Matěj Sláma

Matěj Sláma (* 1996) pracuje s rozličnými médii a technologiemi na pomezí pohyblivého obrazu, zvuku, kresby a módy, ze kterých následně vytváří komplexní instalace a výstavní celky. Jednou z podstatných rovin jeho práce je performativita holičského a kadeřnického řemesla, ve které se zpravidla prolíná výzkumná složka s poetickou linií. Zvolenými postupy často inklinuje k deníkové formě záznamu a archivní práci, která mu slouží jako výchozí bod pro dekonstrukci sociálních konvencí a hledání nových východisek i jejich praktického využití. S tím také souvisí jeho zájem o řemeslnost a technickou zručnost zpracování, ať už v oblasti samotného kadeřnického řemesla, nebo umělecké manipulace v digitálním prostředí. Jeho práce je v tomto smyslu kritická vůči společensky uznávaným standardům a usiluje o konkrétní výstupy nad rámec galerijní prezentace.

Projekt Hair: Laboratory (2020) odráží Slámův dlouhodobý zájem o problematiku vlasů jako biologického materiálu a současně i společenského fenoménu, který se zásadně podílí na sociální konstrukci těla. Výrazná je zde autorova snaha o budování vlasové kartotéky, která navazuje na současné posthumanistické perspektivy a vnímá biologický materiál nejen jako individuální stopu, ale jako materiál kolektivní archeologie, který autor překládá pomocí kresby, softwarové vizualizace nebo skenů do informací – digitálních stop. Výzkumný aspekt, připomínající mnohdy principy forenzní vědy, jde ruku v ruce s jeho výraznou citlivostí a osobní fascinací abnormálními tvary vlasů a tabuizovanými poruchami jejich růstu. Do centra Slámovy práce se tak dostávají estetické kvality blízké glitch artu, jehož specifický jazyk přispívá k hlubšímu porozumění kvalit, které jsou společensky vnímány jako degradované či vadné. Technologický i mediální eklektismus je u Slámy impulzem k dalším výstupům, které se tematicky prolínají. Téma portrétní proměnlivosti a cyberface například rozpracoval ve fotografické sekvenci Hair: Patterns (2020) pro časopis Bublina. Tvůrčí zpracování nevyhnutelných „chyb“, které technologie generují, se promítá i do vizuálu triček navržených společně s Alexandrem Campazem a Lukášem Prokopem pro festival PAF Olomouc (2018). Jeho diplomová práce The Scar (2023) má podobná východiska. Sláma se v ní soustředí na zapomenutá městská zákoutí a pomocí 3D vizualizace vytváří hybridní prostředí, ve kterém se objektivní skutečnost prolíná s fiktivním světem vystavěném na autorské imaginaci. Matěj Sláma je absolvent Ateliéru video u Martina Mazance a Jana Šrámka na FaVU VUT v Brně. Během studia absolvoval studijní stáže v Cooper Union v New York City a drážďanské Akademii výtvarných umění u Carstena Nicolaie. Svou práci představil například v pražské galerii Berlínskej model, ale také v zahraničí, například výstavu Leechin’ (2018) v univerzitní galerii Cooper Union v New Yorku. Praktické zkušenosti sbíral také na rok a půl dlouhé stáži v galerii 1646 – Experimental Art Space v nizozemském Haagu. Vedle galerijního prostředí se pravidelně prezentuje ve veřejném prostoru, na klubové scéně i v rámci společných projektů, mj. s Lukášem Prokopem, tandemem Slama & Delong nebo s Klárou Fantovou. Je součástí zlínsko-brněnského kolektivu Lofofora, kde spolupracuje na hudební dramaturgii a přípravách workshopů a festivalu.

Eva Drexlerová

Matěj Sláma (* 1996) works with various media and technologies on the border of moving image, sound, drawing and fashion, from all of which he subsequently creates complex installations and exhibition units. One of the essential levels of his work is the performativity of barbers’ and hairdressers’ crafts, in which the research component is usually intertwined with the poetic. His chosen methods often tend towards the diary form of recording and archival work, and these serve as his starting point for deconstructing social conventions and finding new starting points and their practical application. This also relates to the artist’s interest in craftsmanship and technical skill in processing, whether in the craft of hairdressing itself or artistic manipulation in a digital environment. In this sense his work is critical of socially accepted standards and strives for concrete outcomes beyond the gallery presentation.

The project Hair: Laboratory (2020) reflects the artist’s long-standing interest in the issue of hair as a biological material and as a social phenomenon that fundamentally contributes to the social construction of the body. The author’s effort to build a hair card catalogue is quite distinctive, following contemporary posthumanist perspectives and perceiving biological material not only as an individual trace, but as a material of collective archaeology which the author translates through drawing, software visualisation, or scans, into information—digital traces. The research aspect, reminiscent of many of the principles of forensic science, goes hand in hand with his strong sensitivity and personal fascination with abnormal hair shapes and the taboo disorders of growth itself. The aesthetic qualities close to glitch art are thus at the centre of Sláma’s work, and its specific language contributes to a deeper understanding of qualities that are socially perceived as degraded or defective.

Technological and media eclecticism is an impulse for the author to produce other outputs which are thematically intertwined. For example, he elaborated on the theme of portrait mutability and cyberface in the photographic sequence Hair: Patterns (2020) for the Bublina magazine. The creative processing of the inevitable “mistakes” that technologies generate is also reflected in the visuals of the T-shirts he designed with Alexander Campaz and Lukáš Prokop for the PAF Olomouc festival (2018). His diploma thesis The Scar (2023) has similar starting points. In it, Sláma focuses on forgotten urban places and uses 3D visualisation to create a hybrid environment in which objective reality merges with a fictional world exposed to the author’s imagination.

Matěj Sláma studied at the Video Studio under Martin Mazanec and Jan Šrámek at the FFA BUT. During his studies, he completed internships at the Cooper Union in New York City and the Dresden Academy of Fine Arts under Carsten Nicolai. He has presented his work at the Berlinskej model gallery in Prague, among others, as well as abroad, for example in the exhibition Leechin’ at the Cooper Union Gallery. He also gained practical experience during a year and a half’s internship at the 1646 Gallery-Experimental Art Space in The Hague, the Netherlands. In addition to the gallery environment, he regularly presents his works in public spaces and in the club scene, as well as in joint projects, such as those with Lukáš Prokop, the tandem Slama & Delong and Klára Fantová. He is part of the Lofofora collective from Zlín and Brno, with whom he collaborates on music dramaturgy and the preparation of workshops and festivals.