Přehldná německá gramatika s nadhledem

Obsah

7.10 8.

8.1 8.2 9.

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 10.

10.1

10.2 11.

12.

13.

13.1 13.2 13.3 13.4

13.5 6

Inhalt

Dny, části dne (Die Tage, die Tageszeiten) . . . . . . . . . .

Letopočty (Die Jahreszahlen) . . . . . . . . . . . . . . . . .

Matematické symboly a početní úkony . . . . . . . . . . . .

(Die mathematischen Symbole und die Rechenoperationen) Příslovce (Die Adverbien) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Stupňování příslovcí (Komparation der Adverbien) . . . . .

Zájmenná příslovce (Die Pronominaladverbien) . . . . . . .

Předložky (Die Präpositionen) . . . . . . . . . . . . . . . .

Předložky se 4. pádem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Präpositionen mit dem Akkusativ) Předložky se 3. pádem (Die Präpositionen mit dem Dativ) . .

Předložky se 3. a 4. pádem . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Präpositionen mit Dativ und Akkusativ) Předložky se 2. pádem (Die Präpositionen mit dem Genitiv) .

Předložky se všemi pády (Die Präpositionen mit allen Fällen) Splynutí předložky se členem . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Verschmelzung der Präposition mit dem Artikel) Spojky (Die Konjunktionen) . . . . . . . . . . . . . . . . .

Spojky souřadicí (Die nebenordnenden Konjunktionen) . . . a) Věta hlavní s podmětem na prvním místě . . . . . . . . .

(Der Hauptsatz mit dem Subjekt an erster Position) b) Věta hlavní s přísudkem na prvním místě . . . . . . . . .

(Der Hauptsatz mit dem Prädikat an erster Position) Spojky podřadicí (Die unterordnenden Konjunktionen) . . .

Spojky als a wenn (Die Konjunktionen als und wenn) . . . . Částice (Die Partikeln) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Citoslovce (Die Interjektionen) . . . . . . . . . . . . . . . .

Slovesa (Die Verben) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Klasifikace sloves (Die Klassifikation der Verben) . . . . . .

Slovesné kategorie (Die verbalen Kategorien) . . . . . . . .

Infinitivní tvary sloves (Infinite Verbformen) . . . . . . . . .

Infinitiv s zu (Der Infinitiv mit zu) . . . . . . . . . . . . . . Časy (Die Tempora) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a) Čas přítomný (Das Präsens) . . . . . . . . . . . . . . . . b) Préteritum (Das Präteritum) . . . . . . . . . . . . . . . . c) Perfektum (Das Perfekt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . d) Plusquamperfektum (Das Plusquamperfekt) . . . . . . . e) Čas budoucí I (Das Futur I) . . . . . . . . . . . . . . . . f) Čas budoucí II (Das Futur II) . . . . . . . . . . . . . . . Časová souslednost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Zeitenfolge, Consecutio temporum)

. . . . . .

64 64 65

. . . . .

. . . . .

66 66 67 68 68

. . . .

69 71

. . . . .

74 75 75

. . . . . .

77 77 77

. .

77

. . . . . . . . . . . . . . . . .

78 78 80 81 82 82 84 85 86 87 87 88 90 91 92 92 92

. . . . . . . . . . . . . . . . .

Inhalt 13.6

13.7

13.8 13.9

13.10

13.11 13.12

13.13 13.14 13.15

13.16

Slovesné způsoby (Die Modi) . . . . . . . . . . . . . . . . . . a) Oznamovací způsob (Der Indikativ) . . . . . . . . . . . . . b) Rozkazovací způsob (Der Imperativ) . . . . . . . . . . . . c) Konjunktiv I (Der Konjunktiv I) . . . . . . . . . . . . . . .

Nepřímá řeč (Die indirekte Rede) . . . . . . . . . . . . . . d) Konjunktiv II (Der Konjunktiv II) . . . . . . . . . . . . . .

Slovesné rody (Die Genera Verbi) . . . . . . . . . . . . . . . . a) Trpný rod průběhový (Das Vorgangspassiv) . . . . . . . . . b) Trpný rod stavový (Das Zustandspassiv) . . . . . . . . . .

Původce děje (Das Agens) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Příčestí (Die Partizipien) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Participium I (Das Partizip I) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Participium II (Das Partizip II) . . . . . . . . . . . . . . . . .

Odlučitelné a neodlučitelné předpony . . . . . . . . . . . . . .

(Die trennbaren und untrennbaren Präfixe) Předpony neodlučitelné (Die untrennbaren Präfixe) . . . . . .

Předpony odlučitelné (Die trennbaren Präfixe) . . . . . . . . .

