Page 1


Cesta Amerikou Antologie povídek regionálních spisovatelek Sestavily Dagmar Pegues Tereza Kynčlová

BRNO 


PODÄšKOVĂ NĂ? Editorky dÄ›kujĂ­ SonÄ› NovĂĄkovĂŠ a HanÄ› UlmanovĂŠ za celkovou podporu projektu a kritickĂŠ poznĂĄmky k jednotlivĂ˝m tĂŠmatĹŻm. Za cennĂŠ pĹ™ipomĂ­nky dÄ›kujeme tĂŠĹž Martinu ProchĂĄzkovi, Eriku Rorabackovi a BarbaĹ™e C. Ewell. DÄ›kujeme rovněŞ Blance KnotkovĂŠ ÄŒapkovĂŠ a NormÄ› Elie CantĂş za inspiraci a projevenou dĹŻvÄ›ru. Za korektorskou pomoc dĂĄle patří podÄ›kovĂĄnĂ­ VlastÄ› JunkovĂŠ, JanÄ› ChaloupeckĂŠ, JanÄ› ŽůrkovĂŠ a celĂŠmu redaktorskĂŠmu tĂ˝mu nakladatelstvĂ­ Host, za pomoc s pĹ™ekladem francouzskĂ˝ch vĂ˝razĹŻ DitÄ› SvÄ›ntĂŠ a za soustavnou podporu pak Janu Jiroutovi. V neposlednĂ­ Ĺ™adÄ› si nĂĄĹĄ velikĂ˝ dĂ­k zaslouŞí Daniel Pegues za originĂĄlnĂ­ graďŹ ckĂŠ zachycenĂ­ krajiny vybranĂ˝ch regionĹŻ.

Publikace je vĂ˝stupem grantovĂŠho projektu Ä?. 108209 Antologie povĂ­dek americkĂ˝ch autorek regionĂĄlnĂ­ prĂłzy: JiĹžanskĂĄ literatura a literatura NovĂŠ Anglie 19. stoletĂ­ a chicanskĂĄ literatura 20. stoletĂ­ ďŹ nancovanĂŠho z prostĹ™edkĹŻ GrantovĂŠ agentury Univerzity Karlovy v Praze a Ĺ™eĹĄenĂŠho na FilozoďŹ ckĂŠ fakultÄ› UK. Š Alice Dunbar-Nelson, Kate Chopin, Sarah Orne Jewett, Grace King, Mary Helen Ponce, Gina ValdĂŠs, Alma Luz Villanueva, Mary E. Wilkins Freeman “e Mothsâ€? is reprinted with permission from the publisher of e Moths and Other Stories by Helena MarĂ­a Viramontes (Š  Arte PĂşblico Press — University of Houston). From e House on Mango Street. Copyright Š  by Sandra Cisneros. Published by Vintage Books, a division of Random House, Inc., and in hardcover by Alfred A. Knopf in . By permission of Susan Bergholz Literary Services, New York, NY and Lamy, NM. All rights reserved. From Woman Hollering Creek. Copyright Š  by Sandra Cisneros. Published by Vintage Books, a division of Random House Inc., and originally in hardcover by Random House Inc. By permission of Susan Bergholz Literary Services, New York, NY and Lamy, NM. All rights reserved. From Borderlands/La Frontera: e New Mestiza. Copyright Š , ,  by Gloria AnzaldĂşa. Reprinted by permission of Aunt Lute Books. www.auntlute.com Editors Š Dagmar Pegues, Tereza KynÄ?lovĂĄ,  Translation Š Dagmar Pegues, Tereza KynÄ?lovĂĄ,  Illustrations Š Daniel Pegues,  Š Host — vydavatelstvĂ­, s. r. o.,  ISBN ----


Cesta Amerikou

Předmluva

„Člověk se stává Američanem ve chvíli, kdy ho do svého širokého klína přijme naše veliká alma mater. Jedinci všech národů se tu přetaví v novou lidskou rasu…“ CRÈVECOEUR, DOPIS III, 1782

Takto o Američanech — a potažmo o Americe ve smyslu Spojených států — uvažoval v Dopisech amerického farmáře (Letters from an American Farmer) roku 1782 J. Hector St. John de Crèvecoeur, esejista a cestovatel francouzského původu, jenž se nakonec usadil ve státě New York. A s trochou nadsázky můžeme prohlásit, že jeho myšlení v USA v podstatě bez jakýchkoli významných změn přetrvalo až do 50. let 20. století: Amerika byla vnímána jako víceméně homogenní země osídlená zcela asimilovanými, a tedy stoprocentními Američany, přičemž jako normativní byl samozřejmě chápán bílý anglosaský protestant (WASP). Až ve vpravdě revoluční dekádě následující ona definice nenávratně padla a na její místo nastoupilo pojetí multikulturní, které klade důraz nikoli na podobnosti a shody, ale naopak na rozdíly, jež mezi jednotlivými Američany navzdory veškerým akulturačním snahám i nadále panují: rozdíly dané rasou či etnickým původem, genderem a v neposlední řadě také společenskou třídou. Zhruba od konce 90. let pak k těmto odlišnostem přibývá ještě jedna — rozhodně neméně významná —, a sice odlišnost předurčená regionem. I regionální představa o literární historii USA je značně alternativní: otevřeně vystupuje proti sjednocujícím národním tendencím a podporuje tím diverzifikaci a různost. Abychom parafrázovali Kateřinu Prajznerovou, která se ve stejném duchu ve sborníku nazvaném My — oni — já (Brno: Host, 2009) vyjadřovala k problematice kanadských regionů, region je jednoduše území,

|5


6|

Cesta Amerikou

kde se střetávají přinejmenším dva různé způsoby, jak být Američanem či Američankou, a přijmeme-li dále za vlastní myšlenku vnitřní rozmanitosti každého místa, střetává se zde spíše způsobů mnoho a vskutku rozličných. Ony způsoby přitom nejsou v žádném případě považovány za méněcenné, a region v pojetí nových regionálních studií tudíž nelze brát jako periferii, jejíž literární produkci tvoří takzvaná literatura místního koloritu; nová regionální studia naopak usilují o to, aby předmět jejich zájmu nebyl nijak marginalizován, a o plnohodnotné začlenění svých textů do neustále se vyvíjejícího literárního kánonu. V případě amerického Jihu lze říci, že díky volnému překladu titulu Jih proti Severu (Gone with the Wind), melodramaticky sentimentálního bestselleru Margaret Mitchell, je i v českém povědomí zakořeněn protiklad Sever — Jih zapříčiněný zejména otroctvím a občanskou válkou, přičemž hojně uváděná dramata Tennesseeho Williamse nám přiblížila též četné příznačně jižanské hodnoty či koncepty typu jižanský džentlmen či jižanská dáma. Mnohem menší pozornosti se však už dočkal onen „region v regionu“, jaký dozajista představuje Louisiana, což je poměrně překvapivé: vždyť New Orleans je právem označován za nejevropštější z amerických měst, které vždy přálo bohémskému způsobu života a kupř. tolerovalo homosexualitu i tehdy, kdy ji zbytek Států nemilosrdně pronásledoval (a na čas tak toto město uvítalo též výše zmíněného Tennesseeho Williamse či Trumana Capoteho v dobách jejich uměleckých začátků). A samozřejmě je New Orleans také kolébkou jazzu, odkud se ostatně můžeme odrazit při analyzování místních specifik rasové problematiky, jak je nastiňuje i tato antologie za pomoci originálních překladů a rozborů díla Kate Chopin a dalších spisovatelek, jejichž tvorba je spjata s regionem New Orleansu. Nová Anglie pak — nazíráno tradiční optikou — představuje historicky nejstarší organizovaně osídlené území dnešních Spojených států, pro které se za prvé spolu s jeho okolím vžilo označení Východ, event. východní pobřeží, a které bylo za druhé po staletí vnímáno jako žádoucí a po napodobení volající norma. Z hlediska nových regionálních studií je ovšem Nová Anglie nikoli centrem, ale pouze dalším regionem, a reálné či domnělé


