Protevangelion KAPITOLA 1 1 V dějinách dvanácti izraelských kmenů, jak čteme, byl jistý člověk jménem Joachim, který byl velmi bohatý a přinesl Pánu Bohu dvojnásobné oběti a učinil toto rozhodnutí: Můj majetek bude ku prospěchu celého lidu. , a abych nalezl milost od Pána Boha na odpuštění mých hříchů. 2 Ale při jedné velké slavnosti Hospodinově, když synové Izraele přinášeli své dary a své dary obětoval i Joachim, postavil se proti němu velekněz Ruben a řekl, že ti není dovoleno přinášet své dary, protože jsi to neudělal. zplodil nějaký problém v Izraeli. 3 Na to se Joachim velmi znepokojil a odešel, aby se podíval do matrik dvanácti kmenů, aby zjistil, zda je jediným člověkem, který nezplodil žádné potomstvo. 4 Ale na dotaz zjistil, že všichni spravedliví vzbudili v Izraeli semeno: 5 Potom si vzpomněl na patriarchu Abrahama: Jak mu Bůh na konci jeho života dal jeho syna Izáka; z čehož byl nesmírně sklíčený a jeho žena ho neviděla: 6 Ale odešel na poušť, postavil si tam stan, postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí a řekl si: 7 Nepůjdu jíst ani pít, dokud na mě Hospodin, můj Bůh, nespatří, ale modlitba bude mým pokrmem a nápojem. KAPITOLA 2 1 Mezitím byla jeho žena Anna sklíčená a zmatená z dvojího důvodu a řekla, že budu truchlit jak pro své vdovství, tak pro svou neplodnost. 2 Potom se přiblížil velký svátek Hospodinův a její děvka Judita řekla: Dokud budeš takto trápit svou duši? Nyní nadešel svátek Páně, kdy nikomu není dovoleno truchlit. 3 Vezmi si tedy tuto kápi, kterou dal ten, kdo takové věci vyrábí, neboť se nehodí, abych ji nosil já, který jsem služebník, ale dobře se hodí k člověku tvého většího charakteru. 4 Ale Anna odpověděla: Odejdi ode mne, na takové věci nejsem zvyklá; kromě toho mě Pán velmi ponížil. 5 Obávám se, že ti to dal nějaký špatný člověk, a ty jsi mě přišel pošpinit mým hříchem. 6 Judita, její děvka, odpověděla: Co zlého bych ti přála, když mě nebudeš poslouchat? 7 Nemohu ti přát větší kletbu, než pod kterou jsi, když Bůh zavřel tvé lůno, abys nebyla matkou v Izraeli. 8 To se Anna velmi znepokojila, a oblečena ve svatebním rouchu, šla se kolem třetí hodiny odpoledne projít do své zahrady. 9 A uviděla vavřín, posadila se pod něj a modlila se k Pánu: 10 Bože mých otců, požehnej mi a považuj mou modlitbu, jako jsi požehnal lůnu Sáře a dal jsi jí syna Izáka.
KAPITOLA 3 1 A když se dívala k nebi, spatřila ve vavřínu vrabčí hnízdo, 2 A truchlivě v sobě řekla: Běda mně, kdo mne zplodil? a jaké lůno mi porodilo, že jsem byl takto proklet před syny Izraele, a aby mi v chrámu Boha mého haněli a posmívali se mi: Běda mi, čemu se mohu přirovnat? 3 Nejsem srovnatelný se samotnou zvěří zemskou, neboť i zvěř zemská před tebou plodí, Hospodine! Wo jsem já, k čemu se dá přirovnat? 4 Nejsem srovnatelný s divokými zvířaty, neboť i hrubá zvířata jsou před tebou plodná, Hospodine! To jsem já, s čím jsem srovnatelný? 5 Nemohu se srovnávat s těmito vodami, neboť i vody jsou před tebou plodné, Hospodine! Wo jsem já, k čemu se dá přirovnat? 6 Nejsem srovnatelný s mořskými vlnami; neboť tyto, ať jsou v klidu nebo v pohybu, s rybami, které jsou v nich, chval tě, Pane! Wo jsem já, k čemu se dá přirovnat? 7 Nejsem srovnatelný se samotnou zemí, neboť země plodí své plody a chválí tě, Hospodine! KAPITOLA 4 1 Tu stál u ní anděl Páně a řekl: Anno, Anno, Hospodin vyslyšel tvou modlitbu. počneš a porodíš a o tvém potomstvu se bude mluvit po celém světě. 2 Anna odpověděla: Jakože žije Hospodin, můj Bůh, cokoli zplodím, ať muže nebo ženu, zasvětím to Hospodinu, svému Bohu, a bude mu sloužit ve svatých věcech po celý svůj život. 3 A hle, objevili se dva andělé a řekli jí: Hle, přichází tvůj manžel Joachim se svými pastýři. 4 Neboť anděl Páně také sestoupil k němu a řekl: Pán Bůh vyslyšel modlitbu tvou, pospěš si a jdi odtud, nebo aj, Anna manželka tvá počne. 5 Joachim sestoupil a zavolal své pastýře a řekl: Přiveďte mi sem deset beránků bez poskvrny a vady, a budou pro Hospodina, mého Boha. 6 A přiveďte mi dvanáct telat bez vady, a dvanáct telat bude pro kněze a starší. 7 Přiveďte mi také sto kozlů, a těch sto koz bude pro celý lid. 8 Joachim sestoupil s pastýři a Anna stála u brány a viděla přicházet Joachima s pastýři. 9 Přiběhla, pověsila se mu kolem krku a řekla: Nyní vím, že mi Hospodin velmi požehnal. 10 Neboť vizte, já, který jsem byl vdovou, již nejsem vdovou, a já, který jsem byl neplodný, otěhotním. KAPITOLA 5 1Joachim zůstal prvního dne ve svém domě, ale nazítří přinesl své oběti a řekl: 2 Je-li mi Pán slitovný, nechť je to patrné z talíře na čele kněze. 3 A podíval se na talíř, který kněz nosil, a viděl to, a hle, hřích se v něm nenašel.