Předpony částečně odlučitelné a částečně neodlučitelné . . . .

(Die sowohl trennbaren wie untrennbaren Präfixe) Přehled slovesných tvarů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Tabelle der Verbformen) Významy a použití způsobových / modálních sloves . . . . . .

(Die Bedeutungen und die Verwendung der Modalverben) Použití modálního slovesa v perfektu / plusquamperfektu . . .

(Die Verwendung des Modalverbs im Perfekt / Plusquamperfekt) Konjunktiv II modálních sloves . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Der Konjunktiv II der Modalverben) Použití jednotlivých způsobových / modálních sloves . . . . .

(Die Verwendung einzelner Modalverben) Nepravidelná / silná slovesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die unregelmäßigen / starken Verben) Užití pomocných sloves sein a haben . . . . . . . . . . . . . .

(Die Verwendung von sein und haben) Seznam nejužívanějších nepravidelných, pomocných . . . . . . a způsobových sloves (Die Liste der häufigsten unregelmäßigen Verben, Hilfs- und Modalverben) Ustálené předložkové vazby sloves . . . . . . . . . . . . . . .

(Die gewöhnlichen Präpositionalfügungen der Verben)

Obsah . . . . . . . . . . . . . .

94 94 94 95 96 97 98 98 99 99 100 100 101 102

. . .

102 102 103

.

104

.

105

.

105

.

105

.

106

.

110

.

111

.

112

.

124

` 7

Obsah

Inhalt

SYNTAX (DIE SYNTAX) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14.

Věta jednoduchá (Der einfache Satz) . . . . . . . . . . . .

14.1 Věty oznamovací (Die Aussagesätze) . . . . . . . . . . . . .

14.2 Věty tázací (Die Fragesätze) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14.3 Věty rozkazovací (Die Aufforderungssätze) . . . . . . . . . .

14.4 Věty přací (Die Wunschsätze) . . . . . . . . . . . . . . . . .

14.5 Věty zvolací (Die Ausrufesätze) . . . . . . . . . . . . . . . .

15.

Souvětí (Der zusammengesetzte Satz) . . . . . . . . . . . .

15.1 Souvětí souřadné (Die Satzverbindung) . . . . . . . . . . . .

15.1.1 Poměry v souvětích souřadných . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Verhältnisse in den Satzverbindungen) Poměr slučovací (Die kopulative Satzverbindung) . . . . . .

Poměr odporovací (Die adversative Satzverbindung) . . . . .

Poměr vylučovací (Die disjunktive Satzverbindung) . . . . .

Poměr příčinný (Die kausale Satzverbindung) . . . . . . . .

15.2 Souvětí podřadné (Das Satzgefüge) . . . . . . . . . . . . . .

15.2.1 Typy vedlejších vět (Die Satztypen) . . . . . . . . . . . . . .

Věty obsahové (Die Inhaltssätze) . . . . . . . . . . . . . . .

Věty vztažné (Die Relativsätze) . . . . . . . . . . . . . . . .

Věty příslovečné (Die Adverbialsätze) . . . . . . . . . . . .

15.2.2 Zkracování vedlejších vět infinitivem s zu . . . . . . . . . .

(Die Modifizierung der Nebensätze mit zu) 16.

Větné členy (Die Satzglieder) . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.1 Přísudek (Das Prädikat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.2 Podmět (Das Subjekt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.3 Předmět (Das Objekt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.4 Doplněk (Das Prädikatsnomen) . . . . . . . . . . . . . . . .

16.5 Přívlastek (Das Attribut) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16.6 Příslovečné určení (Die adverbiale Bestimmung) . . . . . . .

17.

Pořádek slov ve větě (Die Wortstellung) . . . . . . . . . . .

Postavení časovaného slovesa (Die Stellung des finiten Verbs) 17.1 Větný rámec (Die Satzklammer) . . . . . . . . . . . . . . . .

17.2 Vynětí z větného rámce (Die Ausklammerung) . . . . . . . .

17.3 Pořadí slov uvnitř větného rámce . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Wortstellung innerhalb der Satzklammer) 17.4 Vyjádření záporu v německé větě . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Negation im deutschen Satz) 18.

Gramatická kongruence (Die grammatische Kongruenz) .

8

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

127 127 127 127 128 128 128 129 129 129

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

129 129 130 130 130 130 130 131 131 133

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

134 134 134 134 134 135 135 136 136 136 137 137

. .

138

. .

140

Inhalt NOVÝ NĚMECKÝ PRAVOPIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(DIE NEUE DEUTSCHE RECHTSCHREIBUNG) 19.