Předmluva

puritĂĄnstvĂ­ VĂ˝chodu zase nejlĂŠpe vynikne ve srovnĂĄnĂ­ s kulturou regionu, jenĹž je stavÄ›n coby pravĂ˝ opak, tj. s „divokĂ˝m“ ZĂĄpadem (jakoĹž i – nepochybnÄ› v menĹĄĂ­ mĂ­Ĺ™e — s rozlehlĂ˝mi rovinami ĂşdajnÄ› naprosto nekulturnĂ­ho StĹ™edozĂĄpadu). Na rozdĂ­l od onoho DivokĂŠho zĂĄpadu, kterĂ˝ dal vzniknout snad jedinĂŠmu pĹŻvodnĂ­mu americkĂŠmu Şånru, a sice westernu, jenĹž je mimochodem masovÄ› oblĂ­benĂ˝ tĹ™eba i v Japonsku nebo v ÄŒĂ­nÄ›, ovĹĄem VĂ˝chod se svou kulturou nikdy nenabyl rozmÄ›rĹŻ mĂ˝tu a jemnÄ› raďŹ novanĂŠ pĹ™edivo jeho zvyklostĂ­ zĹŻstalo Ä?eskĂŠmu Ä?tenĂĄĹ™i pĹ™ivyklĂŠmu Ä?Ă­st muĹžskĂŠ klasiky, jako jsou oreau, Melville a Hawthorne, aĹž dosud utajeno. Tato publikace pĹ™edstavuje Novou Anglii z perspektivy spisovatelek Mary E. Wilkins Freeman a Sarah Orne Jewett, jeĹž nabĂ­zĂ­ alternativnĂ­ pohled na tuto kolĂŠbku transcendentalismu. Kapitolu pro nĂĄs po vĹĄech strĂĄnkĂĄch novou tvoří na zĂĄvÄ›r studie o tvorbÄ› Chicanek spolu s medailony autorek a ukĂĄzkami z jejich textĹŻ. Autorky samy jsou potomky pĹ™istÄ›hovalcĹŻ relativnÄ› dĂĄvnĂ˝ch i nedĂĄvnĂ˝ch, dobrovolnĂ˝ch i nedobrovolnĂ˝ch a v neposlednĂ­ Ĺ™adÄ› tĂŠĹž legĂĄlnĂ­ch i nelegĂĄlnĂ­ch, Ä?Ă­mĹž podrĂ˝vajĂ­ samu myĹĄlenku imigrace do zemÄ› zaslĂ­benĂŠ, na nĂ­Ĺž byly SpojenĂŠ stĂĄty vystavÄ›ny, a zĂĄroveĹˆ nejviditelnÄ›ji, nejexplicitnÄ›ji a vlastnÄ› i programovÄ› ztÄ›lesĹˆujĂ­ ideu jinakosti: majĂ­ tmavĹĄĂ­ barvu kĹŻĹže, hovoří jinĂ˝m jazykem a vyznĂĄvajĂ­ jinĂŠ nĂĄboĹženstvĂ­, jeĹž si navĂ­c pĹ™etvĂĄĹ™ejĂ­ k obrazu svĂŠmu. ÄŒasto ĹžijĂ­ střídavÄ› na obou stranĂĄch hranice, kterou tentokrĂĄt vytyÄ?uje rovněŞ fyzickĂĄ a nesnadno pĹ™ekonatelnĂĄ bariĂŠra, avĹĄak hranice jejich kultury nejsou — obdobnÄ› jako v pĹ™edchozĂ­ch dvou případech — nikterak ďŹ xnĂ­. Naopak jsou neustĂĄle v pohybu a prĂĄvÄ› kolem jejich podrĂ˝vĂĄnĂ­ a pĹ™ekraÄ?ovĂĄnĂ­ se toÄ?Ă­ tĂŠmata i formy zvolenĂ˝ch prĂłz. Jak se podotĂ˝kĂĄ v Ăşvodu tĂŠto antologie, snad nejvĂ˝raznÄ›jĹĄĂ­ posun v pĹ™ehodnocenĂ­ kdysi nesmiĹ™itelnĂ˝ch dualit vlĂĄdnoucĂ­ch v rĂĄmci kaĹždĂŠho regionu zaznamenĂĄme, postavĂ­me-li vedle sebe osudovÄ› a navÄ›ky poznamenanou jiĹžanskou tragickou mulatku a oslavu mestickĂŠho vÄ›domĂ­, nicmĂŠnÄ› styÄ?nĂ˝ch bodĹŻ se nabĂ­zĂ­ doslova Ĺ™ada. ZmiĹˆme tu alespoĹˆ vĂ˝skyt neanglickĂ˝ch prvkĹŻ, jimiĹž se ostatnÄ› nepřímo naruĹĄuje deďŹ nice americkĂŠ literatury coby anglicky psanĂŠ: od vĂ­ce Ä?i mĂŠnÄ› izolovanĂ˝ch

|7


8|

Cesta Amerikou

výrazů, které spíše než cokoli jiného měly v prózách zachycujících louisianský svéráz navodit exotickou příchuť či zdání kulturní nadřazenosti (resp. podřazenosti), přecházejí Chicanky ke komplexní narativní strategii, v jejímž rámci se španělština ve svých variantách používá jako absolutně rovnoprávná s jazykem většinově dominantním. A jelikož je celý svazek věnován spisovatelkám-ženám, je snad až zbytečné poukazovat na to, jak radikálně se u Chicanek osvobodilo ženské tělo a sexualita — v porovnání s erotikou New Orleansu a okolí, jež doutná pod povrchem, či se zdánlivou absencí téhož ve stereotypně zkostnatělé Nové Anglii. Ano, dá se namítnout, že předefinováním typicky amerického motivu hranice, cesty a finálně i samotné podstaty Ameriky coby země zrozené nikoli na základě snu, ale z násilí se — jistěže zásadně jinak a z jasně vyhraněného mužského úhlu pohledu — v poslední době zabývá třeba i dnes tolik opěvovaný Cormac McCarthy. Aniž bychom však chtěli sklouznout ke klišé, Cesta Amerikou objevuje několik dalších bílých míst, která nám prozatím zůstala v pestré kulturní mozaice Spojených států skryta. Místa, jež určitě nebyla a nebudou pouze jednobarevná. Místa, která nám možná lehce poopraví představu o tom, jakou zemí je vlastně Amerika. HANA ULMANOVÁ


Cesta Amerikou

|9

Ăšvod STĹ˜ET KULTUR A JAZYKĹŽ: REGIONĂ LNĂ? IDENTITA A Ĺ˝ENSKĂ SEBEDEFINICE V DĂ?LECH PĹ˜INĂ LEĹ˝EJĂ?CĂ?CH VĂ?ZNAMNĂ?M AMERICKĂ?M LITERĂ RNĂ?M REGIONĹŽM

