Pavla Nikitina

Pavla Nikitina (* 1997) formálně vychází z čistého klasického sochařství. Srdcem její umělecké praxe je práce s médiem plastiky, ke které využívá moderní materiály a nové technologie, jako je 3D modelování a tisk. K tradici historicky prověřeného tvarosloví přidává psychologický a sociální přesah, pramenící ze současného vnímání světa v médiu sochy.

Autorka ve své práci často reflektuje historické tendence a odkazy na moderní umění, které následně zhmotňuje ve svých plastikách. Taková práce je např. NO PERFORMANCE TODAY (2020–2022), ve které vychází z obrazu od Toyen Relache (1943). Základní východisko představovala tíživásituace v době pandemie, která nás všechny izolovala do soukromých prostorů, jež nebylo možné narušit. Uvězněna, někdy v apatii, někdy v nudě, autorka vyjádřila své pocity skrze zhmotnění 3D verze sebe sama do plastiky otočené vzhůru nohama, která reflektuje známý obraz surrealistické malířky. Důležitou prací v rámci bakalářského studia bylo dílo 5 minut (2019),které se pak stalo i signifikantním východiskem pro práci diplomovou. Nikitina se zajímala o válečné veterány, kteří se dobrovolně přihlásili na frontu, a o následky traumat, ze kterýchse léčí. Vzniklo tak 25 sošek z 3D tisku pomocí ručního skenování zraněných vojáků v rehabilitačním centru v Kyjevě. Cílem bylo vyprávět příběh obyčejných lidí, kteří se následkem válečného konfliktu odosobňují do podoby pouhých čísel. S nedokonalostmi těl, s defekty, které nebylo možné naskenovat, se autorka následně popasovala po svém – domodelovala chybějící části. Plastika tak je zde pouze formou, jež přehrává angažovaný příběh reportáže o válečných veteránech, kteří šli dobrovolně chránit svoji vlast. Socha a 3D skenování jsouzde pouhým nástrojem, který autorka využívá jako sociologickou sondu z místa, kam by se obyčejný smrtelník jen těžko dostával. Název diplomové práce Otužilí sirénami (2023) komentuje příběhy z rusko-ukrajinské války od roku 2022. Tato sochařská realizace na základě 3D skenů generuje sochy z reportáže o událostech způsobených válkou. Nikitina se mimo jiné zaměřila i na samotný termín 3D reportáž a možnosti, které jí jako umělkyni pracující na hranici žánru reportáže a sociálního dokumentu poskytuje. Naproti sobě stojící sochy tak mezi sebou vytvářejí dialog.

Pavla Nikitina absolvovala magisterské studium v Ateliéru sochařství 1 u Michala Gabriela a Tomáše Medka na FaVU VUT v Brně. V roce 2022 byla finalistkou umělecké ceny PinchukArtCentre Prize v Kyjevě a o rok dříve získala Cenu pro mladé ukrajinské umělce Grand Prix, MUHI. Absolvovala uměleckou rezidenci v Černé Hoře, kde je zastoupena v tamější sbírce Národního muzea (2019, Cetinje). Během studia vystavovala na skupinových výstavách nejen v České republice (Prototyp Festival, Brno; Muzeum umění a designu, Benešov; Dům umění, Ústí nad Labem), ale také v zahraničí – ve Francii (In progress: MUHi 2021 Cena finalistů, Ukrajinské kulturní centrum, Paříž), v Polsku (Art War, Dom Innowacji Spolecznych, Varšava) či na Ukrajině (United, PinchukArtCentre, Kyjev).

Tea Záchová

Pavla Nikitina (* 1997) formally draws on pure classical sculpture. The essence of her artistic practice is working with the medium of sculpture, for which she uses modern materials and new technologies such as 3D modelling and printing. She adds psychological and social dimensions to the tradition of historically tested morphology, stemming from the contemporary perception of the world in the medium of sculpture.

In her work the artist often reflects on historical tendencies and references to modern art, which she then materialises in her sculptures. One such work is NO PERFORMANCE TODAY (2020–2022), which is based on a painting by Toyen titled Relache (1943). Her basic starting point was the situation caused by the pandemic, which isolated all of us in private spaces that could not be disturbed. Trapped, sometimes in apathy, sometimes in boredom, the artist expressed her feelings through the materialisation of a 3D version of herself in an upside-down sculpture that echoes the famous image of the surrealist painter. An important work, which would later be a significant starting point for her diploma thesis, was the work titled 5 Minutes (2019), which was created as part of her bachelor’s studies. Nikitina was interested in the war veterans who volunteered to go to the front, and the effects of the traumas from which they were healing. This resulted in twenty-five 3D printed sculptures that were created by hand-scanning the injured soldiers at a rehabilitation centre in Kiev. The aim was to tell the story of ordinary people who, as a result of the war, are reduced to mere numbers. The author then dealt with the imperfections of the bodies, the defects that could not be scanned—modelling the missing parts. There, the sculpture is only a form replaying the committed story of reportage about war veterans—living beings who volunteered to protect their homeland. The sculpture and 3D scanning are merely a tool that the artist uses as a sociological probe from a place where an ordinary mortal would have a hard time to get to.

The title of the diploma work, Hardened by Sirens (2023), comments on stories from the Russian-Ukrainian war. It becomes a sculptural project that generates sculptures based on 3D scans from reportage of the events caused by the war. Among other things, Nikitina also focuses on the term 3D reportage and the possibilities it provides her as an artist working on the border of the genres of reportage and social documentary. The sculptures standing opposite each other thus create a dialogue between them.

Pavla Nikitina completed her master’s studies in Sculpture Studio 1 under Michal Gabriel and Tomáš Medek at the FFA BUT. In 2022 she was a finalist in the PinchukArtCentre Prize in Kiev and a year earlier she won the Grand Prix for Young Ukrainian Artists, MUHi. She completed an internship in Montenegro, where she is represented in the collection of the National Museum (2019, Cetinje). During her studies she exhibited in group exhibitions not only in the Czech Republic (Prototyp Festival, Brno; Museum of Art and Design, Benešov; House of Arts, Ústí nad Labem), but also abroad; in France (In progress: MUHi 2021 Finalists Award, Ukrainian Cultural Centre, Paris), Poland (Art War, Dom Innowacji Spolecznych, Warsaw), and Ukraine (United, PinchukArtCentre, Kiev).