Issuu

Hudba z periferie

Prostředníci a nerovnosti

v přeshraniční distribuci

české hudby v éře platforem

Pavel Zahrádka (ed.)

Univerzita Palackého Olomouc 2025

Hudba

Hudba z periferie

Prostředníci a nerovnosti v přeshraniční distribuci české hudby v éře platforem

Marie Čtveráčková

Václav Hodonický

Miloš Hroch

Miroslav Krša

Rudolf Leška

Aneta Martínková

Rostislav Sliwka

Petr Szczepanik

Michal Tomčík

Pavel Zahrádka

Univerzita Palackého, Olomouc 2025

Odborně posoudili:

doc. Mgr. Jakub Macek, Ph.D.

Mgr. Jan Blüml, Ph.D.

Publikace byla financována z prostředků Programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III)

Ministerstva kultury ČR v rámci projektu „Příležitosti a bariéry přeshraniční distribuce české hudební produkce“ (DH23P03OVV029).

Publikace podléhá licenci Creative Commons: CC-BY-NC-ND 4.0

1. vydání

DOI: 10.5507/ff.25.24466422

ISBN 978-80-244-6642-2 (print)

ISBN 978-80-244-6643-9 (online: iPDF)

ISBN 978-80-244-6705-4 (online: ePUB)

Světový zvuk made in Česko

Pavel Zahrádka

1 18

Za hranice českého ucha: Proč zvuk mé vlasti nikoho nezajímá? xxx

Marie Čtveráčková

2 60 „Bydlet v Praze, turné si dovolit nemůžu.“ Hudbu vyvážíme navzdory špatným podmínkám a na více než jeden pokus často nezbývají zdroje

Aneta Martínková

3 92 Spotify a geografie nerovností: Česká hudba na periferii platformní ekonomiky

Petr Szczepanik, Miloš Hroch 4 130

Pitching, optimalizování, storytelling: Jak lokální zprostředkovatelé ovlivňují viditelnost české hudby na Spotify?

Miloš Hroch, Petr Szczepanik

5 166

Metadata v hudbě:

Mezinárodní kolektivní správa a mapování exportu české hudby

Václav Hodonický

6 206 Česká stopa v evropském éteru

Michal Tomčík

7 238

Frontové zákopy, nebo spíše otevřené hranice? Multiteritoriální licencování a digitální export české hudby

Pavel Zahrádka, Rostislav Sliwka, Michal Tomčík, Václav Hodonický

8 288

Hudební exportní kanceláře: Komparativní analýza

Rudolf Leška

9 314 Politika exportu české hudby: Institucionální analýza exportní kanceláře

SoundCzech

Miroslav Krša, Pavel Zahrádka

Světový zvuk made in Česko

Když se řekne „česká populární hudba“, většině z nás se vybaví známé hlasy, melodie a texty, které formovaly náš kulturní prostor – od Semaforu po Lucii, od Karla Gotta po Lenny. Ale co se stane, když tyto hudební projevy překročí hranice? Jak zní český pop, rock, elektronika nebo hip hop v uších zahraničních posluchačů? A jak těžké – nebo snadné – je prosadit se v globálním hudebním průmyslu, který mluví jiným jazykem, hraje podle jiných pravidel a málokdy dává druhou šanci?

Tato kniha se vydává po stopách těch, kteří se rozhodli vystoupit z domácího stínu a nabídnout svou hudbu světu. Někdy šlo o osamělé vizionáře, jindy o promyšlené strategie labelů, festivalů a agentur. Sledujeme úspěchy i slepé uličky, zkoumáme institucionální a obchodní pozadí hudebních projektů a ptáme se, co vlastně znamená „být úspěšný v zahraničí“ – a zda je vůbec důležité, odkud hudba pochází, když emoce, rytmus a zvuk mluví univerzálním jazykem. Export české populární hudby není jen otázkou ambicí, identity, překladu beze slov a hledání místa na

mezinárodní scéně. Je to také otázka obchodu, strategie, kulturní politiky a institucionálního zázemí. I malý hlas může znít na světové scéně hlasitě – stačí jen vědět, jak toho docílit.

Významnou roli při šíření populární hudby v rámci národních trhů i za jejich hranicemi hrají v současnosti streamovací platformy. V digitální éře se hudba stala okamžitě a globálně dostupnou, ale zároveň i snadno přehlédnutelnou. Zatímco algoritmy streamovacích platforem vytvářejí iluzi globální rovnosti, realita je jiná: repertoár z malých a periferních trhů, jako je ten český, často zůstává na okraji zájmu. Hudební export už dávno neznamená jen „dostat se za hranice“ – dnes jde o schopnost prorazit v přetíženém, daty řízeném prostředí, kde je pozornost vzácnou měnou a viditelnost bez podpory silného průmyslového zázemí často otázkou náhody. Jak se tedy česká hudba vyrovnává s touto novou logikou globálního poslouchání?

Předložená kolektivní monografie se zabývá problematikou hudebního exportu současné české populární hudby. Populární hudbou označujeme hudební žánry a formy určené především širokému publiku a využívající aktuální technologické a kulturní prostředky. Na rozdíl od tzv. vážné (klasické) nebo lidové (folklorní) hudby, které mají buď institucionální, nebo komunitní zakotvení, populární hudba je typická svou vazbou na hudební průmysl a důrazem na osobní vyjádření umělce či kapely. Zahrnuje přitom široké spektrum žánrů: od popu a rocku přes hip hop, R&B, elektroniku až po moderní varianty folku či jazzu.