Tato antologie obsahuje povĂ­dky a Ăşryvky z dÄ›l spisovatelek, jejichĹž tvorba je neodmyslitelnÄ› spjata s regiony americkĂŠho Jihu a NovĂŠ Anglie a s americko-mexickĂ˝m hraniÄ?nĂ­m ĂşzemĂ­m. VĂ˝bÄ›r textĹŻ se inspiroval mohutnou vlnou Ä?tenĂĄĹ™skĂŠho i odbornĂŠho zĂĄjmu o americkou regionĂĄlnĂ­ literaturu z obdobĂ­ pĹ™elomu devatenĂĄctĂŠho a dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­ a o chicanskou literaturu — fenomĂŠn, jehoĹž deďŹ nice spadĂĄ do obdobĂ­ tzv. chicanskĂŠ renesance probĂ­hajĂ­cĂ­ v ĹĄedesĂĄtĂ˝ch letech dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­. Tato sbĂ­rka textĹŻ si proto klade za cĂ­l pĹ™edstavit Ä?tenĂĄĹ™kĂĄm a Ä?tenåřům dĂ­la autorek, jejichĹž tvorba je v Ä?eskĂŠm pĹ™ekladu k dispozici prozatĂ­m pouze ve fragmentech uveĹ™ejnÄ›nĂ˝ch pĹ™edevĹĄĂ­m Ä?asopisecky. Za prĹŻlomovĂ˝ lze v tomto smÄ›ru povaĹžovat pĹ™eklad romĂĄnu ProbuzenĂ­ (e Awakening) autorky Kate Chopin, jenĹž vyĹĄel v roce 2008. Tento sbornĂ­k v dĹŻsledku pĹ™inĂĄĹĄĂ­ nejen reprezentativnĂ­ texty spisovatelek, jeĹž jsou povaĹžovĂĄny za hlavnĂ­ pĹ™edstavitelky regionĂĄlnĂ­ prĂłzy danĂ˝ch heterogennĂ­ch regionĹŻ, nĂ˝brĹž zasazuje je i do originĂĄlnĂ­ho kontextu, kterĂ˝ umoĹžĹˆuje odkrĂ˝vĂĄnĂ­ novĂ˝ch literĂĄrnÄ›kritickĂ˝ch souvislostĂ­. PĹ™eklenutĂ­m devatenĂĄctĂŠho a dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­ dochĂĄzĂ­ k postupnĂŠmu objevovĂĄnĂ­ zĹ™ejmĂ˝ch, byĹĽ na prvnĂ­ pohled moĹžnĂĄ pĹ™ekvapivĂ˝ch paralel, kterĂŠ poukazujĂ­ na styÄ?nĂŠ body v tvorbÄ› jednotlivĂ˝ch spisovatelek, jejichĹž prĂłza pochĂĄzĂ­ nejen z odliĹĄnĂ˝ch historickĂ˝ch obdobĂ­, ale tĂŠĹž z rĹŻznorodĂ˝ch regionĹŻ a sociolingvistickĂ˝ch kontextĹŻ. ZvolenĂĄ regionalistickĂĄ tematika dĂ­ky tĂŠto optice Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› stĂ­rĂĄ dimenzi mĂ­stnĂ­ho koloritu jednotlivĂ˝ch regionĹŻ a nastiĹˆuje paradigma speciďŹ k, kterĂĄ jsou tomuto Şånru vlastnĂ­. VĂ˝sledkem tĂŠto kontextualizace je nĂĄsledujĂ­cĂ­ zĂĄvÄ›r: navzdory odliĹĄnĂ˝m formujĂ­cĂ­m vlivĹŻm povĂ­dky Kate Chopin, Grace King a Alice Dunbar-Nelson, jeĹž jsou pevnÄ› spjaty s regionem New Orleansu, dĂ­la Mary E. Wilkins Freeman a Sarah Orne Jewett,


10 |

Cesta Amerikou

jež čerpají náměty z oblasti Nové Anglie, a tvorba představitelek chicanské literatury Glorie Anzaldúy, Sandry Cisneros, Heleny Maríi Viramontes, Almy Villanuevy, Giny Valdés a Mary Helen Ponce uchopují a pojmenovávají totožné problémy související s regionální a národní identitou, ženskou sebedefinicí a s otázkami rasové rovnosti a jazykové příslušnosti. Kate Chopin, jejíž život i tvorbu poznamenal intenzivní střet americké a kreolské kultury v New Orleansu, Grace King, jejíž společenský i tvůrčí život byl silně ovlivněn pádem z výsluní během americké občanské války, a Alice Dunbar-Nelson, jejíž tvorba promlouvala za menšinovou skupinu louisianských kreolů, ve vybraných povídkách propůjčují hlas ženám, jejichž regionální příslušnost, rasová identita a jazyková integrita byly v rámci národní identity nedoceňovány či zpochybňovány — byť tyto hlasy místy vzbuzují rozporuplné interpretace. Otázky týkající se vlastního původu či jména, jak je ztvárňují například povídky „Malá klášterní chovanka“ (Grace King) a „Sestra Josefa“ (Alice Dunbar-Nelson), rezonují se snahou o ženskou sebedefinici zpodobněnou v povídce Mary E. Wilkins Freeman „Jeptiška z Nové Anglie“. Tato tendence je též evidentní v dílech vybraných autorek pocházejících z první, druhé či třetí generace Američanů mexického původu, jejichž díla rozkrývají marginálnost chicanské existence v blízkosti mexicko-americké hranice, jako například povídka „Moje jméno“ (Sandra Cisneros). Povídky „Krásná Zoraida“ (Kate Chopin), „Malá klášterní chovanka“ a „Sbírka šperků Marty la güery“ (Mary Helen Ponce) navíc tematizují rasovou a etnickou rozmanitost panující v regionu americké Louisiany, respektive v okolí americko-mexické hranice, a nastolují otázky rasové klasifikace a marginalizace mulatek a dívek hispánského původu se světlou pletí, označovaných slangovým termínem la güera. Zachycení směsice regionálních variant anglicko-francouzského kreolského a cajunského nářečí, tzv. patois, v díle Kate Chopin a Alice Dunbar-Nelson pak vybízí k odhalování spojitostí s vědomou snahou o poskytnutí plnohodnotného hlasu bilingvním Chicankám, které hovoří „mizernou“ španělštinou, jež se odchyluje od standardní španělštiny, či specifickou směsicí angličtiny a španělštiny, tzv. špangličtinou (Spanglish), která tvoří jádro eseje „Jazykový terorismus“ (Gloria Anzaldúa). Souběžné uvedení vybraných literárních textů a krátkých biografických medailonů jednotlivých prozaiček otevírá letmý vhled do jejich společenského milieu a kontextualizuje jejich tvorbu v rámci ženského úsilí o sebedefinici v jednotlivých regionech. Úvodní sonda do formování regionální, jazykové a rasové identity ve vybraných regionech identifikuje analogie, jež kulminují v juxtapozici literárního konceptu


Úvod

| 11

tragické mulatky a mestického vědomí (mestiza consciousness). Teoretické eseje tematizující jednotlivé regiony pak detailně reflektují otázky spojené s kategoriemi rasy, genderu a třídy a v neposlední řadě též domesticity a vztah mezi regionem a národní identitou a představují východisko k formulování kritického přístupu k regionálním textům v rámci postkoloniálních, feministických a kulturálních teorií. DAGMAR PEGUES


