterované a přímo nadojené. Byť u nás existují obavy z konzumace takového mléka, nesporným faktem je, že syrové mléko obsahuje velmi prospěšné enzymy a vitamín a podle posledních výzkumů prováděných v USA u něj nehrozí alergické reakce a ekzémy. Je však nutné předeslat, že mluvíme o BIO kvalitě, které jediná zaručuje takové podmínky chovu dojnic, při kterém nehrozí přenos škodlivých látek z krávy do mléka. Obavy z infekcí šířených syrovým mlékem považují někteří odborníci za neopodstatněné . V sousedním Rakousku se syro-

34

vé, čerstvě nadojené mléko běžně prodává. Najdete ho ve všech alpských vesnicích a horských statcích, kde patří k běžné potravině. Bez rizika jej tam konzumují i děti. Kvalita mléka je velmi vysoká, však se taky krávy pasou na horských loukách na svazích Alp. Byť jen z tohoto důvodu stojí rakouské Alpy za návštěvu. I když mléko může být díky kasseinu hůře stravitelné, je zajímavé, že mléčná syrovátka kassein již neobsahuje a je naopak stravitelná velmi dobře. Někteří odborníci jí doporučují místo mléka.


Vybíravost kozy je pověstná a stojí na reálném základě. Koza je zvíře velmi závislé na kvalitě stravy a pokud kvalitní stravu dostává, je i její mléko vysoce kvalitní. Pokud je ovšem její strava zatížena chemickými nebo jinými cizorodými látkami, snadno se přenášejí do kozího mléka. Daleko snadněji než v případě mléka kravského. Pokud tedy syrové kozí mléko, tak v kvalitě BIO.

Potenciální alergeny Potravinovým alergenem může bohužel být jakákoliv bílkovina vyskytující se v jakékoliv potravině. Nicméně některé potraviny jsou alergeny častějšími a při jejich zařazení do dětského jídelníčku je třeba mít se na pozoru. Obecně řečeno mohou alergickou reakci u dětí vyvolávat: Vejce (bílek), lepkové potraviny (zejména obilniny), sója, kravské mléko, citrusové plody hlavně kiwi, jahody, někdy i jablka a hrušky a také i třešně a broskve. Ze zeleniny jsou hlavní podezřelí chřest, celer, kapusta, rajská jablíčka, celer, kyselé zelí. Dalšími vážnými kandidáty jsou arašídy, lískové oříšky, mandle, kešu, vlastně všechny druhy oříšků. Poměrně běžná je i alergie na ryby a mořské plody.

Alergie na ryby, mořské plody, oříšky a lepek přetrvávají i celý život, naopak alergie například na mléko a vejce často s věkem mizí. O důvod více pro pozdější zavedení mléka do výživy dítěte. Ovšem na vzniku alergií se významně podílejí i potravinová aditiva, zejména některé konzervanty a barviva, viz kapitolu o éčkách.

Alergeny v ovoci a zelenině je možné zničit vařením při přípravě.

Několik poznámek k sóje a lepku

S

ója

Sója je luštěnina obsahující řadu velmi prospěšných látek, jejíž konzumace prokazatelně snižuje cholesterol. Je oblíbená zejména v Americe a sójové mléko je alternativou při nesnášenlivosti mléka kravského. Bohužel, poslední výzkumy ukazují, že díky obsahu tzv. fytoestrogenů, které mají podobné účinky jako lidské estrogeny, není sója pro výživu malých dětí, zejména chlapců, pravděpodobně vhodná.

35


80


Výživa kojence 5-7 měsíců Kojení

P

rvním jídlem dítěte je mateřské mléko, jednoznačně nejdokonalejší potravina pro kojenecký věk.

Organizace WHO dává jednoznačné doporučení kojit nejméně do ukončených šesti měsíců dítěte. Mnozí odborníci k tomu dodávají, že delší kojení je žádoucí a formou přikojování je klidně možné kojit až do dvou let věku dítěte. Ano. Kojení opět přišlo do módy. A zaplať pánbůh, dodávají pediatři. Mateřské mléko je potravina, kterou zatím není možné nijak adekvátně nahradit. Veškeré, byť velmi kvalitní umělé kojenecké výživy (v angličtině zvané formula milch) nedokážou plnohodnotně nahradit tuto základní superpotravinu. I když jsou umělé výživy kvalitní, tak mateřské mléko obsahuje přibližně 400 živin, které nahradit neumíme. Použití umělé výživy je vždycky tak trochu havarijní stav a nekojené dítě je ohroženější než kojené.