Cizí slova (Die Fremdwörter) . . . . . . . . . . . . . . . . .

20.

Dlouhé samohlásky (Die langen Vokale) . . . . . . . . . . .

21.

Zdvojení souhlásky (Die Verdopplung des Konsonanten) . . .

22.

Psaní tří stejných písmen po sobě . . . . . . . . . . . . . . .

(Das Zusammentreffen dreier gleicher Buchstaben) 23.

Psaní ss a ß (Die Schreibweise von ss und ß) . . . . . . . . .

24.

Přehlásky (Die Umlaute) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25.

Psaní velkých a malých písmen . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Groß- und Kleinschreibung) 26.

Psaní dohromady a zvlášť . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(Die Getrennt- und Zusammenschreibung) 27.

Dělení slov na konci řádku (Die Worttrennung am Zeilenende) 28.

Psaní čárky ve větě (Die Interpunktion) . . . . . . . . . . . .

29.

Psaní spojovníku (Der Bindestrich) . . . . . . . . . . . . . .

30.

Nejužívanější výrazy se změněným pravopisem . . . . . . .

(Die häufigsten Wörter in der neuen Rechtschreibung)

Obsah . .

141

. . . .

. . . .

141 142 142 143

. . . . . .

143 144 144

. .

145

. . . . . . .

145 146 146 146

REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V NĚMECKÉM JAZYCE . . . . . . . . .

(DIE REGIONALEN UNTERSCHIEDE IM DEUTSCHEN)

152

Použitá literatura (Bibliographie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rejstřík (Register) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

154 155

9

4

Podstatná jména

Die Substantive

Golf

der Golf mořská zátoka

das Golf golf (sport)

Junge

das Junge mládě

der Junge chlapec

Kiefer

der Kiefer (pl. Kiefer) čelist

24

die Kiefer (pl. Kiefern) borovice

Die Substantive

4

Podstatná jména

Tau

der Tau rosa

4.2

das Tau lano

Člen a skloňování (Der Artikel und die Deklination)

Člen v němčině většinou doprovází podstatné jméno a je jeho nedílnou součástí. Rozlišujeme: a) Člen určitý (Der bestimmte Artikel) (v jednotném čísle der, die, das; v množném čísle die) používáme u podstatných jmen, která jsou už známá, konkrétní nebo o kterých jsme již mluvili. Může odpovídat i českému ukazovacímu zájmenu ten, ta, to; ti. b) Člen neurčitý (Der unbestimmte Artikel) (v jednotném čísle ein, eine, ein; v množném se nepoužívá) používáme u podstatných jmen neznámých, o kterých mluvíme poprvé. V množném čísle neurčitý člen svou formu nemá; podstatné jméno stojí bez členu. Odpovídá částečně českému neurčitému zájmenu nějaký, nějaká, nějaké.

4.3

Skloňování podstatných jmen (Deklination der Substantive)

Při skloňování podstatných jmen v němčině mění svou formu člen a někdy i podstatné jméno: Skloňování – určitý člen (der, die, das; die) pád 1.

2.

3.

4.

j. č.: muž. rod der des dem den

žen. rod die der der die

stř. rod das des dem das

mn. č.: všechny rody die der den die 25

4

Podstatná jména

Die Substantive

Skloňování – neurčitý člen (ein, eine, ein) pád 1.

2.

3.

4.

j. č.: muž. rod ein eines einem einen

žen. rod eine einer einer eine

stř. rod ein eines einem ein

mn. č.: všechny rody – – – –

V jednotném i množném čísle rozlišujeme několik typů skloňování podstatných jmen.

V jednotném čísle mohou nastat čtyři případy: a) Podstatné jméno nepřijímá v žádném pádu koncovku. Jedná se o podstatná jména ženského rodu (die Frau). b) Podstatné jméno přijímá ve všech pádech kromě prvního koncovku -(e)n.

Patří sem menší část podstatných jmen mužského rodu (der Mensch). c) Podstatné jméno přijímá pouze v jednotném čísle ve druhém pádu koncovku -(e)s a případně koncovku -e ve třetím pádu, která ovšem není povinná. Do této skupiny patří všechna podstatná jména rodu středního a většina podstatných jmen rodu mužského (der Vater, das Haus). d) Výjimku tvoří některá podstatná jména mužského rodu, která mají ve 2. pádu jednotného čísla koncovku -(e)ns, v ostatních pádech pak koncovku -n, např.: der Name (des Namens, dem Namen, den Namen), der Buchstabe (des Buchstabens, dem Buchstaben, den Buchstaben), das Herz (des Herzens, dem Herzen, das Herz) – jediné podstatné jméno středního rodu, které patří do této skupiny.