Literatura americkĂŠho Jihu


14 |

Cesta Amerikou

FormovĂĄnĂ­ regionĂĄlnĂ­ identity na pozadĂ­ kulturnĂ­ch, genderovĂ˝ch a rasovĂ˝ch koniktĹŻ ĂšVODEM: KONTEXTUALIZACE LITERATURY AMERICKÉHO JIHU Tato antologie si klade za cĂ­l pĹ™edstavit Ä?eskĂ˝m Ä?tenĂĄĹ™kĂĄm a Ä?tenåřům dĂ­la americkĂ˝ch autorek regionĂĄlnĂ­ prĂłzy, jejichĹž tvorba zachycuje speciďŹ ka tří nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ch americkĂ˝ch literĂĄrnĂ­ch krajin: heterogennĂ­ho regionu americkĂŠho Jihu, tradiÄ?nÄ› puritĂĄnsky pojĂ­manĂŠho regionu NovĂŠ Anglie a hybridnĂ­ho regionu vymezenĂŠho mexicko-americkou hranicĂ­. Literatura americkĂŠho Jihu se těťí vĂ˝sadnĂ­mu postavenĂ­ v kontextu americkĂŠ literatury a i pĹ™es snahy modernĂ­ch kritikĹŻ a kritiÄ?ek zabrĂĄnit jejĂ­ příliĹĄnĂŠ ŞånrovĂŠ izolaci je stĂĄle jednou z nejucelenÄ›jĹĄĂ­ch kapitol americkĂŠ literĂĄrnĂ­ historie. MĂĄme-li vĹĄak deďŹ novat jiĹžanskou literaturu, je nutnĂŠ se vypořådat s Ĺ™adou otĂĄzek, jeĹž se dotĂ˝kajĂ­ kategorizace textĹŻ, kterĂŠ se vymykajĂ­ tradiÄ?nĂ­mu pojetĂ­ „jiĹžanskosti“, aĹĽ jiĹž se jednĂĄ o hledisko urÄ?enĂŠ geograďŹ cky, Ä?i ideologicky.I VĹždyĹĽ kupříkladu jeden z nejzĂĄsadnÄ›jĹĄĂ­ch a zdĂĄnlivÄ› bezproblĂŠmovĂ˝ch pĹ™edpokladĹŻ — tj. Ĺže jiĹžanĹĄtĂ­ autoĹ™i a autorky musĂ­ nutnÄ› pochĂĄzet z americkĂŠho Jihu — nelze aplikovat absolutnÄ›; znamenalo by to totiĹž, Ĺže bychom museli „z jiĹžanskĂŠ literatury vylouÄ?it [například] Edgara Allana Poea, kterĂ˝ se narodil v Bostonu, Ä?i Charlese W. Chesnutta, jehoĹž rodiĹĄtÄ›m byl Cleveland v Ohiu, pĹ™estoĹže oba jsou dnes rutinnÄ› zahrnovĂĄni mezi jiĹžanskĂŠ autory mnoha vydavateli, literĂĄty a kritiky jiĹžanskĂŠ literatury“. LiterĂĄrnĂ­ kritika proto v souÄ?asnosti odhlíŞí od bezvĂ˝hradnĂŠ kategorizace tĂŠmat jiĹžanskĂŠ literatury — formulovanĂŠ například Walkerem PercymII — jako historie, rodina, vypravÄ›Ä?stvĂ­ a tragĂŠdie a pĹ™iklĂĄnĂ­ se 1 Viz napĹ™. Arbeit, Marcel — Guziur, Jakub (eds.). VypravÄ›Ä?i americkĂŠho Jihu. Praha — LitomyĹĄl:

Paseka, , s. . 2 Andrews, William L. (ed.). e Literature of the American South. New York: W. W. Norton & Com-

pany, Inc., , s. xvi. 3 Viz Yaeger, Patricia. Dirt and Desire: Reconstructing Southern Women’s Writing, – . Chicago:

University of Chicago Press, , s. .


Literatura americkĂŠho Jihu

| 15

spĂ­ĹĄe k identiďŹ kovĂĄnĂ­ ĂşstĹ™ednĂ­ch nĂĄmÄ›tĹŻ a motivĹŻ, kterĂŠ zpodobĹˆujĂ­ jiĹžanskou zkuĹĄenost v rĂĄmci dialogu mezi jednotlivĂ˝mi etnickĂ˝mi, rasovĂ˝mi a spoleÄ?enskĂ˝mi vrstvami. TĂŠmata, kterĂĄ vychĂĄzejĂ­ z literĂĄrnÄ›-kulturnĂ­ch koĹ™enĹŻ americkĂŠho Jihu, těŞí pĹ™edevĹĄĂ­m z odkazu tradice skupiny takzvanĂ˝ch agrĂĄrnĂ­kĹŻ (Agrarians), kterou zaloĹžili John Crowe Ransom, Allan Tate, Donald Davidson a Robert Penn Warren. Toto sdruĹženĂ­, Ä?Ă­tajĂ­cĂ­ celkem dvanĂĄct spisovatelĹŻ a akademikĹŻ, vzniklo a pĹŻsobilo zejmĂŠna na pĹŻdÄ› Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu ve stĂĄtÄ› Tennessee a v roce 1930 vydalo manifest I’ll Take My Stand: e South and the Agrarian Tradition, jenĹž se stal zĂĄkladnĂ­m textem jiĹžanskĂŠ literĂĄrnĂ­ renesance a dĂĄle ovlivnil nĂĄsledujĂ­cĂ­ generaci zĂĄstupcĹŻ tzv. novĂŠ kritiky (New Criticism).III Toto prohlĂĄĹĄenĂ­ oslavovalo na prvnĂ­m mĂ­stÄ› morĂĄlnĂ­, spoleÄ?enskou a ekonomickou autonomii americkĂŠho Jihu, odmĂ­talo (z pohledu autorĹŻ manifestu) sentimentĂĄlnĂ­ ďŹ kci mĂ­stnĂ­ho koloritu, jeĹž je se zaměřenĂ­m na dĂ­lo Kate Chopin, Grace King, Alice Dunbar-Nelson a dalĹĄĂ­ch autorek ve stĹ™edu zĂĄjmu tĂŠto publikace, a vznĂĄĹĄelo protest proti „industrializaci Jihu stejnÄ› tak jako proti obecnĂŠ liberalizaci intelektuĂĄlnĂ­ho Ĺživota ve dvacĂĄtĂ˝ch letech dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­â€œ. KromÄ› odkazu agrĂĄrnĂ­ tradice se uplatĹˆujĂ­ mezi ĂşstĹ™ednĂ­mi motivy jiĹžanskĂŠ literatury obzvlĂĄĹĄtÄ› motivy zpracovĂĄvanĂŠ tvĹŻrci, jejichĹž jmĂŠna jsou neodmyslitelnÄ› spjata s obdobĂ­m rozkvÄ›tu jiĹžanskĂŠ literatury bÄ›hem jiĹžanskĂŠ renesance, jeĹž zapoÄ?ala na sklonku dvacĂĄtĂ˝ch let devatenĂĄctĂŠho stoletĂ­ a inspirovala literĂĄty aĹž do roku 1955, kdy se literatura americkĂŠho Jihu „zaÄ?ala zaobĂ­rat ,jinĂ˝mi hlasy [a] jinĂ˝mi moĹžnostmi‘“. Mezi spisovatele a spisovatelky, kteří na pĹ™elomu tĹ™icĂĄtĂ˝ch a Ä?tyĹ™icĂĄtĂ˝ch let dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­ pĹ™ispÄ›li svĂ˝m dĂ­lem k etablovĂĄnĂ­ americkĂŠho Jihu na literĂĄrnĂ­ mapÄ›, Ĺ™adĂ­me pĹ™ednÄ› Williama Faulknera (1897–1962) z mÄ›steÄ?ka Oxford ve stĂĄtÄ› Mississippi;IV dĂĄle jsou to John Crowe Ransom (1888–1974), pĹŻvodem z Pulaski ve stĂĄtÄ› Tennessee; Robert Penn Warren (1905–1989), narozenĂ˝ v Guthrie ve stĂĄtÄ› Kentucky; Allen Tate (1899–1979) z okresu Clark County ve stĂĄtÄ› Kentucky a Katherine Anne Porter (1890–1980), narozenĂĄ v Indian Creek v Texasu. Do vĂ˝Ä?tu zĂĄstupcĹŻ a zĂĄstupkyĹˆ mladĹĄĂ­ generace jiĹžanskĂŠ renesance je pak nutno pĹ™ipojit mimo jinĂŠ i Eudoru Welty (1909–2001), pochĂĄzejĂ­cĂ­ z hlavnĂ­ho mÄ›sta Mississippi, Flannery O’Connor (1925–1964) ze Savannah ve stĂĄtÄ› Georgia Ä?i Tennesseeho Williamse (1911–1983), narozenĂŠho ve mÄ›stÄ› Columbus ve stĂĄtÄ› Mississippi.V NĂĄmÄ›ty ztvĂĄrĹˆovanĂŠ tÄ›mito autory a autorkami kladou dĹŻraz hlavnÄ› na silnĂŠ historickĂŠ 4 Andrews, op. cit., s. . 5 King, Richard H. A Southern Renaissance: e Cultural Awakening of the American South, – .