Velký vliv na kvalitu mléka má samozřejmě i strava matky. Dle Petra Fořta [Aby dětem chutnalo] bylo zjištěno, že kvalita mléka se zásadně zvýší, konzumuje-li matka biopotraviny.

Kdy začít přikrmovat

Napsat návod, kdy je správný čas pro začátek přikrmování kojence, není bohužel možné. Každé dítě je jiné a každé má ten čas trochu jiný. Nicméně u všech dětí nastává přibližně od ukončeného 4 – 6 měsíce. Dá se to často, ne však vždy, poznat z chování miminka. Doposud prodlužovalo přestávky mezi kojeními a přibíralo na váze, zatímco

81


RECEPTY

Recepty pro první příkrmy

Množství je uvedeno vždy pro jednu porci pro šestiměsíční dítě. Všechny recepty pro první příkrmy jsou bezlepkové, bezvaječné, bez laktózy a bez přidaného cukru.

Zeleninové kašičky

kem by mělo lehce projít párátko. Odstavte a nechte vše vychladnout. Jablka oloupejte a rozmixujte. Zřeďte jednou nebo dvěma lžícemi vychladlé vody z hrnce. Pyré je pak jemnější. Úplně stejným způsobem lze připravit hruškové pyré.

1 malá mrkev, 2dcl vody Mrkev oloupejte a nahrubo nakrájejte. Pak vložte do vařící vody a na mírném ohni vařte do měkka. Vyjměte mrkev, vložte do mixéru, přilejte trochu vyvařené vody a rozmixujte. V případě potřeby řeďte vývarem z mrkve. Pro další druhy kašiček nahraďte mrkev fenyklem a později můžete i bramborem.

Jablečné pyré 1 a 1/2 středně velkého biojablka, odjádřeného a nakrájeného na čtvrtiny Připravená jablka umístěte na napařovací podložku, vložte do hrnce a podlijte trochou vody. Voda se nesmí dotýkat ovoce. Přikryjte pokličkou (abyste zamezili ztrátě důležitých živin). Přiveďte do varu a vařte asi 10 – 12 minut do měkka. Správně uvařeným jabl-

Jablečno-banánové pyré 1 malé jablko, oloupané, odjádřené a nakrájené, 1/2 rozmačkaného banánu, 200 ml vody Vložte jablka do hrnce s vařící vodou přiveďte opět do varu, snižte teplotu a přikryté pokličkou vařte asi 5 minut. Pak přidejte rozmačkaný banán a ještě krátce povařte.Slijte vodu a odstavte. Pyré vytvořte pasírováním nebo mixérem. Pokud preferujete řidší konzistenci, zřeďte vlažnou vodou.

Rýžové vločky s ovocem Ovocné pyré dle předchozích receptů smíchejte se stejným množstvím rýžových vloček (1:1) Vznikne jemná ovocná kašovitá hmota, vhodná pro první seznámení dítěte s rýží.

Rýžová kašička lžíce rýže, 1 malá mrkev, 1 malý brambor Rýži uvařte podle návodu uvedeném na obalu. Nadrobno nakrájenou zeleninu vložte do vařící vody a uvařte do měkka. Nechte vychladnout a v mixeru rozmixujte. Na požadovanou konzistenci můžete zředit vodou.

90


Recepty pro malé gurmány

Banány a borůvky

Množství je uvedeno vždy pro jednu porci pro šestiměsíční dítě.

Bezlepkové, bezvaječné, bez laktózy a bez přidaného cukru.

Ovocný kompot k prvním vánocům

4 lžíce vody, ½ lžíce rýžové mouky, 1 banán jemně nakrájený, 10 bobulí borůvek, čerstvé nebo mražené

Bezvaječné, bez laktózy a bez přidaného cukru.

Třetina šálku vody (75ml) , půl lžičky ovesných vloček, půl jablka oloupaného, odjádřeného a jemně nakrájeného, 1 oloupaná, jemné nakrájená čerstvá meruňka (nebo 4 sušené), půl nakrájeného sušeného fíku, špetka skořice, 2 lžičky zlatých hrozinek

V malém hrnci přiveďte vodu do varu. Přidejte zbylé ingredience a pomalu vařte asi 5 minut. Občas zamíchejte, aby se pokrm nelepil. Pasírováním nebo mixováním vytvořte pyré. Je-li směs příliš hustá, zřeďte vlažnou vodou.

Všechny ingredience vložte do malého hrnce a doveďte k varu. Stáhněte sporák a pomalu vařte asi 5 minut. Občas zamíchejte. Pyré vytvoříte pasírováním nebo krátkým mixováním. Pokud preferujete řidší konzistenci, zřeďte vlažnou vodou.