Příklady skloňování jednotlivých typů v jednotném čísle pád 1.

2.

3.

4.

4.4

typ a) die Frau der Frau der Frau die Frau

typ b) der Mensch des Menschen dem Menschen den Menschen

typ c) der Vater des Vaters dem Vater den Vater

typ d) das Herz des Herzens dem Herzen das Herz

Množné číslo podstatných jmen (Die Pluralbildung der Substantive)

Množné číslo podstatných jmen lze v němčině tvořit pěti způsoby. Správný typ však určíme často jen pomocí slovníku: a) Množné číslo se tvoří koncovkou -e a někdy přehláskou kmenové samohlásky. Ve třetím pádu množného čísla přijímá podstatné jméno koncovku 26

Die Substantive

4

Podstatná jména

-n. Patří sem většina jednoslabičných podstatných jmen rodu ženského, která přehlasují (die Kuh – die Kühe), a podstatná jména zakončená na -al, -ar, -ling, -nis a další (např. der Lehrling – die Lehrlinge). Do této skupiny patří asi 80 % podstatných jmen rodu mužského a středního. b) Množné číslo tvoříme koncovkou -(e)n. Patří sem především zhruba 75 % podstatných jmen ženského rodu (die Blume – die Blumen); u mužského rodu především podstatná jména cizího původu zakončená na -at, -ant (der Fabrikant – die Fabrikanten); podstatná jména středního rodu jsou v této skupině zastoupena minimálně (das Hemd – die Hemden). c) U třetí skupiny se množné číslo tvoří koncovkou -er a někdy přehláskou kmenové samohlásky. Ve třetím pádu množného čísla přijímá podstatné jméno koncovku -n. Patří sem velmi málo podstatných jmen rodu mužského (der Geist – die Geister) a asi 20 % podstatných jmen rodu středního (das Buch – die Bücher). d) U této skupiny podstatných jmen je tvar množného čísla buď totožný s tvarem v jednotném čísle (odlišuje se jen členem) nebo se liší jen přehláskou kmenové samohlásky. Ve třetím pádu množného čísla přijímá podstatné jméno koncovku -n. Do této skupiny se řadí podstatná jména zakončená na -chen, -lein (das Mädchen – die Mädchen), podstatná jména rodu ženského zakončená na -er (v množném čísle přehlasují, např.: die Mutter – die Mütter) a další. e) Tato podstatná jména tvoří množné číslo koncovkou -s. Patří sem mnoho podstatných jmen cizího původu (das Meeting – die Meetings), případně podstatná jména končící samohláskou nebo nepřízvučnou slabikou (die Oma – die Omas).

Příklady skloňování jednotlivých typů v množném čísle pád 1.

2.

3.

4.

typ a) die Kühe der Kühe den Kühen die Kühe

typ b) die Hemden der Hemden den Hemden die Hemden

typ c) die Geister der Geister den Geistern die Geister

typ d) die Mütter der Mütter den Müttern die Mütter

typ e) die Omas der Omas den Omas die Omas

Některá podstatná jména tvoří množné číslo více způsoby. Každá z těchto forem může mít pak jiný význam: slovo der Akt

množné číslo die Akte die Akten

český význam děj, dějství, akt úřední spis

`

27

4

Podstatná jména die Bank der Bau der Faden das Gesicht der Hahn die Mutter der Strauß der Ton das Tuch das Wort

Die Substantive die Bänke die Banken die Bauten die Baue die Fäden die Faden die Gesichter die Gesichte die Hähne die Hahnen die Mütter die Muttern die Sträuße die Strauße die Töne die Tone die Tücher die Tuche die Worte die Wörter

lavice banka stavba doupě nit sáh (námořní míra) obličej vidění kohout (zvíře) kohoutek (vodovodní) matka (žena) matice (šroubu) kytice pštros tón hlína šátek sukno slovo (v souvislé řeči) slovo (jednotlivé)

die Bank

die Bank (pl. Bänke) lavice die Bank (pl. Banken) banka

der Bau

der Bau (pl. Baue) doupě (zvířecí)

28

der Bau (pl. Bauten) stavba

Die Substantive

Podstatná jména

4

der Hahn

der Hahn (pl. Hahnen) kohoutek (vodovodní) der Hahn (pl. Hähne) kohout (zvíře)

die Mutter

die Mutter (pl. Muttern) matice (šroubu)

die Mutter (pl. Mütter) matka (žena)

der Strauß

der Strauß (pl. Sträuße) kytice

der Strauß (pl. Strauße) pštros

29