New York: Oxford University Press, , s. .


16 |

Cesta Amerikou

vnĂ­mĂĄnĂ­ a zobrazovĂĄnĂ­ rodinnĂ˝ch vazeb, kterĂŠ jsou Ä?asto poznamenĂĄny rasovou politikou americkĂŠho Jihu v obdobĂ­ rekonstrukce, jeĹž zaÄ?alo po obÄ?anskĂŠ vĂĄlce a trvalo bezmĂĄla aĹž do obdobĂ­ pĹ™elomu devatenĂĄctĂŠho a dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­; mistrnÄ› o tĂŠto ĂŠĹ™e pojednĂĄvajĂ­ romĂĄny SrpnovĂŠ svÄ›tlo (Light in August) (1932) a Absolone, Absolone!  (Absolom, Absolom!) (1936) Williama Faulknera. DalĹĄĂ­ charakteristikou v dĂ­lech z tohoto literĂĄrnĂ­ho obdobĂ­ je zĂĄliba v grotesknu, jeĹž dominuje textĹŻm Flannery O’Connor, kterĂĄ mimo jinĂŠ prohlĂĄsila: „SamozĹ™ejmÄ› jsem si uvÄ›domila, Ĺže vĹĄe, co pochĂĄzĂ­ z Jihu, budou Ä?tenĂĄĹ™i na Severu nazĂ˝vat grotesknĂ­m, ledaĹže by to bylo grotesknĂ­ — v tom případÄ› to nazvou realistickĂ˝m.“ TragickĂĄ spleĹĽ historickĂŠ viny spjatĂŠ s otrokĂĄĹ™stvĂ­m a odvahy bojovat za zmÄ›nu morĂĄlnĂ­ho milieu je postupnÄ› konfrontovĂĄna autory a autorkami tzv. harlemskĂŠ literĂĄrnĂ­ renesance, k nimĹž patĹ™ili například Langston Hughes (1902–1967), Jean Toomer (1894–1967) a Zora Neale Hurston (1891–1960), kteří za vyuĹžitĂ­ spoleÄ?nĂŠ Ä?ernoĹĄskĂŠ zkuĹĄenosti (common black experience) nabĂ­zejĂ­ alternativu faulknerovskĂŠmu historizujĂ­cĂ­mu pojetĂ­ jiĹžanskĂŠ literatury a moralizujĂ­cĂ­ perspektivÄ› Flannery O’Connor. PĹ™estoĹže byla harlemskĂĄ renesance jako celek hlasem rostoucĂ­ populace novĂŠ stĹ™ednĂ­ třídy AfroameriÄ?anĹŻ, jeĹž se odpoutala od rurĂĄlnĂ­ho Jihu, Zora Neale Hurston a Langston Hughes zdĹŻrazĹˆovali ve svĂ˝ch dĂ­lech folklornĂ­ prvky a krajovĂĄ nĂĄĹ™eÄ?Ă­. Od svĂ˝ch regionalistickĂ˝ch poÄ?ĂĄtkĹŻ pĹ™es Şånr jiĹžanskĂŠ gotiky, zastoupenĂ˝ zvlĂĄĹĄtÄ› Edgarem Allanem Poem, po obdobĂ­ rozkvÄ›tu bÄ›hem jiĹžanskĂŠ renesance, jejĂ­Ĺž vrchol pĹ™edstavuje dĂ­lo Williama Faulknera, odolĂĄvĂĄ rozmanitĂĄ literatura americkĂŠho Jihu interpretacĂ­m usilujĂ­cĂ­m o jednoznaÄ?nou identiďŹ kaci tradiÄ?nĂ­ch prvkĹŻ jiĹžanskĂŠ literatury. Navzdory speciďŹ ckĂŠmu literĂĄrnÄ›historickĂŠmu zakotvenĂ­ dÄ›l mnohĂ˝ch autorĹŻ, kteří psali o americkĂŠm Jihu, aĹĽ uĹž se v tomto regionu narodili nebo se zde pouze natrvalo usadili, Ä?i jej dokonce opustili, klasiďŹ kace klĂ­Ä?ovĂ˝ch znakĹŻ jiĹžanskĂŠ literatury neumoĹžĹˆuje plnĂŠ uchopenĂ­ literatury heterogennĂ­ho regionu americkĂŠho Jihu. Dotvrzuje to mimo jinĂŠ i rozbor regionĂĄlnĂ­ literatury autorek uvedenĂ˝ch v tĂŠto antologii. I kdyĹž jednotlivĂŠ regiony americkĂŠho Jihu sdĂ­lĂ­ silnĂŠ historickĂŠ vÄ›domĂ­ otrokĂĄĹ™stvĂ­ a prohry v obÄ?anskĂŠ vĂĄlce, netvoří paradoxnÄ› homogennĂ­ celek. JiĹžanskĂĄ regionĂĄlnĂ­ literatura je v tĂŠto sbĂ­rce zastoupena literaturou americkĂŠho stĂĄtu Louisiana, kterou reprezentujĂ­ Kate Chopin (1850–1904), Grace King (1852–1932) a Alice Dunbar-Nelson 6 Vydalo nakladatelstvĂ­ Odeon v roce , pĹ™eloĹžil: Josef Schwarz. 7 Vydalo nakladatelstvĂ­ MladĂĄ Fronta v roce , pĹ™eloĹžil: Jiří Valja. 8 Fitzgerald, Robert — Fitzgerald, Sally (eds.). Mystery and Manners: Occasional Prose. New York:

Farrar, , s. . 9 Viz Bloom, Harold (ed.). e Harlem Renaissance. Broomall: Chelsea House Publishers, .