Restovaná zelenina Bezlepkové, bezvaječné, bez laktózy a bez přidaného cukru.

Lžíce olivového oleje, 1 mrkev, oloupaná a nakrájená, 1 menší brambor oloupaný a nakrájený, 1 lžíce čerstvého hrášku nebo mraženého. 2 lžíce kukuřičných zrn (nebo mražených nesolených), 4 dcl vody. Zeleninu je vhodné místo krájení hrubě nastrouhat. Na pánvi rozehřejte olivový olej na střední teplotu. Přidejte mrkev a orestujte ji, dokud nezměkne – mělo by to trvat okolo pěti minut. Přidejte brambor, hrášek, kukuřici a vodu zamíchejte. Přiveďte do varu, stáhněte sporák, přikryjte pokličkou a zvolna vařte asi 15 minut. Občas zamíchejte, případně podlijte vodou. Směs pak pasírujte přes cedník, nebo použijte mixer. Pokud preferujete řidší směs, přidejte na požadovanou konzistenci vodu.

91


92


Výživa dítěte 8 – 12 měsíců

V

e věku osmi měsíců jíž kojenec leze, je zvědavý a komunikuje s okolím. Sám se otočí na bříško, zvedá hlavu a jeho chování se stává cílevědomé. Postupem doby se bude pokoušet postavit na vlastní nožičky a v roce nebo o něco později, začne zkoušet první kroky. Okolo osmého měsíce se také mohou začít prořezávat první zoubky, což může vést k horší náladě miminka. Spí již o něco méně a neustále hledá nové podněty a zkušenosti včetně těch jídelních. Vzpomínám si, naše dcera v tomhle věku neuvěřitelně slintala. Lezly jí zuby, což se obešlo bez větších problémů, ale neustále měla na prsou trička úplně promočená. Na všech fotografiích té doby je s plenkou kolem krku a s velkým „cintem“ u pusinky.

V tomto věku se děti stávají také více nezávislými. Sami zkoumají okolní svět a sami si začínají utvářet na něj názory, pohříchu občas rozdílné od těch vašich. Asi už jste zjistili, že po čtyřech se dá běhat neuvěřitelně rychle a stejně neuvěřitelně rychle se dá vymyslet zábava, která je pokusem devastovat zařízení místnosti nejlépe ve spojení s ohrožením vlastní osoby. Přichází čas na ostříží oči a předvídavost, protože stačí malé zaváhání a miminko je v prachu a vymýšlí ty nejneuvěřitelnější věci, které se snaží buď provádět, nebo sníst. Pamatuji také, že náš syn v tomto věku sice tolik neslintal jako jeho sestra, ale všechno ochutnával. Všechno cpal do pusy. Museli jsme být neustále v pozoru, aby nesnědl něco, co by mu ublížilo. Vrcholem všeho bylo, když jsme ho, asi v roce, na chatě na zahradě na chvilku spustili z očí a on bleskurychle našel v trávě houby a snědl je. Chytli jsme ho už jen se zbytky. Naštěstí mu nic nebylo, ale podruhé bychom to zažít tedy nechtěli.

Dítě v tomhle věku je schopné přijímat i další chutě a tak, jste-li připraveni, můžete mu začít servírovat i nové potraviny. Ovšem s růstem nezávislosti a s blížícím se obdobím prvního vzdoru počítejte s tím, že vaše miminko může být i značně svéhlavé. Liší se to

93


114


18-36 měsíců

kové, aby jí chránil pud sebezáchovy. Tak to musíte být vy.

Ř

Tomuto období jsme vždycky říkali „vlající období“. Protože rodič za potomkem doslova vlaje.

íká se, že pokud chce někdo zažít adrenalinový den, pozve si na návštěvu pár dvouročáků. Je skutečně s podivem, jak rychle dokážou, zejména je-li jich více, změnit normální poměry na totální chaos. V tomto období prochází dítě oním známým prvním obdobím vzdoru. Je dostatečně nezávislé a vyvinuté na to, aby manipulovalo s okolím včetně rodičů. Jeho mozek pracuje na vysoký výkon a jeho schopnost učit se a vnímat je závratná a naprosto se nedá srovnat s výkonem mozku rodičů. Navíc je okolo svět, který se musí zkoumat a ten dospělý ošklivák v tom brání a brání… V tomhle věku zažijete první snahu dítěte o emancipaci, o samostatnost, navíc kombinovanou s mentálním vývojem, který už nikdy potom nemá obdobu. Dítě chce prostě vyzkoušet, kam až může a co vlastně všechno může. A je-li mu v tom bráněno, propadá vzteku. A bránění se jako rodiče nevyhnete, protože dvouletá ratolest ještě nemá zkušenosti ta-