Cílem jednotlivých kapitol je zkoumat překážky, problémy a příležitosti související s vývozem české hudby

do zahraničí, a to jak v oblasti živého hraní, tak i digitální distribuce a rozhlasového vysílání. Zaměřili jsme se zejména na dostupnost dat o exportu české hudby sbíraných kolektivními správci a soukromými agenturami agregujícími data o poslechovosti hudebního obsahu ve vysílání; dopad kulturní politiky EU na licencování a dostupnost repertoáru z malého národního trhu v nabídce streamovacích služeb; právní formu hudebních exportních kanceláří a jejich praktické fungování; příklady českých umělců, kteří usilují o mezinárodní úspěch; kvalitu české hudební produkce a nahrávek z hlediska estetických, stylových a technických standardů běžných na mezinárodní (zejména západní) scéně a v neposlední řadě na vliv streamovacích platforem na poslechovost a viditelnost českého repertoáru v zahraničí.

Kniha vznikla jako jeden z výstupů výzkumného projektu „Příležitosti a bariéry přeshraniční distribuce české hudební produkce“, podpořeného v letech 2023 až 2027 Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI III, a představuje první vlnu souhrnných výsledků výzkumu exportu české hudby zaměřeného na popis a analýzu překážek, problémů a příležitostí pro exportování české hudby. Na tuto monografii naváže v roce 2027 druhý díl, který bude orientován více prakticky na formulování doporučení a strategií, jak a kde českou hudbu vyvážet a jak systémově podpořit úspěch české hudby v zahraničí.

Tato kniha by nevznikla bez cenné pomoci dalších kolegů a kolegyň, kteří se společně s námi podíleli a podílejí na výzkumu exportu současné české populární hudby. Děkujeme Monice Klementové, Mártonu Nárayovi, Jakubovi Novému, Lee Traplové,

Jakubu Kordovi, Jiřímu Vaňkovi, Markétě Stejskalové, Jakubu Řezníčkovi a Radimu Červenkovi a zejména všem anonymním hudebníkům a hudebnicím, booking agentům, manažerům, promotérům, producentům, vydavatelům, zástupcům exportních kanceláří, pracovníkům distribučních společností a organizací kolektivní správy práv k hudebním dílům a výkonům, kteří si na nás udělali čas a sdíleli s námi své zkušenosti, názory a vize.

Pavel Zahrádka

O zásadních strukturálních překážkách, které hudebníkům stojí v cestě nejen

1 Za hranice českého ucha:

Proč zvuk mé vlasti nikoho nezajímá?

Marie Čtveráčková

Projekt „Rok české hudby 2024“ připomněl cestujícím na Letišti Václava Havla významná jména českých skladatelů. Putovní panelová výstava „Rozlety české hudby“ zahrnovala typicky Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetanu nebo Leoše Janáčka. Pouze jeden z panelů byl věnován současným skladatelům a skladatelkám (Miroslav Srnka, Iva Bittová, Beata Hlavenková nebo Kryštof Mařatka), kteří rozvíjejí svou hudební kariéru i za hranicemi České republiky. Od úmrtí

Bedřicha Smetany letos uplynulo 200 let a Rok české hudby byl přesto věnovaný především klasické hudbě.

V anotaci nicméně organizátoři narážejí také na téma, které je stejně důležité pro současnou popovou a alternativní hudbu: „Tématem Smetanovy doby bylo hledání české identity v bouřlivě se rozvíjejícím světě. Stejné téma zůstává aktuální i v dnešní době.“ (Rok české hudby, 2024)

Pokud se rádi prezentujeme „českou“ klasickou hudbou, která patří mezi světovou špičku, jak je to se světovostí současné české populární a alternativní hudby? A rozvíjí se v dnešním bouřlivém globalizovaném světě nejen hudba samotná, ale také podmínky pro její vznik a rozkvět? Jaké hranice mohou čeští hudebníci volně překračovat a jaké jim zůstávají uzavřené? Otevírá tzv. světový zvuk nebo hudba „světového formátu“ dveře do zahraničí? A kdo drží

1 pomyslné dveře do zahraničí a kdo je vyrobil? Jak spolu souvisí světová a česká hudba? Mohou čeští hudebníci svou lokální tvorbou „světový zvuk“ obohatit? Proč v některých hudebních kruzích „znít česky“ nabývá negativního významu? A jak měříme vlastní míru světovosti?

Na tyto otázky se budu snažit odpovědět na základě rozhovorů s lokálními hudebními tvůrci a tvůrkyněmi včetně zvukových inženýrů, producentů a producentek. Budu rovněž vycházet z debat na hudebních konferencích, kterých jsem se účastnila v průběhu posledních osmi let. V neposlední řadě čerpám ze své vlastní zkušenosti hudební publicistky, hudebnice, kurátorky a spolupracovnice hudebně exportního projektu Czeching Radia Wave. K reflexi mé vlastní zkušenosti a názorů, narativů a pojmových konstruktů, které kolují na hudební scéně a ovlivňují preference a chování jejích aktérů, jsem přizvala také organizátory významných hudebních akcí, zástupce exportních hudebních kanceláří a hudební publicisty, kteří se zaměřují na českou popovou či alternativní scénu. Tato kapitola vyjadřuje tedy můj osobní postoj a zkušenost s fungováním hudebního odvětví. Svou zkušenost a postoje jsem v průběhu výzkumu díky metodickým nástrojům mikroetnografie podrobila reflexi a konfrontovala ji s výpověďmi ostatních aktérů hudebního pole, kteří zastávají různé profesní pozice. Má předchozí znalost hudebního pole mi zároveň umožnila jednak zaměřit se ve svém výzkumu na specifický aspekt hudebního exportu, totiž na roli světového zvuku z hlediska exportu české hudby, a jednak zasadit výpovědi aktérů hudebního pole do širšího kontextu fungování českého i mezinárodního hudebního průmyslu.