Literatura americkĂŠho Jihu

| 17

(1875–1935). Tyto pĹ™edstavitelky svĂ˝m příznaÄ?nĂ˝m literĂĄrnĂ­m a kulturnÄ›-spoleÄ?enskĂ˝m pohledem spoluurÄ?ily tradice, na něŞ navĂĄzali modernĂ­ a souÄ?asnĂ­ jiĹžanĹĄtĂ­ autoĹ™i a autorky. Jako jeden z příkladĹŻ kontinuity lze uvĂŠst dĂ­lo Ernesta J. Gainese, jenĹž se narodil v roce 1933 na plantĂĄĹži River Lake ve farnosti Pointe Coupe v LouisianÄ› a jehoĹž dĂ­lo mimo jinĂŠ zobrazuje cajunskĂŠ dÄ›dictvĂ­ Louisiany. „PĹ™estoĹže vÄ›tĹĄina postav v jeho dĂ­le jsou AfroameriÄ?anĂŠ z mokĹ™in, vyskytujĂ­ se v romĂĄnech Catherine Carmier* (1964), O lĂĄsce a prachu (Of Love and Dust)* (1967) a dalĹĄĂ­ch cajunskĂŠVI postavy. Gaines je uŞívĂĄ ke znĂĄzornÄ›nĂ­ komplikovanĂ˝ch rasovĂ˝ch vztahĹŻ v jiĹžnĂ­ LouisianÄ›.“ Tyto motivy korespondujĂ­ například s povĂ­dkami „DĹžentlmen ze zĂĄtoky TĂŞche“ (Gentleman of Bayou TĂŞche) a „Na akadskĂŠm bĂĄle“ (At the ‘Cadian Ball) z pera Kate Chopin uvedenĂ˝mi v tĂŠto publikaci jakoĹž i s mnoha dalĹĄĂ­mi povĂ­dkami vypodobĹˆujĂ­cĂ­mi stereotypy louisianskĂ˝ch CajunĹŻ a kreolĹŻ. VybranĂŠ povĂ­dky jmenovanĂ˝ch literĂĄrnĂ­ch umÄ›lkyĹˆ bravurnÄ› zaznamenĂĄvajĂ­ mĂ­stnĂ­ kolorit americkĂŠ Louisiany na pĹ™elomu devatenĂĄctĂŠho a dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­, tĹ™ebaĹže jejich zĂĄzemĂ­ se vĂ˝raznÄ› liĹĄilo: Kate Chopin byla vystavena stĹ™etu dvou svÄ›tĹŻ — svÄ›ta hrdĂŠ kreolskĂŠ kultury a novĂŠ dynamicky vznikajĂ­cĂ­ americkĂŠ kultury New Orleansu, rodina Grace King zaĹžila obrovskou materiĂĄlnĂ­ i psychickou ztrĂĄtu v dĹŻsledku obÄ?anskĂŠ vĂĄlkyVII a Alice Dunbar-Nelson, jeĹž byla smĂ­ĹĄenĂŠho pĹŻvodu, se ztotoĹžnila s kreolskou kulturou a pĹ™ekraÄ?ovala rasovĂŠ hranice nejen ve svĂŠ tvorbÄ›, ale byla nucena je pĹ™ekonĂĄvat tĂŠĹž v osobnĂ­m ĹživotÄ›. OjedinÄ›lĂŠ rysy Louisiany a jejĂ­ch literĂĄrnĂ­ch podob Ä?erpajĂ­ zejmĂŠna z bohatĂŠ kulturnĂ­ a lingvistickĂŠ historie, kterĂĄ je dokonale vylĂ­Ä?ena v dĂ­lech obsaĹženĂ˝ch v tĂŠto knize, jeĹž mimo jinĂŠ odrĂĄĹžejĂ­ jak akadskĂ˝/cajunskĂ˝ dialekt, tak kreolskou smÄ›sici angliÄ?tiny a francouzĹĄtiny typickou pro tento region (tzv. patois). Slovy Suzanne Disheroon-Green, Louisiana „je jiĹž dlouho povaĹžovĂĄna za neobvyklĂŠ a tajemnĂŠ mĂ­sto, kde lze nalĂŠzt gumbo, vĂşdĂş, baĹžinatĂŠ zĂĄtoky a francouzskĂŠ kreoly [a] za region, jenĹž je stejnÄ› cizĂ­ jiĹžanskĂŠ kultuĹ™e, se kterou je nejúŞeji spjat, jako zbytku SpojenĂ˝ch stĂĄtĹŻâ€œ. UnikĂĄtnĂ­ mĂ­ĹĄenĂ­ kreolskĂ˝ch a karibskĂ˝ch vlivĹŻ v New Orleansu s sebou dĂĄle pĹ™inĂĄĹĄĂ­ praktiky vĂşdĂş a charakteristickĂ˝ * Toto dĂ­lo nenĂ­ pĹ™eloĹženo do Ä?eĹĄtiny.

10 Flora, Joseph M. — MacKethan, Lucinda H. (eds.). e Companion to Southern Literature. e-

mes, Places, People, Movements, and Motifs. Baton Rouge: Louisiana State University Press, , s. . 11 Disheroon-Green, Suzanne. “Romanticizing a Dierent Lost Cause: Regional Identities in Louisiana and the Bayou Country.â€? In: Crow, Charles. L. (ed.). A Companion to the Regional Literatures of America. Oxford: Blackwell, : –, s. . 12 VĂşdĂş (voodoo, vodoun, případnÄ› hoodoo) oznaÄ?uje spirituĂĄlnĂ­ praktiky zaloĹženĂŠ na eklektickĂ˝ch afroamerickĂ˝ch nĂĄboĹženstvĂ­ch. Za kolĂŠbku tÄ›chto praktik, jeĹž byly pĹ™eneseny do New Orleansu kolem roku , se obecnÄ› povaĹžuje Haiti. Toto nĂĄboĹženstvĂ­ v literatuĹ™e americkĂŠho


18 |

Cesta Amerikou

kastovnĂ­ systĂŠm, jenĹž mimo jinĂŠ striktnÄ› rozliĹĄuje mezi mulatkami a mulaty s polovinou Ä?ernoĹĄskĂŠ krve, kvadrony a kvadronami (quadroon) se Ä?tvrtinou Ä?ernoĹĄskĂŠ krve a mĂ­ĹĄenci a mĂ­ĹĄenkami s osminou Ä?ernoĹĄskĂŠ krve (octoroon), coĹž je klasiďŹ kace, kterĂĄ je v rozporu s pravidlem jednĂŠ kapky Ä?ernoĹĄskĂŠ krve (one-drop rule),VIII jeĹž bylo uŞívĂĄno pĹ™i rasovĂŠ identiďŹ kaci na vÄ›tĹĄinÄ› americkĂ˝ch ĂşzemĂ­ bez ohledu na gender. Toto rasovĂŠ třídÄ›nĂ­ je v literatuĹ™e ztvĂĄrĹˆovĂĄno hlavnÄ› v ĹženskĂ˝ch ďŹ gurĂĄch a zapříÄ?inilo, Ĺže jak v literatuĹ™e mĂ­stnĂ­ho koloritu, tak v realitÄ› volily kvadrony Ä?asto namĂ­sto svatby instituci zvanou plaçage, kterĂĄ se stala obvyklou „v neworleanskĂŠ spoleÄ?nosti v obdobĂ­ pĹ™ed obÄ?anskou vĂĄlkou; v rĂĄmci tohoto vztahu mÄ›l bĂ­lĂ˝ muĹž pomÄ›r s barevnou Ĺženou, kterĂĄ mÄ›la k dispozici apartmĂĄ Ä?i dĹŻm, a zaopatĹ™oval dÄ›ti pochĂĄzejĂ­cĂ­ z tohoto svazku, zatĂ­mco byl legĂĄlnÄ› Ĺženat s bĂ­lou Ĺženou a mÄ›l ‚legitimnĂ­â€˜ rodinu“; tato instituce vĹĄak vedla k prohloubenĂ­ komplikovanĂ˝ch problĂŠmĹŻ rasovĂŠho povÄ›domĂ­, jeĹž panovalo v tomto kraji. V dĹŻsledku tÄ›chto osobitĂ˝ch vlivĹŻ nicmĂŠnÄ› Louisiana zĂ­skala ojedinÄ›lĂ˝ exotickĂ˝ nĂĄdech, kterĂ˝ se bezprostĹ™ednÄ› promĂ­tĂĄ rovněŞ do literatury pochĂĄzejĂ­cĂ­ z tohoto regionu a pĹ™etrvĂĄvĂĄ i v literatuĹ™e z pĹ™elomu devatenĂĄctĂŠho a dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­.