V tomto období nemá cenu dítě nějak trestat za jeho chování. Nezkouší to ze zlého úmyslu. Prostě zkoumá svět a hledá hranice. Snaží se od rodičů odpoutat a jednat samostatně, ale zároveň potřebuje ochranu, oporu a lásku. A vy mu jí samozřejmě dáte, i když jsou situace, kdybyste toho malého trapiče s chutí roztrhli. Ale nebojte se, taková situace nastane za ta dlouhá léta, která vás čekají, ještě mockrát. V tomto období se nám vyplatilo dodržovat jednoduchá pravidla. Přesně jsme vytyčili hranici, za kterou už dítě jít nemohlo. Šlo prakticky výhradně o situace, kdy šlo o jeho bezpečnost. Klasický případ byl, že se synek ve věku dvou a půl let nechtěl poutat v autosedačce. Pokud tedy došlo na situaci, která dítě ohrožovala, vyslovovali jsme varování – počítání do tří. Pokud do tři neposlechl, plácnuli jsme ho přes zadek, jakkoliv je to nemoderní a stejně ho připoutali. Velice rychle pochopil, a vlastně obě naše děti, že pokud

V tomto věku je již dítě schopné jíst prakticky všechny potraviny, které jí dospělý jedince. Samozřejmě musí odpovídat zásadám zdravé výživy, neznamená to, že pokud tatínek miluje prorostlý bůček kombinovaný s ledvinkami, že potomek má takové jídlo jíst také.

115


se počítá, následuje konec hry a konec legrace. A víte, že to fungovalo? Dokonce ještě teď v pubertě na to obě děti reagují. A vlastně jsem je nikdy, kromě asi dvou případů na začátku, nemusel plácnout. Aby taková taktika fungovala, nesmí se používat často a musí být bez výjimky důsledná. Pokud není, je odsouzená k zániku.

Vaše dítě nyní může dělat spoustu věcí. Může jezdit na tříkolce, může zazpívat písničku, může stavět kostky, skládat jednoduchou skládačku. Může samostatně jíst, ale potřebuje pomoc s krájením jídla. S jídlem může být v tomto věku potíž a to, že vaše batole prostě nebude mít čas se jídlu věnovat. Dítě může chtít běhat, hrát si, skákat, prostě provádět cokoliv jiného než zrovna jíst. Nikdy nepřistupujte na to, že ho budete krmit při hře. Kromě toho, že bude pak velmi obtížné dostat ho ke stolu, mnohonásobně se zvyšuje riziko zaskočení a udušení jídlem. Novou potravinou, kterou je možné obohatit jídelníček, je chléb. Je zdrojem železa, vitamínu B, E, bílkovin a vlákniny. Biopekárny nabízejí velmi chutný chléb pečený z biomouky, nejvhodnější je celožitný celozrnný chléb. Není však problémem upéct si svůj vlastní. Investice do malé domácí pekárny není dneska nijak závratná (cca 3.000 – 7.000 Kč) a získáte úžasný zdroj vynikajícího pečiva. Navíc vítě přesně z čeho pečete a čerstvý chléb můžete mít připravený klidně v šest hodin ráno a ještě k tomu je celý byt provoněný voňavým pečivem.

Biovarianty

Díky biopekárnám je v obchodech k dostání více druhů vpravdě vynikajícího chleba, nejčastěji z žitné mouky (případně ze směsi žitné, špaldové adalší). Stejně tak jsou ovšem k dostání i biomouky vhodné pro domácí pekárnu a tak si velice chutný biochléb můžete upéct i doma.

116


Recepty pro snídaně a přesnídávky Pohankové palačinky 4 porce, bez laktózy.

250 g jemné pohankové mouky, 50 g celozrnné pšeničné mouky, 250 ml sójového mléka, 375 ml vody, špetku soli. V mixéru ušlehejte hladké těsto a nechte alespoň hodinu ležet. Vznikne jemné těsto, které nalijete v tenké vrstvě na pánev (do krajů) a po obou stranách opečte. Máte-li kvalitní pánev, pečte na sucho.Podáváme na sladko s marmeládou, se sirupem, medem nebo ovocem. Po vystydnutí je možné zapéct palačinky na slano. Připravte si směs z např. z tofu, zeleniny, sýru, šunky - co kdo mám rád. Vše osmahněte na cibulce a dle vlastní chuti okořeňte. Poté směs vložte do mísy spolu s palačinkami a dejte zapéct.

Pohankové rohlíčky Bez laktózy.