REGIONALISMUS VERSUS LITERATURA MĂ?STNĂ?HO KOLORITU Ve svÄ›tle vzrĹŻstajĂ­cĂ­ popularity regionĂĄlnĂ­ch literaturIX doĹĄlo v uplynulĂ˝ch desetiletĂ­ch v rĂĄmci feministickĂ˝ch a pozdÄ›ji i genderovĂ˝ch a postkoloniĂĄlnĂ­ch studiĂ­ k reinterpretaci dÄ›l Kate Chopin, Grace King, Alice Dunbar-Nelson a dalĹĄĂ­ch zĂĄstupkyĹˆ literatury mĂ­stnĂ­ho koloritu, kterĂĄ byla ve svĂŠ dobÄ› velmi oblĂ­benĂĄ u Ä?tenĂĄĹ™ek tehdejĹĄĂ­ch Ä?asopisĹŻ poskytujĂ­cĂ­ch prostor ĹženskĂ˝m autorkĂĄm (například Atlantic Monthly). Tyto kritickĂŠ tendence v dĹŻsledku indikujĂ­ posun mimo hranice Şånru mĂ­stnĂ­ho koloritu a souÄ?asnÄ› nabĂ­zejĂ­ Ä?ĂĄsteÄ?nou demystiďŹ kaci nostalgickĂ˝ch a romantizujĂ­cĂ­ch pĹ™edstav o „starĂŠm Jihu“, jeĹž byly Ä?astĂ˝m Jihu nepĹ™edstavuje pouze folklor mĂ­stnĂ­ho koloritu, nĂ˝brĹž Ä?asto umoĹžĹˆuje alternativnĂ­ formy poznĂĄnĂ­ a do jistĂŠ mĂ­ry i formy kontroly nad jiĹžanskĂ˝mi bÄ›loĹĄskĂ˝mi autoritami. Viz Flora, Joseph M. — MacKethan, Lucinda H. op. cit., s. . 13 Harrington Bryan, Violet. “Race and Gender in the Early Works of Alice Dunbar Nelson.â€? In: Brown, Dorothy H. — Ewell, Barbara C. (eds.). Louisiana Women Writers. New Essays and a Comprehensive Bibliography. Baton Rouge: Louisiana State University Press, : –, s. . 14 Viz Bell, Davitt Michael. “Women’s Fiction and the Literary Marketplace of the s.â€? In: Bercovitch, Sacvan (ed.). e Cambridge History of American Literature. Volume Two Prose Writing:

– . Cambridge: Cambridge University Press, : s. –.


Literatura americkĂŠho Jihu

| 19

nĂĄmÄ›tem tohoto Şånru, a to nejenom v dĂ­le jmenovanĂ˝ch literĂĄtek. Žånr mĂ­stnĂ­ho koloritu byl deďŹ novĂĄn pĹ™edevĹĄĂ­m „zĂĄjmem o odliĹĄnost: nikoliv o pouhĂŠ ,realistickĂŠâ€˜ portrĂŠty, ale o portrĂŠty ,odliĹĄnĂ˝ch‘ mĂ­st a zkuĹĄenostĂ­, coĹž byla role, kterou Jih se svĂ˝mi ĹživĂ˝mi příhraniÄ?nĂ­mi humoristickĂ˝mi tradicemi, rasovÄ› smĂ­ĹĄenĂ˝mi rodinnĂ˝mi strukturami, otrokĂĄĹ™skou a rebelskou minulostĂ­ a znovunalezenou atraktivitou jak pro turisty, tak pro investory hrĂĄl velmi pĹ™irozeně“. Skrze prizma genderovĂ˝ch a postkoloniĂĄlnĂ­ch studiĂ­ jsou dĂ­la zmĂ­nÄ›nĂ˝ch spisovatelek nahlĂ­Ĺžena jako texty, kterĂŠ se zaměřujĂ­ na globĂĄlnĂ­ promÄ›ny americkĂŠ spoleÄ?nosti a mÄ›nĂ­cĂ­ se roli Ĺžen na pĹ™elomu devatenĂĄctĂŠho a dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­ a na relevantnĂ­ rasovĂŠ otĂĄzky. JednoznaÄ?nÄ› tĂ­m pĹ™ekonĂĄvajĂ­ konvenÄ?nĂ­ rĂĄmec estetiky mĂ­stnĂ­ho koloritu, kterĂĄ tradiÄ?nÄ› poskytovala Ä?tenåřům mĂ­rnÄ› sentimentĂĄlnĂ­ obraz krajovĂ˝ch zvykĹŻ, stereotypĹŻ, historie a dialektu, ve prospÄ›ch nastĂ­nÄ›nĂ­ otĂĄzek, jeĹž se tĂ˝kajĂ­ pĹ™ekraÄ?ovĂĄnĂ­ genderovĂ˝ch a sexuĂĄlnĂ­ch tabu a do jistĂŠ mĂ­ry i rasovĂ˝ch stereotypĹŻ. K tÄ›m nevĂ˝raznÄ›jĹĄĂ­m dĂ­lĹŻm zpracovĂĄvajĂ­cĂ­m pĹ™ekonĂĄvĂĄnĂ­ sexuĂĄlnĂ­ch tabu patří i povĂ­dka „BouĹ™e“ (e Storm) (1898, 1969)X a pozdÄ›jĹĄĂ­ romĂĄn ProbuzenĂ­ (e Awakening) (1899) autorky Kate Chopin. RomĂĄn ProbuzenĂ­ uvĂĄdĂ­ Ä?tenĂĄĹ™e do svÄ›ta, kde jsou na pozadĂ­ mĂ­stnĂ­ho koloritu Louisiany na konci devatenĂĄctĂŠho stoletĂ­ boĹ™eny konvence a striktnÄ› vymezenĂŠ genderovĂŠ hranice, kterĂŠ byly formovĂĄny regionem New Orleansu. PrvnĂ­ vydĂĄnĂ­ tohoto romĂĄnu bylo provĂĄzeno skandĂĄlnĂ­mi naĹ™Ä?enĂ­mi z ĂşdajnĂŠ vulgarity a nemorĂĄlnosti tohoto dĂ­la, jeĹž pramenila pĹ™edevĹĄĂ­m z nonkonformnĂ­ch nĂĄzorĹŻ hlavnĂ­ pĹ™edstavitelky Edny PontellierovĂŠ na mateĹ™stvĂ­ a z explicitnĂ­ch odkazĹŻ k jejĂ­mu mimomanĹželskĂŠmu pomÄ›ru. Je paradoxnĂ­, Ĺže znovuobjevenĂ­ tohoto romĂĄnu feministickĂ˝mi kritiÄ?kami, z nichĹž nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­mi jsou například Elaine Showalter a Emily Toth, bylo podmĂ­nÄ›no prĂĄvÄ› tĂ­m ĹženskĂ˝m sebeuvÄ›domovĂĄnĂ­m (taktĂŠĹž nazĂ˝vanĂ˝m protofeminismus), kterĂŠ tak ĹĄokovalo a pobouĹ™ilo souÄ?asnĂ­ky Kate Chopin. VzrĹŻstajĂ­cĂ­ popularita regionĂĄlnĂ­ch literatur u Ä?tenĂĄĹ™ek a Ä?tenåřů i odbornĂŠ veĹ™ejnosti tkvĂ­ zejmĂŠna v reexi otĂĄzek spojenĂ˝ch s kategoriemi 15 Ewell, Barbara C. — Menke Glenn, Pamela (eds.). Southern Local Color: Stories of Region, Race,

and Gender. Athens: University of Georgia Press, , s. xxxviii. 16 Emily Toth ve svĂŠ knize Kate Chopin. A Life of the Author of e Awakening uvĂĄdĂ­ na pravou mĂ­ru

fåmy o údajnÊm zåkazu romånu v obchodní knihovně v St. Louis. Viz Toth, Emily. Kate Chopin. A Life of the Author of e Awakening. New York: William Morrow and Company Inc., , s. –. 17 Dílem Kate Chopin se dåle zabývají například nåsledující autorky: Anna Elfenbein (Women on the Color Line. e Evolving Stereotypes and the Writings of George Washington Cable, Grace King, Kate Chopin,), Helen Taylor (Gender, Race, and Region in the Writings of Grace King, Ruth McEnery Stuart, and Kate Chopin,), Elizabeth Ammons (Conicting Stories: American Women Writers at the Turn Into the Twentieth Century, ) a Barbara C. Ewell (Kate Chopin, ).


20 |

Cesta Amerikou

rasy, genderu, domesticity a vztahu mezi regionem a nĂĄrodnĂ­ identitou, kterĂŠ jsou zkoumĂĄny nikoliv v obecnĂŠ rovinÄ›, ale v souvislosti se zakotvenĂ­m v danĂŠm regionĂĄlnĂ­m kontextu, tedy v rĂĄmci kontextualizace, jeĹž je nutnĂĄ pro plnĂŠ uchopenĂ­ regionĂĄlnĂ­ prĂłzy. „Svou strukturou a podstatou jsou regionĂĄlnĂ­ dĂ­la obzvlĂĄĹĄtÄ› nĂĄpomocna literĂĄrnĂ­m kritikĹŻm v porozumÄ›nĂ­ mĂ­stnĂ­m ĹživotĹŻm, idejĂ­m a tradicĂ­m. RegionĂĄlnĂ­ dĂ­la, imaginĂĄrnÄ› zasvÄ›cenĂĄ zĂĄjmĹŻm diskrĂŠtnĂ­ch lokalit, jsou proto pĹ™edurÄ?ena ke zkoumĂĄnĂ­ role, jiĹž hraje mĂ­stnĂ­ povÄ›domĂ­ v budovĂĄnĂ­ nĂĄrodnĂ­ tradice.“ Tento posun v kritickĂ˝ch přístupech k literatuĹ™e mĂ­stnĂ­ho koloritu a jeho nĂĄslednĂŠ reinterpretace nicmĂŠnÄ› nejsou omezeny pouze na literaturu americkĂŠho Jihu, na coĹž poukazuje dalĹĄĂ­ staĹĽ zaměřenĂĄ na literaturu NovĂŠ Anglie a Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› tĂŠĹž zĂĄvÄ›reÄ?nĂĄ Ä?ĂĄst tohoto souboru vÄ›novanĂĄ chicanskĂŠ literatuĹ™e. TĹ™ebaĹže se kategorie literatury mĂ­stnĂ­ho koloritu a regionĂĄlnĂ­ literatury mohou do jistĂŠ mĂ­ry zdĂĄt zamÄ›nitelnĂŠ, z literĂĄrnÄ›historickĂŠho hlediska existuje pomÄ›rnÄ› jednoznaÄ?nĂŠ rozliĹĄenĂ­. Za pĹ™edstavitele regionalismu jsou povaĹžovĂĄni tradiÄ?nĂ­ autoĹ™i, jako například Mark Twain, jehoĹž dĂ­lo vyobrazuje mississippskĂ˝ kraj, Ä?i Bret Harte, jehoĹž příbÄ›hy zachycujĂ­ americkĂ˝ ZĂĄpad. Spisovatelky Kate Chopin, Grace King, Alice Dunbar-Nelson Ä?i Sarah Orne Jewett a Mary Wilkins Freeman jsou naopak v rĂĄmci tohoto přístupu chĂĄpĂĄny jako pĹ™edstavitelky mĂ­rnÄ› sentimentĂĄlnĂ­ literatury mĂ­stnĂ­ho koloritu. V dĹŻsledku reinterpretace literatury mĂ­stnĂ­ho koloritu v rĂĄmci novĂ˝ch kritickĂ˝ch přístupĹŻ k dĂ­lu Kate Chopin, Grace King a Alice Dunbar-Nelson, kterĂŠ pĹ™ehodnotily tuto kategorii na zĂĄkladÄ› rozkrĂ˝vĂĄnĂ­ otĂĄzek genderovĂŠ, rasovĂŠ a kulturnĂ­ agendy, se vĹĄak v poslednĂ­ch desetiletĂ­ch mÄ›nĂ­ interpretace tvorby tÄ›chto autorek a výťe uvedenĂŠ rozliĹĄenĂ­ se odmĂ­tĂĄ. S tĂ­mto posunem jsou vĹĄak spojeny urÄ?itĂŠ nejasnosti, kterĂŠ se tĂ˝kajĂ­ zejmĂŠna rasovĂŠho povÄ›domĂ­ (racial knowledge), jeĹž je příznaÄ?nĂŠ pro danĂ˝ region.

RASOVÉ POVÄšDOMĂ? REGIONU, RASOVÉ A TĹ˜Ă?DNĂ? STEREOTYPY KromÄ› virtuĂłznĂ­ho ztvĂĄrnÄ›nĂ­ metamorfujĂ­cĂ­ role Ĺžen v jiĹžanskĂŠ spoleÄ?nosti bÄ›hem dozvukĹŻ obÄ?anskĂŠ vĂĄlky, kterĂŠ podnĂ­tilo zĂĄjem o reinterpretaci literatury louisianskĂŠho mĂ­stnĂ­ho koloritu, a kromÄ› vykreslovĂĄnĂ­ spletitĂ˝ch vztahĹŻ mezi jednotlivĂ˝mi spoleÄ?enskĂ˝mi vrstvami AmeriÄ?a18 Foote, Stephanie. “e Cultural Work of American Regionalism.â€? In: Crow, Charles L. (ed.).

op. cit.: –, s. . 19 Viz Cox, James M. “Regionalism: A Diminished ing.� In: Emory, Elliot (ed.). Columbia Lite-

rary History of the United States. New York: Columbia University Press, : –.


Cesta Amerikou – ukázka  

Z donedávna u nás téměř neznámého literárního žánru americké regionální prózy (literatury místního koloritu), představeného zde povídkami dn...

Advertisement
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you