150 g jemné pohankové mouky, 120 g mletých oříšků, 120 g pšeničné celozrnné mouky, 100 g fruktózy, 125 g másla, 2-3 lžíce medu, sójové mléko

Změklý tuk promíchejte s moukou a s ořechy. Pak přidejte cukr a med. Trpělivě zpracovávejte těsto (jde to pomaleji, než klasická těsta s vejci). Po zpracování je lepší nechat těsto v sáčku odležet v lednici. I přes noc, ale před tvarováním je třeba ho včas vyjmout. Tuhý tuk v těstě by se drolil. Pečte pomalu klasické rohlíčky, které ještě teplé obalujte v cukru.

Pohankový ovocný koláč Bez lepku, bez laktózy.

150 g jemné pohankové mouky, 150 g cukru, 1 bioprášek do pečiva, asi 1dcl oleje - záleží na mouce, 3 vejce, ovoce - např. borůvky. Umícháme hladké těsto, vlijeme do nepřilnavé formy, posypeme ovocem a pečeme ve středně vyhřáté troubě.

Pomazánka z tofu (tvaroh do buchet) Bez laktózy, bez lepku.

200 g tofu, 100 ml sójového mléka Pokrájené tofu rozmixujte v nožovém mixéru za pomalého přilévání mléka. Vznikne zá-

Zdravé ovocné narozeninové mafínky 24 mafínků, bez laktózy.

90g másla, 2 rozmačkané čerstvé banány, 1 našlehané vejce, 1/3 šálku mléka (90ml), 1 lžíce medu, 200g mouky, 1¼ lžičky prášku do pečiva, 90g zlatých hrozinek, 1 oloupaný banán jako dekorace V míse zpracujte banány a máslo do hustého krému. Postupně přidávejte vejce, mléko, med, mouku a prášek do pečiva. Vmíchejte hrozinky. Vzniklou hmotu rozdělte do malých papírových šálků na pečení. Troubu předehřejte na 200°C. Pečte asi 15 minut ve středu trouby, dokud špejle vpíchnutá do mafínku nejde vyjmout čistá. Vyjměte z trouby a nechte vychladnout. Pak ozdobte nakrájeným syrovým banánem, přidejte svíčku a můžete servírovat.

117


136


BIO svět Stejně jako platí, že nejen chlebem živ je člověk, tak nejen jídlo znamená zdravý životní styl. Až doposud jsme si povídali zejména o zdravém jídle, nejen však ono je námětem zdravého přístupu k životu. Denně nás obklopuje mnoho subjektů, které mají přímý vztah na naše zdraví. Jídlo je jen jeden z nich. Mnoho z těchto subjektů ovlivnit nemůžeme a když, tak jenom zprostředkovaně. Jde zejména o kvalitní ovzduší a životní prostředí, hlukovou úroveň, míru stresu, kterému jsme vystaveni v práci, na ulici nebo doma. Na naše zdraví působí prostě spousta vlivů a jedním z nich je i prostředí, ve kterém žijeme, a předměty, které používáme. Chemie a její nezdravé vlivy nejsou jenom v potravinách, ale všude kolem nás. A co hůř, některé jsou považovány za neškodné a až po čase se ukáže, že vlastně tak neškodné nejsou – viz olovo a římská dynastie nebo v době nedávné DDT, či azbest, který se nachází ve starých stavbách nebo dřevěných deskách používaných pro výrobu nábytku. A vzpomeňme na freon a jeho účinky, dlouhou dobu neznámé a pak dlouho zamlčované. Existuje spousta věcí, které byly kdysi považovány za neškodné, ale čas prokázal, že to byl velký omyl. Je jasné, že vaše dítě není těchto vlivů ušetřeno. A je na vás, na rodičích, do jaké míry pustíte tyto vlivy až k vám domů, do vašeho obýváku, do dětského pokoje. Vaše miminko, váš potomek musí nejen jíst, ale také se obléká, hraje si s hračkami, dýchá doma vzduch, myje se, koupe se, spí ve své postýlce. To všechno jsou oblasti, kde na něj (a nejen na něj, i na vás!) může číhat potenciální nebezpečí. Nebezpečí s možná ne tak zjevnými důsledky jako v případě potravin, ale i tak nebezpečí, které není dobré ignorovat.

Jako jedinci nemůžeme přímo ovlivnit chemickou továrnu a úroveň znečištění, které produkuje. Můžeme zkusit jí ovlivnit nepřímo, tedy stát se aktivisty nebo občanským sdružením a bojovat s ní. Bude to boj záslužný a svízelný a jeho popis je mimo téma naší knihy. Spousta věcí je však v našem dosahu a ty ovlivnit můžeme.

137


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.